Podcasts about nejhor

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když přijede do měst poblíž fronty, stále sebou při výbuších trhne. Místní už často ne. „Jejich těla na to nereagují, jejich nervová soustava už to nevnímá. Jsou jako chodící duchové, jako přízraky města,“ popisuje ve Studiu N válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová. Když viděla první mrtvé tělo, zažila šok. „Můj mozek začal fungovat specifickým způsobem. Dodnes si nemůžu vybavit, jak to tělo vypadalo a v jakém prostředí bylo,“ říká. Nejhorší vzpomínky ale podle ní nejsou vizuální. „Horší je pach. Ten smrad, který je na takovém místě.“ Po letech reportování z fronty si podle ní mozek na obrazy smrti zvykne víc, než by si člověk chtěl připustit. Čichová paměť ale zůstává. „Často se mi stává, že když vidím záběry z fronty, vybaví se mi, jak to tam smrdí.“ „Zápach tlejícího těla, střelný prach, všechno se to mísí dohromady. Je to podivný sladký zápach, který se ti vryje do mozku,“ popisuje. Vzpomíná i na situaci, kdy jejich auto stálo daleko od místa, kde byla vykládána těla. Přesto v něm zápach zůstal ještě několik dní. Rusko podle zpravodajky útoky na Ukrajinu v poslední době výrazně stupňuje. „Ruský prezident situaci graduje. Útoky eskalovaly – obzvlášť na Kyjev. Byly to útoky plné pomsty,“ míní. „Říká se, že krátce před koncem války konflikty běžně eskalují. Já si ale říkám – když je eskalace teď, co může být dalšího? Mír je v nedohlednu,“ tvrdí. Ukrajina podle ní může uspět jen tehdy, dokáže-li přenášet náklady války i na ruskou stranu. Za zásadní považuje útoky na ruské rafinerie, přístavy nebo logistickou infrastrukturu. „Je vidět velký pokrok. To, jak Ukrajina využívá vlastní technologie, je zásadní krok.“ Ve Studiu N se dostáváme i k tlaku Babišovy vlády na veřejnoprávní média. Podle Stomatové se Česká televize ocitla v situaci, kdy neřeší svou budoucí roli, ale vlastní existenci. „Česká televize a televize obecně by dnes měly diskutovat o tom, jak obstát ve světě sociálních sítí a technologických změn. Místo toho bojujeme o přežití.“ Debata o fungování České televize by se podle ní měla vést především s veřejností. „My se zodpovídáme poplatníkům, ne politikům.“ Kritizuje, že diskuzi o podobě veřejné služby převzali političtí aktéři namísto samotných koncesionářů. Jestliže mají lidé vůči České televizi výhrady, televize by je podle ní měla reflektovat a případně se měnit. „Jenže tahle debata neexistuje, protože tu iniciativu přebral někdo jiný – politici.“ Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

MVP vystoupí živě v nedělí 19. 7. v rámci Letní podcastové scény. Můžete se těšit na předávání ceny MVP pro nejužitečnějšího hráče uplynulého ročníku nejvyšší české fotbalové ligy nebo na projekci finále MS ve fotbale. Česká reprezentace odehrála s JAR druhý zápas na mistrovství světa ve fotbale. Utkání skončilo remízou 1:1. K zaručenému postupu teď ČR musí porazit domácí Mexičany. Ti nejspíš nechají své hvězdy odpočívat, přesto Čechy čeká peklo. Co se k členům MVP dostalo za informace ze samotného realizačního týmu české reprezentace, jak hodnotí změnu v sestavě na zápas s JAR a kdo je z našich fotbalistů zatím nejlepší? Poslechněte si celý díl podcastu MVP. --- Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube. Bližší pohled do kabin MVP se vám nabízí na našem Instagramu. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Hodiny se dokázala soustředit na jednu tečku na zdi. Četla složení ingrediencí na krabici od sušenek, aby trénovala mozek. A zlomit se ji snažili přes děti. Novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševa strávila dlouhé měsíce v ruské vazbě: „24/7 mě sledovali muži, zavřeli mě do izolované části vazby vedle teroristů a extremistů. Tam byly podmínky nejhorší,“ říká ve Studiu N. Režim ji odsoudil k šesti a půl roku vězení za „šíření nepravdivých informací o ruské armádě“. Do Prahy se mohla vrátit díky mezinárodní výměně vězňů mezi Ruskem a Západem. „První dva měsíce jsem nevěřila, že to přežiju,“ říká Kurmaševa. „Pro lidi ve vazbě je nejhorší myšlenka, že na ně svět zapomene.“ Putinův systém podle ní dělá vše pro to, aby člověk ve vězení přišel o důstojnost. „Bylo to úplné ponížení. Ani ve 21. století nemáte normální záchod nebo teplou vodu. Kamery mě sledovaly, když jsem šla na toaletu, když jsem se převlékala, když jsem spala. Nejhorší ztráta důstojnosti byla, když kontrolovali teplotu vody ve sprchách – naschvál mi pouštěli studenou vodu, když jsem měla šampon ve vlasech,“ popisuje novinářka. V nejhorších chvílích jí pomáhala koncentrace. „Dokázala jsem se hodiny soustředit na jednu tečku na zdi, jenom abych neposlouchala, co se dělo kolem. Viděla jsem kolem sebe hodně násilí. Bylo to pro mě moc těžké, protože jsem s tím nemohla nic dělat. Nemohla jsem to ovlivnit ani pomoct. Radši jsem do toho nešla, abych zachránila sama sebe,“ vypráví. Rusko se podle ní nezmění ani v případě odchodu nebo odstranění Vladimira Putina: „Mnozí říkají, že změna režimu všechno změní. Já to tak nevidím.“ V ruské společnosti podle ní panuje obrovský strach. „Lidé mají obavu říct cokoliv jiného, než co tvrdí oficiální propaganda. Sousedi mají strach sami ze sebe. Rozpadají se rodiny, protože třeba jeden její člen mluví jinak a ostatní se s ním odmítají dál bavit.“ Podle ní nejde jen o politický režim, ale o dlouhodobě budovanou kulturu poslušnosti, která je prorostlá společností. „Děti se oblékají do vojenských maskáčů a myslí si, že budují nový svět. Na školách se učí sestrojovat drony a propaganda je učí, že je to AI, že je to budoucnost. Je to ztracená generace,“ míní Kurmaševa. A co je pro ni po zkušenosti s ruskou vazbou svoboda? „Největší svoboda je, když člověk může otevřít svoje dveře,“ říká ve Studiu N. Podívejte se na celý hodinový rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Would you eat cow stomach soup?In this episode, Monča and Šárka rate 5 bizarre Czech foods that often shock foreigners. From tripe soup and dill sauce to the beloved fried cheese, you’ll discover the delicious (and sometimes strange) side of Czech culture.Which dish would you try first? Let us know at contact@slowczech.com! free “Real Czech Starter Kit”: slowczech.com/kit/pod Immersion Program: www.slowczech.com/immersion/pod The post 336 Které české jídlo je nejhorší? (intermediate culture) appeared first on slowczech.

Moderátorka pořadu Středeční klasika Kateřina Neumannová si vybrala téma sportovní dlouhověkosti, které probírala se sportovním lékařem Jiřím Dostálem a Davidem Kosteleckým. „Nejhorší věcí pro mě bylo, když jsem na tréninku, kde bylo potřeba podávat maximální výkon, řešila nějaký zdravotní problém,“ vzpomíná olympijská šampionka. V čem byl Kostelecký průkopníkem? Jaké největší změny v tréninku v průběhu kariéry zaznamenal? Uslyšíte i názory Mariana Jelínka.

Podle některých průzkumů psychické potíže zažilo nebo zažívá až osm z deseti Čechů. Odbornou pomoc vyhledá zhruba čtvrtina lidí, zbytek se snaží potíže zvládnout sám. Dělají ale často několik zásadních chyb. Tou první je přesvědčení, že to přejde samo. „Nepřejde, nejde to zvládnout vůlí, nejde zatnout zuby a snažit se to hrozné období překonat. Hlava potřebuje odpočinek,“ říká peer terapeut Jakub Herzán z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Ten je zároveň spojený s festivalem Mezi ploty, kde se téma psychické odolnosti a sebepéče také otevírá. Vystoupí na něm i konzultanti, kteří mají s různými psychickými problémy vlastní zkušenosti a dnes radí lidem, jak tyto těžkosti překonat.

Hypotéka sama o sobě není problém. Problém je moment, kdy si ji berete ze špatného důvodu nebo ve špatné životní situaci. V této epizodě si otevřeně řekneme, kdy může být hypotéka spíš cesta do zbytečného stresu než krok k lepšímu bydlení. Protože někdy je nejchytřejší rozhodnutí ještě chvíli počkat.00:00 Kapitoly epizody

Veřejný prostor se zdá být plný rozhořčení, ať už jde o vyjádření některých českých politiků nebo třeba příspěvky na sociálních sítích. Hněv se dá využít i pozitivně, slova jsou ale, nejen v politice, mocným nástrojem, je přesvědčený etik, molekulární biolog a kněz Marek Orko Vácha. „Vždy je mnohem jednodušší strhnout národ k zemi, k vulgaritě a tak dále než ho zase vytáhnout nahoru,“ upozorňuje v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud se má spřátelená umělá inteligence Grok nemýlí, nemáme u nás žádnou anticenu v reklamě – pokud nebudu počítat Sexistické prasátečko. V ní jde o sexismus, mě zajímá stupidita. Reklamy je kolem nás všude plno a kandidátů by se tedy našlo hodně. I když…Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kde se v člověku bere zlo? A z čeho naopak pramení touha zlu vzdorovat? Tyto základní otázky si pokládá Petr Nutil, spisovatel, publicista a marketér, ve své nejnovější knize Čas vrahů: Anatomie zla a naděje 20. století. Propojuje v ní případové studie a analýzy do obrazu doby, která z některých lidí udělala masové vrahy a z jiných opěvované hrdiny.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ceny ropy dál rostou. Nekončící konflikt na Blízkém východě by tak kromě cen na čerpacích stanicích brzy mohl dopadnut i na růst české ekonomiky. Jak se osvědčuje vládní regulace cen pohonných hmot?Hostem Ptám se já byl poradce ministryně financí, ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE Milan Bednář. Cena ropy Brent se dnes vyšplhala na nové čtyřleté maximum. Od začátku letošního roku se více než zdvojnásobila v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Válka ochromila lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových  dodávek ropy. Vyhlídky na ukončení konfliktu nebo znovuotevření průlivu podle analytiků stále zůstávají mizivé. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už v pondělí oznámila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou v Česku pokračovat i v květnu. Maximální přípustná marže obchodníků s palivy od května vzroste o 50 haléřů na tři koruny za litr. Vláda také upraví systém výpočtu denního cenového stropu na benzin a naftu. Opatření vyjde stát podle ministryně zhruba na miliardu korun měsíčně. Opozice prodloužení některých regulací kritizuje, podle ní narušují trh. Podle Schillerové má ale opatření pozitivní dopad na ceny dopravy a v důsledku toho i na celkovou inflaci.Podle poradce ministryně financí, ekonoma Milana Bednáře je potřeba počítat se zhoršováním vývoje ekonomiky: „Čím déle to trvá, tak ten prvotní šok do pohonných hmot, to jsou přímé dopady, se pak promítne do všeho ostatního. Protože na ropě je  závislé všechno. Ale nevypadá to tak, že bychom se měli dostat do situace jako v roce 2022 a 2023, kdy jsme měli dvoucifernou inflaci. Nejhorší scénáře, alespoň třeba podle  ministerstva financí, by znamenaly, že by tento rok inflace byla třeba kolem čtyř procent. Což ještě není totální katastrofa.“Bednář v Ptám se já komentoval také přípravu rozpočtu a to, jak může vláda snižovat vysoké schodky. Odmítl přitom kritiku Národní rozpočtové rady, která varovala před plánem vlády rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle šéfa rady Mojmíra Hampla tento krok vejde do dějin fiskální politiky. „Nevím, proč by to mělo vstupovat do dějin, to už mělo vstoupit do dějin za minulého období. Minulá vláda předpokládala, že tempo konsolidace by mělo být, s prominutím, tak brutální, že je to absolutně nereálné,“ reagoval poradce ministryně financí a dodal:„Chytří ekonomové řeknou: ‚Nedejte sociální dávky, seškrtejte důchody a všechno,“ pak by to šlo udělat. Ale z hlediska fungování státu by to byl takový zásek. Minulá vláda, a to je můj názor, řekla: ‚Podívejte se, my šetříme. Takhle bychom to zesekali. Ale už jdeme pryč.‘ A další vládě v podstatě dali takovou minu, takovou bombu."Jaký dopad na rozpočet by mělo zpomalení ekonomiky? A mohla by si pak vláda dovolit plnit své předvolební sliby?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V září se vdávám, tak mě napadlo mrknout se, jestli můžu čerpat nějakou inspiraci v minulosti. Nemůžu. Dřív se místo rozvodu manželky prodávaly na trhu, muži si brali dívky ve věku svých vnuček a ve 20.letech šlo oddávajícím o život.Pokud chcete další povídání o tom, jak si žena vzala Eiffelovu věž a jak si Číňani berou duchy, pojďte na:Forendors.cz/pandikralovnaHerohero.co/podcastpribehy

„Nejhorší je, když žadatel musí něco hledat, přemýšlet. To se nikdy nezrealizuje,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy na téma zdravotní dotazníky pojišťoven ředitel Úseku životního pojištění v Kooperativě Petr Procházka.Zdravé Zprávy se v minulých dnech věnovaly tématu nastavení otázek ve zdravotních dotaznících pojišťoven, které nabízejí životní pojištění. V praxi se například stávají případy, kdy pojišťovna odmítne řádně plnit onkologickému pacientovi pouze proto, že ve zdravotním dotazníku neuvedl, že onkologickým onemocněním trpěl někdo z jeho rodiny. A to třeba jen proto, že o tom nevěděl, případně mu to nepřipadalo důležité.„Takový případ neznám, nevím, ale pokud to ta pojišťovna udělala, tak je to špatně. Ten postup není dobrý.  Otázka, jestli v mém příbuzenském vztahu je nějaké onkologické onemocnění, ta tam [zdravotním dotazníku] je, ale to není ta otázka, která při pojistné události stojí za rozhodnutím – neplní se,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy Petr Procházka, který působí i v jedné z pracovních skupin České asociace pojišťoven.Říká, že pojišťovny postupují tak, aby klientům poskytovaly co největší garanci, že v případě pojistné události vyplatí plnění. A mnohdy i přehodnocují svá první rozhodnutí ve prospěch klienta.„Pojišťovna běžně dělá, že přehodnocuje svoje rozhodnutí o neplnění. Zjišťuje, jestli bylo správné, jestli ze strany toho pojištěného nedošlo třeba jen opravdu k nějakému nedorozumění,“ vysvětluje.Vrací se i k výše uvedenému případu. Podle něj pojišťovna může zkrátit či odmítnout vyplatit plnění, pokud klient zamlčí, že se prokazatelně léčil s nějakým onemocněním v době, kdy s ním pojišťovna uzavřela smlouvu.Nejednoznačnost ve zdravotním dotazníku má jít vždy k tíži pojišťovnyChyby ve zdravotních dotaznících jdou i za pojišťovnami. Ne vždy se ptají férPřípadů, kdy pojišťovny zkrátí a v krajním případě i odmítnou plnění, je podle něj zhruba do deseti procent ze všech pojistných plnění. Za mnohými z nich stojí přitom to, co klienti [ne]uvedli právě do zdravotního dotazníku... / Více na www.zdravezpravy.cz !!!

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Představíme vám jediného kandidáta z Trutnovska na nejoblíbenějšího učitele Česka v letošním ročníku ankety Zlatý Amos. Linda Endrychová z úpického gymnázia sice učí zatím jen dva roky, ale studenti ji mají moc rádi, tak ji do této ankety sami nominovali. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Petra Honzejka: Probudili jsme se do dne, kdy začala platit cenová regulace nafty a benzínu. Maximální cena nafty na čerpacích stanicích v Česku bude dnes 49,59 koruny za litr, litr benzinu by pak měl stát nejvýše 43,15 koruny. Cenovou regulaci, její smysluplnost dopady probereme s naší analytičkou Julií Hrstkovou. A dotkneme se i zásadní otázky – nejsme na pokraji velké ekonomické krize?

Ranní brífink Petra Honzejka: Probudili jsme se do dne, kdy začala platit cenová regulace nafty a benzínu. Maximální cena nafty na čerpacích stanicích v Česku bude dnes 49,59 koruny za litr, litr benzinu by pak měl stát nejvýše 43,15 koruny. Cenovou regulaci, její smysluplnost dopady probereme s naší analytičkou Julií Hrstkovou. A dotkneme se i zásadní otázky – nejsme na pokraji velké ekonomické krize?

Vyzkoušejte kávové sáčky GRINDS

Nejbezpečnější silnice mezi krajskými městy měl loni Liberec. Vyplývá to z výsledků GČP Indexu za rok 2025, což je ukazatel bezpečnosti silničního provozu od Generali České pojišťovny. Na podrobnosti se v ranním vysílání Martin Kolín zeptal jejího tiskového mluvčího Jana Marka.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koalice hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě má za sebou prvních sto dnů vládnutí. Opozice mluví o chaosu a varuje před ohrožením občanské společnosti. „Levá ruka neví, co dělá pravá, vzájemně se překvapují návrhy zákonů, které potom odvolávají,“ hodnotí v pořadu Pro a proti komentátor serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina. „Nejhorší excesy nepocházejí ani tak od ANO, ale daleko spíše od Motoristů a od SPD,“ upozorňuje šéfkomentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.

Koalice hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě má za sebou prvních sto dnů vládnutí. Opozice mluví o chaosu a varuje před ohrožením občanské společnosti. „Levá ruka neví, co dělá pravá, vzájemně se překvapují návrhy zákonů, které potom odvolávají,“ hodnotí v pořadu Pro a proti komentátor serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina. „Nejhorší excesy nepocházejí ani tak od ANO, ale daleko spíše od Motoristů a od SPD,“ upozorňuje šéfkomentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klastrovými bolestmi hlavy trpí v Česku zhruba jeden člověk z tisíce. Záchvaty jsou natolik intenzivní, že se jen těžko snášejí. Ataky mohou trvat až tři měsíce a vracejí se i několikrát denně. Následovat ale může dlouhé období bez potíží. I proto jde o onemocnění, které se obtížně rozpoznává.

Klastrovými bolestmi hlavy trpí v Česku zhruba jeden člověk z tisíce. Záchvaty jsou natolik intenzivní, že se jen těžko snášejí. Ataky mohou trvat až tři měsíce a vracejí se i několikrát denně. Následovat ale může dlouhé období bez potíží. I proto jde o onemocnění, které se obtížně rozpoznává.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karel Kramář byl v poslední dekádě před první světovou válkou vnímán jako expert na finanční a hospodářskou politiku a směřoval k postavení vedoucího českého politika. Měl se dokonce stát ministrem ve vídeňské vládě. Za války ho Masaryk opakovaně lákal do exilu, ale Kramář vždy odmítl a budoval odbojovou organizaci zvanou Mafie. Byl zatčen, odsouzen k smrti a roku 1917 amnestován. Stál se tak mučedníkem národa.V novém státě dostal klíčovou funkci prvního premiéra, tím ale začal jeho pád a rychle ztrácel vliv. Masaryk a Beneš prosazovali západní orientaci a demokratický, občanský stát západního střihu. Kramář trval na silném slovanském – zejména rusofilním - směřování a spíše kolektivistickém pojetí demokracie. V lednu 1919 odjel na mírovou konferenci do Paříže, kde zůstal až do září. Jeho vláda ovšem v jeho nepřítomnosti podala demisi a Kramář ztratil rozhodující vliv přesně ve chvíli, kdy se republika politicky formovala. A v následných volbách jeho Národní demokracie propadla. Oproti velikášským očekáváním získala jen 6,3 % hlasů, zatímco sociální demokracie víc než čtvrtinu a agrárníci skoro 10 %.Svůj vliv měla ovšem i obecná nepopularita liberálních stran mezi dvěma světovými válkami, ale především skutečnost, že Kramářův vypjatě národní program veřejnost už neoslovoval. Češi ve Versailleské konferenci získali mnohem víc, než chtěli, takže velkočeský nacionalismus už nikoho tolik nemobilizoval.

„Nejhorší pro mě je, že si nedovedu představit budoucnost čehokoliv: člověka, národa, zeměkoule. Vždycky jsem měl představu, vždycky jsem si dovedl představit, jak to bude vypadat. Teď nemám, a to mně hrozně vadí. Dneska straší válkou. Já jsem ještě zažil konec druhé světové války, a ten byl drastický. Dodneška se bojím, když někde hučí letadlo,“ říká profesor Milan Knížák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 17.03.2026, www.RadioUniversum.cz

Česko nebude mít svého ministra životního prostředí už na třetím unijním jednání v řadě. Nejprve se ho neúčastnil pověřený šéf resortu Macinka, teď ale nepojede ani řádný ministr Červený. Jak Motoristé vedou životní prostředí? Hostem Ptám se já byl přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta pro životní prostředí Ladislav Miko. Unijní ministři životního prostředí se setkávají v Bruselu právě dnes. A opět bez českého šéfa resortu. Ministra Igora Červeného (Motoristé), který zůstává doma, tentokrát zastoupí neúspěšný ministerský kandidát, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) a náměstek Vladislav Smrž (za ANO). Červený svou neúčast zdůvodnil tím, že ve stejném termínu slíbil návštěvu jiné akce v Česku, na kterou ho pozval Zemědělský svaz. A dodal, že považoval za daleko důležitější zúčastnit se této akce, kde se budou řešit záležitosti dotýkající se i cen potravin, než jet na svoje „první podívání se do Evropské unie“. Na očekávané radě bude podle ministra Turek také proto, že se bude diskutovat o reformě emisních povolenek, tak jak ji vidí současná vláda. Takový postup zkritizoval například předchozí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), podle kterého má Filip Turek v roli zmocněnce na unijním jednání daleko slabší pozici a oslabuje tak pozici Česka. Nový šéf životního prostředí od začátku deklaroval, že resort povede v tandemu s Turkem, který jako původní kandidát Motoristů na post ministra neprošel přes prezidenta. Dovasadní dění ale zatím vyvolává otázky, kdo je faktickým šéfem ministerstva. Podle informací od úředníků, které získal například Deník N, Turek úřaduje v ministrově kanceláři a porady vede on.   Jaké dopady budou mít škrty, které Motoristé nastartovali? Je chyba, že nevysvětlili odvolání šéfa KRNAP? A škodí národním parkům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

No to zas byly příběhy... Nejhorší nevěra hned první den v roce. Šikana v partě kamarádů jejího kluka. Vztah bez žádných kamarádů. I flirtování jako styl humoru. Prej.

Aleš Klose ve svém životě kombinuje na první pohled rozdílné světy – architekturu, železniční modelářství a hudbu. V pořadu Kdo umí, ten umí vypráví o své profesi i koníčcích. Jedním z překvapivých přiznání je, že pro architekta bývá vůbec nejtěžší navrhnout vlastní dům.

Aleš Klose ve svém životě kombinuje na první pohled rozdílné světy – architekturu, železniční modelářství a hudbu. V pořadu Kdo umí, ten umí vypráví o své profesi i koníčcích. Jedním z překvapivých přiznání je, že pro architekta bývá vůbec nejtěžší navrhnout vlastní dům.Všechny díly podcastu Kdo umí, ten umí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes k nám zavítal velký youtuber Vítek. Probrali jsme začátky na youtube, přespávání na divných místech, vyměňování aut, nový dům a auto, investice a divný věci, který si do videí nakoupil.

USA a Izrael nyní zřejmě preferují takový konec útoků na Írán, který zásadně ohrozí zájmy a bezpečnost nás v Evropě. O co jde? Máme i detaily o tom, jak česká vláda přesunula miliardy původně určené na nákup zbraní na něco jiného. A rýsuje se roztržka s Washingtonem poté, co americký velvyslanec v Praze českým politikům veřejně doslova umyl hlavu? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Tématem Omeletek jsou nevhodné lichotky. S manželem jsme se ptali ve školce na synovo chování. Dozvěděli jsme se, že je bystrý a pozorný. Péťa si hrál v kuchyňce. Najednou přistoupil k dětské ledničce, otevřel ji a vykřikl z plna hrdla: „Hej! Dá si někdo pivo?" Halina Pawlowská prozradí recept na dietní kuře v polévce a roládu z mletého masa se špenátem a sýrem. Filmy, ve kterých hrají roli lichotky, doporučí Vašek Šanda. Uslyšíte příspěvek Aleny Nedomové Nebezpečné lyžování.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry: Absolutní fiasko Moskvy - tak by se daly podle spisovatelky a novinářky Adély Knapové shrnout čtyři roky válčení Ruska na Ukrajině. Válku sleduje už dva roky z blízka, z druhého největšího ukrajinského města Charkova, které je Rusy pravidelně ostřelováno. Rusko ale Charkov, stejně jako řadu dalších ukrajinských měst, nikdy nedobylo, proto se jeho obyvatelům snaží alespoň co nejvíc znepříjemnit život. Letos především ostřelováním energetické sítě, kdy v tuhých mrazech uvrhlo miliony Ukrajinců do zimy a tmy. Charkovany to nepřimělo k odchodu, paradoxně jich více do města přišlo. Proč? A jak Ukrajinci vnímají novou českou vládu, která zmenšuje pomoc napadené zemi? Ve 60. epizodě Adéla Knapová mluví i o tom, jak píše ve válce své knihy, proč je pro ni důležité zůstat na místě a proč je Charkov nejzajímavějším kulturním městem na Ukrajině.

Ivona a Filip Remundovi točí podcast Klid v hlavě o ADHD. „Nejhorší byly roky, než jsem tomu porozuměla, do mých 41 let,“ říká Ivona o životě s neurodivergencí, jaké to bylo, než zjistila, že má ADHD. „Venku jsou tisíce žen a mužů, kteří neví, že je trápí ADHD, a třeba se trápí ve vztazích,“ popisuje Remundová v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Své profily na sociálních sítích postupně zamykáme. Přesto o nás na síti koluje spousta informací, které lze zneužít. Některé zdroje, jako jsou katastr nebo obchodní rejstřík, navíc z principu neovlivníme – a jsou tak otevřenou knihou. Další stopy po sobě necháváme sami s každým lajkem nebo komentářem. Jakub si myslí, že anonymita na internetu nikdy neexistovala a že současný stav je vlastně lepší než před 15 roky. Facebook tehdy kašlal na bezpečnost a my do něj nahrávali rozsáhlé fotogalerie z každé párty. Tohle jsme se odnaučili, ale pořád máme rezervy. Internet můžeme používat tak, aby naše stopa byla menší. 01:15 – Co je sociální hacking 07:43 – Internet byl méně soukromý 26:37 – Umění seberegulace 46:12 – Jak se chovat na síti

Vaše stáří a umírání bude takové, jaké máte vztahy s rodinou. O tom je přesvědčená Simona Bagarová, zakladatelka neziskové organizace Mila. Výzkum ale ukázal, že 65 procent lidí starších 45 let má se svými rodiči problematické vztahy a mnozí ani nevěří, že se to zlepší. „V záplavě dnešních informací a možností si nejsme schopní uvědomit, že život je i konfrontace s věcmi, které mi nevyhovují a které musím řešit. Stáří odsouváme,“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju. Koho dnes?Rapl z Bartolomějský. Lépe řečeno autor stejnojmenné knihy, kterým je emeritní major Miroslav Hyhlík. Obchází teď obvyklé kolečko po podcastech a televizních pořadech, mohl jste ho vidět třeba v show Jana Krause nebo v DVTV. Já si ho však pozval nejen proto, že napsal zajímavou a dobrou knihu. Mám totiž své důvody.Známe se s Mirkem plus mínus pětatřicet let. Poznali jsme se v roce 1990, ještě s jeho tehdejším parťákem, kdy oba sloužili jako detektivové kriminálky na Praze 1. Jinými slovy, stali se mými policejními zdroji, a dohazovali mi do reportáží případy, na kterých pracovali. Zjednodušeně řečeno. A když se později připletli do nešťastné kauzy, která se později ukázala jako omyl jejich kolegů, skončili na necelé tři týdny ve vazbě na Pankráci. A já o tomhle jejich případu napsal svou vůbec první knížku Klec na policajta, která pak v roce 1991 vyšla v nakladatelství Rozmluvy Aklexandra Tomského. Stručně o Mirkovi: je ročník 1961, dnes už “emeritní major”, tedy ve výslužbě. Od roku 1980 sloužil u policie, kde se specializoval na násilnou trestnou činnost – loupeže, vydírání, těžká ublížení na zdraví. Jeho unikátní devizou bylo kreslení – vystudoval aranžérskou školu a jako jeden z prvních českých kriminalistů vytvářel portréty pachatelů podle výpovědí svědků, ještě před érou počítačových identikit. Společně s dlouholetým parťákem Láďou Veselým vytvořili legendární duo detektivů, kteří v 90. letech čelili ruským gangům, vydíračům podnikatelů i domácím vrahům. V roce 1991 byl sám nespravedlivě obviněn a strávil 19 dní ve vazbě kvůli záměně identity, což mu však nezlomilo víru ve spravedlnost. Je autorem knihy, malíř, žije na venkově u Tábora se svou čtvrtou manželkou, která byla také jeho kolegyní u policie.Více samozřejmě v podcastu.Mé krimi reportáže z Prahy byly jen epizodou v mé kariéře, související hlavně s tím, že jsem povinnou vojenskou službu absolvoval v časopise Signál. Byla krátká, asi roční, a pak jsem začal psát spíš o jiných věcech, a Mirek i jeho kolega pokračovali ve svých policejních kariérách. Třicet let jsme se v podstatě neviděli, sem tam se někde potkali, občas si zavolali nebo napsali. Až teď, když Mirek napsal zmíněnou knihu, a před pár týdny ji pokřtil, jsem ho pozval do podcastu. Víc jsem o tom psal už před týdnem.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako mě.

Jedním z bodů programového prohlášení nastupující vlády v Česku, které má Respekt k dispozici, je zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. „Když vidím, co nastupující kabinet říká, se zkušeností ze Slovenska mám za to, že to není nic než cesta k tomu, aby veřejnoprávní média byla poslušná vůči vládní koalici a politikům," říká v další epizodě Československého podcastu šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Příští česká vláda, kterou bude tvořit hnutí ANO, SPD a Motoristé, přitom stejně jako současná slovenská vláda Roberta Fica, míří nejen na média, ale také na nevládní organizace. I v tom je povolební situace v ČR podobná tomu, co se děje na Slovensku, říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Myslím, že si mnohdy sami neumí uvědomit, co všechno by se začalo hroutit, kdyby nevládní organizace přestaly fungovat. Jsou to desítky a desítky miliard, které neziskový sektor ušetří státu tím, že supluje některé jeho role." Proč tedy někteří politici a političky útočí zrovna na tyto oblasti? Co čeká Český rozhlas a Českou televizi? A jak omezení financování, potažmo činnosti neziskovek dopadne na běžné občany? Moderuje Zuzana Machálková.

„Nejvíc jsem pyšný, že jsme evropský hráč a sídlo máme v Čechách,“ říká úspěšný český podnikatel Pavel Bouška, majitel firmy Vafo. Jeho oborem jsou především krmiva pro domácí mazlíčky, ale investuje i do dalších oblastí a chtěl by, aby se Česko přestalo podceňovat a zároveň taky přeřadilo na vyšší rychlostní stupeň. „Měli bychom se snažit to českým firmám pokud možno moc nekomplikovat. Největší podporou, kterou bych chtěl, je co nejméně komplikací,“ vyzývá v pořadu Hovory.

Kdo má vlasy jako brokolice? A jaká bude vládní koalice? Toť nejdůležitější otázky LINKY, jsme tady pro vás a v mezičase měníme plínky.Taky je tu jeden křeček v kolečku, a někdo, kdo chystá podzim v domečku. Peče skořicový šneky a všude rozhazuje deky. Kdo se vydá na Taiwan a kdo do Londýna? Bude to Kovy, nebo ta blondýna? Opomenout nesmíme ani beach volejbalový turnaj, kde tekla krev, všechno dobře dopadlo, a na konci nebyl hněv, ale zpěv. Těšíme se na vás, abychom si užili náš společný čas.Nejhorší báseň roku, už z toho máme tik v oku. Support the show

Dvě filmové premiéry čekají na podzim herce Jana Dlouhého. V říjnu snímek Fichtelberg, kde se objeví v hlavní roli, a v listopadu film Neporazitelní. Jak snášel Jan Dlouhý davy lidí během předpremiéry Fichtelbergu? „Dost jsem se lekl, to musím říct. Všem jsem chtěl vyhovět, všem něco podepsat... šokovalo mě to,“ vypráví s úsměvem. „Musíš zůstat sám sebou. Nemůžeš se nechat roztrhat,“ vzpomíná na radu své maminky Petry Jungmanové a strýce Michala Dlouhého.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dětem začíná škola, zapisují se kroužky a nastává sezóna všudypřítomné rýmy a nachlazení, se kterými děti do institucí chodit nemohou. Tíha toho všeho leží ale i v úplných rodinách většinou výhradně na ženách. Co všechno musí máma v září obstarat? Může ve slaďování pracovního a rodinného života nejen na začátku školního roku pomoci stát? A zajímá politiky a političky co trápí matky školou povinných dětí?O rodinné politice a otravném měsíci září v podcastu MDŽ mluví vedoucí oddělení otázek rodinné politiky ve Výzkumném institutu práce a sociálních věcí Jana Paloncyová a politická reportérka Seznam Zpráv a spoluautorka podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková. A řada maminek školou povinných dětí.Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

See omnystudio.com/listener for privacy information.

PODÍVEJTE SE NA CELÝ ROZHOVOR NA HEROHERO.CO/STUDION „V povolebním vyjednávání bych byl ráznější. Nenechal bych si dát limit, co budeme prosazovat.“ Šéf Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan ve Studiu N říká, že by v případě úspěchu příští vládu rád složil na původním půdorysu s koalicí Spolu a Piráty. Odmítá ale ústupky v otázce manželství pro všechny nebo eutanázie. Potvrdil také, že jednociferný výsledek Starostů ve sněmovních volbách by spojil s rezignací na předsednickou funkci. „Co bude nad deset procent, je pro mě bratelný výsledek. Kdybychom měli nad patnáct, považoval bych to za úspěch. Dvacet procent je meta, která je hodně vysoko,“ říká Rakušan. „Chceme větší poslanecký klub, než má ODS. Myslím, že na to jako Starostové mířit můžeme.“ V rozhovoru došla řeč také na aktuální politickou kampaň. „Nenávistná kampaň je mnohem amorálnější než to, že konkrétní rodině zcela prokazatelně pomůžete. Využití by to bylo, kdyby ta rodina nevěděla, co a proč jsme tam přijeli dělat,“ reaguje na otázku, zda považuje za morální fotit se s lidmi v nouzi, kteří v rámci předvolební kampaně dostali od Starostů peníze. „Je to kampaň a účelem kampaně je vzbudit pozornost. My to od začátku přiznáváme. Udělal bych to znovu,“ obhajuje Rakušan přístup svého hnutí. Ve Studiu N čelil místopředseda vlády také otázkám, proč čtyři roky ve vládě s luxusní většinou nevyužili k větším reformám. „Museli jsme přijímat kompromisy, které jsme ještě ke všemu blbě prezentovali,“ hodnotí Rakušan působení pětikoalice. „Například ve školství jsme čekali víc, jedničku bychom si nedali. Zasloužili bychom si dvě minus až tři.“ V tom, s jakými stranami a koalicemi by v příští vládě za žádnou cenu nespolupracovali, má jasno: „Nešli bychom do vlády s hnutím ANO, SPD, přebarvenými komunisty Stačilo! a neumím si to představit ani s Motoristy,“ vyjmenovává šéf Starostů. Proč stále coby ministr vnitra neumí občanům podrobně vysvětlit, co se stalo v bitcoinové kauze? Proč byl Dozimetr to nejhorší, co v politice zažil? A co udělala vláda špatně, že se jí nepodařilo zastavit konspirační teorie po rozsáhlém blackoutu? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Evropa stárne a zmenšuje se. Na jednu Švédku kupříkladu připadá nově narozené – v průměru – necelé půldruhé dítě. Nestačí to ani na prostou reprodukci. Švédové vymírají. Nejinak na tom jsou i mnohé další evropské národy. Demografický deficit by podle některých autorů měli vyplnit přistěhovalci a v Evropě usazení uprchlíci. Předpokládá se, protože pocházejí z prostředí, kde dítě není ještě považováno za přítěž, že zvýšenou porodností tu kulhající evropskou vyrovnají.

Ve Starém zákoně se dvě ženy hádají o dítě – jedna to svoje udusila ve spánku, obě teď tvrdí, že to živé je jejich. Král Šalomoun přikáže dítě rozseknout napůl. Skutečná matka raději ustoupí, jen aby přežilo. Zato druhá žena je spokojená: Jen ať je to, řečeno dnešním slovníkem, fifty fifty. Rozvodová novela, kterou po legislativním procesu ve Sněmovně schválil i Senát, a která čeká na podpis prezidenta, prosazuje něco jako rozpůlení dítěte.