Podcasts about ekonom

Členské státy Evropské unie a europoslanci se dohodli na úpravě systému emisních povolenek ETS 2 pro domácnosti. Nový mechanismus, který se od roku 2028 dotkne pohonných hmot a vytápění budov, má zmírnit prudké výkyvy cen povolenek díky stropu 45 eur za tunu CO₂. Proč vláda považuje tyto změny za kosmetické? Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru také hodnotí stav veřejných financí a ekonomický rozměr fotbalového mistrovství světa.

Cílem českého vzdělávacího systému má být co nejlepší příprava na pracovní život, aby ekonomika nepřicházela o talenty a využil se potenciál dětí naplno. Jenže praxe vypadá někdy jinak, školský systém je přirovnáván k tomu z dob Rakouska-Uherska a mluví se o modernizaci. „Z pohledu politiků je silné lákadlo tvrdit, že jsou tento problém schopni vyřešit. Ale v diskuzi mi chybí, jaká tedy ta podoba vzdělávacího systému má být,“ upozorňuje Řečí peněz ekonom Lubor Lacina.

Cílem českého vzdělávacího systému má být co nejlepší příprava na pracovní život, aby ekonomika nepřicházela o talenty a využil se potenciál dětí naplno. Jenže praxe vypadá někdy jinak, školský systém je přirovnáván k tomu z dob Rakouska-Uherska a mluví se o modernizaci. „Z pohledu politiků je silné lákadlo tvrdit, že jsou tento problém schopni vyřešit. Ale v diskuzi mi chybí, jaká tedy ta podoba vzdělávacího systému má být,“ upozorňuje Řečí peněz ekonom Lubor Lacina.

Proč je audit pro ekonomiku podobně důležitý jako STK pro bezpečnost silničního provozu? Proč je nový zákon o účetnictví tak zásadní a co na něm auditorům vadí? Povídali jsme si s prezidentem Komory auditorů ČR Ladislavem Mejzlíkem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Způsob, jakým se v Česku navrhují, plánují a realizují stavby, bude muset v následujících dekádách projít zásadní změnou. Stavební sektor se promění vlivem automatizace a digitalizace, ale třeba i umělé inteligence. O tom, jaká by mohla být podoba stavebnictví v polovině tohoto století, se diskutovalo na setkání expertů pořádaném týdeníkem Ekonom.

Český byznys by měl najít odvahu překročit své hranice – to je hlavní vzkaz, který podnikatelům dala největší tuzemská byznysová konference reVize Česka. Řečníci na ní vyzvali k opuštění subdodavatelské ekonomiky a větší expanzi do zahraničí. „Nepočítejme, že náš trh je 10 milionů Čechů. Vždycky bychom měli uvažovat minimálně o tom, že se chceme prosadit na jednotném evropském trhu – ale proč se neprosadit i globálně?“ vyzývá hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Proč se vyplatí postavit si digitální dvojče své firmy? Jak umělá inteligence radikálně promění byznys? A v čem spočívá investiční filozofie „Investuji za tři“? Povídali jsme si s investorem a e-commerce podnikatelem Vladanem Hejnicem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Pemerintah mengungkap dugaan kebocoran kekayaan nasional melalui praktik under-invoicing dalam perdagangan internasional. Dalam pidatonya di DPR, Presiden menyebut praktik ini sebagai bentuk penipuan yang diduga telah berlangsung selama puluhan tahun dan berpotensi menyebabkan hilangnya nilai ekspor hingga sekitar US$908 miliar atau hampir Rp16.000 triliun.Namun pertanyaan mendasarnya adalah, apakah praktik under-invoicing benar-benar terjadi? Atau praktek ini sangat masif di Indonesia? ataukah terdapat perbedaan metode pencatatan dan perhitungan yang menyebabkan munculnya angka tersebut? Jika memang terjadi, siapa yang memperoleh keuntungan, mengapa pengawasan negara selama ini belum mampu mencegahnya, dan sejauh mana dampaknya terhadap penerimaan negara serta kesejahteraan masyarakat?Untuk membahas persoalan ini lebih dalam, kami telah terhubung dengan Ekonom dan Pengamat Kebijakan Ekonomi-Politik, Yanuar Rizky.

Ekonomický motor Evropy je stále zaseknutý. Podle posledních prognóz Německo čeká v nejbližších měsících zhoršení růstu na minimum. „Německá vláda jde jednoduchou cestou připumpnutí hospodářského růstu vyššími výdaji ze státního rozpočtu a trochu rezignuje na dlouhodobější, častokrát bolestivé reformy,“ zdůvodňuje hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš německou stagnaci v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

V čem se liší příprava studentů na maturitu od přípravy na přijímací zkoušky? Na jakou nejdůležitější věc by se měli žáci při přípravě zaměřit? Je současná podoba přijímacích zkoušek férová? Má každý žák šanci u přijímaček uspět, pokud se bude doučovat? V čem se lektoři při doučování přizpůsobují odlišným typům dětí? Čím se měří úspěšnost individuálního doučování, aby to pro rodiče nebyly vyhozené peníze? Nejen o těchto tématech hovořil Jakub Rakušan, šéf a zakladatel Školy Populo.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Presiden Prabowo Subianto menggelar rapat bersama sejumlah menteri bidang ekonomi dan ekonom senior di Istana Kepresidenan Jakarta. Sejumlah tokoh hadir dalam pertemuan tersebut mulai dari Menko Perekonomian Airlangga Hartarto hingga mantan Gubernur Bank Indonesia Burhanudin Abdullah. Agenda rapat disebut berkaitan dengan kondisi ekonomi nasional.

Poslední týdny patří v globálním byznyse americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Má za sebou jednání v Číně, do čela americké centrální banky dostal svého muže, Evropě opět hrozí cly a i nadále pokračuje ve válce v Íránu. To vše s vidinou blížících se podzimních voleb. „Jestliže se mu nepodaří ovlivnit volby, tak demokraté získají Sněmovnu reprezentantů, což by mu hodně omezilo možnosti v hospodářské i mezinárodní politice,“ říká profesor Jan Švejnar.

Může být hospodářský růst v souladu s přírodou? Co Čechy brzdí v úspěchu na světovém trhu? Proč se v poslední době hroutí dodavatelské řetězce a co to znamená pro firmy? Nejen o těchto tématech hovořil Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom, s Janem Jirovcem z firmy Logio.

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Česká vláda si podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka vytváří prostor pro vyšší rozpočtové schodky, přesto však současnou situaci nepovažuje v mezinárodním srovnání za dramatickou: „Když se podívám takřka po celém vyspělém světě, tak rozpočtová odpovědnost není téma číslo jedna. Spojené státy i Čína mají deficity kolem šesti procent HDP,“ uvedl Křeček. Připomněl, že český deficit se po covidu snížil z pěti procent HDP na loňských 2,1 procenta, letos však podle odhadů opět poroste.Podle Křečka současná vláda sice kritizovala vysoké schodky předchozího kabinetu, nyní si však „uvolňuje cestu k tomu, aby ty vyšší schodky mohla mít“. Přesto doufá, že kabinet nebude nově vytvořený prostor celý využívat. „Doufejme, že kromě těch investic budou předkládány i nějaké úspory,“ řekl. Ekonom zároveň podpořil výjimky z rozpočtových pravidel pro investice do dopravy, energetiky či obrany. „To, že peníze potečou tímto směrem, je dobře,“ uvedl. Za klíčové však označil efektivní využití prostředků a podporu českého průmyslu.A mluvilo se i o výdajích na obranu a závazcích vůči NATO. Křeček zdůraznil, že Česko by mělo plnit alespoň současný závazek dvou procent HDP: „Neměli bychom hazardovat s tím, že v případě geopolitického ohrožení nám nebude pomoženo tak, jak bychom si představovali,“ řekl. Ale debatu o budoucím cíli 3,5 procenta HDP na obranu označil za předčasnou. „To je hudba daleké budoucnosti. Do té doby se spousta věcí pravděpodobně změní,“ míní ekonom.Křeček kritizoval také vládní zásahy do cen pohonných hmot. Přestože snížení daní podporuje, regulaci marží považuje za problematickou. „Vzniká tím precedent. Jestli se příště vytvoří politická poptávka po regulaci cen másla nebo vajec, tak se to také udělá,“ varoval.Podle ekonoma zůstává česká ekonomika navzdory geopolitickým rizikům relativně odolná. Hlavním motorem růstu je podle něj růst reálných mezd a spotřeby domácností. „Růst mezi dvěma a dvěma a půl procenty prostě bude probíhat,“ dodal.

Jak se v poslední době proměnil trh investic do nemovitostí v Česku? Jaké typy nemovitostí dávají v aktuálním prostředí investiční smysl? A co bude rozhodovat o dalším vývoji nemovitostního trhu v Česku? Povídali jsme si s obchodním ředitelem investiční společnosti Atris Václavem Mráčkem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda hledá cesty, jak si uvolnit ruce k navyšování státních výdajů. Ministryně financí Alena Schillerová chce o změně pravidel pro rozpočet jednat i s Evropskou komisí. Co budou volnější pravidla znamenat pro českou ekonomiku?Hostem Ptám se já byl ekonom, někdejší člen bankovní rady České národní banky a bývalý náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury Tomáš Holub. O změně vládního plánu, který má vést k udržitelnosti veřejných financí a zahrnuje mimo jiné růst státních výdajů do roku 2028, chce šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) začít jednat s Evropskou komisí na začátku června. Pokud se změnu podaří vyjednat včas, měl by se podle ní sestavovat rozpočet na příští rok.Plán schválila v roce 2024 předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Jeho vytvoření vyžaduje evropská legislativa kvůli dohledu nad rozpočty členských zemí a koordinaci hospodářských politik. Podle ministryně financí je ale v současnosti nereálný. Materiál dokonce označila za past. Zatímco loňský státní rozpočet skončil schodkem 290,7 miliardy korun, v příštím roce by podle tohoto plánu musel klesnout na maximálně zhruba 150 miliard. Koalice ANO, SPD a Motoristů mezitím hledá další cesty k rozvolnění rozpočtových pravidel. Ve Sněmovně se snaží prosadit novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která mimo jiné umožňuje zvyšovat vládě výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu a nezapočítávat je do schválených výdajů. Opozice i mnozí ekonomové záměr kritizují. Obávají se, že změny otevírají cestu k obcházení dluhových pravidel a skrývání skutečného zadlužení státu. Poslanci by měli spornou novelu znovu projednávat tento týden ve středu. Nachystala předchozí vláda past, když v Bruselu slíbila konsolidaci veřejných financí? Proč stát už nechce sledovat plnění Maastrichtských kritérií pro přijetí eura? A máme se bát rozvolnění rozpočtových pravidel?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Ve Vltavínu už podruhé připomeneme historii jihočeských hranic. Zaměříme se na podzim roku 1918 a jaro 1919, tedy na dobu našeho oddělení od Rakouska, a tím pádem nutnosti proměnit ryze úřední zemskou hranici v hranici státní.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Meziroční inflace v Česku zrychlila z březnových 1,9 na 2,5 %. „Žádné drama se ale nekoná. Pořád se pohybujeme kolem inflačního cíle,“ uklidňuje v pořadu Jak to vidí… ekonom Richard Hindls. Varování před novým ropným šokem a dramatickým růstem inflace považuje za přehnaná. Situaci podle něj nelze srovnávat s krizí v 70. letech v době jomkipurské války. „Výkyvy se pohybují jen v jednotkách procent. Navíc máme náhradní zdroje energií i jiný systém nabídky a poptávky.“Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) vyhodnotila ekonomická rizika, zesílená pokračující krizí na Blízkém východě, a poupravila svou měnovou politiku. „Měnit úrokové sazby prozatím není potřeba,“ souhlasí hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. „Ovšem centrální banka teď není v komfortní situaci. Prázdniny jí skončily, protože začíná tvrdý boj o udržení inflace tam, kde je,“ poukazuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Jak se za třicet let proměnila správa českých silnic a jakou roli v tom hraje digitalizace? Kdy je nejvhodnější okamžik pro opravu silnice a jak se v posledních letech změnil jejich stav? Z Tomášem Minibergerem z firmy Vars Brno hovořil Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Co je potřeba udělat, aby se zvýšila konkurenceschopnost zemědělství v Evropě? Jak trh pokřivují dotace? A jak do tohoto odvětví pronikají moderní technologie? Povídali jsme si s Janem Šimkem, šéfem agrárního holdingu JTZE.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Donald Trump zažil další pokus o atentát. Podílí se sám svými kroky a rétorikou na radikalizaci americké společnosti? Co vypovídá o dění v republikánské straně, že se od něho kvůli Íránu odvracejí jeho nejznámější podporovatelé jako republikánští politici Marjorie Taylor Greenová, Ron Johnson, či konzervativní moderátor Tucker Carlson. A jak to čte Evropa? Moderuje Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump prodloužil příměří s Iránem, dokud Teherán nepředloží jednotný mírový návrh a nebudou pokračovat mírová jednání. Mezitím nadále pokračuje blokáda Hormuzského průlivu, která neovlivňuje jen ceny ropy a plynu. „Nejde o to, že by hnojiv byl do budoucna nedostatek, to je vyloučeno, pokud konflikt zůstane takto lokální. Ale zvedá se jejich cena,“ upozorňuje v Interview Plus ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka v Perském zálivu a s tím související omezení dopravy přes Hormuzský průliv dál ovlivňuje světové ceny energií i evropskou energetickou bezpečnost. „Zbavili jsme se potrubní závislosti na jednom dodavateli, ale stali jsme se závislými na námořních trasách,“ říká v pořadu Jak to vidí… ekonom Lukáš Kovanda. Kudy jinudy k nám ropu dostat? A kde hledat alternativy pro dovoz leteckého paliva?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč jsou salátové zálivky při konzumaci zeleniny důležité? Jak probíhá jejich výroba a hledají se nové chutě? Čím lze bojovat proti plýtvání potravinami? Co říkají na zálivky děti ve školních jídelnách? Jak Radima při jeho podnikání ovlivnila kariéra v automobilovém průmyslu a pobyt v Japonsku? Proč se Radim místo crash testů automobilů vrhl právě na zálivky? A co chystá dál?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jak promění svět byznysu AI agenti? Jak vzniká v Česku špičkový AI výzkum? A jaké to je podnikat se svým jednovaječným dvojčetem? Povídali jsme si se zakladateli technologické firmy Apoco Matoušem a Ondřejem Havlenovými.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jak se nyní podniká na Blízkém východě? Creative Dock staví firmy na zakázku: jak se toto odvětví v posledních letech proměnilo? Jakou roli hraje umělá inteligence v urychlení vývoje a založení nové firmy? Co Creative Dock očekává od vstupu na severoamerický trh? Co je v dnešním nepředvídatelném světě největší strategickou výhodou? Nejen o těchto tématech hovořila Gabriela Teissing z Creative Docku.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Jak logistiku proměnily poslední roky plné turbulencí? Proč se všechny evropské podniky nyní ptají, jak dokáže Dachser obsluhovat Maroko? A jak adrenalinovým zážitkem je doprava jezdících schodů do aljašského vnitrozemí? Povídali jsme si s Janem Piharem, šéfem společnosti Dachser Czech Republic.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Válka v Íránu a okolí sice trvá jen pár týdnů, ale téměř jistě ovlivní světovou a samozřejmě i českou ekonomiku minimálně na mnoho měsíců dopředu. „Džin už byl vypuštěn z lahve,“ říká v podcastu Money Maker ekonom Tomáš Dvořák z londýnské poradenské společnosti Oxford Economics. Podle jeho propočtů konflikt na Blízkém východě připraví tuzemské hospodářství už letos minimálně o několik desetin procenta růstu. „Drahá ropa, jejíž cena bude klesat mnohem pomaleji, než jak vystoupala, se propíše všude,“ varuje s tím, že inflace by se mohla vyšplhat až k pěti procentům.Podle Tomáše Dvořáka, který studoval mimo jiné na univerzitě ve skotském Glasgow, je aktuální dění v okolí Hormuzského průlivu další v řadě špatných zpráv pro Evropu. „Bohužel to je symptomatické pro dobu, ve které žijeme,“ popisuje a dodává, že svět ustupuje z globalizace, jednotlivé mocenské bloky se spíše uzavírají do sebe a jedna krize následuje druhou. Zároveň to je ale podle něj další příležitost, aby se Evropa rychleji postavila na vlastní nohy a zbavila závislosti na nespolehlivých partnerech.V rozhovoru došlo ale i na to, jak moc hospodářská politika nové vlády Andreje Babiše může Česko posunout, resp. zbrzdit, v čem se můžeme inspirovat u Poláků, že obnovitelné zdroje a green deal dostávají s íránským konfliktem nový smysl nebo centrální banky čeká dilema s tím, kdy a jak začnou zase zvedat základní úrokové sazby.00:00 Začínáme02:53 Růst české ekonomiky05:54 Kam se pohnou úrokové sazby?08:34 Benzinky jako první ukazatel zdražování13:55 Závislost na nestabilních režimech18:14 Jak je na tom Evropa?29:56 Green Deal a ETS32:54 Investice do obrany36:56 Hospodářská strategie vs. programové prohlášení44:52 Časté inflační šoky47:24 „Průmysl je zase sexy.“

Jak v praxi funguje mezinárodní nábor pracovníků? Proč jsou Filipíny jedním z hlavních zdrojů pracovní síly? Jak dlouho nábor trvá a kolik stojí dovézt jednoho zaměstnance do Česka? Jaké profese jsou nejvíce poptávané? Proč české firmy bez cizinců nefungují? Jaké jsou největší mýty o pracovní migraci? Nejen o těchto tématech hovořil Tomáš Surka ze společnosti Orienta.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok, i když má výhrady k nízkým výdajům na obranu. Pozastavil se také nad tím, že vláda nedodržela zákon o rozpočtové odpovědnosti. Jak by si prezident představoval lepší rozpočet? Je současný státní rozpočet realistický, nebo nezodpovědný? Vladimír Kroc se ptal ekonomického poradce prezidenta Vladimíra Bezděka, který je rovněž předsedou představenstva společnosti AVANT.

Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok, i když má výhrady k nízkým výdajům na obranu. Pozastavil se také nad tím, že vláda nedodržela zákon o rozpočtové odpovědnosti. Jak by si prezident představoval lepší rozpočet? Je současný státní rozpočet realistický, nebo nezodpovědný? Vladimír Kroc se ptal ekonomického poradce prezidenta Vladimíra Bezděka, který je rovněž předsedou představenstva společnosti AVANT.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda svým rozpočtem podle Národní rozpočtové rady porušila hned dva zákony. Ten o rozpočtové odpovědnosti, když sestavila rozpočet s příliš velkým schodkem. Druhý porušený zákon je pak o financování obrany. Kde na ni vzít?Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Česko má definitivně schválený rozpočet na letošní rok. V pátek ho stvrdil podpisem prezident. Končí tak rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. První rozpočet, který předložila a prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun.Prezident Petr Pavel i Národní rozpočtová rada výši schodku kritizovali. Zároveň varovali  kabinet před tím, že s takto nastaveným rozpočtem Česko nemá šanci dodržet své závazky k Severoatlantické alianci (NATO) a vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.  Ministertsvo obrany má letos hospodařit se zhruba 155 miliardami korun, což podle rady odpovídá 1,73 procenta HDP. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Což podle rady NATO neuzná. „Říkám autoritativně, že až tady budeme v roce 2027 znovu, tak mi dáte za pravdu. Protože obchvaty u Liblic a zvyšování průjezdnosti tratí u Břeclavi nejsou věci, které kdy budou uznány jako výdaje na obranu. Ježdění není naše zbrojení,“ prohlásil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března.Ekonom zároveň upozornil, že předchozí vláda k výdajům na obranu přistoupila obdobně. Rozpočet kabinetu Petra Fialy (ODS) také počítal s investicemi do infrastruktury, které se dají označit jako sporné. Šlo ale o výdaje, které byly nad požadovaná dvě procenta a Fialova vláda tak měla jistou rezervu. V souvislosti s ekonomickými plány koalice ANO, SPD a Motoristů Hampl také vyjádřil obavy z možných dopadů aktuální krize na Blízkém východě. „Snadno může sloužit jako jednoduchá výmluva pro to, proč nebudeme dodržovat nic z pravidel, které dneska máme,“ prohlásil šéf Národní rozpočtové rady s tím, že by to nebylo poprvé. „Zase přišla nějaká krize. A my tady žijeme po roce 2010 v permanentním sledu krizí, které nám umožňují nedodržovat pravidla.“Co všechno si v současné situaci můžeme dovolit? A je vůbec šance, že schodky klesnou, nebo je deficit 300 miliard novým standardem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jakou největší chybu dělají investoři na crowdfundingových platformách? Jakého výnosu dosáhnou na platformě CreditShare, která zprostředkovává investice do zajištěných developerských úvěrů? Jak funguje investorská peněženka? Povídali jsme si s jednatelem společnosti CreditShare Romanem Dzikem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Ministři energetiky států Evropské unie probírají možnosti, jak zmírnit dopady války USA a Izraele proti Íránu na ceny pohonných hmot. Jak se válka může projevit na české ekonomice, kam se může vyšplhat tuzemská inflace a co proti tomu podniká vláda? „Kdybychom si teď vystříleli všechny náboje a situace se zhoršovala, tak nebudeme mít jak reagovat,“ říká o možných opatřeních Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities a bývalý poradce premiéra.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ceny ropy, plynu a pohonných hmot vyletěly strmě vzhůru s tím, jak Spojené státy a jejich spojenci zaútočili na Írán. Teherán hrozí dlouhodobým uzavřením Hormuzského průlivu, klíčové obchodní trasy, kterou projede pětina světového obchodu s těmito komoditami. „Ukazuje se, že velmi účinný princip ve vojenských konfliktech posledních dvaceti let je asymetrie – působení poměrně velké škody s malými náklady,“ poukazuje v Řečí peněz ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Vláda vytahuje do boje proti šedé ekonomice plánovaným zavedením elektronické evidence tržeb, které oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) je stále v procesu řešení střetu zájmů. „Premiér vlastní i další firmy, které mají stejný problém jako Agrofert. A dopad EET bude přinejlepším nulový,“ předvídá v Osobnosti Plus Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) nastínila cestu, po které by mělo Česko dojít k vysokému hospodářskému růstu a nízkým schodkům rozpočtu. Ten aktuální ale poskočil na 310 miliard korun, což dává stávající vláda za vinu té předešlé. „Nová vláda udělala maximum možného v rámci svého vytyčeného hřiště. Maximum možného, pokud jde o to být úsporný a dlouhodobě zodpovědný, určitě ne,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard, který Národní rozpočtová rada (NRR) kritizuje jako protizákonný. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně označil orgán za zbytečný, ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale jeho zrušení odmítla. „Je to kontrolní dioda pro veřejnost, může ji svým silným odborným hlasem informovat, když je ve veřejných rozpočtech něco špatně. A je strašně špatně, že na ni vláda útočí,“ říká v Interview Plus ekonom Daniel Münich.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se rozhodla zrušit Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a radit se s vlastními experty. A následně koalice schválila základní parametry rozpočtu, který je ale podle zrušené rady protizákonný. „Aspoň teď bychom všichni měli bít na poplach, že porušujeme vlastní zákon,“ varuje v Osobnosti Plus Dominik Stroukal, ekonom a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády.