Podcasts about soukrom

Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.

Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.

Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.

Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.

Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.

Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.

Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.

Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.

Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.

„Když natáčím televizní dokument, musím se soustředit na každé slovo, emoci, každý pohyb zpovídaného člověka a empaticky se na něj naladit. Asi mám nějaký dar a dokážu mít momenty racionality i emocionality,“ popisuje reportérka a režisérka České televize Lea Surovcová. Naposledy natočila pořad nazvaný Dětská paliativní péče.

„Když natáčím televizní dokument, musím se soustředit na každé slovo, emoci, každý pohyb zpovídaného člověka a empaticky se na něj naladit. Asi mám nějaký dar a dokážu mít momenty racionality i emocionality,“ popisuje reportérka a režisérka České televize Lea Surovcová. Naposledy natočila pořad nazvaný Dětská paliativní péče.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naším hostem ve studiu je opět Roman Sejval, učitel technologie přípravy pokrmů ze Soukromé hotelové školy Bukaschool v Mostě.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové a prezidenta Asociace majitelů hradů a zámků Michala Farníka. Šestnáct nových objektů přijala soukromá Asociace majitelů hradů a zámků. Jak náročná je péče o soukromé I státní památky pod NPÚ? Jak mohou spolupracovat? A na co lákají návštěvníky?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Soukromá expozice na severním úbočí Jizerských hor láká návštěvníky na letecké motory, kosmický tréninkový modul, parní výtopnu nebo šicí a paličkovací stroje, které se nacházejí v památkově chráněném areálu bývalé textilní továrny. Památku z roku 1852 poslední desítky let ohrožuje při každé povodni řeka Smědá. Areálem se projdeme v živém vysílání hodinu před polednem a zeptáme se také, jak pokračuje veřejná sbírka.

Soukromá expozice na severním úbočí Jizerských hor láká návštěvníky na letecké motory, kosmický tréninkový modul, parní výtopnu nebo šicí a paličkovací stroje, které se nacházejí v památkově chráněném areálu bývalé textilní továrny. Památku z roku 1852 poslední desítky let ohrožuje při každé povodni řeka Smědá. Areálem se projdeme v živém vysílání hodinu před polednem a zeptáme se také, jak pokračuje veřejná sbírka.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NA CELÝ DÍL SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N  Upozornění: rozhovor obsahuje explicitní popis sexuálního násilí, zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu. Novinářka Apolena Rychlíková pod falešnou identitou šest týdnů zkoumala, jaký obsah se šíří v české komunitě na platformě Discord. Narazila na statisíce materiálů: od šíření dětského porna až po ilegální obchod s intimními fotkami a videi. Některé ženy a dívky mají zkušenost s vydíráním, většina o sdílení jejich erotického obsahu vůbec netuší.  Co všechno se novinářce dostalo do rukou? Jak reagovaly ženy, které na uniklé soubory upozornila? A proč policie nedokáže pomoct všem obětem? Podívejte se na celou epizodu Studia N.

Nepřeberné množství intimních fotografií a videí dívek a žen, které o jejich šíření nemají ponětí. Nebo dětská pornografie. To vše lze sehnat na komunikační platformě Discord, do které v minulých týdnech pod falešnou identitou nahlédla novinářka Apolena Rychlíková. Co všechno zjistila? Jak reagovaly některé z dotčených žen? A jak policie?  Host: Apolena Rychlíková - šéfredaktorka webové platformy Page Not FoundČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Burza, jinými slovy kapitálový trh, je vcelku dobrý, tradiční vynález. Vznikla jako transparentní trh, kde se potkávají podnikatelé s nápady, kteří nemají moc peněz, s těmi, co je mají, a kteří se pak dělí o akcie daného podniku. Toto spojení vede k růstu firem a ti, kdo si akcie koupí, na tom vydělávají. Když má firma zisk, platí z něj dividendu.

Máte-li tak jako já jen velice vzdálený vztah k folklóru a vlastně si spíš jen uvědomujete jeho existenci, než abyste o něm něco bližšího věděli, může vám rozhovor se skladatelem Jurou Hradilem pomoci ten vztah získat. Nadšení, které ve mně Jura svým vyprávěním vyvolal, bylo tak velké, že bych se na Horňácké slavnosti vypravil okamžitě. Rozhovor o kořenech a riskování na volné noze. S Jurou Hradilem jsme samozřejmě probrali i jeho osmnáctileté působení v Tata Bojs i další kapely, kterých byl a je součástí. Připomeňme Umakart, Priessnitz nebo Kafka Band a také dva projekty, ve kterých hraje stále: Lesní zvěř a Hrubá hudba. Jiří Hradil – skladatel a hráč na klávesové nástroje. Ve své hudbě se volně inspiruje Horňáckým folklórem, elektronickou taneční hudbou, jazzem, kytarovým rockem a soudobou i klasickou vážnou hudbou. Věnuje se také doprovodu němých filmů a především skládání hudby pro divadlo a film. Studoval obory muzikologie a filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Soukromě studoval harmonii a skladbu u Martina Dohnala, Josefa Melnára a Aloise Piňose a jazzový klavír u Miroslava Veselého.   Sledujte podcast Na kafe s Davidem Pomahačem na Instagramu.

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Martin Borovka, generální ředitel Vinci Construction CS, jedné z největších stavebních skupin v Česku. Nejnovější stavbou Vinci Construction CS je dálnice D4 z Příbrami do Písku, která patří k prvním českým dálničním PPP projektem. Dálnice se slavnostně otevře v úterý 17. prosince. „Je to historický okamžik, byla to euforie už když jsme klepali na základní kámen,“ říká Borovka a dodává, že jde historicky o jeden z nejdelších úseků dálnice otevřený v Česku, což označuje za významný milník. Část dálnice už funguje v provizorním režimu a po otevření bude celá trasa plně dostupná. Celkové investice byly 11,5 miliardy korun, stát bude dálnici splácet ročními splátkami 1,3 miliardy korun po dobu 25 let. Firma při stavbě sázela i na technologické inovace, jako je inteligentní kamerový monitoring, který zajistí rychlé řešení problémů na silnici a zvýší bezpečnost. Podle Borovky bude mít D4 také zásadní vliv na regionální rozvoj. "Dnes je cesta z Písku na Zbraslav skoro dvě hodiny. Po otevření dálnice to bude jen 40 minut," vysvětluje a očekává i růst cen nemovitostí a rozvoj podnikání v okolí.  Martin Borovka v rozhovoru podrobně popisuje význam a přínosy projektu PPP (Public-Private Partnership) pro dálnici D4. „PPP projekt spočívá v tom, že stát si nekupuje dálnici jako takovou, ale službu. Soukromý sektor dálnici naprojektuje, postaví, provozuje a stát mu ji postupně splácí.“ Borovka zdůrazňuje, že PPP projekty jsou strukturovány tak, aby každá strana nesla jen ta rizika, která může efektivně zvládnout. Například stát zajišťuje stavební povolení a výkup pozemků, zatímco soukromý sektor se stará o financování, výstavbu a provoz.  Borovka přiznává, že s tímto prvním projektem svého druhu v Česku narazili i na určité komplikace, například s jasným rozdělením kompetencí mezi státem a soukromým sektorem. „Ministerstvo dopravy mělo tendenci zasahovat více, než bylo smluvně dáno, což jsme museli vyjasnit,“ popisuje. Podle Borovky jsou PPP projekty budoucnosti, které mohou být aplikovány nejen na dálnice, ale i na další oblasti, jako jsou školy nebo zdravotnická zařízení. „PPP není limitováno jen na infrastrukturní projekty. Pokud se poučíme, můžeme tento model využít i jinde,“ dodává. Podle Borovky je české stavebnictví silně závislé na pracovnících ze zahraničí, zejména z Ukrajiny, Běloruska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Moldávie nebo Rumunska. „S tříprocentní nezaměstnaností v České republice nejsme schopni najít dostatek českých pracovníků. To je objektivní realita, se kterou musíme pracovat. Strojník dnes může vydělat mezi 500 a 750 tisíci korunami ročně. Má moderní kabinu, GPS navigaci, klimatizaci. To už není ta těžká manuální práce, kterou si lidé často představují," tvrdí a dodává, že v jeho firmě pracuje mnoho lidí, jejichž rodiny se stavebnictví věnují už po generace: „Já sám jsem třetí generace ve stavebnictví. Můj dědeček byl zedník, otec stavební inženýr. Takových příběhů máme u nás ve firmě hodně." 

Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalé německé kancléřce Angele Merkelové se v týdnech a měsících před datem vydání jejích pamětí s názvem „Svoboda“ podařilo zvýšit očekávání na maximum. Diskuze o tom, jestli se politička omluví za některá rozhodnutí, která v pozici nejmocnější ženy světa udělala, se ukázaly být pomýlené.

Není týdne, kdy bychom nemuseli řešit tiché úpravy zákonů. Tentokrát se to týká OZE. Soláry budou muset být od roku 2030 dokonce na každé nové obytné budově a někde i dříve. Proč si to ale neudělat složitější. Papíry, faktury, pokuty. Zaráží vás strategická komunikace státu? Nás také. Pochopíme propagaci národních hodnot. Ale proč by měl stát soukromým firmám vysvětlovat, že zaměstnává málo žen nám hlava nebere. Doporučujeme začít ve Sněmovně. Komunikace by navíc neměla jít proti lidem. Užijte si Briefing. A odpověděli jsme na všechny vaše otázky.

perex

Bývalé německé kancléřce Angele Merkelové se v týdnech a měsících před datem vydání jejích pamětí s názvem „Svoboda“ podařilo zvýšit očekávání na maximum. Diskuze o tom, jestli se politička omluví za některá rozhodnutí, která v pozici nejmocnější ženy světa udělala, se ukázaly být pomýlené.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Klientky mi často opakují, že si pro tuhle profesi vytvořily dvojí identitu. Jinou osobnost, která nějak funguje v klubu, třeba jí dají jiné jméno, používají třeba jiný parfém, jinak se oblékají, líčí. A dochází tak k nějakému odpojení,“ říká v Moderní lásce terapeutka spolupracující s Rozkoší bez rizika Markéta Šetinová. O specifikách sexuální práce a platformách typu OnlyFans mluví v bonusové epizodě série Slast vědkyně Michaela Šaradín Lebedíková.

Pokud nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče. Čekací lhůty jako ve Velké Británii a operace v lacinějších zahraničních zemích, varuje v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Veřejné zdravotnictví přestává zvládat. Náklady na péči převyšují vybrané pojistné. Čekací lhůty na důležitá vyšetření či operace se počítají nezřídka na měsíce. A část lékařů si nechá od pacientů platit „bokem“ mimo pojišťovny.„Na to, jaké do něj jdou peníze, vykazuje české zdravotnictví úžasné výsledky. Mnoho podstatně bohatších vyspělých zemí nám českou péči závidí,“ podotýká na úvod Jana Matesová. Pokud však nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče, varuje a jako odstrašující příklad dává Velkou Británii.„Už přinejmenším druhé desetiletí tam vypravují velká letadla pacientů, kteří letí na operaci třeba do Řecka. Nutnou dobu strávíte na lůžku v Řecku, pak vás zase jiné letadlo vypravované národním zdravotním systémem dopraví zpátky do Británie a jdete si lehnout do postele. Tohle nás může čekat,“ popisuje v podcastu Ve vatě.Kdo ve Velké Británii spoléhá na péči hrazenou z veřejného pojištění, na ošetření si počká, a to velmi dlouho. „Na opravu zubního kazu dítě v Británii čeká až pět let. Když máte angínu, tak průměrná čekací lhůta na praktika jsou tři týdny,“ líčí Matesová.Kdo si to může dovolit, platí si soukromé zdravotní pojištění. Zbytek je odkázán na horší a pomalejší služby veřejného systému nebo pomoc různých veřejných spolků a neziskovek. „Systém zdravotní péče ve Spojeném království je docela pravděpodobný scénář, co budeme mít u nás za dvacet třicet let,“ popisuje ekonomka v podcastu, co se stane, pokud se systém nezmění.Válek chce zavést soukromé pojištěníTaké tuzemský ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce v Česku zavést komerční zdravotní pojištění.„Jestli tohle bude umožněno v České republice, zatím je proti tomu veliký odpor i mezi některými politickými stranami, tak o tom určitě uvažujte. Hlavně s nějakým předstihem, než na vás dolehnou zdravotní potíže. Když se začnete pojišťovat ve věku 60 let, tak už to pojistné bude drahé,“ doporučuje Jana Matesová, jak se zajistit v „děravém“ systému.Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, za 10 let se náklady více než zdvojnásobily. Zdravotní pojištění si odvádí 4,5 milionu lidí, zatímco za více než šest milionů (děti, důchodci, matky na rodičovské, nezaměstnaní) hradí pojištění stát.Systém však nelícuje. „Současný příspěvek státu je 2 085 Kč na pojištěnce. V letošním roce 25 000 na člověka ročně, ale průměrný náklad na léčbu jednoho pacienta je 55 000, zbytek se tedy musí doplatit rozdělením od těch ostatních, kteří platí zdravotní pojištění, anebo z jiných kapitol státního rozpočtu,“ vysvětluje Jana Matesová.Za registraci tisícovku, ale regulační poplatek vadíDalší výzva celého systému je personální, dodává ekonomka. „Dosud bylo zdravotnictví dotované přesčasovou prací lékařů a zhruba do roku 2016 až 2017 i sestřiček. Ti to drželi, ale nová mladá generace lékařů už není ochotná pracovat za normální úvazek jakkoliv dlouho a ani za platby přesčasů není ochotná pracovat 100 hodin týdně.“Ekonomové se shodují, že je potřeba do systému dostat více peněz ze soukromých zdrojů. Peníze poplatníků tečou doktorům napřímo už nyní, bez pojišťovny. „Soukromé peníze tam plynou už teď, ale neplynou tam transparentně. Lidé třeba hledají ambulantního specialistu nebo praktika. A najdou v okolí jedině takového, který řekne, že vstupní prohlídka je za tisíc korun nebo za dva tisíce. Začínalo to kdysi u gynekologů, dnes je to u kdekoho,“ všímá si Matesová.Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, z toho 131 tisíc dětí. Za registraci platí podle průzkumu zhruba každý třetí pacient.Minimem pro vylepšení bilance zdravotnictví by podle ekonomky bylo obnovení regulačního poplatku v ordinacích. „Regulačním poplatek by teď byl třeba 70 až 80 Kč, tedy zhruba dva a půl lahváče desítky. Pokud na to strany, které tvrdí, že zastupují sociálně slabší část voličů, nepřistoupí, budou sociálně slabší proti sobě. Ti bohatší se zařídí sami,“ říká Jana Matesová v podcastu.Za léky platíme pakatelNevyhnutelné bude podle ní i navýšení spoluúčasti u léků. Tu máme zastropovanou u osob nad 70 let na 500 korunách. Ti, kteří v tomto kalendářním roce dosáhnou aspoň 65 a všichni invalidé, ji mají zastropovanou na tisíci korunách. A všichni ostatní mají strop na pěti tisících.Reformovat zaslouží i neefektivní systém nemocnic. „Moderní přístroje na diagnostiku jsou obrovsky drahé. Gama nůž, radiologické ultrazvuky, cétéčka nemůžete mít v každé nemocnici. Ale tam, kde jsou, by měly jet sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Ležící pacienti tam jedou v noci nebo je tam navážejí sanitky z domů s pečovatelskou službou,“ navrhuje Jana Matesová.Zeštíhlení počtu nemocnic by podle ekonomky zlepšilo i kvalitu péče. „Lékař, který vykoná šest operací určitého typu za rok, prostě není lékař, ke kterému byste s důvěrou šli. Vy chcete k někomu, kdo jich udělá ročně třeba padesát.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Krevní plazma je nezbytná například pro výrobu některých důležitých léků. Někteří ji chodí dávat za úplatu, jiní jako dobrovolní dárci. Ti v Liberci míří na odběrové oddělení krajské nemocnice, kam zavítala i reportérka Jana Švecová.

Je 8:55 ráno. U počítačů sedí celkem devět lidí – nastávající maminka Jana, členové její rodiny i kamarádi. Všichni mají připravené potřebné údaje: jméno, rodné číslo, předpokládaný termín porodu a příslušnost ke zdravotní pojišťovně. V 9 hodin bratislavská nemocnice Bory spouští registrace a všichni vědí, že na přihlášení mají pouhé vteřiny. Do minuty bývají všechny termíny rozebrané. Uvádí svou analýzu porodnictví ve slovenském hlavním městě Denník N.

Je 8:55 ráno. U počítačů sedí celkem devět lidí – nastávající maminka Jana, členové její rodiny i kamarádi. Všichni mají připravené potřebné údaje: jméno, rodné číslo, předpokládaný termín porodu a příslušnost ke zdravotní pojišťovně. V 9 hodin bratislavská nemocnice Bory spouští registrace a všichni vědí, že na přihlášení mají pouhé vteřiny. Do minuty bývají všechny termíny rozebrané. Uvádí svou analýzu porodnictví ve slovenském hlavním městě Denník N.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Soukromý investor chce v Hranicích stavět parkovací domy. První z celkem tří aktuálně plánovaných má stát na sídlišti kpt. Jaroše. Samospráva záměr podporuje, sama desítky milionů korun potřebných na jejich stavbu nemá. Přitom nedostatek parkovacích míst zdejší obyvatele trápí už řadu let.

Od malička žila hudbou. Do světa šoubyznysu vstoupila účastí ve druhé řadě Superstar. Jak se na ni, a na to, co přišlo potom, dívá s odstupem mnoha let, a jak s jejím životem zamávala tragická smrt partnera? I o tom mluvila v pořadu Až na dřeň zpěvačka Alžběta Kolečkářová.

Od malička žila hudbou. Do světa šoubyznysu vstoupila účastí ve druhé řadě Superstar. Jak se na ni, a na to, co přišlo potom, dívá s odstupem mnoha let, a jak s jejím životem zamávala tragická smrt partnera? I o tom mluvila v pořadu Až na dřeň zpěvačka Alžběta Kolečkářová.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od malička žila hudbou. Do světa šoubyznysu vstoupila účastí ve druhé řadě Superstar. Jak se na ni, a na to, co přišlo potom, dívá s odstupem mnoha let, a jak s jejím životem zamávala tragická smrt partnera? I o tom mluvila v pořadu Až na dřeň zpěvačka Alžběta Kolečkářová.

Soukromý zájemce o koupi Hanáckých kasáren v Olomouci navýšil svoji nabídku. Za areál je ochotný státu zaplatit 90 milionů korun. Je to o 900 tisíc víc, než nabídl v elektronické aukci a kolik nabízí Univerzita Palackého.

Hostem pořadu je Paulína Tabery, socioložka a vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd. Jak vypadají výsledky průzkumů, které zjišťovaly pohled veřejnosti na morálku, politiku a politickou kulturu veřejně činných lidí?

Hostem pořadu je Paulína Tabery, socioložka a vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd. Jak vypadají výsledky průzkumů, které zjišťovaly pohled veřejnosti na morálku, politiku a politickou kulturu veřejně činných lidí?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem pořadu je Paulína Tabery, socioložka a vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd. Jak vypadají výsledky průzkumů, které zjišťovaly pohled veřejnosti na morálku, politiku a politickou kulturu veřejně činných lidí?

S tím ale souvisí i strach z toho, co když si právě váš deník někdo cizí za pár let, nebo ještě dřív přečte" - říká lektorka deníkových metod a vysokoškolská pedagožka Martina Nosková. V Hovorech bude mluvit i o tom, že tím, že deníku svěříte všechno, dostáváte se sami k sobě blíž. Ale také o tom, jak skvěle se deníky dají využít při výuce cizích jazyků, nebo o tom, proč je lepší psát deník rukou, než na počítači. Moderuje Naděžda Hávová.

Píšete si se svými kamarády, s rodinou nebo s partnerem přes chatovací aplikace? Používáte WhatsApp, Signal nebo facebookový Messenger? Všechny už využívají tzv. koncové šifrování, aby vaši komunikaci nemohl přečíst ani provozovatel samotné aplikace. To by se ale brzy mohlo změnit. Poslechněte si Antivirus s Janou Magdoňovou a Honzou Cibulkou.

V Omeletkách si budeme povídat o soukromí. Absolutně nenávidím nedostatek soukromí ve zkušebních kabinách. Zkoušela jsem si šaty a najednou, když jsem byla skoro nahá, tak prodavačka roztáhla závěs, za ní stálo asi šest dalších prodavaček, čuměly na mě a jedna z nich řekla: „My se na vás kouknem, jo?!" Uslyšíte povídku Chudáček jedináček, příběh posluchačky Dany Rumlové s názvem I mistr tesař se někdy utne. Halina Pawlowská prozradí recept na citronový sorbet.

„Dopadli jsme špatně, protože jen třídenní mráz, který se u nás dostal přes minus 7 °C znamená poškození prakticky ze sta procent,“ popisuje Jan Janovský, soukromý hospodář a producent rostlinné výroby a především pěstitel jabloní. Patří mezi ty ovocnáře, na jejichž úrodě se dramaticky podepsalo letošní nezvyklé jaro. Kombinaci brzkých vysokých teplot a následných mrazů drtivá většina jeho stromů nezvládla.

Výbor pro sociální politiku včera podpořil pozměňovací návrh k tzv. zákonu o sociálně-zdravotním pomezí. Zákon o sociálních službách má obsahovat výjimku pro soukromé pobytové služby, kdy pro ně nebude stanovena maximální výše úhrady. Proč návrh vyvolává otázky? Gerontoložka Iva Holmerová v audiozáznamu ještě přiblíží, jak posilnit zranitelnou skupinu seniorů, i to, jak moc se proměnila představa o starších lidech.

Výbor pro sociální politiku včera podpořil pozměňovací návrh k tzv. zákonu o sociálně-zdravotním pomezí. Zákon o sociálních službách má obsahovat výjimku pro soukromé pobytové služby, kdy pro ně nebude stanovena maximální výše úhrady. Proč návrh vyvolává otázky? Gerontoložka Iva Holmerová v audiozáznamu ještě přiblíží, jak posilnit zranitelnou skupinu seniorů, i to, jak moc se proměnila představa o starších lidech.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výbor pro sociální politiku včera podpořil pozměňovací návrh k tzv. zákonu o sociálně-zdravotním pomezí. Zákon o sociálních službách má obsahovat výjimku pro soukromé pobytové služby, kdy pro ně nebude stanovena maximální výše úhrady. Proč návrh vyvolává otázky? Gerontoložka Iva Holmerová v audiozáznamu ještě přiblíží, jak posilnit zranitelnou skupinu seniorů, i to, jak moc se proměnila představa o starších lidech.

Slovenský vládní parní válec nezastavily ani pokusy o uklidnění situace po atentátu na premiéra Roberta Fica. Zákon o zrušení Slovenského rozhlasu a televize, což je po vzoru britské BBC na Slovensku jedna firma, byl přijat v prvním čtení. V bleskovém tempu a se všemi problémy, které obsahuje.

Jak chce Praha a Středočeský kraj řešit nedostatek míst na středních školách? Jak mezinárodní trestní soud v Haagu rozhoduje o stížnosti Jihoafrické republiky na genocidu v Gaze? Jak se v lese dostat na jindy nepřístupná místa?

Dva roky připravoval režisér Ondřej Veverka dokument My, občané Protektorátu. Třídílnou sérii tvoří soukromé filmové materiály, zápisky deníků a korespondence. „V zahraničí je práce se soukromými materiály populární. U nás vzniklo Soukromé století, ale z Protektorátu jsem nic nenašel. Udělal jsem si rešerše a našel jsem stovky filmů,“ vypráví a odhaluje, že chystá pokračování. „Pokud máte doma amatérské filmy z 50. let nebo deníky, korespondenci, ozvěte se nám,“ vyzývá.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL TADY Dana Bérová a Eva Pavlíková reagují na náš první díl o digitalizaci. Poukazují na nefunkční státní správu, rozdělení kompetencí mezi politiky a úředníky i chybějící cíle digitalizace. Digitalizace nemá být závod o nasazení co nejvyššího počtu nových technologií na současné procesy. Cílem by mělo být začít to dělat jinak a lépe. Levněji, efektivněji, jednodušeji pro občany i úředníky. Úředníci v celém procesu musí hrát klíčovou roli, nikoliv politici. Jen na MŠMT se od roku 2007 vystřídalo 15 různých ministrů, to se pak těžko koncepčně pracuje… Normalizovat musíme i vztahy veřejného a státního sektoru. Musí být v pořádku, že spolu mluví šéfové úřadů a manažeři firem. V minulých letech se v rámci boje proti korupci podařilo Andreji Babišovi vytvořit bariéru, která ničemu nepomáhá. Co od státu v rámci eGovernmentu očekáváte vy? Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, síť základních a středních škol AMERICAN ACADEMY a Vývojářská agentura Able. Sledujte nás: