Podcasts about nejkr

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.

Zelená brána patří k nejvýraznějším symbolům Pardubic. Není jen historickou památkou a někdejší součástí městského opevnění, ale také místem, odkud se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na střechy historického centra, na zámek i vzdálenější části města. Po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupná pro veřejnost a láká na výhled, který patří k nejvyhledávanějším v Pardubicích.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámecký areál Veltrusy na Mělnicku společně s přilehlým přírodně krajinářským parkem jsou největším památkově chráněným areálem v České republice. Prohlídkové okruhy nechávají nahlédnout do interiérů zámku, park s řadou drobných romantických staveb a plastik si můžete projet třeba na kole. Navíc na zámku pořádají zajímavé akce. Například oblíbené Slavnosti růží, ty se konají už několik desítek let.

Šumavu v minulosti obývali obři, a to nejen Rankl Sepp, který žil v 19. století nedaleko Horské Kvildy a měřil 213 cm. Představíme opravdové obry, kteří zde žili ještě před Ranklem.

Šumavu v minulosti obývali obři, a to nejen Rankl Sepp, který žil v 19. století nedaleko Horské Kvildy a měřil 213 cm. Představíme opravdové obry, kteří zde žili ještě před Ranklem.

Netradiční díl pořadu Jihočeši připomene dvě osobnosti najednou. Tou první je rozhlasový redaktor, moderátor a režisér Ludvík Mühlstein. Druhou Jiří Hanzelka, novinář, dokumentarista a cestovatel, který se sice narodil ve Štramberku, ale od roku 1987 trvale žil v jihočeské obci Sedlo. Sešli se u mikrofonu v lednu 1994 a my nyní archivní záznam nabízíme k poslechu.Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do povědomí lidí se dostal s prvním ročníkem show Slovensko hledá Superstar, která odstartovala jeho sólovou dráhu. „Jako šestnáctiletý jsem si vypisoval přihlášku, že Slovensko hledá superstar, jako nenašli mě, ale nevadí, byla to vstupní brána do toho, abych mohl dělat hudbu profi,“ vzpomíná Adam Ďurica.

Do povědomí lidí se dostal s prvním ročníkem show Slovensko hledá Superstar, která odstartovala jeho sólovou dráhu. „Jako šestnáctiletý jsem si vypisoval přihlášku, že Slovensko hledá superstar, jako nenašli mě, ale nevadí, byla to vstupní brána do toho, abych mohl dělat hudbu profi,“ vzpomíná Adam Ďurica.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se svým nakladatelstvím posbíral řadu cen v soutěžích Nejkrásnější kniha roku i Nejkrásnější kniha světa. Shromáždil také výraznou sbírku uměleckých děl. Jeho přínos pro výtvarné umění připomíná aktuální výstava Revelatio v Muzeu umění Olomouc. Řeč je o nakladateli a sběrateli Martinu Součkovi.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čekajíc na autobus a bloumajíc před trafikou, padne mi do očí titulek Nejkrásnější místa světa, která musíte navštívit v tomto roce.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bez větrných elektráren budeme mít nejdražší elektřinu v Evropě. Žádná jiná rozumná cesta než obnovitelné zdroje neexistuje. Lobbisté fosilního průmyslu to ví a proto vyrazili do boje proti větrníkům. Česko přitom patří ve využití energie z obnovitelných zdrojů k ostudě Evropy. Boj proti větrníkům pak často připomíná spíše šíření pověr, jež si nezadají se strachem z bludiček a vodníků. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Moderní mim nemusí být posmutnělý muž s bílou tváří v pruhovaném tričku s kšandami. Může do děje zasahovat i slovem? A co dělá mim, když ztratí nit? „Člověk má často dojem, že v pantomimě musí pořád něco dělat na jevišti, že když nedělá, tak je to špatně. Ale tak to vůbec není. Naopak, momenty zastavení jsou strašně důležité a nositelem významu,“ říká Vojtěch Svoboda, polovina dua Kozel ve fraku s Annou Kukuczkovou. Co si představit pod slovy, že polem pantomimy je celý svět?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderní mim nemusí být posmutnělý muž s bílou tváří v pruhovaném tričku s kšandami. Může do děje zasahovat i slovem? A co dělá mim, když ztratí nit? „Člověk má často dojem, že v pantomimě musí pořád něco dělat na jevišti, že když nedělá, tak je to špatně. Ale tak to vůbec není. Naopak, momenty zastavení jsou strašně důležité a nositelem významu,“ říká Vojtěch Svoboda, polovina dua Kozel ve fraku s Annou Kukuczkovou. Co si představit pod slovy, že polem pantomimy je celý svět?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 1960 spoluzakládal legendární folkovou kapelu Spirituál kvintet a jako jediný s ní koncertoval celých 60 let. Loni obdržel státní vyznamenání.

V roce 1960 spoluzakládal legendární folkovou kapelu Spirituál kvintet a jako jediný s ní koncertoval celých 60 let. Loni obdržel státní vyznamenání.

V roce 1960 spoluzakládal legendární folkovou kapelu Spirituál kvintet a jako jediný s ní koncertoval celých 60 let. Loni obdržel státní vyznamenání.

V roce 1960 spoluzakládal legendární folkovou kapelu Spirituál kvintet a jako jediný s ní koncertoval celých 60 let. Loni obdržel státní vyznamenání.

V roce 1960 spoluzakládal legendární folkovou kapelu Spirituál kvintet a jako jediný s ní koncertoval celých 60 let. Loni obdržel státní vyznamenání.

V roce 1960 spoluzakládal legendární folkovou kapelu Spirituál kvintet a jako jediný s ní koncertoval celých 60 let. Loni obdržel státní vyznamenání.

V roce 1960 spoluzakládal legendární folkovou kapelu Spirituál kvintet a jako jediný s ní koncertoval celých 60 let. Loni obdržel státní vyznamenání.

V roce 1960 spoluzakládal legendární folkovou kapelu Spirituál kvintet a jako jediný s ní koncertoval celých 60 let. Loni obdržel státní vyznamenání.

Ve Francii mě nejvíc překvapilo, jak jsou tam lidé laskaví, nápomocní, že v sobě vůbec nemají žárlivost, pomlouvačnost a podezřívavost, říká režisérka, scenáristka, střihačka i spisovatelka Andrea Sedláčková. Která léta bez váhání označuje za nejkrásnější ve svém životě? Jak vzpomíná na Josefa Škvoreckého? A co má společného se Scarlett O'Harovou z románu Jih proti severu?

Český stavák, parukář, kudrnáč… Až na chovatelských výstavách člověk zjistí, kolik druhů holubů existuje. Jiří Kadlec z Luk nad Jihlavou chová holuby už od svých devíti let a s kudrnáči začal, když mu jeden exemplář náhodou přiletěl na dvorek.

Český stavák, parukář, kudrnáč… Až na chovatelských výstavách člověk zjistí, kolik druhů holubů existuje. Jiří Kadlec z Luk nad Jihlavou chová holuby už od svých devíti let a s kudrnáči začal, když mu jeden exemplář náhodou přiletěl na dvorek.

Český stavák, parukář, kudrnáč… Až na chovatelských výstavách člověk zjistí, kolik druhů holubů existuje. Jiří Kadlec z Luk nad Jihlavou chová holuby už od svých devíti let a s kudrnáči začal, když mu jeden exemplář náhodou přiletěl na dvorek.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Osud je spojil na Vánoce už před 67 lety. Jeden druhého našli při tanci pod vánočním stromečkem. Jedenadvacetiletý mladík se zakoukal do sedmnáctileté slečny a bojoval o její srdce.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Někdejší hokejový trenér, osobní kouč Jaromíra Jágra, odborník na psychologii sportu a mentální kouč Marian Jelínek mluvil v pořadu Až na dřeň o tatínkovi, který ho vedl ke zvídavosti, o úrazu, který mu překazil hokejovou kariéru a také o tom, jak je důležité překonávat sám sebe.

Cestovatel, fotograf a všestranný milovník hor Jakub Cejpek vystoupil na všechny alpské čtyřtisícovky. Na jaké vzpomíná nejraději? Které mu daly zabrat? Jakou by doporučil zvolit jako první? Poslechněte si jeho vyprávění v podcastu Casablanca.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatel, fotograf a všestranný milovník hor Jakub Cejpek vystoupil na všechny alpské čtyřtisícovky. Na jaké vzpomíná nejraději? Které mu daly zabrat? Jakou by doporučil zvolit jako první? Poslechněte si jeho vyprávění v podcastu Casablanca.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Řekli mi: Holčičko, když se tady rozbrečíš na povel, budeš hrát dceru Libušky Šafránkové. Tak jsem se rozbrečela.“ Tím začala kariéra Lucie Vondráčkové už ve dvanácti letech na jevišti Národního divadla. Její profesní život je propletený hudbou, filmem, divadlem i dabingem, ale také mateřstvím a dlouhou pauzou, během níž žila v Kanadě. „Jsem plná mixu celý život. Je tam mainstream, underground, divadlo. Promíchává se to a mě to baví,“ říká herečka a zpěvačka. Vzpomíná ale nejen na dětské role a první pohádky, ale i na chvíli, kdy se jí herectví zprotivilo: „Zjistíte, že tu práci nenávidíte. Že už nechcete divadlo ani vidět. Úplně jsem se vyděsila, když jsem si to uvědomila.“ Kanadská „pauza“ a mateřství ji ale zachránily. „Ta studánka touhy se znovu naplnila,“ popisuje Vondráčková, jak po návratu do Česka znovu objevila lásku k divadlu. Mluví také o tom, jak se mění divadlo pod tlakem digitální doby, dnes podle ní lidé nevydrží dlouhé monology a upadá pozornost – divadelníci by si proto měli uvědomit, že lidé se po náročném dni chodí na představení hlavně bavit a hereckou povinností je především nadopovat je energií. Jako matka dvou synů mluví i o střetu světů – svého analogového dětství a jejich digitální reality. „Už trošku rozumím jazyku, který používají. Přetahují mě do svého světa a mě to fascinuje,“ říká k tomu, že telefony jsou sice jedna velká katastrofa, ale zároveň chápe, že právě v online světě mají její synové přátele – podobně, jako by si šli ven hrát. V rozhovoru otevřeně popisuje i roli ženy, která se na čas zcela odevzdala rodině: „Naučila jsem se vařit a péct a všechno další, co jsem do té doby myslela, že se mě vůbec netýká. A děláte to rád,“ říká k tomu, že období, kdy se věnovala výhradně dětem, rozhodně nelituje. Každá žena má ale podle ní právo se pak vrátit do svého světa, na který na chvíli zapomněla. Dnes je navíc podle herečky a hudebnice pro ženy mnohem jednodušší jít za svým snem a také dodává, že se zásadně osvobodily ve chvíli, kdy zjistily, že jim něco může být jedno a „že nemusí zůstávat tam, kde jim není dobře.“ Proč herectví považuje za „lehkou múzu“, která má především sloužit, ne vychovávat? Jak hledá rovnováhu mezi prací a zábavou? A jak vnímá roli matky, která se vrací ke své profesní identitě? I to se dozvíte v rozhovoru s Lucií Vondráčkovou.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Musím se svěřit s tím, co se mi zdálo. Ten sen se podobal zázraku. Politikové všech zemí naší planety se shodli na vytvoření spravedlivého světa...

Hollywood přišel za desítky let Karlovým Varům na chuť, a to hlavně díky mezinárodnímu filmovému festivalu, který funguje jako pohodová verze červeného koberce, přitom se vším všudy. I proto sem někteří spokojení festivaloví hosté rádi přijíždějí opakovaně.

Jugoslávie byl stát, který byl na mapě Evropy jen 85 let – navíc s přestávkou v době 2. světové války. Změnil se v monarchii, v autoritativní socialistickou federaci. Zažil dobu slávy i relativní prosperity, těžil ze své pozice rozkročené mezi Východem a Západem. Paradoxně nepřežil přechod k demokracii a decentralizaci. Jaká byla Titova Jugoslávie?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.