Podcasts about ekonom

Rp200 triliun dana pemerintah resmi dialihkan Menteri Keuangan Purbaya Yudhi Sadewa dari Bank Indonesia ke lima bank anggota Himbara. Langkah ini digadang-gadang mampu memperkuat likuiditas dan mendorong pertumbuhan ekonomi. Tapi, sejauh mana kebijakan ini benar-benar bisa menggerakkan sektor riil dan dirasakan langsung oleh masyarakat?Simak ulasan selengkapnya di Elshinta Podcast bersama Ekonom dari Universitas Surabaya, Prof Wibisono Hardjo Pranoto

Kondice české ekonomiky je průměrná. Ale máme se lépe, než 80 procent lidí na planetě, myslí si to ekonom a analytik investiční společnosti Investika Vít Hradil. Jak je na tom česká ekonomika dnes? „Letos to vypadá na nějakých 2,3 procenta meziročního růstu. Vzhledem k tomu, že historicky jsme byli zvyklí na tři, ale teď jsme se tak nějak smířili s dvěma a půl, tak je takový průměrný rok,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.

Ratusan Ekonom yang tergabung dalam Aliansi Ekonom Indonesia melayangkan tujuh desakan darurat ekonomi kepada pemerintah, tak lama setelah adanya tuntutan 17+8 tuntutan rakyat. Para ekonom menilai bahwa saat ini tengah terjadi penurunan kualitas hidup masyarakat di berbagai lapisan yang bersifat masif dan sistemik. Para ekonom juga menilai, perekonomian Indonesia saat ini mengalami tekanan skala global, sementara di domestik, kebijakan dalam negeri yang kurang tepat memperparah keadaan. Bagaimana pemerintah harus merespon? Talk bersama Pakar Kebijakan Publik Universitas Trisakti, Trubus Rahardiansah.

Vyšší zdanění spotřeby i majetku a naopak nižší zatížení práce a chudých – jaké daňové změny navrhují politikům ekonomové? Kteří političtí vězni v Bělorusku se dostali na svobodu a co za to získá Lukašenkův režim? Proč má krevní tlak v normě jen desetina lidí, kterým lékaři předepsali léky na hypertenzi?

Vyšší zdanění spotřeby i majetku a naopak nižší zatížení práce a chudých – jaké daňové změny navrhují politikům ekonomové? Kteří političtí vězni v Bělorusku se dostali na svobodu a co za to získá Lukašenkův režim? Proč má krevní tlak v normě jen desetina lidí, kterým lékaři předepsali léky na hypertenzi?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ANO slibuje vyšší platy, důchody a snížení daní. Spolu trvá na růstu výdajů na obranu, láká na investice a nezvyšování daní. SPD zase na levné potraviny i energie. Které předvolební sliby ekonomy děsí nejvíc? Hostem Ptám se já byl ekonom z think-tanku Idea při Cerge-EI Daniel Münich. Necelý měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny většina stran konečně odtajnila své recepty pro Česko na příští čtyři roky. Naposledy v pondělí představilo svůj program opoziční hnutí SPD, které slibuje například levnější potraviny a energie, dostupnější bydlení i zdravotnictví a zároveň odmítá zvyšování daní.Ještě velkorysejší je ve svých slibech favorit těchto voleb. Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše v obsáhlém a velmi podrobném programu láká mimo jiné na zrušení změn penzijního systému, které prosadila dosluhující vláda, zvyšování důchodů a platů, obnovení některých daňových slev nebo snižování daní. Řada ekonomů upozorňuje, že pokud by ANO vyhrálo a skutečně by po volbách naplnilo svůj program, prohloubilo by to výrazně deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „V podstatě to bude poslední výdajová párty této země. Potom začnou této zemi vládnout finanční trhy a nějaká brutální finanční konsolidace, kde už se nikdo nebude ptát, jestli to bolí, nebo ne,“ shrnul možné dopady plánů ANO ekonom Daniel Münich v Ptám se já.  „Myslím, že ANO i dovládne, za ty čtyři roky se dá poměrně dobře utrácet. A finanční trhy to ještě vydrží. Ale je to taková politika po nás potopa,“ dodal.Kam by předvolební sliby Česko dovedly? Co splnily současné koaliční strany a co od nich čekat po volbách? A co by měla dělat příští vláda, pokud by skutečně a dlouhodobě chtěla prospět této zemi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Lepit mimořádnými výdaji na povodně nedostatek peněz na obnovitelné zdroje, o kterých se předem vědělo, že budou potřeba, je proti logice rozpočtových pravidel. Stejně tak zvýšení vojenských výdajů v resortu dopravy ze 100 milionů letos na 20 miliard v návrhu státního rozpočtu na rok 2026, říká pro Český rozhlas Plus Jan Pavel z Národní rozpočtové rady. Veřejné finance by se zlepšily samy, kdyby si politici seděli na rukou, dodává v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Ranní brífink Petra Honzejka: Volby jsou ani ne za měsíc a vládní a opoziční strany nám servírují naprosto odlišné obrazy Česka. Na jednom – vládním – vidíme prosperující bezpečnou zemi, která překonala problémy a směřuje ke skvělé budoucnosti. Na druhém – opozičním – vidíme zchudlou zemi v rozvalinách, ve které nic nefunguje, a pokud nedojde ke změně vlády, všichni (s lehkou nadsázkou) zhynou bídnou smrtí. Dá se v tom vyznat a uvést exaltované předvolební výkřiky na pravou míru? Zkusíme to s hlavním ekonomem Deloitte Davidem Markem!

Ranní brífink Petra Honzejka: Volby jsou ani ne za měsíc a vládní a opoziční strany nám servírují naprosto odlišné obrazy Česka. Na jednom – vládním – vidíme prosperující bezpečnou zemi, která překonala problémy a směřuje ke skvělé budoucnosti. Na druhém – opozičním – vidíme zchudlou zemi v rozvalinách, ve které nic nefunguje, a pokud nedojde ke změně vlády, všichni (s lehkou nadsázkou) zhynou bídnou smrtí. Dá se v tom vyznat a uvést exaltované předvolební výkřiky na pravou míru? Zkusíme to s hlavním ekonomem Deloitte Davidem Markem!

Ekonom, filosof a šéf knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček je proslulý originálním pohledem na svět. Nezklamal ani když jsme ho pozvali do Generačního konfliktu. Vyslovit teorii, že za snahou mnoha mladých lidí změnit si pohlaví může být pokus o společenský protest, navrhl, abychom v Praze postavili sochu velkému NIC a prohlásil, že proti popularitě misogyna Andrew Tatea lze postavit jako atraktivní a pozitivní vzor osobnost Václava Havla. Bylo toho samozřejmě mnohem víc, třeba zamyšlení, proč se pořád všechny generace, ať už pozitivně nebo negativně vztahují k "devadesátkám", zatímco po "nultých" a "desátých" letech neštěkne ani pes. Nebo spor o to, jestli za historickou ignoranci mladých lidí může generace boomerů, nebo jejich vlastní nezájem. Samozřejmě nechybí ani tradiční generační slovníčky, které Tomáš Sedláček originálně glosuje. Víte třeba, co ve světě mladých znamená zkratka IRL?

Na konci tohoto podcastu prohlásil Daniel Münich s úsměvem: „Když se můj pes nudí, vrčí a štěká. To se během celého rozhovoru nestalo, takže to snad vypadá dobře.“ Ekonom z think-tanku Idea při Cerge-EI měl pokojného psa u nohou při odpovědích na otázky ohledně problematiky vzdělání, což by nemělo nudit nikoho, kdo se zajímá o kvalitní a prosperující společnost. Na startu nového školního roku konstatuje Münich nepřekvapivé – ve prospěch vzdělání dává stát dlouhodobě málo peněz. Přesto se v mezinárodních žebříčcích nacházíme lehce nad průměrem, a je tedy pravděpodobné, že kdyby byly výdaje navýšeny, posunuli bychom se výrazně výš. Proč se o školství začal zajímat český byznys a jak konkrétně může pomoci? Kdo z byznysu naopak nemá o progres zájem? Jak by měly vypadat přijímačky, aby jejich sítem talentovaní lidé nepropadli? Jaký plat by měli brát učitelé? To vše si poslechněte v podcastu.

Jaké problémy zaměstnanci nejčastěji řeší v terapii? Měli by zaměstnavatelé pomáhat i s obtížemi, které si lidé přinášejí z domova? Jakou roli v péči o duševní zdraví hrají manažeři a HR? Proč je někdy těžší zajít na terapii než do posilovny? Jakou roli může hrát umělá inteligence v terapii a kdy už se stává rizikem? A proč jsou lidé v létě šťastnější, zatímco na podzim čelí většímu stresu? O těchto tématech jsme si povídali se šéfem online terapeutické platformy Hedepy Lukášem Krčilem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Česko má příští rok hospodařit se schodkem ve výši 286 miliard korun, mimo jiné i kvůli výdajům na obranu a na dostavbu Dukovan. Ministr financí Zbyněk Stanjura označil návrh rozpočtu za sociálně únosný a rekordně investiční, jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) ale mluví o cedníku. Které resorty čekají škrty? Jak pokrýt rostoucí náklady státu? A jak do diskuse o rozpočtu zasahuje stanovisko Národního kontrolního úřadu? Odpovídá ekonom Richard Hindls.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má příští rok hospodařit se schodkem ve výši 286 miliard korun, mimo jiné i kvůli výdajům na obranu a na dostavbu Dukovan. Ministr financí Zbyněk Stanjura označil návrh rozpočtu za sociálně únosný a rekordně investiční, jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) ale mluví o cedníku. Které resorty čekají škrty? Jak pokrýt rostoucí náklady státu? A jak do diskuse o rozpočtu zasahuje stanovisko Národního kontrolního úřadu? Odpovídá ekonom Richard Hindls.

Ministerstvo financí Zbyňka Stanjury (ODS, Spolu) předložilo návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Zahrnuje totiž vedle zvýšených výdajů na obranu i vratnou půjčku na stavbu jaderných reaktorů v Dukovanech. „Je to součást veřejných investic a z mého pohledu je dobře, když jsou investice na dluh. V české populaci je hluboce zakořeněný omyl, že deficity veřejných rozpočtů jsou vždycky špatně. Ale to není pravda,“ zdůrazňuje ekonom Michal Skořepa.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I v příštím roce vláda počítá s trojciferným deficitem. Mimo jiné kvůli výdajům na obranu a na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany plánuje Česko hospodařit se schodkem 286 miliard korun. Tedy desetkrát vyšším než před covidem.„Chceme nízké daně, vysoké výdaje a nezadluženou budoucnost,“ říká ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Janský. Ale rozpočet je podle něj sestavený tak, že vlastně ani jednu z těchto priorit neplní. A dodává, že příjmy jsou nedostatečné, respektive výdaje příliš vysoké. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Bude to rok od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky a ex-italský premiér Mario Draghi předložil Bruselu svou obsáhlou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument, který tehdy rezonoval v médiích i mezi politiky, upozorňoval na klesající vliv EU, přeregulovanost a potřebu masivních investic. Jak ale upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, Unie se místo doporučených kroků vydala zcela opačnou cestou.Podle Kovandy Evropská komise naopak zrychluje tempo Green Dealu, což zvyšuje náklady průmyslu a snižuje konkurenceschopnost evropských firem. Administrativní zátěž se nezmenšuje, naopak přibývají nové regulace – například směrnice o odlesňování, která ukládá firmám povinnost detailně prověřovat původ komodit, jako je káva či dřevo. „To je další obrovská byrokratická zátěž, kterou čínské či americké společnosti vůbec nemají,“ říká Kovanda.Zásadní zůstává i problém společného financování investic. Fiskálně ukázněné státy jako Německo či Nizozemsko, podle Kovandy, odmítají hlubší dluhovou integraci. Nedůvěra investorů se projevila i tím, že americká Intercontinental Exchange nezařadila unijní dluhopisy mezi aktiva na úrovni státních bondů, popisuje ekonom. Výsledkem je, že EU si půjčuje dráž než jednotlivé členské země.Na setkání v Rimini Draghi znovu varoval, že Evropa ztrácí globální váhu. „Rok 2025 ukazuje, že se zbortila iluze EU o tom, že je světovou mocností,“ uvedl. Kovanda také připomněl, že Spojené státy a Rusko jednají o Evropě bez její účasti – situace, která je v moderní historii bezprecedentní.Draghi, podle Lukáše Kovandy, upozornil i na tlak Washingtonu: Unie se zavázala k nákupům energetických surovin ze Spojených států v hodnotě 750 miliard dolarů, a byť vágně, i k vyšším výdajům na obranu. Podle Kovandy jde o „kapitulaci Evropy“ vůči americkým zájmům.Unie se tak ocitá v paradoxní situaci: místo posilování vlastní ekonomické síly a politické suverenity přijímá další regulace, oslabuje průmysl a zároveň se dostává do stále větší závislosti na USA. Draghiho varovný hlas tak podle Kovandy zůstává aktuální i po roce – jen s tím rozdílem, že realita se mezitím ještě více vzdálila doporučeným řešením.

Proč začíná Reico sázet na rezidenční nájemní bydlení? A proč je tato společnost skvělou investicí pro kardiaky? Povídali jsme si s Dušanem Sýkorou, předsedou představenstva Reico investiční společnosti skupiny Erste.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS předloží vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá s deficitem 280 miliard, což je 39 miliard víc než letos. Důvodem jsou vyšší výdaje na obranu a dostavba Dukovan. „Zastavilo se ozdravování veřejných financí, nicméně výdaje jsou relevantní,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Dále okomentuje dronové útoky na ropovod Družba a novou evropskou směrnici proti odlesňování.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministerstvo financí finišuje rozpočet na příští rok. Počítá s deficitem 280 miliard korun, tedy o 39 miliard více než letos. Důvodem jsou vyšší výdaje na obranu a dostavba Dukovan. Jak dlouho je takové hospodaření udržitelné?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci srpna předloží vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Kabinet Petra Fialy (ODS) by ho měl předat Sněmovně do konce září, tedy těsně před volbami 3. a 4. října. Ty by tak mohly do schvalování rozpočtu výrazně zasáhnout. Favorizované hnutí ANO už totiž avizovalo, že návrh současné vládní koalice po volbách přepracuje podle svých priorit. Že Česko čeká rozpočtové provizorium už připustil i současný šéf státní kasy. Stanjura už oznámil, že návrh jeho resortu počítá s deficitem kolem 280 miliard korun. Letos má přitom schodek rozpočtu činit 231 miliard. Za navýšením jsou podle Stanjury výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany.Ministr připomněl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun. Zákon se ale nevztahuje na výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP ani na jednorázové výdaje, mezi které stavba jaderných bloků patří. Ministerstvo financí minulý týden zároveň mírně zlepšilo svůj výhled hospodářského růstu pro letošní rok na 2,1 procenta. V dubnu očekávalo dvouprocentní růst. Podle Stanjury „aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k  udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj“.S tím, že kabinet Petra Fialy (ODS) nastavil dobrý směr, souhlasí i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Vždy bylo silným znakem této ekonomiky, že jsme byli na straně fiskálně uměřených. V časech covidových a těsně pocovidových nás začalo znérvozňovat, že nám hrozilo, že úplně změníme naši DNA,“ prohlásil Hampl v Ptám se já. „Tady se evidentně za cenu obrovských politických nákladů stávající vlády alespoň podařilo zatáhnout za ruční brzdu. Ale velká otázka je, jestli je to dočasné, jednorázové brzdění, anebo jestli je to něco, co se propíše do hospodaření i v příštích letech.“Jak se tuzemské ekonomice daří? Jak moc se současné vládě podařilo stabilizovat veřejné finance? A kam by Česko dovedly sliby, které zní v předvolební kampani?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Proč je koupě nemovitosti v Dubaji investiční hit? Jakým nástrahám se při takové investici vyhnout a kolik peněz musíte mít? A jak se vlastně žije v tomhle městě? Dozvíte se v rozhovoru se zakladatelkou Kubr Properties Lilian Kubrovou.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Co jsou plazmové procesy a proč je simulace nanomateriálů důležitá pro moderní průmysl? Jaké to má praktické aplikace? Jak o užitečnosti svého řešení přesvědčili první zákazníky? V čem se liší obchodní jednání v Evropě, USA a Číně a jak se firma přizpůsobuje kulturním odlišnostem? Mají Evropa a Česko šanci uspět v polovodičovém průmyslu a vyhnout se roli „čipové montovny“? I o tom jsme si povídali se šéfem společnosti PlasmaSolve Adamem Obrusníkem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Proč se specializoval na letecké a vesmírné právo? V čem je advokacie podobná lékařské profesi? Proč se mladým do advokacie příliš nechce? A jak je nalákat? Povídali jsme si s Jiřím Horníkem, partnerem advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Co nejčastěji brání úspěšné implementaci AI ve firmách? Jak má postupovat firma, která s umělou inteligencí teprve začíná? Lze přínosy AI nějak měřit a kvantifikovat? A za jak dlouho se obvykle vrací investice? Hrozí, že AI „zdivočí“, bude lhát nebo sabotovat pokyny? A mají evropské modely šanci dohnat americké či čínské? O využití AI ve firmách mluvil s Vojtěchem Komendou ze společnosti AI Excellence Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Může být Evropská unie spokojena s obchodní dohodou se Spojenými státy? Jaký dopad bude mít na českou i evropskou ekonomiku? A dalo se z pohledu Evropy vyjednat víc? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma zaměřeného na evropské záležitosti a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka.

Může být Evropská unie spokojena s obchodní dohodou se Spojenými státy? Jaký dopad bude mít na českou i evropskou ekonomiku? A dalo se z pohledu Evropy vyjednat víc? Tomáš Pancíř se zeptal ekonoma zaměřeného na evropské záležitosti a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na podmínkách vzájemného obchodu se Spojené státy v úterý dohodly s Japonskem, jedním ze svých největších obchodních partnerů. Japonsko se díky tomu zčásti vyhne 25% clům, kterými Trump asijské zemi vyhrožoval ještě před několika týdny. „Pro Evropu je to další signál k tomu, aby se vzájemně pokusila s USA dohodnout na obchodních pravidlech,“ míní ekonom Richard Hindls, emeritní rektor VŠE. V pořadu Jak to vidí... rozebírá také vyhlídky německého průmyslu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč přišli s projektem výškových budov pro město Zlín, jehož součástí je mrakodrap vysoký 300 metrů? Jak se jim daří odšpuntovat přežitky a odpor k moderní architektuře? A jaké to je, rozjet už na škole architektonickou firmu? Povídali jsme si s Monikou Zvonkovou a Pavlem Šánkem, architekty z profesního uskupení Desire Group.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Evropská komise ve středu představila první návrh nového sedmiletého rozpočtu na roky 2028–2034 v objemu dvou bilionů eur. Teď se čekají dvouletá tvrdá vyjednávání. „Dochází k zásadnímu přeskupování priorit EU ve směru ke konkurenci a bezpečnosti a úbytku výdajů na soudržnost a vyrovnávání regionálních nerovností,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Dalšími tématy jsou americká cla, extrémní zájem o hypotéky navzdory drahým nemovitostem a narůstající dluh Francie.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vlastní bydlení jen pro bohaté. Dramatičtější pád příjmů po nástupu do penze. Více odpracovaných let. Vyšší mzdy. Takové jsou ekonomické vyhlídky generace Z, tedy dnešních teenagerů až třicátníků.Generace Z vyrostla obklopená technologiemi a sociálními sítěmi, dospívala během pandemie a na pracovní trh vstoupila uprostřed obří inflace a krize bydlení. Nyní se před námi rozprostírá mlha ekonomické nejistoty tak hustá, že by se dala krájet. Na východě válka, na západě nepředvídatelný Trump.Že by měla gen Z složitější startovací pozici než generace před ní, si přesto ekonom Dominik Stroukal nemyslí. „Nemusíme na ně ale koukat spatra a měli bychom vidět, co si s sebou ponesou.“ Jaké ekonomické vyhlídky čekají na lidi narozené mezi roky 1997 až 2010, tedy dnešní teenagery až třicátníky?*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

"Se Spojenými státy bych se kvůli clům dohodl i za cenu ústupků," říká. Jaké kompromisy podle něj připadají v úvahu? Co čeká od dalšího vyjednávání mezi EU a USA? A v jaké ekonomické kondici převezme Česko na podzim nová vláda? Moderuje Světlana Witowská.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co mají společného infrapanely, fritézy a vaření knedlíků? A co s tím má společného Nikola Tesla? V čem může být vytápění pomocí infrapanelů efektivnější než radiátory nebo podlahové topení? V jakých zemích jsou infrapanely nejoblíbenější a jak jsme na tom v Česku? A jaké to je, když se přete s Českou obchodní inspekcí? S Miroslavem Odložilíkem ze společnosti Namitech o těchto tématech mluvil Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Americký prezident Donald Trump dává Rusku 50 dní na uzavření mírové dohody s Ukrajinou, jinak proti němu a jeho obchodním partnerům zavede dovozní cla ve výši 100 procent. „Pokud by byla hrozba takto vysokých cel naplněna, bylo by to pro země jako například Indie závažné. Ale lhůta končí až na začátku září a nevíme, co se do té doby stane,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Jaroslav Borovička z New York University ve Spojených státech.

Americký prezident Donald Trump dává Rusku 50 dní na uzavření mírové dohody s Ukrajinou, jinak proti němu a jeho obchodním partnerům zavede dovozní cla ve výši 100 procent. „Pokud by byla hrozba takto vysokých cel naplněna, bylo by to pro země jako například Indie závažné. Ale lhůta končí až na začátku září a nevíme, co se do té doby stane,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Jaroslav Borovička z New York University ve Spojených státech.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké jsou trendy v byznysu s chovatelskými potřebami? Jak se tento trh proměnil během covidu a jak jej promění AI? Povídali jsme si s Pavlem Kopřivou, Group e-commerce directorem skupiny Plaček.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Technologie nám měly práci ulehčit a dát nám víc volného času. Jenže místo úlevy přišly vyšší nároky – na čistotu, výkon, péči i naši přítomnost. Měli jsme pracovat méně a žít lépe, ale místo toho jsme unavení a přetížení. Většinu práce, která drží společnost pohromadě, přitom nikdo nevidí. Stroje nám práci nevzaly, jen změnily její podobu. A nejčastěji ji nesou ženy. Péče o děti, seniory, domácnost nebo vztahy není téměř nikdy zaplacená, ale společnost by bez ní nefungovala. Filozofka Helen Hester a ekonom Nick Srnicek tvrdí, že budoucnost práce není v kanceláři, ale v péči. Jak tuto práci přerozdělit a ocenit, individuálně i systémově, aby nebyla jen povinností? A jak naložit se vzácnou komoditou, kterou je volný čas? Pavla Hubálková nás tímto tématem provází – mezi technologiemi, rodinami a budoucností, která může být skutečně naše.

Před patnácti lety odjel na krátkou stáž do Jakarty. Dnes má za sebou exit z firmy s více než dvěma stovkami zaměstnanců, investice do indonéských start-upů, vlastní ostrov u Sumatry a podílí se na projektu Joshua District, což je kreativní komunitní centrum postavené z kontejnerů na Bali. Michal Wasserbauer v aktuálním díle podcastu Na vlně podnikání mluví o tom, jak se dělá byznys v největší muslimské zemi světa, proč bez trpělivosti, respektu a úsměvu neuděláte v Indonésii nic a jak funguje místní startupová scéna. Dozvíte se, jak vybudovat konzultační firmu, kterou koupí mezinárodní skupina, i proč se dnes vyplatí investovat do zemědělství nebo zdravotnictví. A také proč české vtipy obvykle na Indonésany nefungují.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

České platy a mzdy se opět dostávají do popředí zájmu politiků. S blížícími se volbami se řeší platy učitelů, policistů, vojáků a dalších zaměstnanců státu. Stranou ale nezůstávají ani mzdy, které by mohly růst rychleji. „Tlak na růst mezd v Česku není tak silný, jak by implikovala nízká míra nezaměstnanosti,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Zatímco Polsko nebo pobaltské státy masivně investují do své obrany, Česko zaostává. „Odstrašení je přitom jediná šance, jak čelit agresorovi,“ říká Lukáš Kovanda. Proč by se Česká republika neměla spoléhat na USA a měla by vzít obranu do vlastních rukou? A jaké další závěry vyplynuly ze summitu NATO? Hlavní ekonom Trinity Bank komentuje i vývoj cen energií po uklidnění na Blízkém východě a přibližuje témata, která mohou rezonovat v předvolební kampani.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Polsko nebo pobaltské státy masivně investují do své obrany, Česko zaostává. „Odstrašení je přitom jediná šance, jak čelit agresorovi,“ říká Lukáš Kovanda. Proč by se Česká republika neměla spoléhat na USA a měla by vzít obranu do vlastních rukou? A jaké další závěry vyplynuly ze summitu NATO? Hlavní ekonom Trinity Bank komentuje i vývoj cen energií po uklidnění na Blízkém východě a přibližuje témata, která mohou rezonovat v předvolební kampani.

S Janem Hasíkem, zakladatelem investičního holdingu Purposia Group jsme probrali, jak z regionální stavební firmy vybudoval holding s ročními tržbami kolem čtyř miliard korun. A prozradil nám i to, co má muzika společného s podnikáním.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jak si vede český a německý průmysl? Proč potřebuje digitální transformaci? Jak a čím ho do budoucna nakopnout? Jaké lekce si odnesl z budování Twista a jeho exitu? A proč věří více private equity než veřejným trhům? Povídali jsme si s šéfem platformy RockawayQ Michalem Šmídou.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Platy učitelů v poměru k průměrné mzdě v české ekonomice se za poslední roky výrazně propadly. Zatímco v roce 2021 byly na 125 procentech průměru, loni už jen na 109 procent. „Sešup je podobně rychlý jako nárůst po roce 2017, kdy jsme se dostali téměř na průměr Evropské unie,“ konstatuje pro Český rozhlas Plus odborník na vzdělávání a ekonom Daniel Münich, výkonný ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S jedním z nejvýznamnějších českých ekonomů současnosti jsme se bavili o tom, jak vlastně na tom je naše země v porovnání s ostatními evropskými ekonomikami - žijeme ve spálené zemi, anebo patříme naopak mezi ty lepší a bohatší země Evropy? Tématem našeho setkání byla i nová kniha Mojmíra Hampla Globalizace u konce s dechem. Je to tak, že se přeskládává světový systém i mezinárodní partnerství a v podstatě končí krásné období klidu a prosperity, na které budeme muset na nějakou dobu zapomenout? Začíná rozhovor, jehož plnou téměř hodinovou délku a bez reklam můžete najít v aplikaci Herohero pod mým jménem anebo na webu na www.herohero.co/petrhorkyOdkazy:kniha: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/globalizace-u-konce-s-dechem-777137517Zjisti vícKuba, David a jejich nevšední pohledy na zajímavá témata, která vás baví.Listen on: Apple Podcasts SpotifySupport the show

Co je největší slabinou tuzemských podniků? Proč je pro podnikatele tak těžké delegovat pravomoci a důvěřovat svým lidem? Jak by se s růstem firmy měla proměňovat role jejího majitele? Co je interim management a pro jaké firmy je vhodný? Jak probíhá analýza a diagnostika firmy, tvorba strategie a akčního plánu? A jak rychle lze očekávat první viditelné výsledky? Se zakladatelem a jednatelem firmy JPF Czech Jiřím Jemelkou o těchto tématech mluvil Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Jak se dokázal vypracovat ze studentské pozice na společníka advokátní kanceláře? Proč usíná s notýskem a propiskou na nočním stolku? Jaké jsou z pohledu právníka nejčastější chyby, ke kterým dochází při předávání firmy z generace na generaci? A proč nelze právní profesi provozovat jen jako práci, ale spíš jako životní poslání? O tom všem, ale i mnohém dalším jsme si povídali s Jakubem Hollmannem, společníkem advokátní kanceláře Portos a CCS Premium Trust.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Česká ekonomika letos neporoste tak rychle, jak se očekávalo. Výhled Evropské komise se zhoršil o pět desetin procenta, Mezinárodní měnový fond svůj odhad snížil dokonce o osm desetin na 1,6 procenta HDP. „Za snížením, tedy tím, co nás za poslední půlrok nejvíce překvapilo, je jednoznačně faktor Trump. Já jsem na rozdíl od Komise méně optimistický i pokud jde o vývoj na trhu práce,“ uvádí ekonom Vít Hradil, který očekává mírné zvýšení nezaměstnanosti a pomalejší růst výdělků.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Vlastní dům, dvě děti na studiích, auto a dovolená ročně - symboly hezkého života, na které na první pohled dosáhne každý, kdo pracuje. U nás to nevychází. Cenovka za „americký sen“ po Česku je 22 milionů, odhadl podcast ve Vatě.Život úspěšného Američana má několik milníků: svatba, vlastní dům, dvě děti na studiích, auto, jedna dovolená ročně a úspory na penzi. Americký web Investopedia vyčíslil, že takový „americký sen“ vyjde domácnost na 4,4 miliony dolarů, v přepočtu 100 milionů korun.Obdobný sen by v tuzemsku vyšel na 22 milionů, odhaduje podcast Ve vatě. Pro českou střední třídu nedosažitelná částka stejně jako ve Spojených státech.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel minulý týden podepsal takzvanou flexi novelu zákoníku práce a potvrdil jednu z největších změn legislativy pro české pracovní prostředí za poslední roky. „Všechny změny jdou určitě správným směrem. Je důležité, že na této změně byla poměrně široká shoda včetně opozice,“ zdůrazňuje v pořadu Řečí peněz ekonom a rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Americký prezident Donald Trump zvažuje další výjimku z cel, která předtím sám nařídil. Po zrušení cel na elektroniku by tentokrát mohlo jít o automobilový průmysl. „Lobbisté, kteří už se řadí do fronty, aby si promluvili s prezidentem a jeho administrativou, se také postarají o řadu dalších výjimek, které celní výnosy dále sníží,“ předpokládá pro Český rozhlas Plus ekonom a pedagog na New York University Jaroslav Borovička, který působí i ve správní radě institutu CERGE-EI.