Podcasts about vesm

Jsme ve vesmíru sami? Jak bude vypadat konec světa? Dokážeme obydlet cizí planety? Co znamená nekonečno? A hlavně: co je možné a co nikoli? Tak zní jen pár otázek, které si možná občas klade každý. Položili si je i autoři knihy Často kladené otázky o vesmíru Jorge Cham a Daniel Whiteson. A také si na ně odpověděli. Pro někoho uspokojivě, pro někoho možná méně, odpovědi nás nicméně nejen poučí, ale i pobaví, stejně jako pobavily autora Ex libris Lukáše Hurníka. (Repríza)

Posledné roky priniesli množstvo nových svedectiev o neidentifikovateľných lietajúcich objektoch (UAP), od pilotov stíhačiek až po informátorov z prostredia vlád, ktorí hovoria o reverznom inžinierstve mimozemských technológií.V špeciálnom koncoročnom vydaní podcastu sme sa pokúsili tieto tvrdenia konfrontovať s reálnou fyzikou. Je možné ohýbať časopriestor, čerpať energiu z vákua alebo využívať kvantovú teleportáciu na pohon?O tom, ktoré koncepty (ako napríklad slávny prvok 115 Boba Lazara či nacistický Zvon) sú úplný nezmysel a ktoré majú aspoň teoretickú oporu vo vede, sa rozpráva moderátor Maroš Žofčin s astrofyzikom a redaktorom Živé.sk Marekom Jurčíkom.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk .TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/ V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Svedectvá pilotov a whistleblowerov (David Fravor, David Grusch) o UFO.Fyzika pohonu: Warpový pohon, ohýbanie časopriestoru a antigravitácia.Tri druhy pohonu: Energia nulového bodu, ortuťový motor a kvantový prenos.Legenda o nacistickom projekte Die Glocke (Zvon).Odkiaľ môžu pochádzať: Vesmír, budúcnosť alebo dno oceánov?Zoo hypotéza: Sme pre mimozemšťanov len chránenou rezerváciou?Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Kniha je životní dar, fantazie únikem i dobrodružstvím. Spisovatel Petr Stančík ve svátečním rozhovoru vzpomíná, jak ho Tolkienův Hobit nasměroval na celoživotní dráhu imaginace. „Zamlada jsem se bál, že se zblázním, protože přemýšlím o nebezpečných tématech. Nořím se do závratných výšin i hlubin rád. Ale nakonec jsem asi nejnormálnější z celé rodiny, takže už mi to, myslím, nehrozí,“ říká Petr Stančík. Proč ho přitahovala temnota sklepů i Ježíšek se schopnostmi Supermana?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kniha je životní dar, fantazie únikem i dobrodružstvím. Spisovatel Petr Stančík ve svátečním rozhovoru vzpomíná, jak ho Tolkienův Hobit nasměroval na celoživotní dráhu imaginace. „Zamlada jsem se bál, že se zblázním, protože přemýšlím o nebezpečných tématech. Nořím se do závratných výšin i hlubin rád. Ale nakonec jsem asi nejnormálnější z celé rodiny, takže už mi to, myslím, nehrozí,“ říká Petr Stančík. Proč ho přitahovala temnota sklepů i Ježíšek se schopnostmi Supermana?

Ve filmech je možné všechno, a tak nad schopnostmi jejich hrdinů občas zůstává rozum stát. Střílejí za roh, porušují gravitaci, ohýbají realitu podle potřeby scénáře a přitom zcela odporují fyzikálním zákonům. A to nejen zákonům mechaniky, jako jsou pohyb a síly, ale i zákonům akustiky, gravitace nebo třeba optiky.

Ve filmech je možné všechno, a tak nad schopnostmi jejich hrdinů občas zůstává rozum stát. Střílejí za roh, porušují gravitaci, ohýbají realitu podle potřeby scénáře a přitom zcela odporují fyzikálním zákonům. A to nejen zákonům mechaniky, jako jsou pohyb a síly, ale i zákonům akustiky, gravitace nebo třeba optiky.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Spratek působí jako odborný pracovník pražského planetária se specializací na kosmonautiku, také ve vzdělávací kanceláři Evropské kosmické agentury a vedl tým, který vyslal družici Planetum-1 na oběžnou dráhu Země. Zároveň přednáší po celé České republice a právě vesmír je podle něj dokonalým tématem pro vzdělávání.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Spratek působí jako odborný pracovník pražského planetária se specializací na kosmonautiku, také ve vzdělávací kanceláři Evropské kosmické agentury a vedl tým, který vyslal družici Planetum-1 na oběžnou dráhu Země. Zároveň přednáší po celé České republice a právě vesmír je podle něj dokonalým tématem pro vzdělávání.

Nicole Majská - hostka z CVTI SR: národný kontaktný bod pre Vesmírny program Únie a národný expert pre oblasť vesmír, spoluzakladateľka Women in Aerospace Slovakia, bývalá stážistka ESA

(0:00) ČO SME HRALI ZA POSLEDNÝ TÝŽDEŇ(7:45) VYHODNOTENIE SÚŤAŽE PRESNOSTI(11:17) ŠIALENÉ CENY RAM(22:48) MALI BY MAŤ HRY OZNAČENIE, ŽE POUŽÍVAJÚ AI?(32:50) TRI ZAKLÍNAČ HRY ZA 6 ROKOV?(45:25) AKO SA DARÍ SONY PC PORTOM?(56:02) V UBISOFTE SA NIČ NEDEJE

195. díl seriálu, který každý měsíc mapuje to nejzajímavější, co se událo v kosmonautice.

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=destinacia_vesmir&utm_source=youtube. Ďakujeme. Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík diskutujú o aktualitách i dejinách výskumu vesmíru. V rámci noviniek rozoberú napríklad rastúcu sebadôveru spoločnosti Blue Origin, ktorú vidieť na jej raktách New Glenn i na lunárnom pristávacom module Blue Moon. Naproti tomu, spoločnosť SpaceX sa naďalej učí s nehôd, ako v prípade anomálie, ktorá postretla ich raketový modul Super Heavy. Spoločnosť Axiom Space otestovala nový mesačný skafander. NASA bojuje proti hoaxom o medzihviezdnej kométe Atlas. Zverejnila jej nové zábery. A ukážeme si aj pekný záber Slnka, ktorý prepája astrofotografiu s umením. V historickej téme sa porozprávame o sovietskych sondách z programu Luna a amerických sondách z programov Ranger, Surveyor a Lunar Orbiter. Ich cieľom bolo pripraviť cestu pre bezpečné pristátie človeka na Mesiaci.

V roku 1944 priekopnícka spoločnosť Škoda v Českej republike (vtedyČeskoslovensku) uviedla na trh elektromobil s vymeniteľnými batériami –konceptom, ktorý je až zarážajúco moderný. Len o 25 rokov neskôr ľudstvodosiahlo nemožné, keď pristálo s posádkou na Mesiaci. Mali sme high-tech čaryna dobytie vesmíru, no tichá a efektívna technológia elektrických automobilovzo 40. rokov 20. storočia bola opustená v prospech spaľovacieho motora.Táto epizóda skúma kľúčový moment, kedy boli globálne zdroje, talent akapitál naliate do nesprávnej technologickej cesty. Kladieme si odvážnu otázku:Čo ak by bol obrovský inžiniersky rozpočet Vesmírnych pretekov (1969)presmerovaný na zdokonalenie elektrického automobilu a udržateľnej energie?O koľko vpredu by sme boli dnes?Pridajte sa k nám, keď mapujeme skutočnú cenu tejto desaťročia trvajúcejobchádzky a porovnávame oneskorené oživenie elektromobilov (v 20. rokoch 21.storočia) s ohromujúcim potenciálom strateným od roku 1944. Ukazujeme, akomoderné udržateľné riešenia, ako sú systémy batérií pre rozvodnú sieť v rámci ProjektuTerran, predstavujú konečný, ťažko vybojovaný návrat k rozumným,elektrickým budúcim možnostiam, ktoré sme kedysi mali na dosah.

194. díl seriálu, který každý měsíc mapuje to nejzajímavější, co se událo v kosmonautice.

Jak si Motoristé poradí s výhradami prezidenta Pavla vůči ministerské nominaci Filipa Turka? Mohlo by se plánované uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en odrazit i na cenách energií? A podařilo se vědcům vůbec poprvé zachytit signály vesmírné temné hmoty?

Jak si Motoristé poradí s výhradami prezidenta Pavla vůči ministerské nominaci Filipa Turka? Mohlo by se plánované uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en odrazit i na cenách energií? A podařilo se vědcům vůbec poprvé zachytit signály vesmírné temné hmoty?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

 V tejto epizóde sa ponárame do jednej znajväčších záhad modernej astronómie: medzihviezdny objekt 3I/ATLAS. Bolto len prvý medzihviezdny asteroid/kométa, ktorý sme zachytili, alebo sme v ňomzaznamenali niečo oveľa prekvapivejšie?Diskutujeme o sérii bizarnýchanomálií, ktoré spôsobili rozruch medzi vedcami a viedli k odvážnym teóriámo inteligentnom mimozemskom živote: Venujeme sa kontroverznej teóriiharvardského profesora Aviho Loeba, ktorý tvrdí, že tento medzihviezdnynávštevník by mohol byť nefunkčná mimozemská sonda alebo solárna plachta.Pridajte sa k nám a rozoberme fakty, dohady a dôsledky, ak by naša Zem bola lennešťastnou zástavkou na ceste dávneho medzihviezdneho plavidla!

Astronaut Svoboda si v Ostravě vyzkoušel speciální chytré tričko. Vzniká ve spolupráci vědců Vysoké školy báňské a Masarykovy univerzity.

Albert Bouchal má totiž na starosti rozvoj kosmických aktivit přímo v hlavním městě a zároveň působí ve spolku Czech Rocket Society. S Albertem o tom, jak Praha míří ke hvězdám, i o tom, jak se k vesmíru dostal on sám.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=destinacia_vesmir&utm_source=youtube. Ďakujeme. Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík sa v ďalšej časti relácie Destinácia vesmír rozprávajú o aktuálnych udalostiach i kapitolách z histórie kozmického výskumu. V rámci aktualít sa pozriem na raketu New Glenn a misiu Escapade. Pozrieme sa na dve pôsobivé fotky, vzťahujúce sa k Tatrám. Pripomíname si tiež 25 rokov Medzinárodnej vesmírnej stanice (ISS). Na čínskej orbitálnej stanici si taikonauti piekli v teplovzdušnej trúbe. SpaceX ukázal ako bude vyzerať ďalší Starship znútra. Udivuje najmä množstvom voľného priestoru. V rámci historickej témy sa pozrieme na lety Apollo 8 až 10. Predchádzali pristátiu Američanov na Mesiaci. Cieľom NASA bolo obletieť Mesiac a vyskúšať systémy, ktoré mali zabezpečiť bezpečné pristátie a návrat astronautov. Zvlášť Apollo 8 na Vianoce 1968 posilnilo vieru Američanov v náročnej dobe. Apollo 10 zase vypustilo do éteru vulgárnu nadávku jedného z astronautov.

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

Nanorobotická krabička z Ostravy poletí do kosmu jako součást chystané mise českého astronauta Aleše Svobody. Využití pak může najít ve zdravotnictví, průmyslu nebo ochraně životního prostředí.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Vrch Koráb u Kdyně na Domažlicku v Plzeňském kraji je nejvyšším bodem Chudenické vrchoviny. Na jeho vrcholu ve výšce 775 metrů nad mořem stojí stejnojmenná rozhledna z roku 1992. Z její vyhlídkové plošiny je za dobré viditelnosti krásně vidět na celé Domažlicko, ale také na Český les, Šumavu a někdy dokonce i na Alpy.

Poslechněte si:01:13 Může se voda zároveň vařit i mrznout?12:07 Jak akumulovat elektřinu?17:41 Vnímá hmyz elektrické pole?25:30 Velkomoravská říše zapsaná do kostí37:46 Jak se rozhodujeme?44:19 Pomohla Mayské civilizaci voda?Hovoří geofyzik Vladimír Patočka nebo matematik Petr Klán. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda, náš osud čte Václav Jílek.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V předvolebních programech většiny českých politických stran čteme, že pokud se ujmou vlády v zemi, budou se daleko víc vymezovat vůči Evropské unii. Budou v Bruselu hlavně statečně bojovat za takzvané české zájmy a nepřipustí, aby český daňový poplatník doplácel na zhoubné dopady Green Dealu, evropské zelené politiky.

V předvolebních programech většiny českých politických stran čteme, že pokud se ujmou vlády v zemi, budou se daleko víc vymezovat vůči Evropské unii. Budou v Bruselu hlavně statečně bojovat za takzvané české zájmy a nepřipustí, aby český daňový poplatník doplácel na zhoubné dopady Green Dealu, evropské zelené politiky. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mým hostem je dnes muž, který dlouhou dobu koučoval třeba Jaromíra Jágra. Zabývá se mentálním koučinkem, psychologií, je manažerem, autorem řady knih a zabývá se sportovní psychologií. Jaké jsou jeho největší životní radosti, jak radost dokáže druhým předávat a proč se rozhodl právě pro tuhle profesi? Ptát se budu Mariana Jelínka.

V Česku vznikla speciální náplň do 3D tiskáren. Předměty z ní vyrobené obstojí i v těch nejextrémnějších podmínkách – od satelitních misí ve vesmíru přes laboratoře částicové fyziky až po pozemské provozy, kde je nutná maximální odolnost a elektrostatická bezpečnost. Náplň se dá navíc použít i v běžných 3D tiskárnách. „Je to plastová struna, taková špageta,“ ukazuje Josef Průša, zakladatel firmy Prusa Research, nový materiál pro 3D tiskárny, takzvaný polykarbonátový filament.

Východočeské městečko Proseč se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji, v malebné krajině na okraji Žďárských vrchů a Železných hor. Pokud se vydáte po tamní Planetární stezce, čeká vás příjemná procházka mezi poli a loukami, která vás navíc obohatí o spoustu informací. Projdete se totiž celou Sluneční soustavou.

Východočeské městečko Proseč se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji, v malebné krajině na okraji Žďárských vrchů a Železných hor. Pokud se vydáte po tamní Planetární stezce, čeká vás příjemná procházka mezi poli a loukami, která vás navíc obohatí o spoustu informací. Projdete se totiž celou Sluneční soustavou.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Pozemské světelné znečištění obzvlášť bílým světlem, ale také rozmach družic trápí pozorovatele noční oblohy. Konstelací satelitů bude na obloze víc než viditelných hvězd. „Byli jsme dlouhá desetiletí zvyklí na dejme tomu 5-10 tisíc družic na oběžné dráze, teď jich bude 100 tisíc. Může se stát, že jsme na začátku konce pozorovatelnosti oblohy,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Jak nepřetržité osvětlení působí nejen na lidský mozek a životní rytmus?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vieme, že s rozpínaním sa vesmíru máme problém: pozorovania totiž nezodpovedajú úplne predpovediam, ktoré robia naše kozmologické modely. Teraz však vedci prišli s riešením – čo ak sa nachádzame v akejsi veľkej vesmírnej prázdnote? Tento týždeň sa v podcaste Zoom pozrieme do vesmíru a zistíme, ako by krvný test mohol určiť nielen náš skutočný vek, ale aj upozorniť na budúce problémy. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.