Podcast appearances and mentions of marie terezie

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že děti mívaly mnohem kratší prázdniny než dnes? O tom, že by měly mít děti v létě čas na oddych, se mluvilo už za Jana Ámose Komenského. Ale prázdniny definitivně zavedla až Marie Terezie, a to v roce 1774 spolu dekretem, který uzákonil povinnou školní docházku.

Věděli jste, že děti mívaly mnohem kratší prázdniny než dnes? O tom, že by měly mít děti v létě čas na oddych, se mluvilo už za Jana Ámose Komenského. Ale prázdniny definitivně zavedla až Marie Terezie, a to v roce 1774 spolu dekretem, který uzákonil povinnou školní docházku.

Věděli jste, že děti mívaly mnohem kratší prázdniny než dnes? O tom, že by měly mít děti v létě čas na oddych, se mluvilo už za Jana Ámose Komenského. Ale prázdniny definitivně zavedla až Marie Terezie, a to v roce 1774 spolu dekretem, který uzákonil povinnou školní docházku.

Věděli jste, že děti mívaly mnohem kratší prázdniny než dnes? O tom, že by měly mít děti v létě čas na oddych, se mluvilo už za Jana Ámose Komenského. Ale prázdniny definitivně zavedla až Marie Terezie, a to v roce 1774 spolu dekretem, který uzákonil povinnou školní docházku.

Věděli jste, že děti mívaly mnohem kratší prázdniny než dnes? O tom, že by měly mít děti v létě čas na oddych, se mluvilo už za Jana Ámose Komenského. Ale prázdniny definitivně zavedla až Marie Terezie, a to v roce 1774 spolu dekretem, který uzákonil povinnou školní docházku.

Věděli jste, že děti mívaly mnohem kratší prázdniny než dnes? O tom, že by měly mít děti v létě čas na oddych, se mluvilo už za Jana Ámose Komenského. Ale prázdniny definitivně zavedla až Marie Terezie, a to v roce 1774 spolu dekretem, který uzákonil povinnou školní docházku.

Hrad Bezděz i letos prázdninách láká na šermířská vystoupení. Až do neděle 19. července to bude Nezbedný apataykář aneb Prušáci na Bezdězu v podání českolipské skupiny historického šermu Tartus.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hrad Bezděz i letos prázdninách láká na šermířská vystoupení. Až do neděle 19. července to bude Nezbedný apataykář aneb Prušáci na Bezdězu v podání českolipské skupiny historického šermu Tartus.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Během loňska přišlo v tuzemsku na svět necelých 78 tisíc dětí – nejméně od Marie Terezie. Politici proto mluví o nutnosti rozrodit Česko. Přesvědčí to generaci Z k založení rodiny? „Image rodičovství ale není cool,” říká demografka Eva Waldaufová. „Mít dítě je luxus,“ přiznává novinářka Adéla Svadba. Jaké jsou hlavní překážky mladého rodičovství? A je vlastně nízká porodnost problém? Poslechněte si nový Impakt.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Davidu Černému se podařilo fyzicky obsadit veřejný prostor a udělat ze sebe nepochybně cíleně mediální téma. O kvalitě bych nemluvila, mluvila bych o nekvalitě a mluvila bych o ní dlouho,“ říká ve Studiu N historička umění Milena Bartlová. Připouští přitom, že některá jeho starší díla jsou vysoce kvalitní: „Například Svatý Václav pověšený v Lucerně, to je naprostá špička.“ Současná Černého díla považuje za příliš „naléhavá, vlezlá, velká a takzvaně nekorektní“. „Můj osobní prožitek, který mi poskytují motýli na fasádě Máje, je ten, že to na mě každou chvíli spadne. Já se toho bojím, proto tudy nechodím.“ Soch, pomníků a plastik, které v Česku v posledních letech vyvolaly pozdvižení, je mnoho – kromě Černého motýlích spitfirů na Národní třídě například obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, socha maršála Koněva v Bubenči, pomník Marie Terezie na Hradčanech, lavičky Václava Havla nebo socha Jošta Lucemburského v Brně. „Když se lidi hádají o sochy a památníky, nehádají se o umění, ve skutečnosti se hádají o sebe,“ říká Bartlová. Ve Studiu N také vysvětluje, proč nám stále dělá problém poradit si s uměním, které jsme zdědili po předchozích generacích, jako jsou socialistické sochy a plastiky nebo brutalistní architektura. V čem přestala rozumět mladému umění? Co v Česku znamená být levicovou intelektuálkou? A proč se otázky kultury tak snadno mění v politické zbraně? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Dne 17. února 1754 nařídila Marie Terezie historicky první sčítání obyvatel v českých zemích. Na tehdejší dobu převratná novinka. Stejně tak jako následné zavedení povinných jmen a příjmení, které už takzvaně dotahoval do konce její syn Josef II.

Dne 17. února 1754 nařídila Marie Terezie historicky první sčítání obyvatel v českých zemích. Na tehdejší dobu převratná novinka. Stejně tak jako následné zavedení povinných jmen a příjmení, které už takzvaně dotahoval do konce její syn Josef II.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je to skutečně horší, než nejhorší odhady. Hospodářské noviny sesbíraly data z většiny českých porodnic a potvrdilo se, že se v loňském roce narodilo na našem území nejméně dětí od doby, kdy máme k dispozici statistiku – tedy od 18. století, kdy vládla Marie Terezie.

Je to skutečně horší, než nejhorší odhady. Hospodářské noviny sesbíraly data z většiny českých porodnic a potvrdilo se, že se v loňském roce narodilo na našem území nejméně dětí od doby, kdy máme k dispozici statistiku – tedy od 18. století, kdy vládla Marie Terezie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vdát se či jít do kláštera. To nebyla jediná cesta, po které se mohly v minulých staletích vydat ženy ze zchudlých šlechtických rodů. Ještě tu byly třeba ústavy šlechtičen. Jak fungoval jeden z nejvýznamnějších, který v polovině 18. století založila sama Marie Terezie na Pražském hradě, tomu se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v „dlouhém“ 19. století. (Vysíláme v repríze.)

Vdát se či jít do kláštera. To nebyla jediná cesta, po které se mohly v minulých staletích vydat ženy ze zchudlých šlechtických rodů. Ještě tu byly třeba ústavy šlechtičen. Jak fungoval jeden z nejvýznamnějších, který v polovině 18. století založila sama Marie Terezie na Pražském hradě, tomu se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v „dlouhém“ 19. století. (Vysíláme v repríze.)Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máte rádi šachy? Slavný šachista Garry Kasparov se narodil 13. dubna 1963. Řeč dojde i na šachový počítač Deep Blue. Víte, že první šachový stroj viděla už Marie Terezie a partii s ním prohrál Napoleon Bonaparte. Dozvíte se, zda do bojů o titul mistra světa zasahovala KGB. Podíváme se na demonstraci proti Vladimíru Putinovi. A necháme už na vás, jestli v partiích o titul mistra světa budete držet palce našemu dnešnímu hrdinovi Garry Kasparovovi nebo jeho soupeři.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nejbližších letech by se to mohlo opakovat. Jakou roli v tom hraje oteplování, druh kůrovce i stromů? - Jak může víra v konspirační teorie a dezinformace negativně ovlivnit postoje k ekonomické situaci své vlastní i dané země? Jak si na to odpověděli výzkumníci ze SYRI? - Ultrazvuk snižuje riziko mrtvice při operaci krční tepny. Potvrdila to mezinárodní studie, na které se podíleli taky čeští vědci.

Vyslyšeli jsme volání některých posluchačů po starších dějinách a vydali jsme se o století hlouběji než obvykle. Ale protože bychom si sami netroufali, přizvali jsme Danielu Tinkovou, která je expertkou na osvícenství. Tři týdny se tak budeme zabývat dobou Marie Terezie a Josefa II. Co všechno z té doby vlastně žijeme i dnes? Kdy začínají moderní dějiny? V první části se podíváme třeba na to, jak se formoval moderní stát a jeho instituce.

Ve druhé polovině 18. století, za vlády Marie Terezie, se v českých zemích rozhostil hladomor. Způsobily ho důsledky sedmileté války – vypálené sýpky s osivem a neudržovaná ornice.

Ve druhé polovině 18. století, za vlády Marie Terezie, se v českých zemích rozhostil hladomor. Způsobily ho důsledky sedmileté války – vypálené sýpky s osivem a neudržovaná ornice.

Ve druhé polovině 18. století, za vlády Marie Terezie, se v českých zemích rozhostil hladomor. Způsobily ho důsledky sedmileté války – vypálené sýpky s osivem a neudržovaná ornice.

Ve druhé polovině 18. století, za vlády Marie Terezie, se v českých zemích rozhostil hladomor. Způsobily ho důsledky sedmileté války – vypálené sýpky s osivem a neudržovaná ornice.

Ve druhé polovině 18. století, za vlády Marie Terezie, se v českých zemích rozhostil hladomor. Způsobily ho důsledky sedmileté války – vypálené sýpky s osivem a neudržovaná ornice.

Ve druhé polovině 18. století, za vlády Marie Terezie, se v českých zemích rozhostil hladomor. Způsobily ho důsledky sedmileté války – vypálené sýpky s osivem a neudržovaná ornice.

Kousek od Týna nad Vltavou stojí barokní sousoší připomínající velký výbuch vojenského skladu z doby Marie Terezie. Nedaleko od tohoto místa dodnes zůstaly základy cvičné pevnosti skryté v lesíku. Tady se vojáci rakouské armády učili pevnosti dobývat, ale i bránit.

Mistr českého jazyka Karel Čapek napsal, že „řeč je sama duše a kultura národa“. Na nejnižším stupni škol se vyučuje od dob Marie Terezie. V některých obdobích byla znakem undergroundu a odboje. Bacha si museli dát studující třeba za absolutismu Alexandra Bacha. Obnovení výuky na všech pražských školách odhlasovalo zastupitelstvo 11. září 1861. Základy moderní češtiny položilo obrození. Pro ně byla hlavní zbraní v boji za národní identitu i předmětem veděckého zkoumání.

Čestný sloup Nejsvětější Trojice byl v Olomouci posvěcen 9. září roku 1754. Stalo se tak za účasti císařského páru Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Olomoučtí na tuhle chvíli čekali dlouhých 38 let a většina těch, kteří stavbu iniciovali a zahajovali, už nebyla na světě. Pro obyvatele se sloup stal nejen zdrojem hrdosti, ale také silného lokálního patriotismu, už proto, že všichni řemeslníci, umělci a mistři, kteří na něm pracovali, byli obyvateli Olomouce.

S vládou Marie Terezie a jejího syna Josefa II. jsou spojené velké změny, které dopadly i na jižní Čechy. Reformy měly pragmatický charakter, jejich smyslem bylo zvýšit populaci a daňové příjmy, zlepšit vzdělanost a sociální podmínky poddaných. To mělo vést i k obraně monarchie.

Město Terezín založila na konci 18. století jako vojenskou pevnost císařovna Marie Terezie. Původně mělo sloužit jako obrana proti Pruské armádě, dnes je známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí.

V tomhle díle se vás pokouším přenést do roku 1774. V Bostonu se hází čaj do moře, Marie Antoinetta si na hlavu nasazuje paruku připomínající ptačí klec, Marie Terezie jí za to v dopise nadává a reformuje školství, Diderot říká, že materialismus je fajn, Kateřina Veliká si brousí zuby na Krym a na bolest hlavy vám doktor předepíše nadrcenou mumii. What a time to be alive!

Syn císařovny Marie Terezie, přezdívaný selský panovník, byl neúnavný reformátor a také muž s tragickým životním osudem.

Syn císařovny Marie Terezie, přezdívaný selský panovník, byl neúnavný reformátor a také muž s tragickým životním osudem.

Vdát se či jít do kláštera. To nebyla jediná cesta, po které se mohly v minulých staletích vydat ženy ze zchudlých šlechtických rodů. Ještě tu byly třeba ústavy šlechtičen. Jak fungoval jeden z nejvýznamnějších, který v polovině 18. století založila sama Marie Terezie na Pražském hradě, tomu se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? V Ex libris ji představí a složitým přijímacím procesem i pohodlným životem šťastných obyvatelek provede Milena Štráfeldová.

Ve speciálu Kecy a kámoši tentokrát uvízla novinářka a scénáristka Mirka Zlatníková. Zakládala časopisy Marianne a Kondice, v poslední době je známá scénáři k seriálům Dokonalý svět, Černé vdovy, filmu Teorie tygra nebo seriálu Marie Terezie. Hlavní její charakteristikou je, že je trendařka. Tedy někdo, schopný společenské trendy nejen popisovat, ale i vytvářet. Proč v poslední době propadla umělé inteligenci a háčkování? A jak se poznají nejedlé barevné houby od těch jedlých? A kdo o tom všem rozhoduje? V podcastovém formátu Kecy a kámoši vám chceme přinést nepolitické rozhovory s inspirativními lidmi. Nemusí to být nutně naši přátelé a kamarádi. Označením Kecy a kámoši naznačujeme, že chceme zvolit přátelštější tón debat a ptát se na témata, která jinak zůstávají na okraji zájmu v jiných našich pořadech. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 90 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.pickey.cz/kecyapolitika

Ve druhé polovině 18. století, za vlády Marie Terezie, se v českých zemích rozhostil hladomor. Způsobily ho důsledky sedmileté války – vypálené sýpky s osivem a neudržovaná ornice.

Ve druhé polovině 18. století, za vlády Marie Terezie, se v českých zemích rozhostil hladomor. Způsobily ho důsledky sedmileté války – vypálené sýpky s osivem a neudržovaná ornice.