POPULARITY
Categories
Na neformálním summitu lídrů EU v Kodani zatím jen testoval šéf evropské rady António Costa plán na obejití veta, kterým Maďarsko blokuje zahájení příprav na vstup Ukrajiny a Moldavska do unie. Už to je ale svým způsobem průlom.
Během lekce CrossFitu jeden muž pomalu a metodicky zvedá závaží na posilovacím stroji. Dvaapadesátiletý Andrij Chrystiuk přijel do Lvova na západě Ukrajiny teprve před několika dny. Je veterán a snaží se tam zotavit z válečného traumatu. Znovuzačleňování Ukrajinců vracejících se z války se věnuje americká stanice NPR.
Moldavsko je ve vztahu k Evropě něco jako dvojče daleko větší Ukrajiny. Obě země potřebují vstup do Evropské unie i NATO, obě země jsou ve válce.
Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje: „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Moldavsko je ve vztahu k Evropě něco jako dvojče daleko větší Ukrajiny. Obě země potřebují vstup do Evropské unie i NATO, obě země jsou ve válce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Generál Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny, koncem týdne na serveru Zn.ua zveřejnil stať o vývoji války mezi Ruskem a Ukrajinou z hlediska vojenské vědy. Zaujal mě mimo jiné odstavec o taktice, kterou používají Rusové k narušení ukrajinské obrany.
Generál Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny, koncem týdne na serveru Zn.ua zveřejnil stať o vývoji války mezi Ruskem a Ukrajinou z hlediska vojenské vědy. Zaujal mě mimo jiné odstavec o taktice, kterou používají Rusové k narušení ukrajinské obrany.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ukrajinský Kryvyj Rih známe ze zpráv jako město, na které Rusko často útočí raketami a drony. Jedno z nejvýznamnějších průmyslových center Ukrajiny i celého bývalého Sovětského svazu je zajímavé také svou délkou přes 100 kilometrů nebo jedinou podzemní tramvají v zemi.
Ukrajinský Kryvyj Rih známe ze zpráv jako město, na které Rusko často útočí raketami a drony. Jedno z nejvýznamnějších průmyslových center Ukrajiny i celého bývalého Sovětského svazu je zajímavé také svou délkou přes 100 kilometrů nebo jedinou podzemní tramvají v zemi.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hostia: Igor Melicher (štátny tajomník na Ministerstve obrany SR; Smer-SD) a Tomáš Valášek (poslanec NR SR; Progresívne Slovensko). | Šéfka eurokomisie Ursula von der Leyenová v prejave o stave Únie hovorila o potrebe vybudovať „múr proti dronom“ na východnej hranici NATO. EK poskytne šesť miliárd eur a uzavrie s Ukrajinou spojenectvo v oblasti bezpilotných lietadiel. Zástupcovia pohraničných štátov a Ukrajiny by mali rokovať v piatok, pozvanie však nedostalo Slovensko ani Maďarsko. Ako by mal takýto múr vyzerať a z akých komponentov by mal byť zložený? Aké sú dôvody vynechania Slovenska a Maďarska z rokovaní? Nakoľko ojedinelý prípad to je a čo to hovorí o pozícii Slovenska v obrannej schéme európske a atlantickej obrany v regióne? O aký formát rokovaní v piatok pôjde a aký je očakávaný ďalší postup? Posledné týždne priniesli bezprecedentné prípady narušenia vzdušného priestoru spojencov – takmer dvoma desiatkami útočných dronov v Poľsku a viac ako desaťminútovým incidentom ruských stíhačiek v Litve. Ruské drony už boli aj nad územím Rumunska. Bola reakcia dotknutých štátov a Aliancie adekvátna? Čo by mohlo spôsobiť zostrelenie nepriateľskej stíhačky vo vzdušnom priestore NATO? Mali by krajiny Aliancie na bezprostredné letecké hrozby reagovať už nad územím Ukrajiny, ako tá sama požaduje? Nakoľko slovenské obranné plány reflektujú realitu modernej vojny a hrozby nových autonómnych a bezpilotných zbraní? Akým spôsobom je aktuálne zabezpečená ochrana vzdušného priestoru? V akom štádiu je nákup systémov protivzdušnej obrany, ak vláda schválila obchod s Izraelom pred rokom? | Obrana Slovenska pre dronovými hrozbami. | Moderuje: Juraj Jedinák; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.
Čtyři chlapi diskutující cestou z Ukrajiny o chlebu, rutinách a o tom, jak chutná Ježíš.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Zuzana Cascino študovala žurnalistiku a fyzioterapiu, momentálne sa ako dobrovoľníčka na Ukrajine venuje deťom s fyzioterapeutickými potrebami. Píše, odkedy si pamätá svoje sny - básne, texty a poviedky sa jej totiž snívajú. Vychádzali jej denníkové črty a básne z ciest po Ukrajine v časopise Fraktál. Básne publikovala aj v Romboide. Pripravuje knihu básní a krátkych, poetických čŕt z Ukrajiny. Pracovne ju volá Buď láska. Venuje sa aj slam poetry, tohto roku napríklad vyhrala slam na Pohode.
Polsko sice stojí na straně Ukrajiny napadené Ruskem, to ale neznamená, že jsou jejich historické a společenské jsou bezproblémové. Jedním z důvodů je tzv. Volyňský masakr z let 1943 až 1944, při kterém na tehdy polském území – dnes ukrajinském –, okupovaném nacistickým Německem, ukrajinští nacionalisté masově zavraždili desítky tisíc etnických Poláků.
Opozícia bude pokračovať v protestoch, ďalší bude päť v utorok. K čomu budú protesty smerovať a chystá sa aj štrajk. Drony by podľa neho mali krajiny NATO zostreľovať ešte nad územím Ukrajiny.V podcaste s Michalom Šimečkom sa dozviete:– od 1. minúty – ako je spokojný s počtom ľudí na protestoch;– po 3:30 – čo chce protestami dosiahnuť;– od 4:30 – či bude generálny štrajk 17. novembra;– po 6:00 – či na protesty chodia stále tí istí ľudia, alebo sa teraz pridávajú aj dôchodcovia;– od 8:00 – čo spraví inak, aby spolupráca s inými stranami nedopadla ako Truban, Kiska, Beblavý a Hlina;– po 9:40 – či bude PS spájať strany na jednu kandidátku alebo nie;– od 12:30 – či za konsolidáciu môže Igor Matovič a či práve preto nie je na protestoch;– po 13:20 – do akej miery si vie predstaviť spoluprácu s Igorom Matovičom do budúcnosti;– od 17:00 – či konsolidáciu spôsobil aj Eduard Heger, ktorý je dnes pre PS partnerom;– po 19:00 – čo treba urobiť s energodotáciami;– od 20:00 – ktorá vláda najviac ublížila rozpočtu;– po 21:30 – že konsolidácia, pri ktorej rastie dlh, nemá zmysel;– od 22:30 – či treba celú konsolidáciu zrušiť a či by to neoblo ešte horšie;– po 24:30 – ako bude konsolidovať Progresívne Slovensko v budúcich vládach;– od 26:00 – ktoré dane a odvody by znižovali a ktoré naopak zvyšovali;– po 28:00 – koľko štátnych tajomníkov bude mať vláda pod vedením PS;– od 29:00 – čo by PS urobilo s trinástymi dôchodkami;– po 30:00 – či boli drony útokom Ruska na Poľsko;– od 33:00 – kto bude musieť kúpiť systém protivzdušnej obrany;– po 35:00 – že Poľsko a Rumunsko zareagovalo streľbou, keď zostrelili drony;– od 36:00 – že drony by sme mali zostreliť ešte na ukrajinskom území;
S Josefem Časarem z Univerzity obrany o přepisování vojenských učebnic, střelbě z brokovnic i laserů na drony a lekcích z Ukrajiny. Moderuje Štěpán Sedláček.Ruské bezpilotní letouny nebývale narušily vzdušný prostor členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie – konkrétně Polska a Rumunska. "Působí to tak, že si Rusko oťukává potenciálního protivníka a rychlost jeho reakce. Jsou také schopní zjistit citlivost různých senzorů, které drony detekují, a odhalit nějaká slabá místa, kudy by se dalo proniknout," říká vojenský expert Josef Časar z Univerzity obrany. "Toto se také dělá, když chcete otupit protivníka. Posíláte další a další drony, aby si na to zvyknul. Pak jich můžou najednou poslat víc s cílem splnit nějaký jiný úkol," dodává pověřený vedoucí Katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií UNOB. Využití dronů na Ukrajině vyjevuje, že tato technologie podstatně mění podobu války a vojenské taktiky. Jak se v reakci na to vyvíjí protidronová obrana? Které technologie a postupy připadají v úvahu? A jak se na rizika spojená s podobnými útoky připravuje armáda v Česku? Co čekat do budoucna s ohledem na zapojení umělé inteligence a početných rojů (swarmů) více či méně autonomních dronů? Nejen na to se ptal Josefa Časara v podcastovém rozhovoru Štěpán Sedláček.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem realistický optimista. Na svět nahlížím realisticky, ale ve finále vidím světlo na konci tunelu,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza na speciálním večeru Čestmír Live: Tři roky na scéně. Vysvětluje, proč se snaží složité mezinárodní události vysvětlovat co nejjednodušeji – aby jim rozuměl každý. „Nechci inklinovat k aktivismu, nechci lidi odradit. Ti nerozhodnutí chtějí slyšet analýzu A, analýzu B a potom syntézu,“ vysvětluje s tím, že i volič SPD pak musí pochopit, že když Ukrajina prohraje, nebudeme v Česku mít tři sta tisíc uprchlíků, ale třeba až pět milionů. Připomíná, že reakci NATO na ruské drony v Polsku považuje za úspěch: během minut vzlétly nizozemské F-35, polské F-16 a italský letoun včasné výstrahy. „Koordinace zafungovala. K žádným zásadním škodám nedošlo, nula lidských obětí,“ chválí alianční reakci Bříza. Zároveň ale varuje, že Evropa není připravená na balistické rakety a vymezuje se také vůči kritice Donalda Trumpa: „Moderní je okopávat mu kotníky, ale já na to nenaskočím. Je to náš nejbližší spojenec a tím nic nevyřešíme,“ nabádá s tím, že je důležité naučit se s prezidentem USA zacházet tak, jak to umí třeba generální tajemník NATO Mark Rutte. Zásadní je podle něj vůle. „Když nemáte vůli se bránit, tak nemáte šanci vyhrát,“ připomíná s odkazem na rok 1938, kdy se podle něj československá společnost měla bránit. „V jakémkoliv jiném státě by na vás koukali, jak tele na nový vrata, že se na to vůbec ptáte. Je přece normální bránit se, když vás někdo napadne,“ tvrdí Bříza. A pak se rozhovor stáčí k jeho vlastní cestě. Vyrůstal v rodině, kde otec koupil společnost Koh-i-Noor. „Slíbil jsem mu, že si udělám i vysokou školu ekonomickou, abych rozuměl podnikání,“ vzpomíná analytik. Dnes se mu ale vedle znalosti mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky hodí i ekonomické vzdělání. „Když se mluví o sankcích, clech, mezinárodním obchodu nebo fiskální politice, rozumím kontextu,“ říká Bříza, který už dvacet let vyučuje na Univerzitě Karlově předmět o jaderném soupeření velmocí a působil v Německu i ve Švédsku. Co dnes znamená být realistickým optimistou v zemi, kde část společnosti pochybuje o Západu a kde sílí hlasy volající po odklonu od podpory Ukrajiny? O čí podpoře v případě eskalace konfliktu s některým z aliančních států Bříza nepochybuje a proč je to noční můra Vladimíra Putina? A může se změnit postoj ČR k NATO nebo ukrajinské pomoci po říjnových volbách? Poslechněte si celý rozhovor.
Dvě desítky ruských dronů minulý týden vnikly do vzdušného prostoru Polska. Odstartovaly proti nim polské a nizozemské stíhačky. NATO následně aktivovalo článek 4. V podcastu Zbytečná válka s redaktorem Alexem Švamberkem označil analytik Milan Mikulecký reakci za správnou. Správné je i vyslání českých vrtulníků. Podle něj je však potřeba zřídit na západě Ukrajiny bezletovou zónu.
Opozícia bude pokračovať v protestoch, ďalší bude päť v utorok. K čomu budú protesty smerovať a chystá sa aj štrajk. Drony by podľa neho mali krajiny NATO zostreľovať ešte nad územím Ukrajiny.V podcaste s Michalom Šimečkom sa dozviete:– od 1. minúty – ako je spokojný s počtom ľudí na protestoch;– po 3:30 – čo chce protestami dosiahnuť;– od 4:30 – či bude generálny štrajk 17. novembra;– po 6:00 – či na protesty chodia stále tí istí ľudia, alebo sa teraz pridávajú aj dôchodcovia;– od 8:00 – čo spraví inak, aby spolupráca s inými stranami nedopadla ako Truban, Kiska, Beblavý a Hlina;– po 9:40 – či bude PS spájať strany na jednu kandidátku alebo nie;– od 12:30 – či za konsolidáciu môže Igor Matovič a či práve preto nie je na protestoch;– po 13:20 – do akej miery si vie predstaviť spoluprácu s Igorom Matovičom do budúcnosti;– od 17:00 – či konsolidáciu spôsobil aj Eduard Heger, ktorý je dnes pre PS partnerom;– po 19:00 – čo treba urobiť s energodotáciami;– od 20:00 – ktorá vláda najviac ublížila rozpočtu;– po 21:30 – že konsolidácia, pri ktorej rastie dlh, nemá zmysel;– od 22:30 – či treba celú konsolidáciu zrušiť a či by to neoblo ešte horšie;– po 24:30 – ako bude konsolidovať Progresívne Slovensko v budúcich vládach;– od 26:00 – ktoré dane a odvody by znižovali a ktoré naopak zvyšovali;– po 28:00 – koľko štátnych tajomníkov bude mať vláda pod vedením PS;– od 29:00 – čo by PS urobilo s trinástymi dôchodkami;– po 30:00 – či boli drony útokom Ruska na Poľsko;– od 33:00 – kto bude musieť kúpiť systém protivzdušnej obrany;– po 35:00 – že Poľsko a Rumunsko zareagovalo streľbou, keď zostrelili drony;– od 36:00 – že drony by sme mali zostreliť ešte na ukrajinskom území;
Jmenoval se Ivan a bylo mu 15 let. Jako brigádník si měl v létě přivydělávat úklidem ve firmě, která vyrábí stavební materiály. V srpnu letošního roku mu ale jeden ze strojů v továrně amputoval ruku a mladý muž, původem z Ukrajiny, zranění podlehl. Tragický případ z Velkých Hydčic na Klatovsku a okolnosti, které poté vyšly najevo, tak nasvítily problém nelegálního zaměstnávání v Česku.Host: Petr Švihel - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Více informací o živém natáčení podcastu MDŽ, které proběhne ve čtvrtek v brněnském divadle Reduta, najdete zde.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Polské úřady zadržely kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Před týdnem polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak odolná je Severoatlantická aliance na svém východním křídle? A dokáže reagovat na nové hrozby dostatečně rychle? Komentátor Petr Šabata ještě přiblíží slovenský konsolidační balíček a zhodnotí i slovní přestřelku mezi premiéry Maďarska a Švédska.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Polské úřady zadržely kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Před týdnem polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak odolná je Severoatlantická aliance na svém východním křídle? A dokáže reagovat na nové hrozby dostatečně rychle? Komentátor Petr Šabata ještě přiblíží slovenský konsolidační balíček a zhodnotí i slovní přestřelku mezi premiéry Maďarska a Švédska.
Tři týdny před sněmovními volbami zůstává favoritem na vítězství hnutí ANO. Strany současné vlády deklarují, že s ním do spolupráce nepůjdou. Šéf ANO Andrej Babiš připouští spolupráci s SPD nebo se Stačilo!. „My jsme byli první strana, která vyprovodila komunisty po 30 letech z Parlamentu České republiky,“ reagoval první místopředseda ANO Karel Havlíček na dotaz, zda si dokáže představit, že by jeho hnutí přivedlo k moci strany vstřícné k Rusku. „V době, když jsme měli premiéra, v době, když jsme byli dominantní stranou ve Sněmovně, tak komunisté skončili. V době, kdy je zde vláda Petra Fialy, tak se s velkou dávkou pravděpodobnosti komunisté zase vrátí. Já z toho radost nemám,“ řekl Havlíček ve volebním speciálu Ptám se já, který se natáčel 15. září před publikem v prostoru Next Zone na pražském Smíchově. Zda na společnou vládu ANO s hnutím SPD nebo komunisty z koalice Stačilo! po volbách nakonec dojde, ale odpovědět nechtěl. „V té debatě se objevují úplně všechny strany, které dnes jsou. Když si jenom vezmete všechny možné varianty od většinové vlády přes nějakou menšinovou vládu, což není možné nikdy vyloučit, tak teď samozřejmě nedokážu říct, s kým vším by to šlo.“První místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček zatím také neví, jak by hlasoval o případné žádosti o zbavení imunity předsedy hnutí Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. „Zatím vůbec netuším, jak se to bude vyvíjet. Nechci dělat hostinského, účet ještě není. Jak znám pana Babiše, tak on sám bude chtít to, abychom ho zbavili tak, jako to bylo naposledy,“ uvedl Havlíček. „Ale počkejme si, jak to dopadne. A potom to bude taky třeba i o nějakém názoru hnutí ANO, které zase těžko dnes můžu předjímat. Protože ani není postavený klub. Ten bude na základě toho, kolik bude mít poslanců. Ten se musí sejít a musí si říct, jaké bude mít stanovisko.“Jak by Andrej Babiš tentokrát vyřešil své střety zájmů? Jak bude vypadat podpora Ukrajiny, pokud bude ANO znovu vládnout? A kam by Česko došlo, kdyby vážně chtělo naplnit svůj volební program?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Podnikatel a filantrop Dalibor Dědek je také autorem Iniciativy Dárek pro Putina. „NATO by se mělo rozhodnout, že začne skutečně chránit vzdušný prostor. Drony je potřeba zastavovat už na území Ukrajiny,“ vyzývá v pořadu Osobnost Plus poté, co americký prezident o víkendu podmínil uvalení dalších sankcí ze strany USA shodou všech států Severoatlantické aliance. Dědek však vnímá Trumpovo sdělení spíše jako prázdné gesto.
Celý rozhovor najdete na našem HeroHero nebo Patreonu.Exkluzivní rozhovor s Andrejem Babišem. Co by udělal první den ve Strakovce a kde vezme peníze? Jak chce zatočit s ETS 2, co plánuje s ČEZem a jakou cenu si představuje pro minoritáře? Koho by si vzal do vlády? Proč smazal SMS od prezidenta Pavla? Co říká na rozpočet, daně a zdravotnictví? Jak vidí (ne)podporu Ukrajiny, referendum o euru a proč v žádném případě ne referendum o setrvání v NATO? A jak zpětně hodnotí útok na mítinku a vlastní kondiční disciplínu podle Whoop.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.
Podnikatel a filantrop Dalibor Dědek je také autorem Iniciativy Dárek pro Putina. „NATO by se mělo rozhodnout, že začne skutečně chránit vzdušný prostor. Drony je potřeba zastavovat už na území Ukrajiny,“ vyzývá v pořadu Osobnost Plus poté, co americký prezident o víkendu podmínil uvalení dalších sankcí ze strany USA shodou všech států Severoatlantické aliance. Dědek však vnímá Trumpovo sdělení spíše jako prázdné gesto.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Putin testuje NATO, jeho režim ohrozuje celú Európu“ či „Poľsko je najbližšie k ozbrojenému konfliktu od druhej svetovej vojny“. Titulky, ktoré zachytávali stredajší incident s ruskými dronmi na poľskom území. A teda na území NATO a Európskej únie. Stále nie je jasné, či išlo o náhodný incident, za ktorým bolo zlyhanie techniky, alebo o vedomú provokáciu zo strany Ruska.Pre samotné Poľsko a Alianciu však bude zásadné, ako tento prípad vyhodnotia – a či vôbec dokážu nájsť jednotnú odpoveď.Incident však naplno obnažil fakt, že mier je krehký aj za hranicami napadnutej Ukrajiny a ostrý konflikt nemusí zostať len v ich zovretí. Šéf OSN António Guterres hovorí dokonca o „reálnej hrozbe expanzie tohto ničivého konfliktu“.Čo to znamená pre budúcnosť európskej bezpečnosti? Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Musíme ďaleko viac investovať do našej vlastnej obrany v kľúčovom a vypätom regióne východného krídla NATO a Európskej únie. Pretože tam sa budú diať veci. My sa na ne musíme čo najviac zamerať a venovať im ďaleko väčšiu pozornosť a zdroje. A týka sa to nielen Poľska, ale aj vášho Slovenska a susedov na juh: Maďarska, Rumunska a Bulharska,“ tvrdí analytik Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
„Putin testuje NATO, jeho režim ohrozuje celú Európu“ či „Poľsko je najbližšie k ozbrojenému konfliktu od druhej svetovej vojny“. Titulky, ktoré zachytávali stredajší incident s ruskými dronmi na poľskom území. A teda na území NATO a Európskej únie. Stále nie je jasné, či išlo o náhodný incident, za ktorým bolo zlyhanie techniky, alebo o vedomú provokáciu zo strany Ruska.Pre samotné Poľsko a Alianciu však bude zásadné, ako tento prípad vyhodnotia – a či vôbec dokážu nájsť jednotnú odpoveď.Incident však naplno obnažil fakt, že mier je krehký aj za hranicami napadnutej Ukrajiny a ostrý konflikt nemusí zostať len v ich zovretí. Šéf OSN António Guterres hovorí dokonca o „reálnej hrozbe expanzie tohto ničivého konfliktu“.Čo to znamená pre budúcnosť európskej bezpečnosti? Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Musíme ďaleko viac investovať do našej vlastnej obrany v kľúčovom a vypätom regióne východného krídla NATO a Európskej únie. Pretože tam sa budú diať veci. My sa na ne musíme čo najviac zamerať a venovať im ďaleko väčšiu pozornosť a zdroje. A týka sa to nielen Poľska, ale aj vášho Slovenska a susedov na juh: Maďarska, Rumunska a Bulharska,“ tvrdí analytik Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím víc děti blbnou, tím víc mají strach. A my to nebereme vážně,“ říká dětský psychiatr a psychoanalytik Peter Pöthe. V rozhovoru vysvětluje, že dospělí často přehlížejí úzkosti dětí – ať už z budoucnosti, klimatických změn nebo umělé inteligence. „Jsme úplně hloupí. Mávneme rukou nad tím, že se děti bojí, co tady bude za pět, deset let,“ varuje odborník před tím, jak málo se dnes dospělí snaží nahlédnout na svět očima svých dětí – a to je podle něj velká chyba. Mluví také o tom, jak technologie mění dětské vnímání reality. „Dítě je složené hlavně z toho, na co je jeho mozek připojen. A rodiče na to kašlou, nebo řeknou: zakážu ti chytrý telefon. Vůbec tomu nerozumí,“ upozorňuje na to, jak jsou modely ve světě internetu návykové a nebezpečné a zdůrazňuje, že nestačí je jen zakazovat. Zkreslené vnímání světa ale nemají jen mladiství. Pöthe vypráví také o své účasti na dokumentu Velký vlastenecký výlet a setkání s lidmi, kteří popírají realitu války na Ukrajině. „To, co člověk říká a čemu věří, nemusí vůbec odrážet to, co prožívá,“ vysvětluje psychiatr a dodává, že čím blíž se takoví lidé realitě dostanou, tím agresivněji se mohou bránit. Po návratu z Ukrajiny říká, že je přesvědčen, že podobný konflikt čeká i Česko. „Putin neusiluje o území, ale o destrukci našich hodnot. Dokážu si představit, že pokud Rusko vojensky vyhraje, máme ho tady,“ říká s tím, že si máme uvědomit, že i mezi námi existují lidé, kteří by byli schopni páchat násilí nebo pomáhat tomu, kdo ho koná. Podle Pötheho má každý z nás „potenciál být zlý“. Proto mluví o tom, že nestačí jen respektovat názory, které nás ohrožují – je třeba přiznat, že kdo popírá válku a podporuje Putina, je pro společnost nebezpečný. Vyjadřuje se i k kontroverzi kolem mikiny Izraelských obranných sil, kterou měl na sobě během natáčení dokumentu a vysvětluje, proč by si ji dnes už nevzal. „Od té doby, co Netanyahu zahájil válku v této podobě, s tím nesouhlasím,“ dodává, ale zdůrazňuje, že za situaci v Gaze podle něj nenese odpovědnost pouze Izrael, ale především Hamás. Dětský psychiatr v rozhovoru často opakuje, jak důležité je snažit se při debatě „mít rád“ i lidi s odlišnými názory. Společný dialog by měli hledat lidé nejen ve společnosti, ale také rodiče doma s dětmi. Jak mluvit s lidmi, kteří popírají realitu, aniž bychom je jen odepsali jako „dezoláty“? Proč nestačí jen respektovat jiné názory a kde je hranice, kdy už se musíme bránit? Co dnešní děti nejvíc děsí – a jak jim pomoci, aby se v tom neztratily? A lze být v dnešním světě dobrým rodičem? I to se dozvíte v rozhovoru.
Do polského vzdušného prostoru proniklo v noci na středu 16 ruských dronů, dva spadly u Varšavy. Na žádost Polska aktivovalo NATO konzultace podle článku 4. „Díky varování Běloruska reagovali Poláci rychle a dobře. Sestřelovat levný dron drahou raketou ale příliš ekonomické není,“ říká komentátor Luboš Palata. Podle něj je evropská obrana proti dalekonosným dronům teprve v plenkách, a Unie by se měla urychleně učit od Ukrajiny.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Do polského vzdušného prostoru proniklo v noci na středu 16 ruských dronů, dva spadly u Varšavy. Na žádost Polska aktivovalo NATO konzultace podle článku 4. „Díky varování Běloruska reagovali Poláci rychle a dobře. Sestřelovat levný dron drahou raketou ale příliš ekonomické není,“ říká komentátor Luboš Palata. Podle něj je evropská obrana proti dalekonosným dronům teprve v plenkách, a Unie by se měla urychleně učit od Ukrajiny.
Masové a systémové sexuálne násilie spojené i s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaží Ukrajincov zlomiť, tvrdí. Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na Ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zďaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj takpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na Slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Masové a systémové sexuálne násilie spojené s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaži Ukrajincov zlomiť, hovorí novinárka.Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zdaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj tkpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?
Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?
Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku,“ řekl dnes ruský prezident Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu. „Cílem Putinova výroku i zahraniční politiky Ruské federace je rozklížit Západ. Koalice ochotných má výsledky,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
Robert Fico, Vladimír Putin, na úvod otázka, ako sa máte a kritika Ukrajiny. Z úst ruského prezidenta dokonca zaznela rada vypnúť Ukrajine energetické zálohy, ak bude útočiť na ruskú energetickú infraštruktúru. Z Európy zaznelo oficiálne – no comment.V podcaste Dobré ráno sa Jana Krescanko Dibáková rozpráva so zástupcom šéfredaktorky Jakubom Filom o stretnutí slovenského premiéra s ruským prezidentom.O pohnútkach premiéra, reputačných rizikách a o obraze Slovenska v očiach európskych predstaviteľov, ktorí Vladimíra Putina označili za najväčšieho vojnového zločinca súčasnosti. Realizoval Robert Fico skutočne suverénnu politiku v dialógu s Putinom a v prítomnosti autoritárskych lídrov?Zdroje zvukov: TASR, TA3–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.
Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pri pohľade na súčasnú bezpečnostnú situáciu vo svete, by sa mohlo zdať, že ide o podobnosť čisto náhodnú. Ale zrejme za tým predsa len niečo bude. Uveďme preto jeden citát. „Základom kremeľského neurotického prístupu k svetovým udalostiam je ruský tradičný inštinktívny pocit neistoty.“ Tieto slová Georga Kennana, amerického diplomata, znalca ruských pomerov a popredného člena americkej diplomatickej misie v Sovietskom zväze v kľúčových rokoch 1944 až 1946, sú tak trochu psychologickou diagnostikou. Tá je zároveň súčasťou tzv. Dlhého telegramu, ktorý Kennan adresoval predstaviteľom americkej administratívy. Zahraničná politika Spojených štátov sa krátko po 2. svetovej vojne potácala pri zmätených úvahách o tom, ako utlmiť podozrievavosť niekdajšieho spojenca na východe a kam vlastne ustúpiť, aby bolo možné upokojiť paranoidnú myseľ sovietskeho vodcu Josifa Stalina. Nebol to však len George Kennan, ale aj niekdajší britský vojnový premiér Winston Churchill a mnohí ďalší, ktorí upozorňovali, že reakciou predsa nemôže byť politika ústupkov, ale naopak jedine asertívny a odvážny prístup, ktorý voči vonkajšej hrozbe nasadí rovnako silovú odpoveď. Tieto úvahy získavajú na svojej aktuálnosti i teraz, keď vo vzduchu visí osud Ukrajiny, hrozba jej rozparcelovania a nový ústupok voči tradične agresívnej kremeľskej politike. Pred viac než 75 rokmi sa asertívna odpoveď Západu pretavila do vzniku Severoatlantickej aliancie. A aká je jeho odpoveď dnes? Nebude na škodu pripomenúť si časy, keď Západ dokázal vzdorovať. Prinášame preto staršiu epizódu podcastu Dejiny. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Petrom Marešom, dlhoročným českým diplomatom, historikom a riaditeľom Medzinárodného vyšehradského fondu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.
V září 2022 došlo na dně Baltského moře k výbuchu. Někdo odpálil potrubí plynovodu Nord Stream, jenž zásoboval Evropu ruským plynem. Zpráva obletěla celý svět, ale informací bylo zoufale málo – mluvilo se jen o pronajaté jachtě a neznámé posádce. Spekulací přibývalo, naopak oficiální vyšetřování stagnovalo a státy mlčely.Do pátrání se pustil mezinárodní tým novinářů. Jedním z nich byl polský reportér Wojciech Cieśla, který ve spolupráci s novináři z Německa, Dánska a Švédska mapoval trasu jachty Andromeda, odhalil falešné firmy i nastrčené zástupce – a postupně složil mozaiku, jež vedla až ke skupině z Ukrajiny. Klíčová ale byla i nečinnost polských úřadů – a také otázka, koho se snažily chránit.V rozhovoru s Pavlou Holcovou mluví Wojciech Cieśla nejen o detailech práce na jedné z největších evropských kauz posledních let, ale i o profesní chybě, která mu zničila pověst, a rovněž o tom, jak těžké bylo znovu si ji vybudovat. Epizoda o síle novinářské spolupráce, odvaze klást nepohodlné otázky – a o moři, kde některé lodě raději nezapínají navigaci.Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičinský.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962) a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.
Dejte nám Donbas, zastavíme válku – tvrdí podle západních médií Moskva. Co na to Ukrajinci? A jak to na Rusy zdevastovaném Donbasu teď vlastně vypadá? Zjišťuje na místě Barbora Maxová, zvláštní zpravodajka České televize na východě Ukrajiny. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloDobrovský & Šídlo a bývalý ředitel ČT Petr Dvořák o tom, co čeká Kavčí hory a co politici očekávají od médií veřejné službyPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo s hostem Pavlem Dvořákem z festivalu Krásný ztráty (krasnyztratyvsetice.cz/cs) ze soboty 9. srpna 2025.
Jediná dobrá správa z dnešného summitu Trump - Putin na Aljaške by bola, ak by sa dvaja prezidenti na ničom nedohodli. Aj prímerie či dokonca mier by mohli byť zlými správami pre Ukrajinu aj Európu z dlhodobého hľadiska. Obavy sa týkajú najmä nepredvídateľnosti Donalda Trumpa. Ten aktuálne avizuje, že by si želal ďalšie stretnutie s predpokladanou účasťou Ukrajiny - na to sa však zrejme Rusi nechystajú.Čo by sa stalo, keby sa Trump s Putinom na ničom nedohodli a prečo je to najlepší možný scenár? Na čom je možná dohoda, a bola by vôbec realizovateľná, ak pri stole nie je Ukrajina? V podcaste Aktuality Nahlas odpovedá zahranično-politický expert Aktualít Pavol Štrba.Nahrával Peter Hanák.
Německý kancléř Friedrich Merz ve středu pořádá virtuální schůzku evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Filipa Nerada, bývalého analytika Českého rozhlasu, se ho budou snažit přesvědčit, aby na pátečním summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hájil zájmy Evropy a Ukrajiny. „Scénář by podle nich měl být takový, že nejprve dojde k zastavení bojů a příměří,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus ředitel komunikace think-tanku Globsec.
Americký a ruský prezident se mají 15. srpna sejít na Aljašce a jednat o ruské válce na Ukrajině. Na schůzku reagovali evropští lídři, kteří napsali: „Uspět může pouze přístup, který kombinuje aktivní diplomacii, podporu Ukrajiny a tlak na Ruskou federaci, aby ukončila svou nezákonnou válku.“
V piatok by sa mali stretnúť Vladimir Putin a Donald Trump a mali by sa rozprávať o osude Ukrajiny.Prvé správy pritom naznačujú, že Rusko vlastne nechce mier, ale skôr získať územia bez boja a dostať čas na oddych a prezbrojenie.Čo sa teda deje, či USA zradili Ukrajinu, čo na to Európa a aká nás čaká budúcnosť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Krátky prehľad správRobert Fico odkázal, že je po záchrankovom tendri. Zároveň však zaútočil na koaličného partnera a strane Hlas vyčítal, že svojou komunikačnou nešikovnosťou v prípade dvojmiliardového tendra pomáhala prekryť takzvaný britský škandál.Najvyšší správny súd potvrdil nezákonnosť názvu ulice pomenovanej po Jozefovi Tisovi vo Varíne. Obec musí ulicu premenovať. Podľa prokuratúry názvom ulice obec porušovala zákon o obecnom zriadení, zároveň tým urážala náboženské alebo národnostné cítenie, a ešte išlo aj o jazykovo nesprávny názov.Slovensko sa ocitlo na varovnom zozname a situácia je horšia ako za Mečiara. Naša spoločnosť bola zároveň podobne rozdelená a napätá naposledy v 90. rokoch. Vyplýva to zo správy projektu V-Dem za rok 2025, ktorý funguje na švédskej Univerzite v Goteborgu.Zásoby krvných skupín 0, A, B a AB s negatívnym Rh faktorom sú hraničné, Národná transfúzna služby vyzýva ľudí, aby prišli darovať krv. Hovorí tiež, že ak sa situácia nezlepší, môže byť ohrozené plynulé zásobovanie nemocníc.Rusko sa snaží rozvrátiť vzťahy medzi Kyjevom a Varšavou. Povedal to poľský premiér Donald Tusk. Podľa neho sú protipoľské gestá zo strany Ukrajincov aj podnecovanie protiukrajinských nálad v Poľsku súčasťou scenára Vladimira Putina. Dodal tiež, že takéto kroky organizujú zahraniční agenti a „domáci idioti“.Odporúčanie:Na Netflix sa s druhou sériou vrátila Wednesday a je ešte zábavnejšia, temnejšia a tajomnejšia. Ak ste mali radi prvú sériu alebo milujete Tima Burtona, ktorý si tentoraz neodpustil množstvo odkazov na iné svoje diela, odporúčam.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing