Podcasts about pozd

Na začátku byla slova předsedy indického nejvyššího soudu Súrji Kánta, který v polovině května na videu ze zasedání soudu označil mladé nespokojené protestující lidi za parazity a otravné šváby. Později se snažil vysvětlit, že to myslel jinak. To už ale příběh žil svým vlastním životem. Kromě pobouření ovšem vyvolal i jinou reakci: „Tak ať, když švábi, tak švábi.“

Zostuzený, přestože zachránil nespočet lidských životů. Waldemar Haffkine, ukrajinský vědec, bakteriolog židovského původu riskoval vlastní život, když si jako první aplikoval svou vakcínu proti choleře. Později v improvizované laboratoři v Bombaji vyvinul i první vakcínu proti moru na světě. Byl povýšen do šlechtického stavu. Prošel si obdivem, i krutým pádem, když byl nespravedlivě obviněn ze smrti očkovaných lidí.

Zostuzený, přestože zachránil nespočet lidských životů. Waldemar Haffkine, ukrajinský vědec, bakteriolog židovského původu riskoval vlastní život, když si jako první aplikoval svou vakcínu proti choleře. Později v improvizované laboratoři v Bombaji vyvinul i první vakcínu proti moru na světě. Byl povýšen do šlechtického stavu. Prošel si obdivem, i krutým pádem, když byl nespravedlivě obviněn ze smrti očkovaných lidí. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.

Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.

Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.

Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.

Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.

Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.

Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.

Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.

Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.

Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.

Nad historickým centrem města Náchoda v Královéhradeckém kraji se tyčí rozsáhlý zámecký areál. Původně gotický hrad, přestavěný na reprezentativní renesanční a barokní sídlo. Hrad byl založen v polovině 13. století jako pohraniční pevnost na zemské stezce vedoucí z Čech do Kladska. Pozdější zámek vystřídal řadu vlivných majitelů, k nimž patřily i rody Smiřických a Piccolominiů. Dnes je Státní zámek Náchod národní kulturní památkou.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hanka Shánělová si na Sadové kolonádě v Karlových Varech povídala s režisérem Ivanem Ostrochovským, jehož snímek Pramen je v hlavní soutěži filmového festivalu. Téma se týká státem řízené reprodukce, sterilizace romských žen. Příběh sahá do poloviny 80. let. V kinech bude film k vidění od 16. července.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hanka Shánělová si na Sadové kolonádě v Karlových Varech povídala s režisérem Ivanem Ostrochovským, jehož snímek Pramen je v hlavní soutěži filmového festivalu. Téma se týká státem řízené reprodukce, sterilizace romských žen. Příběh sahá do poloviny 80. let. V kinech bude film k vidění od 16. července.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letní autoškola Radiožurnálu přináší ve spolupráci s dopravní policií praktické rady a odpovědi na otázky, které řidiči nejčastěji řeší. Po dopravní nehodě se člověk často soustředí hlavně na to, aby vůbec zvládl celou situaci. Někdy ale některé potíže nebo zranění nepřijdou hned, objeví se až s odstupem, kdy už je člověk doma a zdánlivě v klidu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před sto lety, 18. června roku 1926, obdržel německý konstruktér Engelbert Zaschka patent na svůj vynález – vrtulníkové letadlo. Později získal patent i v dalších zemích.Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Páteční jednání Spojených států a Íránu ve Švýcarsku bylo zrušeno. Inicioval to Teherán kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon. Později ale k jednáním přece jen došlo a zprostředkovatelé, kterými jsou Katar a Pákistán, oznámily, že země míří k plánu o dosažení konečné dohody do šedesáti dní. USA mluví o historickém okamžiku, Teherán o pokroku. Na čem se tedy země domluvily? Dá se tentokrát dohodě věřit, nebo lze očekávat další zvraty? Jak je to v současnosti mezi Izraelem a Libanonem? V pondělní epizodě přibližuje Dominika Perlínová.

V Omeletkách si budeme povídat o Vídni. V zimě mi zavolalo neznámé číslo: „Nechtěla byste vystoupit pro české a slovenské rodáky ve Vídni?“ Řekla jsem ano. Při první cestě nás sejmul kamion, a z Vídně sešlo. Později jsem s přítelem opět uháněla po D1. Publikum se při mých odpovědích dost smálo a mne potěšilo, že nezáleží na tom, kde se právě nacházím, že lidé mají smysl pro humor snad všude na světě. V Omeletkách ještě uslyšíte příspěvek Jiřího Čutky Školka třetího věku.

Česká národní banka by mohla na nejbližším zasedání zvýšit úrokové sazby. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka by šlo o preventivní krok proti novým inflačním rizikům.„Pokud bych dnes seděl v bankovní radě, hlasoval bych pro zvýšení sazeb. Je lepší zasáhnout dříve než později,“ uvedl Dufek. Za důležitý signál považuje i nedávný rozhovor guvernéra Aleše Michla pro Bloomberg, který podle něj naznačil, že zvýšení sazeb je reálně ve hře.Mezi hlavní rizika ekonom řadí stále zvýšené ceny energií po konfliktu v Perském zálivu, rychlý růst mezd a přetrvávající inflaci ve službách. Ta se podle něj drží kolem pěti procent a nejeví známky výraznějšího zpomalení.Přestože celková inflace v květnu klesla na 2,1 procenta, podle Dufka se centrální banka musí dívat dopředu. „ČNB nezajímá, jaká byla inflace minulý měsíc. Musí ji zajímat, jaká bude za rok,“ říká.Pokud by ke zvýšení sazeb došlo, nemuselo by podle něj jít o začátek delšího cyklu. „Mohlo by stačit jediné zvýšení jako signál, že centrální banka bere inflační rizika vážně,“ dodává Dufek.

Řemeslníci teď kromě nové střechy vymění i část krovů. Na výměnu rozlomených krokví, vaznic a latí bude zapotřebí odhadem přes 150 kubíků dřeva.

Narodila se do rodiny režiséra Karla Zemana, který svět oslnil svou trikovou tvorbou. Jako malá s ním trávila čas v ateliérech i na natáčení. „Táta nejezdil na dovolenou, všechny exteriéry točil v létě – a tak nás bral s sebou. Vařili jsme si na ohni,“ vzpomíná Ludmila Zemanová. Později se stala spoluvýtvarnicí jeho filmů a po emigraci do Kanady si vybudovala vlastní úspěšnou kariéru. Jaké bylo vyrůstat ve světě, kde ožívali dinosauři? A jak těžké byly začátky za oceánem?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.

Narodil se 10. června 1958. Před kamerou stál už ve 12 letech ve filmu Už zase skáču přes kaluže. Herectví ale bral původně jako koníček. Chtěl být po otci stavebním inženýrem. Když ho nevzali na průmyslovku, šel na zednické učiliště a nakonec vystudoval i konzervatoř. Později zářil v seriálech Arabela a Dobrá voda nebo v pohádce S čerty nejsou žerty. Dva České lvy získal za vedlejší role. Zemřel v 52 letech na rakovinu žaludku. Herectví se věnuje jeho bratr, žena i synové.

Narodila se do rodiny režiséra Karla Zemana, který svět oslnil svou trikovou tvorbou. Jako malá s ním trávila čas v ateliérech i na natáčení. „Táta nejezdil na dovolenou, všechny exteriéry točil v létě – a tak nás bral s sebou. Vařili jsme si na ohni,“ vzpomíná Ludmila Zemanová. Později se stala spoluvýtvarnicí jeho filmů a po emigraci do Kanady si vybudovala vlastní úspěšnou kariéru. Jaké bylo vyrůstat ve světě, kde ožívali dinosauři? A jak těžké byly začátky za oceánem?

Narodil se 10. června 1958. Před kamerou stál už ve 12 letech ve filmu Už zase skáču přes kaluže. Herectví ale bral původně jako koníček. Chtěl být po otci stavebním inženýrem. Když ho nevzali na průmyslovku, šel na zednické učiliště a nakonec vystudoval i konzervatoř. Později zářil v seriálech Arabela a Dobrá voda nebo v pohádce S čerty nejsou žerty. Dva České lvy získal za vedlejší role. Zemřel v 52 letech na rakovinu žaludku. Herectví se věnuje jeho bratr, žena i synové. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ústecký kraj povolil kácení lesa kvůli projektu, který je v rozporu s územním plánem, navíc v chráněné ptačí oblasti. Důvod? Sport, konkrétně autokros, převážil nad ochranou přírody. Později úřady rozhodly, že to bylo nezákonné. Hlasujte pro Ve stínu v anketě Podcast roku.

Ústecký kraj povolil kácení lesa kvůli projektu, který je v rozporu s územním plánem, navíc v chráněné ptačí oblasti. Důvod? Sport, konkrétně autokros, převážil nad ochranou přírody. Později úřady rozhodly, že to bylo nezákonné. Hlasujte pro Ve stínu v anketě Podcast roku.

Zpívat před pětadvaceti tisíci lidmi na festivalu na Ukrajině nebo učit batolata lidové písničky v hudební škole jsou dvě naprosto odlišné tváře členek legendární skupiny Holki. Nikola, Radana a Kateřina v talkshow Koťák Live dokazují, že i po pětadvaceti letech mají neuvěřitelnou energii a smysl pro humor, který jim pomáhá zvládat pracovní nasazení i roli matek. Později v rozhovoru na naší žluté sedačce barvitě popsaly svou divokou éru, kdy peníze vnímaly jen jako potištěné obrázky a jejich jedinou sociální sítí byly plakáty v dětských pokojích.

Kdy budeme znát parametry chystané reformy spoření na důchod? Sníží se poplatky penzijních společností? A jak motivovat mladé, aby včas pamatovali na zodpovědné zajištění se ve stáří? Vladimír Kroc se ptá prezidenta Asociace penzijních společností Radka Moce.

Kdy budeme znát parametry chystané reformy spoření na důchod? Sníží se poplatky penzijních společností? A jak motivovat mladé, aby včas pamatovali na zodpovědné zajištění se ve stáří? Vladimír Kroc se ptá prezidenta Asociace penzijních společností Radka Moce.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jarmila Novotná poprvé zpívala v Národním divadle v pouhých 17 letech. Později sklízela úspěchy po celém světě. Vystupovala na největších operních scénách, točila filmy, je po ní pojmenovaná planetka a její tvář se objevila na stříbrných mincích. Krásné chvíle prožila na zámku Liteň, ale únorový puč ji vyhnal do Ameriky.

Předlistopadový příběh katolického kněze Jáchyma Jaroslava Šimka ukazuje, jakým způsobem mohl komunistický aparát člověku ničit a navždy pokazit život. Pozdějšího opata želivského kláštera (2013–2022) registrovala v 80. letech Státní bezpečnost (StB) jako tajného spolupracovníka.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obezita je nemoc a lék na ni neexistuje v podobě jedné zázračné pilulky, protože bez kompletního přepnutí hlavy se každý dříve či později vrátí k původním návykům. Martin Košťál v talkshow Koťák Live otevřeně rozebírá fenomenální úspěch Extrémních proměn i momenty, kdy se mu podařilo shodit klienta o neuvěřitelných sto kilogramů za pouhých devět měsíců. Později v rozhovoru na naší žluté sedačce Koťákovi vysvětlil, proč neexistují špatné potraviny, ale pouze špatná množství, a proč on sám raději jí pizzu, než aby se trápil na shýbech.

V další epizodě série Anna v New Yorku sledujeme Annu při jejím prvním půjčení kola ve městě.

Už skoro měsíc má Radiožurnál nového moderátora - letitou tvář veřejnoprávního rozhlasu Lucii Výbornou totiž v pořadu Host Radiožurnálu vystřídal populární televizní moderátor Libor Bouček. „Je to za odměnu,“ říká.Když začátkem února oznámila Lucie Výborná, že po dvaceti letech končí v Českém rozhlase, vypadalo to, že veřejnoprávní médium bude jen těžko shánět adekvátní náhradu. Jenže omyl - už po pár týdnech oznámili, že pořad Host Radiožurnálu bude moderovat zkušený, ostřílený a známý Libor Bouček.„Radiožurnál považuji za výkladní skříň toho klenotu jménem Český rozhlas. Host Radiožurnálu si za ty dvě dekády díky Lucii a díky Honzovi (Jan Pokorný, pozn.red.) vybudoval jistou svébytnost. Přijde ti na hodinu vnučka Tomáše Bati a ty máš možnost si s ní povídat, což je pro člověka, kterého zajímá svět kolem, za odměnu,“ popisuje Libor Bouček, který byl host posledního dílu podcastu Mediální cirkus.„Dneska tam byl hodinu Mojmír Hampl a já jsem předstíral, že se vyznám v ekonomii. Je to fakt pestré a člověk se cítí strašně svobodně, protože není pod bezprostředním tlakem čísel a nepotřebuje jenom člověka, který má pozornost na sociálních sítích. Můžeš si povídat s někým, kdo něco dělá s láskou a přijde ti zajímavý. Vlastně mi to připomíná podobnou míru svobody, jako mám v Inkognitu,“ popisuje moderátor.Přemrštěná příprava škodíLibor Bouček je tváří především televizní skupiny Prima. Moderuje pořad Inkognito a show Máme rádi Česko. Po startu zpravodajské stanice CNN Prima News byl moderátorem ranního vysílání Nový den, z něj se ale už stáhl. Později se objevoval ve zpravodajských speciálech po významných volbách, ani tomu už se ale nevěnuje.„Příprava na rozhovory v Rozhlase je náročná. Včera jsem nevysílal a chystal jsem se tak, že jsem měl hodinu a půl volna na konferenci jednoho mobilního operátora. Tam jsem si prošel, jakým způsobem na to jít a co bych vlastně od Mojmíra Hampla chtěl slyšet. Před usnutím jsem si prolítl základní věci. A dneska jsem si dal ještě refresh ráno, když jsem parkoval před Rozhlasem, nějakých pětadvacet minut. Takže to jde,“ vypráví moderátor, který je pověstný svým extrémním pracovním vytížením. A pokračuje:„Myslím, že moderátor by neměl přicházet s přemrštěnou přípravou, protože pak může působit přechytralý.“Libor Bouček byl dlouho i radiovým moderátorem. Moderoval na Evropě 2 nebo na Frekvenci 1. Mezi hvězdy moderátorského showbyznysu ho vystřelila reality show Vyvolení. Věnuje se i dabingu, moderuje konference a velké sportovní akce. Naposledy třeba mistrovství světa v krasobruslení v Praze.„Reality show už nedělám, nejsem starý, ale tohle už patří mladší generaci. Doma jsem v Inkognitu, které je pravidelnější než Máme rádi Česko. Ale jak říkám, mě baví zprostředkovávat emoce,“ vykrucuje se z otázky, co nejraději dělá.Bouček všechny své aktivity několik let díky CNN Prima News propojoval i s novinařinou. Kromě ranních vysílání moderoval speciály k českým sněmovním volbám, volbám amerického, českého či slovenského prezidenta.„Žánry to jsou odlišné, ale ten řemeslný přístup je velmi podobný jako k hokeji v O2 aréně. Musíš pochopit, pro koho vysíláš, projdeš si, co jsou highlighty, které dokáží vzbudit emoci. Zároveň musíš být u prezidentského speciálu neutrální a být spíš pozorovatel,“ popisuje Bouček své pojetí moderátorského řemesla.Co Libora Boučka nejvíc baví? Co by chtěl ještě dělat? A byl by ochotný stát se tváří Českého rozhlasu v boji za zachování koncesionářských poplatků?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pozdě večer 11. dubna 1948 vyrazila z Františkových Lázní skupina asi dvaceti lidí. Chtěli se tajně dostat z komunistického Československa do Bavorska.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já jsem takový self-promotér,“ říká influencerka a podnikatelka Agáta Hanychová, když popisuje, jak si před lety vědomě nastavila vlastní cestu - jinou než ostatní. „V roce 2005 jsem si vlastně vymyslela, abych nezapadla,“ vypráví o době, která následovala poté, co se stala vícemiss České republiky. Od té doby je nepřetržitě ve veřejném prostoru, kde se její jméno stalo zároveň produktem, skrze který si vydělává. A přiznává, že na začátku šla i přes hranu. „Opravdu cíleně jsem vymýšlela, aby v těch novinách byla. Že to bude skvělý, když to bude postavené na průserech,“ říká influencerka a přiznává, že kdyby nebyla známá, byla by dozajista nešťastná. Dnes mluví ale i o jiné motivaci. O vztahu k lidem, kteří ji sledují na sociálních sítích, o potřebě sdílení i o tom, jak se její práce proměnila. „Mám to i jako terapii. Fakt mě to naplňuje,“ popisuje, jak se svými sledujícími sdílí všelijaké životní peripetie. Přesto podle ní zůstává otázka, kterou si klade sama: „Nevím, proč ty lidi tak zajímám už takhle dlouho.“ Do rozhovoru vstupuje i její dětství formované „tvrdým režimem“ i prostředím, kde byl showbusiness přirozenou součástí života. „Už jsem se narodilo do toho, že před barákem byly paparazzi,“ říká Hanychová. Mluví o své matce Veronice Žilkové, o výchově, která ji naučila pracovat od dětství, ale i o vzorcích, které si nese. „Ty partnerské vztahy nám nevyšly ani jedné,“ tvrdí influencerka s tím, že jako každá žena měla ideál, že nebude nikdy rozvedená. Rozhovor se dotýká i jejích vztahů, které byly veřejné a často prý bolestivé. Hanychová popisuje vlastní selhání, snahu „uzavřít kruh“ i potřebu dát dětem jiný příklad. „Ukazuju svým dcerám, že se to dá vlastně napravit,“ říká o návratu k současnému partnerovi Miroslavu Dopitovi. Silně se vrací i k tématu mateřství, které sama zdůrazňuje jako klíčovou identitu. A zároveň přiznává změnu postoje k tomu, co ze svého života sdílet. „Za mě děti na Instagram nepatří. Vlastně se mi dělá špatně, proč jsem tohle dělala,“ říká otevřeně o vlastní minulosti na sociálních sítích s tím, že k tomu přispěli i otcové jejích dětí, kteří se s Hanychovou právě kvůli zobrazování dětí na internetu soudili. V rozhovoru dojde i na téma konce společného podcastu s Ornellou Koktovou, který patřil k nejúspěšnějším v Česku. „Nemám ráda zradu,“ říká o momentu, kdy se jejich spolupráce rozpadla. Zároveň ale přiznává, že jí to přineslo i úlevu a větší svobodu, protože podcast dvou žen je podle ní dlouhodobě jen těžko udržitelný. Co všechno je ještě autenticita a co už strategie? Kde končí sdílení a začíná byznys? A je možné žít veřejný život tak, aby nepoškodil ten soukromý? Poslechněte si celý rozhovor s Agátou Hanychovou.

Mistr hereckého řemesla a herecký kandrdas, neboli nováček, se poprvé setkali jako učitel a žák na DAMU. Později se vídali už jako kolegové v souboru Národního divadla. Jaký byl Alois Švehlík a co z něj dělalo výjimečného herce i člověka? I to napoví další Úžasné životy. Na Aloise Švehlíka bude vzpomínat herec Filip Kaňkovský.

Proč by měli ministři Babišovy vlády jezdit spíš do Varšavy než do Bratislavy. Válka mezi Slovenskem, Maďarskem a Ukrajinou. Trump narazil u Nejvyššího soudu. Pozdě, ale přece. Boj o české porodnictví nekončí. Kancléř Merz přepnul do merkelovsky uhlazeného režimu.

V roce 2009 skončil jeden z domácích porodů úmrtím novorozence po náhlém kolapsu. U porodu byla přítomna porodní asistentka Ivana Königsmarková, která se podle dostupných záznamů podílela na resuscitaci dítěte a při příjezdu záchranné služby byla stále zaznamenána srdeční aktivita.

Proč by měli ministři Babišovy vlády jezdit spíš do Varšavy než do Bratislavy. Válka mezi Slovenskem, Maďarskem a Ukrajinou. Trump narazil u Nejvyššího soudu. Pozdě, ale přece. Boj o české porodnictví nekončí. Kancléř Merz přepnul do merkelovsky uhlazeného režimu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 2009 skončil jeden z domácích porodů úmrtím novorozence po náhlém kolapsu. U porodu byla přítomna porodní asistentka Ivana Königsmarková, která se podle dostupných záznamů podílela na resuscitaci dítěte a při příjezdu záchranné služby byla stále zaznamenána srdeční aktivita.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rutinní nácvik startu kosmické lodi na mysu Canaveral skončil v roce 1967 neuvěřitelnou tragédií. V pátek 27. ledna 1967 shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina.

Rutinní nácvik startu kosmické lodi na mysu Canaveral skončil v roce 1967 neuvěřitelnou tragédií. V pátek 27. ledna 1967 shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina. Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Každý z nás má k závislosti blíž, než si myslí.“V tomto silném rozhovoru s MUDr. Petrem Popovem, jedním z nejuznávanějších českých odborníků na závislosti, probíráme téma, které se dotýká každého z nás — od alkoholu a kofeinu přes sociální sítě až po práci a výkon.Dozvíš se:Kde končí kontrola a začíná závislostJaké jsou první varovné signály, že už to není „v pohodě“Proč je závislost nemoc, ne selháníJak funguje mozek závislého a proč je návrat tak těžkýCo dělat, když máš pocit, že někdo ve tvém okolí už to nezvládáA proč právě suchý únor, digitální detox nebo vědomé pauzy mohou zachránit životTohle je rozhovor, který ti může změnit způsob, jak se díváš na každodenní zvyky, lákadla i vlastní svobodu. Znáš někoho, kdo je na hraně nebo za hranou? Pošli mu tento rozhovor pokud to potřebuje slyšet.Chceš život bez výčitek? Proti Proudu UPGRADE je 4týdenní reset, po kterém víš, kým chceš být a jak se jím stát.Ne proto, že se víc snažíš. Ale proto, že začneš žít více podle sebe.Více informací zde: subscribepage.io/yL3Zdk

Může vláda Andreje Babiše při hlasování o důvěře v Poslanecké sněmovně na něco narazit? Není neobsazené Ministerstvo životního prostředí důvodem pro odklad hlasování o důvěře nové vládě? A může opozice ohrozit postavení předsedy Sněmovny Tomia Okamury? Vladimír Kroc se ptá poslance KDU-ČSL Jana Bartoška.

„Už odmala jsem hopsal a učil se ve vodě salta. Pak už pro mě nebylo těžké to udělat na zemi,“ vzpomíná parkourista Daniel Kohout. „Byl jsem sám sobě trenérem. První salto vzad nedopadlo. Ale druhé už bylo dobře.“ Důležitá je podle něj motivace a podpora okolí. „Člověk musí mít chuť. Později mi hodně pomohli kamarádi,“ říká v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.