Podcasts about hovory

Darina Křivánková dřív zpovídala celebrity, od kinematografie ale přešla ke gastronomii a pak si v Českém Krumlově založila restauraci. „Nic z toho jsem vlastně neplánovala. Všechno se tak nějak stalo, ani nevnímám jako nějakou zásluhu,“ říká v pořadu Hovory. „Jediné, co na co jsem hrdá, je, že když jsem se dostala do životní fáze, která mi přestala dávat smysl, netěšila mě, dokázala jsem ji ukončit. A to je hybatelem událostí – a pak se mi samy dějí další věci,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V nakladatelstvích máme nějaké základní jistoty, ale jinak je to hodně o dobrodružství. Občas nejde odhadnout, jestli se bude ta která kniha číst. Ve společnosti se často mění trendy i nálady, takže se stává, že kniha, které jsem vlastně ani moc nevěřil, nakonec hodně překvapí,“ vysvětluje nakladatel Tomáš Brandejs, který založil nakladatelství 65. pole. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svou prací pro lidi, kteří vidí lékaře poprvé v životě, si plní dětský sen - zachraňovat a měnit životy. V nejchudší oblasti už tak chudého vnitrozemského afrického Malawi založil nemocnici, kam se chodí léčit lidé i z hlavního města a ve spolupráci s tamní vládou by rád vybudoval další. Moderuje Tatiana Čabáková.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dlouhodobě sbírám fotografický materiál, který dokumentuje zanikající kmeny a etnika, takže mi Pygmejové z Kamerunu nesměli chybět. To, že jim říkáme Pygmejové je ale spíš hanlivý výraz,“ vysvětluje fotograf Václav Šilha. Do Kamerunu s ním jela také fotografka a ředitelka Czech Press Center Veronika Souralová, která upřesňuje, že vlastně je to kmen Baka. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Epidemiolog a specialista na tropickou medicínu Rastislav Maďar je zakladatelem sdružení International Humanity, které v roce 2015 otevřelo ve venkovské oblasti na východě Malawi nemocnici. „Potřebovali jsme najít budovu z pálených cihel, které jsou i v době dešťů stabilnější. Nejchudší vesnice jsou postaveny jen z uplácané hlíny, která vypadá jako cihla. Ale už za dva tři roky, hlavně když zaprší, se zdi drolí, střechu to má jen ze slámy,“ popisuje. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jednou ze základních příčin, proč se mladí ve věku 18 až 26 let dostanou na ulici, je jejich odchod z ústavní výchovy. Další ale například pocházejí z rodin, kde měli konflikty a kde panovalo nedorozumění – a někdy v 18 letech, kdy byli dospělí, z rodiny odešli a chtěli se postavit na vlastní nohy. Jenže až pak zjistili, že vlastně nemají nedostatečné kompetence, logicky nemají podporu blízkých – až nakonec selžou,“ popisuje Kateřina Sehnoutková.

„Jednou ze základních příčin, proč se mladí ve věku 18 až 26 let dostanou na ulici, je jejich odchod z ústavní výchovy. Další ale například pocházejí z rodin, kde měli konflikty a kde panovalo nedorozumění – a někdy v 18 letech, kdy byli dospělí, z rodiny odešli a chtěli se postavit na vlastní nohy. Jenže až pak zjistili, že vlastně nemají nedostatečné kompetence, logicky nemají podporu blízkých – až nakonec selžou,“ popisuje Kateřina Sehnoutková. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Původně jsme rozhovor Musíme to zarámovat! jako film ani neplánovali. Na jaře 2021 jsme si jen tak s vedením Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (KVIFF) povídali o nějaké historce Jiřího Bartošky. A ředitel Kryštof Mucha řekl, že je škoda, že podobné historiky známe jen my. A pak padlo: ,Co kdybychom to natočili‘?“ Vzpomíná v Hovorech natáčených na 59. ročníku festivalu režisér snímku Milan Kuchynka.

„Původně jsme rozhovor Musíme to zarámovat! jako film ani neplánovali. Na jaře 2021 jsme si jen tak s vedením Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (KVIFF) povídali o nějaké historce Jiřího Bartošky. A ředitel Kryštof Mucha řekl, že je škoda, že podobné historiky známe jen my. A pak padlo: ,Co kdybychom to natočili‘?“ Vzpomíná v Hovorech natáčených na 59. ročníku festivalu režisér snímku Milan Kuchynka.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedmkrát získala ocenění v soutěži Czech Press Photo a může se chlubit oficiálním titulem Osobnost české fotografie. V současnosti se ale nezabývá svými vlastními, oceňovanými fotkami. Zkoumá archivy z přelomu 40. a 50. let dvacátého století, tedy z doby, kdy moc v Československu převzala komunistická strana. Ukazují nám dobové fotografie víc, než dokáže zprostředkovat bádání historiků? Jak vypadá doba politických procesů a teroru vůči vlastnímu obyvatelstvu na starých snímcích? Moderuje Petr Vizina.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ženy tvořily stejně dobře jako muži. Teď už to víme, ale ve středověku, v renesanci, baroku, anebo i v 19. století to vůbec samozřejmé nebylo,“ říká historička umění Olga Kotková, ředitelka sbírky Starého umění v Národní galerii Praha a hlavní autorka výstavy Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zprávy o agresivitě dětí nejen na školách jakoby neměly konce. „Studie zpracované v zahraničí navíc říkají, že každý nový útok může inspirovat další, tedy ty, kteří o tom zatím jen uvažují. Může dojít k nápodobě podobných trestných činů,“ říká bezpečnostní konzultantka Barbora Vegrichtová.

Při spekulacích, kdo by mohl být nástupcem arcibiskupa pražského Jana Graubnera, se objevilo i jméno bosého karmelitána Petra Glogara. „Tak to bych nepřál ani sobě, ani jiným,“ říká v nadsázce v pořadu Hovory. „Já jsem už někde jinde,“ dodává. „Vím, že kdyby ta nabídka přišla, můžu říct ne. V tom je má velká svoboda, a kdybych to ,ne‘ doopravdy někomu říkal, určitě bych ho měl dobře vyargumentované,“ doplňuje.

Při spekulacích, kdo by mohl být nástupcem arcibiskupa pražského Jana Graubnera, se objevilo i jméno bosého karmelitána Petra Glogara. „Tak to bych nepřál ani sobě, ani jiným,“ říká v nadsázce v pořadu Hovory. „Já jsem už někde jinde,“ dodává. „Vím, že kdyby ta nabídka přišla, můžu říct ne. V tom je má velká svoboda, a kdybych to ,ne‘ doopravdy někomu říkal, určitě bych ho měl dobře vyargumentované,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vždy jsem byla příznivkyní dokumentární fotografie, která mě baví. Fotografie je vlastně dokumentem doby – samozřejmě, že je mnoho dalších oborů, které dobu zachycují. Pro mne je to ale na fotografii to nejdůležitější a žádný jiný kumšt to nedokáže,“ myslí si známá fotografka Dana Kyndrová. Sedmkrát získala ocenění v soutěži Czech Press Photo a je i držitelkou titulu Osobnost české fotografie.

„Vždy jsem byla příznivkyní dokumentární fotografie, která mě baví. Fotografie je vlastně dokumentem doby – samozřejmě, že je mnoho dalších oborů, které dobu zachycují. Pro mne je to ale na fotografii to nejdůležitější a žádný jiný kumšt to nedokáže,“ myslí si známá fotografka Dana Kyndrová. Sedmkrát získala ocenění v soutěži Czech Press Photo a je i držitelkou titulu Osobnost české fotografie.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jakékoli divadlo vám musí dát impuls, ale samotný příběh se odehrává v divákově mysli. Já v některých pasážích občas rád podám ruku, protože divák potřebuje příběhem vést,“ prozrazuje známý tanečník a dnes už hlavně choreograf Jiří Bubeníček.

„Jakékoli divadlo vám musí dát impuls, ale samotný příběh se odehrává v divákově mysli. Já v některých pasážích občas rád podám ruku, protože divák potřebuje příběhem vést,“ prozrazuje známý tanečník a dnes už hlavně choreograf Jiří Bubeníček.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jejich kurzy otevírají především ženám cestu do světa IT. „Největší neúspěch je to nezkusit, neosahat si technologie a nevyzkoušet si, jak to může fungovat pro každého z nás,“ říká zakladatelka společnosti Czechitas Dita Formánková. „Dlouhodobě, snad deset let jsme holky učily programovat proto, aby se z nich staly programátorky. A dnes jsou z nich testerky, specialistky kyberbezpečnosti i nebo AI transformátorky,“ popisuje v pořadu Hovory s inovátory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Violoncello jsem na konzervatoři dostudoval, dokonce jsem vyhrál konkurs do tehdejšího Státního symfonického orchestru Gottwaldov (dnešní Zlín) na místo cellisty. Ale protože jsem také kamarádil s bigbiťáky a folkaři, tak jsem asi měsíc před nástupem do symfoňáku ,dostal lano‘ od kapely Marsyas,“ popisuje své začátky rockový violoncellista, baskytarista, zpěvák a houslista Jaroslav „Olin“ Nejezchleba. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co je to radost? „Mělo by to být defaultní, jakési ,tovární‘ nastavení člověka. Není to radost, kterou zažijete, když vyhrajete peníze nebo uděláte maturitu,“ odpovídá v pořadu Hovory kněz, biolog a etik Marek Orko Vácha. A dodává: „Kdybych měl být hodně sarkastický, cituji jednoho amerického pastora, který říká, že štěstí není úsměv křesťanů, kteří se tváří, jako kdyby měli předplacenou VIP lóži v nebi. Je to cosi hlubšího. Je to to nastavení, se kterým člověk ráno vstává.“

Co je to radost? „Mělo by to být defaultní, jakési ,tovární‘ nastavení člověka. Není to radost, kterou zažijete, když vyhrajete peníze nebo uděláte maturitu,“ odpovídá v pořadu Hovory kněz, biolog a etik Marek Orko Vácha. A dodává: „Kdybych měl být hodně sarkastický, cituji jednoho amerického pastora, který říká, že štěstí není úsměv křesťanů, kteří se tváří, jako kdyby měli předplacenou VIP lóži v nebi. Je to cosi hlubšího. Je to to nastavení, se kterým člověk ráno vstává.“Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud doběhne celý legislativní proces do konce, mohla by se v asistované psychoterapii začít brzy využívat nová léčba pacientů s těžkými depresemi, existenciální tísní, posttraumatickou stresovou poruchou apod. Jde o psychedelika. „Pokud bude pacient k léčbě indikován, dostane od psychiatra na terapii léčebný psilocibyn, který použije v místech k tomu určených a s lidmi k tomu vyškolenými,“ vysvětluje podnikatel a filantrop Václav Dejčmar.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Všichni odevzdáváme a kapitalizujeme své soukromí na sociálních sítích, které nám za určitých podmínek kontinuálního dohlížení dávají možnost neustále performovat sami sebe,“ myslí si malíř Jiří Franta, dlouholetý člen umělecké skupiny Rafani, která slaví už 25 let existence.

Petr Kováčik založil několik úspěšných firem jako Skrz.cz, Blabu.com atd., pak je prodal a založil další. Dnes je i mentorem a startupovým investorem. „Jak jsem začínal? Podobný byznys jsem dělal dlouho před založením prvního portálu, takže jsem byl expert a měl tým lidí. Když se pak objevil zajímavý rostoucí trh slevových serverů, bylo nejlepší období do toho skočit,“ popisuje.

„Pomalá móda, resp. Slow fashion má mnoho vrstev – ta hlavní ale říká, že je vyrobená v respektu k planetě. Občas se také říká pomalý životní styl, který osobně považuji za ten správný a přirozený,“ vysvětluje Kamila Boudová. V Paříži, kde dlouho pracovala jako asistentka nákupčí největšího obchodního domu, totiž došla k poznání, že musí existovat jiná cesta, jak módu vyrábět, jak jí posílat dál a jak se oblékat.

„Potkal jsem romské vysokoškoláky a zjistil, že s nimi sdílím své pocity. Vždy jsem byl na okraji společnosti, na periferii a změnilo to až mé vzdělávání,“ popisuje historik umění a spisovatel Martin Kanaloš.

„Od dětství jsem fungoval tak, že na prvním místě sice byla škola, když se později přidal zahraniční camp nebo trénink, musel jsem přejít na individuální plán. Běžný den tak nejčastěji vypadal tak, že na mě před školou čekal tatínek s autem a hned jsme jeli do Prahy, Plzně i dál,“ popisuje tanečník Dominik Vodička. Je také choreografem, dvojnásobným vítězem televizní soutěže Star Dance a držitelem Ceny Thálie.

Málokdo si to uvědomuje, ale umělá inteligence nás ovlivňuje už víc než deset let, tvrdí Eva Nečasová, zakladatelka iniciativy AI dětem a vývojářka počítačových her. „Jsou to doporučovací systémy na sociálních sítích. Dopady této technologie naši společnost ovlivňují významně,“ dodává v pořadu Hovory s inovátory.

„Odhadem 20 procent kalendářů v lékařských ambulancích je stále v papírové podobě. To způsobuje, že systém jako celek neví, jakou kapacitu má. Respektive – kde je dlouhá, nebo krátká fronta,“ uvažuje Tomáš Havryluk, zakladatel startupu Medevio, který chce zlepšit péči o pacienty a usnadnit komunikaci s lékaři mj. s projektem online ordinace.

Valašský malíř Pavel Raszka (1907–1979) měl podle univerzitního ekonoma Evžena Kočendy velmi zajímavý život, což popsal i ve své publikaci Pavel Raszka – Dva životy jednoho malíře. „Já mám mnoho zájmů, nejen ekonomii. Takže když jsem před téměř 30 lety poprvé uviděl několik obrazů, zaujaly mne svou dokonalostí a krásou,“ popisuje Kočenda v pořadu Hovory.

„Na učitelském povolání je asi nejtěžší to, že děti mají různé potřeby, různou míru znalostí a dovedností, ale my je ve třídě máme všechny v jednu chvíli. Děti jsou různě připravené se učit, a každý učitel pak má jen omezený čas čtyř pěti vyučovacích hodin a přitom všem máme někam spolu jít, nejlépe v co nejefektivnější vzájemné propojení pro téma,“ vysvětluje učitelka Anna Babanová.

„Vlastně je to podobně jako u toho Homera Simpsona: Sedím spolu s dalšími třemi kolegy v místnosti plné tlačítek, displejů v blokové dozorně, tedy na velíně jaderné elektrárny,“ popisuje Adéla Chalupová, operátorka JE Temelín a mimo jiné i atomová influencerka.

Design nejsou jen vázy, ale i průmyslové výrobky, upozorňuje designérka Anna Marešová v pořadu Hovory s inovátory. „Lidé pak vnímají design jako elitářský, jako něco pro lidi, co si můžou dovolit vázy za 100 tisíc korun. Ale design by měl být pro široké spektrum lidí,“ zdůrazňuje autorka designů lanovky na Petřín nebo na Ještěd, intimních produktů pro ženy nebo třeba vozu T3 Coupé pro pražský dopravní podnik.

Juraj Koudela a Filip Ostrowski se potkali, když pracovali ve stavebnictví. Možná i proto přistupují k vydávání knih pragmaticky a jejich nakladatelství Absynt, kde vydávají literární reportáže o aktuálních tématech, funguje už deset let. „Literární reportáž vyžaduje schopnost psát pravdu beletristickými jazykovými prostředky,“ říká pro Český rozhlas Plus Koudela. Literární reportáž je v Polsku oblíbený žánr, který zpopularizoval spisovatel a publicsta Mariusz Szczygiel.

Ženy si v Česku vydělají v průměru o 17 procent méně než muži, evropský průměr je přitom 13 procent. Nejvíce zranitelné jsou ženy na pracovním trhu poté, co porodí své první dítě. „Po škole jsou platy srovnatelné. Ale po odchodu na rodičovskou buď zůstává na platu, ze kterého odcházela, anebo přijme nižší pozici,“ přibližuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus Lenka Šťastná, zakladatelka organizace Business & Professional Women.

Sarah Qari je novinářka a producentka pákistánského původu, která natáčí pro Radiolab hlavně podcasty o vědě. „Když tvořím, vždy přemýšlím, jestli pořad zahrnuje lidi z různých prostředí – a když ne přímo různých, tak alespoň různorodých,“ říká v pořadu Hovory, který se natáčel na Mezinárodním festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO).

Jan Cina je herec, hudebník i tanečník, nedávno se na tři měsíce vydal do New Yorku načerpat inspiraci. „Poprvé jsem ale zažil, že se mi stýskalo po domově. Měl jsem až vlastenecké pocity a uvědomil jsem si, jak mám rád Evropu, Česko i naši zemi,“ přiznává.

Lékárník, člen humanitárních misí Lékařů bez hranic a spisovatel Stanislav Havlíček byl už na osmi misích. „Každá z nich byla jinak těžká. Pokud jde o psychiku, tak ta nejtěžší byla asi má druhá, a to v Bangladéši. Kvůli obrovskému množství lidí na útěku. Žijí ve velmi jednoduchých podmínkách – a na to jsem popravdě nebyl připravený,“ přiznává.

„Můžu mluvit jen za umělou inteligenci – ale v mnoha jejích podoborech se Česká republika řadí na první místa v Evropě,“ tvrdí světově uznávaný vědec Josef Šivic. Po 15 letech práce v zahraničních prestižních univerzitních a technologických gigantech se vrátil domů do Prahy, kde pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.

„Dostal jsem v Českém rozhlase Vltava otázku, jak se pozná dobrý zvuk – a odpověděl jsem, že nevím. Za to jsem ale dostal doma vynadáno, takže teď to můžu opravit: ,Zvukař má na starosti jednu ze základních věcí, tedy to, aby tomu bylo rozumět‘,“ říká trojnásobný držitel ceny Český lev za nejlepší zvuk Viktor Ekrt. Naposledy cenu získal za snímek Vlny.

Ta práce je spojená s fyzickou námahou, nosíte těžké foťáky, někdy se stane, že skutečně fotografové běží na místo a kdo tam doběhne první, tak to má vyfocené líp než ten, který tam doběhne později." O svých nejoblíbenějších fotkách i současné práci manažera Czech Press Photo mluví v Hovorech s Tatianou Čabákovou.

„Kdyby se nějakým zázrakem povedlo přenést Telegraph Gallery z Olomouce do Prahy, návštěvnost by vzrostla klidně i dvacetinásobně,“ říká šéfkurátor Mira Macík. Telegraph totiž není pouze galerie, jde o multifunkční platformu propojující kulturu, práci i odpočinek.

Fotografie Dana Materny nazvaná Exekuce dítěte nejenže získala v soutěži Czech Press Photo cenu Fotografie roku 2007, mohla ale i za změny ve společnosti. „Na základě této fotografie, kterou otiskly noviny asi čtyřikrát na titulní straně, a hodně se o tom příběhu psalo, se problematika dětských exekucí dostala i na jednání vlády a řešili to i poslanci ve Sněmovně,“ říká její autor.

„ADHD se promítá úplně do všeho, co dělám. Jak to dělám, jak myslím, cítím, jak žiju, jaké mám vztahy i jak spravuji své finance,“ popisuje Klára Kubíčková, spoluautorka knihy Roztěkané: Jak se žije ženám s ADHD. Sama získala diagnózu až ve 42 letech.

„Těsně před začátkem pandemie covidu-19 mi zřejmě na covid zemřela maminka. Pak se u nás na JIPce objevil známý první pacient ,taxikář‘, kterého jsme pak převáželi na VFN na Karlově náměstí a nakonec zachránili,“ vzpomíná na první dny pandemie lékařka Martina Koziar Vašáková. Její specializací je vnitřní lékařství, pneumologie, alergologie a také klinická imunologie.

O jeho toulkách zmrzlou divočinou si s ním povídá Vladimír Kroc.

Životním krédem polárního průzkumníka a, jak sám sobě říká, špacírníka Václava Pištory je To live not exist neboli Žít a nejen existovat. Založil také stejnojmenný projekt, se kterým se snaží s dětmi sdílet zkušenosti z různých komunit světa. Zaměřuje se na mladé lidi a snaží se jim ukazovat cesty, kudy by se mohli v životě ubírat „Jsou to aktivity jako dát si cíl a pracovat na něm každý den,“