Podcasts about ukrajiny

Stojíme na straně Ukrajiny, ale nebudeme se do ničeho moc zapojovat, sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) při svém návratu do vlády. Předseda vlády nakonec souhlasil i s pokračováním muniční iniciativy, i když Česko ji pouze provozuje, ale nefinancuje, což nakonec vedlo k odchodu poloviny zemí z této dohody. Vládní koalice se snaží zdůrazňovat, že je pro mírová jednání, proto také podporovala americkou snahu o dohodu s Ruskem.

Stojíme na straně Ukrajiny, ale nebudeme se do ničeho moc zapojovat, sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) při svém návratu do vlády. Předseda vlády nakonec souhlasil i s pokračováním muniční iniciativy, i když Česko ji pouze provozuje, ale nefinancuje, což nakonec vedlo k odchodu poloviny zemí z této dohody. Vládní koalice se snaží zdůrazňovat, že je pro mírová jednání, proto také podporovala americkou snahu o dohodu s Ruskem. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec války mezi USA a Íránem se vzdaluje. Smrt v Belfastu. Ve sporu o summit jde o prezidentskou volbu. Bulharsko skončilo s podporou Ukrajiny. Zkratky nefungují. Ani v podnikání

Bulharsko oznámilo, že přestane dodávat zbraně Ukrajině, jak uvedl ministr obrany Dimitar Stojanov s odvoláním na premiéra Rumena Radeva, který dlouhodobě prosazuje diplomatické řešení konfliktu. Podle Stojanova je válka na Ukrajině vyčerpávající a další zbraně nevedou k řešení, přičemž Ukrajina má zbraní dostatek a potřebuje spíše lidské zdroje.

Bulharsko oznámilo, že přestane dodávat zbraně Ukrajině, jak uvedl ministr obrany Dimitar Stojanov s odvoláním na premiéra Rumena Radeva, který dlouhodobě prosazuje diplomatické řešení konfliktu. Podle Stojanova je válka na Ukrajině vyčerpávající a další zbraně nevedou k řešení, přičemž Ukrajina má zbraní dostatek a potřebuje spíše lidské zdroje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec války mezi USA a Íránem se vzdaluje. Smrt v Belfastu. Ve sporu o summit jde o prezidentskou volbu. Bulharsko skončilo s podporou Ukrajiny. Zkratky nefungují. Ani v podnikáníVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před pár dny jsme byli s kolegyní Nasťou, která pochází z východní Ukrajiny, na debatě po filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Je to mrazivý dokument o školním učiteli na Urale, který dokumentuje sílící válečnou propagandu mezi dětmi. V následné debatě diváci pokládali tradiční otázky. Třeba proč matky padlých vojáků nepožadují konec války, kdo přijde po Putinovi a další dotazy, které v podobných případech lidi nejvíce zajímají. Jedna otázka ale Nasťu viditelně zaskočila.

Najnovšie informácie hovoria o tom, že Ukrajina získala späť tento rok 600 štvorcových kilometrov svojho územia. Posúva sa front? Ukrajina posiela drony na ruské územia, vojnu už pociťujú aj obyčajní Rusi. Nielen pre drony, ale niekde aj cez benzín - ktorý je na prídel. A najmä ju cítia ruskí podnikatelia. Volodymyr Zelenskyj posiela Vladimirovi Putinovi list s výzvou na prímerie, no to je zatiaľ stále v nedohľadne. Zdroje zvukov: CT24, TA3, STVR, Sky news Odporúčanie: A drobné umelecké odporúčanie na záver. Od piatka do nedele bude v Pezinku moja najobľúbenejšia akcia. Keramické trhy. Všelijaké šálky, umelecké predmety, nádhernosti do záhrady. Áno, od každého remeselníka som si už za celé roky kúpila aspoň jednu vec. Ak máte chuť, príďte a podporte ľudí, ktorí sa živia svojím talentom. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.

Před pár dny jsme byli s kolegyní Nasťou, která pochází z východní Ukrajiny, na debatě po filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Je to mrazivý dokument o školním učiteli na Urale, který dokumentuje sílící válečnou propagandu mezi dětmi. V následné debatě diváci pokládali tradiční otázky. Třeba proč matky padlých vojáků nepožadují konec války, kdo přijde po Putinovi a další dotazy, které v podobných případech lidi nejvíce zajímají. Jedna otázka ale Nasťu viditelně zaskočila. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vývoj v posledních měsících ukazuje zásadní obrat v tom, jak Evropa přemýšlí o obraně kontinentu. Doba, kdy byla Ukrajina brána jen jako pasivní příjemce západní solidarity a vojenské pomoci, skončila. Dnes je Ukrajina vnímána jako poskytovatel evropské bezpečnosti a technologická laboratoř pro modernizaci evropských armád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babiš v novém boji s Bruselem o agrofertí dotace může ztratit poslední zábrany, Magyar dosáhl v Zakarpatsku svého a přestal blokovat Ukrajinu v EU, Proměna Ukrajiny z žáka na učitele evropské obrany, Reportéři bez hranic varují: svoboda tisku ve světě je čím dál víc ohrožena. Šíří se autoritářstvíVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Maďarsko už nechce blokovať vstup Ukrajiny a Moldavska do EÚ 2. U Migaľa chcú podpísať nejasné zmluvy za desiatky miliónov. IT experti žiadajú Fica, aby ho zastavil 3. Prečo zarábame menej než Česi? Máme vyššie odvody, veľa voľna a nižšiu pridanú hodnotu

Potřetí v řadě povede dánskou vládu sociálně demokratická politička Mette Frederiksen, která se úspěšně postavila Donaldu Trumpovi v otázce Grónska a která z Dánska udělala jednoho z největších podporovatelů bránící se Ukrajiny. To ale ve volební kampani ani při následném skládání vlády příliš velkou roli nehrálo. Na rozdíl od životních podmínek prasat v dánských velkochovech. Proč? A v čem přesně je dánská premiérka tak úspěšná, že i po sedmi letech v čele vlády ve funkci zůstane?Hostka: Helena Březinová - skandinavistka z Ústavu germánských a severských studií Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Proč má Rada vysokých škol obavy ze zavedení univerzitních rad, se kterými počítá návrh nového vysokoškolského zákona? Co dojednal na Tchaj-wanu předseda Senátu Miloš Vystrčil s podnikatelskou delegací? A jak rychle by mohla nová dohoda Kyjeva s Budapeští otevřít Ukrajině cestu k jednání o vstupu do EU?

Proč má Rada vysokých škol obavy ze zavedení univerzitních rad, se kterými počítá návrh nového vysokoškolského zákona? Co dojednal na Tchaj-wanu předseda Senátu Miloš Vystrčil s podnikatelskou delegací? A jak rychle by mohla nová dohoda Kyjeva s Budapeští otevřít Ukrajině cestu k jednání o vstupu do EU?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Správou dňa sú prístupové rokovana o vstupe do EÚ zo strany Ukrajiny či Moldavska. Spoločnosťou zazneli aj nové útoky, bezpečnosť v rámci EÚ, ale veľké otázniky vyvolávajú aj niektoré odpredaja majetku z ministerstva obrany. O všetkých týchto témach sa v relácii Analýzy 24 rozprávala moderátorka Lucia Stráňavová s poslancami NR SR Jánom Mažgútom (Smer-SD) a Jurajom Krúpom (SaS).

Milionová metropole východní Ukrajiny se často ocitá bez elektřiny a na její obyvatele útočí každý den ruské drony. Ostrava darovala partnerskému městu pomoc za milion korun.

V rámci besedy moderované prorektorem VŠEM Bohumilem Kartousem budou probírána například tato témata: duševní zdraví, násilí v blízkých vztazích, vzdělávací nerovnost, či ohrožené děti. Prostor však bude i na vaše dotazy z oblasti lidských práv!Klára Šimáčková Laurenčíková je speciální pedagožka, která od května 2022 do prosince 2025 zastávala funkci zmocněnkyně vlády Petra Fialy pro lidská práva. Zároveň působila jako národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny i jako náměstkyně ministra pro evropské záležitosti ČR.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím moc hovořit ve frázích,“ říká spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská, když mluví o tom, proč se z jejích bonmotů, knih, časopisů i televizních pořadů stal fenomén, který lidem zůstává v hlavě i po letech. Sama říká, že v jejích textech není „vata“, protože se k věcem dostává přes příhody, názor a pointu. A právě pointy podle ní stály i za slavnými radami z Banánových rybiček. „Nejtěžší v té radě je si říct ideově, co chci říct. A pak už hledám slova,“ vysvětluje. V rozhovoru se vrací k začátkům, k FAMU, k televizi i k tomu, že věci v jejím životě podle ní často vznikaly přirozeně. „Mě nic nehnalo,“ říká. „Dost mi to všechno šlo,“ dodává se smíchem, když mluví o práci, která se postupně rozrostla do 42 knih, televize, rozhlasu i časopisů. Mluví ale i o dětství, ve kterém ji matka nikdy nechválila. „Ona mě vždycky kritizovala a pochybovala o mě,“ říká Pawlowská a dodává, že doma se vlastně nechválí dodnes. Silně do rozhovoru vstupuje i její ukrajinská rodinná historie. „U nás byla hlavní téma svoboda Ukrajiny,“ říká a popisuje, že otec v Rusku vždy viděl obrovské nebezpečí. Když dnes slyší, jak část společnosti mluví o Ukrajincích, bolí ji to. „Někdy se stydím za to, co slyším,“ říká. Pawlowská mluví také o vážných zdravotních problémech, po kterých si musela připomenout, že má zvládnout žít. Popisuje, jak měla plicní kolaps a od té doby si život víc dávkuje, i když přiznává, že pořád nerada říká ne. „Teď je to pomaloučku, polehoučku,“ shrnuje svůj současný režim. Do rozhovoru ale výrazně vstupuje i smrt. Pawlowská říká, že v životě viděla tři své blízké lidi umírat - rodiče a manžela. Otec zemřel doma, manžel také, s maminkou byla hospitalizovaná na pokoji v nemocnici. „Byla jsem překvapená z toho, jak je ta smrt jednoduchá,“ říká. I proto dnes má ze samoty a umírání obavy. Na otázku, jestli vztah s manželem vydržel díky práci, ale odpovídá jednoduše: „Já myslím, že jsme spolu vydrželi, protože to byla láska.“ A mluví také o sexismu, který dřív neuměla pojmenovat. „Sundejte si kabát, ať vidíme, jaký máte talent,“ cituje větu, která se jí zaryla do paměti a dodává, že zpětně ji štve, co všechno musela vydržet. Přesto se i z bolestných situací často staly příběhy. „Potom jsem z toho většinou napsala nějakou povídku,“ říká. Proč se Halina Pawlowská bojí samoty víc než popularity? Jak se z ponížení, strachu a smutku stává humor? Co jí nemoc změnila v pohledu na život a proč by dnes byla podle svých slov mnohem větší feministka? Poslechněte si celý rozhovor.

Evropa podle šéfa státní exportní pojišťovny EGAP Davida Havlíčka ztrácí ekonomický vliv ve světě a nedokáže konkurovat Číně ani Spojeným státům. Český EGAP proto přišel s iniciativou, která má propojit evropské exportní instituce s evropským rozpočtem a posílit financování evropských firem v zahraničí.„V roce 2010 měla Evropa i Čína v Africe podobný podíl na trhu. Po deseti letech byla Evropa na dvaceti procentech a Čína na šedesáti,“ řekl Havlíček v novém Hrotcastu. Český návrh už podle něj podpořilo 25 evropských exportních institucí a dostal se i do debat o novém evropském rozpočtu po roce 2028. Klíčovou roli má hrát Evropská investiční banka, která by pomáhala přebírat část rizik exportních projektů. „Draghi napsal zprávu o tom, co Evropě chybí. My jsme řekli: pojďme to odpracovat,“ uvedl Havlíček.EGAP zároveň vidí obrovskou příležitost v poválečné obnově Ukrajiny. České firmy podle něj získávají náskok tím, že v zemi působí už během války. Speciální Fond Ukrajina už podpořil český export za téměř dvě miliardy korun.„Kdo tam dnes je, bude mít největší šanci získat největší část koláče při obnově země,“ říká Havlíček a rekonstrukci Ukrajiny označuje za „investiční projekt století“. Podle něj se Evropa zároveň musí připravit na tvrdší ekonomickou soutěž se Spojenými státy. „Američtí ‚cowboys‘ přijedou do země, vyskládají miliony dolarů na stůl a kritické suroviny koupí. Evropě je často vykoupí před nosem,“ varuje.Vedle Ukrajiny chce EGAP pomáhat i českým firmám zapojeným do dostavby Dukovan. Státní pojišťovna má firmám usnadnit financování investic potřebných pro účast na projektu. „Dodavatelé z jiných zemí podobnou podporu dostanou. Nechceme, aby české firmy byly v nevýhodě,“ dodal Havlíček.

Téměř padesát zemí na půdě OSN odsoudilo výzvy Ruska, aby zahraniční diplomaté opustili Kyjev. Moskva podle nich otevřeně vyhrožuje ambasádám na Ukrajině a snaží se vytvořit tlak na prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle rusisty Karla Svobody ale nejde jen o zastrašování Ukrajiny a Západu. Kreml tím zároveň reaguje na stagnaci fronty, rostoucí únavu ruské společnosti z války i sílící kritiku kremelské elity proti vůdci. Proč se stupňují ruské útoky proti Ukrajině právě teď?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina není zemí, která žádá Evropu o pomoc. Je společností, která má zkušenosti, jež si Evropa zatím neumí do důsledku představit. Oleksii Reznikov, bývalý ukrajinský ministr obrany, mluví o této zkušenosti každodenního života společnosti a institucí ve válečném stavu jako o krutě zaplacené výhodě. Ukrajina ji nechtěla získat, ale získala ji ve zničených městech, rozbitých životech i v každodenním rozhodování pod tlakem. Reznikov ukazuje, co všechno se může Evropa od Ukrajiny naučit.  V přímém přenosu vidíme, jak rychle se mění moderní bojiště, proč jsou drony, kyberútoky, energetická infrastruktura, informace a umělá inteligence součástí jedné bezpečnostní reality, ale také jak důležitá je schopnost společnosti organizovat se zdola. Mluví o dobrovolnících, soukromém sektoru, rychlosti rozhodování i o tom, jak se z věcí považovaných za nemožné, třeba v podobě stingerů, Patriotů nebo F-16, postupně staly skutečné dodávky. Ukrajina Evropě nenastavuje jen zrcadlo, ale nabízí jí i lekci odolnosti, iniciativy a schopnosti bránit způsob života, který jsme příliš dlouho považovali za samozřejmý.  Podcastem provází publicista Petr Bittner. Český hlas Oleksiji Reznikovovi propůjčil Petr Pěknic.

Pochádza z Ružomberka, študovala farmáciu v Brne, pôsobila vo vede a výskume v oblasti prírodných liečiv a ako sama hovorí, experimenty sú jej srdcovou záležitosťou. Dnes žije v Pezinku, pracuje v základnej škole ako pedagogická asistentka, jeden deň v týždni aj v lekárni a okrem svojich detí sa venuje aj deťom z Ukrajiny. S Ivanou Šušaníkovou sme sa rozprávali o vede pre deti – ako im vo svojej knihe pomáha pochopiť cez jednoduché pokusy aj zložité veci. Podebatovali sme o digitálnej demencii, dobrovoľníctve a aj o tom, prečo sa oplatí brať vážne detskú zvedavosť a nebáť sa s nimi experimentovať. | Hosť: Ivana Šušaníková. | Moderuje: Eva Viteková. | Talkshow Hosť Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

„Ano, za prahem už jsme. My jsme v etapě, kdy už de facto reálně začala válka. To, že evropské země NATO začaly velmi intenzivně podporovat Ukrajinu, kdy se válka dostala do situace zástupné války Severoatlantické aliance s Ruskem na území Ukrajiny. A to může velmi rychle přerůst do skutečného konfliktu mezi evropskými zeměmi NATO a Ruskem,“ říká vojenský analytik Jaroslav Štefec v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 19.05.2026, www.RadioUniversum.cz

„Mně se tady líbí mnohem víc než na Ukrajině. Tady je taková pohodová atmosféra,“ říká jeden z chlapců ve školní jídelně při besedě s ukrajinskými žáky.

Optikou dneška se všechno, co se týká Ruska, včetně ruské kultury, spojuje u většiny soudných lidí jen s negativními emocemi. Není divu, fašistické rysy současného ruského státu vyhřezlé mimo jiné v zvěrstvech na území Ukrajiny, k tomu přímo svádějí, a chtít detailnější pohled po lidech, kteří se nikdy neměli potřebu Ruskem zabývat, by nebylo moudré.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vážně ohrožují bezpečnost okolních zemí ruské dronové útoky na západ Ukrajiny? Jak dopadne na provozovatele živé kulturní produkce rozhodnutí Nejvyššího soudu ve sporu Divadla Járy Cimrmana s jedním z dědiců Ladislava Smoljaka? A jak vážně brát varování čínského prezidenta Donaldu Trumpovi před chybným postupem v otázce Tchaj-wanu?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když se vysměješ bubákovi, tak se ho bojíš trochu míň,“ říká expert na hybridní hrozby Jakub Kalenský, když vysvětluje, proč je humor podle Ukrajinců jednou z nejúčinnějších zbraní proti ruské propagandě. Podle něj právě zesměšňování podrývá důvěryhodnost informačního agresora a zároveň pomáhá společnosti zvládat strach. „Rusové chtějí být bráni vážně jako velmoc. A nenávidí, když se jim směješ,“ dodává. V rozhovoru popisuje, proč se Rusko nesnaží jen přesvědčovat, ale hlavně vyvolávat chaos, emoce a nedůvěru. „Jim jde o to, aby ta společnost byla pokud možno iracionální, vystrašená a zhysterizovaná,“ říká. Mluví také o tom, proč se podle něj Evropa stále brání pomalu, přestože informační válka probíhá už více než deset let a proč Západ po pádu Sovětského svazu udělal zásadní chybu, když přestal Rusku věnovat pozornost. „V mnoha zemích se rozpustily týmy, které byly specializované na Rusko a na to, co dělají v informačním prostoru,“ říká. Kalenský rozebírá i českou politiku, Tomia Okamuru, Filipa Turka nebo proruské narativy kolem Ukrajiny. „I takový člověk může docela posloužit ruské propagandě. A náhodně,“ říká o politicích, kteří podle něj některé ruské talking pointy šíří, aniž by si to třeba uvědomovali. Zároveň upozorňuje, že problém není jen v jednotlivých politicích, ale i v tom, že český stát podle něj dlouhodobě nedokáže dezinformační kampaně ani pořádně zachytit. „Pokud ani nezachytíš problém, pak nemůžeš dělat vůbec nic dalšího,“ říká. Mluví i o tom, proč podle něj nestačí jen zvyšovat mediální gramotnost nebo bojovat s jednotlivými lživými příspěvky, ale proč je potřeba dělat něco s agresory. A vysvětluje, proč podle něj svoboda slova není bezbřehá a proč demokratické státy musí hledat hranici mezi ochranou svobody a ochranou společnosti před cílenou manipulací. „Spravedlnost má být slepá,“ říká k debatě o tom, jestli trestní řízení nemůže z některých aktérů udělat mučedníky. Jak přesně funguje „praní“ dezinformací? Proč jsou podle Kalenského proruské narativy silnější než jen součet voličů SPD? A proč si myslí, že Evropa stále bojuje „s jednou nebo dvěma rukama svázanýma za zády“? Poslechněte si celý rozhovor.

Jak vážně ohrožují bezpečnost okolních zemí ruské dronové útoky na západ Ukrajiny? Jak dopadne na provozovatele živé kulturní produkce rozhodnutí Nejvyššího soudu ve sporu Divadla Járy Cimrmana s jedním z dědiců Ladislava Smoljaka? A jak vážně brát varování čínského prezidenta Donaldu Trumpovi před chybným postupem v otázce Tchaj-wanu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump v úterý 12. května prohlásil, že mezi USA a Ruskem neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Ten Moskva nárokuje včetně oblastí, jež dosud neovládá. Jednou z hlavních překážek pro trvalý klid zbraní jsou právě ruské požadavky na stažení Ukrajiny z celého Donbasu, což Kyjev odmítá.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sľúbili sme im miesto pri európskom stole, no cesta k nemu vedie cez tisíce strán zákonov a tvrdé reformy. Medzi politikmi sa však čoraz viac spomína zrýchlený vstup Ukrajiny do Európskej únie. Volodymyr Zelenskyj by dokonca chcel byť súčasťou únie už v roku 2027.Dá sa do Únie vstúpiť „za zásluhy“ alebo sú pravidlá nepriestrelné? Dostane sa Ukrajina do európskej rodiny skratkou práve kvôli vojne?V treťom diele nášho európskeho podcastu sa o technických aj politických detailoch ukrajinskej cesty do Únie budeme rozprávať s analytikom portálu euBrief Radovanom Geistom.„Formálne už Ukrajina klope na dvere Bruselu,” hovorí odborník. Podľa jeho slov sa však nestane súčasťou Únie v horizonte niekoľkých mesiacov.Počúvate podcast Európa, ktorý vzniká v spolupráci s Európskym parlamentom. Víta vás Frederika Lodová.

Vláda Andreje Babiše (ANO) řadou rozporuplných vyjádření ohledně plnění závazků vůči Severoatlantické alianci vyvolává otázky doma i u zahraničních partnerů. Splní český státní rozpočet požadovaná procenta věnovaná obraně? „Obrana republiky se má odvíjet od českých zájmů, ne od ukřivděného ega politiků. Dnes mají nejlepší armádu v Evropě Ukrajinci,“ tvrdí v Osobnosti Plus Otakar Foltýn, zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina sa už viac ako 1500 dní a piaty rok statočne bráni krvavej ruskej vojne. Rusom sa zatiaľ nedarí očakávaná jarná ofenzíva, no dronmi a raketami brutálne útočí na civilné ciele, na uliciach Ukrajinských miest zabíja starých ľudí, ženy aj deti.Spojenca Kremľa Viktora Orbána v Budapešti po voľbách strieda Péter Magyar. Náš premiér Fico sa opäť chystá na oslavy do Moskvy. Jeho špeciál ale bude musieť hľadať inú cestu, pretože po Litve a Lotyšsku mu nedovolí prelet ani Estónsko.Čo teda môže čakať Kyjev po maďarských voľbách? Odblokuje Budapešť 90 miliardovú európsku pôžičku pre Ukrajinu? A čo na to Slovensko, ostane náš premiér v Únii pri kritike Ukrajiny sám? Ako to dnes vyzerá na fronte, kde Ukrajina stále statočne odoláva Rusom? A je reálne stretnutie Zelenského s Putinom, ktoré má pomôcť zorganizovať Turecko? Môžu koncu vojny pomôcť problémy ruskej ekonomiky?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.

V novej epizóde relácie Za hranicou boli témou maďarské voľby, Európska únia a Blízky východ. Na začiatok sme hovorili o vyjadrení budúceho maďarského premiéra Pétera Magyara o dovážaní migrantov na slovenskú hranicu**;** venovali sme sa však aj prehre Viktora Orbána či Benešovým dekrétom. Reč však bola aj o vzťahu budúcej maďarskej vlády s Európskou úniou, Ukrajinou a Slovenskom. Na záver sme hovorili o vojne na Blízkom východe, Donaldovi Trumpovi a ženách v politike. Pozvanie do relácie prijala europoslankyňa za stranu SMER Katarína Roth Neveďalová.

Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích.„Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News.„Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou.Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké.„Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot.Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael.„Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč.Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala.„Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává:„Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Papež, prezidenti Spojených států a Ukrajiny. Nejen ti se stali terčem takzvaných deepfakes. Technologie, která prostřednictvím umělé inteligence dokáže upravovat hlasy, videa i fotografie tak, že je velmi složité, ba takřka nemožné rozeznat je od originálů. Vlivem technologií na fotografii se zabývá i nová výstava v Českém centru v Paříži s názvem Pixely a poetika.

Maďarsko má za sebou historické parlamentné voľby. Viktor Orbán po šestnástich rokoch pri moci prehral a novým dominantným hráčom sa stala strana Tisza vedená Péterom Magyarom. Je to len výmena jedného silného lídra za druhého, alebo skutočný zlom pre Maďarsko aj celý región? Akú úlohu v kampani zohrali dezinformácie, téma Ukrajiny, ekonomická nespokojnosť a únava z Orbánovho systému? Aj o tom diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a riaditeľom SFPA Tomášom Strážayom.V úvodnej rubrike Dezinformačný radar Veronika Frankovská upozornila, že sa aktuálne vyskytuje veľmi veľa dezinformácií o misii na Mesiac Artemis 2 – napríklad, že sa táto „misia v skutočnosti neuskutočnila alebo bola natočená pred zeleným plátnom, pričom tieto príspevky sa opierali predovšetkým o obsah vytvorený umelou inteligenciou“. Frankovská dodala, že na obrázkoch bolo často vidieť logické chyby alebo označenia o vygenerovaní umelou inteligenciou, a napriek tomu ich ľudia zdieľali ako pravdu.V kontexte maďarských volieb zdôraznila, že najčastejšie sa šírili dezinformácie o Ukrajine a strašenie vojnou: „Nepodložene tvrdili, že Péter Magyar má byť len bábkou v rukách Zelenského alebo Bruselu.“ Ďalej sa ako nepravdivé ukázali aj prepojenia podpredsedníčky strany Tisza na Epstein files.Tomáša Strážaya, riaditeľa SFPA, prekvapili na maďarských voľbách dve veci. V prvom rade to bola miera podpory, ktorú získala strana Tisza, a druhým prekvapením, ktoré sa týkalo viac kampane Fideszu, bola jej nekonzistentnosť. „Videli sme na jednej strane Viktora Orbána, ktorý chcel chrániť Maďarsko pred rôznymi hrozbami. Niektoré z nich mu však nevyšli pre nepotvrdenie zo strany spolupracujúcich partnerov, napríklad srbskej strany v prípade nájdenia výbušniny pri plynovode, kde Srbi nepotvrdili ukrajinskú stopu. Na druhej strane tu máme pozicionovanie Orbána ako takmer deduška, ktorý sa stará o svoju rodinu, varí šunku na Veľkú noc...“Tisza získala podľa Strážaya voličov dôrazom na domáce témy, ako sú „zhoršujúca sa životná úroveň, zdravotníctvo, infraštruktúra, nedostatky v školstve, a na druhej strane to bola aj určitá únava zo systému a režimu, ktorý vytvoril Fidesz za 16 rokov“. Strážay zvýraznil, že Fidesz viedol špinavú kampaň, ktorá bola pre bežného obyvateľa Maďarska založená na opakovaní tých istých fráz, ktoré poznali z predchádzajúcich volieb, pričom tento raz to nezabralo.

Papež, prezidenti Spojených států a Ukrajiny. Nejen ti se stali terčem takzvaných deepfakes. Technologie, která prostřednictvím umělé inteligence dokáže upravovat hlasy, videa i fotografie tak, že je velmi složité, ba takřka nemožné rozeznat je od originálů. Vlivem technologií na fotografii se zabývá i nová výstava v Českém centru v Paříži s názvem Pixely a poetika.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Než jsem odjel do Budapešti, myslel jsem si, že vyhraje Viktor Orbán. Po týdnu jsem se vrátil přesvědčený, že zvítězí Péter Magyar,“ říká ve Studiu N redaktor časopisu Reflex Oliver Adámek.  „Na Orbánových mítincích jsem na vlastní oči viděl atmosféru strachu z prohry. Lidé byli vystrašení, řekl bych až skoro agresivní. Příznivcům Ukrajiny a opozičním politikům sprostě nadávali, cítil jsem tam negativní emoce,“ líčí novinář. Naopak Magyarova předvolební shromáždění popisuje jako plná euforie. „Lidé jsou si tam jistí, že vyhrají. Opoziční lídr působí charismaticky, lidé se smějí jeho vtipům, mluví hodinu vkuse a je to strhující. Je nesporně rétoricky talentovaný,“ říká. „Zároveň se z něj stal love brand, na sítích už má větší dosahy než současný premiér.“ Proč Maďaři inklinují k lídrům s autoritářskými sklony? Nestal by se z Pétera Magyara jen druhý Orbán? Jaké špionážní kauzy provázejí aktuální předvolební kampaň? A co se od Orbána jezdí učit světoví konzervativci? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Vlaky na Ukrajině jezdí i za války a jsou snad ještě vytíženější. Sehnat jízdenky na některé spoje není snadné – například lůžkové vozy v nočním vlaku z Kyjeva do Ivanofrankovsku byly vyprodané za patnáct minut. Skupina českých dobrovolníků ze spolku Paměti národa, která na Ukrajinu vezla humanitární pomoc, se po předání vracela zpět vlakem a nakonec cestovala vozem zvaným platzkartnaja – tedy v otevřeném vagonu ze sovětských dob, kde dvanáctihodinová cesta láká jen málokoho.

Vlaky na Ukrajině jezdí i za války a jsou snad ještě vytíženější. Sehnat jízdenky na některé spoje není snadné – například lůžkové vozy v nočním vlaku z Kyjeva do Ivanofrankovsku byly vyprodané za patnáct minut. Skupina českých dobrovolníků ze spolku Paměti národa, která na Ukrajinu vezla humanitární pomoc, se po předání vracela zpět vlakem a nakonec cestovala vozem zvaným platzkartnaja – tedy v otevřeném vagonu ze sovětských dob, kde dvanáctihodinová cesta láká jen málokoho.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruská ofenzíva na Ukrajine stráca tempo, USA pritvrdzujú voči Iránu aj NATO a veľmoci opäť súťažia o Mesiac. Generál Pavel Macko analyzuje kľúčové bezpečnostné udalosti uplynulých dní a ich dopady na Európu aj Slovensko.

Svetový poriadok prechádza zmenou, ktorá stavia Európu pred zásadné strategické výzvy. Na Fóre o integrácii, ktoré usporiadala Liga za ľudské práva, spolu diskutovali veľvyslankyne a veľvyslanci na Slovensku. Diplomati hovorili o budúcnosti európskej bezpečnosti, význame transatlantickej spolupráce a neutíchajúcej podpore Ukrajiny. V debate zaznelo, že Európa musí usilovať o strategickú a politickú nezávislosť od mocností a budovať vlastnú sebestačnosť v oblasti obrany. Epizóda podcastu je v anglickom jazyku. Fórum o integrácii 2026 finančne podporilo Veľvyslanectvo Francúzska v SR, Francúzsky inštitút na Slovensku, Veľvyslanectvo Spojeného kráľovstva v SR a Nadácia Friedricha Eberta (FES). hostia diskusie: Annika Ben David, veľvyslankyňa Švédska v SR Karen E. Mollica, veľvyslankyňa Kanady v SR Jules Gerzon, veľvyslanec Holandského kráľovstva v SR Nicolas Suran, veľvyslanec Francúzskej republiky v SR Bilal Zahid, veľvyslanec Spojeného kráľovstva Veľkej Británie a Severného Írska v SR moderuje: Victor Breiner, analytik a riaditeľ Infosecurity.sk

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Než jsem odjel do Budapešti, myslel jsem si, že vyhraje Viktor Orbán. Po týdnu jsem se vrátil přesvědčený, že zvítězí Péter Magyar,“ říká ve Studiu N redaktor časopisu Reflex Oliver Adámek.  „Na Orbánových mítincích jsem na vlastní oči viděl atmosféru strachu z prohry. Lidé byli vystrašení, řekl bych až skoro agresivní. Příznivcům Ukrajiny a opozičním politikům sprostě nadávali, cítil jsem tam negativní emoce,“ líčí novinář. Naopak Magyarova předvolební shromáždění popisuje jako plná euforie. „Lidé jsou si tam jistí, že vyhrají. Opoziční lídr působí charismaticky, lidé se smějí jeho vtipům, mluví hodinu vkuse a je to strhující. Je nesporně rétoricky talentovaný,“ říká. „Zároveň se z něj stal love brand, na sítích už má větší dosahy než současný premiér.“ Proč Maďaři inklinují k lídrům s autoritářskými sklony? Nestal by se z Pétera Magyara jen druhý Orbán? Jaké špionážní kauzy provázejí aktuální předvolební kampaň? A co se od Orbána jezdí učit světoví konzervativci? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion  

Dvojité ceny nafty na našich čerpačkách sú podľa Európskej komisie vysoko diskriminačné a porušujú európske právo. Predseda vlády je nahnevaný a Komisii odkázala, že preferuje záujmy Ukrajiny pred záujmami členských štátov. Medzitým sa premiér stretol pre konsolidáciu aj so zamestnávateľmi. Mal si vypočuť ich návrhy, no podľa nich im povedal, že už do volieb nič robiť nebude.Je to skutočne tak? A aké návrhy na zlepšenie ekonomiky firmy premiérovi na jeho vlastnú žiadosť predstavili?Sú dvojaké ceny nafty na čerpačkách udržateľné? Čo bude keď vyprší 30 dní a opatrenie na lacnejšiu naftu pre domácich skončí? Aké má vláda vôbec možnosti? Vyriešila by všetko ruská ropa, ako to hovorí predseda vlády, alebo budeme taktovať za dve eurá? A čo všetko spôsobí drahá ropa, ak sa vojna v Iráne skoro neskončí?Braňo Závodský sa rozprával s prezidentom Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení Rastislavom Machunkom a s bývalým ministrom hospodárstva, členom predsedníctva strany Demokrati Karlom Hirmanom.

Co dělá válka na Blízkém východě s cenami letenek? Evropa si v noci posunula hodinky dopředu. Blížíme se zrušení střídání času? Jak se žije na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny? A kam směřuje závodní krasobruslení? A jaké výkony jsme viděli na MS v Praze?

Koalícia odmietla rokovať o návrhu na odvolanie podpredsedu parlamentu za Smer Tibora Gašpara a prílepkom k trestnému zákonu zrušila vlastné zrušenie Úradu na ochranu oznamovateľov, pretože nám Európska únia hrozila zablokovaním. 13te dôchodky koalícia zmrazila, no platy ministrom a premiérovi porastú o stovky eur.Premiér pre spor o ropovod Družba asi nepodporí závery samitu únie o podpore Ukrajiny a hovorí, že vláda možno schváli nariadenie, podľa ktorého budú autá zo zahraničnými značkami čerpať palivá na Slovensku drahšie.Prečo chce teraz vláda zrušiť voľbu poštou zo zahraničia, ak ju chcela sama rozširovať? Prečo sme chceli so sankčných zoznamov Únie vyškrtnúť dvoch ruských oligarchov? A prečo vláda ruší vlastné zrušenie Úradu na ochranu oznamovateľov?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom zahraničného výboru Národnej rady a poslancom za Smer – SD Mariánom Kérym.

Německý kancléř Friedrich Merz poděkoval Andreji Babišovi (ANO) za zachování muniční iniciativy a od českého premiéra během jeho úterní návštěvy v Berlíně zazněla jasná podpora Ukrajiny. „Je bytostným německým zájmem, aby Česko zůstalo výrazným podporovatelem Kyjeva,“ podotýká v Interview Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle ní je ale další zahraničně-politické směřování české vlády velkou otázkou.