Podcasts about festivalu

Glasbeni utrip, 16. 9. 2026, piše Maruša Frelih. Letošnji Festival Ljubljana je bil tudi v znamenju prvovrstnega pianizma – poleg redne gostje, znamenite Marthe Argerich, sta nastopila še vrhunska pianista mlajše generacije Bruce Liu in Yuja Wang, kot zadnja na tej biserni ogrlici pa še gruzijska pianistka Khatia Buniatishvili. Na oder Gallusove dvorane je stopila v družbi Berlinskih simfonikov pod taktirko islandskega dirigenta Gudnija Emilssona. Koncert je bil že nekaj časa razprodan, zanimanje zanj pa veliko. Razprodana dvorana je tako dobila svoj odgovor že po prvih klavirskih taktih – pravzaprav je žareča energija na oder privela že s samim prihodom Kathie Buniatishvili. Pianistka se je predstavila s priljubljenim Prvim klavirskim koncertom Čajkovskega in naravnost blestela. Igro tovrstnih interpretov je težko ubesediti – tehnična brezhibnost, odrska prezenca ter dih jemajoči liricizem – vse je izhajalo iz neke skoraj neverjetne danosti. Izjemni so bili kontrasti – mehkobna koprena piano odsekov, ki poslušalca drži na nitki, občutek, kot da se je ustavil čas in da med vsemi strahotami sveta obstaja le še ta mehurček nežnosti, pretanjenosti in lepote. Na drugi strani pa ognjevitost, ki je izbruhnila v silovitih pasažah in se preobrazila v skoraj neukrotljivo moč. Ko je igral le orkester, je z gibi telesa frazirala in se gibala z njim – kot nekakšen drugi dirigent. Posebej izrazit je bil prehod v vrhunec tretjega stavka, ki se je izkazal tudi za dramaturški vrhunec celotnega dela. Z gesto rok se je obrnila proti orkestru, kot bi vodila nevidno nit energije, in jo nato spustila v poslednje bravurozne takte. Stoječe ovacije so bile pričakovane, pianistka pa je občinstvu podarila še dva dodatka. Zdi se, da ima Buniatishvili sposobnost, da njen nastop postane skoraj gledališki dogodek, vendar pa tu ne gre zgolj za teatralnost ali golo željo po učinku. Njena neposrednost vre iz umetniških globin, zato na odru ne deluje oddaljeno, kot nekdo, ki pripada drugemu svetu – čeprav bi ob njenem igranju pomislili, da zares prihaja z drugega sveta. Berlinski simfoniki so se ob njeni igri izkazali za precej zanesljive sopotnike, čeprav so se mestoma ozirali za pianistko, ki je bila vsekakor neizprosni vodja te umetniške odprave. Kljub temu da njihove igre ne bi ravno kovali med zvezde, so solistko vselej podprli v ključnih trenutkih Koncerta. Urok pa je skoraj povsem nehal delovati ob njihovi izvedbi Beethovnove 7. simfonije, ko se je le ta iz stavka v stavek vse bolj spreminjala v nekakšno zvočno kuliso. Kljub vidni angažiranosti dirigenta Gudnija Emilssona, ki je z muzikalnimi gestami želel od izvedbe nekaj več kot le zbrano in vneto prebiranje Beethovnove partiture, ni uspel uresničiti idej, ki bi nosile poseben pečat dirigenta. Ustvarja se občutek, da se danes pozablja, da so velika, poznana dela lahko past – občinstvo primamijo v dvorano, vendar ne brez posebnih zahtev po vrhunski izvedbi. Če je torej Khatia Buniatishvili pokazala, kako lahko interpretacija poslušalca zadrži na robu sedeža, je Beethoven ostal udobno v naslanjaču.

Drugi poudarki oddaje: - Osveženemu predlogu državnega prostorskega načrta za železniško progo Ljubljana-Kranj-Naklo na javni predstavitvi v Kranju niso huje nasprotovali. - Letos 18-odstoten odlog vpisa v ljubljanske osnovne šole, med odloženimi največ otrok s posebnimi potrebami. - Vročina kroji vinogradniški koledar v Brdih. - v novogoriškem EPICentru bodo premierno uprizorili dokumentarno pravljico Jesen moje mladosti

Na sobotním programu 36. ročníku festivalu Lidový rok ve Velké Bystřici nechyběla přehlídka folklorních souborů, řemeslný jarmark ani výstava věnovaná historii souboru Haná Velká Bystřice.

V Benetkah se začenja 83. izdaja najstarejšega in še vedno enega najpomembnejših filmskih festivalov na svetu. V tekmovalnem programu si bo mogoče ogledati enaindvajset filmov, dva bosta na sporedu že nocoj. V Ljubljani pa je v teku 41. mednarodni literarni festival Vilenica, kjer bo drevi v ospredju letošnji nagrajenec, ukrajinski pisatelj Serhej Žadan.

První a druhé filmy, mladí tvůrci a Jan Hřebejk jako patron. Trutnov chystá nový filmový festival Debutik, který od 1. do 4. října bude lákat filmové fanoušky do kina Vesmír. Podle ředitele Uffa Libora Kasíka má být hlavně místem pro nové začátky, experiment a filmaře, o kterých možná ještě hodně uslyšíme. Více se dozvíte v našem novém podcastu.

Festival filmové hudby tady chyběl, a tak jsem si řekl, že to musíme udělat. A Poděbrady byly ideální místo, vypráví zakladatel a ředitel Soundtrack festivalu Michal Dvořák, podle kterého hudba se zvukem tvoří až 50 procent emocí filmu. „Hudba u mnoha českých i zahraničních režisérů a produkcí je na posledním místě, většinou se dělá na konci filmu, kdy dojdou peníze a čas.“ Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze slavného rodáka se stala kapitola v učebnicích hudební výchovy. Bohuslava Martinů ale chtějí v Poličce hlavně polidštit. Přehlídka trvá od 27. do 30. srpna.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní telefonát: Představujeme: Hymna festivalu UNITED 2026. Host: Monika Chánová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Kvůli rekonstrukci náměstí Republiky v Plzni se 33. ročník Festivalu na ulici přesunul do DEPA2015 a jeho blízkého okolí.

Kvůli rekonstrukci náměstí Republiky v Plzni se 33. ročník Festivalu na ulici přesunul do DEPA2015 a jeho blízkého okolí.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rakouský spisovatel Robert Menass přijel v květnu do Prahy u příležitosti prvního výročí úmrtí amerického spisovatele Michaela Marche, který zde založil mezinárodní Festival spisovatelů Praha.

Rakouský spisovatel Robert Menass přijel v květnu do Prahy u příležitosti prvního výročí úmrtí amerického spisovatele Michaela Marche, který zde založil mezinárodní Festival spisovatelů Praha.

Rakouský spisovatel Robert Menass přijel v květnu do Prahy u příležitosti prvního výročí úmrtí amerického spisovatele Michaela Marche, který zde založil mezinárodní Festival spisovatelů Praha.

Rakouský spisovatel Robert Menass přijel v květnu do Prahy u příležitosti prvního výročí úmrtí amerického spisovatele Michaela Marche, který zde založil mezinárodní Festival spisovatelů Praha.

Rakouský spisovatel Robert Menass přijel v květnu do Prahy u příležitosti prvního výročí úmrtí amerického spisovatele Michaela Marche, který zde založil mezinárodní Festival spisovatelů Praha.

Rakouský spisovatel Robert Menass přijel v květnu do Prahy u příležitosti prvního výročí úmrtí amerického spisovatele Michaela Marche, který zde založil mezinárodní Festival spisovatelů Praha.

I když byl prezident, v Trutnově v areálu Na Bojišti mu říkali výhradně náčelník. Na rockovém festivalu, jehož 42. ročník začne ve čtvrtek večer, měl bývalý prezident Václav Havel výsadní postavení.

Jak se v dnešním pražském duhovém průvodu promítá heslo letošního festivalu Prague Pride Časy se mění? Jak pečovat v období extrémních teplot a sucha o zeleň ve městech? A nakolik výjimečná bývá atmosféra velkých hudebních akcí na pražské Letenské pláni?

Jak se v dnešním pražském duhovém průvodu promítá heslo letošního festivalu Prague Pride Časy se mění? Jak pečovat v období extrémních teplot a sucha o zeleň ve městech? A nakolik výjimečná bývá atmosféra velkých hudebních akcí na pražské Letenské pláni?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes za námi do vysílání dorazil šermíř Jiří Beran, který nás pozval na další ročník Lipno Sport Festivalu, který se uskuteční od 14. do 23. srpna a nabídne desítky sportovních aktivit pro děti i dospělé. Na festivalu povede šermířský program, kde si návštěvníci budou moci zdarma vyzkoušet šerm pod vedením zkušených instruktorů, zúčastnit se ukázkových tréninků i exhibic. Chybět nebudou ani novinky v podobě hybrid runu, OCR překážek, jógy nebo oblíbeného parkouru. Chybět nebudou ani koncerty. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tema ovogodišnjeg festivala Garma koji se održao od 31.srpnja do 3. kolovoza je bila Bukmak. Na jeziku Yolngu, taj se izraz odnosi na jedinstvo i proslavu raznolikosti moderne Australije. Tragična smrt petogodišnje djevojčice, Kumanjayi Little Baby, u travnju je postala snažan simbol onoga što je moguće učiniti kada se zajednica ujedini.

V bitcoinové kauze padly čtyři obžaloby. Jak se celý případ propisuje do české politiky? Jak ohrozil akrobatické letce při show u jezera Most neznámý dron? A jaká očekávání má režisér Jan Svěrák od uvedení filmu Pět švestek v Británii?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zapomenuté barokní kostely a špičkoví hudebníci rozeznívají broumovský region. Mezinárodní festival Za poklady Broumovska, který oživuje jedinečné Dientzenhoferovy perly barokní architektury, přináší pestrý, a zároveň ojedinělý program – spojení klasické hudby a oceněných skladeb z počítačových her. „Herní hudba dnes není jenom pouhým doprovodem k vizuálnímu produktu, ale stala se svébytnou kompoziční disciplínou,“ říká umělecká ředitelka festivalu Za poklady Broumovska.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zapomenuté barokní kostely a špičkoví hudebníci rozeznívají broumovský region. Mezinárodní festival Za poklady Broumovska, který oživuje jedinečné Dientzenhoferovy perly barokní architektury, přináší pestrý, a zároveň ojedinělý program – spojení klasické hudby a oceněných skladeb z počítačových her. „Herní hudba dnes není jenom pouhým doprovodem k vizuálnímu produktu, ale stala se svébytnou kompoziční disciplínou,“ říká umělecká ředitelka festivalu Za poklady Broumovska.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zapomenuté barokní kostely a špičkoví hudebníci rozeznívají broumovský region. Mezinárodní festival Za poklady Broumovska, který oživuje jedinečné Dientzenhoferovy perly barokní architektury, přináší pestrý, a zároveň ojedinělý program – spojení klasické hudby a oceněných skladeb z počítačových her. „Herní hudba dnes není jenom pouhým doprovodem k vizuálnímu produktu, ale stala se svébytnou kompoziční disciplínou,“ říká umělecká ředitelka festivalu Za poklady Broumovska.

Predstavili smo novoustanovljeni Center za zagovorništvo v Muzeju norosti v gradu Cmurek na Tratah. Osem sodelavcev pomaga ljudem z duševno boleznijo, motnjo v duševnem razvoju, odvisnostjo ali drugače družbeno izključenim posameznikom pri uveljavljanju njihove volje pri organizaciji življenja. Center je pomemben dejavnik deinstitucionalizacije in pomaga posameznikom, utira pot kolektivnim rešitvam, ena od značilnosti njegovih sodelavcev pa bo morala biti vztrajnost. (Na fotografiji detajl iz prostora, v katerem se je na Festivalu norosti nenehno predvajal umetniško-raziskovalni projekt Prostor slišanosti avtorice Jasmine Godec)

Letný večer, hviezdne nebo a hity, ktoré pozná niekoľko generácií. Naším hosťom bol Marián Palkovič, organizátor podujatia Leto s/pod hviezdami, ktoré prinesie koncert legendárnej skupiny Olympic na čele s Petrom Jandom. Kapela, ktorá vznikla v roku 1963, patrí k najvýraznejším menám českej rockovej scény a my ju spoznáme aj cez nášho hosťa. Debatovali sme o prípravách koncertu, zákulisí letných podujatí, publiku a aj o Mariánovi Palkovičovi — ktorého poznáte z operného pódia ale aj ako muža, ktorý sa stará o iné hviezdy. | Hosť: Marián Pavlovič. | Moderuje: Juraj Turis. | Talkshow Hosť Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

Piše Urban Leskovar, bere Igor Velše. Izo Strehar poznamo kot dramatičarko in filmsko scenaristko. Za dramsko besedilo Izkoristi in zavrzi me je bila leta 2020 nominirana za nagrado Slavka Gruma, leta 2024 je to nagrado tudi prejela za besedilo Nezakonske matere. Za film Prasica, slabšalni izraz za žensko, ki je ob svojem izidu navdušil strokovno in laično javnost, je na Festivalu slovenskega filma leta 2021 prejela vesno za najboljši scenarij. Pripoved v njenem romanesknem prvencu Drsenje sledi dvema protagonistkama: Katarini, mladi brezposelni mami, in Juliji, izgoreli doktorski študentki. Obe se spopadata z mentalno stisko. Katarina je ujetnica klasičnih življenjskih mejnikov – čeprav ima razumevajočega partnerja in prikupno hčer, se počuti nezadostno in neizživeto, kar vodi v depresijo. Zdi se, da živi življenje, ki ji je bilo vsiljeno mimo njenih želja. Avtorica je to situacijo spretno izkoristila, saj prek Katarine detabuizira pomanjkanje materinske ljubezni in nakaže, da imajo družbena pričakovanja, ki posameznicam vsiljujejo spolne vloge, lahko uničujoče posledice. Mama mora biti požrtvovalna in ljubeča, hvaležna za to, da je to poslanstvo dobila v dar, a Katarina temu kalupu ne ustreza. Dragoceno je, da se je Iza Strehar lotila te tematike, saj skrb za prihodnje generacije še vedno temelji na ramenih žensk. Hkrati pa prek Katarine opozarja tudi na dvojne standarde. Družba precej bolj ostro kaznuje ženske, ki jim spodleti v materinski, kot moške, ki jim spodleti v očetovski vlogi. Na drugem bregu pa je Julija, ki v nasprotju s Katarino beži od klasičnih življenjskih mejnikov in spolnih vlog, a se sooča z drugačnimi izzivi. Kot doktorska študentka se spopada z izgorelostjo in pritiskom, da briljira na vseh področjih svojega delovanja, kar jo privede do psihoze. Roman Drsenje je strukturiran tako, da iz poglavja v poglavje izmenično spremljamo Katarino in Julijo. Lika sta kontrastna, izvemo tudi, da sta junakinji nekdanji sostanovalki, ki so ju življenjske odločitve oddaljile, a zdi se da je rezultat enak ne glede na to, ali sta družbenim pričakovanjem sledili ali se od njih namenoma distancirali, saj obe pristaneta v psihiatrični ustanovi. Avtoričina poglobljena karakterna študija protagonistk pa več kot o Katarini in Juliji pove o svetu, v katerem živita oziroma živimo. Pritisk na mlade ženske, naj zanosijo, čeprav bi zaradi kariernih ambicij raje zanosile pozneje, njihovo nenehno soočanje s seksizmom, in pritisk, da morajo zaradi neodgovornih spolnih partnerjev splaviti – slednje preganja Katarino – so tabuji, o katerih preprosto ne govorimo. Dejstvo je, da so tovrstne zgodbe marginalizirane in utišane. Prav tu bi lahko našli razlago za to, da tako Katarina kot Julija, ne glede na njune življenjske odločitve, pristaneta v psihiatrični ustanovi. Če nikomur ne moreta zaupati svojih izkušenj, sta posledično razčlovečeni; preostane jima le to, da jih tiščita v sebi, kjer se, nikoli slišane, nalagajo ena na drugo. Pripoved je neizprosna, prav v tem pa ima Drsenje tudi širšo družbeno poslanstvo, saj svoj govor začenja tam, kjer javni diskurz praviloma umolkne. V našem vsakdanu bi bili zgodbi Katarine in Julije nevarni, saj spodkopavata prevladujočo družbeno ureditev, a ravno tu na pomoč priskoči moč fikcije, ki lahko – pod varnim okriljem fabuliranja in ideje umetnosti, ločene od življenja, poda zgodbo, ki bi jo v pogovoru s prijatelji ob kavi, za družinsko mizo ali v novicah le stežka slišali. Dejstvo, da se Iza Strehar tega zaveda, daje romanu Drsenje posebno moč. Poleg zgodb, ki ostanejo neizrečene, na protagonistki negativno vplivajo tudi neurejeni družinski odnosi. Katarinin oče je odsoten, njena mama se izkaže za čustveno manipulatorko, ki izrablja dogmo katoliške morale in hčeri nenehno povzroča slabo vest ter jo na ta način čustveno nadvlada. Julijini starši so akademiki in zapriseženi deloholiki, ki od hčere pričakujejo zgolj presežke. Avtorica nas podrobno seznanja z Julijino paranojo, junakinja namreč v vsakdanjih naključjih vidi velike zarote. Svojce in prijatelje deli na tiste, ki so indoktrinirani, in tiste, ki niso. Misli, da je nekdo nadzoruje, a ne ve zakaj. Problem, ki pri tem vznikne, je, da Julijine paranoične misli na neki točki niso več karakterizacija, ampak zgolj vrtenje v prazno, element, ki vsebine ne dopolnjuje, ampak postane njen balast. Julijina paranoja bi zgodbi na primer lahko dodala neko drugo raven, ki bi lucidno poglabljala njeno vsebino, a do tega žal ne pride. Prav tako bi si lahko želeli, da bi bila oblika oziroma način pripovedovanja v romanu enako brezkompromisna kot vsebina. Avtorica Iza Strehar vse stavi na realizem, s tem pripoved sicer ničesar ne izgubi, toda morebiti bi bila vsebina še bolj prepričljiva, če bi jo ubesedila v bolj unikatnem formatu – spomnimo se Materinske knjižice Katje Gorečan, ki tematiko spontanega splava predstavi iz perspektive nerojenega fetusa. Sicer pa je pred nami suveren in drzen romaneskni prvenec. Iza Strehar je namesto moraliziranja izbrala empatijo, napisala suvereno karakterno študijo svojih protagonistk ter podala gol prikaz dveh žalostnih usod, ki ob koncu knjige izzvenita v negotovosti.

Mezinárodní divadelní festival ve francouzském Avignonu slaví 80. narozeniny. Sjelo se na něj 1400 divadelních souborů z celého světa, které nabízejí téměř 1800 představení. Premiéru tu letos měl i nedokončený text bývalého českého prezidenta a dramatika Šeřík. V silné konkurenci se znovu prosadili také čeští umělci a sourozenci Raphael Ruiz a Daniela Hirsh s inscenací L'Indiscipline.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

České premiéry, ale i známé tváře. Přesně takový byl 23. ročník festivalu Colours of Ostrava. V industriálním areálu vystoupili umělci ze 23 zemí a někteří z nich měli před podiem opravdu nespočet fanoušků. Celý týden byl v Ostravě i náš hudební reportér Jiří Štefl, se kterým teď festival zhodnotíme.

„Jednotlivé pražírny nabízí různé letní varianty kavových drinků, ať už studené filtry, nebo třeba espresso tonic, coldbrew a tak dále,“ popisuje organizátor Kristián Kříž.

České premiéry, ale i známé tváře. Přesně takový byl 23. ročník festivalu Colours of Ostrava. V industriálním areálu vystoupili umělci ze 23 zemí a někteří z nich měli před podiem opravdu nespočet fanoušků. Celý týden byl v Ostravě i náš hudební reportér Jiří Štefl, se kterým teď festival zhodnotíme.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Program s autorskou dvojicou Daniel Baláž a Pavol Hubinák. Zábava, recesia, glosovanie aktuálnych udalostí a atypická hudobná dramaturgia. Pravidelné rubriky a interakcia s poslucháčmi. Čokoľvek, čo nečakáte.

V kulturním podcastu každý měsíc shrnujeme to nejzajímavější z boskovické kultury a také si zveme inspirativní hosty, kteří tyto akce pořádají. Namísto obvyklého rozhovoru jsme tentokrát natočili festivalovou anketu, kde se vám postupně několik lidí, kteří se okolo kultury točí, svěří s tím, na co se z festivalu Boskovice 2026 nejvíc těší.

Letošnje poletje smo akcijo Čarobno poletje Zveze Anita Ogulin dopolnili z mini akcijo, ki bo nekaterim izbranim otrokom iz programa Botrstvo izpolnila katero od nekoliko posebnih želja. Med otroki je tudi trinajstletnik, ki zaradi zdravstvenih težav ne govori, a je kljub slabim napovedim, da morda ne bo mogel več hoditi, postal rekreativni športnik in je tudi navdušen spremljevalec številnih glasbenih zvrsti. Srečanje s slovenskim raperjem in izvajalcem hip hop glasbe Boštjanom Nipičem - Nipketom na Festivalu 202 je bilo zanj posebno doživetje.

Dělníci kultury #61 mimo jiné o karlovarském filmovém festivalu, novém představení Miřenky Čechové S(t)IGMA a seriálu Miláčci Ameriky: Roztleskávačky Dallas Cowboys V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.Tentokrát došlo na:tipy z filmového festivalu v Karlových Varechpředstavení S(t)IGMA Miřenky Čechové (Palác Akropolis) alba Eclesia zpěvačky Naïka a Public Luxury kapely Downtown Boysfilmy Michael a Vládci vesmíru (verze 2026 i 1987)seriál Miláčci Ameriky: Roztleskávačky Dallas Cowboysvideoklip zpěvačky FKA twigs On Your Mind (feat. Lil Yachty)novelu Perfection italského spisovatele Vincenza Latronica (Fitzcarraldo Editions)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu. 

Organizátor Pohody a hudobník Michal Kaščák stojí pred jubilejným 30. ročníkom najväčšieho slovenského festivalu. Okrem radosti ho sprevádza aj neistota, keďže čelia rokovaniam o zmluve na ďalšie ročníky, v ktorej sa aj objavili požiadavky, ktoré zasahujú do slobody umenia. V rozhovore priblížil, ako sa mu darí prepájať rolu hlavného organizátora s pozíciou vystupujúceho interpreta. „Vždy je to ťažké. Som rád, keď mám prehľad o tom, čo sa v každom okamihu deje,“ priznáva. Prezradil, o čom je nový album kapely VBPS, ktorý budú na festivale krstiť a prečo by sa Pohoda nemala sťahovať z Trenčína.V Mimóze s Michalom Kaščákom sa (ne)dozviete:01:20 – aká kuriózna situácia spôsobila jeho meškanie na rozhovor;02:15 – či sa mu darí plniť jeho tohtoročný osobný záväzok chodiť všade načas;03:40 – aký príbeh stojí za vznikom kapely VBPS a čo ich čaká na Pohode;06:10 – prečo nahrali dvojalbum Zem je plocha a čo majú proti hokejistom;08:00 – vtipnú výmenu názorov o tom, kedy končí noc a začína ráno;10:50 – ako sa dá skĺbiť zodpovednosť šéfa festivalu s vystupovaním na hlavnom pódiu;11:40 – prečo sa na festivale nedokáže úplne uvoľniť a kedy ho predsa len aspoň trochu púšťa z rúk;14:15 – aká je budúcnosť Pohody a prečo uvažovanie o sťahovaní do iného mesta zatiaľ rázne odmieta;16:10 – ako vníma aktuálne dianie a rokovanie a prečo si napriek tomu odmieta nechať vziať radosť z tohto ročníka;19:40 – čo je kameňom úrazu v rokovaniach a ktorý bod označil, že je v rozpore s ústavou;[XX:XX] – čo ho spája s trenčianskym vojenským letiskom;21:30 – aké novinky čakajú návštevníkov 30. ročníka Pohody;22:30 – cez akú overenú platformu sa ešte dajú bezpečne zohnať lístky;22:45 – prečo mali jeho kamaráti tričká s nápisom Hrochoť;25:00 – ktorých interpretov odporúča určite vidieť (vrátane japonského rapera či divadla z bombardovaného Chersonu);29:40 – aké známe slovenské kapely a nováčikovia si na festivale zahrajú;32:30 – kto stojí za harmonogramom debát, aké budú témy a hostia;34:00 – v akom divadelnom predstavení sa na Pohode predvedú moderátorky Janka a Lenka;39:20 – úsmevnú spomienku na britský festival a rady pre festivalových nováčikov;41:35 – prečo by návštevníci nemali ignorovať malé pódiá;44:10 – aký úderný odkaz poslal divákom a poslucháčom na záver.

Pro obyvatele dvacetimilionové Káhiry je Jihlava jen malé město. Přesto se teď její jméno učí Egypťané vyslovovat. Na několik dní se totiž objevilo v programu káhirského kina Záwíja, kam Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ve spolupráci s Českými centry přivezl výběr festivalových snímků. A jak říká náš zpravodaj Štěpán Macháček, na podzim by se naopak mohly do Jihlavy podívat vybrané egyptské dokumenty.

Pro obyvatele dvacetimilionové Káhiry je Jihlava jen malé město. Přesto se teď její jméno učí Egypťané vyslovovat. Na několik dní se totiž objevilo v programu káhirského kina Záwíja, kam Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ve spolupráci s Českými centry přivezl výběr festivalových snímků. A jak říká náš zpravodaj Štěpán Macháček, na podzim by se naopak mohly do Jihlavy podívat vybrané egyptské dokumenty.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odolnost je potřeba posilovat stejně jako svaly a charakter, říká. Jak se podle ní dá posilovat odolnost společnosti, což je jedno z témat festivalu Mezi ploty v areálu Psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích? A jak důležitá je duševní pohoda v jejím životě a práci? Moderuje Světlana Witowská.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč kvůli přesunu agend z vlády na ministerstva rezignují někteří členové vládních rad? Co ukázaly první sudetoněmecké dny na českém území? A jakou zprávu o dnešním světě přinášejí vítězné filmy festivalu v Cannes?

Proč kvůli přesunu agend z vlády na ministerstva rezignují někteří členové vládních rad? Co ukázaly první sudetoněmecké dny na českém území? A jakou zprávu o dnešním světě přinášejí vítězné filmy festivalu v Cannes?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl tomu právě rok, co zemřel americký spisovatel Michael March, zakladatel Festivalu spisovatelů Praha. Od roku 1991 na něj zval osobnosti světové literatury, včetně nositelů Nobelovy ceny za literaturu.

Byl tomu právě rok, co zemřel americký spisovatel Michael March, zakladatel Festivalu spisovatelů Praha. Od roku 1991 na něj zval osobnosti světové literatury, včetně nositelů Nobelovy ceny za literaturu.

Celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open založila Magdalena Kožená prostřednictvím svého nadačního fondu. Jeho cílem je prezentovat činnost škol veřejnosti a ukázat jejich význam a nezastupitelnost v kulturním životě měst a obcí. Právě začal jubilejní desátý ročník festivalu, který potrvá do 1. června.

Vernisáž výstavy se bude konat 24. května, Sochy v ulicích pak zůstanou až do konce října.

Adéla Frýdlová je kazatelkou Církve československé husitské, matka osmi dětí a spoluorganizátorka prvního ročníku multižánrového queer festivalu V barvách duhy. Ten se uskuteční 15. – 17. května v Husově sboru v pražských Vršovicích a ve Vršovickém divadle MANA a navazuje na projekt Tobiáše Frýdla Víra v barvách duhy, o kterém už v Hergot!u také byla řeč.

Podcast Bojs tentokrát vyrazil mezi lidi a živě se představil na festivalu Jeden svět. Hostem byl režisér Vojtěch Petřina, který ve svém dokumentu Vojtův život: Nová epizoda sleduje vlastní, dost netradiční pokus najít partnerku. Seznámení totiž probíhá přes čuchání zpoceného prádla.

Film Kdor ne skače režiserja Borisa Petkoviča je svojo pot začel marca na Festivalu dokumentarnega filma, v teh dneh pa si ga lahko ogledamo na rednem sporedu ljubljanskega mestnega kina. Film je miselna in čustvena refleksija o športu, spominu in narodni identiteti. Petkovič v njem raziskuje, kako so se Slovenci začeli dojemati kot narod prek športa, najprej s smučanjem in smučarskimi skoki, pozneje pa tudi z nogometom.

Snad každý filmový žánr má ve světě svůj festival. Některé z nich však nejsou pro slabé povahy. V Bangkoku se konala třídenní akce věnovaná hororům, na kterou se vydal i náš reportér Jiří Štefl – a šlo o krok vcelku odvážný.