Podcasts about hovory

„Když se narodíte se jménem Balabán a zjistíte, že vás navíc baví psaní, tak žijete ve stínu slavného spisovatele. Asi to je i důvod, proč, dokud otec žil, mě ani nenapadlo chodit s mým románem ven. I po jeho odchodu jsem čekal 15 let, než jsem si troufl psát, a to s cílem publikovat,“ popisuje Lukáš Balabán, syn, jednoho z nejuznávanějších spisovatelů polistopadové éry Jana Balabána.

„Když se narodíte se jménem Balabán a zjistíte, že vás navíc baví psaní, tak žijete ve stínu slavného spisovatele. Asi to je i důvod, proč, dokud otec žil, mě ani nenapadlo chodit s mým románem ven. I po jeho odchodu jsem čekal 15 let, než jsem si troufl psát, a to s cílem publikovat,“ popisuje Lukáš Balabán, syn, jednoho z nejuznávanějších spisovatelů polistopadové éry Jana Balabána.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Maminka mě od malička nutila dělat muziku – hrál jsem už někdy v sedmi letech v hudebce na piano. Nějak extra mě to nebavilo, chuť dělat muziku jsem dostal později, až při studiích na gymnáziu. Tehdy jsem se rozhodl, že se jí budu věnovat vážněji,“ vzpomíná skladatel, jazzový pianista a dirigent Milan Svoboda. S hotovou maturitou tak začal studovat konzervatoř.

„Maminka mě od malička nutila dělat muziku – hrál jsem už někdy v sedmi letech v hudebce na piano. Nějak extra mě to nebavilo, chuť dělat muziku jsem dostal později, až při studiích na gymnáziu. Tehdy jsem se rozhodl, že se jí budu věnovat vážněji,“ vzpomíná skladatel, jazzový pianista a dirigent Milan Svoboda. S hotovou maturitou tak začal studovat konzervatoř. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„O zvuku a rádiu by se dalo povídat dlouho,“ říká Tomáš Zikmund, který je v Českém rozhlase už dlouhá léta mistrem zvuku. „Svět vnímáme většinou až z 80 procent očima, pak ušima. Zvuk je neskutečné, kouzelné médium. Představte si, že pustíte dětem pohádku s princeznou, kterou si ale každé představí jinak – u jednoho má zlaté šaty, u jiného zlaté, bílé.“

„O zvuku a rádiu by se dalo povídat dlouho,“ říká Tomáš Zikmund, který je v Českém rozhlase už dlouhá léta mistrem zvuku. „Svět vnímáme většinou až z 80 procent očima, pak ušima. Zvuk je neskutečné, kouzelné médium. Představte si, že pustíte dětem pohádku s princeznou, kterou si ale každé představí jinak – u jednoho má zlaté šaty, u jiného zlaté, bílé.“Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Horn, respektive lesní roh je podle hornistky Kateřiny Javůrkové z respektovaného Belfiato Quintet, nástroj se širokou škálou barev. „Nejlepší na hornu je, že se dokáže barevně přiladit ke všem nástrojovým skupinám. Dokáže krásně znít se smyčci i s dechy. Dokáže se dorovnat ostatním hlasitým žesťovým nástrojům – dokáže zabrat i hrát velice jemně. Ta barevnost je v tom ta nejkrásnější,“ říká.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Celý život jsem si říkal, že bych chtěl něco režírovat – ale kdyby se mě zeptali, jestli to umím, nebo jestli na to mám nějakou školu, musel bych odpovědět, že nemám,“ popisuje režisér a scenárista televizních seriálů a filmů, jako například Teorie tygra, Teroristka atd. Radek Bajgar.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když o agresi a hněvu mladé generace přemýšlím, říkám si, že je to symptom, který se děje na konkrétním základě,“ říká zkušený psychoterapeut a vedoucí týmu Teen Terapie Diakonie Českobratrské církve evangelické Vojtěch Betka. „A protože jsem zvídavý, zajímá mě, co se musí v životech lidí stát, že se jejich cesty rozběhnou různým způsobem.“Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jde učit venku za každých podmínek?Jak se staví nová škola?Co zjistí učitelka, když se stane asistentkou pedagoga?Poslouchejte čtyřicáté sedmé Hovory z kabinetu s Markétou Vokurkovou, zástupkyní ředitelky na ZŠ Pod Beckovem.Partnerem a podporovatelem podcastu je Řízení školy, mentor pro vaši ředitelnu.Kromě webové aplikace a časopisu Řízení školy vydávají také Učitelský měsíčník a dalšíperiodika. Kompletní přehled jejich nabídky pro školy najdete na www.rizeniskoly.cz

„Když volyňští Češi odcházeli v 19. století do carského Ruska – dnes na území Ukrajiny, do míst kolem měst Dubno, Rovno, Žitomir –, dostali místo slibovaných polí jen vykácené lesy. Nejdřív je museli – jak říkali, ,vykorčovat‘ –, až pak se z nich stala pole. Když všechno zúrodnili, založili si kulturní spolky, pivovary, mlýny a vlastně byli bohatí, museli zas pryč,“ říká spisovatelka a dcera volyňáků Anna Strnadová.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Asi jsem se svou galerií konečně dospěl. Je to teď můj bezpečný přístav, je to dětský pokoj, který jsem nikdy neměl, nebo něco, kde se zavřu a nabíjím se,“ popisuje pop-artový umělec Josef Rataj. V dětství si zažil domácí násilí od nevlastního otce, pak prodával kebab, mobily, žil v garáži. Dnes je uznávaným a prodávaným umělcem, věnuje se mj. rychlomálbám, ale také renovuje historický nábytek a je toho mnohem víc.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Takový jsem a jiný nebudu je podtitul nového celovečerního dokumentu Jarek. „A přesně takový Jaroslav Nohavica je,“ říká producent snímku a také hudebník Petr Šiška. „Je to neuchopitelná, multitalentovaná osobnost, člověk mnoha tváří,“ doplňuje v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Hostitelská péče je vztah mezi dospělým a dítětem z dětského domova. Cílem je navázat individuální blízký vztah, který bude dlouhodobý a pravidelný,“ vysvětluje zakladatelka nadace Spoluživot Tereza Šindlerová. Přiznává, že dřív také netušila, že u nás existuje institut hostitele – takže zkušenosti, které sama získala, teď i v nadaci předává dalším. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V mém srci mám jedno zvláštní poutní místo, a to jsou Skoky. Tam de facto začala má aktivita,“ přiznává historik a spisovatel zaměřený na církevní dějiny Michal Bařinka. „Právě tam jsem se odhodlal k tomu, že chci poutní místa popularizovat a začala ve mně klíčit myšlenka, jestli bych neměl někdy v budoucnu sepsat i turistické průvodce,“ doplňuje v pořadu Hovory.

„V mém srci mám jedno zvláštní poutní místo, a to jsou Skoky. Tam de facto začala má aktivita,“ přiznává historik a spisovatel zaměřený na církevní dějiny Michal Bařinka. „Právě tam jsem se odhodlal k tomu, že chci poutní místa popularizovat a začala ve mně klíčit myšlenka, jestli bych neměl někdy v budoucnu sepsat i turistické průvodce,“ doplňuje v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stand-up se podle komičky Adély Elbel dá udělat vlastně o čemkoli. „Dá se mluvit o mnoha věcech,“ říká s tím, že se snaží lidem vždy něco předat. „Já dávám naději – to je to nejdůležitější. Vždy může být líp a vždy si to člověk musí zvládnout sám. Každý má tu sílu, jen se nesmí pořád vymlouvat a nečekat od jiných, že něco přijde samo,“ doplňuje v pořadu Hovory.

Stand-up se podle komičky Adély Elbel dá udělat vlastně o čemkoli. „Dá se mluvit o mnoha věcech,“ říká s tím, že se snaží lidem vždy něco předat. „Já dávám naději – to je to nejdůležitější. Vždy může být líp a vždy si to člověk musí zvládnout sám. Každý má tu sílu, jen se nesmí pořád vymlouvat a nečekat od jiných, že něco přijde samo,“ doplňuje v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hudební publicista a moderátor Českého rozhlasu Miloš Skalka za mikrofonem začínal za dob normalizace. Bylo to na Vltavě v hudebním pořadu Rytmus. „Jediné, co jsme v tom roce 1971 museli, bylo týden před natáčením odevzdat scénář, kde byla muzika a naše k tomu napsané komentáře,“ vzpomíná.

Hudební publicista a moderátor Českého rozhlasu Miloš Skalka za mikrofonem začínal za dob normalizace. Bylo to na Vltavě v hudebním pořadu Rytmus. „Jediné, co jsme v tom roce 1971 museli, bylo týden před natáčením odevzdat scénář, kde byla muzika a naše k tomu napsané komentáře,“ vzpomíná.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petra Jelínková strávila na treku Pacifické hřebenovky celkem 64 dní a ušla něco kolem 1,6 tisíce kilometrů. „Vyrazila jsem s tím, že nehledám samu sebe, nepotřebuju si ujasňovat žádné životní otázky, protože mám svůj krásný a spokojený život. Jen jsem z něj byla unavená,“ říká v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po gymnáziu nešel podnikatel Vojtěch Hlavenka na vysokou školu, chtěl hned podnikat. „Primárně proto, že mám trochu problém s autoritami a chtěl jsem vždy věci dělat ,po svém‘ a hlavně něco tvořit. Podnikání nebo práce v neziskovém sektoru to krásně splnilo. To je ten můj vlastní svět,“ přiznává v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tanečně divadelní představení Od vedle performerky, tanečnice a mimky Michaely Staré je inspirováno životem v panelovém bytě a sousedskými vztahy. „Troufám si říct, že je to pojato humorně, pro někoho jde o odlehčený příběh, další uvidí situace, které moc dobře zná, pokud tedy v paneláku žije. Je tam i to vrtání, zvuky a ruchy, které každodenně slýcháme,“ popisuje.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jedna z hypotéz, kterou jsem vložila do své knihy Klimasmutek, je, že určitou formu klimatické úzkosti, smutku, nějaké reakce – jakkoli subtilní, malé, rychlé – jsme možná prožili téměř všichni. Pokud vám někdo řekne, že skončí svět, na lidstvo, že čekají obrovské války o vodu a podobně, tak v kom by to nevyvolalo strach,“ ptá se publicistka a terapeutka v zácviku Jitka Holasová v pořadu Hovory. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Film Lení škola, 2001 je první celovečerní film o vietnamské komunitě v Česku, poprvé byl představený divákům na festivalu v Karlových Varech. „Jiný celovečerní film na stejné téma, s touto autentickou sondou tady není,“ říká režisér snímku Dužan Duong. Na to, že se tak rázem stal „mluvčím“ vietnamské komunity, pak říká: „Asi někdo musí stát v první řadě, ale doufám, že nebudu jediný a že se připojí další,“ doplňuje v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pětihektarový skleník s rajčaty v Brně už několik let monitoruje robot Fravebot, kterému říkají Franta. Za jeho vývojem stojí tým, ve kterém hraje nemalou roli pěstitel a inovátor Matěj Sklenář. „Skleníkové pěstování je jiné než to na poli – my řešíme každou rostlinu. A čím víc informací máme, tím můžeme líp pěstovat,“ říká majitel farmy Raječek. „S robotem dokážeme ovlivnit mnoho věcí – řekne nám, kolik máme zralých plodů na rostlině, takže s jakou úrodou můžeme počítat.“ Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snažíme se zjistit, co chtějí rodiče, děti, zřizovatelé škol, učitelé i ředitelé, shrnuje Jitka Gabašová svou roli regionální průvodkyně ve školství v organizaci Eduzměna. Děti totiž můžou mít od školy jiné potřeby a očekávání než ředitelé nebo úřady. „Děti chodí do školy hlavně proto, aby tam byly se svými spolužáky. Učení je zajímá, ale jen když je opravdu pro ně, když chápou přínos,“ přibližuje.

„Slovo je dláto, kterým tvoříme – v metaforickém smyslu slova – lidské bytosti, které jsou kolem nás. Slovem můžete zranit – a s tím mají jistě své zkušenosti všichni učitelé. Já si někdy takové chvíle v životě dodnes vyčítám, přestože je to dávná minulost,“ přiznává katolický kněz a bioetik Marek Orko Vácha v pořadu Hovory.

„Když se zaposloucháte do dnešního světa, tak dřív charakteristických zvuků ubylo. Jak chcete natočit zvuk elektroauta? I v benzinovém se uvnitř už špatně točí jízda – nic to nedělá. Dřív, no to bylo… Když se ve staré oktávce zařadilo a přidal plyn, to bylo zvuků. Nebo tramvaje – dnes už moc nezvoní, a když, tak ne jejich dřív charakteristickým zvonkem. Když pak natáčíme příběh ze současnosti, nemůžu použít starý zvuk,“ říká rozhlasový mistr zvuku a ruchař Petr Šplíchal.

V módě není nic exaktního, značky jsou extrovertní a někdy lidem představují zbytečné trendy ... Fast fashion nás nutí kumulovat věci." Co všechno o nás vypovídá naše oblečení? Dokáže návrhářka nehodnotit lidi podle jejich oblečení? A proč nosit krásné kusy oblečení i doma? Moderuje Petr Vizina.

Petr Bílý je celoživotní sběratel hracích karet. „K padesátinám jsem si nechal udělat karty s motivy ze starověkých bestiářů – to byly knihy s fantaskními tvory. Takže tam byl gryf, salamandr, různé druhy ďáblíků, čarodějnic. A protože jsem košířský patriot, tak jsem si chtěl k šedesátinám vydat karty s Košíři,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus. Karty s pražskými Košířemi tak představují bohatou historii obce, její architekturu i její významné obyvatele.

" Jaké momenty nás formují? Čím vším je pro nás jídlo a proč by se o filosofii stravování mělo učit na základní škole? Moderuje Renata Kalenská.

„Jednou ze základních příčin, proč se mladí ve věku 18 až 26 let dostanou na ulici, je jejich odchod z ústavní výchovy. Další ale například pocházejí z rodin, kde měli konflikty a kde panovalo nedorozumění – a někdy v 18 letech, kdy byli dospělí, z rodiny odešli a chtěli se postavit na vlastní nohy. Jenže až pak zjistili, že vlastně nemají nedostatečné kompetence, logicky nemají podporu blízkých – až nakonec selžou,“ popisuje Kateřina Sehnoutková.

„Původně jsme rozhovor Musíme to zarámovat! jako film ani neplánovali. Na jaře 2021 jsme si jen tak s vedením Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (KVIFF) povídali o nějaké historce Jiřího Bartošky. A ředitel Kryštof Mucha řekl, že je škoda, že podobné historiky známe jen my. A pak padlo: ,Co kdybychom to natočili‘?“ Vzpomíná v Hovorech natáčených na 59. ročníku festivalu režisér snímku Milan Kuchynka.

Zprávy o agresivitě dětí nejen na školách jakoby neměly konce. „Studie zpracované v zahraničí navíc říkají, že každý nový útok může inspirovat další, tedy ty, kteří o tom zatím jen uvažují. Může dojít k nápodobě podobných trestných činů,“ říká bezpečnostní konzultantka Barbora Vegrichtová.

Při spekulacích, kdo by mohl být nástupcem arcibiskupa pražského Jana Graubnera, se objevilo i jméno bosého karmelitána Petra Glogara. „Tak to bych nepřál ani sobě, ani jiným,“ říká v nadsázce v pořadu Hovory. „Já jsem už někde jinde,“ dodává. „Vím, že kdyby ta nabídka přišla, můžu říct ne. V tom je má velká svoboda, a kdybych to ,ne‘ doopravdy někomu říkal, určitě bych ho měl dobře vyargumentované,“ doplňuje.

„Vždy jsem byla příznivkyní dokumentární fotografie, která mě baví. Fotografie je vlastně dokumentem doby – samozřejmě, že je mnoho dalších oborů, které dobu zachycují. Pro mne je to ale na fotografii to nejdůležitější a žádný jiný kumšt to nedokáže,“ myslí si známá fotografka Dana Kyndrová. Sedmkrát získala ocenění v soutěži Czech Press Photo a je i držitelkou titulu Osobnost české fotografie.

„Jakékoli divadlo vám musí dát impuls, ale samotný příběh se odehrává v divákově mysli. Já v některých pasážích občas rád podám ruku, protože divák potřebuje příběhem vést,“ prozrazuje známý tanečník a dnes už hlavně choreograf Jiří Bubeníček.

Co je to radost? „Mělo by to být defaultní, jakési ,tovární‘ nastavení člověka. Není to radost, kterou zažijete, když vyhrajete peníze nebo uděláte maturitu,“ odpovídá v pořadu Hovory kněz, biolog a etik Marek Orko Vácha. A dodává: „Kdybych měl být hodně sarkastický, cituji jednoho amerického pastora, který říká, že štěstí není úsměv křesťanů, kteří se tváří, jako kdyby měli předplacenou VIP lóži v nebi. Je to cosi hlubšího. Je to to nastavení, se kterým člověk ráno vstává.“

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.

„Všichni odevzdáváme a kapitalizujeme své soukromí na sociálních sítích, které nám za určitých podmínek kontinuálního dohlížení dávají možnost neustále performovat sami sebe,“ myslí si malíř Jiří Franta, dlouholetý člen umělecké skupiny Rafani, která slaví už 25 let existence.

Petr Kováčik založil několik úspěšných firem jako Skrz.cz, Blabu.com atd., pak je prodal a založil další. Dnes je i mentorem a startupovým investorem. „Jak jsem začínal? Podobný byznys jsem dělal dlouho před založením prvního portálu, takže jsem byl expert a měl tým lidí. Když se pak objevil zajímavý rostoucí trh slevových serverů, bylo nejlepší období do toho skočit,“ popisuje.

„Pomalá móda, resp. Slow fashion má mnoho vrstev – ta hlavní ale říká, že je vyrobená v respektu k planetě. Občas se také říká pomalý životní styl, který osobně považuji za ten správný a přirozený,“ vysvětluje Kamila Boudová. V Paříži, kde dlouho pracovala jako asistentka nákupčí největšího obchodního domu, totiž došla k poznání, že musí existovat jiná cesta, jak módu vyrábět, jak jí posílat dál a jak se oblékat.

„Potkal jsem romské vysokoškoláky a zjistil, že s nimi sdílím své pocity. Vždy jsem byl na okraji společnosti, na periferii a změnilo to až mé vzdělávání,“ popisuje historik umění a spisovatel Martin Kanaloš.

„Od dětství jsem fungoval tak, že na prvním místě sice byla škola, když se později přidal zahraniční camp nebo trénink, musel jsem přejít na individuální plán. Běžný den tak nejčastěji vypadal tak, že na mě před školou čekal tatínek s autem a hned jsme jeli do Prahy, Plzně i dál,“ popisuje tanečník Dominik Vodička. Je také choreografem, dvojnásobným vítězem televizní soutěže Star Dance a držitelem Ceny Thálie.

Málokdo si to uvědomuje, ale umělá inteligence nás ovlivňuje už víc než deset let, tvrdí Eva Nečasová, zakladatelka iniciativy AI dětem a vývojářka počítačových her. „Jsou to doporučovací systémy na sociálních sítích. Dopady této technologie naši společnost ovlivňují významně,“ dodává v pořadu Hovory s inovátory.

„Odhadem 20 procent kalendářů v lékařských ambulancích je stále v papírové podobě. To způsobuje, že systém jako celek neví, jakou kapacitu má. Respektive – kde je dlouhá, nebo krátká fronta,“ uvažuje Tomáš Havryluk, zakladatel startupu Medevio, který chce zlepšit péči o pacienty a usnadnit komunikaci s lékaři mj. s projektem online ordinace.

Valašský malíř Pavel Raszka (1907–1979) měl podle univerzitního ekonoma Evžena Kočendy velmi zajímavý život, což popsal i ve své publikaci Pavel Raszka – Dva životy jednoho malíře. „Já mám mnoho zájmů, nejen ekonomii. Takže když jsem před téměř 30 lety poprvé uviděl několik obrazů, zaujaly mne svou dokonalostí a krásou,“ popisuje Kočenda v pořadu Hovory.

„Na učitelském povolání je asi nejtěžší to, že děti mají různé potřeby, různou míru znalostí a dovedností, ale my je ve třídě máme všechny v jednu chvíli. Děti jsou různě připravené se učit, a každý učitel pak má jen omezený čas čtyř pěti vyučovacích hodin a přitom všem máme někam spolu jít, nejlépe v co nejefektivnější vzájemné propojení pro téma,“ vysvětluje učitelka Anna Babanová.

„Vlastně je to podobně jako u toho Homera Simpsona: Sedím spolu s dalšími třemi kolegy v místnosti plné tlačítek, displejů v blokové dozorně, tedy na velíně jaderné elektrárny,“ popisuje Adéla Chalupová, operátorka JE Temelín a mimo jiné i atomová influencerka.