Podcasts about putinovi

Gratulace k oscarovému ocenění česko-dánskému dokumentárnímu snímku Pan Nikdo proti Putinovi se hrnou z celého světa. Zaznívají ale i kritické názory o černobílém zobrazování Ruska, chápání Rusů jako rukojmí Kremlu, nebo naopak tichých kompliců putinovského režimu.

Oscarový dokument Pan Nikdo proti Putinovi zachycuje ruského učitele Pavla, jak natáčí, co se děje v jeho škole po začátku invaze na Ukrajinu. „Je to film o tom, proč je ruská společnost taková, jaká je, a to je důležité poselství,“ říká novinářka Deníku N Petra Procházková. „Zdůrazňuje příběh dobrého Rusa, který nabízí morální úlevu pro diváky a deformuje vnímání oběti a agresora,“ oponuje redaktor on-line deníku The Kyiv Independent Adam Sybera.

Prestižní filmové ocenění Oscar získal dánsko-český dokumentární snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Učitel z Ruska jím podává svědectví plíživého působení válečné propagandy po invazi na Ukrajinu. „Strašně důležitá zpráva pro každého člověka je, že se nemá bát postavit se věcem, které se dějí kolem něj, se kterými nesouhlasí,“ přeje si producent Radovan Síbrt. Spolu s kolegyní Alžbětou Karáskovou přibližují podmínky, za jakých film vznikal, i zákulisí filmových Oscarů.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdesi na Uralu, asi 2,5 hodiny jízdy jižně od Jekatěrinburgu, leží desetitisícové město Karabaš. Známé je velkým závodem na zpracování mědi, statusem nejvíce znečištěného města v Evropě a v posledním roce také díky svému rodákovi, učiteli Pavlu Talankinovi. Ten pořídil a následně vyvezl do Evropy časosběrné záběry z místní školy, v nichž zachytil plíživou válečnou propagandu zaměřenou na děti a mladé. Film Pan Nikdo proti Putinovi už získal několik cen i nominaci na Oscara.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&utm_source=youtube. Ďakujeme.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ve chvíli, kdy se začneme bát, tak končí naše svoboda a podlehneme diktátorům,“ říká producent a režisér Radovan Síbrt. Film Pan Nikdo proti Putinovi, který produkoval, získal cenu BAFTA a dostal se až do oscarové nominace. Sleduje ruského učitele Pavla „Pašu“ Talankina, který se rozhodl nemlčet a začal natáčet proměnu vlastní školy v nástroj státní propagandy. „Z relativně demokraticky fungující instituce se stal nástroj vymývání hlavy,“ popisuje Síbrt systém, v němž děti recitují básně padlým vojákům a učí se „pokroucenou historii o tom, jak Rusko denacifikuje a demilitarizuje Ukrajinu“. A právě příběh jednoho člověka, který se rozhodl odporovat, považuje za klíčový. „Většina mlčí. A pak jsou výjimeční jedinci, kteří přestože nemají žádnou moc, se rozhodnou nemlčet a postavit se té lži,“ říká. Vedle dokumentů, jako je ten o Pašovi, ale stojí i druhá část jeho práce - velké televizní projekty. Síbrt stojí mimo jiné za pořady jako je MasterChef i dalšími reality show, které sledují statisíce diváků. Právě ty podle něj umožňují financovat náročné dokumentární projekty. „Moje partnerka říká, že to je drahé hobby. Kdybychom hráli golf, tak bychom ušetřili,“ říká s nadsázkou. Zároveň se ale podle něj i v mainstreamové zábavě dá pracovat s tématy, která jsou pro společnost důležitá - třeba s tím, jak zobrazovat menšiny nebo jak se vyhýbat stereotypům. Síbrt v rozhovoru mluví i o tom, proč podle něj v Česku vzniká jen málo politických filmů. „U těch politických filmů se toho trochu bojíme,“ říká a připomíná, že televize i producenti často volí opatrnost. Přesto sám připravuje projekty, které se současné politice věnují přímo - například film o Viktoru Orbánovi nebo Václavu Klausovi. Radovan Síbrt v rozhovoru otevřeně mluví také o sporu kolem filmu Sbormistr, který podle něj zasáhl do příběhu jeho sestry - oběti dlouhodobého sexuálního zneužívání v pěveckém sboru Bambini di Praga. Tvůrce filmu obviňuje z překročení etických i právních hranic. „Vstoupili do osobnostních práv osoby, která byla obětí sexuálního násilí jako dítě,“ říká a popisuje, jak silně kauza zasáhla jeho rodinu. „Po tom, co jsem viděl trailer, jsem byl několik měsíců vyřazený z normálního života. A to jsem jen sekundární oběť,“ přiznává a dodává, jak silné dopady má celá kauza na jeho sestru. Podle něj musí podobné příběhy myslet především na ochranu obětí. „Pokud chceme tyhle příběhy vyprávět, první, kdo musí být ošetřený, jsou oběti,“ říká producent. Proč se podle Síbrta tvůrci Sbormistra vymlouvají? Jak se z ruského učitele stal symbol odporu proti režimu? Proč se i velké filmové společnosti bojí politických témat a proč někdy realita nesmí „zničit příběh“? I o tom je rozhovor.

1. Európa: Francúzsko mení jadrovú politiku 2. Severná Amerika: Republikáni stoja za Trumpom 3. Latinská Amerika: USA už bojuje proti „teroristom“ aj v Ekvádore 4. Afrika: Problémy s právami LGBTI+ ľudí v Afrike

Štvrté výročie plnoformátovej invázie na Ukrajinu otvára otázky nielen o priebehu bojov, ale aj o tom, ako o konflikte referuje súčasná kinematografia. V dnešnom podcaste sa venujeme filmom, ktoré šokovali svet. Rozoberáme britskou cenou BAFTA ovenčený dokument Pán Nikto proti Putinovi, kontroverznú snímku Russians at War aj ambiciózny hraný projekt Čarodejník z Kremľa. Hostia Roman Pataj a Oliver Rehák diskutujú o tom, kde končí realita a začína propaganda. V podcaste hovoríme aj o týchto filmoch: 2000 metrov do Andrijivky (2025): Dokument držiteľa Oscara Mstyslava Chernova (autora 20 dní v Mariupole). Roman Pataj ho odporúča ako dôležitý protipól k Russians at War, pretože zachytáva brutálne boje o tú istú dedinu, ale z pohľadu ukrajinských vojakov. Svedkovia Putinovi (2018): Režisér Vitalij Manskij v ňom využíva unikátne archívne zábery z roku 2000, kedy bol členom tímu dokumentujúceho prvý rok Putina pri moci. Ukazuje zákulisie jeho nástupu po Borisovi Jeľcinovi. Východný front (2023): Spoločné dielo Vitalija Manského a Jevhena Titarenka. Titarenko nakrúcal priamo ako zdravotník v prvej línii. Film zachytáva kontrast medzi hrôzami frontu a chvíľkovým mierom v zázemí. Do you hear me? (Počuješ ma?): Príbeh o ukrajinských medikoch, ktorí prechádzajú terapeutickými programami vo Švédsku. Svetloplachosť (2023): Film Pavla Pekarčíka a Ivana Ostrochovského, ktorý bol slovenským kandidátom na Oscara. Sleduje príbeh detí, ktoré sa mesiace ukrývali pred bombardovaním v charkovskom metre. Mir nam: Dokument fotografa a filmára Juraja Mravca o ľuďoch na Ukrajine zasiahnutých vojnou hneď v jej začiatkoch.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Prečo sa Fico bojí hlasov od zahraničných Slovákov? - Fico pomáha Putinovi a škodí Slovensku. Prečo to robí?

Fico v podstate vyhlásil Ukrajine energetickú vojnu. Otvorene sa pripojil k Putinovi. Môže Fico len tak sám od seba rozhodnúť o zastavení dodávok elektriny?

Zastavme Putina, rozpoutal třetí světovou – říká ukrajinský prezident. Ze tří dnů jsou čtyři roky nejrozsáhlejší invaze v Evropě od konce Adolfa Hitlera. I přes mrazivé noci, nedostatek zbraní a mizerné zásobování zůstávají Ukrajinci nezlomní. A stále je ohromné množství lidí, kteří jim pomáhají nebo pomoct chtějí. Tým Vinohradské 12 získal zápisky českého dobrovolníka Toma a ukrajinské básnířky Iryny Cilykové. Provází Matěj Skalický.

Zastavme Putina, rozpoutal třetí světovou – říká ukrajinský prezident. Ze tří dnů jsou čtyři roky nejrozsáhlejší invaze v Evropě od konce Adolfa Hitlera. I přes mrazivé noci, nedostatek zbraní a mizerné zásobování zůstávají Ukrajinci nezlomní. A stále je ohromné množství lidí, kteří jim pomáhají nebo pomoct chtějí. Tým Vinohradské 12 získal zápisky českého dobrovolníka Toma a ukrajinské básnířky Iryny Cilykové. Provází Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Vlastizrada 2. Pellegrini mlčí, ale cvičí 3. Čísla ďalej hovoria, že Fico skončí

Zastavme Putina, rozpoutal třetí světovou – říká ukrajinský prezident. Ze tří dnů jsou čtyři roky nejrozsáhlejší invaze v Evropě od konce Adolfa Hitlera. I přes mrazivé noci, nedostatek zbraní a mizerné zásobování zůstávají Ukrajinci nezlomní. A stále je ohromné množství lidí, kteří jim pomáhají nebo pomoct chtějí. Tým Vinohradské 12 získal zápisky českého dobrovolníka Toma a ukrajinské básnířky Iryny Cilykové. Provází Matěj Skalický.

Zastavme Putina, rozpoutal třetí světovou – říká ukrajinský prezident. Ze tří dnů jsou čtyři roky nejrozsáhlejší invaze v Evropě od konce Adolfa Hitlera. I přes mrazivé noci, nedostatek zbraní a mizerné zásobování zůstávají Ukrajinci nezlomní. A stále je ohromné množství lidí, kteří jim pomáhají nebo pomoct chtějí. Tým Vinohradské 12 získal zápisky českého dobrovolníka Toma a ukrajinské básnířky Iryny Cilykové. Provází Matěj Skalický.

Lídri únie sa stretávajú na neformálnom samite, aby otvorili otázku našej schopnosti konkurovať iným veľmociam. Zatiaľ čo my diskutujeme, šesť veľkých európskych štátov si vytvára vlastný rýchlejší pruh. Vzniká akási E6-ka – diaľnica pre vyvolených a okresná cesta pre zvyšok? Končí sa jednotná Európa? Zaspali sme, alebo len predstierame, že sa nás to zatiaľ netýka? A aby rozohratých hier nebolo málo, francúzsky prezident Macron otáča a vracia sa do pôvodnej pozície – k potrebe dialógu s Moskvou. Kde sa v tomto meniacom sa svete nachádza Slovensko? Diskutovali sme Jánom Mažgútom (Smer-SD) a Jurajom Krúpom (SaS),

Pri príležitosti výstavy Mariny Abramović v Albertina Modern zaznel od samotnej umelkyne silný a diskutovaný odkaz smerom k slovenskej umeleckej scéne. V čase napätia a cenzúrnych zásahov položila Abramović otázku: kedy je potrebné odísť, aby sa vôbec dalo vrátiť? V prvej časti epizódy je hosťom redaktor Aktualít Samuel Škultéty, ktorý s Marinou absolvoval rozhovor priamo vo Viedni - ako jediný novinár z východnej Európy. Hovorí o stretnutí s ikonou performatívneho umenia, o jej postoji k politike, smrti a ako sa osobná skúsenosť s Abramović líši od mediálnych stereotypov, ktoré ju sprevádzajú. Reč príde aj na menej známe kontexty jej uvažovania: listovú korešpondenciu s Elenou Ferrante, predstavách o vlastnom pohrebe, či obľúbenom vtipe o Vladimírovi Putinovi.V druhej časti sa Július Barczi a Nina Gažovičová zamýšľajú nad tým, prečo dielo umelkyne oslovuje generácie od Gen Z až po Boomers, ako sa z radikálnej performerky stala globálna kultúrna postava a či performatívne umenie dokáže vyvolávať vášne aj dnes. Diskusia zároveň ponúka prehľad jej najznámejších performancií a ich význam v kontexte súčasného umenia.

Česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi, nominovaný na Oscara a nyní i na cenu BAFTA, sleduje ruskou školu jako nástroj ideologické kontroly a propagandy. Prostřednictvím osobní zpovědi učitele ukazuje povinné natáčení loajality žáků i pedagogů k režimu. Podle publicisty Josefa Chuchmy ale film nejvíc zneklidňuje jinak – jednoduchou rodičovskou otázkou: Chtěli bychom, aby podobnou realitu zažívalo naše dítě?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tam, kde je v ozaj demokratickom prostredí, tam robí pred svojimi voličmi ramená, ale keď je v Rusku – kde má reálnu príležitosť zabojovať za mier - tak tam je voči Putinovi v úplne submisívnej pozícií, hovorí exdiplomat Peter Weiss. Fico nás ženie do samoizolácie, tvrdí. Stala sa zahraničná politika liečbou premiérových frustrácií a pochová americký prezident NATO?Svet sa dnes doslova vymkol z kĺbov a zdá sa, že je dnes len otázkou času, keď začneme tancovať aktuálnu planetárnu podobu stredovekého „Danse Macabre“.K už takmer štyri roky trvajúcim chúťkam Putinovho Ruska, ktoré v mene svojich imperiálnych cieľov brutálne, vedome a zámerne vraždí na Ukrajine, sa aktuálne pridali aj Trumpove Spojené štáty.Tie napadli Venezuelu, uniesli jej prezidenta a dnes sa nepokryte vyhrážajú i obsadením dánskeho Grónska, prakticky za akúkoľvek cenu. Z nášho kľúčového spojenca a piliera Severoatlantickej aliancie sa tak stala akútna hrozba pre celý Západný svet reprezentovaný hodnotovou jednotou Európy a Severoamerického kontinentu. Doterajšia zdanlivo nerozborná jednota hodnôt, cieľov a vzájomnej dôvery je tak v mihu preč a medzi USA a EÚ nečakane vyrástli až ľadové hrozby tvrdého - a možno až horúceho - konfliktu.Zvoní Severoatlantickej aliancií umieračik? Bude Trumpova politika napokon definitívnym bozkom smrti pre NATO, a ak áno, je na to Európa pripravená? No a čo Slovensko - vieme vôbec, kde je naše miesto a s kým chceme budovať bezpečný domov v týchto mimoriadne neistých a turbulentných časoch? No a napokon, čo vláda Roberta Fica - vie vôbec, čo robí a v mene koho a čoho robí práve to, čo robí?„Zahraničná politika našej vlády sa úplne obetovala udržaniu si krajne pravicového, antieurópskeho a proruského voličstva SMERu, ktoré Ficovi po odchode Pellegriniho ešte ostalo. A v mene toho, aby si ich udržal, povie premiér prakticky čokoľvek. Vystavili sme sa tak do samoizolácie,“ tvrdí Peter Weiss.Rozhovor s Petrom Weissom sme nahrávali ešte pred stretnutím premiéra Fica s americkým prezidentom Trumpom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Tam, kde je v ozaj demokratickom prostredí, tam robí pred svojimi voličmi ramená, ale keď je v Rusku – kde má reálnu príležitosť zabojovať za mier - tak tam je voči Putinovi v úplne submisívnej pozícií, hovorí exdiplomat Peter Weiss. Fico nás ženie do samoizolácie, tvrdí. Stala sa zahraničná politika liečbou premiérových frustrácií a pochová americký prezident NATO?Svet sa dnes doslova vymkol z kĺbov a zdá sa, že je dnes len otázkou času, keď začneme tancovať aktuálnu planetárnu podobu stredovekého „Danse Macabre“.K už takmer štyri roky trvajúcim chúťkam Putinovho Ruska, ktoré v mene svojich imperiálnych cieľov brutálne, vedome a zámerne vraždí na Ukrajine, sa aktuálne pridali aj Trumpove Spojené štáty.Tie napadli Venezuelu, uniesli jej prezidenta a dnes sa nepokryte vyhrážajú i obsadením dánskeho Grónska, prakticky za akúkoľvek cenu. Z nášho kľúčového spojenca a piliera Severoatlantickej aliancie sa tak stala akútna hrozba pre celý Západný svet reprezentovaný hodnotovou jednotou Európy a Severoamerického kontinentu. Doterajšia zdanlivo nerozborná jednota hodnôt, cieľov a vzájomnej dôvery je tak v mihu preč a medzi USA a EÚ nečakane vyrástli až ľadové hrozby tvrdého - a možno až horúceho - konfliktu.Zvoní Severoatlantickej aliancií umieračik? Bude Trumpova politika napokon definitívnym bozkom smrti pre NATO, a ak áno, je na to Európa pripravená? No a čo Slovensko - vieme vôbec, kde je naše miesto a s kým chceme budovať bezpečný domov v týchto mimoriadne neistých a turbulentných časoch? No a napokon, čo vláda Roberta Fica - vie vôbec, čo robí a v mene koho a čoho robí práve to, čo robí?„Zahraničná politika našej vlády sa úplne obetovala udržaniu si krajne pravicového, antieurópskeho a proruského voličstva SMERu, ktoré Ficovi po odchode Pellegriniho ešte ostalo. A v mene toho, aby si ich udržal, povie premiér prakticky čokoľvek. Vystavili sme sa tak do samoizolácie,“ tvrdí Peter Weiss.Rozhovor s Petrom Weissom sme nahrávali ešte pred stretnutím premiéra Fica s americkým prezidentom Trumpom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Trump sa postaral robotníkovi o 800 tisíc dolárov. Štvorčlenná posádka z ISS je v poriadku na zemi. Trump zas verí Putinovi. Predražená kúpa outletu Voderady sa bude vyšetrovať.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Ukrajině se od poloviny prosince zase podařilo téměř zastavit ruský postup. Za první dva lednové týdny se okupované území zvětšilo jen asi o 75 kilometrů čtverečních. Pro srovnání - na začátku prosince to bylo skoro čtyřikrát tolik. Ukazují to data Institutu pro studium války ISW. Co za změnou stojí? Chybí už Rusku vojáci? A jak dneska vypadá frontová linie? Hostem Ranního brífinku je analytik veřejných zdrojů Jakub Janovský.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Ukrajině se od poloviny prosince zase podařilo téměř zastavit ruský postup. Za první dva lednové týdny se okupované území zvětšilo jen asi o 75 kilometrů čtverečních. Pro srovnání - na začátku prosince to bylo skoro čtyřikrát tolik. Ukazují to data Institutu pro studium války ISW. Co za změnou stojí? Chybí už Rusku vojáci? A jak dneska vypadá frontová linie? Hostem Ranního brífinku je analytik veřejných zdrojů Jakub Janovský.

Sýrie, Venezuela, Grónsko, Írán – tak by se za poslední rok daly pojmenovat zdroje bolestí hlavy, jimiž dnes nejspíš musí trpět ruský prezident Vladimir Putin. Americká iniciativa kolem těchto zemí a regionů je masivní a Rusko, které by se tak rádo opět vrátilo k někdejšímu statutu supervelmoci, nemá dost sil na to, aby tak učinilo.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Hloupí lidé byli vždycky, jen jsou dnes víc vidět,“ říká historik, geograf a vysokoškolský pedagog Jiří Martínek alias Doktor Vševěd z pořadu Na lovu. Přiznává, že někdy s údivem sleduje, jak se lidé bez znalostí pasují na experty i jak lidé s „vysokou školou života“ mohou doputovat až do parlamentu. Přesto by podle něj bylo chybou propadat beznaději. „Normální rozum, nic nepřehánět, nehledat šílené teorie,“ shrnuje svůj přístup k tomu, čemu se říká selský rozum a připomíná, že skutečná odbornost má stále hodnotu, i když vedle virálních videí někdy zaniká. Martínek mluví o své práci jako o „historické detektivce“, o pátrání v matrikách a dohledávání souvislostí, ke kterým se žádná umělá inteligence nedopátrá. „Umělá inteligence není moc lepší než vyhledávač,“ dodává a vysvětluje, proč ve své akademické práci pokračuje i ve chvíli, kdy narazil na kariérní mantinely a pocit, že „výhled dopředu je spíš horší“. Otevřeně mluví také o vyhoření, ale i tom, že nechce odejít, protože ho to pořád strašně baví. Martínek vzpomíná na dobu, kdy do jeho profesního života vstoupila televizní soutěž Na lovu, která mu otevřela dveře k publiku, jež se počítá na miliony. „To, co umím, dneska můžu předvést celému národu,“ říká a popisuje, jak se z lovců stala parta, která spolu jezdí na dovolené. Přiznává ale také, že někdy si opravdu přeje vyhrát za každou cenu - třeba když se někdo v soutěži nechová příliš sympaticky. „Ale zatím se nestalo, že by mě porazil někdo, komu bych to výrazně nepřál,“ říká Doktor Vševěd. Když dojde na politiku, dívá se Martínek na svět s velkým nadhledem. Komentuje vojenské akce i velmocenská gesta typu „odvezeme si prezidenta z jiné země“ a říká, že Spojené státy dělají to, co jinde kritizují. Přirovnává to k Putinovi na Ukrajině a dodává, že „Putin by jim to možná mohl závidět“. Pokud jde o debaty nad možnými plány amerického prezidenta ohledně Grónska, s úsměvem dodává, že někdy není jisté ani to, jestli Donald Trump ví, kde vlastně je. K čemu je dnes znalost, když lidé spoléhají hlavně na umělou inteligenci? Jak Martínkův život změnila televizní soutěž? Co mu vadí nejen na české politice a kde vidí největší chyby současné levice, kterou dlouho volil? I to zazní v rozhovoru.

Vojenský zásah Spojených štátov vo Venezuele otriasol základmi medzinárodného poriadku. Krajina, ktorá sa dlhodobo prezentuje ako garant práva a slobody, dnes čelí otázkam z únosu hlavy štátu, porušenia suverenity a dvojakého metra. Donald Trump si zároveň brúsi zuby aj na Grónsko. Je vojenská sila novým jazykom diplomacie? Naskytá sa tiež otázka, či postoj k Trumpovi má byť po sobotnom útoku iný ako k Putinovi v otázke konfliktu na Ukrajine. Aj o týchto témach sme sa rozprávali s poslankyňami Európskeho parlamentu Miriam Lexmann (KDH/EĽS) a Juditou Laššákovou (Smer-SD/nezaradená).

Európska Únia poskytne Ukrajine pôžičku vo výške 90 miliárd eur na najbližšie dva roky. Dohodla sa na tom dvadsaťsedmička po pätnásťhodinovom rokovaní bruselského samitu. Slovensko, Maďarsko a Česká republika sa však nebudú podieľať na jej garanciách.Miliardy Ukrajine si pritom Únia požičia na trhoch v rámci svojho dlhového programu. Na avizovanom použití zmrazených ruských aktív vo výške 210 miliárd na tzv. reparačnú pôžičku ešte musí pracovať Európska komisia. Dostala na to mandát európskych lídrov.„Z Európy to Putinovi vysiela jasný signál: Táto vojna sa neoplatí. Ruské aktíva si ponecháme zmrazené, kým Rusku Ukrajine nezaplatí reparácie“ – takto reagoval nemecký kancelár Fridrich Merz. Naopak maďarský Viktor Orbán hovorí o „stratených peniazoch“, ktoré Únia od Ukrajiny neuvidí.Čo znamená pôžička európskej dvadsaťsedmičky Ukrajine? A akým spôsobom sa majú použiť zmrazené ruské aktíva vo výške 210 miliárd? Otázky pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Európska Únia poskytne Ukrajine pôžičku vo výške 90 miliárd eur na najbližšie dva roky. Dohodla sa na tom dvadsaťsedmička po pätnásťhodinovom rokovaní bruselského samitu. Slovensko, Maďarsko a Česká republika sa však nebudú podieľať na jej garanciách.Miliardy Ukrajine si pritom Únia požičia na trhoch v rámci svojho dlhového programu. Na avizovanom použití zmrazených ruských aktív vo výške 210 miliárd na tzv. reparačnú pôžičku ešte musí pracovať Európska komisia. Dostala na to mandát európskych lídrov.„Z Európy to Putinovi vysiela jasný signál: Táto vojna sa neoplatí. Ruské aktíva si ponecháme zmrazené, kým Rusku Ukrajine nezaplatí reparácie“ – takto reagoval nemecký kancelár Fridrich Merz. Naopak maďarský Viktor Orbán hovorí o „stratených peniazoch“, ktoré Únia od Ukrajiny neuvidí.Čo znamená pôžička európskej dvadsaťsedmičky Ukrajine? A akým spôsobom sa majú použiť zmrazené ruské aktíva vo výške 210 miliárd? Otázky pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Mohl by se spor o Filipa Turka ve vládě dostat až k Ústavnímu soudu? Podaří se Putinovi přesvědčit Indii, aby dovážela víc ruské ropy? A jak důležité je pro spotřebitele, že společnost provozující supermarkety Albert prohrála soudní spory kvůli nesprávnému uvádění slev?

Mohl by se spor o Filipa Turka ve vládě dostat až k Ústavnímu soudu? Podaří se Putinovi přesvědčit Indii, aby dovážela víc ruské ropy? A jak důležité je pro spotřebitele, že společnost provozující supermarkety Albert prohrála soudní spory kvůli nesprávnému uvádění slev?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč Rusko i Spojené státy mlčí o průběhu včerejšího jednání mezi Putinem a Witkoffem? Jak jsou voliči spokojeni s prozatímním vyjednáváním o nové vládě? A čím tak fascinují Fabergého vejce, že za ně sběratelé platí stovky milionů?

Proč Rusko i Spojené státy mlčí o průběhu včerejšího jednání mezi Putinem a Witkoffem? Jak jsou voliči spokojeni s prozatímním vyjednáváním o nové vládě? A čím tak fascinují Fabergého vejce, že za ně sběratelé platí stovky milionů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oleksandra Simochko zjišťovala, co Ukrajinské centrum Nusle uspořádá pro ukrajinské uprchlíky nad 65 let. Tatiana Čabáková navštívila obchůdek, kde najdete ručně vyráběné vlněné produkty z Bulharska Moderuje: Tatiana Čabáková Připravila: Tajana Mančalová

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

1.Ázia: Diplomatický konflikt Číny a Japonska 2.Severná Amerika: Čo všetko zverejnia o Epsteinovi? 3.Latinská Amerika: Ekvádorčania v referende odmietli americké základne 4.Afrika: Do vojny verbujú aj Afričanov

V relácii Za hranicou Plus sa dnes pozrieme na rozhovor pre web Politico s jedným z najznámejších členov súčasnej ruskej opozície Michailom Chodorkovským. Kedysi najbohatší muž Ruska, neskôr väzeň a dnes Rus žijúci v exile v rozhovore hovorí otvorene o budúcnosti svojej krajiny, o Putinovi, aj o tom, prečo podľa neho Európu čaká druhá studená vojna.

126. epizóda Vertiga bude opäť bohatá na predstavenie noviniek z kín a online priestoru. Podrobne rozoberieme skvelé filmy Nepela, Bugonia, či dôležitý dokument Pán nikto, proti Putinovi. Stihli sme ale aj novú Draculu, či netradičnú fantasy komédiu Boží úlet. Zo streamov sa pozrieme na kvalitný politický triler Dom plný dynamitu, ale neobídeme ani seriály TO: Vitajte v Derry a Monštrum z Florencie. Zoznam filmov z epizódy: Nepela Dracula: Príbeh lásky / Dracula: A Love Tale Pán nikto, proti Putinovi / Mr. Nobody Against Putin Bugonia Boží úlet / Good Fortune MFDF Ji.hlava – filmový výber TO: Vitajte v Derry / It: Welcome to Derry (HBO Max) Dom plný dynamitu / A House of Dynamite (Netflix) Monštrum z Florencie / The Monster of Florence (Netflix) See omnystudio.com/listener for privacy information.

Slovenská a Ukrajinská vláda rokovali v Košiciach. Trump telefonoval s Putinom a Zelenský opäť navštívil amerického prezidenta v Bielom Dome. Trump sa má stretnúť s Putinom v Budapešti. Koniec ruskej vojny je však stále v nedohľadne.Aký balík pomoci chystá Bratislava pre Kyjev a čo dohodli premiéri našich krajín na rokovaniach v Košiciach? O čom telefonoval Trump s Putinom a ako dopadla jeho ďalšia schôdzka so Zelenským v Bielom dome? Budeme už konečne bližšie ku koncu vojny? Čo sa očakáva od schôdzky Trumpa s Putinom v Budapešti?Na Blízkom východe medzitým Donald Trump dohodol krehký mierový plán medzi Izraelom a Hamasom na ukončení vojny v pásme Gazy. Aká je realita Trumpovej mierovej dohody medzi Izraelom a Hamasom o konci vojny v Gaze? Je skutočne reálna, alebo ju teroristi s Hamasu opäť nedodržia? Čo znamenajú Izraelské útoky v Rafahu, ktoré boli reakciou na útok Hamasu?Braňo Závodský sa rozprával s diplomatom a bývalým ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským.

Mrazivá směšnost komunisticko-espéďácké demonstrace; Trumpův učedník testuje integritu státních úředníků; Štít demokracie nebo Štít demagogie?; Královna Ruska se postavila proti Putinovi; Symbol úspěchu v problémech; Kamala Harrisová a její brnění; Los Emil nám připomněl, že tu s námi žijí i velká zvířata

Tak nazvala zahraniční média největší hvězdu ruské popové scény Allu Pugačovovou. Ta v dlouhém rozhovoru pro YouTube novinářky Katariny Gordejevové, která po anexi Krymu v roce 2014 opustila Rusko a žije v Rize, v Lotyšsku, překvapivě prolomila mlčení a odsoudila válku na Ukrajině.

Fico v noci hľadal hlasy pre zmenu ústavy. Ak Trump dodrží slovo, Ukrajina bude podkurovať Putinovi. Bývalý francúzsky prezident dostal 5 rokov väzenia.

1. Rozhodnutie Súdneho dvora EÚ sa týka aj Ficovej jadrovej elektrárne 2. Fico opäť vydiera EÚ, aby pomohol Putinovi 3. Urobili sme všetko dobre, preto to ideme opraviť

Si Ťin-pchin, Putin, Kim Čong-un, Lukašenko, Vučič – spoločnosť, v ktorej je v týchto hodinách Robert Fico. Oslavuje koniec druhej svetovej vojny v Číne.A ak nemecký kancelár Merz hovorí o Vladimírovi Putinovi ako o „možno najväčšom vojnovom zločincovi našej doby“, slovenský premiér tomuto Putinovi verejne vojnu ani nespomenie. Turecký Recep Tajip Erdogan naopak po stretnutí s ruským prezidentom skloňuje „nie konfliktu, priorita pre dialóg“. „Diskutovali sme, ako dosiahnuť spravodlivý mier medzi Ruskom a Ukrajinou,“ hovorí. Slovenský premiér naopak kritizoval Ukrajinu za útoky na energetickú infraštruktúru a s Moskvou dohadoval obchodnú spoluprácu.Ruky preč od neho dáva Brusel, rovnako domáca opozícia. Napriek tomu je v Číne v pozícii premiéra krajiny. Kam takýmito krokmi zaťahuje Slovensko, v ktorom žijú ešte stále z veľkej časti vyznávači západných hodnôt slobody a demokratických pravidiel?Témy pre Miroslava Wlachovského, bývalého šéfa diplomacie, ktorý aktuálne pôsobí v Globsecu.„Robert Fico nás ťahá von zo Západu. Ťahá nás na Východ. Ťahá nás do toho, čo Briti volajú ‚uncharted territories' – do neprebádaných území, ktoré nie sú pre túto krajinu ničím dobrým,“ hovorí Wlachovský.Podľa bývalého šéfa slovenskej diplomacie by premiér mal svoju cestu v Číne vysvetliť v parlamente. „Určite by si ho parlament mal zavolať. Mali by ho zavolať na zahraničný výbor. Mali by sa ho pýtať, kam túto krajinu vedie. Prečo mení princípy slovenskej zahraničnej politiky,“ tvrdí Miroslav Wlachovský.Nestačí podľa neho, že premiér povie jednu vetu o euroatlantickom priestore ako o dôležitom pre Slovensko, je potrebné fakticky to napĺňať. „To je to, čo sa nedeje. Deje sa presný opak,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Sedmapadesáté výročí okupace Československa v srpnu 1968 se pro většinu politiků stalo záminkou k vyjádření postoje k budoucnosti Česka. Strany vládní koalice to vesměs považují za nejtragičtější etapu českých dějin. ANO mlčí a Tomio Okamura naznačuje, že Rusko má své bezpečnostní zájmy, které je třeba respektovat. Lídr hnutí Stačilo Sterzik vnímá dvacetiletou okupaci ruskými vojsky jako období rozkvětu. Chválí okupanty, že „odešli bez jediného výstřelu a všechno nám tady nechali.“Dlouhá desetiletí se vedly diskuse, kdo Rudou armádu v srpnu 1968 do republiky pozval. Existoval minimálně jeden zvací dopis, který podepsali špičkoví představitelé KSČ s žádostí o invazi, aby se zachránil socialismus. Jak by dnes vypadal podobný zvací dopis? Tak, jak ho poslal Sterzik v roce 2022 Putinovi, když mu vyjádřil podporu? Anebo to bude mít podobu zrušení paragrafu trestního zákoníku o spolupráci s cizí mocí, jak se o tom intenzivně mluví?V hodnocení minulosti a budoucnosti se také promítá otázka, kdo bude vládnout s pravděpodobným vítězem voleb, hnutím ANO. Má smysl pro některou z vládních stran se obětovat a zadržovat Andreje Babiše? Anebo by bylo lepší nechat vládnout koalici ANO, SPD a Stačilo?

Avizovaný blízky summit Putin-Zelenskyj je v nedohľadne. Šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v americkej NBC najnovšie povedal, že „žiadne stretnutie nie je naplánované“.Po summite na Aljaške sa pritom hovorilo o dvoj prípadne trojstranných mierových rokovaniach v dohľadnom horizonte. A hovoril o nich Donald Trump! Po necelých dvoch týždňoch Moskva vysiela signál, že z tohto stretnutia nič nebude. Aspoň nateraz.Mohlo by byť len vtedy, ak by malo „prezidentskú agendu“, ktorá by podľa Lavrova vyhovovala Vladimírovi Putinovi.„Nevzdáme sa nášho Donbasu, nevzdáme sa nášho Krymu“ – zaznieva pritom z Kyjeva. Prezident Zelenskyj hovorí o mieri s prívlastkom „spravodlivý“. „Neprinútia nás k hanbe, ktorú Rusi vydávajú za kompromis,“ povedal na deň ukrajinskej nezávislosti.Nie je po tomto víkende mier ešte vzdialenejší? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Rusi to naťahujú. Presne vedia, čo je Achillova päta ukrajinského odporu. V momente, keď rozoštvú ukrajinskú spoločnosť a časť začne byť spokojná s tým, že už im dajme aj ten Donbas, len nech sa už vojna skončí, vtedy to Rusko vyhrá,“ tvrdí.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Avizovaný blízky summit Putin-Zelenskyj je v nedohľadne. Šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v americkej NBC najnovšie povedal, že „žiadne stretnutie nie je naplánované“.Po summite na Aljaške sa pritom hovorilo o dvoj prípadne trojstranných mierových rokovaniach v dohľadnom horizonte. A hovoril o nich Donald Trump! Po necelých dvoch týždňoch Moskva vysiela signál, že z tohto stretnutia nič nebude. Aspoň nateraz.Mohlo by byť len vtedy, ak by malo „prezidentskú agendu“, ktorá by podľa Lavrova vyhovovala Vladimírovi Putinovi.„Nevzdáme sa nášho Donbasu, nevzdáme sa nášho Krymu“ – zaznieva pritom z Kyjeva. Prezident Zelenskyj hovorí o mieri s prívlastkom „spravodlivý“. „Neprinútia nás k hanbe, ktorú Rusi vydávajú za kompromis,“ povedal na deň ukrajinskej nezávislosti.Nie je po tomto víkende mier ešte vzdialenejší? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Rusi to naťahujú. Presne vedia, čo je Achillova päta ukrajinského odporu. V momente, keď rozoštvú ukrajinskú spoločnosť a časť začne byť spokojná s tým, že už im dajme aj ten Donbas, len nech sa už vojna skončí, vtedy to Rusko vyhrá,“ tvrdí.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

PODPOŘTE STUDIO N NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY NEZKRÁCENÉ EPIZODY Stáli u masových hrobů, viděli rozbombardovaná města, utíkali do krytu před ruskými raketami a dívali se do očí přeživším. Ani to nestačilo, aby trojice protagonistů dokumentu Velký vlastenecký výlet zpochybnila svou víru v ruský výklad války. Režisér Robin Kvapil a producent Jakub Drocár odvezli české popírače k frontové linii, aby se o hrůzách Putinovy invaze přesvědčili na vlastní oči. Ve Studiu N odkrývají zákulisí riskantní cesty a ukazují, jak těžké je otřást vírou, kterou roky budovala kremelská mašinerie. Co se skrývá za jejich nedůvěrou v systém? Proč sami sebe označují za „dezoláty“? A jak reagovaly ukrajinské bezpečnostní složky na nápad přivézt jim do země lidi sympatizující s Ruskem? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion