Podcasts about putinovi

Před pár dny jsme byli s kolegyní Nasťou, která pochází z východní Ukrajiny, na debatě po filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Je to mrazivý dokument o školním učiteli na Urale, který dokumentuje sílící válečnou propagandu mezi dětmi. V následné debatě diváci pokládali tradiční otázky. Třeba proč matky padlých vojáků nepožadují konec války, kdo přijde po Putinovi a další dotazy, které v podobných případech lidi nejvíce zajímají. Jedna otázka ale Nasťu viditelně zaskočila.

„Diplomatický post nemá byť odmena za zlyhanie v politickej sfére. Slovenská diplomacia prežíva obdobie úpadku, neprihliada sa na dlhodobý záujem štátu a na to, aby nás reprezentovali kvalifikovaní ľudia”, tvrdí Miroslav Wlachovský, bývalý šéf diplomacie. “Berie sa to ako politické trafiky a riešenia koaličných problémov a nedbá sa na to, ako vyznieme vo vzťahu k našim partnerom“, dodáva.Vojna na Ukrajine vstupuje do ďalšej z rozhodujúcich fáz. Prezident Volodymyr Zelenskyj priznal zákulisné kontakty s ruským oligarchom Romanom Abramovičom, európski lídri predstavili Putinovi nový mierový plán a Brusel zároveň pripravuje už 21. balík sankcií proti Rusku. Európa tvrdí, že cesta k mieru vedie cez tlak na Moskvu. Otázkou však zostáva, či sa skutočne približujeme k ukončeniu vojny, alebo len k jej ďalšej fáze.Aj slovenská diplomacia čelí ostrým sporom. Nominácie Petra Kmeca a Miroslava Radačovského na veľvyslanecké posty vyvolali kritiku opozície, ktorá hovorí o politických trafikách a poškodzovaní mena Slovenska v zahraničí. Namiesto deklarovanej diplomacie na štyri svetové strany tu máme mať „hanbu na všetky strany“.Rodí sa šanca na mier na Ukrajine? A v akej kondícii je dnes slovenská zahraničná politika? - témy pre bývalého šéfa slovenskej diplomacie Miroslava Wlachovského.Pripravil Jaroslav Barborák.

„Diplomatický post nemá byť odmena za zlyhanie v politickej sfére. Slovenská diplomacia prežíva obdobie úpadku, neprihliada sa na dlhodobý záujem štátu a na to, aby nás reprezentovali kvalifikovaní ľudia”, tvrdí Miroslav Wlachovský, bývalý šéf diplomacie. “Berie sa to ako politické trafiky a riešenia koaličných problémov a nedbá sa na to, ako vyznieme vo vzťahu k našim partnerom“, dodáva.Vojna na Ukrajine vstupuje do ďalšej z rozhodujúcich fáz. Prezident Volodymyr Zelenskyj priznal zákulisné kontakty s ruským oligarchom Romanom Abramovičom, európski lídri predstavili Putinovi nový mierový plán a Brusel zároveň pripravuje už 21. balík sankcií proti Rusku. Európa tvrdí, že cesta k mieru vedie cez tlak na Moskvu. Otázkou však zostáva, či sa skutočne približujeme k ukončeniu vojny, alebo len k jej ďalšej fáze.Aj slovenská diplomacia čelí ostrým sporom. Nominácie Petra Kmeca a Miroslava Radačovského na veľvyslanecké posty vyvolali kritiku opozície, ktorá hovorí o politických trafikách a poškodzovaní mena Slovenska v zahraničí. Namiesto deklarovanej diplomacie na štyri svetové strany tu máme mať „hanbu na všetky strany“.Rodí sa šanca na mier na Ukrajine? A v akej kondícii je dnes slovenská zahraničná politika? - témy pre bývalého šéfa slovenskej diplomacie Miroslava Wlachovského.Pripravil Jaroslav Barborák.

Před pár dny jsme byli s kolegyní Nasťou, která pochází z východní Ukrajiny, na debatě po filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Je to mrazivý dokument o školním učiteli na Urale, který dokumentuje sílící válečnou propagandu mezi dětmi. V následné debatě diváci pokládali tradiční otázky. Třeba proč matky padlých vojáků nepožadují konec války, kdo přijde po Putinovi a další dotazy, které v podobných případech lidi nejvíce zajímají. Jedna otázka ale Nasťu viditelně zaskočila. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Reakce na pořady (zejména z veřejnoprávních médií) mě asi začínají docela bavit; navíc si o ně říkáte a dostávám k nim hodně pozitivní zpětnou vazbu, a tak jich asi budu dělat víc a víc. Tentokrát jsem se rozhodl okomentovat díl Pro a proti o filmu Pan Nikdo proti Putinovi. V rámci tohoto dílu nijak nekritizuji ČRo; zaujal mě však z mého pohledu až fanaticky protiruský narativ Adama Sybery – jeho komentář k (dle mého názoru skvělému) filmu shledávám hodně nenávistný, a tak jsem se rozhodl vytvořit určitou protiváhu (byť jeho diskusní oponentka Petra Procházková se této role zhostila neméně dobře). – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Rusi masívne útočia na Kyjev a ďalšie Ukrajinské mestá. Na civilistov, vrátane detí posielajú stovky dronov a balistických rakiet a vyhrážajú sa že ich jadrové zbrane doletia až do Austrálie. Svetovým diplomatom a cudzincom odkazujú aby čo najskôr opustili Kyjev.O čo Rusom ide, ak Kyjev a ďalší mestá a civilné ciele bombarduje ničí už dlhodobo? Je to dôkaz, že sa Putinovi a jeho agresorom nedarí na bojiskách a že ich vážne zasahujú Ukrajinské údery na ich ropnú či plynovú infraštruktúru hlboko na ruskom území?A prečo Slovensko odmieta pristúpiť k medzinárodnému tribunálu pre Ruské zločiny na Ukrajine? Ako Ukrajine pomáha 90 miliardová pôžička od Európskej únie či darované stíhačky? Čo znamená, že spojené štáty znižujú svoj vojnový arzenál v Európe? A čo mierové rokovania a mier, ktorého majú plné ústa Putin a jeho podporovatelia? Je vôbec vo výhľade?Braňo Závodský sa rozprával s diplomatom a bývalým ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Objevil neexistující mluvčí exhejtmana Michal Haška, popisoval kauzy Pavla Blažka i Vratislava Mynáře. A teď dostal Novinářskou cenu. „Náš koníček je odhalování ruského vlivu v Česku,“ říká investigativní reportér Lukáš Valášek.„Je fajn zpráva pro českou demokracii, že novinařina, která hodně lidí štve, se tady dá dělat tak, že se člověk nebojí každý den o svůj život nebo svých blízkých,“ vypráví novinář Lukáš Valášek, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Spolu s kolegyněmi Adélou Jelínkovou a Christine Havranovou vyhrál cenu za nejlepší audiovizuální investigativní počin. Tím se za loňský rok stala jejich podcastová série Putinovi vlci o motorkářském gangu, za kterým se často skrývají ruské vlivové operace.„Byla to několikaměsíční práce, která začala relativně nevinným poznatkem o tom, že šéf české pobočky Nočních vlků v Česku provozuje nevěstinec. To nám přišlo komické. Noční vlci se jako všichni národovci často zaštiťují rodinnými hodnotami a do toho tedy takový byznys,“ líčí reportér.Motorkářský gang Noční vlci je jedna z důležitých vlivových složek ruského režimu, jejím čestným členem je i Vladimír Putin.„Postupně jsme zjišťovali, že záběr českých Nočních vlků je mnohem širší než jen nevěstinec a že to nese rysy v podstatě ruské vlivové operace, která se snaží pronikat do různých oblastí,“ popisuje Lukáš Valášek.Jako investigativní reportér se Valášek dlouhodobě zaměřuje právě na popisování ruských vlivových operací, na dezinformační scénu a také na operace Číny.„Česko má štěstí, že klíčové instituce ruskému vlivu doteď odolávaly. Uvidíme, jestli se to v následujících letech nezačne měnit. Teď spíš narážíme na určitou míru lhostejnosti. Rusové se tady snaží dělat hybridní operace, ale ve spoustě případů s tím nikdo moc nedělá,“ shrnuje své zkušenosti.Novinařině se Lukáš Valášek věnuje přes deset let a stihl posbírat už celou řadu cen. Poprvé na sebe výrazně upozornil, když v roce 2016 odhalil neexistující mluvčí tehdejšího jihomoravského hejtmana za ČSSD Michala Haška.V posledních letech hodně popisoval kauzy exministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka a jeho zapojení do neprůhledných obchodů s městskými byty v Brně. V létě 2022 pak s kolegyní Adélou Jelínkovou Pavla Blažka nachytal v hospodě s Martinem Nejedlým, tehdejším velmi kontroverzním poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana.Je nebezpečné je dělat v Česku investigativní novinařinu?  Jak snášet útoky politiků? A mají novináři psát články postavené na únicích z policejních spisů? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Politickými vodami doznieva Ficova návšteva v Moskve, ako aj jeho odkaz Putinovi od ukrajinského prezidenta Zelenského. A ako to vyzerá so vstupom Kyjeva do EÚ? O týchto, ale aj ďalších aktuálnych politických témach sa v relácii Analýzy 24 rozprávala moderátorka Lucia Stráňavová s poslancami NR SR Vladimírou Marcinkovou (SaS) a Jánom Mažgútom (Smer-SD).

Pripomenuli sme si 81 rokov od ukončenia 2. svetovej vojny. Dokážeme nepopierať historické súvislosti a oddeliť ich od súčasnej politiky? Premiér Fico a delegácia rokovali s Vladimirom Putinom dve hodiny. Okrem iného aj o energetickej bezpečnosti. Premiér sa označil za čiernu ovcu Únie. Fico v Kremli odovzdal Putinovi aj odkaz od Zelenského. Ten má byť pripravený na stretnutie. Blížime sa ku koncu vojny, ako naznačil aj Putin? Aj o týchto témach sme sa rozprávali s politickým analytikom a historikom Eduardom Chmelárom.

S producenty snímku Pan Nikdo proti Putinovi mapujeme neuvěřitelnou cestu k Oscarům. Probereme vše – od osudového setkání s Pašou na letišti přes nákup ikonických růžových síťovek, ve kterých se zlatá soška nese o něco lépe, až po hluboká témata, jako jsou strach, svoboda a osobní zodpovědnost. A dojde i na historku o tom, jak pozvali Leonarda DiCapria v Praze na pivo. Hosté: Alžběta Karásková a Radovan Síbrt. Moderují Jana Peroutková a Kateřina Pantovič. 

Spolupráca medzi Péterom Magyarom a Robertom Ficom bude možná až po vyriešení Benešových dekrétov, ktoré ale slovenský premiér riešiť nechce. Znamená to koniec vzťahov medzi slovenskou a maďarskou vládou? Predseda strany Maďarská aliancia László Gubík priznáva, že ako maďarský občan volil Fidesz, no nepovažuje to za hanbu. Tvrdí, že jeho strana bude vždy strategickým partnerom maďarskej vlády.V podcaste s predsedom Maďarskej aliancie sa dozviete:– od 1. minúty – či by hlasoval za pozastavenie eurofondov Slovensku;– po 1:30 – že treba zmenu na Slovensku, a to aj v PPA, keďže jej problémy najviac postihnú maďarských gazdov;– od 3:00 – ako na neho zapôsobil Péter Magyar ako svojrázna osobnosť;– po 4:00 – že budúci maďarský premiér chce spolupracovať s Ficom až po vyriešení Benešových dekrétov;– od 5:00 – či to znamená, že teraz nebudú existovať medzivládne slovensko-maďarské vzťahy– po 7:45 – či Péter Magyar vyhostí slovenského veľvyslanca, smeráckeho exministra Pavlisa;– od 8:30 – či bola Maďarská aliancia pobočkou Fideszu alebo maďarskej vlády;– po 10:30 – čo znamená, že jeho strana je strategický partner maďarskej vlády;– od 12:00 – aká je úloha Maďarskej aliancie pri určovaní, na čo na Slovensku tečú dotácie z maďarskej vlády;– po 14:00 – že počas volebnej noci nebol na centrále Fideszu, ale so sympatizantami maďarskej vlády;– od 15:00 – že ako maďarský občan volil Orbána;– po 16:00 – prečo si nevyhodnotil situáciu tak, ako väčšina maďarských voličov;– od 17:00 – či pre neho nie sú dôležité antidemokratické smerovanie, spojenie s Trumpom a vynášanie Putinovi;– po 18:45 – či Orbán sekal demokraciu;– od 20:00 – či necítil hanbu pri podpore Fideszu;– po 21:00 – prečo by mu prekážal ako partner Robert Fico, keď mu neprekážal Orbán;– od 23:00 – či existujú podozrenia, keď Péter Mágyar chce vyšetrovať dotácie aj pre slovenských Maďarov;– po 26:00 – na čo konkrétne on čerpal dotácie od maďarskej vlády;– od 27:45 – či si ho potom neodchoval Fidesz za maďarské peniaze;– po 28:30 – či si Fidesz vychoval na Slovensku generáciu podporovateľov;– od 30:00 – že škrtať voľby poštou je antidemokratické a vzalo by to voličov aj Maďarskej aliancii;– po 33:00 – ako budú postupovať v župných voľbách;– od 36:30 – či by kandidatúra Tibora Gašpara na župana v Nitre pomohla vyhrať maďarskému kandidátovi.

Spolupráca medzi Péterom Magyarom a Robertom Ficom bude možná až po vyriešení Benešových dekrétov, ktoré ale slovenský premiér riešiť nechce. Znamená to koniec vzťahov medzi slovenskou a maďarskou vládou? Predseda strany Maďarská aliancia László Gubík priznáva, že ako maďarský občan volil Fidesz, no nepovažuje to za hanbu. Tvrdí, že jeho strana bude vždy strategickým partnerom maďarskej vlády.V podcaste s predsedom Maďarskej aliancie sa dozviete:– od 1. minúty – či by hlasoval za pozastavenie eurofondov Slovensku;– po 1:30 – že treba zmenu na Slovensku, a to aj v PPA, keďže jej problémy najviac postihnú maďarských gazdov;– od 3:00 – ako na neho zapôsobil Péter Magyar ako svojrázna osobnosť;– po 4:00 – že budúci maďarský premiér chce spolupracovať s Ficom až po vyriešení Benešových dekrétov;– od 5:00 – či to znamená, že teraz nebudú existovať medzivládne slovensko-maďarské vzťahy– po 7:45 – či Péter Magyar vyhostí slovenského veľvyslanca, smeráckeho exministra Pavlisa;– od 8:30 – či bola Maďarská aliancia pobočkou Fideszu alebo maďarskej vlády;– po 10:30 – čo znamená, že jeho strana je strategický partner maďarskej vlády;– od 12:00 – aká je úloha Maďarskej aliancie pri určovaní, na čo na Slovensku tečú dotácie z maďarskej vlády;– po 14:00 – že počas volebnej noci nebol na centrále Fideszu, ale so sympatizantami maďarskej vlády;– od 15:00 – že ako maďarský občan volil Orbána;– po 16:00 – prečo si nevyhodnotil situáciu tak, ako väčšina maďarských voličov;– od 17:00 – či pre neho nie sú dôležité antidemokratické smerovanie, spojenie s Trumpom a vynášanie Putinovi;– po 18:45 – či Orbán sekal demokraciu;– od 20:00 – či necítil hanbu pri podpore Fideszu;– po 21:00 – prečo by mu prekážal ako partner Robert Fico, keď mu neprekážal Orbán;– od 23:00 – či existujú podozrenia, keď Péter Mágyar chce vyšetrovať dotácie aj pre slovenských Maďarov;– po 26:00 – na čo konkrétne on čerpal dotácie od maďarskej vlády;– od 27:45 – či si ho potom neodchoval Fidesz za maďarské peniaze;– po 28:30 – či si Fidesz vychoval na Slovensku generáciu podporovateľov;– od 30:00 – že škrtať voľby poštou je antidemokratické a vzalo by to voličov aj Maďarskej aliancii;– po 33:00 – ako budú postupovať v župných voľbách;– od 36:30 – či by kandidatúra Tibora Gašpara na župana v Nitre pomohla vyhrať maďarskému kandidátovi.

Európska únia začala hovoriť o kolektívnej obrane. A aj keď to už trochu začína pripomínať náhradu za NATO, celé je to komplikovanejšie. Čo však hovoria európske zmluvy, či je Európa schopná sa sama brániť a pred kým? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta zahraničného reportéra denníka SME Daniela Hoťku. Zdroj zvukov: ČT24 Odporúčanie: Dnes odporúčam najnovšiu epizódu podcast Vizita. Hosťom podcastu bol Richard Olexa, ktorý na záchranu svojho syna Vilka kráčal z Košíc naprieč celým Slovenskom až do Bratislavy. Jedenapolročný Vilko trpí Duchennovou svalovou dystrofiou a jeho rodičia sa teraz pokúšajú vyzbierať štyri milióny eur na synovu liečbu. Vizita vysvetľuje, prečo je to také drahé a ako môže Vilkova liečba pomôcť ďalším pacientom. Vypočujte si podcast a prípadne zbierku aj podporte. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

1. Obyvatelia Slovenska bohatnú aj bez vyšších príjmov 2. Vláda opäť zmäkčuje fiškálne ciele. Sľubované ozdravenie sa odkladá 3. Ropný šok kúpil Rusku čas. Problémy tým však Putinovi nezmizli 4. Krátko o kompenzáciách za drahšie energie v EÚ, vstupe Volkswagenu do obranného priemyslu a rýchlom rozširovaní AI

Svetovno odmevna knjiga sodobnega ameriškega filozofa Jasona Stanleyja vleče pomenljive vzporednice med historičnim fašizmom 20. stoletja in nacionalističnimi, populističnimi, mačističnimi in avtoritarnimi strankami, ki dajejo ton političnemu življenju na planetu danesV širokem loku od Argentine do Indije, od Rusije do Brazilije, od Združenih držav do Izraela – da o Evropi ne govorimo – političnemu življenju zdaj že lep čas dajejo osnovni ton nacionalistične, populistične, mačistične, neliberalne in avtoritarne stranke, za katere se zdi, da konec koncev strežejo predvsem interesom oligarhov, lokalnih in globalnih. Nasprotniki teh novih, desno orientiranih političnih sil se sicer ne obotavljajo njihovih voditeljev zmerjati s fašisti, a izraz fašizem je vendarle obtežen s takšno zgodovinsko prtljago, s travmatičnim spominom na dvajseta, trideseta in štirideseta leta 20. stoletja, na tajno policijo, koncentracijska taborišča, zasužnjeno delovno silo, vojno agresijo, genocid in holokavst, da ni čisto jasno, ali so tovrstne diskvalifikacije, tovrstna zmerjanja analitično pertinentna in politično učinkovita ali ne. Bolsonarovi, Modijevi, Trumpovi ali Putinovi podporniki pač lahko vedno opozorijo na že kakšno potezo, po kateri se njihovi voditelji očitno razlikujejo od zgodovinskih fašistov izpred 90 let, in tako otopijo ost očitkov svojih oponentov. Ta retorična operacija se zdi precej spretna, precej učinkovita, a ob tem le ne gre pozabiti, da si njega dni celo Mussolinijeva in Hitlerjeva ideologija oziroma politična praksa nista bili podobni kot jajce jajcu. Zato si najbrž velja zastaviti tole vprašanje: ali mora neka politika izkazovati točno določen, zaokrožen, končen seznam simptomov, da jo smemo po pravici označiti kot fašistično, ali pa fašizem vendarle obstaja v, pogojno rečeno, različnih barvah, različnih okusih? In če drži to drugo: katere širše poteze so skupne vsem fašizmom – tako tistim iz klavrne zgodovine 20. stoletja kakor, potencialno, tistim, ki na svetovnem političnem odru delujejo danes? Natanko to je vprašanje, ki nas je zaposlovalo v tokratnih Glasovih svetov. Do odgovorov pa smo skušali priti ob listanju po knjigi Kako deluje fašizem, dobrih sedem let stari, globalno odmevni razpravi uglednega ameriškega političnega filozofa Jasona Stanleyja, ki je pred nedavnim pod založniškim okriljem Mladinske knjige izšla tudi v slovenskem prevodu. Kako natanko ameriški filozof misli fašizem in kako s pomočjo njegove analize misliti našo zdajšnjost, smo preverjali v pogovoru z novinarjem in komentatorjem časopisne hiše Delo, dr. Janezom Markešem, ki je slovenski izdaji Stanleyjeve knjige pripisal spremno besedo. Foto: zvezni uniformiranci na križišču 34. ulice in avenije Portland v Minneapolisu 7. januarja 2026, ko je med demonstracijami zoper brutalne prakse Zvezne službe za priseljevanje in carino (ICE) v Minnesoti agent J. Ross ubil ameriško državljanko in opazovalko dogajanja Renée Good (Chad Davis / Wikipedia)

Orbán prehral voľby, Družba funguje a Slovensko a Maďarsko nakoniec nezablokovali ani pôžičku Ukrajine, ani nové ruské sankcie. Znamená to, že Vladimir Putin stráca v Európe spojencov, alebo sa len proruské a protibruselské sily preskupujú a svoje centrum budú mať nielen okolo Slovenska, ale aj okolo Bulharska a Slovinska? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Radovana Geista z portálu euBrief. Zdroj zvukov: ČT, YouTube/Úrad vlády SR, Robert Fico Odporúčanie: Viem, sme u nás doma asi zase raz úplne poslední, no odporúčam sériu Pluribus na Apple TV. Mňa nalákali na sci-fi, ale ono to vlastne klasická fantastika nie je: skôr psychologický triler o tom, čo sa stane, keď sa ľudské mysle prepoja do jednej – až na pár jedincov, ktorí zostali z nejakého dôvodu imúnni. Skúste, seriál povyhrával všelijaké ceny. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Záznam diskusie Na štyri strany o posledných udalostiach vo svete a ich vplyve na Slovensko. Ekonóm Ivan Mikloš, politologička Jana Kobzová a reportér Denníka N Mirek Tóda rozoberajú vplyv maďarských volieb na Slovensku a EÚ, aktuálne dianie na Blízkom východe a Ukrajine a hovoria aj o tom, či USA vystúpia z NATO.

Alena Machoninová je rusistka, filoložka, prozaička a tentokrát také hostka podcastu MDŽ. V Rusku, konkrétně v Moskvě, žila 15 let a stále se tam vrací. Může proto mluvit o tamní opozici i společnosti, která se vyrovnává s tlakem propagandy, tíživou atmosférou války, kterou Rusko vede na Ukrajině i každodenním životem v hlavním městě, jehož občané přichází v poslední době o svá privilegia. Přeceňuje západní svět roli státní propagandy? Proč ruská opozice kritizuje oceňovaný film Pan Nikdo proti Putinovi? A proč je důležité podporovat Rusy, kteří se v zemi navzdory všemu rozhodli zůstat?Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPodcast MDŽ má nově vlastní kanál. Odebírejte ho na Spotify, Apple podcasts, nebo v dalších aplikacích.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Vláda nakladá ľuďom na chrbty, ale sama sa kúpe v „zlatej vani“. Politici by nemali vládnuť ako panovníci, ale spravovať veci verejné a ísť príkladom“, hovorí politológ Radoslav Štefančík. „Ak vláda žiada od ľudí obete, mala by začať od seba, a nie sa pýšiť tým, že premiér zarába najviac. Je to zlá vizitka, ak sa politici správajú nedotknuteľne, kým zvyšok krajiny trpí“, dodáva.Os Washington-Jeruzalem-Teherán; ďalšia Washington-Budapešť. A do tretice tá Moskva Budapešť. A v jej tieni aj Bratislava. Udalosti posledných dní a hodín za našimi hranicami, ktoré naplno pohlcujú našu pozornosť aj v ich rámci.Až genocídne ultimáta s hrozbami o vyhladení civilizácie, verejné nadávky do bastardov – ako produkcia najsilnejšieho muža planéty. A systém, ktorý ho vyprodukoval, akoby nevedel čo s ním.Viktor Orbán ako záchranca západnej civilizácie, ktorému sa do práce miešajú „úradníci z Bruselu“. Ten Orbán, ktorý sa podkladá Vladimírovi Putinovi, o čom si z prepisov odpočutých telefonátov číta celý svet. A v tých sa hovorí aj o Slovensku. O dohadovaní prijatia v Moskve, či pomoci pri blokovaní európskej perspektívy pre Ukrajinu.A Robert Fico – síce zrelaxovaný po pokojných sviatkoch – píše o „opozícii, ktorej hlavnou úlohou je škodiť“ a má byť za „tichou občianskou vojnou“; o otváraní očí Európskej komisii, ktorá „láme svetové rekordy v neschopnosti a zaslepenosti“; o Volodymyrovi Zelenskom, ktorý má Úniu „na háku“ a môže sa nám raz vyhrážať vojenskými skúsenosťami!Andrej Danko k tomu navrhuje regulovať a prípadne trestať ešte aj prieskumy verejnej mienky.Do akého sveta sme sa prebudili v týždni po Veľkej noci? Téma pre politológa Radoslava Štefančíka.Pripravil Jaroslav Barborák.

„Vláda nakladá ľuďom na chrbty, ale sama sa kúpe v „zlatej vani“. Politici by nemali vládnuť ako panovníci, ale spravovať veci verejné a ísť príkladom“, hovorí politológ Radoslav Štefančík. „Ak vláda žiada od ľudí obete, mala by začať od seba, a nie sa pýšiť tým, že premiér zarába najviac. Je to zlá vizitka, ak sa politici správajú nedotknuteľne, kým zvyšok krajiny trpí“, dodáva.Os Washington-Jeruzalem-Teherán; ďalšia Washington-Budapešť. A do tretice tá Moskva Budapešť. A v jej tieni aj Bratislava. Udalosti posledných dní a hodín za našimi hranicami, ktoré naplno pohlcujú našu pozornosť aj v ich rámci.Až genocídne ultimáta s hrozbami o vyhladení civilizácie, verejné nadávky do bastardov – ako produkcia najsilnejšieho muža planéty. A systém, ktorý ho vyprodukoval, akoby nevedel čo s ním.Viktor Orbán ako záchranca západnej civilizácie, ktorému sa do práce miešajú „úradníci z Bruselu“. Ten Orbán, ktorý sa podkladá Vladimírovi Putinovi, o čom si z prepisov odpočutých telefonátov číta celý svet. A v tých sa hovorí aj o Slovensku. O dohadovaní prijatia v Moskve, či pomoci pri blokovaní európskej perspektívy pre Ukrajinu.A Robert Fico – síce zrelaxovaný po pokojných sviatkoch – píše o „opozícii, ktorej hlavnou úlohou je škodiť“ a má byť za „tichou občianskou vojnou“; o otváraní očí Európskej komisii, ktorá „láme svetové rekordy v neschopnosti a zaslepenosti“; o Volodymyrovi Zelenskom, ktorý má Úniu „na háku“ a môže sa nám raz vyhrážať vojenskými skúsenosťami!Andrej Danko k tomu navrhuje regulovať a prípadne trestať ešte aj prieskumy verejnej mienky.Do akého sveta sme sa prebudili v týždni po Veľkej noci? Téma pre politológa Radoslava Štefančíka.Pripravil Jaroslav Barborák.

1. Bombic na slobode: v poriadku, ale myslite aj na jeho obete 2. Jedna ruka sa naťahuje k Putinovi, druhá k Trumpovi 3. Pošpiň Ukrajinu, posilníš mier

Společné zasedání vlád Česka a Slovenska bylo symbolické hned ze dvou důvodů. Závěrečný rozhovor obou premiérů pro XTV nastínil bludnou cestu české zahraniční politiky. Andrej Babiš znovu trval na tom, že stojí o budování společenství V4. To ovšem po faktickém odchodu Polska na protest proti proruské politice Maďarska neexistuje. Stále víc nás zatahuje do nevyhlášené války Viktora Orbána a Roberta Fica s Evropou.Pěkně to bylo vidět na zmíněném rozhovoru, kde se Fico vyjadřoval o lidech z Evropské komise jako o největších nepřátelích. Když si to dáme do souvislosti s tím, jak Maďarsko drží v šachu půjčku EU napadené Ukrajině, napadá jen jediné – tihle lidé chtějí způsobit její bankrot a kapitulaci. Co ovšem na téhle galéře hledá Česko a Babiš, těžko říct.Naladění vládních politiků v Maďarsku a na Slovensku je zralé na to, aby jim vlády zbylých zemí EU řekly: dámy a pánové, nechcete si vypsat referendum o vystoupení z Unie? Opakem by totiž bylo vyloučit příslušnou zemi z EU, ale k tomu jednak nedošlo a zároveň na to není žádný paragraf. Existuje článek 7 smlouvy o EU, který předpokládá zbavení hlasovacích práv členské země, a to za určitých okolností. S tím ovšem musí souhlasit zbylých 26 zemí. Jak vidíme propojení Maďarska a Slovenska, k něčemu takovému by zřejmě nemohlo dojít.Proč v téhle partě má ovšem statovat Česká republika? Kde je nějaký národní zájem? Výsledkem je zahraniční politika, která je přizdisráčská, netransparentní, eroduje porevoluční představy o místu Česka na mapě Evropy a jde na ruku Putinovi.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Bratislavu čaká podvečer pochod proti Šimkovičovej. Rusi pomáhajú Iránu. Prečo ani zdraženie ropy Putinovi stačiť nebude.

Dělníci kultury #46 Jan H. Vitvar, Jindřiška Bláhová a Petr Horký diskutují o vítězných oscarových filmech, odvolání ředitelky NGP Alicje Knast ministrem kultury i zákazu vysílání filmu Ondřeje Provazníka Sbormistr v českých televizích.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Jan H. Vitvar a Petr Horký debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:vítězné filmy Oscarů Jedna bitva za druhou a Pan Nikdo proti Putinovi odvolání generální ředitelky NGP Alicje Knast ministrem kultury Otou Klempířemzákaz vysílání filmu Ondřeje Provazníka Sbormistr v českých televizíchcelovečerní režijní debut Ondřeje Hudečka Pobertasnímek Sergeje Loznicy Dva prokurátoři rozhovor s boxerem a malířem Rostislavem Osičkouvýstavu Martina Koláře Co tě nezabije, to tě zdeptá (M6 Gallery)koncert Dušana Vlka (Archa+)knihy Tomáše Prokůpka a Martina Foreta Komiks a/jako reklama (Akropolis) a Kierana Larwooda Legenda o Podkinovi Jednooušku (Albatros)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Začalo jaro. Česká kinematografie po téměř dvou desetiletích opět dosáhla na nejprestižnější filmové ocenění, Oscara. Cenu Americké filmové akademie za dokument dostal snímek Pan Nikdo proti Putinovi v dánsko-české produkci, který v únoru již obdržel i cenu BAFTA Britské filmové akademie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oscarový dokument Pan Nikdo proti Putinovi zachycuje ruského učitele Pavla, jak natáčí, co se děje v jeho škole po začátku invaze na Ukrajinu. „Je to film o tom, proč je ruská společnost taková, jaká je, a to je důležité poselství,“ říká novinářka Deníku N Petra Procházková. „Zdůrazňuje příběh dobrého Rusa, který nabízí morální úlevu pro diváky a deformuje vnímání oběti a agresora,“ oponuje redaktor on-line deníku The Kyiv Independent Adam Sybera.

Gratulace k oscarovému ocenění česko-dánskému dokumentárnímu snímku Pan Nikdo proti Putinovi se hrnou z celého světa. Zaznívají ale i kritické názory o černobílém zobrazování Ruska, chápání Rusů jako rukojmí Kremlu, nebo naopak tichých kompliců putinovského režimu.

Oscarový dokument Pan Nikdo proti Putinovi zachycuje ruského učitele Pavla, jak natáčí, co se děje v jeho škole po začátku invaze na Ukrajinu. „Je to film o tom, proč je ruská společnost taková, jaká je, a to je důležité poselství,“ říká novinářka Deníku N Petra Procházková. „Zdůrazňuje příběh dobrého Rusa, který nabízí morální úlevu pro diváky a deformuje vnímání oběti a agresora,“ oponuje redaktor on-line deníku The Kyiv Independent Adam Sybera.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prestižní filmové ocenění Oscar získal dánsko-český dokumentární snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Učitel z Ruska jím podává svědectví plíživého působení válečné propagandy po invazi na Ukrajinu. „Strašně důležitá zpráva pro každého člověka je, že se nemá bát postavit se věcem, které se dějí kolem něj, se kterými nesouhlasí,“ přeje si producent Radovan Síbrt. Spolu s kolegyní Alžbětou Karáskovou přibližují podmínky, za jakých film vznikal, i zákulisí filmových Oscarů.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prestižní filmové ocenění Oscar získal dánsko-český dokumentární snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Učitel z Ruska jím podává svědectví plíživého působení válečné propagandy po invazi na Ukrajinu. „Strašně důležitá zpráva pro každého člověka je, že se nemá bát postavit se věcem, které se dějí kolem něj, se kterými nesouhlasí,“ přeje si producent Radovan Síbrt. Spolu s kolegyní Alžbětou Karáskovou přibližují podmínky, za jakých film vznikal, i zákulisí filmových Oscarů.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prestižní filmové ocenění Oscar získal dánsko-český dokumentární snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Učitel z Ruska jím podává svědectví plíživého působení válečné propagandy po invazi na Ukrajinu. „Strašně důležitá zpráva pro každého člověka je, že se nemá bát postavit se věcem, které se dějí kolem něj, se kterými nesouhlasí,“ přeje si producent Radovan Síbrt. Spolu s kolegyní Alžbětou Karáskovou přibližují podmínky, za jakých film vznikal, i zákulisí filmových Oscarů.

Hrátky s Ústavou jsou jen přiznáním politické neschopnosti. Žijeme v paradoxu. Bojíme se války, ale nechceme platit obranu. Roztříštěná vláda nad Íránem. Pan Nikdo proti Putinovi. Hledání společného v silnějším řevu Českých lvů. Moderuje Petr Schwarz. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi v kategorii filmových dokumentů získal Oscara. Ruský filmař Pavel Talankin, který je hlavním tvůrcem dokumentu a v současné době žije v ČR, se ale žádných gratulací ve své rodné zemi nedočkal. Kremelská média o ocenění mlčí. Už dříve režiséra označila za „vlastizrádce“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: V noci na pondělí proběhlo další udílení Oscarů. Šlo o 98. ročník cen Americké filmové akademie, ve kterém uspěl mimo jiné i dánsko-český koprodukční dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Bylo to vůbec poprvé, kdy byl dokument z české produkce nominován na Oscara. V kategorii nejlepšího filmu pak soška putovala ke snímku Jedna bitva za druhou. Výjimečná však byla především kategorie za nejlepší kameru, za kterou si cenu odnesla Autumn Durald Arkapaw za svoji práci na Hříšnících. Stala se vůbec první ženou, která v této kategorii zvítězila. „Bylo to průlomové. Ten proslov byl hezké gesto, kdy v jednu chvíli vyzvala všechny ženy v sále, aby povstaly a poděkovala jim, že kdyby nebylo jejich práce a veškerých jejich snah, aby ženy byly vidět, ona sama by tam nestála," popisuje v pondělní epizodě Výtahu Respektu moment z galavečera Jindřiška Bláhová. Kdo další v letošních Oscarech zvítězil? A propsala se do nich i politika?

Stát sleduje marže u prodejců pohonných hmot. Co nejvíc ovlivňuje koncovou cenu? Měly by se země Severoatlantické aliance podílet na zprůjezdnění Hormuzského průlivu, jak požaduje Donald Trump? Kdo je oskarový hrdina Pavel Talankin z dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdesi na Uralu, asi 2,5 hodiny jízdy jižně od Jekatěrinburgu, leží desetitisícové město Karabaš. Známé je velkým závodem na zpracování mědi, statusem nejvíce znečištěného města v Evropě a v posledním roce také díky svému rodákovi, učiteli Pavlu Talankinovi. Ten pořídil a následně vyvezl do Evropy časosběrné záběry z místní školy, v nichž zachytil plíživou válečnou propagandu zaměřenou na děti a mladé. Film Pan Nikdo proti Putinovi už získal několik cen i nominaci na Oscara.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ve chvíli, kdy se začneme bát, tak končí naše svoboda a podlehneme diktátorům,“ říká producent a režisér Radovan Síbrt. Film Pan Nikdo proti Putinovi, který produkoval, získal cenu BAFTA a dostal se až do oscarové nominace. Sleduje ruského učitele Pavla „Pašu“ Talankina, který se rozhodl nemlčet a začal natáčet proměnu vlastní školy v nástroj státní propagandy. „Z relativně demokraticky fungující instituce se stal nástroj vymývání hlavy,“ popisuje Síbrt systém, v němž děti recitují básně padlým vojákům a učí se „pokroucenou historii o tom, jak Rusko denacifikuje a demilitarizuje Ukrajinu“. A právě příběh jednoho člověka, který se rozhodl odporovat, považuje za klíčový. „Většina mlčí. A pak jsou výjimeční jedinci, kteří přestože nemají žádnou moc, se rozhodnou nemlčet a postavit se té lži,“ říká. Vedle dokumentů, jako je ten o Pašovi, ale stojí i druhá část jeho práce - velké televizní projekty. Síbrt stojí mimo jiné za pořady jako je MasterChef i dalšími reality show, které sledují statisíce diváků. Právě ty podle něj umožňují financovat náročné dokumentární projekty. „Moje partnerka říká, že to je drahé hobby. Kdybychom hráli golf, tak bychom ušetřili,“ říká s nadsázkou. Zároveň se ale podle něj i v mainstreamové zábavě dá pracovat s tématy, která jsou pro společnost důležitá - třeba s tím, jak zobrazovat menšiny nebo jak se vyhýbat stereotypům. Síbrt v rozhovoru mluví i o tom, proč podle něj v Česku vzniká jen málo politických filmů. „U těch politických filmů se toho trochu bojíme,“ říká a připomíná, že televize i producenti často volí opatrnost. Přesto sám připravuje projekty, které se současné politice věnují přímo - například film o Viktoru Orbánovi nebo Václavu Klausovi. Radovan Síbrt v rozhovoru otevřeně mluví také o sporu kolem filmu Sbormistr, který podle něj zasáhl do příběhu jeho sestry - oběti dlouhodobého sexuálního zneužívání v pěveckém sboru Bambini di Praga. Tvůrce filmu obviňuje z překročení etických i právních hranic. „Vstoupili do osobnostních práv osoby, která byla obětí sexuálního násilí jako dítě,“ říká a popisuje, jak silně kauza zasáhla jeho rodinu. „Po tom, co jsem viděl trailer, jsem byl několik měsíců vyřazený z normálního života. A to jsem jen sekundární oběť,“ přiznává a dodává, jak silné dopady má celá kauza na jeho sestru. Podle něj musí podobné příběhy myslet především na ochranu obětí. „Pokud chceme tyhle příběhy vyprávět, první, kdo musí být ošetřený, jsou oběti,“ říká producent. Proč se podle Síbrta tvůrci Sbormistra vymlouvají? Jak se z ruského učitele stal symbol odporu proti režimu? Proč se i velké filmové společnosti bojí politických témat a proč někdy realita nesmí „zničit příběh“? I o tom je rozhovor.

1. Európa: Francúzsko mení jadrovú politiku 2. Severná Amerika: Republikáni stoja za Trumpom 3. Latinská Amerika: USA už bojuje proti „teroristom“ aj v Ekvádore 4. Afrika: Problémy s právami LGBTI+ ľudí v Afrike

Štvrté výročie plnoformátovej invázie na Ukrajinu otvára otázky nielen o priebehu bojov, ale aj o tom, ako o konflikte referuje súčasná kinematografia. V dnešnom podcaste sa venujeme filmom, ktoré šokovali svet. Rozoberáme britskou cenou BAFTA ovenčený dokument Pán Nikto proti Putinovi, kontroverznú snímku Russians at War aj ambiciózny hraný projekt Čarodejník z Kremľa. Hostia Roman Pataj a Oliver Rehák diskutujú o tom, kde končí realita a začína propaganda. V podcaste hovoríme aj o týchto filmoch: 2000 metrov do Andrijivky (2025): Dokument držiteľa Oscara Mstyslava Chernova (autora 20 dní v Mariupole). Roman Pataj ho odporúča ako dôležitý protipól k Russians at War, pretože zachytáva brutálne boje o tú istú dedinu, ale z pohľadu ukrajinských vojakov. Svedkovia Putinovi (2018): Režisér Vitalij Manskij v ňom využíva unikátne archívne zábery z roku 2000, kedy bol členom tímu dokumentujúceho prvý rok Putina pri moci. Ukazuje zákulisie jeho nástupu po Borisovi Jeľcinovi. Východný front (2023): Spoločné dielo Vitalija Manského a Jevhena Titarenka. Titarenko nakrúcal priamo ako zdravotník v prvej línii. Film zachytáva kontrast medzi hrôzami frontu a chvíľkovým mierom v zázemí. Do you hear me? (Počuješ ma?): Príbeh o ukrajinských medikoch, ktorí prechádzajú terapeutickými programami vo Švédsku. Svetloplachosť (2023): Film Pavla Pekarčíka a Ivana Ostrochovského, ktorý bol slovenským kandidátom na Oscara. Sleduje príbeh detí, ktoré sa mesiace ukrývali pred bombardovaním v charkovskom metre. Mir nam: Dokument fotografa a filmára Juraja Mravca o ľuďoch na Ukrajine zasiahnutých vojnou hneď v jej začiatkoch.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Prečo sa Fico bojí hlasov od zahraničných Slovákov? - Fico pomáha Putinovi a škodí Slovensku. Prečo to robí?

Fico v podstate vyhlásil Ukrajine energetickú vojnu. Otvorene sa pripojil k Putinovi. Môže Fico len tak sám od seba rozhodnúť o zastavení dodávok elektriny?

Zastavme Putina, rozpoutal třetí světovou – říká ukrajinský prezident. Ze tří dnů jsou čtyři roky nejrozsáhlejší invaze v Evropě od konce Adolfa Hitlera. I přes mrazivé noci, nedostatek zbraní a mizerné zásobování zůstávají Ukrajinci nezlomní. A stále je ohromné množství lidí, kteří jim pomáhají nebo pomoct chtějí. Tým Vinohradské 12 získal zápisky českého dobrovolníka Toma a ukrajinské básnířky Iryny Cilykové. Provází Matěj Skalický.

Zastavme Putina, rozpoutal třetí světovou – říká ukrajinský prezident. Ze tří dnů jsou čtyři roky nejrozsáhlejší invaze v Evropě od konce Adolfa Hitlera. I přes mrazivé noci, nedostatek zbraní a mizerné zásobování zůstávají Ukrajinci nezlomní. A stále je ohromné množství lidí, kteří jim pomáhají nebo pomoct chtějí. Tým Vinohradské 12 získal zápisky českého dobrovolníka Toma a ukrajinské básnířky Iryny Cilykové. Provází Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Vlastizrada 2. Pellegrini mlčí, ale cvičí 3. Čísla ďalej hovoria, že Fico skončí

Zastavme Putina, rozpoutal třetí světovou – říká ukrajinský prezident. Ze tří dnů jsou čtyři roky nejrozsáhlejší invaze v Evropě od konce Adolfa Hitlera. I přes mrazivé noci, nedostatek zbraní a mizerné zásobování zůstávají Ukrajinci nezlomní. A stále je ohromné množství lidí, kteří jim pomáhají nebo pomoct chtějí. Tým Vinohradské 12 získal zápisky českého dobrovolníka Toma a ukrajinské básnířky Iryny Cilykové. Provází Matěj Skalický.

Tam, kde je v ozaj demokratickom prostredí, tam robí pred svojimi voličmi ramená, ale keď je v Rusku – kde má reálnu príležitosť zabojovať za mier - tak tam je voči Putinovi v úplne submisívnej pozícií, hovorí exdiplomat Peter Weiss. Fico nás ženie do samoizolácie, tvrdí. Stala sa zahraničná politika liečbou premiérových frustrácií a pochová americký prezident NATO?Svet sa dnes doslova vymkol z kĺbov a zdá sa, že je dnes len otázkou času, keď začneme tancovať aktuálnu planetárnu podobu stredovekého „Danse Macabre“.K už takmer štyri roky trvajúcim chúťkam Putinovho Ruska, ktoré v mene svojich imperiálnych cieľov brutálne, vedome a zámerne vraždí na Ukrajine, sa aktuálne pridali aj Trumpove Spojené štáty.Tie napadli Venezuelu, uniesli jej prezidenta a dnes sa nepokryte vyhrážajú i obsadením dánskeho Grónska, prakticky za akúkoľvek cenu. Z nášho kľúčového spojenca a piliera Severoatlantickej aliancie sa tak stala akútna hrozba pre celý Západný svet reprezentovaný hodnotovou jednotou Európy a Severoamerického kontinentu. Doterajšia zdanlivo nerozborná jednota hodnôt, cieľov a vzájomnej dôvery je tak v mihu preč a medzi USA a EÚ nečakane vyrástli až ľadové hrozby tvrdého - a možno až horúceho - konfliktu.Zvoní Severoatlantickej aliancií umieračik? Bude Trumpova politika napokon definitívnym bozkom smrti pre NATO, a ak áno, je na to Európa pripravená? No a čo Slovensko - vieme vôbec, kde je naše miesto a s kým chceme budovať bezpečný domov v týchto mimoriadne neistých a turbulentných časoch? No a napokon, čo vláda Roberta Fica - vie vôbec, čo robí a v mene koho a čoho robí práve to, čo robí?„Zahraničná politika našej vlády sa úplne obetovala udržaniu si krajne pravicového, antieurópskeho a proruského voličstva SMERu, ktoré Ficovi po odchode Pellegriniho ešte ostalo. A v mene toho, aby si ich udržal, povie premiér prakticky čokoľvek. Vystavili sme sa tak do samoizolácie,“ tvrdí Peter Weiss.Rozhovor s Petrom Weissom sme nahrávali ešte pred stretnutím premiéra Fica s americkým prezidentom Trumpom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Sýrie, Venezuela, Grónsko, Írán – tak by se za poslední rok daly pojmenovat zdroje bolestí hlavy, jimiž dnes nejspíš musí trpět ruský prezident Vladimir Putin. Americká iniciativa kolem těchto zemí a regionů je masivní a Rusko, které by se tak rádo opět vrátilo k někdejšímu statutu supervelmoci, nemá dost sil na to, aby tak učinilo.