Podcasts about pavlem

Tento osobní list, napsaný apoštolem Pavlem, je odpovědí na výjimečně citlivou situaci – setkání otrokáře a jeho uprchlého otroka, kteří se oba stali následovníky Krista. V pořadu zazní otázky: Co znamená odpustit? Jak zacházet s těmi, kdo nám ublížili?

Česká inflace zpomaluje, ale služby zdražují. Ekonom Jan Bureš vysvětluje, proč firmy využívají silné poptávky a co čekat od centrální banky. Nový Hrotcast s moderátorem Pavlem Štruncem je tady.Inflace v Česku zpomalila na 1,8 procenta, a to je pro mnohé ekonomy překvapení. „Čekal jsem dvě procenta, ale není to dramatický rozdíl. Ještě v březnu byla 2,8 procenta, je to z velké části dané rozkolísaností cen potravin, loni zdražily, pak zlevňovaly,“ říká v novém Hrotcastu host Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.Silná poptávka podle něj umožňuje firmám navyšovat ceny nad dvouprocentní hranici. „Zdražují služby. Vidíme, že v posledních měsících jsou tahouny inflace kultura nebo pohostinství. Lidé chtějí utrácet a podniky toho využívají,“ zdůrazňuje v našem podcastu.České domácnosti platí nejvyšší cenu elektřiny v EU kvůli přirážkám na obnovitelné zdroje. Bureš ale vidí šanci na zlepšení – celní válka může cenu energií srazit. Dopady obchodní politiky Donalda Trumpa podle něj pocítíme nejvíc v roce 2026. Česká centrální banka drží konzervativní kurz a nízká inflace je její prioritou. Úrokové sazby by podle Bureše mohly brzy klesnout, protože ekonomiku není třeba dál brzdit.Pokud jde o obranné výdaje, prostor v rozpočtu je, ale podle hlavního ekonoma Patria Finance je zásadní, aby peníze směřovaly skutečně na armádu – a ne třeba na opalovací krémy, jak se diskutovalo ve Španělsku. Akciové trhy zatím reagují na Trumpovu politiku překvapivě pozitivně, i když v USA roste strach z recese.Proč mají Češi nejdražší elektřinu v Evropě? Jak americko-čínské napětí ovlivní českou ekonomiku? Proč zdražují služby, i když inflace klesá? A kdy se dočkáme snížení úrokových sazeb? Poslechněte si náš podcast a zjistěte odpovědi na otázky, které hýbou českou i světovou ekonomikou.

Jaderná elektrárna Dukovany slaví 40 let od spuštění svého prvního bloku. Při této příležitosti jsme dnes vysílali přímo z místa, které je už čtyři desetiletí symbolem české energetiky, bezpečnosti a technologického pokroku.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve sváteční podvečer zůstaneme i při rozhlasovém cestování u tématu Velikonoc. S experimentálním archeologem, specialistou na stěhování extrémně těžkých břemen, ale hlavně mužem, který "rozchodil" sochy Moai na Velikonočním ostrově, se od sváteční atmosféry "odrazíme". Jak vypadá poslední velikonoční den u nich doma uslyšíte od Pavla Pavla hned poté, co se za ním s mikrofonem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" vypravím od řeky Otavy ve Strakonicích.

Ve sváteční podvečer zůstaneme i při rozhlasovém cestování u tématu Velikonoc. S experimentálním archeologem, specialistou na stěhování extrémně těžkých břemen, ale hlavně mužem, který "rozchodil" sochy Moai na Velikonočním ostrově, se od sváteční atmosféry "odrazíme". Jak vypadá poslední velikonoční den u nich doma uslyšíte od Pavla Pavla hned poté, co se za ním s mikrofonem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" vypravím od řeky Otavy ve Strakonicích.

Ve sváteční podvečer zůstaneme i při rozhlasovém cestování u tématu Velikonoc. S experimentálním archeologem, specialistou na stěhování extrémně těžkých břemen, ale hlavně mužem, který "rozchodil" sochy Moai na Velikonočním ostrově, se od sváteční atmosféry "odrazíme". Jak vypadá poslední velikonoční den u nich doma uslyšíte od Pavla Pavla hned poté, co se za ním s mikrofonem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" vypravím od řeky Otavy ve Strakonicích.

V tomto díle aktualit s Janem Sušánkou a Pavlem Černíkem se podíváme na aktuální situaci na kapitálových trzích v souvislosti s návratem Donalda Trumpa, zvýšenou volatilitou a dopady na investiční chování. Vysvětlíme, co je to grace period ve světě private equity fondů a kdy je nejvhodnější čas do nich vstupovat. V závěru se ponoříme do tématu alternativních investic – konkrétně do světa investičních hodinek, proč mají smysl i z pohledu ochrany majetku a jak k nim přistupovat s rozvahou. Sledujte nás a buďte v obraze, jak chránit a optimalizovat své investice v době měnových výkyvů.

Příběh Renaty a Pavla je o alkoholu, finančních potížích a o velké lásce. Spolu jsou už 30 let. V současnosti žijí spokojeně, obklopeni třemi dětmi a vnoučaty. Problémy s alkoholem ale řešili řadu let. Díky vytrvalosti a ochotě odpouštět se jim podařilo těžké období zvládnout. Pavel, kterého se pití týkalo, dnes dokonce pomáhá odvykat ostatním. Jak a díky komu to dokázal? A chtěla se Renata s Pavlem někdy rozvést? Poslechněte si další díl pořadu Láska hory přenáší.

Má "čuch" na skvělou muziku, chvály a umělecká díla, při jejichž sledování lze prožívat Boží přítomnost. Jak vnímají církevní kulturu lidé zvenčí a co by je zaujalo, aby měli motivaci do církve nahlédnout, i o tom rozmlouvá Jana se svým hostem Pavlem, který má opravdový ČUCH :-D.

Evropa se pohřbívá sama. Nejde masivně zbrojit i dekarbonizovat současně, příští stanice jsou obrovské dluhyZelená politika versus zbrojení. Evropská unie se snaží plnit oba cíle současně, jenže cena je vysoká – rostoucí dluhy a hrozba zpomalující ekonomiky. Proč si Evropa podkopává vlastní průmysl a jaké důsledky bude mít její politika pro Česko? O tom už v Hrotcastu s Markétou Malou.Napjatá situace ve světě nutí Evropu do plánů na masivní přezbrojení. Bruselské elity ale nehodlají slevit ze svých zelených snů. Na jednu stranu tak tvrdí, že unijní ekonomiku zachrání probuzení vojenského průmyslu, na druhou stále chtějí snižovat uhlíkovou stopu a nejlépe budovat i sociální stát. Jak tohle jde dohromady?„Nejde,“ říká ekonomická novinářka Echo24 Markéta Malá. „Pokud bychom chtěli mít všechno, znamená to masivní zadlužení,“ zdůrazňuje v novém Hrotcastu s Pavlem Štruncem.Malá připomíná, že si Evropa svůj průmysl sama dlouhodobě pohřbívá umělým zdražováním energií. „Nejde mi dohromady, že bychom najednou chtěli mít silný zbrojní průmysl a do toho čistou energii. Buď jedno, nebo druhé,“ apeluje.Unijní špičky přitom v současnosti čím dál hlasitěji hovoří o nutnosti oživit průmysl v sedmadvacítce. Zároveň ale dělají paradoxní kroky, jako když představily Clean Deal, doplněk ke Green Dealu. „Vůbec neobsahuje opatření, která bychom pro rozhýbání průmyslu očekávali. Například aby se do ceny elektřiny tolik nepropisovala cena plynu, aby do toho tolik nezasahovaly emisní povolenky. Nic z toho tam není,“ říká redaktorka Echo24.Když jsme u zmíněného zbrojení, s jednou zbraní teď přišlo Německo – a je to úplná bomba. Bohužel sebevražedná a namířená přímo proti zemi, která si s ní zahrává. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz prosadil astronomické navýšení výdajů na obranu a s tím i povolení dluhové brzdy, kterou má nejvýkonnější evropská ekonomika ještě od dob kancléřky Angely Merkelové.Aby svůj záměr prohlasoval, musel ale ustoupit Zeleným. Slíbil proto zároveň i obří výdaje na dekarbonizaci a to, že bude Německo do roku 2045 uhlíkově neutrální. To už je čistá kvadratura kruhu, protože ekologickou a udržitelnou výrobu vojenské techniky, navíc v době, kdy je potřeba s produkcí zbraňových systémů chvátat, si nejde ani představit.A co Češi?Stejná dilemata přitom čekají i Česko. Ministerstvo obrany teď hlásí, že abychom vůbec plnili slíbaná dvě procenta HDP výdajů na obranu, chybí nám v rozpočtu okolo osmi miliard. A protože se náklady na zbrojení mají každoročně zvyšovat, po silvestru už to bude miliard šestnáct.Ministr financí Zbyněk Stanjura už podal návrh, aby se rozvolnila pravidla rozpočtové zodpovědnosti. Nejen pro tento kabinet, ale i pro příští vládu, která vzejde z podzimních voleb, tak přichází náročný úkol, kde na to všechno vezme peníze.Jsou současné plány Bruselu vůbec realistické, nebo se Evropa ponoří ještě hlouběji do ekonomických problémů? Stane se EU pro trhy toxickou a nebezpečnou? A co chystané změny udělají s inflací na kontinentě? Proč byl donedávna zbrojařský byznys „špinavý“ a banky ho nechtěly podporovat? A čím si v sedmadvacítce brzdíme průmyslovou výrobu?Pusťte si nový Hrotcast.

Poslední ligové kolo se neslo ve znamení pevných obran a osvědčené opory iSport Fantasy tentokrát příliš bodů nedoručily. Navíc se v derby pražských „S“ zranil nejproduktivnější hráč Fantasy El Hadji Malick Diouf. Jak ho nahradit? I to bylo tématem nového dílu pořadu Mistři Fantasy s redaktory Pavlem Šťastným a Pavlem Balážem.

Tématem tohoto Salonu je nesmrtelnost. Nikoli nesmrtelnost duše chrousta, ale velmi reálné úvahy o tom, že lidstvo, nebo spíš by se mělo říci někteří lidé, stojí na prahu zásadního kroku do říše, kde se neumírá. Někteří ti lidé stáli v řadě vedle sebe během inaugurace prezidenta Donalda Trumpa. Nejznámější je Elon Musk, ale byl tam také miliardář Peter Thiel, který říká, že opravdu vede „boj proti smrti“ a je rozhodnut nezemřít. Byly by to jen pubertální fantazie, kdyby tito lidé zaprvé nedisponovali obrovskými prostředky, nyní už nejen finančními, které jim umožňují prakticky cokoli – a zadruhé, kdyby prudký rozvoj genetického inženýrství, regenerační medicíny, nanotechnologií a v neposlední řadě umělé inteligence (AI) neposouval tyto „fantazie“ někam, že si i skeptik může říct: Třeba to myslí vážně a třeba na tom může něco i být? O tom se bavíme s Ditou Malečkovou, magistrou filozofie a doktorkou informační vědy, Pavlem Čejkou z webu Smrtelník, který se zabývá tématy longevity, transhumanismu a přesahu do vývoje AI, s Ivanem Adamovičem, literárním historikem, znalcem všeho fantastického a redaktorem časopisu Živel, který už od 90. let o takových věcech psal, a spisovatelem Petrem Stančíkem, autorem knih, v nichž si lze cosi jako výrobu nadčlověka představit.

Česká ekonomika se propadla hlouběji než ve většině zemí EU, ale proč k tomu došlo a jak se můžeme odrazit ode dna? Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka rozebírá nejen důvody našeho hospodářského zpomalení, ale i to, proč negativní efekty vlády Donalda Trumpa pro Česko i svět převládají. České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je u nás nejvýraznější ze zemí Evropské unie, říká v aktuálním Hrotcastu Pavel Peterka, hlavní ekonom investiční platformy XTB, z jejíž analýzy data pocházejí.„Výsledek je jeden z nejhorších v Evropě,“ konstatuje Peterka. Jde přitom o kombinaci více faktorů. Už před covidovou pandemií probublávaly v české ekonomice inflační tlaky, z významné části kvůli napjatému trhu práce.Na druhé straně na něm nedocházelo k tak rychlému růstu nominálních mezd. Lidem na papíře přibývaly vyšší částky, ale ve výsledku si za ně koupili méně, zdůrazňuje Peterka v našem ekonomickém podcastu.Nelichotivý stav je podle něj dán i strukturou české ekonomiky, která byla podstatně více postižena zdražováním energií. „Každá země v Evropě měla podobné problémy. Ale málokterá je měla všechny najednou a v té nejsilnější míře,“ říká hlavní ekonom XTB. „Neříkám, že každý problém u nás byl ten největší, ale byly země, jimž se podařilo vyhnout nejsilnějším propadům. Nebo do krizového období vstupovaly s podstatně nižší mírou inflace,“ doplňuje.Česku se přitom ještě pár let nazpátek dařilo. I v tom lze ale najít kořeny současných potíží. „Usnuli jsme na vavřínech,“ říká Peterka. A jako už několikátý ekonom v řadě vypichuje úspěchy našich severních sousedů. „Polákům se daří podstatně víc. Vznikají u nich firmy, podporují výstavbu, roste poptávka i ekonomika. To se propisuje do rychlejšího růstu nominálních mezd, který byl schopný lépe než u nás vykrývat růst cen.“Jak se na české ekonomice projeví nástup Donalda Trumpa do Bílého domu a razantní prosazování politiky cel a dalších obchodních bariér? Je nový americký prezident katastrofa? Pavel Peterka se domnívá, že negativní efekty převládají. V rozhovoru je podrobně analyzuje. A co může Česko udělat pro opětovné nastartování růstu?Pusťte si nový Hrotcast, kde ekonom s moderátorem Pavlem Štruncem rozebírá i plán guvernéra ČNB Aleše Michla zařadit bitcoiny do devizových rezerv.

Do nového Na pivu s Civalem zavítal režisér Pavel Soukup a vy byste si rozhovor s ním rozhodně měli pustit. Jeho minisérie #martyisdead vyhrála Emmy, detektivka #annaismissing ukázala, jak s žánrem pracovat moderně a teď se podepsal pod fenomén Metoda Markovič: Hojer, jeden z nejlepších seriálů v české historii. Jak tahle temná detektivka vznikala? Kdo nejvíc zaválel na castingu? Která superhrdinská podívaná byla pro režiséra největší inspirací? A proč už se k Metodě Markovič nevrátí?

Kompletní epizoda: herohero.co/kontrapresinkDalší díl podcastu Kontrapresink si pro vás připravil diskuzi o zápase Tottenhamu s Manchesterem United. Jak jsme klání viděli? Zasloužili si Spurs vyhrát? Vrátí se letos ještě Kinský do brány, a vadí, pokud ne? Jak si vykládat další prohru pod Amorimem? A jakým vyjádřením nás nejvíc vyděsil Casemiro?V kompletní epizodě dostupné na herohero.co/kontrapresink se podíváme na vzestup Evertonu pod Davidem Moyesem a podiskutujeme o tom, jakým dalším trenérům se daří právě na jednom jediném místě. Máme v rukávu i nějaké české kandidáty... Taky si popovídáme o potenciálním gólu sezóny a hrozivém vystoupení Raheema Sterlinga. A na konci vás samozřejmě čeká naše tradiční fantasy okénko i s užitečnými tipy!Diskutují Vašek Pecháček, Tomáš Jarolím a Radim Braun.

Společnost Rekola se stala symbolem městské mikromobility v Česku. Po loňském rekordním růstu plánuje zakladatel a CEO Vítek Ježek další expanzi – a to nejen geografickou, ale i technologickou. V rozhovoru s Pavlem Štruncem prozradil, jak klimatická změna ovlivňuje bikesharing, proč v některých městech Rekola stále nejsou a zda firma hledá nové investory. Rok 2024 byl pro firmu rekordní, vykázala zisk po zdanění 4,5 milionu korun. Podle dat firmy počet jízd oproti loňskému roku vzrostl skoro o polovinu a ujeté kilometry se více jak zdvojnásobily. „Mírné zimy už nás nenutí kola stahovat, lidé jsou zvyklí na svoje kola, ale do jisté míry je bike sharing sezonní záležitost. Náš denní chléb je servis kol, v tom polevit nemůžeme,“ říká Ježek a dodává, že přes zimu dokáží celou flotilu opravit. V některých severnějších destinacích, jako je Estonsko, však Rekola zatím na zimu flotilu odstavují. „V Tallinnu jsme ale kola na zimu stáhli, protože tamní podmínky jsou drsnější,“ dodává Ježek. Klíčem k úspěchu je podle Ježka kvalitní cyklistická infrastruktura. „Hlavním důvodem, proč lidé nejezdí na kole, není ani počasí, ani kopce. Je to strach z nebezpečných silnic. Města, která investují do cyklostezek, vidí okamžitý nárůst využívání kol,“ říká. Rekola loni zaznamenala přes dva miliony jízd. "Jet na kole do práce není úplně zvykem, máme dva druhy jízd, přepravní, to jsou častější kratší jízdy, a rekreační, to jsou delší trasy uskutečňované ve státní svátky, nebo o víkendech,“ říká zakladatel a dodává, že dříve experimentovali se sportovními koly, ale servis pro ně byl nákladnější a aktuálně se chtějí soustředit na expanzi, ne na větší možnosti pro cyklisty. „V budoucnu ale určitě chceme více testovat elektrokola, která by pomohla lidem překonávat kopce ve městech jako Praha,“ naznačuje Ježek směr vývoje. „Radějí budeme poskytovat službu tak, abyste se na ni mohl spolehnout, než aby byla všude. Hodně se díváme na to, kde kola jezdí a kde končí. Chceme, abyste si mohl otevřít aplikaci a kolo bylo tam, kde potřebujete. Neradi dáváme kola na kopce, ale testujeme teď třeba Vinohrady, kam kola i zavážíme, protože do kopce lidé nejezdí,“ komentuje Ježek situaci, kdy často uživatelé řeší, kde a jak jsou Rekola dostupná. Města si prý mohou za poplatek definovat, kde kola chtějí a potřebují. A co financování další expanze? „Investory teď aktivně nehledáme. Máme silného partnera v Reflex Capital, ale další růst plánujeme financovat spíše z bankovních nebo nebankovních úvěrů,“ uzavírá Ježek.

Plán Evropské unie zavést emisní povolenky pro domácnosti může výrazně změnit rodinné rozpočty. Kdo a za co by měl platit, jaké dopady to může mít na ceny energií a proč se o tom zatím mluví jen opatrně? Poslechněte si nový Hrotcast s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.Banky v loňském roce odvedly na dani z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, méně než půl miliardy korun. O rok dříve to podle ministerstva financí bylo okolo 700 milionů. Celkový výnos z téhle mimořádné daně za rok 2024 činil 36,7 miliardy, což je pokles z 39,1 miliardy v roce 2023. Většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem. Proč to připomínáme? Protože původní plány ministra financí Zbyňka Stanjury byly jiné – výrazně vyšší.Windfall byl zaveden jako pokus pokrýt dopady energetické krize. Jak to ale skutečně dopadlo?„Podle toho, co ministerstvo financí tehdy říkalo, jsme jen u samotných bank předpokládali výnos až 33 miliard. Ekonomové a odborníci na bankovní sektor ale od počátku tvrdili, že to je nereálné,“ připomíná ekonomická novinářka Echo24 Markéta Malá v novém Hrotcastu.Redaktorka vysvětluje, jak konkrétně finanční instituce na Stanjurovy plány s mimořádnou daní zareagovaly. „Banky začaly ve velkém nakupovat státní dluhopisy, jejichž výnosy jsou osvobozené od zdanění, což je zcela legální praktika. Navíc tím pomáhají státu, protože čím větší je poptávka po státních dluhopisech, tím více klesají náklady na obsluhu státního dluhu.“Nicméně z výběru windfall tax už se stalo politikum. Aby ne, když nás na podzim čekají další sněmovní volby. Bývalá ministryně financí za ANO Alena Schillerová výsledek vládního výběru mimořádné daně označila za výsměch. „Banky se na to připravily a daňově optimalizovaly,“ kritizovala.Dalším tématem Hrotcastu jsou nápady, které zaznívají z vládního hnutí STAN. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák je přímo studnice takových nápadů a možná i test toho, co všechno voliči ještě unesou. Nedávno se rozpovídal na téma, jak zvýšit výdaje na obranu. Prý jedině tak, že budeme zvyšovat daně, což je lepší než škrtat.Kromě daně z nemovitosti jmenoval i daň z příjmu. A pak přišel zlatý hřeb: podle ministra můžeme více zdanit obchodníky na burze. „To by mohl být zajímavý zdroj příjmů,“ zauvažoval.„Irituje mě, že je STAN někdy řazen mezi ideově nevyhraněné. Nemyslím si to o něm. Oni prosazují a prosazovali levicová řešení. Ministr Dvořák mluvil o tom, že výnosy z obchodování jsou velmi málo zdaněné a srovnával to zcela nesmyslně se zdaněním práce,“ říká Malá.„Starostové by rádi danili ty, kdo vydělávají,“ dodává. A moderátor Pavel Štrunc připomíná slova senátora Ondřeje Lochmana ze STAN, který mluvil o tom, že když má někdo neočekávané zisky, je přeci sociálně spravedlivé, aby je odvedl.A jsme zpátky u windfall tax: ČEZ měl podle senátora neočekávané zisky, je tedy dobře, že z nich odvedl daň. „Kdybychom mu je nechali, šly by i minoritním akcionářům. Oni ale vydělali. A to, co bylo výrazně nad průměr, bylo zdaněno. To považuju za spravedlivé,“ řekl doslova Lochman.Posledním velkým tématem jsou emisní povolenky pro domácnosti. Jak to bude s daní ze zelené energie, čekají každou domácnost další výdaje na pokrytí evropské udržitelné ideologie? Čekají nás sociální bouře kvůli dopadu na peněženky občanů? Pusťte si nový Hrotcast.

Výtvarnice Marie Jirásková a filmový dokumentarista Pavel Jirásek koupili před šesti lety barokní budovu sebranické fary a postupně ji rekonstruují. Jak těžké bylo objekt získat, citlivě ho opravovat a co zde manželé Jiráskovi plánují?

Stane se z Evropy periferie světového ekonomického růstu? A co bude nová prezidentská éra Donalda Trumpa znamenat pro americko-evropský byznys? O tom už více v Hrotcastu s Janem Burešem, hlavním ekonomem Patria Finance, a Pavlem Štruncem. Nový americký prezident Donald Trump představil projekt s názvem Stargate, v rámci kterého by měly špičkové technologické firmy investovat až 12 bilionů korun do infrastruktury pro umělou inteligenci. Spojené státy pod novou administrativou totiž na AI sázejí jako na technologii, jež má v budoucnu zajistit prosperitu. Ve Stargate jsou zapojeny společnosti OpenAI, tvůrce dnes asi nejznámějšího chatbota umělé inteligence ChatGPT, SoftBank a Oracle. Jakým je tahle nová digitální doktrína vzkazem pro Evropu? „Trump bere investice do AI velmi vážně, určitou roli v tom jistě hrají osobnosti, které se kolem něj sešikovaly, jako je lídr Tesly či SpaceX a miliardář Elon Musk. Spojené státy mají v technologiích velký náskok a budou se ho snažit udržet. Je to signál, co je pro nového amerického prezidenta důležité,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, v novém Hrotcastu. Bureš dodává, že Trump je nepředvídatelný a má kolem sebe široké spektrum poradců, z nichž každý občas míří jiným směrem a má jiné názory i zájmy. To ostatně dokládá i aktuální dění, na veřejnost totiž prosákly informace o kritice, kterou Musk namířil vůči Trumpovi, pravděpodobně kvůli angažmá OpenAI a jejího lídra Sama Altmana v projektu Stargate. Tam jde ale spíše o osobní antipatie a ambice. Zásadní důraz Trumpovy vlády a poradců na technologický boost USA zůstává i nadále v platnosti. Pro Evropu není podle Bureše relevantní pomýšlet na souboj o špičku v celosvětové AI aréně. Unie sice může tento sektor rozvíjet a snažit se v něm být lepší a lepší, pro digitální technologie jsou ale svým celkovým byznysovým a inovačním prostředím mnohem lépe nastaveny Spojené státy, míní. Amerika jako celek není chudá a předvádí v poslední dekádě velmi solidní ekonomické výkony, problém je v tom, že bohatství se nerozděluje rovnoměrně a část populace necítí, že by bohatla spolu s celkem, doplňuje hlavní ekonom Patria Finance. Trumpův nástup do Bílého domu je spojený s hrozbou uvalení vysokých cel vůči soupeřům i spojencům USA. Soudě podle rétoriky jsou pro nového prezidenta hlavním ekonomickým nástrojem pro nátlak a dosažení vlastních cílů. V Evropě se to týká zejména výroby aut. „Nepříjemné to bude pro značky vyrábějící vše na našem kontinentu jako jsou Porsche nebo Volvo. Jiné automobilky ale vyrábějí v USA, těch se to týkat nebude,“ říká Bureš. Víc bychom se podle jeho mínění měli bát případné Trumpovy roztržky s Čínou. Pokud se bude Washington před přílivem asijského zboží uzavírat extrémními cly, Peking začne zbytek světa zaplavovat produkty, které nebude mít kde prodat. To může evropský průmysl dál výrazně oslabovat.Jak evropskému průmyslu i technologickému rozvoji škodí přeregulovaný trh? Dají se čekat změny v Green Dealu, když Donald Trump důrazně otočil kormidlem USA směrem pryč od zelených plánů předchozí administrativy Joea Bidena? Nebo je Evropská komise příliš konzervativní a bude se svých udržitelných a obnovitelných pozic držet?Pusťte si nový Hrotcast.

Žijeme v zemi prosperity, nebo čelíme sociálnímu rozvratu? V novém Hrotcastu se Lukáš Kovanda zamýšlí nad tvrzeními Petra Fialy i Andreje Babiše, rozebírá data o rostoucí chudobě, vysokých odvodech i otázku, zda je současná vláda rekordmankou v zadlužování. Daně jsou nízké a máme se dobře, důvod k pláči není, říká premiér Petr Fiala. Ale je to pravda? Jeho hlavní sok v letošním volebním roce, lídr hnutí ANO Andrej Babiš, hovoří o Česku, jako by šlo o spálenou zemi. Jak se tedy ve skutečnosti máme? A je důvod k oslavám, nebo k naříkání? „Určitě není pravda, že by nikdo nepadl,“ říká v novém Hrotcastu ekonom Lukáš Kovanda. „Podle dat Eurostatu mezi lety 2021 a 2023 přibylo v České republice zhruba sto tisíc lidí, kteří jsou sužováni těžkou formou sociální a materiální deprivace. To znamená, že v uplynulých letech zaznamenali opravdu citelný rozvrat své životní úrovně,“ popisuje hlavní ekonom Trinity Bank.„Ale ani spálená země není pravdivým popisem české reality,“ dodává. A zmiňuje data německé pojišťovny Allianz, podle nichž čistý majetek po odečtení dluhů, který připadá na jednoho každého Čecha nebo Češku včetně nemluvňat, představuje částku 800 tisíc korun. Na Slovensku je to 200 tisíc, zdůrazňuje Kovanda v aktuálním Hrotcastu. Podle něj je ale průměrování ošemetné, nevypovídá o skutečném stavu věcí. Premiér Fiala měl podle Kovandy také nahlas říct, že mění cíle vlády, když vypukla válka na Ukrajině. „Pochopil bych to,“ říká ekonom. Takhle už pár měsíců po začátku konfliktu předseda vlády tvrdil, že daně a DPH zvyšovat nebude, ale v roce 2023 přišel konsolidační balíček a vše bylo najednou jinak. „To má jistou pachuť,“ zdůrazňuje Kovanda. S moderátorem Pavlem Štruncem hovořil rovněž o vysokých odvodech na sociální a zdravotní pojištění. „Je to hodně i ve srovnání se Západem. Sice to nejsou daně, ale de facto ano,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank. A mluví o situaci ve Španělsku, kde se uvažuje o stoprocentní dani na nemovitosti, které budou kupovat lidé ze zemí mimo EU.Kdo je lepší ekonom: Petr Fiala, nebo Andrej Babiš? Bude současná vláda rekordmankou zadlužování? A co je největším problémem, který vede k narůstající „sekeře“ ve financích státu? Pusťte si nový Hrotcast.

Seriálové recenze s Pavlem, Maruškou a Kozízem konečně dostali vlastní feed. Užitečné odkazy: RSS feed: http://feeds.libsyn.com/556172/rss YouTube kanály: https://www.youtube.com/@SerialoveOsudi Spotify:  https://open.spotify.com/show/1aFfFm9zyjQbA98IXd2yWd?si=e0fc9ae2e2bd4551 Apple Podcasts: https://podcasts.apple.com/cz/podcast/serialove-osudi/id1780370319?l=cs Instagram: https://www.instagram.com/nahravkyovcibabicky/ Nahrávky ovčí babičky: https://nahravkyovcibabicky.libsyn.com/ Hrdinská hodinka: https://hrdinskahodinka.libsyn.com/ Uvítáme vaše připomínky/náměty/dotazy v komentářích; najdete nás na Facebooku https://www.facebook.com/PSPictures/; můžete nám poslat e-mail na nahravkyovcibabicky@gmail.com

Má současná vláda paradoxně blíže k levici, i když se profiluje jako pravicová? A proč jde svými opatřeními často paradoxně proti vlastním voličům? Na to hledá odpověď nový Hrotcast s Markétou Malou a moderátorem Pavlem Štruncem. Letošní rok je volební, sluší se proto ohlédnout za ekonomickými sliby vlády Petra Fialy a konfrontovat je s dnešní realitou. Odpovídá výsledek tomu, co si kabinet vytkl za cíl? „Výsledky se od toho, jaké byly úvodní sliby, liší. Vadí mi samochvála vlády, výkon tomu rozhodně neodpovídá,“ říká ekonomická novinářka týdeníku Echo Markéta Malá. Podle ní je třeba zdůraznit, že plných sto miliard vydáváme jen na úroky státního dluhu. Vláda se chválí. Aby ne, když potřebuje posilovat své postavení před podzimním pochodem voličů k urnám. Fialův kabinet například tvrdí, že vylepšil rozpočet, který převzal od předchozí vlády premiéra Andreje Babiše. Finanční rozvaha státu se ale letos měnila kvůli reakci na ničivé povodně. Skutečné výdaje za přírodní katastrofu přitom byly výrazně nižší, než s jakými se v upravené verzi rozpočtu počítalo. A není jasné, kam se zbylých patnáct miliard určených na řešení škod podělo, říká Markéta Malá v nejnovějším Hrotcastu. Za vlády Fialova předchůdce Babiše byl schodek vůči HDP přes pět procent. Současný kabinet byl schopen srazit ho na polovinu. Problémem je ale strukturální schodek. „Je to asi sto miliard, které si s sebou pořád táhneme. A je to kvůli tomu, že byla zrušena superhrubá mzda,“ podotýká ekonomická redaktorka. Navíc očekávala, že pravicová vláda bude mnohem více redukovat výdaje, počty státních zaměstnanců, národních dotací. „Nesnižovalo se vůbec v takové míře, jakou jsme čekali,“ zdůrazňuje. Investiční i neinvestiční dotace podle ní navíc v letošním roce opět rostou. Fialův kabinet zvýšil všechny daně, přímé i nepřímé, a nikdy pořádně neřekl, proč k tomuto kroku přistoupil. Nejvíc to paradoxně zasáhlo právě voliče současné koalice. Navýšily se i odvody pro živnostníky, máme až přehnaně vysoké zdanění práce a vláda se podle Malé zdiskreditovala tím, že Češi mají nejvyšší skrytou daň na světě. Co tím myslí? Má ještě vláda šanci dohnat něco z toho, co zameškala? Jde opravdu hlavně proti svým vlastním voličům? A proč „mimořádná daň“ windfall tax nakonec tak úplně mimořádná není? Pusťte si nový Hrotcast.

V novém díle podcastu Mysl investora vám podrobně ukážeme, jak v Sušánka & Partneři vypadá kompletní cesta investora – od prvního setkání, přes detailní analýzu majetku až po otevření účtu ve švýcarské privátní bance a zahájení investování. Společně s analytikem Pavlem Černíkem a Lukášem Krchňákem, který má na starosti komunikaci s klienty, rozebíráme: ▪️ Proč je důvěra mezi investorem a poradcem klíčová. ▪️ Jak probíhá KYC proces a příprava dokumentace. ▪️ Co vše obnáší cesta do Švýcarska a jak klientům vytváříme jedinečný zážitek. ▪️ Jak funguje dlouhodobá spolupráce a pravidelné reporty o vývoji investičního portfolia. Zjistěte, jak Sušánka & Partneři nastavuje strukturu, řád a růst hodnoty kapitálu pro své klienty a proč je tato spolupráce tak výjimečná.

V dalším díle Aktualit Moudrého investora diskutujeme s analytikem Pavlem Černíkem o tom, proč klienti Sušanka Partneři investují prostřednictvím švýcarských privátních bank. Přinášíme pohled na přidanou hodnotu, kterou toto prostředí nabízí, včetně přístupu k nejkvalitnějším investičním nástrojům, nižším poplatkům a možnosti kombinace public markets a private markets. Jan Sušanka navíc sdílí svůj osobní přístup k investování a jak se jeho dynamická strategie odráží v práci s našimi klienty. Řešíme i to, jakým způsobem přistupujeme k private equity, diversifikaci portfolia a proč je pro nás zásadní vytvářet zážitek pro investory. Pokud hledáte inspiraci pro správu majetku nebo vás zajímá, jak investovat vyšší desítky či stovky milionů korun, sledujte naše video a domluvte si nezávaznou konzultaci. Sledujte nás a buďte v obraze, jak chránit a optimalizovat své investice v době měnových výkyvů.

„Posiluj svou odvahu, laskavost a vlídnost k bližnímu,“ přeje k Vánocům hudebník Jura Pavlica. Herec Pavel Zedníček všem vzkazuje: „Mějte se rádi!“ Jak slaví vánoční svátky a na co vzpomínají někteří hosté v Blízkých setkáních na Dvojce? V čem jsou pro Miroslava Donutila Vánoce tabu? A kdo se stará o všechny dárky doma u Jitky Ježkové? Ptala se moderátorka Tereza Kostková. Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Posiluj svou odvahu, laskavost a vlídnost k bližnímu,“ přeje k Vánocům hudebník Jura Pavlica. Herec Pavel Zedníček všem vzkazuje: „Mějte se rádi!“ Jak slaví vánoční svátky a na co vzpomínají někteří hosté v Blízkých setkáních na Dvojce? V čem jsou pro Miroslava Donutila Vánoce tabu? A kdo se stará o všechny dárky doma u Jitky Ježkové? Ptala se moderátorka Tereza Kostková.

Jak odlišná je dnešní generace mladých právníků, v čem je jiná, pokud jde o přístup k práci? Jak náročné je dnes sehnat mladé právníky do advokacie? Jak se Ostravsko proměnilo za poslední dvě dekády a proč se rozhodl provozovat právní praxi právě v tomto regionu? A proč je pro něj tak lákavé držet prst na tepu doby? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Pavlem Říhou, advokátem a společníkem v advokátní kanceláři Forlex.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Slovo udržitelnost je už skoro klišé, české firmy se jí však věnují stále více. Generální ředitel Schneider Electric Pavel Bezucký rozděluje firmy do tří skupin: na nadšence a vizionáře, na racionalisty, kteří do udržitelnosti investují kvůli jasným přínosům, a na ty, které k ní dohnaly vnější tlaky. „Největší skupinou jsou nyní racionalisté. Pomohl tomu růst cen energií, který zvýšil zájem o téma. Dříve o tom šéfové továren příliš nepřemýšleli a často si kladli otázku, proč by to měli dělat,“ vysvětluje Bezucký. Schneider Electric byl v žebříčku, který sestavuje americký časopis Time spolu se serverem Statista, vyhlášen nejudržitelnější společností roku 2024.A co se ještě dozvíte:jak je na tom s udržitelností stát a v čem má ještě rezervyproč je pro firmy důležitá energetická optimalizace provozů, komu se vyplatí a za jakých podmínekkde firmám kvůli neefektivitě nejvíc utíkají penízejak funguje plně digitalizovaná továrna Schneider Electric v Písku a jak se v ní proměnila práce zaměstnancův čem mají chytré budovy ještě rezervyjak technologie od Schneider Electric pomáhají v inteligentní budově Centrum energetických a environmetálních technologií v Ostravěco Schneider Electric chystá v ČeskuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Slova jedné z nejznámějších osobností našeho kresleného humoru - kresleným vtipům rozumí všude na světě - potvrzují prestižní ceny, které Pavel Matuška získal mimo jiné v Japonsku, Francii, Peru, Itálii, Belgii nebo v Brazílii.

s politologem Pavlem Šaradínem a pirátským politikem Martinem Šmídou o budoucnosti liberálních stran v Česku. Debatu v olomouckém Divadle na cucky moderovala Silvie Lauder

ČEZ má pověst nejmocnější firmy v zemi. Dostavba nových jaderných bloků, daň z neočekávaných zisků a teď navrch debaty o vykoupení minoritních akcionářů. Proto jsme si pozvali zakladatele spolku Minoritáři ČEZ, Pavla Grünfelda. Ten teď řeší hlavně WFT, spojence pro ústavní žalobu hledá v osobě prezidenta republiky, už teď se jejich stížnosti věnuje Evropská komise. Ministr financí dle něj může být rád, že není vyšetřován nebo ve vazbě… Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS. Sledujte nás:

Vystoupil jsem v pořadu Interakce v akci Pavla Hlávky; krom vyjasňování pohledů na svobodu jsme se i s diváky bavili především o (ne)závilosti médií. – Pavel Hlávka; iniciátor rádia Svobodný vysílač CZ; koordinátor integračního projektu svobodných a nezávislých rádiových studií Svobodného vysílače – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Pondělí odstartujeme tradičním vidcastem v trochu netradiční sestavě. Ale to nic nemění na našem konzervativním složení obsahu. Čekají nás dvě témata a jeden rozhovor. A ne jeden, ale hned dva mišmaše, jak už teď i Petr ví. Seznam témat 00:00 - Start 13:07 - Dojmy z Test Drive Unlimited Solar Crown 38:25 - Jak si vedou jednotlivé země v prodejích na Steamu 59:01 - Rozhovor s Pavlem Barákem 1:36:14 - Závěrečný mišmaš

Vystoupil jsem v pořadu Interakce v akci Pavla Hlávky; začali jsme minulým režimem, pokračovali svobodou (projevu) v divadlech a skončili eurovolbami. – Pavel Hlávka; iniciátor rádia Svobodný vysílač CZ; koordinátor integračního projektu svobodných a nezávislých rádiových studií Svobodného vysílače – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Je známým hercem, vášnivým motorkářem a sběratelem klobouků. „Táta mi jednou přivezl zvláštní džínový klobouk z Mexika. A já to nosil,“ vzpomíná v Blízkých setkáních. Jak vznikla jeho přezdívka Ťulda? Baví ho namlouvat knížky? Co ho pojí s Daliborem Gondíkem? Co hráli na svých diskotékách? Kdo ho naučil lásce k motorkám? A které všechny sporty vyzkoušel?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je známým hercem, vášnivým motorkářem a sběratelem klobouků. „Táta mi jednou přivezl zvláštní džínový klobouk z Mexika. A já to nosil,“ vzpomíná v Blízkých setkáních. Jak vznikla jeho přezdívka Ťulda? Baví ho namlouvat knížky? Co ho pojí s Daliborem Gondíkem? Co hráli na svých diskotékách? Kdo ho naučil lásce k motorkám? A které všechny sporty vyzkoušel?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Úspěch filmu Zápisník alkoholičky je kombinací několika faktorů, říká jeho protagonistka Tereza Ramba s tím, že se zadařit taky vůbec nemuselo. Jeho příběh je totiž svým způsobem šablonovitý, což si uvědomovala i sama herečka. Přesto se filmové adaptaci stejnojmenné knihy podařilo zvrátit trend upadající návštěvnosti tuzemských kin a po třetím víkendu má na kontě bezmála 300 tisíc diváků, čímž se stal nejnavštěvovanějším českým snímkem letošního roku. Připisuje to až nevídané míře autenticity a semknutosti štábu, který kolem sebe dokázal soustředit režisér a producent Dan Svátek. Za klíčovou při ztvárnění postavy Míši propíjející se k závislosti považovala nejen svou fyzickou proměnu, ale také tu psychickou. Jedna věc je změnit kostým, nechat se ostříhat a namaskovat, ale ve výsledku je stejně všechno vidět v očích. Právě v nich chtěla, aby se jí zračila absolutní ztráta zodpovědnosti a neschopnost postarat se o dítě, která ji osobně děsí víc než alkohol. Ke své transformaci využila zahraniční zkušenosti získané od mezinárodní koučky Leny Lessing, která mimo jiné spolupracovala s hercem Michaelem Fassbenderem, ale i konzultace s psychosomatický lékařem Pavlem Čechem. I tak to s ní zamávalo víc, než předpokládala. Nešlo to ale udělat jinak. Co dalšího jí do života hodilo „bombu“? Proč má smysl točit filmy, které na sebe nevydělají? Kolik jí firmy nabízejí za fotky jejích dětí na sociálních sítích? Jakých rolí se jí nedostává? A co má před sebou? I o tom v našem rozhovoru Tereza Ramba mluví.

Vystoupil jsem v pořadu Interakce v akci Pavla Hlávky; začali jsme eurovolbami a mou kandidaturou, pokračovali vzděláváním a zakončili (opět) ankapem. – Pavel Hlávka; iniciátor rádia Svobodný vysílač CZ; koordinátor integračního projektu svobodných a nezávislých rádiových studií Svobodného vysílače – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Vystoupil jsem v pořadu Interakce v akci Pavla Hlávky; mluvili jsme nejen o anarchokapitalismu, ale též o finančním systému v minulosti i současnosti. – Pavel Hlávka; iniciátor rádia Svobodný vysílač CZ; koordinátor integračního projektu svobodných a nezávislých rádiových studií Svobodného vysílače – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Argentinský prezident Javier Milei se na své evropské tour zastavil v Praze, potkal se tu s premiérem Fialou i prezidentem Pavlem. V Německu i Španělsku se přitom s vřelým přijetím nesetkal. Proč Milei tolik lidí rozčiluje? A jak se mu daří na domácí půdě? Ptáme se Anity Haas Mejzrové ze zahraniční redakce Deníku N a politologa Jaroslava Bílka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Výtvarnice, ilustrátorka, scenáristka animovaných filmů a režisérka Galina Miklínová ilustruje knihy předních českých autorů, jakými jsou Petr Stančík, Alena Mornštajnová, Radek Malý a další. „Vždycky mě nesmírně překvapí, když mi někdo nabídne další práci, je pro mě pořád okouzlující, že se tím uživím, že to někoho zajímá,“ usmívá se. S básníkem, spisovatelem a textařem Pavlem Šrutem společně vytvořili slavnou trilogii Lichožrouti.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtvarnice, ilustrátorka, scenáristka animovaných filmů a režisérka Galina Miklínová ilustruje knihy předních českých autorů, jakými jsou Petr Stančík, Alena Mornštajnová, Radek Malý a další. „Vždycky mě nesmírně překvapí, když mi někdo nabídne další práci, je pro mě pořád okouzlující, že se tím uživím, že to někoho zajímá,“ usmívá se. S básníkem, spisovatelem a textařem Pavlem Šrutem společně vytvořili slavnou trilogii Lichožrouti.

Dnes se můžete těšit na rozhovor s Pavlem Zavadilem a Radkem Buchtou.

V rozhovoru s ředitelem Dejvického divadla Lukášem Průdkem, herci Zdeňkou Žádníkovou a Pavlem Šimčíkem a autorem hry Elegance molekuly Petrem Zelenkou, probrala Lucie Výborná představení, fungování divadla i to, jak se osazenstvo divadla staví k reakcím kritiky. Jak se připravují na streamování představení? „Když se přenášel Ucpanej systém, byly problémy se zvukem. Takže já budu hlavně držet palce zvukařům,“ těší se na představení Petr Zelenka. Poslechněte si celý rozhovor!Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rozhovoru s ředitelem Dejvického divadla Lukášem Průdkem, herci Zdeňkou Žádníkovou a Pavlem Šimčíkem a autorem hry Elegance molekuly Petrem Zelenkou, probrala Lucie Výborná představení, fungování divadla i to, jak se osazenstvo divadla staví k reakcím kritiky. Jak se připravují na streamování představení? „Když se přenášel Ucpanej systém, byly problémy se zvukem. Takže já budu hlavně držet palce zvukařům,“ těší se na představení Petr Zelenka. Poslechněte si celý rozhovor!

Jak se mění Hrad pod prezidentem Pavlem? Kdo má vliv na současného prezidenta? A jakou zkušenost mají s Milošem Zemanem? V živém natáčení podcastu v kulturním centru Vzlet jsme debatovali s hradními novináři a novinářkami. Pozvání přijali šéfredaktor magazínu Reportér Robert Čásenský, redaktorka České televize Adéla Paclíková a investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. Moderují Filip Titlbach a Vítek Svoboda.

Petr Pavel nastoupil na Pražský hrad před osmi měsíci. Za tu dobu stihl obměnit svůj tým, narazit v Senátu se svým návrhem do Ústavního soudu nebo se dostat do prvních vážnějších sporů s vládou. Jak vyplynulo z rozhovorů s lidmi z Hradu i Strakovy akademie, tyto problémy spojuje jeden motiv: problémy s komunikací a předáváním informací. Více o tom zjišťovaly reportérky Deníku N Zdislava Pokorná a Markéta Boubínová.

Nejdřív vystudoval částicovou fyziku, pak filosofii a teologii. Od roku 2010 působí ve Vatikánské observatoři. „Kněžství a vědecká dráha jdou dohromady velmi dobře, protože základ u vědy spočívá v tom, že se snažíme dobrat pravdy o stvoření,“ říká jezuita a astronom Pavel Gábor.