POPULARITY
Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.
Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dodnes je jedinou Slovenkou, ktorá vyhrala letné Majstrovstvá Európy v atletike. Ešte v roku 1966 v Budapešti - v behu na 400 m. V disciplíne, ktorú neznášala. Anna Chmelková bude so Stanom Ščepánom spomínať na nedokončenú kariéru aj na kľúče k jej dlhovekej mladosti. V tejto epizóde NP. | Hosť: Anna Chmelková (atlétka, bežkyňa, bývala olympionička, 1. na ME 1966 na 400 m). | Moderuje: Stano Ščepán. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.
Každý majitel dříve nebo později narazí na limit, kdy už firmu neutáhne sám. Denně řeší provoz, přestává mít nadhled, nemá prostor přemýšlet, co bude za rok nebo za tři. A v tu chvíli je třeba si přiznat, že začíná být žábou na prameni. „V určitý moment už majitel firmu nedokáže posunout dál. Ale protože je to jeho firma, kterou vybudoval, tak ji pořád chce mít pod kontrolou. A tam začíná problém. Ego ho začne brzdit,“ popisuje situaci Arnošt Čáp, výkonný ředitel společnosti JPF Czech, která už pomohla desítkám firem dostat se z podobné situace. Stejně otevřeně o své osobní zkušenosti mluví i David Vladyka z DIPLO. Majitel české speditérské a logistické firmy ví, jak těžké může být pustit otěže. Dodnes sám jezdí kamionem, i když firma, kterou vybudoval od píky, má obrat přes tři sta milionů. Jak rozpoznat, kdy ego převezme otěže nad rozumem? A co se s tím dá dělat? Poslechněte si celý podcast Forbes BrandVoice s Arnoštem Čápem a Davidem Vladykou o růstu, odpovědnosti a taky o tom, proč někdy majitel nejvíc brzdí to, co sám vybudoval.
Saša Michailidis se ptá vedoucí Katedry produkce na FAMU a filmové historičky Terezy Czesany Dvořákové, která působí i na Katedře filmových studií FF UK, a dramaturgyně České televize Jany Čížkovské. Vltava rozjíždí projekt s názvem Zakázané léto. Zaměříme se v něm na různé podoby cenzury a zákazů v umění napříč časem a prostorem. Co nového víme o trezorových filmech? Jaké byly poměry na Barrandově a v Československé televizi před a v období normalizace?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Saša Michailidis se ptá vedoucí Katedry produkce na FAMU a filmové historičky Terezy Czesany Dvořákové, která působí i na Katedře filmových studií FF UK, a dramaturgyně České televize Jany Čížkovské. Vltava rozjíždí projekt s názvem Zakázané léto. Zaměříme se v něm na různé podoby cenzury a zákazů v umění napříč časem a prostorem. Co nového víme o trezorových filmech? Jaké byly poměry na Barrandově a v Československé televizi před a v období normalizace?
Ahoj, dnes tu mám pro vás první část příběhu o rodině Bainových, která byla brutálně vyvražděna v roce 1994. Přežil jen jeden z nich. Tento případ otřásl Novým Zélandem a vyvolal mnoho otázek. Dodnes se lidé nemohou shodnout na tom, kdo byl vrahem. I když proběhlo několik soudů a někdo skončil ve vězení, pořád existují dvě skupiny lidí – jedni věří, že vraždil otec, a druzí, že to byl syn.Co si zatím myslíte vy?
Psychotriler s prekvapujúcim koncom. Úspešná biochemička Alice je vydatá v Londýne za podnikateľa Kylea a jej sestra Tasha za Aarona, automechanika v mestečku Chew Norton. Alice a Kyle pozvú švagrovcov na týždennú „výmenu života" do svojho výletného bytu v Benátkach, zatiaľ čo oni budú bývať v ich malomestskom byte. Kyla tam niekto zavraždí a Alice zraní. Rodinu celý čas prenasleduje neutíchajúca spomienka na Alicinu a Tashinu sestričku Holly, ktorú pred tridsiatimi rokmi niekto uniesol. Dodnes sa nevie, či Holly ešte žije a či by mohla s vraždou nejako súvisieť. Číta: Zuzana Jurigová Kapráliková
Lidé si hráli odnepaměti, a tisíce let jsou staré i deskové hry. Důkazy o nich jsou vytesané ve starověkých hrobech, hrací pole se zachovala i ve starořímských lázních. Michal Musil z Havlíčkova Brodu se rozhodl vyrobit repliky těch nejznámějších starověkých her. Všechny je možné hrát i dnes.
Nymburské hradby jsou dokladem jedinečného středověkého stavitelství. Toto kdysi královské středočeské město bylo ve své době považováno za nedobytné. A to přesto, že leží v rovinaté krajině a na stavbu hradeb nebyl v okolí dostupný v té době běžný stavební materiál. Dnes nymburské hradby nabízejí zajímavou procházku po cimbuří i krásný výhled na řeku Labe.
Nymburské hradby jsou dokladem jedinečného středověkého stavitelství. Toto kdysi královské středočeské město bylo ve své době považováno za nedobytné. A to přesto, že leží v rovinaté krajině a na stavbu hradeb nebyl v okolí dostupný v té době běžný stavební materiál. Dnes nymburské hradby nabízejí zajímavou procházku po cimbuří i krásný výhled na řeku Labe.
Nymburské hradby jsou dokladem jedinečného středověkého stavitelství. Toto kdysi královské středočeské město bylo ve své době považováno za nedobytné. A to přesto, že leží v rovinaté krajině a na stavbu hradeb nebyl v okolí dostupný v té době běžný stavební materiál. Dnes nymburské hradby nabízejí zajímavou procházku po cimbuří i krásný výhled na řeku Labe.
Nymburské hradby jsou dokladem jedinečného středověkého stavitelství. Toto kdysi královské středočeské město bylo ve své době považováno za nedobytné. A to přesto, že leží v rovinaté krajině a na stavbu hradeb nebyl v okolí dostupný v té době běžný stavební materiál. Dnes nymburské hradby nabízejí zajímavou procházku po cimbuří i krásný výhled na řeku Labe.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nymburské hradby jsou dokladem jedinečného středověkého stavitelství. Toto kdysi královské středočeské město bylo ve své době považováno za nedobytné. A to přesto, že leží v rovinaté krajině a na stavbu hradeb nebyl v okolí dostupný v té době běžný stavební materiál. Dnes nymburské hradby nabízejí zajímavou procházku po cimbuří i krásný výhled na řeku Labe.
Nymburské hradby jsou dokladem jedinečného středověkého stavitelství. Toto kdysi královské středočeské město bylo ve své době považováno za nedobytné. A to přesto, že leží v rovinaté krajině a na stavbu hradeb nebyl v okolí dostupný v té době běžný stavební materiál. Dnes nymburské hradby nabízejí zajímavou procházku po cimbuří i krásný výhled na řeku Labe.
Nymburské hradby jsou dokladem jedinečného středověkého stavitelství. Toto kdysi královské středočeské město bylo ve své době považováno za nedobytné. A to přesto, že leží v rovinaté krajině a na stavbu hradeb nebyl v okolí dostupný v té době běžný stavební materiál. Dnes nymburské hradby nabízejí zajímavou procházku po cimbuří i krásný výhled na řeku Labe.
Nymburské hradby jsou dokladem jedinečného středověkého stavitelství. Toto kdysi královské středočeské město bylo ve své době považováno za nedobytné. A to přesto, že leží v rovinaté krajině a na stavbu hradeb nebyl v okolí dostupný v té době běžný stavební materiál. Dnes nymburské hradby nabízejí zajímavou procházku po cimbuří i krásný výhled na řeku Labe.
Nymburské hradby jsou dokladem jedinečného středověkého stavitelství. Toto kdysi královské středočeské město bylo ve své době považováno za nedobytné. A to přesto, že leží v rovinaté krajině a na stavbu hradeb nebyl v okolí dostupný v té době běžný stavební materiál. Dnes nymburské hradby nabízejí zajímavou procházku po cimbuří i krásný výhled na řeku Labe.
Nymburské hradby jsou dokladem jedinečného středověkého stavitelství. Toto kdysi královské středočeské město bylo ve své době považováno za nedobytné. A to přesto, že leží v rovinaté krajině a na stavbu hradeb nebyl v okolí dostupný v té době běžný stavební materiál. Dnes nymburské hradby nabízejí zajímavou procházku po cimbuří i krásný výhled na řeku Labe.
Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Timea prežila niečo, čo by nechcela žiadna žena a matka. Jej bývalý manžel, ktorý trpel psychickým ochorením, ju dlhé roky psychicky aj fyzicky týral. Spočiatku jeho správanie ospravedlňovala – verila, že ho dokáže pochopiť, že to zvládnu a že to robí z lásky. No ako roky plynuli, strácala samú seba. Ocitla sa v pasci, z ktorej nevidela únik.
„Strašlivé vraždy a trýznění lidí.“ „Masakr na lidech. Pomsta.“ „Dodnes si vyčítám, že jsem se jich nezastal.“ Tak vzpomínají pamětníci na konec druhé světové války a poválečnou mstu Čechů vůči Němcům. Postoloprty a Ústí nad Labem mají jednu společnou věc. Krátce po osvobození v roce 1945 tady došlo k masakrům německého, převážně civilního obyvatelstva. Za většinu těchto zločinů nebyli pachatelé nikdy potrestáni.
Česko je zemí knih. A vždy bylo. Dodnes tak krásně vzpomínáme, jak jsme za komunistů stáli kilometrové fronty na novinky světové literatury nebo na klasiku, která v knihovnách z ideologických důvodů chyběla. Čtenářská výjimečnost Česka jako země knihy se projevuje i v literárních výzkumech: Podle nich čteme v průměru sedm knih ročně, což ve srovnání se světem hodně, a každý den čte knihy třetina z nás. Knižní národ, bez přehánění.
Ani 80. rokov nestačilo na to, aby sme sa s vojnou vyrovnali. Koľkí sa prastarých rodičov spýtali, odkiaľ pochádzajú kožuchy v starých skriniach vyše osemdesiat rokov po arizáciách a deportáciách vyše 70-tisíc Židov zo Slovenska.Dodnes sa nájdu mnohí, ktorí brúsia pôsobenie prezidenta Jozefa Tisa do podoby štátnika a ochrancu. Spory sa vedú o to, aké pozitívne, ale aj negatívne vplyvy zohrali Sovieti, špeciálne počas SNP.Výklad dejín je celý pod aktuálnym politickým vplyvom vrátane druhej svetovej vojny. Mení sa podľa toho, v akom režime žijeme, či kto práve vládne.O to viac treba stíchnuť a úpenlivejšie počúvať čoraz tichší hlas tých, ktorí vtedy žili, prežili a bojovali.Moderátor Michal Katuška hovoril v podcaste Dobré ráno s novinárkou, publicistkou Soňou Gyarfášovou, ktorá príbehy pamätníkov zaznamenáva väčšinu svojej kariéry.Zdroje zvukov: STVR, Facebook/Robert Fico, Youtube/Mier Ukrajine, Facebook/Ministerstvo obrany Slovenskej republiky, Denník NOdporúčanie:Ak ste ju ešte nečítali, kniha Pavla Rankova Stalo sa 1. septembra je dobrý spôsob, ako zostať v myšlienkach v ťažkých rokoch 20. storočia. Zamyslenie sa začína vetou, čo všetko sa môže udiať za tridsať rokov plných svetovej vojny a komunistickej totality medzi tromi kamarátmi od momentu, ako sa stretli na levickom kúpalisku.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
V máji 1945 sa na slovenskom území vzdali posledné bojujúce nemecké jednotky. Zvyšky porazenej armády sa pokúšali ešte prebiť na Moravu. Už v apríli 1945 prijala exilová vláda KVP a oslobodením Prahy 8. mája sa zavŕšil proces obnovenia republiky. Napriek snahe o rýchle etablovanie demokratického poriadku ostáva situácia nestabilná. V prvých mesiacoch po vojne začína Maďarov do Sudet a výmena za maďarské obyvateľstvo v Maďarsku. Odsuny a represívne opatrenia voči Maďarom zanechali v slovensko-maďarských vzťahoch hlboké stopy. Dodnes sú predmetom historických diskusií a rôznych interpretácií. Kým jedna strana ich vníma ako nespravodlivý zásah do práv maďarskej menšiny, druhá ich považuje za dôsledok historických udalostí a odplatu za rozbitie Československa v roku 1938. Koniec vojny prináša porážku Tretej ríše a jej ľudáckych spojencov. Zároveň zakladá novú politickú realitu, ktorá vyvrcholí prevratom v 1948. Ako teda vyzeral koniec vojny na Slovensku, čo znamenal a znamenal pre všetkých to isté? Michal Havran sa rozpráva so svojimi hosťami, historikom Marekom Syrným a dokumentaristkou Vladislavou Sárkány na pontóne v Hamuliakove a v Zichyho paláci v Komárne.
Tornádo, které před necelými čtyřmi lety zasáhlo Hodonínsko, se stalo impulsem i k následné devastaci a také mizení nepoškozeného majetku místního domova seniorů. Policie případ znovu otevřela.Podpořte pořad Ve stínu v soutěži Podcast roku. Děkujeme!„Já kdybych chtěla, tak jsem to mohla fotit, když to tam ta soukromá auta odvážela. Oni pořád tvrdí, že se to vozilo na Tabačku, ale mně tady jezdilo jedno auto za druhým. Co vím, tak z Mutěnic prý mají vybavené sklepy těma skříněma,“ říká v nové epizodě Ve stínu jedna z místních žen, která bydlí nedaleko hodonínského domova S-centrum.Byla přímým svědkem toho, jak si ve dnech následujících po tornádu a po zachráně všech seniorů z domu s poškozenou střechou a vrchním patrem, jezdila auta pro vybavení domova.Podle inventarizace, která se prováděla až v listopadu 2022, tedy rok a půl po tornádu, se nepodařilo dohledat majetek v souhrnu za 17 milionů. Například klimatizační jednotky, zařízení kuchyní, elektronika, masážní přístroje nebo polohovací postele. Dodnes nikdo nezjistil, kam se nepoškozený majetek poděl.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
Medzi Fenomény sme už zaradili niekoľko osobností, diel, prúdov, javov i vecí. Tentokrát to bude československá bankovka, obľúbená desaťkorunáčka, ktorá bola v obehu takmer 30 rokov (1961 – 1988). Dodnes si ju spájame s ikonickou maľbou slovenskej maliarky z Oravy Márie Medveckej. Vstúpila na našu výtvarnú scénu po roku 1948 ako nádejná, mladá, aktívna, výtvarníčka, slovenská žena, ktorá tvorila v zmysle novej doby, z lásky k ľudu a pre ľud. O tomto diele sa rozprávala autorka relácie Zuzana Golianová s kurátorkou, ktorá donedávna pôsobila v Slovenskej národnej galérii, Evou Kotlárikovou. V relácii zaznejú aj hlasy Marty Cisárikovej a Margity Hlaváčikovej – v danom čase desaťročné školáčky z Tvrdošína, ktoré maliarka portrétovala ako Mičurinky.
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
19. dubna 1975 byl uveden detektivní seriál Major Zeman. Původně měl být kratší a uvažovalo se také o dokumentárním seriálu. Nakonec vzniklo na tu dobu neobvyklých 30 dílů seriálu. Každý z nich by mohl být celovečerním filmem. Třicet jich bylo proto, že v roce plánované premiéry, tedy v roce 1975, uplynulo 30 let od založení Sboru národní bezpečnosti. Řada okolností v seriálu je zkreslená nebo zcela změněná. A to i přesto, že autoři scénářů zpracovávali skutečné případy.
Vitajte pri počúvaní série podcastu Dobré ráno - Čítanie na nedeľu. Každú nedeľu si môžete vypočuť vybraný text, ktorí napísali naši kolegovia a načítavame ho my moderátorky a moderátori Dobrého rána.Načítaný text: https://svet.sme.sk/c/23270957/fejky-o-vlastnej-jedinecnosti-si-vymyslali-cesi-skoti-aj-fini-lenze-rusi-im-dodnes-veria.htmlNačítal Tomáš Prokopčák–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Charles de Gaulle je považovaný za jednoho z nejvýznamnějších francouzských státníků 20. století. Málo se ale ví, že se narodil na severu Francie, na půl cesty mezi Paříží a Bruselem – v Lille. Dodnes tam stojí jeho rodný dům, ve kterém najdete malé muzeum.
Charles de Gaulle je považovaný za jednoho z nejvýznamnějších francouzských státníků 20. století. Málo se ale ví, že se narodil na severu Francie, na půl cesty mezi Paříží a Bruselem – v Lille. Dodnes tam stojí jeho rodný dům, ve kterém najdete malé muzeum.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.
Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.
Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.
Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.
Před půl rokem postihly české regiony Jesenicko a Šumpersko katastrofální povodně. Záplavy si vyžádaly šest obětí a způsobily škody za téměř 70 miliard korun. Mnoho lidí přišlo o domovy a podnikatelé o své živnosti. Mezi postižené patří i sociální podnik Kvašárna v Černé Vodě, který se zabývá zpracováním zeleniny. Dodnes jeho majitelé jednají s pojišťovnou a připravují se na opravy za miliony korun.
Poroučení větru, dešti nebyla jen nadsázka z minulého století z éry komunistického státu, to bylo politické zadání. Příroda se tak stala dalším objektem „nových pořádků“, jakkoliv se nám to dnes může stát absurdní nebo komické. „Dnes investujeme obrovské prostředky, abychom se alespoň částečně vrátili k původnímu přístupu k přírodě a zemědělství vůbec,“ upozorňuje historička Doubravka Olšáková.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izrael obnovil jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o propuštění rukojmích zadržovaných v pásmu Gazy. Jednání jsou nepřímá. „Když Hamás provedl ten útok 7. října 2023, velká část Gazanů si byla jistá tím, že to, co se stalo, pro ně bude mít velice špatné důsledky,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Upozorňuje ale, že o útoku mají obyvatelé Gazy jiné informace než západní svět.
Proč se Terezín stal městem duchů? Jak přijmout vlastní historii? A jak na podobných místech historii zpřítomňovat a zároveň jim dát i prostor pro další život? To je téma debaty Vertikály s tvůrci dokumentu filmařem Viktorem Portelem a nezávislým badatelem a výzkumníkem Martinem Šmokem.