Podcasts about ukrajiny

Už je to takmer desaťročie, čo našiel svoj nový domov na Slovensku – po tom, čo musel opustiť svoj rodný Karakoš pre vyčíňanie radikálov Islamského štátu. Jeden z mála, čo tu aj po tom čase zostal, našiel si slovenskú manželku, založil rodinu. A pred pár dňami mal možnosť prvýkrát opäť zhliadnuť svoj zbombardovaný rodný dom na severe Iraku. Asýrsky kresťan, utečenec - Morees Gaggi. Čo u nás našiel a ako vidí nás Slovákov, ktorí máme byť podľa prieskumov dosť negatívne naladení k utečencom – najnovšie tým z Ukrajiny?   „Radikáli dali irackým kresťanom tri možnosti: buď konvertovať na islam, alebo platiť likvidačné dane a treťou možnosťou bola smrť“, vysvetľuje dôvod, prečo s rodinou opustili rodný Irak.   Iračan Morees Gaggi spomína, že utekali nocou pred bombardovaním radikálov Islamského štátu. „Stihli sme si zobrať len doklady, nič iné. Navždy tam zostali naše rodinné albumy, čo naozaj bolí“, spomína Gaggi.   Slovensko ako nový domov si nevybrali sami, za rozhodnutím humanitárna organizácia, ktorá brala do úvahy obmedzený rozpočet k dispozícii.   „Keď sme vystúpili z lietadla v Košiciach, mnohí naši sa pýtali, či sme naozaj v Európe. Letisko v Erbile je totiž omnoho modernejšie, aj cesty sme mali lepšie. Mnohí boli v prvom momente sklamaní“, tvrdí Morees.   Napriek tomu „sme tu našli prijatie a slobodu“, čo je podľa Gaggiho pre tých, čo utekajú z diktatúry na „nezaplatenie“.   A čo hovorí iracký utečenec Morees Gaggi na obraz Slovákov, ktorý vychádza aj z nedávneho prieskumu Globsecu. Z krajín V4 sme vyšli v postoji k vojnovým utečencom z Ukrajiny najhoršie. Väčšina - 52% Slovákov – ich vníma negatívne.   „Myslím si, že je to iba tým, že nemali možnosť stretnúť sa s konkrétnym utečencom a rozprávať sa s ním priamo, nielen počúvať o nich z médií“, podáva svoj pohľad Gaggi.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vaša pomoc musí byť rýchlejšia, ako ruské útoky – Volodymir Zelenskij sa takto obrátil na mocných sveta, ktorí si minulý týždeň obrazne povedané podávali kľučky na ekonomickom fóre v Davose. Želanou odpoveďou by mali byť tanky nemeckej výroby Leopard, či americké Abramsy, ale najmä protivzdušné obranné systémy. Postoj Západu však stále charakterizuje aj obava zo zatiahnutia do konfliktu, či jeho rozšírenia za hranice Ukrajiny. Na druhej strane Vladimír Putin akoby sa chystal na konflikt s prívlastkom „dlhodobý“ a s deklarovaným cieľom – „Rusko z neho vyjde víťazne“ – ako povedal nedávno vo svojom rodnom Petrohrade. Aké sú teda perspektívy jeho „špeciálnej operácie“, ktorá bude mať už onedlho rok a doteraz si vyžiadala na desiatky tisíc ľudských životov? Podľa šéfa Nato „vstúpila do kľúčovej fázy“. Téma pre stratéga Mateja Kandríka z Adapt Institut – analytického think-tanku pre oblasť obrany a bezpečnosti.     „Nie sme ešte pri koncepte totálnej vojny, kde je mobilizovaná celá spoločnosť a celý štátny aparát, ale pomalými krokmi sa k tomu blížime. Rusko bez takéhoto pritvrdenia svojho postoja v zásadne nemá pozitívne výhliadky v tomto konflikte. Putin musí cestou propagandy zasiahnuť až jednotlivcov a priviesť ich k odhodlaniu zomierať za matičku Rus na fronte“.   Putinova „špeciálna operácia“ bez perspektívy úspechu   Po necelom roku od začiatku „špeciálnej vojenskej operácie“ sa podľa Mateja Kandríka ukazuje, že Putin je na Ukrajne zatiaľ neúspešný. Dôkazom má byť aj fakt, že zmenšuje a mení jej ciele. „Najprv to bola snaha vymeniť režim s útokmi priamo v Kyjeve, neskôr začal hovoriť o denacifikácii, potom sa sústredil na Donbas“, hovorí analytik.   „V tomto štádiu konfliktu je pre Putina kľúčovým problémom dostatok ľudskej sily. Vidíme, že režím je hladný po úspechu. Neváha preň obetovať nemalé počty vojakov“, vysvetľuje Kandrík.   Malý „veľký“ muž   Boli by Ukrajinci v tomto konflikte takí úspešní, keby nemali na čele Volodymira Zelenského?   „V kritických momentoch bol tam, kde mal byť, neodišiel do exilu. Krajinu nasmeroval na trajektóriu, ktorá smeruje k víťazstvu“, reaguje Kandrík. Dodáva, že už teraz je zapísaný v dejinách ako silný líder.   Bez Západu porážka len otázkou času   Bez pomoci Aliancie a spojencov by však nebolo ani hviezdy Volodymyra Zelenského. „Bez pomoci Západu by Ukrajina čelila tamer určitej porážke, bolo by to len otázkou času“, tvrdí analytik Matej Kandrík z Adapt Institute. Bez vojenskej podpory západu analytik predpokladá, že „partizánsky odboj“, ktorého sme dnes svedkami v okupovaných oblastiach by bol prítomný na celom území Ukrajiny.   Dostanú sa tanky nemeckej výroby Leopard na Ukrajinu? „Želal by som si, aby sa dostali“, reaguje Kandrík. Váhavý postoj kancelára Olafa Scholza je však podľa neho pochopiteľný. „Vidím za ním aj biľag agresora, ktorý si jeho krajina nesie ešte z druhej svetovej vojny, aj preto tá opatrnosť. Nemecko bolo od vojny tlačené do pacifistických pozícií“, dopĺňa. Poukuje však na fakt, že nemecká pomoc Ukrajine dosahuje významné podiely v oblasti finančnej pomoci, podpory občianskej spoločnosti či prijímania utečencov. Má ísť o neporovnanteľne silnejšiu pomoc napríklad v porovnaní s Francúzskom či Španielskom. Perspektívy konfliktu Čas hrá podľa Mateja Kandríka proti Ukrajine, vojna je totiž na jej území a trpí najmä jej obyvateľstvo. V jej záuje má byť čo najrýchlejšie ukončenie konfliktu. Naopak, Moskve vyhovuje tiahly konflikt.   „Pre Ukrajinu je veľmi dôležité využiť aktuálnu slabosť Ruska (potrebná mobilizácia a príprava vojakov) vo svoj prospech. Jednoznačne tu dáva logiku snaha o rýchlu koncentráciu síl a eskaláciu zisku západnej vojenskej techniky, aby tak mohli čo najskôr vytlačiť ruské jednotky“, tvrdí analytik.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Smrt jednoho ze „Zelenského ministrů“ a odchod jednoho z jeho poradců. Jak to ovlivní chod vlády a týmu kolem ukrajinského prezidenta. Kdo v něm zbývá a kdo rozhoduje? Důležití muži Ukrajiny - téma pro analytika Michala Lebdušku z Asociace pro mezinárodní otázky.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z Ukrajiny přicházejí v posledních dnech varovné zprávy. Po tvrdých bojích o Soledar a rezignaci poradce ukrajinského prezidenta dorazila informace, že při havárii vrtulníku zahynulo vedení ukrajinského ministerstva vnitra. Stroj se zřítil vedle mateřské školy a zahynulo celkem 18 lidí, včetně tří dětí. O aktuální válečné situaci mluvíme s reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou.

Slováci najmenej v Európskej únii považujú za dobré, že sú jej členmi. Najmenej sme stotožnení s opatreniami na podporu Ukrajiny. Chceme, aby nám únia viac pomáhala, zároveň sme proti zvyšovaniu jej kompetencií. V záujme o voľby do europarlamentu sme na chvoste. Čo to všetko o nás vypovedá? Skepticizmu sa niet čo čudovať, inflácia nám skutočne priveľmi zasahuje do peňaženiek. Až 63 percent Slovákov podľa prieskumu vyžije z príjmu iba s ťažkosťami a to, že o rok bude ešte horšie očakáva polovica z nás, čo je najväčší podiel v jednotlivých krajinách únie. Viac ako je priemer v únii sa tiež bojíme rozšírenia vojny na Ukrajine do iných krajín či nukleárneho konfliktu. Viac si vypočujte v podcaste denníka Pravda s vedúcim slovenskej kancelárie Európskeho parlamentu Róbertom Sermekom a sociologičkou z Univerzity Komenského Oľgou Gyárfášovou. #pocuvajtepravdu

Bývalý špeciálny prokurátor Dušan Kováčik sa postavil opäť pred súd v druhej korupčnej kauze. Podľa výpovedí viacerých svedkov mal v roku 2016 zobrať úplatok od podnikateľa Petra Košča za ututlanie viacerých vyšetrovaní. Proti Kováčikovi dnes vypovedal bývalý námestník SIS Boris Beňa a bývalý zástupca šéfa policajnej inšpekcie Adrián Szabó. Kauzu na Špecializovanom trestnom súde v Banskej Bystrici mapovala reportérka Ivana Zigová. Na Ukrajine prebiehaju ďalšie tvrdé boje. Ruská súkromná armáda Vagnerova skupina ohlásila dobytie dôležitého mesta Soledar na východe Ukrajiny. Zisk tohto mesta by mohol ruskej armáde otvoriť cestu k ďalším dôležitým územiam v Donbase. Kyjev ale tieto informácie poprel a tvrdí, že Soledar bol, je a bude ukrajinský. Rovnako aj Kremeľ informoval, že je dôležité neponáhľať sa s vyhláseniami. O situácii na Ukrajine povie v podcaste viac generál Pavel Macko.  

Na východe Ukrajiny pokračujú tvrdé boje o malé mesto Soledar, niektoré správy dokonca hovoria, že Rusom sa možno darí postupovať. Iné zase, že nie je úplne jasné, kto vlastne mesto kontroluje. Prečo je toto mestečko také dôležité, čo sa tam odohráva a či sa situácia na niektorých miestach frontu obracia a Rusko začína vyhrávať? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Lukáša Onderčanina. Zdroje zvukov: CNN, BBC, Guardian Odporúčanie Jeden z mojich najobľúbenejších amerických novinárov Derek Thompson - ten za úžasným technologickým podcastom Crazy Genius - napísal pre nový The Atlantic sériu textov, v ktorých sa pozrel na americké zaostávanie v inováciách. Hlavný text zisťoval, prečo sa zastavil americký progres i prečo USA už nevytvárajú veci, ktoré vymyslia. https://www.theatlantic.com/author/derek-thompson/ _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Nový rok, ale stále stejná válka. Rusko útočí na Ukrajinu z východu. Bojuje se o Soledar. Mezitím se Ukrajinci potýkají s tuhou zimou, s výpadky elektřiny a pokračujícími raketovými útoky. Na místě to všechno sleduje zpravodaj České televize David Borek.

Nový rok, ale stále stejná válka. Rusko útočí na Ukrajinu z východu. Bojuje se o Soledar. Mezitím se Ukrajinci potýkají s tuhou zimou, s výpadky elektřiny a pokračujícími raketovými útoky. Na místě to všechno sleduje zpravodaj České televize David Borek.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

320 dní utrpenia a zomierania. Už takmer rok Rusko zabíja ľudí, ničí a pustoší Ukrajinu. Ruský diktátor sa nehodlá zastaviť, no Ukrajinci sa ďalej statočne bránia. Na začiatku sa Ukrajincom podarilo odraziť útok na Kyjev, po ktorom Putin sníval o bábkovej vláde a bleskovom ovládnutí celej krajiny. Vojna je však pomalá a smrteľná. Rusi ostreľujú civilistov a energetickú infraštruktúru Ukrajiny raketami. Čo všetko sa minulý rok na Ukrajine stalo? Ako to na fronte vyzerá dnes? Aké sú vyhliadky? Dokáže sa nakoniec Ukrajina ubrániť? Vieme aj my čo všetko je v stávke a je pomoc západu dostatočná? Ozve sa niekedy proti vojne aj ruská verejnosť? Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku aj poradcom dočasne povereného premiéra Hegera pre Ukrajinu a Rusko Alexandrom Dulebom.

O město Soledar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny svádějí obránci nejzuřivější boje s okupační ruskou armádou a Wagnerovci. Hanna Maljarová z ukrajinského ministerstva obrany uvedla, že nepřítel doslova šlape na mrtvoly vlastních vojáků, masivně využívá dělostřelectvo, salvové palebné systémy a minomety. Podle vyjádření generálního štábu ukrajinské armády Rusko provádí ofenzívu ve třech částech východní Ukrajiny včetně Soledaru ve snaze obsadit celou Doněckou oblast.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině už trvá skoro rok. Je to první konflikt tak velkého rozsahu, který můžeme sledovat nejen zprostředkovaně v médiích, ale také na sociálních sítích. Vyznáte se v konfliktech i v tom obrovském množství informací? Víc než tomu bylo v případě válek v bývalé Jugoslávii, v Iráku? Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se na konci loňského roku setkali prezidenti Spojených států a Ukrajiny, vzájemné notování nešlo přehlédnout. Stejně tak však nešlo přehlédnout, že Joe Biden v odpovědi na žádost Volodymyra Zelenského o kvalitativně lepší zbraně na obranu před ruskou agresí mimo jiné poukázal na fakt, že zákonnou vládu v Kyjevě podporuje aliance západních zemí, jejíž jednotu by razantní, masivní, a hlavně jednostranné posílení americké vojenské pomoci mohlo ohrozit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moskva stále blokuje většinu lodních dodávek z Ukrajiny, která je jedním z největších producentů pšenice na světě. Útoky na energetickou infrastrukturu navíc komplikují práci ukrajinským zemědělcům. Země čelí také útokům na pšeničné sklady nebo závody, které zrno zpracovávají. Dopady ruských válečných strategií na regionální krize týkající se nedostatku potravin a celosvětové inflace, analyzuje americký deník The New York Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Končící rok ukázal, že obyvatelé Ukrajiny jsou hrdý národ, který umí zastavit barbarskou agresi přesily. Rozhodující podíl na tom měly obrovská motivace, hrdinství mužů a žen v ukrajinských uniformách, úsilí celé země, která za nimi stála, a podpora ze Západu, před válkou i během ní. I tak ale Ukrajina stála na pokraji zkázy – a detailní studie odkrývá, jak málo k ní chybělo. Filip Titlbach mluví s redaktorem Janem Wirnitzerem, který se v Deníku N věnuje armádním tématům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chystá mírový plán, který počítá například s obnovou územní celistvosti Ukrajiny a stažením ruských vojsk. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vítá snahu o zahájení jakékoliv nadnárodní diplomatické debaty, ale vedoucí východoevropského programu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík považuje za zásadní to, aby o své budoucnosti rozhodli sami Ukrajinci.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S novým rokem skončilo půlroční české předsednictví Radě Evropské unie, které výrazně ovlivnila válka na Ukrajině a energetická krize. Premiér Petr Fiala na úterní bilanční tiskové konferenci mimo jiné ocenil, že se podařilo udržet jednotu členských zemí právě v podpoře Ukrajiny a v tlaku na Rusko. Také zástupci unijních orgánů hodnotí české předsednictví kladně. Uspěl Fialův kabinet v evropské zkoušce i z pohledu českých politiků?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina kandidátů by v pomoc Ukrajině pokračovala. Marek Hilšer podporuje dodávky zbraní Ukrajině i výcvik ukrajinských vojáků na našem území. Petr Pavel dodává, že podpora Ukrajiny je důležitá – kdyby zvítězilo Rusko, znamenalo by to pro nás bezpečnostní riziko. Andrej Babiš a Tomáš Zima by postup koordinovali se spojenci. A Josef Středula by si nejprve zjišťoval informace. Proti pomoci by byl Jaroslav Bašta. Jaký postoj zastávají kandidáti k Číně?

S novým rokem skončilo půlroční české předsednictví Radě Evropské unie, které výrazně ovlivnila válka na Ukrajině a energetická krize. Premiér Petr Fiala na úterní bilanční tiskové konferenci mimo jiné ocenil, že se podařilo udržet jednotu členských zemí právě v podpoře Ukrajiny a v tlaku na Rusko. Také zástupci unijních orgánů hodnotí české předsednictví kladně. Uspěl Fialův kabinet v evropské zkoušce i z pohledu českých politiků?

Historicky druhé české předsednictví v Radě EU naplnilo pět z devíti možných kritérií úspěšnosti, které si stanovili autoři podcastu Bruselské chlebíčky. Česku se podařilo udržet jednotu EU v podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předsednictví také úspěšně dojednávalo kroky v řešení energetické krize. A posouvalo návrhy v klimatické oblasti. Komunikace evropských témat na domácí půdě se ale vládě nedařila, což byla podle autorů podcastu jedna z největších slabin předsednictví.

Svět už nikdy nebude takový, jaký byl před 24. únorem 2022, myslí si plukovník Ivo Zelinka. Podle něj jsme svědky generační výměny, kterou je potřeba zohlednit v přezbrojování, nákupech vojenské techniky, infrastruktuře, výcviku i doktrínách. Výzva přitom neleží jen na bedrech armády nebo politické reprezentace. „Budeme muset přijmout, že vybírání mírové dividendy 90. let je definitivně pryč a neskončí to ani za rok, ani za dva, protože i kdyby došlo k vyřešení konfliktu na Ukrajině, tak Rusko se vnitřně nepromění. Bude velmi srovnatelnou hrozbou, jakou je dnes. Tím pádem to musíme nějak reflektovat a nemůžeme před tím zavírat oči, protože pak se nám to šeredně vymstí,“ říká nový mluvčí armády a předesílá, že nás čeká přinejmenším dekádu trvající zápas o vyrovnání se s tím.

Jaký odkaz zanechává v dějinách katolické církve a teologického učení Benedikt XVI.? Nakolik obstála česká politická scéna v tomto roce? A jak se chystají na příchod nového roku obyvatelé napadené Ukrajiny?

Jaký odkaz zanechává v dějinách katolické církve a teologického učení Benedikt XVI.? Nakolik obstála česká politická scéna v tomto roce? A jak se chystají na příchod nového roku obyvatelé napadené Ukrajiny?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tváří v tvář letošní ruské invazi se Ukrajina ukázala být jednou z nejodolnějších společností. Nejde přitom jen o domněnku, ale také o zjištění mezinárodního vědeckého zkoumání. Česko v něm dopadlo podstatně hůře. Čím to je? A může odolnost Ukrajincům vydržet?Host: Shaul Kimhi - profesor psychologie ve Výzkumném středisku ResWell na Telavivské univerzitěČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

"Teraz je tu viac Ukrajincov, ale Slováci sú rovnako milí, ako keď som prišla v roku 2018. Podľa mňa Slováci sú milí. Sú lepší ako iní. Kamarátka, ktorá bývala aj v inej krajine aj tu, povedala, že Slováci sú lepší. Na sebe necítim žiadne negatívne reakcie. Slováci sú super," hovorí Liudmyla Ahafonova, ktorá na Slovensku žije a pracuje od roku 2018. "Nie je to také ľahké, stále je to cudzí jazyk. Keď som prišla, rozumela som asi 50 percent, ale je to ťažké. Prvý rok som nevedela nič povedať, rozprávala som len po anglicky. Po pol roku už som vedela nejaké ľahšie vety, slová a až po roku som začala rozprávať," vysvetľuje Liudmyla Ahafonova, aké ťažké je prísť a zaradiť sa rovno do spoločnosti s cudzím jazykom. Ako sa jej žije na Slovensku? Chce sa vrátiť na Ukrajinu? A čo jej najviac chýba? Sú Slováci prívetiví k utečencom z Ukrajiny? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s Ukrajinkou, ktorá študovala a teraz pracuje na Slovensku, Liudmylou Ahafonovou. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Myroslav Marynovyč se narodil na západě Ukrajiny krátce po druhé světové válce. Svůj život zasvětil boji za lidská práva a svobodu. Stál u zrodu prvních lidskoprávních organizací na Ukrajině, což ho záhy přivedlo do konfliktu se sovětským režimem a následně i do trestanecké kolonie. Jak se svou životní zkušeností z disentu, vězení a boje za nezávislost reflektuje to, co se mezi Ukrajinou a Ruskem odehrává dnes?Host: Myroslav Marynovyč - prorektor Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově, letošní laureát Ceny Paměti národaČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Diktátor Lukašenko, diktátor Putin. Oba dva nepřáteli skupiny Bělorusů, která se postavila hrozbě neosovětského impéria tím, že se chopila zbraní a vydala na Ukrajinu. Skvělý námět na reportáž, kterou sepsala americká novinářka oceněná Pulitzerovou cenou Anne Applebaumová. Článek vydal magazín The Atlantic.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozpad Sovietskeho zväzu bola najväčšia geopolitická katastrofa v moderných dejinách – to sú slová Vladimíra Putina, z ktorých behá mráz po chrbte. Aj ďalšie jeho vyjadrenia, no predovšetkým stále prebiehajúca vojna na Ukrajine, dávajú jasne tušiť, že ruskému prezidentovi nejde o nič menšie, než o obnovu niekdajšieho sovietskeho či ešte predchádzajúceho Ruského impéria. Scény, ktorých sme dnes a denne svedkami, keď sú počas raketových a leteckých útokov bombardované aj civilné ciele, nás vracajú viac než 70 rokov späť. Čo však stojí za týmto rozhodnutím? Aké historické traumy, dezinterpretácie a ideologické koncepty stoja v pozadí mysle človeka, ktorý sa rozhodol viesť vojnu prakticky proti celému civilizovanému svetu? Po odpoveď musíme siahnuť do bodu, keď sa pred 30 rokmi Sovietsky zväz rozpadol alebo ešte viac do minulosti. A rovnako sa musíme pýtať či je Ukrajina len prvá na rane a zasa naopak, o čo vlastne dnes táto krajina bojuje? Čo všetko je dnes v hre? Hoci táto epizóda vznikla ešte v marci, krátko po začatí ruskej invázie do Ukrajiny, je naďalej aktuálna a zaradila sa medzi najpočúvanejšie rozhovory pravidelného podcastu Dejiny na denníku SME. Moderuje Jaro Valent a rozprával sa s Jurajom Marušiakom z Ústavu politických vied SAV. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk - Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

Jak zásadní bude pro Ukrajinu pomoc, kterou ve Washingtonu dojednal prezident Zelenskyj? A podařilo se Zelenskému přesvědčit kongresmany, kteří s další podporou Ukrajiny váhají? Proč se na Slovensku ruší koncesionářský poplatek?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kromě Ukrajiny samotné a sousedního Ruska žije nejvíc Ukrajinců v Kanadě. K ukrajinskému původu se tam hlásí skoro jeden a půl milionu lidí, tedy skoro čtyři procenta populace. Je proto docela pochopitelné, že podpora Ukrajiny proti ruské válečné agresi je v zemi cítit v mnoha podobách. V Montrealu se už od března před tamním ruským konzulátem setkává skupina přátel. Rusům přes plot pouštějí zvuky války a zpívají ukrajinskou hymnu. Každý k tomu má své osobní důvody.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zásadní bude pro Ukrajinu pomoc, kterou ve Washingtonu dojednal prezident Zelenskyj? A podařilo se Zelenskému přesvědčit kongresmany, kteří s další podporou Ukrajiny váhají? Proč se na Slovensku ruší koncesionářský poplatek?

Prečo kapitalizmus odtraňuje chudobu? Vznikne u nás nová vláda bez Matoviča? v aktuálnej epizóde Týždeň s .týždňom sa Eugen Korda rozprával o udalostiach posledných dní s kolegami Šimonom Jeseňákom, Marínou Gálisovou, Martinom Mojžišom, Tomášom Zálešákom, Jurajom Petrovičom a Štefanom Hríbom. V najnovšom podcaste Týždeň s .týždňom si vypočujete aj: - láskavé srdce Vladimíra Krčméryho - cesta prezidenta Zelenského - aký systém je kapitalizmus? - je rekonštrukcia vlády dobré riešenie

Proč mají zaměstnavatelé i odbory výhrady k částce, o niž chce vláda navýšit minimální mzdu? Jak významnou posilu pro protivzdušnou obranu Ukrajiny by mohly představovat dodávky amerického systému Patriot – které by měli Američané potvrdit během návštěvy prezidenta Zelenského ve Washingtonu? A mají zdejší města a obce dostatečné kapacity na údržbu komunikací, i v době náledí, jak jim ukládá zákon? Poslechněte si polední publicistiku. Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký přínos pro obranyschopnost Ukrajiny vystavené ruské agresi by mohla mít dnešní návštěva prezidenta Zelenského ve Washingtonu? Potvrzuje dnešní jednání rady ČNB, že její dosavadní kroky tlumí dostatečně inflační tlaky? Uleví se zdejším dětským ordinacím v nynější mimořádné vlně respiračních nemocí po zprávě, že distributoři opět rozvážejí do lékáren nedostatkový sirup Nurofen?

Proč mají zaměstnavatelé i odbory výhrady k částce, o niž chce vláda navýšit minimální mzdu? Jak významnou posilu pro protivzdušnou obranu Ukrajiny by mohly představovat dodávky amerického systému Patriot – které by měli Američané potvrdit během návštěvy prezidenta Zelenského ve Washingtonu? A mají zdejší města a obce dostatečné kapacity na údržbu komunikací, i v době náledí, jak jim ukládá zákon? Poslechněte si polední publicistiku.

Jaký přínos pro obranyschopnost Ukrajiny vystavené ruské agresi by mohla mít dnešní návštěva prezidenta Zelenského ve Washingtonu? Potvrzuje dnešní jednání rady ČNB, že její dosavadní kroky tlumí dostatečně inflační tlaky? Uleví se zdejším dětským ordinacím v nynější mimořádné vlně respiračních nemocí po zprávě, že distributoři opět rozvážejí do lékáren nedostatkový sirup Nurofen? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak citelně by se do kampaně před prezidentskou volbou mohly promítnout kauzy spojené s některými kandidáty? Jak si vyložit přiznání Vladimira Putina, že situace na Rusy okupovaném území Ukrajiny je krajně obtížná? A co může pro oběti nacistické vražedné mašinerie znamenat dnes vynesený trest nad někdejší sekretářkou velitelství jednoho z koncentračních táborů? Poslechněte si odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak citelně by se do kampaně před prezidentskou volbou mohly promítnout kauzy spojené s některými kandidáty? Jak si vyložit přiznání Vladimira Putina, že situace na Rusy okupovaném území Ukrajiny je krajně obtížná? A co může pro oběti nacistické vražedné mašinerie znamenat dnes vynesený trest nad někdejší sekretářkou velitelství jednoho z koncentračních táborů? Poslechněte si odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Analytik a expert na Ukrajinu hodnotí situaci na frontě, riziko přímého zapojení Běloruska do války, problémy s pomocí civilnímu obyvatelstvu i útoky na území Ruska.Hostem Ptám se já byl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po včerejším setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámil, že země uvedla do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko. Bělorusko přitom už od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. Americký Institut pro studium války (ISW) ale v noci na dnešek uvedl, že se ruskému prezidentovi opakovaně nepodařilo Lukašenka přesvědčit, aby se k válečnému tažení proti společnému sousedovi připojil.Rusko v průběhu posledních týdnů silně útočí na strategickou infrastrukturu Ukrajiny. V pondělí nad ránem zaútočilo například na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle ukrajinských úřadů se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby.Ruští vojáci dál útočí také na severním úseku fronty u měst Svatove a Kreminna, u Bachmutu a v okolí Doněcku. Ofenziva pokračuje i v Luhanské oblasti. Z Ruska na druhé straně přišly v posledních dnech zprávy o útocích na strategická vojenská letiště ležící hluboko v ruském vnitrozemí.Jak se válečný konflikt posouvá? Stojí za útoky na ruské vnitrozemské letecké základny Ukrajina? A proč teď na Ukrajině nepostupuje fronta?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Volodymyr Zelenskyj je v očích Západu výraznou politickou osobností a lídrem, který táhne celý národ. Podle ukrajinistky Lenky Víchové je však jako politik přeceňovaný a strhává na sebe příliš pozornosti, která se potom nedostává jiným. „Někteří lidé se tam musí držet a nebýt výraznými, protože to Zelenského a jeho okolí patrně velmi znervózňuje,“ říká. Jak Zelenského vnímají sami Ukrajinci? A je opravdu Zelenskyj symbolem směrem ven i uvnitř Ukrajiny?Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volodymyr Zelenskyj je v očích Západu výraznou politickou osobností a lídrem, který táhne celý národ. Podle ukrajinistky Lenky Víchové je však jako politik přeceňovaný a strhává na sebe příliš pozornosti, která se potom nedostává jiným. „Někteří lidé se tam musí držet a nebýt výraznými, protože to Zelenského a jeho okolí patrně velmi znervózňuje,“ říká. Jak Zelenského vnímají sami Ukrajinci? A je opravdu Zelenskyj symbolem směrem ven i uvnitř Ukrajiny?

Téměř každé jednání, které ministr zahraničí Jan Lipavský vede, se týká Ukrajiny. Když přitom před rokem resort přebíral, předpokládal, že bude řešit úplně jiná témata. „Bohužel to je realita, které musíme čelit. Válka se prostě děje, Putin vydal pokyn, vojska se vydala vpřed a nyní se snaží neúspěšně dobýt Ukrajinu. A my neseme následky, ať už jsou to uprchlická krize, energetická krize, nebo politické důsledky. A musíme se s tím umět vypořádat a nemůžeme si klást otázku, jestli je toho příliš. Rozumím tomu, že lidé jsou unavení, mě to taky nebaví. Taky bych si přál, aby žádná válka nebyla,“ říká s tím, že chování Ruska je barbarské a jeho vedení by měl soudit tribunál pro válečné zločince.

Dráma ako sa pre túto vládu patrí. Čo sa stane dnes o 17-tej? A stane sa vôbec niečo? Čo robili lídri tie dva dni, ktoré zatiaľ získali navyše? Ako to celé dopadne? A čo bude s našou obrany schopnosťou a zahraničnou politikov v čase vojny na Ukrajine? Prečo je Slovensko na rozdiel od Únie voči utečencom z Ukrajiny také rezervované? Braňo Závodský sa rozprával s ministrom obrany za hnutie OĽANO Jaroslavom Naďom aj generálom vo výslužbe a predsedom strany ODS Pavlom Mackom.

Najprv pomoc na hranici, aktuálne takmer na frontovej línii, desiatky hodín za volantom starej dodávky, ktorú len čo na Slovensku naplní, zamieri na východ Ukrajiny. Aktívna na sociálnych sieťach, lebo jej pomáhajú zabezpečovať pomoc postihnutej Ukrajine. Eliška Horsáková.   Hovorí, že Ukrajine len vracia to, čo tam už pred desaťročím našla. Pochopenie a ľudskosť. Najprv tam cestovala ako skautka cez prázdniny robiť program deťom. Neskôr sa dostala aj na Majdan, kde rozdávala čaj.   Po vypuknutí vojny šla bez váhania pomáhať na hranicu. A už pár mesiacov zásobuje frontový východ Ukrajiny „všetkým, čo tamojší potrebujú“. Aktuálne je podľa nej potrebná obuv a generátory, ktoré môžu pomôcť s teplom a svetlom v postihnutých oblastiach.   Vďaka tomu, že sa naučila ukrajinčinu, sa jej už podarilo vytvoriť sieť pomoci priamo v postihnutých oblastiach.   „Na Ukrajine nakupujem to, čo je tam výhodnejšie ako u nás. Najmä potraviny a hygienické potreby. Tiež sa mi tam podarilo zafinancovať miestneho výrobcu piecok“, tvrdí.   Na Slovensku nakupuje generátory, ktoré následne smerujú jej „dvadsaťtri ročnou“ dodávkou do takmer dve tisíc kilomentrov vzdialených oblastí v okolí Charkova, či Dnipru. Sama ju pritom riadi.   Vianoce chce spríjemniť najmä starším ľuďom, ktorí nemohli opustiť svoje domovy „vianočnými pohľadnicami“ slovenských detí. Sú výsledkom akcie „maľuje celé Slovensko“.   V podcaste vyrozprávala svoj príbeh s Ukrajinou   „Okrem tepla a potravín Ukrajinci potrebujú najmä naše pochopenie“, tvrdí.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Najprv pomoc na hranici, aktuálne takmer na frontovej línii, desiatky hodín za volantom starej dodávky, ktorú len čo na Slovensku naplní, zamieri na východ Ukrajiny. Aktívna na sociálnych sieťach, lebo jej pomáhajú zabezpečovať pomoc postihnutej Ukrajine. Eliška Horsáková.   Hovorí, že Ukrajine len vracia to, čo tam už pred desaťročím našla. Pochopenie a ľudskosť. Najprv tam cestovala ako skautka cez prázdniny robiť program deťom. Neskôr sa dostala aj na Majdan, kde rozdávala čaj.   Po vypuknutí vojny šla bez váhania pomáhať na hranicu. A už pár mesiacov zásobuje frontový východ Ukrajiny „všetkým, čo tamojší potrebujú“. Aktuálne je podľa nej potrebná obuv a generátory, ktoré môžu pomôcť s teplom a svetlom v postihnutých oblastiach.   Vďaka tomu, že sa naučila ukrajinčinu, sa jej už podarilo vytvoriť sieť pomoci priamo v postihnutých oblastiach.   „Na Ukrajine nakupujem to, čo je tam výhodnejšie ako u nás. Najmä potraviny a hygienické potreby. Tiež sa mi tam podarilo zafinancovať miestneho výrobcu piecok“, tvrdí.   Na Slovensku nakupuje generátory, ktoré následne smerujú jej „dvadsaťtri ročnou“ dodávkou do takmer dve tisíc kilomentrov vzdialených oblastí v okolí Charkova, či Dnipru. Sama ju pritom riadi.   Vianoce chce spríjemniť najmä starším ľuďom, ktorí nemohli opustiť svoje domovy „vianočnými pohľadnicami“ slovenských detí. Sú výsledkom akcie „maľuje celé Slovensko“.   V podcaste vyrozprávala svoj príbeh s Ukrajinou   „Okrem tepla a potravín Ukrajinci potrebujú najmä naše pochopenie“, tvrdí.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.  

Obsadenie Ukrajiny ruskou armádou malo trvať desať dní. Vyplýva to zo zaistených ruských dokumentov, ktoré zverejnil britský bezpečnostný inštitút RUSI. Ukrajina v úvode vojny dokázala zastaviť bleskový útok a dnes sa môže spoliehať na podporu od západných krajín. Najväčšiu podporu dostáva od Spojených štátov. Podľa generála Pavla Macka sú náklady na podporu Ukrajiny od USA nižšie ako by boli prípadne dopady deštrukcie systému bezpečnosti v Európe a vo svete.  Milan Vetrák z OĽaNO navrhuje zvýšiť osobitný odvod pre podnikateľov zo ziskom nad 3 milióny eur. Odvod by sa navyše po novom mal vzťahovať na viac subjektov ako doteraz. Podnikateľom sa to však nepáči, hovoria o diskriminácii. Návrh poslanca Vetráka nemá zatiaľ podporu ani v opozícii. V podcaste budete počuť poslancov Milana Vetráka, Mariána Viskupiča a Richarda Hollého z Asociácie priemyselných zväzov a dopravy.  Podcast pripravili Adam Oleš a Denisa Žilová. Na príprave okrem nich spolupracovali aj Valentína Rybárová a Matej Ohrablo.

Na přelomu roku předá Česká republika předsednictví v Radě Evropské unie Švédsku. V jakém stavu evropské záležitosti nyní jsou? Jak daleko dokázal český tým dotáhnout vyjednávání o energetice, migraci a postojích k ruské okupaci Ukrajiny? Vladimír Kroc se zeptal ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN).

Jak dezinformace ovlivňují postoj Čechů k válce na Ukrajině? Jak u nás funguje pro-ruská propaganda a jak se jí můžeme bránit? Jaké varianty vývoje konfliktu na Ukrajině můžeme očekávat? A jak se bavit s blízkými lidmi, kteří mají naprosto odlišné názory, a zachovat u toho dobré vztahy? Dalším hostem Deep Talks byl Roman Máca, analytik Institutu pro politiku a společnost, který se dlouhodobě věnuje tématu vlivu dezinformací na českou společnost. Sám opakovaně procestoval Ukrajinu včetně Luhanské a Doněcké oblasti. ODKAZY: - Kód na 30 dní poslechu 1000+ audioknih zdarma v Audioteka klubu (platí do 31.12.): Nejprve klikněte na odkaz: https://pages.audioteka.com/cz/audioteka-klub/ Zadejte promokód PETRPODZIM.  Teprve pak používejte mobilní aplikaci. (​Info pro uživatele ze Slovenska: Audioteka Klub funguje pouze v ČR, je tedy nutné, pokud máte SK účet, abyste si založili nový účet na Audioteka.cz, pod ním se přihlásili na promo stránce a tam kód uplatnili. Poté nesmíte zapomenout v mobilní aplikaci zvolit CZ obchod.)

Reportér Deníku N Jan Wirnitzer se vydal na Ukrajinu, do míst, kudy prošla fronta. Mluvil s lidmi, kteří se zúčastnili bojů, a zblízka viděl, jak vypadá česká humanitární pomoc. Filip Titlbach se ve Studiu N ptá, jak ožívá jih Ukrajiny po ústupu okupantů. 

V čase, keď sa končí desiaty mesiac ruskej invázie na Ukrajinu, sa svet dozvedel novú verziu dôvodov a cieľov ruskej agresie. Vo februári ruská propaganda hovorila o nutnosti denacifikácie Ukrajiny, nedávno prišlo aj na oslobodenie Ukrajincov od satanistov vo vláde a v sektách. Tento pondelok už hovorca Kremľa Dmitrij Peskov podľa propagandistickej stanice RT povedal, že Rusko nechce zvrhnúť Zelenského vládu. Že cieľom je len splnenie vojenských cieľov a pri nich nie je otázkou, či sa tak stane, ale kedy sa tak stane. Ciele nekonkretizoval. Ruská armáda naďalej pokračuje v ostreľovaní civilných cieľov, čoho dôsledkom bol aj zásah poľského pohraničného územia, čo vyvolalo obavy, že Poľsko, ako napadnutá krajina NATO, povolá do boja celú alianciu. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Správy pripravil Matúš Krčmárik, načítala ich Ľubica Melcerová. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno a Ukrajinský spravodaj.