Podcasts about ekonom

Boj o rozpočet na příští rok začíná. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes jedná s dalšími ministry o požadavcích pro jejich rezorty. Očekávanou výši schodku zatím neupřesnila. O kolik překoná ten letošní? Hostem Ptám se já byl ekonom, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se chce se šéfy dalších rezortů bavit o výdajích a úsporách na příští rok. Předpokládá přitom, že ministři přijdou s vyššími požadavky, než bude možné uspokojit. Schillerová očekává i debatu o tom, kolik peněz dávají jednotlivá ministerstva neziskovému sektoru. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) bude součástí vyjednávání také otázka růstu platů státních zaměstnanců nebo možnost mimořádné valorizace důchodů. Oba se už dříve shodli, že hlavními prioritami rozpočtu by ale měly být investice do dopravní infrastruktury a do zdravotnictví. Očekávanou výši schodku ministryně financí zatím neupřesnila, návrh státního rozpočtu předloží vládě do konce srpna. Premiér už v červenci řekl, že by schodek rozpočtu pro příští rok měl být významně pod 400 miliard korun. To zkritizovala opozice, podle které bude pokračovat růst deficitů na úkor budoucnosti. Dvacítka ekonomů zároveň v otevřeném dopise poslancům varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Letos stát plánuje schodek 310 miliard korun. Přes 400 miliard se dostal pouze za covidové pandemie v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Mezi 300 a 400 miliardami byl deficit zatím pouze v letech 2020 a 2022. Vláda Andreje Babiše přitom deklarovala, že bude pracovat na postupném snižováním deficitu a zlepšování hospodaření státu. Dosavadní plán vývoje veřejných financí připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) ale ministryně financí označila za past. Schválila proto nový plán, který počítá s postupnou konsolidací až od roku 2028. „Důležitý je konec fiskálně-strukturálního plánu, a to je v roce 2030. Což znamená po dalších sněmovních volbách. Takže možná, že tam bude nějaká past pro příští vládu,“upozornil v Ptám se já člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Možná, že si tu past takto budeme posouvat, až do ní spadneme ale všichni. Protože jestli s veřejnými financemi nic neuděláme, tak ve finále na to fakt doplatíme, doplatí na to ti ekonomicky a sociálně nejslabší.“ Jsou všechny plánované výdaje skutečně nutné? A máme vládě věřit, že od roku 2028 začne rozpočtové schodky snižovat? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rostou v Česku reálné mzdy rychle, nebo pomalu? „Česká ekonomika pořád není v rovnováze. To se týká i role mezd v ekonomice,“ míní v Řečí peněz Michal Skořepa. „Ekonomika si za celý rok něco vydělá a to se dá rozdělit na dvě hromádky podle toho, kdo peníze nakonec dostane – jestli zaměstnanci, nebo vlastníci firem. V 90. letech jsme začali ve stavu, kdy z toho koláče dostávali vlastníci daleko víc než na Západě. To se pomaličku mění,“ všímá si ekonom České spořitelny.

Česko má za sebou řadu tropických dní, kdy teploty šplhaly ke čtyřiceti stupňům Celsia. Vlny veder a sucha ale nejsou jen problémem pro zdraví a přírodu, stále více zasahují také českou ekonomiku. Podle ekonoma Víta Hradila mohou letošní horka způsobit škody v řádu vyšších jednotek až nižších desítek miliard korun. „Odpovídá to škodám menší až střední povodně,“ vysvětluje. Co se stane, pokud se extrémní teploty stanou pravidlem?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko má za sebou řadu tropických dní, kdy teploty šplhaly ke čtyřiceti stupňům Celsia. Vlny veder a sucha ale nejsou jen problémem pro zdraví a přírodu, stále více zasahují také českou ekonomiku. Podle ekonoma Víta Hradila mohou letošní horka způsobit škody v řádu vyšších jednotek až nižších desítek miliard korun. „Odpovídá to škodám menší až střední povodně,“ vysvětluje. Co se stane, pokud se extrémní teploty stanou pravidlem?

Rostou v Česku reálné mzdy rychle, nebo pomalu? „Česká ekonomika pořád není v rovnováze. To se týká i role mezd v ekonomice,“ míní v Řečí peněz Michal Skořepa. „Ekonomika si za celý rok něco vydělá a to se dá rozdělit na dvě hromádky podle toho, kdo peníze nakonec dostane – jestli zaměstnanci, nebo vlastníci firem. V 90. letech jsme začali ve stavu, kdy z toho koláče dostávali vlastníci daleko víc než na Západě. To se pomaličku mění,“ všímá si ekonom České spořitelny.

Co rozhoduje o tom, jestli se restauraci daří? Čím může umělá inteligence změnit každodenní fungování restaurací? Proč personalizované nabídky zákazníkům fungují v restauračním byznysu výrazně lépe než hromadné kampaně? Co jsou takzvané dark kitchens, jak fungují a proč jich přibývá? Jak se po covidu změnilo chování zákazníků restaurací? Které restaurace v současnosti vydělávají nejvíce? Kam chce Choice dál expandovat a proč se i nadále bude spoléhat na své zázemí v Praze?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Wacana pembatasan BBM bersubsidi pertalite, apa yang perlu diantisipasi?Bersama Narasumber:1. Ekonom dari Asosiasi Ekonomi Politik Indonesia, Salamudin Daeng2. Pengamat Ekonomi, Irwan Ibrahim

Správně nastavená pojistka nám může zachránit finanční a životní standard v případě nečekaných problémů. Přesto je pojištění pro většinu lidí nudné a trochu nepříjemné. „Máme pocit, že ho možná nikdy nebudeme potřebovat, tak co bychom něco platili. Už jenom přelézt tuto mentální přehradu není úplně legrace,“ připouští v pořadu Řečí peněz Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a autor knihy Finanční jednohubky.

Jak se trénuje první pomoc ve virtuální realitě? Kolik lidí už tímto způsobem v Česku kurz první pomoci absolvovalo? A jaký společenský dopad může mít jeden vytrénovaný člověk na rodinu a okolí? Povídali jsme si s Markem Bárdym, ředitelem firmy VR Rescue.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Dvě desítky předních českých ekonomů se v dopise přidaly k prezidentovi a varují poslance před rozvolňováním rozpočtových pravidel, ke kterému se chystá vláda. „Změna byla vyvolána nutností, rozvolňovat by musela jakákoliv vláda,” vzkazuje kritikům poslanec Jan Hrnčíř (SPD) v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus. „Problém je, že je zákon vyprázdněný a dává neomezené rámce zadlužování,” obává se bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

BPS umumkan Pertumbuhan Ekonomi Indonesia Kuartal II mencapai 5,29 persen, Apa dampaknya bagi rakyat?Narasumber: Pkl 23.00 ::: Ekonom dari Asosiasi Ekonomi Politik Indonesia, Salamudin Daeng &Pkl 24.00 ::: Pengamat Ekonomi, Irwan Ibrahim

Investice mají několik pravidel. Nejdůležitější z nich je dávat si pozor na podvody a diverzifikovat příjmy, radí ekonom Michal Skořepa. „Začínající investor by si měl přestat všímat údajně úžasných investičních příležitostí, jako jsou různé mince a byty v Dubaji, a raději zajít na pobočku banky anebo k finančnímu poradci a prostě říct: Mám volných pár peněz a začínám s investováním,“ doporučuje v letní sérii pořadu Řečí peněz.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce „významně pod 400 miliardami korun“. Oznámil to premiér Babiš. Opozice plánovaný deficit kritizuje, ekonomové zároveň varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Jaká vidí rizika? Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ řekl tento týden předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Jeho kabinet pro letošek počítá se schodkem 310 miliard korun, na příští rok zatím premiér odhaduje deficit „významně pod 400 miliardami“. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude přesnější odhad možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy. Premiér uvedl, že chce své ministry tlačit k provozním úsporám. Zároveň očekává investice do zdravotnických zařízení, výstavby dálnic i obchvatů měst. Potvrdil i výdaje na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zástupci opozice plány vlády zkritizovali s obavami, že růst deficitu bude dál pokračovat na úkor budoucnosti země. Podle předsedy ODS Martina Kupky rozpoutali Babiš a Schillerová „rozpočtový armagedon“. Kupka výrokem narážel také na novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů, kterou se vládní koalice chystá prosadit i přes veto prezidenta. Před tím už varovala i dvacítka českých ekonomů, včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Skupina odborníků v úterý dopisem apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli kterým prezident Petr Pavel návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti vetoval. Rozpočtová pravidla jsou podle nich standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Šéfka státní kasy Schillerová kritiku odmítla. Stejně tak premiér Babiš, který výzvu označil za politické prohlášení. „Toto je skutečně něco jiného než drobná změna pravidel. Toto je i jiná situace než za minulé vlády, kdy jsme byli velmi kritičtí k tomu, jakým způsobem exministr financí Zbyněk Stanjura přistupoval k některým rozpočtovým položkám. Ale tam to byl občas pokus o zamaskovaný faul, nebo hra offside. Teď je to úplně jiná úroveň. Teď říkáme, že máme čáry z toho hřiště úplně umazat,“ reagoval v Ptám se já Hampl . Co by vyřešilo problémy s rozpočtem? Je šance, že se ještě někdy ze spirály rozpočtových schodků dostaneme? A jak to, že si to Češi, kteří jinak nemají rádi dluhy, tohle nechají líbit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Investice mají několik pravidel. Nejdůležitější z nich je dávat si pozor na podvody a diverzifikovat příjmy, radí ekonom Michal Skořepa. „Začínající investor by si měl přestat všímat údajně úžasných investičních příležitostí, jako jsou různé mince a byty v Dubaji, a raději zajít na pobočku banky anebo k finančnímu poradci a prostě říct: Mám volných pár peněz a začínám s investováním,“ doporučuje v letní sérii pořadu Řečí peněz.

Podle čeho poznat správného kandidáta na manažerskou pozici v rodinné firmě a jak odhalit, zda bude dobrým lídrem? A jak často se stává, že i pečlivě vybraný manažer nakonec selže? Povídali jsme si s headhunterem Davidem Petrů ze společnosti Hill International.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

„Fabriky pořád chrlí věci… A když nemůžou odcházet do Ameriky, chodí do zbytku světa a do Evropy,“ vysvětluje důsledky amerických dovozních cel hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Jaké dopady mají vlny veder na energetickou infrastrukturu? Proč zdražení plynu představuje větší problém než výkyvy cen pohonných hmot? A v čem je zrádný výpočet meziroční inflace?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Fabriky pořád chrlí věci… A když nemůžou odcházet do Ameriky, chodí do zbytku světa a do Evropy,“ vysvětluje důsledky amerických dovozních cel hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Jaké dopady mají vlny veder na energetickou infrastrukturu? Proč zdražení plynu představuje větší problém než výkyvy cen pohonných hmot? A v čem je zrádný výpočet meziroční inflace?

Před první investicí je potřeba ujasnit si, jestli rozumím podmínkám smlouvy, a spočítat, kolik peněz na to mám k dispozici. „Investovat může každý, komu něco zbyde v rozpočtu poté, co si vyřídí povinné výdaje. Určitě to není tak, že by bohatší lidé měli víc možností investovat, dneska jsou možné vklady od skutečně desítek korun,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Proč byla 90. léta pro podnikání naprosto skvělá? Jak vydělat a následně ztratit desítky milionů korun a nezhroutit se z toho? A podle čeho si vybírat firmy k investici? Povídali jsme si s Ladislavem Chodákem, manažerem, investorem a podnikatelem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jak umělá inteligence během posledních let změnila práci s firemními daty? Jaká data o firmách existují a odkud pocházejí? Co lze z veřejně dostupných dat zjistit o strategii firmy? Podle čeho poznat, že firma roste, nebo naopak zpomaluje? Co vypovídá digitální stopa o budoucím potenciálu firmy? Jaké signály mohou upozornit na obchodní příležitost? Jak oddělit kvalitní informace od datového šumu? Proč je nebezpečné řídit firmu pouze intuicí? O těchto i dalších tématech hovořil Martin Ondáš spoluzakladatel BizMachine.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Vláda neprodlouží regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy budou platit naposledy tuto neděli. Od pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit tržními mechanismy. Podle ministerstva financí už mimořádná situace na trhu pominula. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ale varuje, že pokud porostou ceny ropy, může nafta během jediného týdne zdražit až o čtyři koruny na litr. V pořadu Jak to vidí se vyjadřuje také k přesunu Zetoru do Indie nebo k prodloužení provozu Temelína.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda neprodlouží regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy budou platit naposledy tuto neděli. Od pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit tržními mechanismy. Podle ministerstva financí už mimořádná situace na trhu pominula. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ale varuje, že pokud porostou ceny ropy, může nafta během jediného týdne zdražit až o čtyři koruny na litr. V pořadu Jak to vidí se vyjadřuje také k přesunu Zetoru do Indie nebo k prodloužení provozu Temelína.

Od července platí živnostníci nižší odvody na sociální pojištění. Vláda tím chce ulevit drobným podnikatelům, kritici ale mají obavu z toho, jaký dopad to může mít na stav rozpočtu. „Je to jenom marginální zásah do celkově poměrně nespravedlivého systému,“ míní v pořadu Pro a proti ekonom Robin Maialeh. „Je dobře, že se jim odvody snižují a vracejí se zpátky alespoň částečně tam, kde byly před několika lety,“ oponuje viceprezidentka Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zvládnout přesun z nadnárodního korporátu do rodinné firmy? Jaké vlastnosti jsou potřeba k tomu, aby byl člověk úspěšný finanční ředitel? A jak mu v byznysu pomáhá mnohaletá zkušenost fotbalového rozhodčího? Povídali jsme si s CFO firmy Hecht Motors Karlem Čermákem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Co mají dělat mladí kuchaři, aby se dostali ve svém oboru na špičku? Jaká je česká gastronomie a co ho v ní v poslední době nadchlo? A co nás čeká na už 12. ročníku gastronomického festivalu Symposium Culinary Prague? Povídali jsme si s kuchařem Tomášem Kalinou, zakladatelem akce Symposium Culinary Prague.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Před deseti lety rozhodli britští voliči v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vyřešit se tak měla otázka napjatého vztahu mezi Británií a EU. Podle ekonoma Richarda Hindlse šlo o „příliš jednoduchou odpověď na velmi složitou otázku“. Jak si Británie vede dnes a je vůbec reálný její návrat? V pořadu také zazní, jak velkým strukturálním problémem jsou extrémní vedra, i to, co se změnilo rok od rozsáhlého blackoutu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vznikla myšlenka Terminálu Karlín a proč jeho zakladatel po covidu vsadil na street food? Jakou roli hraje v úspěchu podniku lokalita pražského Karlína? Proč vedle dvou food kontejnerů rozšířili podnikání o catering a firemní akce? Proč jsou kvalitní obědy důležitým zaměstnaneckým benefitem? Jak v Terminálu Karlín využívají umělou inteligenci při řízení firmy a obchodu? A jaká je budoucnost české gastronomie? Nejen o těchto tématech hovořil Petr Janoušek, zakladatel Terminálu Karlín.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Fotbaloví fanoušci se trápí nad remízou českého týmu s Jihoafrickou republikou na fotbalovém mistrovství světa. Šampionát ale není spojen pouze s výkony na trávníku. Mnozí se ptají, jak vysoko mohou vystoupat ceny vstupenek a kdo na mistrovství nejvíc vydělá. „Reputace Spojených států ve světě v posledním roce utrpěla. Pro USA je proto důležité, aby šampionát dopadl úspěšně,“ tvrdí v Interview Plus Jaroslav Borovička, profesor ekonomie na americké New York University.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mají platební karty budoucnost? Proč jsou v Asii tak populární QR kódy a mobilní peněženky? Proč se Singapur stává novou Dubají? Nejen o těchto tématech hovořil Marel Bočánek, šéf společnosti Walletory.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Členské státy Evropské unie a europoslanci se dohodli na úpravě systému emisních povolenek ETS 2 pro domácnosti. Nový mechanismus, který se od roku 2028 dotkne pohonných hmot a vytápění budov, má zmírnit prudké výkyvy cen povolenek díky stropu 45 eur za tunu CO₂. Proč vláda považuje tyto změny za kosmetické? Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru také hodnotí stav veřejných financí a ekonomický rozměr fotbalového mistrovství světa.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Členské státy Evropské unie a europoslanci se dohodli na úpravě systému emisních povolenek ETS 2 pro domácnosti. Nový mechanismus, který se od roku 2028 dotkne pohonných hmot a vytápění budov, má zmírnit prudké výkyvy cen povolenek díky stropu 45 eur za tunu CO₂. Proč vláda považuje tyto změny za kosmetické? Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru také hodnotí stav veřejných financí a ekonomický rozměr fotbalového mistrovství světa.

Cílem českého vzdělávacího systému má být co nejlepší příprava na pracovní život, aby ekonomika nepřicházela o talenty a využil se potenciál dětí naplno. Jenže praxe vypadá někdy jinak, školský systém je přirovnáván k tomu z dob Rakouska-Uherska a mluví se o modernizaci. „Z pohledu politiků je silné lákadlo tvrdit, že jsou tento problém schopni vyřešit. Ale v diskuzi mi chybí, jaká tedy ta podoba vzdělávacího systému má být,“ upozorňuje Řečí peněz ekonom Lubor Lacina.

Proč je audit pro ekonomiku podobně důležitý jako STK pro bezpečnost silničního provozu? Proč je nový zákon o účetnictví tak zásadní a co na něm auditorům vadí? Povídali jsme si s prezidentem Komory auditorů ČR Ladislavem Mejzlíkem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Proč se vyplatí postavit si digitální dvojče své firmy? Jak umělá inteligence radikálně promění byznys? A v čem spočívá investiční filozofie „Investuji za tři“? Povídali jsme si s investorem a e-commerce podnikatelem Vladanem Hejnicem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

V čem se liší příprava studentů na maturitu od přípravy na přijímací zkoušky? Na jakou nejdůležitější věc by se měli žáci při přípravě zaměřit? Je současná podoba přijímacích zkoušek férová? Má každý žák šanci u přijímaček uspět, pokud se bude doučovat? V čem se lektoři při doučování přizpůsobují odlišným typům dětí? Čím se měří úspěšnost individuálního doučování, aby to pro rodiče nebyly vyhozené peníze? Nejen o těchto tématech hovořil Jakub Rakušan, šéf a zakladatel Školy Populo.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Může být hospodářský růst v souladu s přírodou? Co Čechy brzdí v úspěchu na světovém trhu? Proč se v poslední době hroutí dodavatelské řetězce a co to znamená pro firmy? Nejen o těchto tématech hovořil Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom, s Janem Jirovcem z firmy Logio.

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jak se v poslední době proměnil trh investic do nemovitostí v Česku? Jaké typy nemovitostí dávají v aktuálním prostředí investiční smysl? A co bude rozhodovat o dalším vývoji nemovitostního trhu v Česku? Povídali jsme si s obchodním ředitelem investiční společnosti Atris Václavem Mráčkem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda hledá cesty, jak si uvolnit ruce k navyšování státních výdajů. Ministryně financí Alena Schillerová chce o změně pravidel pro rozpočet jednat i s Evropskou komisí. Co budou volnější pravidla znamenat pro českou ekonomiku?Hostem Ptám se já byl ekonom, někdejší člen bankovní rady České národní banky a bývalý náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury Tomáš Holub. O změně vládního plánu, který má vést k udržitelnosti veřejných financí a zahrnuje mimo jiné růst státních výdajů do roku 2028, chce šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) začít jednat s Evropskou komisí na začátku června. Pokud se změnu podaří vyjednat včas, měl by se podle ní sestavovat rozpočet na příští rok.Plán schválila v roce 2024 předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Jeho vytvoření vyžaduje evropská legislativa kvůli dohledu nad rozpočty členských zemí a koordinaci hospodářských politik. Podle ministryně financí je ale v současnosti nereálný. Materiál dokonce označila za past. Zatímco loňský státní rozpočet skončil schodkem 290,7 miliardy korun, v příštím roce by podle tohoto plánu musel klesnout na maximálně zhruba 150 miliard. Koalice ANO, SPD a Motoristů mezitím hledá další cesty k rozvolnění rozpočtových pravidel. Ve Sněmovně se snaží prosadit novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která mimo jiné umožňuje zvyšovat vládě výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu a nezapočítávat je do schválených výdajů. Opozice i mnozí ekonomové záměr kritizují. Obávají se, že změny otevírají cestu k obcházení dluhových pravidel a skrývání skutečného zadlužení státu. Poslanci by měli spornou novelu znovu projednávat tento týden ve středu. Nachystala předchozí vláda past, když v Bruselu slíbila konsolidaci veřejných financí? Proč stát už nechce sledovat plnění Maastrichtských kritérií pro přijetí eura? A máme se bát rozvolnění rozpočtových pravidel?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.