Podcasts about Zem

Stāsts par Blaumaņa „Skroderdienām”, seniem un jauniem lugas lasījumiem, saprastām un nesaprastām lietām, Blaumaņa pētīšanu un sajūtām. Blaumanis vienmēr liek tādus grūtus uzdevumus priekšā. Sākumā likās tik viegli – jaizstāsta par jaunajām „Skroderdienām Silmačos” Valmieras teātrī un saulgriežu raidījums gatavs. Bet nekā. Jo vairāk lasi, skaties, klausies un domā – jo grūtāk. 1901. gadā Rūdolfs Blaumanis uzraksta „Skroderdienas SIlmačos”. Kritika kritizē, tāpat kā visas citas Blaumaņa komēdijas.  Bet režisorus tā turpina nodarbināt. 2026. gada vasarā grūti būtu atrast kādu vietu Latvijā, kur netiek spēlētas „Skroderdienas” – profesionāli un pusprofesionāli aktieri, ceļojoši komedianti, komercializēti un par baltu velti. Amatierteātri, iesaistot vietējās kopienas dziedātājus un dejotājus, draugu pulciņi un radu saietos pulcētie. Zem jumta un brīvdabā. Blaumaņa muzejā „Brakos” un Druvienā. Ar Skroderdienu tautu Nacionālajā teātrī ienāk jaunie aktieri. Ja paveicas – jaunās aktrises caur Ieviņu, Elīnu, Zāru un Antoniju nonāk vecenēs. Ja vien režisoram neienāk prātā par Bebeni, kurai vārds ir Made, Pindacīšu un Tomulīšu iesvētīt vēl gluži jaunas aktrises. Lai arī visur un visādi notiek „Skroderdienas”, raidījumā pievēršam uzmanību divām – 22. jūnijā pēdējoreiz Indras Rogas versijā tiks spēlētas Nacionālā teātra „Skroderdienas”, kas bija zīmīgas ar Nika Matvejeva pārradīto Aleksandra Būmaņa mūziku. Un tikko pirmizrādi piedzīvojušas „Skroderdienas” Valmieras teātrī, kur Blaumani no jauna lasījis režisors Elmārs Seņkovs, scenogrāfs Reinis Suhanovs, komponists Edgars Mākens un kostīmu māksliniece Ilze Vītoliņa, bet kādam Valmieras teātra jaunajam aktierim tā ir pirmā Silmaču pieredze. Viņi visi stāsta par savu Blaumaņa un Jāņu sajūtu. Bet pirms dažiem gadiem Blaumaņa Braku sētā muzeja vadītāja Zinta Saulīte stāstīja par prototipiem un kritikas vērtējumiem, arī par „Skroderdienu” iestudējumu „viļņiem”. Un šis jūnijs aizved vēl uz kādu citu sētu – uz „Pulka sētu”, kur Rakstniecības un mūzikas muzeja krātuves lasītavā literatūrzinātnieces Līvijas Volkovas 95. dzimšanas dienā satikās bijušie un esošie muzejnieki un pētnieki, lai pakavētos sarunās par „Līviju no Šarlotes ielas”. Līvija Volkova savu arhīvu novēlēja Rakstniecības un mūzikas muzejam, jo viņas dzīve cieši saistīta ar muzejiem un jauno muzejnieku skolu. Izsūtītu vecāku meitu neuzņēma mediķos, biogrāfija nederēja, toties viņa kļuva par izcilu skolotāju ķīmijā un dabas zinātnēs, kas savus skolniekus ieinteresēja par ceļošanu, bet pašai liktenīga bijusi ienākšana Veidenbauma „Kalāčos”, tur esot bijusi neatšifrēta stenogramma. Tā tas sācies. Visu to izstāsta Līvijas Volkovas skolniece, tagad Rakstniecības un mūzikas muzeja teātra krājuma glabātāja Andra Lazdāne. Bet Līvijas Volkovas pēdējā intervija bija 2024. gada vasarā Radio mazajai lasītavai, kad tikko bija iznākusi viņas sastādītā Blaumaņa darbu izlase ar komentāriem, kur katrs teikums būtu pētījuma vērts.

Ve vesmíru téměř všechno rotuje. Z jakého důvodu se však naše Země, ostatní planety i samotné Slunce otáčejí? Může za to gravitační hroucení.Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve vesmíru téměř všechno rotuje. Z jakého důvodu se však naše Země, ostatní planety i samotné Slunce otáčejí? Může za to gravitační hroucení.

Môže sa celá Zem vplyvom fyziky zrazu prevrátiť dolu hlavou? Prečo tornáda a hurikány takmer nikdy neprekročia zemský rovník? Dokáže pochodujúce vojsko iba vlastným rytmom rozkmitať a zničiť most? A prečo cyklistov pod vysokým napätím občas nepríjemne kope bicykel? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel.   Podcast vzniká v spolupráci so SME.    Živé nahrávanie v NASHA KERAMIKA: https://www.eventbrite.com/e/vedatorsky-podcast-live-mimozemska-sprava-tickets-1991919999339   Bonusové epizódy a extra obsah k podcastom nájdete na https://herohero.co/vedator   Samuelova nová kniha už je v predaji https://www.martinus.sk/3600333-limity-poznania/kniha   Otázky nám môžete nahrávať tu https://www.speakpipe.com/vedator Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/   Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5  

Andrés, Zoe y Miguel Ángel, nos acompañaron en nuestra sección #ZEmúsica #TEENMUSIC, nos contaron acerca de su banda "Voltaje Cero" y de la gran variedad de géneros que interpretan entre ellos: el pop y el rock. Además, nos comentaron que iniciaron hacen algunos meses y ya han podido realizar varios ensayos y conciertos. De hecho, el próximo 15 de mayo estarán realizando un show en el Teatro Santa Fe que no te puedes perder.

Čtení z výboru Marie Valachová - Země trochu těžká, který v roce 2023 připravila Zuzana Gabrišová pro nakladatelství Malvern.Marie Valachová se narodila 26. června 1930 a zemřela 5. ledna 1989. Vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její první básnická sbírka Černý kámen vyšla roce 1968 v nakladatelství Československý spisovatel.Kvůli svému manželství s Jiřím Hájkem, který byl signatář a mluvčí Charty 77, nemohla publikovat. V roce 1980 vyšla v samizdatu její druhá sbírka Nebe, peklo, ráj v Edici Petlice.Nakladatelství Malvern vydalo v roce 2023 výbor Země trochu těžká, který z nevydaných básní připravila editorka, básnířka a překladatelka Zuzana Gabrišová. Ten je sestaven ze tří strojopisných sbírek Ptáci zpívají šíleným žebrákům: verše z let 1978-1984, Lisování vína a Srdce není žaludové eso.

V tropickém Pacifiku se rýsuje návrat El Niño – jednoho z nejsilnějších přírodních klimatických jevů na Zemi. Pokud se současné předpovědi potvrdí, mohl by být tento cyklus mimořádně intenzivní, možná dokonce nejsilnější za více než století. Důsledky by přitom nebyly omezené jen na oceán, ale zasáhly by počasí po celém světě.El Niño vzniká při neobvyklém oteplení povrchových vod v rovníkovém Pacifiku. Tím se změní proudění vzduchu a rozložení srážek na celé planetě. Některé regiony mohou zažít extrémní sucha, jiné naopak ničivé záplavy. Historicky bývá El Niño spojováno také s rekordními teplotami, požáry a výpadky zemědělské produkce.Nejde automaticky o důkaz jisté katastrofy ani o nový jev způsobený člověkem. El Niño je přirozenou součástí klimatického systému Země. V kombinaci s probíhajícím, lidmi urychleným oteplováním planety ovšem může zesílit některé extrémy počasí. Meteorologové proto vývoj v Pacifiku sledují s mimořádnou pozorností...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Titanic sa nepotopil, ľudia neboli na Mesiaci, Zem je plochá no a krv zaočkovaných je Mor. To fakt? Kam sme sa to dostali a prečo? Kde zmizli časy vedy, racionality a preukázateľných faktov? Ako zlomiť moc konšpirácií a akú víziu pre Slovensko ponúka Slovenská akadémia vied? Nemyslím si, že naše deti sa musia mať horšie. Chce to odvahu, nie zotrvačnosť. Hovorí šéf SAVŠpičkoví vedci zo Slovenskej akadémie vied dokázali bezpečnosť vakcín, ich štúdia prešla najprísnejším medzinárodným sitom, no zo sociálnych sietí sa na nás valia bludy o nebezpečnej krvi zaočkovaných, neoverených experimentálnych vakcínach meniacich našu DNA či o údajnej hrozbe chemtrails a plochej zemi. V susednom Česku pritom už zaznamenali fatálny následok antivaxerských konšpirácií, keď na záškrt zomrelo trojročné neočkované dieťa.Spoločenskí vedci hovoria o dobe postpravdy, v ktorej už fakty prestávajú hrať prakticky akúkoľvek rolu a varujú pred anómiou, teda rozkladom spoločnosti, ktorá sa nebude vedieť dohodnúť nielen na tom, kam ideme a čo chceme, ale nedokáže sa už zhodnúť ani na realite, v ktorej tu my všetci spolu žijeme.Nový šéf SAV upozorňuje, že ak štát neprestane tolerovať stredoveké bludy a nezačne vedu brať ako strategickú prioritu Slovenska, odchod mozgov z krajiny sa zmení na nezvratný exodus. Veda nemôže byť apolitická, hlas vedcov tu musí zaznieť oveľa silnejšie, tvrdí Martin Venhart. Akadémia momentálne pracuje i na komplexnej vízii pre Slovensko, otázkou však zostáva, či jej bude mať ešte kto načúvať.Sledujete Ráno Nahlas, dnes s predsedom SAV Martinom Venhartom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Titanic sa nepotopil, ľudia neboli na Mesiaci, Zem je plochá a krv zaočkovaných je Mor. To fakt? Kam sme sa to dostali a prečo? Kde zmizli časy vedy, racionality a preukázateľných faktov? Ako zlomiť moc konšpirácií a akú víziu pre Slovensko ponúka Slovenská akadémia vied? Nemyslím si, že naše deti sa musia mať horšie. Chce to odvahu, nie zotrvačnosť. Hovorí šéf SAVŠpičkoví vedci zo Slovenskej akadémie vied dokázali bezpečnosť vakcín, ich štúdia prešla najprísnejším medzinárodným sitom, no zo sociálnych sietí sa na nás valia bludy o nebezpečnej krvi zaočkovaných, neoverených experimentálnych vakcínach meniacich našu DNA či o údajnej hrozbe chemtrails a plochej zemi. V susednom Česku pritom už zaznamenali fatálny následok antivaxerských konšpirácií, keď na záškrt zomrelo trojročné neočkované dieťa.Spoločenskí vedci hovoria o dobe postpravdy, v ktorej už fakty prestávajú hrať prakticky akúkoľvek rolu a varujú pred anómiou, teda rozkladom spoločnosti, ktorá sa nebude vedieť dohodnúť nielen na tom, kam ideme a čo chceme, ale nedokáže sa už zhodnúť ani na realite, v ktorej tu my všetci spolu žijeme.Nový šéf SAV upozorňuje, že ak štát neprestane tolerovať stredoveké bludy a nezačne vedu brať ako strategickú prioritu Slovenska, odchod mozgov z krajiny sa zmení na nezvratný exodus. Veda nemôže byť apolitická, hlas vedcov tu musí zaznieť oveľa silnejšie, tvrdí Martin Venhart. Akadémia momentálne pracuje i na komplexnej vízii pre Slovensko, otázkou však zostáva, či jej bude mať ešte kto načúvať.Sledujete Ráno Nahlas, dnes s predsedom SAV Martinom Venhartom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Trvale se už u nás usadil například komár japonský i korejský. Máme se obávat tropických nemocí? - Co říkají o ekonomické kondici českého zemědělství údaje ze Zemědělské účetní datové sítě? - Jak zázemí rodiny ovlivňuje zdraví a pohodu českých dětí? Co ukazují nejnovější data z mezinárodní studie Univerzity Palackého v Olomouci a Kanceláře Světové zdravotnické organizace v Česku. Moderuje Renata Kropáčková.

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to ve středu uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla perzekvována komunisty.

Výtah Respektu: Do vzdušného prostoru Lotyšska v týdnu opět pronikl ruský dron. Následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Šlo nicméně o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních týdnech vnikly do vzdušného prostoru zemí NATO. V některých případech navíc nejde o drony ruské, ale ty ukrajinské. Země nicméně odsuzují Moskvu, protože jde o jednu z jejích taktik. Jak se Severoatlantická aliance zvládá bránit? Kde je hranice sebeobrany a potřeby Rusku útok opětovat? Nejen na to ve středeční epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Narodil se 10. června 1958. Před kamerou stál už ve 12 letech ve filmu Už zase skáču přes kaluže. Herectví ale bral původně jako koníček. Chtěl být po otci stavebním inženýrem. Když ho nevzali na průmyslovku, šel na zednické učiliště a nakonec vystudoval i konzervatoř. Později zářil v seriálech Arabela a Dobrá voda nebo v pohádce S čerty nejsou žerty. Dva České lvy získal za vedlejší role. Zemřel v 52 letech na rakovinu žaludku. Herectví se věnuje jeho bratr, žena i synové.

Narodil se 10. června 1958. Před kamerou stál už ve 12 letech ve filmu Už zase skáču přes kaluže. Herectví ale bral původně jako koníček. Chtěl být po otci stavebním inženýrem. Když ho nevzali na průmyslovku, šel na zednické učiliště a nakonec vystudoval i konzervatoř. Později zářil v seriálech Arabela a Dobrá voda nebo v pohádce S čerty nejsou žerty. Dva České lvy získal za vedlejší role. Zemřel v 52 letech na rakovinu žaludku. Herectví se věnuje jeho bratr, žena i synové. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dánská královna Markéta Dagmar byla dcerou Přemysla Otakara I. a manželkou Valdemara II. Historické prameny o ní téměř mlčí. Ožívá ale v dánské legendě o laskavé panovnici. Zemřela při porodu ve věku kolem 20 let. V dokudramatu ji ztvárnila Tereza Císařová. Dále uslyšíte Roberta Mikluše, Vasila Fridricha a Ivanu Uhlířovou. Z historických studií a knihy Královna Dagmar Václava Beneše Třebízského čte Jan Vlasák a Libuše Švormová. Hostem pořadu byla historička Eva Doležalová.

Nenávist k jiným začíná odmítáním solidarity, Jak jednat s lidmi, kterým nedůvěřujete, Proč Babiš a spol. rozbíjí to, co dobře funguje, Občas americký Kongres hlasuje o válce, občas to jen předstírá, Zemřela Marjane Satrapiová, velvyslankyně Persie ve světě, Grolichovy podzimní testyVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku byl velký zájem o dinosaury a touha mít doma repliky jejich fosílií. A tak si Lukáš Vymětal z Čertoryjí na Olomoucku pořídil pořádnou 3D tiskárnu. Nakonec otevřel na svém pozemku pozoruhodné Dinosauří muzeum, kterému vévodí dvanáct metrů dlouhá kostra tyranosaura rexe, jediná replika svého druhu v České republice. Obklopují ji samozřejmě další pravěcí obyvatelé Země.

Přesvědčit odmítače vyžaduje zázrak a zázraky se neživím. Kdyby lidé nevypouštěli skleníkové plyny, Země by se neoteplovala, ale ochlazovala. Starost o klima vyplývá i z křesťanských hodnot. I to říká Katharine Hayhoe, která v konzervativním Texasu přednáší o globálním oteplování. Jak mluvit o změně klimatu tak, abychom něčeho skutečně dosáhli? Co je efektivnější než hádka? A proč vůbec někteří lidé popírají vědu?

Přesvědčit odmítače vyžaduje zázrak a zázraky se neživím. Kdyby lidé nevypouštěli skleníkové plyny, Země by se neoteplovala, ale ochlazovala. Starost o klima vyplývá i z křesťanských hodnot. I to říká Katharine Hayhoe, která v konzervativním Texasu přednáší o globálním oteplování. Jak mluvit o změně klimatu tak, abychom něčeho skutečně dosáhli? Co je efektivnější než hádka? A proč vůbec někteří lidé popírají vědu?Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku byl velký zájem o dinosaury a touha mít doma repliky jejich fosílií. A tak si Lukáš Vymětal z Čertoryjí na Olomoucku pořídil pořádnou 3D tiskárnu. Nakonec otevřel na svém pozemku pozoruhodné Dinosauří muzeum, kterému vévodí dvanáct metrů dlouhá kostra tyranosaura rexe, jediná replika svého druhu v České republice. Obklopují ji samozřejmě další pravěcí obyvatelé Země.

Na začátku byl velký zájem o dinosaury a touha mít doma repliky jejich fosílií. A tak si Lukáš Vymětal z Čertoryjí na Olomoucku pořídil pořádnou 3D tiskárnu. Nakonec otevřel na svém pozemku pozoruhodné Dinosauří muzeum, kterému vévodí dvanáct metrů dlouhá kostra tyranosaura rexe, jediná replika svého druhu v České republice. Obklopují ji samozřejmě další pravěcí obyvatelé Země.

Na začátku byl velký zájem o dinosaury a touha mít doma repliky jejich fosílií. A tak si Lukáš Vymětal z Čertoryjí na Olomoucku pořídil pořádnou 3D tiskárnu. Nakonec otevřel na svém pozemku pozoruhodné Dinosauří muzeum, kterému vévodí dvanáct metrů dlouhá kostra tyranosaura rexe, jediná replika svého druhu v České republice. Obklopují ji samozřejmě další pravěcí obyvatelé Země.

Na začátku byl velký zájem o dinosaury a touha mít doma repliky jejich fosílií. A tak si Lukáš Vymětal z Čertoryjí na Olomoucku pořídil pořádnou 3D tiskárnu. Nakonec otevřel na svém pozemku pozoruhodné Dinosauří muzeum, kterému vévodí dvanáct metrů dlouhá kostra tyranosaura rexe, jediná replika svého druhu v České republice. Obklopují ji samozřejmě další pravěcí obyvatelé Země.

Na začátku byl velký zájem o dinosaury a touha mít doma repliky jejich fosílií. A tak si Lukáš Vymětal z Čertoryjí na Olomoucku pořídil pořádnou 3D tiskárnu. Nakonec otevřel na svém pozemku pozoruhodné Dinosauří muzeum, kterému vévodí dvanáct metrů dlouhá kostra tyranosaura rexe, jediná replika svého druhu v České republice. Obklopují ji samozřejmě další pravěcí obyvatelé Země.

Na začátku byl velký zájem o dinosaury a touha mít doma repliky jejich fosílií. A tak si Lukáš Vymětal z Čertoryjí na Olomoucku pořídil pořádnou 3D tiskárnu. Nakonec otevřel na svém pozemku pozoruhodné Dinosauří muzeum, kterému vévodí dvanáct metrů dlouhá kostra tyranosaura rexe, jediná replika svého druhu v České republice. Obklopují ji samozřejmě další pravěcí obyvatelé Země.

Na začátku byl velký zájem o dinosaury a touha mít doma repliky jejich fosílií. A tak si Lukáš Vymětal z Čertoryjí na Olomoucku pořídil pořádnou 3D tiskárnu. Nakonec otevřel na svém pozemku pozoruhodné Dinosauří muzeum, kterému vévodí dvanáct metrů dlouhá kostra tyranosaura rexe, jediná replika svého druhu v České republice. Obklopují ji samozřejmě další pravěcí obyvatelé Země.

Na začátku byl velký zájem o dinosaury a touha mít doma repliky jejich fosílií. A tak si Lukáš Vymětal z Čertoryjí na Olomoucku pořídil pořádnou 3D tiskárnu. Nakonec otevřel na svém pozemku pozoruhodné Dinosauří muzeum, kterému vévodí dvanáct metrů dlouhá kostra tyranosaura rexe, jediná replika svého druhu v České republice. Obklopují ji samozřejmě další pravěcí obyvatelé Země.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Česko odsoudilo ruské útoky na Ukrajinu, při kterých dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v Rumunsku. Za nepřijatelný označili útok premiér i prezident, ten také vyzývá k silné mezinárodní odpovědi. Jaká by měla přijít reakce?Hostem Ptám se já byl někdejší vedoucí prezidentské kanceláře, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a nově poradce ministra zahraničí Jiří Weigl.Ruský dron během útoku proti Ukrajině zasáhl v noci na dnešek panelový dům ve městě Galati na jihovýchodě Rumunska u hranic s Ukrajinou a lehce zranil dva lidi. Útok dnes odsoudili evropští lídři i čeští politici. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a českého ministerstva zahraničí vyjádřili podporu Rumunsku i zástupci opozičních stran.Rumunská diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Bukurešť své spojence a NATO požádala o koordinovanou mezinárodní reakci a přijetí opatření k urychlení dodávek prostředků pro odrážení dronů. Země, která je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 650 kilometrů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout Rumunsku jakoukoli podporu, jaká bude zapotřebí.„Rumunsko by mělo na to samozřejmě reagovat, pozvat si ruské velvyslance, vyjádřit velmi silné protesty, případně dát najevo jiným způsobem nepřijatelnost takového chování z ruské strany. Pokud tedy je jisté, že ta raketa je ruská,“ reagoval Jiří Weigl. „Na druhé straně bychom neměli hnát svět na na okraj nějakého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za to dron v Rumunsku nestojí.“Nový poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) také komentoval vleklý spor vlády s prezidentem o účast na blížícím se summitu NATO v Ankaře: „Nerozumím tomu, proč se tady vůbec se vede tahle válka. Vláda tam chce prezentovat svoji politiku. Tak já být prezidentem, tak se tam nevlámu, nerozrazím dveře a nevyvolám ústavní krizi. Nedovedu si představit, že by Václav Klaus s premiéry, jako byl třeba Vladimír Špidla, se kterými si také příliš nerozuměl, na veřejnosti čtyři měsíce hrál takový stínový zápas.“Jak vážný incident v Rumunsku je? Jaké vztahy bude mít Česko s novou maďarskou vládou? A jak dopadne spor o to, kdo pojede na summit NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jeden z nejoblíbenějších českých herců, nejvýraznější tvář československé popkultury a mistr vyprávění se narodil jako Vladislav Menšík. Publikum dokázal strhnout spontánností, energií i humorem. Stačilo pár vět a celý sál byl na jeho straně. Jeho život ale nebyl jen veselý. Provázely ho zdravotní potíže, boj s alkoholem i náročný rodinný život. Přesto zůstal pro své kolegy i diváky především člověkem, který dokázal i v těžkých chvílích rozdávat humor. Zemřel 29. května 1988.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

České zemědělství pálí nejvíc nízké ceny komodit. Řekl to znovuzvolený prezident Agrární komory Jan Doležal. Protesty zemědělců teď podle něj ale na místě nejsou. „Zemědělci mají aktuálně jiné starosti,“ dodal Doležal s tím, že farmáře trápí například přetrvávající sucho. Do budoucna nás čeká i zdražování. „Doby, kdy jsme jablka nakupovali za maximálně 30 korun, jsou pryč,“ řekl Doležal. Teď očekává, že ceny za toto ovoce můžou šplhat až na 50 korun, nepůjde ale o česká jablka. Jakub Veinlich se šéfa Agrární komory ptal třeba i na to, jestli se už Doležal setkal s potravinovým ombudsmanem.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Robert Koch pracoval jako venkovský lékař ve východním Prusku. Teprve dárek od manželky Emy, mikroskop, ho přivedl k pozorování mikroorganismů. Jako první na světě odhalil původce antraxu neboli sněti slezinné u dobytka. Brzy se stal světově uznávaným vědcem a ředitelem výzkumného institutu v Berlíně. Jeho objevy pomohly zastavit epidemie cholery, tyfu a dalších infekčních chorob. V roce 1905 obdržel Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. Zemřel 27. května 1910.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden z největších českých básníků, se narodil 26. května 1900. Ve 20. letech jej oslovil víceméně salonní komunismus, i když v 50. letech prožíval deziluzi. Věrný zůstal i většině starých přátel z avantgardy, které hájil i proti politice strany. Stejně věrný bohužel nebyl v partnerském životě. Své celoživotní partnerce připravil řadu trpkých chvil. Zemřel na silný zápal plic před půlnocí 6. dubna 1958 o neděli velikonoční, jak si jako velmi zdatný astrolog sám předpověděl.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stāsta muzeja "Žaņa Lipkes memoriāls" direktore Lolita Tomsone. Pārraides producente: Inga Saksone. Johanna Lipke, dzimusi Novicka, bija Latvijas poliete un katoliete, Žaņa Lipkes sieva un trīs bērnu māte, sieviete, kas skolā bija gājusi vien trīs gadus, bet prata vairākas valodas un cilvēkus saprata labāk nekā daudzi ar augstāko izglītību. Viņai piemita dzīves gudrība un spēja zibenīgi reaģēt bīstamās situācijās, īsta kontrabandista sieva. Bērnībā Elejā viņa strādāja Boncu ģimenes veikalā, redzēja ebreju sadzīvi, draudzējās ar ģimenes meitām un vēlāk režisoram Hercam Frankam stāstīja, ka ar ebrejiem bijusi kopā no bērnības un labi runājusi jidišā. Viņa pati atcerējās arī to, ka jau bērnībā bijusi spītīga. Piemēram, atteikusies pie baznīcas bučot priesterim gredzenu un par to dabūjusi no tēva pa seju tā, ka asinis pa degunu nākušas. Bet vienalga atteicās bučot vīrieša roku. Kad Lipkes dzīvoja Ķīpsalā, viņu māja Otrā Pasaules kara laikā kļuva par vietu, kur no nacistiem slēpa ebrejus, un to neviens nedrīkstēja pamanīt. Tas nozīmēja ne vien klusēt, bet nepārtraukti radīt ticamu ikdienas ainu. Pagalmā žāvējās veļa, bikses, krekli, palagi; ķīpsalnieki runāja, ka Lipkes kundze esot neparasti tīrīga. Bunkuru Lipkes ģimene raka paši 1941. gada ziemā. Raka naktīs, bet dienā izrakto zemi izkaisīja pa dārzu un slēpa zem sniega, kā Johanna teica: "Lai neviens nepamanītu." Zem šķūņa bija lāvas vairākos stāvos, elektrība, radio, un paslēptie cilvēki nedrīkstēja iziet ārā, jo apkārt bija kaimiņi, un tas bija pārāk bīstami. Par dzīvi bunkurā viņa runāja vienkārši: "Tur jau nebija nekas labs. Strīdējās. Par visu." Zigis atcerējās, ka bija jāvienojas, kurš iznesīs netīrumu spaini un kurš ko darīs. Uz Johannas pleciem bija šīs ikdienas dzīves uzturēšana. Viņa turēja lopus un putnus, nesa olas uz tirgu. Kopā ar jaunāko dēlu Zigi viņa brauca pāri Daugavai uz ostu pēc ēdiena atliekām no ostas ēdnīcas. "Es pati un mans jaunākais dēls Zigfrīds," viņa stāstīja Frankam, "viņš stāvēja pie stūres, bet es pie airiem." Katru dienu viņi uz Ķīpsalu ar laivu veda ēdiena mucas. Kad vācieši nāca ar suņiem un pārmeklēja pagalmu, Johanna pie šķūņa izbēra šņaucamo tabaku, daudz, ar saujām, lai suņi zaudētu ožu un nespētu saprast, kas paslēpts bunkurā zem zemes. Kad Hercs Franks viņai jautāja, kāpēc suņi neko nevarēja atrast, viņa atbildēja: "Tāpēc, ka mēs izkaisījām šņaucamo tabaku. Visur. Kilogramiem. Es gāju uz veikalu, viņi brīnījās, kam man tik daudz tās tabakas. Es atbildēju, ka dārzam vajag. Ja uz rozēm sametas kukaiņi, tas palīdz." Viņa prata izlikties un apmānīt cilvēkus. Ja mājā ieradās zaldāti, viņa viņus pabaroja, ielēja kandžu, un spriedze mazinājās. Ja okšķerēšana kļuva pārāk bīstama, viņa tēloja nogurušu un slimu, ieknieba vaigos, lai tie kļūtu sārti, zinot, ka vācieši baidās no tīfa un tuberkulozes un ilgi te neuzkavēsies. Par vāciešiem viņa runāja bez bijības. Kad Franks viņai apgalvoja, ka kara sākumā vācu armija bija spēcīga, Johanna atteica: "Viņi bija muļķi! Vāciešus varēja norunāt, ja tu runā vāciski." Padomju laikā viņas agrākās viltības, kā paslēpt vistas un kazas, vairs nestrādāja. Vācu okupācijas laikā viņa kopā ar Žani naktīs gāja uz Rīgas geto, kur, pārģērbusies par puišeli, līda zem dzeloņdrātīm, padeva ēdienu un stāvēja uz vakts, lai apsardze nepieķer. Geto viņa redzēja arī nošautos cilvēkus un vēlāk teica: "Mēs nevarējām noskatīties, kad bērni kliedza: "Maizi! Maizi!"" Citi noskatījās un novērsās, bet Johanna par to runāja pavisam vienkārši: "Es esmu sieviete, bet es varēju vairāk ko padarīt nekā tie."  Viņā bija izlēmība un spēks. Pirmais Lipkes ģimenes izglābtais bija ebreju draugs Haims Smoļanskis. Pie geto vārtiem, kad sargi skaitīja cilvēkus, viss bija atkarīgs no īsa mirkļa un ātras izlēmīgas rīcības – bija jānostājas rindas sākumā un tad jāaizlavās uz rindas beigām. Johanna to atcerējās šādi: "Visus izskaitīja, parakstījās, Smoļanskis nozuda un "neviens viņu nemeklēja". Vēlāk uz Ķīpsalu nāca citi, arī pilnīgi sveši: "Mēs visus cilvēkus pieņēmām. Mēs nevienu nedzinām projām." Par risku un draudiem, ja paslēptos ebrejus atrastu viņas pagalmā, Johanna mierīgi noteica: "Bet ko lai dara? Tie arī ir cilvēki." Par to Johanna runāja bez patosa, kā par pašsaprotamu lietu. Sarunā ar Hercu Franku viņa teica: "Mēs tā domājām – ja tie cilvēki izdzīvos, tad mēs arī izdzīvosim." Gandrīz visi arī izdzīvoja un vēlāk nāca ciemos.  

Prečo majú vtáky medzigeneračnú traumu zo žien? Môžete mať vstavanú skriňu na mieru, ak bývate v jaskyni? Prestali mimozemšťania lietať na Zem, aby znížili svoju fotónovú stopu? Kedy naplno prerazí trend posmrtnej plastickej chirurgie? Bude sa Tomáš venovať čokomaxingu? A aké bude jeho umelecké meno?

Neohrožená novinářka a účastnice protinacistického odboje se narodila 10. 8. 1896. Navštěvovala první české dívčí gymnázium Minerva, po smrti matky ale prožila bouřlivé dospívání: výstřední oblečení, krádeže, drogy… Proti vůli otce se vdala do Vídně. Jako první do češtiny přeložila ještě neznámého Franze Kafku, s nímž prožila krátkou intenzivní lásku, jejímž plodem jsou Dopisy Mileně. S druhým manželem žila v Praze. Zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück 17. 5. 1944.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zemědělec Michal Novák vlastní pozemky v okolí biokoridorů. „Z mého pohledu to vypadá katastrofálně. Srážek je evidentně méně než v roce 2025, a to už loni byly podprůměrné,“ říká Novák.

Posádka Artemis II se vrátila ze své vesmírné mise, lidé se dostali do blízkosti Měsíce poprvé po více než 50 letech. Proč je výzkum jediné přirozené družice Země důležitý? A jak pokračuje takzvaný kosmický závod, ve kterém spolu soupeří USA a Čína? „Američani už na Měsíci byli, jsou mistry světa. Svět má rád, když spolu někdo soupeří, ale oni už ten závod prostě vyhráli,“ říká v Osobnosti Plus planetární vulkanolog a geolog Petr Brož.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jméno Gagarin známe všichni. Stal se prvním člověkem, který se podíval do vesmíru a ačkoliv to byl tehdy primárně úspěch Sovětského svazu, Gagarin se stal celosvětovou celebritou. Zemřel v pouhých 34 letech při běžném výcviku a někteří dodnes tvrdí, že nešlo o nehodu.

Trump vyhrál? Vážně? Jak Rusko reaguje na příměří. Prezident Pavel hodlá jet na summit NATO. Severoatlantická aliance Trumpa přežije, ale změní se. Země, kde stojí za to mít děti. Je takovou Česko? Nafta s chutí pelyňku. Moderuje Petr Hartman.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Historický okamžik a mise, která je pro drtivou většinu populace premiérou. Tři astronauti a jedna astronautka na začátku dubna odstartovali z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a v rámci mise Artemis II se po víc než padesáti letech, konkrétně od roku 1972, vydali k Měsíci. V pondělí posádka v kosmické lodi Orion překonala rekordní vzdálenost od Země, přičemž v úterý ráno se dostali ještě dál. Podle NASA šlo o skoro 407 tisíc kilometrů. Zároveň posádka úspěšně proletěla kolem odvrácené strany Měsíce. Jaký je průběh mise a co je jejím cílem? V čem má čtyřčlenná posádka hned tři prvenství? Co by na misi Artemis II mělo navázat? Nejen o tom mluví v úterní epizodě popularizátor kosmonautiky Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz. Moderuje Zuzana Machálková.

Zeitgeist #14 S Tomášem Brolíkem o dění před parlamentními volbami v Maďarsku a scénářích dalšího vývoje.Péter Magyar, nebo Viktor Orbán? Tuhle otázku si teď pokládají i ve venkovských oblastech Maďarska, kde ještě před pár lety o podpoře dlouholetého premiéra nebylo příliš pochyb. Parlamentní volby v Maďarsku ovšem napjatě sledují lidé v celé Evropě a nejen tam, protože vláda v Budapešti má přímý vliv na společný postup Evropské unie, řešení krizí i pomoc napadené Ukrajině. Průzkumy dlouhodobě nasvědčují, že většina Maďarů je připravena 12. dubna volit neokoukaného europoslance a stranu TISZA, poukazující na zkorumpovanost vlády Fideszu, kterou Magyar před svým politickým obrácením mohl poznat z první ruky. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána nad Maďarskem se tak možná chýlí ke konci, nebo vstupuje do nové fáze. A je otázka, jestli by maďarský premiér a tvář modelu neliberální demokracie, kterou hrdě exportuje do světa, mohl chtít dotáhnout šrouby, aby ho už nikdo nemohl podobným způsobem ohrozit. Nejdřív ovšem musí vyhrát ve volbách, kde mu hrozí porážka navzdory tomu, že neférově nastavené podmínky volebního systému hrají v jeho prospěch. Mnozí Maďaři v posledních letech zchudli kvůli vysoké inflaci, maďarské HDP na hlavu je jedno z nejnižších v EU – stejně tak platy. Orbán se ovšem v kampani snaží upoutat pozornost na vnějšího nepřítele a spíše než migrací nebo EU teď straší Ukrajinou. Do voleb se také čím dál viditelněji snaží různými cestami promluvit USA, což stvrzuje návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance pár dní před volbami, ale i Rusko s nímž jsou spojené špionážní skandály a odhalení toho, jak úzká spolupráce mezi Budapeští a Moskvou na nevyšší úrovni je. Jak se předvolební maďarské kolbiště a možné scénáře jeví necelý týden před rozhodují volbou? Kde se vzal Péter Magyar? A co se dá ještě do voleb čekat s ohledem na dosavadní podobu a dynamiku kampaní? Nejen to rozebírá Tomáš Brolík v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme také článek:Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážkyhttps://www.respekt.cz/podcasty/zhrouti-se-orbanuv-neliberalni-rezim-kdy-se-to-zlomilo-a-co-muze-prijit-s-magyarem

Jak se do cen pohonných hmot promítne zastropování marží pro distributory a snížení spotřební daně u nafty? Jak si Donald Trump představuje další postup v Íránu a čím uklidňuje Američany? A proč se před letem na Měsíc koná mise, která má satelit Země jen obletět?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká a slovenská vláda se po třech letech znovu schází u jednoho stolu. Země chtějí po pauze, kterou inicioval Fialův kabinet kvůli hlubokým rozporům s představiteli Slovenska, opět prohlubovat spolupráci. Co od toho lze čekat?Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog z Bratislava Policy Institute Michal Vašečka.Mezivládní česko-slovenské konzultace se naposledy uskutečnily v březnu 2023. Zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na  některá témata zahraniční politiky, zejména kvůli postojům k Ukrajině a kontaktům slovenských představitelů s Ruskem. Po loňských sněmovních volbách se z české strany snížila rétorická podpora Ukrajiny. Podle premiéra Adreje Babiše (ANO) není na rozdíl od předchozího kabinetu prioritou české vlády. Na obnovení bližších vzájemných pracují představitelé české vládní koalice od konce roku, kdy do Bratislavy vyjel předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura v doprovodu koaličních poslanců. Slovensko poté navštívili i noví ministři. Na dnešním setkání chtějí premiér Babiš a jeho slovenský protějšek Robert Fico otevřít cestu k užší spolupráci nejen v zahraniční politice, ale i v ekonomice, obraně, digitalizaci, cestovním ruchu nebo sportu.Můžeme očekávat nějakou reálnou spolupráci obou zemí? Jak si v současné době stojí Ficova vláda? A jde Česko slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Přezdívali mu zuřivý reportér. Byl totiž ve své době, začátkem 20. století, mezi novináři zjevením: nečekal v redakci, až se něco stane. Šel událostem naproti, a když se nic nedělo, vyprovokoval senzaci sám. Díky své živočišné zvídavosti dokázal jako německý Žid překročit hranice ghetta, a dokonce si získat řadu přátel mezi českými umělci. Objevil génia v Jaroslavu Haškovi a pomohl do světa jeho románu Dobrý voják Švejk. Zemřel 31. března 1948.

All the way from Colombia, Zemög turns up in our weekly podcast series with a vengeance. Explosive and sharp, this two-hour salvo summons a versatile array of floor-busting ordnance: from acid-soaked heaters to atmospheric escapology, through proto-techno chuggers and non-formulaic, abstract-leaning grooves. Boasting a deft hand for these full-immersion sorties into techno deep space, this mix swings the pendulum betwixt laser-like engineering and eerily synthetic emotion, beckoning us onto the path of total subjugation in a near-somnambular state. Channeling energies and brainwaves like a puppeteer, here's Zemög with the trance-inducing hoodoo. Don't sleep. 

Česko nebude mít svého ministra životního prostředí už na třetím unijním jednání v řadě. Nejprve se ho neúčastnil pověřený šéf resortu Macinka, teď ale nepojede ani řádný ministr Červený. Jak Motoristé vedou životní prostředí? Hostem Ptám se já byl přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta pro životní prostředí Ladislav Miko. Unijní ministři životního prostředí se setkávají v Bruselu právě dnes. A opět bez českého šéfa resortu. Ministra Igora Červeného (Motoristé), který zůstává doma, tentokrát zastoupí neúspěšný ministerský kandidát, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) a náměstek Vladislav Smrž (za ANO). Červený svou neúčast zdůvodnil tím, že ve stejném termínu slíbil návštěvu jiné akce v Česku, na kterou ho pozval Zemědělský svaz. A dodal, že považoval za daleko důležitější zúčastnit se této akce, kde se budou řešit záležitosti dotýkající se i cen potravin, než jet na svoje „první podívání se do Evropské unie“. Na očekávané radě bude podle ministra Turek také proto, že se bude diskutovat o reformě emisních povolenek, tak jak ji vidí současná vláda. Takový postup zkritizoval například předchozí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), podle kterého má Filip Turek v roli zmocněnce na unijním jednání daleko slabší pozici a oslabuje tak pozici Česka. Nový šéf životního prostředí od začátku deklaroval, že resort povede v tandemu s Turkem, který jako původní kandidát Motoristů na post ministra neprošel přes prezidenta. Dovasadní dění ale zatím vyvolává otázky, kdo je faktickým šéfem ministerstva. Podle informací od úředníků, které získal například Deník N, Turek úřaduje v ministrově kanceláři a porady vede on.   Jaké dopady budou mít škrty, které Motoristé nastartovali? Je chyba, že nevysvětlili odvolání šéfa KRNAP? A škodí národním parkům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dala by sa preletieť raketou cez plynného obora Jupiter? Čo sa v skutočnosti deje pod nožom korčule pri kontakte s ľadom? Prečo sa Zem za rok otočí o jedenkrát viac voči hviezdam než voči Slnku? Ako môže čierna diera „uväzniť“ svetlo, ak fotóny nemajú žiadnu hmotnosť? A je hnedá farba v skutočnosti len veľmi tmavá oranžová? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel.   Podcast vzniká v spolupráci so SME.    Lístky na predpremiéru: https://www.cinemacity.sk/films/predpremiera-filmu-posledna-sanca-veda/8050s3r#/buy-tickets-by-film?in-cinema=bratislava&at=2026-03-12&for-movie=8050s3r&view-mode=list   Bonusové epizódy a extra obsah k podcastom nájdete na https://herohero.co/vedator Samuelova nová kniha už je v predaji https://www.martinus.sk/3600333-limity-poznania/kniha   Otázky nám môžete nahrávať tu https://www.speakpipe.com/vedator Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Od pádu režimu syrského diktátora Asada uplynul rok a dva měsíce. Země je svobodnější než dříve, ale neplatí to pro všechny. Jednou ze skupin, která se cítí ohroženější než dříve, jsou příslušnice alávitské menšiny.

Všechno, co bych udělal, kdybych k tomu měl prostředky. Zhruba takový je smysl vládní hospodářské strategie s názvem Země pro budoucnost 2.0, kterou sestavil tým vicepremiéra Karla Havlíčka.

In this mixed earnings and macro episode, Simon and Dan break down Palantir’s explosive growth (and wild stock reaction), Microsoft’s cloud slowdown fears amid massive AI capex, and Starbucks’ underwhelming turnaround outlook. They also dig into what today’s volatility says about tech valuations, why hyperscalers are under pressure to prove returns on AI spending, and whether investors should start looking beyond U.S. equities altogether. Simon wraps up with a framework for international diversification, including emerging markets and ex-U.S. ETFs, and shares how he’s thinking about portfolio positioning going forward. Tickers of stocks discussed: PLTR, MSFT, SBUX, ARCC, ZEM.TO, VEE, IXUS, VEU, XAW.TO Subscribe to our Our New Youtube Channel! Check out our portfolio by going to Jointci.com Our Website Our New Youtube Channel! Canadian Investor Podcast Network Twitter: @cdn_investing Simon’s twitter: @Fiat_Iceberg Braden’s twitter: @BradoCapital Dan’s Twitter: @stocktrades_ca Want to learn more about Real Estate Investing? Check out the Canadian Real Estate Investor Podcast! Apple Podcast - The Canadian Real Estate Investor Spotify - The Canadian Real Estate Investor Web player - The Canadian Real Estate Investor Asset Allocation ETFs | BMO Global Asset Management Sign up for Fiscal.ai for free to get easy access to global stock coverage and powerful AI investing tools. Register for EQ Bank, the seamless digital banking experience with better rates and no nonsense.See omnystudio.com/listener for privacy information.