Podcasts about kancel

Kancelář bývalého amerického prezidenta oznámila, že Joe Biden má rakovinu. Se zdravím měl ale exprezident problém už za svého mandátu a lidé kolem něj tajili jeho skutečný fyzický a mentální stav, píše se v knize, která právě vychází v USA. „Především jde o tu míru detailů, protože všichni tušili, že na tom Biden není nejlépe. Ale velikost toho podvodu na voličích je opravdu zarážející,“ podotýká pro Český rozhlas Plus Tomáš Klvaňa, politolog z New York University v Praze.

Garry Kancel, responsable de la formation produit Europe chez iRobot, était l'invité de François Sorel dans Tech & Co, la quotidienne, ce mardi 20 mai. Il s'est penché sur l'entreprise iRobot et ses nouveaux aspirateurs intelligents, sur BFM Business. Retr

Kancelář bývalého amerického prezidenta oznámila, že Joe Biden má rakovinu. Se zdravím měl ale exprezident problém už za svého mandátu a lidé kolem něj tajili jeho skutečný fyzický a mentální stav, píše se v knize, která právě vychází v USA. „Především jde o tu míru detailů, protože všichni tušili, že na tom Biden není nejlépe. Ale velikost toho podvodu na voličích je opravdu zarážející,“ podotýká pro Český rozhlas Plus Tomáš Klvaňa, politolog z New York University v Praze.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Viktora Debnára z Kanceláře Kreativní Evropa Kultura a šéfredaktora časopisu Host, spisovatele a držitele Ceny EU za literaturu z roku 2014 Jana Němce. Evropská cena za literaturu bude letos vyhlášena na Světu knihy. Festival a veletrh začal právě dnes v Praze. Jak dobře naplňuje Cena EU za literaturu své poslání? Jak může pomoci prosadit české autorky a autory na evropském literárním trhu? Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Viktora Debnára z Kanceláře Kreativní Evropa Kultura a šéfredaktora časopisu Host, spisovatele a držitele Ceny EU za literaturu z roku 2014 Jana Němce. Evropská cena za literaturu bude letos vyhlášena na Světu knihy. Festival a veletrh začal právě dnes v Praze. Jak dobře naplňuje Cena EU za literaturu své poslání? Jak může pomoci prosadit české autorky a autory na evropský literární trhu?

Hostem Echo Prime Time byl bývalý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslav Sklenář a mluvilo se o tom, proč nebyli na oslavy konce války na Pražském hradě pozvání bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman. Klaus se nad tím podivoval, na protest, proti jeho nepozvání se hradní akce neúčastnil ani europoslanec Filip Turek. "Poškozuje to státní svátek i pozvané a pamětníky, nemáme řešit, kdo byl a nebyl pozván," myslí si Sklenář a dodává, že největší tragédie je, že se o tom vůbec bavíme. Podívejte se na celý pořad Echo Prime Time! 

Je home office či práce na dálku pro tým a výsledky firmy dobrý, nebo spíše škodlivý? Má dlouhodobá práce bez osobního setkání vliv na spolupráci v týmu? Jak řešit home office u výrobních firem, kde většina lidí pracovat z domova nemůže? A existují lidé, kteří se na práci mimo pracoviště vůbec nehodí? O tom si povídala Barbora Hartmannová s Lucií Spáčilovou. OCENĚNÍ: EP Firemní podcast roku 2024 – 2. místo v kategorii Dlouhodobý přínos. Naučte se dobře rozpoznat pracovité a loajální zaměstnance, kteří následně na home office budou skvěle fungovat, už na pohovoru. Přijďte na seminář „Jak vytvořit a udržet skvělý tým“: https://www.performia.cz/jak-vytvorit-a-udrzet-skvely-tym Tipy z oblasti budování skvělého a úspěšného týmu od Performie každé 2 týdny do Vašeho e-mailu: https://www.performia.cz/tipy-a-triky 

Belgický král Filip navštíví letošní Slavnosti svobody v Plzni, které se uskuteční od 2. do 6. května. Zúčastní se vzpomínkové akce u příležitosti osvobození města, na němž se vedle 3. americké armády podílel i belgický 17. střelecký prapor. O návštěvě informoval web královského belgického paláce, návštěvu krále v České republice potvrdila také Kancelář prezidenta republiky. Z pohledu západočeské metropole jde o mimořádnou událost.

Práce na dálku je velkým tématem posledních tak 20 let, ale ještě více akcelerovalo od covidu. V něm se museli zaměstnanci v mnoha oborech naučit pracovat z domova a některým se to tak zalíbilo, že na dálku pracují dodnes. Firmy to dokonce začaly nabízet jako pracovní benefit a vypadalo to, že se z toho stane naprostý standard. Jenomže pár let uteklo a realita dneska může být jiná. Jaká? O tom si budu povídat s Petrem Mackem z all-in-one manažerského systému Caflou. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Queer On Acid set recorded @ the Kancel Kultur Pt.3 party on 28 Dec 2024 at Laska V21 (Riga)

Jak rozjet úspěšnou advokátní kancelář? Jakým zásadním chybám se při jejím budování vyhnout? Jak pracují advokáti z Generace Z? A čím by byli, kdyby nebyli právníky? Povídali jsme si s Ondřejem Trubačem, zakladatelem advokátní kanceláře Bříza & Trubač a Barborou Paclíkovou, která je v kanceláři partnerkou.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

S prvním jarním dnem je čas začít plánovat dovolenou. Určitě mnozí toužíte po odpočinku, chcete se těšit na letní dny volna, jak se ale zorientovat v záplavě nabídek a vybrat tu pravou dovolenou? Jak se vyhnout podvodníkům a kam se vydat, abyste se cítili bezpečně a užili si nezapomenutelné zážitky?

V zahraničí bežný štandard, na Slovensku ako šafránu. O čom hovoríme? O priestoroch, ktoré by mohli využívať malí podnikatelia pre svoj biznis. Či už ako showroomy, kancelárie alebo sklady. V Senci vzniká zaujímavý projekt pre malých podnikateľov Small Business Units na predaj a prenájom. Ide o moderné priestory s flexibilným využitím už od 220 m2. V podcaste portálu Nehnuteľnosti.sk o nich hovoril duchovný otec projektu Valter Vrškový.V podcaste sa dozviete: prečo majú malí podnikatelia problém nájsť reprezentatívne priestory na Slovensku, pre aké typy podnikateľov sú Small Business Units určené, ako ekologické riešenia znižujú prevádzkové náklady, ako vyzerajú samotné priestory Small Business Units, ako sa dajú financovať a ako sa cenovo pohybujú priestory pre malých podnikateľov, za koľko mesiacov sa klient môže nasťahovať do nových priestorov.Na Slovensku chýbali moderné priestory pre malých podnikateľovKoncept tzv. Small Business Units sú v zahraniční bežnou praxou. Valter Vrškový hovorí v podcaste portálu Nehnuteľnosti.sk o tom, že konečne dozrel čas, aby mohli tento koncept priniesť aj na naše územie. „Myslím si, že dlhodobo na Slovensku neexistujú priestory novostavby. Všetci malí podnikatelia hľadajú priestory v existujúcich družstvách - starých nehnuteľnostiach. Ich priestory nie sú reprezentatívne. Nie tu nič za posledných 30 rokov, čo by vyhovovalo podmienkam západného štýlu alebo podmienkam nejakej vyššie úrovne týchto priestorov.”On sám sa inšpiroval v Austrálii, kde niekoľko rokov žil a kde sú pre malých podnikateľov vytvorené oveľa lepšie podmienky na ich uplatnenie. „Takmer každé okresné mesto v zahraničí má takýto areál logistiky a služieb. Je to vyslovene až nutné. Na Slovensku sa nejako na to pozabudlo. Až teraz nastal ten čas, aby sme takéto priestory vedeli ponúknuť aj malým podnikateľom.“ Podnikateľské priestory s rozlohou od 220 m² do 680 m² na predaj a prenájom sú vhodné pre rôzne podnikateľské činnosti, ako sú skladovanie, výroba, poľnohospodárske činnosti, montáž, služby a distribúcia produktov.Exkluzívne obchodné priestory v Senci sa dajú upravovať na mieruO moderné a praktické podnikateľské priestory je veľký záujem. „Klienti, ktorí nás oslovia a idú na obhliadku hotového skladu alebo objektu, tak sú veľmi prekvapení, lebo vidia, ak si spravili prieskum v okolí Bratislavy do 50 kilometrov, že takýto produkt nenájdu. Všetkých 5 objektov bude rovnako vizuálne vyzerať, rovnaké farby, rovnaké výkladové strany. Vždy je polovica haly presklená, kde je to administratívne zázemie a druhá polovica je garážová brána a vstup. Všetky sú identické,” pre predstavu priestorov vysvetľuje Vrškový.Zároveň Vrškový dodáva, že sa snažili pre malých podnikateľov pripraviť aj praktické ekologické riešenia na chladenie či vykurovanie. „Navrhli sme tepelné čerpadlá. Skladová plocha aj administratívna plocha sú oddelené a môžete si ich nastaviť presne podľa teploty, či už v lete alebo v zime, ktorú potrebujete. Čiže na týchto tepelných čerpadlách - na spotrebe elektriny sa určite najviac ušetrí.” V prípade záujmu je možné nainštalovať aj fotovoltaiku. „Na strechu vždy robíme predprípravu na fotovoltaiku, keďže ten trend tu je. Jednotliví klienti, prípadne aj s našou spoluprácou, si tam vedia umiestniť...

Rezidenčné nehnuteľnosti zaznamenali v roku 2024 postupné oživenie. Kancelársky segment sa stále spamätáva z poklesu spôsobeného pandémiou a čaká na výraznejší impulz „Oživenie sme cítili už koncom roku 2023 a v prvom kvartáli 2024. Spustili sme projekty Downtown Yards a Ganz House, pričom výzvou bolo splniť záväzky na týchto projektoch,“ uviedol Ivan Bratko, riaditeľ predaja rezidenčných nehnuteľností v spoločnosti JTRE. V roku 2025 bude podľa neho kľúčové udržať tempo predaja a úspešne dokončiť projekty. „Ak bude doba priaznivá, uvedieme na trh ďalšie dva až tri nové rezidenčné projekty,“ dodal I. Bratko. Naopak, komerčný segment zaznamenal spomalenie. „V roku 2023 pribudlo 120-tisíc štvorcových metrov nových kancelárskych priestorov, no v roku 2024 to bolo len okolo 7-tisíc,“ vysvetlil Róbert Tenczer, riaditeľ oddelenia prenájmu komerčných nehnuteľností JTRE. Pokles výmery ovplyvnila aj zmena pracovných modelov po pandémii. „Firmy častejšie prechádzajú na menšie priestory. Napríklad klient s 10-tisíc metrami sa presúva do polovičnej výmery,“ dodal R. Tenczer. Zlepšenie situácie očakáva v roku 2027. „Trh sa vtedy môže vrátiť k objemom okolo 50-tisíc štvorcových metrov ročne,“ uzavrel. JTRE je lídrom v počte realizovaných a prenajatých kancelárskych projektov. Čo dnes viac firmy preferujú, prenájom či vlastníctvo kancelárií? Aké ekologické princípy musia moderné rezidenčné aj kancelárske priestory spĺňať? Koľko bytov zostáva na predaj v prvom slovenskom mrakodrape Eurovea Tower? Ako sa mení správanie klientov so zvýšeným dopytom po flexibilite? Viac sa dozviete vo videorozhovore: https://www.trend.sk/biznis/rezidencny-trh-nabera-sile-jtre-chysta-nove-projekty?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1

Propojování vědců s investory zajišťuje na Jihočeské univerzitě Kancelář transferu technologií, kterou vede Růžena Štemberková. Za svou práci nedávno získala prestižní ocenění na světové konferenci v Dubaji. Její tým poskytuje akademikům klíčový servis a konzultace v oblasti duševního vlastnictví.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Friedrich Merz. Tak zrejme bude znieť meno nového nemeckého kancelára. K moci sa opäť dostáva únia CDÚ-CSU. Kresťanskí demokrati, ktorých pri vláde 16 rokov držala Angela Merkelová, no na krátke 4 roky prepožičali vládu nad Nemeckom sociálnym demokratom.Najdôležitejšou správou z Nemecka ale je, že extrémisti z AfD - napriek vysokej podpore, nesiahnu po moci. Nemecko o vlások uniklo riziku, že do vlády sa dostane strana s extrémistickými prvkami. Víťazstvo CDÚ-CSÚ zastavilo AfD ráznym odmietnutím spolupráce.Do histórie však zrejme odchádza aj kancelár Olaf Scholtz, ktorý určoval chod nemeckej politiky posledné rok. Európskou protiváhou Donaldovi Trumpovi tak zrejme bude muž menom Friedrich Merz.Na budúcnosť krajiny, ale aj Európy s nastupujúcim silným politickým menom, sa v podcaste Dobré ráno pýtala Jana Krescanko Dibáková vedúceho zahraničnej redakcie denníka SME Lukáša Onderčanina.Zdroje zvukov: RTVS, TA3, Associated PressOdporúčanie:Akokoľvek sa nám nechce hrabať v špinavých zákutiach našich politických dejín, musíme sa raz za čas vrátiť k tomu, čo sa stalo. Jednoducho, aby sme nezabudli a neopakovali chyby. Investigatívne centrum Jána Kuciaka prichádza s knihou Tomáša Madleňáka s názvom Tajomstvá Kočnerovej knižnice, ktorá nám pripomína nejedno meno, ktoré sa chce vynoriť z temnej minulosti.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Po covidu se trh s kancelářemi v Česku takřka zastavil. Firmy s rostoucím trendem práce na dálku začaly místo přirozené expanze naopak snižovat pronajímanou plochu, na které zaměstnanci pracují. A podobným zpomalením prošly také developerské firmy v tomto odvětví, které už čtvrtý rok v řadě nové prostory skoro nestaví.„Myslím, že tento trend je dočasný. Pro letošek čekáme ještě určité zhoršení. Letos se dokončí zhruba 25 tisíc m² budov, což je zhruba šestina toho, co se dokončovalo průměrně ročně před covidem,“ říká Head of Office Agency v realitní společnosti Savills Pavel Novák.„Příští rok bude situace ve výstavbě možná ještě horší a zhruba od druhé poloviny roku 2027 věříme v postupné zlepšování,“ uvedl expert na kancelářský trh v pořadu Agenda.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Kanceláře, byty nebo třeba muzeum. To všechno se dalo najít v rozsáhlém areálu jihočeského zámku Vimperk v minulém století. Muzeum v něm přitom najdete i teď. Tam, kde byly kanceláře a byty, se dnes nachází zajímavé prohlídkové trasy pro turisty. Zámek, který byl ještě před deseti lety téměř v havarijním stavu, se pozvolna vrací k životu. A to dokonce i během zimy.

Kanceláře, byty nebo třeba muzeum. To všechno se dalo najít v rozsáhlém areálu jihočeského zámku Vimperk v minulém století. Muzeum v něm přitom najdete i teď. Tam, kde byly kanceláře a byty, se dnes nachází zajímavé prohlídkové trasy pro turisty. Zámek, který byl ještě před deseti lety téměř v havarijním stavu, se pozvolna vrací k životu. A to dokonce i během zimy.

Kanceláře, byty nebo třeba muzeum. To všechno se dalo najít v rozsáhlém areálu jihočeského zámku Vimperk v minulém století. Muzeum v něm přitom najdete i teď. Tam, kde byly kanceláře a byty, se dnes nachází zajímavé prohlídkové trasy pro turisty. Zámek, který byl ještě před deseti lety téměř v havarijním stavu, se pozvolna vrací k životu. A to dokonce i během zimy.

Kanceláře, byty nebo třeba muzeum. To všechno se dalo najít v rozsáhlém areálu jihočeského zámku Vimperk v minulém století. Muzeum v něm přitom najdete i teď. Tam, kde byly kanceláře a byty, se dnes nachází zajímavé prohlídkové trasy pro turisty. Zámek, který byl ještě před deseti lety téměř v havarijním stavu, se pozvolna vrací k životu. A to dokonce i během zimy.

Kanceláře, byty nebo třeba muzeum. To všechno se dalo najít v rozsáhlém areálu jihočeského zámku Vimperk v minulém století. Muzeum v něm přitom najdete i teď. Tam, kde byly kanceláře a byty, se dnes nachází zajímavé prohlídkové trasy pro turisty. Zámek, který byl ještě před deseti lety téměř v havarijním stavu, se pozvolna vrací k životu. A to dokonce i během zimy.

Kanceláře, byty nebo třeba muzeum. To všechno se dalo najít v rozsáhlém areálu jihočeského zámku Vimperk v minulém století. Muzeum v něm přitom najdete i teď. Tam, kde byly kanceláře a byty, se dnes nachází zajímavé prohlídkové trasy pro turisty. Zámek, který byl ještě před deseti lety téměř v havarijním stavu, se pozvolna vrací k životu. A to dokonce i během zimy.

Host: MUDr. Cyril Mucha, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství pro digitalizaci a IT. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Host: MUDr. Cyril Mucha, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství pro digitalizaci a IT. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/extradobrerano⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Internát v katastrofálnom stave bol pre študentov často jedinou možnosťou, kde sa počas semestra ubytovať. Tento rok sa však ani na toto lacné bývanie mnohí nemohli spoľahnúť. Internáty totiž prechádzajú výraznou rekonštrukciou a viacerí študenti tak museli situáciu riešiť inak - často až bizarne. Kde všade dnes namiesto internátov prespávajú, prečo si nemôžu dovoliť normálny byt a či na trhu existujú iné, pre študentov vhodné, alternatívy popri komerčnom nájomnom? Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s Martinom Vančom z domácej redakcie denníka SME a Marekom Moravčíkom reportérom sekcie Bratislava denníka SME. Zdroje zvukov: TV Markíza, TA3 Odporúčanie: Dnes odporúčam krátke animované filmy Love, Death and Robots. Ide o súbor osemnástich krátkometrážnych snímkou, ktoré sa prelínajú tematikou lásky, smrti a robotiky. Každý diel je naozaj len niekoľko minútový, čiže vám nezaberie veľa času, ale určite si v ňom nájdete niečo, čo vás záujem alebo prinúti zamyslieť sa. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

V týchto dňoch, pred tridsiatimi tromi rokmi, dobyli vojská Juhoslovanskej ľudovej armády a srbských polovojenských oddielov mesto Vukovar, aby o pár dní neskôr v noci z 20. and 21. novembra najskôr brutálne mučili a následne zavraždili najmenej 265 ľudí na družstve v neďalekom Ovčare. Hosťom Agáty Šústovej Drelovej v podcaste Dejiny bol Vladimírom Dzuro, vyšetrovateľ Medzinárodného trestného tribunálu pre bývalú Juhosláviu, ktorý zohral kľúčovú úlohu v objasnení Masakru v Ovčare a následnom zatknutí páchateľov. Ako prebiehalo vyšetrovanie masakru v Ovčare? Do akej miery boli ochotní spolupracovať miestni a obzvlášť miestni Srbi? Ako sa podarilo nájsť hlavné dôkazy? Ako prebiehalo identifikovanie a zatknutie hlavných páchateľov? A čo je pre vyšetrovateľov osobne najťažšie pri vyšetrovaní vojnových zločinov takéhoto rozsahu? Je vôbec možné podobným masakrom zabrániť? Vladimír Dzuro okrem spomínaného pôsobenia v roli vyšetrovateľa Medzinárodného trestného tribunálu pre bývalú Juhosláviu pôsobil tiež ako civilný zamestnanec mierových jednotiek UNPROFOR a neskôr viedol takmer 20 rokov Kanceláriu Úradu pre vnútorné záležitosti OSN v New Yorku. Je autorom dnes už bestselleru Vyšetrovateľ, ktorá sa nedávno dočkala 7. dotlače a prekladu do viacerých jazykov, a tiež spoluautorom knihy Démoni balkánske války. Za dnešnú návštevu Vladimíra Dzura vďačíme Centru pre Európsku politiku. *Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/extradobrerano⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Výsledok, ktorý si nepredstavoval ani v najdivokejších snoch. Tak líder Strany slobodného Rakúska Herbert Kickl okomentoval víťazstvo svoje krajne pravicovej strany v nedeľných parlamentných voľbách. Niečo podobné sa v Rakúsku nestalo od druhej svetovej vojny a aj keď vláda na čele so stranou slobodných je vzhľadom na potrebu dohodnúť sa s ďalšími stranami málo pravdepodobná, Rakúsko sa zobudilo do novej reality. Kto Herbert Kickl vlastne je, aké plány má on a jeho strana a čo by vláda slobodných znamenala pre Rakúsko, ale aj pre celú Európu? Eva Frantová sa rozpráva s vedúcim zahraničnej redakcie denníka SME Lukášom Onderčaninom. Zdroje zvukov: ORF, Youtube/FPÖ TV Odporúčanie: Satirický podcast Piatoček ide so svojím kvízom za vami. Ak si chcete overiť svoje vedomosti o všetko dôležitom, ale hlavne nedôležitom, čo sa slovenskej politiky týka, odporúčam vám prísť budúci utorok, 8. októbra o 18:30 do klubu Smer77 v Žiline, alebo v stredu 9. októbra o 18:30 do Urban spotu v Banskej Bystrici. lístky nájdete na Instagrame Piatočku a na sme.sk/bystricakviz, resp.ektíve sme.sk/zilinakviz. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Alena Zárybnická přinese premiérové Zálety už za týden. Tešte se na zajímavé hosty. První setkání v září je tradičně se samotnou Alenou, prostě Alena hostem v Záletech Aleny Zárybnické. Ptal se jí moderátor Zdeněk Novák.

How can we, as ministers in the twenty-first century, deal with cross-cultural funerals? 

Summit NATO ve Washingtonu měl být deklarací síly, jednoty a připravenosti. Namísto toho ale všichni rozebírali přeřeky a odcházející síly amerického prezidenta Joea Bidena. Aspoň do okamžiku, kdy svět obletěla šokující zpráva o pokusu o atentát na jeho rivala Donalda Trumpa. „Do podzimu se může stát spousta věcí, ale kdyby měly být volby zítra, tak by je Donald Trump s přehledem vyhrál,“ míní Jaroslav Zajíček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.

Hoci neoficiálne výsledky volieb do europarlamentu boli známe už počas nedeľného dňa, tie oficiálne oznámila štátna komisia pre voľby hodinu pred polnocou. Kancelária európskeho parlamentu zorganizovala spoločný večer, na ktorom sme zachytili bezprostredné reakcie niektorých zvolených europoslancov. V podcaste denníka Pravda budete počuť úspešného lídra kandidátky PS s celkovo najväčším počtom získaných preferenčných hlasov Ľudovíta Ódora, znovuzvolené europoslankyne Katarínu Roth Neveďalovú zo Smeru a Miriam Lexmann z KDH, post obhájil aj progresívec a nositeľ zelených tém Martin Hojsík a nováčikom v europarlamente, ale aj celkovo v politike,  bude rovnako zástupkyňa PS Veronika Cifrová Ostrihoňová. Záverom eurovoľby zhodnotí aj vedúci kancelárie Európskeho parlamentu na SR Robert Sermek. #pocuvajtepravdu  

Čo sú reálne témy eurovolieb? Zelená dohoda, pomoc Ukrajine či digitalizácia. Najbližších 5 rokov zrejme do EÚ nevstúpi žiadna iná krajina, hovorí vedúci zastúpenia Európskeho parlamentu na Slovensku Robert Sermek. Ktorí naši europoslanci sú viditeľní a ktorí naopak nuloví? V EP funguje tzv. proeurópska koalícia a zrejme bude fungovať aj naďalej, aj keď sa očakáva aj nárast krajne pravicových strán. Ich problém však je nejednotnosť, napríklad ani Marine Le Pen nechce spolupracovať s nemeckou AfD.Hlavnou kandidátkou na šéfku Európskej komisie je aj na ďalšie obdobie Ursula von der Leyen. Ako sa však eurokomisia tvorí? Je možné, že naša vláda bude musieť navrhnúť dvoch kandidátov na eurokomisára a vyberať si bude práve predsedníčka?Hoci každý europoslanec má plnohodnotný mandát, no kto nemá frakciu, medzi viac ako 700 poslancami nepresadí nič. Vidno to napríklad na Milanovi Uhríkovi ako Miroslavovi Radačovskom. Nezaradená však aktuálne nie je len Republika, ale aj Smer či Hlas. Postavia euroskeptici na čele s Viktorom Orbánom novú veľkú frakciu, alebo budú naďalej fragmentovaní? Mali by sme si tak vyberať europoslancov podľa sily ich frakcií?Ako si vo voľbách vyberá šéf zastúpenia EP na Slovensku? A ako vlastne prakticky budeme o týždeň voliť?Moderuje Peter Hanák.

Prečo extrémisti neovládnu Európsky parlament, hoci prieskumy nasvedčujú, že krajná pravica bude silnejšia? Nedokážu spolupracovať, zhodujú sa hostia podcastu Pravdy vedúci Kancelárie zastúpenia Európskej komisie na Slovensku a analytik portálu Euractiv Radovan Geist. Aká je teda sila politických solitérov v europarlamente? Aké témy ešte budú hýbať kampaňou a aké výzvy a najväčšie úlohy čakajú nové zloženie Európskeho parlamentu? Prehodnotenie určite čaká zelenú a poľnohospodársku politiku únie, alebo systém práva veta v otázkach zahraničnej politiky a bezpečnosti v únii. Vypočujte si podcast denníka Pravda, ktorý vznikol v spolupráci s Európskym parlamentom, sprevádzať vás ním bude Zolo Rácz. #pocuvajtepravdu  

O tri týždne čakajú Slovensko ďalšie voľby. V celoeurópskych voľbách do Európskeho parlamentu si zvolíme našich 15 europoslancov.Prečo je na Slovensku vždy týchto voľbách najnižšia účasť spomedzi všetkých členských krajín? Bude to tentokrát iné? Čo vlastne robia europoslanci a o čom hlasuje Európsky parlament? Čo to všetko znamená pre nás na Slovensku? A aký bude mať nový europarlament dosah na novú Európsku komisiu? Braňo Závodský sa rozprával s vedúcim Kancelárie Európskeho parlamentu na Slovensku Robertom Sermekom.

Tatiana Čabáková si v rámci festivalu Jeden svět povídala s česko-íránskou filmovou režisérkou Širín Nafariehovou o jejím novém dokumentu Rodný kraj o pěti mladých lidech z Ukrajiny a Ruska. Goranka Oljača zavítala do klubu Lastavica na první setkání mladé generace občanů z bývalé Jugoslávie. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Tomáš Pilát.

Podle průzkumu agentury STEM pro ČRo se většina dotázaných cítí být Evropany, ale jen část z nich je spokojena s členstvím v Evropské unii. Proč není sedmadvacítka mezi proevropsky orientovanými lidmi populárnější? Proč berou občané Česka volby do Evropského parlamentu jako volby druhého až třetího řádu? Měl by se do vysvětlování fungování EU víc zapojit prezident Petr Pavel? Tomáš Pancíř se zeptal ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslava Zajíčka.