Podcasts about lze

Poslechněte si:01:05 Dají se pozorovat meteory z balónu?14:04 Odkud přišly morové rány?20:09 Proč nás mate čas?30:00 Když se buňka pomátne34:50 Je v mozku vidět humor?45:23 Lze vyrobit pavučinu z mléka?Hovoří fyzikální chemik Martin Ferus nebo neurolog František Koukolík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:05 Dají se pozorovat meteory z balónu?14:04 Odkud přišly morové rány?20:09 Proč nás mate čas?30:00 Když se buňka pomátne34:50 Je v mozku vidět humor?45:23 Lze vyrobit pavučinu z mléka?Hovoří fyzikální chemik Martin Ferus nebo neurolog František Koukolík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.

Česko by se mohlo zdát přeborníkem v žánru ne zcela podařených omluv. Proslul v něm například Miloš Zeman, který se svého času neomluvil za to, že Ferdinandu Peroutkovi připsal článek „Hitler je gentleman“. Omluvil se totiž nikoli za to, že Peroutkovi připsal autorství textu, nýbrž za to, že „zpaměti citoval článek, který se nyní nemůže najít“. U nás tento typ omluvy zlidověl jako svébytný zemanovský žánr. Podobné figury však nejsou českou specialitou. Klasická formulace „omlouvám se, pokud se vás to dotklo“ patří k mezinárodně rozšířeným podobám neomluvy. Když papež Benedikt XVI. vyvolal pobouření citátem byzantského císaře Manuela II. Palaiologa: „Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte jen věci zlé a nelidské, například příkaz šířit víru mečem“, rovněž se uchýlil k žánru: Omlouvám se, že jste mě nepochopili.Možná je na celé věci pozoruhodné něco obecnějšího: jak často dnes na veřejnosti zaznívají omluvy. O prominutí žádají politici, novináři i státy. Americký psychiatr Aaron Lazare proto přišel s tezí, že žijeme v kultuře omluv. Hlavním důvodem je fakt, že jsme si navzájem blíž a častěji vstupujeme do kontaktu, a tudíž se sebe také můžeme snáze dotknout. Není proto náhoda, že jednu z nejvlivnějších knih o omluvách nenapsal filozof ani právník, ale právě psychiatr. Z empirických výzkumů vyplývá, že uznání viny a vyslovení lítosti hrají svou roli při vyrovnávání se s traumatem, v procesu léčby i při obnově narušených vztahů. Omluva není jen společenská konvence; dotýká se důstojnosti a schopnosti znovu navázat vztah.Potud zaujme, že filozofové se omluvami zabývali jen okrajově. O to více však pozornosti věnovali jednomu slavnému případu, kdy omluva nikdy nezazněla. Řeč je o Martinu Heideggerovi, který se roku 1933 stal rektorem Freiburské univerzity a vstoupil do nacistické strany, v níž setrval až do jejího konce. Mnozí právě v tom, že se za svou angažovanost nikdy veřejně neomluvil, spatřovali jedno z jeho největších morálních selhání. Jenže Heideggerův případ otevírá i jinou otázku: existují provinění, za něž se omluvit nelze? Ne proto, že by člověk nechtěl, ale proto, že slova už nedokážou unést váhu toho, co se stalo. Jak navíc přesvědčivě dosvědčit vlastní proměnu, když svět, v němž k provinění došlo, už neexistuje? Omluva zde naráží na své hranice. Za určitých okolností může působit jako alibismus. A tehdy vzniká možnost, že největším trestem není neschopnost vinu odčinit, ale nutnost nést ji bez možnosti smíření.Co Heideggera vedlo k tomu, že se nikdy veřejně neomluvil, nevíme. Jeho případ nám však přinejmenším umožňuje položit si otázku, zda je omluva vždy správným řešením. A i když Heideggera ponecháme stranou, můžeme se ptát, zda není omluva mnohokrát zneužívána jako nástroj manipulace. Omluva by přece měla zaznít pouze tehdy, když člověk skutečně cítí vinu. A možná dokonce jen tehdy, když je připraven nést důsledky svého jednání a alespoň se pokusit o změnu chování. Zde však začínají další obtíže. Je vůbec legitimní, když se omlouvají instituce? Může se omlouvat stát nebo církev? Lze prosit za odpuštění za něco, co jsme sami neudělali? Nebo je omluva bez osobní viny jen zvláštní formou morálního divadla?

Proč sám o sobě říká, že je především člověk? Co je pro něho největší výzvou v úloze biskupa? Můžeme svět ovlivňovat pokorou? Lze víru ztratit? V čem je uníkátní zvonohra umístěná ve věži Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové? Jaké plány měl s touto věží architekt Josef Gočár? Co dnes lidem zvuk zvonu říká? Pomohla Pavlu Pechancovi ve farářské práci jeho divadelnická zkušenost?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč sám o sobě říká, že je především člověk? Co je pro něho největší výzvou v úloze biskupa? Můžeme svět ovlivňovat pokorou? Lze víru ztratit? V čem je uníkátní zvonohra umístěná ve věži Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové? Jaké plány měl s touto věží architekt Josef Gočár? Co dnes lidem zvuk zvonu říká? Pomohla Pavlu Pechancovi ve farářské práci jeho divadelnická zkušenost?

Poslechněte si:01:12 Vydrží čmeláci týden pod vodou?10:05 Kdo s námi manipuluje?15:55 Objev Země Františka Josefa22:45 Zakřivuje hmota čas?32:06 Mozek a láska45:25 Lze komárům zabránit v šíření chorob?Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek nebo neurolog František Koukolík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:12 Vydrží čmeláci týden pod vodou?10:05 Kdo s námi manipuluje?15:55 Objev Země Františka Josefa22:45 Zakřivuje hmota čas?32:06 Mozek a láska45:25 Lze komárům zabránit v šíření chorob?Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek nebo neurolog František Koukolík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.

Spojené státy se připravují na oslavu 250 let od svého vzniku. Program, který má vyvrcholit ve Washingtonu 4. července ale zatím není kompletní. Oslovení umělci odříkají účast, protože oslavy podle nich nebudou nadstranické. Navíc se zdá, že v mnohém splývají s akcemi spojenými s životním jubileem současného prezidenta Donalda Trumpa. Lze vůbec v dnešních Spojených státech uspořádat oslavy vzniku USA, které by zemi nerozdělily, ale sjednotily?Host: Jiří Pondělíček - amerikanista a komentátor platformy Téma 21Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Lze pěstovat ovocné stromy v extenzivních sadech bez postřiků? Ano, ale… Velmi důležitý je pečlivý výběr druhů a odrůd → s tím vám pomůže např. videokurz https://www.potulnysadar.cz/videokurz-vysadba-ovocnych-stromu/ Rozdíl mezi chorobami a škůdci Na škůdce platí mechanické odstraňování a biodiverzita – o ní jsme si povídali v díle #9 Biodiverzita v ovocných sadech.Proč je dobré se občas zajít podívat do sadu? Houbové choroby Proč ve chvíli, kdy vidím problém, postřik už nic nevyřeší? Moniliová spála Kadeřavost broskvoní – odolné odrůdy:

Nerovnost se prohlubuje závratnou rychlostí a její dopady pociťujeme stále intenzivněji. Neovlivňuje jen naše osobní životy a podmínky, ve kterých žijeme, ale také stav životního prostředí. Lze ještě zastavit trend rozevírání nůžek mezi superbohatými a zbytkem společnosti? Pocit bezmoci je pochopitelný, ale existují konkrétní kroky, které mohou tento vývoj zvrátit? Může být součástí řešení reforma daňového systému a ochota přehodnotit dlouhodobě zavedené ekonomické a společenské mechanismy? V debatě, která zazněla na uplynulém ročníku Inspiračního fóra, vystoupil politolog a publicista Ondřej Slačálek, výzkumník v oblasti daní a korupce Miroslav Palanský, sociální antropoložka Lucie Trlifajová a historik zaměřený na hospodářské a sociální dějiny Jakub Rákosník. Moderoval politoložka a publicistka Kateřina Smejkalová  

Lze jednoduchým každovečerním rituálem se svíčkou opravdu zlepšit kvalitu života? Tato epizoda krok za krokem vysvětluje prastarý, ale překvapivě účinný slovanský rituál s ohněm, který čistí pole člověka a nenápadně mění každodenní realitu. Po poslechu této epizody je možné podpořit nový záměr pro život i vědomým výběrem obrazů, které budou v interiéru připomínat světlo, očistu a nový začátek. Na stránce „Vyberte si feng shui obrazy podle názvu“ na Tvoříme srdcem jsou obrazy, které si lze zvolit intuitivně podle názvu i pocitu, tak aby ladily s energií tohoto rituálu a celého domova: https://www.tvorimesrdcem.cz/obrazy-podle-nazvu/

Poslechněte si:01:12 Mohl Moby Dick potopit loď?11:24 Útok na lidské nervy17:00 Co může změnit člověka?28:00 Prvním parníkem přes oceán33:33 Lze slyšet zvuky hvězd?43:42 Vyrobíme chytré myši?Hovoří neurolog František Koukolík nebo astronom Marek Skarka. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alžběta Vávrová je absolventkou Fakulty logistiky a krizového řízení a v současnosti pracuje ve společnosti Čepro, kde má na starosti bezpečnost dvou velkých skladů nafty a benzínu. S láskou vzpomíná na své studium na UTB, v rámci kterého měla možnost i vycestovat – v rámci projektu NAWA se dostala například do Kosova, Belgie a Polska. Lze dělat ochranu obyvatelstva i jinak než u IZS nebo armády? Co je pro Alžbětu v její práci nejtěžší? A byla původně FLKŘ její první volbou? Nejenom o tom bude dnešní povídání. Nalaďte se na nový díl pořadu After Life!

Lze v dramatických obrazech válečných vozů a nebeských spřežení spatřit naději pro budoucnost našeho světa? V dílu věnovaném nočním viděním proroka Zachariáše nás teolog John Vernon McGee provede šestou kapitolou. Zde se střetává vize apokalyptických soudů s nečekaným aktem korunovace velekněze Jóšuy. Klíčovým momentem je zaslíbení příchodu Mesiáše – „Výhonku“, který v jedné osobě propojí úřad krále i kněze. Slovem provází Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pět lidí, jedno oprýskané auto a společný cíl – ukončit svůj život. Lze do takového tématu vůbec dostat humor? O tom jsme si povídali s herci Sophií Šporclovou a Jiřím Mádlem. V novém díle uslyšíte detaily ze zákulisí natáčení filmu Lajf i to, jak se herci vyrovnávali s těžkými osudy svých postav. Moderují Jana Peroutková a Kateřina Pantovič.  

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkPodcast Kontrapresink probírá dění v Premier League. A že se toho o víkendu událo dost! Klíčový souboj o Ligu mistrů ovládl v obraně oslabený Manchester United a Chelsea zbyly oči pro pláč. Na páté místo to už vážně nevypadá, hlavně kvůli alarmující neschopnosti vstřelit gól. Lze ještě probudit Palmera? Je Garnacho k něčemu? A jak vypadá budoucnost Liama Delapa?V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink se podíváme na klíčovou bitvu o titul mezi Manchesterem City a Arsenalem. Po gólu Haalanda brali tři body domácí, ale Arsenal nás v lecčem příjemně překvapil. Jak teď hodnotíme šance na konečné vítězství? A měl Gabriel dostat červenou kartu? Všechno ještě klasicky zakončíme okénkem o fantasy lize.V díle vystupuje Vašek Pecháček, Tomáš Jarolím a Radim Braun.

Poslechněte si:01:13 Lze porovnávat nekonečna?15:24 Jak vypadají obří hvězdy?22:25 Poslouchání mimozemšťanů27:19 Záhada Franklinovy výpravy39:07 Mají mravenci kompas?46:10 Ovlivňuje život oceán?Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: 35othr5vCtcf1MiP2u3sReqBv3vqVWc5Pc Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Osmým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2026: Svoboda včera, dnes a zítra“ byl Karel Šindelář se svou přednáškou „Svoboda bez centra: mysl, příroda a bytí“. Svoboda se může proměnit ve vzdálený ideál, že právě představa „jednou budu svobodný“ může vytvářet odstup, touhu, strach a potřebu jistoty – tedy mechanismy, které nás od svobody paradoxně vzdalují. Totéž může být i důsledkem snahy svobodu pevně definovat: Každá definice vytváří centrum, autoritu či arbitra. Naopak i vlastní mysl lze decentralizovat podobně jako společnost. Je možné uvolnit vnitřní „centrální autoritu“, která hodnotí, kontroluje a řídí. Největší nesvoboda totiž může být zakořeněna spíše v našich vnitřních mechanismech strachu než ve státech a institucích. Lze však kráčet svobodně i uprostřed omezení – podobně jako krajinou, která není nepřítelem, ale prostředím. Přednáška nemá přinést hotové odpovědi, ale nabídnout společný prostor k tázání nad našimi jistotami, představami a potřebou kontroly. Karel se dlouhodobě věnuje kontemplativní praxi a tématům strachu, smrti, lásky, života a svobody. Se svou ženou, třemi dětmi a psem žije již šest let nomádským způsobem života. Ačkoliv tomu tak nebylo vždy, dnes se necítí být součástí žádného myšlenkového směru, ideologie, hnutí ani státu. Více než vytváření nových definic jej zajímá přímá zkušenost a pozorování – to, co lze skutečně prožít, nikoli jen pojmenovat.

Chorvatsko se potýká s intenzivním nárůstem nacionalismu. Je to problém už i v parlamentu, kde poslanci zakončují své projevy nechvalně proslulým ustašovským pozdravem „Za dom spremni“ (Pro vlast připraveni). Tato tendence ještě nabyla na síle po loňském koncertu klerofašistického zpěváka Marka Perkoviće Thompsona, který v Záhřebu navštívilo půl milionů lidí. Nová epoizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované! pátrá po tom, co se v Chorvatsku děje a zda to koresponduje s ideály založení státu. S bratry Jakubem a Lukášem Novosadovými disktuje historik Boris Mosković.Lze to, co se v Chorvatsku děje, srovnávat třeba s kauzami Filipa Turka? „Nemyslím si, že to je přesné,“ oponuje Mosković. Turek se nevztahuje k domácí tradici, ale obdivuje se režimu, který byl protislovanský. Dění v Chorvatsku se spíš podobá tomu, co řeší Slovensko,“ dodává historik a vysvětluje, co tím míní: „Je to země, která má významené dědictví domácího fašismu a která při svém vzniku dbala na to, aby se tohoto svého přívažku zbavila. Zakladatel moderního chorvatského státu Franjo Tudžman velice usiloval o to, aby chorvatské národní vyjádření bylo demokratické. Nejspíš by se divil nástupu neoustašovství, kterému země čelí.“Mosković připomíná historii pozdravu „Za dom spremni“, vysvětluje jeho konotace i to, že je složité s ním zacházet a rozlišovat, kdy je jeho použití míněno historicky (což je povoleno) a kdy aktuálně politicky (což je zakázáno). Diskuse podtrhuje, že chorvatský fašismus byl míněn primárně protisrbsky, což všichni vědí, a že tudíž zbytky srbského obyvatelstva, které po válkách v devadesátých letech v zemi zůstaly – jsou to asi tři procenta obyvatel, tedy asi sto dvacet tisíc lidí –, znepokojeně sledují, že znovu mohou být terčem vzedmuté chorvatské nenávisti. Ostatně k prvním napadením chorvatských Srbů už došlo na festivalech srbské kultury v Záhřebu a ve Splitu.Je potřeba vnímat, že tento nacionalistický vzestup Chorvatů je radikální, jelikož loňský Thompsonův koncert navšítivila de facto osmina národa (do té doby měla největší úspěch v místě pořádání Thompsonova koncertu kapela Rolling Stones, na kterou přišlo „pouhých“ sedmdesát tisíc lidí). Takový zpěvákův úspěch nelze vysvětlit tím, že by šlo o výstřelek zanedbatelné části národa. „Nikoli, chorvatská společnost je hluboce rozdělená. Tak jako všechny v Evropě a po světě, ale v Chorvatsku je to vidět ještě silněji.“ Nastal čas se bát?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čtvrt milionu lidí na jednom místě? To není věc, kterou by šlo pominout,“ říká podnikatel a podcaster Jan Dobrovský o demonstraci na Letné, která proběhla pár dní před natáčením rozhovoru. Mluví o ní jako o silném politickém i společenském signálu, který podle něj přesahuje samotné účastníky. „To není jen o těch, kteří tam přišli. Lze počítat třeba s milionem dalších lidí, kteří jsou naladěni na stejný vlně,“ dodává. Rozhovor se ale vrací i k tomu, co se v české politice děje dlouhodobě. Dobrovský mluví o vládě, která podle něj pracuje s chaosem, kulturními válkami i demagogií. A především o roli Andreje Babiše. „On potřebuje někoho na špinovou práci, kdo bude dělat prasárny,“ říká o jeho koaličních partnerech. Zároveň opakuje, že nese odpovědnost za celou koalici a že způsob, jakým ji vede, není náhoda. A připomíná i jeho vlastní rozhodování a kauzu Čapí hnízdo: „Kdyby Babiš nebyl kognitivně postižený, věděl by, že kdyby se před soud postavil, má to za sebou,“ dodává k nedávnému nevydání premiéra k trestnímu stíhání. Dobrovský také konstatuje, že v jeho politice není žádný koncept. „Ta hlava je prázdná a přichází do ní jenom transakční impulzy, trošku jako u Donalda Trumpa,“ myslí si podcaster. Současný vývoj přitom přirovnává k Orbánově učebnici převzetí moci - debata o koncesionářských poplatcích je podle něj jen jednou z vrstev dění. „Poplatky jsou jenom kouřová clona. Ve skutečnosti jde o to, jak televizi ovládnout,“ říká otevřeně o současném boji o financování veřejnoprávních médií. Dobrovský zároveň odmítá představu, že by řešením současného stavu mohla být spolupráce části opozice s Andrejem Babišem. Takový scénář označuje za „sebevražednou misi“, která by podle něj nic nevyřešila. Místo toho mluví o potřebě občanské aktivity i silnějších osobností v politice, které podle něj dnes chybí. Co vlastně znamená síla demonstrace? Kde je hranice, kdy už se společnost láme? A jde dnes ještě o jednotlivá rozhodnutí, nebo o hlubší změnu pravidel hry? I to se dozvíte v rozhovoru s Janem Dobrovským.

Vláda chce zrušit služební zákon. Nahradit ho má zákon o státních zaměstnancích, který předkládají jako svůj návrh čtyři koaliční poslanci. Nová úprava by mimo jiné výrazně usnadnila propouštění ve státní správě. Co změna přinese?Hostem Ptám se já byla bývalá nejvyšší státní zástupkyně, nyní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy). Vláda Andreje Babiše (ANO) připravila bez širší diskuze úpravy služebního a nominačního zákona. Nominační zákon, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem, chce zrušit. Služební zákon kabinet plánuje nahradit novou normou o státních zaměstnancích. V obou případech návrh připravila skupina poslanců vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Záměr kritizuje opozice i odbory. Nový zákon o státní službě podle nich oslabí nezávislost úředníků a posílí vliv politiků na státní správu. Povede to k odlivu odborníků a zhoršení státních služeb a jejich dostupnosti. Tím, že návrh nového zákona připravili poslanci, neprošel úvodním připomínkovým řízením. Na což nedávno přímo ve Sněmovně upozornil i prezident Petr Pavel. Jde podle něj o narychlo připravovanou legislativu, kterou je třeba sledovat.Proč tak důležitou změnu koalice dělá tímto způsobem? „Myslím, že se jedná právě o normu, která by měla odbyrokratizovat společnost. A nejsem si úplně jistá, že si kapři budou chtít vypustit sami rybník. Připomínková místa jsou ministerstva, kde - a musím říct, že mi dávají za pravdu řady pracovníků z ministerstev - je práce neefektivní. A se dá řešit opravdu daleko lépe na základě některých kroků, které ten zákon přináší,“ reagovala v rozhovoru pro Ptám se já jedna z předkladatelek návrhu, poslankyně za Motoristy a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Má nový zákon o státních zaměstnancích hlavně usnadnit propouštění ve státní správě? Lze si v Česku objednat trestní stíhání, jak opakuje premiér Babiš? A je kauza Čapí hnízdo politický proces?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslechněte si:01:09 Vzniká nový druh pěnice černohlavé?09:23 Můžeme předejít stárnutí kostí?21:30 Výstup z kosmické lodi bez jištění27:30 Jak se učí orangutani?35:57 Lze spatřit novou barvu?43:48 Bakterie, která ovládla středověkHovoří ornitolog Zdeněk Vermouzek nebo antropolog Vladimír Sládek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žijeme v době, kdy má na výživu a trénink názor úplně každý, ale jak poznat, kdo mluví z praxe a kdo jen opakuje nesmysly z internetu? V tomhle díle jdeme ke kořenům problémů, se kterými se potýká většina lidí: komplikovaný vztah k jídlu, závislost na dietách, zmatené rady ve fitku a nekonečné hledání „dokonalého plánu“.

Lze žalovat český stát za to, že nedělá dost pro ochranu klimatu? Proč Ústavní soud zamítl klimatickou žalobu, i když existenci klimatické krize nepopírá? Kam až může soudní spor vygradovat? Jak dopadly podobné klimatické spory k jiných zemích? A jak by měl vypadat klimatický zákon v Česku? Hostem podcastu Na rozcestí je Martin Abel. Martin Abel je právník a analytik, který mimo jiné působí ve spolku Klimatická žaloba. Vedle toho se zabývá také agrivoltaikou, tedy dvojím využitím půdy pro zemědělství a energetiku, nebo vymezením tzv. akceleračních oblastí pro urychlený rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR a s tím souvisejícími změnami legislativy a územního plánování. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Podle čeho poznat odborníka na výživu? Lze využít umělou inteligenci? Na co dát největší pozor? Jsou vědecké studie zárukou pravdivosti informací? Jaké chyby lidé nejčastěji dělají? Zlepšila se v posledních letech kvalita informací o výživě? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Veroniky Pourové.

Skandál s odkloněnými miliardami pesos určenými na ochranu proti povodním už měsíce bouří obyvatele Filipín. V zemi bičované tajfuny zůstaly valy proti velké vodě vlivem obří korupce mnohde jen na papíře, jinde nekvalitní nebo nedokončené. Lze věřit slibům prezidenta, že kauza bude vyšetřena a viníci potrestáni? A jak moc jsou Filipíny vlastně ve varu?Host: Pavel Vondra - editor podcastu 5:59, který situaci na Filipínách dlouhodobě sleduje; autor knihy Dějiny FilipínČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Co nejvíce ušetří čas? Na které živiny lidé ve spěchu nejčastěji zapomínají? Jak zajistit pestrost jídel, když jsme v časovém presu? Existují rychlé a dobré recepty? Jsou konzervy a instantní potraviny dobrými pomocníky? Lze využít polotovary? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Veroniky Pourové.

Bývalý prezident překračující práh věznice, kam byl odsouzen, je něco, co Francie ještě nikdy nezažila. A zřejmě žádná evropská země. Úterní uvěznění Nicolase Sarkozyho je tak přelomem ve vztahu mezi francouzskými soudci a politikou, už tak velmi komplikovaném. Trest lze interpretovat na vícero způsobů. Lze ho číst tak, že francouzští soudci se nebojí a neváhají sáhnout i do nejvyšších pater politiky. Sarkozyho příznivci jsou přesvědčení, že roli hrály politické pohnutky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:10 Zažili své Pompeje i trilobiti?14:25 Start Sputniku 120:40 Lze sestavit životopis podle kostí?34:11 Mají hormon lásky i hraboši?43:50 Garamantes, civilizace, které došla voda Hovoří paleontolog Štěpán Rak nebo antropolog Vladimír Sládek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda, náš osud čte Václav Jílek.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obrázek, se kterým se lidé setkávají stále častěji. Úrodu v posledních letech stále více likviduje invazní muška - vrtule ořechová. - Obrovské sesuvy půdy, takzvané megasesuvy, doprovázejí často zemětřesení nebo prudké deště. Vědci z Ostravské univerzity teď zmapovali místa na světě, kde takové přírodní katastrofy hrozí nejvíc. Lze jim i předcházet? - Dnes je Noc vědců. Ve víc než 70 městech Česka můžete zdarma navštívit akce, které pořádají univerzity a jiné vědecké instituce. - Působení takzvaného zeleného sucha nemusí být na první pohled vidět. Přesto letos zasáhlo půdu, řeky i úrodu. Moderuje Ondřej Látal.

Poslechněte si:01:00 Jak stopovat bělozubku?09:05 Lze se učit od umělé inteligence?17:04 Mixérový experiment s DNA23:30 Co znamená biozátěž?35:11 Proč kočky spí stočené vpravo?43:30 Záhadná harappská civilizaceHovoří zoolog Jan Andreska, meteorolog Martin Novák nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda, náš osud čte Václav Jílek.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci zůstávají ve střehu,“ napsal na síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský, kandidující za Spolu, po tom, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron. „Šlo o budíček pro země NATO,“ míní místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO, kandiduje ve volbách). „Lze to považovat za útok,“ hodnotí místopředseda výboru pro obranu Jan Hofmann (ODS, kandiduje ve volbách) pro Český rozhlas Plus.

„Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci zůstávají ve střehu,“ napsal na síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský, kandidující za Spolu, po tom, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron. „Šlo o budíček pro země NATO,“ míní místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO, kandiduje ve volbách). „Lze to považovat za útok,“ hodnotí místopředseda výboru pro obranu Jan Hofmann (ODS, kandiduje ve volbách) pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mluvit generalizujícím způsobem o postojích celé generace je vždycky zavádějící. V souvislosti s náboženstvím to platí dvojnásob. Lze se přesto dobrat toho, jaká je spiritualita Gen Z? Teoložka Českobratrské církve evangelické Tabita Landová přišla do pořadu Hergot!, aby popsala ne/víru mladých Čechů a Češek.

Za obrovského zájmu čtenářů, notně přiživovaného reklamou, vychází nejnovější thriller Dana Browna Tajemství všech tajemství, jehož děj je zasazen do Prahy. Lze očekávat, že do české metropole přivede specifický druh turistů, kteří půjdou po stopách Brownových hrdinů. Vybočuje něčím pražský příběh z řady úspěšných knih populárního amerického spisovatele? A jak se na jeho tvorbu vlastně dívat? Hosté:Kateřina Kadlecová - redaktorka týdeníku Reflex Daniel Konrád -  vedoucí kulturní rubriky Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Umělá inteligence už dávno není jen téma pro vědce. Stále častěji ovlivňuje i naše rozhodování. Bohužel umělou inteligenci zneužívají i podvodníci. Lze vůbec rozpoznat nepravdivý obsah na internetu a sociálních sítích?

Hlavní náplní jeho práce je diagnostika a léčba plicních onemocnění. Za sebou má ale i několikaletou praxi ve Fakultní nemocnici Olomouc jako vedoucí spánkové laboratoře. Jak podle Milana Sovy ovlivňuje kvalitu života to, zda jsme skřivani nebo sovy? Lze natrénovat usínání? Kolik hodin denně by měl člověk spát? A co všechno se dá na plicích dnes už léčit?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:08 Jak loví plameňák?09:58 Lze obeplout Kanadu?15:08 Jak vidí jeleni?23:54 Největší mozek mezi suchozemskými zvířatyBONUS: Sherlock Holmes a pavor nocturnus – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří biolog Luděk Bartoš a Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:04 Největší obrněný tank druhohor08:19 Lze přežít antarktickou zimu?14:20 Brouk, který miluje horko20:26 Mistr odolnosti mezi hlodavciBONUS: Sherlock Holmes a rybářská rovnice – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří paleontolog Vladimír Socha nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě?  Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Co nejčastěji brání úspěšné implementaci AI ve firmách? Jak má postupovat firma, která s umělou inteligencí teprve začíná? Lze přínosy AI nějak měřit a kvantifikovat? A za jak dlouho se obvykle vrací investice? Hrozí, že AI „zdivočí“, bude lhát nebo sabotovat pokyny? A mají evropské modely šanci dohnat americké či čínské? O využití AI ve firmách mluvil s Vojtěchem Komendou ze společnosti AI Excellence Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

„Sny a ambice rodičů převažují. Jen jedno dítě z padesáti se skutečně chce stát hercem. A poznáte to ve chvíli, kdy vejde do dveří,“ popisuje castingová režisérka v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. „Překvapuje mě, když děti, které tak touží po herectví a hlásí se do castingových agentur, často ani nechodí do dramatického kroužku.“ Lze se stát hercem i v pozdějším věku? Záleží na prvním dojmu? Hledá talenty na ulici?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hnutí SPD jde preferencemi nahoru a narušuje dosavadní jednotu opozičního světa. Pozice hlavních konkurentů o hlasy opozičních voličů (Motoristé, Stačilo, Přísaha) jsou ohroženy. Ze strany (SPD), která ještě po loňských evropských volbách vypadala na odpis, je najednou štika v opozičním rybníce.Proti SPD se v zákulisí, a leckdy i otevřeně, vyhraňují síly opozičního světa v čele s Babišem, Klausem a Zemanem. Devadesát dní do voleb se řadě opozičních voličů jeví SPD jako jediná skutečně silná politická alternativa. Se vzestupem SPD, který zdaleka nemusí končit, nepočítal ani Andrej Babiš, ani politické strany, které mu jdou na ruku – typu Motoristů, Stačilo nebo Přísahy.Co bude po případném vítězství ANO ve volbách? Babiš počítal s parlamentní podporou od vůči němu submisivního hnutí Přísaha nebo od Motoristů. Nástup SPD v něm vyvolává nepříjemné pocity, že se bude o moc s někým reálně dělit.Lze proto předpokládat, že vůči SPD se rozjede kampaň. Dosavadní pakt o neútočení opozičních stran může vzít za své.

Poslechněte si:01:03 Lze spojit dva organismy?10:56 Jak se sbírá láva?21:44 První počítací stroj27:49 Proč už nevidíme hysterky?35:04 Nejstarší dinosaurus42:32 Brambory, vodka, chuťHovoří genetik Jan Pačes, geolog Lukáš Krmíček nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Molekulární kuchyně Miroslava Raaba čte Milan Šteindler.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krok, který musí nastat. Tak označil první místopředseda ANO Karel Havlíček snahu opozice přimět vládu k odstoupení nebo iniciovat, aby jí nedůvěru vyjádřila Sněmovna. Lze mu dát opatrně zapravdu už proto, že je posláním opozice šlapat kabinetu na paty. A poněvadž máme krátce před volbami, byla by hloupá, kdyby nevyužila munice, kterou jí ke svému ostřelování tým Petra Fialy nezištně nabízí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle svých slov připraven jednat s Vladimirem Putinem, a to osobně. Odpověděl tak na překvapivou víkendovou výzvu ruského prezidenta k obnovení jednání mezi oběma zeměmi, která probíhala na jaře 2022. K jednání by podle dosavadních plánů mělo dojít ve čtvrtek v tureckém Istanbulu. Zda se ho osobně zúčastní i ruský prezident zatím není jasné. Lze o míru vyjednávat bez dočasného příměří, po kterém spolu s Ukrajinou volají i zástupci evropské koalice ochotných?Hostka: Petra Procházková - reportérka Deníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Tak jako každé volby budou podle spisovatele, právníka a někdejšího politika Petra Pitharta i ty letošní přelomové. „Lze si jenom přát, aby nebyly přelomové na další desetiletí. Aby byly přelomové jenom na čtyři další roky, v to doufám,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus. „Výsledek se bude zase točit kolem těch pěti procent (hranice pro vstup do Sněmovny) a nikdo nemůže vědět, kolik stran bude nad a kolik bude pod. Myslím, že může propadnout zase hodně hlasů,“ předpovídá.

⁠⁠Brain We Are MINI FEST⁠Stárnutí je problém, který se dá inženýrsky řešit. Jaké jsou nejnovější strategie, které prodlužují zdravý život? A proč je dlouhověkost daleko víc než jen vyšší věk?Dlouhověkost není o tom žít co nejdéle, ale žít co nejkvalitněji. Spolu s expertem na výživu a dlouhověkost Miloslavem Šindelářem se ponoříme do fascinujícího světa biologie stárnutí a optimalizace zdraví.