Podcasts about politici

Dvoudenní poslanecká debata a atmosféra okolo opoziční snahy shodit Fialou vládu naznačila, co nás zbývající tři a půl měsíce měsíce do říjnových voleb čeká. Evidentně to nic hezkého nebude.Politické strany se rozhodly odhodit poslední zábrany a odteď už budou jen útočit a drsně očerňovat své soupeře. Zapomeňme na naivní představu, že politici budou pozitivně představovat svůj program, vlastní plány a řešení.A opravdu nás nečekají příjemné chvíle, protože i tady platí zákon akce a reakce. Jeden hodí po druhém kouli bahna, zpátky letí pytel výkalů. A tak se to stupňuje pořád dokola. Poslechněte si detailní rozbor v aktuální epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

De aanval van Israël op Iran dreigt een landenoorlog te gaan worden. We bespreken de reacties van de internationale gemeenschap en analyseren hoe de markten reageren.Binnen het ABVV groeit de verdeeldheid over de regeringsdeelname van Vooruit: sommigen pleiten voor een uitstap, anderen wijzen dan weer op de sociale dossiers die de partij al wist te verdedigen binnen de regering-De Wever.Eindigen doen we met sociale media. Jan en zijn studenten politieke journalistiek aan de KU Leuven analyseerden het sociale mediagedrag van alle Vlaamse fractieleiders en kwamen tot enkele opmerkelijke vaststellingen. Z 7 op 7 is de nieuwe dagelijkse podcast van Kanaal Z en Trends. Elke ochtend, vanaf 5u30 uur luistert u voortaan naar een selectie van de meest opmerkelijke nieuwsverhalen, een frisse blik op de aandelenmarkten en een scherpe duiding bij de economische en politieke actualiteit door experts van Kanaal Z en Trends.Start voortaan elke dag met Z 7 op 7 en luister naar wat echt relevant is voor uw business, onderneming, carrière en geld.

In deze aflevering van Z 7 op 7: - Balta stopt met grootschalige karpetten-productie in ons land en schrapt 529 banen.- Perseus Biomics lanceert een toestel dat het volledige darmflora snel en goedkoop in kaart brengt.In Tussen Wetstraat en Wall Street:Samen met zijn studenten aan de KUL heeft Jan De Meulemeester het sociale media-gedrag van onze politici geanalyseerd, of toch dat van de 14 fractieleiders in het Vlaamse en federale parlement en daar zijn een paar interessante zaken naar boven gekomen.In het beursgesprek analyseert Thomas Stul van Belfius de positieve cijfers van Oracle en Do&Co. Z 7 op 7 is de nieuwe dagelijkse podcast van Kanaal Z en Trends. Elke ochtend, vanaf 5u30 uur luistert u voortaan naar een selectie van de meest opmerkelijke nieuwsverhalen, een frisse blik op de aandelenmarkten en een scherpe duiding bij de economische en politieke actualiteit door experts van Kanaal Z en Trends.Start voortaan elke dag met Z 7 op 7 en luister naar wat echt relevant is voor uw business, onderneming, carrière en geld.

Forti esplosioni e bombardamenti registrati sulla capitale Teheran e sui siti nucleari. Almeno cinque persone sono morte e oltre 50 sono rimaste ferite. L'esercito israeliano accusa l'Iran, sostenendo che il Paese ha materiale per costruire almeno 15 bombe nucleari.

U hoort Jort Kelder in gesprek met prof. dr. Wim Voermans, dr Chris Aalberts en dr. Gijs Schumacher over de val van dit kabinet en wie in oktober de grootste zal worden. Hebben we straks een middenkabinet, genaamd Henri I- de belofte van het CDA- en hoe zal de oppositie zich roeren? 

„Začíná se v tichosti obchodovat s emisními povolenkami pro domácnosti, následně by mohlo téměř vše zdražit, třeba pohonné hmoty až o 18 korun na litr,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, v novém Hrotcastu. Proč téma politicky usnulo a masově se mu nevěnují ani média? „Politici před volbami téma nechtějí vytahovat, ale je to časovaná bomba,“ tvrdí ekonom a dodává, že vláda mohla situaci ovlivnit, ale neudělala to. „Nejvíc to zasáhne střední třídu, na nízkopříjmové skupiny se budou vztahovat dotace a úlevy, ale nesmíme si nalhávat, že se dostane na všechny,“ říká Kovanda a dodává, že bohatí budou ti, kdo si budou moci dovolit vyjít zelené politice naproti. A mluvilo se i o bitcoinové kauze ministra Blažka. Lukáš Kovanda vysvětluje, jak je možné, že se částka 50 milionů korun zhodnocovala až na diskutovaných 12 miliard. Podívejte se!

Jak se Rakousko vyrovnává s následky tragédie na střední škole ve Štýrském Hradci? Jak se k tragické události staví politici a média? A ozývají se hlasy volající po zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní? „Objevují se diskuze o tom, zda v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří ji mají,“ uvádí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.

Filozofové a majetek: Kdo nic nemá, je ctnostnější?Co dělat s majetkem – a co majetek dělá s námi? Ludwig Wittgenstein si po první světové válce odpověděl přímočaře: Je třeba vše odevzdat. Zřekl se svého dědictví, které z něj učinilo jednoho z nejbohatších mužů Evropy. On byl však přesvědčen, že ponechat si majetek by mu neprospělo. Vše daroval sourozencům, něco zbylo i pro umělce. Jeho notář prý toto počínání označil slovy finanční sebevražda.Ale podobné pokušení – a rozpaky – nezažívají jen postavy z minulosti. Současný australský filozof Peter Singer se rozhodl kapitalismus morálně „hacknout“. Tzv. hnutí efektivního altruismu, jehož základy zformuloval, má dodat západním společnostem etický základ. Ač je kapitalismus prý nedokonalý systém, neznáme lepší. Lidé, kteří žijí v západních bohatých společnostech, mají zvláštní povinnosti. Jejich povinností je majetek vydělávat, ideálně hodně majetku – a s tímto záměrem volit i povolání – a následně peníze posílat do částí světa, v nichž se lidem žije řádově hůře.Že jde až o jakýsi filozofický asketismus, naznačuje radikalita. Nestačí rozdávat majetek. Zdravý člověk by si podle Singera mohl odpustit i jednu ledvinu. Sám si tím zdraví nepoškodí, zatímco jinému zachrání život. Tím se vracíme na začátek: Co všechno jsme ochotni darovat, abychom si zachovali čisté svědomí? Peníze? I orgány?KapitolyI. Dědictví? Nejen prachy, ale i odpovědnost nebo výška [úvod do 14:20]II. Politici nechť nic nevlastní. [14:20 až 25:40]III. Encyklika Lva XIII: Majetek zaručuje nezávislost na státu [25:40 až 33:50]IV. Stát nemá nutit lidi konat dobro [33:50 až 45:10]V. Přerozdělovat majetek? Nestačí. Přerozdělujte i tělo. [45:10 až konec]BibliografieValentin Dornis, Nils Heck, Michael Hartmann: „Die Leistungsgesellschaft ist eine Lüge“, in: Süddeutsche Zeitung, 27. September 2024, https://www.sueddeutsche.de/wirtschaft/karriere-eliten-erfolg-leistung-lux.V6C5ZBE3CuXQfZkESQtFXe?reduced=true.Ray Monk, The Duty of the Genius, London: Penguin Books, 1991.Robert Nozick, Anarchie, stát a utopie, přel. Zuzana Gabajová, Praha: Academia, 2015.Platón, Ústava, přel. František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 2005.Peter Singer, The Most Good You Can Do. How Effective Altruism Is Changing Ideas About Living Ethically, Yale, 2015.„Vzdělání dětí v ČR ovlivňuje sociální původ rodiny“, in: EDUin, 24. 10. 2018, https://www.eduin.cz/clanky/ctk-vzdelani-deti-v-cr-ovlivnuje-socialni-puvod-rodiny/

Tuzemskou politickou scénou nadále hýbe tzv. bitcoinová kauza. Pavel Blažek kvůli aféře rezignoval na funkci ministra spravedlnosti, pozastavil své členství v ODS a nebude kandidovat v podzimních sněmovních volbách. Nakolik je kauza pro veřejnost srozumitelná a jak zahýbe předvolební kampaní? A s jakými záměry může Blažka nahradit spolustranice Eva Decroix? Politolog Jan Kubáček okomentoval také roztržku mezi americkým prezidentem a jeho největším sponzorem Elonem Muskem.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Met de verkiezingen in aantocht wordt er hard gesleuteld aan partijprogramma's en campagnes worden opgetuigd. Onze politiek redacteur Sandrine Thelosen schuift aan om het over jongeren te hebben. Want aan de ene kant is bij verkiezingen het opkomstpercentage onder mensen onder de 49 jaar lager dan bij hogere leeftijdscategorieën. Aan de andere kant wordt de gemiddelde leeftijd onder politici in de Tweede Kamer steeds jonger. Wat betekent dat? Julian Bushoff (GL-PvdA) werd in 2022 op zijn 25ste Tweede Kamerlid. Laura van de Giessen (CDA) is gemeenteraadslid in Zwolle en begon in de lokale politiek op haar 23ste. Samen gaan ze in gesprek over de mooie en minder mooie kanten van jong de politiek in gaan.

Wat betekent de val van het kabinet-Schoof voor de christelijke partijen? Deze vraag komt aan bod in deze nieuwspodcast. Christenen voor Israël ligt (opnieuw) behoorlijk onder vuur. Wat ging eraan vooraf? Redacteur Patrick Simons praat je bij. En presentator Jeffrey Schipper licht de chaotische situatie binnen de Christelijke Gereformeerde Kerken (CGK) toe.

In deze aflevering van de NOS Jeugdjournaalpodcast gaat het kabinet. Politici in het kabinet stoppen ermee. Dat doen ze omdat Geert Wilders van de PVV plotseling aankondigde dat hij niet langer wil samenwerken. Hij vond dat er niet genoeg naar hem werd geluisterd. Wat is er precies gebeurd? Waarom wilde Geert Wilders niet verder? Was het alleen dat er niet naar hem werd geluisterd of zit er meer achter? Dat zoeken Bart Tuinman en Jennifer Ockeloen deze week voor jullie met hulp NOS-verslaggever Roel Bolsius. Heb je een goed raadsel? Of wil je meepraten in de volgende podcast? Stuur een spraakberichtje naar de podcast-telefoon om mee te doen. Het nummer is 06-26586701. Dan hoor jij eerder dan de rest waar de volgende aflevering over gaat!

La sfîrșitul săptămînii trecute, o femeie de 23 de ani a fost împușcată mortal pe stradă, în plină zi, de un bărbat care a abuzat-o ani de zile, încă de cînd era doar o fată de 14 ani. „Este al 25-lea caz de femicid din ultimele cinci luni. În fiecare an în România zeci de femei sînt omorîte doar pentru că sînt femei. Violența împotriva femeilor e insuficient sancționată, e tolerată de cei care ar trebui să ne protejeze și transformată apoi în context de blamare a victimei” se arată într-un comunicat al asociațiilor care au organizat protestul „Niciuna înfrîntă. Niciuna uitată. Niciuna mai puțin”. Crima este forma extremă a violenței. Crima aduce subiectul violenței împotriva femeilor la știri. Dar violența aceasta se manifestă în multe feluri, prin hărțuire, prin amenințări, prin încălcarea ordinelor de protecție precum şi prin alte forme, mai greu de identificat ca abuz. Ce poate face o femeie care e amenințată constant sau agresată fizic, cum se poate proteja, unde poate cere ajutor? De ce avem atîtea cazuri de femicid – e problema societății care tolerează violența împotriva femeilor, e eșecul instituțiilor care ar trebui să protejeze victimele, nu avem legi destule? Le-am întrebat pe Monaliza Cîrstea, directoarea Direcției Strategii, Politici, Programe și Parteneriate, din cadrul Agenției Naționale pentru Egalitatea de Șanse între Femei și Bărbați, şi pe Iolanda Beldianu, de la Asociația Pas Alternativ, din Brașov.Monaliza Cîrstea: „Din nefericire, ne confruntăm cu un nivel foarte ridicat de toleranţă a societăţii cu privire la acest fenomen. Învăţăm de mici că unde dă mama, creşte, că. dacă nu te loveşte soţul sau partenerul. înseamnă că nu te iubeşte şi sîntem într-un fel programaţi să acceptăm şi chiar să ne resemnăm în faţa acestei violenţe domestice. Însă eu cred că lucrurile nu trebuie să stea aşa. Cred că avem legi solide. Şi nu o spunem noi, o spune Consiliul Europei care a evaluat modul în care România şi-a îndeplinit obligaţiile cu privire la implementarea şi armonizarea Convenţiei de la Istanbul şi, mai nou, avem şi o directivă europeană care impune şi mai multe reguli şi pe care noi ne străduim să le transpunem întocmai. Însă toate aceste legi trebuie să fie implementate şi acolo există mari probleme. Există mari probleme în cooperarea la nivel multidisciplinar între autorităţile locale care nu doresc să finanţeze suficient, nu iau în considerare problematica victimelor violenţei domestice. Profilul acestora este complex şi necesită o pregătire intensă, o instruire adecvată, în special din perspectiva de gen, din perspectiva de a înţelege nevoile lor, de a fi aproape de ele, de a le acompania în toate etapele de intervenţie de care au nevoie.”Iolanda Beldianu: „O femeie care este victimă a violenţei este practic captivă în acea relaţie în care agresorul a avut grijă şi timp să o izoleze, să o depriveze de legătura cu exteriorul, care ar putea să-i fie punct de sprijin la un moment dat. Eu militez pentru ideea că, atunci cînd sesizăm că este o situaţie de abuz, de violenţă, oriunde în preajma noastră – legea presupune şi chiar recomandă intervenţia şi a terţilor care ştiu de situaţie –, am putea să reclamăm şi să sesizăm organele îndreptăţite să intervină. Mă refer la poliţie, în primul rînd, atunci cînd e vorba de o situaţie de criză, dar pot fi apelate şi serviciile conexe, specializate – consiliere psihologică, psihoterapie, asistenţă socială, consultanţă juridică, înainte de reprezentarea efectivă în instanţă. Sînt lucruri la care o victimă poate să apeleze.  Nu putem să ne plîngem că nu avem legi. Nu legea este problema, ci aplicarea ei. Şi aplicarea se face cu oameni. Iar la acei oameni care devin instrumente ale aplicării legii – acolo este o mică problemă. Fenomenul violenţei e atît de frecvent încît îi atinge pe toţi, inclusiv pe cei care sînt în situaţia de a aplica legea.”Apasă PLAY pentru

Prezident Peter Pellegrini predniesol svoju prvú správu o stave republiky - vládu pochválil za stavbu nemocníc či opravu ciest a skritizoval za zahraničnú politiku. Povedal, že pri politike na štyri svetové strany sa musíme pozerať najmä na západ.Súd odsúdil guvernéra NBS a bývalého ministra financií za Smer Petra Kažimíra za korupciu.A skupina zahraničných europoslancov prišla na Slovensko debatovať aj o využívaní, respektíve zneužívaní, eurofondov - od Matúša Šutaja Eštoka si vypočuli, že sú trestnou výpravou a Andrej Danko zašiel ešte ďalej, keď jedného z nich nazval českým slovom “vůl”.Rovnako nevkusne sa vyjadrovali slovenskí politici aj o nemeckom kancelárovi Friedrichovi Merzovi, ktorý hrozí Slovensku zablokovaním eurofondov.Premiér Fico odkazuje, že nie je malý žiačik, ktorého treba poučovať. Pobočka Smeru nazvala Merza "führerom". A máme tu aj ďalšie vyjadrenie o vystúpení z EÚ - tentokrát s tým prišiel šéf SNS Danko.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: TA3, Denník N, Facebook/Robert Fica, Matúš Šutaj Eštok, Telegram/Lukáš Machala–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Hy wil weet hoekom parlementslede niks sê oor die kwessie nie.

Die Windhoek Stadspolisie se hardhandige optrede teenoor informele verkopers voor ‘n kettingwinkel in die middestad kry steeds sterk kritiek. Volgens die Stad Windhoek kla besighede al meer oor informele verkopers wat onwettig voor hul winkels sake doen. Daar word egter ook gesê dat die Stad nie 'n geskikte plek het vir informele verkopers om besigheid te doen nie. Kosmos 94.1 Nuus het met die NEFF-aktivis Michael Amushelelo gepraat.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Že mi budou tleskat tisíce lidí? Nikdy by mě to nenapadlo, ani jsem nechtěl být komentátor,“ říká Števo Eisele, který dnes komentuje Formuli 1 už třináct let a během té doby se z něj stal fenomén, který výrazně proměnil způsob, jakým se tento sport sleduje nejen na Slovensku, ale i v Česku. Společně s bývalým jezdcem Josefem Králem vytvořili duo EisKing – se kterým natáčí videa i podcast, pořádají živá vystoupení, ale především kolem sebe shromažďují obrovskou základnu fanoušků. „Když jsme spustili EisKing, naším prvním pravidlem byla nulová tolerance k nenávisti. Chtěli jsme přilákat slušné lidi a ono se to podařilo,“ popisuje novinář, jak se dvojici povedlo ke sportu přilákat třeba i mladé dívky, aniž by musel čelit „buranům“ jako jinde v diskuzích. Formule 1 má být podle Eiseleho nejen o závodění, ale právě především o fanoušcích a emocích. Zároveň otevřeně mluví o tom, proč považuje současné ekologické zásahy do Formule 1 za problematické. „Přišli jsme o zvuk, to byla základní esence formule 1. To je zbytečná škoda,“ říká Eisele a dodává, že změna pravidel může F1 uškodit víc, než si kdo připouští. V rozhovoru mluví také o své cestě k mikrofonu, ale i o tom, proč přestal sledovat politiku, nebo proč se ho dotýká, když je jako Slovák spojován s Andrejem Babišem. „Pro některé lidi Babiš zosobňuje všechno zlé slovenské. Netěší mě to, ale neovlivním to,“ vysvětluje komentátor F1. Kvůli tomu, jak umí někteří lidé být „zlí“, musel v určitou chvíli novinář změnit své mentální nastavení. Co ho ale trápí dnes nejvíc, je to, jak balancovat kariéru a roli otce. „Minulý rok jsem byl mimo domov 94 nocí. A když odcházím, syn se mi omotá kolem nohy a řekne: tatínku, nechoď… Tak je to těžké,“ přiznává Eisele s tím, že si ale takový život „vydřel“ a asi těžko může říct, že by byl šťastnější v jiné profesi. Co si myslí o Filipu Turkovi a jeho mediálním příběhu závodníka F1? Proč si podle něj současní politici zaslouží jen výsměch? Jaká úskalí má práce komentátora a jak se proměnila Formule 1 – a možná i on sám – od doby, kdy usedl za mikrofon poprvé? O tom všem mluví Števo Eisele v rozhovoru.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠„V energetice vždy bude rozhodovat racio a tak se musí přistupovat i k investicím,” říká Martin Pacovský z investičního fondu ARETE Energy Transition. Jaký má smysl pro investora budovat solární elektrárnu, když je dnes 350 hodin v roce záporná cena elektřiny? (Pro kontext, v roce 2004 bylo záporných hodin jen 160).V Česku je také velkým problémem nízká energetická gramotnost malých a středních podniků. Jak se dá zefektivnit obchodování? Proč vodík není varianta? Proč nikdo nechce baterky? Od jakého podílu solárních zdrojů se stává síť křehká? Věnovali jsme se i specifikám Španělska, kde proběhl nedávno masivní výpadek.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Je čas si přiznat, že státní maturita je fiasko a čím dřív ji zrušíme, tím lépe. Jako každý rok je nyní nejvíc slyšet zloba maturantů na už tradiční chyby v maturitních testech státní organizace Cermat. Ale celkový obrázek je ještě mnohem horší.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O politickém dění v Česku s Martinem Štorkánem, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Poslanec za PS Dávid Dej po silnej kritike odvolal boxerský súboj s eurposlancom za hnutie Republika Milanom Mazurekom a výzvu preformuloval len na diskusný ring namiesto boxerského. Prečo toto politici robia a akú históriu majú fyzické súboje politikov, niekedy aj na život a na smrť, v dnešnom podcaste vysvetlí politológ Branislav Kováčik. Malo ísť o prvý plánovanú fyzickú konfrontáciu dvoch slovenských politikov. Po kritike, že takto sa politika nerobí, sa však poslanec za PS do ringu nepostaví a prijíma iba Mazurekovu výzvu na diskusný súboj. Fyzické súboje sa vyskytli napríklad aj v americkej politike. Dekana Fakulty politických vied a medzinárodných vzťahov Branislava Kováčika sa na to, čo táto epizóda hovorí o slovenskej politike, pýtal Vladimír Amrich v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas. Moderuje Peter Hanák. Odporúčame aj minulotýždňovú reláciu NA ROVINU, kde Branislav Kováčik vysvetľuje, aký má tento štýl politiky vplyv na politické atentáty.

Poslanec za PS Dávid Dej po silnej kritike odvolal boxerský súboj s eurposlancom za hnutie Republika Milanom Mazurekom a výzvu preformuloval len na diskusný ring namiesto boxerského. Prečo toto politici robia a akú históriu majú fyzické súboje politikov, niekedy aj na život a na smrť, v dnešnom podcaste vysvetlí politológ Branislav Kováčik. Malo ísť o prvý plánovanú fyzickú konfrontáciu dvoch slovenských politikov. Po kritike, že takto sa politika nerobí, sa však poslanec za PS do ringu nepostaví a prijíma iba Mazurekovu výzvu na diskusný súboj. Fyzické súboje sa vyskytli napríklad aj v americkej politike. Dekana Fakulty politických vied a medzinárodných vzťahov Branislava Kováčika sa na to, čo táto epizóda hovorí o slovenskej politike, pýtal Vladimír Amrich v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas. Moderuje Peter Hanák. Odporúčame aj minulotýždňovú reláciu NA ROVINU, kde Branislav Kováčik vysvetľuje, aký má tento štýl politiky vplyv na politické atentáty.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Je minoritním akcionářem ČEZ a patří k neúnavným kritikům vládních zásahů do české energetiky. Michal Šnobr už řadu let sleduje, jak politici rozhodují o podobě českého energetického mixu – a podle něj často bez znalosti práva ani ekonomické reality. „Politici mají nulové znalosti o právním prostředí, ve kterém se v České republice podniká. Navrhují pak věci, které jsou úplně mimo mísu,“ říká investor, který dnes většinu svých peněz vkládá do farem, lesů a půdy. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč považuje windfall tax za „křivárnu“ na akcionáře a proč si myslí, že má rozhodně právo se ozvat. „Stojí mi za to se s někým hádat? Nestojí, ale jde o princip. Nenechám si od někoho ukrást peněženku na ulici a nenechám si to líbit ani od politiků,“ říká rozhodně. Šnobr věří, že stát měl prostředky z ČEZ získat jinak – například dividendou – a že výjimečná daň, postavená téměř výhradně na ziscích jediné firmy, je neférová. To, že nové jaderné zdroje v Dukovanech pomohou ulevit českým peněženkám, je podle něj iluze. „Jaderná energetika nikdy nebude generovat levnou elektřinu. Nikdy z principu nemůže,“ říká s tím, že nové bloky navíc jen nahradí ty stávající. Za zcela mimořádný označuje i samotný tendr, který podle něj musel selhat: „Nikdo v Evropě ani v rozvinutém světě dnes nedělá takovou stavbu přes tendr a nerealizuje ji přes soukromou společnost. Byla otázka času, kdy to vybuchne,“ dodává k současné situaci. Podle Šnobra jsme si tu příliš dlouho žili jako „prasátka v žitě“, za energie neplatili tolik, kolik jsme měli, a proto jsme dostatečně neinvestovali do energetiky. Když vláda slibuje levnou elektřinu, podle investora tak veřejnosti lže, protože výdaje na jaderné bloky nakonec lidé zaplatí prostřednictvím daní. „Lžou. Zavádějí veřejnost na scestnou kolej. Až to lidé pochopí, bude pozdě,“ říká. Energetiku považuje Šnobr za klíčový sektor pro budoucnost Česka, ale obává se, že mu dnes nikdo kompetentní skutečně nerozumí. Politici si z něj ale udělali nástroj populismu. Podle něj je důležité si uvědomit, že jde o oblast, která potřebuje plán na dvacet, třicet let dopředu, ne čtyřleté volební cykly. Proč se rozhodl věnovat více svým investicím do zemědělství a půdy namísto energetiky? Jakou obavu má z toho, až jednou předá svůj majetek svým dětem? A kde by mělo Česko, pokud jde o energetiku, co nejdříve jednat? Nejen o tom, ale také o zkušenosti s Danielem Křetínským a důvodech, proč měl jiné starosti než „takoví dravci“, mluví Michal Šnobr v rozhovoru.

Minister práce Erik Tomáš hovorí, že chce začať debatu o zmenách v druhom pilieri. Konkrétne sa nebráni jeho opätovnému otvreniu. Vraj, aby z neho mohli vystúpiť ľudia, ktorým sa vzhľadom na ich budúce dôchodky neoplatí. Ešte prednedávnom pritom hovoril, že II. pilier odmieta v mene konsoldácie oslabovať. Toto ale podla neho oslabovanie nie je. Investičný stratég a finančník Michal Nalevanko má na to iný názor. „Nazvyme veci pravými menami. Politici už urobili prvý krok na to, aby II. pilier zmenili na svoju kreditnú kartu. Druhý krok je, že ho zmenia na bankomat,“ hovorí finančník s tým, že s cieľom zneistiť sporiteľov a vybrať si z bankomatu čo najviac peňazí, budeme o II. pilieri z úst politikov počuť veľa poloprávd a zavádzajúcich tvrdení. Pritom práve ich neustále zasahovanie je podľa neho jedným z dôvodov, prečo výnosy z II. piliera môžu byť nižšie. „Pokiaľ by ho politici v minulosti netorpédovali, na účtoch sporiteľov by bolo o dvadsať až osemdesiat percent viac peňazí ako je dnes,“ dodáva. Spoliehať sa však len na druhý pilier, bez ohľadu na zásahy politikov, podľa Nalevanka nie je správne. „Nikdy nebol dizajnovaný tak, aby sa ľudia, ktorí z neho poberajú dôchodok, mohli porovnávať s nemeckými dôchodcami. Ak si niekto predstavuje svoju budúcnosť na dôchodku finančne zabezpečenú, musí sporiť a investovať aj inak,“ vysvetľuje Nalevanko. Ako je to teda s druhým pilierom naozaj? Čo výnosy z neho skutočne ovplyvňuje najviac? A ako sa na dôchodok zabezpečiť bez pomoci štátu? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá investičný stratég a finančník Michal Nalevanko. ​V rozhovore sa dozviete: 3:00 Čo dokáže ovplyvniť výšku dôchodku z II. piliera 7:02 Prečo do II. piliera vstupovali starší ľudia 11:30 Je otvorenie II. piliera oslabenie? 14:33 Vplyv politických rozhodnutí na II. pilier 17:36 Má II. pilier aj dnes význam? 19:41 Dôležitosť iných foriem sporenia 21:33 Kedy s investovaním začať 22:17 Čo si pri investovaní na dôchodok všímať 28:26 Ako vnímať poklesy na trhu 34:12 Realitné fondy a menšie riziko – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Střední školy přijaly 94 procent uchazečů, kteří se hlásili z devátých tříd. Je nabídka středoškolského vzdělání dostatečná? Proč jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly v úspěšnosti? „Náš systém středního školství je decentralizovaný. Je tu čtrnáct krajů, čtrnáct různých veřejných zřizovatelů a struktura škol i jejich kapacity se velmi liší,“ podotýká Miroslav Hřebecký, ředitel neziskové organizace EDUin.

Střední školy přijaly 94 procent uchazečů, kteří se hlásili z devátých tříd. Je nabídka středoškolského vzdělání dostatečná? Proč jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly v úspěšnosti? „Náš systém středního školství je decentralizovaný. Je tu čtrnáct krajů, čtrnáct různých veřejných zřizovatelů a struktura škol i jejich kapacity se velmi liší,“ podotýká Miroslav Hřebecký, ředitel neziskové organizace EDUin.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes je to rok od atentátu na premiér Roberta Fica. Prípad je po roku vyšetrený, strelec obvinený z terorizmu a čaká sa na hlavné pojednávanie. Vláda na výročie atentátu rokuje v Handlovej a osobu atentátnika spája s opozíciou. Ľudia v prieskumoch hovoria, že sa atmosféra za posledný rok zhoršila, mnohí pochybujú, že sa atentát vôbec stal. Ešte nedávno premiéra 855 psychológov a psychiatrov vyzvalo, aby sa správal slušne alebo radšej odišiel z politiky.Smer občanom medzitým dávkuje informácie z vyšetrovania, na ktoré uvalil generálny prokurátor embargo, najskôr fotky krvavého oblečenia, potom aj po operačné jazvy na tele premiéra Fica. Prečo to premiér a Smer robia? Ako sa teda máme rok od atentátu na Slovensku? Zmenilo sa niečo? Stačil Lex atentát s obmedzením verejných zhromaždení a doživotnou rentou pre Roberta Fica? A čo pre Slovensko znamenajú cesty Roberta Fica do Moskvy a fotky s agresorom? Je Slovensko stále platným členom EÚ a NATO? Braňo Závodský sa rozprával s politológom a rektorom BISLY Samuelom Abrahámom.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Dit is de gehele uitzending van dr Kelder en Co waar Jort Kelder belt met Kamerlid Sandra Beckerman (SP), onderweg naar het woonprotest, die strijdt voor lagere huren en meer huizen. Te gast is prof. dr. Theresa Kuhn over de toekomst van de Europese leiders die steeds nationalistischer worden, maar toch ook bij Europa willen horen. De jonge dr. Rozemarijn van Dijk heeft onderzoek gedaan naar hoe politieke partijen meer vrouwen kunnen vinden voor hun kieslijst. En prof. dr. mr. Christiaan Vinkers legt uit waarom Nederland een van de weinige landen is (naast Zweden)  waar de diagnose burn-out nog wordt gesteld. 

Ani 80. rokov nestačilo na to, aby sme sa s vojnou vyrovnali. Koľkí sa prastarých rodičov spýtali, odkiaľ pochádzajú kožuchy v starých skriniach vyše osemdesiat rokov po arizáciách a deportáciách vyše 70-tisíc Židov zo Slovenska.Dodnes sa nájdu mnohí, ktorí brúsia pôsobenie prezidenta Jozefa Tisa do podoby štátnika a ochrancu. Spory sa vedú o to, aké pozitívne, ale aj negatívne vplyvy zohrali Sovieti, špeciálne počas SNP.Výklad dejín je celý pod aktuálnym politickým vplyvom vrátane druhej svetovej vojny. Mení sa podľa toho, v akom režime žijeme, či kto práve vládne.O to viac treba stíchnuť a úpenlivejšie počúvať čoraz tichší hlas tých, ktorí vtedy žili, prežili a bojovali.Moderátor Michal Katuška hovoril v podcaste Dobré ráno s novinárkou, publicistkou Soňou Gyarfášovou, ktorá príbehy pamätníkov zaznamenáva väčšinu svojej kariéry.Zdroje zvukov: STVR, Facebook/Robert Fico, Youtube/Mier Ukrajine, Facebook/Ministerstvo obrany Slovenskej republiky, Denník NOdporúčanie:Ak ste ju ešte nečítali, kniha Pavla Rankova Stalo sa 1. septembra je dobrý spôsob, ako zostať v myšlienkach v ťažkých rokoch 20. storočia. Zamyslenie sa začína vetou, čo všetko sa môže udiať za tridsať rokov plných svetovej vojny a komunistickej totality medzi tromi kamarátmi od momentu, ako sa stretli na levickom kúpalisku.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Significato e storia della Seconda Internazionale. Cosa sono e come nascono i partiti politici ed i sindacati, caratteristiche e idee.

Podle sociologa příliš daníme práci oproti spotřebě a majetku. Možnost politické změny naráží i na to, že se většina voličů v systému neorientuje. „Politici to neinformovaným neprodají, protože by prvně museli vysvětlit, v čem je problém. Radši prodají výjimky ve složitých systémech střední třídě a nemusí měnit celkově neefektivní systém,“ vysvětluje Daniel Prokop z agentury PAQ Research. V jejím výzkumu si 36 % lidí myslí, že stát vydává víc peněz na úředníky než na důchody.

For years, the labels 'left' and 'right' have been used to describe where political parties sit. But are they still useful? - Godinama su se pojmovi 'ljevica' i 'desnica' koristili za opisivanje pozicija političkih stranaka. Imaju li i dalje smisla?

Ve středu si volební plénum Českého olympijského výboru (ČOV) vybere svého předsedu, kdy je poprvé po 20 letech víc než jeden kandidát. „Politici, ale i společnost nechápají, že sport je klíčový,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu stávající předseda ČOV, člen Mezinárodního olympijského výboru Jiří Kejval. „Sport v ČR se nenachází v ideálních podmínkách,“ dodává jeho protikandidát, dosavadní místopředseda ČOV Libor Varhaník.

Kako bismo danas definirali političku ljevicu i desnicu – i imaju li te oznake još uvijek smisla? U ovoj epizodi SBS Examines istražujemo što znače lijeve i desne vrijednosti u Australiji te kako osobne priče i uvjerenja oblikuju političke izbore.

Ve středu si volební plénum Českého olympijského výboru (ČOV) vybere svého předsedu, kdy je poprvé po 20 letech víc než jeden kandidát. „Politici, ale i společnost nechápají, že sport je klíčový,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu stávající předseda ČOV, člen Mezinárodního olympijského výboru Jiří Kejval. „Sport v ČR se nenachází v ideálních podmínkách,“ dodává jeho protikandidát, dosavadní místopředseda ČOV Libor Varhaník.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak vypadají předvolební strategie jednotlivých politických stran? A jaká jsou jejich hlavní témata? „Relevantní témata budou v emoční kampani před létem chybět. Nabízí se, že se budeme bavit o sociální péči, kvalitě vzdělávání, dostupnosti zdravotnictví, energetice. Místo toho to bude mnohem více o emocích a okopávání,“ říká politolog Jan Kubáček.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vypadají předvolební strategie jednotlivých politických stran? A jaká jsou jejich hlavní témata? „Relevantní témata budou v emoční kampani před létem chybět. Nabízí se, že se budeme bavit o sociální péči, kvalitě vzdělávání, dostupnosti zdravotnictví, energetice. Místo toho to bude mnohem více o emocích a okopávání,“ říká politolog Jan Kubáček.

De Brusselse politica Latifa Aït Baala maakt de overstap van de MR naar de PS. Daarmee krijgt de PS er in het Brussels Parlement niet alleen een zetel bij, maar geeft Aït Baala de Brusselse regeringsvorming misschien wel een heel nieuwe wending. Is het netjes dat politici veranderen van partij en ideologie, zoals voetballers veranderen van club? En is het niet raar dat ze hun zetel gewoon kunnen meenemen naar hun nieuwe partij? CREDITS: Journalist Bart Brinckman | Presentatie Yves Delepeleire | Redactie Bart Dobbelaere | Eindredactie Yves Delepeleire, Febe De Fraine | Audioproductie en muziek Brecht Plasschaert | Chef podcast Bart Dobbelaere See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Přijde sem dlouhovlasáč,“ pošeptal Michajlo hochům. „Pobuřuje lidi. Dejte na něj pozor a měli byste zaskočit k šéfové, aby poslala pro Nazara Zacharyče. Bude třeba sepsat protokol. Má všelijaké řeči... Myšlenky pronáší...“ Michajlo je rozhořčen a křičí: „Hrůza, jak se tahle havěť teď rozmnožila!“ To je odstavec z povídky V páře od Antona Pavloviče Čechova, lékaře a spisovatele, kterou napsal v Rusku koncem 19. století.

Demografická krize v Česku! Nejméně narozených dětí od založení republiky! Tak straší čtenáře novinové titulky. A politici už si připravují do kampaně recepty, kterými jistojistě „rozrodí“ české ženy.Politické strany si to často představují jednoduše - zasypeme rodiny penězi, tu zvýšíme rodičák, tu přilepšíme na daních. „Jenže takhle jednoduché to není. Lidi se rozhodují podle jiných věcí. A naopak se ukazuje, že v největších problémech jsou nejbohatší státy,“ říká ve Vlevo dole Václav Dolejší.Že ekonomické pobídky nefungují, si vyzkoušeli například v Polsku nebo v Maďarsku (kam se jezdí učit například šéf ANO Andrej Babiš). Jenže podle statistik nejsou spásná ani řešení skandinávských zemí typu částečné úvazky, otcovská či školky.„Po těchto měkkých opatřeních volají hlavně liberálnější strany. Dlouho se myslelo, jak jim to na severu skvěle funguje, ale i jim porodnost klesá,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Zkrátka ať se politici snaží, jak se snaží, všemožná podpůrná opatření mají jen omezený efekt. A očekávat od nich zázračné zvýšení čísel by bylo naivní. „Politici k tématu přistupují vlastně hrozně cynicky - děti je zajímají jen proto, aby se nám nezhroutil důchodový systém. Když se budoucí plátce narodí, už je jedno, jestli bude mít pediatra nebo jestli najde místo na střední škole. A na matku se mračíme, když s dítětem vystrčí nos z hřiště,“ dodává Lucie Stuchlíková.A nepřemýšlíme nad tím příliš nakonec my všichni? „Byl jsem na semináři v senátu, kde přednášely skoro samé expertky. A ty říkaly, že o pořizování jako společnost příliš složitě přemýšlíme. A že bychom k tomu měli přistupovat víc intuitivně. Prostě zavři oči a roď,“ říká s nadsázkou Václav Dolejší.Chtějí mladí příliš dokonalé hnízdo, nebo alespoň nějaké hnízdo? Co je to spermagedon? A který z českých politiků vyrobil nejvíce budoucích daňových poplatníků? Dozvíte se v čerstvé epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Mentre alcuni leader sovranisti europei si schierano al fianco di Marine Le Pen, la presidente del Rassemblement National tuona contro i giudici in conferenza stampa. Ne parliamo con Michele Marchi, professore di Storia contemporanea all’Università di Bologna. Dopo il rientro del Vicepresidente JD Vance dalla Groenlandia, domani sarà la premier danese Mette Frederiksen a visitare l’isola di ghiaccio. Ne parliamo con Dwyane Ryan Menezes, fondatore e direttore del Polar Research and Policy Initiative (PRPI), Anderson Osthagen, professore di Relazioni internazionali all’High North Center e Senior Researcher al Fridtjof Nansen Institute, Andreas Raspotnik, Direttore dell’High North center, centro studi sull’Artico dell’Università di Bodø, ed Emilio Cozzi, giornalista ed autore di “Geopolitica dello spazio” (il Saggiatore).

Česko míří k výraznému navyšování výdajů na obranu. Mezi koalicí a opozicí ale zatím chybí dohoda o jeho pokračování i po listopadových volbách. Politici navíc budou potřebné desítky miliard korun teprve hledat. Podle ekonomického novináře Filipa Zelenky přitom vládu pronásleduje rozpočtový zásek v podobě zrušení superhrubé mzdy. V jak obtížné situaci se Česko nachází?Host: Filip Zelenka - redaktor týdeníku RespektČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

O volebních výsledcích ze všeho nejvíc rozhodují nálady. Radost, naděje, nespokojenost nebo strach. Zatímco opozici to došlo už dávno, a tak v kampani přednostně sází na emoce, vláda si sama nezřídka šlape po svém štěstí. Přitom by často stačilo, kdyby se pokusila odhadnout následky svého počínání.

Národní centrála proti organizovanému zločinu odkryla obří korupční kauzu v největší české nemocnici – Fakultní nemocnici Motol. Jak by mělo zareagovat ministerstvo zdravotnictví? A jak zajistit, aby se do budoucna něco podobného nemohlo opakovat? Poslechněte si debatu českých politiků a političky u kulatého stolu.

Je potřeba zvyšovat výdaje na obranu a posílit evropské křídlo na to, shodly se vládní strany a Piráti na speciální schůzce svolané premiérem Petrem Fialou (ODS). Politici hnutí ANO a SPD na schůzku nepřišli. „Jejich voliče v danou chvíli zahraniční politika příliš nezajímá,“ vysvětluje v Interview Plus politolog Lubomír Kopeček a dodává: „Promítá se do toho optika předvolební kampaně. V tuto chvíli je to silný hybatel.“