Podcasts about ukrajiny

Ruská válka na Ukrajině brzy vstoupí do třetího roku a Moskva je ve výhodě na vojenské, politické i ekonomické frontě. Ukrajincům zas chybí dobře vycvičená pěchota. Putin militarizuje ruskou ekonomiku a využívá vysokých příjmů z ropy k financování sílící výroby zbraní. Politická nemohoucnost ve Spojených státech i Evropě ohrožuje dodávky zbraní i peněz, na kterých závisí přežití Ukrajiny, shrnuje americký deník The Wall Street Journal.

Máme pro vás bonusový obsah ke čtvrté epizodě podcastu Na Východ! Ondřej Soukup a Josef Pazderka v ní rozebírali, jak se mění role i vnímání Volodymyra Zelenského v ukrajinské společnosti. A ptají se, co čeká prezidenta Ukrajiny, až skončí válka. V bonusu přidávají tipy na to, co si k tématu ještě pustit a přečíst. Řeč bude nejen o satirickém seriálu Sluha národa, ve kterém Volodymyr Zelenskyj, ještě jako herec, představuje nově zvoleného ukrajinského prezidenta.

Vojenské využití vesmírného prostoru pro kontrolu toho, co se děje na Zemi roste. Severní Korea úspěšně vypustila před několika dny vlastní špionážní družici. Prvním krokem Ruska hodinu před fyzickou invazí Ukrajiny v únoru 2022 byl kyberútok na komunikační systémy celé země zajištěný přes družice americké společnosti Viasat.

Rosík Ondrej Prístupové rokovania o vstupe Ukrajiny do EÚ, pomoc po zemetrasení na východnom slovensku, výrobky nižšej kvality dodávané na Slovensko. Nad aktuálnymi témami s europoslancom Ivanom Štefancom.

Právě kvůli dvěma válkám a bestiálním krutostem páchaným na obyvatelích Ukrajiny, Izraele a Gazy jsem si vzpomněl na více než 50 let starý tzv. vězeňský experiment. Vymyslel ho americký profesor psychologie z prestižní Standfordské univerzity Philip Zimbardo. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

10 rokov od Euromajdanu. | Hostia: Martin Dorazín (novinár) a Pavol Demeš (zahranično-politický analytik). | Nepodpísanie Asociačnej dohody s Európskou úniou v roku 2013 vtedajším ukrajinským prezidentom Viktorom Janukovyčom viedli k mohutným demonštráciám na kyjevskom Námestí nezávislosti, nazývanom Majdan. Zhromaždenie vtedajšia moc kruto potlačila, dominový efekt zmien už však nezastavila, čo viedlo až k ruskej agresii na Ukrajinu vo februári minulého roku. Súčasný prezident Volodymyr Zelenskyj označil Euromajdan spred 10 rokov za prvé víťazstvo vo vojne s Ruskom. Dajú sa tieto udalosti porovnať s našim bojom za slobodu a demokraciu v roku 1989? A prečo chce Rusko tak veľmi zabrániť integrácii Ukrajiny do EÚ? A ako vyzerala demonštrácia na Euromajdane spred 10 rokov z pohľadu novinára priamo na mieste? | Moderuje: Marián Žáry Kukelka. | V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Česko není úplný skanzen a růst se zase rozjede, říká jeden z nejbohatších Čechů Dalibor Dědek. Musíme vybudovat víc českých značek a nepustit je z rukou. Peníze ať půjčí nová národní banka, navrhuje finančník Pavel Řehák.„Dneska řada úspěšných startupů rozjede firmu, ta má velmi značnou dynamiku, ale majitelé sní o tom, že ji prodají velkému zahraničnímu investorovi. A mají pocit, že stráví zbytek života na Bahamách, to je špatně. Je potřeba vytvářet české stříbro, je potřeba tvořit ty Bosche a Siemense v České republice,“ přeje si Dědek, který přes nabídky na prodej svého Jablotronu nikdy nekývl.„Jako když v zoologické zahradě otevřeli mříže,“ přirovnává příchod svobody v listopadu 1989 byznysmen Dalibor Dědek. „My jsme žili v režimu, kde nás někdo krmil, ale nemohli jsme ven, páchlo to tam. Když se najednou ty mříže otevřely, byl to ohromný přerod.“Otevření mříží využili naplno jak zakladatel společnosti Jablotron Dalibor Dědek, tak Pavel Řehák, majitel pojišťovny Direct, kteří byli hosty „sametového“ vysílání podcastu Ve vatě. Dědek založil Jablotron už v roce 1990, Řehák začal v pojišťovnictví podnikat až před 10 lety. A oba se ve svých oborech stali špičkou.Češi mají limity zbytečně nízkoPřes skepsi, která v posledních měsících kolem tuzemského ekonomického vývoje panuje, je Česko podle obou byznysmenů v řadě věcí na vysoké úrovni. „Česko je špičkou ve vynalézavosti. Má neuvěřitelně silnou mladou generaci. Přibývá lidí, kteří dokážou přijít s inovacemi, kteří dokážou vymyslet, jak překonávat problémy, anebo je vtipně obejít. Máme to v genech,“ říká Dědek.V rozletu talentům ale podle obou podnikatelů brání české nastavení mysli. „Naše vlastní mysl je nám často překážkou k tomu, abychom udělali něco výjimečného. Lidi jako Dalibor Dědek nebo Tomáš Baťa tyhle limity neměli,“ má za to Pavel Řehák. „Má cenu podněcovat šikovné lidi, aby neměli strach, aby na sebe brali riziko, aby posouvali hranice toho, co je normální, aby se nebáli vystrčit nos z České republiky. Potenciálu je tady plno,“ myslí si Dědek.Rozjedou firmu a prodají ji. To je špatněJedna věc je ale firmu rozjet a druhá udržet ji v českých rukou. „Dneska řada úspěšných startupů rozjede firmu, ta má velmi značnou dynamiku, ale majitelé sní o tom, že ji prodají velkému zahraničnímu investorovi. A mají pocit, že stráví zbytek života na Bahamách, to je špatně. Je potřeba vytvářet české stříbro, je potřeba tvořit ty Bosche a Siemense v České republice,“ přeje si Dědek, který přes nabídky na prodej svého Jablotronu nikdy nekývl.Podle Pavla Řeháka stojí cesta za lepším Českem na dvou základních stavebních kamenech. Těmi jsou jasné zákony a efektivní státní správa. Na její limity sám Řehák narazil během pandemie, kdy se jako „ten, který přišel, když jiní nepřišli“, nebo „muž s matematickým modelem“ snažil politiky varovat před přicházejícím úderem epidemie covidu.Na těchto základních kamenech leží tři priority. Podle Řeháka jimi jsou moderní vzdělávání, bezpečnost a transformace ekonomiky. A to vše zastřešují vize a odvaha. „Nepotřebujeme, aby stát ty priority realizoval, ale aby si vytknul priority, ve kterých vytvoří podmínky pro to, aby tvůrčí lidé mohli realizovat svoje projekty,“ popisuje Pavel Řehák. Ať už chtějí Češi chrlit do světa nanovlákna, nebo elektrobaterie.Evropu čeká v příštích dekádách také přechod na nízkoemisní ekonomiku a to bude zásadní pro průmysl. „My jsme průmyslová země, která je bohužel jedním z největších znečišťovatelů na hlavu, větší než Čína, větší než Amerika. Takže to pro nás bude velká výzva, ale zároveň obrovská příležitost,“ podotýká Řehák.Vznikne v Česku národní rozvojová banka?Přechod z fosilních na čistější paliva bude ale stát české firmy hodně peněz. A budou řešit, jak investice zafinancovat. „V tranzici ekonomiky bude důležité, aby banky ve spolupráci s vládou, teď se diskutuje o Národní rozvojové bance, zvládly tranzici ‚odfinancovat‘. Když se Národní rozvojová banka rozběhne a bude zaměřená na nové mladé projekty, a ne na dinosaury a giganty, tak to může pomoct,“ míní finančník Řehák.Ostatně jednou z překážek, které brání tomu, aby v Česku vznikaly globální firmy, je podle Pavla Řeháka náš malý kapitálový trh. „Kdo přemýšlí na evropské nebo globální úrovni, hledá kapitál v zahraničí,“ myslí si Řehák.Klíčovou prioritou pro lepší budoucnost naší země jsou taky moderní školy, jak se oba shodují. „Musíme chrlit vzdělané lidi, to je základní postulát úspěšné ekonomiky. Dnešní generace má trošku pocit, že vzdělání dětí řeší škola. Ale mně dal nejvíc do života můj táta, který mě naučil si poradit v řadě situací,“ vzpomíná Dědek.Jednoduché zákony a  akceschopná státní správa jsou základem pro každý byznys. „Potřebujeme jednoduchou legislativu a efektivní státní správu, která nebude klást překážky tomu, abychom se mohli rozletět. Protože my jsme relativně malá a otevřená ekonomika a když tady někdo ‚chytne lauf‘ a jeho projekt běží, tak potřebuje mít možnost rychle exportovat, dostat se na zahraniční trhy, aby mohl hrát globální roli,“ uvedl majitel Jablotronu.Může Česko ekonomicky vystřelit obnova Ukrajiny? Co Dědka a Řeháka motivuje chodit do práce, i když mají dávno „vyděláno“? Podívejte se na celý záznam debaty speciálu podcastu Ve vatě z Korza Národní nahoře v článku.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Slovenské deti trpia na osamotenosť. Voči násiliu sú preto bezbranné. Každé piate dieťa na Slovensku zažilo, alebo pravidelne zažíva nejakú z foriem násilia. V škole, medzi rovesníkmi, spôsobené cudzími ľuďmi v pozícii autority, ale najmä v rodinách. Oficiálne štatistiky, najmä ak ide o sexuálne násilie, však zachytávajú len zlomok skutočného množstva prípadov. Tolerancia istej miery násilia na deťoch je podporovaná celkovo vulgárnou a hrubou komunikáciou lídrov krajiny, ktorý vysielajú do verejnosti odkaz, že násilie voči slabším je za určitých okolností v poriadku. V spoločnosti tiež pretrváva množstvo mýtov spojených s násilným správaním, vo fyzickej i psychickej rovine, ktoré ovplyvňujú výchovu ďalších generácií a špirála násilia sa tak odovzdáva z pokolenia na pokolenie. Napríklad v otázke zhovievavého postoja k fyzickým trestom. Na rozdiel od Rakúska, Poľska, Maďarska či Ukrajiny a ďalších vyše 60krajín,  u nás nie sú fyzické tresty zakázané zákonom. Signatári výzvy Detstvo bez násilia, preto spúšťajú kampaň za ukotvenie zákazu telesných trestov v občianskom zákonníku, teda prihlásenie sa k myšlienke, že násilie medzi blízkymi osobami nemôžeme tolerovať v žiadnej podobe. Akútnym problémom Slovenska v roku 2023 je však kolabujúca, či presnejšie neexistujúca sieť pomoci pre deti trpiace násilím, keď napríklad sexuálne zneužité dieťa čaká na termín vyšetrenia psychológa a na terapeutickú pomoc aj vyše pol roka po skutku. Zároveň je niekoľkonásobne, po mnohých mesiacoch, traumatizované tortúrou policajného vyšetrovania, ktoré je často absolútne neohľaduplné k obetiam násilia.  Ako ovplyvňuje deti a mieru násilia páchaného na nich posledné obdobie neistoty, domácich i svetových konfliktov, zdražovania a nárastu ohrozenia chudobou? Aké kroky vie v tom, aby bolo násilia páchaného na deťoch menej, spraviť štát a čo môže zmeniť každý z nás, u seba doma, či v našom okolí? Ako môže zlepšiť, respektíve zhoršiť, situáciu prístup nového politického vedenia krajiny? Ako ublíži pomoci deťom, na ktorých je páchané násilie napríklad zmena v spôsobe asignácie dvoch percent z daní, ktoré by po novom mohli ísť miesto neziskových organizácii na rodičovský bonus? Aj o týchto témach je reč v podcaste denníka Pravda pri príležitosti Svetového dňa detí, ktorý pripadá na 20.november, s Marianou Kováčovou z neziskovej organizácie Centrum Slniečko, Róbertom Braciníkom z organizácie Náruč – Pomoc deťom v kríze a s Andrejom Vršanským z Ligy za duševné zdravie. #pocuvajtepravdu

Zatímco se svět soustředí na dění v Pásmu Gazy a boj Izraele proti radikalistům z Hamásu, boje pokračují i na Ukrajině. Ukrajinským vojákům se podařilo proniknout na levý břeh Dněpru, což potvrzují i zprávy z ruské strany: ukrajinské vojáky se tam prý podařilo zablokovat. „Je to úhel pohledu. Možná tam jsou zablokovaní, možná ne. Každopádně je to nesmírně zajímavý vývoj, Ukrajincům se podařilo překonat překážku, kterou představuje Dněpr,“ konstatuje zpravodaj Martin Dorazín.

Zatímco se svět soustředí na dění v Pásmu Gazy a boj Izraele proti radikalistům z Hamásu, boje pokračují i na Ukrajině. Ukrajinským vojákům se podařilo proniknout na levý břeh Dněpru, což potvrzují i zprávy z ruské strany: ukrajinské vojáky se tam prý podařilo zablokovat. „Je to úhel pohledu. Možná tam jsou zablokovaní, možná ne. Každopádně je to nesmírně zajímavý vývoj, Ukrajincům se podařilo překonat překážku, kterou představuje Dněpr,“ konstatuje zpravodaj Martin Dorazín.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejznámější kryptoměna se aktuálně obchoduje za 814 tisíc korun. Od začátku letošního roku si bitcoin sice připsal přes 120 procent, proti maximu z konce předloňského roku ale stále citelně zaostává. Cenu bitcoinu ženou nahoru hlavně dva důvody. První z nich je fakt, že v dohlednu nejspíš spatří světlo světa ETF na spotový bitcoin. (Spotový bitcoin je forma této kryptoměny, kterou lze zakoupit nebo prodat za aktuální tržní cenu a vlastníte ji fyzicky, na rozdíl od derivátů nebo termínových kontraktů.)Americká Komise pro cenné papíry má totiž na stole žádosti hned několika investičních společností, které chtějí investorům nabídnout tzv. „étéefka“ (ETF, exchange traded funds, fondy obchodované na burze), která by mohla investovat přímo do „fyzického“ bitcoinu.„Nakupovaly by bitcoin přímo. Kdykoliv by jim člověk poslal peníze, kdykoli by si někdo to ‚étéefko‘ koupil, musely by zvyšovat zásobu bitcoinů, které drží,“ vysvětluje Dominik Stroukal, ekonom a odborník na kryptoměny. Dosud bitconové ETF fondy napřímo žádné bitcoiny nevlastnily, nakupovaly pouze jejich deriváty, jako jsou třeba bitcoinová futures.O spuštění bitcoinových spotových ETF žádají společnosti BlackRock, Fidelity, VanEck, WisdomTree nebo ARK Invest Cathie Woodové.Bitcoin teď bude nejspíše pro investory přístupnější, ale Stroukal si nemyslí, že by prodej nejznámějších kryptopeněz přes fondy na burze udělal z bitcoinu mainstreamovou záležitost. „Dneska můžeš dostat bitcoin jinými cestami a lidé to dělají. Koupí si ho přes Revolut v telefonu nebo přes firmu, která si bitcoin nakoupí na svoji rozvahu,“ řekl v podcastu Ve vatě. Hodnota bitcoinu se ztrácíPřesto se obává, že s nástupem ETF na spotový bitcoin se původní smysl této kryptoměny trochu vytratí. „Co je na bitcoinu sexy a zajímavé, je to, že je to decentralizovaná věc, kterou můžeš mít sama u sebe a která bojovala proti systému. Teď se do toho systému vsunula a lidé si to nakoupí jenom kvůli tomu, aby byli bohatí. Ta hodnota, ten fundament se podle mě ztrácí. Nějací lidé si myslí, že to půjde nahoru, ale čím víc lidí bude ETF kupovat, tím menší ten fundament je.“Sám Stroukal věří bitcoinu proto, že ho vnímá jako ochranu v rozkolísaném světě: „Je to hedge proti systému v době, kdy na dvou ze čtyř světových stran zuří války. Je fajn mít něco pro případ, že by se mohlo stát něco nečekaného. Já jsem rád,  že mám něco, co má svou hodnotu v tom, že to funguje nesystémově.“S bitcoinem utečete před válkou i nazíPodle ekonoma se to potvrdilo naposledy při vypuknutí války na Ukrajině. „Byli lidé, kteří utíkali z Ukrajiny s bitcoiny. A dařilo se jim líp, než když utíkali s hřivnami. Stačilo utíkat i s dolary, ale bitcoin má tu výhodu, že kdyby člověk musel utíkat nahý, stačí si jen zapamatovat heslo, to žádné jiné aktivum neumí.“Nespornou výhodou nákupu bitcoinu přes ETF bude časový test. Kdo vlastní cenné papíry déle než tři roky, nemusí při jejich prodeji platit daně. „Český člověk, který by si koupil bitcoinové ETF, tak normálně bude moci využít časový test. Když si koupí bitcoin napřímo, časový test neexistuje a tu daň musí vždycky odvést,“ míní Stroukal.Druhý důvod pro rostoucí cenu bitcoinu je blížící se halving. Kryptoměna existuje už 14 let a počet digitálních mincí je předem omezen na 21 milionů. Více bitcoinů už nebude. Do oběhu se mince uvolňují postupně. Každé čtyři roky se počet denně vygenerovaných virtuálních mincí snižuje na polovinu, proto halving neboli snížení odměny na polovinu. Další halving přijde v květnu příštího roku. Namísto 900 bitcoinů bude možné za den vytěžit jen 450.Halving dosud vždy odstartoval prudký růst ceny bitcoinu i ostatních virtuálních měn. Přestože je nárůst ceny podle Stroukala už zaceněný, bitcoin vždy dokáže překvapit. „Lidé čtou z minulých dat, když se to stalo předtím, tak věří, že to nastane i teď. Navíc kolem halvingu se o bitcoinu víc mluví,“ říká.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

České nemocnice šetří na nesprávných místech. Sahají po nejzákladnějších a tedy nejlevnějších variantách  produktu a spotřeba desinfekce je dokonce nižší než před covidem, říká Tomáš Groh ze společnosti Hartman-Rico.Teploměry, inkontinenční pomůcky, ale i sety pro operace. Společnost Hartman -Rico dodává na trh zdravotnické prostředky a část z nich vyrábí ve třech závodech v Česku. Zaměstnává tu 1650 lidí a aby mohla výrobu posílit, musela si  personální ředitelka dojet pro pracovní sílu až na Filipíny.„Aktuálně zaměstnáváme prvních 30 zaměstnanců z Filipín. Tato třicítka je zkušební, věříme, ale že projekt bude úspěšný a budeme v něm dále pokračovat,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys předseda představenstva firmy Tomáš Groh. Filipínci podle něj nemají problém s aklimatizací a rychle zapadli do pracovního kolektivu. Ten je dnes více než pestrý. Hned třetina zaměstnanců je ze zahraničí – nejčastěji z Polska, Ukrajiny či Mongolska. Filipínci by měli postupně nahrazovat Ukrajince, kteří se teď vrací domů. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

“Pred rokom o tomto čase museli Charkovčania ostávať doma už po štvrtej podvečer, niekedy pri sviečkach, a nie iba pre výpadky elektrickej energie. Dnes už nemusia.” Týmito slovami sa začína séria reportáží z Ukrajiny, kde odcestoval náš spolupracovník Braňo Ondrášik spolu s fotografom Michalom Burzom. Vrátili sa do miest, ktoré navštívili na začiatku ruskej invázie a dostali sa aj front, len pár kilometrov od ruskej armády. Ako sa Ukrajina zmietaná vojnou za 21 mesiacov okupácie zmenila? Majú ešte to svoje povestné odhodlanie? A kedy sa podľa nich všetko toto skončí? Jana Maťková sa v podcaste Dobré ráno pýta Braňa Ondrášika. Odporúčanie: Ak vás zaujíma PR a aktuálne trendy v marketingu, nemal by vám ujsť event Komunikátori budúcnosti. Pripravujú ho naše kolegyne zo SME konferencie a okrem umelej inteligencie v PR, krízovej komunikácie firiem, výhodách a nevýhodách inhouse PR tímu a spolupráce s agentúrou sa môžete dozvedieť viac aj o PR v podcastoch. V panelovej diskusii budem vystupovať aj ja a budem hovoriť o skúsenostiach s inzerciou z pohľadu podcastov SME. A na evente bude aj moja kolegyňa Eva Frantová rozprávať o tom, aký je pohľad novinára na PR. Podujatie Komunikátori budúcnosti sa uskutoční 29. novembra, lístky naň si môžete kúpiť na stránke smekonferencie.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o priebehu „Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie“ ako sa u nás zvyklo hovoriť boľševickému prevratu v Rusku v novembri 1917. Snažíme sa oddeliť pravdu od mýtov okolo tejto udalosti. V úvode sa obaja diskutujúci rozprávajú o aktuálnom dianí na Ukrajine a o možnej únave Ukrajiny i únave Západu z Ukrajiny.

Jak zdánlivě bezvýznamné změny na světových trzích způsobují rozsáhlé krize, chaos a ozbrojené konflikty. TEORIE CHAOSU NÁS UČÍ, ŽE SPOUŠTĚCÍ UDÁLOSTI MOHOU BÝT ÚPLNĚ NEPATRNÉ. JAKO MÁVNUTÍ MOTÝLÍCH KŘÍDEL. Špinavé děti hrající si v ulicích iráckého Mosulu. Zanedbaní důchodci v ruinách svých domů na východě Ukrajiny. Venezuelanky podstupující sterilizaci kvůli nejisté budoucnosti… Mladý Keňan soupeřící o zdroje ve vysychající krajině… Obrázky z cest po světě 21. století. Cenové války jsou reportážním cestopisem napříč zeměkoulí a chtějí zjistit, co způsobilo vlnu chaosu, který zachvátil svět po roce 2010. Jsou fascinujícím a průkopnickým náhledem na to, jak obchodníci s komoditami v New Yorku a Londýně destabilizovali společnosti po celém světě a nechali ty nejzranitelnější napospas hladu, chaosu a válkám. Odhalují, že nepokoje v Tunisku, Iráku, Venezuele, východní Africe, Střední Americe, ale i na Ukrajině byly vyvolány dramatickými a překvapivými výkyvy cen základních komodit. Deregulace trhů s komoditami totiž způsobuje, že ceny potravin mohou prudce vzrůst i v letech hojné úrody, což vyvolává hlad a protesty. Ceny ropy se mohou náhle zvýšit i v době normálních dodávek, což přináší bohatství a dodává odvahu diktátorům. Právě tato nestabilita, kterou dále zhoršují banky a investiční fondy v dalekém New Yorku a Londýně, svrhla režimy a zneklidnila Západ. Zjistil jsem, že: když se ceny náhle změní, řád se rozpadne a vypukne chaos, věci, které jsme považovali za stabilní, zmizí, cena může vytvořit tsunami hladu, exodus uprchlíků a zcela novou třídu oligarchů, cena může vyvolat nepokoje, revoluce a války, ceny mohou financovat paláce, policejní státy a zahraniční invaze, ceny odemykají klece a vypouštějí zrůdy. Rupert Russell Řekli o knize: „Cenové války, kombinující investigativní odvahu s forenzní analýzou, jsou geopolitickým mistrovským dílem, které překypuje kousavostí, originalitou a soucitem.“ –David Lammy, britský poslanec, autor knihy Tribes: How Our Need to Belong Can Make or Break Society „Cenové války jsou naprosto originálním a podnětným čtením. Zčásti jsou reportáží z válečné zóny, zčásti ekonomickou historií. Jsou plné myšlenek o fungování trhů. Mění chápání světa, v němž žijeme.“ –Liaquat Ahamed, autor knihy Lords of Finance: The Bankers Who Broke the World, která získala Pulitzerovu cenu „Do hloubky zaznamenané a naprosto přístupné pátrání po dalekosáhlých důsledcích ekonomických spekulací si zaslouží širokou čtenářskou obec.“ –hvězdičková recenze týdeníku Publishers Weekly „Jedna z nejdůležitějších knih naší doby.“ –The Intercept (online zpravodajský server, publikující od roku 2014 investigativní žurnalistiku) Autor: Rupert Russell Typ knihy: audiokniha, e-kniha, tištěná kniha Vydavatelství: Nakladatelství Audiolibrix Vazba: pevná vazba Délka audioknihy: 14:29 h Počet stránek knihy: 448 Původní název: Price wars Audioknihu Cenové války si můžete koupit v nejlepším obchodě s audioknihami Audiolibrix. Knihu a e-knihu Cenové války si můžete koupit na webu nakladatelství Audiolibrix

Evropská komise plánuje zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou. Co je obsahem pravidelné hodnotící zprávy, kterou vydala? Jak bude proces přijetí probíhat? A jak se Evropská unie vypořádá s námitkami, které vůči členství Ukrajiny zní z Polska či Maďarska? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídala eurokomisařka Věra Jourová (ANO).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volodymyra Zelenskeho v prezidentských voľbách vyzval Olexij Arestovyč, ktorý v minulosti pôsobol práve v jeho tíme. Pre to posledné dni vznikla aj debata o možnosti usporiadať prezidentské voľby v roku 2024. Podľa ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského však na to nie je pravý čas. V čom je komplikované usporiadať voľby počas vojnového stavu? Kto je Olexij Arestovyč a má ukrajinský prezident šancu na znovuzvolenie? V podcaste Nahlas z Ukraїny odpovedá reportérka Stanislava Harkotová, ktorá pôsobí na Ukrajine.Reportérka v podcaste približuje prieskumy verejnej mienky. Tie ukazujú, že väčšinový názor Ukrajincov je, že voľby prezidenta by sa mali uskutočniť v stave, keď bude krajina v oblasti bezpečnosti v poriadku. Samotná ústava Ukrajiny zakazuje počas vojny organizovať voľby.„Vláda bude sondovať, čo si Ukrajinci myslia o voľbách. Majú totiž aplikáciu, v ktorej majú svoje doklady a mohli by tam zahlasovať, či sú za voľby alebo nie," hovorí Stanislava Harkotová. Vynárajú sa aj otázky, ako by napríklad mohli voliť vojaci.Kandidáti na prezidenta sa vyplavia. No vedia, že pokiaľ do toho pôjdu, tak sa budú biť s človekom, ktorý neklesá na popularite a dôvere, hovorí v podcaste Stanislava Harkotová. V podcaste tiež budete počuť:- aké komplikácie prinášajú voľby v čase vojny,- kedy by mohli byť voľby,- kto sú vyzývatelia Volodymyra Zelenského,- aká je dnes jeho popularita.Podcast nahrala Denisa Hopková.

Co plyne z dnešní mnohahodinové debaty o konsolidačním balíčku v Senátu? Kam až bude ministerstvo zdravotnictví ochotno ustoupit v otázce odměňování mladých lékařů? Je reálné, že Ukrajina vstoupí v dohledné době do EU? A jakou historickou hodnotu má Schieszlova vila v Praze, proti jejíž demolici protestují místní obyvatelé?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co plyne z dnešní mnohahodinové debaty o konsolidačním balíčku v Senátu? Kam až bude ministerstvo zdravotnictví ochotno ustoupit v otázce odměňování mladých lékařů? Je reálné, že Ukrajina vstoupí v dohledné době do EU? A jakou historickou hodnotu má Schieszlova vila v Praze, proti jejíž demolici protestují místní obyvatelé?

Z Ukrajiny se vrátil Radek Matula, který nedávno skončil ve funkci velvyslance v Kyjevě. O svých zážitcích, zkušenostech, vyhlídkách Ukrajiny a české pomoci hovořil v podcastu Zbytečná válka s redaktorem Alexem Švamberkem.

Čerstvě eskalovaný konflikt mezi Izraelem a Palestinci z Pásma Gazy odklonil pozornost veřejnosti od Ukrajiny a východní Evropy. Tam se ale nadále válčí a v poslední době dochází k obnovování dříve zamrzlých konfliktů v dalších zemích. Nadále platí, že ruská agrese na Ukrajině znamená pro Evropu bezpečnostní riziko číslo jedna. V jakém stavu tamní válka je? Co se děje v Bělorusku? A jak mění poměr sil v regionu konflikt o Náhorní Karabach? I na tyto otázky odpovídáme s válečným reportérem Tomášem Vlachem.

Na východě Ukrajiny pokračují nejtvrdší boje u Bachmutu a také Avdijivky, kde Rusové nasadili asi 40 tisíc vojáků. Na jihu se ukrajinským silám daří držet okupovaného Dněpru. Ruské síly během noci zasáhly v Kremenčuku ropnou rafinerii. Jak pokračuje ukrajinská protiofenziva - splnila očekávání? Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058131101/

Slovensko má nového premiéra Roberta Fica, no a kandidátom na poľského premiéra je Donald Tusk. Ako sa zmenia pomery síl a čo sa zmení v EÚ po výsledku volieb v Poľsku a Slovensku? Odpovedajú Barbara Zmušková z portálu Euractiv a europoslanec Vladimír Bilčík (Demokrati).Podľa Barbary Zmuškovej maďarský premiér Viktor Orbán v otázke Ukrajiny a Ruska ešte nemal takého spojenca ako teraz. „Morawiecki a Kaczyński boli protiruskí, jedni z najväčších podporovateľov Ukrajiny. No takého spojenca v otázke Ukrajiny a Ruska zatiaľ Orbán nemal. Myslím, že sa dosť teší na zmenu pomerov," hovorí v podcaste.Zmuškova tiež hovorí, že všetko čo Orbán od Únie chce je, aby nemusel prerušiť vzťahy s Ruskom, aby neprišiel o eurofondy a mohol si robiť s krajinou, čo chce. „Viem si predstaviť, že Robert Fico bude Orbána podporovať a kryť mu chrbát pri porušeniach princípov právneho štátu."Podľa europoslanca Vladimíra Bilčíka by Slovensku len uškodilo, ak by sa v EÚ správalo ako Maďarsko alebo Poľsko. „Keď sa dlho staviate na zadné, tak ste v izolácii. Aj poľská vláda sa o to v minulosti pokúsila a čo jej to prinieslo? Dnes má zablokovaných 10 miliárd eur, minimum priateľov medzi členskými štátmi a pre ľudí v krajine to prinieslo dodatočné náklady a žiadne príspevky," približuje s tým, že Slovensko by si malo rozmyslieť, či sa vydá podobným smerom.V podcaste tiež budete počuť:- čo sa očaká od zrejme budúceho poľské premiéra Donalda Tuska,- čo všetko môže ovplyvniť Ficova vláda v Únii,- či môze jedna krajina zrušiť už prijaté sankcie voči Rusku,- aké témy sa budú otvárať v EÚ,- ako môže Únia zasiahnuť, ak sa porušuju princípy právneho štátu v krajine.Podcast nahrala Denisa Hopková.

Každý, kto sa narodil na Slovensku, v podstate patrí medzi najbohatších ľudí na svete a mal by pomáhať, hovorí podnikateľ, investor a filantrop Milan Dubec. Keď s manželkou Renátou zakladali v jeho rodnej Žiline nadáciu, chceli zlepšiť život v meste a prispieť k udržaniu mladých ľudí na Slovensku. Život ich však vlani vo februári postavil pred úplne inú výzvu. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne príbehy filantropov a filantropiek a búrame tabu spojené so slovom filantropia.„Pomoc je prirodzená vlastnosť človeka, je to prirodzený ľudský reflex. Nerozoberáme to filozoficky, vyslovene si robíme svoju povinnosť,“ hovorí Renáta Dubec o pomoci ľuďom utekajúcim pred vojnou, ktorých prichýlili v Campe Žilina. Milan Dubec pri jeho manažovaní využil aj skúsenosti z podnikania. „S manželkou sme naštartovali myšlienku, ja som nabral odvahu. A na konci dňa prišli stovky ľudí, ktorí nám s tým chceli pomôcť, ale individuálne by to nevedeli naštartovať,“ opisuje. V podcaste sa dozviete:· či musí mať úspešný podnikateľ zaparkované v garáži Ferrari, · prečo utečenci z Berlína volali, či sa môžu vrátiť späť na Slovensko,· čo okrem nocľahu našli ľudia utekajúci pred vojnou na Ukrajine v Žiline, · prečo manželia založili aj nadáciu a čomu sa venuje, · ako do pomoci zapájajú svoje deti a starých rodičov,· či majú filantropi a filantropky pomáhať diskrétne, alebo o tejto téme hovoriť verejne. Kto sú manželia Dubcovci? Milan Dubec je slovenský podnikateľ a investor, zakladateľ portálu Azet.sk. Stojí za úspešnými projektami ako Pokec, spravodajský portál Aktuality.sk či donášková služba Bistro.sk. V súčasnosti riadi developerskú spoločnosť Reinoo. Renáta Dubec pracovala 17 rokov v internetovom portáli Azet. V spoločnosti Reinoo sa venuje najmä dizajnu. Po napadnutí Ukrajiny bola iniciátorkou myšlienky pomáhať utečencom. Manželia spolu vychovávajú štyri deti. Nadáciu Milana Dubca založili v roku 2021, podporujú žilinské projekty obnovy zanedbaných miest, diskusiu o zastavení odlivu mozgov zo Slovenska aj pomoc ukrajinským odídencom. Impact Talks V podcaste Impact Talks vám predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí. Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania. Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Milan Junior Zimnýkoval.

„Som smutná z Fica. Ak on hovorí, že vojna na Ukrajine nie je našou vojnou, ja tvrdím, že je aj mojou“, reaguje Eliška Horsáková, ktorá už druhý rok vozí na Ukrajinu humanitárnu pomoc, ktorú sama vyzbiera. „Veď keby náhodou Ukrajina prehrala, salámovou metódou Putina bude Slovensko prvé na rade“, dodáva. „Vedeli ste, že tanky majú vždy prednosť? Vždy vás však spoľahlivo privedú k babičkám, tam niekde obďaleč na frontovej línii.“ Status vodičky s desiatkami tisíc kilometrov na cestách i nestách Ukrajiny, ktorá sa už pomaly druhý rok bráni Putinovej agresii. A ak staronový premiér Robert Fico hovorí, že „vojna na Ukrajine nie je našou“ ona ju za „svoju“ berie. Už takmer druhý rok zháňa to, čo Putinova vojna Ukrajincom nasilu berie. A zásobuje – áno aj babičky na frontovej línii. Eliška Horsáková. „Keď mi povedia, že na odovzdávku pomoci máme štyri a pol minúty, ideš za našim autom, tu máš vysielačku a keby niečo, vyskoč z auta a ľahni si na zem, ja to rešpektujem“, rozpráva Eliška. Na Ukrajine si za ten čas, čo tam vozí humanitárnu pomoc, získala sieť kontaktov, ktoré siahajú aj do ozbrojených zložiek. Vďaka tomu sa môže príležitostne spoliehať aj na protileteckú ochranu, vyhradenú priamo jej. „V niektorých najviac ostreľovaných mestečkách a dedinách mám dohodnuté, že jedna hliadka protivzdušnej obrany má vysielačku a vie, že je tu Slovenska. Nevedia síce zmeniť všetko, no naozaj sa o mňa starajú tak, že skôr by oni zahynuli za mňa, ako by som mala zahynúť ja“. Eliška hovorí, že už vie rozoznať typ striel podľa zvuku, ktorý vydávajú. „Je to dôležité, lebo podľa toho sa vieme pripraviť, čo môže prísť“, vysvetľuje. Na východ Ukrajiny vozí aktuálne najmä potravinové a hygienické balíčky, minulú zimu to boli aj generátory. Vozí tam to, čo sama vyzbiera. Keď sa pýtam, že pri takejto práci sa aj zomiera – naposledy to boli dvaja dobrovoľníci koncom septembra, ktorých auto zasiahla strela – Eliška reaguje vetou o vďačnosti tých, ktorých stretáva. „Niektorí nemajú strechu, možno majú porozbíjané okná, polepené igelitom. Ale keď vás privíta stará žena s barlou, podá vám čaj – hoci aj v neumytom hrnčeku – uprie na vás pohľad a povie vám, že je vďačná, že som tam prišla, to sa nedá pustiť z pamäte“, rozpráva Eliška. Ak minulú zimu bol dopyt najmä po generátoroch, teraz je to „teplé oblečenie, ponožky a topánky“. Únava z vojnyUkrajinci sú podľa dobrovoľníčky Elišky Horsákovej čoraz viac unavení z ťahajúceho sa konfliktu. „Už to nie sú prvé dni a mesiace, keď boli všetci zajedno. Musia platiť šeky, verejnú dopravu. Aj ja som čoraz častejšie vystavená korupcii, ktorá sa tam vracia“, otvorene rozpráva Eliška. V podcaste budete počuť aj konkrétne podoby korupčnej chobotnice. „Je smutné, že niektorí aj na vojne zarábajú“, konštatuje. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Som smutná z Fica. Ak on hovorí, že vojna na Ukrajine nie je našou vojnou, ja tvrdím, že je aj mojou“, reaguje Eliška Horsáková, ktorá už druhý rok vozí na Ukrajinu humanitárnu pomoc, ktorú sama vyzbiera. „Veď keby náhodou Ukrajina prehrala, salámovou metódou Putina bude Slovensko prvé na rade“, dodáva. „Vedeli ste, že tanky majú vždy prednosť? Vždy vás však spoľahlivo privedú k babičkám, tam niekde obďaleč na frontovej línii.“ Status vodičky s desiatkami tisíc kilometrov na cestách i nestách Ukrajiny, ktorá sa už pomaly druhý rok bráni Putinovej agresii. A ak staronový premiér Robert Fico hovorí, že „vojna na Ukrajine nie je našou“ ona ju za „svoju“ berie. Už takmer druhý rok zháňa to, čo Putinova vojna Ukrajincom nasilu berie. A zásobuje – áno aj babičky na frontovej línii. Eliška Horsáková. „Keď mi povedia, že na odovzdávku pomoci máme štyri a pol minúty, ideš za našim autom, tu máš vysielačku a keby niečo, vyskoč z auta a ľahni si na zem, ja to rešpektujem“, rozpráva Eliška. Na Ukrajine si za ten čas, čo tam vozí humanitárnu pomoc, získala sieť kontaktov, ktoré siahajú aj do ozbrojených zložiek. Vďaka tomu sa môže príležitostne spoliehať aj na protileteckú ochranu, vyhradenú priamo jej. „V niektorých najviac ostreľovaných mestečkách a dedinách mám dohodnuté, že jedna hliadka protivzdušnej obrany má vysielačku a vie, že je tu Slovenska. Nevedia síce zmeniť všetko, no naozaj sa o mňa starajú tak, že skôr by oni zahynuli za mňa, ako by som mala zahynúť ja“. Eliška hovorí, že už vie rozoznať typ striel podľa zvuku, ktorý vydávajú. „Je to dôležité, lebo podľa toho sa vieme pripraviť, čo môže prísť“, vysvetľuje. Na východ Ukrajiny vozí aktuálne najmä potravinové a hygienické balíčky, minulú zimu to boli aj generátory. Vozí tam to, čo sama vyzbiera. Keď sa pýtam, že pri takejto práci sa aj zomiera – naposledy to boli dvaja dobrovoľníci koncom septembra, ktorých auto zasiahla strela – Eliška reaguje vetou o vďačnosti tých, ktorých stretáva. „Niektorí nemajú strechu, možno majú porozbíjané okná, polepené igelitom. Ale keď vás privíta stará žena s barlou, podá vám čaj – hoci aj v neumytom hrnčeku – uprie na vás pohľad a povie vám, že je vďačná, že som tam prišla, to sa nedá pustiť z pamäte“, rozpráva Eliška. Ak minulú zimu bol dopyt najmä po generátoroch, teraz je to „teplé oblečenie, ponožky a topánky“. Únava z vojnyUkrajinci sú podľa dobrovoľníčky Elišky Horsákovej čoraz viac unavení z ťahajúceho sa konfliktu. „Už to nie sú prvé dni a mesiace, keď boli všetci zajedno. Musia platiť šeky, verejnú dopravu. Aj ja som čoraz častejšie vystavená korupcii, ktorá sa tam vracia“, otvorene rozpráva Eliška. V podcaste budete počuť aj konkrétne podoby korupčnej chobotnice. „Je smutné, že niektorí aj na vojne zarábajú“, konštatuje. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jakou zkoušku pro soudržnost Evropské unie představuje válečný střet Izraele s hnutím Hamás? Proč byly v Česku ceny energií v prvním pololetí nejvyšší ze zemí visegrádské čtyřky? A s jakým vývojem můžeme počítat? Jak hodnotí situaci Ukrajiny po sedmi letech svého mandátu český velvyslanec Radek Matula?

Jakou zkoušku pro soudržnost Evropské unie představuje válečný střet Izraele s hnutím Hamás? Proč byly v Česku ceny energií v prvním pololetí nejvyšší ze zemí visegrádské čtyřky? A s jakým vývojem můžeme počítat? Jak hodnotí situaci Ukrajiny po sedmi letech svého mandátu český velvyslanec Radek Matula?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč hledá Evropská unie jednotný postoj ke konfliktu Izraele s Hamasem až teď? Za jakých podmínek jsou mladí lékaři ochotni stáhnout výpovědi přesčasů? Co se děje s ukrajinskými dětmi, které unesli Rusové? A co čekat od fotbalových fanoušků na zápase Sparty se skotskými Glasgow Rangers?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západ čelí krizi. Po ruském napadení Ukrajiny přišel na řadu útok Hamásu na Izrael. Jak se můžeme bránit chaosu a rozvratu světa, ve kterém jsme byli zvyklí žít? Naším hostem je diplomat Michael Žantovský.

Proč hledá Evropská unie jednotný postoj ke konfliktu Izraele s Hamasem až teď? Za jakých podmínek jsou mladí lékaři ochotni stáhnout výpovědi přesčasů? Co se děje s ukrajinskými dětmi, které unesli Rusové? A co čekat od fotbalových fanoušků na zápase Sparty se skotskými Glasgow Rangers?

Evropskou sedmadvacítku je třeba rozšířit, a to ne jen tak symbolicky. O vstup se uchází hned devět zemí včetně Ukrajiny. Jak rychle dokáže EU rozšířit svoje řady a jak by se sama měla změnit, aby i s novými členy zůstala akceschopná? Diskutují Jolyon Naegele, Ondřej Houska, Zdeňka Trachtová a Pavel Telička. Moderuje Petr Dudek.

„Válečná hysterie v dnešní situaci hraje velmi podstatnou roli – a to se vůbec netýká Ukrajiny – je to další zdroj strachu, díky němuž je možné ve společnosti proválcovat, protlačit různé změny, které by za normálních poměrů nebyly možné,“ říká Jiří Weigl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 4. díl, 22.10.2023, www.RadioUniversum.cz

K návratu Roberta Fica do úřadu slovenského premiéra zbývají už jen formality – svou zemi by rád zastupoval už za pár týdnů na Evropské radě v Bruselu. Jakou zahraniční politiku bude prosazovat? Podle dosluhujícího ministra zahraničí Miroslava Wlachovského se Fico v kampani vymezoval proti vojenské podpoře Ukrajiny i integračním snahám v Evropské unii: „Z toho, co jsem mohl zažít, si myslím, že by byl na unijních i aliančních summitech s tímto názorem velmi osamocený.“ soudí.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Několik repatriačních letů zajišťuje převoz Čechů z Izraele. První skupinu přitom do Čech evakuoval speciál s ministrem zahraničí Lipavským. Ten jako první západní ministr navštívil Izrael po útoku Hamásu. Jaké to bylo gesto?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).Na letišti v pražských Kbelích ve čtvrtek po poledni přistálo další letadlo z Izraele se zhruba 40 evakuovanými českými občany. V pořadí třetí vládní speciál přepravil Čechy, kteří se chtěli vrátit domů a v Izraeli uvázli po sobotních teroristických útocích palestinských radikálů.V noci na středu se prvním letem se šéfem rezortu zahraničí Janem Lipavským, který navštívil Izrael po cestě z ministerského zasedání EU v Ománu, vrátilo 34 Čechů. V noci na čtvrtek dalších asi 40. Lipavský přitom přijel do Izraele po sobotním teroristickém útoku Hamásu jako první západní ministr.Do země zasažené válkou mají odletět ještě další tři repatriační lety, vrátit se do Česka chce ještě asi 130 lidí. Některými vládními speciály se do Izraele z České republiky vrátí po dohodě české a izraelské strany i tamní občané, jak dnes potvrdilo Ministerstvo zahraničních věcí.Nabídne Česko Izraeli další pomoc? Jak to bude s přesunem ambasády do Jeruzaléma? Kdy budeme mít velvyslance v Rusku? A ovlivní válka v Izraeli západní podporu Ukrajiny?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Od Polska přes Washington až po předměstí Londýna hrozí, že volební strategie v digitálním světě negativně ovlivní politickou scénu. Zpravodajský server Politico se tak ptá, jak internet proměňuje volební kampaně a jaké důsledky to může mít pro západní demokracii. Poprvé v historii budou důležité volby v USA, ve Velké Británii a Evropské unii ve stejném kalendářním roce. Očekává se, že celostátní volby se uskuteční i v desítkách dalších, a to včetně Indie a možná i Ukrajiny.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žádné vojenské cíle –⁠ kavárna s obchodem. Ruští okupanti ve čtvrtek při raketovém útoku zabili v obci Hroza na severovýchodě Ukrajiny 52 lidí, včetně dětí. Ti se sešli na smutečním obřadu za smrt ukrajinského vojáka, který se v obci narodil. Proč Rusko dál a dál vraždí nevinné lidi? A postaví někdo vrahy před spravedlnost? Filip Titlbach mluví se zahraniční reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou.

Rusové už od roku 2014 převezli desítky, ne-li stovky tisíc ukrajinských dětí na převýchovu do Ruska. Přesné číslo nikdo nezná. O spoustě z nich nejsou známy žádné informace, protože jde o sirotky, nebo děti z dětských domovů, které nikdo nehledá. Organizace Save Ukraine se snaží pomoct příbuzným dostat jejich děti zpátky domů.

Novinári pôsobiaci v ukrajinských mestách čelia rovnakým výzvam ako civilné obyvateľstvo. Nebezpečnejšou sa situácia stáva, čím ďalej k línii frontu sa dostávajú. Informačné zdroje však môžu mať aj priamo na okupovaných územiach, pričom poznatky o živote bežných občanov pod okupáciou alebo v deokupovaných zónach je možné čerpať zo sociálnych sietí alebo z ukrajinských médií.Akým hrozbám čelia novinári a civilné obyvateľstvo v jednotlivých oblastiach Ukrajiny? Aké problémy sú späté s overovaním faktov alebo získavaním dát strategickej povahy? Prostredníctvom akých kanálov je možné získať predstavu o živote v okupovaných zónach? Ako vyzerá život civilistov v deokupovaných územiach? Existujú rozdiely medzi oblasťami, ktoré sú okupované ruskými vojskami od roku 2014 a tými, ktoré sa pod okupáciu dostali počas plnoformátovej vojny? Ako prebieha proces okupácie území a ktoré konkrétne kroky zahŕňa?Čo zväčša motivuje občanov, aby v takýchto oblastiach zotrvali? K akým typom médií majú bežne ukrajinskí občania prístup? Akú úlohu zohrávajú jednotlivé informačné kanály, ako napríklad Telegram? Ako sa líšia interpretácie dejín či kultúrne otázky v rámci slobodných a okupovaných území? Aké témy a naratívy sa môžu v ruskej propagande objaviť v blízkych mesiacoch?Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s novinárkou a reportérkou Aktuality.sk Stanislavou Harkotovou.

Vypočujte si reportáž z výstavy Vojna na Ukrajine. Tvár nepriateľa, ktorá predstavuje vyše tristo vojnových artefaktov zozbieraných z oslobodených území Ukrajiny, ktoré boli okupované ruskými vojakmi. Ide o prvú expozíciu počas vojny o vojne. Expozícia vystavuje ruské vojenské uniformy, topánky Rusov, ktoré nechali na územiach, ktoré okupovali, či napríklad ich doklady. „Ruskí okupanti videli inú úroveň žitia a bytia, tak sa prezúvali pri rabovaní našich domovov, približuje v podcaste riaditeľ Národného múzea dejín Ukrajiny počas druhej svetovej vojny so sídlom v Kyjeve Jurij Savčuk.Práve on sa spolu s fotografom boli pozrieť na oslobeoené územia, aby zdokumentovali vojnu. Povolenie im dal sám šéf ukrajinskej armády Valerij Zalužnyj. „Vchádzali sme do domov a videli sme, kde boli ruskí vojaci: čo robili, ako sa ich tanky otáčal na dvoroch, ako rabovali naše príbytky," približuje tiež Savčuk.Na expozícii vystavujú aj jedlo, ktoré si so sebou mali priniesť ruskí vojaci alebo staré papierové mapy. „Boli sme udivení, keď sme našli mapy z roku 1982, ktoré už nezodpovedajú realite."Na výstave sú tiež uniformy, ktoré patrili priamo ruským vojakom. „Našli sme ich napríklad na bojisku, kde ich nechali pri zničenej alebo poškodenej technike," približuje tiež Savčuk.Riaditeľ Národného múzea dejín Ukrajiny počas druhej svetovej vojny dodáva, že chce, aby ľudia aspoň na moment precítili to, čo zažívajú Ukrajinci, keď do ich mierových domov prichádzajú ozbrojení ľudia, ktorí na nich páchajú násilie.Viac si môžete vypočuť v reportáži, ktorú nahrala Denisa Hopková.Podcast Múzeum vzniká v spolupráci redakcie Aktuality.sk so Slovenským národným múzeom.

Ukončenie vojny v číslach: Výhra Ruska by pre Slovensko znamenalo takmer iste bankrot. Výhra Ukrajiny rozvoj. Aký má byť mier na Ukrajine a aká veľká má byť naša podpora Ukrajiny? Téma, ktorá vzbudzuje emócie a rozdeľuje spoločnosť. A to nielen rodiny a blízkych, ale aj odborníkov. Jedni z nich sa preto na vec pozreli v úvodzovkách „egoisticky“ alebo povedzme pragmaticky. Skúmali, aký vplyv na našu pokladnicu, teda verejné financie by mal každý z troch možných scenárov ukončenia vojny a nastolenia mieru na Ukrajine. V podcaste denníka Pravda si vypočujte autorov analýzy Jána Mykhalchyka Hradického, prezidenta Globsecu Róberta Vassa a bezpečnostného analytika Daniela Hoštáka. #pocuvajtepravdu 

V akej fáze sa nachádza protiofenzíva Ukrajincov, ktorá trva takmer štyri mesiace? V podcaste odpovedá Stanislava Harkotová. Stále sa rozoberá druhá línia obrany a teraz sa hovorí veľa o tom, že sa začala bitka o mesto Tokmak, hovorí.„Práve s súvislosti s mestom Tokmak sa hovorí o tom, že pokiaľ by tam Ukrajinci boli úspešní, tak by sa im podarilo plniť hlavný cieľ ofenzívy - odrezať Rusov od Krymu," hovorí v podcaste Stanislava Harkotová, ktorá pôsobí na Ukrajine.Podľa Harkotovej sa Rusi poučili z chýb z predošlých fáz vojny. „Teraz majú na juhu Ukrajiny skoro okolo 420-tisíc vojakov," spomína.V súvislosti s mobilizáciou Ukrajincov sa teraz pozornosť venuje aj ženám. Stanislava Harkotová v podcaste približuje, čo si máme predstaviť pod mobilizáciou žien. „Niektoré ženy v istých povolaniach sa budú musieť zaregistrovať a bude sa s nimi rátať pre prípad krízy. No a od prvého októbra sa musia prihlásiť ženy, ktoré majú profesie v zdravotníctve."Podľa Harkotovej to ale neznamená, že budú poslané na front. „Znamená to, že ak v meste, v ktorom žije žena, budú mať lekári veľa práce v nemocnici, tak ju armáda bude môcť zavolať pomôcť."Viac si môžete vypočuť v podcaste, ktorý nahrala Denisa Hopková.

Polsko, jeden z nejvěrnějších spojenců Ukrajiny, oznámilo, že válčící zemi už nedodává zbraně. Vyzbrojuje totiž vlastní armádu. Prohlášení polského premiéra Mateusze Morawieckého přichází ve chvíli, kdy jsou vztahy mezi oběma zeměmi vypjaté kvůli zákazu dovozu ukrajinského obilí. Pošle ještě Polsko Ukrajině nějaké zbraně? A přestanou s dodávkami i další země? Hostem Filipa Titlbacha je výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky a předseda Česko-polského fóra Vít Dostál.

Přiznání miliardáře Elona Muska, že loni odepřel ukrajinským silám přístup ke své satelitní síti, a zmařil tak chystaný dronový útok Ukrajiny na ruskou námořní flotilu na Krymu, oživilo debatu o tom, jak velkou mocí a globálním vlivem nejbohatší muž světa disponuje. Odhalení vyplynulo z nové biografie Elona Muska. Co kniha prozrazuje o jeho ambicích a cílech?Host: Petr Koubský - reportér Deníku N pro vědu a technikuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Krajně pravicové strany v Evropě posilují. Není výjimkou, že se jejich podpora pohybuje kolem dvaceti procent. Jak by měly demokratické strany reagovat na hlasy, které žádají stavění bariér proti uprchlíkům, ukončení podpory Ukrajiny nebo odchod z Evropské unie?

Sused, s ktorým už nebudú môcť počítať – aj to sa k nám ozýva z Ukrajiny, napadnutej Putinom, pred našimi parlamentnými voľbami. Dôvodom majú byť obavy z prípadného zastavenia našej podpory Kyjevu. Na východe Ruska si zas Vladimír Putin dáva schôdzku s Kim Čong-unom, aby si dohodli vzájomnú vojenskú pomoc – a to aj pre vojnu s Ukrajinou. G20tke sa k tomu v Indii síce podarilo dohodnúť na výzve dodržiavať zásady medzinárodného práva vrátane územnej celistvosti a suverenity, no záverečný dokument obišiel Rusko ako pôvodcu agresie tichom. Ako sa to počúva v Kyjeve, pravidelne ostreľovanom ruskými dronmi či raketami? Na perspektívy vývoja sme sa pýtali Martina Poliačika z kyjevskej kancelárie Globsecu.„Zmena politiky na Slovensku už nemusí až natoľko trápiť Ukrajincov, ako musí trápiť Slovákov“, tvrdí Poliačik. Po vojenskej stránke si už podľa neho Slovensko svoju „dejinnú úlohu“ splnilo. Poukazuje pritom na fatk, že sme Ukrajine dodali svoj obranný systém S-300 či bojové stroje Mig-29 medzi prvými. „Tam sme prelomili istú psychologickú hranicu“, vysvetľuje. „Je úplne prirodzené, že ľudí na Ukrajine trápi, či Slovensko zostane medzi krajinami, ktoré ich podporujú, alebo bude vo svete ich snahy podrývať“, hovorí Poliačik. „Je prirodzené, že sa na nás pozerajú s obavami“, dodáva. „Ja tu môžem povedať len toľko, že my sme tí, čo si musíme urobiť domácu úlohu, ísť k voľbám a zabrániť, aby došlo k otočeniu politiky“. Obávaným otočením má byť podpora strán, ktoré sú proti podpore ukrajinských snáh o vymanenie sa z okupácie Putinovým Ruskom. Podcast pripravil Jaroslav Barborák. Mentioned in this episode:Fico - Posadnuty mocouhttps://obchod.aktuality.sk/kniha-fico/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=article&utm_campaign=Kampan-FICO&utm_content=clanok&_ga=2.9252341.1308956659.1694332041-839733276.1655709953Fico - Posadnutý mocou

Ve chvíli, kdy vrcholí ukrajinská protiofenziva, přišel Volodymyr Zelenskyj se zásadní změnou na klíčovém postu. Z ministerstva obrany odstupuje jedna z nejvýraznějších tváří Ukrajiny v době války, kterou proti ní vede Putinovo Rusko. Kdo je Rustem Umerov, který střídá Olexije Reznikova? A co se teď změní na bitevním poli? Filip Titlbach se ptá reportérky Deníku N Petry Procházkové. 

V Doněcké oblasti na východě Ukrajiny zahynulo šest ukrajinských důstojníků. Zřítily se s nimi zřejmě dva armádní vrtulníky. V Záporožské oblasti, kde jsme sledovali, jak Ukrajinci postupují u obce Robotyne, Rusové nasadili elitní výsadkáře. „Ukrajinci obsadili Robotyne a snaží se teď prolomit i hlavní obrannou linii v Záporožské oblasti,“ uvádí Pavel Macko, generálporučík v záloze, který dříve působil jako nejvýše postavený zástupce Slovenska ve strukturách NATO.