Podcasts about vesm

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=destinacia_vesmir&utm_source=youtube. Ďakujeme. Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík diskutujú o aktualitách i dejinách výskumu vesmíru. V rámci noviniek rozoberú napríklad rastúcu sebadôveru spoločnosti Blue Origin, ktorú vidieť na jej raktách New Glenn i na lunárnom pristávacom module Blue Moon. Naproti tomu, spoločnosť SpaceX sa naďalej učí s nehôd, ako v prípade anomálie, ktorá postretla ich raketový modul Super Heavy. Spoločnosť Axiom Space otestovala nový mesačný skafander. NASA bojuje proti hoaxom o medzihviezdnej kométe Atlas. Zverejnila jej nové zábery. A ukážeme si aj pekný záber Slnka, ktorý prepája astrofotografiu s umením. V historickej téme sa porozprávame o sovietskych sondách z programu Luna a amerických sondách z programov Ranger, Surveyor a Lunar Orbiter. Ich cieľom bolo pripraviť cestu pre bezpečné pristátie človeka na Mesiaci.

V roku 1944 priekopnícka spoločnosť Škoda v Českej republike (vtedyČeskoslovensku) uviedla na trh elektromobil s vymeniteľnými batériami –konceptom, ktorý je až zarážajúco moderný. Len o 25 rokov neskôr ľudstvodosiahlo nemožné, keď pristálo s posádkou na Mesiaci. Mali sme high-tech čaryna dobytie vesmíru, no tichá a efektívna technológia elektrických automobilovzo 40. rokov 20. storočia bola opustená v prospech spaľovacieho motora.Táto epizóda skúma kľúčový moment, kedy boli globálne zdroje, talent akapitál naliate do nesprávnej technologickej cesty. Kladieme si odvážnu otázku:Čo ak by bol obrovský inžiniersky rozpočet Vesmírnych pretekov (1969)presmerovaný na zdokonalenie elektrického automobilu a udržateľnej energie?O koľko vpredu by sme boli dnes?Pridajte sa k nám, keď mapujeme skutočnú cenu tejto desaťročia trvajúcejobchádzky a porovnávame oneskorené oživenie elektromobilov (v 20. rokoch 21.storočia) s ohromujúcim potenciálom strateným od roku 1944. Ukazujeme, akomoderné udržateľné riešenia, ako sú systémy batérií pre rozvodnú sieť v rámci ProjektuTerran, predstavujú konečný, ťažko vybojovaný návrat k rozumným,elektrickým budúcim možnostiam, ktoré sme kedysi mali na dosah.

194. díl seriálu, který každý měsíc mapuje to nejzajímavější, co se událo v kosmonautice.

Jak si Motoristé poradí s výhradami prezidenta Pavla vůči ministerské nominaci Filipa Turka? Mohlo by se plánované uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en odrazit i na cenách energií? A podařilo se vědcům vůbec poprvé zachytit signály vesmírné temné hmoty?

Jak si Motoristé poradí s výhradami prezidenta Pavla vůči ministerské nominaci Filipa Turka? Mohlo by se plánované uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en odrazit i na cenách energií? A podařilo se vědcům vůbec poprvé zachytit signály vesmírné temné hmoty?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

 V tejto epizóde sa ponárame do jednej znajväčších záhad modernej astronómie: medzihviezdny objekt 3I/ATLAS. Bolto len prvý medzihviezdny asteroid/kométa, ktorý sme zachytili, alebo sme v ňomzaznamenali niečo oveľa prekvapivejšie?Diskutujeme o sérii bizarnýchanomálií, ktoré spôsobili rozruch medzi vedcami a viedli k odvážnym teóriámo inteligentnom mimozemskom živote: Venujeme sa kontroverznej teóriiharvardského profesora Aviho Loeba, ktorý tvrdí, že tento medzihviezdnynávštevník by mohol byť nefunkčná mimozemská sonda alebo solárna plachta.Pridajte sa k nám a rozoberme fakty, dohady a dôsledky, ak by naša Zem bola lennešťastnou zástavkou na ceste dávneho medzihviezdneho plavidla!

Astronaut Svoboda si v Ostravě vyzkoušel speciální chytré tričko. Vzniká ve spolupráci vědců Vysoké školy báňské a Masarykovy univerzity.

Albert Bouchal má totiž na starosti rozvoj kosmických aktivit přímo v hlavním městě a zároveň působí ve spolku Czech Rocket Society. S Albertem o tom, jak Praha míří ke hvězdám, i o tom, jak se k vesmíru dostal on sám.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=destinacia_vesmir&utm_source=youtube. Ďakujeme. Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík sa v ďalšej časti relácie Destinácia vesmír rozprávajú o aktuálnych udalostiach i kapitolách z histórie kozmického výskumu. V rámci aktualít sa pozriem na raketu New Glenn a misiu Escapade. Pozrieme sa na dve pôsobivé fotky, vzťahujúce sa k Tatrám. Pripomíname si tiež 25 rokov Medzinárodnej vesmírnej stanice (ISS). Na čínskej orbitálnej stanici si taikonauti piekli v teplovzdušnej trúbe. SpaceX ukázal ako bude vyzerať ďalší Starship znútra. Udivuje najmä množstvom voľného priestoru. V rámci historickej témy sa pozrieme na lety Apollo 8 až 10. Predchádzali pristátiu Američanov na Mesiaci. Cieľom NASA bolo obletieť Mesiac a vyskúšať systémy, ktoré mali zabezpečiť bezpečné pristátie a návrat astronautov. Zvlášť Apollo 8 na Vianoce 1968 posilnilo vieru Američanov v náročnej dobe. Apollo 10 zase vypustilo do éteru vulgárnu nadávku jedného z astronautov.

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

Nanorobotická krabička z Ostravy poletí do kosmu jako součást chystané mise českého astronauta Aleše Svobody. Využití pak může najít ve zdravotnictví, průmyslu nebo ochraně životního prostředí.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Sady Bedřicha Smetany jsou oblíbeným místem frýdecko-místeckých obyvatel. Dá se tady hrát, odpočívat či poznávat. Právě proto také pracovníci Turistického informačního centra často sady využívají, aby připravili nejrůznější zábavné naučné stezky.

Poslechněte si:01:13 Může se voda zároveň vařit i mrznout?12:07 Jak akumulovat elektřinu?17:41 Vnímá hmyz elektrické pole?25:30 Velkomoravská říše zapsaná do kostí37:46 Jak se rozhodujeme?44:19 Pomohla Mayské civilizaci voda?Hovoří geofyzik Vladimír Patočka nebo matematik Petr Klán. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda, náš osud čte Václav Jílek.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plná verze podcastu a bonusový obsahPlnou verzi podcastu (93 minut) si můžete poslechnout na Forendors.cz.Makej vole! na Forendors - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/trailrun.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Výše uvedeným příspěvkem mi pomůžete s provozem podcastu Makej vole! a dostanete za to mimo jiné přístup ke všem bonusovým epizodám podcastu MAKEJ VOLE!Pro vás drobný, pro mě velká pomoc a motivace. Děkuju :)O čem je tahle epizoda?Vítejte u další epizody podcastu Makej vole, ve které jsem vyzpovídal čerstvého vítěze legendárního ultramaratonu Spartathlon, Radka Brunnera. V tomhle rozhovoru Radek do hloubky rozebírá svou neuvěřitelnou cestu za vítězstvím, které přišlo po deseti letech a několika medailových umístěních. Dozvíte se mimo jiné, jak klíčové bylo jeho mentální nastavení, proč se po letech experimentování vrátil ke své vlastní tréninkové metodě a jaké malé "hacky" mu pomohly ušetřit na občerstvovačkách desítky minut.Radek BrunnerRadek Brunner je padesátiletý český ultramaratonec, který se letos zapsal do historie jako první český vítěz Spartathlonu. Tento fenomenální úspěch přišel po deseti účastech, během kterých třikrát skončil druhý a dvakrát třetí. Závod dlouhý 246 kilometrů zvládl v sedmém nejlepším čase historie – 21 hodin, 24 minut a 35 vteřin. Radek je ztělesněním hesla "Makej vole!", protože své tréninkové dávky a přípravu absolvuje vedle své práce. Vlastní firmu Kobras Runlab, kde prodává profesionální zahradní techniku, a zároveň patří mezi největší prodejce sportovních hodinek Garmin (a dalšího sportovního vybavení) v Česku.Co jsme v podcastu probrali?Příběh vítězství: Jaké to je, když se po deseti letech splní sen a jakou roli v tom hrála nezlomná víra a mentální příprava.Vesmírná zmanení: O zelených na semaforech, kávě v kávovaru, která nesměla dojít, a proč Radek letos porušil své pravidlo o nekoupání v moři a nošení vlastní vlajky.Průběh závodu: Detailní vyprávění o strategii na startu, soubojích se soupeři, krizích atd.Cesta do cíle: Jaké emoce prožíval v cílové rovince, na kterou se těšil přes 21 hodin, a co se dělo bezprostředně po doběhu u sochy krále Leonida.Specifická příprava: Proč se Radek po letech experimentů s trenéry vrátil ke svému vlastnímu tréninkovému stylu "podle pocitu" a jak trénoval odolnost.Variabilita a kombinace různých typů tréninku.Strategie občerstvování: Jak se mu podařilo vyřešit dřívější žaludeční problémy a díky jakým "hackům" zkrátil čas na občerstvovačkách z 50 na pouhých 14 minut.Zázemí a podpora na trase.Vybavení šampiona: V jakých karbonových botách Craft a s jakými hodinkami Garmin (a proč zrovna s nimi) závod absolvoval.Život po vítězství: Jaké bylo první probuzení jako vítěz Spartathlonu a co se děje po závodě, včetně slavnostního vyhlášení.Rady pro ostatní: Co by Radek doporučil každému, kdo by se chtěl na Spartathlon připravit a zkusit ho uběhnout.Budoucí výzvy: Jaké jsou Radkovy další plány, jestli se příští rok vrátí na start Spartathlonu a jak to vypadá s jeho snem o startu na Western States.A mnoho dalšího.Podcast MAKEJ VOLE! také podporují:Runsport.cz - Experti na kopceZa podporu děkuju hodným lidičkám z běžecké speciálky Runsport.cz, kteří mě zásobují nejen hadříkama a botkama na běhání a lyže, ale taky mi půjčují prostor pro natočení podcastu. Mrkněte na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.runsport.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SALOMONTvůrce inovací a trendů ve světe trailrunningu a outdoorových sportů. Více na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠salomon.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Vše najdete taky na mém webu zde – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.trailrun.cz

Život ve vesmíru, to je hlavní téma letošního Světového kosmického týdne, který začal v sobotu. Jednou z jeho akcí bude zatím největší takzvaná analogová mise neboli simulovaný pobyt ve vesmíru. Zapojí se do něj i tým české laboratoře Hydronaut. Poslechněte si rozhovor s jejím vědeckým vedoucím Miroslavem Rozložníkem.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

193. díl seriálu, který každý měsíc mapuje to nejzajímavější, co se událo v kosmonautice.

V předvolebních programech většiny českých politických stran čteme, že pokud se ujmou vlády v zemi, budou se daleko víc vymezovat vůči Evropské unii. Budou v Bruselu hlavně statečně bojovat za takzvané české zájmy a nepřipustí, aby český daňový poplatník doplácel na zhoubné dopady Green Dealu, evropské zelené politiky.

V předvolebních programech většiny českých politických stran čteme, že pokud se ujmou vlády v zemi, budou se daleko víc vymezovat vůči Evropské unii. Budou v Bruselu hlavně statečně bojovat za takzvané české zájmy a nepřipustí, aby český daňový poplatník doplácel na zhoubné dopady Green Dealu, evropské zelené politiky. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mým hostem je dnes muž, který dlouhou dobu koučoval třeba Jaromíra Jágra. Zabývá se mentálním koučinkem, psychologií, je manažerem, autorem řady knih a zabývá se sportovní psychologií. Jaké jsou jeho největší životní radosti, jak radost dokáže druhým předávat a proč se rozhodl právě pro tuhle profesi? Ptát se budu Mariana Jelínka.

V Česku vznikla speciální náplň do 3D tiskáren. Předměty z ní vyrobené obstojí i v těch nejextrémnějších podmínkách – od satelitních misí ve vesmíru přes laboratoře částicové fyziky až po pozemské provozy, kde je nutná maximální odolnost a elektrostatická bezpečnost. Náplň se dá navíc použít i v běžných 3D tiskárnách. „Je to plastová struna, taková špageta,“ ukazuje Josef Průša, zakladatel firmy Prusa Research, nový materiál pro 3D tiskárny, takzvaný polykarbonátový filament.

Východočeské městečko Proseč se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji, v malebné krajině na okraji Žďárských vrchů a Železných hor. Pokud se vydáte po tamní Planetární stezce, čeká vás příjemná procházka mezi poli a loukami, která vás navíc obohatí o spoustu informací. Projdete se totiž celou Sluneční soustavou.

Východočeské městečko Proseč se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji, v malebné krajině na okraji Žďárských vrchů a Železných hor. Pokud se vydáte po tamní Planetární stezce, čeká vás příjemná procházka mezi poli a loukami, která vás navíc obohatí o spoustu informací. Projdete se totiž celou Sluneční soustavou.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Pozemské světelné znečištění obzvlášť bílým světlem, ale také rozmach družic trápí pozorovatele noční oblohy. Konstelací satelitů bude na obloze víc než viditelných hvězd. „Byli jsme dlouhá desetiletí zvyklí na dejme tomu 5-10 tisíc družic na oběžné dráze, teď jich bude 100 tisíc. Může se stát, že jsme na začátku konce pozorovatelnosti oblohy,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Jak nepřetržité osvětlení působí nejen na lidský mozek a životní rytmus?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co jsou plazmové procesy a proč je simulace nanomateriálů důležitá pro moderní průmysl? Jaké to má praktické aplikace? Jak o užitečnosti svého řešení přesvědčili první zákazníky? V čem se liší obchodní jednání v Evropě, USA a Číně a jak se firma přizpůsobuje kulturním odlišnostem? Mají Evropa a Česko šanci uspět v polovodičovém průmyslu a vyhnout se roli „čipové montovny“? I o tom jsme si povídali se šéfem společnosti PlasmaSolve Adamem Obrusníkem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Jako z vesmíru může na první pohled vypadat kolonie bochnatky americké – je to slizová koule, která může mít velikost až kopacího míče. Je přichycená na větvích převislých do vody, na kořenech, dokonce i na lodích.

Od smart cities po vesmír: slovenská firma stavia na dátach a umelej inteligencii

Keď hľadáme iné planéty a slnečné sústavy, zvykneme si ich prirovnávať k tej našej. V skutočnosti sa však zdá, že usporiadanie s malými kamennými planétami blízko hviezdy a plynnými obrami ďaleko od nej je skôr výnimkou ako pravidlom. Vesmír je plný výrazne odlišných a často veľmi kurióznych svetov.V novom vydaní podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva s redaktorom Živé.sk Dušanom Valentom o najzaujímavejších objavených exoplanétach – od svetov, kde pršia drahokamy, cez najčastejší typ planét, ktorý v našej sústave chýba, až po planéty putujúce medzigalaktickou prázdnotou.Tip na čítanie na dovolenku: Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Počas leta ju navyše môžete získať v 30 % zľave:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/Knihu vydáva aj spolumoderátor Dušan Valent. Humoristický sci-fi román Hlasy priepasti nájdete v každom lepšom kníhkupectve.V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo je usporiadanie našej slnečnej sústavy vo vesmíre skôr výnimkou.Horúce Jupitery: Planéty, kde pršia žeravé drahokamy a v atmosfére sú kovy.Super-zeme: Najčastejší typ planét, ktoré môžu byť pokryté 200-kilometrovými oceánmi.Bludné planéty: Svety bez hviezd putujúce v medzihviezdnej a medzigalaktickej tme.Mohol by na bludnej planéte bez Slnka existovať život?Téme sa venujeme aj tu:https://zive.aktuality.sk/clanok/IAddWiS/mraky-zo-skal-oceany-z-magmy-toto-su-najpekelnejsie-svety-kozmu/Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Vieme, že s rozpínaním sa vesmíru máme problém: pozorovania totiž nezodpovedajú úplne predpovediam, ktoré robia naše kozmologické modely. Teraz však vedci prišli s riešením – čo ak sa nachádzame v akejsi veľkej vesmírnej prázdnote? Tento týždeň sa v podcaste Zoom pozrieme do vesmíru a zistíme, ako by krvný test mohol určiť nielen náš skutočný vek, ale aj upozorniť na budúce problémy. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vesmír je veľký, no ako veľmi, to je ťažká otázka. Ako sme zistili aký veľký je vesmír? Môže mať hranicu? A čo je za ňou? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel. Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk   Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5