Podcasts about ukrajiny

Dalším hostem podcastové série Redakční kuchyňka je investigativní reportér a zástupce šéfredaktora Ondřej Kundra. V rozhovoru s Erikem Taberym mimo jiné vypráví o tom, proč píše knihy, jaké to je reportovat z Ukrajiny, o kterou klesá u veřejnosti zájem, čeho je třeba se vyvarovat v investigativní novinařině a proč má nejhorší hudební vkus v redakci.

„S pohybově zdatným hercem z Ukrajiny jsme do sebe mlátili tyčemi. Stojí za to to vidět, protože je to moc dobře natočené,“ láká ke sledování nového třídílného politicky laděného seriálu Moloch. Předpokládal, že se z tanečníka stane časem herec? Zatančí si někdy se svojí ženou? Kde a jak se točil seriál Bora? Umí si vypnout telefon? Je pro něj jednoduché hrát milostné scény, jako v Madisonských mostech? Považuje se za romantika?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Německo. Kancléř Friedrich Merz dál nevylučuje, že by Německo mohlo Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. „Byl bych opatrný. Merz před volbami deklaroval, že by tyto zbraňové systémy Ukrajině dodal. Následně rétoricky změnil své závěry. Důvody jsou nasnadě: vládne v koalici s SPD, která střely na Ukrajinu odmítá dodat. Druhý důvod je, že Německo nemá bezedné zásoby. Naskladnit je není jednoduché,“ říká Bříza.

V českém prostředí je stále přítomno mínění, že je nutné usilovat o mír s Moskvou a že bylo Rusko k přepadení Ukrajiny vlastně donuceno. Nechovám velkou naději, že nositele tohoto postoje ovlivní čerstvé informace z Ruska, ale fakta se uvádět prostě musí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prudce se zhoršily vztahy Maďarska a Ukrajiny. Nejde ale už jen o to, že Viktor Orbán odmítá posílat na Ukrajinu zbraně a že brání jednání o přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Nejde jen o to, že čtyři roky po ruské okupaci Krymu nechal tajně rozdávat maďarské pasy lidem v Zakarpatí. Teď se mezi oběma zeměmi vede válka špiónů.

Prudce se zhoršily vztahy Maďarska a Ukrajiny. Nejde ale už jen o to, že Viktor Orbán odmítá posílat na Ukrajinu zbraně a že brání jednání o přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Nejde jen o to, že čtyři roky po ruské okupaci Krymu nechal tajně rozdávat maďarské pasy lidem v Zakarpatí. Teď se mezi oběma zeměmi vede válka špiónů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Opatrenia proti nebezpečnej nákaze slintačky a krívačky sa uvoľňujú. Posledná takmer trojmiliardová konsolidácia nestačila. Vláda musí nájsť ďalšie peniaze a skúsiť to inak. Firmy medzi tým dostávajú výzvy na priznanie transakčnej dane, ktorú by Andrej Danko a opozícia najradšej zrušili. Premiér hovorí rok po atentáte o ďalších opatreniach, páčia sa mu režimy vo Vietname a Číne a rád by znížil počty poslancov v parlamente, sťažuje sa že máme na Slovensku veľa politických strán.Ako bude po slintačke a krívačke štát odškodňovať farmárov, ak chýbajú peniaze na jeho fungovanie? Kde chce vláda získať ďalšie miliardy? Prečo sú potraviny stále drahšie? Sú naši farmári konkurencieschopní, prečo sa boja vstupu Ukrajiny do únie? A ako sa vyšetria podozrenia, že za eurofondy si vplyvní ľudia blízky vláde vystavali nové sídla a haciendy? A prečo nám stále rastú ceny potravín?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom pôdohospodárstva a rozvoja vidieka a podpredsedom strany Smer – Sociálna demokracia Richardom Takáčom.

27letá ukrajinská novinářka Viktoria Roščynová se pokusila zjistit informace o mučírnách a podzemních věznicích, které Rusové zřídili na okupovaných územích Ukrajiny. Byla zajata a zahynula. Rusové její tělo vrátili bez několika vnitřních orgánů. Na jejím těle našli experti známky krutého mučení, identifikovali ji pomocí DNA.

Může první schůzka ukrajinských a ruských vyjednavačů za více než tři roky dospět k jakýmkoliv konkrétním závěrům? Co podniká vedení Prahy, pokud jde o posilování kapacit středních škol v metropoli? A jak se s předchozími chladnými měsíci vyrovnala včelstva v tzv. nástavkových úlech, které se na tři dny symbolicky „otevírají“ i pro veřejnost?

Může první schůzka ukrajinských a ruských vyjednavačů za více než tři roky dospět k jakýmkoliv konkrétním závěrům? Co podniká vedení Prahy, pokud jde o posilování kapacit středních škol v metropoli? A jak se s předchozími chladnými měsíci vyrovnala včelstva v tzv. nástavkových úlech, které se na tři dny symbolicky „otevírají“ i pro veřejnost?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zvedne Evropská unie cla na dovoz ukrajinských zemědělských produktů? A jak se k tomu staví ČR? Co by pro Sýrii znamenal konec amerických sankcí? A jak se dá vyrobit zlato z olova?

Zvedne Evropská unie cla na dovoz ukrajinských zemědělských produktů? A jak se k tomu staví ČR? Co by pro Sýrii znamenal konec amerických sankcí? A jak se dá vyrobit zlato z olova?

Zvedne Evropská unie cla na dovoz ukrajinských zemědělských produktů? A jak se k tomu staví ČR? Co by pro Sýrii znamenal konec amerických sankcí? A jak se dá vyrobit zlato z olova?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyjednavači Ruska a Ukrajiny se chystají na čtvrteční schůzku do Istanbulu, navzdory všem iniciativám se ale po celé délce fronty stále bojuje. „I z předchozích konfliktů víme, že diplomatické páky na Rusko nefungují, pokud nejsou podpořené rázným nátlakem, ať už vojenským nebo ekonomickým,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus slovenský reportér a spisovatel Tomáš Forró.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poprvé od ruské agrese proti Ukrajině je reálná šance na příměří, nebo aspoň přestávku v bojích. Jaké jsou motivace Ruska a Ukrajiny, o co hraje Donald Trump a proč hlas evropských zemí skoro nikoho nezajímá, i když dělají velká gesta? Máme čísla o tom, co chce český byznys i politici vyjednat s Trumpem ohledně cel. A kancléřem Německa je konečně Friedrich Merz. Změní nová vláda Evropu? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Poprvé od ruské agrese proti Ukrajině je reálná šance na příměří, nebo aspoň přestávku v bojích. Jaké jsou motivace Ruska a Ukrajiny, o co hraje Donald Trump a proč hlas evropských zemí skoro nikoho nezajímá, i když dělají velká gesta? Máme čísla o tom, co chce český byznys i politici vyjednat s Trumpem ohledně cel. A kancléřem Německa je konečně Friedrich Merz. Změní nová vláda Evropu? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Česká muniční iniciativa, která slibuje rychlé dodávky dělostřelecké munice do Ukrajiny, si od počátku získala mezinárodní uznání. Současně ji ale provází řada otázek, na které zatím čeští politici ani zapojené firmy neposkytli uspokojivé odpovědi. Jak vznikl celý projekt? Kdo vybral konkrétní zbrojní společnosti a jaké mají vazby na politiky a agenturu AMOS, která pomoc koordinuje? Jsou vysoké marže oprávněné, nebo někdo profituje víc, než je únosné? A co je pravdy na fámách o defektní munici či dřívějším podnikání českých zbrojařů v Rusku? Na Českou muniční iniciativu se podíval mezinárodní tým investigativních novinářů. V podcastu Odposlech s Petrem Gojdou debatují Valeria Jegošina z ukrajinské redakce Schemes, Laurens Groeneveld z nizozemské redakce The Investigative Desk a Zuzana Šotová z Investigace.cz. Podcast vznikl za podpory NFNZ - Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, Investigative Journalism for Europe (IJ4EU), Journalismfund Europe. 

V podcaste si môžete vypočuť: Príbeh Ukrajiny a jej prezidenta je inšpirujúcim príbehom o odvahe a statočnosti.  Prečo sa Fico ide klaňať armáde a štátu, ktorý rozpútal vojnu.  Prečo máme prísť na námestia nášmu premiérovi povedať, čo si o ňom myslíme. Účinkujú Marína Gálisová, Martin Mojžiš a Štefan Hríb. Moderuje Eugen Korda.

1. Nenadávajte na Ukrajincov, pomáhajú nám viac než my im 2. Fico novú báchorku odkukal priamo od Putina 3. Proti Kotlárovi sa búri 400 lekárov, zaplatíme mu štúdiu za 350-tisíc

Podľa viacerých prieskumov, ale aj názorov sociológov, v slovenskej spoločnosti naďalej pretrváva proruský sentiment. S čím to súvisí? Aké má podoby? A má na to vplyv aj pôsobenie dezinformačnej scény? O týchto otázkach diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a politológom a prezidentom Inštitútu pre verejné otázky Grigorijom Mesežnikovom.Veronika Frankovská v úvode diskusie uviedla, že nedávno v Demagóg.sk overovali veľmi rozšírený hoax o tom, že po Európe sa konajú stotisícové zhromaždenia na podporu Ruska. Podľa jej slov to bolo založené na ničom: „Žiadne takéto masové protesty na podporu Ruska sme nezaznamenali. Súčasťou tohto príspevku boli tri fotografie protestov s ľuďmi a vlajkami. Avšak dve z nich pochádzali z roku 2022 a jedna z roku 2020.“ Tretia fotografia podľa Frankovskej navyše zachytávala protest v Moskve proti rozhodnutiu volebnej komisie odmietnuť registráciu viacerých opozičných kandidátov.V druhej časti diskusie politológ Grigorij Mesežnikov zdôraznil, že tesne po brutálnom útoku Ruska na Ukrajinu sa na Slovensku zmenilo verejné nastavenie v prospech podpory našich východných susedov. „Ruské lobby však pokračovalo v aktivitách na diskreditáciu Ukrajiny a Západu. Robert Fico bol v tom čase ako opozičný politik veľmi aktívny a vo svojich mobilizačných stratégiách spájal rôzne témy – okrem covidu to bola energetická kríza, inflácia, a vojna mu prišla vhod, pretože na nej vedel politicky profitovať.“ Podľa Mesežnikova sa následne verejná mienka začala meniť a zodpovednosť za vojnu sa začala pripisovať Ukrajine a NATO.Pri vysvetľovaní slovenského vychýlenia smerom k Rusku, ktoré je podľa Mesežnikova silnejšie ako napríklad v Česku, sa opiera o najaktuálnejšie faktory. Zdôrazňuje, že veľmi silnú až formujúcu úlohu zohrávajú aktivity politických síl, v čom sa Slovensko výrazne líši: „Medzi relevantnými politickými silami u nás nájdeme nositeľov proruského vplyvu a naratívov, ktorí sú pevne zakotvení vo verejnom diskurze a majú silnú podporu i vplyv na mocenské štruktúry.“Moderuje Veronika Jursová Prachárová.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident dorazil i s manželkou na dvoudenní návštěvu Prahy. S českými představiteli jedná o možnostech míru, o zbrojní pomoci i pomoci v oblasti zdravotnictví. Jak se po roce dá zhodnotit česká muniční iniciativa?Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO a nyní výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Jakub Landovský. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedělním setkání s českým protějšekem Petrem Pavlem mimo jiné ocenil českou muniční iniciativu. V rámci ní by Kyjev mohl v průběhu roku získat ještě 1,8 milionu kusů velkorážní munice. „Evropa stojí za očekáváním v navyšování výroby. Což je velká ostuda pro evropský průmysl, že není schopen tak základní výrobek, jakým je velkorážová dělostřelecká munice, vyrábět,“ připomenul Landovský. Česká muniční iniciativa proto podle něj sehrála v podpoře Ukrajiny skutečně významnou roli: „Muniční iniciativa je taková nahodilá náplast na bolest, kterou musíte vyřešit operací. Ta operace se jmenuje posílení obranného průmyslu. Tam má Česká republika nezastupitelnou úlohu.“ V jednáních s vrcholnými představiteli České republiky a zbrojaři pokračuje Volodymyr Zelenskyj i v pondělí. Narozdíl od své poslední návštěvy Prahy před dvěma lety se tentokrát schází i se zástupci opozice, která hovoří o zastavení muniční pomoci.„Předpokládám, že v září, kdy bude volební situace u nás na vrcholu, tak už bude situace na Ukrajině prostě jiná. Že v září bude příměří, nebude intenzivní boj,“ řekl Landovský. Jak důležité je, že se ukrajinský prezident v Praze schází i se zástupci opozičních sil? Kam se posunula jednání o ukončení války? A co by znamenalo, kdyby se z nich stáhly Spojené státy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.

Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.

Americké ministerstvo financí oznámilo, že podepsalo s Ukrajinou dohodu o nerostných surovinách. Země se zároveň dohodly na zřízení americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu. Dohoda je považována za klíčovou pro zajištění přístupu Ukrajiny k budoucí americké vojenské pomoci.

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prečo spadla Američanom stíhačka do mora. Dôležité body dôležitej zmluvy Ukrajiny s USA o nerastných surovinách. Prečo by mal Robert Fico zostať v Moskve. Účinkujú: gen. Pavel Macko a Eugen Korda Podcast vychádza každý piatok.

Dnes začaly maturity – jak by se mohly do budoucna změnit? Strana Nigela Farage získala jedno křeslo v britském parlamentu – znamená to zásadní posílení této strany? A jak vypadají detaily dohody o nerostném bohatství uzavřené mezi Ukrajinou a Spojenými státy?

Americké ministerstvo financí oznámilo, že podepsalo s Ukrajinou dohodu o nerostných surovinách. Země se zároveň dohodly na zřízení americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu. Dohoda je považována za klíčovou pro zajištění přístupu Ukrajiny k budoucí americké vojenské pomoci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes začaly maturity – jak by se mohly do budoucna změnit? Strana Nigela Farage získala jedno křeslo v britském parlamentu – znamená to zásadní posílení této strany? A jak vypadají detaily dohody o nerostném bohatství uzavřené mezi Ukrajinou a Spojenými státy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.

Děti z různých koutů světa, které mají nulovou nebo minimální znalost češtiny, zná české školství už desítky let. Nejvýraznější skupinou jsou v posledních třech letech studenti z Ukrajiny. Přišli z válkou zasažené země a ocitli se ve třídách, kde nikomu nerozuměli. Čelí nejen jazykové bariéře, ale i nejednotnému systému podpory. Někteří už úspěšně složili přijímací zkoušky na střední školy, jiní se „ztrácejí v překladu“ a nerozumí výuce. Jak podpořit jejich vzdělávání?

Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Ukrajinu, aby uznala ruskou kontrolu nad téměř všemi okupovanými částmi Ukrajiny a smířila se s tím, že nebude členem NATO. Spojené státy navíc zruší sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je mezi dvěma mlýnskými kameny, zato v Rusku museli otevřít pár lahví dobrého šampaňského,“ hodnotí návrh pro Český rozhlas Plus politický geograf Jan Kofroň.

Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Ukrajinu, aby uznala ruskou kontrolu nad téměř všemi okupovanými částmi Ukrajiny a smířila se s tím, že nebude členem NATO. Spojené státy navíc zruší sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je mezi dvěma mlýnskými kameny, zato v Rusku museli otevřít pár lahví dobrého šampaňského,“ hodnotí návrh pro Český rozhlas Plus politický geograf Jan Kofroň.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kyjev je připraven jednat, ale ne kapitulovat, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková k včerejší londýnské schůzce zástupců USA, Británie, Francie, Německa a Ukrajiny o příměří na Ukrajině. Proč se nakonec jednalo jen na nižší diplomatické úrovni? A přinesla schůzka nějaký posun? Politický geograf Michael Romancov ještě vysvětlí, proč Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří, a přiblíží, jak se Moskva připravuje na oslavy konce druhé světové války.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kyjev je připraven jednat, ale ne kapitulovat, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková k včerejší londýnské schůzce zástupců USA, Británie, Francie, Německa a Ukrajiny o příměří na Ukrajině. Proč se nakonec jednalo jen na nižší diplomatické úrovni? A přinesla schůzka nějaký posun? Politický geograf Michael Romancov ještě vysvětlí, proč Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří, a přiblíží, jak se Moskva připravuje na oslavy konce druhé světové války.

„Kdyby krokodýli měli trochu rozumu, určitě by vznikl krokodýlismus,“ ironizuje lidskou tendenci vytvářet ideologie a kulty, které často postrádají racionální základ, politolog, překladatel a publicista Alexander Tomský. Současným americkým fenoménem je trumpismus. „Je vysoce racionální z hlediska amerických dějin, protože je to útok na progresivismus. Je to také návrat k americkému patriotismu a k izolacionismu,“ rozebírá Tomský.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Omeletkách si budeme povídat o Velikonocích. Ty byly pro mého otce svátkem roku. Věděla jsem, že už v šest ráno k nám do bytu vtrhnou tátovi kamarádi z Ukrajiny a budou na mě lít parfémy a studenou vodu. A věděla jsem, že budou zmrtvýchvstání Ježíše Krista zapíjet kořaličkou až do hluboké noci. Uslyšíte příspěvek Aleny Nedomové Velikonoční neděle. Halina Pawlowská nabídne povídku Jak blbá, tak široká. A přidá recept na svou domácí nádivku.

Navyšovanie platov lekárov, ale aj ďalšieho zdravotníckeho personálu bolo témou posledných mesiacov. Koncom decembra dokonca hrozilo, že lekári kvôli neochote vlády pristúpiť na valorizáciu dohodnutú ešte za čias Matoviča, podajú hromadné výpovede. Aj keď k dohode nakoniec došlo, problém, ktorý bude mať Slovensko s nedostatkom zdravotníkov to nerieši. Najnovšia analýza Rady pre rozpočtovú zodpovednosť hovorí hlavne o nedostatku sestier. „Ich počty začnú klesať už po roku 2030 a v roku 2035 bude pokles pomerne výrazný. O pätnásť rokov nám bude chýbať asi päťtisíc sestier, o dvadsať rokov približne sedemtisíc a o dvadsať päť rokov asi desať až jedenásťtisíc sestier, čo je pomerne veľa, keďže počet pacientov bude stále rásť,“ vysvetľuje Zuzana Múčka, vedúca oddelenia makroekonomických analýz a prognóz a hlavná modelárka Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Problém treba podľa nej riešiť komplexne, vrátane využitia aktuálnych populačne silných ročníkov. Potenciál otvoriť nové triedy na zdravotníckych školách je podľa nej na ôsmich miestach v rámci krajiny - v Trenčíne, Trnave, Žiline, Banskej Bystrici, Prešove, v Košiciach a Michalovciach. Len tieto triedy navyše by dokázali vygenerovať asi 200 absolventov práve v čase, kedy by počet sestier v systéme začal viditeľne klesať. „Priestor tu je a treba to riešiť čo najskôr,“ dodáva Múčka. So starnúcim obyvateľstvom sa navyše musíme pripraviť na zvyšujúce sa náklady na zdravotnú starostlivosť. Dnes totiž platíme približne 5,8 percenta HDP ročne na zdravotníctvo. Do roku 2040 tieto výdavky spoločne s výdavkami na dlhodobú starostlivosť vzrastú o 1,5 percenta HDP. A to z dôvodu starnutia obyvateľstva. „Zdravotná starostlivosť o päťdesiatročného človeka stojí približne dvakrát toľko ako starostlivosť o dvadsaťpäť ročného. Keď sa pozrieme na sedemdesiat až osemdesiatročného pacienta, náklad je až štvornásobný,“ vyratúva Múčka. Zvládne takéto niečo slovenské zdravotníctvo, ktoré je už aj tak v katastrofálnom stave? A čo všetko treba zmeniť, aby vôbec mal kto starnúce Slovensko ošetriť? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá vedúca oddelenia makroekonomických analýz a prognóz a hlavná modelárka Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Zuzana Múčka. ​V rozhovore sa dozviete: 2:08 Čo dnes definuje počet lekárov. 4:55 Ako sa počet lekárov zmení v najbližších 10 rokoch. 8:30 Prečo fakulty uprednostňovali zahraničných medikov. 10:22 Prečo chcú niektoré fakulty od dohody s vládou odstúpiť. 13:41 Pravdepodobnosť návratu medikov z Čiech. 16:58 Aktuálne počty zdravotných sestier. 21:11 Kedy budeme mať nedostatok sestier. 21:55 Väčší záujem študovať za zdravotnú sestru/brata. 25:30 Koľko vyštudovaných sestier toto povolanie robí. 27:52 Začlenenie sestier z Ukrajiny na pracovný trh. 32:36 Výpadok sestier v praxi. 34:03 Zvýšenie nákladov na zdravotníctvo. 35:32 Ako problém so sestrami a lekármi riešia v zahraničí. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #52 s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny o tom, čeho chce Moskva docílit ve válce i v jednáních o míru

Západní politici označili ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy za zbabělý barbarský válečný zločin. Rusové tvrdí, že ukrajinská strana údajně používá obyvatelstvo jako živé štíty pro setkání vojenských činitelů. „Vidíme téměř nekončící řadu ruských útoků na jednoznačně civilní cíle,“ říká v pořadu Interview Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková.

Západní politici označili ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy za zbabělý barbarský válečný zločin. Rusové tvrdí, že ukrajinská strana údajně používá obyvatelstvo jako živé štíty pro setkání vojenských činitelů. „Vidíme téměř nekončící řadu ruských útoků na jednoznačně civilní cíle,“ říká v pořadu Interview Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump v kampani s nadsázkou sliboval, že válku na Ukrajině vyřeší do 24 hodin. Po nástupu do funkce uznal, že to bude trvat déle. Jeho tým zmiňoval, že doufá v dosažení příměří do Velikonoc. Kam Trump dokázal za tři měsíce konflikt posunout?  Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Americký prezident Donald Trump opět vyjádřil přesvědčení, že by se už brzy mohlo přiblížit jím slibované příměří na Ukrajině. V pondělí prohlásil, že brzy budou na stole velmi dobré návrhy na zastavení konfliktu. Trumpova zpočátku velmi intenzivní iniciativa ale zatím žádné konkrétní změny nebo zklidnění situace nepřinesla. Podle Kopečného Ukrajinci pochopili, jak přistupovat k Trumpovi. „Prezident Zelenskyj to od schůzky v Bílém domě dělá dobře. Ukrajina už přesně ví, co Trumpa zajímá. Nejsou to emoce, ale pragmaticky hovoří o ekonomických výhodách toho spojení. Když Zelenskyj začne mluvit o patriotech, okamžitě řekne: my si to chceme zaplatit za vlastní peníze, pojďme se o tom bavit,“ popsal Kopečný.Boje na Ukrajině ale dál pokračují a oběťmi krvavých útoků jsou i nadále civilisté. Podle OSN už od zahájení ruské agrese proti Ukrajině v únoru 2022 zahynuly tisíce ukrajinských civilistů, včetně žen a dětí. Civilních obětí přibývá i na ruské straně. Moskva ale stále trvá na tom, že ruská armáda útočí „výhradně na vojenské a vojenství blízké cíle.“ Kreml toto tvrzení zopakoval i po nedělním leteckém úderu na město Sumy na severu Ukrajiny. Ruský útok na Květnou neděli, kdy mnoho věřících mířilo do kostela, podle úřadů připravil o život 35 lidí včetně dvou dětí a dalších 119 lidí zranil. Úder, který patří k nejtragičtějším v letošním roce, označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za terorismus. Jaké máme další plány týkající se pomoci Ukrajině? A jak daleko je konec války?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zhruba 70 procent uprchlíků z Ukrajiny zůstane v Česku natrvalo. Uvádí to aktualizovaná studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Číslo odpovídá i průběžným výsledkům výzkumu Hlas Ukrajiny, podle kterých chtělo v prosinci 2022 v cizině zůstat 43 procent dotázaných, loni na podzim to byly už tři čtvrtiny.

Tak jako je dobrými úmysly dlážděna cesta do pekla, mohou někdy aktivity pekla skončit krachem pekelníka. 14.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Rusi pokračujú vo vraždení na Ukrajine. Naposledy ich raketa zabila na detskom ihrisku deväť detí a ich rodičov. A Rusi, napriek snahám Ukrajiny a západu o prímerie, útočia a zabíjajú ďalej.V Bruseli sa stretla koalícia ochotných, ktorú vedú Francúzi a Briti. Rokuje sa o možnom vyslaní mierových jednotiek po tom čo bude vyrokovaná mierová dohoda. Slovensko za spoločným stolom stále chýba.Ako prebiehajú rokovania európskych lídrov bez Slovenska? Kto všetko je v koalícii ochotných a čo sú ochotný podniknúť? Ako to vyzerá s mierovou dohodou, alebo aspoň s prímerím, ktoré chcel s Putinom vyrokovať Trump? Má o tom vôbec Putin záujem ale chce ďalej vraždiť? A čo na to Slovensko, ako modernizujeme armádu a prečo Andrej Danko tlačí na výmenu náčelníka generálneho štábu, generála Daniela Zmeka? Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe Pavlom Mackom.

Znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA nepřineslo jen rozhořívající se celní válku, přiostřilo také nahromaděné rozpory uvnitř NATO, týkající se vztahů s Ruskem, vojenskou podporou Ukrajiny či vojenských rozpočtů členských zemí. Jak říká ruský historik Alexej Uvarov, působící na Bonnské univerzitě, dějiny Aliance jsou řetězcem konfliktů a kompromisů – díky kterým NATO úspěšně funguje už tři čtvrtě století.

„Putin se to snaží maskovat, ale Rusové mají taky problém. Jinak by o příměří vůbec nejednali. Sledujeme předehru ve větší hře,“ říká ve Studiu N válečná reportérka Petra Procházková. Spojené státy pod vedením Trumpovy administrativy se podle ní místo jasného podporovatele Ukrajiny pasovaly do role prostředníka a vyvíjí teď velký tlak na obě strany. „Trump je mistr metody cukru a biče. A ten bič je obrovský, dlouhý a jeho švih bolí jak Zelenského, tak Putina,“ líčí. Podaří se nakonec vyjednat příměří? Nevyužily by ho obě strany jen k přezbrojení? A kdy Evropa najde novodobého Churchilla a promění silná slova v konkrétní činy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion.  

Spojené štáty po stretnutí s ukrajinskou delegáciou v Saudskej Arábii obnovili vojenskú pomoc, ktorú ešte minulý týždeň pozastavili. Kyjev naopak súhlasil s návrhom na tridsaťdňové prímerie s Ruskom. Spolupracovať začali aj tajné služby USA a Ukrajiny. Vladimir Putin reagoval, že sú otvorení prímeriu, ale treba na to viac diskusií, vyzeral, že sa veľmi neponáhľa dohodnúť sa. A u nás doma sa dejú veci - Peter Kotlár ako jediný na svete zistil, že vakcíny proti covidu menia DNA, nevie to podložiť, neodpovedal na otázky a odmieta zverejniť, ako na to vlastne prišiel.A koaličná kríza stále trvá - poslanci Ferenčák, Šalitroš, Migaľ stále nepovedali, či podporia koalíciu. Migaľ rokoval s Progresívnym Slovenskom, no koalícia sa tvári sebavedome, že na najbližšej schôdzi zvolí nového šéfa parlamentu. A v Chorvátsku sa tiež zrejme našli nejakí protislovenskí a protištátni novinári - v tajomších médiách vyšiel článok, že na jadranskom pobreží si stavia Robert Fico vilu.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a hosť Tomáš Hudák.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: TA3, TASR, The Times, Markíza, Facebook/Peter Pellegrini, Robert Fico, Igor Matovič–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Prezident Donald Trump promlouvá k té části Ameriky, která si myslí, že se dnes Spojené státy svou podporou Ukrajiny zapojily do nekonečné války stejně jako v Iráku a Afghánistánu, je přesvědčený Jan Surotchak, dlouholetý ředitel pro spolupráci s Evropou z Mezinárodního republikánského institutu. „Trumpovi jde o uzavírání dohod. Do hlavy mu nevidím, ale podle mě si myslí, že od chvíle, kdy Ukrajinci vytlačili Rusy od Kyjeva, se nic moc nezměnilo,“ říká v Interview Plus.