Podcasts about pracovn

Pracovníci Správy Krkonošského národního parku se letos naposledy vydali na Studniční horu, aby tam změřili sněhovou vrstvu na takzvané Mapě republiky. Sníh tam zůstává nejdéle z celých Krkonoš, letos už ale moc dlouho nevydrží.

Jak vzpomíná na olympiádu v Aténách v roce 2004, kde ještě jako Hyková získala stříbrnou medaili ve střelbě ze sportovní pistole? Dbá na to, aby i její děti dodržovaly slovo a dotahovaly věci do konce? Co se děje v ženě, když dítě nepřichází? Přistupuje odlišně k výchově syna a dcery? Jak to vypadá, když s ní "holčičkuje"? Jak se startuje mamince dvou malých dětí pracovní kariéra po skončení té sportovní? Vede své děti ke sportu? A má čas i na malování, které měla dříve ráda?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vzpomíná na olympiádu v Aténách v roce 2004, kde ještě jako Hyková získala stříbrnou medaili ve střelbě ze sportovní pistole? Dbá na to, aby i její děti dodržovaly slovo a dotahovaly věci do konce? Co se děje v ženě, když dítě nepřichází? Přistupuje odlišně k výchově syna a dcery? Jak to vypadá, když s ní "holčičkuje"? Jak se startuje mamince dvou malých dětí pracovní kariéra po skončení té sportovní? Vede své děti ke sportu? A má čas i na malování, které měla dříve ráda?

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Pracovníci hranické radnice vybrali loni na pokutách za rychlou jízdu víc než 31 milionů korun. Neukázněné řidiče zaznamenaly dva radary, které patří městu.

1.máj je státním svátkem. Proč vlastně? Sice za to můžou Američani, ale nejvíc ho slavili komunisti. Jak je to možný? A kdo může za to, že v práci sedíme 8 hodin denně? A komu přišlo fajn zaměstnávat devítiletý děti?

Pracovný týždeň sme ukončili energickým DJ-ským setom. Do piatkového Rána na eFeMku prišla DJ-ka B-Complex, aby vás prebudila svojou novou hudbou. Zazneli jej nové skladby, remixy aj zaujímavé spolupráce a Matia povedala aj o pripravovanej narodeninovej party. Zahrajú na nej aj DJs z vydavateľstva Imagine Audio.

Pracovníci technických služeb v Hradci Králové zahájili předsezónní údržbu městských fontán. Kromě běžného čištění kontrolují jejich technický stav, testují elektroinstalace, těsnění nebo systémy na změkčování vody, které u vodních prvků zajišťují správný chod.

Co si slibují školské odbory od petice k nepedagogickým pracovníkům, kterou dnes projedná Senát? Co by mohl znamenat rozsáhlý výpadek proudu ve Španělsku a Portugalsku pro jejich unijní partnery? A jak hodnotit kroky Donalda Trumpa za prvních 100 dnů od jeho návratu do Bílého domu?

Co si slibují školské odbory od petice k nepedagogickým pracovníkům, kterou dnes projedná Senát? Co by mohl znamenat rozsáhlý výpadek proudu ve Španělsku a Portugalsku pro jejich unijní partnery? A jak hodnotit kroky Donalda Trumpa za prvních 100 dnů od jeho návratu do Bílého domu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koupaliště Cihelna v Pardubicích začalo s přípravami na novou sezónu. Pracovníci městské společnosti PAP čistí technologii, dna nádrží a upravují okolí. Plovárna plánuje otevřít 2. června a návštěvníci se můžou těšit i na několik novinek, včetně sportovišť. Po rozsáhlé rekonstrukci loni areál fungoval ještě ve zkušebním provozu, letos už přejde do běžného režimu.

Kristína Holčíková je bývalá vedecká pracovníčka v oblasti zloženia potravín, odborníčka na potravinárstvo, popularizátorka zdravého stravovania. Dnečs už v seniorskom veku je pribudli "funkcie" hudobnej manažérky, tajomníčky a organizačnej vedúcej viacerých hudobných telies. Zhovárala sa s ňou Eva Viteková.

Na věži Trúba ve Štramberku se po 60 letech mění krytina střechy. Pracovníci specializované firmy tu ve skoro čtyřicetimetrové výšce visí na lanech a pokládají tradiční smrkové šindele. Nová krytina má světlou barvu dřeva. Než se povrch natře ochrannou barvou, nabízí se místním i návštěvníkům nevšední pohled na tuto památku.

Pracovníky obce v Úbislavicích na Jičínsku teď lidé nenajdou v kancelářích, obecní úřad je v těchto dnech prázdný. Úředníci i pošta se dočasně přestěhovali do hasičské zbojnice. Do obecní budovy nastoupí příští týden stavbaři a začnou ji celou modernizovat. Zároveň tu vznikne i nová dětská skupina. Na projekt za více než 22 milionů korun se obci podařilo získat dotaci.

Nový zákoník práce prošel Poslaneckou sněmovnou i Senátem a nyní čeká na podpis prezidenta Petra Pavla. Přináší změny, které reagují na současné potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Nový zákoník práce prošel Poslaneckou sněmovnou i Senátem a nyní čeká na podpis prezidenta Petra Pavla. Přináší změny, které reagují na současné potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nový zákoník práce prošel Poslaneckou sněmovnou i Senátem a nyní čeká na podpis prezidenta Petra Pavla. Přináší změny, které reagují na současné potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Rozhodly jsme se zaměřit na profesi, kde ženy (ale vlastně ani muži) nemají zrovna na růžích ustláno. O tom jak se žije a pracuje ženám v architektuře jsme si povídaly Alžbětou Brůhovou a Adélou Pečlovou, zakladatelkami spolku Architektky, a členkami výzkumného týmu projektu Pracovní podmínky mladých architektů a architektek. Není překvapením, že profese architekta v 21. století není to samé, jak tomu bylo v období první republiky. Tenkrát bylo ženám teprve dovoleno architekturu začít studovat, teď už jich je na fakultách o něco více, než mužů. Přesto se stereotyp toho, že architektura není obor pro ženy, stále poněkud drží. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně? Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

V Ostravě-Mariánských Horách napočítali na hřbitově téměř devět stovek hrobů, o které se dlouho nikdo nestará. Pracovníci obvodního úřadu po pozůstalých pátrali skoro deset let. Některé našli, většinu ale ne. Proto se do práce pustily bagry a opuštěné hroby končí v kontejnerech.

Novela školského zákona, o které budou rozhodovat poslanci a poslankyně, přináší změnu ve financování nepedagogických pracovníků: jejich platy nemají jít ze státní, ale z obecní či krajské kasy. Kdo by měl platit nepedagogické pracovníky – samosprávy, nebo stát? Jak probíhají přijímací zkoušky na střední školy? Osvědčil se nový systém Dipsy? A jak zabránit v Česku hojně využívané praxi odkladu nástupů žáků do prvních tříd? Poslechněte si debatu u kulatého stolu.

Zhruba 70 procent uprchlíků z Ukrajiny zůstane v Česku natrvalo. Uvádí to aktualizovaná studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Číslo odpovídá i průběžným výsledkům výzkumu Hlas Ukrajiny, podle kterých chtělo v prosinci 2022 v cizině zůstat 43 procent dotázaných, loni na podzim to byly už tři čtvrtiny.

Pre slintačku a krívačku máme uzavreté hraničné priechody, v šiestom ohnisku nákazy sa vybíja dobytok a opatrenia voči Slovensku už prijalo aj Chorvátsko. V parlamente sa medzi diskutuje o ústavných návrhoch Smeru a KDH či covidových amnestiách. Generálnemu prokurátorovi zas koalícia schválila štedrú doživotnú rentu, premiér rokuje na úrade vlády s obžalovaným Norbertom Bödörom, a Tibor Gašpar kritizuje Matúša Šutaja Eštoka za slabé čistky v polícii.Bude koalícia raz, po covidových amnestiách, schvaľovať aj slintačkové amnestie? Potrebuje Slovensko v ústave dve pohlavia, aký je rozdiel medzi návrhmi Smeru a KDH a ako sa zachovajú ultrakonzervatívci v opozícii? Chráni polícia ešte občanov, ak ombudsman hovorí o vážnych porušeniach ľudských práv policajtmi? A čo zákon o mimovládkach, je ruského strihu, ako hovorí opozícia a aj Andrej Danko? A čo bude s transakčnou daňou, ktorá každý deň oberá podnikateľov aj živnostníkov o peniaze?Braňo Závodský sa rozprával s bývalým ministrom spravodlivosti a podpredsedom opozičného KDH Viliamom Karasom.

Fakultní podcast De Facto vstupuje do páté sezóny s novým konceptem – jeho jednotlivé epizody budou více reflektovat aktuální dění ve světě i na fakultě.Dubnový tematický speciál se věnuje udržitelnosti. Do studia dorazily dvě odbornice z FSV UK, které se této problematice z různých úhlů pohledu intenzivně věnují - Petra Koudelková z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky a Eliška Vejchodská z Institutu sociologických studií.Ovlivňuje podle nich nástup nové generace na pracovní trh to, jak firmy přistupují k udržitelnosti? Jaké aktivity na fakultě podniká její Pracovní skupina pro udržitelnost? A jak česká společnost vnímá ekologické aktivisty? 

Jak jsou obce a města připravena na přesun financování nepedagogických pracovníků na samosprávy? Proč v ruské armádě na Ukrajině bojují i čínští vojáci? A proč právě před 50 lety poslal Václav Havel obsáhlý dopis Gustavu Husákovi?

Kamila a Miroslav žijí ve svém domku se zahradou v Petřvaldu u Karviné. Vychovali dva syny. Jejich láska plná nadějí a humoru začala před čtyřiceti lety. Tehdy ještě netušili, jak ji prověří Mirkův vážný úraz hlavy na šachtě Dolu Staříč, kde jako předák razil pod zemí chodby. Jak vztah ovlivní, když jednomu z manželů jde o život? Jak se Mirek po úrazu fyzicky i psychicky změnil a vadilo to Kamile? Poslechněte si další díl pořadu Láska hory přenáší.

Jak jsou obce a města připravena na přesun financování nepedagogických pracovníků na samosprávy? Proč v ruské armádě na Ukrajině bojují i čínští vojáci? A proč právě před 50 lety poslal Václav Havel obsáhlý dopis Gustavu Husákovi? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlhoročná pracovníčka Univerzitnej knižnice v Bratislave v kabinete starých a vzácnych tlačí, to je promovaná knihovníčka Vlasta Okoličányová. Venovala sa výskumu kníh 16. storočia, ktorých „Univerzitka“ vlastní zhruba tri tisícky. Predtým pracovala roky v Lýcejnej knižnici v Kežmarku. Jej špecialitou je práca s historickými knihami a srdcovou záležitosťou štúdium osobností Evanjelickej cirvki a. v. na Slovensku a v Európe. Aktuálne jej vyšla kniha Predbehli svoju dobu, ktorá prináša 13 životných príbehov výnimočných evanjelických žien 18. – 20. storočia. Nadväzuje na prvú monografiu, na ktorej participovala – Reformácia po praslici (výnimočné evanjelické ženy 16.-18. storočia). Pochádza z Holíča zo Záhoria, aktuálne žije v Kežmarku. Vyštudovala knihovedu a nemecký jazyk na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského. Jej sestra je evanjelická farárka. Rada číta, študuje, má rada prechádzky v prírode, prácu v záhrade. Chodieva na koncerty klasickej hudby, takmer 50 rokov spievala v cirkevnom zbore. | Hosť: Vlasta Okoličányová (promovaná knihovníčka, dlhoročná pracovníčka Univerzitnej knižnice v kabinete starých a vzácnych tlačí). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Vyčerpaní zaměstnanci a málo peněz i místa – to je realita záchranných stanic pro zvířata v celém Česku. Počet pacientů jim za posledních deset let vyrostl víc než čtyřnásobně. V moravskoslezském regionu je na hraně kolapsu záchranná stanice v Bartošovicích. Zařízením pro 1500 zvířat jich teď ročně projde víc než dvojnásobek. Starají se o ně jen čtyři lidé a na další nemají peníze.

Denisa Augustínová je spoluzakladatelka mezinárodní humanitární organizace Magna, která už dvě dekády pomáhá v nejchudších oblastech světa. „Dřív znamenal červený kříž na sanitce ochranu – to tedy hlavně za 2. světové války, ale i později. Humanitární pracovníci, lékaři a další zdravotníci měli prostřednictvím ženevských konvencí jakési bezpečí,“ popisuje v pořadu Hovory.

Denisa Augustínová je spoluzakladatelka mezinárodní humanitární organizace Magna, která už dvě dekády pomáhá v nejchudších oblastech světa. „Dřív znamenal červený kříž na sanitce ochranu – to tedy hlavně za 2. světové války, ale i později. Humanitární pracovníci, lékaři a další zdravotníci měli prostřednictvím ženevských konvencí jakési bezpečí,“ popisuje v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nedávno sme zažili útok šahídov asi tristo metrov od nás a prvýkrát som sa na Ukrajine reálne bál o život“, hovorí humanitárny procovník Anton Frič. „A prišlo ich šesť v priebehu niekoľkých minút. Bolo to strašidelné“, dopĺňa. Hovorí, že pred každou cestou na vojnou zasiahnutý východ absolvuje spoveď. „Nehovorím, že sa tak pripravujem na smrť, no som presvedčený, že by sme mali byť pripravený v každej chvíli odísť, s pocitom, že som prežil život najlepšie, ako som vedel. A spoveď je pre mňa súčasťou toho“, vysvetľuje. Ak z úst premiéra Fica opakovane počúvame, že na pomoc Ukrajine jeho vláda nedá „ani cent“, v doneckej oblasti v Slaviansku vzniklo rovno „slovenské a žiadne iné“ humanitárne centrum. Nie z vládnych centov, ale z darov jednotlivcov – občanov toho istého Slovenska, ktorého premiérom je Robert Fico, i zo susednej Českej republiky. Ak by sa Ukrajinci mali riadiť podľa toho „v núdzi poznáš priateľa“, mali by poriadnu dilemu: Slovensko je po premiérskej línii ich nepriateľom, no ľud, od ktorého pochádza aj moc jedného predsedu vlády, Ukrajincom pomocnú ruku podáva. Ako to vyzerá na tváre miesta – v spomínanom Slaviansku, kde je už od Vianoc pre miestnych postihnutých Putinovou vojnou aj „Slovenské a žiadne iné humanitárne centrum“? Téma pre jeho dušu Antona Friča, svojho času spravodajského reportéra, ktorý sa upísal charite. „Je to miesto, kde ktokoľvek v núdzi nájde pomoc. Či už humanitárnu, ale aj psychologicko-duchovnú“, rozpráva Anton. „Je to rovnako miesto stretnutí, kde sa môžu stretnúť väčšie rodiny, nakoľko sa im to v malých bytíkoch nedá“, približuje humanitárny pracovník Frič. „Rovnako u nás nájdu pomoc pri evakuáciách ľudia z okolitách dediniek“, dodáva. V slovianskom „Slovenskom a žiadnom inom humanitárnom centre“ je aj sklad humanitárnej pomoci. „Ľudia tam nájdu veci nevyhnutné pre život“, uvádza Anton Frič. „Vnímam to aj tak, že každá pomoc Ukrajine pomáha prezidentovi Zelenskému a vláde jeho krajiny šetriť zdroje na to, aby dokázali poraziť Putina a jeho Rusko“, rozpráva Frič. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Nedávno sme zažili útok šahídov asi tristo metrov od nás a prvýkrát som sa na Ukrajine reálne bál o život“, hovorí humanitárny procovník Anton Frič. „A prišlo ich šesť v priebehu niekoľkých minút. Bolo to strašidelné“, dopĺňa. Hovorí, že pred každou cestou na vojnou zasiahnutý východ absolvuje spoveď. „Nehovorím, že sa tak pripravujem na smrť, no som presvedčený, že by sme mali byť pripravený v každej chvíli odísť, s pocitom, že som prežil život najlepšie, ako som vedel. A spoveď je pre mňa súčasťou toho“, vysvetľuje. Ak z úst premiéra Fica opakovane počúvame, že na pomoc Ukrajine jeho vláda nedá „ani cent“, v doneckej oblasti v Slaviansku vzniklo rovno „slovenské a žiadne iné“ humanitárne centrum. Nie z vládnych centov, ale z darov jednotlivcov – občanov toho istého Slovenska, ktorého premiérom je Robert Fico, i zo susednej Českej republiky. Ak by sa Ukrajinci mali riadiť podľa toho „v núdzi poznáš priateľa“, mali by poriadnu dilemu: Slovensko je po premiérskej línii ich nepriateľom, no ľud, od ktorého pochádza aj moc jedného predsedu vlády, Ukrajincom pomocnú ruku podáva. Ako to vyzerá na tváre miesta – v spomínanom Slaviansku, kde je už od Vianoc pre miestnych postihnutých Putinovou vojnou aj „Slovenské a žiadne iné humanitárne centrum“? Téma pre jeho dušu Antona Friča, svojho času spravodajského reportéra, ktorý sa upísal charite. „Je to miesto, kde ktokoľvek v núdzi nájde pomoc. Či už humanitárnu, ale aj psychologicko-duchovnú“, rozpráva Anton. „Je to rovnako miesto stretnutí, kde sa môžu stretnúť väčšie rodiny, nakoľko sa im to v malých bytíkoch nedá“, približuje humanitárny pracovník Frič. „Rovnako u nás nájdu pomoc pri evakuáciách ľudia z okolitách dediniek“, dodáva. V slovianskom „Slovenskom a žiadnom inom humanitárnom centre“ je aj sklad humanitárnej pomoci. „Ľudia tam nájdu veci nevyhnutné pre život“, uvádza Anton Frič. „Vnímam to aj tak, že každá pomoc Ukrajine pomáha prezidentovi Zelenskému a vláde jeho krajiny šetriť zdroje na to, aby dokázali poraziť Putina a jeho Rusko“, rozpráva Frič. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ekonomické rozhodnutia USA a Číny ovplyvňujú slovenské investície, pracovné miesta a ceny tovarov. Ako sa Slovensko prispôsobuje globálnym zmenám?V globalizovanom svete, v ktorom žijeme, musíme okrem iného sledovať aj aktuálne dianie v USA a Číne, keďže tieto krajiny sú ekonomickými gigantmi. S nástupom nového prezidenta v USA sa pritom dejú zásadné zmeny nielen v samotných Spojených štátoch, ale mnohé rozhodnutia už ovplyvňujú ľudské životy po celom svete.Prečo je dôležité sledovať tieto zmeny a ako ovplyvňujú Slovensko? Aký vplyv majú ekonomické rozhodnutia USA a Číny na našu krajinu? Aký to bude mať dopad na život bežných Slovákov? Odpovede na tieto a ďalšie otázky poskytol Michal Lehuta, makroanalytik VÚB banky.

Fotbalová Dukla Praha, algoritmický investiční fond Quant a online prodejce vstupenek Ticketstream toho na první pohled nemají moc společného. Jenže zdání klame – ve všech drží majetkový podíl Matěj Turek. Pětačtyřicetiletý podnikatel patří k nejpozoruhodnějším, a přitom nejméně nápadným českým investorům. Postupně kolem sebe ale vybudoval skupinu firem a projektů, jejichž hodnota vysoce přesahuje miliardu korun. A právě Turek byl hostem nejnovější epizody podcastu Money Maker. „Kdybych byl mladší, vydal bych se dělat byznys do Japonska,” říká v podcastu. V něm došlo i na jeho ponaučení z dopisů Warrena Buffetta, proč se drží pravidla zvaného 10x, jak mu změnil život fotbal, proč neustále čte i kterak strávil prací několik měsíců v Pobaltí a dozvěděl se tam spoustu věcí o byznysu a startupech – a také se mu málem rozpadlo manželství.Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Money Maker! 

Pracovníci olomouckého hejtmanství řeší problém zneužívání skládek na Jesenicku. Někteří lidé tam totiž navážejí odpad, který nepochází z loňské zářijové povodně. Do likvidace skládek u Velké Kraše a Mikulovic by se měly odborné firmy pustit v následujících měsících.

Výplaty a pracovné podmienky už nebude určovať len dohoda medzi zamestnancom a zamestnávateľom. Stúpnu zamestnancom mzdy alebo sa im budú krátiť? Aké podmienky mení od nového roka nová právna úprava reprezentatívnych kolektívnych zmlúv?

Nejbohatší byrokrat světa Elon Musk dal rozhovor jednomu z nejvlivnějších podcasterů na světě Joeu Roganovi. V rozhovoru nazval americký penzijní systém Social Security ve své podstatě takzvaným Ponziho schématem, tedy obdobou schématu pyramidového.

Nejbohatší byrokrat světa Elon Musk dal rozhovor jednomu z nejvlivnějších podcasterů na světě Joeu Roganovi. V rozhovoru nazval americký penzijní systém Social Security ve své podstatě takzvaným Ponziho schématem, tedy obdobou schématu pyramidového.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odkaz na celý dílV Evropě je hrdinou jednání Zelenskyj, v USA Trump, to dokazuje i fakt, že z americké opozice je slyšet jen ohlušující ticho. Silné emoce budí především různé krátké výstřižky, proto je lepší si pustit celé jednání v plném znění. Faktem je, že Trump je v tento moment jediný ze světových státníků, který má šanci vyjednat obrysy mírové dohody, ať se nám to líbí nebo ne. Z domácí politiky jsme probrali překvapivý přestup Jana Lipavského, který bude kandidovat za SPOLU a teď to přijde, jako nominant ODS! V závěru dílu jsme probrali akcie a rozhodně jsme se nedopustili žádného investičního doporučení.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Jak úspěšná jsou sanační opatření po páteční havárii cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou? Obce a kraje mají začít financovat nepedagogické pracovníky až od ledna 2026 místo plánovaného letošního září. Dnes to oznámila vláda. Bude dostatek prostředků na platy školníků, kuchařek a dalších? Nárůst syntetických drog představuje podle Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik závažnou hrozbu pro veřejné zdraví. Jak s tím má bojovat Evropa a Česko?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hádka, jakou svět dlouho nezažil. Americký prezident Donald Trump spolu s viceprezidentem J. D. Vancem plísnili před objektivy kamer ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského. Situace se vyhrotila těsně před podpisem dohody, na základě které měla Ukrajina odevzdat část svých nerostných surovin výměnou za další podporu Spojených států. Byla to past na ukrajinského prezidenta? A jak dlouho může Ukrajina odolávat Rusku bez Američanů? Host: Michael Romancov - politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha, autor podcastu Romancov & spol. v Deníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

O Daniele Fischerové bude další díl televizního dokumentu Mistři medicíny. „Filmový štáb byl ohleduplný a vůbec jsem o nich nevěděla,“ popisuje odborná lékařka. Je čas důležitý nejen pro pacienty, ale i pro lékaře? Je systém vyšetření dostupný všude? Co je potřeba, aby se člověk stal expertním sonografistou? Testuje ultrazvukové stroje? Co je endometrióza?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč chybí v Česku několik tisíc pečovatelů a dalších zaměstnanců v sociálních službách? Kdo a jak by mohl situaci změnit? A jak se bude muset upravit systém sociálních služeb, aby zvládl očekávané stárnutí populace? „Musí dojít k větší prioritizaci, stát si musí uvědomit, jaké služby chce, v jaké kapacitě a proč,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.

Proč chybí v Česku několik tisíc pečovatelů a dalších zaměstnanců v sociálních službách? Kdo a jak by mohl situaci změnit? A jak se bude muset upravit systém sociálních služeb, aby zvládl očekávané stárnutí populace? „Musí dojít k větší prioritizaci, stát si musí uvědomit, jaké služby chce, v jaké kapacitě a proč,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol patří k nejkritizovanějším změnám novely školského zákona. Podle ministra Beka podpoří vytváření svazkových základních škol, sociolog Daniel Prokop ovšem namítá, že úspora přichází až s vyšším počtem zapojených obcí. „Je lepší připravit dobře fungující společenství obcí, aby se účetnictví, dotační věci, správy sítí a všechny tyto věci mohly řešit pro více škol dohromady,“ vysvětluje Prokop.

Často při své práci běhá, ale jezdívá i na motorce nebo na sněžném skútru, aby pro diváky zaznamenal co nejlepší záběry ze sportovních akcí. „Dělám ruční kameru, abych byl v těsném kontaktu se sportovci,“ upřesňuje Radek Dufek, který má za sebou čtyři olympiády a v případě loňské Paříže i paralympiádu.

Veľmi ma prekvapilo, aké rôzne sú ich príbytky. Nie sú to len lavičky v parku či miesta pod mostom. Môže to byť stará kotolňa v lese, vlastnoručne postavená chatka, garáž. Pred stanom majú záhradku, v ktorej pestujú plodiny. opisujú prácu v teréne s ľuďmi bez domova pracovníčky občianskeho združenia Vagus. Upozorňujú, že zdražovanie a rast cien energií môže priviesť na ulicu ďalších ľudí.Občianske združenie Vagus denne pomáha stovkám ľudí bez domova v Bratislave. Ich denné centrum Domec navštívi každý deň 120 ľudí - medzi nimi osamelí seniori či seniorky, týrané ženy alebo ľudia so zdravotným znevýhodnením. Vagus takmer každý deň, ráno aj večer, vysiela do terénu terénnych pracovníkov, ktorí vyhľadávajú ľudí bez domova na miestach, kde žijú. „Veľmi ma prekvapilo, aké rôzne sú ich príbytky. Nie sú to len lavičky v parku či miesta pod mostom. Môže to byť stará kotolňa v lese, vlastnoručne postavená chatka, garáž," opisuje terénna pracovníčka Alena Pitlová. „Pred stanom majú záhradku, v ktorej pestujú plodiny. Máme ľudí, ktorí si postavia plot, dajú si na naň hrnčeky a chcú to mať pekne vyčačkané so všetkým, čo k tomu patrí. Z toho čo majú, chcú vyťažiť maximum," dopĺňa programová riaditeľka Petra Červená, ktorá tiež v minulosti pracovala v teréne.Pri tejto práci si uvedomujú význam podporného zázemia. „Uvedomujem, že v niektorých životných situáciách, keby som možno nemala také okolie, nemala takú podporu, tak by mi môj život mohol vyzerať úplne inak,” opisuje červená," hovorí Červená.„Je to uvedomenie si, že v niečom mám privilégium. Že som mala tú štartovaciu čiaru, akú som mala,”dopĺňa ju Alena Pitlová.Chýbajú nám systémové riešeniaNa Slovensku je približne 71-tisíc ľudí bez domova, z toho v Bratislave okolo 6800. Systémové riešenie chýba, opisujú pracovníčky Vagus. Napríklad program Housing First sa ukazuje ako najefektívnejší spôsob pomoci, no jeho implementácia zaostáva za severskými krajinam.„Ten dialóg je veľmi frustrujúci v tom, že veľa vecí sa nedá urobiť - napríklad už len definovať, kto je človek bez domova,” vysvetľuje programová riaditeľka.Situáciu ďalej zhoršuje zdražovanie a rast cien energií, ktoré môžu priviesť na ulicu ďalších ľudí. „Nevidím nič, čo by to nejakým spôsobom menilo a zlepšovalo. Prognóza je, že sa to bude zhoršovať a nemáme týchto ľudí ako zachytávať a naše služby ako ďalej nafukovať. Obávam sa, že sa to bude diať.”Moderuje Denisa Hopková.

S uprchlíky se poprvé setkal v roce 2015. Tehdy to byli lidé, kteří se snažili dostat do Německa. Působil v uprchlických táborech na hranici Libanonu a Sýrie. Jakub Shelby v současnosti pracuje v Džibutsku, kde se setkává s migranty z Afriky, kteří se pokouší dostat do Saúdské Arábie. „Emoce se mi nabalují, takže se mi třeba jednou za dva měsíce, že přijdu domů a deset minut brečím. Ale na denní bázi to tak nemám,“ přiznává pro Český rozhlas Plus.

Co obnáší připravovaná spolupráce mezi Českem a Bavorskem v oblasti jaderné energetiky? Ekonomickou situaci u nás a v Německu komentuje ekonomka Ilona Švihlíková, děkanka Vysoké školy obchodní v Praze.