Podcasts about nevy

„Když nasednete do vlaku, který jede opačným směrem, než si přejete, vystupte, pokud možno, co nejdříve. S každou další zastávkou se vzdalujete od svého cíle,“ řekl bývalý diplomat Ondřej Kašina v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 13.07.2025, www.RadioUniversum.cz

Maďarská vláda Viktora Orbána se dlouhodobě snažila získat politické body na potlačování práv LGBT+ komunity. Součástí byl i před pár měsíci schválený zákon, který zakazoval tradiční pochod hrdosti a bylo proto otázkou, jakým způsobem bude probíhat ten letošní. V sobotu se na něm v Budapešti sešlo podle odhadů sto až dvě stě tisíc lidí, přičemž v Maďarsku šlo o rekordní účast. Stalo se to i díky tomu, že budapešťský starosta akci prezentoval nikoliv jako pochod hrdosti, ale jako městskou slavnost. Na tu do hlavního maďarského města vyrazil i Tomáš Brolík, který ve Výtahu Respektu říká, že v určitém smyslu šlo o porážku Orbána: „Prohrané to bylo už od začátku. Fidesz je v politických problémech, se kterými si neví rady. Vsadil proto na to, že homosexuálové jsou součástí mezinárodního spiknutí, což je poloha, kterou zkusil už před pěti lety. Ukázalo se ale, že to nebudí takové vášně. Lidé, o které jde, což jsou váhající nebo zklamaní, ti vidí, co se stalo, tedy že to Fideszu nevyšlo," vysvětluje s tím, že nyní Orbánova strana sází na jiného vnitřního nepřítele, kterým má být Ukrajina. Jak 30. ročník Budapest Pride probíhal? A hrozí účastníkům a účastnicím nějaký postih?

„Chorvatsko? Co bych tam dělala?“ Íránistka, arabistka, průvodkyně a spisovatelka Lenka Hrabalová bilancuje svoje letošní zážitky z jiných zemí – Jižního Súdánu, Íránu a Afghánistánu. V rozhovoru mluví o vděčnosti ze setkání s lidmi v chudých oblastech i o sexuálním obtěžování na Blízkém východě. A představuje svoji novou knihu Hrdinové orientu.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Chorvatsko? Co bych tam dělala?“ Íránistka, arabistka, průvodkyně a spisovatelka Lenka Hrabalová bilancuje svoje letošní zážitky z jiných zemí – Jižního Súdánu, Íránu a Afghánistánu. V rozhovoru mluví o vděčnosti ze setkání s lidmi v chudých oblastech i o sexuálním obtěžování na Blízkém východě. A představuje svoji novou knihu Hrdinové orientu.

Všudypřítomné zástupy lidí, přeplněné kavárny a restaurace, zvuk plastových koleček na středověké dlažbě. Turistická sezóna je tady. A s ní i nejen výše popsané problémy.

Pánevní dno je velmi důležitá skupina svalů. Tyto svaly sice nejsou vidět, ale jejich práce je pro tělo zásadní. „Je to vlastně dno našeho trupu. Zajišťuje, aby obsah orgánů zůstal uvnitř, když tam zůstat má, a naopak povolil, když chceme, aby se vyprázdnil,“ vysvětluje chrudimská fyzioterapeutka Vendula Vrbová.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Řekněte v čínských obchodních halách nebo na veletrzích jméno Donald Trump a z různých koutů se ozve tiché uchechtnutí,“ píše BBC ve své reportáži z Číny. Prezident Si Ťin-pching dává Spojeným státům najevo, že Peking nemá v plánu v celní válce ustupovat. „Je to trochu performativní. Ve skutečnosti situace pro Čínu nevypadá zas tak růžově,“ komentuje sinolog Martin Hála.

„Řekněte v čínských obchodních halách nebo na veletrzích jméno Donald Trump a z různých koutů se ozve tiché uchechtnutí,“ píše BBC ve své reportáži z Číny. Prezident Si Ťin-pching dává Spojeným státům najevo, že Peking nemá v plánu v celní válce ustupovat. „Je to trochu performativní. Ve skutečnosti situace pro Čínu nevypadá zas tak růžově,“ komentuje sinolog Martin Hála.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Matovič vie robiť opozičnú politiku a opäť mu to funguje,“ hovoria komentátori Postoja Jozef Majchrák a Michal Magušin.

Praha je bezpečnější, ekologičtější a lépe připravená na výzvy budoucnosti, řekl primátor hlavního města, když před měsícem hodnotil dva roky ve vedení metropole. Kdy a jak se změní parkovací systém v Praze? Zdraží se městská hromadná doprava? A blíží se konec sdílených elektrokoloběžek? Vladimír Kroc se ptal pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).

Praha je bezpečnější, ekologičtější a lépe připravená na výzvy budoucnosti, řekl primátor hlavního města, když před měsícem hodnotil dva roky ve vedení metropole. Kdy a jak se změní parkovací systém v Praze? Zdraží se městská hromadná doprava? A blíží se konec sdílených elektrokoloběžek? Vladimír Kroc se ptal pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Partnerský život ve vrcholovém sportu fitness z pohledu Jirky Vacka a jeho partnerky Verči .0:00 Úvod1:30 Verča se take připravovala na EVLS, jak dopadla? A jak se lišila příprava? 3:30 Proč Verča přerušila soutěžení na 6 let? Porucha příjmu potravy. 7:00 Jirka záchrana a pauza od vztahu? 14:42 Co bylo motivací zkusit znovu závodit? 16:00 Jak poznal Jirka jako trenér, kdy je čas začít Verču připravovat na závody? 22:00 Čím jsou si holky s poruchou příjmu potravy podobné? 23:40 Jak zvládal Jirka s Verčou společnou přípravu na závody? Kdo koho držel?27:00 Lze přepnout ze vztahu lásky na čistou přípravu? 30:00 Jaké komplikace měl Jirka během přípravy? Jak velký stres je to pro oba?36:00 Nevyžádané rady si odpotusť a pomáhat se má tak, jak potřebuje daný člověk. 37:45 Jak funguje den závodu, kdy závodí oba? Trenér nebo partner? 43:00 Dokáže být Verča i tvrdá, přestože je přirozeně empatická?44:14 Co bylo po konci závodů? 47:00 Bude se Jirka s Verčou připravovat na další závody?49:27 Co přinese rok 202550:30 Jakou podmínku dal Jirka Verče, aby mohla závodit?

Začal letní čas, a americký prezident Trump už uslyšel o Lesothu a rozpoutal celní válku s celým světem včetně tučňáků. Bývalý ruský prezident, současný místopředseda kremelské bezpečnostní rady Medveděv se na sociální síti nechal slyšet, že prý jsou evropští politici nemocní a jejich akutní formu rusofobie podle něho nelze vyléčit jinak než jadernými hlavicemi a balistickými raketami.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Toto je boj o našu slobodu a občianske práva. Tento zápas sme ale ešte neprehrali, hovorí o snahe vlády nalepiť mimovládnemu sektoru biľag lobistov, šéf Nadácie otvorenej spoločnosti Fedor Blaščák. Vládna snaha je protiústavná, tvrdí šéfka Via Iuris Katarína Batková. Skúšali to cez nálepku Zahraničných agentov. Nevyšlo, európske právo sa ukázalo ako silnejšie. Tentoraz na to idú cez snahu vypáliť im biľag lobistov.Snaha vládnej koalície nasadiť mimovládnemu sektoru štátny obojok nepoľavuje, ba práve naopak. Aktuálne je v hre vládna iniciatíva spraviť z Tretieho sektora absolútne nešpecifikované lobistické združenia.Menia sa formy, prezliekajú sa kabáty, obsah a pointa však zostávajú úplne rovnaké. Pre štvrtú vládu Roberta Fica patrí mimovládny sektor - spolu s novinármi a aktívnou občianskou spoločnosťou, medzi úhlavných nepriateľov štýlu i spôsobov, akými oni sami vládnu.V treťom sektore, ktorý sa stará o našich umierajúcich rodičov, zdravotne znevýhodnené deti, rómske komunity, ochranu životného prostredia či o rekonštrukciu historických pamiatok alebo o vzdelávanie detí zo sociálne slabých pomerov, ako aj o športovanie, turistiku - no i obyčajnú ľudskú spolupatričnosť, dnes na Slovensku pôsobia státisíce z nás a to v tisíckach spolkov po celej krajine, všemožných nadácií, občianskych združení či charít. O čo teda vláde Roberta Fica vlastne ide, keď sa snaží osedlať si všetky tieto mimovládky? Prečo Tretí sektor označuje práve túto snahu vlády o pokus presadiť tzv. Ruský zákon? A kto je v tejto krajine v skutočnosti suverénom - občan, ktorý platí dane alebo vláda, ktorá z jeho daní žije a mala by rešpektovať všetko to, čo občanom zákon nezakazuje?No a kde by Slovensko vlastne bolo bez existencie občianskej spoločnosti a všetkých tých tisícok mimovládnych organizácií? Prečo je snaha vlády dirigovať občanom, kde a ako sa môžu verejne angažovať, zo samého princípu pomýlená? No a napokon, aké hranice by mala mať snaha občianskeho sektora ovplyvňovať politiku a prečo ich vplyv tejto vláde tak veľmi prekáža? Takzvaný „ruský zákon“, ktorým sa vláda snaží nasadiť Tretiemu sektoru uzdu moci bude témou i dnešných občianskych protestov "Slovensko je Európa." Počúvate Ráno Nahlas, s Katarínou Batkovou a Fedorom Blaščákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Toto je boj o našu slobodu a občianske práva. Tento zápas sme ešte neprehrali, hovorí o snahe vlády nalepiť mimovládnemu sektoru biľag lobistov, šéf Nadácie otvorenej spoločnosti Fedor Blaščák. Vládna snaha je protiústavná, tvrdí šéfka Via Iuris Katarína Batková. A prečo si Soros zaslúži vyznamenanie?Skúšali to cez nálepku Zahraničných agentov. Nevyšlo, európske právo sa ukázalo ako silnejšie. Tentoraz na to idú cez snahu vypáliť im biľag lobistov.Snaha vládnej koalície nasadiť mimovládnemu sektoru štátny obojok nepoľavuje, ba práve naopak. Aktuálne je v hre vládna iniciatíva spraviť z Tretieho sektora absolútne nešpecifikované lobistické združenia.Menia sa formy, prezliekajú sa kabáty, obsah a pointa však zostávajú úplne rovnaké. Pre štvrtú vládu Roberta Fica patrí mimovládny sektor - spolu s novinármi a aktívnou občianskou spoločnosťou, medzi úhlavných nepriateľov štýlu i spôsobov, akými oni sami vládnu.V treťom sektore, ktorý sa stará o našich umierajúcich rodičov, zdravotne znevýhodnené deti, rómske komunity, ochranu životného prostredia či o rekonštrukciu historických pamiatok alebo o vzdelávanie detí zo sociálne slabých pomerov, ako aj o športovanie, turistiku - no i obyčajnú ľudskú spolupatričnosť, dnes na Slovensku pôsobia státisíce z nás a to v tisíckach spolkov po celej krajine, všemožných nadácií, občianskych združení či charít. O čo teda vláde Roberta Fica vlastne ide, keď sa snaží osedlať si všetky tieto mimovládky? Prečo Tretí sektor označuje práve túto snahu vlády o pokus presadiť tzv. Ruský zákon? A kto je v tejto krajine v skutočnosti suverénom - občan, ktorý platí dane alebo vláda, ktorá z jeho daní žije a mala by rešpektovať všetko to, čo občanom zákon nezakazuje?No a kde by Slovensko vlastne bolo bez existencie občianskej spoločnosti a všetkých tých tisícok mimovládnych organizácií? Prečo je snaha vlády dirigovať občanom, kde a ako sa môžu verejne angažovať, zo samého princípu pomýlená? No a napokon, aké hranice by mala mať snaha občianskeho sektora ovplyvňovať politiku a prečo ich vplyv tejto vláde tak veľmi prekáža? Takzvaný „ruský zákon“, ktorým sa vláda snaží nasadiť Tretiemu sektoru uzdu moci bude témou i dnešných občianskych protestov "Slovensko je Európa." Počúvate Ráno Nahlas, s Katarínou Batkovou a Fedorom Blaščákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Často se při mentoringu setkávám s podnikateli, kteří mají skvělé nápady na nové projekty, ale obávají se jejich realizace, protože viděli, že někomu jinému to nevyšlo. To, že někdo v minulosti neuspěl, však neznamená, že stejný nápad nemůže fungovat někomu jinému. Možná měl špatné načasování, chyběla mu strategie, neinvestoval dostatek energie nebo udělal chyby, které se dají napravit. Důležité je nepřebírat neúspěch jiných jako fakt, ale zkoumat, proč se to někomu nepovedlo a zda se z toho můžeme poučit. Místo toho, abyste se nechali odradit příběhy neúspěchů, soustřeďte se na svůj vlastní přístup, zdroje a schopnosti. Pokud váš nápad dává smysl a máte pro jeho realizaci správné podmínky, může stát za to ho vyzkoušet V podnikání rozhoduje nejen samotný produkt nebo služba, ale také způsob provedení, marketing, finance a třeba i osobnost zakladatele. Každý projekt může mít jiný osud v rukou jiného člověka, a proto je klíčové se soustředit na to, co můžete udělat lépe, místo abyste se nechali zastavit neúspěchem někoho jiného. Kontaktujte mě: info@rostecky.cz Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Role Tondy v dnes už kultovním seriálu MOST! ho proslavila. Od té doby se představil v různých seriálech a naposledy v sérii Studna. Filip František Červenka v nové Vlně taky přiznal, že lehce uvažuje o kariéře v armádě.

Spojené státy hned první den po návratu Donalda Trumpa do funkce odstoupily od Pařížské klimatické dohody, jejímž cílem je snížit emise v ovzduší a odvrátit hrozbu globálního oteplování. Oslabí tento krok spolupráci zemí na řešení změny klimatu? Hydrolog Jan Daňhelka se ještě zamyslí nad tím, zda může klima zachránit umělá inteligence, a přiblíží, jak se hasičům daří zkrotit ničivé požáry v Los Angeles a okolí.

Spojené státy hned první den po návratu Donalda Trumpa do funkce odstoupily od Pařížské klimatické dohody, jejímž cílem je snížit emise v ovzduší a odvrátit hrozbu globálního oteplování. Oslabí tento krok spolupráci zemí na řešení změny klimatu? Hydrolog Jan Daňhelka se ještě zamyslí nad tím, zda může klima zachránit umělá inteligence, a přiblíží, jak se hasičům daří zkrotit ničivé požáry v Los Angeles a okolí.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tejto často LTB sme sa rozprávali s Adamom Cvikom, spoluzakladateľom úspešnej spoločnosti Bloom Robbins. Ich kozmetika sa stala veľmi populárnou a za minulý rok sa im podarilo zarobiť vyše 11 miliónov eur. Aká bola ich cesta a čo stojí za ich úspechom? Dozvieš sa v novej časti LTB. Tento diel vám prinášame v spolupráci so Syntax Systems. Syntax, tvoríme budúcnosť.

„My, Češi, nejsme Poláci, nejsme Němci, nejsme Italové, jsme Češi, a to má specifika, máme svou historii, své státotvůrce, a máme lidi, kteří nám zanechali odkaz v hudbě, v malířství, v umění, ve spisovatelství, v literatuře, je v nás něco, co je nenahraditelný, neokopírovatelný,“ říká spisovatel a cestovatel Tomáš Lukavec v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 26.01.2025, www.RadioUniversum.cz

Jeden dopis ministra zdravotnictví na počátku 90. let pohřbil firmě Diag Human potenciální byznys s krevní plazmou a zažehl spor, který už trvá přes 30 let. Česko na jeho konci může stát přinejmenším 16 miliard korun. Možnost vyplacení peněz za zmařenou investici firmě výrazně přiblížilo letošní rozhodnutí londýnského soudu. Arbitrům však vrátil k posouzení, jestli v případě konečného úspěchu dostane celou sumu, nebo jen 70 % nárokované částky.

Senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 rozproudil společenskou diskusi kolem bezdomovectví. Po konzultacích s několika starosty přišel s oznámením, že připravuje návrh zákona, který by za určitých okolností postavil žití bez domova mimo zákon. Upozornil senátor na léta neřešený problém? Jak otázku bezdomovectví řešit? Sociolog Tomáš Kostelecký ještě prozradí, jakou důvěru chovají Češi k institucím a státní správě, i to, zda Česko potřebuje spravedlivější výběr daní.

Senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 rozproudil společenskou diskusi kolem bezdomovectví. Po konzultacích s několika starosty přišel s oznámením, že připravuje návrh zákona, který by za určitých okolností postavil žití bez domova mimo zákon. Upozornil senátor na léta neřešený problém? Jak otázku bezdomovectví řešit? Sociolog Tomáš Kostelecký ještě prozradí, jakou důvěru chovají Češi k institucím a státní správě, i to, zda Česko potřebuje spravedlivější výběr daní.

Zamestnanci školstva dnes prišli do práce v čiernom, aby protestovali proti nesplneným sľubom vlády na zvyšovanie platov v školstve. Budú podávať výpovede ako zdravotníci? Podľa predsedu školských odborov Pavla Ondeka učiteľ zarobí približne 1700 eur v hrubom. Začínajúci pedagóg sa však musí uspokojiť s 1200 eurami v hrubom. Slovensku preto chýba takmer 2000 učiteľov. Znamená to, že v praxi telocvikári učia matematiku, a že v Bratislave sú najmenej kvalitné školy?V podcaste s Pavlom Ondekom sa dozviete:– od 1. minúty – ako vláda sľúbila učiteľom zvyšovanie platov, no sľub neplní;– od 2:30 – že žiadajú automatické zvyšovanie platov pre všetkých 150 tisíc zamestnancov školstva;– po 4:00 – koľko aktuálne zarábajú učitelia a koľko by mali zarábať;– od 5:00 – prečo z nástupného platu nevyžije ani učiteľ v Prešove;– po 6:40 – či učitelia nebudú podávať výpovede tak ako lekári;– od 8:15 – či hrozí štrajk, ktorý by ochromil školy tak ako pred desiatimi rokmi;– po 10:30 – či majú školníci, kuchárky a upratovačky platy nižšie ako je minimálna mzda;– od 14:30 – či sa stáva, že by telocvikár učil matematiku;– okolo 17:00 – či sú naozaj v Bratislave menej kvalitné školy;– po 18:20 – či protestujú aj proti reforme školských osnov;– od 27:00 – do akej miery je Druckerova "nežná revolúcia vo vzdelávaní" dobre nastavená.

Zamestnanci školstva dnes prišli do práce v čiernom, aby protestovali proti nesplneným sľubom vlády na zvyšovanie platov v školstve. Budú podávať výpovede ako zdravotníci? Podľa predsedu školských odborov Pavla Ondeka učiteľ zarobí približne 1700 eur v hrubom. Začínajúci pedagóg sa však musí uspokojiť s 1200 eurami v hrubom. Slovensku preto chýba takmer 2000 učiteľov. Znamená to, že v praxi telocvikári učia matematiku, a že v Bratislave sú najmenej kvalitné školy?V podcaste s Pavlom Ondekom sa dozviete:– od 1. minúty – ako vláda sľúbila učiteľom zvyšovanie platov, no sľub neplní;– od 2:30 – že žiadajú automatické zvyšovanie platov pre všetkých 150 tisíc zamestnancov školstva;– po 4:00 – koľko aktuálne zarábajú učitelia a koľko by mali zarábať;– od 5:00 – prečo z nástupného platu nevyžije ani učiteľ v Prešove;– po 6:40 – či učitelia nebudú podávať výpovede tak ako lekári;– od 8:15 – či hrozí štrajk, ktorý by ochromil školy tak ako pred desiatimi rokmi;– po 10:30 – či majú školníci, kuchárky a upratovačky platy nižšie ako je minimálna mzda;– od 14:30 – či sa stáva, že by telocvikár učil matematiku;– okolo 17:00 – či sú naozaj v Bratislave menej kvalitné školy;– po 18:20 – či protestujú aj proti reforme školských osnov;– od 27:00 – do akej miery je Druckerova "nežná revolúcia vo vzdelávaní" dobre nastavená.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly personalistky aka ejčáristky aka odbornice na lidské zdroje Zuzku Vitinger a Míšu Hadravovou. S nimi řešily, co je jejich agendou a zda by nebylo v práci dobré mít workshop s bubnujícím klaunem.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly personalistky aka ejčáristky aka odbornice na lidské zdroje Zuzku Vitinger a Míšu Hadravovou. S nimi řešily, co je jejich agendou a zda by nebylo v práci dobré mít workshop s bubnujícím klaunem.

4. díl 4. sezóny

Maďarský premiér Viktor Orbán svým vystoupením v Evropském parlamentu sklidil potlesk i nebývalé protesty. Čím si vysloužil kritiku předsedkyně Evropské komise? Jak si Maďarsko vede jako předsednická země EU? Vladimír Kroc se zeptal europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL ).

Znáte tu pohádku o pasáčkovi ovcí, který tak dlouho varoval před vlkem, až mu to nikdo ve vsi nevěřil? Takže, když pak vlk skutečně přišel, sežral v pohodě celé stádo. Obdobně jako „pasáček“ vypadají na první pohled i věrní Vladimira Putina, kteří vyhrožují Západu, že když nepřestane Ukrajině dodávat zbraně, smete Rusko celou Evropskou unii svým jaderným arzenálem z povrchu zemského.

Jako popularizátor vědy má na svědomí tisíce příspěvků na české Wikipedii, je ale také spoluautorem dvou dětských knih o vesmíru. Kromě toho planetární vulkanolog Petr Brož provedl výzkum týkající se možnosti výskytu bahenních sopek na Marsu. „Každé těleso má něco svého, unikátního. A to je právě na tom oboru strašně fascinující – že vám nestačí chápat, jak fungují sopky na Zemi, ale vždycky musíte přemýšlet takzvaně mimo krabici,“ říká.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako popularizátor vědy má na svědomí tisíce příspěvků na české Wikipedii, je ale také spoluautorem dvou dětských knih o vesmíru. Kromě toho planetární vulkanolog Petr Brož provedl výzkum týkající se možnosti výskytu bahenních sopek na Marsu. „Každé těleso má něco svého, unikátního. A to je právě na tom oboru strašně fascinující – že vám nestačí chápat, jak fungují sopky na Zemi, ale vždycky musíte přemýšlet takzvaně mimo krabici,“ říká.

Německo se stále ještě vzpamatovává z několika islamisticky motivovaných útoků, ke kterým tam v posledních týdnech došlo. Vláda kancléře Olafa Scholze v reakci na to představila soubor opatření, jež mají podtrhnout její odhodlání zaručit občanům bezpečnost ve vlastní zemi.

Náhradní mateřství u nás dosud není právně upraveno. Vyřešit by to mohl nový zákon, na jehož přípravě se podílela i poslankyně Eva Decroix (ODS). Za jakých podmínek by mělo být možné náhradní mateřství využít? A je tento způsob etický? „Právní úprava by měla být nastavená tak, že tím hlavním, na koho se máme v celém procesu koukat, je především dítě,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředsedkyně ODS Decroix. Moderuje Vladimír Kroc.

V nadšení nad výběrem dodavatele dvou nových jaderných bloků v Dukovanech by se nemělo zapomenout na jeden obtížný domácí úkol. Stát i české firmy podílející se na stavbě budou potřebovat mnoho kvalifikovaných lidí různých specializovaných profesí, kterých v Česku určitě není dost. Aspoň část z nich by měla přijít, a to velmi rychle, ze středních a především vysokých škol. To bude kámen úrazu.

Společnost Google ve své pravidelné zprávě o ochraně životního prostředí píše, že loni produkovala o 48 procent více skleníkových plynů než před pěti lety. Hlavním důvodem má být rozšiřování datových center, která jsou potřeba k trénování a provozu umělé inteligence (AI). „Nedá se říct, jak moc energeticky náročné trénování AI je, protože všechna dosavadní čísla se dají zpochybnit a ukázat jako nepřesná,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.