Podcasts about hovory

Sarah Qari je novinářka a producentka pákistánského původu, která natáčí pro Radiolab hlavně podcasty o vědě. „Když tvořím, vždy přemýšlím, jestli pořad zahrnuje lidi z různých prostředí – a když ne přímo různých, tak alespoň různorodých,“ říká v pořadu Hovory, který se natáčel na Mezinárodním festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO).

Jan Cina je herec, hudebník i tanečník, nedávno se na tři měsíce vydal do New Yorku načerpat inspiraci. „Poprvé jsem ale zažil, že se mi stýskalo po domově. Měl jsem až vlastenecké pocity a uvědomil jsem si, jak mám rád Evropu, Česko i naši zemi,“ přiznává.

Lékárník, člen humanitárních misí Lékařů bez hranic a spisovatel Stanislav Havlíček byl už na osmi misích. „Každá z nich byla jinak těžká. Pokud jde o psychiku, tak ta nejtěžší byla asi má druhá, a to v Bangladéši. Kvůli obrovskému množství lidí na útěku. Žijí ve velmi jednoduchých podmínkách – a na to jsem popravdě nebyl připravený,“ přiznává.

„Můžu mluvit jen za umělou inteligenci – ale v mnoha jejích podoborech se Česká republika řadí na první místa v Evropě,“ tvrdí světově uznávaný vědec Josef Šivic. Po 15 letech práce v zahraničních prestižních univerzitních a technologických gigantech se vrátil domů do Prahy, kde pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.

„Můžu mluvit jen za umělou inteligenci – ale v mnoha jejích podoborech se Česká republika řadí na první místa v Evropě,“ tvrdí světově uznávaný vědec Josef Šivic. Po 15 letech práce v zahraničních prestižních univerzitních a technologických gigantech se vrátil domů do Prahy, kde pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dostal jsem v Českém rozhlase Vltava otázku, jak se pozná dobrý zvuk – a odpověděl jsem, že nevím. Za to jsem ale dostal doma vynadáno, takže teď to můžu opravit: ,Zvukař má na starosti jednu ze základních věcí, tedy to, aby tomu bylo rozumět‘,“ říká trojnásobný držitel ceny Český lev za nejlepší zvuk Viktor Ekrt. Naposledy cenu získal za snímek Vlny.

„Dostal jsem v Českém rozhlase Vltava otázku, jak se pozná dobrý zvuk – a odpověděl jsem, že nevím. Za to jsem ale dostal doma vynadáno, takže teď to můžu opravit: ,Zvukař má na starosti jednu ze základních věcí, tedy to, aby tomu bylo rozumět‘,“ říká trojnásobný držitel ceny Český lev za nejlepší zvuk Viktor Ekrt. Naposledy cenu získal za snímek Vlny.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem přijela do Charkova poprvé, byl večer a usnula jsem s tím, že si užiju krásný literární pobyt. Jen po pár hodinách mě probudil dopad rakety v sousední ulici. Vyděsilo mě to, nebudu lhát, že ne, dokonce hodně,“ vzpomíná novinářka a spisovatelka Adéla Knapová.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dřív jsem byla člověk, který pokud si něco neudělá sám, tak není. Ale pak jsem přišla na to, že tak to nejde. Nemůžu být všude, nemůžu mít úplně všechno pod kontrolou,“ říká herečka a nová ředitelka pražského Divadla Viola Klára Cibulková.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ak rozvíjet finanční gramotnost na základní škole? Proč se vyplatí zaměřit se na rozvoj klíčových kompetencí? Co se stane, když jsou rodiče a škola partneři a navzájem si pomáhají?Poslouchejte čtyřicáté šesté Hovory z kabinetu s Patricií Vondrkovou, ředitelkou na ZŠ Chlum u Třeboně.Epizoda vznikla ve spolupráci s projektem Skoala od Nadace České spořitelny.Partnerem a podporovatelem podcastu je Řízení školy, mentor pro vaši ředitelnu.Kromě webové aplikace a časopisu Řízení školy vydávají také Učitelský měsíčník a dalšíperiodika. Kompletní přehled jejich nabídky pro školy najdete na www.rizeniskoly.cz

Ta práce je spojená s fyzickou námahou, nosíte těžké foťáky, někdy se stane, že skutečně fotografové běží na místo a kdo tam doběhne první, tak to má vyfocené líp než ten, který tam doběhne později." O svých nejoblíbenějších fotkách i současné práci manažera Czech Press Photo mluví v Hovorech s Tatianou Čabákovou.

Ta práce je spojená s fyzickou námahou, nosíte těžké foťáky, někdy se stane, že skutečně fotografové běží na místo a kdo tam doběhne první, tak to má vyfocené líp než ten, který tam doběhne později." O svých nejoblíbenějších fotkách i současné práci manažera Czech Press Photo mluví v Hovorech s Tatianou Čabákovou.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kdyby se nějakým zázrakem povedlo přenést Telegraph Gallery z Olomouce do Prahy, návštěvnost by vzrostla klidně i dvacetinásobně,“ říká šéfkurátor Mira Macík. Telegraph totiž není pouze galerie, jde o multifunkční platformu propojující kulturu, práci i odpočinek.

„Kdyby se nějakým zázrakem povedlo přenést Telegraph Gallery z Olomouce do Prahy, návštěvnost by vzrostla klidně i dvacetinásobně,“ říká šéfkurátor Mira Macík. Telegraph totiž není pouze galerie, jde o multifunkční platformu propojující kulturu, práci i odpočinek.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotografie Dana Materny nazvaná Exekuce dítěte nejenže získala v soutěži Czech Press Photo cenu Fotografie roku 2007, mohla ale i za změny ve společnosti. „Na základě této fotografie, kterou otiskly noviny asi čtyřikrát na titulní straně, a hodně se o tom příběhu psalo, se problematika dětských exekucí dostala i na jednání vlády a řešili to i poslanci ve Sněmovně,“ říká její autor.

Fotografie Dana Materny nazvaná Exekuce dítěte nejenže získala v soutěži Czech Press Photo cenu Fotografie roku 2007, mohla ale i za změny ve společnosti. „Na základě této fotografie, kterou otiskly noviny asi čtyřikrát na titulní straně, a hodně se o tom příběhu psalo, se problematika dětských exekucí dostala i na jednání vlády a řešili to i poslanci ve Sněmovně,“ říká její autor.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„U jedné práce odpočívám od druhé. A zatím mi to vychází – někdy to tedy přeháním a je toho moc,“ popisuje Alena Ježková. Je spisovatelkou, ale také dlouholetou novinářkou, publicistkou a byla i poradkyní volební prezidentské kampaně nezávislého senátora Pavla Fischera.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„ADHD se promítá úplně do všeho, co dělám. Jak to dělám, jak myslím, cítím, jak žiju, jaké mám vztahy i jak spravuji své finance,“ popisuje Klára Kubíčková, spoluautorka knihy Roztěkané: Jak se žije ženám s ADHD. Sama získala diagnózu až ve 42 letech.

„ADHD se promítá úplně do všeho, co dělám. Jak to dělám, jak myslím, cítím, jak žiju, jaké mám vztahy i jak spravuji své finance,“ popisuje Klára Kubíčková, spoluautorka knihy Roztěkané: Jak se žije ženám s ADHD. Sama získala diagnózu až ve 42 letech.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Těsně před začátkem pandemie covidu-19 mi zřejmě na covid zemřela maminka. Pak se u nás na JIPce objevil známý první pacient ,taxikář‘, kterého jsme pak převáželi na VFN na Karlově náměstí a nakonec zachránili,“ vzpomíná na první dny pandemie lékařka Martina Koziar Vašáková. Její specializací je vnitřní lékařství, pneumologie, alergologie a také klinická imunologie.

„Těsně před začátkem pandemie covidu-19 mi zřejmě na covid zemřela maminka. Pak se u nás na JIPce objevil známý první pacient ,taxikář‘, kterého jsme pak převáželi na VFN na Karlově náměstí a nakonec zachránili,“ vzpomíná na první dny pandemie lékařka Martina Koziar Vašáková. Její specializací je vnitřní lékařství, pneumologie, alergologie a také klinická imunologie.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O jeho toulkách zmrzlou divočinou si s ním povídá Vladimír Kroc.

O jeho toulkách zmrzlou divočinou si s ním povídá Vladimír Kroc.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Životním krédem polárního průzkumníka a, jak sám sobě říká, špacírníka Václava Pištory je To live not exist neboli Žít a nejen existovat. Založil také stejnojmenný projekt, se kterým se snaží s dětmi sdílet zkušenosti z různých komunit světa. Zaměřuje se na mladé lidi a snaží se jim ukazovat cesty, kudy by se mohli v životě ubírat „Jsou to aktivity jako dát si cíl a pracovat na něm každý den,“

Životním krédem polárního průzkumníka a, jak sám sobě říká, špacírníka Václava Pištory je To live not exist neboli Žít a nejen existovat. Založil také stejnojmenný projekt, se kterým se snaží s dětmi sdílet zkušenosti z různých komunit světa. Zaměřuje se na mladé lidi a snaží se jim ukazovat cesty, kudy by se mohli v životě ubírat „Jsou to aktivity jako dát si cíl a pracovat na něm každý den,“Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Často za mnou jako psychologem chodí ti, kteří řeší vztahové trápení, ale nejčastěji jde o vztah sám se sebou, který se pak promítá i do okolí,“ popisuje psycholog gymnázia v Brně a psychoterapeut Martin Hofman.

„Často za mnou jako psychologem chodí ti, kteří řeší vztahové trápení, ale nejčastěji jde o vztah sám se sebou, který se pak promítá i do okolí,“ popisuje psycholog gymnázia v Brně a psychoterapeut Martin Hofman.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Umění mám v DNA. Neumím si představit čistou bílou zeď. I když dědeček neměl co jíst, stejně koupil obraz. Takže mám v sobě zakódováno, že mám sbírat umění," říká o odkazu předků Jakub Kodl. Nejmladší z rodiny, která už několik generací obchoduje s uměním a aktuálně připravuje otevření třípodlažní skleněné galerie na Dvořákově nábřeží v Praze.

Významný český malíř Hynek Martinec už 18 let žije v Londýně. V pražském Centru současného umění DOX vystavuje velmi ojedinělé kresby uhlem přímo na zdech, a to v nadrozměrných velikostech. Za pár týdnů ale kresby zmizí, stejně jako mandala. „To, že dílo zanikne, je podprahová idea, podle které člověk – umělec, neumělec nebo mnich –, vytváří geometrickou kompozic.i. Až přijde čas, tak to rozpráší a začne nanovo,“ popisuje.

„Známost nebo kvalita může herci pomáhat k dalším nabídkám, nebo ho dostane do spektra herců, kterým se nabídky dávají. Ale Praha je v tom mrška – jednou vám dá, jednou nedá. Klidně můžete získat Českého lva, ale pak třeba tři roky nic nenatočíte,“ říká herec a pedagog Robert Mikluš.

Letošní ročník knižních cen Magnesia Litera má vítěze a knihou roku i debutem roku se staly Letnice Miroslava Hlauča, hosta pořadu Hovory. Poslechněte si, co nám řekl koncem loňského roku.

Natália Hejková je úspěšná trenérka basketbalových mistryň z klubu USK Praha. Dáma na prahu své osmé životní dekády končí kariéru na vrcholu, kdy se stala jednak trenérkou roku ale hlavně ženou, která své svěřenkyně dovedla až ke zlatu v prestižní eurolize. „Bylo to nečekané vítězství a navíc na konci mé kariéry. Takže, jak se česky říká – je to pohádka s dobrým koncem,“ říká rodačka ze slovenské Žiliny.

„Nejnáročnější pro celý tým Pražského jara je těch aktuálních pár dní před začátkem,“ říká ředitel festivalu Pavel Trojan ml. Už 80. ročník Pražského jara začíná 12. května a končí 3. června.

„Nejsem až tak spisovatelkou detektivek, spíš vždy vezmu téma, na které pak naroubuji žánr, který mě v té chvíli napadne,“ popisuje spisovatelka Petra Klabouchová. „Nominace na výroční knižní ceny Magnesia Litera v kategorii fantastika je pro mne hodně fantastická,“ přiznává autorka knihy Ignis fatuus.

V ordinacích lékařů končí ti, kteří to se sportem přeženou, anebo se ani hýbat nezačali. To, že nemáte čas, je podle fyzioterapeuta a bývalého sportovce Jiřího Švarce jen výmluva. „Chůzí si totiž můžete proložit úplně do jakékoli části dne. Můžete jít pěšky třeba pro kávu, a ne výtahem. Nemusíte si objednávat jídlo až na stůl, ale pěkně si pro něj zajít. Když někdo řekne, že nemá čas – to neberu,“ říká v pořadu Hovory.

„Asi feministou jsem, ale nikdy jsem se k tomu explicitně nehlásil. Nikdy jsem si tuto nálepku nedával. A když jsem pak i během zkoušení Rande s feministou zjišťoval, co to doopravdy feminismus je, odpověděl jsem si, že feminista opravdu docela jsem,“ říká herec Marek Adamczyk. V divadla Ungelt hraje trojroli, podobně jako herečka Barbora Poláková, a to v přes dvě hodiny dlouhé romantické komedii.

„Když budu přemýšlet o významu knihy Budeme, kým jsme, tak je to vlastně způsob osvěty. Protože v odborných pasážích zaznívají věci, které je dobré vědět, a možná, že ne úplně všichni je vědí,“ říká psychiatrička a sexuoložka Hana Fifková, kterou formou knižního rozhovoru zpovídá filozofka a teď i novinářka Tereza Matějčková.

Divadelní publicista, scenárista i spisovatel Richard Erml žije celý život v pražské Libni. Nedávno mu vyšla kniha Pejskaři. „V Libni jsem se narodil, ale s pejskem je to něco úplně nového. Máme tam skvělou psí loučku, kam jsem chodil každý den a sledoval mluvu těch našich čtyřnohých. Z toho jsem se nejvíc naučil a pak jsem si tedy i něco přečetl,“ přiznává v pořadu Hovory.

„Základem každého dobrého trenéra je empatie, takže vnímání klienta. Proto musím vědět, proč za mnou přišel,“ říká osobní trenér Martin Košťál. V současnosti je také moderátorem pořadu Extrémní proměny, který pomáhá zhubnout lidem s vysokou obezitou.

„Mladým lidem vyčítáme, zejména v souvislosti s nějakým výročím, že nevědí, co se v minulosti stalo. Oni to opravdu nevědí, ale může za to jejich školní výuka, o které sami nerozhodují. To mě zlobí,“ říká Karel Strachota, ředitel a mj. zakladatel vzdělávacího programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni.

Denisa Augustínová je spoluzakladatelka mezinárodní humanitární organizace Magna, která už dvě dekády pomáhá v nejchudších oblastech světa. „Dřív znamenal červený kříž na sanitce ochranu – to tedy hlavně za 2. světové války, ale i později. Humanitární pracovníci, lékaři a další zdravotníci měli prostřednictvím ženevských konvencí jakési bezpečí,“ popisuje v pořadu Hovory.

Současná rychlá doba mění seznamování a některé zažité stereotypy. „To nejlepší flirtování kombinuje dobrodružství a bezpečí. Takže se s tím druhým cítíte bezpečně a respektován, zároveň je tam i nějaké napětí a hravost,“ popisuje socioložka, terapeutka a zakladatelka Institutu Moderní láska Markéta Šetinová.

Firma designéra Davida Karáska vytváří už víc než 30 let lavičky, koše a další „nábytek pro všechny“. „Máme deset zahraničních týmů, dva v Česku a každý z nich dnem a nocí pracuje na nových zakázkách. Proto vlastně už ani nevím, co zrovna děláme,“ vysvětluje také majitel továrny u Uherského Hradiště nebo v Brazílii.

Herečka a performerka Tereza Hof byla například v seriálu Dáma a Král nepřehlédnutelná, stejně jako dnes hlavně v divadle. Ne každý ale ví, že se zhruba před 15 lety odstěhovala na Island, kde dodnes střídavě žije. „Tehdy mi bylo 30 let a rozhodla jsem se ke stěhování asi kvůli potřebě transformace, a to z mladistvého života do fáze větší odpovědnosti. Asi bych to nazvala transformačním Adult rituálem,“ říká v pořadu Hovory.

„Svět se opravdu zbláznil a ta ,bláznivost‘ se přiblížila. Dřív lidé prožívali jako stresující to, co se dělo v jejich bezprostředním okolí. V jejich městě, vesnici, ulici. Následně ale s pomocí zpráv začali prožívat také události vzdálenější. Teď většinu času prožíváme mnohem víc události vzdálené,“ říká psychiatr a přednosta kliniky psychiatrie Jiří Horáček.

„Souhlasím s představou židovskou-křesťanských tradic ale i J. A. Komenského. A to v tom, že není žádného zla v ničem Bohem stvořeného. To znamená i tělo člověka je do posledního atomu nebo kvarku s láskou stvořeno Bohem – není v něm tedy žádné zlo. Přirozenost člověka je tak ontologicky, svým bytím, v zásadě dobrá, ale přece jen jsme ke zlému i nějak nakloněni,“ odpovídá kněz a etik Marek Orko Vácha na otázku, jestli je člověk spíš dobrý, nebo zlý.

„Dřív se na univerzitách běžně studovalo sedmero svobodných umění. Což bylo trivium – gramatika, logika a rétorika. Pak kvadrivium, které zahrnovalo pokročilejší vědy, včetně například astronomie. Následně se student rozhodoval, co bude dělat dál,“ vysvětluje historik a specialista na středověkou univerzitní vzdělanost Ota Pavlíček.

„S režisérem Viktorem Taušem už spolupracuji víc než 20 let. A na poslední formě divadelní inscenace Amerikánky, kterou nakonec uvidí divák, se pracovalo asi osm let, na filmové podobě pět,“ přibližuje Jan Kadlec, production designer snímku, který ovládl Ceny filmové kritiky včetně ceny za nejlepší snímek roku. Sám je autorem scény, kostýmu a plakátu k filmu, ale i k inscenaci divadla Jatka78.

„Žijeme v době, kdy má každý mobil, který fotí snad sedmkrát líp, než dřív nejlepší analogové foťáky. Fór je v tom, že my jsme se kdysi snažili dělat co nejlepší snímky, ale lezl nám z toho punk. Technicky to prostě o moc líp nešlo,“ říká známý fotograf Tomáš Třeštík.

„O existenci lesních školek jsem se dozvěděla od kamarádky, která žije v Praze. Takže myšlenka takové školky v Ženevě pochází z Česka,“ říká zakladatelka lesních školek ve Švýcarsku a pedagožka Viktorie Škvarková.