Podcasts about politici

Do komunálních a senátních voleb v Česku zbývá devět dní. Ulice i okolí hlavních silničních tahů lemují billboardy stran a hnutí, předvolební boj se odehrává také na sociálních sítích. Na co letos kandidáti vsadili? „Politici se naučili neslibovat tolik toho, co nemůžou zařídit. Snaží se dát alespoň nějakou emoci,“ říká expertka na politickou komunikaci Denisa Hejlová. V rozhovoru také hodnotí nový televizní kanál Donalda Trumpa i to, zda se Česku daří budovat vlastní značku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

De Dekkingsgraad is de tweewekelijkse nieuwspodcast van Pensioen Pro. Daarin lichten redacteuren van Pensioen Pro in ongeveer een half uur het belangrijkste pensioennieuws van de afgelopen periode toe. In deze aflevering: De pensioenen van politici, die het kabinet op 1 januari 2028 wil overdragen naar ambtenarenpensioenfonds ABP. Volgens het fonds zelf is die datum niet te halen. Waarmee dat te maken heeft, vertelt redacteur Olaf Boschman. BpfBouw verkiest BlackRock als voorkeurskandidaat voor het fiduciair beheer, boven Achmea Investment Management. Waarom, vertelt redacteur Sameer van Alfen. En pensioenfonds Schoonmaak hield tegen eerdere plannen in de dollarafdekking vorig jaar op 75%. Aandacht voor de dollarafdekking is een bredere trend onder fondsen, vertelt redacteur Tjibbe Hoekstra. Presentatie: Ilse AkkermansSee omnystudio.com/listener for privacy information.

(1) Politici op eerste rij bij pausbezoek aan Frankrijk (2) 1 op 75 mensen kan geen boertjes laten, de oplossing: botox (3) Joeri Buiten: de (Vlaamse) Gaai (4) Nieuwe Feiten Checker: is er 140 miljoen cash gevonden bij hoge functionaris van het Oekraïense leger? (5) Hugo Matthysen

De schokkende documentaire NAZA van Rachel Szor en Yuval Abraham over de modus operandi van het Israëlische leger zorgt voor grote ophef. “Militairen vertellen over het doden van Palestijnen alsof het de meest neutrale, simpele job is die ze doen”, zegt filmrecensent Ruben Aerts. ­ De film werd internationaal bekroond, maar lokt in Israël extreme reacties uit. Politici halen uit naar de makers, extreemrechtse actievoerders bedreigen hen en ook de anonimiteit van de getuigen komt onder druk te staan. “Je ziet een consensus in die samenleving: die film mag niet waar zijn”, zegt Midden-Oostenexpert Jorn De Cock. ­ Wat legt de film bloot over de Israëlische oorlogsvoering in Gaza? En welke prijs betalen de makers voor dat verhaal? ­ Kop of munt is terug. Wil je de nieuwste aflevering van onze economiepodcast Kop of munt beluisteren? Luister en volg hier: De Standaard Spotify Apple podcasts ­ Journalist Jorn De Cock| Presentatie Lise Bonduelle| Redactie Lise Bonduelle, Illa De Preter Eindredactie Illa De Preter, Lise Bonduelle| Audioproductie Brecht Plasschaert| Muziek Brecht PlasschaertSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Terwijl de Wetstraat zich vastbijt in begrotingstabellen, subsidies en mogelijke belastingverhogingen, groeit de onrust over een heel ander dossier: artificiële intelligentie. Bert Bultinck van Knack en Jan De Meulemeester van Trends laten deze week hun licht schijnen over onze begroting, de waterfactuur en de risico's van AI.Hosts: Bert Bultinck en Jan De MeulemeesterProductie: Jens Leen Trends is een podcastkanaal van de redactie van Trends.--- --- Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.

Respektování s Erikem Taberym, Silvií Lauder a Jánem Markošem v Českých Budějovicích. Moderuje Barbora Kroužková.

Úspešný podnikateľ a konkurzný právnik v minulosti bol právoplatne odsúdený za úplatok, dnes zverejňuje svoju čiernu listinu parazitov a tvrdí, že chce očistiť štát. Zaviedol by napríklad imperatívny mandát poslanca a sľubuje nižšiu DPH na prvé bývanie. S kým to chce presadiť? V politickej debate sa Hana Kostelníková zhovára s predsedom strany Právo na pravdu Zoroslavom Kollárom. Zoroslav Kollár chcel, aby sa súčasná vláda vysporiadala s tým, čo sa dialo medzi rokmi 2020 až 2023 a zlepšila hospodárenie. V oboch prípadoch ho sklamala a preto vstupuje do politiky.

„Izraelští politici se v tuto chvíli nepředhánějí v tom, kdo dříve zajistí zemi mír, kdo konečně vyřeší izraelsko-palestinský konflikt, ale naopak kdo bude vůči Palestincům drsnější,“ říká vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček. Co lze očekávat od říjnových voleb v Izraeli? Dojde k obnově mírových jednání mezi Washingtonem a Teheránem? A jak s aktuální geopolitickou situací souvisí turné britského zpěváka Eda Sheerana?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět se skutečně nachází ve velmi napjatém bodu zlomu. Stačí málo, aby tady někdo jiskrou zapálil velký požár.“ Bývalý velvyslanec a externí poradce prezidenta Petra Pavla Petr Kolář otevřeně říká, že má ze současného vývoje obavu. Mluví o válce na Ukrajině, Rusku, Blízkém východě i o Spojených státech, které už podle něj nejsou stejným spojencem, jakého Evropa znala dřív. Česko podle něj zároveň stále není dostatečně připravené na situaci, kdy by se bezpečnostní hrozba stala skutečností. „Problém je v tom, že řada běžných lidí primárně řeší svou peněženku a svou současnost,“ varuje. Část společnosti podle něj dává před svobodou přednost jistotě a pohodlí a nechce slyšet o rizicích, která by tenhle klid narušila. Kolář s nadsázkou říká, že by člověk před získáním volebního průkazu mohl projít základním testem občanské způsobilosti, ale kritický je také k české politice. Demokratická opozice se podle něj místo spolupráce tříští a sama eliminuje, zatímco politici napříč tábory nedokážou ani v zásadních otázkách budovat vzájemnou důvěru. V době, kdy může být nutné se rychle shodnout na obraně a bezpečnosti země, se podle Koláře Česko příliš často jen „okopává“. Zároveň odmítá představu Petra Pavla jako skutečného lídra opozice. Prezident je podle něj konzistentní v názorech, které zastával dávno před současnými politickými střety a jeho bezpečnostní postoje vycházejí z vlastní zkušenosti. „Prezident není naivní hlupáček, je to praktik, který zažil, co to je mít i reálnou válku,“ dodává. Exdiplomat reaguje i na informace o údajné operaci, která má prostřednictvím tlaku na lidi kolem Petra Pavla oslabit prezidenta a odradit ho od další kandidatury. Sám je mezi zmiňovanými lidmi a odmítá představu, že by právě on prezidenta řídil nebo „štengroval“ proti Andreji Babišovi. „Intrika k politice patří a vždycky patřila. Ale vždycky jsem si říkal, že vyplácat patrony na slepý cíl, je přece hloupost,“ říká s tím, že podobné útoky by podle něj Pavla spíš utvrdily v tom, že další kandidatura má smysl. Mluví přitom i o postupném obnovení dialogu mezi prezidentem a premiérem, svém podílu na jejich prvních jednáních, sporu kolem Filipa Turka a SMS Petra Macinky i o tom, proč má za to, že Petr Pavel dnes druhý mandát zvažuje jinak než ještě před časem. Jak blízko je podle Petra Koláře svět širšímu konfliktu? Proč považuje pohodlí a nezájem části voličů za problém demokracie? Dokáže se česká politika v případě skutečné krize semknout? A proč je přesvědčený, že tlak na okolí Petra Pavla prezidenta od další kandidatury neodradí? I to se dozvíte v rozhovoru.

Op Prinsjesdag en bij de Algemene Politieke Beschouwingen moeten partijen en hun aanvoerders laten zien waar ze voor staan; hun eigen geluid helder doen klinken en hun waarden en aanpak effectief zien te maken. Dan draait het steeds om de inhoud en de stijl waarmee zij die overtuigend weten te maken. Dr. Carola Schoor van het Centre for Professional Learning van de Universiteit Leiden ontwikkelde een model met zes archetypen van politieke stijlen (zie hier een schema met de politieke leiders van 2026). Haar Handboek politieke stijl is een eyeopener voor politici en hun medewerkers. Maar ook voor kritische beschouwers in de media en voor iedereen die belangstelling heeft voor politieke ontwikkelingen en hun diepere grondslagen. Jaap Jansen en PG Kroeger praten met haar. *** Deze aflevering is mede mogelijk gemaakt met donaties van luisteraars die we hiervoor hartelijk danken. Word ook vriend van de show! Deze aflevering bevat een advertentie van Bestuursfilosoof. Ga naar bestuursfilosoof.nl en ontdek wat een bestuursfilosoof voor jouw organisatie kan betekenen. Daar vind je verhalen, beloften en aanbod en vraag je in één klik een kennismaking aan. Heb je belangstelling om in onze podcast te adverteren of ons te sponsoren? Zend ons een mailtje en wij zoeken contact. *** Politieke stijl en de vragen en uitdagingen daarbij zijn bijna zo oud als de wereld, laat Schoor zien. Het 'denken, doen en zeggen' dat politici kenmerkt, is nauw verbonden aan wat Aristoteles al identificeerde als de logos, ethos en pathos waarmee een politicus werkt. Denkt hij of zij sterk rationeel of intuïtief? Is-ie volks of deel van de elite? Politicus of buitenstaander? Die kenmerken bepalen de stijl en het optreden van vrouwen en mannen in het politieke bedrijf. Carola schoor maakte een handig schema van de zes stijlen met daarin de politieke leiders van 2026. Regent Samenwerker Probleemoplosser Activist Boze burger Orakel De regent hoorde duidelijk bij de decennia van na 1848, maar verloor in de jaren ’60 van de vorige eeuw veel van zijn attractie. Daar tegenover kwam al vroeg de activist op, bijvoorbeeld ‘Us Ferlosser’, Domela Nieuwenhuis, bij het geknechte volk het vuur opstookte. Omtzigt was niet de eerste. Een variatie daarop zijn boze-burgerpolitici, die als populist de ‘gewone mensen’ centraal stelden die zij als enigen wél begrepen. Die doken al in de jaren ‘20 op en na de oorlog in de CPN en bij Boer Koekoek, op links en op rechts. Ook Fortuyn was niet zoveel nieuws. De verzuiling legde nadruk op politici die als regent de weg wezen, maar zich van daaruit nadrukkelijk gingen ontplooien als 'samenwerker', die zorgde voor brede consensus en conflictmijding. Carola Schoor ziet dat duidelijk in de ontwikkeling van Ruud Lubbers. In de actuele Haagse politiek zijn Rob Jetten en Jesse Klaver karakteristiek voor de stijl van samenwerker. Henri Bontenbal ook, maar met zijn 'bèta-brein' past op hem ook het stempel ‘probleemoplosser'. En Klaver moet opletten dat zijn achterban in hem ook wat van de activist kan herkennen. Veel complexer vindt Schoor hoe het VVD-leiderschap zich ontwikkelde. Mark Rutte ontplooide zich sterk als samenwerker, maar na zijn vertrek leek Dilan Yesilgöz zich warempel meer te presenteren als regent - zoals vroeger Hans Wiegel. Dat maakte in de Schoof-coalitie de omgang met boze-burgerpolitici als Geert Wilders en Caroline van der Plas en zo'n 'verlosser' als Omtzigt al complex, maar zeker niet minder in de huidige minderheidscoalitie met Jetten en Bontenbal en met oppositieleider Klaver. Dit kan eigenlijk niet goed gaan, denkt Schoor. *** Verder lezen Carola Schoor – Handboek politieke stijl Voor de kijkers thuis (De Groene Amsterdammer, 10 september 2026) Petra de Koning – Mark Rutte Bas Erlings – Het spel van de populist *** Verder luisteren Stijlen van samenwerken 604 – D66 en CDA hadden in de kabinetsformatie te veel haast, daardoor gaat het nu zo stroef 599 - Ingrijpende plannen, maar krijgt het kabinet-Jetten voldoende steun? 591 – Honderd dagen kabinet-Jetten 563 - Als minderheid meerderheden maken 562 - De uitgestoken hand van D66, VVD en CDA 550 - Dick Schoof, een premier om van te leren Stijlen van politici 293 - Hoe houd je een boeiende toespraak en wat moet je vooral niet doen? 557 – Hoe overleeft Rob Jetten het premierschap? Uitdagingen en risico's voor de nieuwe minister-president 181 - Voor nieuwe Kamerleden en bewindslieden: lessen van Jet Bussemaker 579 - De geur van wilde beesten - hoe overleeft een minister de eerste weken? 64 - Wim Kok, een leven op eigen kracht - gesprek met biograaf Marnix Krop 461 - Ruud Lubbers zag het een slag anders 401 - Adieu Dries! 443 – Negen premiers en een explosief Oranjehuis *** Tijdlijn 00:00:00 – Deel 1 00:47:00 – Deel 2 01:20:31 – Deel 3 01:39:32 – EindeSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Při sledování české politiky má někdy člověk chuť si dát nohy na stůl, zapnout televizi a pozorovat to hemžení. Při obzvlášť výživných výkonech si k tomu ještě koupí několik kilo popcornu. Přesně to jsme v tomto díle podcastu Kecy a politika udělali. Mluvili jsme sice o vážných tématech, ale při komentování některých situací jsme si přece jenom museli nacpat břicho pečenou kukuřicí, abychom si aspoň na chvíli vytvořili iluzi, že je to špatný film, který odejde se závěrečnými titulky.Amatérismus ministra zahraničí, který přijel na rozhovor s fiktivní osobou v kukle, která se vydávala za fiktivní osobu v kukle, je fakt skvělý výkon. Nechal se přitom ještě natočit a přivést do problémů vlastní ochranku, což je výkon hodný zkušeného mystifikátora.To jiný popcornový politik, Tomio Okamura, byl nedávno na šestidenní oficiální návštěvě Číny a veřejnosti nesdělil, co tam vlastně dělal. Nesdělil to ovšem ani prezidentu republiky a předsedovi Senátu, kteří spoluvytvářejí zahraniční politiku státu. Vysvětlení by to chtělo už jenom proto, že za pár dní tam odjíždí na bezpečnostní konferenci ministr obrany Zůna. Kdo ho tam poslal a co tam bude dělat?Otázky jsou důvodné už jenom proto, že před pár dny bezpečnostní výbor Sněmovny projednával čínskou kyberšpionáž v Česku. Minulý rok také česká vláda poprvé veřejně připsala kybernetický útok Číně, a to na síť Ministerstva zahraničních věcí. Akce, kterou prováděla hackerská skupina APT31 navázaná na čínské tajné služby, probíhala v letech 2022–2024 a rozkrýt nám tuto akci pomáhali zahraniční partneři. Loni také vláda poprvé zakázala čínskou investici do pozemní satelitní stanice.Když se novináři ptají Okamury na smysl nedávné návštěvy, odpoví, že chce zpět zavést přímé letecké linky do Prahy a hlavně do Národního muzea přivést terakotovou armádu. Otázka zní: Proč dělat restart vztahů s Čínou? Jaký je český národní zájem mít nadstandardní vztahy se zemí, která v západním světě systematicky vykrádá duševní vlastnictví a je hlavním spojencem válčícího Ruska?

„Pribúdajú politické útoky, ktoré hrozby motivujú. Mnohí politici s autoritárskymi tendenciami prijímajú opatrenia, ktoré umlčujú médiá a ich slobodu. Dnes by som povedal, že skôr sa snažia títo nepriatelia novinárov zabiť médiá ako novinárov. Napriek tomu fyzické hrozby existujú a nie je, žiaľ, vylúčené, že by v Európe zabili opäť novinára alebo novinárku“ – Pavol Szalai z Reportérov bez hraníc.Studená sprcha pre slobodu slova a blízkych zavraždenej maltskej novinárky Daphne Caruany Galiziovej. Deväť rokov po bombovom útoku, pri ktorom prišla o život, odišiel muž obvinený z objednávky vraždy zo súdu ako slobodný človek. Magnát Yorgen Fenech. Daphne pritom odkrývala vzťahy medzi mafiou a maltskou politikou. Krátko pred atentátom sa chystala publikovať text o príbuznom tohto miliardára.Tento verdikt otvára aj starú ranu u nás na Slovensku, kde spravodlivosť v prípade vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej rovnako naráža na stenu pri otázke hlavného objednávateľa. Keď si k tomu prirátame čerstvý prípad europoslanca Ľuboša Blahu, ktorý v reakcii na investigatívny článok zverejnil súkromné adresy novinárov a spravil z nich terče, vynára sa mrazivá otázka: Stávajú sa z Európy opäť lovné revíry na novinárov?Pozrime sa na to s Pavolom Szalaiom z medzinárodnej organizácie Reportéri bez hraníc.

„Pribúdajú politické útoky, ktoré hrozby motivujú. Mnohí politici s autoritárskymi tendenciami prijímajú opatrenia, ktoré umlčujú médiá a ich slobodu. Dnes by som povedal, že skôr sa snažia títo nepriatelia novinárov zabiť médiá ako novinárov. Napriek tomu fyzické hrozby existujú a nie je, žiaľ, vylúčené, že by v Európe zabili opäť novinára alebo novinárku“ – Pavol Szalai z Reportérov bez hraníc.Studená sprcha pre slobodu slova a blízkych zavraždenej maltskej novinárky Daphne Caruany Galiziovej. Deväť rokov po bombovom útoku, pri ktorom prišla o život, odišiel muž obvinený z objednávky vraždy zo súdu ako slobodný človek. Magnát Yorgen Fenech. Daphne pritom odkrývala vzťahy medzi mafiou a maltskou politikou. Krátko pred atentátom sa chystala publikovať text o príbuznom tohto miliardára.Tento verdikt otvára aj starú ranu u nás na Slovensku, kde spravodlivosť v prípade vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej rovnako naráža na stenu pri otázke hlavného objednávateľa. Keď si k tomu prirátame čerstvý prípad europoslanca Ľuboša Blahu, ktorý v reakcii na investigatívny článok zverejnil súkromné adresy novinárov a spravil z nich terče, vynára sa mrazivá otázka: Stávajú sa z Európy opäť lovné revíry na novinárov?Pozrime sa na to s Pavolom Szalaiom z medzinárodnej organizácie Reportéri bez hraníc.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Nový školní rok začíná pro rodiče a děti nejistotou, jak vlastně bude české školství za pár let vypadat. Ministr školství Robert Plaga spolu s dalšími vládními politiky otevřel debatu o zásadních změnách, od podoby letních prázdnin a přijímaček přes zákaz mobilů na školách až po možné zrušení devátých tříd. Některé návrhy se ukázaly jako vypuštěné balonky, jiné Babišova vláda myslí vážně. Co by jednotlivé změny znamenaly pro děti, rodiče i samotné školy? Ve Studiu N odpovídá psycholožka Vlaďka Bartáková. Kratší prázdniny, zákaz mobilů a konec devítek? „Nevím, proč se takhle utrhli ze řetězu. Každý střílí od boku něco jiného,“ komentuje Vlaďka Bartáková sérii návrhů vládních politiků. Stát by podle ní měl při změnách, které se dotýkají dětí a rodičů, srozumitelně vysvětlovat, co skutečně plánuje, a ne rozvíjet debaty na Facebooku. „Nemají snad na ministerstvu školství odbor, který má komunikovat témata, na kterých pracují?“ upozorňuje Bartáková na chybějící strategickou komunikaci. „Jako psycholožka v rámci krizí bych potřebovala, aby stát komunikoval a vytvářel bezpečí, a ne ohrožení. Co na to mám říct? Takhle ne.“ Velkou bouři na sociálních sítích způsobil během prázdnin ministr Plaga nejasným dumáním nad délkou letních prázdnin. Později vysvětloval, že se jejich podoba zatím měnit nebude. Dva měsíce volna jsou podle psycholožky pro děti důležité kvůli regeneraci i přirozenému vývoji. „Ke zregenerování je potřeba víc než jeden týden. V čase, kdy nemusí být v institucionálním drilu, mají často možnost vyrůst jiným způsobem,“ vysvětluje. „Pokud jste rodiče, naschvál se podívejte, s jakou velikostí bot vaše děti vystupovaly ze školy a jakou budete potřebovat po prázdninách.“ Podle Bartákové navíc podobné nápady přicházejí pro rodiče v nejhorší možnou chvíli. „Když jste rodič, musíte myslet daleko dopředu. V lednu už například nakupujete příměstské tábory na léto.“ Apeluje proto na politiky, aby během prázdnin nestříleli od boku nápady, které v rodinách jen vyvolávají nejistotu. Dnešní děti a dospívající navíc podle ní vyrůstají pod výrazně větší psychickou zátěží než předchozí generace. Vedle klimatické krize a dalších náročných informací, ke kterým se dostávají prostřednictvím technologií, jsou podle ní vystavené také systémům sociálních sítí, které útočí na jejich přirozené psychologické mechanismy. Politici by proto podle ní měli místo moralizování dětí a rodičů tlačit na regulaci firem, které tyto technologie vytvářejí. „Jsme hozeni do hořící kádě a musím říkat dětem, aby se nespálily. Já ale potřebuju, aby v té kádi už nehořelo,“ říká. Překvapil ji proto návrh na plošný zákaz mobilů ve školách. Podle Bartákové už školy mají nástroje, jak používání telefonů regulovat samy – prostřednictvím školních řádů a pravidel, která mohou společně s dětmi nastavovat. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Politici porušujú, ignorujú a menia ústavu, ktorá je u nás najslabšie chránená z celej EÚ, hovorí Vincent Bujňák z Katedry ústavného práva Právnickej fakulty Univerzity Komenského. Referendum podľa neho treba opraviť a kvórum odstupňovať podľa právnej sily zákona. Potrebujeme druhú komoru parlamentu zloženú zo zástupcov regiónov? Ak by sme mali novú ústavu, schvaľovali by ju aj tak súčasní politici, a tak si netreba robiť ilúzie o výsledku. V susednom Maďarsku vidí v ústavných zmenách veľký problém.V podcaste s ústavným právnikom Vincentom Bujňákom sa dozviete:– od 1. minúty – že napriek politickým oslavám dňa ústavy ju máme najslabšie chránenú v celej EÚ;– po 2:30 – ako viaceré doterajšie parlamenty ignorovali, porušovali a nerešpektovali ústavu;– od 5:30 – ako sa dá chrániť ústava pred častým zneužívaním politikmi a ako to funguje v zahraničí;– po 7:30 – či potrebujeme novú ústavu a či by to nebol rovnaký problém, ak by ju schvaľovali rovnakí politici;– od 11:30 – kde je najväčšia diera v slovenskej ústave;– po 13:30 – že prípadnú novú ústavu by mali schváliť občania v referende;– od 15:00 – či by prípadná nová ústava znamenala bod nula;– po 16:00 – že podpredseda parlamentu nahlas rozmýšľal o ovplyvňovaní ústavného súdu;– od 18:00 – či potrebujeme druhú komoru parlamentu, akýsi senát, aby ten, kto vyhrá voľby, nemohol všetko;– po 19:20 – že treba brzdiť legislatívny proces a v ústave obmedziť skrátené legislatívne konanie;– od 21:00 – aké diery treba zaplátať;– po 23:00 – že druhá komora parlamentu by sa dala obsadiť regionálnymi politikmi a mohla by aj ušetriť peniaze;– od 24:00 – či by mala bať STVR chránená v ústave;– po 26:30 – či by sme nemali posilniť veto prezidenta a či to nevyvolá pat a brzdenie reforiem;– od 29:00 – čo by sa malo urobiť s referendom;– po 31:00 – že referendum môže mať aj nezamýšľané dôsledky a vďaka nemu sa prezidentom stal Ivan Gašparovič;– od 33:00 – že kontrola referendových otázok je oveľa lepšia ako kontrola zmien ústavy v parlamente;– po 36:30 – ako by sa referendové kvórum dalo odstupňovať podľa sily zákona;– od 38:30 – že miestne referendum má nejasné pravidlá a teoreticky ho možno ignorovať;– po 40:00 – že bývalý maďarský prezident Sulyok sa zrejme nedosúdi návratu do funkcie;– od 41:00 – kde je problém s maďarskými ústavnými zmenami;– po 42:00 – či sa Peter Magyar zbavuje oponentov a betónuje sa pri moci;– od 43:00 – že u nás by maďarské zmeny boli protiústavné.

Politici porušujú, ignorujú a menia ústavu, ktorá je u nás najslabšie chránená z celej EÚ, hovorí Vincent Bujňák z Katedry ústavného práva Právnickej fakulty Univerzity Komenského. Referendum podľa neho treba opraviť a kvórum odstupňovať podľa právnej sily zákona. Potrebujeme druhú komoru parlamentu zloženú zo zástupcov regiónov? Ak by sme mali novú ústavu, schvaľovali by ju aj tak súčasní politici, a tak si netreba robiť ilúzie o výsledku. V susednom Maďarsku vidí v ústavných zmenách veľký problém.V podcaste s ústavným právnikom Vincentom Bujňákom sa dozviete:– od 1. minúty – že napriek politickým oslavám dňa ústavy ju máme najslabšie chránenú v celej EÚ;– po 2:30 – ako viaceré doterajšie parlamenty ignorovali, porušovali a nerešpektovali ústavu;– od 5:30 – ako sa dá chrániť ústava pred častým zneužívaním politikmi a ako to funguje v zahraničí;– po 7:30 – či potrebujeme novú ústavu a či by to nebol rovnaký problém, ak by ju schvaľovali rovnakí politici;– od 11:30 – kde je najväčšia diera v slovenskej ústave;– po 13:30 – že prípadnú novú ústavu by mali schváliť občania v referende;– od 15:00 – či by prípadná nová ústava znamenala bod nula;– po 16:00 – že podpredseda parlamentu nahlas rozmýšľal o ovplyvňovaní ústavného súdu;– od 18:00 – či potrebujeme druhú komoru parlamentu, akýsi senát, aby ten, kto vyhrá voľby, nemohol všetko;– po 19:20 – že treba brzdiť legislatívny proces a v ústave obmedziť skrátené legislatívne konanie;– od 21:00 – aké diery treba zaplátať;– po 23:00 – že druhá komora parlamentu by sa dala obsadiť regionálnymi politikmi a mohla by aj ušetriť peniaze;– od 24:00 – či by mala bať STVR chránená v ústave;– po 26:30 – či by sme nemali posilniť veto prezidenta a či to nevyvolá pat a brzdenie reforiem;– od 29:00 – čo by sa malo urobiť s referendom;– po 31:00 – že referendum môže mať aj nezamýšľané dôsledky a vďaka nemu sa prezidentom stal Ivan Gašparovič;– od 33:00 – že kontrola referendových otázok je oveľa lepšia ako kontrola zmien ústavy v parlamente;– po 36:30 – ako by sa referendové kvórum dalo odstupňovať podľa sily zákona;– od 38:30 – že miestne referendum má nejasné pravidlá a teoreticky ho možno ignorovať;– po 40:00 – že bývalý maďarský prezident Sulyok sa zrejme nedosúdi návratu do funkcie;– od 41:00 – kde je problém s maďarskými ústavnými zmenami;– po 42:00 – či sa Peter Magyar zbavuje oponentov a betónuje sa pri moci;– od 43:00 – že u nás by maďarské zmeny boli protiústavné.

Několik desítek lidí s velkým vlivem se spojilo a chtějí u politiků prosadit kroky, které evropská ekonomika rozhodně potřebuje. Zajímavé je, že součástí jsou i tři elitní média. EU mezitím dostala facku v islandském referendu – proč jí Islanďané dali košem? Vysvětlujeme taky novou obchodní válku Donalda Trumpa a vzpomínáme na jednoho skvělého chlapa. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

„Politici rádi líčí důchodce jako parazity, na které mladí musí dřít, kvůli kterým se musí uskromňovat. Jenomže ta představa, že když se někomu vezme, jinému bude přidáno, je zcela naivní. Peníze, o které Fialova loupežná družina připravila důchodce, vyletěly komínem,“ říká publicista a písničkář Ivan Hoffman v pravidelném ohlédnutí za událostmi uplynulých měsíců s Martinou Kociánovou. 31.08.2026, www.RadioUniversum.cz

Na de verwoestende overstromingen komt de hulpverlening in Nepal maar moeilijk op gang. Hoe komt dat? IJsland start geen gesprekken met de EU om te praten over toetreding tot de Europese Unie. In een referendum heeft 52,8 procent van de IJslanders daar namelijk "nei" op gezegd, wat nu? En Anders-voorzitter Frederik De Gucht vindt dat politici te veel vakantie hebben. Wat vinden parlementsleden daar zelf van?

con Denise Cicchitti e Massimo Di Lecce

Mona Keijzer lanceert een nieuwe ‘sociaal-conservatieve' partij. Opiniemaker Wierd Duk wenst haar alle goeds. ,,Maar het is natuurlijk een schande dat rechtse politiek in Nederland zo verdeeld is”, zegt Duk in een nieuwe aflevering van de podcast Het Land van Wierd Duk. ,,Een grote meerderheid van de kiezers wil centrumrechtse politiek en wat ze krijgen is politici met veel te grote ego's, die verdwalen in complottheorieën, verkapt racisme en onderlinge vetes.” Misschien kan Keijzer enige orde aanbrengen in deze – ook morele - chaos, hoopt Duk. Verder in de podcast: wat doet de topman van de CIA in Moskou? En Maarten van Rossem kan niet tellen.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Send us Fan MailDeuteronomium 27:19 “Daar rus 'n vloek op elkeen wat nie reg laat geskied aan 'n vreemdeling, 'n weeskind of 'n weduwee nie! Dan moet die hele volk antwoord: ‘Amen!'” Wanneer dinge om ons te vinnig verander, voel dit soms of ons ou tradisies wegraak. Ek dink dis heeltemal natuurlik om dan bang te wees. Politici stry en mense kies kante. Intussen worstel gewone mense soos ek en jy met moeilike vrae: Hoeveel verandering kan ons eintlik hanteer? Waar ontmoet deernis en gesonde verstand mekaar?Terwyl jy oor hierdie vrae dink, kyk na:Deuteronomium 27:19: Vervloek is elkeen wat die reg van 'n vreemdeling, 'n weeskind of 'n weduwee skend.Dit is baie kragtige woorde. Dit wys God is doodernstig  oor hoe sy mense die mees kwesbare mense behandel—insluitend die buitestaander en die vreemdeling.Natuurlik is dit ingewikkeld. Regerings moet moeilike besluite neem. Maar vir my en jou, as volgelinge van Jesus, is die opdrag duidelik. Wanneer ons 'n nuwe mens sien, sien ons nie in die eerste plek 'n bedreiging vir ons eie lewenswyse nie. Ons sien iemand wat na die beeld van God geskep is. Ons sien iemand vir wie Christus gesterf het.Onthou ook: die Evangelie self het begin te midde van 'n groot botsing tussen verskillende kulture. Jesus het grense afgebreek deur saam met uitvaagsels te eet, melaatses aan te raak en nie-Jode te verwelkom. Hy was nie bang dat sy kultuur sou verwater nie. Hy het juis 'n nuwe Koninkryk begin waar elke stam en taal saamhoort.Hier is my uitdaging aan jou: Kyk jy na vreemdelinge en nuwelinge deur die lens van vrees, of deur die oë van Christus? Dit is beslis moeilik. Dit mag ons ons eie gemak kos. Maar die kruis was ook nie gemaklik nie.Ons roeping is nie om ons kultuur ten alle koste te beskerm nie. Dit is om Christus ten alle koste te weerspieël. Ons moet regverdig, barmhartig en liefdevol wees—selfs teenoor die vreemdeling by ons poort. Dit is hoe die Koninkryk werk.Want dit is God se Woord. Vars … vir jou … vandag.Support the showEnjoying The Content?For the price of a cup of coffee each month, you can enable Christianityworks to reach 10,000+ people with a message about the love of Jesus!DONATE R50 MONTHLY

Česká republika se aktuálně potýká s extrémním suchem, v červnu jsme zaznamenali absolutní teplotní rekord a české vodní toky sužuje akutní nedostatek vody. Do české debaty se tak opět vrací téma klimatické krize a globálního oteplování. Na ministerstvu životního prostředí ovšem vládnou Motoristé a ústřední roli zde hraje suspendovaný Filip Turek. Proč vypadá česká debata o klimatu tak, jak vypadá? Jakou mají aktuálně strategii klimatičtí dezinformátoři a existuje stále naděje na změnu kurzu? O tom si v novém dílu Studia Alarm+ povídáme s chemikem Danielem Kortusem, autorem instagramového profilu Klimatomluva. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Na vijf jaar in ambt neemt Francesco Veenstra afscheid als Rijksbouwmeester. In deze aflevering blikt hij terug op deze periode, waarin hij te maken kreeg met meerdere ministers en een luide oproep om veel en snel te bouwen. Deze aflevering in het kort:☑️ Francesco Veenstra kijkt terug op vijf jaar Rijksbouwmeesterschap☑️ Welke adviezen zijn wél opgevolgd en welke verdwenen in een la☑️ Optoppenen splitsen valt in de praktijk nogal tegenVijf jaar lang was Francesco Veenstra van Vakwerk in Delft het architectonische geweten van de rijksoverheid. In 2021 volgde hij Floris Alkemade op als Rijksbouwmeester. Komende maand neemt hij afscheid in die rol. Samen met rijksadviseurs Jannemarie de Jonge en Wouter Veldhuis adviseerde hij ministeries en het Rijksvastgoedbedrijf over ruimtelijke kwaliteit. Het woord 'wooncrisis' neemt hij liever nog steeds niet in de mond. Hij spreekt liever van een land in transitie, omdat dit volgens hem hoopvoller klinkt. In dit gesprek blikt hij open terug op wat hij wel en niet voor elkaar kreeg. Zijn boodschap? Kwaliteit moet altijd voorop staan, ook onder tijdsdruk. En daar gaat het in Nederland nog wel eens mis.

Vláda hodlá zrušit eurocentra, která v krajích poskytují občanům informace o Evropské unii a výhodách plynoucích z našeho členství. „Zapadá to do konceptu kulturních válek, kdy vláda útočí na Brusel, neziskové organizace nebo veřejnoprávní média. Zejména menší koaliční partneři tak chtějí udělat radost svým voličům a premiér jim to toleruje,“ hodnotí v Interview Plus europoslanec a ekonom Luděk Niedermayer (TOP 09).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Ve Spojených státech se rekordně rychle šíří spalničky. Momentálně je nejvíc případů za posledních 35 let. Jen za letošek zatím na 2400, vyžádalo si to i několik obětí. K očkování nyní vyzývají i politici, kteří doposud byli jeho odpůrci, například ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší. Jak se k vakcinaci vyjadřoval doposud a co teď říká ke spalničkám? V čem se liší přístup prezidenta Donalda Trumpa? Jak na rozporuplná tvrzení o dopadech očkování reaguje americká společnost? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Vedení Prahy tento týden vrátilo kulturní centrum Stalin u bývalého pomníku sovětského diktátora na Letné do tržního řádu. Bude tak moct dál fungovat. Jaký je význam tohoto místa? Proč pražský magistrát už loni nechtěl centru prodloužit nájemní smlouvu? Do jaké míry hraje roli politika? A jaký je podle radních plán s objektem Kasárna Karlín? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Pavel Turek.

Člověk je ve svém lidském snažení tak malý a malicherný, že je směšný. Proto je humor v každé situaci zcela namístě, je přesvědčený architekt a herec David Vávra. Před téměř 40 lety natočil v Karlových Varech Kopytem sem, kopytem tam režisérky Věry Chytilové. Letos se vrátil na totéž místo a na festivalu uvedl premiéru digitalizované verze tohoto snímku. „V době, kdy se to točilo, to byla součást našeho života, naší drzosti a věčné radosti,“ vzpomíná Vávra v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Ukázali sme, že tá “blbá nálada” sa dá prekonať a za vhodných podmienok, pri dobrej moderácií diskusie a s úprimným i dôverným prístupom k sebe samým, sa dokážeme rozprávať aj o zložitých či kontroverzných témach, hovorí o výsledkoch projektu Fórum Slovensko šéf občianskeho združenia DEMDIS Michal Horský. Podľa neho je polarizovanosť slovenskej spoločnosti neraz umelo živená no nie je to finálny stav, na ktorý sme osudovo odsúdení a s ktorým sa nedá nič robiť. Sme opraviteľná krajiny, dodáva Horský.Otvoríte si sociálne siete a máte pocit, že na Slovensku vypukla minimálne občianska vojna. Každý na každého kričí alebo nadáva, nik nepočúva a lži sa na nás valia ako z pretrhnutej priehrady. Politici verejnosť bičujú zástupmi vykonštruovaných a celkom nezmyselných kultúrno hodnotových vojen, vyrábajú stále nových nepriateľov Slovenska či rovno celého ľudstva no a do toho všetkého si permanentne vymýšľajú. Niet divu, že sa cítime frustrovaní, neraz vydesení alebo apatický a máme pocit, že našim kľúčovým problémom nie sú problémy samotné ale - je to vraj samotná polarizácia.Lenže, čo ak je to len ilúzia a neustále vnucovaná snaha zmanipulovať tú skutočnú - a možno oveľa prívetivejšiu realitu? Môj dnešný hosť tvrdí, že pod nánosom hnevu sa Slováci v skutočnosti zhodujú oveľa viac, než si myslíme. Veď, predstavte si, že posadíte do jednej miestnosti päťdesiatich náhodných ľudí – od voličov radikálneho extrému až po mestských liberálov, no a namiesto zúrivej hádky z toho vzniknú dohody a návrhy s ktorými je väčšina spokojná. Znie to ako sci-fi? Michal Horský a jeho občianske združenie Demdis však presne toto urobili. Ako teda vyzerá snaha o participatívnu demokraciu a ako sa hľadá konsenzus a dohoda na racionálnych riešeniach i v prípade tých najpálčivejších a najkontroverznejších problémov? A ako napraviť ten náš pokrivený politicky svet, ktorý sa už celkom odtrhol od reality a vtiahnuť do neho opäť nás, občanov a voličov? A ako vybudovať odolnú spoločnosť s dôverou v štát, jeho inštitúcie tak, aby sme boli pripravení na krízy, nach už prídu odkiaľkoľvek? To sú témy dnešných Aktualít Nahlas. Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ukázali sme, že tá “blbá nálada” sa dá prekonať a za vhodných podmienok, pri dobrej moderácií diskusie a s úprimným i dôverným prístupom k sebe samým, sa dokážeme rozprávať aj o zložitých či kontroverzných témach, hovorí o výsledkoch projektu Fórum Slovensko šéf občianskeho združenia DEMDIS Michal Horský. Podľa neho je polarizovanosť slovenskej spoločnosti neraz umelo živená no nie je to finálny stav, na ktorý sme osudovo odsúdení a s ktorým sa nedá nič robiť. Sme opraviteľná krajiny, dodáva Horský.Otvoríte si sociálne siete a máte pocit, že na Slovensku vypukla minimálne občianska vojna. Každý na každého kričí alebo nadáva, nik nepočúva a lži sa na nás valia ako z pretrhnutej priehrady. Politici verejnosť bičujú zástupmi vykonštruovaných a celkom nezmyselných kultúrno hodnotových vojen, vyrábajú stále nových nepriateľov Slovenska či rovno celého ľudstva no a do toho všetkého si permanentne vymýšľajú. Niet divu, že sa cítime frustrovaní, neraz vydesení alebo apatický a máme pocit, že našim kľúčovým problémom nie sú problémy samotné ale - je to vraj samotná polarizácia.Lenže, čo ak je to len ilúzia a neustále vnucovaná snaha zmanipulovať tú skutočnú - a možno oveľa prívetivejšiu realitu? Môj dnešný hosť tvrdí, že pod nánosom hnevu sa Slováci v skutočnosti zhodujú oveľa viac, než si myslíme. Veď, predstavte si, že posadíte do jednej miestnosti päťdesiatich náhodných ľudí – od voličov radikálneho extrému až po mestských liberálov, no a namiesto zúrivej hádky z toho vzniknú dohody a návrhy s ktorými je väčšina spokojná. Znie to ako sci-fi? Michal Horský a jeho občianske združenie Demdis však presne toto urobili. Ako teda vyzerá snaha o participatívnu demokraciu a ako sa hľadá konsenzus a dohoda na racionálnych riešeniach i v prípade tých najpálčivejších a najkontroverznejších problémov? A ako napraviť ten náš pokrivený politicky svet, ktorý sa už celkom odtrhol od reality a vtiahnuť do neho opäť nás, občanov a voličov? A ako vybudovať odolnú spoločnosť s dôverou v štát, jeho inštitúcie tak, aby sme boli pripravení na krízy, nach už prídu odkiaľkoľvek? To sú témy dnešných Aktualít Nahlas. Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když se nám druhá strana při vyjednávání zdá iracionální, pravděpodobně jsme ještě nepochopili její racionalitu,“ říká vyjednavač Adam Dolník. Dřív působil jako akademik, pracoval pro OSN a učil vyjednávací týmy po celém světě, později se dostal přímo ke krizovému vyjednávání. Odvaha je podle něj základní předpoklad práce ve stresu, kde „jde o hodně a kdy jde vlastně o život“, ale sama nestačí. Klíčové je ustát tlak, nenechat se řídit emocemi a vědět, co je skutečný cíl. Dolník popisuje, že cílem vyjednavače není „přijít a potrestat viníky“, ale dostat rukojmího zpátky k rodině. Únos podle něj často není sofistikovaná operace, ale náhodný a brutální byznys: gangy chtějí někoho „rychle vyždímat“ a chytit dalšího. Přesto se ani v takové situaci nesmí ustupovat ve chvíli, kdy druhá strana tlačí a vyhrožuje. „Slow is smooth and smooth is fast,“ říká Dolník. Když se chce člověk někam dostat rychle, musí jít pomalu. Stejné principy podle něj platí i mimo únosy. „Tlak způsobuje protitlak,“ říká. Dobrý vyjednavač proto nejde automaticky do protiútoku, i když by to přineslo dobrý pocit. „Když už máte na jazyku nějakou větu a cítíte, jak to bude dobrý pocit vypustit ven, tak buďte zticha,“ vysvětluje. Právě takové věty podle něj často slouží spíš egu než cíli, kterého chceme dosáhnout. Důležité je i rozlišovat empatii a sympatii. „Empatie a sympatie jsou dvě naprosto rozdílné věci,“ říká Dolník. Pochopit logiku Al-Káidy, únosce, politického protivníka nebo člověka v extrémních emocích podle něj neznamená souhlasit. Znamená to získat vliv. „Když uslyší svůj úhel pohledu a svůj příběh z mých úst, ví, že chápu,“ popisuje moment, kdy se otevírá prostor pro skutečné ovlivnění. Řeč je i o dětech, rodičovství, manipulaci a politických debatách. Děti se podle Dolníka velmi rychle naučí, jak tlačit na ta správná tlačítka, zatímco v politických debatách se často nenaslouchá kvůli pochopení, ale kvůli útoku. Tomu říká „kombativní naslouchání“ - posloucháme hlavně proto, abychom našli něco, co se dá použít proti druhému. Kdy je ovlivňování ještě fér a kdy už jde o manipulaci? Proč emoce vždycky snižují racionalitu? Dá se s teroristou mluvit bez souhlasu, ale s pochopením? Proč může rychlé ustupování v krizi rukojmímu uškodit? A co by se změnilo v politice, rodičovství, byznysu i partnerských konfliktech, kdybychom místo smečování dokázali opravdu poslouchat? Poslechněte si celý rozhovor.

Jaap Jansen en PG Kroeger lazen vijf zeer interessante boeken en bekeken een magnifieke film. De zomerboeken zitten vol ideeëngeschiedenis en politieke conflicten gedurende vele eeuwen. Met persoonlijke verhalen, portretten, onthullingen en worstelingen met democratie, dictatuur, geloof en tolerantie. *** Deze aflevering is mede mogelijk gemaakt met donaties van luisteraars die we hiervoor hartelijk danken. Word ook vriend van de show! De film De Gaulle: Résistance draait vanaf 6 augustus 2026 in de bioscoop Steun Greenpeace in de strijd tegen onherstelbare schade door diepzeemijnbouw. Teken de brief aan het kabinet-Jetten Heb je belangstelling om in onze podcast te adverteren of ons te sponsoren? Zend ons een mailtje en wij zoeken contact. *** 1) Willem van Oranje, Apologie – Vertaald en ingeleid door René van Stipriaan (Querido Facto) Prachtig bezorgd boek door René van Stipriaan neemt de lezer mee op reis door het leven, werken en denken van 'de Zwijger' in de jaren tussen1540 en 1580. Geen andere leider in onze streken publiceerde ooit zo'n persoonlijke verantwoording van zijn politiek, filosofie, strategische en spirituele keuzen. Vanaf zijn tienertijd speelt hij een prominente rol in de aristocratie van Europa, opgevoed en als prins gevormd door de absolute elite van de machtigste familie, de Habsburgers. Keizer Karel en diens zus Maria van Hongarije blijven zijn rolmodellen. Juist daarom keert hij zich af van ‘de tirannie die mij mijn hart doorwondt'. Oranje kiest tegen bruut geweld en onderdrukking en voor de vrijheden van de Nederlanden. Apologie is een uitdagend en gedurfd boek. Hij richt zich tot de Staten-Generaal, de bevolking in den brede en heel de Europese elite. Hij bepleit vreedzame matiging en beginselvastheid, ook tegen al te felle calvinisten en allereerst tegen het Spaans bewind, dat het beleid van zijn rolmodellen had verraden. De toon, ironie, felheid en scherpte van zijn redeneringen laten ons merken waarom hij destijds zo bekend was als briljant redenaar. Oranje is in dit boek zijn eigen memoires-auteur, politiek spindoctor, spiritueel filosoof en vurig bepleiter van de vrijheid van geweten, burgerrechten en tolerantie van verschillen tussen overtuigingen en beginselen. 2) Peter Longerich – Onwillige Volksgenoten (Hollands Diep) De propaganda en de decoratie van het Nazibewind kennen we. Maar wat dachten de mensen die in de bioscoop de Wochenschau zagen en Leni Riefenstahls films eigenlijk zelf? Longerich dook in diepe, uitvoerige bronnen en schetst de 'Stimmunggeschichte' van het Duitse volk in de Nazitijd. Een tijdsbeeld als zelden vertoond met feiten en analyses van de 'stemming onder de mensen' van Beieren tot Bremen. Boeren blijken ontgoocheld door het opgelegde productiebeleid en zien hun dagloners en masse wegvluchten. Arbeiders zien de armoede van de crisis welbewust voortduren. Massaal klagen burgers over partijmanifestaties en 'vrijwillige’ donaties. Al heel vroeg - rond 1935 - is oorlogsangst dominant. Met heftige conflicten tussen het regime en gelovigen. Kerken werden verzetshaarden, Hitler durfde nooit hard door te pakken. Propaganda-triomfen als de Olympiade konden angst en wegkijken niet verdrijven. Het boek biedt bovendien een verfijnd stuk 'bureaucratie-geschiedenis'. Want het was niet vanzelfsprekend om die 'stemmingen en indrukken' in een dictatuur zonder meer door te spelen naar boven. Hoe de Duitse ambtenaren hun rol als rapporteurs inkleedden, hoe zij boodschappen verpakten, de feiten niet konden verhullen, dus dan maar in balans brachten laat Longerich ook zien. Heel herkenbaar, zeker als je zulke patronen ook nu aanschouwt in Poetins Rusland of Trumps MAGA-sfeer. 3) Auke Kok – Mussert (Hollands Diep) Auke Koks biografie is rijk en onthullend. Hij slaagt erin een politiek onbenul, een onaantrekkelijke hoofdpersoon toch heel boeiend te maken. Mussert was een antiparlementair en autoritair techneut. Collega's brachten hem Mussolini's fascisme bij, ook een regime dat verzot was op moderne techniek en autoritair optreden. En Indische kringen zorgden voor een racistisch superioriteitsaffect. Dat werd de politieke brug naar de nazi-ideologie. Nederlanders verdienden in het Germaanse wereldrijk een eigen, machtige plaats naast Hitlers ariërs, meende hij. De NSDAP-leiding zag dat toch wat anders en Arthur Seyss Inquart noteerde dat Mussert geen sieraad was voor het naziregime. Integendeel. Hij was koppig, had geen mensenkennis, werd door de bevolking geen leidersfiguur maar een landverrader gevonden en Mussert voerde een beroddelde levenswandel. Tot in zijn proces na de bevrijding klopte hij zich op de borst voor zijn moed tegenover de Duitsers. Hij had immers Neerlands lot van annexatie zoals Oostenrijk of Sudetenland verhinderd, daar zou hij uiteindelijk een standbeeld voor krijgen, dacht hij. 4) Willem de Bruin – Ontspoord (Atlas Contact) Hoe ondergaat een samenleving en haar politiek bestel een overweldigende technologisch revolutie? Ontspoord gaat over de komst en dominantie van de allernieuwste industriële mobiliteit - de spoorwegen - maar heel dat verhaal over de 19e eeuw gaat over deze tijd. De opmars van het internet en de actuele AI-revolutie komen steeds in je hoofd op bij het lezen van het fascinerende tijdsbeeld van het destijds arme en achterop lopende Nederland na 1830. Ideologische principes over de publieke zaak en particuliere taken domineerden het debat. Maar dat spoorwegen een heel eigen organisatie van technologische finesse, lange termijn investeringen en sociale sturing vereisten zagen velen pas laat. De liberaal Thorbecke maakte een zwenking naar overheidssturing. Abraham Kuyper zag de geheel nieuwe infrastructuur als een staatstaak die God had opgedragen. Bismarck vond het een strategisch netwerk van zo'n geopolitieke betekenis, dat het nimmer aan ondernemers overgelaten kon worden. De Eerste Wereldoorlog bewees zijn gelijk, ook in ons land. In 1937 waren de NS een feit, uiteindelijk. De discussie - zelfs de 19e-eeuwse - stond nadien niet stil. Paars overwoog heel even de NS naar de Beurs te brengen. De actuele dreiging in Europa en de NAVO-planning bewijzen nogmaals Bismarcks profetische blik. 5] Bastiaan Rijpkema & Bart Schreuders (red.) – Tolerantiedenkers (Prometheus) Is er een actueler, indringender thema dan de verhouding tussen democratie en tolerantie en de vele misverstanden over wat tolerantie eigenlijk is? Dit boek biedt twintig portretten van onmisbare denkers - vooral een soort ideeënschets - van Plato tot Chantal Mouffe en Barbara Skarga. Bekende namen komen langs, waarbij hun soms verrassende gedachten over ruimdenkendheid en geslotenheid centraal staan. Tocqueville natuurlijk, Spinoza, Machiavelli, Popper, Camus en Erasmus uiteraard. Het boek is niet te missen doordat er mensen aan het woord komen die niet elke dag over de tong gaan, maar bijzonder inspirerend zijn. Nicolaus Cusanus (1401 – 1464) uit een wijndorp aan de Moezel bijvoorbeeld. In de 15e eeuw een essentieel diplomaat en geleerde die door heel Europa reisde. Hij betoogde dat als God oneindig is en één, dan de mens dit nooit zal bevatten. Mensen zullen een eigen, onvolmaakt idee van die 'Heilige Wijsheid' - inderdaad, Hagia Sophia - ontwikkelen, beseffend dat zij 'wetende onwetenden' zijn. Alle reden dus tot intensieve, tolerante dialoog om zo dichterbij dat mysterie te komen. Hij zocht daarom nadrukkelijk zelf zo'n dialoog met de Islam op. En ervoer dat tolerantie dan, ook, schuurt en afstand meebrengt. En nooit passief kan zijn, maar dwingt tot actieve dialoog. De Franse denker Claude Lefort (1924 – 2010) - inspirator van Paul Frissen – was als jong trotskist afkerig van het Stalinisme en zo ook van Sartre. Hij zag dat democratie tolerantie vereist, omdat de plaats van de macht per definitie leeg is, alleen tijdelijk vervuld op zijn best. En hij definieerde dat er 'le politique' is - het democratisch bestel van instituties en regels - en 'la politique' - de geesteshouding die daarbij past, zoals het voorkomen van 'permanente vijandschap' en zondebokken. Bestel en ethos. Verwar die vooral niet. *** Verder luisteren 580 - Lenteboekenspecial 555 – Winterboeken: dominanten en dissonanten in een veranderende wereld 527 - Politici en hun boek 522 - Zeven zomerboeken 472 - Winterboekeneditie - Premiers, Leiderschap, Macht 441 - Extra zomeraflevering: boekenspecial! 395 - Vijf boeken en een afscheidsbrief 363 - Extra zomeraflevering: PG tipt boeken! 286 - Extra zomeraflevering: PG tipt boeken! 269 - Vijf boeken die je moet lezen om Europa beter te begrijpen 259 - De omgevallen boekenkast: leestips van PG! 133 - Amerikaanse presidenten: boeken die je volgens PG móet lezen! 99 - Tips voor thuis: de omgevallen boekenkast van PG! 35 - Charles de Gaulle *** Tijdlijn 00:00:00 – Deel 1 00:29:06 - Deel 2 00:55:35 - Deel 3 01:15:05 - Deel 4 01:59:59 - Einde See omnystudio.com/listener for privacy information.

Scontri nella notte a Bologna per la morte di Fakir. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

Bob Zimmerman provides updates on SpaceX's Starship test flight and the FAA's rapid approval process. He details the deployment of version three Starlink satellites, rumors of a massive new Louisiana spaceport, and criticizes a Texaspolitician's "irrational" investigation into Elon Musk's government grants for rural internet access. (3)

Trump sčítá porážky, oznámil zásadní projev k národu. Protibalistická dohoda Ukrajina + 9. Andreji Babišovi se splnil sen o jednobarevné vládě. Sýrie má parlament. Záleží na tom? Politici chtějí změnit pravidla umělého oplodnění. To ale víc dětí nepřinese. Moderuje Patricie Polanská.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) navrhuje změnu zákona, která by umožnila umělé oplodnění také ženám bez partnera. Argumentuje tím, že současná pravidla, kdy umělé oplodnění mohou podstoupit pouze ženy žijící v páru, lze snadno obejít. Podle něj by to mohlo pomoct se současnou klesající porodností.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA⁠ ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ A⁠ ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR ⁠„Zatím se mi zdá, že to zčásti připomíná chaos, ale ten chaos může být klidně řízený,“ říká ústavní právník Jan Kysela o krocích současné vlády. Neví, zda chtějí koaliční strany systém vědomě přeformátovat nebo jednotlivými změnami jen vyhovují konkrétní straně či skupině podporovatelů. Zásadní rizika ale vidí u veřejnoprávních médií, útoků na Ústavní soud i snahy omezit prezidentovy pravomoci. U plánovaného financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu postrádá veřejnou debatu, analýzy i jasné údaje o tom, kolik peněz mají média dostávat. „Když je něco v klidu a plus minus to funguje, tak to spíš neměňte, nehýbejte s tím,“ říká. Nestačí podle něj napsat do zákona, že média budou nezávislá, pokud budou zároveň vystavena politickým a finančním tlakům. Bez podkladů se může politik jen „zhoupnout v židli“ a rozhodnout, že jim bude stačit polovina současného rozpočtu: „Tím pádem je to rozhodnutí zcela arbitrární.“ Za nepřiměřená považuje Kysela také slova ministra Petra Macinky o „ústavním puči“ po rozhodnutí Ústavního soudu o cestě Petra Pavla do Ankary. Prezident podle něj využil prostředek, který právo předpokládá a obrátil se na soud, jenž má ústavu vykládat. Označovat jeho rozhodnutí za puč podrývá důvěru veřejnosti k Ústavnímu soudu. Odmítá také tvrzení, že jde o „Pavlův soud“ jen proto, že část soudců jmenoval současný prezident. Soudci jsou podle něj svou rolí zavázáni spíš k tomu, „aby mu byli nevděční“. Kritizuje i celkový způsob, jakým Macinka o prezidentovi mluví - například jako o „soudruhu prezidentovi“. „Takhle by se někdo veřejně neměl chovat asi k nikomu,“ říká Kysela. Politici by podle něj měli ve stále polarizovanější společnosti spíš tlumit vášně a ubírat pod kotlem, ne dál přitápět. „Společenské formy nejsou bezvýznamné, protože nám právě umožňují být spolu,“ dodává. Kriticky hodnotí také zákon, který má prezidentovi odebrat část pravomocí při jmenování diplomatů. „Málokdy se vám podaří přijmout nebo napsat zákon, který je tak evidentně protiústavní jako tenhle,“ varuje. Ve vztahu k prezidentovi v něm vidí „v jisté míře mstu, v jisté míře šikanu“. Kompetenční spory ale mohou být užitečné: bez nich podle Kysely v české politice často vyhrává ten, kdo odmítne jednat. Je současný chaos skutečně řízený? Proč podle Kysely vládní politici podrývají důvěru v Ústavní soud? A může spor mezi vládou a prezidentem nově vymezit jejich pravomoci? I to se dozvíte v rozhovoru.

Met in deze aflevering: Bestaan er nog jantjes? Waarom schrijven we begrafenis met een 'f' en begraven met een 'v'? Wat is de reden dat lama's spugen? Wat doe je tegen onbekende beesten in huis? Waardoor duurt de vakantie van politici zo lang? En kan de pindakaasvloer van Wim T. Schippers over de datum en beschimmeld raken? Wordt met de term ouwehoeren bedoeld dat oude prostituees weinig klandizie hebben? Waarom wordt je niet 500 gram zwaarder als je 500 gram eet?

De wens om vanuit de Haagse politiek een cultuurverandering te bewerkstelligen is van alle tijden. Rob Jetten en Henri Bontenbal presenteren zich ook nu weer als een nieuwe generatie politici die het allemaal anders gaat doen. Samenwerken is dit keer het motto. Regelen, ritselen en koffiedrinken maken een comeback. Doet de VVD hieraan mee? Politiek journalist Coen van de Ven onderzoekt deze week het terugkerende verlangen naar een nieuwe politieke cultuur en gaat hierover in gesprek met Kees van den Bosch. Productie: Kees van den Bosch en Lizzy Hanekroot.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Terremoti politici in tutta Europa

Passiamo al setaccio il modo in cui parlano oggi i politici italiani, le relative strategie retoriche, l'uso e abuso che fanno della lingua italiana. Interviene Daniela Ranieri, giornalista e scrittrice, autrice di un approfondito saggio sul tema.

Jozef Ráž kandiduje za primátora Bratislavy, festivalu Rock pod Kameňom finančne pomohla vláda, Robert Fico urážal novinárku STVR slovami že je “hlupaňa”, OECD nás upozorňuje na zlý stav verejných financií, v čele odborov ostáva Monika Uhlerová a politici nedokážu normálne reagovať ani na brutálnu vraždu učiteľky z Gelnice jej manželom, ktorý ju zabil 11 dní po prepustení z väzby. Dobrým ránom sobota vás sprevádza Zuzana Kovačič Hanzelová s Jakubom Filom. Zdroj zvukov: Denník N, 360tka, TA3, Facebook/ Ľudovít Ódor, Jozef Ráž, Matúš Šutaj Eštok, Rock pod Kameňom – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Konsolidácia, protesty, trestné kódexy či príživníci v politike. To je len niekoľko headlinerov politického roka, ktorý sa chýli ku koncu. Vláda má od minulého týždňa dôveru a rok aj niečo do volieb. Aký rok to máme za sebou, sa Nikola Šuliková Bajánová pýta Radoslava Štefančíka, politológa z Ekonomickej univerzity v Bratislave. Zdroje zvukov: STVR, Markíza, NR SR, YouTube/SMER-SD Odporúčanie: Barack Obama opäť podcastuje. Tentoraz s novinárom Malcolmom Gladwellom, s ktorým rozoberajú Ameriku po občianskej vojne a zrušení otrokárstva. Osemdielna séria o tom, ako sa Spojené štáty spájali, ako rozhodovali o tom, kto do nich patrí a aké má práva, znie veľmi dobre. Volá sa Reconstruction: The Unfinished Promise a je mojím dnešným odporúčaním. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Con questa miniserie podcast celebriamo gli 80 anni dell'Italia repubblicana attraverso lo strumento più puro della democrazia: il voto. In questo episodio torniamo alle elezioni politiche del 1976, passate agli annali come le elezioni di Enrico Berlinguer e del massimo gradimento del partito da lui guidato, il Partito Comunista.Seguici su Facebook e Instagram o abbonati ai nostri podcast cliccando qui. 

Politici vnímajú, že nejdeme dobrým smerom, ale sledujú už iba svoje stranícke záujmy. Ich horizontom je opätovné zvolenie a voličov naučili na nárokovú mentalitu, tvrdí šéf AZZZ Rastislav Machunka. Zrušenie 13. dôchodku i energopomoci. Redukcia sociálneho štátu, ale aj zníženie daňového bremena pre podnikateľov. To sú riešenia zamestnávateľov, ktoré by mali priniesť reštart ekonomiky a bez ktorých nás čaká neslávne známa “grécka cesta.”Slovenská ekonomika prešľapuje na mieste a namiesto reálnych reforiem čelí toxickému kokteilu zvyšujúcich sa daní či odvodov. Vláda napriek rastúcemu štátnemu dlhu vôbec na sebe nešetrí a namiesto reálnych riešení ponúka pompézne zabalené nič. Súčasné prorastové opatrenia vlády sú totiž tak podľa odborárov, ako aj zamestnávateľských zväzov len slabou náplasťou na dlhodobo chradnúce podnikateľské prostredie.Hoci ministerstvo financií hlási mierne lepšie čísla za vlaňajší deficit, prvé mesiace tohto roka ukazujú, že prepad výberu daní ako aj rastúce vládne výdavky pokračujú. Zamestnávatelia preto prichádzajú s vlastným zoznamom riešení kde dominuje zrušenie transakčnej dane, ale témou sa stáva i zlý demografický vývoj, nízka produktivita práce ako i odchod mladých mozgov, kapitálu i firiem do zahraničia.Podľa AZZZ sa politici napriek zlej situácií nedokážu vzdať svojho populizmu, štát rezignoval na efektivitu verejnej správy a bremeno prenáša výhradne na plecia pracujúcich a firiem. V hre o Slovenska sa tak podľa národnej banky reálne ocitá už aj negatívne povestná “grécka cesta.”Ráno Nahlas s prezidentom Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení Rastislav Machunka. Pekný deň a pokoj v duši želá Braňo Dobšinský.

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mnoho lidí na proruské scéně jsou oportunisté, nedělají to z přesvědčení, myslí si bojovník proti dezinformacím Bohumil Kartous. Největší nebezpečí podle něj nepředstavují pomatení senioři v zajetí nostalgie po svém mládí a předlistopadové éře, ale dezinformačně populistická scéna a netečnost většiny. V Osobnosti Plus popisuje své zkušenosti z účasti na proruském pochodu v Praze, z festivalu Meeting Brno nebo z cest za ukrajinskými vojáky.

Wordt dit het strengste asielbeleid ooit?Morgen gaat het nieuwe Europese asielpact in.Politici zeggen dat het eindelijk orde gaat brengen in de migratiecrisis. Maar klopt dat beeld wel?Achter de beloftes van “streng en eerlijk beleid” schuilen belangrijke keuzes die heel anders uitpakken dan ze worden gepresenteerd.Maarten en Tom duiken in wat er wél - en vooral níet - wordt gezegd over dit nieuwe Europese pact.Kijk deze podcast hier met beeld

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.