Na vlně podnikání

Jak se dokázal vypracovat ze studentské pozice na společníka advokátní kanceláře? Proč usíná s notýskem a propiskou na nočním stolku? Jaké jsou z pohledu právníka nejčastější chyby, ke kterým dochází při předávání firmy z generace na generaci? A proč nelze právní profesi provozovat jen jako práci, ale spíš jako životní poslání? O tom všem, ale i mnohém dalším jsme si povídali s Jakubem Hollmannem, společníkem advokátní kanceláře Portos a CCS Premium Trust.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Umí se Češi oblékat a pečovat o sebe? Lepší se jejich šatník? Co naše hosty přivedlo k tomu založit vlastní obchod s oblečením pro muže? Jak si tříbili vkus a kde hledali inspiraci? O tom všem a mnohém dalším jsme si povídali s Janem Moravčíkem a Pavlem Králíčkem, majiteli firmy Gentleman Store.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jak investovat na nemovitostním trhu? Proč je dobrý nákup jen polovinou úspěchu? Proč je dluh dobrým sluhou, ale špatným pánem? A co je vedlo ke spuštění energetického investičního fondu? O tom všem jsme si povídali s Josefem Vojtou, ředitelem pro kapitálové trhy investiční a nemovitostní skupiny ARETE.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jak se proměňuje role vývojáře v době AI a co dnes od programátora očekává moderní firma? Je ještě dnes smysluplné rekvalifikovat se do IT? A co znamená být „IT podnikatel“? Jaké riziko představuje přílišná závislost firem na AI a co bude klíčem k jejímu bezpečnému využívání? Co jsou to AI agenti a jaké konkrétní úkoly dnes ve firmě zastávají? V podcastu Na vlně podnikání jsme o tom všem a mnohém dalším mluvili s Janem Částkem z vývojářské agentury Cleevio.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Proč jsou týmy složené z lidí různého věku, původu, vzdělání či genderové identity kreativnější? Jak se české firmy v posledních letech změnily v přístupu k LGBTQ+ komunitě? Jak je na tom český firemní sektor v přístupu k minoritám v porovnání se zahraničím? Je zájem firem v Česku o toto téma upřímný, nebo jde spíš o marketingovou strategii? A co nás čeká na výroční konferenci Pride Business Forum? Povídali jsme si s Alešem Rumpelem, manažerem vzdělávání z organizace Pride Business Forum.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jak těžké je pro subdodavatele ve stavebnictví uspět ve velkých zakázkách? Proč dnes více než dříve rozhoduje cena? Je to pro firmy v oboru udržitelné? A jak najít ve stavebnictví kvalitní lidi? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Davidem Čechmanem, jednatelem společnosti Profiflex, která už víc než 30 let navrhuje, vyrábí a realizuje stínící techniku.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jak přežili tři roky klinické smrti? Proč a v čem pro ně byla pandemie covidu velkou byznysovou příležitostí? Jak ji využili? A jaká logistická noční můra je budí ze spaní? O tom jsme si povídali se zakladateli logistické firmy Wave Logistic Jiřím Beranem a Jiřím Jeníkem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Festival taneční hudby Beats for Love letos přináší nový koncept. Co za změnou stojí? Jak rostou počty návštěvníků festivalu, kolik jich přichází ze zahraničí a co nejvíc pijí? Jak se zvyšují nároky vystupujících a jak je těžké je získat? Jakou roli hraje v úspěchu festivalu line-up a co je pro návštěvníky důležitější než seznam vystupujících? O tom všem a mnohém dalším jsme mluvili s ředitelem a zakladatelem festivalu Kamilem Rudolfem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Kdy prvně řídila auto? Jak se dokázala jako žena prosadit v typicky mužském odvětví? A proč je vést lidi v Dánsku a Česku úplně jiná disciplína? Povídali jsme si s šéfkou českého Volva Šárkou Heyna Fuchsovou.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Martin Bernátek je na české e-commerce scéně známé jméno. Proslavil se jako zakladatel úspěšného internetového obchodu Ovečkárna, který v roce 2023 prodal s ročním obratem přes 300 milionů korun. Teď buduje nový e-shop OlaOla, který se zaměřuje na dlouhověkost. „Dlouhověkost není výsada bohatých lidí. Člověk si ji nemůže koupit. Ale lze ji podpořit – pestrou stravou, pohybem, dobrým spánkem a mentálním zdravím. To jsou základní věci. K tomu jsou také různé výživové doplňky,“ říká Bernátek. V podcastu popisuje svůj byznysový i životní příběh. Dozvíte se, které doplňky sám užívá.Když bych znovu zakládal e-shop, vybral bych univerzálnější název, který neomezuje sortiment jako dříve Ovečkárna. Proto jsme teď zvolili OlaOla, španělský pozdrav, který evokuje pohodu.A co se v tomto díle ještě dozvíte:proč se Martin rozhodl po prodeji Ovečkárny pustit do oblasti dlouhověkosti, co přinesl první půl rok nového e-shopu a co chystájaké pilíře podle něj tvoří zdravý životní styl a v čem vidí složitost trhu s výživovými doplňkyv čem se liší budování OlaOla od Ovečkárny a jak se poučil z chyb, které při budování udělalzda nemůže být koncept dlouhověkosti jen krátkodobý marketingový trendjestli je regulace na trhu s doplňky stravy dostatečnájak vypadá Martinův osobní režim, jak změnil svůj životní styl a jaké suplementy sám užíváco dnes cítí ke své bývalé firmějak vnímá český e-commerce trh a jaké největší chyby firmy dělajíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Zakladatel fondu kvalifikovaných investorů Silverline Real Estate v rozhovoru říká, že buduje mezinárodní fond se stabilními nižšími dvoucifernými výnosy pro investory a popisuje, jak se mu podařilo dosáhnout takových výnosů, jak vybírá nemovitosti do portfolia fondu a proč záměrně drží zadluženost fondu níž, než je tomu u konkurence.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Už první izraelský prezident říkal, že jediné, co mají, jsou jejich hlavy a inteligence. David Marek, spoluzakladatel fondu Tachles VC, který se zaměřuje právě na izraelské startupy, říká, že ho nepřestává inspirovat, jak se země díky tomu stala světovou špičkou. „Doslovný překlad pojmu chucpe je odvaha hraničící s drzostí. Díky tomu jsou Izraelci schopní jít velmi rychle kupředu,“ říká Marek. Zatímco v Česku jsme zvyklí všechno dopředu naplánovat, Izraelec postupuje velmi rychle a pokud je nucen improvizovat, improvizuje. Marek popisuje, jak se to odráží v byznysových jednáních. Podle něj je navíc unikátní, že tamní startupový ekosystém je výsledkem spolupráce soukromého sektoru, veřejné správy, školství a armády. V podcastu probíráme, jak se jeho fondu daří a na které konkrétní oblasti cílí.Izrael je fascinující v tom, že se ze zemědělského státu stal technologickou velmocí.A co se v tomto díle ještě dozvíte:proč se fond Tachles zaměřuje na izraelské startupy a které obory jsou pro něj nejzajímavějšízda je pro efektivní investování a vyjednávání v Izraeli důležité mít v týmu Izraelce a zda je nutné znát hebrejštinudo kterých startupů už Tachles investoval a kolik jich chce mít celkem v portfoliuv čem Davidovi pomáhá studium čínštinyco všechno přispívá k úspěchu Izraele jako startupové země a čím by se mohlo inspirovat Českoco Tachles sleduje v rámci iniciativy Česko-izraelské technologické inovační fórum a jak lze přenést izraelský inovační model do Českajak současná geopolitická situace, Donald Trump a konflikt v Izraeli ovlivňují tamní startupovou scénuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Jak rozjet úspěšnou advokátní kancelář? Jakým zásadním chybám se při jejím budování vyhnout? Jak pracují advokáti z Generace Z? A čím by byli, kdyby nebyli právníky? Povídali jsme si s Ondřejem Trubačem, zakladatelem advokátní kanceláře Bříza & Trubač a Barborou Paclíkovou, která je v kanceláři partnerkou.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Od vousů k miliardě. Tomáš Čech vyrůstal v podnikatelské rodině a věděl, že chce podnikat. Nápad prodávat kosmetiku na vousy se zrodil před přibližně osmi lety. Byla to doba, kdy v Česku nabírala na síle móda pěstěných vousů a otevíral se jeden barbershop za druhým. Dostupné značky Tomáše nijak neoslovily. „Mluvily o pravých džentlmenech, ale já jsem levej chlap,“ říká Čech s úsměvem. Sám prý tehdy ještě neměl vousy, a přesto založil vlastní značku: Angry Beards. Firma postavila svou komunikaci na hravém marketingu a dnes má mnohem širší portfolio – nabízí produkty i pro ženy. Do pěti let by Čech rád dosáhl tržeb ve výši miliardy korun (což je zhruba čtyřikrát více než nyní). Poslechněte si, jaké má plány.A co se v tomto díle ještě dozvíte:co vedlo Tomáše k podnikání právě v kosmetice a jaké byly první kroky a produkty značkyjak se Angry Beards dostali od produktů na vousy k péči o celé tělo a proč cílí také na ženyjak probíhá vývoj nových produktů a jakou roli v tom hrají zákazníciproč Čech a spol. vsadili v marketingové komunikaci na drsný „chlapácký“ humor a zda zabírá i na ženyv čem Angry Beards pomůže nedávná akvizice společnosti Aromaticaco plánují v Angry Beards do budoucnaa také pár zákulisních zajímavostí a vtipných momentů ze života firmyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Zajišťují 50 procent celkové zaměstnanosti v Česku a k domácímu HDP přispívají 40 procenty. Řeč je o mikro a malých firmách, které tvoří páteř české ekonomiky. S Janou Fišerovou z neziskové organizace CARE Česká republika jsme si povídali o tom, co tyhle podniky trápí a co by pomohlo jejich rozvoji. A řeč přišla i na to, jak a proč to mají ženy „mikro podnikatelky“ tak těžké.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Ceny kávy na světových trzích během posledního roku výrazně vzrostly, což zásadně ovlivňuje i kavárenské řetězce. Zdražení zasáhlo celý kávový trh, včetně výběrové kávy. „Měli jsme zásoby kávy z minulých let, ale nyní nakupujeme za ceny, které vystřelily nahoru. U našich hlavních dodavatelů zdražila káva o 50 procent,“ říká spoluzakladatel sítě kaváren The Miners Oldřich Valta. Dodává, že se snaží hledat levnější alternativy, ale zároveň udržet kvalitu. The Miners zdražovali loni dvakrát. „Nejen kvůli kávě, ale i kvůli rostoucím nákladům na energie, nájmy a mzdy. Máme štěstí, že v našem segmentu výběrové kávy zákazníci na cenu tolik nehledí,“ říká Valta. Poodhalil také plány na další expanzi kavárenského řetězce, který má v Praze i vlastní pražírnu. V současnosti provozuje 20 poboček nejen v hlavním městě, ale i v dalších lokalitách.A co se v tomto díle dozvíte:jak se The Miners vypořádává s rostoucími cenami kávy na světových trzích, jaké strategie volí pro udržení kvality a maržíčím se liší výběrová káva od komoditní, jak se hodnotí a jaký má dopad na chuťjaké jsou plány na rozšíření sítě kaváren, cíle na stovky poboček v Evropě, strategie výběru lokalit a franšízový modelproč The Miners cílí na Španělsko, Polsko a Německo, jaké jsou výzvy při vstupu na nové trhy a proč zatím neexpandují do Itálie nebo Londýnajak fungují franšízy, co vše The Miners poskytuje franšízantům, jak se vybírají vhodné lokality a partneřikdo jsou typičtí franšízantijak se mění spotřebitelské preference, včetně rostoucí popularity filtrované kávy a rostlinných mlékkolik stojí otevření nové kavárenské pobočky, jaká je důležitost analýzy dat při výběru lokalit a budování silné značkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Dáte si vanilkovou? Nebo radši jahodovou? A co takhle zmrzlinu s příchutí angreštu? S Lukášem Bartošem, obchodním ředitelem společnosti Adria Gold, která je jedním z největších tuzemských výrobců zmrzliny, jsme si povídali o tom, jak dobrá je česká zmrzlina v porovnání s nejlepšími zahraničními, jak se liší průmyslová od té řemeslně vyráběné a jak se vlastně v Česku dělá zmrzlinový byznys.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Takřka 23 let působil v armádě ČR, kde trénoval i instruktory a příslušníky Speciálních sil. Je několikanásobným mistrem Evropy v Taekwondo, působí jako osobní strážce, a také vede v Českých Budějovicích střeleckou a taktickou školu Protect ACADEMY. Lukáš Pešta je zkrátka tím pravým, s kým si popovídat o tom, jak správně reagovat na krizové situace a jak je česká společnost připravena na všechna rizika, která současná doba přináší. A také jak její připravenost zlepšit.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Technologický talent Česku nechybí, ale občas se tu nedostává hlad po úspěchu. Komunita kolem Czech Founders usiluje o to, aby počet startupových foundrů stoupl během desetiletí z tisíce na deset tisíc. Spoluzakladatel a řídící partner Czech Founders VC Václav Pavlečka říká, že jednou z hlavních motivací k tomu něco změnit a udělat něco velkého může být i vnitřní naštvání a touha něco změnit. Podle něj je také důležité vytvořit mnohem silnější efekt „sněhové koule“, tedy podpořit kulturu zpětného investování zkušených foundrů a sdílení know-how, podobně jako je to běžné v Silicon Valley.A co se ještě dozvíte:zda mají studenti dostatečné zázemí a motivaci k vlastnímu podnikáníjak formovat úspěšný zakladatelský tým a zda musí zakladatelé start-upů nutně pocházet z technologických školčím nastartovat efekt „sněhové koule“ v českém startupovém ekosystému a jak propojit úspěšné zakladatele s mladými startupistyproč evropské start-upy zaostávají a jaké jsou hlavní překážky růstu a expanzezda si čeští foundeři umějí říci o investici a zda je v Česku dostatek kapitálučím mohou foundrům pomoci startupové akcelerátory, jako je například program Sherpa od Czech Founders VCjak se mění mentalita českých podnikatelů a jaké jsou ambice pro následující dekáduTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Vyhledávání na e-shopech je tak trochu alchymie. Pokud zákazník nenajde, co hledá, pokud se mu výsledky hledání nelíbí, půjde jinam. A to i v případě, udělá-li při hledání chybu sám. Třeba když napíše ipnone místo iPhone. Nebo když nedostane relevantní výsledky. „Pokud zákazník dostane na vyhledávací frázi nerelevantní výsledky, bude zmatený. Bude se divit, proč mu někdo nabízí pouzdra na iPhone, když hledá telefon iPhone 15,“ říká šéf a spoluzakladatel Luigi‘s Box Gejza Nagy. Tedy firmy, která se zaměřuje právě na vyhledávání na e-shopech. V podcastu mluví právě o tom, jak výsledky hledání vylepšit a přizpůsobit konkrétnímu zákazníkovi.A co se ještě dozvíte:jak funguje při vyhledávání na e-shopech doporučování produktů, jak se to liší od vyhledávání přímo na googlu či prostřednictvím chatbotůco jsou hlavní cesty, kterými lidé hledají produkty na internetujak e-shopy přizpůsobují nabídku na základě chování zákazníků a jak funguje doporučování produktů pomocí umělé inteligence a strojového učeníčím se liší vyhledávání podle sektorů, v různých odvětvíchjak se vyhledávání na e-shopech vyvinulo od jednoduchého přes pokročilé s opravou překlepů až po dnešní hybridní modelyco Luigi‘s Box dál chystá, jak firma vyrostla ze slovenského start-upu do mezinárodního hráče s významnými klientyjaký vliv mají globální marketplace jako Temu nebo Shein na evropské e-shopy, čím se mohou odlišit a úspěšně jim konkurovatTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Jak se v posledních letech změnila práce advokátů v Česku? Jak těžké je sehnat mladé zájemce o práci advokáta? A jací jsou právníci generace Z jako zaměstnanci? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Jiřím Hradským, společníkem v advokátní kanceláři Sedlakova Legal.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Partners Banka má za sebou takřka rok ostrého provozu. Na přelomu roku na sebe upozornila, když nabídla klientům možnost platit kartou v zahraničí a na zahraničních e-shopech bez jakýchkoliv poplatků. To není věc, která by byla v Česku obvyklá. Petr Borkovec, zakladatel a lídr finanční skupiny Partners, v podcastu Na vlně podnikání vysvětluje, proč k tomu kroku přistoupili a připravili se tím o část příjmů. Říká, že tato služba přilákala řadu nových klientů, a to včetně spekulantů. Banka proto pro ně musela podmínky trochu zpřísnit. Na čem tedy chce – zatím ztrátová – Partners Banka vydělávat? „Primárním zdrojem příjmu bank vždy bude schopnost pracovat s depozity. Sesbírat vklady, rozpůjčovat je za jinou cenu a vydělat na marži,“ říká Borkovec.A co se ještě dozvíte:co dalšího Partners Banka chystá a čím chce konkurovat Revolutu či ostatním bankámjak rychle přibývají klienti a jak moc jsou s Partners Bankou aktivníjak se Partners daří v zahraničí a jaké mají další plány na expanzi, čím se chce v zahraničí odlišovatzda je na českém bankovním trhu prostor pro nové hráče a jak bude vypadat budoucnost bankovnictvíkdy bude Partners Banka v ziskuzda má Borkovec mezi současnými českými podnikateli vzor a kdo ho v podnikání inspirujeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Proč by ekonomika a každodenní život nemohly fungovat bez průmyslových hal a skladů? Jaká je nyní po průmyslových nemovitostech poptávka a jak by se mohla vyvíjet v letošním roce? Jaká je obsazenost takových nemovitostí a jak se to liší kraj od kraje?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Náklady na personál tvoří v hotelech až 40 procent celkových výdajů. Lidí, kteří by v hotelech chtěli pracovat, současně ubývá. Nezbývá nic jiného než inovovat. Filip Linek, zakladatel Flae Robotics a majitel hotelového komplexu Pecr Pec pod Sněžkou, se proto pustil do vývoje humanoidní recepční. „Hotely fungují jako laboratoř pro vývoj produktu BE-A, humanoidní recepční,“ říká Linek. Bude to taková dokonalá recepční, která mluví všemi jazyky, zařizuje a ruší rezervace, ví všechno o okolí, nabídne vám výlet. Podle Linka by měla zvládnout až 95 procent práce běžné recepční. Jde mu o zachování hospitality, pohostinnosti. Na jednu stranu totiž vznikají hotely bez personálu, jde o plnou automatizaci. Host naskenuje pas a jde se vyspat do pokoje, který si otevře QR kódem. Druhou cestou je zachování hospitality, lidí, kteří se starají o své hosty. Ale těch se podle Linka nedostává.České hotely potřebují 100 tisíc lidí a ty evropské potřebují pět milionů lidí. A ti nejsou. Klíčový problém nastal už v covidu, kdy spousty lidí obor opustilo a už se nevrátilo.A co se ještě dozvíte:jaká byla původní myšlenka u startu vývoje humanoidního robota, který zastane práci recepčníco všechno vývoj obnáší a jaké jsou jednotlivé kroky, varianty robotů a harmonogramna které hotely ve kterých zemích Linek se svou humanoidní recepční cílízda se hosté spokojí s tím, když je na recepci osloví místo živé recepční humanoidjak mohou české hory konkurovat destinacím v Rakousku nebo Švýcarskuproč má hotelnictví i přes pandemii a nedostatek pracovníků obrovský potenciál do budoucnaTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Jak se z rodinné dílny, která servisovala technologie papírny ve Štětí, vyvinul světový výrobce unikátních technologií pro moderní decentralizovanou energetiku z obnovitelných zdrojů? Jakou příležitostí je pro Česko transformace jeho energetiky? A jak tuto příležitost chytila za pačesy firma 2JCP? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s generálním ředitelem této společnosti Vojtěchem Křenovským.Co se ještě dozvíteČím vším se vlastně společnost 2JCP zabývá?Jak těžké je sehnat kvalitní odborníky do tak malé obce jako je Račice?Jak je užitečné, když si člověk projde společností odspodu až na vrchol.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Rozvoz potravin je v Česku stále na začátku, na celkovém trhu potravin má podíl jen čtyři až pět procent. „Trh je stále relativně malý, ale roste,“ říká Michal Menšík z rozvážkové služby DoDo. A prostor pro další růst je otevřený, na trh vstupují noví hráči, včetně velkých prodejců potravin. „Bude to postupné. Měnit návyky koncových zákazníků v nakupování není jednoduché,“ říká Menšík. Pro srovnání: Ve Velké Británii jsou nyní někde na 20 procentech a odhadují, že to v příštích letech bude až třetina trhu.A co se ještě dozvíte:jak Menšík hodnotí současnou situaci v e-commerce a co očekává do budoucnaco jsou největší výhrady zákazníků, kteří si nechávají dovézt potravinyproč se DoDo zaměřuje hlavně na rozvoz potravinzda a v čem představují výdejní boxy konkurenci pro kurýryk čemu DoDo využilo investice 1,5 miliardy korun od Daniela Křetínského a Patrika Tkáčeproč Menšík do rozvážkového byznysu vstoupil a proč kupoval firmu od Karla Komárkado jakých zemí DoDo míří a v čem se jednotlivé trhy od sebe lišíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Jak odlišná je dnešní generace mladých právníků, v čem je jiná, pokud jde o přístup k práci? Jak náročné je dnes sehnat mladé právníky do advokacie? Jak se Ostravsko proměnilo za poslední dvě dekády a proč se rozhodl provozovat právní praxi právě v tomto regionu? A proč je pro něj tak lákavé držet prst na tepu doby? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Pavlem Říhou, advokátem a společníkem v advokátní kanceláři Forlex.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Slovo udržitelnost je už skoro klišé, české firmy se jí však věnují stále více. Generální ředitel Schneider Electric Pavel Bezucký rozděluje firmy do tří skupin: na nadšence a vizionáře, na racionalisty, kteří do udržitelnosti investují kvůli jasným přínosům, a na ty, které k ní dohnaly vnější tlaky. „Největší skupinou jsou nyní racionalisté. Pomohl tomu růst cen energií, který zvýšil zájem o téma. Dříve o tom šéfové továren příliš nepřemýšleli a často si kladli otázku, proč by to měli dělat,“ vysvětluje Bezucký. Schneider Electric byl v žebříčku, který sestavuje americký časopis Time spolu se serverem Statista, vyhlášen nejudržitelnější společností roku 2024.A co se ještě dozvíte:jak je na tom s udržitelností stát a v čem má ještě rezervyproč je pro firmy důležitá energetická optimalizace provozů, komu se vyplatí a za jakých podmínekkde firmám kvůli neefektivitě nejvíc utíkají penízejak funguje plně digitalizovaná továrna Schneider Electric v Písku a jak se v ní proměnila práce zaměstnancův čem mají chytré budovy ještě rezervyjak technologie od Schneider Electric pomáhají v inteligentní budově Centrum energetických a environmetálních technologií v Ostravěco Schneider Electric chystá v ČeskuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Jak se z role koncipientky dostat až do čela advokátní kanceláře? Jaké má výhody a nevýhody, když zůstanete v jedné firmě 20 let? Proč by nedokázala dělat něco, co ji nebaví a být někde, kde se jí nelíbí? A proč je stres návykový? Povídali jsme si s Barborou Urbancovou, ředitelkou advokátní kanceláře Peterka Partners pro Českou republiku.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Je to pár dní, co vznikla Česká startupová asociace. Chce přesvědčovat politiky a byrokracii, aby více podpořili podnikatelský sektor a specificky i startupy. „Asociaci jsme založili proto, abychom dokázali lépe formulovat náš hlas. Mluvit jako jeden hlas. Lépe bojovat s tím, že někteří lidé v české vládě a v byrokracii si myslí, že ví lépe, než my všichni ostatní, jak by měla vypadat legislativa,“ říká partner Presto Tech Horizons Vojta Roček.A co se ještě dozvíte:koho chce nově vzniklá asociace zastupovat a co všechno by ráda prosadila, jaké jsou její priorityv jaké fázi cyklu ohledně investování do startupů se nyní nacházímezda se v Česku rodí dost podnikatelských nápadů a co je důležité, aby se z nich staly smysluplné projektyjestli český startupový ekosystém funguje správně a co korporát na rozdíl od startupu nepřinesejak se mladí staví k podnikání, co je od podnikání odrazuje a zda by jim s něčím mohl pomoci státjaká je návratnost fondů v Presto Ventures, co chystají do budoucna a kde je nyní největší potenciálTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Proč ho na začátku podnikatelské kariéry naháněli po Praze naštvaní ukrajinští dělníci? Jaké vzestupy a pády v byznysu zažil? A jak se z nich poučil? A proč o rychlosti stavebního řízení bude i dál rozhodovat blahovůle úředníků? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Danielem Římalem, developerem a zakladatelem Československého nemovitostního fondu.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Řada malých a středních firem stále jede v „papírech“ a papírových účtenkách, pokud jde o výdaje na pracovní cesty nebo jiné nákupy pro firmu. Pro šéfy není mnohdy změna důležitá, i když by to zaměstnancům ušetřilo čas a podniku peníze. „Věnují se naplno svému podnikání, jádru byznysu. Na finanční procesy, na změnu a zlepšení efektivity nemají tolik času,“ říká Petr Herzmann, šéf a spolumajitel společnosti Direct Fidoo. Její platforma se na zjednodušení komplikované finanční agendy malých a středních firem zaměřuje. Sám Herzmann začal podnikat už na vysoké škole – a po dvou letech zkrachoval. Co mu to dalo do života a dalšího podnikání?Finance v menších firmách jsou hodně reaktivní. Šéfové by se však měli dívat více dopředu, aby věděli, jak se bude podnikání vyvíjet a mohli se na to dobře připravit.A co se ještě dozvíte:jak dlouho trvá, než se sledování výdajů přenese na digitální platformu, a co je potřeba k propojení s dalšími firemními systémyzda ve firmách panuje konzervatismus a zda se zaměstnanci brání využívání nových věcí a postupůjak mohou digitální nástroje přinést transparentnost a kontrolovat, zda zaměstnanci nezneužívají firemní výdajeproč se ve Fidoo vrhli také na směnu zahraničních měn a co si od toho slibujíjak Fidoo plánuje expandovat na nové trhy a oslovit další typy zákazníků, jak fungují synergie v rámci skupiny Directzda je Fidoo po deseti letech stále ještě start-upjaké nejčastější chyby dělají šéfové ve firemních financíchv čem Herzmanna ovlivnilo rodinné prostředí a jaké byly jeho podnikatelské začátkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Kariéru začínal ještě za studií v nemovitostech, v posledních letech se ale byznysové impérium mladého investora Davida Hauerlanda rozrůstá i do dalších směrů. K realitní společnosti Fidurock přidal i showroom s prémiovou audiotechnikou a také vinařství ve Slovinsku, z něhož buduje luxusní vinařský resort. V podcastu jsme si s ním povídali o tom, proč sází ve Fidurocku na retailové parky a proč právě ty byly jedním z realitních vítězů pandemie. Probrali jsme, proč jdou do nájemního bydlení, a jak se mění vztah lidí v Česku k vlastnění nemovitostí.Co se ještě dozvíteProč jsou retailové parky u lidí oblíbené a jaká musí splňovat kritéria, aby se o ně Fidurock zajímal?Proč nakupují činžovní domy a v jakých lokalitách?Jaké služby dnes lidé u nájemního bydlení vyžadují a kdo je typický zájemce o byt v centru města?Proč skupina koupila vinici Zlati Grič ve Slovinsku a obchod s designovou audiovizuální technikou VOIX v Praze a jaké s nimi má plány.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Společnost DEPO Ventures už několik let pořádá v Praze konferenci Engaged Investments, která se zaměřuje především na investory do start-upů. Její aktuální ročník právě probíhá. Zakladatel a partner DEPO Ventures Petr Šíma usiluje o to, aby byznysoví andělé, kteří investují do start-upů v počátečních fázích, postupovali jako profesionálové. „Ale je těžké, aby se business angel choval zcela profesionálně, to by byla práce na plný úvazek. Jinak jde hodně o náhodu, o štěstí, o to, aby se připojil k těm správným lidem,“ říká Šíma. Navíc je třeba se k tomu proinvestovat, udělat množství investic. „Někdo si myslí, že udělá jednu dvě investice, a trefí se. Ale tak to není, jde o rizikový kapitál, valná většina investic nevyjde tak dobře, jak by si člověk představoval,“ vysvětluje Šíma.Evropa je jedním z nejbohatších regionů na světě, ale neinvestujeme tu rizikově. Je to způsob myšlení: Mám peníze a už o ně nechci přijít. Ale s tím se nic nového nevytvoří.A co se ještě dozvíte:zda v Česku přibývají investoři do start-upů, jak se mění jejich investiční znalosti a v čem dělají investoři chybyproč je při investování důležitá přeshraniční spolupráce a v čem to start-upům i samotným investorům pomáhájak dohánět propast mezi investováním do start-upů a přístupem k venture kapitálu v USA a v Evropějak se vyvíjí trh s rizikovým kapitálem v Česku i jinde a zda už na něm vznikají další bubliny, jako během pandemie coviduzda v Česku vzniká dostatek nových podnikatelských nápadůna čem záleží úspěch start-upu při hledání investic, jaké jsou nejčastější chyby, které při prezentaci investorům dělajía na jaké oblasti a sektory se investoři nyní nejvíc zaměřují, co má největší perspektivuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Proč jsou data nad zlato? Je v Česku dostatek moderních zlatokopů, tedy datových analytiků? Jaké vlastnosti a schopnosti by měli mít? A v čem dělají firmy při datové analýze nejčastěji chyby? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Otou Novotným, prorektorem pro rozvoj a Corporate Relations na VŠE v Praze.Co se ještě dozvíteProč se letos vyplatí dorazit na KPMG Data Festival a co tam hosty všechno čeká?Jak datovou analýzu promění nástup umělé inteligence?Jak důležitá je v datové analytice etika?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Z výzkumu personální agentury Předvýběr.cz plyne, že Češi dlouhodobě patří ke spokojeným zaměstnancům. „Jedním z důležitých faktorů je dobrý šéf. Prostředí, ve kterém se člověk nachází, i vedení ve firmě je důležité, aby se zaměstnanci cítili dobře,“ říká šéf a spolumajitel společnosti Předvýběr.cz František Boudný. Zaměstnavatelé se podle něj snaží pracovat na tom, aby šéfové byli opravdu správnými lídry a – na rozdíl od dřívějška – měli určitý přesah. „Šéf by neměl brát jen pracovní rovinu, ale musí to být také psycholog, stratég, aby věděl, jak se bavit se zaměstnanci. Ne na každého platí stejný metr,“ říká Boudný. V podcastu také vysvětluje, proč se s kolegou rozhodli po 16 letech podnikání odprodat majoritní podíl ve firmě fondu Genesis.Co se ještě dozvíte?Jaká je aktuální situace na pracovním trhu, jak se mění poptávka po vhodných kandidátech ze strany firem.Zda je pro uchazeče o zaměstnání nyní těžší najít dobrou práci než dříve.Jak se v posledních letech proměnila kvalita kandidátů.Zda se kandidáti v životopisech spíše přeceňují, nebo naopak podceňují a jestli o sobě píšou do životopisů pravdu.Co říká transparentnímu odměňování, které brzy zavede zákon, a zda je ve firmách normální bavit se o tom, kolik bere kolega.Jaké to bylo zakládat agenturu během finanční krize v roce 2008 a zda by něco udělal během 16 let v podnikání jinak.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Proč jsou právníci chodící ega a často se nevybíravě chovají ke svým kolegyním, o tvrdé advokátní práci nebo třeba těžké roli matek v advokacii jsme si povídali s Petrou Stupkovou, zakladatelkou advokátní kanceláře Legitas. A řeč přišla i na to, proč byla pro její kariéru tak důležitá babička a jak rychle vystřízlivět z naivních představ o právní praxi.Co se ještě dozvíteJak by se mělo změnit studium práv v Česku.Jak tvrdá byla její koncipientská zkušenost a proč už dnes začínající právníci nemusí tolik dřít.Proč se mladým nechce do advokacie.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jádrem byznysu Conteg Group je výroba komponentů pro datacentra. Specializují se například na IT a průmyslové rozvaděče. Před časem se však vrhli také na výdejní boxy. Šéf a spoluzakladatel firmy Vít Voláček v podcastu Na vlně podnikání říká, že jim chtějí dát další rozměr. Aby to nebyla jen plechová krabice, kde si člověk vyzvedne zásilku z e-shopu. Mohou sloužit jako úschovny zavazadel, automatizované recepce v kancelářích, lidé si jejich využitím mohou předávat věci. „Snažíme se z těch boxů dělat univerzální zařízení, a to nejen ve veřejném, ale i v soukromém prostoru. Jako jsou administrativní budovy, továrny nebo rodinné či bytové domy,“ říká Voláček. Zaměřují se i na obce. Voláček chce, aby v nich bylo co nejvíc služeb, které jsou běžně dostupné ve městě. V podcastu se dozvíte, proč boxy zatím nemohou nahradit poštovní schránky.A co se ještě dozvíte?Proč k výrobě komponentů pro datacentra či IT a průmyslových rozvaděčů přidali také chytré výdejní boxy OX Point.Jaký potenciál mají samoobslužné boxy, a to nejen pro samotnou firmu, ale i pro celý trh.Zda má smysl se bránit vizuálnímu smogu a jak se vyhnout tomu, aby obce zavalily výdejní boxy různých služeb.Jaké technologické novinky jsou s boxy spojeny a na co všechno se dají použít.Jak se proměňuje byznys datových center a co do nich Conteg Group dodává.Díky čemu uspěli v tendru na rozvaděče pro datová centra a celkovou infrastrukturu sídla NATO v Bruselu.Co dělat, aby datová centra nepotřebovala tolik energie a byla udržitelná.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když Radoslav Slovák v roce 2006 hledal na Moravě práci, zjistil, že mu žádná firma nevyhovuje. A tak si s kolegou založili vlastní. Vývojářská společnost Edhouse se od té doby rozrostla až na 150 zaměstnanců a její softwarová řešení využívá řada světových firem. Povídali jsme si nejen o podnikatelském příběhu téhle party moravských „ajťáků“, ale i o tom, jak by se měla změnit výchova nových IT odborníků a jak se v tom Edhouse angažuje.Co se ještě dozvíte:Kde konkrétně se lze setkat se softwarovými řešeními Edhouse.Jak ovlivňuje svět vývojářů umělá inteligence.Jaký zájem mají děti o programování a proč je velká škoda, že dívek a žen je v tomto oboru stále málo.Proč Edhouse nemá problém najít na trhu kvalitní odborníky na IT.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Česká společnost Xmarton vstoupila na trh v roce 2016 s unikátním řešením, které svým zákazníkům v té době nenabízely ani prémiové značky. Umožňovala propojení auta s mobilním telefonem, cílem bylo přitom usnadnit sdílení vozidel mezi více řidiči bez nutnosti fyzického předávání klíčů od auta. Od té doby se možnosti tohoto systému rozrostly do mnohem větší šířky. Dnes Xmarton zvládá kompletní správu, monitoring a ovládání auta. S ředitelem společnosti Janem Peškem jsme si povídali nejen o tom, co všechno Xmarton umí, ale i o jeho plánech do budoucna. Třeba o tom, jak startovat auto vlastním hlasem. Xmarton to prý bude umět už za dva roky.Co se ještě dozvíte?Jak je celý systém zabezpečený.Kdo jsou zákazníci firmy a jaké plány na rozvoj společnost má.Zda je služba dostupná i mimo hranice ČR.Jaká je cena licence.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

O tom, jak rodičovství zbrzdí kariérní růst matek (případně tátů, kteří se rozhodnou zůstat s dítětem doma) a dlouhá rodičovská připravuje nejen je, ale celou českou ekonomiku o spoustu peněz už byly popsány stovky stran vědeckých prací. Andrea Bohačíková, šéfka a zakladatelka neziskové organizace M.arter se už roky snaží, aby se situace v tomto ohledu zlepšila. Povídali jsme si spolu o tom, co vše její neziskovka podniká, o tom s čím vším bojují mámy a tátové na rodičovské dovolené a jaké konkrétní kroky by měly podniknout firmy, aby nepřicházely o potenciál čerstvých rodičů, kteří chtějí pracovat.Co se ještě dozvíteJaké kurzy M.arter rodičům nabízí a o jaké je největší zájemCo je to akcelerátor Ženy na startu AWEJak velkou komunitu rodičů už se M.arter podařilo vytvořitTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Na začátku bylo kimči, pak přibyly omáčky z různých koutů světa. Teď se chystá svíčková a rajská. Zakladatel firmy Živina Martin Kudera říká, že jeho výrobky mají lidem zjednodušovat přípravu jídel světových chutí. Jinými slovy chce, aby si mohli doma připravit, co znají ze svých oblíbených bister a restaurací. "Hledáme recepty, které jsou na trhu nejoblíbenější a zároveň složité na přípravu v domácím prostředí. Jinými slovy, kde jim můžeme nejvíce pomoci," říká Kudera v podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?- jak se Kudera jako marketér dívá na způsob komunikace, kterým na sebe během léta upozornilo Brašnářsrví Tlustý- jak nejlépe budovat loajalitu zákazníků pomocí marketingu a jak se vyrovnat s výkyvy objednávek během roku   - zda bylo právě období covidu, kdy Živina začínala, nejlepší pro vytváření nové značky v oblasti gastronomie- proč začali s výrobou kimči jako prvního produktu a jaké tehdy bylo v Česku o této korejské specialitě povědomí- jaké bariéry musí nová značka při vstupu na trh překonat a jak se s nimi vyrovnat- jak vybírají další "živiny", další produkty, které vedle kimči začali nebo začnou vyrábět- odkud berou suroviny pro výrobu pochutin, jak kontrolují jejich kvalitu a jak se produkty vyrábějíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Firmy v posledních dvou letech omezily investice do digitalizace. Když už, tak chtějí menší zakázky, ale větší digitální projekty nevypisují, říká Tomáš Páral, šéf a spoluzakladatel technologicko-konzultační firmy MoroSystems, kde se zabývají se i vývojem softwaru na míru. Firmy podle Párala o digitalizaci a vývoji softwaru přemýšlejí jako nákladu, a nikoliv jako o investici. Chtějí třeba zautomatizovat nějaký proces za co nejnižší cenu. "Kdyby se na to dívali jako na investici a kladli si otázku, co získají tím, že celý proces zdigitalizují nebo jak se jim to vrátí v tržbách či nevynaložených nákladech, přemýšlelo by se jim o tom lépe," říká Páral. A v podcastu to celé rozebírá.A co se ještě dozvíte?- proč digitalizace státu drhne, co by to mohlo zlepšit a jak si vzít příklad ze soukromé sféry- proč je nutné při tvorbě nových digitálních nástrojů a řešení zapojovat i uživatele- kde dělají zadavatelé vývoje softwaru největší chybu, na co by se měli zaměřit a jak hledat priority- co firmám nejčastěji brání posunout se v digitalizaci a jak nejlépe nastavit spolupráci mezi týmy zákazníka a odběratele- proč starší systémy nyní potřebují změny, kdy už nestačí jen je záplatovat a případné nové funkce stavět na nich- zda bude do budoucna zájem o modernizace digitálních systémů a jaké trendy nyní na trhu převládají- proč v části MoroSystems kolegové navzájem vědí o svých mzdách, co to přináší a jak funguje koncept otevřené firmy Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Výkon fotovoltaických panelů postupem času klesá, což je známý fakt. Panely však čelí také povětrnostním a dalším vlivům, a vedle přirozené degradace se na nich mohou objevit i různé závady. Ze země může vše vypadat v pořádku, ale lidské oko nedokáže zachytit všechny problémy. I drobné závady přitom mohou majitele elektrárny zbytečně připravit o vyrobené kilowatthodiny. Tam, kde lidské oko nestačí, přicházejí na řadu drony a umělá inteligence. „Uděláme množství fotek a umělá inteligence poté na pořízených termálních snímcích hledá teplotní anomálie, tedy rozdíly teplot na jednotlivých plochách. Na základě algoritmů pak vyhodnocuje typ závad,“ říká Martin Doležal, technický ředitel a spoluzakladatel firmy DroneTech. Rozlišují přibližně 16 typů závad a následně doporučují, co mají technici s těmito závadami udělat.A co se ještě dozvíte?co vše, jaká zařízení a objekty lze pomocí dronů zkoumat, a jakými dalšími metodami lze průmyslové objekty prohlížetjak probíhá kontrola fotovoltaiky pomocí dronů a jak důkladně je třeba se na ni připravitjak dlouho drony nad fotovoltaickými elektrárnami létají, kolik snímků pořídí a jak podrobné tyto snímky jsouzda je nutné pro každý let dronu nad průmyslovými objekty žádat o speciální povolenív čem a jak se mění kvalita solárních panelů a jak často se v Česku objevují poruchové či nekvalitní solární panelypo kolika letech se začne projevovat výraznější degradace panelů, které jsou vystaveny povětrnostním vlivůmjakým směrem se nyní ubírá vývoj solárních panelů a na co se jejich výrobci aktuálně nejvíce zaměřujíjak se vyvíjejí průmyslové drony a co všechno musí ovládat piloti, kteří je řídíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Rodina Anovčínů dokázala na jižní Moravě během posledních tří dekád vybudovat z malé stavební firmy obří holding AF Group, který zahrnuje firmy ze stavebnictví, gastronomického sektoru, energetiky či realitního byznysu. S výkonným ředitelem holdingu Josefem Anovčínem jsme si povídali o tom, jak složité je přebírat vedení skupiny od otce, jaké jsou výhody a negativa rodinného podnikání, nebo proč se rodina rozhodla zachránit Sklárnu Květná a udržet v ní ruční výrobu skla, která započala již před 230 lety.Co se ještě dozvíteJaká je aktuální situace ve stavebnictví?Jak těžké je uřídit tak pestrou směsici firem.Proč je pro AF Group tak důležitá sounáležitost s regionem, v němž působí.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Cider, vyráběný alkoholovým kvašením jablečného moštu, je zajímavý nápoj. „Pivo je tu hodně zakořeněné a má silnou pozici. Je těžké proniknout na trh s něčím novým,“ říká Alexandros Samaras, šéf výrobce ciderů a kombuchy F.H. Prager. Místo na trhu pro tento nápoj však podle něj existuje, a to jako doplněk k dalším alkoholickým nápojům. Samaras s kolegy hledá průsečík mezi řemeslnou výrobou, která umožní pracovat s jablkem a kvašením tradičním způsobem, a průmyslovou produkcí, díky níž lze dlouhodobě udržet stejnou chuť. Poslechněte si, jak se to dělá. F.H. Prager také vidí rostoucí zájem spotřebitelů o kombuchu, a proto se na ní teď začali více soustředit.A co se ještě dozvíte?proč některé pivovary a značky se svým ciderem neuspěly a v čem to F.H. Prager dělá jinakjak výroba cideru probíhá, jaké odrůdy jablek se k ní využívají a proč je F.H. Prager dováží z Anglieproč loni koupili vlastní jablečný sad a jakou část budou využívat pro hořkosladké „ciderové“ odrůdyv jakých místech se cidery nejvíc prodávají, zda v restauracích nebo v obchodechjaké příchutě jsou nejoblíbenější a jak se daří nealkoholickým variantám ciderůproč se F.H. Prager pustil také do výroby kombuchy, koho by s ní chtěli oslovit, co bylo největší bariérou a jak to překonaliv čem F.H. Prageru pomáhá, že je součástí nápojářské skupiny Kofola, a v čem se jeho cesta od mateřské společnosti odlišujeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Legenda praví, že Isaac Newton objevil gravitační zákon, když seděl pod stromem a na hlavu mu spadlo jablko. Podnikateli Paulu Tesarovi spadlo na Floridě na hlavu něco podstatně většího – leguán. I proto loni své softwarové studio přejmenoval po tomhle zvířeti na Iguana Technology. V podcastu Na vlně podnikání jsme si povídali o tom, proč v USA zběhl ze studií medicíny k programování, jaké to bylo budovat v USA a EU technologický byznys, v čem všem se život v Česku a za oceánem liší a samozřejmě i o byznysu jeho vývojářského studia, mezi jehož klienty patří třeba Nestlé, E.on Drive, nebo zprostředkovatel pronájmu karavanů Campiri.A co se ještě dozvíte?Jaké jsou hlavní rozdíly a výzvy při budování technologických týmů a startupů v USA a EU?Co považuje za aktuální technologické trendy a jaký je podle něj potenciál AI?Jakých fuckupů se v podnikání dopustil?Jak se to stalo, že se z Pavla Tesaře stal Paul Tesar?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Petr Rýdl s manželkou Janou jsou typickým příkladem lidí, kteří dlouhá léta pracují v korporátu, ale dlouhodobě zvažují, že by si chtěli vyzkoušet vlastní podnikání. A že si jednou splní svůj sen. Jen dlouho nevědí, co by to mělo být. Nakonec byla u rozjezdu jejich byznysu náhoda. Před šesti lety koupili školu vaření Ola Kala, kam Petr před tím chodil jako klient. Byť – jak říká – sám vůbec není zdatným kuchařem. „Věděli jsme, že se nechceme spojit s nějakým produktem, ale že by to mělo být něco ve službách, něco spojeného s kvalitním servisem,“ vysvětluje Rýdl v podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Co znamená v češtině Ola Kala a co má tohle slovní spojení společného s vařením.Proč Petr Rýdl před lety zavedenou školu vaření v centru Prahy koupil.Co byl dosavadní největší risk při vlastním podnikání a v čem se to odlišuje od zaměstnání a práci pro jiné.Na jaké klienty se Ola Kala orientuje a co je nejdůležitější pro to, aby se je podařilo oslovit.O jaké typy kurzů je největší zájem, jak se to mění a jak vznikají nápady na nové kurzy.Zda pomáhá, pokud kurzy vede nějaká celebrita, ať už jde o známé šéfkuchaře nebo herce a zpěváky, kteří se kolem vaření točí.Proč svá dvě pražská studia, kde se konají kurzy vaření, doplnili také o food truck a co v něm nabízejí.Co je za rostoucím zájmem o street food v Česku.Co Rýdlovi dává vlastní tvorba básní a písňových textů pod pseudonymem JednoDuše a zda se nějak prolíná s podnikáním.V čem básničky dělají svět lepším.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ondřej Hlaváč se společně s kamarádem Lukou Budíkem posledních několik let věnovali automatizaci v zákaznické péči či datové analýze. Když pak přemýšleli, kam se posunout dál, napadlo je využít automatizaci a umělou inteligenci v oblasti práva. Vznikl tak startup Advomate, který pomáhá právníkům pracovat efektivněji díky automatizaci právních procesů jako je tvorba rešerší, revize dokumentů nebo práce s předpisy a judikaturou. Povídali jsme si o tom, co všechno jejich nástroj dokáže, na jakých principech funguje, jak moc usnadňuje právníkům práci a jak by se díky umělé inteligenci mohla proměnit celá právní profese.Co se ještě dozvíte?Nakolik lze umělé inteligenci důvěřovat a do jaké míry je nutné ji kontrolovat?Jak se k využití umělé inteligence staví samotní právníci?Jaké jsou další možnosti využití AI v právu?S jakými překážkami se v byznysu nejčastěji setkávají?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Žádná jiná lihovina v Česku nedosahuje takových prodejů jako tuzemák. Navíc je poptávka dlouhodobě stabilní, netrpí výkyvy jako jiné lihoviny. „Chceme tuzemák dlouhodobě udržet na trhu. Určitě nikdy neskončí tím, že by nechutnal, že by ho lidé přestali pít a nahradili ho jinou lihovinou,“ říká ředitel jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz Josef Nejedlý. Firma je po Božkovu jeho druhým největším výrobcem. „Receptura tuzemáku je stejná od poválečných let. Začali jsme na etiketu dávat plachetnici, protože klasický rum byl spojený s námořníky,“ dodává Nejedlý. Přestože lidé znají nejvíc právě tuzemák, portfolio likérky je mnohem širší. Firma na sebe upozornila třeba ginem, který uvedla na trh pod značkou Ibalgin. Je také největším výrobce absintu na světě.A co se ještě dozvíte?Jakou část výroby v likérce Fruko-Schulz tvoří tuzemák a kde všude se pije, jaké další lihoviny v Jindřichově Hradci vyrábějí.Jak se za poslední desetiletí změnily chutě Čechů a jak ve Fruko-Schulz vymýšlejí nové příchutě.Co nyní pijí mladí, v čem se to odlišuje od starších generací a jak na to v likérce reagují.Kde se vzala myšlenka na Ibalgin, co se na tom nelíbilo výrobci známého léčiva, jak to celé dopadlo a zda chystají něco podobného.V čem stát přistupuje nefér k jednotlivým typům alkoholu a proč se blokuje zdanění tichého vína.Proč likérku získali před 12 lety ruští majitelé, jak situaci změnila válka a v čem to Fruko-Schulz komplikovalo život.Co s likérkou nyní zamýšlejí její noví čeští majitelé, kteří firmu získali letos na jaře.Která země je největším odběratelem absintu od Fruko-Schulz a kam všude se lihoviny z Jindřichova Hradce vozí.Jak se hodlá likérka vyrovnat s celosvětovým poklesem prodeje tvrdého alkoholu.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Od vzniku bitcoinu už uplynulo patnáct let. Štěpán Uherík, finanční ředitel SatoshiLabs a kryptopeněženky Trezor, říká, že bitcoin za tu dobu prokázal, že má smysl. „Potřeba decentralizovaných peněz, které nejsou řízeny státem, se potvrdila. Za těch patnáct let nebyla nalezena žádná chyba v bitcoinové síti, která by způsobila nějaký fatální kolaps celé technologie,“ říká Uherík. Navíc se podle něj vytvořila kolem bitcoinu masa lidí, která ho nejen používá, ale současně dokázala proniknout do jeho filozofické podstaty. V následujících 15 letech podle Uheríka potvrdí bitcoin tezi, že jde o digitální zlato. „Nečekám, že se za něj začnou běžně kupovat rohlíky v samoobsluze, byť je to technicky možné a bitcoin to dokáže. Měl by být nezávislým decentralizovaným aktivem a de facto digitálním zlatem. Něco, čemu lidé důvěřují, co si můžou kryptograficky prověřit, co můžou držet a je to nezabavitelné,“ říká Uherík. Podle něj ale zapomínáme na to, že svoboda obecně, svoboda podnikání i svoboda transakcí je to, co pomohlo euroatlantické civilizaci k bohatství a úspěchu.A co se ještě dozvíte?proč Uherík staví zeď mezi bitcoin a ostatní kryptoměny, v čem se od nich odlišujezda může vzniknout nějaká kryptoměna, která by bitcoin, za nímž je nyní asi polovina tržní kapitalizace všech kryptoměn, nakonec převálcovalajak Uherík hodnotí letošní spuštění ETF založených na bitcoinu a dalších kryptoměnách a jaká jsou s tím spojena rizikajaké jsou tři hlavní důvody pro existenci decentralizovaných penězproč je z hlediska uchování hodnoty dobré, že je bitcoin volatilní, a jak to bude s výkyvy jeho hodnoty do budoucnajak se mění přístup České národní banky k bitcoinu a kryptoměnám a jaké příležitosti má v této oblasti Českoco pro budoucnost bitcoinu představují digitální měny centrálních bankco je Index finanční tyranie a které země tomuto žebříčku vévodíkolik uživatelů už získala první hardwarová kryptoměnová peněženka Trezor a jaké s ní v SatoshiLabs mají plány do budoucnaa jak do těch plánů zapadá společnost Invity, která je jedním ze subjektů ve skupině SatoshiLabsTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.