Podcasts about ukrajiny

Ministr obrany Jaromír Zůna nominovaný SPD nejdřív ujišťoval o podpoře Ukrajiny nebo nákupu stíhaček F-35. Následně svoje slova mírnil. Teď se chystá koaliční audit o letounech i podklady k ukončení české účasti na muniční iniciativě. Je česká pozice čitelná? A jaké by měly být naše priority v oblasti obrany? To probereme v Pro a proti s poslanci Romanem Kubíčkem z hnutí ANO a Josefem Flekem ze STAN. Moderuje Lucie Vopálenská.

Téma pomoci Ukrajině zapříčinilo hádky a osočování ve studiu pořadu Partie Terezie Tománkové. „Nevíme, kde peníze pro Ukrajinu skončí. Možná tam bude více zlatých záchodů a mís,“ sdělil poslanec Radim Fiala (SPD) s tím, že napadená země je zkorumpovaná a půjčka 90 miliard eur může být do „zlaté toalety“ spláchnuta. Proti tomuto názoru se ohradili zástupci opozice, europoslanec Jan Farský (STAN) a exministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za ODS). Postoj nové vlády označili slovy, že chce kapitulaci Ukrajiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

251216_politika_Rasi Celý článok nájdete TU: https://www.teraz.sk/publicistika . Ochladenie politických vzťahov českej a slovenskej vlády v marci 2024 bolo nepremyslené a v rozpore s dlhodobo dobrou spoluprácou Slovákov a Čechov na ostatných úrovniach spoločnosti. Symbolická prvá cesta novozvoleného predsedu českej Poslaneckej snemovne Tomia Okamuru na Slovensko 2. decembra preto prišla v pravý čas a môže byť začiatkom reštartu vzťahov oboch republík aj na najvyššej politickej úrovni. V TASR TV to povedal predseda Národnej rady (NR) SR Richard Raši (Hlas-SD). . Pripomenul, že kabinet českého expremiéra Petra Fialu v roku 2024 odôvodnil prerušenie spoločných rokovaní českej a slovenskej vlády nesúhlasom so slovenskou politikou voči Ukrajine. Slovensko má pritom podobné medzivládne konzultácie aj s ukrajinskou stranou a pokračuje v nich dodnes. „Keby bol problém Ukrajina, tak by sa asi Ukrajina s nami na spoločných vládach nestretávala. Slovensko je v pomere k svojmu HDP jedným z najväčších podporovateľov Ukrajiny, ale podporujeme ju humanitárne, nedávame tam zadarmo zbrane,“ konštatoval Raši...

Podařilo se podle školských odborů rozptýlit nejistotu kolem financování škol a jejich zaměstnanců v příštím roce? Jak významný může být v rámci ukrajinských dronových operací první zásah tankeru z ruské stínové flotily ve Středozemním moři? A jak by mohl nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek naplnit svůj záměr zapálit oheň v týmu před baráží o postup na světový šampionát?

Európska Únia poskytne Ukrajine pôžičku vo výške 90 miliárd eur na najbližšie dva roky. Dohodla sa na tom dvadsaťsedmička po pätnásťhodinovom rokovaní bruselského samitu. Slovensko, Maďarsko a Česká republika sa však nebudú podieľať na jej garanciách.Miliardy Ukrajine si pritom Únia požičia na trhoch v rámci svojho dlhového programu. Na avizovanom použití zmrazených ruských aktív vo výške 210 miliárd na tzv. reparačnú pôžičku ešte musí pracovať Európska komisia. Dostala na to mandát európskych lídrov.„Z Európy to Putinovi vysiela jasný signál: Táto vojna sa neoplatí. Ruské aktíva si ponecháme zmrazené, kým Rusku Ukrajine nezaplatí reparácie“ – takto reagoval nemecký kancelár Fridrich Merz. Naopak maďarský Viktor Orbán hovorí o „stratených peniazoch“, ktoré Únia od Ukrajiny neuvidí.Čo znamená pôžička európskej dvadsaťsedmičky Ukrajine? A akým spôsobom sa majú použiť zmrazené ruské aktíva vo výške 210 miliárd? Otázky pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Podrobný rozbor vývoja vojny na Ukrajine v roku 2025. Taktika. Technické a strategické inovácie na strane Ruska a Ukrajiny.

Podařilo se podle školských odborů rozptýlit nejistotu kolem financování škol a jejich zaměstnanců v příštím roce? Jak významný může být v rámci ukrajinských dronových operací první zásah tankeru z ruské stínové flotily ve Středozemním moři? A jak by mohl nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek naplnit svůj záměr zapálit oheň v týmu před baráží o postup na světový šampionát?

Európska Únia poskytne Ukrajine pôžičku vo výške 90 miliárd eur na najbližšie dva roky. Dohodla sa na tom dvadsaťsedmička po pätnásťhodinovom rokovaní bruselského samitu. Slovensko, Maďarsko a Česká republika sa však nebudú podieľať na jej garanciách.Miliardy Ukrajine si pritom Únia požičia na trhoch v rámci svojho dlhového programu. Na avizovanom použití zmrazených ruských aktív vo výške 210 miliárd na tzv. reparačnú pôžičku ešte musí pracovať Európska komisia. Dostala na to mandát európskych lídrov.„Z Európy to Putinovi vysiela jasný signál: Táto vojna sa neoplatí. Ruské aktíva si ponecháme zmrazené, kým Rusku Ukrajine nezaplatí reparácie“ – takto reagoval nemecký kancelár Fridrich Merz. Naopak maďarský Viktor Orbán hovorí o „stratených peniazoch“, ktoré Únia od Ukrajiny neuvidí.Čo znamená pôžička európskej dvadsaťsedmičky Ukrajine? A akým spôsobom sa majú použiť zmrazené ruské aktíva vo výške 210 miliárd? Otázky pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Podařilo se podle školských odborů rozptýlit nejistotu kolem financování škol a jejich zaměstnanců v příštím roce? Jak významný může být v rámci ukrajinských dronových operací první zásah tankeru z ruské stínové flotily ve Středozemním moři? A jak by mohl nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek naplnit svůj záměr zapálit oheň v týmu před baráží o postup na světový šampionát?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš původně přijel na summit do Bruselu s tím, že Česko Ukrajině pomůže, i když před volbami sliboval opak. Proč nakonec zase změnil názor a skončil v koutě s Orbánem a Ficem? Proč se Motoristé chovají ohledně prosazování českých zájmů jako klauni? A komu ve skutečnosti pomůže návrh na zrušení zákazu spalovacích motorů? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat https://shelfie.cz/domu/803-bruselsky-diktat-predplatne-a-zalozka.html

Unijní prezidenti a premiéři ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu jednají především o další finanční podpoře Ukrajiny. Jednou z možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy, k čemuž má ale výhrady jak Belgie, tak i Maďarsko, Slovensko nebo Česko. Ve hře je přitom částka 210 miliard eur, která by Ukrajině umožnila čelit ruské agresi příští minimálně dva roky. Proč některé státy tuto variantu blokují? Co dalšího je na summitu na stole? V jaké fázi jsou mírová jednání a skutečně by Putin mohl nasadit další vojenskou sílu na Ukrajině, jak v reakci na evropská jednání varuje? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nevím, proč jsem si vždy představoval, že váleční reportéři jsou malí a drobní. Snad aby se líp skryli před nebezpečím, které jim v povolání hrozí. Vynechejme teď reportérky a reportéry televizní, pracující minimálně ve dvoučlenném týmu. Poměřme zrakem solitéry přinášející zprávy z Ukrajiny, rozhlasového Martina Dorazína s fotografem Stanislavem Krupařem.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Napriek tomu, že nerokuje parlament, nedá sa povedať, že by na politickom nebi vybuchovali rôzne slnečné sústavy. Niekedy väčšie, niekedy menšie. Veľkou témou je summit lídrov v Bruseli. je tam aj premiér Róbert Fico a okrem rozbitého lietadla, ktoré ho možno na nejaký čas zdrží pri návrate domov, to bude aj rokovanie o miliardách a pôžičke pre Ukrajinu, aj o tom, aké je naše stanovisko, prečo a akým spôsobom by sa malo pomáhať Ukrajine. V relácií Analýzy 24 o tom diskutovali Michal Stuška (Smer-SD) a Beáta Jurík (PS).

Nevím, proč jsem si vždy představoval, že váleční reportéři jsou malí a drobní. Snad aby se líp skryli před nebezpečím, které jim v povolání hrozí. Vynechejme teď reportérky a reportéry televizní, pracující minimálně ve dvoučlenném týmu. Poměřme zrakem solitéry přinášející zprávy z Ukrajiny, rozhlasového Martina Dorazína s fotografem Stanislavem Krupařem.

Měla by Evropská unie využít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny? „Je to bezpečnostně i ekonomicky nejvýhodnější řešení,“ říká v pořadu Pro a proti europoslanec Jan Farský (STAN). Podle Antonína Staňka z Přísahy je ale plošné vyvlastnění problematické a Unijní státy musí být obezřetné. O penězích pro Kyjev bude rozhodovat summit Evropské unie, který začíná ve čtvrtek.

„Putinova vojna akoby mi zobrala život, odvtedy žijem v zlom sne“, hovorí Oleksandra Sherhina, ktorú vojna vyhnala z domova na predmestí Kyjeva. Ráno 24. februára. Malo byť dňom narodenín jej syna. Stalo sa dňom vojny. Tiež dňom, keď prišla o prácu. A o pár dní prišla k bolestnému rozhodnutiu, že príde aj o domov. To všetko pre agresiu, za ktorou stál Vladimír Putin. Nemá preňho iné pomenovanie ako terorista. A s teroristom sa nerokuje. Je presvečená, že s takými ľuďmi sa ani neuzatvárajú dohody. Tobôž mierové. Oleksandra Sherhina. Ukrajinka, ktorá našla svoj druhý domov na Slovensku. „Keby som nemala syna, zostala by som tam a šla by som aj na front“, hovorí. Z Ukrajiny ju vyhnala zodpovednosť za jeho bezpečie, vysvetľuje.Na Slovensko ich vojna vyhnala podľa rôznych zdrojov do 400-tisíc. Tie oficiálne hovoria o približne 200-tisíc občanoch Ukrajiny, ktorí tu našli svoj domov v čase vojnového besnenia Putinovej mašinérie. Ide o tých, čo sú pod dočasnou ochranou, s dočasným pobytom či pobytom trvalým. Pre zvyšok bolo Slovensko prestupnou krajinou. Speváci, hudobníci, vedci, ale i ľudia s prozaickejšími povolaniami, ktorí denne nastupujú do prevádzok s pásovou výrobou, či vozia nás v taxíkoch našich miest. Spája ich osud vyhnancov vojnového besnenia. Jednou z nich je Oleksandra Sherhina. Z Kyjeva. S bytom z predmestia, ktoré je neďaleko smutne známej Irpine. Domov opustila už v prvé dni invázie, keďže ruské vojská sa dostali nebezpečne blízko. V okupovanej oblasti – v rodisku mamy – v Berďansku zostala zo zdravotných dôvodov časť príbuzenstva. A ona -Oleksandra – zakotvila v Bratislave. Fotografka Pohody, či Novej cvernovky. A najnovšie aj so skúsenosťou vlastnej kaviarne. Čo robí so životmi vojna? Ako ich premieňa rozpínavosť mocných? A aká perspektíva sa črtá v časoch, keď akoby rástlo porozumenie medzi Trumpom a Putinom, no na úkor záujmov Ukrajincov? Témy pre Oleksandru Sherhinu, Ukrajinku, ktorá našla útočisko v Bratislave. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Putinova vojna akoby mi zobrala život, odvtedy žijem v zlom sne“, hovorí Oleksandra Sherhina, ktorú vojna vyhnala z domova na predmestí Kyjeva. Ráno 24. februára. Malo byť dňom narodenín jej syna. Stalo sa dňom vojny. Tiež dňom, keď prišla o prácu. A o pár dní prišla k bolestnému rozhodnutiu, že príde aj o domov. To všetko pre agresiu, za ktorou stál Vladimír Putin. Nemá preňho iné pomenovanie ako terorista. A s teroristom sa nerokuje. Je presvečená, že s takými ľuďmi sa ani neuzatvárajú dohody. Tobôž mierové. Oleksandra Sherhina. Ukrajinka, ktorá našla svoj druhý domov na Slovensku. „Keby som nemala syna, zostala by som tam a šla by som aj na front“, hovorí. Z Ukrajiny ju vyhnala zodpovednosť za jeho bezpečie, vysvetľuje.Na Slovensko ich vojna vyhnala podľa rôznych zdrojov do 400-tisíc. Tie oficiálne hovoria o približne 200-tisíc občanoch Ukrajiny, ktorí tu našli svoj domov v čase vojnového besnenia Putinovej mašinérie. Ide o tých, čo sú pod dočasnou ochranou, s dočasným pobytom či pobytom trvalým. Pre zvyšok bolo Slovensko prestupnou krajinou. Speváci, hudobníci, vedci, ale i ľudia s prozaickejšími povolaniami, ktorí denne nastupujú do prevádzok s pásovou výrobou, či vozia nás v taxíkoch našich miest. Spája ich osud vyhnancov vojnového besnenia. Jednou z nich je Oleksandra Sherhina. Z Kyjeva. S bytom z predmestia, ktoré je neďaleko smutne známej Irpine. Domov opustila už v prvé dni invázie, keďže ruské vojská sa dostali nebezpečne blízko. V okupovanej oblasti – v rodisku mamy – v Berďansku zostala zo zdravotných dôvodov časť príbuzenstva. A ona -Oleksandra – zakotvila v Bratislave. Fotografka Pohody, či Novej cvernovky. A najnovšie aj so skúsenosťou vlastnej kaviarne. Čo robí so životmi vojna? Ako ich premieňa rozpínavosť mocných? A aká perspektíva sa črtá v časoch, keď akoby rástlo porozumenie medzi Trumpom a Putinom, no na úkor záujmov Ukrajincov? Témy pre Oleksandru Sherhinu, Ukrajinku, ktorá našla útočisko v Bratislave. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Měla by Evropská unie využít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny? „Je to bezpečnostně i ekonomicky nejvýhodnější řešení,“ říká v pořadu Pro a proti europoslanec Jan Farský (STAN). Podle Antonína Staňka z Přísahy je ale plošné vyvlastnění problematické a Unijní státy musí být obezřetné. O penězích pro Kyjev bude rozhodovat summit Evropské unie, který začíná ve čtvrtek.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rozhovoru s Erikem Taberym vypráví český herec Ivan Trojan o cestě na Ukrajinu, kam vezl sanitku a další humanitární pomoc, co řekl před odjezdem synovi Josefovi pro případ „kdyby“ a lidech, na které už nikdy nezapomene.

Další tematický speciál fakultního podcastu De Facto se věnuje migraci z Ukrajiny a integraci cizinců v Česku. Do studia dorazili dva hosté, kteří se touto problematikou ve svém výzkumu zabývají – socioložka Marie Jelínková z Institutu sociologických studií a politolog Petr Jüptner z Institutu politologických studií.Jaké jsou silné a slabé stránky české integrační politiky? Co ukazuje dosavadní zkušenost s příchodem ukrajinských uprchlíků – od školství po trh práce? A jakou roli hrají v integraci jednotlivé obce? Dozvíte se v podcastu.

V minulém speciálu Kecy a politika mluvil Petros Michopulos se svým hostem o ruské válce na Ukrajině z hlediska velké politiky. Stálá spolupracovnice našeho podcastu, Lenka Klicperová, nabízí originální pohled na tuto válku přímo z frontové linie.Před 3 dny se vrátila z Ukrajiny a konstatuje: na tanky, děla a rakety zapomeňte. Téměř každý měsíc se mění charakter války na Ukrajině, nyní dominuje zcela jiný typ dronů než před půl rokem. Trendem dneška jsou optovláknové drony, které zcela mění logistiku celé války. Téměř vyřazují tradiční zásobování vojáků na liniích střetu prostřednictvím aut. O zásobování jídlem a zbraněmi se starají jiné typy dronů vytvářející letecké mosty.„Tentokrát jsem si na Ukrajině připadala jako v nějakém dystopickém filmu. Většina střetů se odehrává ve vzduchu, nad silnicemi jsou desítky kilometrů protidronových sítí a laboratorní vývoj antizbraní je neuvěřitelně rychlý.“Co platilo včera, už neplatí dnes a vůbec ne zítra.Na základě svých zkušeností novinářka serveru Reporterky.cz také popisuje městský život v týlu fronty. Tyto regiony sice byznysově ožívají, ale současně k sobě přitahují drogy a prostituci.Každá válka má své vítězné a poražené regiony. K těm vítězným paradoxně patří západní Ukrajina, zvláště někdejší region Podkarpatské Rusi, zažívající stavební a průmyslový boom, protože se sem stahují lidé z východu Ukrajiny.Klicperová na příkladu řady vojáků ukazuje motivace, které vedou ukrajinské vojáky k tomu, že nerezignují a zůstávají na svých pozicích.

Má za sebou kariéru komunistického politruka i elitní vojenské kurzy v USA. Teď Jaromír Zůna míří na post ministra obrany. Zasedat v ní bude coby odborník nominovaný za SPD. Při setkání s novináři ale nedokázal jasně říct, jak chce čelit ruské hrozbě, ani jakou formou chce pokračovat v podpoře Ukrajiny. Kdo je Jaromír Zůna? Bude se coby ministr mstít těm, kdo mu podle něj ublížili v důstojnické kariéře? A jak se změní obranná a bezpečností politika s novou vládou?Host: Václav Dolejší - politický reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Sněmovní zahraniční výbor svým usnesením podpořil mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a naopak neschválil opoziční návrh na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Co si od toho nová koalice slibuje? A je návrh Trumpových vyjednavačů na ukončení války na Ukrajině fér? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal předseda sněmovního zahraničního výboru a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

Sněmovní zahraniční výbor svým usnesením podpořil mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a naopak neschválil opoziční návrh na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Co si od toho nová koalice slibuje? A je návrh Trumpových vyjednavačů na ukončení války na Ukrajině fér? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal předseda sněmovního zahraničního výboru a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kým v Rusku sa asi tešia, Európa premýšľa, ako ďalej. Zdá sa totiž, že USA menia svoju geopolitickú stratégiu a ako prvých sa to dotkne Ukrajiny... čo-to už naznačil americký mierový plán. O jeho rizikách, o Ukrajine aj o jej budúcnosti sa tak v podcaste Dobré ráno rozprávali Ivan Mikloš, Dalibor Roháč a ich hostka, veľvyslankyňa Európskej únie na Ukrajine Katarína Mathernová. Zdroj zvukov: ČT24 Odporúčanie: A ak cestujete vlakom, dnešné odporúčanie je špeciálne pre vás: v denníkoch SME a Korzár totiž dnes nájdete vložený vlakový cestovný poriadok pre váš región - niektoré zmeny začnú platiť už od nedele. Takže ak chcete mať prehľad, kúpte si dnešné SME alebo Korzár. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Európska únia hľadá spôsob, ako dlhodobo financovať Ukrajinu bez ďalšieho zadlžovania členských štátov. Najhorúcejším riešením je využitie zmrazených ruských aktív, ktoré sú uložené najmä v Belgicku. Podľa výkonného riaditeľa Inštitútu pre európsku politiku Europeum Martina Vokálka je využitie zmrazených ruských aktív najférovším a najudržateľnejším riešením – a zároveň výrazne lepším než všetky ostatné alternatívy, hovorí v relácii PRAVDA VO SVETE.

Jak se dokáže česká advokátní kancelář rozrůst do devíti zemí Evropy včetně Ukrajiny? A jaký mají špičkoví advokáti work life balance? Povídali jsme si s ředitelkou advokátní kanceláře Peterka Partners v České republice Adélou Krbcovou.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Nová americká bezpečnostná stratégia už so starým kontinentom nepočíta. Pre Európu sa tak končí život pod americkým bezpečnostným dáždnikom. Deje sa tak v čase komplikovaných rokovaní o mieri a o strate ukrajinských území v prospech vojnového agresora. V podcaste Dobré ráno sa moderátorka Jana Krescanko Dibáková rozpráva so zahraničnopolitickou analytičkou Janou Kobzovou o perspektívach vývoja v Európe, ktorú čaká úloha postaviť sa na vlastné nohy bez spoliehania sa na Spojené štáty. USA zároveň čelia kritike za snahu zasahovať do vývoja v Európe a za podporu Ruska ako vojnového agresora na úkor Ukrajiny. Odporúčanie: No a drobné odporúčanie na záver . Kolegovia z podcastu Piatoček včera rozbehli 5. ročník ankety Tragéd roka. V ankete môžete hlasovať za politika, ktorý si podľa vás zaslúži vyhrať anticenu Tragéd roka 2025, nominovaných je 10 politikov. Hlasovať za svojho favorita môžete na stránke piatocek.com. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Taraba chce, aby sme splatili Babišove dlhy. Pellegrini by si želal mier aj za cenu kapitulácie Ukrajiny.

Jak vypadá život člověka, který prošel 601. skupinou speciálních sil, velel 43. výsadkovému pluku a později radil premiérovi i ministryni obrany? S plukovníkem Petrem Matoušem mluvíme o cestě od komiksového omylu při zápisu na Univerzitu obrany až po ostré operace v Afghánistánu, spolupráci s elitními americkými jednotkami a o fyzických i mentálních limitech vojáků. Proč šel ve čtyřiceti letech do MMA klece a v čem mu to připomíná reálné bojové operace? A jak se dívá na realitu české armády po zkušenosti z Ukrajiny?Soutěžíme o podepsaný výtisk rozšířeného vydání knihy Navzdory. Napište nám, kolik udělal Petr Matouš shybů při posledním přezkoušení. Knihu Navzdory můžete zakoupit zde: https://shelfie.cz/knihy-/785-navzdory-9788090970014.html?utm_source=Podcast&utm_medium=Insider+podcast&utm_campaign=Insider+podcast&utm_id=InsiderPartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

V momente ak Ukrajina padne, sa môže stať, že proti nám nebude stáť jedna, ale rovno dve najlepšie vycvičené armády na svete: Ruská - a v jej radách aj časť ukrajinskej armády, varuje vojnový reportér Tomáš Forró. Ako vážne to myslíme s tým, že Európa je "našim miestom pre život," pýta sa. 1383 dní alebo 3 roky a vyše 9 mesiacov. Už toľko trvá vojna na území nášho východného suseda - Ukrajiny. S pôvodne Putinom ohlásenej krátkej Špeciálnej vojenskej operácie sa tak stala plnoformátová a nesmierne krvavá vojna, v ktorej Rusko deň čo deň nivočí ukrajinské domovy a zabíja ukrajinských občanov. Koniec tohto najničivejšieho konfliktu na európskom území je pritom stále v nedohľadne. Mierové pokusy z dielne amerického prezidenta Donalda Trumpa - či skôr z dielne jeho proruských vyjednávačov, sú pre Ukrajincov absolútne neprijateľné, no a Rusko o žiadny mier - aspoň taký, ktorý by nebol kapituláciou Ukrajiny, záujem nejaví.Namiesto ukončenia bojov tak pokračujú dennodenné nálety ruských rakiet a dronov na ukrajinské mestá ako i veľmi pomalý - a za cenu brutálnych obetí vykúpený, no i tak vytrvalý postup ruskej armády. Ukrajine pritom dochádzajú vojaci a jej morálku oslabil aj obrovský korupčný škandál, v ktorom figuruje najbližšie okolie samotného prezidenta Zelenského. Takzvaná mindičgate otriasla i odhodlaním európskych donorov, bez ktorých peňazí však Ukrajina nemá šancu prežiť. No a na dvere nám už klope zima, ktorá bude podľa všetkých predpovedí pre našich východných susedov asi najnáročnejšia od začiatku vojny. Ako tento krvavý konflikt skončí a môže skončíť v nejakej dohľadnej dobe? Ako vnímajú dnes vojnu samotní Ukrajinci a to aj tí priamo na frontovej línií? A ako otriasol korupčný škandál Zelenského blízkeho okolia ich morálkou a odhodlaním? No a prečo sa ruská agresia na Ukrajine bytostne týka aj nás, tu na Slovensku?Čas ukáže, ukáže či Ukrajina vyhrá alebo prehrá i to, či Európa - ako ju poznáme, ostane. No ak neostane, lebo ju Rusko napadne, tak potom dospejeme k tomu, že sme nemali právo hovoriť si, že toto je "naše miesto na život." Ak sme neboli ochotní ho brániť a ani platiť tých, ktorí bojujú za nás, tak to znamená, že sme to právo asi nemali, hovorí Tomáš Forró. Témy pre vojnového reportéra, ktorý situáciu na Ukrajine dobre pozná i priamo z vojnových zákopov Tomáša Forróa. Pekný deń a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V momente ak Ukrajina padne, sa môže stať, že proti nám nebude stáť jedna, ale rovno dve najlepšie vycvičené armády na svete: Ruská - a v jej radách aj časť ukrajinskej armády, varuje vojnový reportér Tomáš Forró. Ako vážne to myslíme s tým, že Európa je "našim miestom pre život," pýta sa. 1383 dní alebo 3 roky a vyše 9 mesiacov. Už toľko trvá vojna na území nášho východného suseda - Ukrajiny. S pôvodne Putinom ohlásenej krátkej Špeciálnej vojenskej operácie sa tak stala plnoformátová a nesmierne krvavá vojna, v ktorej Rusko deň čo deň nivočí ukrajinské domovy a zabíja ukrajinských občanov. Koniec tohto najničivejšieho konfliktu na európskom území je pritom stále v nedohľadne. Mierové pokusy z dielne amerického prezidenta Donalda Trumpa - či skôr z dielne jeho proruských vyjednávačov, sú pre Ukrajincov absolútne neprijateľné, no a Rusko o žiadny mier - aspoň taký, ktorý by nebol kapituláciou Ukrajiny, záujem nejaví.Namiesto ukončenia bojov tak pokračujú dennodenné nálety ruských rakiet a dronov na ukrajinské mestá ako i veľmi pomalý - a za cenu brutálnych obetí vykúpený, no i tak vytrvalý postup ruskej armády. Ukrajine pritom dochádzajú vojaci a jej morálku oslabil aj obrovský korupčný škandál, v ktorom figuruje najbližšie okolie samotného prezidenta Zelenského. Takzvaná mindičgate otriasla i odhodlaním európskych donorov, bez ktorých peňazí však Ukrajina nemá šancu prežiť. No a na dvere nám už klope zima, ktorá bude podľa všetkých predpovedí pre našich východných susedov asi najnáročnejšia od začiatku vojny. Ako tento krvavý konflikt skončí a môže skončíť v nejakej dohľadnej dobe? Ako vnímajú dnes vojnu samotní Ukrajinci a to aj tí priamo na frontovej línií? A ako otriasol korupčný škandál Zelenského blízkeho okolia ich morálkou a odhodlaním? No a prečo sa ruská agresia na Ukrajine bytostne týka aj nás, tu na Slovensku?Čas ukáže, ukáže či Ukrajina vyhrá alebo prehrá i to, či Európa - ako ju poznáme, ostane. No ak neostane, lebo ju Rusko napadne, tak potom dospejeme k tomu, že sme nemali právo hovoriť si, že toto je "naše miesto na život." Ak sme neboli ochotní ho brániť a ani platiť tých, ktorí bojujú za nás, tak to znamená, že sme to právo asi nemali, hovorí Tomáš Forró. Témy pre vojnového reportéra, ktorý situáciu na Ukrajine dobre pozná i priamo z vojnových zákopov Tomáša Forróa. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Je to skandál, který zasahuje až do nejvyšších pater vedení válčící Ukrajiny. Andrij Jermak, šéf prezidentské kanceláře a pravá ruka Volodymyra Zelenského, podal v pátek rezignaci. Na muže s pověstí takřka všemocného politika dopadlo podezření, že byl členem skupiny, která po léta okrádala ukrajinský stát. Ohrozí odchod blízkého spojence pozici samotného Volodymyra Zelenského?Hostka: Lenka Víchová - ukrajinistka a šéfredaktorka časopisu Ukrajinský žurnálČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Čas nás opravdu tlačí. Ukrajině už v dubnu vyschne penězovod,“ říká zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu pro evropskou politiku Europeum Viktor Daněk. Jak Evropská unie zajistí další financování napadané Ukrajiny? Je pravděpodobné, že upustí od zákazu prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035? A podaří se udržet ceny emisních povolenek pro domácnosti pod hranicí 45 eur za tunu CO2?

Tento díl měl být jako obvykle průlet od české politiky, přes Ukrajinu a zprávičky z Reichu až k AI bublině, ale trochu jsme se "zakecali" právě u Ukrajiny a další témata odložili na příště.Doslova na poslední chvíli jsme si totiž pozvali hosta, respektive zahraničního zpravodaje Adama Syberu, analytika a novináře z ukrajinského média Kyiv Independent , který na Ukrajině dlouhodobě žije.Probrali jsme jak korupční aféru, která zasáhla i nejbližší okolí prezidenta Zelenského, tak i 28 bodový plán, který je v médiích nesprávně označován za mírový. Rusáci si ho totiž doslova napsali sami.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

V relácii Za hranicou Plus sme sa venovali najnovšiemu zásahu protikorupčných úradov na Ukrajine. Úrady totiž prehľadali byt a kanceláriu Andrija Jermaka, šéfa prezidentskej kancelárie Volodymyra Zelenského a jeho pravej ruky. Nie je to prvý škandál, ktorý v poslednom období zasiahol Ukrajinu. Hovorili sme aj o kauze zo začiatku mesiaca, v ktorej sú ľudia blízki Volodymyrovi Zelenskému podozriví zo sprenevery 100 miliónov dolárov v energetickom sektore. Na záver sme sa pozreli aj na dopad tejto údajnej korupcie na rokovania o mierovom pláne.

Donald Trump tento týždeň vyhlásil, že dohoda o americkom pláne na ukončenie ruskej vojny proti Ukrajine je bližšie. Zdá sa však, že americký prezident predbieha, pretože Rusko trvá na svojich maximalistických požiadavkách a neprejavilo žiadnu ochotu ku kompromisom. O predčasných záveroch hovorí aj Putinov režim. Jeden z kremeľských propagandistov Sergej Mardan navyše vyhlasuje, že jediný životaschopný mierový plán je likvidácia Ukrajiny ako štátu.  

Opustí ODS po odchodu jihočeského hejtmana Martina Kuby i někteří její poslanci? Na čem se s prezidentem shodl kandidát na ministra školství za hnutí ANO Robert Plaga? A s čím souvisí zásah protikorupčních úřadů u jednoho z nejmocnějších mužů Ukrajiny, šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka?

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Údajný plán na ukončenie vojny na Ukrajine v Ženeve prepracovali od základov. Robert Fico sa už neskrývane teší z porážky Ukrajiny.

Hrozí Ukrajině kapitulace? Amerika dala Kyjevu ultimátum a Zelenskyj se bojí – buď ztratí důstojnost, nebo klíčového partnera. Proč budí nový mírový plán pro Ukrajinu takové emoce? Rozebírá Adam Sybera, analytik a novinář z redakce The Kyiv Independent. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hrozí Ukrajině kapitulace? Amerika dala Kyjevu ultimátum a Zelenskyj se bojí – buď ztratí důstojnost, nebo klíčového partnera. Proč budí nový mírový plán pro Ukrajinu takové emoce? Rozebírá Adam Sybera, analytik a novinář z redakce The Kyiv Independent. Ptá se Matěj Skalický.

Nemecký minister obrany Boris Pistorius zaujal výrokom o možno poslednom mierovom lete. Spravodajské služby a silové zložky viacerých západných spojencov totiž zhodne varujú, že Rusko sa pripravuje na vojenskú konfrontáciu s členskou krajinou NATO. Ako by to vyzeralo a ako by vyzerala naša odpoveď?Vojenský analytik Vladimír Bednár v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas vysvetľuje, že ruský plán predpokladá útok na jednu z menších krajín, ktorú by rýchlo obsadili, a politici krajín NATO by potom stáli pred ťažkou dilemou, či pošlú vojakov zomierať pri náročnom oslobodzovaní napríklad Estónska alebo Litvy. Alebo v prípade pádu Ukrajiny aj Slovenska.Rozhovor nahrával Peter Hanák. Na tomto podcaste sa podieľali aj Sára Smatanová a Adam Obšitník.

Vojna na Ukrajine trvá už štvrtý rok. Ukrajinci sa stále statočne bránia a Rusom sa nedarí splniť žiadne zo svojich pôvodných cieľov. Darí sa im však ničiť Ukrajinu a vraždiť civilistov. Ukrajina ale zažíva aj obrovský korupčný škandál, po ktorom prišli o miesta ministri spravodlivosti a energetiky. Rusi medzitým podľa všetkého stupňujú svoje sabotáže a diverzné akcie v Poľsku. Naposledy mali útočiť na dôležitú železničnú trať.Čo to všetko znamená? Čo sa dnes deje na fronte a ako to vyzerá pri Pokrovsku? Ako po ruských útokoch fungujú ukrajinské elektrárne a energetické siete pred zimou? Čo znamenajú odkazy na tvrdú odpoveď z Poľska? Ako je na tom s obranou Slovensko? Dokážeme zladiť naše výdavky s požiadavkami NATO? A prečo minister vnútra rokuje o obrannej spolupráci v komunistickom Vietname?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej strany DS-ODS Pavlom Mackom.

Korupční skandál na Ukrajině nabírá obrátky. Byli donuceni odstoupit ministři energetiky a spravedlnosti, což je věc v novodobých dějinách Ukrajiny nevídaná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je zatýkáním a zveřejnění odposlechů, nasbíraných za posledních patnáct měsíců, zjevně zaskočen. Slaví naopak zastánci nezávislosti protikorupční agentury NABU.

Proč formující se vládní koalice odmítla žádost prezidenta o úpravu programového prohlášení? Jak vážně poškozují nejnovější ruské nálety energetickou infrastrukturu Ukrajiny? A jak vypadá bezpečnostní audit ministerstva zdravotnictví v bohnické Psychiatrické nemocnici?