Podcasts about ukrajiny

Podnikatel a filantrop Dalibor Dědek je také autorem Iniciativy Dárek pro Putina. „NATO by se mělo rozhodnout, že začne skutečně chránit vzdušný prostor. Drony je potřeba zastavovat už na území Ukrajiny,“ vyzývá v pořadu Osobnost Plus poté, co americký prezident o víkendu podmínil uvalení dalších sankcí ze strany USA shodou všech států Severoatlantické aliance. Dědek však vnímá Trumpovo sdělení spíše jako prázdné gesto.

Celý rozhovor najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.Exkluzivní rozhovor s Andrejem Babišem. Co by udělal první den ve Strakovce a kde vezme peníze? Jak chce zatočit s ETS 2, co plánuje s ČEZem a jakou cenu si představuje pro minoritáře? Koho by si vzal do vlády? Proč smazal SMS od prezidenta Pavla? Co říká na rozpočet, daně a zdravotnictví? Jak vidí (ne)podporu Ukrajiny, referendum o euru a proč v žádném případě ne referendum o setrvání v NATO? A jak zpětně hodnotí útok na mítinku a vlastní kondiční disciplínu podle Whoop.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

„Putin testuje NATO, jeho režim ohrozuje celú Európu“ či „Poľsko je najbližšie k ozbrojenému konfliktu od druhej svetovej vojny“. Titulky, ktoré zachytávali stredajší incident s ruskými dronmi na poľskom území. A teda na území NATO a Európskej únie. Stále nie je jasné, či išlo o náhodný incident, za ktorým bolo zlyhanie techniky, alebo o vedomú provokáciu zo strany Ruska.Pre samotné Poľsko a Alianciu však bude zásadné, ako tento prípad vyhodnotia – a či vôbec dokážu nájsť jednotnú odpoveď.Incident však naplno obnažil fakt, že mier je krehký aj za hranicami napadnutej Ukrajiny a ostrý konflikt nemusí zostať len v ich zovretí. Šéf OSN António Guterres hovorí dokonca o „reálnej hrozbe expanzie tohto ničivého konfliktu“.Čo to znamená pre budúcnosť európskej bezpečnosti? Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Musíme ďaleko viac investovať do našej vlastnej obrany v kľúčovom a vypätom regióne východného krídla NATO a Európskej únie. Pretože tam sa budú diať veci. My sa na ne musíme čo najviac zamerať a venovať im ďaleko väčšiu pozornosť a zdroje. A týka sa to nielen Poľska, ale aj vášho Slovenska a susedov na juh: Maďarska, Rumunska a Bulharska,“ tvrdí analytik Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím víc děti blbnou, tím víc mají strach. A my to nebereme vážně,“ říká dětský psychiatr a psychoanalytik Peter Pöthe. V rozhovoru vysvětluje, že dospělí často přehlížejí úzkosti dětí – ať už z budoucnosti, klimatických změn nebo umělé inteligence. „Jsme úplně hloupí. Mávneme rukou nad tím, že se děti bojí, co tady bude za pět, deset let,“ varuje odborník před tím, jak málo se dnes dospělí snaží nahlédnout na svět očima svých dětí – a to je podle něj velká chyba. Mluví také o tom, jak technologie mění dětské vnímání reality. „Dítě je složené hlavně z toho, na co je jeho mozek připojen. A rodiče na to kašlou, nebo řeknou: zakážu ti chytrý telefon. Vůbec tomu nerozumí,“ upozorňuje na to, jak jsou modely ve světě internetu návykové a nebezpečné a zdůrazňuje, že nestačí je jen zakazovat. Zkreslené vnímání světa ale nemají jen mladiství. Pöthe vypráví také o své účasti na dokumentu Velký vlastenecký výlet a setkání s lidmi, kteří popírají realitu války na Ukrajině. „To, co člověk říká a čemu věří, nemusí vůbec odrážet to, co prožívá,“ vysvětluje psychiatr a dodává, že čím blíž se takoví lidé realitě dostanou, tím agresivněji se mohou bránit. Po návratu z Ukrajiny říká, že je přesvědčen, že podobný konflikt čeká i Česko. „Putin neusiluje o území, ale o destrukci našich hodnot. Dokážu si představit, že pokud Rusko vojensky vyhraje, máme ho tady,“ říká s tím, že si máme uvědomit, že i mezi námi existují lidé, kteří by byli schopni páchat násilí nebo pomáhat tomu, kdo ho koná. Podle Pötheho má každý z nás „potenciál být zlý“. Proto mluví o tom, že nestačí jen respektovat názory, které nás ohrožují – je třeba přiznat, že kdo popírá válku a podporuje Putina, je pro společnost nebezpečný. Vyjadřuje se i k kontroverzi kolem mikiny Izraelských obranných sil, kterou měl na sobě během natáčení dokumentu a vysvětluje, proč by si ji dnes už nevzal. „Od té doby, co Netanyahu zahájil válku v této podobě, s tím nesouhlasím,“ dodává, ale zdůrazňuje, že za situaci v Gaze podle něj nenese odpovědnost pouze Izrael, ale především Hamás. Dětský psychiatr v rozhovoru často opakuje, jak důležité je snažit se při debatě „mít rád“ i lidi s odlišnými názory. Společný dialog by měli hledat lidé nejen ve společnosti, ale také rodiče doma s dětmi. Jak mluvit s lidmi, kteří popírají realitu, aniž bychom je jen odepsali jako „dezoláty“? Proč nestačí jen respektovat jiné názory a kde je hranice, kdy už se musíme bránit? Co dnešní děti nejvíc děsí – a jak jim pomoci, aby se v tom neztratily? A lze být v dnešním světě dobrým rodičem? I to se dozvíte v rozhovoru.

Do polského vzdušného prostoru proniklo v noci na středu 16 ruských dronů, dva spadly u Varšavy. Na žádost Polska aktivovalo NATO konzultace podle článku 4. „Díky varování Běloruska reagovali Poláci rychle a dobře. Sestřelovat levný dron drahou raketou ale příliš ekonomické není,“ říká komentátor Luboš Palata. Podle něj je evropská obrana proti dalekonosným dronům teprve v plenkách, a Unie by se měla urychleně učit od Ukrajiny.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené i s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaží Ukrajincov zlomiť, tvrdí. Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na Ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zďaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj takpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na Slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?

Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku,“ řekl dnes ruský prezident Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu. „Cílem Putinova výroku i zahraniční politiky Ruské federace je rozklížit Západ. Koalice ochotných má výsledky,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Robert Fico, Vladimír Putin, na úvod otázka, ako sa máte a kritika Ukrajiny. Z úst ruského prezidenta dokonca zaznela rada vypnúť Ukrajine energetické zálohy, ak bude útočiť na ruskú energetickú infraštruktúru. Z Európy zaznelo oficiálne – no comment.V podcaste Dobré ráno sa Jana Krescanko Dibáková rozpráva so zástupcom šéfredaktorky Jakubom Filom o stretnutí slovenského premiéra s ruským prezidentom.O pohnútkach premiéra, reputačných rizikách a o obraze Slovenska v očiach európskych predstaviteľov, ktorí Vladimíra Putina označili za najväčšieho vojnového zločinca súčasnosti. Realizoval Robert Fico skutočne suverénnu politiku v dialógu s Putinom a v prítomnosti autoritárskych lídrov?Zdroje zvukov: TASR, TA3–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Hostia: Katarína Roth Neveďalová (europoslankyňa; Smer-SD) a Miriam Lexmann (europoslankyňa; KDH). | Okruhy: Premiérové zahraničné cesty: Stretnutie s ruským prezidentom, jediný zástupca z EÚ na stretnutí v Číne, bilaterálne rokovania s viacerými krajinami, obsah stretnutí, aké signály vysielame smerom k našim spojencom, pozícia Slovenska vo svete veľmocí – Čína, USA, Rusko a podobne. Rokovanie s ukrajinským prezidentom: Záver týždňa prinesie stretnutie s prezidentom Ukrajiny, čo sa dá od stretnutia očakávať, pozícia Slovensko pri téme vojny u našich susedov, humanitárna pomoc, vojenská pomoc, priamy sused, predchádzajúce vyjadrenia čelných vládnych predstaviteľov. Mierové riešenia: Vývoj, naša pozícia, summit ruského a ukrajinského prezidenta, prestíž – viacero krajín chce zorganizovať toto stretnutie, prichádza do úvahy aj Slovensko? | Zahraničná politika Slovenska. | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

„Když volyňští Češi odcházeli v 19. století do carského Ruska – dnes na území Ukrajiny, do míst kolem měst Dubno, Rovno, Žitomir –, dostali místo slibovaných polí jen vykácené lesy. Nejdřív je museli – jak říkali, ,vykorčovat‘ –, až pak se z nich stala pole. Když všechno zúrodnili, založili si kulturní spolky, pivovary, mlýny a vlastně byli bohatí, museli zas pryč,“ říká spisovatelka a dcera volyňáků Anna Strnadová.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snažíme se odtrhnout dvě bojující strany, řekl k vývoji války na Ukrajině předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). Míní, že evropské elity hlásají prázdná hesla a „v podstatě jim konflikt vyhovuje“. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) se v reakci na to Vondráčka opakovaně ptala, jaký plán má hnutí ANO v otázce Ukrajiny pro další roky. Politik ANO schytal kritiku i ze strany ministra zahraničí Jana Lipavského. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak posílí americké střely dlouhého doletu ERAM obranyschopnost Ukrajiny? Proč roste počet požárů na skládkách a jak se jim dá zabránit? A v jakých podmínkách žily před třemi miliony let samice australopitéka – Lucy a Selam – jejichž fosilie jsou vystaveny v pražském Národním muzeu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polský prezident Karol Nawrocki vetoval před několika dny vládě několik zákonů. Dvě z nich zásadně poškodily Ukrajinu a Ukrajince. Na základě prezidentského veta totiž přijdou ukrajinské matky o přídavky na děti. Prezident žádá, aby přídavek na dítě ve výši 800 zlotých, tedy asi 4 600 českých korun, pobírali jen ti ukrajinští rodiče, kteří pracují. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina mezi obranou a obnovou. Ruský exil o vyhlídkách na válku v Evropě. Proč je vládní zmocněnec Kotlár nebezpečný pro celé Slovensko? Polský prezident Nawrocki není a nebude spojencem Ukrajiny. Je to totiž nacionalista.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co mohou vypovídat dosavadní údaje o zájmu Čechů a Češek v zahraničí odevzdat v říjnových sněmovních volbách hlas korespondenčně? V jakém duchu se nesou na Ukrajině akce k letošnímu Dni nezávislosti? A proč se v Česku dál prohlubují regionální nerovnosti v oblasti školství?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pri pohľade na súčasnú bezpečnostnú situáciu vo svete, by sa mohlo zdať, že ide o podobnosť čisto náhodnú. Ale zrejme za tým predsa len niečo bude. Uveďme preto jeden citát. „Základom kremeľského neurotického prístupu k svetovým udalostiam je ruský tradičný inštinktívny pocit neistoty.“ Tieto slová Georga Kennana, amerického diplomata, znalca ruských pomerov a popredného člena americkej diplomatickej misie v Sovietskom zväze v kľúčových rokoch 1944 až 1946, sú tak trochu psychologickou diagnostikou. Tá je zároveň súčasťou tzv. Dlhého telegramu, ktorý Kennan adresoval predstaviteľom americkej administratívy. Zahraničná politika Spojených štátov sa krátko po 2. svetovej vojne potácala pri zmätených úvahách o tom, ako utlmiť podozrievavosť niekdajšieho spojenca na východe a kam vlastne ustúpiť, aby bolo možné upokojiť paranoidnú myseľ sovietskeho vodcu Josifa Stalina. Nebol to však len George Kennan, ale aj niekdajší britský vojnový premiér Winston Churchill a mnohí ďalší, ktorí upozorňovali, že reakciou predsa nemôže byť politika ústupkov, ale naopak jedine asertívny a odvážny prístup, ktorý voči vonkajšej hrozbe nasadí rovnako silovú odpoveď. Tieto úvahy získavajú na svojej aktuálnosti i teraz, keď vo vzduchu visí osud Ukrajiny, hrozba jej rozparcelovania a nový ústupok voči tradične agresívnej kremeľskej politike. Pred viac než 75 rokmi sa asertívna odpoveď Západu pretavila do vzniku Severoatlantickej aliancie. A aká je jeho odpoveď dnes? Nebude na škodu pripomenúť si časy, keď Západ dokázal vzdorovať. Prinášame preto staršiu epizódu podcastu Dejiny. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Petrom Marešom, dlhoročným českým diplomatom, historikom a riaditeľom Medzinárodného vyšehradského fondu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V září 2022 došlo na dně Baltského moře k výbuchu. Někdo odpálil potrubí plynovodu Nord Stream, jenž zásoboval Evropu ruským plynem. Zpráva obletěla celý svět, ale informací bylo zoufale málo – mluvilo se jen o pronajaté jachtě a neznámé posádce. Spekulací přibývalo, naopak oficiální vyšetřování stagnovalo a státy mlčely.Do pátrání se pustil mezinárodní tým novinářů. Jedním z nich byl polský reportér Wojciech Cieśla, který ve spolupráci s novináři z Německa, Dánska a Švédska mapoval trasu jachty Andromeda, odhalil falešné firmy i nastrčené zástupce – a postupně složil mozaiku, jež vedla až ke skupině z Ukrajiny. Klíčová ale byla i nečinnost polských úřadů – a také otázka, koho se snažily chránit.V rozhovoru s Pavlou Holcovou mluví Wojciech Cieśla nejen o detailech práce na jedné z největších evropských kauz posledních let, ale i o profesní chybě, která mu zničila pověst, a rovněž o tom, jak těžké bylo znovu si ji vybudovat. Epizoda o síle novinářské spolupráce, odvaze klást nepohodlné otázky – a o moři, kde některé lodě raději nezapínají navigaci.Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičinský.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista ⁠zde⁠ (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962) a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko si nasadilo oprátku kolem vlastní hlavy,“ říká odborník na ruskou politiku a historii Filip Scherf, který v zemi strávil tři a půl roku a dnes působí na univerzitě v St Andrews. „Režim byl před eskalací války silný, ale svou legitimitu svázal s naplněním válečných cílů,“ dodává odborník. Na nedávné schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina na Aljašce a následný summit ve Washingtonu nahlíží optikou střízlivého realismu. „Vidíme velkolepá prohlášení, gesta, summity, jednání – ale válka pořád pokračuje. A obě strany nejsou o tolik blíže míru, než byly za uplynulé roky,“ říká Scherf. Podle něj se sice změnila dynamika v tom, že Trump Putina vtáhl zpět do diplomatické hry, ale zásadní rozpory zůstávají. Rusko chce uznání anektovaných území, neutralitu Ukrajiny a její demilitarizaci. Ukrajina naopak říká: žádného území se vzdát nemůžeme a potřebujeme robustní bezpečnostní garance. To je v přímém protikladu k ruským požadavkům. „Mír se možná rétoricky zdánlivě přibližuje, ale fakticky nikoliv,“ dodává k situaci odborník. Připomíná také, že Moskva si do ústavy vepsala i území, která fakticky nekontroluje. „Je těžko představitelné, že by ten militantní, agresivní Putinův režim řekl: naše vlastní ruské území vám dáváme výměnou za mír,“ myslí si Scherf. Upozorňuje i na důsledky, které válka způsobuje uvnitř samotného Ruska. Jde o ohromné náklady, oběti a ztráty, které vytvářejí tlak na Putinův režim zevnitř. A otázky přináší i co by znamenalo, kdyby válka skončila – ať už návrat statisíců lidí, kteří se na frontě naučili vraždit, nebo i pro samotný stav ruské ekonomiky, která se transformovala na válečnou. Jak se podle něj Západ opakovaně mýlil v odhadu Moskvy – od mnichovského projevu Vladimira Putina v roce 2007 až po „reset“ Baracka Obamy? Co pro něj znamenalo prožít tři a půl roku v Rusku, které popisuje jako „intelektuálně fascinující a život oči otevírající“, ale také jako zemi, kde nerovnosti a poškození mezilidských vztahů byly často až bolestivé a všeprostupující? A proč tvrdí, že Evropa bude muset Rusko vždy vnímat jako protivníka, nikoli partnera? Poslechněte si celý rozhovor.

Dejte nám Donbas, zastavíme válku – tvrdí podle západních médií Moskva. Co na to Ukrajinci? A jak to na Rusy zdevastovaném Donbasu teď vlastně vypadá? Zjišťuje na místě Barbora Maxová, zvláštní zpravodajka České televize na východě Ukrajiny. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západní lídři začali hledat místo pro schůzku prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. Bude summit přelomový a povede k míru? „Já bych očekávání mírnil,“ odpovídá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus politolog a analytik Ondřej Ditrych. „Je prohrou Ukrajiny a Evropy, že nepřesvědčily Donalda Trumpa, že nejdůležitější je příměří,“ myslí si o dosavadním vývoji ukrajinistka Lenka Víchová.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti vyloučil návrat Krymu Ukrajině a odmítl případný vstup Ukrajiny do NATO. Zároveň v příspěvku vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončit válku. „Ukrajina je součástí ruského zakladatelského mýtu. Pokud Rusko nezíská Ukrajinu, tak se nejen v Putinově optice zříká samo sebe,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus ukrajinista David Svoboda.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Trump před jednáním s ukrajinským protějškem Zelenským a evropskými lídry v Bílem domě vzkázal, že Krym už Ukrajina zpět nedostane a nemůže počítat se členstvím v NATO. Jaký posun můžeme od dnešního dění čekat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).  V Bílém domě bude v pondělí v podvečer pokračovat jednání o budoucnosti Ukrajiny. Po pátečním summitu mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce pozval Trump do Washigtonu svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského a zástupce evropských států a Severoatlantické aliance. Jednání, které americký prezident označil za „velký den“ v Bílém domě, se má spolu se Zelenským zúčastnit také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.Státníci chtějí vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou Moskva proti Ukrajině vede už čtvrtým rokem. Prezident Zelenskyj doufá, že právě společná síla Ukrajiny, evropských zemí a USA Kreml přinutí k míru.  Prezident Trump ale ještě před společnou schůzkou vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup země do NATO. To odmítá i ruský prezident Putin, který zároveň podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu včetně Doněcké a Luhanské oblasti, kde se nachází opevnění bránící ruským silám v dalším postupu na západ.Jaké možnosti teď prezident Zelenskyj? Jak mají vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu? A proč do Bílého domu nejel i český premiér Petr Fiala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Summit amerického a ruského prezidenta na Aljašce akceleroval diplomatická jednání kolem Ukrajiny. Co lze očekávat od dnešního setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v doprovodu lídrů několika evropských zemí? „Jednání bude daleko napjatější, protože to vypadá, že Donald Trump přijal hodně z ruských požadavků, ať už uznání okupace Krymu de iure nebo předání celého Donbasu Rusku,“ poukazuje v pořadu Jak to vidí… amerikanista Jiří Pondělíček, komentátor deníku Fórum24.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak hodnotí výsledky summitu na Aljašce český ministr zahraničí a co si o nich myslí zástupce opozice? Co získal nebo ztratil setkáním s Vladimirem Putinem Donald Trump? A proč jsou ukrajinská média ke schůzce amerického a ruského vůdce kritická?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloDobrovský & Šídlo a bývalý ředitel ČT Petr Dvořák o tom, co čeká Kavčí hory a co politici očekávají od médií veřejné službyPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo s hostem Pavlem Dvořákem z festivalu Krásný ztráty (krasnyztratyvsetice.cz/cs) ze soboty 9. srpna 2025. 

Jediná dobrá správa z dnešného summitu Trump - Putin na Aljaške by bola, ak by sa dvaja prezidenti na ničom nedohodli. Aj prímerie či dokonca mier by mohli byť zlými správami pre Ukrajinu aj Európu z dlhodobého hľadiska. Obavy sa týkajú najmä nepredvídateľnosti Donalda Trumpa. Ten aktuálne avizuje, že by si želal ďalšie stretnutie s predpokladanou účasťou Ukrajiny - na to sa však zrejme Rusi nechystajú.Čo by sa stalo, keby sa Trump s Putinom na ničom nedohodli a prečo je to najlepší možný scenár? Na čom je možná dohoda, a bola by vôbec realizovateľná, ak pri stole nie je Ukrajina? V podcaste Aktuality Nahlas odpovedá zahranično-politický expert Aktualít Pavol Štrba.Nahrával Peter Hanák.

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem na zrušení právní úpravy, která zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na ZŠ. Proč v tom vidí zákonodárci možnou segregaci a jak se k návrhu staví vyučující? „Uprchlíci jsou tady už stabilizovaní,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. „Velmi tím komplikujeme situaci jejich rodičům, kteří už si našli bydlení, budují si stálý život,“ vysvětluje.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jediná dobrá správa z dnešného summitu Trump - Putin na Aljaške by bola, ak by sa dvaja prezidenti na ničom nedohodli. Aj prímerie či dokonca mier by mohli byť zlými správami pre Ukrajinu aj Európu z dlhodobého hľadiska. Obavy sa týkajú najmä nepredvídateľnosti Donalda Trumpa. Ten aktuálne avizuje, že by si želal ďalšie stretnutie s predpokladanou účasťou Ukrajiny - na to sa však zrejme Rusi nechystajú.Čo by sa stalo, keby sa Trump s Putinom na ničom nedohodli a prečo je to najlepší možný scenár? Na čom je možná dohoda, a bola by vôbec realizovateľná, ak pri stole nie je Ukrajina? V podcaste Aktuality Nahlas odpovedá zahranično-politický expert Aktualít Pavol Štrba.Nahrával Peter Hanák.

Ukrajinská novinářka Anna Babinets odhalila, jak bývalý prezident Viktor Janukovyč utratil miliardy z veřejných peněz za rezidenci se saunou, diamanty ve výtahu a pštrosí farmu. Pomáhala spustit projekt YanukovychLeaks, pátrala v Panama Papers po offshorových strukturách bývalého prezidenta Petra Porošenka – a v Pandora Papers narazila na firmy nynějšího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského napojené na oligarchu Igora Kolomojského.Po začátku ruské invaze Anna Babinets připravila svou redakci investigativních novinářů Slidstvo.Info na práci ve válečných podmínkách. Lidé spali v kanceláři, mezi spacáky pobíhaly kočky, a reportéři vyjížděli do terénu hned po vojenských útocích. Pět z jejich novinářů dnes slouží v armádě – někteří jako analytici, jiní v bojových jednotkách.V rozhovoru s Pavlou Holcovou mluví Anna nejen o válečné žurnalistice, ale i o verbálním napadání, které zažila poté, co zveřejnila citlivé kauzy. Vysvětluje, proč se v době, kdy kolem nich zuří válka, v redakci dál zabývají tématem korupce a proč mlčení škodí víc než pravda.Anna Babinets je ukrajinská investigativní novinářka, ředitelka a šéfredaktorka kyjevského serveru Slidstvo.Info a regionální editorka mezinárodní sítě OCCRP. Věnuje se zejména odhalování korupce a od začátku ruské invaze do Ukrajiny se zaměřuje na vyšetřování válečných zločinů, identifikaci pachatelů a dokumentaci důkazů pro budoucí soudní řízení.Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Jiří Slavičinský a Renata Klusáková. Produkce českého znění Petr Gojda.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze. V rámci mezinárodního týmu Panama Papers publikovala několik textů o offshorových firmách napojených na někdejšího prezidenta Petra Porošenka. Podílela se na natáčení oceňovaného dokumentárního filmu Killing Pavel o vraždě novináře Pavla Šeremeta. Za svou práci obdržela řadu cen, včetně prestižní Courage in Journalism Award (IWMF).Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií. 

Válka na Ukrajině by mohla přejít do další, možná závěrečné fáze. Plánované páteční setkání prezidentů Trumpa a Putina na Aljašce by mohlo odstartovat jednání o konci konfliktu. Jak se na klíčový summit dívají sami Ukrajinci? Hostem Ptám se já byla ukrajinistka Lenka Víchová. „Variant a scénářů, jak může dopadnout to setkání, je strašná spousta. Ale vzhledem k tomu, že média posledních několik dní úplně šílí a přináší velmi zvláštní informace, jsem přesvědčená o tom, že ruská strana se na to připravovala velmi důkladně,“ prohlásila ukrajinistka Lenka Víchová v Ptám se já.  „Hrozby, nejčernější scénáře a varianty toho, o čem by se mohli bavit Vladimir Putin s Donaldem Trumpem, které slyšíme v médiích, jsou vlastně vstup ruské propagandy do našeho informačního prostoru. Aby si připravili půdu, aby nás dostatečně vylekali,“ upozornila. Podstatnější ale podle ukrajinistka bude, jak se svět v sobotu postaví k případným závěrům pátečního summitu. Donald Trump řekl evropským spojencům, že jeho cílem na schůzce s Putinem je příměří. Vyloučil ovšem, že by při jednání s jeho ruským protějškem došla řeč na dělení území. Sami Ukrajinci podle Víchové také vyčkávají zejména na reakce a další vývoj po summitu. „Ukrajinci chápou, že ta válka nemůže skončit jen tak, jak si to možná představuje Donald Trump. Že příměří rozhodně není mír. Ruská federace nezačala tuto válku, aby ji ukončila ničím. Dokud bude mít Rusko sílu, bude se snažit o dobytí Ukrajiny, tu válku začalo s nějakým rozmyslem. Rusko má svůj cíl a bude se k němu přibližovat,“ dodala. Z čeho mají Ukrajinci největší obavy? Jak silnou pozici má dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj? A jak dlouho může země válku ještě vydržet? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „V tuto chvíli dochází k masivnímu porušování lidských práv Palestinců. To, že tam vládne Hamás, nemůže být omluva pro nic,“ říká cestovatel Dan Přibáň, který na situaci upozorňuje na sociálních sítích a opakuje, že jeho postoje opravdu nejsou o tom, že by měl „strašně v oblibě Palestince“. Se stejným zápalem se v minulosti zastával Ukrajiny – a to už od roku 2014, kdy to podle něj nebylo populární – a ostře kritizoval ruskou agresi. Zároveň ale připomíná, že běžní Rusové jsou „v pohodě“, pokud si uvědomíme, v jakém uzavřeném a dezinformacemi zásobovaném systému žijí. Empatie je pro něj klíčem k pochopení – a právě cestování mu ji opakovaně potvrzuje. I proto na sociálních sítích neúnavně reaguje na dění, i když mu to část publika vyčítá. „V podstatě vždycky bojuji s českým pohledem,“ říká k tomu, že není propalestinský ani proukrajinský, ale jde mu o to dát najevo jasné „ne“, pokud nesouhlasí s něčím, co některý stát dělá. Za příklad dává, že by se vyjadřoval stejně, kdyby to, co dělá Izrael v Gaze, dělalo například Slovensko. V debatách o Izraeli a Palestině odmítá „ping pong, kdo začal“ a přirovnává situaci k 50. letům v Československu – i kdyby tehdy Západ vojensky zasáhl proti režimu, který jsme si sami zvolili, masakry na obyvatelstvu by byly neobhajitelné. Když mluví o expedicích, vrací se k začátkům v roce 2007, kdy s trabanty vyrazil na Hedvábnou stezku proto, že mu říkali, že to nepůjde. Nabourávání zažitých konvencí zůstalo, stejně jako chuť hledat nové výzvy – proto přišla cesta s obojživelnými auty Luaz 967 do Mongolska. Na svých cestách se opakovaně dostal do zemí, které jsou symbolem represivních režimů – ať už šlo o tranzit Ruskem, průjezd Čínou, nebo natáčení v Íránu. Připomíná, že všude „jsou lidi fajn“, ať jsou to Rusové, Turkmeni nebo Íránci, ale zároveň popisuje, jak se v Rusku cítil sevřený „mašinerií systému“ a podobně jako v Číně tam volil nejkratší možnou trasu. Vzpomíná také na pákistánskou pohostinnost i paradoxní zážitky. „Chtěli jsme třeba ukázat, jak jsou muslimové v pohodě. Že i když s vámi jede pákistánský ozbrojený doprovod se samopaly, jsou to vlastně takoví strejdové, kteří by u nás jezdili s traktorem,“ říká o jedné z cest, kdy chtěl divákům přiblížit, že stereotypy často neodpovídají realitě. Přímá setkání vnímá jako nenahraditelnou zkušenost. „Musí tam někdo jet a říct: Byl jsem tam a takový to za mě bylo,“ vysvětluje, co ho motivuje přinášet podobná svědectví. Přibáň mluví také o momentu, kdy měl pocit, že po něm „totalita jde“, ale i o tom, jak se mu postupně změnil pohled na tzv. „dezoláty“ – dnes prý vidí, že i jiní lidé jsou schopni naskočit na odlišný typ dezinformací. Proč podle něj nelze mlčet? Proč bojuje s českým pohledem na svět a proč věří, že i přes sílící uzavírání států by měl svět směřovat k větší propojenosti? A jaké další cesty plánuje? Poslechněte si.

Americký a ruský prezident se mají 15. srpna sejít na Aljašce a jednat o ruské válce na Ukrajině. Na schůzku reagovali evropští lídři, kteří napsali: „Uspět může pouze přístup, který kombinuje aktivní diplomacii, podporu Ukrajiny a tlak na Ruskou federaci, aby ukončila svou nezákonnou válku.“

Německý kancléř Friedrich Merz ve středu pořádá virtuální schůzku evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Filipa Nerada, bývalého analytika Českého rozhlasu, se ho budou snažit přesvědčit, aby na pátečním summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hájil zájmy Evropy a Ukrajiny. „Scénář by podle nich měl být takový, že nejprve dojde k zastavení bojů a příměří,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus ředitel komunikace think-tanku Globsec.

Německý kancléř Friedrich Merz ve středu pořádá virtuální schůzku evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Filipa Nerada, bývalého analytika Českého rozhlasu, se ho budou snažit přesvědčit, aby na pátečním summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hájil zájmy Evropy a Ukrajiny. „Scénář by podle nich měl být takový, že nejprve dojde k zastavení bojů a příměří,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus ředitel komunikace think-tanku Globsec.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V piatok by sa mali stretnúť Vladimir Putin a Donald Trump a mali by sa rozprávať o osude Ukrajiny.Prvé správy pritom naznačujú, že Rusko vlastne nechce mier, ale skôr získať územia bez boja a dostať čas na oddych a prezbrojenie.Čo sa teda deje, či USA zradili Ukrajinu, čo na to Európa a aká nás čaká budúcnosť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Krátky prehľad správRobert Fico odkázal, že je po záchrankovom tendri. Zároveň však zaútočil na koaličného partnera a strane Hlas vyčítal, že svojou komunikačnou nešikovnosťou v prípade dvojmiliardového tendra pomáhala prekryť takzvaný britský škandál.Najvyšší správny súd potvrdil nezákonnosť názvu ulice pomenovanej po Jozefovi Tisovi vo Varíne. Obec musí ulicu premenovať. Podľa prokuratúry názvom ulice obec porušovala zákon o obecnom zriadení, zároveň tým urážala náboženské alebo národnostné cítenie, a ešte išlo aj o jazykovo nesprávny názov.Slovensko sa ocitlo na varovnom zozname a situácia je horšia ako za Mečiara. Naša spoločnosť bola zároveň podobne rozdelená a napätá naposledy v 90. rokoch. Vyplýva to zo správy projektu V-Dem za rok 2025, ktorý funguje na švédskej Univerzite v Goteborgu.Zásoby krvných skupín 0, A, B a AB s negatívnym Rh faktorom sú hraničné, Národná transfúzna služby vyzýva ľudí, aby prišli darovať krv. Hovorí tiež, že ak sa situácia nezlepší, môže byť ohrozené plynulé zásobovanie nemocníc.Rusko sa snaží rozvrátiť vzťahy medzi Kyjevom a Varšavou. Povedal to poľský premiér Donald Tusk. Podľa neho sú protipoľské gestá zo strany Ukrajincov aj podnecovanie protiukrajinských nálad v Poľsku súčasťou scenára Vladimira Putina. Dodal tiež, že takéto kroky organizujú zahraniční agenti a „domáci idioti“.Odporúčanie:Na Netflix sa s druhou sériou vrátila Wednesday a je ešte zábavnejšia, temnejšia a tajomnejšia. Ak ste mali radi prvú sériu alebo milujete Tima Burtona, ktorý si tentoraz neodpustil množstvo odkazov na iné svoje diela, odporúčam.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠ SME.sk⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloSpeciální série podcastu Dobrovský & Šídlo s hostem Janem HartlemPoslechněte si závěrečnou čtvrtou epizodu volebního speciálu Nejdůležitější volby našich životů: Jak si Česko zvolilo Andreje Babiš (2013 - 2017) 

Exministr Zaorálek si poslanecký mandát na komunistické kandidátce Stačilo zřejmě zaslouží. V posledním videu se morálně rozhořčuje nad korupcí prolezlou Ukrajinou a českou akcí Nemesis, která posílá drony na Ukrajinu. Vnímá ji jako ohrožení naší národní bezpečnosti.O čem to vypovídá? Že okupovaná a bránící se Ukrajina má vnitřní problémy spojené i s korupcí? Ano, je to pravděpodobné. Stejně jako je faktem, že v Rusku – na rozdíl od Ukrajiny – ani demonstranti nemohou vyjít na ulici, protože jsou okamžitě zatčeni a odvlečeni do lágrů. Mimochodem, dnes je v Rusku víc politických vězňů než za Brežněva.Zaorálek to samozřejmě nemusí ve svém videu zdůrazňovat, když kritizuje Ukrajinu jako autoritářský stát. Když však publikuje svůj komentář v kontextu předvolební kampaně Stačilo – hnutí, které podporuje Rusko a chce vystoupit z NATO – dělá z něj mlčení ke druhé straně konfliktu přímého Putinova spojence.Hostem dnešního speciálu je však Zuzana Hantáková, členka sdružení Kaputin. Sedm jeho členů pražský městský soud před dvěma dny osvobodil v kauze jejich protestu proti ruské invazi. Hantáková mluví o důvodech protestu, které spočívají i v nečinnosti ministerstva vnitra ohledně vyvlastnění ruských nemovitostí v Česku.Řeč bude také o jedné z nejtemnějších postav ruské scény u nás – Michailu Sarukanovovi, přímém podřízeném prezidenta Putina, který stále operuje na našem území. A také o tom, jak se hvězdy dezo scény zakrátko objeví v Poslanecké sněmovně – a co to bude znamenat.

Európa musí prevziať zodpovednosť za svoju obranu a bezpečnosť na kontinente a mier na Ukrajine s tým, že sa hranice krajiny vrátia pred rok 2014, je nereálna predstava. Aj toto sú niektoré z vyjadrení amerického ministra obrany Peta Hegsetha z februára tohto roka. Hneď nato nasledoval telefonát medzi Trumpom a Putinom bez Ukrajiny. Odborníci hovoria o dohode o nás bez nás a o tom, že Európa stráca bezpečnostné záruky, na ktoré sa roky spoliehala. Faktom však ostáva aj to, že práve Európa sa dlhodobo spolieha na Spojené štáty a otázku vlastnej obrany zanedbávala. „Dialo sa to aj z pohodlnosti politických lídrov. Do zrkadla by sme sa však mali pozrieť aj my ako občania, či vôbec bol z našej strany požiadavka na politických lídrov, aby sa seriózne zaoberali obranou,“ hovorí vojnový analytik Matej Kandrík. V aktuálnych debatách o navýšení výdavkov na obranu by však podľa neho nemalo prevládať konkrétne percentuálne číslo navýšenia, ale to, čo za peniaze získame. „Rusko dnes zbrojí šialeným spôsobom. Veľká časť týchto zdrojov dnes horí na Ukrajine. My sme zase veľa techniky poskytli Ukrajine, vyprázdnili sme svoje zásoby a tri roky diskutujeme, ako nakopneme efektivitu zbrojného priemyslu tak, aby sme podporili Ukrajinu a súčasne doplnili vlastné prázdne sklady,“ hovorí Kandrík. Čo sa týka slovenskej obranyschopnosti, pohľad na ňu je podľa Kandríka smutný. „Na východnom krídle sme pravdepodobne najslabším článkom,“ dodáva. Dôvodom je podľa neho dlhodobé zanedbávanie, aktuálne nastavenie politikov, ale aj rôzne účtovné triky. Je teda Európa schopná brániť sa sama? Aké problémy má náš obranný priemysel, prečo krajiny nevynakladajú dostatočné množstvo peňazí na obranu a bolo by Rusko so svojou ekonomikou schopné viesť vojnu na celom kontinente? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá šéf think tanku a vojnový analytik Adapt Institute Matej Kandrík. *Časť je reprízou z 20. februára 2025. ​V rozhovore sa dozviete: 3:50 Vzťah Európy k vlastnej bezpečnosti. 8:27 Bude Rusko schopné napadnúť ďalší štát? 11:42 Pripravenosť Európy na útok Ruska. 16:22 Slovensko a jeho výdavky na obranu. 19:57 Čo robia zvyšné krajiny východného krídla.​​​ 26:23 Rozhodnutie EÚ o výdavkoch na obranu. 35:10 Trumpove vyhrážky krajinám NATO. 38:39 Ako má Európa riešiť obranu spoločne. 43:24 Ako by Európa obranu financovala. 46:11 Voľby v Európy a ich dopady na obranu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Je to paradox. Navzdory obrovské podpoře Ukrajiny zůstává svět v podstatě cynický. A mnoho Rusů upřímně nechápe jednu základní věc: Západu jsou ukradení. Je mu úplně jedno, jak se vaří uvnitř své země, jaké mají nároky, když vyjedou do zahraničí, nezajímají ho ani opozičně naladění občané, ani putinovci. A to ne proto, že by lidé na Západě byli lhostejní, nebo Rusové nějak zvlášť výjimeční. Ale proto, že každý žije ve své zemi s vědomím, že nikdo nikomu nic nedluží.

S Petrosem si často stěžujeme na neprůchodný systém veřejné správy. Tentokrát jsem si pozval člověka, kterému se alespoň v jednom resortu podařilo systém způchodnit. Karel Trpkoš svými zážitky na ministerstvu práce a sociálních věcí ilustruje starou pravdu, že krize skokově posunují společnost.Týden po jeho nástupu na ministerstvo se musel jako šéf digitální transformace vyrovnat s největší logistickou operací za poslední desetiletí – přijetím uprchlíků z Ukrajiny. Následovala změna ve vyplácení sociálních dávek a od října budeme svědky sloučení základních dávek do tzv. superdávky.V tom všem měl maximální podporu ministra Jurečky, který měl zase podporu od vlády. Starostové řady měst si od toho slibují omezení kšeftování s chudobou – kdy majitelé ubytoven našlapali do nevyhovujících objektů chudé lidi, nasadili vysoké nájemné, a to všechno platil stát.Trpkoš byl také součástí skupiny, která na ministerstvu pro místní rozvoj hasila požár, když nedošlo k zavedení digitalizované podoby stavebního řízení.Všem budoucím reformátorům vzkazuje: nevymýšlejte vymyšlené věci a kopírujte digitální postupy od soukromých bank.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Volodymyr Zelenský sa dostal do pozornosti médií v inom svetle ako doteraz. Ukrajinský prezident podpísal zákon, ktorým vzbudil pochybnosti o snahe bojovať proti korupcii a vyhnal aktivistov do ulíc. Oslabením dvoch kľúčových inštitúcií podobných slovenskej NAKA či ÚŠP a posilnením generálneho prokurátora, by mohol koncentrovať moc a oslabiť očistu krajiny od korupčných prepojení. Zelenský však po hlasnej kritike zo zahraničia sľúbil otvorenosť pri nových opatreniach a zapojenie aktérov boja proti korupcii do zefektívnenia procesov.Ešte v stredu prezident schválil nový návrh zákona, ktorý posilní právny poriadok a zároveň zachová nezávislosť protikorupčných úradov.V podcaste Dobré ráno sa Jana Krescanko Dibáková so zahraničnopolitickou analytičkou Janou Kobzovou rozpráva o úrovni korupcie na Ukrajine a o tom, čo prinieslo schválenie zákonov, ktoré oslabujú Národný protikorupčný úrad (NABU) a Špecializovanú protikorupčnú prokuratúru (SAPO), čo znamenajú slová ukrajinského prezidenta, ktorý v tejto súvislosti spomína ruské vplyvy a v čom sa od Ukrajiny môžeme učiť.Zdroj zvukov: TA3, STVR, Česká televize, Channel 4 News, Sky News, Youtube/Volodymyr Zelenskyj, Al Jazeera, Facebook/Robert FicoOdporúčanie:Dnes mám pre vás kultúrne tipy, Bratislavu čakajú Korunovačné slávnosti a na viacerých slovenských hradoch budú zaujímavé akcie, dokonca aj nočné. Ak ako ja občas neviete, kam vybehnúť s deťmi, na webe nájdete viaceré stránky sumarizujúce akcie. A ak budete v blízkosti Rimavskej Soboty, cez víkend tam natrafíte na našich Piatočkárov.