Podcasts about dodnes

V magazínu Vltavín se vypravíme po stopách Keltů v jižních Čechách. Uslyšíte o Kbílském dolmenu, keltských zlatých mincích a statérech, o nejstarším železném meči nalezeném na území Čech a nakonec se projdeme třísovským oppidem.

V magazínu Vltavín se vypravíme po stopách Keltů v jižních Čechách. Uslyšíte o Kbílském dolmenu, keltských zlatých mincích a statérech, o nejstarším železném meči nalezeném na území Čech a nakonec se projdeme třísovským oppidem.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tenkrát 13. listopadu 2015 zažila Paříž největší zabíjení od druhé světové války. Dodnes, po deseti letech, je ta událost, kdy zemřelo 130 osob, vnímána jako národní tragédie, která všechny poznamenala. Včera si ji připomněla celá Francie.

Tenkrát 13. listopadu 2015 zažila Paříž největší zabíjení od druhé světové války. Dodnes, po deseti letech, je ta událost, kdy zemřelo 130 osob, vnímána jako národní tragédie, která všechny poznamenala. Včera si ji připomněla celá Francie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osud mu na tomto světě dopřál jen omezený čas, takže se nikdy nedozvěděl, jak velký objev vlastně učinil. Švýcarský psychiatr Hermann Rorschach zemřel před více než sto lety 2. dubna 1922. Dodnes je ale jeho test založený na interpretaci abstraktních obrazců nejrozšířenějším vyšetřením svého druhu. Jeho podivuhodný životní příběh se začal odvíjet 8. listopadu 1884 v Curychu. Už jako dítě totiž rád experimentoval s inkoustovými skvrnami…

Osud mu na tomto světě dopřál jen omezený čas, takže se nikdy nedozvěděl, jak velký objev vlastně učinil. Švýcarský psychiatr Hermann Rorschach zemřel před více než sto lety 2. dubna 1922. Dodnes je ale jeho test založený na interpretaci abstraktních obrazců nejrozšířenějším vyšetřením svého druhu. Jeho podivuhodný životní příběh se začal odvíjet 8. listopadu 1884 v Curychu. Už jako dítě totiž rád experimentoval s inkoustovými skvrnami…Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přichází s novým filmem Milion, který podle něj vypráví o obyčejné rodině v neobyčejné situaci. „Dědeček ji svým nápadem dostane do legračně mezních okolností a ukáže se, že je to pro ni obrodné, i když to tak zpočátku nevypadá. Je to i o tom, že lidi jsou normální, i když doba je šílená,“ říká. Jak příběh dopadne, ale neprozradí. „Řeknu jen to, že mám rád příběhy s dobrým koncem,“ dodává s úsměvem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přichází s novým filmem Milion, který podle něj vypráví o obyčejné rodině v neobyčejné situaci. „Dědeček ji svým nápadem dostane do legračně mezních okolností a ukáže se, že je to pro ni obrodné, i když to tak zpočátku nevypadá. Je to i o tom, že lidi jsou normální, i když doba je šílená,“ říká. Jak příběh dopadne, ale neprozradí. „Řeknu jen to, že mám rád příběhy s dobrým koncem,“ dodává s úsměvem.

Zvonice bývaly v obcích velmi důležitým zařízením. Nejen, že zvonění lidem na polích nahrazovalo hodiny a vyzývalo k modlitbě, ale oznamovalo také úmrtí nebo požáry.

Mutanti hledaj východisko: Chtěli jsme od Kata recept na dobrý život, jeho odpověď nás překvapilaUž patnáct let patří do první ligy české klubové scény. Táhne jim na čtyřicítku, mají děti, stojí na prahu krize středního věku. Do podcastu Host Reportéra přišla kapela Mutanti hledaj východisko, čili dva kamarádi a někdejší spolužáci z herecké DAMU: zpěvák Jan Vejražka a autor hudby Jiří Konvalinka.„Ještě nejsme dědci, ale životní tempo se postupně mění,“ říkají, „a nás lidsky i muzikantsky zajímalo, jak si s tou změnou poradit.“ Přesně takto vznikl koncept nového alba, které se jmenuje Rada starších. Kapela oslovila své zkušenější kolegy, které odjakživa považovala za zdroj inspirace, jestli je do tvorby několika písní nemůže zapojit. Všichni oslovení kývli: Kato z Prago Union, Sifon z WWW i skupina Tata Bojs.I kdyby výsledná deska nakonec neměla úspěch, což se nestane, pro kapelu Mutanti hledaj východisko bude navždy důležitá. „Ve třech případech jsme mohli koukat přímo pod ruce lidem, kteří jsou ve své branži na vrcholu, a sledovat, jak hudbu dělají,“ říká v podcastu Jiří Konvalinka, a Jan Vejražka dodává: „Od dětství jsem nejvíc ze všeho poslouchal český hip hop, a tak jsem třeba o dekádu staršího Kata vnímal jako legendu. Dodnes velmi respektuju jeho práci se slovem, a fakt, že se mnou takový člověk zabývá a dokonce jsme na společném tracku, mi připadá jako splněný sen.“Na písni s Katem (která se jmenuje Tři zlaté zuby děda Vševěda) se dá dobře ukázat neobvyklost jejich konceptu. Mutanti vymysleli pouze první polovinu písně, ve které moudrému Katovi předložili zásadní otázky: jak žít v období středního věku spokojeně, bez depresí přijmout sebe sama a nenechat se rozhodit tím, že to jde s okolním světem od desíti k pěti.„Tuhle naši půlku jsme Katovi pinkli, nechali mu úplnou volnost a jen zvědavě čekali na jeho odpovědi. Kato byl se svými rýmy rychle hotový, jak to má ve zvyku, a když výsledek poslal, byli jsme nejdřív dost překvapení.“Kato je totiž ve své odpovědi nekompromisně vyzývá, ať se žádné „rady starších“ na nic neptají a spoléhají v první řadě sami na sebe, protože nikdo jiný se o ně nepostará: „Nikdy nezapomeň,“ důrazně opakuje v refrénu, „že máš jenom sebe, pod sebou peklo a nad sebou nebe.“Jiří Konvalinka se dnes směje: „Upřímně řečeno jsme očekávali trochu jiné rady do života, ale nevyzpytatelnost byla součástí procesu a teď mi ty jeho myšlenky přijdou úplně skvělé.“Deska Rada starších, která brzy vyjde i na vinylu, bude mít dva velké křty. První hostí 12. prosince pražská MeetFactory, druhý se uskuteční 7. února na brněnské Flédě.

Před 95 lety v Ostravě otevřeli nově postavenou radnici. Dodnes největší radniční komplex v Česku měl v době svého vzniku ukázat sebevědomí průmyslové metropole.

„Keď uvidíte v posilňovni obézneho človeka, povzbuďte ho, veľmi to pomáha," dodáva k svojmu príbehu a posiela všetkým dôležitý odkaz z vlastnej skúsenosti.Na začiatku mala vyše sto kíl a samu ju prekvapilo, ako sa mohla dostať do takého stavu. Dodnes sa cíti hrozne, keď si spomenie, kam to až nechala zájsť. „Prekonala som rakovinu štítnej žľazy, neskôr mi zlyhalo srdce a musela som sa vzdať milovaného bicyklovania. Vtedy som sa uzavrela do seba a trikrát denne jedla chlieb vo vajci, riadne vysmažený v oleji. Keď ma totiž nemohol robiť šťastnou šport, chcela som, aby ma urobilo šťastnou aspoň jedlo.“V dnešnom podcaste Ženy ako my sme sa rozprávali s Vanesou Kupčovou, ktorá v markizáckych Extrémnych premenách schudla 50 kilogramov.mpulz na zmenu prišiel na vysokej škole, keď odpozorovala dievčatá, ktoré boli skutočne spokojné vo svojom tele. Uvedomila si, že doteraz samu seba klamala, že šťastná je. Pritom sa za seba tak hanbila, že ľuďom ani nedovolila, aby ju objali. Aby si nevšimli, aká je veľká, keď ju obopnú celými rukami. Prihlásila sa preto do reality šou a tá jej radikálne zmenila život.Raz som prišla na rande a chlap mi povedal, že biela ma rozširuje a nech sa prezlečiemV minulosti si prešla nielen vnútorným bojom, ale aj partnerskými boliestkami. „Keď ma partner poslal prezliecť sa počas večere na dovolenke, šokovalo ma to. Každý má vlastný vkus, ale keď som sa mu už vtedy nepáčila, nechápem, prečo ma pozval von.“Dnes nedá dopustiť na šaty a sukne, ktoré nosí, až kým vonku nezačne mrznúť. „Predtým sa mi totiž šúchali o seba stehná a to bolo bolestivé. Po schudnutí si užívam, že si môžem obliecť čo chcem.“Milovala pocit prázdneho brucha„Úmyselne som si uberala z kalórií a moje telo nemalo energiu. Začala som milovať pocit prázdneho brucha“, priznáva otvorene, aký návykový je pocit chudnutia a následná chvála okolia.„Dodnes sa však niekedy potrebujem ubezpečovať o tom, že chudnem. Výčitky mám aj z keksíka, ktorý si dám ku káve“, dodáva. V takýchto chvíľach jej najviac pomáhajú rozhovory s blízkymi.Z obezity má strach dodnes„Keď som v hektickom období života zdravotnej sestry na onkologickom oddelení pribrala štyri kilá, lebo veď sestričkám nosia čokolády, preplakala som štyri dni,“ priznáva dôvod, prečo zmenila systém svojej práce a prestala robiť nočné.„Dokonca mám teraz o kilo menej, ako na gala večere Extrémnych premien“, teší sa. V rozhovore prezradila aj to, ako sa udržiava vo forme aj čo by odkázala dievčatám, ktoré sa vysmievajú obéznym ľuďom vo fitness centrách.„Prídu tam dievčatá, ktoré majú viac mejkapu ako svalov a okato sa medzi sebou šťúchajú a vysmievajú sa obéznym ľuďom. Vtedy si hovorím, choďte preč, nevšímajte si ma.“Jedným dychom však dodáva, že naopak povzbudenie takému človeku dodá veľkú odvahu a motiváciu cvičiť a chudnúť.V podcaste sa okrem iného dozviete:-Ako dopadol vzťah s chlapom, ktorý ju po príchode na rande poslal sa prezliecť do niečoho, čo ju tak nerozširuje-Prečo milovala pocit prázdneho brucha-Či aj prejedanie sa je porucha príjmu potravy-Akú estetickú operáciu musela podstúpiť po rapídnom schudnutí-Ako jej telo odpovedalo na to, keď cvičila aj cez teploty a tlaku popri končení vysokej školy-Ako bojuje so svojimi vnútornými kritikmi, ktorí jej hovoria, že aj tak zasa priberie?-Darí sa jej udržiavať si svoju hmotnosť aj po premene?-Ako rieši výčitky po každej sladkosti, ktorú si dá-Čo podľa Vanesy znamená sebaláska a ako ju žije v praxi-Čo by poradila ženám, ktoré sa necítia vo svojom tele dobre-Aké má plány do budúcna

V tomto týdnu vyšla poslední běžná servisní aktualizace pro Windows 10. Po deseti letech končí jejich podpora a domácnosti je mohou ještě rok používat bezpečně, když se zaregistrují k odběru dodatečných bezpečnostních aktualizací. Microsoft do rozjitřené situace vhodil svou vizi ohledně integrace AI do Windows 11. Pilně pracuje na agentech, které zautomatizují používání počítače. Zorganizují nám soubory, vyřídí za nás e-maily. Copilot bude číst obrazovku a Microsoft sází na přirozené ovládání hlasem. Jenže nové funkce ještě ani nezačal testovat, prý víc ukáže na konferenci v listopadu. Petr nechápe, proč by teď měl mít radost z toho, co nás čeká kdovíkdy. Očekává, že nové funkce zkraje ani nebudou dostupné v Evropě, natož v češtině. Detailů známe minimum. Petr bude mít radost, až si AI funkce bude moct sám vyzkoušet. Kuba s ním nesouhlasí a podceňuje důležitost tématu ukončení podpory Windows 10, protože on sám dávno přešel na Windows 11. A je rád, že Windows mají zase vizi. 00:00 – Covid v redakci 01:12 – Roboti na Alze 03:30 – Chceme víc Alzaboxů 04:58 – Konec Windows 10 12:11 – Agent Copilot pro Windows 11

Psal se rok 2010. Jiří Ragan, tehdy působící jako finančník, se pracovně vypravil na exotický Mauricius. Ostrov ho okouzlil natolik, že se nakonec rozhodl na něm s rodinou usadit. Důvodem ovšem nebylo jen strhující prostředí s nekonečnými plážemi a tyrkysovým mořem, ale i rum. Ten se totiž Čech rozhodl v zemi, která je produkcí tohoto alkoholu proslulá, vyrábět po svém. Nápoj z cukrové třtiny pojí Ragana s Mauriciem dodnes, přestože se dávno vrátil do vlasti. O svém osmiletém pobytu v tropickém ráji vypráví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o novinkách z oblasti výskumu vesmíru i o dejinách kozmonautiky. V úvode dnešnej relácie sa vracajú k posledným udalostiam ako zatmenie Mesiaca, stopy života na Marse, nová sonda NASA IMAP, či asteroid Donaldjohanson, ktorý dostal mapu s pomenovaniami na ňom sa nachádzajúcich útvarov. Ukrajinský dronový útok zničil rádioteleskop na Kryme. Uvidíte aj pekné zábery New Shepard 35, ktoré vznikli pri oddelení kabíny. Vyzdvihneme aj slovenských premiantov v raketovom modelárstve. Reportáž o nich z pera Jany Čavojskej vyšiel v denníku Pravda tu: https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/766886-najviac-medaili-ziskali-slovaci-s-raketami-do-neba/ V historickej časti sa dotkneme smrti sovietskeho kozmonauta Vladimira Komarova, ktorý zahynul v roku 1967 pri lete kozmickej lode Sojuz 1. O necelý rok neskôr zahynul tragicky pri cvičnom lete aj prvý človek vo vesmíre, Jurij Gagarin. Prizrieme sa bližšie okolnostiam oboch týchto tragédií.

Je považován za zakladatele analytické psychologie, měl blízko ke gnózi, hermetismu či alchymii. Prožil několik spirituálních krizí a ovlivnil vývoj psychologie na desítky let dopředu. Dodnes se k jeho odkazu hlásí akademici i členové alternativní spirituality.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Padesát kilometrů od Damašku leží vesnice Maalúla, kde se stále mluví už skoro mrtvou aramejštinou. Podle učenců je to rodný jazyk Ježíše Krista. Křesťanští obyvatelé Maalúly během čtrnácti let občanské války zažili nájezd džihádistů a ničení zdejších památek. V nejistotě žijí dodnes. Teď se obávají, že nová syrská vláda nezvládne křesťany ani jiné menšiny od podobných hrozeb ochránit.

Padesát kilometrů od Damašku leží vesnice Maalúla, kde se stále mluví už skoro mrtvou aramejštinou. Podle učenců je to rodný jazyk Ježíše Krista. Křesťanští obyvatelé Maalúly během čtrnácti let občanské války zažili nájezd džihádistů a ničení zdejších památek. V nejistotě žijí dodnes. Teď se obávají, že nová syrská vláda nezvládne křesťany ani jiné menšiny od podobných hrozeb ochránit.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snímek Karavan, se kterým štáb zamířil až na festival do Cannes, je hlubokou sondou do duše matky syna s Downovým syndromem. „V těch dětech je nějaká ryzost, přítomnost a opravdovost. Pamatuju si první čtení scénáře a první prožitky. Bylo to intenzivní,“ vzpomíná Aňa Geislerová. V rozhovoru s Terezou Kostkovou popsala svoje pocity z toho, jaké to je jít po červeném koberci v Cannes a jaké je festivalové zákulisí. Které známé osobnosti tam potkala?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snímek Karavan, se kterým štáb zamířil až na festival do Cannes, je hlubokou sondou do duše matky syna s Downovým syndromem. „V těch dětech je nějaká ryzost, přítomnost a opravdovost. Pamatuju si první čtení scénáře a první prožitky. Bylo to intenzivní,“ vzpomíná Aňa Geislerová. V rozhovoru s Terezou Kostkovou popsala svoje pocity z toho, jaké to je jít po červeném koberci v Cannes a jaké je festivalové zákulisí. Které známé osobnosti tam potkala?

Na každý neduh máme v Česku k dispozici odborníka, třeba dentistu nebo otolaryngologa. V Nepálu se lidé se zdravotními problémy tradičně obraceli s žádostí o pomoc na božstva. A protože neduhů je mnoho, i nepálští bohové a bohyně se specializovali. S moderní dobou se vše mění a Nepálci hledají také stále častěji zdraví v ordinaci než v chrámu. V Káthmánském údolí přesto ještě některá ozdravná božstva přežívají. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V mém srci mám jedno zvláštní poutní místo, a to jsou Skoky. Tam de facto začala má aktivita,“ přiznává historik a spisovatel zaměřený na církevní dějiny Michal Bařinka. „Právě tam jsem se odhodlal k tomu, že chci poutní místa popularizovat a začala ve mně klíčit myšlenka, jestli bych neměl někdy v budoucnu sepsat i turistické průvodce,“ doplňuje v pořadu Hovory.

John Bok se rval, když bránil mladší spolužáky, vysmrkal se do pionýrského šátku a jeho oblíbeným způsobem boje jsou hladovky. Dodnes obdivuje odvahu veřejnosti i politiků a vadí mu, když ji kolem sebe nevidí. „Vede to k degeneraci politiky,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus spoluzakladatel spolku Šalamoun, bývalý disident a šéf první ochranky Václava Havla. „Vede to k tomu, že lidé potom už ničemu nevěří.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejenom zářivá barva, ale také lahodná sladká chuť dělá z mirabelek oblíbené ovoce. Málokdo má ale mirabelku na zahradě. Většinou je najdeme divoce rostoucí podél polních cest a potoků. Slivoň mirabelka, známá také pouze jako mirabelka, pochází z Asie. Do Evropy se dostala kolem 13. století, kdy se začaly pěstovat ve Francii. Dodnes jsou největšími producenty pěstitelé z Lotrinska.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

Jak se z hradu stane zámek? Většinou to bývalo tak, že hrad vyhořel. V Horšovském Týně došlo k mohutnému požáru roku 1547. Ve středověkém městečku se stísněnými domky se oheň snadno rozšířil až na hrad a ten doslova lehl popelem. Poté došlo k jeho obnově a postupné přestavbě na zámek. Prvku hradu jsou tu ovšem dodnes patrné. I proto je Horšovský Týn uváděn jako státní hrad a zámek.

Jak se z hradu stane zámek? Většinou to bývalo tak, že hrad vyhořel. V Horšovském Týně došlo k mohutnému požáru roku 1547. Ve středověkém městečku se stísněnými domky se oheň snadno rozšířil až na hrad a ten doslova lehl popelem. Poté došlo k jeho obnově a postupné přestavbě na zámek. Prvku hradu jsou tu ovšem dodnes patrné. I proto je Horšovský Týn uváděn jako státní hrad a zámek.

Microsoft v květnu pohřbil Skype. Vlastně to byl dlouhodobý proces. Softwarový gigant nepochopitelně promarnil potenciál slavné značky. Její význam dokládá, že se z ní stalo sloveso. Nejméně jedna generace ví, co to znamená „skajpovat“. Skype měl náskok, stejně ho ale převálcovaly WhatsApp, Messenger a spol.Část jeho obtíží vycházela z původní P2P architektury. V začátcích byla skvělá, jenže technologický svět se rychle proměnil. Nastoupily smartphony a mobilní internet. P2P se stalo kotvou a Microsoft na změny nedokázal reagovat. Skype byl nespolehlivý a klienty těžkopádné. Než se obtíže vyřešily, světu vládly jiné komunikátory. Skype už neudával směr a upadal do zapomnění.Dodnes platí za čtvrtou nejnákladnější akvizici Microsoftu. V roce 2011 za službu zaplatil 8,5 miliardy dolarů. Dnes by tato akvizice odpovídala částce přesahující 12 miliard dolarů.01:07 – P2P revoluce10:57 – Hledání obchodního modelu12:18 – P2P na obtíž26:06 – Rozpuštění Skypu30:52 – Pomalé umírání a redesigny36:00 – Horší je snad jen Google

Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.

Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.

Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Až na konci 19. a v první polovině 20. století byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však biologie úhoře není zcela rozluštěná.

V najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk privítali Julo a Muťo slovenského reprezentanta Davida Hrnčára, ktorý momentálne pôsobí v belgickom klube FCV Dender EH. Skúsený 27-ročný rodák z Bratislavy sa počas letnej prestávky vrátil domov a v otvorenom rozhovore prehovoril o svojej futbalovej kariére i osobnom živote.Odchovanec Slovana Bratislava, ktorý v minulosti hosťoval v Interi či Karlovke, sa rozrozprával o svojej ceste zo Zlatých Moraviec cez Slovan až do belgickej ligy. David Hrnčár vysvetlil okolnosti svojho odchodu z bratislavského klubu a vyvrátil mýty o údajne zlých vzťahoch s trénerom Vladimírom Weissom.„Fakt, že ja ho mám úplne rád... Dodnes mám s ním výborný vzťah. Neviem, prečo si ľudia myslia, že som nemal,” hovorí David Hrnčár o trénerovi Vladimírovi Weissovi.V rozhovore sa futbalista podelil aj o svoje dojmy z pôsobenia v belgickom Denderi, kde sa po postupe tímu do najvyššej súťaže dokázal presadiť. Podľa jeho slov je belgická liga vysoko kvalitná a slovenskými fanúšikmi často podceňovaná, hoci patrí medzi sedem najlepších v Európe.„Keby by som mal možnosť, išiel by som niekde preč. Dender je stále pre mňa len prestupová stanica. Určite nie konečná,” priznáva David Hrnčár, ktorý netají ambície posunúť sa do ešte lepšej ligy.V podcaste sa rozhovoril aj o svojich reprezentačných zážitkoch, o tom, ako trénuje pod vedením svojho otca počas letnej prípravy, ale aj o čerstvo oznámených zásnubách. Nechýbali ani vtipné historky z kabíny Slovana a porovnanie života v Belgicku s milovanou Bratislavou.

Tokajské víno je pro většinu z nás synonymem pro sladká bílá dezertní vína původem z Maďarska. Menší část historické vinařské oblasti Tokaj ale v roce 1918 po vytyčení nových hranic připadla Československu. Dodnes tam pěstují tokajské odrůdy jako Furmint, Lipovina nebo Muškát žlutý a o staletí staré řemeslo patřičně pečují. Slovenští vinaři z Tokaje už taky desítky let trpělivě vysvětlují, že tradiční tokajské vůbec nemusí odpovídat zažitým představám.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najprv ju obsadzovali do úloh policajtiek, potom prišla vlna romantických komédií, a keď chcela zmenu, musela si napísať scenár k filmu sama. Tak v roku 2022 vznikol film Hranice lásky, ktorý bol pre herečku Hanu Vagnerovú niečím úplne iným. A kedy sa Hana objaví na striebornom plátne najbližšie? Už čoskoro. Do kín totiž onedlho príde film Pod parou, v ktorom si zahrá v spoločnosti skvelých českých aj slovenských herečiek. Porozprávali o tom v Nedeľnej talkshow so Šarkanom.

Když ostatní hledali úrodné doliny, Walserové stoupali do strmých svahů vysoko v Alpách. Do Lichtenštejnska kdysi přišli za lepším životem. Místo pohodlných údolí se ale usídlili tam, kde bylo víc kamení než půdy. Postavili si salaše, vytvořili vlastní pravidla, a dokonce i domov tam, kde jiní nepřežili. Jejich potomci žijí v lichtenštejnských Alpách dodnes a svou historii představují ve vlastním muzeu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko je zemí knih. A vždy bylo. Dodnes tak krásně vzpomínáme, jak jsme za komunistů stáli kilometrové fronty na novinky světové literatury nebo na klasiku, která v knihovnách z ideologických důvodů chyběla. Čtenářská výjimečnost Česka jako země knihy se projevuje i v literárních výzkumech: Podle nich čteme v průměru sedm knih ročně, což ve srovnání se světem hodně, a každý den čte knihy třetina z nás. Knižní národ, bez přehánění.

„Strašlivé vraždy a trýznění lidí.“ „Masakr na lidech. Pomsta.“ „Dodnes si vyčítám, že jsem se jich nezastal.“ Tak vzpomínají pamětníci na konec druhé světové války a poválečnou mstu Čechů vůči Němcům. Postoloprty a Ústí nad Labem mají jednu společnou věc. Krátce po osvobození v roce 1945 tady došlo k masakrům německého, převážně civilního obyvatelstva. Za většinu těchto zločinů nebyli pachatelé nikdy potrestáni.

Ani 80. rokov nestačilo na to, aby sme sa s vojnou vyrovnali. Koľkí sa prastarých rodičov spýtali, odkiaľ pochádzajú kožuchy v starých skriniach vyše osemdesiat rokov po arizáciách a deportáciách vyše 70-tisíc Židov zo Slovenska.Dodnes sa nájdu mnohí, ktorí brúsia pôsobenie prezidenta Jozefa Tisa do podoby štátnika a ochrancu. Spory sa vedú o to, aké pozitívne, ale aj negatívne vplyvy zohrali Sovieti, špeciálne počas SNP.Výklad dejín je celý pod aktuálnym politickým vplyvom vrátane druhej svetovej vojny. Mení sa podľa toho, v akom režime žijeme, či kto práve vládne.O to viac treba stíchnuť a úpenlivejšie počúvať čoraz tichší hlas tých, ktorí vtedy žili, prežili a bojovali.Moderátor Michal Katuška hovoril v podcaste Dobré ráno s novinárkou, publicistkou Soňou Gyarfášovou, ktorá príbehy pamätníkov zaznamenáva väčšinu svojej kariéry.Zdroje zvukov: STVR, Facebook/Robert Fico, Youtube/Mier Ukrajine, Facebook/Ministerstvo obrany Slovenskej republiky, Denník NOdporúčanie:Ak ste ju ešte nečítali, kniha Pavla Rankova Stalo sa 1. septembra je dobrý spôsob, ako zostať v myšlienkach v ťažkých rokoch 20. storočia. Zamyslenie sa začína vetou, čo všetko sa môže udiať za tridsať rokov plných svetovej vojny a komunistickej totality medzi tromi kamarátmi od momentu, ako sa stretli na levickom kúpalisku.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠