POPULARITY
Season 2 - Episode 4Mark's guest on SCARY EIRE this episode is Bertie Brosnan an Irish screenwriter, film producer, actor and screen director. He was born in Tralee, County Kerry in Ireland.His fascination for all things Irish folklore ,mythology and a deep love for Ireland and its history has seen his social media popularity skyrocket! His hero is former High King of Ireland Brian Boru the man who vanquished the Vikings at the Battle of Clontarf .Bertie shares his expertise around this bloody event as well as paranormal incidents in his home county of Kerry aka the The Kingdom County. You can view Bertie's YouTube Channel here: https://www.youtube.com/watch?v=dA8xr86J-qU Contact SCARY EIRE podcast email: paranormalireland@protonmail.comBecome a supporter of this podcast: https://www.spreaker.com/podcast/paranormal-uk-radio-network--4541473/support.
Matt Stephens chats to Boru McCullagh about his incredible bikepacking trip around the globe. When he started out, Boru had a fixed route and planned to ride as quickly as possible, but he soon realised that was not the way he needed to do things. In this podcast he explains to Matt how his outlook on bike riding changed when he realised the bike was the means of experiencing the world, and not solely the experience itself. A fascinating chat with a unique young athlete that has some sage advice for all of us. To donate to Boru's fundraising page for MIND mental health charity, visit this link: https://www.justgiving.com/fundraising/mindmapping This podcast deals with themes of depression and suicide. If you are struggling with your own mental health, consider contacting your local health services or General Practitioner. Or visit https://www.samaritans.org/ for more information. Learn more about your ad choices. Visit podcastchoices.com/adchoices
Slovenski kolesarski zvezdnik Tadej Pogačar bo prvič nastopil na dirki med Parizom in Roubaixem, ki velja za najzahtevnejšo med enodnevnimi klasikami. Dirko na severu Francije bodo zaznamovale slabe vremenske razmere, tekmovalce bodo ob dežju motili še močni sunki vetra. Slovenska ženska rokometna reprezentanca pa se bo v kvalifikacijah za nastop na letošnjem svetovnem prvenstvu še drugič pomerila s Srbijo. Sredin obračun v Celju se je končal z neodločenim izidom, tekma v Boru na vzhodu Srbije bo danes odločala o potnicah na prvenstvo, ki ga bosta ob koncu leta gostili Nemčija in Nizozemska.
Chodecké výzvy se v Lípě účastní 121 lidí. Proč se nezapojí oficiálně i město? Pašije, Limonádový Joe, přednáška o divadle Semafor. Novinka z dílny Ivany Bufkové. Na Branko's Bridge do Boru nebo na Monkey Business do Lípy? Do kin míříme dvojka Vyšehradu.
Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.
Jak se čeští chovatelé skotu chrání před zavlečením slintavky a kulhavky ze Slovenska? Proč se Jan Zahradil rozhodl skončit v ODS právě teď? Bude nové vedení Mezinárodního olympijského výboru (MOV) vstřícnější k ruským a běloruským sportovcům? A proč mělo spojenecké bombardování Kralup nad Vltavou přesně před 80 lety tak ničivé následky? Poslechněte si polední publicistiku s Vladimírem Krocem.
Jak se čeští chovatelé skotu chrání před zavlečením slintavky a kulhavky ze Slovenska? Proč se Jan Zahradil rozhodl skončit v ODS právě teď? Bude nové vedení Mezinárodního olympijského výboru (MOV) vstřícnější k ruským a běloruským sportovcům? A proč mělo spojenecké bombardování Kralup nad Vltavou přesně před 80 lety tak ničivé následky? Poslechněte si polední publicistiku s Vladimírem Krocem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Evangelium Lk 9,28b-36 (1,5 min.) a kázání "Cesta proměny" uvádějící do 2. týdne postních rozjímání (13 min.) z 2. neděle postní 16. 3. 2025 v Boru u Tachova, celkem 14,5 min. Podněty k denní tiché chvíli: synoda.bip.cz/rozjimani
Herečka Marie Motlová se narodila 1. května 1918 v Boru u Tachova. Známou se stala až ve svých jednapadesáti letech díky roli babi Homolkové ve filmu Ecce homo Homolka.
Kostel svatého Fabiána a Šebestiána v Zákupech nemá dlouhodobě důstojné osvětlení. Umělecký producent David Sobotka, vitrážista Zdenek Kudláček a páter Rudolf Repka v projektu Sacrystal pracují na výrobě tří unikátních autorských křišťálových lustrů.
Radnice Nového Boru plánuje kácení části stromů na tamním lesním hřbitově. Důvodem jsou plánované úpravy a nutnost rozšířit počet hrobových míst. Ta totiž začala postupně docházet a brzy by nebylo kde pohřbívat.
Jestli je možné nazvat nějaké město městem skla, pak je to Nový Bor v Libereckém kraji. Sklářské hutě v okolních Lužických horách jsou doložené už od 13. století. Tradiční ruční výrobě zůstává věrné Novotný Glass Centrum, které vybudoval světově proslulý český sklář Petr Novotný. Starou školku nechal podle návrhu architekta Bořka Šípka přestavět na centrum propojující sklářskou huť, restauraci a muzeum.
Jestli je možné nazvat nějaké město městem skla, pak je to Nový Bor v Libereckém kraji. Sklářské hutě v okolních Lužických horách jsou doložené už od 13. století. Tradiční ruční výrobě zůstává věrné Novotný Glass Centrum, které vybudoval světově proslulý český sklář Petr Novotný. Starou školku nechal podle návrhu architekta Bořka Šípka přestavět na centrum propojující sklářskou huť, restauraci a muzeum.
Mzdy a energie drtí české sklárny. Jednou z posledních fungujících ručních výrob v Novém Boru je Novotný Glass. Pod rukama tamních sklářů vzniká například nápojové sklo. Některé kousky se záměrně deformují, aby zákazník uvěřil, že jde o ruční výrobu.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jestli je možné nazvat nějaké město městem skla, pak je to Nový Bor v Libereckém kraji. Sklářské hutě v okolních Lužických horách jsou doložené už od 13. století. Tradiční ruční výrobě zůstává věrné Novotný Glass Centrum, které vybudoval světově proslulý český sklář Petr Novotný. Starou školku nechal podle návrhu architekta Bořka Šípka přestavět na centrum propojující sklářskou huť, restauraci a muzeum.
Mzdy a energie drtí české sklárny. Jednou z posledních fungujících ručních výrob v Novém Boru je Novotný Glass. Pod rukama tamních sklářů vzniká například nápojové sklo. Některé kousky se záměrně deformují, aby zákazník uvěřil, že jde o ruční výrobu.
Jestli je možné nazvat nějaké město městem skla, pak je to Nový Bor v Libereckém kraji. Sklářské hutě v okolních Lužických horách jsou doložené už od 13. století. Tradiční ruční výrobě zůstává věrné Novotný Glass Centrum, které vybudoval světově proslulý český sklář Petr Novotný. Starou školku nechal podle návrhu architekta Bořka Šípka přestavět na centrum propojující sklářskou huť, restauraci a muzeum.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jestli je možné nazvat nějaké město městem skla, pak je to Nový Bor v Libereckém kraji. Sklářské hutě v okolních Lužických horách jsou doložené už od 13. století. Tradiční ruční výrobě zůstává věrné Novotný Glass Centrum, které vybudoval světově proslulý český sklář Petr Novotný. Starou školku nechal podle návrhu architekta Bořka Šípka přestavět na centrum propojující sklářskou huť, restauraci a muzeum.
Jestli je možné nazvat nějaké město městem skla, pak je to Nový Bor v Libereckém kraji. Sklářské hutě v okolních Lužických horách jsou doložené už od 13. století. Tradiční ruční výrobě zůstává věrné Novotný Glass Centrum, které vybudoval světově proslulý český sklář Petr Novotný. Starou školku nechal podle návrhu architekta Bořka Šípka přestavět na centrum propojující sklářskou huť, restauraci a muzeum.
Jak bude fungovat nově zřizované specializované centrum pro vrcholové sportovce a sportovkyně s postižením? V čem jim bude pomáhat? Pomůže lidem s postižením obecně? Moderuje Vladimír Kroc.
Jak jsou na tom hendikepovaní se sportem? K čemu má sloužit nové specializované centrum pro postižené? A daří se prosazovat parasporty na stejnou úroveň, jako mají běžné sporty? Vladimír Kroc se zeptal předsedy Českého paralympijského výboru senátora Zbyňka Sýkory z ODS.
Jak jsou na tom hendikepovaní se sportem? K čemu má sloužit nové specializované centrum pro postižené? A daří se prosazovat parasporty na stejnou úroveň, jako mají běžné sporty? Vladimír Kroc se zeptal předsedy Českého paralympijského výboru senátora Zbyňka Sýkory z ODS.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak bude fungovat nově zřizované specializované centrum pro vrcholové sportovce a sportovkyně s postižením? V čem jim bude pomáhat? Pomůže lidem s postižením obecně? Moderuje Vladimír Kroc.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
S asistentom trénera Ivanom Švarným zhodnotila moderátorka Danica Susa Klein vystúpenie našich juniorov na nedávnych majstrovstvách sveta v hokeji a s Dankou Hrbekovou sa pozreli na historickú návštevu prezidenta Medzinárodného olympijského výboru na Slovensku.
„Vždycky nejdřív využívám interní know-how. Proč? Protože je to přínosné pro obě strany – když si sedneš s kolegou, nejenže se něco naučíš ty, ale i on si tím, že své znalosti předává dál, dovednosti znovu upevňuje. Je to win-win situace,“ vysvětluje Kateřina Moric, manažerka Learning & Development a Náboru v Air Bank. Kateřina je nejen zkušenou psycholožkou, ale také koučkou a psychoterapeutkou ve výcviku. Vedle své práce v Air Bank spoluzaložila neziskovou organizaci PRAHO! project, která revitalizuje veřejný prostor. Ve své praxi propojuje psychologii s firemním prostředím, kde se zaměřuje na rozvoj leadershipu a efektivitu týmů. V epizodě probereme: ◽ Jak funguje oddělení Learning & Development v Air Bank a jaké možnosti nabízí zaměstnancům ◽ Rozdíly ve vzdělávání v menších a větších firmách ◽ Jak začít se vzděláváním ve firmách bez L&D specialisty ◽ Postup při analýze vzdělávacích potřeb a vhodné nástroje ◽ Jak sladit strategii vzdělávání s byznysovými cíli firmy ◽ Aktuální trendy v oblasti rozvoje zaměstnanců Přejeme příjemný poslech! Chcete se vzdělávat v HR? Najdete nás na suhr.cz Děkujeme, že jste s námi občas trochu moc HR!
Kapela Hm... konečně v Novém Boru. K tomu Kluk z Husovky, Flugge a jako host Michael Kocáb. To vše za pouhých 250 korun, které navíc půjdou na pomoc lidem, kteří ji potřebují. Večer moderuje Kuba Horák, bude občerstvení a také překvapení. V podcastu se samozřejmě dozvíte i informace ze zákulisí.
Třída Tomáše Garrigue Masaryka v Novém Boru zůstává částečně uzavřená. V pátek 8. listopadu 2024 tam začalo odklízení trosek budovy bývalé restaurace Pošta, která se ve čtvrtek 7. listopadu ráno částečně zřítila.
Novoborští šachisté se mohou pyšnit trofejí pro nejlepší tým starého kontinentu. Potřetí v historii dokázali triumfovat v Evropském klubovém poháru. Ze 7 zápasů se v Srbsku tým pod vedením kapitána Petra Boleslava 6 radoval z výhry a k tomu přidal jednu remízu.
V pohraničí vznikly v posledních deseti letech velké průmyslové zóny. Zaměstnávají tisíce lidí, přinášejí miliardy do rozpočtu. Ale region nebohatne. Méně peněz do metropole, více menším městům, vyzývá byznysmen Milan Kratina. Ten patří mezi nejbohatší Čechy a je zakladatelem holdingu Accolade.Karlovarský region má řadu nelichotivých prvenství. Nejnižší mzdy, nejvíc exekucí, nejhorší školství. Expremiér Andrej Babiš ho označil za „nejhorší kraj úplně ve všem“. Firma Accolade, která staví průmyslové parky, si ale právě tento region vybrala pro své obří investice. Za poslední zhruba dekádu do výstavby šesti průmyslových parků na Chebsku a Teplicku „nasypala“ přes 18 miliard korun.„Tyhle naše regiony jsou skvěle umístěné. Nemusí se cítit méněcenně. Opravdu není lepší místo v Evropě, odkud můžete dodávat, než je Karlovarský kraj. Možná ještě Plzeňský kraj je stejně dobrý. Když se nám povede zvednout školství, to je alfa a omega, budeme investovat do infrastruktury a povede se nám víc propojit region s Bavorskem, tak má ten region ohromný potenciál růstu,“ vyjmenovává úkoly pro vládu jeden z nejbohatších Čechů.Jenže Karlovarsko a Ústecko, kde Kratina se svým byznysovým partnerem Zdeňkem Šoustalem také podnikají, bohatnou pomalu. Jeden z problémů je nastavení rozpočtového určení daní, řekl Kratina. Systém, který říká, jak se mezi obce a stát rozdělí celkové vybrané daně, by měl podle šéfa Accolade obce výrazněji zvýhodnit.„Lidé nevidí přínosy, které haly pro ně osobně budou mít. Kdyby věděli, že každý rok dostanou vysoké desítky nebo malé stovky milionů korun, tak by hned mohli říkat: Něco se tu sice bude stavět, ale budeme tady mít víc peněz na lékaře, na učitele, na školky, na školy,“ řekl Kratina ve speciálu podcastu Ve vatě, který vznikl v rámci volebního vysílání Seznam Zpráv.„My nedokážeme motivovat obce a kraje k tomu, aby rozvíjely svoje průmyslové zóny. Z našich hal jdou dneska miliardy korun do státního rozpočtu a jednotlivé obce a města z toho vlastně nedostávají vůbec nic nebo dostávají extrémně málo ve srovnání s Německem, Polskem, Rakouskem, Holandskem. A tím pádem se nám nezavírají ty nůžky. Kraje nám nebohatnou a města nám nebohatnou a je to právě tím, že peníze jdou do Prahy,“ kritizuje Kratina.To má i politické dopady, příhraniční oblasti volí jinak, podotkl Kratina. „Pokud chceme být vzdělanější a soběstačnější a nechceme, aby lidé volili extremisty, tak musíme bohatství rozdělovat mezi regiony rovnoměrněji, to by měla být zásadní politika vlády.“Základem jsou dobré školyZa klíčový problém „pohraničí“ má Milan Kratina kvalitu vzdělávání. Protože je český vzdělávací systém málo propustný, děti rodičů se základní školou nebo učilištěm končí nejčastěji také jen se „základkou“ či výučním listem, následně s nízkým platem a častěji než kde jinde také s exekucí na krku.Firmy ale chtějí logicky budovat tam, kde jsou kvalifikovaní zaměstnanci. „Jeden z našich nájemců měl být výrobce tlumičů pro BMW a Volvo. Svoje výzkumné a vývojové centrum ale nakonec vybudoval v Polsku, protože nevěřil Chebu a karlovarskému regionu, že by tam byl dostatek inženýrů,“ říká Kratina, jehož společnost staví právě i v Polsku, Německu, na Slovensku či ve Španělsku.Podle byznysmena musí změna začít už na základních školách, střední školství je zase příliš rozdrobené. „Máme hrozně moc odborných středních škol a učňáků, víc než 230 oborů a máme málo všeobecného vzdělání, jen 30 %, Evropská unie má 50 %. Všeobecné vzdělání je extrémně důležité pro digitální ekonomiku a zástupci digitální ekonomiky jsou právě ti, kteří se dneska o ten region zajímají nejvíc. Pro společnosti z e-commerce je Karlovarský kraj úplně perfektní,“ uvedl.„Mrháme talentem a děti nejdou na střední školy, na které by mohly jít, protože na nich není dostatečný počet míst. To je osmdesátková ekonomika. Nutíme je, aby byly autoklempíři. Já ale nechci, aby naše děti byly kamioňáci. Věřím, že kamiony budou autonomní a naše děti je budou vyvíjet,“ říká Kratina.Karlovarský kraj je jediným v České republice, který nemá vlastní vysokou školu. V poslední době se region snaží situaci změnit. „Kraj dneska ve spolupráci se Západočeskou univerzitou chystá polytechniku. Je to krok dobrým směrem, ale zase to ukazuje, že nemáme žádné ambice,“ míní Kratina, který fandí ideji česko-německé univerzity.Vybudujme česko-bavorskou univerzitu„Bavoráci můžou jako nejbohatší region čerpat peníze jen na přeshraniční spolupráci, takže já bych udělal česko-bavorskou vysokou školu pro digitální ekonomiku Cheb–Waldsassen. Vzít ten talent z Bavorska a talent z České republiky, protože v regionu jsou nejlepší a největší hráči v oblasti jako e-commerce,“ popisuje Milan Kratina.Region přitom trápí „odliv mozků“. Slabá nabídka vzdělání nutí mladé z kraje odcházet, ročně se z kraje vystěhuje tisíc studentů a přes polovinu z nich už se nevrátí. Část obyvatel zase pravidelně pendluje za prací do Německa.Podle Kratiny je blízkost hranice i 35 let po revoluci stále cítit. Nejen na špatné přeshraniční dopravě, ale i opticky. „Chebané říkají, když jedou do Bavorska, že jedou do Jižní Koreje a pak se vracejí zpátky do té Severní, protože tam máme ty tržnice,“ glosuje podnikatel.Celý Karlovarský kraj je podle výzkumů PAQ Research v pásmu destabilizující chudoby, nadprůměrný počet lidí je tam v exekuci, v bytové nouzi nebo v sociálně vyloučených lokalitách.Nejnižší mzdyPrůměrná mzda v Karlovarském kraji činila ve druhém čtvrtletí 39 031 korun, nejméně v celé republice. Podle Milana Kratiny s sebou kvalitní byznys nese také vyšší mzdy. „Čím zajímavější společnosti máte, tím lepší byznys dělají, mají na něm vyšší marži, nabízejí zajímavější pracovní místa. To je rozvoj ekonomiky. Nebudeme přece pořád držet při životě něco, co sice funguje a je to tradiční, ale ti lidé tam berou málo peněz. Potřebujeme firmy, které lidem dokážou nabídnout mnohem víc peněz. Nesmíme ustrnout před 50 lety,“ přemýšlí Milan Kratina.Pod střechami Accolade na Chebsku a Teplicku vyrábí či skladují známé firmy Nexans, Raben či Maersk, logistický gigant DHL, Tchibo, ShipMonk, Kaufland. Jde o vysoce robotizované provozy. „To, co v Tchibu dříve dělalo 1200 lidí, dneska s robotizací dělá 350. Nabízí tam 200 extrémně zajímavých pozic jako řízení automatizovaných a robotických systémů,“ vypočítává Kratina.Bude „sudetská dálnice“?Třetí zásadní oblastí, která by pomohla regionu zvednout životní úroveň, je lepší infrastruktura. „Dálnice Praha – Karlovy Vary se staví, protože všichni potřebují na filmový festival dojet za hodinu, a ne za dvě. Ale prioritní by mělo být propojení na německé dálnice a železniční spojení s Německem, které dneska vůbec nefunguje. „Sudetská dálnice“ mezi Karlovými Vary a Ústím nad Labem je něco, co by kopcovitému regionu taky pomohlo,“ myslí si Kratina.Výstavbě ale leckdy hází klacky pod nohy i stát, stěžuje si Kratina. „Na Plzeňsku nám místní správa z Ministerstva životního prostředí řekla, že podnikáme v osmi zemích, tak přece ten projekt nemusíme dělat v České republice. Ale my chceme investovat i v Novém Boru, protože jsme patrioti,“ uzavírá podnikatel.*****Ve vatě. Podcast noviná...
„STVR v takomto stave musí zaniknúť a vrátiť sa v nejakom móde ako nové silné verejnoprávne médium“, hovorí reportér Ivan Brada zo štrajkového výboru verejnoprávneho média.Spraviť capa záhradníkom! Odborne frazéma pre "pomýliť sa“, „urobiť niečo neprimerané“, či „poveriť niekoho neprimeranou funkciou". Ako inak nazvať situáciu, do ktorej sa dostáva STVR. Po tom, ako zmenila názov, aby mohla zmeniť riaditeľa, aktuálne pracuje na tom, aby v jej kontrolných orgánoch boli tí, čo premenu z verejnoprávnej RTVS na štátnu STVR rovno nadizajnovali. Štrajkový výbor zamestnancov a spolupracovníkov verejnoprávneho média upozornil na možný konflikt záujmov či nepotizmus. V dozornom orgáne novej STVR má byť po menovaní ministerkou Šimkovičovou rovno generálny tajomníka služobného úradu ministerstva a jej pravá ruka Lukáš Machala. A hovoria o ďalších menách a ceste, ako sa k ministerskému vymenovaniu dostali.Štrajkový výbor preto vyzýva poslancov parlamentu, aby „pozastavili“ voľbu ďalších členov dozornej rady verejnoprávneho média a prehodnotenie aktuálnych ministerských nominácií. Dôvodom je ich právna napadnuteľnosť a reštrikcie Bruselu. Čo sa to deje vo verejnoprávnych vodách? Pozrieme sa na to s investigatívcom verejnoprávnej televízie Ivanom Bradom, ktorý je členom štrajkového výboru. „STVR v takomto stave musí zaniknúť a vrátiť sa v nejakom móde ako nové silné verejnoprávne médium“, hovorí reportér Brada. Spoločnosť a verejnoprávne médium ako jej obraz podľa neho dosiahli za tejto vládnej garnitúry dno. „Naozaj nám budú rozprávať ministri, že knihy sú len pre bohatých? Nech radšej urobia niečo, aby zlacneli. Ak budem šetriť, znamená to, že prídem do obchodu a vypýtam si 10 dekagramov Mirky Ábelovej (poetka), či pol litra Tekutej modernity (kniha poľsko-britského sociológa Zygmunda Baumana). Na knihách sa predsa nedá ušetriť. Buď si ju kúpim, alebo nie“, ilustruje Brada. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
„STVR v takomto stave musí zaniknúť a vrátiť sa v nejakom móde ako nové silné verejnoprávne médium“, hovorí reportér Ivan Brada zo štrajkového výboru verejnoprávneho média.Spraviť capa záhradníkom! Odborne frazéma pre "pomýliť sa“, „urobiť niečo neprimerané“, či „poveriť niekoho neprimeranou funkciou". Ako inak nazvať situáciu, do ktorej sa dostáva STVR. Po tom, ako zmenila názov, aby mohla zmeniť riaditeľa, aktuálne pracuje na tom, aby v jej kontrolných orgánoch boli tí, čo premenu z verejnoprávnej RTVS na štátnu STVR rovno nadizajnovali. Štrajkový výbor zamestnancov a spolupracovníkov verejnoprávneho média upozornil na možný konflikt záujmov či nepotizmus. V dozornom orgáne novej STVR má byť po menovaní ministerkou Šimkovičovou rovno generálny tajomníka služobného úradu ministerstva a jej pravá ruka Lukáš Machala. A hovoria o ďalších menách a ceste, ako sa k ministerskému vymenovaniu dostali.Štrajkový výbor preto vyzýva poslancov parlamentu, aby „pozastavili“ voľbu ďalších členov dozornej rady verejnoprávneho média a prehodnotenie aktuálnych ministerských nominácií. Dôvodom je ich právna napadnuteľnosť a reštrikcie Bruselu. Čo sa to deje vo verejnoprávnych vodách? Pozrieme sa na to s investigatívcom verejnoprávnej televízie Ivanom Bradom, ktorý je členom štrajkového výboru. „STVR v takomto stave musí zaniknúť a vrátiť sa v nejakom móde ako nové silné verejnoprávne médium“, hovorí reportér Brada. Spoločnosť a verejnoprávne médium ako jej obraz podľa neho dosiahli za tejto vládnej garnitúry dno. „Naozaj nám budú rozprávať ministri, že knihy sú len pre bohatých? Nech radšej urobia niečo, aby zlacneli. Ak budem šetriť, znamená to, že prídem do obchodu a vypýtam si 10 dekagramov Mirky Ábelovej (poetka), či pol litra Tekutej modernity (kniha poľsko-britského sociológa Zygmunda Baumana). Na knihách sa predsa nedá ušetriť. Buď si ju kúpim, alebo nie“, ilustruje Brada. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Karlovarský kraj je známý svou bohatou přírodou, kulturním dědictvím a pestrými možnostmi pro turisty všech věkových kategorií. O tom, že je zde stále co poznávat, je přesvědčen i předseda oblastního výboru Klubu českých turistů (KČT) Karlovarského kraje Ladislav Zoubek.
Česká výprava na paralympiádě v Paříži chce být úspěšnější než jejich kolegové na olympijských hrách. Na které opory bude spoléhat? S jakými překážkami se bude muset v Paříži vypořádat? Moderuje Vladimír Kroc.
Česká výprava na paralympiádě v Paříži chce být úspěšnější než jejich kolegové na olympijských hrách. Na které opory bude spoléhat a s jakými překážkami se vypořádává? „Nejdůležitější je být viděn, díky čemuž můžeme rozvíjet další pilíře: inkluze parasportu do běžného prostředí a zrovnoprávnění s běžným sportovním prostředím. Ale ne zrovnoprávnění ve stylu: hele, olympionici mají každý den pět hodin v televizi,“ nastiňuje šéf Českého paralympijského výboru Zbyněk Sýkora.
Česká výprava na paralympiádě v Paříži chce být úspěšnější než jejich kolegové na olympijských hrách. Na které opory bude spoléhat a s jakými překážkami se vypořádává? „Nejdůležitější je být viděn, díky čemuž můžeme rozvíjet další pilíře: inkluze parasportu do běžného prostředí a zrovnoprávnění s běžným sportovním prostředím. Ale ne zrovnoprávnění ve stylu: hele, olympionici mají každý den pět hodin v televizi,“ nastiňuje šéf Českého paralympijského výboru Zbyněk Sýkora.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ona Jautakienė. „Boružėlė, kuri nenorėjo skraidyti“. Skaito aktorė Valda Bičkutė.
Taková typicky česká, úplně zbytečná šlamastyka. Zatímco v Paříži běží letní olympijské hry, Český olympijský výbor pořadatelům školních olympiád, tedy vědomostních soutěží odmítl udělit, „souhlas k použití výrazu olympiáda“. Písemně už to dostali pořadatelé biologické a zeměpisné olympiády.
Taková typicky česká, úplně zbytečná šlamastyka. Zatímco v Paříži běží letní olympijské hry, Český olympijský výbor pořadatelům školních olympiád, tedy vědomostních soutěží odmítl udělit, „souhlas k použití výrazu olympiáda“. Písemně už to dostali pořadatelé biologické a zeměpisné olympiády.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V pátek od 19:30 bude probíhat zahájení pařížských letních Olympijských her, na které se probojovalo celkem 113 českých sportovců. V čem budou tyto hry mimořádné jaké výsledky můžeme čekat od Čechů? „Když získáte medaili, tak to znamená, že si vše sedlo v ten daný den, že se sešly všechny aspekty sportovního výkonu a že se podařilo dostat se na stupně vítězů. Máme řadu šancí na medaili,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jiří Kejval, předsda Českého olympijského výboru.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Už zítra začínají olympijské hry v Paříži. O medaile bude bojovat 113 českých sportovců, ale také Rusové a Bělorusové pod neutrální vlajkou. Je to prohra Mezinárodního olympijského výboru?Hostem Ptám se já byl vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.Proti účasti Rusů a Bělorusů na olympiádě Hradilek dlouhodobě vystupuje. „Asi si bafuňáři nechtěli někoho politicky znepřátelit,“ komentuje Hradilek účast ruských a běloruských sportovců pod neutrální vlajkou. Podle něj jde o určitý způsob diplomacie a asi se to dalo čekat.Šéf Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov označil ruské tenisty, kteří na olympiádě budou, za družstvo zahraničních agentů. „V tomhle tom měl hrát větší roli MOV a chránit sportovce, kteří by se mohli dostat pod tlak. Prostě takovéhle vyjádření je šílené. Jak ten sportovec může mít klid na výkon?“ říká Hradilek.Jaké to je pro bývalé medailisty, sledovat hry z domu? Kolik přivezeme medailí? A jak velká chyba je, že ruští a běloruští sportovci nakonec na hrách budou?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Policisté ve čtvrtek před poslanci vysvětlovali závěry vyšetřování zásahu po střelbě na filosofické fakultě. Při té v prosinci zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Jak policie podle vyšetřování zásah zvládla?Hostem Ptám se já byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost, poslanec za ODS Pavel Žáček.Policisté včera na veřejném zasedání bezpečnostního výboru v Poslanecké sněmovně více než šest hodin vysvětlovali svůj postup při zásahu proti střelci, který loni 21. prosince zaútočil na studenty a pedagogy na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Výbor vzal informace od zástupců policie a státního zastupitelství na vědomí bez dalších usnesení.Podle jeho předsedy, poslance Pavla Žáčka (ODS) tím případ pro poslance ale ukončený není. Samotným členům výboru totiž nezbyl dostatek času na širší diskuzi, vyšetřovací spis k případu je příliš obsáhlý. „Mohli jsme to vidět poprvé komplexněji. Určitě tam některé otazníky zůstaly. Já jsem třeba doporučoval představitelům policie, aby nám předložili upravenou časovou osu, aktualizovanou na základě posledních poznatků. Mohlo se to nově zpracovat. Bohužel kolegové od policie toho nevyužili,“ řekl Žáček.Zároveň uvedl, že si výbor hodlá zmíněnou dokumentaci od policie ještě vyžádat a doufá, že by ji mohl posoudit třeba už na příštím zasedání v červenci. Nevyloučil ani debatu o zřízení sněmovní vyšetřovací komise, po které volá zejména opozice. „Vedl bych diskuzi o tom, kde jsou nejasnosti, zejména v časové ose, abychom mohli postup policie hájit. Měli bychom ji podporovat v analýze a v sebekritice, aby byla připravena na nějakou další výzvu.“Od tragické střelby na filosofické fakultě, kvůli které 14 lidí zemřelo a dalších 25 jich bylo zraněno, je to dnes právě půl roku. Policie případ před několika dny odložila. Pachatel, který před tím zavraždil muže a kojence v Klánovickém lese na okraji Prahy a svého otce v Hostouni na Kladensku, spáchal po útoku na fakultě sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.Jak poslanci hodnotí práci policie? Není na místě znovu zakázat prodej tlumičů? A kam povede střet mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)
Více než dvacet let byl v čele Mezinárodního olympijského výboru Španěl Juan Antonino Samaranch. Z nevýznamné organizace udělal bohatou a úspěšnou instituci. Peníze ale přitahují i problémy, a těm se olympijský výbor pod Samaranchovým vedením nevyhnul, jak v Portrétech připomene historik Jan Adamec.
Více než dvacet let byl v čele Mezinárodního olympijského výboru Španěl Juan Antonino Samaranch. Z nevýznamné organizace udělal bohatou a úspěšnou instituci. Peníze ale přitahují i problémy, a těm se olympijský výbor pod Samaranchovým vedením nevyhnul, jak v Portrétech připomene historik Jan Adamec.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Boru hayattır. PES'i YouTube'da izlemek için: https://youtu.be/isUXe0qMwbI Words of Wonders'ı indirmek için: https://apps.apple.com/tr/app/words-of-wonders-crossword/id1369521645 İletişim: pes@jiklet.com
Došla je na red i ta tema, kriza srednjih godina. Usput pričamo o krizi zdravstvenog sistema, krizi obrazovanja i krizi kupovine u knjižarama. Kakvo je bilo ponašanje vlasti prilikom tragičnog događaja u Boru? I koliko se uopšte bilo čemu možemo vjerovati? Idu nekakvi izbori, uzgred budi rečeno. Pratite nas na: https://www.youtube.com/@dopisiizdiznilenda www.facebook.com/DopisiizDiznilenda/ www.podcast.rs/autori/dopisi-iz-diznilenda/ Ako želite da nam pomognete u održavanju servera na soundcloudu, uplate rado primamo na PayPal: mtanic@gmail.com ili postanite naš patron na www.patreon.com/dopisi Miljan: fb: /mtanic, Twitter/Instagram: @mtanic YouTube: /Mtanic Nemanja: fb: /paleksic @diznilend iTunes: itunes.apple.com/us/podcast/id1223989792 Stitcher: https://www.stitcher.com/show/dopisi-iz-diznilenda-podcast Pocket Casts: pca.st/pT2h podcast.rs/show/dopisi-iz-diznilenda/ Spotify: https://open.spotify.com/show/4U3wm6QOkJ30QEbk1kvqZS?si=RM6QdrOlTuO0WUJzYBl7hA
„Sme autenticky nahnevaní na to, čo hrozí RTVS, držíme však spolu“, tvrdí Rozália Vlasková z koordinačného výboru za nezávislosť a verejnoprávnosť RTVS.Keď o rozprávkach či rozprávky vysiela rozprávková víla. A rovno vo verejnoprávnej RTVS. Tej RTVS, ktorá je dnes ťažko skúšaná vládnou mocou. Tak trocha dobrodruh: s čerstvým diplomom etnologičky sa postavila medzi regály supermarketu. Keď ju to prestalo baviť, ocitla sa na konkurze do spravodajstva Rádiožurnálu, kde… Kde ju nasmerovali smerom, po ktorom podvedome túžila – k rozprávkam a vysielaniu pre deti Rádia Junior. A tento svet, v ktorom od nepamäti bojuje dobro so zlom, jej nedáva byť ticho, keď sa dobro so zlom bijú vo svete reálnom. Aktuálne ju to priviedlo do koordinačného výboru iniciatívy zamestnancov RTVS za verejnoprávnosť a nezávislosť. Rozália Vlasková, redaktorka a dramaturgička Rádia Junior. Je zápas o verejnoprávnosť tým rozprávkovým súbojom dobra so zlom? A skončí to aj s verejnoprávnosťou ako v rozprávke – teda, že dobro zvíťazí? „Keď to nebude vypočuté, budeme robiť všetko, čo nám umožňuje zákon, budeme sa brániť v medziach zákona.“Ak hovoríte, že "všetko, čo umožňuje zákon", tak ústava umožňuje aj štrajk, "právo na štrajk je zaručené". Čiže aj čosi takéto?„Štrajk je ošemetný v prípade verejnoprávneho média, ktoré zo zákona musí vysielať, ale aj tam sú určite možnosti, ako sa štrajkovo prejaviť aj počas toho, ako vysielame. Takže ja nehovorím, čo budeme robiť, lebo to nezávisí odo mňa. Sme ôsmi členovia výboru a určite budeme o tom komunikovať v pracovných skupinách.“Pýtam sa na diapazón možností.Nevylučujeme žiadnu zákonnú možnosť a budeme reagovať na to, čo príde. Takže zatiaľ situácia nie je postavená tak, že musíme sa postaviť a byť ticho, alebo sa postaviť a štrajkovať nejakým iným spôsobom. Zatiaľ sme v strehu, čakáme, čo bude. Naviac my sme odpoveďou na to, čo nastolila druhá strana, my nie sme tí aktivisti, ktorí chcú niečo meniť, my len odpovedáme na útoky. Zacitujem z vašej výzvy: "Svoju podporu nám vyjadrili všetci tí, bez ktorých by rozhlas ani televízia neodvysielali ani len sekundu programu". Nie je už v tomto naznačená forma možného budúceho protestu? Že by šlo možno o "informačný blackout" jedného verejnoprávneho média?„Nerada by som to prezentovala ako nejaké vyhrážanie sa, že teraz 1200 ľudí vypovie poslušnosť. Iba podotýkame, že nás podporilo 1200 ľudí, bez ktorých sa program nezaobíde a treba to brať do úvahy, že tí ľudia s tým nesúhlasia, prieči sa im to a sú ochotní sa k tomu prihlásiť.“Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
„Sme autenticky nahnevaní na to, čo hrozí RTVS, držíme však spolu“, tvrdí Rozália Vlasková z koordinačného výboru za nezávislosť a verejnoprávnosť RTVS.Keď o rozprávkach či rozprávky vysiela rozprávková víla. A rovno vo verejnoprávnej RTVS. Tej RTVS, ktorá je dnes ťažko skúšaná vládnou mocou. Tak trocha dobrodruh: s čerstvým diplomom etnologičky sa postavila medzi regály supermarketu. Keď ju to prestalo baviť, ocitla sa na konkurze do spravodajstva Rádiožurnálu, kde… Kde ju nasmerovali smerom, po ktorom podvedome túžila – k rozprávkam a vysielaniu pre deti Rádia Junior. A tento svet, v ktorom od nepamäti bojuje dobro so zlom, jej nedáva byť ticho, keď sa dobro so zlom bijú vo svete reálnom. Aktuálne ju to priviedlo do koordinačného výboru iniciatívy zamestnancov RTVS za verejnoprávnosť a nezávislosť. Rozália Vlasková, redaktorka a dramaturgička Rádia Junior. Je zápas o verejnoprávnosť tým rozprávkovým súbojom dobra so zlom? A skončí to aj s verejnoprávnosťou ako v rozprávke – teda, že dobro zvíťazí? „Keď to nebude vypočuté, budeme robiť všetko, čo nám umožňuje zákon, budeme sa brániť v medziach zákona.“Ak hovoríte, že "všetko, čo umožňuje zákon", tak ústava umožňuje aj štrajk, "právo na štrajk je zaručené". Čiže aj čosi takéto?„Štrajk je ošemetný v prípade verejnoprávneho média, ktoré zo zákona musí vysielať, ale aj tam sú určite možnosti, ako sa štrajkovo prejaviť aj počas toho, ako vysielame. Takže ja nehovorím, čo budeme robiť, lebo to nezávisí odo mňa. Sme ôsmi členovia výboru a určite budeme o tom komunikovať v pracovných skupinách.“Pýtam sa na diapazón možností.Nevylučujeme žiadnu zákonnú možnosť a budeme reagovať na to, čo príde. Takže zatiaľ situácia nie je postavená tak, že musíme sa postaviť a byť ticho, alebo sa postaviť a štrajkovať nejakým iným spôsobom. Zatiaľ sme v strehu, čakáme, čo bude. Naviac my sme odpoveďou na to, čo nastolila druhá strana, my nie sme tí aktivisti, ktorí chcú niečo meniť, my len odpovedáme na útoky. Zacitujem z vašej výzvy: "Svoju podporu nám vyjadrili všetci tí, bez ktorých by rozhlas ani televízia neodvysielali ani len sekundu programu". Nie je už v tomto naznačená forma možného budúceho protestu? Že by šlo možno o "informačný blackout" jedného verejnoprávneho média?„Nerada by som to prezentovala ako nejaké vyhrážanie sa, že teraz 1200 ľudí vypovie poslušnosť. Iba podotýkame, že nás podporilo 1200 ľudí, bez ktorých sa program nezaobíde a treba to brať do úvahy, že tí ľudia s tým nesúhlasia, prieči sa im to a sú ochotní sa k tomu prihlásiť.“Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
UFO and cryptid scholars STEVE WARD and BRIAN SEECH return to discuss high strangeness in western PA. They will be joined by BORU conference producer DAN HAGEMAN. Why has Lyndora been the epicenter of UFO sightings, dating back to the late 1890s? Is there a connection to the Sistersville, WV airship sightings around the same time? We will look at the mounting evidence of big cats in the area. Why are they returning? Do the great lakes and large rivers in the area attract these beings? What role do the mountains play? We will delve into the latest reports and theories. https://www.boru-ufo.com/
3/26/24 Western PA conf UFO and cryptid scholars STEVE WARD and BRIAN SEECH return to discuss high strangeness in western PA. They will be joined by BORU conference producer DAN HAGEMAN. Why has Lyndora been the epicenter of UFO sightings, dating back to the late 1890s? Is there a connection to the Sistersville, WV airship sightings around the same time? We will look at the mounting evidence of big cats in the area. Why are they returning? Do the great lakes and large rivers in the area attract these beings? What role do the mountains play? We will delve into the latest reports and theories. https://www.boru-ufo.com/
Po článcích o někdejším podnikání rezignoval ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny a v úterý přímo v nemocnici hledali důkazy policisté i inspektoři GIBS. Co se v nemocnici děje a dělo? Proč se v únoru situací na neveřejném zasedání zabývali senátoři? Jsou v pozadí sporů v IKEM lobbistické skupiny, jak tvrdí jeho bývalý ředitel? A nepodcenil ministr zdravotnictví situaci? Tomáš Pancíř se ptal předsedy senátního zdravotního výboru Romana Krause (ODS).