POPULARITY
„Strašlivé vraždy a trýznění lidí.“ „Masakr na lidech. Pomsta.“ „Dodnes si vyčítám, že jsem se jich nezastal.“ Tak vzpomínají pamětníci na konec druhé světové války a poválečnou mstu Čechů vůči Němcům. Postoloprty a Ústí nad Labem mají jednu společnou věc. Krátce po osvobození v roce 1945 tady došlo k masakrům německého, převážně civilního obyvatelstva. Za většinu těchto zločinů nebyli pachatelé nikdy potrestáni.
Česko je zemí knih. A vždy bylo. Dodnes tak krásně vzpomínáme, jak jsme za komunistů stáli kilometrové fronty na novinky světové literatury nebo na klasiku, která v knihovnách z ideologických důvodů chyběla. Čtenářská výjimečnost Česka jako země knihy se projevuje i v literárních výzkumech: Podle nich čteme v průměru sedm knih ročně, což ve srovnání se světem hodně, a každý den čte knihy třetina z nás. Knižní národ, bez přehánění.
Ani 80. rokov nestačilo na to, aby sme sa s vojnou vyrovnali. Koľkí sa prastarých rodičov spýtali, odkiaľ pochádzajú kožuchy v starých skriniach vyše osemdesiat rokov po arizáciách a deportáciách vyše 70-tisíc Židov zo Slovenska.Dodnes sa nájdu mnohí, ktorí brúsia pôsobenie prezidenta Jozefa Tisa do podoby štátnika a ochrancu. Spory sa vedú o to, aké pozitívne, ale aj negatívne vplyvy zohrali Sovieti, špeciálne počas SNP.Výklad dejín je celý pod aktuálnym politickým vplyvom vrátane druhej svetovej vojny. Mení sa podľa toho, v akom režime žijeme, či kto práve vládne.O to viac treba stíchnuť a úpenlivejšie počúvať čoraz tichší hlas tých, ktorí vtedy žili, prežili a bojovali.Moderátor Michal Katuška hovoril v podcaste Dobré ráno s novinárkou, publicistkou Soňou Gyarfášovou, ktorá príbehy pamätníkov zaznamenáva väčšinu svojej kariéry.Zdroje zvukov: STVR, Facebook/Robert Fico, Youtube/Mier Ukrajine, Facebook/Ministerstvo obrany Slovenskej republiky, Denník NOdporúčanie:Ak ste ju ešte nečítali, kniha Pavla Rankova Stalo sa 1. septembra je dobrý spôsob, ako zostať v myšlienkach v ťažkých rokoch 20. storočia. Zamyslenie sa začína vetou, čo všetko sa môže udiať za tridsať rokov plných svetovej vojny a komunistickej totality medzi tromi kamarátmi od momentu, ako sa stretli na levickom kúpalisku.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
V máji 1945 sa na slovenskom území vzdali posledné bojujúce nemecké jednotky. Zvyšky porazenej armády sa pokúšali ešte prebiť na Moravu. Už v apríli 1945 prijala exilová vláda KVP a oslobodením Prahy 8. mája sa zavŕšil proces obnovenia republiky. Napriek snahe o rýchle etablovanie demokratického poriadku ostáva situácia nestabilná. V prvých mesiacoch po vojne začína Maďarov do Sudet a výmena za maďarské obyvateľstvo v Maďarsku. Odsuny a represívne opatrenia voči Maďarom zanechali v slovensko-maďarských vzťahoch hlboké stopy. Dodnes sú predmetom historických diskusií a rôznych interpretácií. Kým jedna strana ich vníma ako nespravodlivý zásah do práv maďarskej menšiny, druhá ich považuje za dôsledok historických udalostí a odplatu za rozbitie Československa v roku 1938. Koniec vojny prináša porážku Tretej ríše a jej ľudáckych spojencov. Zároveň zakladá novú politickú realitu, ktorá vyvrcholí prevratom v 1948. Ako teda vyzeral koniec vojny na Slovensku, čo znamenal a znamenal pre všetkých to isté? Michal Havran sa rozpráva so svojimi hosťami, historikom Marekom Syrným a dokumentaristkou Vladislavou Sárkány na pontóne v Hamuliakove a v Zichyho paláci v Komárne.
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
Medzi Fenomény sme už zaradili niekoľko osobností, diel, prúdov, javov i vecí. Tentokrát to bude československá bankovka, obľúbená desaťkorunáčka, ktorá bola v obehu takmer 30 rokov (1961 – 1988). Dodnes si ju spájame s ikonickou maľbou slovenskej maliarky z Oravy Márie Medveckej. Vstúpila na našu výtvarnú scénu po roku 1948 ako nádejná, mladá, aktívna, výtvarníčka, slovenská žena, ktorá tvorila v zmysle novej doby, z lásky k ľudu a pre ľud. O tomto diele sa rozprávala autorka relácie Zuzana Golianová s kurátorkou, ktorá donedávna pôsobila v Slovenskej národnej galérii, Evou Kotlárikovou. V relácii zaznejú aj hlasy Marty Cisárikovej a Margity Hlaváčikovej – v danom čase desaťročné školáčky z Tvrdošína, ktoré maliarka portrétovala ako Mičurinky.
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Máme tady jaro a s ním přichází i první sečení trávy a také začátek přípravy dřeva na zimu. Dodnes nejvýkonnější pomocníci používají spalovací motory a tato doba je pro ně většinou prvním probuzením po zimním spánku. Co dělat, když motor nemůžeme nastartovat?
Na Sedlčansku si lidé připomněli konec druhé světové války. Před 80 lety se nad tímto územím střetly americké bombardéry s německými stíhači. Na místě tehdy zahynulo osm amerických letců, jedenácti se podařilo zachránit. Později je popravili němečtí vojáci.
19. dubna 1975 byl uveden detektivní seriál Major Zeman. Původně měl být kratší a uvažovalo se také o dokumentárním seriálu. Nakonec vzniklo na tu dobu neobvyklých 30 dílů seriálu. Každý z nich by mohl být celovečerním filmem. Třicet jich bylo proto, že v roce plánované premiéry, tedy v roce 1975, uplynulo 30 let od založení Sboru národní bezpečnosti. Řada okolností v seriálu je zkreslená nebo zcela změněná. A to i přesto, že autoři scénářů zpracovávali skutečné případy.
19. dubna 1975 byl uveden detektivní seriál Major Zeman. Původně měl být kratší a uvažovalo se také o dokumentárním seriálu. Nakonec vzniklo na tu dobu neobvyklých 30 dílů seriálu. Každý z nich by mohl být celovečerním filmem. Třicet jich bylo proto, že v roce plánované premiéry, tedy v roce 1975, uplynulo 30 let od založení Sboru národní bezpečnosti. Řada okolností v seriálu je zkreslená nebo zcela změněná. A to i přesto, že autoři scénářů zpracovávali skutečné případy.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vitajte pri počúvaní série podcastu Dobré ráno - Čítanie na nedeľu. Každú nedeľu si môžete vypočuť vybraný text, ktorí napísali naši kolegovia a načítavame ho my moderátorky a moderátori Dobrého rána.Načítaný text: https://svet.sme.sk/c/23270957/fejky-o-vlastnej-jedinecnosti-si-vymyslali-cesi-skoti-aj-fini-lenze-rusi-im-dodnes-veria.htmlNačítal Tomáš Prokopčák–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Charles de Gaulle je považovaný za jednoho z nejvýznamnějších francouzských státníků 20. století. Málo se ale ví, že se narodil na severu Francie, na půl cesty mezi Paříží a Bruselem – v Lille. Dodnes tam stojí jeho rodný dům, ve kterém najdete malé muzeum.
Charles de Gaulle je považovaný za jednoho z nejvýznamnějších francouzských státníků 20. století. Málo se ale ví, že se narodil na severu Francie, na půl cesty mezi Paříží a Bruselem – v Lille. Dodnes tam stojí jeho rodný dům, ve kterém najdete malé muzeum.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vždy bola kamoškou do koča aj do voza. Podarili sa jej husárske kúsky. Vyhrala 24 turnajov WTA vo štvorhre a v tíme Slovenska aj slávny FED CUP. Dodnes pri reprezentácii pôsobí. V čom je blíženecké tajomstvo Janetty Husárovej? V tejto epizóde NP sa jej spýta Stano Ščepán. | Hosť: Janette Husárová (členka realizačného tenisového tímu Fed-Cupu /po novom Pohár Billy Jean Kingovej/, bývalá tenistka). | Moderuje: Stano Ščepán. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.
Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.
Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.
Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.
Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.
Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.
Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.
Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.
Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.
Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.
Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.
Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.
Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.
Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.
Před půl rokem postihly české regiony Jesenicko a Šumpersko katastrofální povodně. Záplavy si vyžádaly šest obětí a způsobily škody za téměř 70 miliard korun. Mnoho lidí přišlo o domovy a podnikatelé o své živnosti. Mezi postižené patří i sociální podnik Kvašárna v Černé Vodě, který se zabývá zpracováním zeleniny. Dodnes jeho majitelé jednají s pojišťovnou a připravují se na opravy za miliony korun.
Václav Hrabě je pokládán za představitele české beatnické poezie. On sám označení beatník přijímal spíše s rozpaky. Jeho básně, podobně jako ty americké, rezonovaly se svobodnou atmosférou první poloviny 60. let v Československu a díky své citovosti a otevřenosti oslovovaly jak čtenáře z okruhu Hrabětových přátel, tak posluchače v poetické vinárně Viola, kde je opakovaně recitoval. Básníkova předčasná tragická smrt 5. března 1965 jako by ještě podtrhla naléhavost jeho veršů.
Už bezmála sto let se z uličky u pařížského Trocadéra, odkud je krásný výhled na Eiffelovu věž, line nezaměnitelná vůně laku, vosku a lepidla. Vychází z ateliéru v malebné vile z 18. století, kterému se říká Dům rámečku. Rodinnou dílnu tu coby třetí generace řemeslníků provozují sestry Hinda a Corrine Zerbibovy.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jednou z významných architektonických památek v Brně je Vila Stiassni. Sídlo prvorepublikových průmyslníků v sobě spojuje puristickými prvky charakteristický exteriér s luxusními vnitřními prostory. Právě tak vilu před téměř sto lety navrhl významný brněnský architekt Ernst Wiesner. Monumentální stavba je zasazena do rozhlehlé zahrady. Díky péči Národního památkového ústavu je mimořádně zachovalou památkou, kterou stojí za to navštívit.
Pamatujete si ještě dobu před počítači? Není to tak dávno, kdy v každé kanceláři stál psací stroj, a písařky soutěžily v počtu úhozů za minutu. První psací stroje pocházejí už ze začátku devatenáctého století a od té doby se firmy předháněly v jejich vylepšování. Dnes jsou sběratelským artiklem, do kterého se zamiloval i Eduard Hošek. Jeho sbírku si můžete prohlédnout na zámku ve Valči na Vysočině.
Poroučení větru, dešti nebyla jen nadsázka z minulého století z éry komunistického státu, to bylo politické zadání. Příroda se tak stala dalším objektem „nových pořádků“, jakkoliv se nám to dnes může stát absurdní nebo komické. „Dnes investujeme obrovské prostředky, abychom se alespoň částečně vrátili k původnímu přístupu k přírodě a zemědělství vůbec,“ upozorňuje historička Doubravka Olšáková.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izrael obnovil jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o propuštění rukojmích zadržovaných v pásmu Gazy. Jednání jsou nepřímá. „Když Hamás provedl ten útok 7. října 2023, velká část Gazanů si byla jistá tím, že to, co se stalo, pro ně bude mít velice špatné důsledky,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Upozorňuje ale, že o útoku mají obyvatelé Gazy jiné informace než západní svět.
Izrael obnovil jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o propuštění rukojmích zadržovaných v pásmu Gazy. Jednání jsou nepřímá. „Když Hamás provedl ten útok 7. října 2023, velká část Gazanů si byla jistá tím, že to, co se stalo, pro ně bude mít velice špatné důsledky,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Upozorňuje ale, že o útoku mají obyvatelé Gazy jiné informace než západní svět.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Návšteva Vladimíra Putina nemusí vôbec súvisieť s plynom. V skutočnosti môže ísť o zbližovanie Slovenska s autoritárskym režimom“, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Máme po sviatkoch, ktoré ako by ani neboli. Minimálne optikou diania na politickej scéne: Robert Fico najprv o Putinovi a jeho Kremli len sníval, potom hovoril a ponúkal sa, nakoniec sa tam ocitol… Že pre plyn. A na takmer dva týždne sa potom premiér tejto krajiny stratil. Vo svojom hlavnom spravodajstve sa naňho pýtala aj poľská televízia TVN. Konštatovala pritom, že kým si „Slováci uťahujú opasky, ich predseda vlády tajne dovolenkuje v luxuse“. Postup predsedu vlády už stihol vyhnať na námestia tisíce občanov – deň pred štedrým dňom a následne hneď po Novom roku. Iniciátori pritom hovoria o „budíčku“ pre Slovensko, lebo „okupácia sa začala“! A to ešte predtým, ako z Andreja Danka – ďalšieho z koaličných lídrov – zaznelo, že on svojou cestou do Moskvy chce občanom „otvárať oči“. A že „oni dohodnú Putina“, zvyšok – a teda opozícia s exprezidentkou - nech zapracujú na Zelenskom a Trumpovi. Rysuje sa nám „mierový rok“ za asistencie dua Fico a Danko? Alebo slovenská politická špička asistuje otvoreniu západného „energetického frontu“ Moskvy voči Kyjevu? Čo nás s ňou čaká v roku, keď sa občanom začnú otvárať oči napríklad pre všadeprítomné zdražovanie? Dovidieť niekde za horizontom možnosť predčasných volieb? A sme ešte parlamentnou demokraciou, keď si tu jeden premiér manévruje bez vedomia nielen prezidenta, ale samotnej národnej rady? Témy pre politológa Radoslava Štefančíka.„Návšteva Vladimíra Putina nemusí vôbec súvisieť s plynom. V skutočnosti môže ísť o zbližovanie Slovenska s autoritárskym režimom“, tvrdí politológ. „Naviac, Robert Fico tam šiel ‚natajňáša‘. Dodnes nevieme, ako sa tam dopravil, kedy sa vrátil, respektíve kde bol medzitým“, dopĺňa. Uvádza pritom, že ako premiér má povinnosť informovať o svojej agende, nakoľko je „štedro platený z našich daní“. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
„Návšteva Vladimíra Putina nemusí vôbec súvisieť s plynom. V skutočnosti môže ísť o zbližovanie Slovenska s autoritárskym režimom“, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Máme po sviatkoch, ktoré ako by ani neboli. Minimálne optikou diania na politickej scéne: Robert Fico najprv o Putinovi a jeho Kremli len sníval, potom hovoril a ponúkal sa, nakoniec sa tam ocitol… Že pre plyn. A na takmer dva týždne sa potom premiér tejto krajiny stratil. Vo svojom hlavnom spravodajstve sa naňho pýtala aj poľská televízia TVN. Konštatovala pritom, že kým si „Slováci uťahujú opasky, ich predseda vlády tajne dovolenkuje v luxuse“. Postup predsedu vlády už stihol vyhnať na námestia tisíce občanov – deň pred štedrým dňom a následne hneď po Novom roku. Iniciátori pritom hovoria o „budíčku“ pre Slovensko, lebo „okupácia sa začala“! A to ešte predtým, ako z Andreja Danka – ďalšieho z koaličných lídrov – zaznelo, že on svojou cestou do Moskvy chce občanom „otvárať oči“. A že „oni dohodnú Putina“, zvyšok – a teda opozícia s exprezidentkou - nech zapracujú na Zelenskom a Trumpovi. Rysuje sa nám „mierový rok“ za asistencie dua Fico a Danko? Alebo slovenská politická špička asistuje otvoreniu západného „energetického frontu“ Moskvy voči Kyjevu? Čo nás s ňou čaká v roku, keď sa občanom začnú otvárať oči napríklad pre všadeprítomné zdražovanie? Dovidieť niekde za horizontom možnosť predčasných volieb? A sme ešte parlamentnou demokraciou, keď si tu jeden premiér manévruje bez vedomia nielen prezidenta, ale samotnej národnej rady? Témy pre politológa Radoslava Štefančíka.„Návšteva Vladimíra Putina nemusí vôbec súvisieť s plynom. V skutočnosti môže ísť o zbližovanie Slovenska s autoritárskym režimom“, tvrdí politológ. „Naviac, Robert Fico tam šiel ‚natajňáša‘. Dodnes nevieme, ako sa tam dopravil, kedy sa vrátil, respektíve kde bol medzitým“, dopĺňa. Uvádza pritom, že ako premiér má povinnosť informovať o svojej agende, nakoľko je „štedro platený z našich daní“. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Proč se Terezín stal městem duchů? Jak přijmout vlastní historii? A jak na podobných místech historii zpřítomňovat a zároveň jim dát i prostor pro další život? To je téma debaty Vertikály s tvůrci dokumentu filmařem Viktorem Portelem a nezávislým badatelem a výzkumníkem Martinem Šmokem.
Podnikatel, který dal jméno karmě – tedy průtokovému plynovému ohřívači – byl Karel Macháček. Značku stvořil z prvních slabik svého křestního jména a příjmení.