POPULARITY
Brněnské soukromé Divadlo Bolka Polívky získalo od města dotaci na 4 roky v celkové výši 24 milionů korun. Ze strany opozice i části koalice zaznívá kritika, že jde o odměnu za politickou podporu ODS v předvolební kampani v roce 2022. „Soukromá divadla v Brně obvykle dostávají dotace v nižších stovkách tisíc korun. Ta částka je nezvykle vysoká a na nezvykle dlouhou dobu dopředu,“ upozorňuje reportér Deníku N Tobiáš Pospíchal.
Brněnské soukromé Divadlo Bolka Polívky získalo od města dotaci na 4 roky v celkové výši 24 milionů korun. Ze strany opozice i části koalice zaznívá kritika, že jde o odměnu za politickou podporu ODS v předvolební kampani v roce 2022. „Soukromá divadla v Brně obvykle dostávají dotace v nižších stovkách tisíc korun. Ta částka je nezvykle vysoká a na nezvykle dlouhou dobu dopředu,“ upozorňuje reportér Deníku N Tobiáš Pospíchal.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Po delší době vás vítám u nové epizody. Přehodnotila jsem svůj názor na sdílení fotek a informací. Soukromí je pro mě důležitější než kdy dřív. A jak to máte vy?Užijte si poslech!Instagramový profil: @chybujamilujpodcastOsobní: @tereza_novodvorska, s mou tvorbou: @terezamaluje.
Výzkumníci z brazilské univerzity zveřejnili asi dvě miliardy zpráv uživatelů sociální sítě Discord, tedy asi deset procent obsahu celé sítě. Jsou to data z let 2015 až 2024. Jsou zprávy uživatelů sociálních sítí opravdu soukromé?
Bolest je výlučná zkušenost; jen my můžeme cítit vlastní bolest. Přesto je v ní něco sdíleného – a často rodinného. Fyzioterapeut Pavel Kolář v rozhovoru pro Týdeník Echo připomněl, že vnímání bolesti je zakořeněné ve vztazích. Dítě, které spadne, se učí nejen snášet bolest, ale také chápat, jak na ni okolí reaguje. Pavel Kolář k tomu poznamenává: „Dítě spadne, odře si koleno, třeba mu i teče krev. Když se v tu chvíli všichni seběhnou a začnou dítě hystericky utěšovat a někoho ještě napadne dítě pro jistotu odvézt k lékaři, je to problém. Samozřejmě dítě zkontroluji, ale neřeším škrábance, modřiny, jizvy. Ať dítě ví, že pády a bolest jsou normální a že tu jsou od toho, aby se překonávaly. Když mu toto nepředáme, vytvoří si vadné stereotypy, které ho budou trápit celý život.“Podobně uvažoval Ludwig Wittgenstein. Ve Filosofických zkoumáních tvrdí, že ani bolest – jakkoli soukromá – nemá svůj význam nezávisle na jazyku, nezávisle na tom, jak se ji učíme pojmenovávat, chápat, sdílet. I bolest je součástí tzv. jazykových her. Wittgenstein na tom mimo jiné ukazuje, že je-li i bolest, respektive možnost jejího vyjádření takto jazykově podmíněná, je jazyk podmínkou významu vůbec. Což také znamená, že i v něčem tak intimním jako je bolest jsme odkázáni na druhé. Soukromý jazyk neexistuje. Nikdo si nemůže vymyslet vlastní jazyk; jazyk je vždy intersubjektivní; je to skupinové úsilí.Krom toho, že Wittgenstein promyslel zásadní filosofické otázky na pozadí jazyka a jazyk tak uchopil jako něco, co zakládá náš vztah ke světu, formuloval třeba i specifický pojem štěstí. Štěstí není něco, co bychom nacházeli; je to něco, co přinášíme – nebo nepřinášíme – do světa, anebo přesněji: je to náš postoj ke světu, respektive to, co Wittgenstein označuje jako formu. Nikoli obsah života, ale jeho forma je stěžejní.Máme-li problém, je marné hledat jeho řešení. Problémy se neřeší – „nechávají se zmizet“. A jak je necháme zmizet? Tím, že změníme formu života. To říká filozof, který sám neustále proměňoval svůj život: byl dobrovolníkem ve válce, učitelem na základce, architektem, zahradníkem, nemocničním technikem během Druhé světové války.KapitolyI. Bolest a rodinná příbuznost [úvod až 15:20]II. Problémy? Změň formu života. [15:20 až 35:50]III. Přečteno? Zahoďte můj Traktát [35:50 až 1:05:40]IV. „Život nás může učit věřit v Boha“ [1:05:40 až konec]BibliografieHerbert Marcuse, Der eindimensionale Mensch, Springe am Deister: Zu Klampen Verlag, 2014.Tereza Matějčková, Naše mysl si umí vytvářet vlastní léky, jen jí to musíme dovolit, in: Echoprime, 21. května, 2025, https://www.echoprime.cz/a/HWCJp/nase-mysl-si-umi-vytvaret-vlastni-leky-jen-ji-to-musime-dovolitBrian McGuinness – Radmila Schweitzer, Wittgenstein: Eine Familie in Briefen, Innsbruck: Haymon Verlag, 2018.Ludwig Wittgenstein, Tractatus philosophicus, přel. Petr Glombíček, Praha: OIKOYMENH, str. 2007.Ludwig Wittgenstein, Filosofická zkoumání, přel. Jiří Pechar, Praha: Filosofický ústav, 1993.Ludwig Wittgenstein, Vermischte Bemerkungen, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1987.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
Roční tržby softwarové skupiny Asseco přesahují 100 miliard korun, zisk má vyšší, než je obrat většiny lokálních konkurentů, s jejími akciemi se obchoduje na burze a… přesto ji v Česku zná relativně málo lidí. Polsko-slovenský holding tady ale zaměstnává stovky lidí a výrazně se angažuje ve světě digitalizace a automatizace jak firemních procesů, tak veřejné správy.„Teď připravujeme dvě akvizice, jednu v Česku, jednu na Slovensku. Máme radost, že firmy často chodí rovnou za námi a chtějí, abychom je koupili,” říká člen představenstva celé skupiny Asseco Jozef Klein, který byl hostem nové epizody podcastu z edice Money Maker Leaders, kam si zveme elitní manažery. V Česku stále ještě málo známý příběh vypráví společně s Vladimírem Dzurillou, bývalým vládní zmocněncem pro digitalizaci, který je členem vedení Asseca v Česku a na Slovensku.Pusťte si celý rozhovor! Čtěte nás i na webu CC.cz, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.00:00:00 Začínáme00:12:52 Autonomní vozíky a Formula Systems00:21:34 Důraz na manažerskou lokálnost00:28:25 První „zahraniční“ firma na polské burze00:41:25 Lobbování v Izraeli a zkušenosti ze státní správy00:55:06 „Česko je v digitalizaci mnohem dál než Slovensko.“01:09:25 Soukromý vs. komerční sektor
Charita Olomouc dokončila rekonstrukci Domova svatých Kosmy a Damiána ve Wurmově ulici. Zařízení v centru města poskytuje zázemí lidem bez domova, kteří trpí chronickými zdravotními problémy a mají omezenou soběstačnost.
Město Hlučín na Opavsku odkoupí více než 500 bývalých hornických bytů od soukromého vlastníka. Bude to stát přes 600 miliónů korun. Rekordní investici v historii města, ale také zadlužení, schválili tamní zastupitelé. Dlouhé jednání provázely emoce a ostré výměny názorů.
Jako kluk se Josef Štěpánek naučil hrát na kytaru. Když chtěl na konci základní školy začít chodit do Lidové školy umění, řekli mu, že je na to starý, protože se hrou na hudební nástroj se přece musí začít v útlém věku. Šel tedy na gymnázium a potom studovat filozofii a matematiku. K muzice ho to ale stále táhlo, a tak se po třech letech rozhodl pro změnu. A přihlásil se na konzervatoř.
Jak moc mluví Bible o "přízemních oblastech" jakými jsou vlastnictví, práce a jak souvisí se svobodou?
Nová generální ředitelka Karlovarské krajské nemocnice (KKN) Nela Kvačková přijala pozvání do studia, kde se podělila o plány a vize pro rozvoj nemocnice v následujících letech. Hovořila o strategických změnách nebo o směru, jakým by měla nemocnice jít, aby co nejlépe sloužila pacientům i personálu.
Nová generální ředitelka Karlovarské krajské nemocnice (KKN) Nela Kvačková přijala pozvání do studia, kde se podělila o plány a vize pro rozvoj nemocnice v následujících letech. Hovořila o strategických změnách nebo o směru, jakým by měla nemocnice jít, aby co nejlépe sloužila pacientům i personálu.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nová generální ředitelka Karlovarské krajské nemocnice (KKN) Nela Kvačková přijala pozvání do studia, kde se podělila o plány a vize pro rozvoj nemocnice v následujících letech. Hovořila o strategických změnách nebo o směru, jakým by měla nemocnice jít, aby co nejlépe sloužila pacientům i personálu.
Odkaz na celý dílV dubnu rezignuje na pozice náměstka pražského primátora, aby se mohl plně věnovat dítěti, které pro něj s partnerem odnosí jejich společná kamarádka. S útoky na jeho orientaci se dokáže vypořádat, pokud však nebudeme ctít hranice lidské intimity, stáváme se hyenami, říká. I takové útoky teď přichází, ať už jde o jeho dítě nebo třeba konec Markéty Pekarové Adamové v politice ze zdravotních důvodů.Když jsme dělali přípravu na díl, zaujalo nás, že Jiří Pospíšil je v nejvyšší politice od roku 2002, kdy se stal poslancem, následně ve svých 31 letech i ministrem spravedlnosti. Poté opustil ODS, aby se již v dresu TOP 09 stal europoslancem a následně náměstkem pražského primátora. V ODS byl místopředsedou, v TOP 09 předsedou. Bavili jsme se i tom, zda se do vedení strany nevrátí.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.
Motorový vůz č. 9 stojí jako technická památka na soukromém pozemku při naučné stezce Viléma Závady v Ostravě-Hrabové. Putujeme Domovskou ulicí, kde je dnes taky cyklostezka, která vede po bývalé tramvajové trati.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Motorový vůz č. 9 stojí jako technická památka na soukromém pozemku při naučné stezce Viléma Závady v Ostravě-Hrabové. Putujeme Domovskou ulicí, kde je dnes taky cyklostezka, která vede po bývalé tramvajové trati.
Poslanci právě nyní projednávají zákon, který má ambice zásadně proměnit českou vědu. Ta má sice obrovské „bohatství“, ale kvůli špatně nastavené legislativě ho neumí vytěžit. A právě to by měl zákon o výzkumu změnit. Jak přesně , co mu chybí a jaké další změny česká věda potřebuje? O tom debatujeme v dalším díle podcastu reVize Česka, který Hospodářské noviny připravují s Druhou ekonomickou transformací.Tentokrát s Alexandrou Kala, zakladatelkou společnosti Profimed a vedoucí skupiny věda a výzkum Druhé ekonomické transformace, a Janem Lukačevičem, propagátorem české vědy a kosmickým inženýrem.
Myšlenka na den autorky Hany Pinknerové je z její knihy Být blíž, vydané nakladatelstvím Návrat domů.
Herečka Marie Motlová se narodila 1. května 1918 v Boru u Tachova. Známou se stala až ve svých jednapadesáti letech díky roli babi Homolkové ve filmu Ecce homo Homolka.
Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.
Na Měsíci v neděli úspěšně přistál modul Blue Ghost americké soukromé společnosti Firefly Aerospace. Jde o první lunární misi této společnosti a na Zemi už doputovaly první fotky z povrchu. V plánu je teď 14 dnů provozu vědeckých přístrojů a odebírání vzorků měsíčního prachu. „Vědeckých přístrojů je na palubě celkem deset a jsou velice široce rozkročené,“ uvedl pro Radiožurnal Dušan Majer ze serveru kosmonautix.cz.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.
Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.
Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.
Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.
Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.
Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.
„Pronajměte nám váš byt a my ho dál nabídneme lidem bez domova. Slibujeme, že se o vše postaráme a problémy vyřešíme.“ Asi tak nějak by mohly vypadat inzeráty, které před víc než rokem uveřejnil brněnský magistrát i nezisková organizace IQ Roma Servis. Dostaly peníze z evropských fondů na otestování nového přístupu k zabydlování chudých lidí v privátech. Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.
Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.
Harmonium je mnohohlasý vzduchový klávesový nástroj, podobný varhanám. Vznikl v 19. století a zdobil řady tehdejších domácností, kaváren a salonů. V srdci Prostějova v Olomouckém kraji najdete muzeum HARMONIUM - HISTORIE, které je jediným svého druhu v České republice a nabízí doposud jedinou stálou expozici těchto hudebních nástrojů ve střední Evropě.
„Když natáčím televizní dokument, musím se soustředit na každé slovo, emoci, každý pohyb zpovídaného člověka a empaticky se na něj naladit. Asi mám nějaký dar a dokážu mít momenty racionality i emocionality,“ popisuje reportérka a režisérka České televize Lea Surovcová. Naposledy natočila pořad nazvaný Dětská paliativní péče.
NA CELÝ DÍL SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N Upozornění: rozhovor obsahuje explicitní popis sexuálního násilí, zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu. Novinářka Apolena Rychlíková pod falešnou identitou šest týdnů zkoumala, jaký obsah se šíří v české komunitě na platformě Discord. Narazila na statisíce materiálů: od šíření dětského porna až po ilegální obchod s intimními fotkami a videi. Některé ženy a dívky mají zkušenost s vydíráním, většina o sdílení jejich erotického obsahu vůbec netuší. Co všechno se novinářce dostalo do rukou? Jak reagovaly ženy, které na uniklé soubory upozornila? A proč policie nedokáže pomoct všem obětem? Podívejte se na celou epizodu Studia N.
Nepřeberné množství intimních fotografií a videí dívek a žen, které o jejich šíření nemají ponětí. Nebo dětská pornografie. To vše lze sehnat na komunikační platformě Discord, do které v minulých týdnech pod falešnou identitou nahlédla novinářka Apolena Rychlíková. Co všechno zjistila? Jak reagovaly některé z dotčených žen? A jak policie? Host: Apolena Rychlíková - šéfredaktorka webové platformy Page Not FoundČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Burza, jinými slovy kapitálový trh, je vcelku dobrý, tradiční vynález. Vznikla jako transparentní trh, kde se potkávají podnikatelé s nápady, kteří nemají moc peněz, s těmi, co je mají, a kteří se pak dělí o akcie daného podniku. Toto spojení vede k růstu firem a ti, kdo si akcie koupí, na tom vydělávají. Když má firma zisk, platí z něj dividendu.
Bývalé německé kancléřce Angele Merkelové se v týdnech a měsících před datem vydání jejích pamětí s názvem „Svoboda“ podařilo zvýšit očekávání na maximum. Diskuze o tom, jestli se politička omluví za některá rozhodnutí, která v pozici nejmocnější ženy světa udělala, se ukázaly být pomýlené.
Není týdne, kdy bychom nemuseli řešit tiché úpravy zákonů. Tentokrát se to týká OZE. Soláry budou muset být od roku 2030 dokonce na každé nové obytné budově a někde i dříve. Proč si to ale neudělat složitější. Papíry, faktury, pokuty. Zaráží vás strategická komunikace státu? Nás také. Pochopíme propagaci národních hodnot. Ale proč by měl stát soukromým firmám vysvětlovat, že zaměstnává málo žen nám hlava nebere. Doporučujeme začít ve Sněmovně. Komunikace by navíc neměla jít proti lidem. Užijte si Briefing. A odpověděli jsme na všechny vaše otázky.
perex
Bývalé německé kancléřce Angele Merkelové se v týdnech a měsících před datem vydání jejích pamětí s názvem „Svoboda“ podařilo zvýšit očekávání na maximum. Diskuze o tom, jestli se politička omluví za některá rozhodnutí, která v pozici nejmocnější ženy světa udělala, se ukázaly být pomýlené.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Klientky mi často opakují, že si pro tuhle profesi vytvořily dvojí identitu. Jinou osobnost, která nějak funguje v klubu, třeba jí dají jiné jméno, používají třeba jiný parfém, jinak se oblékají, líčí. A dochází tak k nějakému odpojení,“ říká v Moderní lásce terapeutka spolupracující s Rozkoší bez rizika Markéta Šetinová. O specifikách sexuální práce a platformách typu OnlyFans mluví v bonusové epizodě série Slast vědkyně Michaela Šaradín Lebedíková.
Pokud nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče. Čekací lhůty jako ve Velké Británii a operace v lacinějších zahraničních zemích, varuje v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Veřejné zdravotnictví přestává zvládat. Náklady na péči převyšují vybrané pojistné. Čekací lhůty na důležitá vyšetření či operace se počítají nezřídka na měsíce. A část lékařů si nechá od pacientů platit „bokem“ mimo pojišťovny.„Na to, jaké do něj jdou peníze, vykazuje české zdravotnictví úžasné výsledky. Mnoho podstatně bohatších vyspělých zemí nám českou péči závidí,“ podotýká na úvod Jana Matesová. Pokud však nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče, varuje a jako odstrašující příklad dává Velkou Británii.„Už přinejmenším druhé desetiletí tam vypravují velká letadla pacientů, kteří letí na operaci třeba do Řecka. Nutnou dobu strávíte na lůžku v Řecku, pak vás zase jiné letadlo vypravované národním zdravotním systémem dopraví zpátky do Británie a jdete si lehnout do postele. Tohle nás může čekat,“ popisuje v podcastu Ve vatě.Kdo ve Velké Británii spoléhá na péči hrazenou z veřejného pojištění, na ošetření si počká, a to velmi dlouho. „Na opravu zubního kazu dítě v Británii čeká až pět let. Když máte angínu, tak průměrná čekací lhůta na praktika jsou tři týdny,“ líčí Matesová.Kdo si to může dovolit, platí si soukromé zdravotní pojištění. Zbytek je odkázán na horší a pomalejší služby veřejného systému nebo pomoc různých veřejných spolků a neziskovek. „Systém zdravotní péče ve Spojeném království je docela pravděpodobný scénář, co budeme mít u nás za dvacet třicet let,“ popisuje ekonomka v podcastu, co se stane, pokud se systém nezmění.Válek chce zavést soukromé pojištěníTaké tuzemský ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce v Česku zavést komerční zdravotní pojištění.„Jestli tohle bude umožněno v České republice, zatím je proti tomu veliký odpor i mezi některými politickými stranami, tak o tom určitě uvažujte. Hlavně s nějakým předstihem, než na vás dolehnou zdravotní potíže. Když se začnete pojišťovat ve věku 60 let, tak už to pojistné bude drahé,“ doporučuje Jana Matesová, jak se zajistit v „děravém“ systému.Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, za 10 let se náklady více než zdvojnásobily. Zdravotní pojištění si odvádí 4,5 milionu lidí, zatímco za více než šest milionů (děti, důchodci, matky na rodičovské, nezaměstnaní) hradí pojištění stát.Systém však nelícuje. „Současný příspěvek státu je 2 085 Kč na pojištěnce. V letošním roce 25 000 na člověka ročně, ale průměrný náklad na léčbu jednoho pacienta je 55 000, zbytek se tedy musí doplatit rozdělením od těch ostatních, kteří platí zdravotní pojištění, anebo z jiných kapitol státního rozpočtu,“ vysvětluje Jana Matesová.Za registraci tisícovku, ale regulační poplatek vadíDalší výzva celého systému je personální, dodává ekonomka. „Dosud bylo zdravotnictví dotované přesčasovou prací lékařů a zhruba do roku 2016 až 2017 i sestřiček. Ti to drželi, ale nová mladá generace lékařů už není ochotná pracovat za normální úvazek jakkoliv dlouho a ani za platby přesčasů není ochotná pracovat 100 hodin týdně.“Ekonomové se shodují, že je potřeba do systému dostat více peněz ze soukromých zdrojů. Peníze poplatníků tečou doktorům napřímo už nyní, bez pojišťovny. „Soukromé peníze tam plynou už teď, ale neplynou tam transparentně. Lidé třeba hledají ambulantního specialistu nebo praktika. A najdou v okolí jedině takového, který řekne, že vstupní prohlídka je za tisíc korun nebo za dva tisíce. Začínalo to kdysi u gynekologů, dnes je to u kdekoho,“ všímá si Matesová.Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, z toho 131 tisíc dětí. Za registraci platí podle průzkumu zhruba každý třetí pacient.Minimem pro vylepšení bilance zdravotnictví by podle ekonomky bylo obnovení regulačního poplatku v ordinacích. „Regulačním poplatek by teď byl třeba 70 až 80 Kč, tedy zhruba dva a půl lahváče desítky. Pokud na to strany, které tvrdí, že zastupují sociálně slabší část voličů, nepřistoupí, budou sociálně slabší proti sobě. Ti bohatší se zařídí sami,“ říká Jana Matesová v podcastu.Za léky platíme pakatelNevyhnutelné bude podle ní i navýšení spoluúčasti u léků. Tu máme zastropovanou u osob nad 70 let na 500 korunách. Ti, kteří v tomto kalendářním roce dosáhnou aspoň 65 a všichni invalidé, ji mají zastropovanou na tisíci korunách. A všichni ostatní mají strop na pěti tisících.Reformovat zaslouží i neefektivní systém nemocnic. „Moderní přístroje na diagnostiku jsou obrovsky drahé. Gama nůž, radiologické ultrazvuky, cétéčka nemůžete mít v každé nemocnici. Ale tam, kde jsou, by měly jet sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Ležící pacienti tam jedou v noci nebo je tam navážejí sanitky z domů s pečovatelskou službou,“ navrhuje Jana Matesová.Zeštíhlení počtu nemocnic by podle ekonomky zlepšilo i kvalitu péče. „Lékař, který vykoná šest operací určitého typu za rok, prostě není lékař, ke kterému byste s důvěrou šli. Vy chcete k někomu, kdo jich udělá ročně třeba padesát.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Je 8:55 ráno. U počítačů sedí celkem devět lidí – nastávající maminka Jana, členové její rodiny i kamarádi. Všichni mají připravené potřebné údaje: jméno, rodné číslo, předpokládaný termín porodu a příslušnost ke zdravotní pojišťovně. V 9 hodin bratislavská nemocnice Bory spouští registrace a všichni vědí, že na přihlášení mají pouhé vteřiny. Do minuty bývají všechny termíny rozebrané. Uvádí svou analýzu porodnictví ve slovenském hlavním městě Denník N.
Je 8:55 ráno. U počítačů sedí celkem devět lidí – nastávající maminka Jana, členové její rodiny i kamarádi. Všichni mají připravené potřebné údaje: jméno, rodné číslo, předpokládaný termín porodu a příslušnost ke zdravotní pojišťovně. V 9 hodin bratislavská nemocnice Bory spouští registrace a všichni vědí, že na přihlášení mají pouhé vteřiny. Do minuty bývají všechny termíny rozebrané. Uvádí svou analýzu porodnictví ve slovenském hlavním městě Denník N.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Soukromý investor chce v Hranicích stavět parkovací domy. První z celkem tří aktuálně plánovaných má stát na sídlišti kpt. Jaroše. Samospráva záměr podporuje, sama desítky milionů korun potřebných na jejich stavbu nemá. Přitom nedostatek parkovacích míst zdejší obyvatele trápí už řadu let.
Soukromý zájemce o koupi Hanáckých kasáren v Olomouci navýšil svoji nabídku. Za areál je ochotný státu zaplatit 90 milionů korun. Je to o 900 tisíc víc, než nabídl v elektronické aukci a kolik nabízí Univerzita Palackého.
Hostem pořadu je Paulína Tabery, socioložka a vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd. Jak vypadají výsledky průzkumů, které zjišťovaly pohled veřejnosti na morálku, politiku a politickou kulturu veřejně činných lidí?
S tím ale souvisí i strach z toho, co když si právě váš deník někdo cizí za pár let, nebo ještě dřív přečte" - říká lektorka deníkových metod a vysokoškolská pedagožka Martina Nosková. V Hovorech bude mluvit i o tom, že tím, že deníku svěříte všechno, dostáváte se sami k sobě blíž. Ale také o tom, jak skvěle se deníky dají využít při výuce cizích jazyků, nebo o tom, proč je lepší psát deník rukou, než na počítači. Moderuje Naděžda Hávová.
„Dopadli jsme špatně, protože jen třídenní mráz, který se u nás dostal přes minus 7 °C znamená poškození prakticky ze sta procent,“ popisuje Jan Janovský, soukromý hospodář a producent rostlinné výroby a především pěstitel jabloní. Patří mezi ty ovocnáře, na jejichž úrodě se dramaticky podepsalo letošní nezvyklé jaro. Kombinaci brzkých vysokých teplot a následných mrazů drtivá většina jeho stromů nezvládla.
Výbor pro sociální politiku včera podpořil pozměňovací návrh k tzv. zákonu o sociálně-zdravotním pomezí. Zákon o sociálních službách má obsahovat výjimku pro soukromé pobytové služby, kdy pro ně nebude stanovena maximální výše úhrady. Proč návrh vyvolává otázky? Gerontoložka Iva Holmerová v audiozáznamu ještě přiblíží, jak posilnit zranitelnou skupinu seniorů, i to, jak moc se proměnila představa o starších lidech.