Podcasts about politici

Na vijf jaar in ambt neemt Francesco Veenstra afscheid als Rijksbouwmeester. In deze aflevering blikt hij terug op deze periode, waarin hij te maken kreeg met meerdere ministers en een luide oproep om veel en snel te bouwen. Deze aflevering in het kort:☑️ Francesco Veenstra kijkt terug op vijf jaar Rijksbouwmeesterschap☑️ Welke adviezen zijn wél opgevolgd en welke verdwenen in een la☑️ Optoppenen splitsen valt in de praktijk nogal tegenVijf jaar lang was Francesco Veenstra van Vakwerk in Delft het architectonische geweten van de rijksoverheid. In 2021 volgde hij Floris Alkemade op als Rijksbouwmeester. Komende maand neemt hij afscheid in die rol. Samen met rijksadviseurs Jannemarie de Jonge en Wouter Veldhuis adviseerde hij ministeries en het Rijksvastgoedbedrijf over ruimtelijke kwaliteit. Het woord 'wooncrisis' neemt hij liever nog steeds niet in de mond. Hij spreekt liever van een land in transitie, omdat dit volgens hem hoopvoller klinkt. In dit gesprek blikt hij open terug op wat hij wel en niet voor elkaar kreeg. Zijn boodschap? Kwaliteit moet altijd voorop staan, ook onder tijdsdruk. En daar gaat het in Nederland nog wel eens mis.

Deze zomer brengen we een aantal vorige afleveringen opnieuw onder de aandacht, omdat we denken dat die nog steeds de moeite van het luisteren waard én relevant zijn. Politici krijgen vaak het verwijt niet genoeg moed te hebben. Maar wat betekent dat eigenlijk, en klopt het wel? Presentator Christoph Schmidt spreekt erover met politiek verslaggever Wilma Kieskamp en essayist Stevo Akkerman, live op het Trouw-festival in Tivoli Vredenburg. Presentatie: Christoph Schmidt; Redactie en productie: Michael Royall. Montage en mixage: George Paul Henneberke.Support the show: http://www.trouw.nl/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Výtah Respektu: Vedení Prahy tento týden vrátilo kulturní centrum Stalin u bývalého pomníku sovětského diktátora na Letné do tržního řádu. Bude tak moct dál fungovat. Jaký je význam tohoto místa? Proč pražský magistrát už loni nechtěl centru prodloužit nájemní smlouvu? Do jaké míry hraje roli politika? A jaký je podle radních plán s objektem Kasárna Karlín? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Pavel Turek.

Pro nové posluchače Bruselský diktát na týden zdarma: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Politici pořád mluví o Green Dealu, ale evropské automobilky drtí něco úplně jiného. Vyšla nová čísla, na kterých ukazujeme, co stahuje výrobce aut ke dnu a kdo za to může. A proč je naopak Škoda Auto mimořádně úspěšná? Vysvětlujeme taky velké politické změny v Polsku a v Británii: jsou pro Česko velmi pozitivní. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Člověk je ve svém lidském snažení tak malý a malicherný, že je směšný. Proto je humor v každé situaci zcela namístě, je přesvědčený architekt a herec David Vávra. Před téměř 40 lety natočil v Karlových Varech Kopytem sem, kopytem tam režisérky Věry Chytilové. Letos se vrátil na totéž místo a na festivalu uvedl premiéru digitalizované verze tohoto snímku. „V době, kdy se to točilo, to byla součást našeho života, naší drzosti a věčné radosti,“ vzpomíná Vávra v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Deze zomer herhalen we wat oude, maar nog steeds relevante afleveringen van Haags Halfuurtje én afleveringen van andere podcasts van Trouw. In deze aflevering van Wat wél kan duiken collega's Sanne Toebes en Cecilia Adorée in de vraag: waarom vinden politici het toch zo lastig om van hun kiezers ander gedrag te vragen? Met Bas Erlings, gedragsexpert en oud-campagnestrateeg van de VVD spreekt Sanne over hoe de overheid gedragsveranderingen erdoorheen krijgt zonder een klimaatoorlog te ontketenen. Linkse partijen kunnen daar volgens hem nog wel het een en ander van leren. Luister hier naar andere afleveringen van Wat wél kan: https://open.spotify.com/show/3bNhVPoSyua5eXwqazz7w7?si=4f3d685de05a4fdc. Support the show: http://www.trouw.nl/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Ukázali sme, že tá “blbá nálada” sa dá prekonať a za vhodných podmienok, pri dobrej moderácií diskusie a s úprimným i dôverným prístupom k sebe samým, sa dokážeme rozprávať aj o zložitých či kontroverzných témach, hovorí o výsledkoch projektu Fórum Slovensko šéf občianskeho združenia DEMDIS Michal Horský. Podľa neho je polarizovanosť slovenskej spoločnosti neraz umelo živená no nie je to finálny stav, na ktorý sme osudovo odsúdení a s ktorým sa nedá nič robiť. Sme opraviteľná krajiny, dodáva Horský.Otvoríte si sociálne siete a máte pocit, že na Slovensku vypukla minimálne občianska vojna. Každý na každého kričí alebo nadáva, nik nepočúva a lži sa na nás valia ako z pretrhnutej priehrady. Politici verejnosť bičujú zástupmi vykonštruovaných a celkom nezmyselných kultúrno hodnotových vojen, vyrábajú stále nových nepriateľov Slovenska či rovno celého ľudstva no a do toho všetkého si permanentne vymýšľajú. Niet divu, že sa cítime frustrovaní, neraz vydesení alebo apatický a máme pocit, že našim kľúčovým problémom nie sú problémy samotné ale - je to vraj samotná polarizácia.Lenže, čo ak je to len ilúzia a neustále vnucovaná snaha zmanipulovať tú skutočnú - a možno oveľa prívetivejšiu realitu? Môj dnešný hosť tvrdí, že pod nánosom hnevu sa Slováci v skutočnosti zhodujú oveľa viac, než si myslíme. Veď, predstavte si, že posadíte do jednej miestnosti päťdesiatich náhodných ľudí – od voličov radikálneho extrému až po mestských liberálov, no a namiesto zúrivej hádky z toho vzniknú dohody a návrhy s ktorými je väčšina spokojná. Znie to ako sci-fi? Michal Horský a jeho občianske združenie Demdis však presne toto urobili. Ako teda vyzerá snaha o participatívnu demokraciu a ako sa hľadá konsenzus a dohoda na racionálnych riešeniach i v prípade tých najpálčivejších a najkontroverznejších problémov? A ako napraviť ten náš pokrivený politicky svet, ktorý sa už celkom odtrhol od reality a vtiahnuť do neho opäť nás, občanov a voličov? A ako vybudovať odolnú spoločnosť s dôverou v štát, jeho inštitúcie tak, aby sme boli pripravení na krízy, nach už prídu odkiaľkoľvek? To sú témy dnešných Aktualít Nahlas. Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ukázali sme, že tá “blbá nálada” sa dá prekonať a za vhodných podmienok, pri dobrej moderácií diskusie a s úprimným i dôverným prístupom k sebe samým, sa dokážeme rozprávať aj o zložitých či kontroverzných témach, hovorí o výsledkoch projektu Fórum Slovensko šéf občianskeho združenia DEMDIS Michal Horský. Podľa neho je polarizovanosť slovenskej spoločnosti neraz umelo živená no nie je to finálny stav, na ktorý sme osudovo odsúdení a s ktorým sa nedá nič robiť. Sme opraviteľná krajiny, dodáva Horský.Otvoríte si sociálne siete a máte pocit, že na Slovensku vypukla minimálne občianska vojna. Každý na každého kričí alebo nadáva, nik nepočúva a lži sa na nás valia ako z pretrhnutej priehrady. Politici verejnosť bičujú zástupmi vykonštruovaných a celkom nezmyselných kultúrno hodnotových vojen, vyrábajú stále nových nepriateľov Slovenska či rovno celého ľudstva no a do toho všetkého si permanentne vymýšľajú. Niet divu, že sa cítime frustrovaní, neraz vydesení alebo apatický a máme pocit, že našim kľúčovým problémom nie sú problémy samotné ale - je to vraj samotná polarizácia.Lenže, čo ak je to len ilúzia a neustále vnucovaná snaha zmanipulovať tú skutočnú - a možno oveľa prívetivejšiu realitu? Môj dnešný hosť tvrdí, že pod nánosom hnevu sa Slováci v skutočnosti zhodujú oveľa viac, než si myslíme. Veď, predstavte si, že posadíte do jednej miestnosti päťdesiatich náhodných ľudí – od voličov radikálneho extrému až po mestských liberálov, no a namiesto zúrivej hádky z toho vzniknú dohody a návrhy s ktorými je väčšina spokojná. Znie to ako sci-fi? Michal Horský a jeho občianske združenie Demdis však presne toto urobili. Ako teda vyzerá snaha o participatívnu demokraciu a ako sa hľadá konsenzus a dohoda na racionálnych riešeniach i v prípade tých najpálčivejších a najkontroverznejších problémov? A ako napraviť ten náš pokrivený politicky svet, ktorý sa už celkom odtrhol od reality a vtiahnuť do neho opäť nás, občanov a voličov? A ako vybudovať odolnú spoločnosť s dôverou v štát, jeho inštitúcie tak, aby sme boli pripravení na krízy, nach už prídu odkiaľkoľvek? To sú témy dnešných Aktualít Nahlas. Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když se nám druhá strana při vyjednávání zdá iracionální, pravděpodobně jsme ještě nepochopili její racionalitu,“ říká vyjednavač Adam Dolník. Dřív působil jako akademik, pracoval pro OSN a učil vyjednávací týmy po celém světě, později se dostal přímo ke krizovému vyjednávání. Odvaha je podle něj základní předpoklad práce ve stresu, kde „jde o hodně a kdy jde vlastně o život“, ale sama nestačí. Klíčové je ustát tlak, nenechat se řídit emocemi a vědět, co je skutečný cíl. Dolník popisuje, že cílem vyjednavače není „přijít a potrestat viníky“, ale dostat rukojmího zpátky k rodině. Únos podle něj často není sofistikovaná operace, ale náhodný a brutální byznys: gangy chtějí někoho „rychle vyždímat“ a chytit dalšího. Přesto se ani v takové situaci nesmí ustupovat ve chvíli, kdy druhá strana tlačí a vyhrožuje. „Slow is smooth and smooth is fast,“ říká Dolník. Když se chce člověk někam dostat rychle, musí jít pomalu. Stejné principy podle něj platí i mimo únosy. „Tlak způsobuje protitlak,“ říká. Dobrý vyjednavač proto nejde automaticky do protiútoku, i když by to přineslo dobrý pocit. „Když už máte na jazyku nějakou větu a cítíte, jak to bude dobrý pocit vypustit ven, tak buďte zticha,“ vysvětluje. Právě takové věty podle něj často slouží spíš egu než cíli, kterého chceme dosáhnout. Důležité je i rozlišovat empatii a sympatii. „Empatie a sympatie jsou dvě naprosto rozdílné věci,“ říká Dolník. Pochopit logiku Al-Káidy, únosce, politického protivníka nebo člověka v extrémních emocích podle něj neznamená souhlasit. Znamená to získat vliv. „Když uslyší svůj úhel pohledu a svůj příběh z mých úst, ví, že chápu,“ popisuje moment, kdy se otevírá prostor pro skutečné ovlivnění. Řeč je i o dětech, rodičovství, manipulaci a politických debatách. Děti se podle Dolníka velmi rychle naučí, jak tlačit na ta správná tlačítka, zatímco v politických debatách se často nenaslouchá kvůli pochopení, ale kvůli útoku. Tomu říká „kombativní naslouchání“ - posloucháme hlavně proto, abychom našli něco, co se dá použít proti druhému. Kdy je ovlivňování ještě fér a kdy už jde o manipulaci? Proč emoce vždycky snižují racionalitu? Dá se s teroristou mluvit bez souhlasu, ale s pochopením? Proč může rychlé ustupování v krizi rukojmímu uškodit? A co by se změnilo v politice, rodičovství, byznysu i partnerských konfliktech, kdybychom místo smečování dokázali opravdu poslouchat? Poslechněte si celý rozhovor.

Jaap Jansen en PG Kroeger lazen vijf zeer interessante boeken en bekeken een magnifieke film. De zomerboeken zitten vol ideeëngeschiedenis en politieke conflicten gedurende vele eeuwen. Met persoonlijke verhalen, portretten, onthullingen en worstelingen met democratie, dictatuur, geloof en tolerantie. *** Deze aflevering is mede mogelijk gemaakt met donaties van luisteraars die we hiervoor hartelijk danken. Word ook vriend van de show! De film De Gaulle: Résistance draait vanaf 6 augustus 2026 in de bioscoop Steun Greenpeace in de strijd tegen onherstelbare schade door diepzeemijnbouw. Teken de brief aan het kabinet-Jetten Heb je belangstelling om in onze podcast te adverteren of ons te sponsoren? Zend ons een mailtje en wij zoeken contact. *** 1) Willem van Oranje, Apologie – Vertaald en ingeleid door René van Stipriaan (Querido Facto) Prachtig bezorgd boek door René van Stipriaan neemt de lezer mee op reis door het leven, werken en denken van 'de Zwijger' in de jaren tussen1540 en 1580. Geen andere leider in onze streken publiceerde ooit zo'n persoonlijke verantwoording van zijn politiek, filosofie, strategische en spirituele keuzen. Vanaf zijn tienertijd speelt hij een prominente rol in de aristocratie van Europa, opgevoed en als prins gevormd door de absolute elite van de machtigste familie, de Habsburgers. Keizer Karel en diens zus Maria van Hongarije blijven zijn rolmodellen. Juist daarom keert hij zich af van ‘de tirannie die mij mijn hart doorwondt'. Oranje kiest tegen bruut geweld en onderdrukking en voor de vrijheden van de Nederlanden. Apologie is een uitdagend en gedurfd boek. Hij richt zich tot de Staten-Generaal, de bevolking in den brede en heel de Europese elite. Hij bepleit vreedzame matiging en beginselvastheid, ook tegen al te felle calvinisten en allereerst tegen het Spaans bewind, dat het beleid van zijn rolmodellen had verraden. De toon, ironie, felheid en scherpte van zijn redeneringen laten ons merken waarom hij destijds zo bekend was als briljant redenaar. Oranje is in dit boek zijn eigen memoires-auteur, politiek spindoctor, spiritueel filosoof en vurig bepleiter van de vrijheid van geweten, burgerrechten en tolerantie van verschillen tussen overtuigingen en beginselen. 2) Peter Longerich – Onwillige Volksgenoten (Hollands Diep) De propaganda en de decoratie van het Nazibewind kennen we. Maar wat dachten de mensen die in de bioscoop de Wochenschau zagen en Leni Riefenstahls films eigenlijk zelf? Longerich dook in diepe, uitvoerige bronnen en schetst de 'Stimmunggeschichte' van het Duitse volk in de Nazitijd. Een tijdsbeeld als zelden vertoond met feiten en analyses van de 'stemming onder de mensen' van Beieren tot Bremen. Boeren blijken ontgoocheld door het opgelegde productiebeleid en zien hun dagloners en masse wegvluchten. Arbeiders zien de armoede van de crisis welbewust voortduren. Massaal klagen burgers over partijmanifestaties en 'vrijwillige’ donaties. Al heel vroeg - rond 1935 - is oorlogsangst dominant. Met heftige conflicten tussen het regime en gelovigen. Kerken werden verzetshaarden, Hitler durfde nooit hard door te pakken. Propaganda-triomfen als de Olympiade konden angst en wegkijken niet verdrijven. Het boek biedt bovendien een verfijnd stuk 'bureaucratie-geschiedenis'. Want het was niet vanzelfsprekend om die 'stemmingen en indrukken' in een dictatuur zonder meer door te spelen naar boven. Hoe de Duitse ambtenaren hun rol als rapporteurs inkleedden, hoe zij boodschappen verpakten, de feiten niet konden verhullen, dus dan maar in balans brachten laat Longerich ook zien. Heel herkenbaar, zeker als je zulke patronen ook nu aanschouwt in Poetins Rusland of Trumps MAGA-sfeer. 3) Auke Kok – Mussert (Hollands Diep) Auke Koks biografie is rijk en onthullend. Hij slaagt erin een politiek onbenul, een onaantrekkelijke hoofdpersoon toch heel boeiend te maken. Mussert was een antiparlementair en autoritair techneut. Collega's brachten hem Mussolini's fascisme bij, ook een regime dat verzot was op moderne techniek en autoritair optreden. En Indische kringen zorgden voor een racistisch superioriteitsaffect. Dat werd de politieke brug naar de nazi-ideologie. Nederlanders verdienden in het Germaanse wereldrijk een eigen, machtige plaats naast Hitlers ariërs, meende hij. De NSDAP-leiding zag dat toch wat anders en Arthur Seyss Inquart noteerde dat Mussert geen sieraad was voor het naziregime. Integendeel. Hij was koppig, had geen mensenkennis, werd door de bevolking geen leidersfiguur maar een landverrader gevonden en Mussert voerde een beroddelde levenswandel. Tot in zijn proces na de bevrijding klopte hij zich op de borst voor zijn moed tegenover de Duitsers. Hij had immers Neerlands lot van annexatie zoals Oostenrijk of Sudetenland verhinderd, daar zou hij uiteindelijk een standbeeld voor krijgen, dacht hij. 4) Willem de Bruin – Ontspoord (Atlas Contact) Hoe ondergaat een samenleving en haar politiek bestel een overweldigende technologisch revolutie? Ontspoord gaat over de komst en dominantie van de allernieuwste industriële mobiliteit - de spoorwegen - maar heel dat verhaal over de 19e eeuw gaat over deze tijd. De opmars van het internet en de actuele AI-revolutie komen steeds in je hoofd op bij het lezen van het fascinerende tijdsbeeld van het destijds arme en achterop lopende Nederland na 1830. Ideologische principes over de publieke zaak en particuliere taken domineerden het debat. Maar dat spoorwegen een heel eigen organisatie van technologische finesse, lange termijn investeringen en sociale sturing vereisten zagen velen pas laat. De liberaal Thorbecke maakte een zwenking naar overheidssturing. Abraham Kuyper zag de geheel nieuwe infrastructuur als een staatstaak die God had opgedragen. Bismarck vond het een strategisch netwerk van zo'n geopolitieke betekenis, dat het nimmer aan ondernemers overgelaten kon worden. De Eerste Wereldoorlog bewees zijn gelijk, ook in ons land. In 1937 waren de NS een feit, uiteindelijk. De discussie - zelfs de 19e-eeuwse - stond nadien niet stil. Paars overwoog heel even de NS naar de Beurs te brengen. De actuele dreiging in Europa en de NAVO-planning bewijzen nogmaals Bismarcks profetische blik. 5] Bastiaan Rijpkema & Bart Schreuders (red.) – Tolerantiedenkers (Prometheus) Is er een actueler, indringender thema dan de verhouding tussen democratie en tolerantie en de vele misverstanden over wat tolerantie eigenlijk is? Dit boek biedt twintig portretten van onmisbare denkers - vooral een soort ideeënschets - van Plato tot Chantal Mouffe en Barbara Skarga. Bekende namen komen langs, waarbij hun soms verrassende gedachten over ruimdenkendheid en geslotenheid centraal staan. Tocqueville natuurlijk, Spinoza, Machiavelli, Popper, Camus en Erasmus uiteraard. Het boek is niet te missen doordat er mensen aan het woord komen die niet elke dag over de tong gaan, maar bijzonder inspirerend zijn. Nicolaus Cusanus (1401 – 1464) uit een wijndorp aan de Moezel bijvoorbeeld. In de 15e eeuw een essentieel diplomaat en geleerde die door heel Europa reisde. Hij betoogde dat als God oneindig is en één, dan de mens dit nooit zal bevatten. Mensen zullen een eigen, onvolmaakt idee van die 'Heilige Wijsheid' - inderdaad, Hagia Sophia - ontwikkelen, beseffend dat zij 'wetende onwetenden' zijn. Alle reden dus tot intensieve, tolerante dialoog om zo dichterbij dat mysterie te komen. Hij zocht daarom nadrukkelijk zelf zo'n dialoog met de Islam op. En ervoer dat tolerantie dan, ook, schuurt en afstand meebrengt. En nooit passief kan zijn, maar dwingt tot actieve dialoog. De Franse denker Claude Lefort (1924 – 2010) - inspirator van Paul Frissen – was als jong trotskist afkerig van het Stalinisme en zo ook van Sartre. Hij zag dat democratie tolerantie vereist, omdat de plaats van de macht per definitie leeg is, alleen tijdelijk vervuld op zijn best. En hij definieerde dat er 'le politique' is - het democratisch bestel van instituties en regels - en 'la politique' - de geesteshouding die daarbij past, zoals het voorkomen van 'permanente vijandschap' en zondebokken. Bestel en ethos. Verwar die vooral niet. *** Verder luisteren 580 - Lenteboekenspecial 555 – Winterboeken: dominanten en dissonanten in een veranderende wereld 527 - Politici en hun boek 522 - Zeven zomerboeken 472 - Winterboekeneditie - Premiers, Leiderschap, Macht 441 - Extra zomeraflevering: boekenspecial! 395 - Vijf boeken en een afscheidsbrief 363 - Extra zomeraflevering: PG tipt boeken! 286 - Extra zomeraflevering: PG tipt boeken! 269 - Vijf boeken die je moet lezen om Europa beter te begrijpen 259 - De omgevallen boekenkast: leestips van PG! 133 - Amerikaanse presidenten: boeken die je volgens PG móet lezen! 99 - Tips voor thuis: de omgevallen boekenkast van PG! 35 - Charles de Gaulle *** Tijdlijn 00:00:00 – Deel 1 00:29:06 - Deel 2 00:55:35 - Deel 3 01:15:05 - Deel 4 01:59:59 - Einde See omnystudio.com/listener for privacy information.

Pro nové posluchače Bruselský diktát na týden zdarma: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Nápor migrantů na Ceutu vyvolal spoustu ideologického balastu a lží. Co ho skutečně způsobilo, jak se Španělům podařilo vše zvládnout a v čem naopak jejich premiér Pedro Sánchez zaslouží tvrdou kritiku? A jak je to s tak zvanou amnestií, kterou údajně poskytl nelegálním migrantům? Čeští politici se rozhodně nevyznamenali nejen ohledně Ceuty, ale i dalšího summitu na nejvyšší úrovni. Zahraničí diplomaté v Česku si už začínají nad chováním české vlády klepat na čelo – máme pro vás podrobnosti. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Send us Fan MailJesaja 43:11-12 Ek, ja, Ek is die Here. Buiten My is daar niemand wat jou kan red nie. Ek het die verlossing aangekondig. Ek het eers gesê wat Ek gaan doen en julle toe gered. Geen vreemde god kon dit doen nie. Julle is getuies dat Ek die enigste God is, sê die Here. (NLV) Ons leef in 'n wêreld waar almal 'n 'oplossing' vir alles het. Politici belowe hulle gaan die ekonomie regruk en tegnologie maak asof dit enige probleem kan uitsorteer. Dan is daar ook nog die selfhelp-kenners wat sê hulle kan jou hele lewe verander as jy net húlle plan volg. Maar op die ou end stel almal van hulle 'n mens teleur.In 2008 het die wêreldwye finansiële krisis alles ontwrig. Banke het toegemaak en markte het heeltemal in duie gestort. Jare lank het mense geglo die stelsel sal hulle altyd veilig hou, maar in 'n kwessie van weke het triljoene dollars net verdwyn. Alles wat almal gedink het veilig is, was toe glad nie. Kyk wat sê die Here:Jesaja 43:11-12 Ek, ja, Ek is die Here. Buiten My is daar niemand wat jou kan red nie. Ek het die verlossing aangekondig. Ek het eers gesê wat Ek gaan doen en julle toe gered. Geen vreemde god kon dit doen nie. Julle is getuies dat Ek die enigste God is, sê die Here. (NLV)Dit klink taamlik duidelik, nè? Daar is net één God. Een Verlosser. Israel se geskiedenis is vol tye waar hulle agter ander gode aangehardloop het, net om aan die kortste ent te trek. En dan herinner God hulle: Dit was Ek. Dit was altyd ek.En toe - eeue later - het daardie waarheid vlees en bloed geword. Jesus is God se reddingsplan. Hy is ons Redder. Nie rykdom nie. Nie krag nie. Nie politiek nie. Net Christus Jesus ons Here.Ja, my vriend, ek kan jou verseker dat indien enige iemand anders, of iets anders waarin jy glo, jou nog nie al klaar in die steek gelaat het nie; dit jou eendag sal teleurstel. So wanneer alles om jou wankelrig voel, moenie jou vertroue in tydelike redders plaas nie. Plaas jou hoop waar dit hoort - in die enigste Een wat nooit faal nie: Jesus.Dit is God se Woord. Vars ... Vir jou... Vandag.Support the showEnjoying The Content?For the price of a cup of coffee each month, you can enable Christianityworks to reach 10,000+ people with a message about the love of Jesus!DONATE R50 MONTHLY

De chaos is groot in Ceuta nadat tienduizenden migranten vanuit Marokko de Spaanse stad bestormden. Politici vanuit heel Europa reageren. De Italianen en Finnen willen zelfs dat Spanje tijdelijk uit de Schengenzone wordt gezet, omdat ze volgens hun de Europese buitengrens niet goed beschermen. Kan dat zomaar? En is dat een goede oplossing? Joram Kaat gaat erover in gesprek met: - Robert van Asten, Tweede Kamerlid voor D66 - Diederik Boomsma, Tweede Kamerlid voor JA21 - Don Ceder, Tweede Kamerlid voor de ChristenUni

Jak víme, s naší kolektivní pamětí zacházíme často selektivně a určitá období a události buď nekriticky oslavujeme nebo na ně naopak zapomínáme. O určitou interpretaci historie ovšem usilují i politici přijímáním různých zákonů o minulosti. Paměťová politika je tedy politický boj o využití minulosti k legitimizaci současných mocenských a identitárních projektů.Některé zákony o historii jsou jen deklaratorní a jejich přijetí bylo často sporné. Už za I. republiky existovala debata, zda má být přijat zákon, že se TGM zasloužil. O tom, že má snaha politiků přijímat neúčinné zákony tuhý kořínek, svědčí i přijetí zákona č. 96/2004 Sb. o zásluhách Edvarda Beneše. Již tehdy se proti tomu postavila skupina historiků, kteří upozorňovali, že „Výraznou pečeť Edvarda Beneše nesl i poválečný režim let 1945-1948, který se vyznačoval hlubokým narušením některých základních principů liberální demokracie.“Podobně bezzubě deklaratorní je i Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu (č. 198/1993 Sb.), který odsuzuje komunistický režim v Československu. Potrestání zločinů z dob vlády komunistů bylo ale dosud minimální a komunistická strana existovala nerušeně dál.Česká republika ale přijala i určité represivní normy. Nejtypičtějším paměťovým paragrafem trestního zákoníku je § 405 – Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Trestá toho, kdo veřejně: popírá, zpochybňuje, schvaluje, ospravedlňuje nacistické, komunistické nebo jiné genocidium či zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny proti míru. Podobný je i § 404 – Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Týká se veřejného schvalování nebo podpory totalitních hnutí. Český stát tímto způsobem chrání poválečný konsenzus o nepřijatelnosti nacismu a obdobných ideologií. Nebo § 403 – Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka: Postihuje organizovanou podporu takových hnutí. V praxi bývá spojován zejména s neonacistickými, rasistickými nebo militantně extremistickými skupinami.Ale soudní praxe ukazuje, jak je uplatňování těchto paragrafů často obtížné.

Scontri nella notte a Bologna per la morte di Fakir. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

Bob Zimmerman provides updates on SpaceX's Starship test flight and the FAA's rapid approval process. He details the deployment of version three Starlink satellites, rumors of a massive new Louisiana spaceport, and criticizes a Texaspolitician's "irrational" investigation into Elon Musk's government grants for rural internet access. (3)

Trump sčítá porážky, oznámil zásadní projev k národu. Protibalistická dohoda Ukrajina + 9. Andreji Babišovi se splnil sen o jednobarevné vládě. Sýrie má parlament. Záleží na tom? Politici chtějí změnit pravidla umělého oplodnění. To ale víc dětí nepřinese. Moderuje Patricie Polanská.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) navrhuje změnu zákona, která by umožnila umělé oplodnění také ženám bez partnera. Argumentuje tím, že současná pravidla, kdy umělé oplodnění mohou podstoupit pouze ženy žijící v páru, lze snadno obejít. Podle něj by to mohlo pomoct se současnou klesající porodností.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA⁠ ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ A⁠ ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR ⁠„Zatím se mi zdá, že to zčásti připomíná chaos, ale ten chaos může být klidně řízený,“ říká ústavní právník Jan Kysela o krocích současné vlády. Neví, zda chtějí koaliční strany systém vědomě přeformátovat nebo jednotlivými změnami jen vyhovují konkrétní straně či skupině podporovatelů. Zásadní rizika ale vidí u veřejnoprávních médií, útoků na Ústavní soud i snahy omezit prezidentovy pravomoci. U plánovaného financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu postrádá veřejnou debatu, analýzy i jasné údaje o tom, kolik peněz mají média dostávat. „Když je něco v klidu a plus minus to funguje, tak to spíš neměňte, nehýbejte s tím,“ říká. Nestačí podle něj napsat do zákona, že média budou nezávislá, pokud budou zároveň vystavena politickým a finančním tlakům. Bez podkladů se může politik jen „zhoupnout v židli“ a rozhodnout, že jim bude stačit polovina současného rozpočtu: „Tím pádem je to rozhodnutí zcela arbitrární.“ Za nepřiměřená považuje Kysela také slova ministra Petra Macinky o „ústavním puči“ po rozhodnutí Ústavního soudu o cestě Petra Pavla do Ankary. Prezident podle něj využil prostředek, který právo předpokládá a obrátil se na soud, jenž má ústavu vykládat. Označovat jeho rozhodnutí za puč podrývá důvěru veřejnosti k Ústavnímu soudu. Odmítá také tvrzení, že jde o „Pavlův soud“ jen proto, že část soudců jmenoval současný prezident. Soudci jsou podle něj svou rolí zavázáni spíš k tomu, „aby mu byli nevděční“. Kritizuje i celkový způsob, jakým Macinka o prezidentovi mluví - například jako o „soudruhu prezidentovi“. „Takhle by se někdo veřejně neměl chovat asi k nikomu,“ říká Kysela. Politici by podle něj měli ve stále polarizovanější společnosti spíš tlumit vášně a ubírat pod kotlem, ne dál přitápět. „Společenské formy nejsou bezvýznamné, protože nám právě umožňují být spolu,“ dodává. Kriticky hodnotí také zákon, který má prezidentovi odebrat část pravomocí při jmenování diplomatů. „Málokdy se vám podaří přijmout nebo napsat zákon, který je tak evidentně protiústavní jako tenhle,“ varuje. Ve vztahu k prezidentovi v něm vidí „v jisté míře mstu, v jisté míře šikanu“. Kompetenční spory ale mohou být užitečné: bez nich podle Kysely v české politice často vyhrává ten, kdo odmítne jednat. Je současný chaos skutečně řízený? Proč podle Kysely vládní politici podrývají důvěru v Ústavní soud? A může spor mezi vládou a prezidentem nově vymezit jejich pravomoci? I to se dozvíte v rozhovoru.

Met in deze aflevering: Bestaan er nog jantjes? Waarom schrijven we begrafenis met een 'f' en begraven met een 'v'? Wat is de reden dat lama's spugen? Wat doe je tegen onbekende beesten in huis? Waardoor duurt de vakantie van politici zo lang? En kan de pindakaasvloer van Wim T. Schippers over de datum en beschimmeld raken? Wordt met de term ouwehoeren bedoeld dat oude prostituees weinig klandizie hebben? Waarom wordt je niet 500 gram zwaarder als je 500 gram eet?

De wens om vanuit de Haagse politiek een cultuurverandering te bewerkstelligen is van alle tijden. Rob Jetten en Henri Bontenbal presenteren zich ook nu weer als een nieuwe generatie politici die het allemaal anders gaat doen. Samenwerken is dit keer het motto. Regelen, ritselen en koffiedrinken maken een comeback. Doet de VVD hieraan mee? Politiek journalist Coen van de Ven onderzoekt deze week het terugkerende verlangen naar een nieuwe politieke cultuur en gaat hierover in gesprek met Kees van den Bosch. Productie: Kees van den Bosch en Lizzy Hanekroot.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Terremoti politici in tutta Europa

Passiamo al setaccio il modo in cui parlano oggi i politici italiani, le relative strategie retoriche, l'uso e abuso che fanno della lingua italiana. Interviene Daniela Ranieri, giornalista e scrittrice, autrice di un approfondito saggio sul tema.

Ceny bytov rastú, povoľovacie konania sa vlečú roky a výstavba nestíha dopytu. Ekonóm Martin Slaný vysvetľuje, prečo za tým nie je zlyhanie trhu, a kde vidí prehliadanú investičnú príležitosť, na ktorú väčšina ľudí vôbec nemyslí Politici hovoria o zlyhaní trhu, a štát v duchu tejto diagnózy siaha po vlastných riešeniach. Stavia byty, dotuje hypotéky, reguluje. Podľa ekonóma Martina Slaného trh funguje, len dostáva zlé signály od tých, ktorí ho chcú zachrániť. Na dopyt po nehnuteľnostiach pritom tlačia aj hlbšie spoločenské zmeny, ľudia vstupujú do manželstva neskôr, častejšie sa rozvádzajú a pribúdajú single domácností. Každá z nich potrebuje vlastnú strechu nad hlavou. Výsledkom je štrukturálny hlad po bývaní, ktorý samotná výstavba nestíha pokryť. V relácii Umenie biznisu s Veronikou Vaňkovou hovorí viac o tom, prečo nové stavebné zákony nestačia, čo majú Slovensko a Česko spoločné, a kde leží skutočná príčina nedostupnosti bývania. Celý videorozhovor si môžete pozrieť na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=UqIY5x9fBZY&t=2052s

Česko zažívá vlnu veder. Podle nedávného výzkumu agentury STEM mezi veřejností panuje shoda na tom, že klimatická změna probíhá a neměli bychom otálet s jejím řešením. Zároveň se ale lidé obávají, že odchodem od fosilních paliv zchudneme. „Tak jako u mnoha dalších problémů je dobré rozlišit podstatu věci a způsoby řešení, protože to bývá velmi rozporuplné. A v tom je klíčová role politiků tyto dvě stránky věci skloubit,“ nabádá v Interview Plus sociolog Jan Hartl.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jozef Ráž kandiduje za primátora Bratislavy, festivalu Rock pod Kameňom finančne pomohla vláda, Robert Fico urážal novinárku STVR slovami že je “hlupaňa”, OECD nás upozorňuje na zlý stav verejných financií, v čele odborov ostáva Monika Uhlerová a politici nedokážu normálne reagovať ani na brutálnu vraždu učiteľky z Gelnice jej manželom, ktorý ju zabil 11 dní po prepustení z väzby. Dobrým ránom sobota vás sprevádza Zuzana Kovačič Hanzelová s Jakubom Filom. Zdroj zvukov: Denník N, 360tka, TA3, Facebook/ Ľudovít Ódor, Jozef Ráž, Matúš Šutaj Eštok, Rock pod Kameňom – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Konsolidácia, protesty, trestné kódexy či príživníci v politike. To je len niekoľko headlinerov politického roka, ktorý sa chýli ku koncu. Vláda má od minulého týždňa dôveru a rok aj niečo do volieb. Aký rok to máme za sebou, sa Nikola Šuliková Bajánová pýta Radoslava Štefančíka, politológa z Ekonomickej univerzity v Bratislave. Zdroje zvukov: STVR, Markíza, NR SR, YouTube/SMER-SD Odporúčanie: Barack Obama opäť podcastuje. Tentoraz s novinárom Malcolmom Gladwellom, s ktorým rozoberajú Ameriku po občianskej vojne a zrušení otrokárstva. Osemdielna séria o tom, ako sa Spojené štáty spájali, ako rozhodovali o tom, kto do nich patrí a aké má práva, znie veľmi dobre. Volá sa Reconstruction: The Unfinished Promise a je mojím dnešným odporúčaním. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Con questa miniserie podcast celebriamo gli 80 anni dell'Italia repubblicana attraverso lo strumento più puro della democrazia: il voto. In questo episodio torniamo alle elezioni politiche del 1976, passate agli annali come le elezioni di Enrico Berlinguer e del massimo gradimento del partito da lui guidato, il Partito Comunista.Seguici su Facebook e Instagram o abbonati ai nostri podcast cliccando qui. 

22 Junie 2026: Politici betreur die moord op 'n DA-kandidaat in Kaapstad én 'n ANC-raadslid in Nelson Mandelaaai. Vyfduisend ongedokumenteerde Malawiërs word deur Beitbrug gerepatrieer. Sommige boere bevraagteken waarom die DA die Minister van Landbou, John Steenhuisen, uit sy pos wil skuif.

Politici vnímajú, že nejdeme dobrým smerom, ale sledujú už iba svoje stranícke záujmy. Ich horizontom je opätovné zvolenie a voličov naučili na nárokovú mentalitu, tvrdí šéf AZZZ Rastislav Machunka. Zrušenie 13. dôchodku i energopomoci. Redukcia sociálneho štátu, ale aj zníženie daňového bremena pre podnikateľov. To sú riešenia zamestnávateľov, ktoré by mali priniesť reštart ekonomiky a bez ktorých nás čaká neslávne známa “grécka cesta.”Slovenská ekonomika prešľapuje na mieste a namiesto reálnych reforiem čelí toxickému kokteilu zvyšujúcich sa daní či odvodov. Vláda napriek rastúcemu štátnemu dlhu vôbec na sebe nešetrí a namiesto reálnych riešení ponúka pompézne zabalené nič. Súčasné prorastové opatrenia vlády sú totiž tak podľa odborárov, ako aj zamestnávateľských zväzov len slabou náplasťou na dlhodobo chradnúce podnikateľské prostredie.Hoci ministerstvo financií hlási mierne lepšie čísla za vlaňajší deficit, prvé mesiace tohto roka ukazujú, že prepad výberu daní ako aj rastúce vládne výdavky pokračujú. Zamestnávatelia preto prichádzajú s vlastným zoznamom riešení kde dominuje zrušenie transakčnej dane, ale témou sa stáva i zlý demografický vývoj, nízka produktivita práce ako i odchod mladých mozgov, kapitálu i firiem do zahraničia.Podľa AZZZ sa politici napriek zlej situácií nedokážu vzdať svojho populizmu, štát rezignoval na efektivitu verejnej správy a bremeno prenáša výhradne na plecia pracujúcich a firiem. V hre o Slovenska sa tak podľa národnej banky reálne ocitá už aj negatívne povestná “grécka cesta.”Ráno Nahlas s prezidentom Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení Rastislav Machunka. Pekný deň a pokoj v duši želá Braňo Dobšinský.

Politici vnímajú, že nejdeme dobrým smerom, ale sledujú už iba svoje stranícke záujmy. Ich horizontom je opätovné zvolenie a voličov naučili na nárokovú mentalitu, tvrdí šéf AZZZ Rastislav Machunka. Zrušenie 13. dôchodku i energopomoci. Redukcia sociálneho štátu, ale aj zníženie daňového bremena pre podnikateľov. To sú riešenia zamestnávateľov, ktoré by mali priniesť reštart ekonomiky a bez ktorých nás čaká neslávne známa “grécka cesta.”Slovenská ekonomika prešľapuje na mieste a namiesto reálnych reforiem čelí toxickému kokteilu zvyšujúcich sa daní či odvodov. Vláda napriek rastúcemu štátnemu dlhu vôbec na sebe nešetrí a namiesto reálnych riešení ponúka pompézne zabalené nič. Súčasné prorastové opatrenia vlády sú totiž tak podľa odborárov, ako aj zamestnávateľských zväzov len slabou náplasťou na dlhodobo chradnúce podnikateľské prostredie.Hoci ministerstvo financií hlási mierne lepšie čísla za vlaňajší deficit, prvé mesiace tohto roka ukazujú, že prepad výberu daní ako aj rastúce vládne výdavky pokračujú. Zamestnávatelia preto prichádzajú s vlastným zoznamom riešení kde dominuje zrušenie transakčnej dane, ale témou sa stáva i zlý demografický vývoj, nízka produktivita práce ako i odchod mladých mozgov, kapitálu i firiem do zahraničia.Podľa AZZZ sa politici napriek zlej situácií nedokážu vzdať svojho populizmu, štát rezignoval na efektivitu verejnej správy a bremeno prenáša výhradne na plecia pracujúcich a firiem. V hre o Slovenska sa tak podľa národnej banky reálne ocitá už aj negatívne povestná “grécka cesta.”Ráno Nahlas s prezidentom Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení Rastislav Machunka. Pekný deň a pokoj v duši želá Braňo Dobšinský.

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Politici se bojí strašit lidi, nesmí se to říkat, protože by pak neměli hlasy. Takže třeba Švédsko má celotýdenní branné cvičení, takže si to pořád opakují, král a královna jsou zdravotníci, a celý národ se na to připravuje. A nemusí to být jenom válka, ale na všechno, na cokoliv. U nás nic takového neexistuje, kryty nejsou, a když jsou, tak v dezolátním stavu,“ říká instruktor přežití Amar Ibrahim v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 14.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Politici a odborníci se přou kvůli rozhodnutí ministra školství zrušit povinnou angličtinu od první třídy. Podle kritiků Česko na výuku angličtiny rezignuje. Podle ministra a zastánců změny jde o správný krok. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).Povinnou výuku angličtiny od první třídy základních škol a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl zavést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Školy měly začít učit angličtinu povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně od září 2025.Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.Současný ministr Robert Plaga (za ANO) se rozhodl pro úpravy RVP. Tento týden oznámil ředitelům škol, že chce nechat na na nich, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí. Kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy se změny dotknou také výuky druhého cizího jazyka v základních školách, který nebude povinný, ale pouze povinně volitelný. Podle Plagy je důležité dosažení výstupní úrovně angličtiny v páté třídě. Názory rodičů, politiků, učitelů i expertů na vzdělávání se zatím různí. Někteří se obávají, že se zhorší dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi nebo mezi regiony a velkými městy. Jiní odborníci ale upozorňují, že jde o rozumný krok, protože školy často nemají na výuku angličtiny už od prvních tříd kapacity.„Tohle nemůže být důvod. Takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, také zrušíme fyziku? Z mého pohledu v tom hrají roli opravdu osobní vztahy mezi tehdejším ministrem a panem Plagou,“ reagovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v Ptám se já.Zrušení povinné angličtiny ale i některé další kroky ministra školství označila poslankyně za „vendetu“. „Pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká,“ řekla Zajíčková. Školy podle ní kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy zaskočilo třeba škrtnutí financí na školní plavání, zrušení testování v pátých a devátých ročnících nebo ukončení testování kombinované výuky na základních školách. „Musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, pak máme i velmi dlouhé vysokoškolské studium,“ dodala poslankyně. „Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. S tím jsem přišla já. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Tuhle změnu musíme udělat.“Jak zlepšit výuku angličtiny v Česku? Jaký je Robert Plaga ministr po návratu na resort? A jak může vláda Andreje Babiše posunout české školství? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médiích potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí. „Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek. „Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemá,“ řekl Zavoral v Ptám se já. A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťuje. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než  2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mnoho lidí na proruské scéně jsou oportunisté, nedělají to z přesvědčení, myslí si bojovník proti dezinformacím Bohumil Kartous. Největší nebezpečí podle něj nepředstavují pomatení senioři v zajetí nostalgie po svém mládí a předlistopadové éře, ale dezinformačně populistická scéna a netečnost většiny. V Osobnosti Plus popisuje své zkušenosti z účasti na proruském pochodu v Praze, z festivalu Meeting Brno nebo z cest za ukrajinskými vojáky.

Wordt dit het strengste asielbeleid ooit?Morgen gaat het nieuwe Europese asielpact in.Politici zeggen dat het eindelijk orde gaat brengen in de migratiecrisis. Maar klopt dat beeld wel?Achter de beloftes van “streng en eerlijk beleid” schuilen belangrijke keuzes die heel anders uitpakken dan ze worden gepresenteerd.Maarten en Tom duiken in wat er wél - en vooral níet - wordt gezegd over dit nieuwe Europese pact.Kijk deze podcast hier met beeld

Mnoho lidí na proruské scéně jsou oportunisté, nedělají to z přesvědčení, myslí si bojovník proti dezinformacím Bohumil Kartous. Největší nebezpečí podle něj nepředstavují pomatení senioři v zajetí nostalgie po svém mládí a předlistopadové éře, ale dezinformačně populistická scéna a netečnost většiny. V Osobnosti Plus popisuje své zkušenosti z účasti na proruském pochodu v Praze, z festivalu Meeting Brno nebo z cest za ukrajinskými vojáky.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: „Věda hovoří jasně. El Niño se k nám blíží s devadesáti procentní jistotou. Svět to musí brát jako naléhavé klimatické varování,” řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres v prohlášení, ve němž apeloval na přípravu na tento jev i na to, jaké by mohl mít dopady. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) by El Niño mohlo na některých místech způsobit výraznější deště, na jiných ještě výraznější sucho. A přestože se jev vrací v pravidelných intervalech, tentokrát by mohl být silnější než dřív. Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který je českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změnu klimatu a dlouhodobým spolupracovníkem WMO v pondělní epizodě přibližuje, co El Niño znamená pro Evropu a Česko, jaké projevy očekávat, a také co to znamená pro běžného člověka i vlády. Moderuje Zuzana Machálková.

„Strašenie islamom slúži politikom na zakrytie problémov“, tvrdí arabista Attila Kováč. Politici podľa neho zneužívajú predsudky a stereotypy voči moslimskej komunite, hoci ide o jednu z najmenších menšín v krajine. Zdôrazňuje, že nenávisť voči neznámemu pramení z nedostatku osobnej skúsenosti a slúži ako populistický nástroj na odpútanie pozornosti od reálnych spoločenských problémov.Z témy prísnej registrácie cirkví sa na Slovensku opäť stal strašiak mešitami. Rezonuje tu téma islamu, hoci moslimská komunita u nás patrí medzi najmenšie v Európe.Ombudsman napadol na Ústavnom súde podmienku 50-tisíc veriacich potrebných na registráciu novej cirkvi a časť politikov okamžite začala hovoriť o hrozbe islamizácie či výstavby mešít.Naviac, samotný ombudsman sa stal terčom nevyberaných útokov, pre ktoré požiadal o policajnú ochranu a aj svoj úrad musel zatvoriť pred verejnosťou.Sú obavy z islamizácie Slovenska založené na realite, alebo skôr na predstavách a stereotypoch? Prečo sa práve islam stal v slovenskej politike takým silným symbolom, hoci väčšina Slovákov osobne žiadneho moslima nepozná?O islame, moslimoch, strachu z neznámeho aj o tom, čo táto debata vypovedá o nás samých, sa budeme rozprávať s arabistom Attilom Kovácsom.Podcast Jaroslav Barborák.

1. Pre väčšinu ľudí inflácia znamená zdražovanie potravín 2. Štvrtý blok Mochoviec pokročil, hotovo ešte nie je 3. Andrej Babiš kontra zástanca Miltona Friedmana 4. Ako sa vlani darilo cestovkám a kde obyvatelia Slovenska najviac dovolenkovali

"Neriešime skutočné, akútne problémy, ktoré budú mať vplyv na ďalšie generácie – stabilitu dôchodkového systému, demografickú krízu či ochranu životného prostredia", hovorí v rozhovore politológ Radoslav Štefančík. Kým ekonomika upadá a hrozí nám grécka cesta, politici nás podľa neho len strašia bubákmi, hľadajú vymyslených nepriateľov a riešia zástupné témy."Nemáme politikov, ktorí by tieto témy dokázali odborne uchopiť. Jedni sa musia brániť za minulé prešľapy, druhí to donekonečna využívajú. Bolo by najlepšie, keby mnohí politici, ktorým ide len o vyvolávanie strachu a kriku a nedokážu riadiť krajinu, z verejných funkcií konečne odišli", dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Verejnoprávne médiá sú na Slovensku bité všetkými vládami. V Česku sa ich nezávislosť doteraz podarilo ubrániť. To je vysvetlenie, prečo sú u susedov protesty za zachovanie koncesionárskych poplatkov a proti politickým zásahom do Českej televízie a Českého rozhlasu. Hovorí pre podcast RánoNahlas Marína Urbaníková, sociologička médií, ktorá pôsobí na Masarykovej univerzite v Brne aj na Karlovej univerzite v Prahe.Viaceré české mestá zažili minulý týždeň protesty tisícov ľudí proti návrhu zrušiť koncesionárske poplatky. U nás ich zrušila vláda súčasnej opozície, pretože to dlhodobo presadzoval niekdajší predseda SaS Richard Sulík. Prečo sa Slováci za svoje verejnoprávne médiá nebili, a Česi to robia?Politici chcú skrotiť médiá, lebo si nechcú zvykať na kritiku. Riešenia sú, a spočívajú napríklad v druhej komore parlamentu, rozložení nominácií do mediálnych rád medzi rôznych aktérov, v garancii nezávislého financovania, ale aj v ľuďoch, hovorí expertka Marína Urbaníková, autorka knihy o verejnoprávnych médiách.Rozhovor nahrával Peter Hanák.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když političtí lídři ukážou na konkrétního člověka, dav často udělá zbytek. Novinářka Zuzana Černá v rozhovoru popisuje, jak po příspěvku Jindřicha Rajchla začala čelit vlně nenávisti a výhrůžek smrtí. Přesto odmítá zmizet z veřejného prostoru. „Chci dál konfrontovat politiky. Společnost si zaslouží, aby se otázky dostávaly k těm, kteří ovlivňují, jak tu budeme žít,“ říká Příspěvek Jindřicha Rajchla podle Černé během krátké doby nasbíral stovky komentářů. Vedle urážek vzhledu, inteligence nebo osobního života se objevily i explicitní výzvy k násilí: „Po několika dnech tam přibyly příspěvky jako ‚Proč ta m*dka ještě nevisí‘ nebo ‚Zabte někdo tu svini,‘“ říká novinářka. Situaci řeší s policií. Podle ní ale nejde jen o jednotlivé komentáře na sociálních sítích, ještě závažnější je mechanismus, kdy politici svými výstupy vědomě mobilizují publikum proti konkrétním lidem. „Člověk má dvě možnosti: buď si řekne, že tolik kýblů hnusu o sobě nechce číst, vyklidí prostor a půjde dělat něco jiného, co nebude tolik na očích, anebo si řekne, že se z toho nepo*ere,“ říká novinářka. Sama si vybrala druhou možnost a v práci chce pokračovat dál. Za zásadní problém považuje to, že podobné kampaně probouzejí v lidech agresi a nenávist, kterou politici následně využívají. „Rajchl a Okamura často posílají armády trollích účtů i reálných lidí na ty, kdo jim šlápli na kuří oko. Vzbuzují v lidech to nejhorší v nás: zlo a nenávist. A to je na tom všem nejnebezpečnější,“ dodává. Kteří polici před ní před Sněmovnou utíkají? Dá se dneska dělat investigace bez velké instituce za zády? Proč odešla z České televize a jak hodnotí její dnešní zpravodajství a publicistiku? Podívejte se na celý rozhovor.   Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Téma Benešových dekrétov vyvoláva na Slovensku vášne. Potom čo ich spomenulo Progresívne Slovensko, Smer dal to trestného zákona hrozbu väzenia za ich spochybňovanie. Dokážu byť aj témou volieb, no zároveň dodnes komplikujú medzinárodné vzťahy. V telefonáte s Robertom Ficom ich už spomínal aj nastupujúci maďarský premiér Péter Magyar.Čo sú to vlastne Benešove dekréty? Kedy a prečo ich vlastne československý prezident Eduard Beneš vydal? A koľko ich vlastne dohromady bolo? Ktoré z nich patria medzi najkontroverznejšie? A prečo medzi Slovenskom a Maďarskom stále vyvolávajú spory?Braňo Závodský sa rozprával s významným historikom Ivanom Kamencom.