POPULARITY
Categories
Súhrn diania v kresťanskom svete od zástupcu šéfredaktora Imricha Gazdu. V aktuálnom súhrne sa dozviete: • ako vatikanisti hodnotia prvý mesiac Leva XIV. na čele cirkvi, • že pápež vysvätí za kňaza mladého Slováka, • čo píše Raniero Cantalamessa o Duchu Svätom.
Egy szirénázó mentőautót is megállítottak a delegáció miatt a budapesti konzervatív konferencia idején Vitézy: Lázár utasításba adta, hogy a sokat késő vonatok nem jelenhetnek meg a vonatinformációs rendszerben Oroszország végrehajtotta a háború eddigi legnagyobb éjszakai drón- és rakétatámadását Ukrajna ellen Mélyütés Putyinnak: ukrán dróntámadás mélyen Oroszország szívében Magyar nyilvános, élő beszélgetésre hívta ki Orbánt azzal, hogy ha fél, küldje maga helyett Mészárost Az orosz energiaforrás nélkül maradt Ukrajna új gázvezetékkel csökkentené az energiafüggőségét Ismét több ezer muszlim imádkozott az olasz tereken, a Ramadánt követő második legnagyobb ünnepükön Olasz formák a BMW-nél Külföldi úti célok, ahol a legtöbbször lesz csalás áldozata a turista Egyre több iráni városban tiltják be a kutyasétáltatást, korábban büntetésként a korbácsolás is felmerült Halleluja, fagyija lett a Vatikánnak – és már Magyarországon is kapható! Ronaldo végre elárulta, hol folytatja! Yamalnak is üzent Kezd kritikus lenni Hamilton helyzete a Ferarrinál Erdőtüzek Közép-Európában: A tűzveszély már nem csak déli probléma A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon.
Egy szirénázó mentőautót is megállítottak a delegáció miatt a budapesti konzervatív konferencia idején Vitézy: Lázár utasításba adta, hogy a sokat késő vonatok nem jelenhetnek meg a vonatinformációs rendszerben Oroszország végrehajtotta a háború eddigi legnagyobb éjszakai drón- és rakétatámadását Ukrajna ellen Mélyütés Putyinnak: ukrán dróntámadás mélyen Oroszország szívében Magyar nyilvános, élő beszélgetésre hívta ki Orbánt azzal, hogy ha fél, küldje maga helyett Mészárost Az orosz energiaforrás nélkül maradt Ukrajna új gázvezetékkel csökkentené az energiafüggőségét Ismét több ezer muszlim imádkozott az olasz tereken, a Ramadánt követő második legnagyobb ünnepükön Olasz formák a BMW-nél Külföldi úti célok, ahol a legtöbbször lesz csalás áldozata a turista Egyre több iráni városban tiltják be a kutyasétáltatást, korábban büntetésként a korbácsolás is felmerült Halleluja, fagyija lett a Vatikánnak – és már Magyarországon is kapható! Ronaldo végre elárulta, hol folytatja! Yamalnak is üzent Kezd kritikus lenni Hamilton helyzete a Ferarrinál Erdőtüzek Közép-Európában: A tűzveszély már nem csak déli probléma A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon.
„Papež vyzval Rusko, aby učinilo gesto, které by upřednostnilo mír, a zdůraznil význam dialogu pro vytvoření pozitivních kontaktů mezi stranami a hledání řešení konfliktu,“ popsal obsah rozhovoru papeže Lva XIV. a Vladimira Putina mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Umělá inteligence ve vzdělávání i v kontextu lidské jedinečnosti. To je téma debaty Vertikály s informačním vědcem Michalem Černým a pedagogem Karlem Gambou.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Súhrn diania v kresťanskom svete od redaktora Sveta kresťanstva Pavla Hudáka. V aktuálnom súhrne sa dozviete: prečo sú zamestnanci pre pápeža výzvou; čo hovoria ďalšie zistenia o pozadí voľby pápeža Prevosta; že vyhorel rodný dom svätej Terézie z Lisieux.
Kā partijas grasās pārvaldīt Rīgu? Galvaspilsētas mēra amata kandidātus no partijām ar labākajiem rezultātiem pēdējās socioloģiskajās aptaujās aicinām uz priekšvēlēšanu diskusiju. Krustpunktā diskutē partijas "Progresīvie" Rīgas mēra amata kandidāts Viesturs Kleinbergs, sociāldemokrātiskās partijas "Saskaņa" Rīgas mēra amata kandidāte Regīna Ločmele, apvienības "Partija "Gods kalpot Rīgai", Zaļo un Zemnieku savienība" Rīgas mēra amata kandidāts Oļegs Burovs un Apvienotā saraksta Rīgas mēra amata kandidāts Māris Sprindžuks. Klāt vēlēšanu nedēļa. Kādi noteikti jau devušies un balsojuši, bet galvenā balsošanas diena vēl ir priekšā. Krustpunktā līdz šim vairāk esam runājuši par izaicinājumiem, kas ir kopēji visām vietvarām, vairāk fokusējušies pagājušās nedēļās uz reģioniem. Bet vēlēšanas ir arī Rīgā, un, protams, Rīga arī raisa īpašu interesi. Šķiet, likmes ir augstākas, konkurence sīva, partijām svarīga. Kas ir svarīgākais, kas jāņem vērā rīdziniekiem, dodoties pie vēlēšanu urnām? Saskaņā ar apstiprināto nolikumu šodien un rīt Krustpunktā studijā esam aicinājuši astoņu populārāko partiju mēra kandidātus - četrus šodien, četrus rīt un balstāmies uz SKDS pēdējo aptauju datiem. Tas, protams, nenozīmētu, ka visas šīs partijas noteikti tiks ievēlētas un nebūs citas, bet tām vismaz teorētiski vajadzētu būt lielākām izredzēm noteikt politiku Rīgā. Bet neilgi pirms diskusijas tiešraides viena no partijām mūs vienkārši tā ļoti skaisti "uzmeta". Kad jau Krustpunktā bija sācies pirms nepilnas pusstundas un šī diskusija jau bija pieteikta, saņēmām ziņu no Aināra Šlesera (Latviju pirmajā vietā), kurš norādīja, ka esot uzaicināts uz dievkalpojumu Vatikānā, tāpēc viņš esot aizskrējis uz turieni. Secinājām, ka viņš negrasījās nemaz arī nākt, un to, ka viņš būs Vatikānā, varēja, protams, pateikt arī agrāk, ja gribēja, nevis tad, kad jau ir ielicis visos sociālajos medijos, ka, lūk, viņš aizskrējis uz dievkalpojumu. Kas, protams, parādā arī viņa attieksmi, viņš rēķinās, ka acīmredzot Latvijas Radio 1 klausītāji nav viņa vēlētāji. Tāpēc aicinājām un sarunās piedalās tie Rīgas mēra amata kandidāti, kas uzskata, ka arī Latvijas Radio 1 klausītāji ir viņu vēlētāji.
Kā partijas grasās pārvaldīt Rīgu? Galvaspilsētas mēra amata kandidātus no partijām ar labākajiem rezultātiem pēdējās socioloģiskajās aptaujās aicinām uz priekšvēlēšanu diskusiju. Krustpunktā diskutē partijas "Progresīvie" Rīgas mēra amata kandidāts Viesturs Kleinbergs, sociāldemokrātiskās partijas "Saskaņa" Rīgas mēra amata kandidāte Regīna Ločmele, apvienības "Partija "Gods kalpot Rīgai", Zaļo un Zemnieku savienība" Rīgas mēra amata kandidāts Oļegs Burovs un Apvienotā saraksta Rīgas mēra amata kandidāts Māris Sprindžuks. Klāt vēlēšanu nedēļa. Kādi noteikti jau devušies un balsojuši, bet galvenā balsošanas diena vēl ir priekšā. Krustpunktā līdz šim vairāk esam runājuši par izaicinājumiem, kas ir kopēji visām vietvarām, vairāk fokusējušies pagājušās nedēļās uz reģioniem. Bet vēlēšanas ir arī Rīgā, un, protams, Rīga arī raisa īpašu interesi. Šķiet, likmes ir augstākas, konkurence sīva, partijām svarīga. Kas ir svarīgākais, kas jāņem vērā rīdziniekiem, dodoties pie vēlēšanu urnām? Saskaņā ar apstiprināto nolikumu šodien un rīt Krustpunktā studijā esam aicinājuši astoņu populārāko partiju mēra kandidātus - četrus šodien, četrus rīt un balstāmies uz SKDS pēdējo aptauju datiem. Tas, protams, nenozīmētu, ka visas šīs partijas noteikti tiks ievēlētas un nebūs citas, bet tām vismaz teorētiski vajadzētu būt lielākām izredzēm noteikt politiku Rīgā. Bet neilgi pirms diskusijas tiešraides viena no partijām mūs vienkārši tā ļoti skaisti "uzmeta". Kad jau Krustpunktā bija sācies pirms nepilnas pusstundas un šī diskusija jau bija pieteikta, saņēmām ziņu no Aināra Šlesera (Latviju pirmajā vietā), kurš norādīja, ka esot uzaicināts uz dievkalpojumu Vatikānā, tāpēc viņš esot aizskrējis uz turieni. Secinājām, ka viņš negrasījās nemaz arī nākt, un to, ka viņš būs Vatikānā, varēja, protams, pateikt arī agrāk, ja gribēja, nevis tad, kad jau ir ielicis visos sociālajos medijos, ka, lūk, viņš aizskrējis uz dievkalpojumu. Kas, protams, parādā arī viņa attieksmi, viņš rēķinās, ka acīmredzot Latvijas Radio 1 klausītāji nav viņa vēlētāji. Tāpēc aicinājām un sarunās piedalās tie Rīgas mēra amata kandidāti, kas uzskata, ka arī Latvijas Radio 1 klausītāji ir viņu vēlētāji.
Hostia: Ján Duda (odborník na kánonické právo z Univerzity Komenského v Bratislave) a Marián Sekerák (politológ z vysokej školy Ambis v Prahe). | Premiér Robert Fico navrhuje v rámci potrebnej konsolidácie verejných financií znížiť počet dní pracovného pokoja, pričom v jednom prípade by malo ísť o svetský a v druhom o cirkevný sviatok. S rovnakým riešením prišla v rámci návrhu úsporných opatrení aj Republiková únia zamestnávateľov. Aké je postavenie cirkevných sviatkov v slovenskej legislatíve? Čo by v praxi obnášalo ich zrušenie, resp. vyňatie zo zoznamu dní pracovného pokoja? Je návrh v konflikte s Vatikánskou zmluvou a ak áno, je možná jej úprava? O ktorých sviatkoch by v tomto ohľade mohla byť reč? Má Slovensko neprimerane vysoký počet dní pracovného pokoja? Akú úsporu financií by takýto zásah priniesol? Nájde sa pre návrh politická podpora? Ktoré politické strany by takúto zmenu mohli podporiť a pre ktoré bude naopak neprijateľná? Aký vplyv by krok mohol mať na vývoj preferencií politických strán? | Zníženie počtu dní pracovného pokoja. | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.
Smlouva se Svatým stolcem, v médiích běžně nazývaná smlouva s Vatikánem, již několik měsíců z mnoha důvodů budí rozruch, přestože relativně hladce prošla parlamentem. Nejkontroverznější se zdá pasáž o zpovědním tajemství, jež je podle kritiků, mezi něž se počítá i prezident Petr Pavel, smlouvou značně rozšířeno. Obhájci ale tvrdí, že smlouva neobsahuje nic, co by v českém právu již nebylo. Nyní o tom, zda je smlouva s Vatikánem v souladu s českou ústavou, bude rozhodovat Ústavní soud (ÚS). O problematice v Salonu Echa diskutovali senátor Václav Láska, který podání podnětu k ÚS zorganizoval, advokát Jakub Kříž, který za Českou biskupskou konferenci sepsal pro ÚS vyjádření, a zakladatel spolku Pro čistou církev a bývalý církevní soudce Jan Rozek.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle doba je přelomová a atmosféra je velmi nebezpečná,“ říká teolog, sociolog a katolický kněz Tomáš Halík. Lidé si podle něj nerozumí třeba ani ve vlastních rodinách a do popředí se derou populisté, kteří využívají strach a nenávist. „Politickou elitu nejde oddělit od těch, kteří ji volí. Problémy extremismu a fanatismu nejsou jenom problémy fanatiků, ale i lidí, kteří se nechají zfanatizovat,“ obrací se Halík k některým voličům a dodává, že se obává, že v Česku máme čím dál tím více nezodpovědných voličů. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč ho zneklidňuje podoba současné opozice, proč považuje Donalda Trumpa za „monstrum“ a Benjamina Netanjahua za válečného zločince. Podle Halíka právě izraelský premiér nese výrazný díl viny na drastickém úpadku mezinárodní pověsti Izraele i na děsivém vzestupu antisemitismu ve světě. „Co Izrael v Gaze dělá, už dávno překročilo hranice něčeho, jako je ‚nutná sebeobrana‘. Izrael tím ztrácí morální kapitál, který získal po holocaustu,“ říká Halík a vyčítá bezpodmínečnou podporu izraelské vlády ze strany některých českých politiků. Kritizuje mimo jiné i ministryni Janu Černochovou, která po začátku války volala po vystoupení Česka z OSN. Halík dokonce nechápe, že ji premiér Petr Fiala po takovém výroku ponechal ve funkci ministryně. V rozhovoru se vyjadřuje také k situaci v katolické církvi – pokud jde o tu českou, Halík by si přál jiný styl vedení. Doufá proto, že na post pražského arcibiskupa Jana Graubnera přijde někdo komunikativnější a někdo, kdo si více uvědomuje, „která hodina bije“. Katolickému knězi také vadí způsob, jakým byl odvolán Marek Orko Vácha – bez diskuse, „jako za komunistických církevních tajemníků“ –, což v něm zanechalo pocit hlubokého zklamání a zranění. Halík se opatrně staví také k Vatikánské smlouvě. Podle něj neznamená zásadní změnu, ale upozorňuje na „nešťastnou formulaci“ týkající se zpovědního tajemství. Právě ta by podle kritiků mohla zhoršit postavení obětí sexuálního násilí, a proto se vyjadřují proti její ratifikaci. Takové obavy jsou ale podle Halíka mylné a dokonce si myslí, že se kritika přehání. Halík tvrdí, že dnes si už církev uvědomuje závažnost těchto selhání a že v některých ohledech je díky zvýšenému veřejnému tlaku bezpečnějším prostředím než jiné instituce. Jak vnímá kritiku nově zvoleného papeže Lva XIV., že sexuální zneužívání přehlížel? Čí je podle něj takové dění v církvi největší selhání? Kdo jsou podle něj trojští koně Ruska v Evropské unii? Jak moc Trump ochromuje Ameriku a jak vedle něj může působit na americkou společnost nový papež? I to se dozvíte v rozhovoru.
A filmben a valódi személyről mintázott Amorth atya felhatalmazást kap a pápától, hogy ördögűzést hajtson végre, és feltár egy jelentős összeesküvést a Vatikánon belül. Ahogy Amorth a vizsgálata során halad előre, kiderül, hogy ugyanazzal a démonnal áll szemben, akivel korábban a katolikus egyház már megvívta harcát. A Screamcast legújabb részében A pápa ördögűzője (2023) című filmről beszélgettünk. https://parallaxis.blog.hu/2025/05/23/screamcast_ep11 https://youtu.be/dxin6mmUJPQ Patreon oldalunkon támogatóink számára a nyilvános premier előtt tesszük elérhetővé podcastjeink epizódjait, illetve a Parallaxis Podcast hosszabb, különleges változatát – akár már havi 1000 forintért! (a tájékoztatás nem teljes körű) https://www.patreon.com/parallaxis Adásainkat megtalálod többek között Spotify-on, Soundcloud- és YouTube-csatornánkon, valamint Google és Apple Podcasts-en is! Kattints és válassz platformot! https://parallaxis.blog.hu/2021/07/16/podcast_platformok Még több podcast a Parallaxis Univerzumban: http://podcast.emtv.hu
Jaké chyby v digitalizaci stavebního řízení našel nařízený audit a jak je vysvětluje bývalý ministr Bartoš? Proč Trumpova administrativa zrušila Harvardu možnost přijímat cizí studenty? Proč se ústavní soud rozhodl zabývat přednostně stížností na Vatikánskou smlouvu? Co chybělo českému hokejovému týmu k vítězství nad Švédskem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nový muž v bielom – Lev XIV. prevzal svoj úrad už aj oficiálne. Po jeho prvých slovách o mieri z toho ôsmeho mája, keď sa svetu predstavil na priečelí baziliky svätého Petra, sa z nich stal refrén jeho pontifikátu. Od „nikdy viac vojnám“ až po to nedeľňajšie: „mučená Ukrajina očakáva rokovania o spravodlivom a trvalom mieri“. V čase jeho voľby boli v Ríme aj Aktuality. A v hektike tých dní som mal možnosť navštíviť priestory, v ktorých žil zatiaľ posledný zo slovenských kardinálov Jozef Tomko. Z jeho kardinálskeho bytu sa stalo sídlo Slovenského historického ústavu v Ríme. S jeho riaditeľom Danielom Černým som sa rozprával aj o vatikánskych archívoch a období Slovenského štátu. Od jesene 2023 sa z bývalého kardinálskeho bytu Jozefa Tomka stal Slovenský historický ústav v Ríme. Jedinečný svojim poslaním. I polohou. Je len pár metrov od Vatikánu. „Túto adresu poznali mnohí Slováci, ktorí prichádzali do Ríma. Vedeli, že dvere sú tu pre nich vždy otvorené. Že kardinál Tomko je tu vždy pre nich. Dnes sa snažíme, aby tieto priestory boli neoficiálnou treťou slovenskou ambasádou v Ríme“, hovorí riaditeľ Černý. Ústav je tak otvorený prioritne pre vedeckých pracovníkov, ktorí chodia za svojim výskumom do vatikánskych archívov, či archívov rímskych ústredí väčšiny reholí. „Sme nápomocní pri podpore výskumu v knižniciach, galériách či archívoch tak Vatikánu, ako aj Talianska. Archívy sú tu na dosah ruky“, dopĺňa. Vatikánske archívy sú zdrojom vzácnych prameňov aj na Slovensku najmä v cirkevnom prostredí ešte stále citlivú tému Slovenského štátu a jeho prezidenta, ktorým bol katolícky kňaz Jozef Tiso. „Až donedávna neboli prístupné materiály z tohto obdobia. Je to len päť rokov, ako pápež František otvoril archívy z čias pontifikátu Pia XII. - obdobie 1939 až 1958. Vedci len teraz študujú tieto dokumenty. Podporujeme aj výskum tohto obdobia. Sme radi, že dokumenty Vatikán sprístupnil. No pravda je aj taká, že ešte nie sú všetky dostupné. Dôvodom nie je ich citlivosť, skôr obmedzené kapacity vatikánskych archívov“, hovorí Daniel Černý, riaditeľ Slovenského historického ústavu v Ríme. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Nový muž v bielom – Lev XIV. prevzal svoj úrad už aj oficiálne. Po jeho prvých slovách o mieri z toho ôsmeho mája, keď sa svetu predstavil na priečelí baziliky svätého Petra, sa z nich stal refrén jeho pontifikátu. Od „nikdy viac vojnám“ až po to nedeľňajšie: „mučená Ukrajina očakáva rokovania o spravodlivom a trvalom mieri“. V čase jeho voľby boli v Ríme aj Aktuality. A v hektike tých dní som mal možnosť navštíviť priestory, v ktorých žil zatiaľ posledný zo slovenských kardinálov Jozef Tomko. Z jeho kardinálskeho bytu sa stalo sídlo Slovenského historického ústavu v Ríme. S jeho riaditeľom Danielom Černým som sa rozprával aj o vatikánskych archívoch a období Slovenského štátu. Od jesene 2023 sa z bývalého kardinálskeho bytu Jozefa Tomka stal Slovenský historický ústav v Ríme. Jedinečný svojim poslaním. I polohou. Je len pár metrov od Vatikánu. „Túto adresu poznali mnohí Slováci, ktorí prichádzali do Ríma. Vedeli, že dvere sú tu pre nich vždy otvorené. Že kardinál Tomko je tu vždy pre nich. Dnes sa snažíme, aby tieto priestory boli neoficiálnou treťou slovenskou ambasádou v Ríme“, hovorí riaditeľ Černý. Ústav je tak otvorený prioritne pre vedeckých pracovníkov, ktorí chodia za svojim výskumom do vatikánskych archívov, či archívov rímskych ústredí väčšiny reholí. „Sme nápomocní pri podpore výskumu v knižniciach, galériách či archívoch tak Vatikánu, ako aj Talianska. Archívy sú tu na dosah ruky“, dopĺňa. Vatikánske archívy sú zdrojom vzácnych prameňov aj na Slovensku najmä v cirkevnom prostredí ešte stále citlivú tému Slovenského štátu a jeho prezidenta, ktorým bol katolícky kňaz Jozef Tiso. „Až donedávna neboli prístupné materiály z tohto obdobia. Je to len päť rokov, ako pápež František otvoril archívy z čias pontifikátu Pia XII. - obdobie 1939 až 1958. Vedci len teraz študujú tieto dokumenty. Podporujeme aj výskum tohto obdobia. Sme radi, že dokumenty Vatikán sprístupnil. No pravda je aj taká, že ešte nie sú všetky dostupné. Dôvodom nie je ich citlivosť, skôr obmedzené kapacity vatikánskych archívov“, hovorí Daniel Černý, riaditeľ Slovenského historického ústavu v Ríme. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Krievijas un Ukrainas potenciālās sarunas Turcijā. Tramps devies uz Tuvo Austrumu reģionu. Izraudzīts jaunais pāvests. Kardinālu Robertu Frensisu Prevostu turpmāk pazīsim kā pāvestu Leonu XIV. Aktualitātes analizē Latvijas Ārpolitikas institūta direktors Kārlis Bukovskis un politologs Andis Kudors. Prezidenta Trampa "zelta maršruts" 13. maijā Savienoto Valstu prezidents Donalds Tramps uzsāka savu pirmo nozīmīgo ārvalstu turneju, ierodoties Saūda Arābijas galvaspilsētā Rijādā. Faktiskais Saūdu monarhijas valdnieks – kroņprincis Muhammeds – sagaidīja nozīmīgo viesi pie lidmašīnas trapa. Laikam gan nav otra valsts galvas, kuru ar pašreizējo Baltā nama saimnieku saistītu tik ilga savstarpēja politiska un finansiāla atbalsta vēsture. Tramps amortizēja amerikāņu likumdevēju niknumu pret Muhammedu pēc publicista Džmala Kašogi noslepkavošanas, kam pavēli diezgan nepārprotami bija devis kroņprincis, savukārt pēc 2021. gada 6. janvāra Kapitolija demolēšanas, kad Trampu klans ASV biznesa aprindās bija kļuvis par izraidītajiem, Saūdu karaļnams ar gatavību iesaistījās daudzmiljonu kopprojektos. Prese prezidenta tūres sakarā uzskaita viņa ģimenes biznesa intereses visās apmeklējamajās valstīs, kamēr Baltais nams steidz noliegt jebkādas aizdomas par interešu konfliktu. Biznesa sakari, investīcijas – tāds ir tūres pamatakcents. Avioindustrija, kodolenerģētika, mākslīgais intelekts, militārā ražošana. Delegācijas sastāvā ir Īlons Masks un vēl pāris desmiti nozīmīgu investīciju, digitālo tehnoloģiju u.c. kompāniju vadītāju. Šodien, 14. maijā, Rijādā Trampam cita starpā paredzēta tikšanās ar jauntapušā Sīrijas režīma līderi Ahmedu aš Šarā, kuram prezidents, visdrīzāk, pavēstīs par Asada diktatūras laikā noteikto sankciju mīkstināšanu. Tālākais Baltā nama saimnieka ceļš vedīs uz Kataru, kuras varasvīri esot sadomājuši uzdāvināt viesim jaunu prezidenta aviolaineri, iekārtotu ar austrumu šeiha cienīgu vērienu un stilu. Šī ekstravagantā velte jau sacēlusi pamatīgu troksni Amerikā, jo opozīcijas un arī dažu valdošās partijas pārstāvji to uzlūko kā klaju korupciju. Visbeidzot pēdējais plānotais vizītes punkts ir Apvienotie Arābu emirāti. Tā vien šķiet, ka Tramps apzināti met līkumu reģiona sāpīgajiem krīžu punktiem. Viņa maršrutā nav Izraēlas, kuras problemātika šķiet teju pagaisusi no Ovālā kabineta dienaskārtības. Nav plānota arī pietura Omānā, kur jau kādu laiku risinās Savienoto Valstu un Irānas delegāciju sarunas par Irānas kodolprogrammas likteni. Tiesa, kad aktualizējās iespēja, ka ceturtdien, 15. maijā, Stambulā varētu tikties Volodimirs Zelenskis un Vladimirs Putins, Tramps izteicās, ka arī varētu tur iegriezties un piebiedroties sarunai. Tomēr pagaidām nekas neliecina, ka minētā karojošo valstu līderu tikšanās tiešām varētu notikt. Izaicinājumu domino Kā zināms, pirms t.s. Uzvaras dienas svinēšanas Krievijā tās vadonis Vladimirs Putins nāca klajā ar priekšlikumu trīs dienu ilgai uguns pārtraukšanai, uz ko no Kijivas sekoja atbilde, ka neredz tam jēgu. Tā vietā Ukrainas prezidents Volodimirs Zelenskis ierosināja noslēgt trīsdesmit dienu pamieru, kas būtu reāls pamats miera sarunu uzsākšanai. Tomēr Kremlim šobrīd acīmredzot šķiet parocīgāk turpināt karadarbību, tai skaitā Ukrainas civiliedzīvotāju slepkavošanu. 10. maijā Kijivā ieradās četru Ukrainas sabiedroto – Francijas, Lielbritānijas, Polijas un Vācijas – valdību vadītāji, un šīs tikšanās rezultāts bija sestdien izskanējusī kategoriskā prasība Krievijai: līdz pirmdienas vakaram pārtraukt uguni vai arī rēķināties ar jaunām nopietnām sankcijām. Par šo pozīciju telefoniski esot informēts arī prezidents Tramps, kurš tai piekritis. Kremļa reakcija bija prognozējama – runasvīrs Dmitrijs Peskovs intervijā telekanālam CNN paziņoja, ka viņa valdība nepakļaušoties kādiem ultimātiem. Tomēr svētdienas, 11. maijā, vakarā sekoja Maskavas atbildes gājiens – Vladimirs Putins nāca klajā ar ierosinājumu bez iepriekšējiem nosacījumiem sākt tiešas sarunas starp Krievijas un Ukrainas pārstāvjiem. Sarunām būtu jāsākas 15. maijā Stambulā, pie kam Krievija tās traktē kā turpinājumu 2022. gadā notikušajam sarunu posmam, kurā Kremlis faktiski izvirzīja Ukrainai kapitulācijas prasību. Ar līdzīgiem uzstādījumiem plānoto sarunu sakarā jau nācis klajā Krievijas ārlietu ministra vietnieks Sergejs Rjabkovs. Tomēr arī Putina sarunu piedāvājums nepalika pēdējais. Gluži kā domino spēlē puses liek galdā arvien jaunus priekšlikumus, un pirmdien prezidents Zelenskis paziņoja, ka labprāt tiksies ar Putinu, ja vien Krievijas diktators pats ieradīsies Stambulā. Izpaužoties šai ziņai, par savu iespējamo klātbūtni izteicās arī prezidents Tramps. Jau iepriekš tika pieteikts visai respektabls Savienoto Valstu delegācijas sastāvs – uz Stambulu plāno doties valsts sekretārs Marko Rubio un īpašie sūtņi Stīvs Vitkofs un Keits Kellogs. Šobrīd gan nekas neliecina, ka Putins tiešām būtu gatavs rīt ierasties Turcijā, savukārt prezidents Zelenskis paziņojis, ka ar kādu zemāka ranga Krievijas pārstāvi sarunas nevedīs. Habemus papam 8. maijā biezu baltu dūmu vērpetes no Siksta kapelas skursteņa pavēstīja, ka Romas Katoļu baznīcas galva, 267. pēc skaita, ir izraudzīts. Par jauno pontifiku kļuvis kardināls, kura vārds nefigurēja iepriekš publiskotajos ticamāko kandidātu sarakstos – Roberts Frensiss Prevosts, līdzšinējais Vatikāna Latīņamerikas lietu komisijas un Bīskapu lietu dikastērijas, respektīvi, par bīskapu iecelšanu atbildīgās institūcijas vadītājs. Turpmāk mēs viņu pazīsim kā pāvestu Leonu XIV. Viņš ir pirmais Romas pāvests, kurš dzimis Savienotajās Valstīs un ir ASV pilsonis, otrais pēc sava priekšgājēja pāvesta Franciska, kurš dzimis Jaunajā pasaulē, un otrais, kuram dzimtā ir angļu valoda. Dzimis Čikāgā 1955. gadā, lielu līdzšinējā mūža daļu priesteris Prevosts pavadījis Dienvidamerikas valstī Peru, vispirms astoņdesmito gadu otrajā pusē vairākus gadus kalpodams kā Svētā Augustīna ordeņa misionārs, bet no 2014. līdz 2023. kā Čiklaijo provinces bīskaps. Starplaikā viņš darbojās minētā ordeņa amatos dzimtajā Čikāgā, līdz 2001. gadā tika ievēlēts par ordeņa galvu – ģenerālprioru. Kā zināms, savu amata vārdu pāvesti izvēlas paši, un izvēles motīvs parasti ir kāda priekšgājēja personība, kas jaunajam pontifikam šķiet iedvesmojoša un atdarināšanas cienīga. Kā var lasīt medijos, Leonam XIV tāds ir pirmām kārtām 19. gadsimta pēdējās desmitgadēs valdījušais Leons XIII – pāvests, kurš tiecās tuvināt katoļu baznīcu sava laika sociālo problēmu risināšanai. Aktīvi oponēdams tolaik popularitāti gūstošajam marksismam, Leons XIII tajā pat laikā aicināja apzināties zemāko šķiru ļaužu cilvēcisko vērtību, pieprasīja cieņpilnu attieksmi pret ikvienu sabiedrības locekli, kļūdams par vienu no kristīgās demokrātijas virziena idejiskajiem pamatlicējiem. Sagatavoja Eduards Liniņš.
„Ešte pár dní bude mojim susedom“. Martin Jarábek tak nehovorí o nikom inom ako o novom pápežovi. Lev XIV. sa len pred dvoma mesiacmi nasťahoval do Vatikánskeho paláca svätého ofícia, ktorý je nielen sídlom dikastéria pre náuku viery, ale aj domom, v ktorom bývajú kardináli či niektorí kňazi zamestnaní vo Vatikáne. Pápežov sused Jarábek je vedúcim slovenskej redakcie Vatikánskeho rozhlasu. „Napadlo mi, že kiež by sa niektorý kardinál, ktorý býva so mnou, stal pápežom“, rozpráva Martin Jarábek. Túto svoju túžba bral skôr nadľahčene, ako hovorí. „Kardinál, ktorý ma pozná. Mohol by som potom povedať, že nie ja poznám pápeža, ale pápež pozná mňa. A to sa naplnilo“, hovorí pobavene Jarábek. Lev XIV. stihol už od štvrtkovej voľby navštíviť hrob svojho predchodcu pápeža Františka, dvakrát sa stretol so zborom kardinálov, včera vystúpil verejne počas modlitby Regina Coeli z balkóna vatikánskej baziliky. A zaznelo tam priame odsúdenie vojny na Ukrajine a Gaze. „Nikdy viac vojnu!“ - s touto výzvou sa obrátil na „mocných“ tohto sveta. „Nosím v srdci utrpenie milovaného ukrajinského národa. Nech sa urobí všetko pre to, aby sa čo najskôr dosiahlo pravé, spravodlivé a trvalé mierové riešenie. Nech sú prepustení všetci zajatci a deti sa môžu vrátiť k svojim rodinám“, povedal Lev XIV. na adresu vojny na Ukrajine.„Hlboko ma zraňuje to, čo sa deje v Pásme Gazy. Nech boje okamžite ustanú! Nech je poskytnutá humanitárna pomoc vyčerpanému civilnému obyvateľstvu a nech sú prepustení všetci rukojemníci“, tieto slová zas adresoval Izraelu. Nový pápež hovoril o „zázraku mieru“, ktorý vyprosuje do Kráľovnej pokoja, čo je titul pre Ježišovu matku. V podcaste sa tiež dozviete:- ako je to bývať v susedstve s pápežom;- ako sa tvorí jeho „nová vláda“;- či je predpoklad, že príde na Slovensko;Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
2 - Csütörtök délután felszállt a fehér füst a Sixtus-kápolna kéményéből - vonalban Érszegi Márk Aurél Vatikán-szakértő by Balázsék
00:00: - 6 óra 30:25 - Csütörtök délután felszállt a fehér füst a Sixtus-kápolna kéményéből - vonalban Érszegi Márk Aurél Vatikán-szakértő 49:06 - Arra ébredt egy nő az éjszaka közepén, hogy egy pár szeretkezik az autóján 1:23:41 - Botrányba fulladt David Beckham születésnapi partija 1:38:22 - A pápaválasztó kéménynél pózoló sirályokat lesi mindenki, amíg nincs füst
Nový pápež Lev XIV. je už pozvaný na tohtoročnú júlovú púť v Levoči. Ako kardinál tam už dokonca potvrdil účasť. Či sa to teraz po jeho zvolení za pápeža naozaj stane, je skôr neisté. Kardinál Prevost je jasným nasledovníkom pápeža Františka, ktorý z neho urobil biskupa, neskôr kardinála a zveril mu aj dôležitý vatikánsky úrad. Nový pápež hovorí o mieri, no podarí sa mu mať nejaký vplyv na mierové rokovania?Nová hlava katolíckej cirkvi, americko-peruánsky kardinál Robert Prevost, sa kriticky vyjadroval k politike Donalda Trumpa aj J. D. Vanca. Podľa Jaroslava Barboráka, ktorý roky sleduje dianie v katolíckej cirkvi a aktuálne reportuje z Vatikánu, je však viac ako politika dôležitý duchovný odkaz Leva XIV.Čo nám hovorí o novom pápežovi, že patrí do rehole augustiniánov? Aké kroky ho v najbližšom období čakajú? Čo si máme všímať v najbližšom období?Moderuje Peter Hanák. Hosťom dnešného podcastu je Jaroslav Barborák.
Stodvadsaťdva rokov nestál na čele najstaršej nepretržite fungujúcej inštitúcie na svete, Katolíckej cirkvi, Lev. Vo štvrtok podvečer sa nad Sixtínskou kaplnkou objavil biely dym a o necelú hodinku na to sa médiami celého sveta prehnalo meno Robert Francis Prevost.Američan, ktorý veľkú časť svojho života pôsobil v Peru v Latinskej Amerike prijal meno Lev štrnásty a stal sa novou hlavou katolíckej cirkvi.Prvému príhovoru nového pápeža dominovali slová pokoj a mier. Očakáva sa, že bude pokračovať v politike, ktorú nastavil František - cirkev, ktorá sa chce priblížiť k slabým a chudobným. Na Námestí sv. Petra vo Vatikáne v tej chvíli počúvalo asi 100-tisíc ľudí a medzi nimi aj reportér denníka SME.O tom, kto je nový pápež, či je jeho zvolenie prekvapením, čo čaká kresťanský svet pod jeho vedením, a čo by jeho zvolenie mohlo znamenať pre cirkev na Slovensku.Moderátor Michal Katuška sa v mimoriadnom vydaní podcastu Dobré ráno spojil s s Jánom Krempaským, ktorý konkláve pozorne monitoroval priamo z Ríma.Zdroj zvukov: Vatican News, TV LUX–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
A mai napon összegyűltek a katolikus egyház bíborosai, hogy megválasszák Ferenc pápa utódját. Műsorunkban szakértőkkel beszélgetünk arról, hogyan működik a konklávé, milyen szempontokat vesznek figyelembe a bíborosok a szavazásnál, és kik tekinthetőek a pápaválasztás esélyeseinek. Emellett végigtekintünk Ferenc pápa életművén, és szóba kerül az is, hogyan hathat az előző pápa öröksége a mostani konklávéra. Adásunk a Szemlélek szakmai közreműködésével készült!Műsorunk vendégei:Gégény István, a Szemlélek szerkesztőjeÉrszegi Márk Aurél, Vatikán-szakértőUrfi Péter, újságíró, a Gyerekasztal Munkacsoport tagjaPető Attila, a Gyerekasztal Munkacsoport tagjaGörföl Tibor, teológus, a Vigília főszerkesztőjeDeák Hedvig, teológus, domonkos rendi apácaMártonffy Marcell, teológus, irodalomtörténész0:00-4:33 Visszaszámlálás4:34-35:32 Konklávé: Mi alapján döntenek a bíborosok?35:33-59:53 Egyházi visszaélések59:54-1:28:53 Ferenc pápa: Teológia és egyházreform1:28:54-2:08:45 Ferenc pápa: A reformok következményei2:08:46-2:17:16 Szünet2:17:17-2:44:02 Konklávé: Mire számíthatunk a továbbiakban?2:44:03-2:54:15 Felszállt az első fekete füstCsatlakozz adód 1%-ának felajánlásával!https://szja.partizan.huNév: Partizán Rendszerkritikus Tartalomelőállításért AlapítványAdószám: 19286031-2-42Visszatért az amerikánós trió – kövesd mostantól a BIRODALOM adásokat kéthetente szerdánként a legfrissebb világpolitikai történések elemzéséért!Támogatás—A mögöttünk álló közösség biztosítja kérdéseink valódi erejét, fennmaradásunkat és függetlenségünket. Az alábbi módokon tudod támogatni munkánkat:Iratkozz fel!Értesülj elsőként eseményeinkről, akcióinkról, maradjunk kapcsolatban:https://csapat.partizanmedia.hu/forms/maradjunk-kapcsolatbanLegyél rendszeres támogatónk!Szállj be a finanszírozásunkba közvetlen támogatásal:https://cause.lundadonate.org/partizan/support
Od 7. května se Sixtinská kaple ve Vatikánu opět stává dějištěm jednoho z nejstarších a nejzáhadnějších náboženských rituálů – papežského konkláve. Turisté, kteří se sem chystali obdivovat slavné Michelangelovy fresky, mají smůlu. Kaple totiž prošla v posledních dnech úpravami, aby mohla hostit 133 kardinálů-volitelů, tedy těch členů kardinálského kolegia, kterým ještě nebylo 80 let.
Ve středu začne ve Vatikánu konkláve a kardinálové zahájí volbu nového papeže. Měla by být otevřenější? „Z nitra katolické církve občas slyším odpor vůči demokracii. Podle mě by se ale i duchovní instituce mohla demokratizovat,“ říká politolog Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů. „Ke změně určitě v budoucnu dojde, otázka je, jestli my se toho dožijeme,“ dodává pro Český rozhlas Plus historik Petr Kubín z Pražské katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
4 - A pápaválasztás titkos folyamata - vonalban Érszegi Márk Aurél Vatikán szakértő by Balázsék
00:00 - 6 óra 34:52 - Újra lesz Tévétorna a közmédiában 1:07:55 - Eszter találta a családinet oldalán a témát: „a 6 éves fiam barátja nem tudja kitörölni a fenekét, ezért megtiltottam hogy nálunk játszon” 1:40:55 - A pápaválasztás titkos folyamata - vonalban Érszegi Márk Aurél Vatikán szakértő
Už v horizonte hodín sa vo Vatikáne začne udalosť, na ktorú je namierená pozornosť sveta. 133 kardinálov voliteľov vstúpi do slávnej Sixtínskej kaplnky, aby tam pod Michelangelovými freskami a pohľadom Stvoriteľa – ako hovoria – vybrali nového nástupcu sv. Petra, alebo námestníka Kristovho. Pôjde o 267. pápeža. Voľba – pre svoju rezervovanosť opradená aj tajomstvom. A nad porušením mlčanlivosti pod prísahou visí exkomunikácia laetae sententiae. Konkláve, z ktorého vyjde nástupca zomrelého pápeža Františka. Aké bolo kedysi a aké bude v nasledujúcich dňoch? Téma pre Marcela Šefčíka, ktorý o ňom napísal knihu. Analýze pritom podrobil konkláve 20. a 21. storočia. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Külpolitikai elemzőtriónk a Vatikán-Donyeck tengelyt járja be ebben az adásban, arra keresve a választ, mi is volt Ferenc pápa világpolitikai hitvallása, milyen geopolitikai szempontok befolyásolhatják a pápaválasztást, és mennyivel nőtt az ukrajnai béke esélye, miután Donald Trump és Volodimir Zelenszkij a Szent Péter Bazilikában tárgyalt.A Birodalom adások másnapján jelentkezik a Birodalom után, amelyben a nézői kérdésekre is válaszolunk. Küldjétek el kérdéseiteket a birodalom@24.hu címre. A Birodalom után a 24.hu előfizetéses kiadásán, a 24 Extrán érhető el, a Csúcs szintű előfizetéssel rendelkezők számára.Az adás részei:0:00 - Beköszönés1:49 - Ferenc pápa és a világpolitika36:07 - Trump ukrajnai béketerve56:33 - Amire még figyeltünk1:08:56 - ElköszönésAz adásban hivatkozott, pápaválasztó bíborosokkal kapcsolatos honlapok:https://collegeofcardinalsreport.com/ https://www.conclavewatch.org/ Csatlakozz adód 1%-ának felajánlásával!https://szja.partizan.huNév: Partizán Rendszerkritikus Tartalomelőállításért AlapítványAdószám: 19286031-2-42Turné 2025—Idén is folytatjuk országjárásunkat! A magyar nyilvánosságban alultárgyalt jelenségeket megmutatunk be makró- és mikro perspektívából. A helyszínről, a stúdióból, szakértőkkel és érintettekkel. Tarts velünk, találkozzunk a turné állomásain!https://turne.partizan.hu Visszatért az amerikánós trió – kövesd mostantól a BIRODALOM adásokat kéthetente szerdánként a legfrissebb világpolitikai történések elemzéséért!Támogatás—A mögöttünk álló közösség biztosítja kérdéseink valódi erejét, fennmaradásunkat és függetlenségünket. Az alábbi módokon tudod támogatni munkánkat:Iratkozz fel!Értesülj elsőként eseményeinkről, akcióinkról, maradjunk kapcsolatban:https://csapat.partizanmedia.hu/forms/maradjunk-kapcsolatbanLegyél rendszeres támogatónk!Szállj be a finanszírozásunkba közvetlen támogatásal:https://cause.lundadonate.org/partizan/supportLegyél önkéntes!Csatlakozz a Partizán önkéntes csapatához:https://csapat.partizanmedia.hu/forms/csatlakozz-te-is-a-partizan-onkenteseihez
Italský stát měl už od svého vzniku specifický vztah ke katolické církvi. Vatikán dodnes hraje významnou roli v italské domácí politice, a to navzdory Lateránským dohodám, které měly církev od státu oddělit.