Podcasts about politici

La sfîrșitul săptămînii trecute, o femeie de 23 de ani a fost împușcată mortal pe stradă, în plină zi, de un bărbat care a abuzat-o ani de zile, încă de cînd era doar o fată de 14 ani. „Este al 25-lea caz de femicid din ultimele cinci luni. În fiecare an în România zeci de femei sînt omorîte doar pentru că sînt femei. Violența împotriva femeilor e insuficient sancționată, e tolerată de cei care ar trebui să ne protejeze și transformată apoi în context de blamare a victimei” se arată într-un comunicat al asociațiilor care au organizat protestul „Niciuna înfrîntă. Niciuna uitată. Niciuna mai puțin”. Crima este forma extremă a violenței. Crima aduce subiectul violenței împotriva femeilor la știri. Dar violența aceasta se manifestă în multe feluri, prin hărțuire, prin amenințări, prin încălcarea ordinelor de protecție precum şi prin alte forme, mai greu de identificat ca abuz. Ce poate face o femeie care e amenințată constant sau agresată fizic, cum se poate proteja, unde poate cere ajutor? De ce avem atîtea cazuri de femicid – e problema societății care tolerează violența împotriva femeilor, e eșecul instituțiilor care ar trebui să protejeze victimele, nu avem legi destule? Le-am întrebat pe Monaliza Cîrstea, directoarea Direcției Strategii, Politici, Programe și Parteneriate, din cadrul Agenției Naționale pentru Egalitatea de Șanse între Femei și Bărbați, şi pe Iolanda Beldianu, de la Asociația Pas Alternativ, din Brașov.Monaliza Cîrstea: „Din nefericire, ne confruntăm cu un nivel foarte ridicat de toleranţă a societăţii cu privire la acest fenomen. Învăţăm de mici că unde dă mama, creşte, că. dacă nu te loveşte soţul sau partenerul. înseamnă că nu te iubeşte şi sîntem într-un fel programaţi să acceptăm şi chiar să ne resemnăm în faţa acestei violenţe domestice. Însă eu cred că lucrurile nu trebuie să stea aşa. Cred că avem legi solide. Şi nu o spunem noi, o spune Consiliul Europei care a evaluat modul în care România şi-a îndeplinit obligaţiile cu privire la implementarea şi armonizarea Convenţiei de la Istanbul şi, mai nou, avem şi o directivă europeană care impune şi mai multe reguli şi pe care noi ne străduim să le transpunem întocmai. Însă toate aceste legi trebuie să fie implementate şi acolo există mari probleme. Există mari probleme în cooperarea la nivel multidisciplinar între autorităţile locale care nu doresc să finanţeze suficient, nu iau în considerare problematica victimelor violenţei domestice. Profilul acestora este complex şi necesită o pregătire intensă, o instruire adecvată, în special din perspectiva de gen, din perspectiva de a înţelege nevoile lor, de a fi aproape de ele, de a le acompania în toate etapele de intervenţie de care au nevoie.”Iolanda Beldianu: „O femeie care este victimă a violenţei este practic captivă în acea relaţie în care agresorul a avut grijă şi timp să o izoleze, să o depriveze de legătura cu exteriorul, care ar putea să-i fie punct de sprijin la un moment dat. Eu militez pentru ideea că, atunci cînd sesizăm că este o situaţie de abuz, de violenţă, oriunde în preajma noastră – legea presupune şi chiar recomandă intervenţia şi a terţilor care ştiu de situaţie –, am putea să reclamăm şi să sesizăm organele îndreptăţite să intervină. Mă refer la poliţie, în primul rînd, atunci cînd e vorba de o situaţie de criză, dar pot fi apelate şi serviciile conexe, specializate – consiliere psihologică, psihoterapie, asistenţă socială, consultanţă juridică, înainte de reprezentarea efectivă în instanţă. Sînt lucruri la care o victimă poate să apeleze.  Nu putem să ne plîngem că nu avem legi. Nu legea este problema, ci aplicarea ei. Şi aplicarea se face cu oameni. Iar la acei oameni care devin instrumente ale aplicării legii – acolo este o mică problemă. Fenomenul violenţei e atît de frecvent încît îi atinge pe toţi, inclusiv pe cei care sînt în situaţia de a aplica legea.”Apasă PLAY pentru

Prezident Peter Pellegrini predniesol svoju prvú správu o stave republiky - vládu pochválil za stavbu nemocníc či opravu ciest a skritizoval za zahraničnú politiku. Povedal, že pri politike na štyri svetové strany sa musíme pozerať najmä na západ.Súd odsúdil guvernéra NBS a bývalého ministra financií za Smer Petra Kažimíra za korupciu.A skupina zahraničných europoslancov prišla na Slovensko debatovať aj o využívaní, respektíve zneužívaní, eurofondov - od Matúša Šutaja Eštoka si vypočuli, že sú trestnou výpravou a Andrej Danko zašiel ešte ďalej, keď jedného z nich nazval českým slovom “vůl”.Rovnako nevkusne sa vyjadrovali slovenskí politici aj o nemeckom kancelárovi Friedrichovi Merzovi, ktorý hrozí Slovensku zablokovaním eurofondov.Premiér Fico odkazuje, že nie je malý žiačik, ktorého treba poučovať. Pobočka Smeru nazvala Merza "führerom". A máme tu aj ďalšie vyjadrenie o vystúpení z EÚ - tentokrát s tým prišiel šéf SNS Danko.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: TA3, Denník N, Facebook/Robert Fica, Matúš Šutaj Eštok, Telegram/Lukáš Machala–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Hy wil weet hoekom parlementslede niks sê oor die kwessie nie.

Die Windhoek Stadspolisie se hardhandige optrede teenoor informele verkopers voor ‘n kettingwinkel in die middestad kry steeds sterk kritiek. Volgens die Stad Windhoek kla besighede al meer oor informele verkopers wat onwettig voor hul winkels sake doen. Daar word egter ook gesê dat die Stad nie 'n geskikte plek het vir informele verkopers om besigheid te doen nie. Kosmos 94.1 Nuus het met die NEFF-aktivis Michael Amushelelo gepraat.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠„V energetice vždy bude rozhodovat racio a tak se musí přistupovat i k investicím,” říká Martin Pacovský z investičního fondu ARETE Energy Transition. Jaký má smysl pro investora budovat solární elektrárnu, když je dnes 350 hodin v roce záporná cena elektřiny? (Pro kontext, v roce 2004 bylo záporných hodin jen 160).V Česku je také velkým problémem nízká energetická gramotnost malých a středních podniků. Jak se dá zefektivnit obchodování? Proč vodík není varianta? Proč nikdo nechce baterky? Od jakého podílu solárních zdrojů se stává síť křehká? Věnovali jsme se i specifikám Španělska, kde proběhl nedávno masivní výpadek.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Je čas si přiznat, že státní maturita je fiasko a čím dřív ji zrušíme, tím lépe. Jako každý rok je nyní nejvíc slyšet zloba maturantů na už tradiční chyby v maturitních testech státní organizace Cermat. Ale celkový obrázek je ještě mnohem horší.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O politickém dění v Česku s Martinem Štorkánem, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Poslanec za PS Dávid Dej po silnej kritike odvolal boxerský súboj s eurposlancom za hnutie Republika Milanom Mazurekom a výzvu preformuloval len na diskusný ring namiesto boxerského. Prečo toto politici robia a akú históriu majú fyzické súboje politikov, niekedy aj na život a na smrť, v dnešnom podcaste vysvetlí politológ Branislav Kováčik. Malo ísť o prvý plánovanú fyzickú konfrontáciu dvoch slovenských politikov. Po kritike, že takto sa politika nerobí, sa však poslanec za PS do ringu nepostaví a prijíma iba Mazurekovu výzvu na diskusný súboj. Fyzické súboje sa vyskytli napríklad aj v americkej politike. Dekana Fakulty politických vied a medzinárodných vzťahov Branislava Kováčika sa na to, čo táto epizóda hovorí o slovenskej politike, pýtal Vladimír Amrich v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas. Moderuje Peter Hanák. Odporúčame aj minulotýždňovú reláciu NA ROVINU, kde Branislav Kováčik vysvetľuje, aký má tento štýl politiky vplyv na politické atentáty.

Minister práce Erik Tomáš hovorí, že chce začať debatu o zmenách v druhom pilieri. Konkrétne sa nebráni jeho opätovnému otvreniu. Vraj, aby z neho mohli vystúpiť ľudia, ktorým sa vzhľadom na ich budúce dôchodky neoplatí. Ešte prednedávnom pritom hovoril, že II. pilier odmieta v mene konsoldácie oslabovať. Toto ale podla neho oslabovanie nie je. Investičný stratég a finančník Michal Nalevanko má na to iný názor. „Nazvyme veci pravými menami. Politici už urobili prvý krok na to, aby II. pilier zmenili na svoju kreditnú kartu. Druhý krok je, že ho zmenia na bankomat,“ hovorí finančník s tým, že s cieľom zneistiť sporiteľov a vybrať si z bankomatu čo najviac peňazí, budeme o II. pilieri z úst politikov počuť veľa poloprávd a zavádzajúcich tvrdení. Pritom práve ich neustále zasahovanie je podľa neho jedným z dôvodov, prečo výnosy z II. piliera môžu byť nižšie. „Pokiaľ by ho politici v minulosti netorpédovali, na účtoch sporiteľov by bolo o dvadsať až osemdesiat percent viac peňazí ako je dnes,“ dodáva. Spoliehať sa však len na druhý pilier, bez ohľadu na zásahy politikov, podľa Nalevanka nie je správne. „Nikdy nebol dizajnovaný tak, aby sa ľudia, ktorí z neho poberajú dôchodok, mohli porovnávať s nemeckými dôchodcami. Ak si niekto predstavuje svoju budúcnosť na dôchodku finančne zabezpečenú, musí sporiť a investovať aj inak,“ vysvetľuje Nalevanko. Ako je to teda s druhým pilierom naozaj? Čo výnosy z neho skutočne ovplyvňuje najviac? A ako sa na dôchodok zabezpečiť bez pomoci štátu? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá investičný stratég a finančník Michal Nalevanko. ​V rozhovore sa dozviete: 3:00 Čo dokáže ovplyvniť výšku dôchodku z II. piliera 7:02 Prečo do II. piliera vstupovali starší ľudia 11:30 Je otvorenie II. piliera oslabenie? 14:33 Vplyv politických rozhodnutí na II. pilier 17:36 Má II. pilier aj dnes význam? 19:41 Dôležitosť iných foriem sporenia 21:33 Kedy s investovaním začať 22:17 Čo si pri investovaní na dôchodok všímať 28:26 Ako vnímať poklesy na trhu 34:12 Realitné fondy a menšie riziko – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Israël kondigde afgelopen weekend aan het offensief op te voeren in Gaza. Tegelijkertijd kwamen 100 duizend mensen af op de Rode Lijn-demonstratie tegen het Nederlandse kabinetsbeleid over deze oorlog. Minister Veldkamp en vicepremier Van Hijum reageren dat er "hartstikke" veel gedaan wordt tegen het geweld dat Israël gebruikt en dat ze "best begrip" hebben voor de demonstratie. Pieter Klok, hoofdredacteur van De Volkskrant, stelt dat NSC-ministers de "meest uitgesproken" leden van het kabinet zijn. Maar het "sentiment van een deel van de Nederlandse bevolking" wordt niet gehoord. "Dat ligt wel aan de geest van dit kabinet", aldus Klok. "Politici leggen vrij weinig emotie in wat ze zeggen. Het is ook van belang om je hart te laten spreken, los van wat je kunt bereiken." Mireille van Ark, adjunct-hoofdredacteur van RTL Nieuws, vraagt zich af of de discussie binnen het kabinet ook aan het verschuiven is. "De minister zegt veel te doen, maar laat dat dan zien." Waarom sluit Nederland zich bijvoorbeeld niet aan bij de eventuele sancties van Groot-Brittannië, Frankrijk en Canada richting Israël? "Ze kunnen daar meer inzicht in geven", aldus Van Ark. 

Na Národním hřbitově v Terezíně uctili během nedělní tryzny lidé oběti nacistické perzekuce. Tamním ghettem prošlo během druhé světové války na 155 000 lidí, víc než 35 000 z nich věznění nepřežilo. Pietního setkání se zúčastnil prezident Petr Pavel, pamětníci i politici.

Střední školy přijaly 94 procent uchazečů, kteří se hlásili z devátých tříd. Je nabídka středoškolského vzdělání dostatečná? Proč jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly v úspěšnosti? „Náš systém středního školství je decentralizovaný. Je tu čtrnáct krajů, čtrnáct různých veřejných zřizovatelů a struktura škol i jejich kapacity se velmi liší,“ podotýká Miroslav Hřebecký, ředitel neziskové organizace EDUin.

Střední školy přijaly 94 procent uchazečů, kteří se hlásili z devátých tříd. Je nabídka středoškolského vzdělání dostatečná? Proč jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly v úspěšnosti? „Náš systém středního školství je decentralizovaný. Je tu čtrnáct krajů, čtrnáct různých veřejných zřizovatelů a struktura škol i jejich kapacity se velmi liší,“ podotýká Miroslav Hřebecký, ředitel neziskové organizace EDUin.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes je to rok od atentátu na premiér Roberta Fica. Prípad je po roku vyšetrený, strelec obvinený z terorizmu a čaká sa na hlavné pojednávanie. Vláda na výročie atentátu rokuje v Handlovej a osobu atentátnika spája s opozíciou. Ľudia v prieskumoch hovoria, že sa atmosféra za posledný rok zhoršila, mnohí pochybujú, že sa atentát vôbec stal. Ešte nedávno premiéra 855 psychológov a psychiatrov vyzvalo, aby sa správal slušne alebo radšej odišiel z politiky.Smer občanom medzitým dávkuje informácie z vyšetrovania, na ktoré uvalil generálny prokurátor embargo, najskôr fotky krvavého oblečenia, potom aj po operačné jazvy na tele premiéra Fica. Prečo to premiér a Smer robia? Ako sa teda máme rok od atentátu na Slovensku? Zmenilo sa niečo? Stačil Lex atentát s obmedzením verejných zhromaždení a doživotnou rentou pre Roberta Fica? A čo pre Slovensko znamenajú cesty Roberta Fica do Moskvy a fotky s agresorom? Je Slovensko stále platným členom EÚ a NATO? Braňo Závodský sa rozprával s politológom a rektorom BISLY Samuelom Abrahámom.

V posledních letech jsou Češi okouzleni Polskem. To není novinka, to se ví. Je to ovšem okouzlení ohraničené: je turistické a ekonomické, protože nás fascinuje, co všechno Poláci stavějí a jak rychle. Politicky už tolik očarováni nejsme, vlastně ani nechceme být, jelikož nemáme potřebu se v polské politice orientovat. Ale jaký je český vztah k polské kultuře? Proměňuje se? Prohlubuje se? Anebo ne? U příležitosti právě probíhajícího veletrhu Svět knihy, který letos uvádí kromě mnoha jiných autorů ze slovanských zemí také polskou nobelistku Olgu Tokarczuk, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s polonistkou a překladatelkou Lucií Zakopalovou. V úvodu přidáváme několik tipů z veletrhu: Lucie Zakopalová zve nejen na setkání s Olgou Tokarczuk, ale upozorňuje třeba na návštěvu reportéra Zbigniewa Rokity, který přiváží knihu Králové střelců. V ní vypráví pozoruhodné sportovní příběhy (míčových her) střední a východní Evropy z doby komunismu, v nichž se významně odrážela dobová politika. Takže kromě polského a ruského fotbalu se dostalo třeba i na maďarské vodní pólo. A Jakub přidává tip balkánský: po mnoha letech na veletrh přijíždí bosenský autor – Fedja Štukan je autor jediné knihy Blank: příběh střelce, v níž popisuje svou kariéru snajpra v devadesátých letech za jugoslávských válek, následně studenta herectví v Americe, náruživého feťáka a také kamaráda Brada Pitta a Angeliny Jolie. Následně jde řeč o tom, jestli a zda vůbec se současný polský boom odráží v kultuře. Podle Lucie Zakopalové Poláci odjakživa intenzivně investují do kultury, mají smysl pro kulturní diplomacii (proto také mají tolik literárních Nobelových cen), takže nynější ekonomický zázrak do umění spíše nepromlouvá. Leda tak, že je v něm více peněz a sílí z toho polský film, jelikož ho může dělat více lidí. Umění odráží velké polské sebevědomí – Poláci vždycky věděli, že se o sebe musejí postarat sami, že to za ně nikdo neudělá: „Vždycky totiž byli pod větším dějinným tlakem, což je nutilo k větším výkonům. Ostatně v Polsku žádná generace nemá pocit, že má hotovo,“ tvrdí Zakopalová. „Poláci mají pocit, že jsou součástí velké Evropy a že ta si jich nevšímá tak, jak by chtěli. Zatímco v Česku se neřeší, jestli se o nás Evropa zajímá, protože my se o ni pochopitelně také nezajímáme.“ Poláci obdivují tento český klídek, mají nás za dobré sousedy: „Ale když se podíváte, s kým dalším Poláci sousedí a jaké jsou jejich historické zážitky, je to pro nás snadné vítězství,“ podotýká Zakopalová. V Polsku se i pro silné sebevědomí a vysoké ambice hodně věcí rychle mění, zatímco v Česku se všechno proměňuje pomalu a málo. Lucie Zakopalová soudí: „Jakékoli trendy profrčí v Polsku společností fofrem, zatímco v Česku si často nevšimneme, že nějaký trend byl. Například móda malých pivovarů už je v Polsku pryč: objevili pivo, ochutnali, zjistili, že může mít mnoho chutí, pochutnali si, ale teď už zkoumají víno.“ Na druhou stranu opouštějí pití tvrdého alkoholu: v Polsku je například nemožné, aby vedle dětského hřiště byla hospoda, nebo aby rodič na takovém hřišti pil pivo. „Na to u nás Poláci zírají s vyvalenýma očima. U nich by taková scéna byla absolutně odsouzeníhodná – pít před dětmi se nepatří, nesmí, na to polská společnost velmi dbá.“ Co jsou další rozdíly mezi Čechy a Poláky? Jak na sebe narážejí české představy o nich a jejich představy o nás? „Češi chodí oblečení lážo plážo a to, jak působí na druhé, je jim fuk. Polským ženám se při pohledu na české muže zdá, že všichni jedou na hory. V Polsku je mnohem větší důraz na status. Třeba schopnost politiků jet veřejnou dopravou je mnohem vyšší v Česku než v Polsku.“ Takové hodnocení našince nenechá v klidu Jakuba, který okamžitě přiznává, že se před natáčením měl lépe učesat. Aneb konečně podcast, který řeší skutečně podstatné věci. A to nejen ty zmíněné.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Hostia: Miloslav Bahna (riaditeľ Sociologického ústavu SAV), Martin Slosiarik (riaditeľ agentúry Focus) a Jakub Hankovský (riaditeľ agentúry IPSOS). Prieskumy verejnej mienky pomáhajú pochopiť a analyzovať názory, postoje a preferencie ľudí. Politici sa radi pochvália, ak im prieskumy namerajú potešujúce čísla. Keď je to naopak, hovoria o manipulácii. Dokonca sa objavila úvaha o potrebe štátnych prieskumov! Ako sa teda robia prieskumy? Ktoré sú dôveryhodné? Aká je ich výpovedná hodnota? Počúvajte Kontakty s Evou Sládkovou. | Ako sa robia prieskumy. | Moderuje: Eva Sládková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Dit is de gehele uitzending van dr Kelder en Co waar Jort Kelder belt met Kamerlid Sandra Beckerman (SP), onderweg naar het woonprotest, die strijdt voor lagere huren en meer huizen. Te gast is prof. dr. Theresa Kuhn over de toekomst van de Europese leiders die steeds nationalistischer worden, maar toch ook bij Europa willen horen. De jonge dr. Rozemarijn van Dijk heeft onderzoek gedaan naar hoe politieke partijen meer vrouwen kunnen vinden voor hun kieslijst. En prof. dr. mr. Christiaan Vinkers legt uit waarom Nederland een van de weinige landen is (naast Zweden)  waar de diagnose burn-out nog wordt gesteld. 

Ani 80. rokov nestačilo na to, aby sme sa s vojnou vyrovnali. Koľkí sa prastarých rodičov spýtali, odkiaľ pochádzajú kožuchy v starých skriniach vyše osemdesiat rokov po arizáciách a deportáciách vyše 70-tisíc Židov zo Slovenska.Dodnes sa nájdu mnohí, ktorí brúsia pôsobenie prezidenta Jozefa Tisa do podoby štátnika a ochrancu. Spory sa vedú o to, aké pozitívne, ale aj negatívne vplyvy zohrali Sovieti, špeciálne počas SNP.Výklad dejín je celý pod aktuálnym politickým vplyvom vrátane druhej svetovej vojny. Mení sa podľa toho, v akom režime žijeme, či kto práve vládne.O to viac treba stíchnuť a úpenlivejšie počúvať čoraz tichší hlas tých, ktorí vtedy žili, prežili a bojovali.Moderátor Michal Katuška hovoril v podcaste Dobré ráno s novinárkou, publicistkou Soňou Gyarfášovou, ktorá príbehy pamätníkov zaznamenáva väčšinu svojej kariéry.Zdroje zvukov: STVR, Facebook/Robert Fico, Youtube/Mier Ukrajine, Facebook/Ministerstvo obrany Slovenskej republiky, Denník NOdporúčanie:Ak ste ju ešte nečítali, kniha Pavla Rankova Stalo sa 1. septembra je dobrý spôsob, ako zostať v myšlienkach v ťažkých rokoch 20. storočia. Zamyslenie sa začína vetou, čo všetko sa môže udiať za tridsať rokov plných svetovej vojny a komunistickej totality medzi tromi kamarátmi od momentu, ako sa stretli na levickom kúpalisku.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Significato e storia della Seconda Internazionale. Cosa sono e come nascono i partiti politici ed i sindacati, caratteristiche e idee.

Kent u die van de geheime politieke vergadering over de bezuinigingen in Enschede? Nou, die was er dus niet. Het had heel wat voeten in aarde, maar gisteravond is besloten dat een vergadering waarin politici denkrichtingen voor de aanstaande miljoenenbezuinigingen kunnen meegeven aan het college, toch niet achter gesloten deuren hoefde. Collega Wilco Louwes was erbij.  

Minacce sui social e aggressioni fisiche contro i politici in Germania sono ormai all'ordine del giorno, come dimostra il caso Kevin Kühnert (Spd), ce ne parla Agnese Franceschini. Daniela di Benedetto, attiva da anni nella Spd di Monaco, ci racconta dell'atmosfera di intimidazione che respira nel suo lavoro quotidiano. In Italia sono le donne ad essere più esposte a violenze e intimidazioni politiche, ne parliamo con Gemma Dipoppa, autrice di uno studio su questo tema. Von Luciana Caglioti.

Podle sociologa příliš daníme práci oproti spotřebě a majetku. Možnost politické změny naráží i na to, že se většina voličů v systému neorientuje. „Politici to neinformovaným neprodají, protože by prvně museli vysvětlit, v čem je problém. Radši prodají výjimky ve složitých systémech střední třídě a nemusí měnit celkově neefektivní systém,“ vysvětluje Daniel Prokop z agentury PAQ Research. V jejím výzkumu si 36 % lidí myslí, že stát vydává víc peněz na úředníky než na důchody.

For years, the labels 'left' and 'right' have been used to describe where political parties sit. But are they still useful? - Godinama su se pojmovi 'ljevica' i 'desnica' koristili za opisivanje pozicija političkih stranaka. Imaju li i dalje smisla?

Ve středu si volební plénum Českého olympijského výboru (ČOV) vybere svého předsedu, kdy je poprvé po 20 letech víc než jeden kandidát. „Politici, ale i společnost nechápají, že sport je klíčový,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu stávající předseda ČOV, člen Mezinárodního olympijského výboru Jiří Kejval. „Sport v ČR se nenachází v ideálních podmínkách,“ dodává jeho protikandidát, dosavadní místopředseda ČOV Libor Varhaník.

Kako bismo danas definirali političku ljevicu i desnicu – i imaju li te oznake još uvijek smisla? U ovoj epizodi SBS Examines istražujemo što znače lijeve i desne vrijednosti u Australiji te kako osobne priče i uvjerenja oblikuju političke izbore.

Ve středu si volební plénum Českého olympijského výboru (ČOV) vybere svého předsedu, kdy je poprvé po 20 letech víc než jeden kandidát. „Politici, ale i společnost nechápají, že sport je klíčový,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu stávající předseda ČOV, člen Mezinárodního olympijského výboru Jiří Kejval. „Sport v ČR se nenachází v ideálních podmínkách,“ dodává jeho protikandidát, dosavadní místopředseda ČOV Libor Varhaník.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak vypadají předvolební strategie jednotlivých politických stran? A jaká jsou jejich hlavní témata? „Relevantní témata budou v emoční kampani před létem chybět. Nabízí se, že se budeme bavit o sociální péči, kvalitě vzdělávání, dostupnosti zdravotnictví, energetice. Místo toho to bude mnohem více o emocích a okopávání,“ říká politolog Jan Kubáček.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vypadají předvolební strategie jednotlivých politických stran? A jaká jsou jejich hlavní témata? „Relevantní témata budou v emoční kampani před létem chybět. Nabízí se, že se budeme bavit o sociální péči, kvalitě vzdělávání, dostupnosti zdravotnictví, energetice. Místo toho to bude mnohem více o emocích a okopávání,“ říká politolog Jan Kubáček.

De Brusselse politica Latifa Aït Baala maakt de overstap van de MR naar de PS. Daarmee krijgt de PS er in het Brussels Parlement niet alleen een zetel bij, maar geeft Aït Baala de Brusselse regeringsvorming misschien wel een heel nieuwe wending. Is het netjes dat politici veranderen van partij en ideologie, zoals voetballers veranderen van club? En is het niet raar dat ze hun zetel gewoon kunnen meenemen naar hun nieuwe partij? CREDITS: Journalist Bart Brinckman | Presentatie Yves Delepeleire | Redactie Bart Dobbelaere | Eindredactie Yves Delepeleire, Febe De Fraine | Audioproductie en muziek Brecht Plasschaert | Chef podcast Bart Dobbelaere See omnystudio.com/listener for privacy information.

S Martinem Štorkánem, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou o aktuálním politickém dění v Česku

„Přijde sem dlouhovlasáč,“ pošeptal Michajlo hochům. „Pobuřuje lidi. Dejte na něj pozor a měli byste zaskočit k šéfové, aby poslala pro Nazara Zacharyče. Bude třeba sepsat protokol. Má všelijaké řeči... Myšlenky pronáší...“ Michajlo je rozhořčen a křičí: „Hrůza, jak se tahle havěť teď rozmnožila!“ To je odstavec z povídky V páře od Antona Pavloviče Čechova, lékaře a spisovatele, kterou napsal v Rusku koncem 19. století.

Demografická krize v Česku! Nejméně narozených dětí od založení republiky! Tak straší čtenáře novinové titulky. A politici už si připravují do kampaně recepty, kterými jistojistě „rozrodí“ české ženy.Politické strany si to často představují jednoduše - zasypeme rodiny penězi, tu zvýšíme rodičák, tu přilepšíme na daních. „Jenže takhle jednoduché to není. Lidi se rozhodují podle jiných věcí. A naopak se ukazuje, že v největších problémech jsou nejbohatší státy,“ říká ve Vlevo dole Václav Dolejší.Že ekonomické pobídky nefungují, si vyzkoušeli například v Polsku nebo v Maďarsku (kam se jezdí učit například šéf ANO Andrej Babiš). Jenže podle statistik nejsou spásná ani řešení skandinávských zemí typu částečné úvazky, otcovská či školky.„Po těchto měkkých opatřeních volají hlavně liberálnější strany. Dlouho se myslelo, jak jim to na severu skvěle funguje, ale i jim porodnost klesá,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Zkrátka ať se politici snaží, jak se snaží, všemožná podpůrná opatření mají jen omezený efekt. A očekávat od nich zázračné zvýšení čísel by bylo naivní. „Politici k tématu přistupují vlastně hrozně cynicky - děti je zajímají jen proto, aby se nám nezhroutil důchodový systém. Když se budoucí plátce narodí, už je jedno, jestli bude mít pediatra nebo jestli najde místo na střední škole. A na matku se mračíme, když s dítětem vystrčí nos z hřiště,“ dodává Lucie Stuchlíková.A nepřemýšlíme nad tím příliš nakonec my všichni? „Byl jsem na semináři v senátu, kde přednášely skoro samé expertky. A ty říkaly, že o pořizování jako společnost příliš složitě přemýšlíme. A že bychom k tomu měli přistupovat víc intuitivně. Prostě zavři oči a roď,“ říká s nadsázkou Václav Dolejší.Chtějí mladí příliš dokonalé hnízdo, nebo alespoň nějaké hnízdo? Co je to spermagedon? A který z českých politiků vyrobil nejvíce budoucích daňových poplatníků? Dozvíte se v čerstvé epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Bijna 3500 euro bedraagt het modaal inkomen op dit moment in Nederland. Genoeg voor je boodschappen en af en toe een terrasje, maar lang niet toereikend voor een hypotheek, zegt macro-econoom Edin Mujagic. ‘Als je van je modale inkomen een huis wilt kopen, dan gaat je dat niet lukken.’ Overigens is het belangrijk om te beseffen dat het modaal inkomen iets anders is dan het gemiddelde inkomen, benadrukt Mujagic: als je alle Nederlanders op een rij zet en je pikt de middelste persoon eruit, dán tref je iemand die zo’n 3500 euro per maand verdient. ‘Dat is toch iets anders dan het gemiddelde inkomen, dat een vertekend beeld geeft doordat je alle hele hoge en hele lage inkomens meeweegt.’ See omnystudio.com/listener for privacy information.

Mentre alcuni leader sovranisti europei si schierano al fianco di Marine Le Pen, la presidente del Rassemblement National tuona contro i giudici in conferenza stampa. Ne parliamo con Michele Marchi, professore di Storia contemporanea all’Università di Bologna. Dopo il rientro del Vicepresidente JD Vance dalla Groenlandia, domani sarà la premier danese Mette Frederiksen a visitare l’isola di ghiaccio. Ne parliamo con Dwyane Ryan Menezes, fondatore e direttore del Polar Research and Policy Initiative (PRPI), Anderson Osthagen, professore di Relazioni internazionali all’High North Center e Senior Researcher al Fridtjof Nansen Institute, Andreas Raspotnik, Direttore dell’High North center, centro studi sull’Artico dell’Università di Bodø, ed Emilio Cozzi, giornalista ed autore di “Geopolitica dello spazio” (il Saggiatore).

Česko míří k výraznému navyšování výdajů na obranu. Mezi koalicí a opozicí ale zatím chybí dohoda o jeho pokračování i po listopadových volbách. Politici navíc budou potřebné desítky miliard korun teprve hledat. Podle ekonomického novináře Filipa Zelenky přitom vládu pronásleduje rozpočtový zásek v podobě zrušení superhrubé mzdy. V jak obtížné situaci se Česko nachází?Host: Filip Zelenka - redaktor týdeníku RespektČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V tejto časti Cashflow sme sa rozprávali s RNDr. Viliamom Pálenikom, PhD., h.doc., zo Slovenskej akadémie vied, ktorý hovorí o slovenskom dôchodkovom systéme, ako funguje a ako sa pripraviť na starobu. Aký je rozdiel medzi seniormi na Západe a tými u nás? Prečo politikov láka 2. pilier a prečo je náš dôchodkový systém v ohrození? To všetko v novej časti Cashflow.

Česko podle vlády musí zvýšit výdaje na zbrojení. Pomalu to připouští už i opozice, podle ní je ale klíčové, jak se peníze utratí. Máme zbrojit na dluh, nebo dát vyšší peníze na armádu na úkor ostatních kapitol rozpočtu? Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Vláda v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP. Koalice a opozice se ohledně financování zbrojení přou několik posledních týdnů. Navyšování výdajů mají ve středu projednávat poslanci na mimořádné schůzi Sněmovny, které se zúčastní i prezident Petr Pavel.  Politici často říkají, že zbrojení přinese další investice. „Česká ekonomika je dlouhodobě na hranici svých možností,“ řekl ekonom Musil s tím, že každý další impuls je vítaný. Německo minulý týden zrušilo takzvanou dluhovou brzdu a hodlá masivně zbrojit. To by mohlo pozvednout německou ekonomiku, ze které těží i Česko. „Záleží, jak rychle vystřelí německá ‚rozpočtová bazuka‘,“ řekl Musil s tím, že je v tomto ohledu mírným optimistou.Kde vzít potřebné finance na zvýšený obranný rozpočet? Nerozjede celoevropské zbrojení další kolo inflace? A dohání vládu chyby v letošním státním rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Massimo Giannini, editorialista e opinionista di Repubblica, racconta dal lunedì al venerdì il suo punto di vista sullo scenario politico e sulle notizie di attualità, italiane e internazionali. “Circo Massimo - Lo spettacolo della politica“ lo puoi ascoltare sull’app di One Podcast, sull’app di Repubblica, e su tutte le principali piattaforme.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Antonín Baudyš patřil k nejvýraznějším politikům KDU-ČSL první poloviny 90. let. Byl místopředsedou české i federální vlády a prvním ministrem obrany samostatné republiky. Ve speciálu Portrétů na něj zavzpomíná Cyril Svoboda, který byl několik let předsedou KDU-ČSL.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O volebních výsledcích ze všeho nejvíc rozhodují nálady. Radost, naděje, nespokojenost nebo strach. Zatímco opozici to došlo už dávno, a tak v kampani přednostně sází na emoce, vláda si sama nezřídka šlape po svém štěstí. Přitom by často stačilo, kdyby se pokusila odhadnout následky svého počínání.

Národní centrála proti organizovanému zločinu odkryla obří korupční kauzu v největší české nemocnici – Fakultní nemocnici Motol. Jak by mělo zareagovat ministerstvo zdravotnictví? A jak zajistit, aby se do budoucna něco podobného nemohlo opakovat? Poslechněte si debatu českých politiků a političky u kulatého stolu.

Volgens 'n politieke ontleder sal verkose president Netumbo Nandi-Ndaitwah waarskynlik ook weier om wetsontwerpe teen gay huwelike te onderteken, soos president Nangolo Mbumba. Dit kom na Mbumba nie die sogenaamde Jerry-wette onderteken het nie, omdat dit onder meer op konstitutionele gronde aangeval kan word. Kosmos 94.1 Nuus het gesels met die aktivis Ethne Mudge oor of dit dui op 'n verskuiwing in die land se tradisioneel konserwatiewe houding teenoor LGBT-kwessies.

Národní centrála proti organizovanému zločinu odkryla obří korupční kauzu v největší české nemocnici – Fakultní nemocnici Motol. Jak by mělo zareagovat ministerstvo zdravotnictví? A jak zajistit, aby se do budoucna něco podobného nemohlo opakovat? Poslechněte si debatu českých politiků a političky u kulatého stolu.

Je potřeba zvyšovat výdaje na obranu a posílit evropské křídlo na to, shodly se vládní strany a Piráti na speciální schůzce svolané premiérem Petrem Fialou (ODS). Politici hnutí ANO a SPD na schůzku nepřišli. „Jejich voliče v danou chvíli zahraniční politika příliš nezajímá,“ vysvětluje v Interview Plus politolog Lubomír Kopeček a dodává: „Promítá se do toho optika předvolební kampaně. V tuto chvíli je to silný hybatel.“

Ivan Mašek a Tomáš Ježek byly dvě výrazné osobnosti malé, ale na počátku 90. let mimořádně vlivné politické strany – Občanské demokratické aliance (ODA). Přestože Ježek stál u začátku kuponové privatizace, později připustil, že ne všechno se povedlo. Podobně kritický byl ke svému dílu i chartista Ivan Mašek, který spoluzakládal Občanské fórum a pak ODA. Stranu ale opustil kvůli nejasnostem v jejím hospodaření. O obou politicích mluví v Portrétech David Hertl a Petr Nováček.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sme v úvode týždňa, ktorý by mal pochovať koaličnú krízu. Aspoň tak to avizuje samotná vládna koalícia. Chce konečne zvoliť šéfa parlamentu a funkciami nasýtiť niekdajších vzbúrencov v podobe tzv. Huliakovcov a Migaľovcov. Spoza hraníc však aj na Slovensko ťaživo dolieha téma, ktorá je svojimi možnými dôsledkami s koaličnou krízou neporovnateľná. Po piatkovej roztržke v Bielom dome medzi prezidentom Trumpom a Zelenským spozornel svet. No ak na ňu reagujú takmer všetci, pre slovenskú diplomaciu či premiéra a vládu dlhé tri dni akoby neexistovala. Prechádzali ju tichom. O čom to svedčí? A je možné byť ticho, keď sa píšu dejiny a rozhoduje o vojne či mieri? Téma pre Radoslava Štefančíka, ktorý sa špecializuje aj na politickú komunikáciu. „Často uvažujem, prečo je Robert Fico či Viktor Orbán taký úctivý vo vzťahu k Vladimírovi Putinovi, prečo si nevšímajú nebezpečenstvo, ktoré predstavuje“, hovorí politológ. „Úplne vážne premýšľam, či to nie je tým, že by vlastne privítali, keby sme boli súčasťou nového usporiadania sveta, kde by Slovensko nepatrilo k západnej, ale východnej civilizácii. Pamätáme si obdobie pred Novembrom. Neboli tu slobodné voľby. Ľudia, ktorí boli dosadení stranou, svoje pozície mali zabezpečené na večnosť. Nebola súťaž. Nebola konkurencia politických strán. Politici sa nemuseli obávať o svoje postavenie, o funkcie, o svoje výhody“, hovorí Štefančík.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Minister pôdohospodárstva si spravil nákupy v potravinách a Slovensku odkázal, že sa mu podarilo nakupovať v januári lacnejšie ako v decembri. Štatistický úrad krátko na to ale Slovensko informoval, že ceny v obchodoch a službách stúpli o takmer 4%, a že infláciu potiahli aj vyššie ceny potravín. Na čele jedného aj druhého úradu stoja pritom nominanti Ficovho Smeru.Ako to teda je? Nakupujeme lacnejšie ako minister Takáč, alebo drahšie, ako nám hovoria štatistici? Ako funguje znížená 5% DPH na vybrané potraviny a sú vôbec určené správne? Prečo tam nie sú vajcia, tvaroch či ryža? Aké zdražovanie nás ešte čaká tento rok, oplatí sa chodiť nakupovať za hranice?A akú pomoc by privítali potravinári od štátu či Európskej únie, ktorá sa viac sústredí na poľnohospodárov? Braňo Závodský sa rozprával s riaditeľkou Slovenskej potravinárskej komory Janou Venhartovou a analytikom Slovenskej sporiteľne Matejom Horňákom.