POPULARITY
Nejenom zářivá barva, ale také lahodná sladká chuť dělá z mirabelek oblíbené ovoce. Málokdo má ale mirabelku na zahradě. Většinou je najdeme divoce rostoucí podél polních cest a potoků. Slivoň mirabelka, známá také pouze jako mirabelka, pochází z Asie. Do Evropy se dostala kolem 13. století, kdy se začaly pěstovat ve Francii. Dodnes jsou největšími producenty pěstitelé z Lotrinska.
Nejenom zářivá barva, ale také lahodná sladká chuť dělá z mirabelek oblíbené ovoce. Málokdo má ale mirabelku na zahradě. Většinou je najdeme divoce rostoucí podél polních cest a potoků. Slivoň mirabelka, známá také pouze jako mirabelka, pochází z Asie. Do Evropy se dostala kolem 13. století, kdy se začaly pěstovat ve Francii. Dodnes jsou největšími producenty pěstitelé z Lotrinska.
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.
Teď půjdeme vzhůru nebo dolů po schodiště Bono publico, které propojuje Velké náměstí v Hradci Králové s níže položenou ulicí Komenského. Schodiště je považováno za jednu z nejkrásnějších empírových památek ve městě. A má i svůj hudební šarm, který společně s magistrátem připravil královéhradecký rozhlas a hradecká filharmonie.
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.
1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.
1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.
1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.
1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.
1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.
1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.
Jak se z hradu stane zámek? Většinou to bývalo tak, že hrad vyhořel. V Horšovském Týně došlo k mohutnému požáru roku 1547. Ve středověkém městečku se stísněnými domky se oheň snadno rozšířil až na hrad a ten doslova lehl popelem. Poté došlo k jeho obnově a postupné přestavbě na zámek. Prvku hradu jsou tu ovšem dodnes patrné. I proto je Horšovský Týn uváděn jako státní hrad a zámek.
Microsoft v květnu pohřbil Skype. Vlastně to byl dlouhodobý proces. Softwarový gigant nepochopitelně promarnil potenciál slavné značky. Její význam dokládá, že se z ní stalo sloveso. Nejméně jedna generace ví, co to znamená „skajpovat“. Skype měl náskok, stejně ho ale převálcovaly WhatsApp, Messenger a spol.Část jeho obtíží vycházela z původní P2P architektury. V začátcích byla skvělá, jenže technologický svět se rychle proměnil. Nastoupily smartphony a mobilní internet. P2P se stalo kotvou a Microsoft na změny nedokázal reagovat. Skype byl nespolehlivý a klienty těžkopádné. Než se obtíže vyřešily, světu vládly jiné komunikátory. Skype už neudával směr a upadal do zapomnění.Dodnes platí za čtvrtou nejnákladnější akvizici Microsoftu. V roce 2011 za službu zaplatil 8,5 miliardy dolarů. Dnes by tato akvizice odpovídala částce přesahující 12 miliard dolarů.01:07 – P2P revoluce10:57 – Hledání obchodního modelu12:18 – P2P na obtíž26:06 – Rozpuštění Skypu30:52 – Pomalé umírání a redesigny36:00 – Horší je snad jen Google
Jak se z hradu stane zámek? Většinou to bývalo tak, že hrad vyhořel. V Horšovském Týně došlo k mohutnému požáru roku 1547. Ve středověkém městečku se stísněnými domky se oheň snadno rozšířil až na hrad a ten doslova lehl popelem. Poté došlo k jeho obnově a postupné přestavbě na zámek. Prvku hradu jsou tu ovšem dodnes patrné. I proto je Horšovský Týn uváděn jako státní hrad a zámek.
Jak se z hradu stane zámek? Většinou to bývalo tak, že hrad vyhořel. V Horšovském Týně došlo k mohutnému požáru roku 1547. Ve středověkém městečku se stísněnými domky se oheň snadno rozšířil až na hrad a ten doslova lehl popelem. Poté došlo k jeho obnově a postupné přestavbě na zámek. Prvku hradu jsou tu ovšem dodnes patrné. I proto je Horšovský Týn uváděn jako státní hrad a zámek.
Jak se z hradu stane zámek? Většinou to bývalo tak, že hrad vyhořel. V Horšovském Týně došlo k mohutnému požáru roku 1547. Ve středověkém městečku se stísněnými domky se oheň snadno rozšířil až na hrad a ten doslova lehl popelem. Poté došlo k jeho obnově a postupné přestavbě na zámek. Prvku hradu jsou tu ovšem dodnes patrné. I proto je Horšovský Týn uváděn jako státní hrad a zámek.
Jak se z hradu stane zámek? Většinou to bývalo tak, že hrad vyhořel. V Horšovském Týně došlo k mohutnému požáru roku 1547. Ve středověkém městečku se stísněnými domky se oheň snadno rozšířil až na hrad a ten doslova lehl popelem. Poté došlo k jeho obnově a postupné přestavbě na zámek. Prvku hradu jsou tu ovšem dodnes patrné. I proto je Horšovský Týn uváděn jako státní hrad a zámek.
Jak se z hradu stane zámek? Většinou to bývalo tak, že hrad vyhořel. V Horšovském Týně došlo k mohutnému požáru roku 1547. Ve středověkém městečku se stísněnými domky se oheň snadno rozšířil až na hrad a ten doslova lehl popelem. Poté došlo k jeho obnově a postupné přestavbě na zámek. Prvku hradu jsou tu ovšem dodnes patrné. I proto je Horšovský Týn uváděn jako státní hrad a zámek.
Jak se z hradu stane zámek? Většinou to bývalo tak, že hrad vyhořel. V Horšovském Týně došlo k mohutnému požáru roku 1547. Ve středověkém městečku se stísněnými domky se oheň snadno rozšířil až na hrad a ten doslova lehl popelem. Poté došlo k jeho obnově a postupné přestavbě na zámek. Prvku hradu jsou tu ovšem dodnes patrné. I proto je Horšovský Týn uváděn jako státní hrad a zámek.
Jak se z hradu stane zámek? Většinou to bývalo tak, že hrad vyhořel. V Horšovském Týně došlo k mohutnému požáru roku 1547. Ve středověkém městečku se stísněnými domky se oheň snadno rozšířil až na hrad a ten doslova lehl popelem. Poté došlo k jeho obnově a postupné přestavbě na zámek. Prvku hradu jsou tu ovšem dodnes patrné. I proto je Horšovský Týn uváděn jako státní hrad a zámek.
Jak se z hradu stane zámek? Většinou to bývalo tak, že hrad vyhořel. V Horšovském Týně došlo k mohutnému požáru roku 1547. Ve středověkém městečku se stísněnými domky se oheň snadno rozšířil až na hrad a ten doslova lehl popelem. Poté došlo k jeho obnově a postupné přestavbě na zámek. Prvku hradu jsou tu ovšem dodnes patrné. I proto je Horšovský Týn uváděn jako státní hrad a zámek.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.
V najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk privítali Julo a Muťo slovenského reprezentanta Davida Hrnčára, ktorý momentálne pôsobí v belgickom klube FCV Dender EH. Skúsený 27-ročný rodák z Bratislavy sa počas letnej prestávky vrátil domov a v otvorenom rozhovore prehovoril o svojej futbalovej kariére i osobnom živote.Odchovanec Slovana Bratislava, ktorý v minulosti hosťoval v Interi či Karlovke, sa rozrozprával o svojej ceste zo Zlatých Moraviec cez Slovan až do belgickej ligy. David Hrnčár vysvetlil okolnosti svojho odchodu z bratislavského klubu a vyvrátil mýty o údajne zlých vzťahoch s trénerom Vladimírom Weissom.„Fakt, že ja ho mám úplne rád... Dodnes mám s ním výborný vzťah. Neviem, prečo si ľudia myslia, že som nemal,” hovorí David Hrnčár o trénerovi Vladimírovi Weissovi.V rozhovore sa futbalista podelil aj o svoje dojmy z pôsobenia v belgickom Denderi, kde sa po postupe tímu do najvyššej súťaže dokázal presadiť. Podľa jeho slov je belgická liga vysoko kvalitná a slovenskými fanúšikmi často podceňovaná, hoci patrí medzi sedem najlepších v Európe.„Keby by som mal možnosť, išiel by som niekde preč. Dender je stále pre mňa len prestupová stanica. Určite nie konečná,” priznáva David Hrnčár, ktorý netají ambície posunúť sa do ešte lepšej ligy.V podcaste sa rozhovoril aj o svojich reprezentačných zážitkoch, o tom, ako trénuje pod vedením svojho otca počas letnej prípravy, ale aj o čerstvo oznámených zásnubách. Nechýbali ani vtipné historky z kabíny Slovana a porovnanie života v Belgicku s milovanou Bratislavou.
Dodnes na ni mnozí vzpomínají s nostalgií. Budova po bývalé škole na náměstí v Lázních Bohdaneč má ale své dny sečtené. V příštích dnech ji čeká plánovaná demolice. Firma si už staveniště převzala a zchátralý dům spolu s přilehlou kotelnou začala vyklízet.
Tokajské víno je pro většinu z nás synonymem pro sladká bílá dezertní vína původem z Maďarska. Menší část historické vinařské oblasti Tokaj ale v roce 1918 po vytyčení nových hranic připadla Československu. Dodnes tam pěstují tokajské odrůdy jako Furmint, Lipovina nebo Muškát žlutý a o staletí staré řemeslo patřičně pečují. Slovenští vinaři z Tokaje už taky desítky let trpělivě vysvětlují, že tradiční tokajské vůbec nemusí odpovídat zažitým představám.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Najprv ju obsadzovali do úloh policajtiek, potom prišla vlna romantických komédií, a keď chcela zmenu, musela si napísať scenár k filmu sama. Tak v roku 2022 vznikol film Hranice lásky, ktorý bol pre herečku Hanu Vagnerovú niečím úplne iným. A kedy sa Hana objaví na striebornom plátne najbližšie? Už čoskoro. Do kín totiž onedlho príde film Pod parou, v ktorom si zahrá v spoločnosti skvelých českých aj slovenských herečiek. Porozprávali o tom v Nedeľnej talkshow so Šarkanom.
Když ostatní hledali úrodné doliny, Walserové stoupali do strmých svahů vysoko v Alpách. Do Lichtenštejnska kdysi přišli za lepším životem. Místo pohodlných údolí se ale usídlili tam, kde bylo víc kamení než půdy. Postavili si salaše, vytvořili vlastní pravidla, a dokonce i domov tam, kde jiní nepřežili. Jejich potomci žijí v lichtenštejnských Alpách dodnes a svou historii představují ve vlastním muzeu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.
Každý majitel dříve nebo později narazí na limit, kdy už firmu neutáhne sám. Denně řeší provoz, přestává mít nadhled, nemá prostor přemýšlet, co bude za rok nebo za tři. A v tu chvíli je třeba si přiznat, že začíná být žábou na prameni. „V určitý moment už majitel firmu nedokáže posunout dál. Ale protože je to jeho firma, kterou vybudoval, tak ji pořád chce mít pod kontrolou. A tam začíná problém. Ego ho začne brzdit,“ popisuje situaci Arnošt Čáp, výkonný ředitel společnosti JPF Czech, která už pomohla desítkám firem dostat se z podobné situace. Stejně otevřeně o své osobní zkušenosti mluví i David Vladyka z DIPLO. Majitel české speditérské a logistické firmy ví, jak těžké může být pustit otěže. Dodnes sám jezdí kamionem, i když firma, kterou vybudoval od píky, má obrat přes tři sta milionů. Jak rozpoznat, kdy ego převezme otěže nad rozumem? A co se s tím dá dělat? Poslechněte si celý podcast Forbes BrandVoice s Arnoštem Čápem a Davidem Vladykou o růstu, odpovědnosti a taky o tom, proč někdy majitel nejvíc brzdí to, co sám vybudoval.
„Strašlivé vraždy a trýznění lidí.“ „Masakr na lidech. Pomsta.“ „Dodnes si vyčítám, že jsem se jich nezastal.“ Tak vzpomínají pamětníci na konec druhé světové války a poválečnou mstu Čechů vůči Němcům. Postoloprty a Ústí nad Labem mají jednu společnou věc. Krátce po osvobození v roce 1945 tady došlo k masakrům německého, převážně civilního obyvatelstva. Za většinu těchto zločinů nebyli pachatelé nikdy potrestáni.
Česko je zemí knih. A vždy bylo. Dodnes tak krásně vzpomínáme, jak jsme za komunistů stáli kilometrové fronty na novinky světové literatury nebo na klasiku, která v knihovnách z ideologických důvodů chyběla. Čtenářská výjimečnost Česka jako země knihy se projevuje i v literárních výzkumech: Podle nich čteme v průměru sedm knih ročně, což ve srovnání se světem hodně, a každý den čte knihy třetina z nás. Knižní národ, bez přehánění.