Podcasts about lze

Poslechněte si:01:03 Lze spojit dva organismy?10:56 Jak se sbírá láva?21:44 První počítací stroj27:49 Proč už nevidíme hysterky?35:04 Nejstarší dinosaurus42:32 Brambory, vodka, chuťHovoří genetik Jan Pačes, geolog Lukáš Krmíček nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Molekulární kuchyně Miroslava Raaba čte Milan Šteindler.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:03 Lze spojit dva organismy?10:56 Jak se sbírá láva?21:44 První počítací stroj27:49 Proč už nevidíme hysterky?35:04 Nejstarší dinosaurus42:32 Brambory, vodka, chuťHovoří genetik Jan Pačes, geolog Lukáš Krmíček nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Molekulární kuchyně Miroslava Raaba čte Milan Šteindler.

Jak ovlivňuje výživa hormonální rovnováhu? Které klíčové živiny podporují reprodukční systém? Lze výživou ovlivnit endometriózu? Existují vhodné suplementy? Ovlivňují hormonální zdraví kofein a alkohol? Jaký vliv má spánek? Jaké jsou příčiny častého nadýmání? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

V této epizodě Trime podcastu se zaměřujeme na vápník – jeho význam pro zdraví a výživu. Probrali jsme hlavní zdroje vápníku, rozdíly mezi přírodními a syntetickými formami, a jak minerály z řas podporují jeho vstřebávání. Diskutujeme o rovnováze v těle, vlivu vitamínů D3, K2 a hořčíku, a důležitosti správného příjmu vápníku pro optimální zdraví kostí. Probrali jsme také specifické skupiny, jako těhotné ženy, lidé s osteoporózou a vegani, pro které je správná suplementace vápníkem klíčová. Epizoda je určena pro všechny, kdo chtějí vědět, jak správně suplementovat vápník a předejít nežádoucím účinkům.0:00 Úvod1:24 Hlavní zdroje vápníku3:00 Je možné přijmout dostatek vápníku pokud nekonzumuji mléčné produkty 4:00 Doporučené denní dávky 4:30 Lze zjistit hodnoty vápníku z krve? Jak jinak zjistit,  zda přijímám dostatek vápníku ze stravy? 6:40 Využitelnost vápníku a faktory, které ji ovlivňují – Jak ovlivňuje tělo schopnost vstřebat vápník7:30 Pohyb vs. suplementace vápníkem – Kdy je vhodná a jak ji správně aplikovat9:50 Jak přijmout vápník ze stravy - kolik, co konzumovat 12:05 Osteoporóza a vztah k vápníku – Jak správná suplementace pomáhá při osteoporóze13:05 Obsah bílkoviny vs. vápníku - které zdroje vybírat aby se zabránilo předávkování 16:00 Které kofaktory pohlídat ve stravě, aby se podpořil správný metabolismus vápníku 19:16 Správný výběr zdrojů vápníku pro různé skupiny – Jak přizpůsobit příjem vápníku těhotným ženám, sportovcům a 25:30 lidem s osteoporózou nebo 30:35 vegani 24:08 Suplementace hořčíku - co může ovlivnit? 34:40 Proč může být suplementace riziková? 35:12 Jaký vápník je pro tělo nejlepší – Výhody přírodní formy vápníku z řas a kombinace s vitamíny D a K2===============================================

✨ Petr Havlíček a Jirka Vacek o kreatinu. Kdo z něj může těžit – nejen sportovci, ale třeba i vegani nebo úplní začátečníci. Dozvíte se i novinky o jeho vlivu na mozek, bezpečnost dlouhodobého užívání nebo to, kdy s kreatinem začít – třeba i u dětí. A na závěr prozradíme, jestli ho sami používáme, jaký typ kreatinu dává největší smysl, a jak kreatin správně dávkovat a jestli jsou nasycovací fáze opravdu potřeba. Mrkněte do košíku Petra a Jirky ➡️ https://bit.ly/Suplementy_z_videa ✨0:00 Úvod1:46 Co je kreatin? Vzniká kreatin v těle nebo ho musíme doplňovat?3:30 Kde se kreatin nachází a jak z toho můžou profitovat vegani?4:40 Jak funguje kreatin u sportovců? 7:00 Zavodňuje kreatin? 8:35 Jak správně dávkovat a užívat kreatin? Co se stane, když ho budu užívat více, než je třeba? 10:00 Jsou třeba nasycovací fáze? Lze to poznat? 12:57 Kreatin a mozek. Nové vědecké poznatky o jeho účincích.19:10 Jaké má kreatin benefit pro nesportovce? 20:07 Má smysl užívat kreatin i v netréninkové dny? Je kreatin dlouhodobě bezpečný?21:37 Kdy a jak dávkovat kreatin? A pro jaké sporty jsou vhodné?23:40 Musíš užívat kreatin s cukry pro lepší vstřebatelnost? 28:51 Jaký druh kreatinu je nejlepší? Co když mi je z kreatin monohydrátu špatně? 32:27 Užívají Jirka a Petr kreatin? 34:00 Mohou sportující děti kreatin? 36:00 Kdy začít s kreatinem při sportu? 36:45 Závěr

Co vše lze dělat, aby se Praha stala lepším místem k životu? Lze ji proměnit v 15minutové město? Co kromě vysokých cen bydlení trápí obyvatele metropole? Kolik v ní skutečně žije lidí? A kam až sahá pomyslná hranice "velké Prahy"?  O rozvoji hlavního města se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Ondřejem Boháčem, ředitelem Institutu plánování a rozvoje Prahy.

Krok, který musí nastat. Tak označil první místopředseda ANO Karel Havlíček snahu opozice přimět vládu k odstoupení nebo iniciovat, aby jí nedůvěru vyjádřila Sněmovna. Lze mu dát opatrně zapravdu už proto, že je posláním opozice šlapat kabinetu na paty. A poněvadž máme krátce před volbami, byla by hloupá, kdyby nevyužila munice, kterou jí ke svému ostřelování tým Petra Fialy nezištně nabízí.

✨ Máte rádi náš podcast? Podpořte nás v něm :) Hlasujte https://www.podcastroku.cz/#hlasovani stačí napsat Fitness007 a potvrdit potvrzovací odkaz v emailu. Děkujeme za vaší minutu času.

✨ Máte rádi náš podcast? Podpořte nás v něm :) Hlasujte https://www.podcastroku.cz/#hlasovani stačí napsat Fitness007 a potvrdit potvrzovací odkaz v emailu. Děkujeme za vaší minutu času.

Evropská unie uvalila na Rusko další balík sankcí, tentokrát se vztahují na plavidla převážející ruské ropné produkty a na další osoby blízké Kremlu. Podle europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!) je to velká chyba. „Lze říct, že se jedná o sankce na Německo, které se potácí v krizi,“ argumentuje v pořadu Pro a proti a dodává, že mnohem víc poškozují Západ. „Slyšíme je to zlehčovat. Ale ukazuje se, že sankce Rusko bolí,“ odpovídá jeho kolega ze STANu Jan Farský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Její hraný debut bude soutěžit na filmovém festivalu v Cannes – a to jako první český celovečerní film po více než třiceti letech. Zuzana Kirchnerová ve filmu Karavan ztvárnila příběh matky dítěte s mentálním postižením. Sama přitom po narození svého syna Davida zjistila, že trpí Downovým syndromem, ke kterému se později přidal i diagnostikovaný autismus. „Všichni mi říkají: Konečně jsi řekla nahlas, že mateřství a otcovství nemusí být vždy jenom krásné a načančané. Všichni máme ty děti rádi, ale někdy je to hrozně těžké,“ popisuje režisérka, jak na její film reagovali i rodiče dětí bez jakéhokoli handicapu. O tom, že její syn trpí Downovým syndromem, se Kirchnerová dozvěděla až po porodu – a podle jejích slov dosti nevybíravým způsobem. „Byl to můj chlapeček a oni o něm mluvili, jako by to byl nějaký problém,“ vzpomíná filmařka i na doporučení lékaře, že má dítě umístit do ústavní péče, jinak si „zkazí kariéru“. Slova o ústavech ji ale zvedají ze židle dodnes – odkazuje třeba na debaty pražských radních o transformaci ústavní péče a jejím přesunu mimo metropoli. Právě otázka toho, co bude jednou s jejím synem a péčí o něj, trápí režisérku jako matku aktuálně nejvíc. Přestože má teď její syn David dobrou školu a může docházet do denního stacionáře, podle filmařky není Česko připraveno poskytnout mu dostatečně důstojný život. Dokonce si myslí, že je v této oblasti Česká republika jednou z nejhorších v Evropě. Kirchnerové také vadí, jak společnost vnímá matky handicapovaných dětí – tedy jako svaté bytosti, které pouze někde štrykují, vystřihují kartičky a jsou u toho pořád spokojené. Lidem podle ní nedochází, že mají jako ženy také své potřeby, a i proto ve filmu Karavan poukazuje na to, že chtějí být ženami se vším všudy a jsou také sexuální bytosti. Kde stát v péči o lidi s postižením podle Kirchnerové selhává nejvíce? Lze zabránit tomu, aby byla péče o dítě s handicapem frustrující? Proč je důležitá osvěta tohoto tématu? A jak režisérka našla herce, který ve filmu Karavan hraje chlapce s Downovým syndromem a autismem – a jak se s ním pracovalo? Poslechněte si celý rozhovor.

Poslechněte si:01:06 Proč termiti vybuchují?10:25 Nejhlubší jezero světa19:00 Jak vzniká disociace molekul?23:51 Lze navigovat podle hvězd?36:40 Mají motýli rádi hurikány?43:10 Bylo dříve vejce nebo slepice?Hovoří chemička Jana Škerlová, geograf Miroslav Šobr nebo astronom Petr Scheirich. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Molekulární kuchyně Miroslava Raaba čte Milan Šteindler.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle svých slov připraven jednat s Vladimirem Putinem, a to osobně. Odpověděl tak na překvapivou víkendovou výzvu ruského prezidenta k obnovení jednání mezi oběma zeměmi, která probíhala na jaře 2022. K jednání by podle dosavadních plánů mělo dojít ve čtvrtek v tureckém Istanbulu. Zda se ho osobně zúčastní i ruský prezident zatím není jasné. Lze o míru vyjednávat bez dočasného příměří, po kterém spolu s Ukrajinou volají i zástupci evropské koalice ochotných?Hostka: Petra Procházková - reportérka Deníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Heute treffen wir Menschen, die Schule nicht einfach neu denken – sondern diese neu gestalten. Die Primarschullehrerin Antonella Staffiero und der Ökonom Thomas Kochanek. Im Schweizer Kanton St. Gallen haben sie einen Ort, das LzE Immersive Learning Space, geschaffen, an dem Lernen nicht in starren Systemen stattfindet, sondern im echten Leben. Von der Spielgruppe bis zur Internationalen Matura. Doch welche Herausforderungen sind zu meistern auf dem Weg zur eigenen Schulgründung und welche Motivation steckt dahinter? Birgit Eller Krumm führt durch die Folge 96. Dr. Thomas Kochanek ist Partner bei einer Investment Boutique im Kanton Zug. Der promovierte Ökonom war mehrere Jahre im Investment Banking, im Hedge Fund-Bereich sowie in der Erwachsenenausbildung u.a. an der Universität St. Gallen tätig. Dort hat er die Studiengänge CAS Change & Innovation Management und CAS Sportmanagement sowie das Kompetenz-Center für Intra- und Entrepreneurship aufgebaut. Antonella Staffiero ist ausgebildete Primarlehrerin mit langjähriger Berufserfahrung in verschiedenen schulischen Kontexten, insbesondere in den Bereichen Sprachförderung, integrative Förderung und sozial-emotionale Kompetenzentwicklung. Neben ihrer Tätgkeit im Schuldienst führt sie seit 2012 eine eigene Praxis für Kinesiologie, Lernberatung und Coaching. Link zur Folge: LzE Immersive Learning Space: www.LzE.schule.ch KAP unterstützen - Wenn ihr Sponsor von KAP Podcast werden wollt, ist es ganz einfach. Patreon werden und mit einem Betrag eurer Wahl unsere Arbeit unterstützen. Hier ist der Link dazu patreon.com/kap_podcast Foto Credit: LzE

Poslechněte si:01:10 Vyrobíme velký třesk v laboratoři?16:12 Založení časopisu Vesmír21:32 Čím se živili trilobiti?34:24 Porazí cvrček mouchu ve zbrojení?43:08 Lze předpovědět zemětřesení?Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek, paleontolog Štěpán Rak nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zemětřesení nakladateství Grada čte Ivo Theimer.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:10 Vyrobíme velký třesk v laboratoři?16:12 Založení časopisu Vesmír21:32 Čím se živili trilobiti?34:24 Porazí cvrček mouchu ve zbrojení?43:08 Lze předpovědět zemětřesení?Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek, paleontolog Štěpán Rak nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zemětřesení nakladateství Grada čte Ivo Theimer.

Tak jako každé volby budou podle spisovatele, právníka a někdejšího politika Petra Pitharta i ty letošní přelomové. „Lze si jenom přát, aby nebyly přelomové na další desetiletí. Aby byly přelomové jenom na čtyři další roky, v to doufám,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus. „Výsledek se bude zase točit kolem těch pěti procent (hranice pro vstup do Sněmovny) a nikdo nemůže vědět, kolik stran bude nad a kolik bude pod. Myslím, že může propadnout zase hodně hlasů,“ předpovídá.

Tak jako každé volby budou podle spisovatele, právníka a někdejšího politika Petra Pitharta i ty letošní přelomové. „Lze si jenom přát, aby nebyly přelomové na další desetiletí. Aby byly přelomové jenom na čtyři další roky, v to doufám,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus. „Výsledek se bude zase točit kolem těch pěti procent (hranice pro vstup do Sněmovny) a nikdo nemůže vědět, kolik stran bude nad a kolik bude pod. Myslím, že může propadnout zase hodně hlasů,“ předpovídá. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K čemu ho inspirovala léta strávená v turistickém oddíle? Co se můžeme naučit jen díky tomu, že do školy opravdu chodíme? Jak ze školy vytvořit skvělé místo k žití pro všechny? Za jakých okolností může být i drobné pošťuchování šikanou? Čeho by si měli všímat učitelé i rodiče? Může být dítě zároveň agresor i oběť šikany? Proč je řevnivost mezi dětmi menší ve věkově nehomogenních kolektivech? Jak získat odvahu vystoupit proti nepravostem? Lze se naučit zvládnout vlastní vztek?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K čemu ho inspirovala léta strávená v turistickém oddíle? Co se můžeme naučit jen díky tomu, že do školy opravdu chodíme? Jak ze školy vytvořit skvělé místo k žití pro všechny? Za jakých okolností může být i drobné pošťuchování šikanou? Čeho by si měli všímat učitelé i rodiče? Může být dítě zároveň agresor i oběť šikany? Proč je řevnivost mezi dětmi menší ve věkově nehomogenních kolektivech? Jak získat odvahu vystoupit proti nepravostem? Lze se naučit zvládnout vlastní vztek?

O Černé Hoře toho dnes našinci příliš nevědí, ale v 19. století byl cílem a vzorem skoro každého vlastenecky zapáleného Čecha. Jezdili se tam porozhlédnout, jak vypadá slovanský stát, a čerpali inspiraci pro české národní snahy. Na tyto své dějiny jsme dávno zapomněli. Dnes je Černá Hora nejmenší a národnostně nejrozmanitější slovanské země, která se od svého vzniku v roce 2006 drží prozápadní zahraniční politiky a rychle se začleňuje do euroatlantických struktur. Nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované je proto pozvánkou do fascinujícího příběhu známé neznámé země, ostatně Jakub & Lukáš Novosadovi si tentokrát do studia pozvali historika, balkanistu a spisovatele Františka Šístka, jenž toho u o Černé Hoře ví u nás nejvíc.Ten hned v úvodu přibližuje ony zapomenuté historické vazby českých kulturních a intelektuálních elit 19. století na tehdy nezávislém černohorském knížectví. Tato země tou dobou sloužila jako jeden ze vzorů a ideálů státní samostatnosti a správných slovanských snah. Čeští umělci se zároveň výrazně propsali do místní kultury, což Černohorci dodnes zdůrazňují a rádi se tím chlubí. Tyto pozapomenuté vazby se ovšem odrazily v jedné z našich legendárních pohádek, která nenápadně odkazuje právě staré černohorské knížectví a v mnohém ho paroduje.Následuje přesun do novodobější historie, spojené především s osobností premiéra a prezidenta Mila Djukanoviće, který vydržel v nejvyšších politických funkcích přes třicet let – poprvé se premiérem stal ještě v osmdesátých letech, kdy mu nebylo ani třicet let. Jak se z komunisty, velkého spojence Slobodana Miloševiće a zastánce velké Jugoslávie stal prozápadní člověk, který od roku 1996 formuloval černohorskou potřebu evropské integrace a vstupu do NATO? Lze slovanský stát budovat nikoli národně, ale občansky? Jak je možné, že se to v národnostně nesmírně pestré Černé Hoře povedlo? Proč došlo k rozpadu federace se Srbskem a vyhlášení samostatné Černé Hory? Ostatně jsme-li hrdi na pokojný rozpad Československa, neměli bychom být stejně pyšní na stejně tak mírný rozchod Srbska a Černé Hory, kde se ani nebáli vyhlásit referendum o samostatnosti?Sourozenci s hostem probírají rovněž Djukanovićovu kontroverzní pověst, obvinění z korupčního jednání i příčiny posledních neúspěchů dlouhá léta zdánlivě nezničitelného politika. Rozený vypravěč František Šístek nakonec ještě detailně vylíčí současnou politickou situaci, sugestivně nastíní hlavní problémy, s nimiž se Černá Hora aktuálně potýká, a představí i vize a plány jejích nových politických lídrů, již koketují také s Ruskem, protože v Černé Hoře hraje významnou úlohu také pravoslavná církev. Je to kabaret, který stojí za poslech.Aneb konečně podcast, který vypráví příběhy, jaké jinde skutečně neuslyšíte.

Partnerský život ve vrcholovém sportu fitness z pohledu Jirky Vacka a jeho partnerky Verči .0:00 Úvod1:30 Verča se take připravovala na EVLS, jak dopadla? A jak se lišila příprava? 3:30 Proč Verča přerušila soutěžení na 6 let? Porucha příjmu potravy. 7:00 Jirka záchrana a pauza od vztahu? 14:42 Co bylo motivací zkusit znovu závodit? 16:00 Jak poznal Jirka jako trenér, kdy je čas začít Verču připravovat na závody? 22:00 Čím jsou si holky s poruchou příjmu potravy podobné? 23:40 Jak zvládal Jirka s Verčou společnou přípravu na závody? Kdo koho držel?27:00 Lze přepnout ze vztahu lásky na čistou přípravu? 30:00 Jaké komplikace měl Jirka během přípravy? Jak velký stres je to pro oba?36:00 Nevyžádané rady si odpotusť a pomáhat se má tak, jak potřebuje daný člověk. 37:45 Jak funguje den závodu, kdy závodí oba? Trenér nebo partner? 43:00 Dokáže být Verča i tvrdá, přestože je přirozeně empatická?44:14 Co bylo po konci závodů? 47:00 Bude se Jirka s Verčou připravovat na další závody?49:27 Co přinese rok 202550:30 Jakou podmínku dal Jirka Verče, aby mohla závodit?

Ranní brífink Ondřeje Housky: Skoro 60 procent Čechů vnímá Green Deal jako ohrožení pro českou ekonomiku. Lze to nějak změnit a nejsou tyto obavy vlastně na místě? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku HN. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Skoro 60 procent Čechů vnímá Green Deal jako ohrožení pro českou ekonomiku. Lze to nějak změnit a nejsou tyto obavy vlastně na místě? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku HN. 

Může cirkus pozitivně působit na duševní zdraví? Lze ho použít v terapeutických procesech? A pokud ano, jaké metody lze v takové praxi aplikovat? Knihovna CIRQUEONu přinesla další přednáškový večer, tentokrát na téma " Cirkus a jeho terapeutický potenciál." O tématu mluvila cirkusová lektorka a performerka Hana Davidová a klinický psycholog a žonglér Vojtěch Holický. Oba stojí za mezinárodním projektem CIRCUS CLINIC, ze kterého vzešla publikace v českém a anglickém jazyce. Projekt, jehož partnerem byl i CIRQUEON, zkoumal několik případů, u kterých lze nový cirkus použít k podpoře a rozvoji terapeutických procesů u dětí a mladých dospělých. Nabízí zajímavé způsoby, jak přemýšlet o cirkusu a jeho možnostech pro podporu celkové pohody prostřednictvím her, kreativity, uvědomování si vlastního těla. Poslechněte si CIRQUEON CIRKUS PODCAST, který připravila Veronika Jošková Štefanová. Přednášky v Knihovně CIRQUEONu jsou v roce 2025 podpořeny Operačním programem Jana Amose Komenského.

⁠⁠Brain We Are MINI FEST⁠Stárnutí je problém, který se dá inženýrsky řešit. Jaké jsou nejnovější strategie, které prodlužují zdravý život? A proč je dlouhověkost daleko víc než jen vyšší věk?Dlouhověkost není o tom žít co nejdéle, ale žít co nejkvalitněji. Spolu s expertem na výživu a dlouhověkost Miloslavem Šindelářem se ponoříme do fascinujícího světa biologie stárnutí a optimalizace zdraví.

Protagonista románu Lidská skvrna od Philipa Rotha poznamenává, že západní písemnictví vzniká ze sporu – ze sporu nad krásnou Helenou, který nakonec přerostl ve válku. V nadsázce lze totéž říct i o filozofii. Pro mnohé myslitele napříč staletími je stěžení Hérakleitův výrok, dle kterého je válka otcem všech věcí. Znamená to, že sklon k agresivitě je vlastní i filozofii a že se snad tato agresivita může přelévat do skutečných válek?Tuto tezi formuluje v knize Totalita a nekonečno filozof Emmanuel Lévinas. Má za to, že princip identity vládnoucí filozofii, tedy snaha převést stejnost na různost, se skutečně ozývá i ve válce. Válka je v tom případě bytostně spjatá s naším myšlením. Jsme bojové plemeno, protože jsme se naučili myslet skrze kategorie my a oni. Lze se to odnaučit? Lévinas říká, že nám nic jiného nezbývá, ne po druhé světové válce.A možná jsme se i ledacos odnaučovali, třeba i tím, že jsme si poslední roky říkali, že pravou sílou je slabost. I to má své kulturní dějiny. Ježíš učil, že skutečnou mocí je služba. Tato myšlenka – či spíše Ježíšova existence – se podle italského filozofa Giovanni Vattima vtělila do dějin západu. Navzdory tomu, že i křesťanství má svou agresivní stránku, obecně kulturu zjemňuje. A přestože byl Ježíš vše jiné jen ne slabý, formuloval Vattimo právě na pozadí křesťanství tzv. pensiore debole, slabé myšlení, které je prý pravou silou západní společnosti.V čem tkví tato „slabost“? Třeba v tomto: Postupně přestáváme fyzicky trestat; neupalujeme, ale diskutujeme; odbouráváme hierarchie; společnost stavíme na konsensu, ne na moci. Ale není to nakonec jen část pravdy? Nemá v sobě každé myšlení kus agrese, bez níž by nebylo ani nic dobrého? A jak rozumět tomu, že se nám na veřejnosti náhle mísí dva imperativy? Ještě si opakujeme „slabost je síla“, ale také už slýcháme, že je třeba dát „zbraně na stůl“. Znamená to, že se chceme částečně rozejít s principem „slabého myšlení“? Nebo nechceme, ale musíme?KapitolyI. Hádka, z níž vyrůstá západní písemnictví [začátek až 16:20]II. Pryč od totality! [16:20 až 42:00]III. Richard Overy: Války jsou dobré „k myšlení“. [42:00 až 57:30]IV. Fašistický princip uprostřed současnosti [57:30 až konec]BibliografieEmmanuel Levinas, Totalita a nekonečno, přel. Miroslav Petříček – Jan Sokol, Praha: OIKOYMENH, Tamtéž, str. 10.Tereza Matějčková, „Jsem na Tebe alergická. Hegel a Lévinas o vztahu k druhému“, in: Jakub Sirovátka – Ondřej Sikora, Lévinas v konfrontaci, Praha: OIKOYMENH, 2020, str. 36–53.Richard Overy, Why Wars? New York: Norton Company, 2024.Philip Roth, The Human Stain, London: Vintage, 2000.Peter Trawny ve skvělé knize Hitler, die Philosophie und der Hass (Berlin: Matthes & Seitz, 2022).Gianni Vattimo, Transparentní společnosti, přel. Antonín Kosík, Praha: Rubato, 2013.Zlomky předsokratovských myslitelů, přel. Karel Svoboda, Praha: Československý akademie věd, 1962.

Poslechněte si:01:12 Nejstarší pravěká těžba surovin09:55 Jak dokáže kaktus přežít bez vody?19:03 Objev rozpínání vesmíru25:49 Lze vypnout geny bez zásahu do DNA?34:09 Umí želvy číst magnetickou mapu?44:38 Je sova moudrá?Hovoří archeolog Pavel Burgert, botanička Magdaléna Chytrá nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:12 Nejstarší pravěká těžba surovin09:55 Jak dokáže kaktus přežít bez vody?19:03 Objev rozpínání vesmíru25:49 Lze vypnout geny bez zásahu do DNA?34:09 Umí želvy číst magnetickou mapu?44:38 Je sova moudrá?Hovoří archeolog Pavel Burgert, botanička Magdaléna Chytrá nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.

V minulosti pracovala pro hnutí ANO, podílela se na prezidentské kampani Karla Schwarzenberga, ale i kampani koalice Spolu. Politická marketérka a politoložka Anna Shavit z Katedry marketingové komunikace FSV UK považuje negativní kampaň za nedílnou součástí předvolebního období. A jiné to nebude ani letos. Hnutí ANO zatím vystupuje velmi kriticky, koalice Spolu ještě není vidět. Lze však očekávat, že hlavními motivy letošního boje o hlasy voličů ve volbách do Sněmovny bude program „Antibabiš“ a „Antifiala“.

✨ Jaké problémy řeší výživový specialista Petr Havlíček nejčastěji s klienty ve své poradně? ✨ O tom, kde začít ve výživě, když už nevíte kudy kam a další vaše otázky. 0:00 Úvod 0:28 Časté případy Petra Havlíčka. Rychlé hubnutí a pomalé nezastavitelné přibírání. 8:30 Pište nám otázky ohledně metabolismu a hubnutí. 11:00 Je třeba si udělat zásoby na zimu? 13:50 Naučte se používat zdravý selský rozum. 16:00 Češi chtějí od výživy víc? 19:13 Je třeba poslouchat své tělo? Dávejte si mini úkoly. 23:59 Jak se s manželkou stravovat, když každý máme jiné stravovací nároky? 25:11 Jaký má vliv cvičení na imunitu? 27:47 Lze u zvýšeného cholesterolu jíst arašídové máslo? 31:00 Jak dlouho Petr Havlíček kouřil?

Poslechněte si:01:07 Umí konipas pást koně?09:53 Lze být závislý na antidepresivech?22:33 Nejslavnější ovce27:52 Měla Země dva měsíce?37:00 Hází žáby žabky?44:42 Proč sova létá tiše?Hovoří ornitoložka Alena Klvaňová, psychiatr Martin Anders nebo astronom Pavel Gabzdyl. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žijeme v nihilistické době? Soudě podle toho, jak se politici předhánějí v tom, kolikrát v jejich projevech zazní slovo hodnoty, ano. Vždyť kdybychom věděli, kudy kam, nemuseli bychom se jimi zaklínat. Příznačné je, že už samo slovo, respektive jeho původ signalizuje bezradnost. Společnost si obrat „hodnoty“ vypůjčila z ekonomického slovníku v době, kdy se tradiční náboženské rámce rozpadly a nic nového nebylo na obzoru. Z původně ekonomického pojmu s širokým uplatněním – viz kalorické hodnoty – se stalo náboženství po náboženství. Tereza Matějčková ve svém novém podcastu líčí, kterak pojem hodnoty vyrostl z dezorientace poté, co byl slovy Friedricha Nietzscheho zabit Bůh. Po smrti Boha víme, že vše absolutní patří do patologie. Výraz hodnoty užívá německý myslitel jako náhradu za absolutno. Kdo má hodnoty, ví, že musí přehodnocovat. Ze své podstaty jsou totiž relativní. Je jich vždy více, vztahují se k něčemu, co se jimi hodnotí, a je tedy zapotřebí zjišťovat, jaké hodnoty v dané situaci aktivovat.Ale Nietzsche se také obával, že se moderní člověk přehodnocováním brzy unaví a propadne nihilismu, tedy přesvědčení, že je-li vše nejisté, nic nemá cenu. Tehdy hrozí, že se hodnoty promění v povrchní verze náboženství. Už nevěříme v Boha, ale třeba ve svobodu a důstojnost. Tyto hodnoty přitom klademe proti světu, kterému máme za zlé, že vše dobré a pravdivé udusává. Hodnoty stejně jako náboženství vykupují ze světa, v němž často nevíme, kudy kam, protože je to půda relativity. Do takto pojatých hodnot nepromlouvá světská relativnost, jenže proto jsou také marné a dosvědčují kulturní ztrátu. Je to verbální přihlášení se k dobru, které z člověka jako by snímalo úsilí o charakter, postoj, smysl. Ostatně je nápadné, že se spolu s inflací hodnot z veřejného života i naší každodennosti vytratily řeči o ctnostech. Jenže kdo nemá základní ctnosti – tedy moudrost, spravedlnost, přiměřenost a odvahu –, nemůže správně pracovat s hodnotami. Hodnoty, v nichž je život i smysl, si v sobě nesou vnitřní rozpornost, a my musíme tudíž – moudře, spravedlivě, přiměřeně a odvážně – zkoumat, jak se sada našich hodnot vztahuje ke konkrétní situaci.Vezměme si třeba tolik vzývanou svobodu. Má v sobě něco ze svéhlavosti, ale kdyby byla svoboda jen svéhlavá, brzo bychom zničili společnou půdu, na níž jsme svobodní. Proto je třeba zohlednit i to, že svoboda v sobě nese odpovědnost. Jenže kdyby byla svobody jen odpovědností, zaniklo by něco z její destruktivní síly, která ke svobodě také patří – a liberální společnosti to vědí. Máme dostatek studií o tom, jak bolestivě dopadají rozvody na děti, psychicky, fyzicky, finančně, a přesto jsme přesvědčeni, že lidem musím dopřát svobodu jít, přesněji: nikdo jim ji nedopřává. Liberální společnosti uznávají, že tuto svobodu vždy již mají.Pochopíme-li hodnoty jako protest proti nejistému, relativnímu světu, v němž vládnou odstíny šedi, stane se z nich falešná měna, z nichž lze sice spíchnout lecjaké proslovy, ale oslovit tím lze málokoho. Ne proto, že by takové hodnoty byly tak laciné, ale proto, že se jimi nic neříká. Proč pro jednou nevzývat ctnosti?KapitolyI. My, noví nihilisté [začátek až 6:40]II. Lze věřit ateisticky? [6:40 až 22:40]III. Kdo si myslí, že je chytřejší než svět, nemyslí. [22:40 až 39:10]IV. Teroristé a hodnotáři [39:10 až konec]BibliografieJohann G. Fichte, „O důvodu naší víry v boží světovládu“, přel. B. Horyna, Dějiny rané romantiky. Fichte, Schlegel, Novalis, Praha: Vyšehrad, 2005.Johann Gottlieb Fichte, Versuch einer Kritik aller Offenbarung, Hamburg: Meriner Verlag, 1998.Friedrich H. Jacobi, „Einleitung in des Verfassers Sämmtliche Philosophische Schriften“, Werkausgabe, sv. 2.1, vyd. Klaus Hammacher a Walter Jaeschke, Hamburg – Stuttgart-Bad Cannstatt 1998.Friedrich H. Jacobi, „Jacobi an Fichte“, in: Werkausgabe, sv. 2.1, vyd. Klaus Hammacher a Walter Jaeschke, Hamburg – Stuttgart-Bad Cannstatt 1998.

Poslechněte si:01:00 Používali lovci mamutů křišťál?11:32 Může delfín trpět samomluvou?20:38 Lze provést operaci na sobě?26:38 První sonda k ledovému oceánu ve vesmíru37:26 Hrozí vypnutí Golfského proudu?44:23 Dokáže sova vidět zvuky?Hovoří geolog Antonín Přichystal, inženýr Tomáš Přibyl nebo hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:00 Používali lovci mamutů křišťál?11:32 Může delfín trpět samomluvou?20:38 Lze provést operaci na sobě?26:38 První sonda k ledovému oceánu ve vesmíru37:26 Hrozí vypnutí Golfského proudu?44:23 Dokáže sova vidět zvuky?Hovoří geolog Antonín Přichystal, inženýr Tomáš Přibyl nebo hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.

✨ Zajímá vás, jak je to skutečně s vitamín D3? Proč Petr Havlíček používat senzor cukru a Ouru? Jaký názor má na EMS trénink a proč jíst fermentované potraviny, když to bakterie nepřežijí? 0:00 Úvod 0:40 Jaký názor máte na čínskou medicínu a Ajurvédu? 4:55 Je možné, že semínko uvízne ve střevech v kluku a začne hnít? 7:47 Kolik jednotek vitamínu D3 užíváte? Kolik ho potřebujeme? 13:50 Jaký máte názor na EMS trénink? 17:30 Lze si otužováním zrychlit metabolismus? 21:10 Co sleduje Petr Havlíček na senzoru cukru a Oura? 25:39 Jak trénovat, aby svaly nerostly? Chci jen kondici, ne svaly. 28:30 Má smysl jíst fermentované potraviny, když bakterie žaludeční šťávy zlikvidují? 31:52 Má smysl filtrovat kohoutkovou vodu? 34:00 Proč jsme protivní, když máme hlad?

Poslechněte si:01:00 Lze měřit tep optickým kabelem?12:11 Může být sysel masožravcem?21:00 První americká družice28:00 Podivné západy Slunce38:02 Co žije v mikrovlnce?43:50 Jak sova slyší?Hovoří inženýr Jan Nedoma, astrofyzik Zdeněk Mikulášek nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:06 Máme orgán na teplo?11:34 Lze vidět atomy očima?20:07 První černá díra25:07 Poletí Čína k Měsíci?35:48 Nejlínější živočich světa44:23 Vojáci a matematická chybaHovoří astrofyzik Petr Kulhánek, genetik Jan Pačes, nebo odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Matematické kixy Matta Parkera čte Martin Myšička.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:06 Máme orgán na teplo?11:34 Lze vidět atomy očima?20:07 První černá díra25:07 Poletí Čína k Měsíci?35:48 Nejlínější živočich světa44:23 Vojáci a matematická chybaHovoří astrofyzik Petr Kulhánek, genetik Jan Pačes, nebo odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Matematické kixy Matta Parkera čte Martin Myšička.

Co jsou to vlastně probiotika? Jaké mají benefity? Jsou potraviny, které probiotika v našem těle ničí? Jak poznáme, že nám v organizmu chybí? Které probiotické potraviny se doporučují? Co třeba kombucha? Lze doporučit domácí fermentování potravin? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Obce a kraje letos v polovině roku hospodařily s přebytkem zhruba 83 miliard korun. Lze předpokládat, že ke konci letoška budou v přebytku o dalších 90 miliard korun. „Zastupitelstva natahují ke státu ruce, ať jim přidá na nepedagogické pracovníky, a přitom mají peníze na účtech,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonomka Jana Matesová.

Jak zvládnout velkou vodu s chladnou hlavou? Lze se připravit? Jak a kdy o případném nebezpečí mluvit s malými dětmi? BIS varuje před využitím umělé inteligence k vytváření deepfakes. Dokáže s jejich odhalováním také pomoci AI? A mateřské školky málo spolupracují s logopedy. Proč služby logopedů využívají jen dvě pětiny z nich? V kolika letech by měli rodiče zpozornět, pokud dítě něco nevyslovuje správně? A jak se liší klinický logoped, logoped a asistent logopeda?

Jak zvládnout velkou vodu s chladnou hlavou? Lze se připravit? Jak a kdy o případném nebezpečí mluvit s malými dětmi? BIS varuje před využitím umělé inteligence k vytváření deepfakes. Dokáže s jejich odhalováním také pomoci AI? A mateřské školky málo spolupracují s logopedy. Proč služby logopedů využívají jen dvě pětiny z nich? V kolika letech by měli rodiče zpozornět, pokud dítě něco nevyslovuje správně? A jak se liší klinický logoped, logoped a asistent logopeda?

Poslechněte si:01:07 Lze pozorovat blesky z balónu?13:23 K čemu krajty potřebují teploměr?26:15 Umírající hvězda Betelgeuse38:40 Používají vydry nástroje?47:50 Rychlý jaderný reaktorHovoří fyzička Ivana Kolmašová, zoolog Jaroslav Forejt nebo astrofyzik Petr Kulhánek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spartě trvalo 19 let, než se znovu dostala do elitní Ligy mistrů. Tu správnou cestu vedoucí ke kýženému cíli nastavil její sportovní ředitel Tomáš Rosický, shodují se Nosiči vody. Lze ji nazvat cestou zahraniční.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Sparta je po letech v Lize mistrů…21:00 …Slavia přes dobrý výkon (zatím) ne27:00 Sporné výroky ligových rozhodčích34:00 I Plzeň loví talenty v zahraničí  37:00 Úspěšná Mladá Boleslav a další ligové dění45:00 Co čeká Česko v Lize národů?55:00 Sázkařské okénko s Fortunou ######Významný podíl na tom, že se Sparta probojovala do elitní soutěžě, má rozhodnutí Tomáše Rosického, že nejefektivnější strategií bude pro klub zahraniční cesta. Přivedl dánského trenéra Briana Priskeho a ten zase řadu svých spolupracovníků ze Skandinávie. Také posilování týmu začalo být směřováno v první řadě na hráče, které Priske znal ze svých předchozích působišť. „Sparta se vydala směrem, který funguje na věhlasných evropských adresách. Šlo o nastolení zahraniční kultury,“ říká se Karel Tvaroh, bývalý fotbalista sparťanské rezervy.V Priskeho éře se poměrně přirozeně proměnilo národnostní složení kabiny, když odchozí domácí fotbalisty nahrazovali převážně konkurenceschopní cizinci. A nic se na tom nemění ani nyní, kdy kabině vládne Lars Friis, donedávna Priskeho asistent. „V rámci odvetného duelu s Malmö nastoupilo v rudém dresu jen kvarteto českých fotbalistů,“ všímá si novinář Luděk Mádl.Poslechněte si celou epizodu včetně rozboru slávistického utkání s Lille, dění v domácí lize i tom, co čeká českou reprezentaci v Lize národů.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Měl by být první školní den dítěte malým rodinným svátkem? Jak se stalo, že poprvé samostatně učil, když chodil do 6. třídy? Jaké výhody mají malotřídní školy? Co ho přivedlo k psaní učebnic a natáčení výukových videí? Proč mají jeho učebnice dvojí způsob stránkování? Lze každý matematický příklad vyprávět jako příběh? Proč je důležité i zapomínání? Dá se poznat učitelský talent?

Poslechněte si:01:05 Jak plavali plesiosauři?08:27 Lze změřit náboj elektronu?14:15 Proč jiskří tramvaje?20:38 Používají bakterie harpuny?Muž, kterému vybuchla vodaHovoří paleontolog Vladimír Socha, chemik Jan Havlík nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:03 Lze zkoumat zemětřesení optickými kabely?10:14 Měření ovzduší z balónu15:48 Jakou zátěž vydrží led?24:52 Injekce proti vysokému tlakuPříběh Divišova BleskosvoduHovoří geolog Leo Eisner, chemik Jan Havlík nebo fyziolog František Vyskočil. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Počet ilegálních migrantů přicházejících do Evropy v první polovině roku znatelně poklesl, podle údajů agentury Frontex jich je meziročně o třetinu méně. „Lze říci, že začínají fungovat dohody se severoafrickými státy, zejména s Tuniskem, odkud jsme loni zaznamenávali rekordní počty osob přicházejících na ostrov Lampedusa. Pokles je znatelný,“ vysvětluje v pořadu Interview Plus ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Hvězdou voleb do Evropského parlamentu se v Česku stal politický nováček a bývalý automobilový závodník Filip Turek. Kdo může být po eurovolbách jednoznačně spokojen? Lze ještě změnit Zelenou dohodu pro Evropu? A bude Přísaha s Motoristy pokračovat i v dalších volbách? Lídra hnutí Přísaha a Motoristé Filipa Turka se ptal Vladimír Kroc.