Podcasts about ukrajiny

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o trénovaných zabijakoch sovietskej tajnej polície. Už v medzivojnovom období sa ich terčom stali predstavitelia ruskej bielej emigrácie. Známa je vražda Leva Trockého na Stalinov pokyn v Mexiku v roku 1940. Hoci Nikita Chruščov po Stalinovej smrti dovtedajšie ministerstvo MGB „degradoval“ na výbor so skratkou KGB, vražedná kampaň v cudzine neustala. Jej ďalším cieľom sa stali zástancovia nezávislej Ukrajiny. Nástrojom ich likvidácie sa stal agent KGB Bogdan Stašinskij. V roku 1959 zlikvidoval v mníchovskom exile aj Stepana Banderu. Kto bol Bogdan Stašinskij? A ako sa vyvíjal jeho pohnutý osud po zavraždení Banderu?

Nejasné, ale vážné zprávy. Strategický Pokrovsk zřejmě infiltrovaly ruské jednotky. Schyluje se k rozhodující bitvě? Může Pokrovsk padnout? A nerozdrolil by se tím celý obranný val na jihovýchodě Ukrajiny? Téma pro Darju Stomatovou, válečnou zpravodajku České televize. Ptá se Matěj Skalický.

Nejasné, ale vážné zprávy. Strategický Pokrovsk zřejmě infiltrovaly ruské jednotky. Schyluje se k rozhodující bitvě? Může Pokrovsk padnout? A nerozdrolil by se tím celý obranný val na jihovýchodě Ukrajiny? Téma pro Darju Stomatovou, válečnou zpravodajku České televize. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejasné, ale vážné zprávy. Strategický Pokrovsk zřejmě infiltrovaly ruské jednotky. Schyluje se k rozhodující bitvě? Může Pokrovsk padnout? A nerozdrolil by se tím celý obranný val na jihovýchodě Ukrajiny? Téma pro Darju Stomatovou, válečnou zpravodajku České televize. Ptá se Matěj Skalický.

Nejasné, ale vážné zprávy. Strategický Pokrovsk zřejmě infiltrovaly ruské jednotky. Schyluje se k rozhodující bitvě? Může Pokrovsk padnout? A nerozdrolil by se tím celý obranný val na jihovýchodě Ukrajiny? Téma pro Darju Stomatovou, válečnou zpravodajku České televize. Ptá se Matěj Skalický.

V Plzeňském kraji žijí tisíce cizinců, kteří do Česka přijeli za prací. Pro mnohé z nich je první zastávkou Centrum na podporu integrace cizinců, které pomáhá lidem z Ukrajiny, Filipín, Vietnamu i dalších zemí zvládnout nové prostředí, jazyk i složitý systém úřadů.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Evropští lídři jednají o další finanční podpoře Ukrajiny. Také USA uvalily nové sankce na ruské ropné společnosti Lukoil a Rosněfť s cílem přiblížit se mírové dohodě na Ukrajině. Je to dostatečný tlak? „Donald Trump se musí vymanit z područí Vladimira Putina, který ho má v hrsti. Uvalení sankcí je ale významný posun,“ říká europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). „Sankce by měly smysl pouze s účastí Číny a Indie, což se nestane,“ namítá europoslanec za Stačilo! Ondřej Dostál.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hrozba ničivými Tomahawkami ako cesta k mierovej diplomacii po osi Putin-Trump-Orbán? V Budapešti ako „ostrove mieru“, ako o ňom hovorí maďarský premiér? A dostane sa k stolu Volodymyr Zelenskyj?Otázky a paradoxy v nich, ktoré zachytáva vývoj posledných dní a hodín. Na počiatku bola hrozba poskytnutia striel s plochou dráhou letu, ktoré si šiel rovno do oválnej pracovne pýtať prezident napadnutej Ukrajiny. Ešte cestou tam ho predstihol dlhým telefonátom s Trumpom agresor Vladimír Putin.Výsledok? Správy o stretnutí Trump-Putin. V Budapešti Viktora Orbána, „ktorého máme radi“, ako podotkol americký prezident. Bez prísľubu Tomahawkov. A so síce neoficiálnou, no požiadavkou ukrajinského Donbasu ako výmeny za Putinove „áno“ mieru.Sú to znaky mierovej diplomacie? A čo s volaním litovského šéfa diplomacie po mieste za rokovacím stolom pre Volodymyra Zelenského? „Rokovania o konci agresie Ruska proti Ukrajine sa nemôžu uskutočniť len s agresorom, Ukrajina musí byť ich súčasťou,“ volal Litovčan Kestutis Budrys.Kontrasty, ktoré viedli až k zrušeniu avizovanej schôdzky lídrov „v najbližšej budúcnosti“, ako to nakoniec oznámil Biely dom. Téma pre bývalého šéfa diplomacie slovenskej diplomacie Miroslava Wlachovského.„Som presvedčený, že ide opätovne o odďalovaciu taktitu Putina,“ hovorí Wlachovský. „Nemajú dohodu na substancii rokovaní, v takom prípade mi (stretnutie Trump-Putin) nedáva zmysel,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Hrozba ničivými Tomahawkami ako cesta k mierovej diplomacii po osi Putin-Trump-Orbán? V Budapešti ako „ostrove mieru“, ako o ňom hovorí maďarský premiér? A dostane sa k stolu Volodymyr Zelenskyj?Otázky a paradoxy v nich, ktoré zachytáva vývoj posledných dní a hodín. Na počiatku bola hrozba poskytnutia striel s plochou dráhou letu, ktoré si šiel rovno do oválnej pracovne pýtať prezident napadnutej Ukrajiny. Ešte cestou tam ho predstihol dlhým telefonátom s Trumpom agresor Vladimír Putin.Výsledok? Správy o stretnutí Trump-Putin. V Budapešti Viktora Orbána, „ktorého máme radi“, ako podotkol americký prezident. Bez prísľubu Tomahawkov. A so síce neoficiálnou, no požiadavkou ukrajinského Donbasu ako výmeny za Putinove „áno“ mieru.Sú to znaky mierovej diplomacie? A čo s volaním litovského šéfa diplomacie po mieste za rokovacím stolom pre Volodymyra Zelenského? „Rokovania o konci agresie Ruska proti Ukrajine sa nemôžu uskutočniť len s agresorom, Ukrajina musí byť ich súčasťou,“ volal Litovčan Kestutis Budrys.Kontrasty, ktoré viedli až k zrušeniu avizovanej schôdzky lídrov „v najbližšej budúcnosti“, ako to nakoniec oznámil Biely dom. Téma pre bývalého šéfa diplomacie slovenskej diplomacie Miroslava Wlachovského.„Som presvedčený, že ide opätovne o odďalovaciu taktitu Putina,“ hovorí Wlachovský. „Nemajú dohodu na substancii rokovaní, v takom prípade mi (stretnutie Trump-Putin) nedáva zmysel,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Túto epizódu Vám prináša Audiolibrix: https://www.audiolibrix.com/en?srslti...Tomáš Nosek je bývalý legionár Francúzskej cudzineckej légie, ktorý pôsobil vo viacerých krajinách sveta, vrátane Kambodže, bývalej Juhoslávie, Afganistanu či Ukrajiny. Po odchode z légie sa stal súkromným kontraktorom a pracoval na rôznych bezpečnostných misiách po celom svete. Jeho príbeh je plný dobrodružstiev, odvahy a skúseností z rôznych kultúr a prostredí.Čo je to Nerudacast?Za posledné roky som stretol množstvo zaujímavých a šikových ľudí, ktorí ma obohatili svojimi názormi, postojmi, alebo skúsenosťami. Rád zachádzam do tém, ktoré sú nevšedné. Támy, ktoré možno mnohí v sebe skrývame, no málokedy o nich hovoríme. Práve toto je mojim cieľom v tomto podcaste. Otvoriť témy, ktoré majú potenciál byť pre nás všetkých obohatením. Štúdio PODCASTER na prenájom aj pre Váš podcast: http://www.podcaster.sk/

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump v pátek v Bílém domě naléhal na svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky ukončení války na Ukrajině. Podle informací britského deníku Financial Times mu doslova řekl, že Vladimir Putin v opačném případě Ukrajinu zničí. „Jednání jsou tam, kde byla před dvěma měsíci. Ruské požadavky se lehce změnily, ale stále jsou pro Ukrajinu nepřijatelné,“ míní Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Absolventka Institutu politologických studií FSV UK Marie Kozáková působí jako poradkyně ministra vnitra. V nové epizodě fakultního podcastu De Facto mluví o migrační politice, stážích v Bruselu i o tom, jak se podílela na organizaci podpory pro uprchlíky z Ukrajiny.S jakými významnými evropskými politiky se setkala? Jak dlouho čekala, než ji přijali na stáž do Europolu? A co ji na práci nebaví? Dozvíte se v podcastu.

Slovensko aj Ukrajinu čaká rokovanie. Okrem iného aj o energetike, obrane či integrácii Ukrajiny do Európskej únie. No a zatiaľ čo budú ukrajinskí predstavitelia vlády rokovať v Košiciach, ich prezident Volodymyr Zelenský bude rokovať v Bielom dome s Donaldom Trumpom. Čo od týchto stretnutí očakávame a čo môžu zmeniť? V Téme dňa diskutovali poslanec NR SR Ján Mažgút (Smer-SD) a poslanec NR SR Juraj Krúpa (SaS).

V kuloárech evropských institucí se už nejméně rok debatuje o tom, jak využít ruské státní peníze obstavené na účtech v Evropské unii ve prospěch Ukrajiny. Na první pohled se může zdát, že je to prosté – Rusko každodenně ničí infrastruktury, domy, životy v sousední zemi. Logicky by za to mělo jednoho dne zaplatit. Proč tedy rovnou jeho peníze, které se na začátku války v roce 2022 ocitly v rukou evropských finančních ústavů, nepoužít na tento účel?

Na Ukrajinu, která se brání ruské invazi, už několik let putují auta českých dárců. Cesta s dobrovolníky organizace Neohnutí, která vozí auta potřebným, umožnila autorce této reportáže setkat se se ženam v předpolí války, v Charkově, Izjumu a Slovjansku.

Na Ukrajinu, která se brání ruské invazi, už několik let putují auta českých dárců. Cesta s dobrovolníky organizace Neohnutí, která vozí auta potřebným, umožnila autorce této reportáže setkat se se ženam v předpolí války, v Charkově, Izjumu a Slovjansku.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zopakoval, že pokud bude jeho hnutí ve vládě, nebude z rozpočtu financovat výzbroj Ukrajiny, a to proto, že Česko pomáhá prostřednictvím EU. Takové rozhodnutí by ale mohlo znamenat konec české muniční iniciativy, která z nás dělala aktivního spojence. Jak by to změnilo roli Česka ve světě? Politický geograf Michael Romancov v rozhovoru rovněž přiblíží osobnost finského prezidenta i čekání Donalda Trumpa na Nobelovu cenu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na neformálním summitu lídrů EU v Kodani zatím jen testoval šéf evropské rady António Costa plán na obejití veta, kterým Maďarsko blokuje zahájení příprav na vstup Ukrajiny a Moldavska do unie. Už to je ale svým způsobem průlom.

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Františkem Trojanem, Ivanou Svobodovou a Magdalénou Fajtovou o prvním televizním duelu mezi Petrem Fialou s Andrejem Babišem. Moderuje Štěpán Sedláček.Ivana Svobodová: Duel Petra Fialy a Andreje Babiše působil, jako by se ve studiu CNN Prima News sešli v osm večer dva lidé v úplně odlišné životní situaci: jeden dobře vyspaný, dobře naladěný a těšící se z okamžiku, druhý jako by se dlouho nevyspal a navíc přejedl, bojoval s kritickým útlumem energie a těšil se, až to konečně skončí. Přitom ten první, Petr Fiala, má podle preferencí menší důvod k dobré náladě a oba dva za sebou mají dlouhé a vyčerpávající putování po českých městech a náměstích. Petra Fialu dlouhá tour a debaty s občany zjevně vytrénovaly k uvolněnému vystupování, ráznosti i schopnosti úsporně a věcně reagovat na kritické otázky a ohradit se vtipem. Andrej Babiš se patrně snažil zůstat klidný, protože ví, že v emocích nereaguje sympaticky, ale působil utlumeně, a až ke konci nahrnul na voliče, které se k sobě přilákat, v rychlém sledu takzvaná „okamurovksá“ hesla - o Ukrajině a migraci. Zmatené mávání grafy, které ani neukazoval na kameru a jejichž položky nevysvětloval, taky nepůsobily, že by se na debatu, v níž nemluví jen ke svým fanouškům jako na náměstích, argumentačně a rétoricky dobře připravil.  František Trojan: Největším poraženým debaty je green deal. A obecně boj se změnami klimatu. Jedna z nejdelších pasáží debaty se věnovala hádce o tom, kdo za zelenou dohodu tedy může - jestli Babiš nebo Fiala. Moderátorka, jinak velice silná, Babiš i Fiala ale úplně minuli podstatu celé dohody: tedy skutečnost, že se planeta otepluje a je třeba proti tomu něco dělat. Skoro to tak působilo, že jde o opatření, která nás mají cíleně zruinovat. Nejpozoruhodnější byl v tomto směru premiérův příměr s hořící stodolou. Tou označil green deal, přitom hořící stodola, kterou musí Evropa a svět hasit, je právě změna klimatu.Magdaléna Fajtová: "Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky," řekl Andrej Babiš na dotaz, zda by ve funkci premiéra pokračoval v podpoře Ukrajiny. Slíbil také, že by českým zbrojovkám na obchodování s Ukrajinou udělil skrze své ministerstvo obrany licence. Řekl, že už přispíváme tím, že platíme ročně 60 miliard korun Evropské Unii, která významně pomáhá Ukrajině (EU dává Česku mnohem víc peněz, třeba za loňský rok vyplatila zemi o víc než 83 miliard korun více, než jsme zaplatili my jí, pozn. red.). Konkrétně ale neřekl, zda by tedy veškerou pomoc Ukrajině, kterou osud poskytovala česká vláda, ukončil, nebo ne. Rovněž konkrétně neřekl, kolik peněz by chtěl za své vlády investovat do obranného průmyslu, odmítl pouze debatu o procentech HDP, což dělá dlouhodobě. O zahraniční politice se ale v debatě nad rámec obrany a Ukrajiny nemluvilo - Babiš v úvodu řekl, že odmítá referendum o vystoupení z EU a NATO, zároveň ale zopakoval své kritické postoje vůči evropským politikám - třeba systému obchodování s emisními povolenkami, nebo migračnímu paktu. Pro vztahy se Spojenými státy, pro postoj Andreje Babiše, jako možného budoucího premiéra vůči válce v Pásmu Gazy, ani třeba pro debatu o tom, jaký by měl být vztah Česka s Čínou, v debatě prostor nebyl.Co dalšího vyjevil předvolební superduel televize CNN Prima News si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Během lekce CrossFitu jeden muž pomalu a metodicky zvedá závaží na posilovacím stroji. Dvaapadesátiletý Andrij Chrystiuk přijel do Lvova na západě Ukrajiny teprve před několika dny. Je veterán a snaží se tam zotavit z válečného traumatu. Znovuzačleňování Ukrajinců vracejících se z války se věnuje americká stanice NPR.

Moldavsko je ve vztahu k Evropě něco jako dvojče daleko větší Ukrajiny. Obě země potřebují vstup do Evropské unie i NATO, obě země jsou ve válce.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:  „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Moldavsko je ve vztahu k Evropě něco jako dvojče daleko větší Ukrajiny. Obě země potřebují vstup do Evropské unie i NATO, obě země jsou ve válce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Generál Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny, koncem týdne na serveru Zn.ua zveřejnil stať o vývoji války mezi Ruskem a Ukrajinou z hlediska vojenské vědy. Zaujal mě mimo jiné odstavec o taktice, kterou používají Rusové k narušení ukrajinské obrany.

Generál Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny, koncem týdne na serveru Zn.ua zveřejnil stať o vývoji války mezi Ruskem a Ukrajinou z hlediska vojenské vědy. Zaujal mě mimo jiné odstavec o taktice, kterou používají Rusové k narušení ukrajinské obrany.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský Kryvyj Rih známe ze zpráv jako město, na které Rusko často útočí raketami a drony. Jedno z nejvýznamnějších průmyslových center Ukrajiny i celého bývalého Sovětského svazu je zajímavé také svou délkou přes 100 kilometrů nebo jedinou podzemní tramvají v zemi.

Ukrajinský Kryvyj Rih známe ze zpráv jako město, na které Rusko často útočí raketami a drony. Jedno z nejvýznamnějších průmyslových center Ukrajiny i celého bývalého Sovětského svazu je zajímavé také svou délkou přes 100 kilometrů nebo jedinou podzemní tramvají v zemi.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko sice stojí na straně Ukrajiny napadené Ruskem, to ale neznamená, že jsou jejich historické a společenské jsou bezproblémové. Jedním z důvodů je tzv. Volyňský masakr z let 1943 až 1944, při kterém na tehdy polském území – dnes ukrajinském –, okupovaném nacistickým Německem, ukrajinští nacionalisté masově zavraždili desítky tisíc etnických Poláků.

Opozícia bude pokračovať v protestoch, ďalší bude päť v utorok. K čomu budú protesty smerovať a chystá sa aj štrajk. Drony by podľa neho mali krajiny NATO zostreľovať ešte nad územím Ukrajiny.V podcaste s Michalom Šimečkom sa dozviete:– od 1. minúty – ako je spokojný s počtom ľudí na protestoch;– po 3:30 – čo chce protestami dosiahnuť;– od 4:30 – či bude generálny štrajk 17. novembra;– po 6:00 – či na protesty chodia stále tí istí ľudia, alebo sa teraz pridávajú aj dôchodcovia;– od 8:00 – čo spraví inak, aby spolupráca s inými stranami nedopadla ako Truban, Kiska, Beblavý a Hlina;– po 9:40 – či bude PS spájať strany na jednu kandidátku alebo nie;– od 12:30 – či za konsolidáciu môže Igor Matovič a či práve preto nie je na protestoch;– po 13:20 – do akej miery si vie predstaviť spoluprácu s Igorom Matovičom do budúcnosti;– od 17:00 – či konsolidáciu spôsobil aj Eduard Heger, ktorý je dnes pre PS partnerom;– po 19:00 – čo treba urobiť s energodotáciami;– od 20:00 – ktorá vláda najviac ublížila rozpočtu;– po 21:30 – že konsolidácia, pri ktorej rastie dlh, nemá zmysel;– od 22:30 – či treba celú konsolidáciu zrušiť a či by to neoblo ešte horšie;– po 24:30 – ako bude konsolidovať Progresívne Slovensko v budúcich vládach;– od 26:00 – ktoré dane a odvody by znižovali a ktoré naopak zvyšovali;– po 28:00 – koľko štátnych tajomníkov bude mať vláda pod vedením PS;– od 29:00 – čo by PS urobilo s trinástymi dôchodkami;– po 30:00 – či boli drony útokom Ruska na Poľsko;– od 33:00 – kto bude musieť kúpiť systém protivzdušnej obrany;– po 35:00 – že Poľsko a Rumunsko zareagovalo streľbou, keď zostrelili drony;– od 36:00 – že drony by sme mali zostreliť ešte na ukrajinskom území;

S Josefem Časarem z Univerzity obrany o přepisování vojenských učebnic, střelbě z brokovnic i laserů na drony a lekcích z Ukrajiny. Moderuje Štěpán Sedláček.Ruské bezpilotní letouny nebývale narušily vzdušný prostor členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie – konkrétně Polska a Rumunska. "Působí to tak, že si Rusko oťukává potenciálního protivníka a rychlost jeho reakce. Jsou také schopní zjistit citlivost různých senzorů, které drony detekují, a odhalit nějaká slabá místa, kudy by se dalo proniknout," říká vojenský expert Josef Časar z Univerzity obrany. "Toto se také dělá, když chcete otupit protivníka. Posíláte další a další drony, aby si na to zvyknul. Pak jich můžou najednou poslat víc s cílem splnit nějaký jiný úkol," dodává pověřený vedoucí Katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií UNOB. Využití dronů na Ukrajině vyjevuje, že tato technologie podstatně mění podobu války a vojenské taktiky. Jak se v reakci na to vyvíjí protidronová obrana? Které technologie a postupy připadají v úvahu? A jak se na rizika spojená s podobnými útoky připravuje armáda v Česku? Co čekat do budoucna s ohledem na zapojení umělé inteligence a početných rojů (swarmů) více či méně autonomních dronů? Nejen na to se ptal Josefa Časara v podcastovém rozhovoru Štěpán Sedláček.

Opozícia bude pokračovať v protestoch, ďalší bude päť v utorok. K čomu budú protesty smerovať a chystá sa aj štrajk. Drony by podľa neho mali krajiny NATO zostreľovať ešte nad územím Ukrajiny.V podcaste s Michalom Šimečkom sa dozviete:– od 1. minúty – ako je spokojný s počtom ľudí na protestoch;– po 3:30 – čo chce protestami dosiahnuť;– od 4:30 – či bude generálny štrajk 17. novembra;– po 6:00 – či na protesty chodia stále tí istí ľudia, alebo sa teraz pridávajú aj dôchodcovia;– od 8:00 – čo spraví inak, aby spolupráca s inými stranami nedopadla ako Truban, Kiska, Beblavý a Hlina;– po 9:40 – či bude PS spájať strany na jednu kandidátku alebo nie;– od 12:30 – či za konsolidáciu môže Igor Matovič a či práve preto nie je na protestoch;– po 13:20 – do akej miery si vie predstaviť spoluprácu s Igorom Matovičom do budúcnosti;– od 17:00 – či konsolidáciu spôsobil aj Eduard Heger, ktorý je dnes pre PS partnerom;– po 19:00 – čo treba urobiť s energodotáciami;– od 20:00 – ktorá vláda najviac ublížila rozpočtu;– po 21:30 – že konsolidácia, pri ktorej rastie dlh, nemá zmysel;– od 22:30 – či treba celú konsolidáciu zrušiť a či by to neoblo ešte horšie;– po 24:30 – ako bude konsolidovať Progresívne Slovensko v budúcich vládach;– od 26:00 – ktoré dane a odvody by znižovali a ktoré naopak zvyšovali;– po 28:00 – koľko štátnych tajomníkov bude mať vláda pod vedením PS;– od 29:00 – čo by PS urobilo s trinástymi dôchodkami;– po 30:00 – či boli drony útokom Ruska na Poľsko;– od 33:00 – kto bude musieť kúpiť systém protivzdušnej obrany;– po 35:00 – že Poľsko a Rumunsko zareagovalo streľbou, keď zostrelili drony;– od 36:00 – že drony by sme mali zostreliť ešte na ukrajinskom území;

Dvě desítky ruských dronů minulý týden vnikly do vzdušného prostoru Polska. Odstartovaly proti nim polské a nizozemské stíhačky. NATO následně aktivovalo článek 4. V podcastu Zbytečná válka s redaktorem Alexem Švamberkem označil analytik Milan Mikulecký reakci za správnou. Správné je i vyslání českých vrtulníků. Podle něj je však potřeba zřídit na západě Ukrajiny bezletovou zónu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem realistický optimista. Na svět nahlížím realisticky, ale ve finále vidím světlo na konci tunelu,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza na speciálním večeru Čestmír Live: Tři roky na scéně. Vysvětluje, proč se snaží složité mezinárodní události vysvětlovat co nejjednodušeji – aby jim rozuměl každý. „Nechci inklinovat k aktivismu, nechci lidi odradit. Ti nerozhodnutí chtějí slyšet analýzu A, analýzu B a potom syntézu,“ vysvětluje s tím, že i volič SPD pak musí pochopit, že když Ukrajina prohraje, nebudeme v Česku mít tři sta tisíc uprchlíků, ale třeba až pět milionů. Připomíná, že reakci NATO na ruské drony v Polsku považuje za úspěch: během minut vzlétly nizozemské F-35, polské F-16 a italský letoun včasné výstrahy. „Koordinace zafungovala. K žádným zásadním škodám nedošlo, nula lidských obětí,“ chválí alianční reakci Bříza. Zároveň ale varuje, že Evropa není připravená na balistické rakety a vymezuje se také vůči kritice Donalda Trumpa: „Moderní je okopávat mu kotníky, ale já na to nenaskočím. Je to náš nejbližší spojenec a tím nic nevyřešíme,“ nabádá s tím, že je důležité naučit se s prezidentem USA zacházet tak, jak to umí třeba generální tajemník NATO Mark Rutte. Zásadní je podle něj vůle. „Když nemáte vůli se bránit, tak nemáte šanci vyhrát,“ připomíná s odkazem na rok 1938, kdy se podle něj československá společnost měla bránit. „V jakémkoliv jiném státě by na vás koukali, jak tele na nový vrata, že se na to vůbec ptáte. Je přece normální bránit se, když vás někdo napadne,“ tvrdí Bříza. A pak se rozhovor stáčí k jeho vlastní cestě. Vyrůstal v rodině, kde otec koupil společnost Koh-i-Noor. „Slíbil jsem mu, že si udělám i vysokou školu ekonomickou, abych rozuměl podnikání,“ vzpomíná analytik. Dnes se mu ale vedle znalosti mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky hodí i ekonomické vzdělání. „Když se mluví o sankcích, clech, mezinárodním obchodu nebo fiskální politice, rozumím kontextu,“ říká Bříza, který už dvacet let vyučuje na Univerzitě Karlově předmět o jaderném soupeření velmocí a působil v Německu i ve Švédsku. Co dnes znamená být realistickým optimistou v zemi, kde část společnosti pochybuje o Západu a kde sílí hlasy volající po odklonu od podpory Ukrajiny? O čí podpoře v případě eskalace konfliktu s některým z aliančních států Bříza nepochybuje a proč je to noční můra Vladimíra Putina? A může se změnit postoj ČR k NATO nebo ukrajinské pomoci po říjnových volbách? Poslechněte si celý rozhovor.

Jmenoval se Ivan a bylo mu 15 let. Jako brigádník si měl v létě přivydělávat úklidem ve firmě, která vyrábí stavební materiály. V srpnu letošního roku mu ale jeden ze strojů v továrně amputoval ruku a mladý muž, původem z Ukrajiny, zranění podlehl. Tragický případ z Velkých Hydčic na Klatovsku a okolnosti, které poté vyšly najevo, tak nasvítily problém nelegálního zaměstnávání v Česku.Host: Petr Švihel - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Více informací o živém natáčení podcastu MDŽ, které proběhne ve čtvrtek v brněnském divadle Reduta, najdete zde.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Tři týdny před sněmovními volbami zůstává favoritem na vítězství hnutí ANO. Strany současné vlády deklarují, že s ním do spolupráce nepůjdou. Šéf ANO Andrej Babiš připouští spolupráci s SPD nebo se Stačilo!. „My jsme byli první strana, která vyprovodila komunisty po 30 letech z Parlamentu České republiky,“ reagoval první místopředseda ANO Karel Havlíček na dotaz, zda si dokáže představit, že by jeho hnutí přivedlo k moci strany vstřícné k Rusku. „V době, když jsme měli premiéra, v době, když jsme byli dominantní stranou ve Sněmovně, tak komunisté skončili. V době, kdy je zde vláda Petra Fialy, tak se s velkou dávkou pravděpodobnosti komunisté zase vrátí. Já z toho radost nemám,“ řekl Havlíček ve volebním speciálu Ptám se já, který se natáčel 15. září před publikem v prostoru Next Zone na pražském Smíchově. Zda na společnou vládu ANO s hnutím SPD nebo komunisty z koalice Stačilo! po volbách nakonec dojde, ale odpovědět nechtěl. „V té debatě se objevují úplně všechny strany, které dnes jsou. Když si jenom vezmete všechny možné varianty od většinové vlády přes nějakou menšinovou vládu, což není možné nikdy vyloučit, tak teď samozřejmě nedokážu říct, s kým vším by to šlo.“První místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček zatím také neví, jak by hlasoval o případné žádosti o zbavení imunity předsedy hnutí Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. „Zatím vůbec netuším, jak se to bude vyvíjet. Nechci dělat hostinského, účet ještě není. Jak znám pana Babiše, tak on sám bude chtít to, abychom ho zbavili tak, jako to bylo naposledy,“ uvedl Havlíček. „Ale počkejme si, jak to dopadne. A potom to bude taky třeba i o nějakém názoru hnutí ANO, které zase těžko dnes můžu předjímat. Protože ani není postavený klub. Ten bude na základě toho, kolik bude mít poslanců. Ten se musí sejít a musí si říct, jaké bude mít stanovisko.“Jak by Andrej Babiš tentokrát vyřešil své střety zájmů? Jak bude vypadat podpora Ukrajiny, pokud bude ANO znovu vládnout? A kam by Česko došlo, kdyby vážně chtělo naplnit svůj volební program?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Podnikatel a filantrop Dalibor Dědek je také autorem Iniciativy Dárek pro Putina. „NATO by se mělo rozhodnout, že začne skutečně chránit vzdušný prostor. Drony je potřeba zastavovat už na území Ukrajiny,“ vyzývá v pořadu Osobnost Plus poté, co americký prezident o víkendu podmínil uvalení dalších sankcí ze strany USA shodou všech států Severoatlantické aliance. Dědek však vnímá Trumpovo sdělení spíše jako prázdné gesto.

Celý rozhovor najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.Exkluzivní rozhovor s Andrejem Babišem. Co by udělal první den ve Strakovce a kde vezme peníze? Jak chce zatočit s ETS 2, co plánuje s ČEZem a jakou cenu si představuje pro minoritáře? Koho by si vzal do vlády? Proč smazal SMS od prezidenta Pavla? Co říká na rozpočet, daně a zdravotnictví? Jak vidí (ne)podporu Ukrajiny, referendum o euru a proč v žádném případě ne referendum o setrvání v NATO? A jak zpětně hodnotí útok na mítinku a vlastní kondiční disciplínu podle Whoop.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Podnikatel a filantrop Dalibor Dědek je také autorem Iniciativy Dárek pro Putina. „NATO by se mělo rozhodnout, že začne skutečně chránit vzdušný prostor. Drony je potřeba zastavovat už na území Ukrajiny,“ vyzývá v pořadu Osobnost Plus poté, co americký prezident o víkendu podmínil uvalení dalších sankcí ze strany USA shodou všech států Severoatlantické aliance. Dědek však vnímá Trumpovo sdělení spíše jako prázdné gesto.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Putin testuje NATO, jeho režim ohrozuje celú Európu“ či „Poľsko je najbližšie k ozbrojenému konfliktu od druhej svetovej vojny“. Titulky, ktoré zachytávali stredajší incident s ruskými dronmi na poľskom území. A teda na území NATO a Európskej únie. Stále nie je jasné, či išlo o náhodný incident, za ktorým bolo zlyhanie techniky, alebo o vedomú provokáciu zo strany Ruska.Pre samotné Poľsko a Alianciu však bude zásadné, ako tento prípad vyhodnotia – a či vôbec dokážu nájsť jednotnú odpoveď.Incident však naplno obnažil fakt, že mier je krehký aj za hranicami napadnutej Ukrajiny a ostrý konflikt nemusí zostať len v ich zovretí. Šéf OSN António Guterres hovorí dokonca o „reálnej hrozbe expanzie tohto ničivého konfliktu“.Čo to znamená pre budúcnosť európskej bezpečnosti? Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Musíme ďaleko viac investovať do našej vlastnej obrany v kľúčovom a vypätom regióne východného krídla NATO a Európskej únie. Pretože tam sa budú diať veci. My sa na ne musíme čo najviac zamerať a venovať im ďaleko väčšiu pozornosť a zdroje. A týka sa to nielen Poľska, ale aj vášho Slovenska a susedov na juh: Maďarska, Rumunska a Bulharska,“ tvrdí analytik Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené i s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaží Ukrajincov zlomiť, tvrdí. Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na Ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zďaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj takpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na Slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?

Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?

Robert Fico, Vladimír Putin, na úvod otázka, ako sa máte a kritika Ukrajiny. Z úst ruského prezidenta dokonca zaznela rada vypnúť Ukrajine energetické zálohy, ak bude útočiť na ruskú energetickú infraštruktúru. Z Európy zaznelo oficiálne – no comment.V podcaste Dobré ráno sa Jana Krescanko Dibáková rozpráva so zástupcom šéfredaktorky Jakubom Filom o stretnutí slovenského premiéra s ruským prezidentom.O pohnútkach premiéra, reputačných rizikách a o obraze Slovenska v očiach európskych predstaviteľov, ktorí Vladimíra Putina označili za najväčšieho vojnového zločinca súčasnosti. Realizoval Robert Fico skutočne suverénnu politiku v dialógu s Putinom a v prítomnosti autoritárskych lídrov?Zdroje zvukov: TASR, TA3–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.

Pri pohľade na súčasnú bezpečnostnú situáciu vo svete, by sa mohlo zdať, že ide o podobnosť čisto náhodnú. Ale zrejme za tým predsa len niečo bude. Uveďme preto jeden citát. „Základom kremeľského neurotického prístupu k svetovým udalostiam je ruský tradičný inštinktívny pocit neistoty.“ Tieto slová Georga Kennana, amerického diplomata, znalca ruských pomerov a popredného člena americkej diplomatickej misie v Sovietskom zväze v kľúčových rokoch 1944 až 1946, sú tak trochu psychologickou diagnostikou. Tá je zároveň súčasťou tzv. Dlhého telegramu, ktorý Kennan adresoval predstaviteľom americkej administratívy. Zahraničná politika Spojených štátov sa krátko po 2. svetovej vojne potácala pri zmätených úvahách o tom, ako utlmiť podozrievavosť niekdajšieho spojenca na východe a kam vlastne ustúpiť, aby bolo možné upokojiť paranoidnú myseľ sovietskeho vodcu Josifa Stalina. Nebol to však len George Kennan, ale aj niekdajší britský vojnový premiér Winston Churchill a mnohí ďalší, ktorí upozorňovali, že reakciou predsa nemôže byť politika ústupkov, ale naopak jedine asertívny a odvážny prístup, ktorý voči vonkajšej hrozbe nasadí rovnako silovú odpoveď. Tieto úvahy získavajú na svojej aktuálnosti i teraz, keď vo vzduchu visí osud Ukrajiny, hrozba jej rozparcelovania a nový ústupok voči tradične agresívnej kremeľskej politike. Pred viac než 75 rokmi sa asertívna odpoveď Západu pretavila do vzniku Severoatlantickej aliancie. A aká je jeho odpoveď dnes? Nebude na škodu pripomenúť si časy, keď Západ dokázal vzdorovať. Prinášame preto staršiu epizódu podcastu Dejiny. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Petrom Marešom, dlhoročným českým diplomatom, historikom a riaditeľom Medzinárodného vyšehradského fondu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.