Podcasts about politici

Už je to venku. Všechny politické strany a hnutí, které mají podle dlouhodobých průzkumů volebních preferencí šanci překročit pětiprocentní hranici, zveřejnily své programy. Naplno se tak může rozběhnout kolotoč pří o sazby DPH, výši daně z příjmu, emisní povolenky nebo platy ve veřejné sféře.

Politieke partijen zetten hun bezwaren tegen Tiktok aan de kant om jongeren te bereiken tijdens de campagne. Wat proberen partijen te bereiken op het platform? Presentatie: Niels Markus; Redactie en productie: Michael Royall. Montage en mixage: George Paul HenneberkeSupport the show: http://www.trouw.nlSee omnystudio.com/listener for privacy information.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Onze grootste maatschappelijke problemen worden maar niet opgelost. Ondertussen groeit de ontevredenheid. De oplossing? Niet minder, maar méér democratie. Uitgegeven door De Correspondent BV Spreker: Eva Rovers

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsme ve značném průšvihu, brzy se bude rozhodovat o tom, v jakém světě budeme žít. V sázce je bezpečnost evropského kontinentu,“ říká ve Studiu N náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Celou situaci podle něj komplikuje fakt, že se političtí lídři napříč spektrem bojí mluvit o nepříjemných věcech. „Lidé vystrašení nebudou, oni to pochopí a zvyknou si. My jsme racionální národ,“ tvrdí v rozhovoru s Filipem Titlbachem. Na rozdíl od jiných států východního křídla NATO podle Řehky velké části české populace nedochází vážnost situace. „Dekády se s ničím takovým nepočítalo. Nikdo se na nic nechystal, všechno bylo upozaděné, nedávaly se zdroje do obrany a bezpečnosti. Je potřeba lidi edukovat tak, aby podstatná část společnosti – a nikdy to nebudou všichni – pochopila, co se děje, a logicky tlačila na volené politické lídry a ptala se jich, co s tím dělají,“ upozorňuje náčelník generálního štábu. V rozhovoru padne i téma sporů a komplikovaného vztahu s ministryní obrany Janou Černochovou. „Nic jí nezatajuji. To, co jako ministryně potřebuje vědět, jí říkám,“ reaguje na kritiku své nadřízené. Ve Studiu N připouští, že on sám vadí řadě lidí. „Jsme tu ale i pro lidi, kteří nás nenávidí. Přísaháme, že za ně nasadíme svůj život,“ říká. „Myslím si, že dáváme velký důraz na to, co slyšíme od křiklounů na sítích. Když pak jdete reálně mezi lidi – mimo svou bublinu – a normálně se s nimi bavíte, zjistíte, že ten stav není tak hrozný. Nejvíc jsou slyšet magoři, co blijí nesmysly na sociálních sítích. Šokující sdělení jsou vidět a rezonují, ale pak je tady spousta normálních lidí, která nemá potřebu se k tomu vyjadřovat,“ zdůrazňuje. Jak reaguje na kritiku, že armáda monitorovala politickou opozici a občany kritizující její činnost? Proč si myslí, že je dronové iniciativě Nemesis věnována nestandardně velká pozornost? Jak chce přesvědčit lidi, aby se přidali do prořídlých armádních řad? A ovlivní Putinovo Rusko výsledek českých sněmovních voleb? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Už  téměř třicet let píše o předvolebních kampaních a letos přišel s ojedinělým projektem Republika Příbram, první politickou reality show. „Politici nevěděli, do čeho jdou, s kým se potkají, o čem budou mluvit, kdo přijde, kdo se jich na co bude ptát,“ říká autor série Jiří Kubík.O  předvolební kampani a volbách psal Jiří Kubík poprvé v roce 1996. Ostrý souboj o premiérské křeslo spolu tehdy zrovna sváděli  Václav Klaus a Miloš Zeman.„Pozice novinářů je dneska horší. Řada politiků si vyzkoušela, že novináře nepotřebuje, že si komunikuje se svými voliči přes sociální sítě a  navíc, že se svými voliči sdílí i takovou tu averzi k některým  novinářům, společně sdílený názor na to, že novináři jsou nepřátelé lidstva,“ říká Jiří Kubík, který byl hostem posledního dílu podcastu  Mediální cirkus.Jiří Kubík začínal pracovat v novinách na začátku 90.let. Nejprve psal pro Lidové noviny, brzy ale přešel do MfDnes, kde vydržel až do roku 2013. Tedy do roku, kdy vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. V roce 2016 nastoupil do Seznam Zpráv, které pět let vedl.„Vzpomínám si, že když se třeba Václav Klaus dopustil svého času v devadesátých letech názoru, že novináři jsou nepřátelé lidstva, tak byť si myslím, že to řekl v určité nadsázce, vyvolalo to obrovský poprask. Jak si něco takového mohl dovolit, že novináři jsou důležitá součást demokratické společnosti,“ vypráví v Mediálním cirkusu Kubík a pokračuje:„Dneska vidím, že novináři a jejich role ve společnosti je sice pořád důležitá, ale stejně tak vnímám, že část veřejnosti si to nemyslí a část politiků  má pocit, že bez novinářů by jim bylo líp.“Pro letošní sněmovní volby se Jiří Kubík pustil do zatím nevyzkoušeného projektu, který asi nejlépe vysvětlí termín politická reality show.  Zástupce nejsilnějších stran vzal do pro ně nepříjemného prostředí ve středočeské Příbrami, kde minulé sněmovní volby dopadly podobně  celostátnímu výsledku.„Nikomu nechystáme žádné setkání s fanoušky, kteří ho budou plácat po ramenou a říkat, my vás budeme volit. To ať si provozují na svých mítincích, na svém Facebooku, tady se opravdu všichni dostali do nějakého konfliktu a někdo si s ním uměl poradit líp, někdo hůř,“ popisuje Jiří Kubík v  Mediálním cirkusu.„Pro mě tam byli lidi, u kterých si troufám říct, že jsou to profíci v politice a doukážou vybruslit i z mimořádně nepříjemné situace tak, že mají do jisté míry navrch. A někdo se ukázal spíš jako směšná figurka,  která když už neví, kudy kam, tak řekne lidem, vy mě stejně volit  nebudete, takže váš názor mě nezajímá,“ doplňuje bývalý šéfredaktor  Seznam Zpráv Jiří Kubík.Dokument Republika Příbram točil Kubík během jara a začátkem léta s dokumentaristy Vítem Klusákem a Filipem Remundou. Jednotlivé díly celé  série postupně najdete na Seznam Zprávách a můžete se k nim i vracet.„Třeba Jaroslav Foldyna v jednom dílu čelí ukrajinskému občanovi a  stejně tak se potkal s mladými lidmi, kteří absolutně neuznávají boj SPD s cizinci a s cizáky a chirurgy z dovozu. Tomio Okamura natáčení odmítl, Jaroslav Foldyna okamžitě souhlasil. Svoji přítomnost tam se snažil vydávat za přednost. A v tom bych mu dal zapravdu, protože Tomio Okamura tuhle odvahu nemá,“ říká Jiří Kubík.Jak se změnila novinářská práce před volbami? Jaké další výzvy novináře čekají? A jaká je budoucnost veřejnoprávních médií? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Oni vědí, že masová migrace je pro nás dobrá, že Green Deal je pro nás dobrý, že transideologie je pro nás skvělá a že oni jsou na té správné straně dějin. To je obrovsky povznášející. Struktury, které vznikly v období covidismu v boji proti vnitřním nepřátelům, si udržují své postavení," říká profesor Michal Klíma v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 05.09.2025, www.RadioUniversum.cz

Ze verschijnen zodra verkiezingen in aantocht zijn: boeken van lijsttrekkers. En los van verkiezingen: portretten van leiders in spe of van afgezwaaide nestors. Wat staat daar eigenlijk in? Hoe leerzaam zijn ze, wat vertellen ze ons over visie, stijl en kwaliteiten? Jaap Jansen en PG Kroeger lezen in Rob Jettens boek en Johan Remkes' herinneringen. En in het werk van vele anderen. *** Deze aflevering is mede mogelijk gemaakt met donaties van luisteraars die we hiervoor hartelijk danken. Word ook vriend van de show! Op 21 september: Betrouwbare Bronnen in het Concertgebouw: Muziek en tirannie. Met het Arethusa Quartet en Daniel Rowland. Er zijn nog enkele tickets verkrijgbaar! Ben je vriend, dan kun je meedingen naar het boek over Johan Remkes of het boek van Rob Jetten! Heb je belangstelling om in onze podcast te adverteren of ons te sponsoren? Zend een mailtje en wij zoeken contact. *** Er vijf soorten boeken van politici. Allereerst memoires en herinneringen. Soms zijn die erg boeiend en de receptuur voor zulk succes is verfijnd. De opmerkelijk hoge verkoopcijfers van Vrijheid door Angela Merkel laten zien dat het kan. Op dag 1 verkocht de uitgever één exemplaar per seconde. Afgelopen week verscheen Het kon minder, een boek over Johan Remkes. Het is genieten van de ‘woordkarige’ liberaal die veel meemaakte en dat broodnuchter analyseert. Zijn belevenissen met de LPF in 2002 waren afdoende om in 2024 te bedanken voor het premierschap. Tweede genre is de 'ideologische preekbeurt'. Die kent in ons land een grote traditie. Henri Bontenbal durft een nieuwe poging en een doortimmerd betoog over zijn visie is zeker welkom. Maar het zijn grote schoenen die hij heeft te vullen: Kuyper, Alexander de Savornin Lohman, paus Leo XIII en Sybrand Buma. Collega-leiders die zulke preekbeurten schreven waren Vladimir Lenin, Pieter Jelles Troelstra, Michail Gorbatsjov en Frits Bolkestein. En ook Pim Fortuyn en later Martin Bosma. Het derde boekengenre is 'testimonium van onafhankelijk denken'. Toen hij nog net CDA’er was gaf Pieter Omtzigt dat af. Vervolgens noemde hij zijn eigen nieuwe partij naar de titel van het boek. Zulke boeken verschijnen vaker. Van Bij1-ideoloog Willem Schinkel tot communistische rivaal van Stalin, Leon Trotski. En Barack Obama die in 'Dromen van mijn vader' schetste hoe anders hij was en toch oer-Amerikaans. Het vierde genre is: boeken die 'eigenaarschap claimen'. Voor velen werd Pim Fortuyn ziener en profeet toen hij vanaf 1997 begon te publiceren over 'de islamisering'. Dit thema werd voor altijd het zijne. Caroline van der Plas claimde met haar boek 'gezond verstand', gewoonheid en ruraal sentiment. Silvio Berlusconi werd fameus door een gratis full colour feestboek dat zijn successen in zaken, sport, liefde en politiek lef als vanzelfsprekendheid claimde. Het vijfde genre? Het door en door politieke boek van een politiek leider die over iets totaal on-politieks schrijft. Oud-premier Dries van Agt en zijn liefde voor Japanse finesse. Voormalig EU-president Herman van Rompuy als dichter in het middeleeuwse genre van de oosterse Haiku. Valéry Giscard d'Estaing met die novelle over zijn liefdesaffaire met Lady Di. En Rob Jettens Hoe het wel kan is een wat poëtische bundel van jeugddromen en grote ambities – hij wil de Cornelis Lely van de 21e eeuw zijn. Een aanstekelijk droombeeld na de ‘slappe hap’ van Geert Wilders en Dick Schoof. *** Verder luisteren 369 - Rob Jetten wil een ideeënstrijd rond het midden 16 - Johan Remkes wil de democratie redden 467 - De twee levens van Angela Merkel 161 - Hans van Mierlo, een politieke popster 339 – De eeuw van Bismarck 150 - De memoires van Barack Obama 133 - Amerikaanse presidenten: boeken die je móet lezen! 149 - De zeven levens van Abraham Kuyper, een ongrijpbaar staatsman 45 - Liefdesbrieven van François Mitterrand 394 – Honderd jaar na zijn dood: de schrijnende actualiteit van Lenin 93 - Hoe Gorbatsjov en het Sovjet-imperium ten onder gingen 485 - De bijzondere veelzijdigheid van Frits Bolkestein 162 - Pieter Omtzigt over macht en tegenmacht 356 - Silvio Berlusconi, het einde van een tijdperk 320 – Politieke onmacht in het digitale tijdperk met Kees Verhoeven 164 - Dries van Agt - Eigenzinnig politicus, paradijsvogel, wereldburger 430 - Zes markante Belgische premiers 2 - PG Kroeger over politieke memoires *** Tijdlijn 00:00:00 – Deel 1 00:32:53 – Deel 2 00:55:13 – Deel 3 01:17:28 – EindeSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Buon venerdì Stupefan! Avete passato un buon agosto? Vi è piaciuta la Summer Edition? Ma soprattutto, siete pronti a tornare all'ordinaria follia del dibattito sulle droghe in Italia? Se non avete vissuto su Marte nelle ultime settimane avete già capito a cosa ci stiamo riferendo: alla questione delle pipe sterili per fumare crack che verranno distribuite dal comune di Bologna. Quando c'è un'iniziativa di riduzione del danno, specie su sostanze che generano isteria collettiva, c'è anche la passerella della rettitudine morale dei non addetti ai lavori. Politici e non che vorrebbero che le persone che usano droghe abbiano - quando consumano - tracheiti, ascessi, ustioni e che non siano protette da malattie trasmissibili come l'epatite C: una gara di pressappochismo e disumanità, travestita da rettitudine. Ne discuteremo, calandoci nel disagio di chi è convinto che fornire un presidio sterile a delle persone, che avrebbero consumato droghe lo stesso, sia una un'iniziativa che incoraggia a usare droghe. Prima del play, suggeriamo un gastroprotettore.Note dell'episodio:- La psilocibina medica in Italia: https://www.ilpost.it/2025/07/12/approvato-test-clinico-psilocibina-depressione-funghi/- Pipe e contesto: https://corrieredibologna.corriere.it/notizie/cronaca/25_agosto_29/crack-e-le-pipe-distribuite-gratis-dal-comune-di-bologna-l-assessora-madrid-ci-muoviamo-nella-piena-legalita-ea537034-20b5-48f0-9f8f-a40ec23c1xlk.shtml- La parola agli operatori: https://www.fuoriluogo.it/speciali/crack/la-luna-e-il-dito-le-verita-sulle-pipe-da-crack/- Carl Hart e le bugie della guerra alla droga: https://socialistworker.org/2013/11/27/challenging-drug-war-lies- A caro prezzo, Carl Hart: https://neripozza.it/libro/9788854517400#:~:text=%C3%88%20il%20magnifico%20memoir%20di,illegali%20oscuri%20i%20veri%20problemi.Entra in contatto con noi usando la mail stupefatticast@gmail.com o seguendo su Instagram il @stupefatti_podcast! Puoi anche iscriverti a STUPEGRAM, il nostro canale telegram, a questo link https://t.me/stupegram!

„Politici zjistili, že voliči programy nečtou, o politiku se příliš nezajímají, a také mají krátkou paměť, a tím pádem dnes je to tak, že slíbí cokoliv, aniž by vysvětlili, jak sliby splní. Řekl bych, že dokonce vědí, že nic plnit nemusí, protože voliči s plněním slibů dávno nepočítají,“ říká Ivan Hoffman v ohlédnutí za událostmi letošního léta s Martinou Kociánovou. 01.09.2025, www.RadioUniversum.cz

In de jaren '70 en '80 bouwden we moeiteloos tienduizenden sociale huurwoningen per jaar. Vandaag lukt dat nauwelijks meer. Journalist Jesse Frederik zocht uit wat er misging. Deze aflevering in het kort: ☑️ De woningmarkt staat onder hoogspanning ☑️ Politici beloven meer betaalbare woningen, maar corporaties draaien verlies op nieuwbouw en de wachtrijen groeien ☑️ Wat ging er mis, hoe moet het anders? De woningmarkt is één van de belangrijkste thema's van deze verkiezingscampagne. Betaalbaar wonen staat in vrijwel elk verkiezingsprogramma en toch stokt de bouw van goedkope huizen. Hoe komt dat? Journalist Jesse Frederik schreef er een veelbesproken analyse over voor De Correspondent. Daarin legt hij uit waarom betaalbaar wonen vaak een misleidende term is, waarom corporaties op sociale nieuwbouw structureel verlies draaien en hoe politieke beloften zelden de werkelijkheid weerspiegelen. Luister ook | Gideon Maasland: ontwerper van iconische gebouwen “We koersen plankgas op de muur af”, zo concludeert hij. In deze aflevering legt Frederik uit hoe het zover heeft kunnen komen en waarom we niet simpelweg terug kunnen naar de volkshuisvesting van vroeger. Maar er zijn ook oplossingen denkbaar. Van een eerlijkere inzet van huurtoeslag tot minder zware eisen van gemeenten en van meer realisme in de politiek tot een herziening van inkomensbeleid. Alleen als de markt én corporaties weer ruimte krijgen, kan de woningbouw weer op gang komen. Hoogleraar Peter Boelhouwer leest mee en geeft zijn oordeel over Frederiks analyse. Luister ook | Marieke Menting: hoog in de boom bij Dura Vermeer

In de jaren ’70 en ’80 bouwden we moeiteloos tienduizenden sociale huurwoningen per jaar. Vandaag lukt dat nauwelijks meer. Journalist Jesse Frederik zocht uit wat er misging.Deze aflevering in het kort:☑️ De woningmarkt staat onder hoogspanning☑️ Politici beloven meer betaalbare woningen, maar corporaties draaien verlies op nieuwbouw en de wachtrijen groeien☑️ Wat ging er mis, hoe moet het anders?De woningmarkt is één van de belangrijkste thema’s van deze verkiezingscampagne. Betaalbaar wonen staat in vrijwel elk verkiezingsprogramma en toch stokt de bouw van goedkope huizen. Hoe komt dat? Journalist Jesse Frederik schreef er een veelbesproken analyse over voor De Correspondent. Daarin legt hij uit waarom betaalbaar wonen vaak een misleidende term is, waarom corporaties op sociale nieuwbouw structureel verlies draaien en hoe politieke beloften zelden de werkelijkheid weerspiegelen.

Meer inligting is bekend oor die kommentaar deur die Studente-unie van Namibië wat die gebruik van skoolleerders deur politici vir persoonlike gewin veroordeel. Die unie se voorsitter Bernard Kavau waarsku dat dit die kinders kan blootstel aan afknouery. Hy verduidelik in ‘n onderhoud met die nasionale uitsaaier.

Foto: © Vatican Media We overlopen samen de audiënties die de paus heeft verleend in de afgelopen dagen. We staan daarbij in het bijzonder stil bij de ontmoeting met een groep van katholieke politici uit het bisdom van Créteil. Daarin benadrukt hij het belang van het verenigd blijven met Christus in de verantwoordelijkheden van alledag […]

‘Ik hoop dat alle mensen die dit zien begrijpen dat betaalbare woningen niet bestaan,' zegt SERVAAS VAN DER LAAN, in videogesprek met SYP WYNIA in deze aflevering van WWTV. ‘Iedere politicus die jou een betaalbare woning belooft moet je wantrouwen, want linksom of rechtsom moet altijd iemand die woning betalen.' Van der Laan is hoofdredacteur van het vakblad Vastgoedmarkt. In deze aflevering van WWTV trekt hij een hele reeks heilige huisjes over de beweerde Nederlandse woningcrisis omver. Zo zijn de huren in Nederland helemaal niet zo vreselijk hoog en ook niet zo schrikbarend gestegen. De lonen stegen namelijk nog meer. In meer dan helft van de landen van de Europese Unie zijn de huren zelfs hoger dan in het relatief welvarende Nederland. ‘Wonen' staat voor het eerst in vele jaren bovenaan in de verkiezingsprogramma's van de politieke partijen waarbij het overigens wel opvalt dat eerder het tekort aan nieuwbouw centraal stond, maar de laatste weken juist het (geleidelijk) afschaffen van de hypotheekaftrek voor woningeigenaren het centrale thema lijkt te zijn geworden. Servaas van der Laan is niet gerust op de politieke aandacht voor de woningmarkt, omdat de ervaring uitwijst dat de problemen door politiek sentiment juist worden verergerd. Achtereenvolgende kabinetten hebben de problemen op de woningmarkt niet verkleind, maar vergroot, zegt Van der Laan: met belastingmaatregelen, met steeds meer beperkende regels en door de controledrift van de overheid uit te breiden tot buiten de sociale huur. Van een woningmarkt is steeds minder sprake. En maatregelen die beoogden meer betaalbare huurwoningen te krijgen eindigden er mee dat er minder huurwoningen kwamen, waardoor huurders juist slechter af zijn. De dirigistische rol van de overheid op wat een markt heet te zijn is ongekend groot. Is er wel een woningcrisis? - vraagt Servaas van der Laan zich zelfs af. Hij wijst er op dat de situatie in universiteitssteden als Amsterdam en Utrecht niet representatief is voor heel Nederland. Hij spreekt eerder van ‘oververhitting' om de situatie op de woningmarkt te typeren. Lage werkloosheid draagt er toe bij dat nooit eerder zo veel mensen toegang hadden tot de woningmarkt. En in de wilde weg beloven vele honderdduizenden huizen extra te bouwen is niet alleen onrealistisch, maar kan er ook toe leiden dat de verkeerde huizen worden gebouwd. Wynia's Week TV is er het hele jaar door, verkiezingen of geen verkiezingen. Over Economie, Politiek en Cultuur. De video's zijn ook als podcast te beluisteren. Click HIER https://www.wyniasweek.nl/podcast/ Wynia's Week is er drie keer per week, het hele jaar door, met artikelen, columns, video's en podcasts. De supporters van onze vrije journalistiek maken dat mogelijk https://www.wyniasweek.nl/donatiezomer/. Hartelijk dank!

Letní série Vlevo dole, kdy podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky, končí. Dnes se zabývají tím, co všechno jsou politici schopni udělat, abyste si jich všimli.V podstatě hledáme největší oběť, kterou musel někdo v předvolební kampani podstoupit, aby získal váš hlas. A vy hlasováním v anketě v článku na Seznam Zprávách rozhodnete o vítězi. Předem musíme politiky omluvit, protože v éře krátkých videií na sociálních sítích jsou i onu nuceni šaškovat, aby vůbec zaujali.Velkou odvahu projevila před volbami v roce 2010 čtveřice političek Věcí veřejných, když se svlékla do plavek a nechala se vyfotit na billboardy. Sloganem „kluky pusťte k vodě, volte naše holky“ si utahovali z plakátu ODS.Na něm zas byli lídři konzervativní strany kolem expremiéra Mirka Topolánka, rovněž v plavkách. ODS tehdy přichystala předvolební kampaň s několika billboardy podél cesty na českou riviéru – do Chorvatska. „Tady nás pusťte k vodě,“ zněl slogan.Poslechněte si celou epizodu TOP 5 Vlevo dole a vyberte vítěze ankety!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

In Raad voor de Toekomst verkennen Jos van den Broek en Eef Berends van BrabantKennis de uitdagingen én kansen voor het lokale bestuur van morgen. In aanloop naar de gemeenteraadsverkiezingen van 2026 nemen zij je mee langs drie essentiële thema's: ruimtelijke ontwikkeling, digitalisering en democratie. Met scherpe inzichten, praktische tips en inspirerende voorbeelden – ideaal om je politieke kompas bij te stellen.Je kunt de hele podcast beluisteren of per hoofdstuk inspringen dankzij handige timestamps.16:18 – 1:03:16 | Deel 1 – Ruimtelijke ontwikkeling in BrabantDe druk op de ruimte in Brabant groeit. Hoe maak je keuzes tussen woningbouw, natuur, logistiek en landbouw? En hoe zorg je dat die keuzes rechtvaardig zijn?Niek Bargeman laat zien hoe data kan helpen en welke knoppen beleidsmakers kunnen bedienen.Marjan Slob & Maarten Hajer benadrukken de rol van emoties en verhalen bij ruimtelijke plannen.Marjolein de Graaff & Arnoud Reijnen verkennen belangen in de toekomstige economie, zoals verdozing en landbouw.Jeroen Candel schetst Brabants rol in de voedseltransitie – mét kansen voor de economie.Saskia Boelema pleit voor een brede welvaartsblik: verder kijken dan alleen groei.Marjan Slob sluit af met het belang van luisteren en het serieus nemen van álle stemmen.De keuzes over ruimte in Brabant zijn nooit puur technisch; ze raken waarden, emoties en verhalen, en vragen daarom om moed én goed luisteren.1:03:16 – 2:02:55 | Deel 2 – DigitaliseringDigitalisering raakt elk domein van het lokale bestuur: van dienstverlening tot kunstmatige intelligentie. Waarom mogen raadsleden dit niet overlaten aan tech-experts?Bart Wernaart maakt duidelijk dat digitalisering direct het werk van raadsleden raakt. Politici moeten actiever hun rol pakken en zich goed informeren.Marleen Stikker legt bloot welke waarden onder technologie liggen en waarom we die niet alleen aan de markt of technici moeten overlaten.Naomi Kamoen & Christine Liebrecht tonen hoe technologie de democratie kan versterken, bijvoorbeeld met chatbots in stemhulpen.

Op de financiële markten ontstaan grote zorgen over de ‘fiscale dominantie’. Het fenomeen waarbij onder druk van de politiek centrale bank de rente kunstmatig verlagen, om zo de schuldlasten van overheden te verlichten. ‘Het voorbeeld dat iedereen kent, is natuurlijk de Federal Reserve, die door Donald Trump onder druk wordt gezet om de rente te verlagen’, verklaart macro-econoom Edin Mujagic. See omnystudio.com/listener for privacy information.

‘Nederland heeft een schaduwregering,' zegt onderzoeker PETER SIEBELT in dit videogesprek WWTV met SYP WYNIA. Siebelt onderzoekt al tientallen jaren het – doorgaans gesubsidieerde – linkse actiewezen van Nederland. Hij schat dat er jaarlijks miljarden aan belastinggeld wordt uitgegeven aan zogenaamde NGO's die vaak niet of nauwelijks leden hebben maar geweldig veel macht hebben. Ze zullen zich ook de komende maanden tijdens de campagne voor de Kamerverkiezingen weer laten gelden, zo voorspelt hij. Siebelt schetst een schimmige wereld van clubs die formeel niets met de overheid (want ‘non-governmental') te maken hebben, maar in werkelijkheid totaal verweven zijn met de overheid en ook leven van de overheidssubsidies, in het bijzonder van de ontwikkelingshulp. Grondlegger van dat systeem: PvdA-politicus Jan Pronk. Siebelt: het ministerie van Buitenlandse Zaken is een stinkend nest.' Ambtenaren schuiven geld naar bevriende NGO's, die ook ministers en Kamerleden adviseren. Als ze hun zin niet krijgen, lopen ze naar de rechter om daar (vaak) alsnog hun gelijk te halen. ‘De overheid wordt permanent ondermijnd door deze schaduwmacht'. De Postcodeloterij betaalt vaak mee, ook om processen tegen de overheid mogelijk te maken. Dat loterijbedrijf – vol met politici en opererend met overheidsvergunningen - is een vitaal onderdeel van de schaduwmacht die Siebelt schetst. ‘En allemaal zijn ze links, activistisch ook. Nog nooit was er een niet-linkse gesubsidieerde NGO. En van verkiezingsuitslagen trekken deze NGO's en hun bevriende ambtenaren zich niets aan. Politici komen en gaan, maar deze schaduwregering blijft steeds maar bestaan.' Een bijzondere rol kent Siebelt toe aan advocaten, zoals asieladvocaten en klimaatadvocaten: onderdeel van netwerken waarbij zij samen met hoogleraren en actiegroepjes de rechterlijke macht inschakelen om het overheidsbeleid naar hun hand zetten. ‘En dat allemaal in de schaduw'.

Americký prezident Donald Trump sa Putina jednoducho bojí. Pred Volodymyrom Zelenským nemá rešpekt, hovorí novinárka Deníka N Jana Ciglerová. V podcaste V redakcii porovnáva prístup šéfa Bieleho domu k obom prezidentom a vysvetľuje, prečo sa stretnutie v Bielom dome tentoraz neskončilo katastrofou.

Na de zomerbreak keren de politici terug naar Brussel. Welke topdossiers liggen daar te wachten? We checken de federale, Vlaamse en Brusselse prioriteitenlijst. De bomen verliezen hun eerste bladeren, een maand voor de officiële start van de herfst. Hoe lastig hebben bomen het in lange droge en warme periodes? En in de Zweedse stad Kiruna wordt een grote kerk 5 kilometer verplaatst. Een collega die staat te kijken naar het rijdende gevaarte vertelt het verhaal van het mijnstadje.

La procura della repubblica di Roma ha richiesto e ottenuto l'archiviazione del caso: Wilma Montesi è deceduta a causa di un pediluvio. La reputazione della famiglia è intatta, scartata la morte volontaria e neppure preso in considerazione altre ipotesi se non l'incidente. Ma non tutti sono d'accordo con l'esito delle indagini, perché in questa strana storia ci sono elementi che non tornano e alcuni giornalisti lo fanno notare, scatenando fiumi di inchiostro, di querele e di dubbi, chiamando in causa alti papaveri della politica italiana, in quello che diventa anche un gioco di potere. Lo scandalo è servito, ma in tutto questo resta sempre la stessa domanda: cos'è successo davvero a Wilma Montesi?Una produzione Think about Science: thinkaboutscience.comCon: Massimo Polidoro e Giulio Niccolò Carlone; Video editing: Elena Mascolo, Fotografia: Claudio Sforza; Musiche: Marco Forni; Logo e animazioni: Zampediverse; Social - Comunicazione: Giacomo Vallarino - Grafiche: Roberta Baria; Distribuzione audio: Enrico Zabeo; Titoli: Jean SevillaÈ ARRIVATO IL MIO NUOVO LIBRO: "Una vita ben spesa. Trovare il senso delle cose con Leonardo, Einstein e Darwin": https://amzn.to/4leRDOR LEGGI UN ESTRATTO: https://bit.ly/4jRHXIN LEGGI la mia graphic novel: "Figli delle stelle" (con Riccardo La Bella, per Feltrinelli Comics): https://amzn.to/47YYN3KLEGGI: "Sherlock Holmes e l'arte del ragionamento" (Feltrinelli), il mio ultimo libro: https://amzn.to/3UuEwxSLEGGI: "La meraviglia del tutto" l'ultimo libro di Piero Angela che abbiamo scritto insieme: https://amzn.to/3uBTojAIscriviti alla mia NEWSLETTER: L' "AVVISO AI NAVIGANTI": https://mailchi.mp/massimopolidoro/avvisoainavigantiAderisci alla pagina PATREON, sostieni i miei progetti e accedi a tanti contenuti esclusivi:   /massimopolidoroScopri i miei Corsi online: "L'arte di Ragionare", "Psicologia dell'insolito", "L'arte di parlare in pubblico" e "l'Arte del Mentalismo": https://www.massimopolidorostudio.comPER APPROFONDIRELe musiche sono di Marco Forni e si possono ascoltare qui: https://hyperfollow.com/marcoforniLEGGI i miei libri: "Sherlock Holmes e l'arte del ragionamento": https://amzn.to/3UuEwxS"La meraviglia del tutto" con Piero Angela: https://amzn.to/3uBTojA"La scienza dell'incredibile. Come si formano credenze e convinzioni e perché le peggiori non muoiono mai": https://amzn.to/3Z9GG4W"Geniale. 13 lezioni che ho ricevuto da un mago leggendario sull'arte di vivere e pensare": https://amzn.to/3qTQmCC"Il mondo sottosopra": https://amzn.to/2WTrG0Z"Pensa come uno scienziato": https://amzn.to/3mT3gOiL' "Atlante dei luoghi misteriosi dell'antichità": https://amzn.to/2JvmQ33"La libreria dei misteri": https://amzn.to/3bHBU7E"Grandi misteri della storia": https://amzn.to/2U5hcHe"Leonardo. Genio ribelle": https://amzn.to/3lmDthJE qui l'elenco completo dei miei libri disponibili: https://amzn.to/44feDp4Non perdere i prossimi video, iscriviti al mio canale: https://goo.gl/Xkzh8ARESTIAMO IN CONTATTO:Ricevi l'Avviso ai Naviganti, la mia newsletter settimanale: https://mailchi.mp/massimopolidoro/avvisoainavigantie partecipa alle scelte della mia communitySeguimi:Patreon: massimopolidoroCorsi: massimopolidorostudio.comInstagram: @massimopolidoroPagina FB: Official.Massimo.Polidoro X: @massimopolidoro  Sito: http://www.massimopolidoro.comQuesta descrizione contiene link affiliati, il che significa che in caso di acquisto di qualcuno dei libri segnalati riceverò una piccola commissione (che a te non costerà nulla): un piccolo contributo per sostenere il canale e la realizzazione di questi video. Grazie per il sostegno!

Tender na záchranky zrušili, minister Šaško však zostáva vo funkcii ministra zdravotníctva. Politici sa vrátili z dovoleniek, predsedovia Hlasu Smeru a SNS sa zišli na koaličnej rade, kde začali diskutovať o konsolidácii. Stále nevieme kde chce vláda ušetriť ďalšie stámilióny. V Báčšskom Petrovci útočili na slovenskú menšinu a v najnovšom prieskume výrazne posilnilo Progresívne Slovensko.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: TASR, TA3, Facebook/Karlova Ves, Úrad vlády, MCRŠ, Robert Fico–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Politici en legercommandanten laten het woord oorlogseconomie vaker vallen. Wat is een oorlogseconomie? Hoe ziet je leven er dan uit? De kans dat Nederland in een echte oorlogseconomie terechtkomt is niet heel groot, denkt macro-econoom Jasper Lukkezen van de Universiteit Utrecht. En toch vindt hij het belangrijk dat we wel over die vraag nadenken, want er is wetgeving in de maak die een kwaadwillende regeringsleider kan gebruiken om Nederland te veranderen in een oorlogseconomie.Deze podcast-aflevering is een samenwerking tussen het FD en de Universiteit van Nederland. Wil je vaker iets van Het Financieele Dagblad luisteren? Zoek dan de podcasts ‘Dagkoers’ en ‘Toegevoegde Waarde’ op in je podcast-app.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Vily na chorvátskom pobreží si obľúbil nielen Robert Fico, ktorý tam trávi čas a do Bratislavy len odbieha. Naša redaktorka sa bola pozrieť na vilu v Sukošane, kde väčšinu apartmánov vlastnia ľudia blízki prezidentovi Pellegrinimu. Postavil ich expolitik zo strany Most-Híd Andrej Hrnčiar, no aktuálne spájajú prezidentovu sestru, poslanca za Hlas Petra Náhlika, smeráckeho poslanca Ľubomíra Vážneho, u ktorého kedysi Peter Pellegrini začínal, a pravdepodobne deti ďalšieho poslanca Hlasu.Poslanec, bývalý minister a tiež bývalý šéf Sociálnej poisťovne Ľubomír Vážny kedysi pripustil, že cena jedného dovolenkového apartmánu bola 300 tisíc eur. Odkiaľ na to vzali politici? A majú tieto nehnuteľnosti v majetkových priznaniach?A ako vznikli známa fotka a video s Robertom Ficom v mori? V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas nám o tom viac povie redaktorka Aktualít Kristína Braxatorová, ktorá sa vrátil z pracovnej cesty v Chorvátsku.Nahrával Peter Hanák.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Vily na chorvátskom pobreží si obľúbil nielen Robert Fico, ktorý tam trávi čas a do Bratislavy len odbieha. Naša redaktorka sa bola pozrieť na vilu v Sukošane, kde väčšinu apartmánov vlastnia ľudia blízki prezidentovi Pellegrinimu. Postavil ich expolitik zo strany Most-Híd Andrej Hrnčiar, no aktuálne spájajú prezidentovu sestru, poslanca za Hlas Petra Náhlika, smeráckeho poslanca Ľubomíra Vážneho, u ktorého kedysi Peter Pellegrini začínal, a pravdepodobne deti ďalšieho poslanca Hlasu.Poslanec, bývalý minister a tiež bývalý šéf Sociálnej poisťovne Ľubomír Vážny kedysi pripustil, že cena jedného dovolenkového apartmánu bola 300 tisíc eur. Odkiaľ na to vzali politici? A majú tieto nehnuteľnosti v majetkových priznaniach?A ako vznikli známa fotka a video s Robertom Ficom v mori? V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas nám o tom viac povie redaktorka Aktualít Kristína Braxatorová, ktorá sa vrátil z pracovnej cesty v Chorvátsku.Nahrával Peter Hanák.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Veel verantwoordelijkheden, weinig begeleiding en een schamele vergoeding. Stages van MBO-studenten verlopen niet altijd zonder problemen. Wat een uniek kijkje in een nieuwe werkplek moet zijn, eindigt regelmatig in een onprettige ervaring. Dit zorgt ervoor dat stagiaires zich vaak overbelast en ondergewaardeerd voelen.Tijdens dit programma delen MBO-studenten hun ervaring met stages, en gaan zij in gesprek met verantwoordelijken. Hoe kunnen we het stage-traject voor deze studenten verbeteren? Over Jongeren aan zet: De jongeren van De Verrijking voelen zich te weinig gehoord in het publieke debat. Politici en beleidsmakers maken beslissingen voor hen, maar zij zien hun belangen (en die van leeftijdgenoten) amper vertegenwoordigd. In Jongeren aan zet werken de jongeren van De Verrijking samen met programmamakers van De Balie aan deze serie.Deze serie is mede mogelijk gemaakt door VSBfonds en Fonds21.Programmamaker: Sylvia VegterZie het privacybeleid op https://art19.com/privacy en de privacyverklaring van Californië op https://art19.com/privacy#do-not-sell-my-info.

Het is zomerreces in Den Haag. In deze periode tussen de val van het kabinet en het begin van een nieuwe verkiezingscampagne nodigen we in Haagse Zaken schrijvers, wetenschappers en denkers uit om het te hebben over de politieke tijd waarin we leven. Omdat er het afgelopen jaar zoveel is gebeurd en alles zo snel is gegaan, zoomen we graag een beetje uit.In deze vierde - en laatste - Haagse Zaken in de zomer is een oude bekende te gast: Mark Kranenburg. Hoewel hij officieel met pensioen is, schrijf hij nog veel voor NRC in een speciaal genre: de politieke necrologie. In deze aflevering hoor je over vier prominente politici die in 2025 zijn overleden en over de kunst van het schrijven van een necrologieGast: Mark Kranenburg Presentatie: Guus Valk Redactie & productie: Iris VerhulsdonkMontage: Pieter BakkerHeeft u vragen, suggesties of ideeën over onze journalistiek? Mail dan naar onze redactie via podcast@nrc.nl.Verder lezen en luisteren Haagse Zaken in de zomer I: boze kiezers en emoties in de politiekHaagse Zaken in de zomer II: over blinde vlekken en de politiek in therapieHaagse Zaken in de zomer III: de normalisering van uiterst rechtsDe verhalen van huishistoricus Mark KranenburgHans Wiegel: ‘het orakel uit Ljouwert' was nooit echt weg uit Den HaagFrits Bolkestein: atypisch en onvoorspelbaar. Hij maakte de VVD eurokritisch en stelde integratie ter discussiePoliticus en kinderboekenschrijver Jan Terlouw was het wandelende redelijk alternatiefHans van den Broek, de rechtlijnige vriend van de VS die voor de voeten werd gelopen door ‘meedenker' LubbersElizabeth Schmitz (1938-2024) laveerde tussen regels en barmhartigheidOud-minister Frits Korthals Altes overleden: man van het feilloze geheugenZie het privacybeleid op https://art19.com/privacy en de privacyverklaring van Californië op https://art19.com/privacy#do-not-sell-my-info.

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Do sněmovních voleb zbývají méně než dva měsíce a zdá se, že horkým tématem kampaně bude klimatická politika. Konkrétně emisní povolenky, které by se od roku 2027 měly rozšířit i na domácnosti. Na jejich schvalování se od roku 2019 podílela jak předchozí vláda Andreje Babiše z hnutí ANO, tak také současný kabinet Petra Fialy z ODS. Obě vlády se přitom nyní od emisních povolenek distancují. Filip Zelenka navíc ve Výtahu Respektu zdůrazňuje, že politici a političky nedostatečně vysvětlují význam emisních povolenek i to, jak by to s nimi mělo být v praxi: „Ohledně veškerých klimatických politik je ta komunikace příšerná jako u žádného jiného tématu. Z toho, co politici říkali posledních šest let, to pro nikoho nemohlo být pochopitelné. A není to o jedné straně, která by to dělala špatně, týká se to všech." Co přesně jsou tedy emisní povolenky? Jak konkrétně by se od roku 2027 měly dotknout domácností? A dostanou ty nízkopříjmové nějakou podporu od státu?

CELÝ ZÁZNAM Z DEBATY STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsou dny, kdy cítím, jako by neexistovala naděje,“ říká ve Studiu N live aktivistka Veroni Gyenge. Společně s bývalým šéfem prezidentské kanceláře Zuzany Čaputové Metodem Špačkem a právničkou iniciativy Jsme fér Luciou Zachariášovou sdílí obavy z politického vývoje, který se rychle mění v otevřenou hrozbu pro menšiny. „Naše zkušenost je rozpolcená,“ říká Metod Špaček. „Od voleb se snažíme pochopit, co se to na Slovensku děje. Na jedné straně jsme měli velké štěstí – narodil se nám syn, máme okolo sebe úžasné lidi, prožíváme štěstí a přijetí. Ale zároveň jsme oba přišli o práci. Nejprve v politických čistkách vyhodili mě, potom i mého partnera. Celý náš kariérní život se otočil naruby. A někdy si řekneme: co se to proboha děje, kam jsme se to dostali.“ Podle něj se situace na Slovensku rychle zhoršuje. „Začínají dominovat emoce strachu. Téma LGBTQ lidí se stává laciným politickým nástrojem. Slovensko jde velmi negativním směrem a Fico je extrémně pomstychtivý člověk,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem. Veroni Gyenge je etnická Maďarka a vidí ve slovenském vývoji paralely s režimem Viktora Orbána: „Zarazilo mě, jak rychle začali dělat přesně to, co v Maďarsku trvalo deset let. Fico a jeho parta jedou jedno po druhém, jako by to byl checklist.“ Právnička Lucia Zachariášová varuje, že ani Česko není imunní. „Máme u nás síly, které mají podobné tendence. A myslím si, že se ta situace může zvrátit velmi rychle. Možná neviditelně, po malých krůčcích – ale najednou zjistíme, že se nám tu žije hůř.“ Podle ní jsou LGBTQ lidé vděčným terčem pro politiky, kteří chtějí odvést pozornost. „Politici tím zakrývají nevyřešené problémy, které lidi skutečně pálí. A protože queer lidé usilují o rovnoprávnost, je snadné tuto debatu překroutit a vytěžit z ní politické body.“ Podívejte se na záznam celé epizody Studia N live z pražského paláce Dunaj – o tom, co všechno se může stát, když přestaneme být ve střehu. Na herohero.co/studion

Vízia ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej je primitívna a jej nominanti nešikovní, čím trpia všetci, vrátane detských folkloristov. Tvrdia to primáš Ľudovej hudby Muzička Tomáš Brunovský a etnomuzikologička Alžbeta Lukáčová v relácii NA ROVINU. Politici v kroji sa im zdajú komickí a neuveriteľní. Ľudová kultúra je podľa nich z princípu progresívna a nie konzervujúca. Hovoria, že idealizovaný obraz morálne čistého slovenského vidieka z minulosti je klamstvo a na niektoré tradície by sme mali radšej zabudnúť.V podcaste s Alžbetou Lukáčovou a Tomášom Brunovským sa dozviete:– od 1. minúty – prečo sa ministerke Šimkovičovej nedarí presvedčiť ani folkloristov, ktorým nadbieha;– od 3:00 – čo sa v píše v otvorenom liste folkloristov ministerke, ktorým ju žiadajú, aby odstúpila;– po 5:00 – že vízia kultúry slovenskej a žiadnej inej je podľa nich primitívna;– od 7:40 – ako vnímajú, keď sa politici fotia s folkloristami;– po 9:00 – prečo prezident Peter Pellegrini vyzerá v kroji smiešne;– po 11:00 – čo hovoria na Lukáša Machalu v košeli s ukrajinskou výšivkou;– od 13:00 – či sa v kroji účelovo fotila aj prezidentka Zuzana Čaputová;– po 15:30 – že ministerka Šimkovičová bola na festivale v kostýme, nie v kroji;– 16:20 – prečo nie je uveriteľný v kroji ani predseda SaS;– od 17:00 – že Robert Fico je v tomto uveriteľnejší;– po 18:00 – či je v poriadku obliecť si kroj na svadbe, keď ste ho nikdy predtým na sebe nemali;– od 21:00 – že Slováci prestali nosiť ľudový odev, lebo už nežijú v tradičnej spoločnosti, a to ani na vidieku;– po 22:00 – že ľudový odev je nepohodlný, drahý, historický a v podstate ide o divadlo;– od 23:00 – že naši predkovia v krojoch netancovali;– po 24:00 – či folklór patrí do skanzenu;– po 26:30 – že odchádza zdieľaná kultúra a každý maturant počúva niečo iné;– od 27:50 – prečo je ľudová kultúra z princípu progresívna;– po 30:30 – či sa krajná pravica pokúša uniesť folklór;– od 32:00 – že idealizácia tradičnej vidieckej kultúry je klamstvo;– po 33:00 – na ktoré tradície by sme mali zabudnúť;– od 34:00 – že antisemitizmus, homofóbia a krajná pravica nie sú len slovenské tradície, ale celosvetové trendy;– po 35:30 – prečo ako prvý na ministerku kultúry doplatil detský folklórny festival;– od 36:00 – ako ministerka Šimkovičová spolitizovala Fond na podporu umenia;– po 39:00 – že peniaze na kultúru dostávajú ukrivdení ľudia z minulosti, pričom kvalita odporučená odbornými komisiami nedostala nič;– od 40:00 – prečo by pod jednou vládou nemala dostať peniaze jedna skupina a pod inou druhá;– od 42:40 – že ak by kultúra nebola platená zo štátneho, ľudia by si priplatili na lístkoch;– po 43:00 – že ministerstvo reaguje na kritiku slovami o pijaviciach;– od 44:00 – či je jasné, že ministerku vo Východnej vypískajú a v Starej Bystrici nie;– po 47:00 – že časť Očovej určite s Rudolfom Huliakom nesúhlasí.

Vízia ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej je primitívna a jej nominanti nešikovní, čím trpia všetci, vrátane detských folkloristov. Tvrdia to primáš Ľudovej hudby Muzička Tomáš Brunovský a etnomuzikologička Alžbeta Lukáčová v relácii NA ROVINU. Politici v kroji sa im zdajú komickí a neuveriteľní. Ľudová kultúra je podľa nich z princípu progresívna a nie konzervujúca. Hovoria, že idealizovaný obraz morálne čistého slovenského vidieka z minulosti je klamstvo a na niektoré tradície by sme mali radšej zabudnúť.Vo podcaste s Alžbetou Lukáčovou a Tomášom Brunovským sa dozviete:– od 1. minúty – prečo sa ministerke Šimkovičovej nedarí presvedčiť ani folkloristov, ktorým nadbieha;– od 3:00 – čo sa v píše v otvorenom liste folkloristov ministerke, ktorým ju žiadajú, aby odstúpila;– po 5:00 – že vízia kultúry slovenskej a žiadnej inej je podľa nich primitívna;– od 7:40 – ako vnímajú, keď sa politici fotia s folkloristami;– po 9:00 – prečo prezident Peter Pellegrini vyzerá v kroji smiešne;– po 11:00 – čo hovoria na Lukáša Machalu v košeli s ukrajinskou výšivkou;– od 13:00 – či sa v kroji účelovo fotila aj prezidentka Zuzana Čaputová;– po 15:30 – že ministerka Šimkovičová bola na festivale v kostýme, nie v kroji;– 16:20 – prečo nie je uveriteľný v kroji ani predseda SaS;– od 17:00 – že Robert Fico je v tomto uveriteľnejší;– po 18:00 – či je v poriadku obliecť si kroj na svadbe, keď ste ho nikdy predtým na sebe nemali;– od 21:00 – že Slováci prestali nosiť ľudový odev, lebo už nežijú v tradičnej spoločnosti, a to ani na vidieku;– po 22:00 – že ľudový odev je nepohodlný, drahý, historický a v podstate ide o divadlo;– od 23:00 – že naši predkovia v krojoch netancovali;– po 24:00 – či folklór patrí do skanzenu;– po 26:30 – že odchádza zdieľaná kultúra a každý maturant počúva niečo iné;– od 27:50 – prečo je ľudová kultúra z princípu progresívna;– po 30:30 – či sa krajná pravica pokúša uniesť folklór;– od 32:00 – že idealizácia tradičnej vidieckej kultúry je klamstvo;– po 33:00 – na ktoré tradície by sme mali zabudnúť;– od 34:00 – že antisemitizmus, homofóbia a krajná pravica nie sú len slovenské tradície, ale celosvetové trendy;– po 35:30 – prečo ako prvý na ministerku kultúry doplatil detský folklórny festival;– od 36:00 – ako ministerka Šimkovičová spolitizovala Fond na podporu umenia;– po 39:00 – že peniaze na kultúru dostávajú ukrivdení ľudia z minulosti, pričom kvalita odporučená odbornými komisiami nedostala nič;– od 40:00 – prečo by pod jednou vládou nemala dostať peniaze jedna skupina a pod inou druhá;– od 42:40 – že ak by kultúra nebola platená zo štátneho, ľudia by si priplatili na lístkoch;– po 43:00 – že ministerstvo reaguje na kritiku slovami o pijaviciach;– od 44:00 – či je jasné, že ministerku vo Východnej vypískajú a v Starej Bystrici nie;– po 47:00 – že časť Očovej určite s Rudolfom Huliakom nesúhlasí.

Een op de zeven jongeren krijgt te maken met de jeugdzorg. Wat zijn hun ervaringen? Daarover gaan we in gesprek in deze editie van Jongeren aan zet.Een nummertje, een inkomstenbron, een lastenpost: jongeren voelen zich in de jeugdzorg vaak niet gehoord. Vanavond gaan we met hen in gesprek: waar hebben zij behoefte aan (gehad)?Over Jongeren aan zetDe jongeren van De Verrijking voelen zich te weinig gehoord in het publieke debat. Politici en beleidsmakers maken beslissingen voor hen, maar zij zien hun belangen (en die van leeftijdgenoten) amper vertegenwoordigd. In Jongeren aan zet werken de jongeren van De Verrijking samen met programmamakers van De Balie aan deze serie.Over de sprekersMohamed Ouali werkt al 21 jaar als (ambulant) begeleider in de jeugdzorg, waarvan de laatste 13 bij de Amsterdamse organisatie Indaad. Indaad is gespecialiseerd in het bieden van integrale zorg- en dienstverlening aan jeugdigen en jongvolwassenen in Amsterdam en omgeving. Hiervoor werkte hij 4 1/2 jaar bij de volwassenen reclassering.Fatihya Abdi is raadslid voor de PvdA in de gemeenteraad van Amsterdam. Zij heeft onder meer jeugdzorg, veiligheid en handhaving in haar portefeuille.Programmamaker: Irene van den BoschDeze serie is in samenwerking met De Verrijking en mede mogelijk gemaakt door VSBfonds en Fonds21.Zie het privacybeleid op https://art19.com/privacy en de privacyverklaring van Californië op https://art19.com/privacy#do-not-sell-my-info.

AfriForum het die goedkeuring van 'n wetsontwerp van die Amerikaanse Huis van Verteenwoordigers se komitee verwelkom wat tot geteikende sanksies teen korrupte Suid-Afrikaanse politici kan lei. Ernst van Zyl van AfriForum sê die Hersieningswet op Amerikaans-Suid-Afrikaanse Bilaterale Betrekkinge van 2025, wat deur die kongreslid Ronny Jackson ingestel is, is daarop gemik om individue aanspreeklik te hou sonder om gewone burgers te straf. Hy het beklemtoon die wetsontwerp volg op toenemende diplomatieke spanning:

Politici sa strácajú vo vysvetleniach, prečo strana nezverejnila informáciu o peniazoch v zákonnej lehote, ale až s výrazným oneskorením vo výročnej správe.Chaos okolo financovania prezidentskej kampane Petra Pellegriniho pokračuje. Šéf Hlasu Matúš Šutaj Eštok odvolal svoje slová o pôžičke od prezidentovej sestry. Ministerka hospodárstva a podpredsedníčka strany Denisa Saková zase poplietla fakty. Ako reagovali politici na zistenie Aktualít, že si Hlas požičal peniaze od firmy prezidentovej sestry Evy? A v čom si jednotlivé tvrdenia odporujú? V dnešnom podcaste budete počuť politického redaktora Tomáša Kyseľa, ktorý otvoril tému dlho zamlčiavanej pôžičky Hlasu.

Politici sa strácajú vo vysvetleniach, prečo strana nezverejnila informáciu o peniazoch v zákonnej lehote, ale až s výrazným oneskorením vo výročnej správe.Chaos okolo financovania prezidentskej kampane Petra Pellegriniho pokračuje. Šéf Hlasu Matúš Šutaj Eštok odvolal svoje slová o pôžičke od prezidentovej sestry. Ministerka hospodárstva a podpredsedníčka strany Denisa Saková zase poplietla fakty. Ako reagovali politici na zistenie Aktualít, že si Hlas požičal peniaze od firmy prezidentovej sestry Evy? A v čom si jednotlivé tvrdenia odporujú? V dnešnom podcaste budete počuť politického redaktora Tomáša Kyseľa, ktorý otvoril tému dlho zamlčiavanej pôžičky Hlasu.

In Bureau Buitenland Zomerhelden spreken we met deskundigen over hun held of heldin, mensen die tegen de stroom in gaan, die ons inspireren en die bouwen in plaats van afbreken. Activist Maria Galindo zet Boliviaanse politici en functionarissen op scherp, doordat ze hun tekortkomingen op geheel eigen wijze aankaart. Zeker nu, in aanloop naar de verkiezingen in het land. Soledad Valdivia van de Universiteit Leiden doet al jaren onderzoek in Bolivia en stelt ons voor aan deze excentrieke activist.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Celý díl najdete na našem Patreonu nebo HeroHero.V Česku je paradoxně pravděpodobnější blackout v létě než v zimě. Problémy tvoří OZE, respektive nedostatečná kapacita přenosové soustavy na přetoky elektřiny z Německa a Polska. Markéta a Michal nám popsali jaké se rozehrávají hry o zodpovědnosti za blackout mezi ČEPS, ČEZ a vládou. Stručně jsme zvládli probrat eutanázii, rozpočet Evropské unie na další sedmiletku a tradičně jsme si zabědovali nad neakceschopností, ideové vyprázdněnosti a virtue signalingu politiků.VŠECHNY NAŠE LETNÍ/PODZIMNÍ AKCE MŮŽETE ZAKOUPIT ZDE:https://connect.boomevents.org/organizer/41b026b3-ccea-453a-b0dd-ab8fc3b61bc0

Je tady nová letní série Vlevo dole - podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky. Začínají zostra, ponořili se do předvolebních písní. A vy hlasováním rozhodnete o vítězi.Tradici mobilizačních songů, které mají dostat příznivce k volebním urnám, založila ODS v roce 1998. Tehdy na Staroměstském náměstí v Praze zpívali Lucie Bílá a Karel Gott společně s Václavem Klausem (a mnoha dalšími) sborovou píseň Když mi dáš pac. Skončilo to tak, že po volbách si „pac“ dali dva rivalové - Klaus se Zemanem. A vznikla nechvalně známá opoziční smlouva.Na pomyslném festivalu politických písní nesmí chybět ani legendární pokus sociální demokracie z roku 2010. Tehdejší předseda Jiří Paroubek povolal na pomoc normalizační popovou hvězdu Michala Davida, který společně se stranickými bafuňáři na pódiu zahalekal song Správnej tým, původně složený pro hokejové šampiony z olympiády v Naganu.„Boom předvolebních songů jsme viděli a hlavně slyšeli v kampani v roce 2013, od té doby trend trochu uvadá. Dřív se lidé umělcům najatým stranami jen posmívali, přišlo jim to trapné. S nástupem sociálních sítí ale zpěváci zažívají lavinu hejtů od fanoušků a výčitky, jak se mohli za tučný honorář zaprodat. Takže se do toho nikomu už asi nechce,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Posledním varováním je příběh rockera Petra Koláře, který v roce 2021 nazpíval hymnu pro Okamurovu SPD. Za text „chránit svůj národ, svůj stát, za lidi férově hrát“ pak schytal velkou kritiku od svých posluchačů.„Výsledkem je to, že strany už nenajímají hvězdy, ale nově spíš sami politici občas něco nazpívají, jako třeba Pirát Ivan Bartoš nebo kdysi Ondřej Liška ze Strany zelených. Alespoň je to pak autentické. Další cestou, jak vytvořit song, je momentálně umělá inteligence, na níž dnes spoléhá třeba Okamurova SPD,“ dodává reportérka Lucie Stuchlíková.Politici, kteří se rozhodli sami zpívat, nejčastěji volí jako žánr rap. Například kandidát Zemanovců a bývalý železniční odborář Jaromír Dušek jednoduše rytmicky rýmuje slova „Jaromír, Dušomír, dáme mu mandát, pošleme ho do Sněmovny, ať jim to tam nandá.“ Podobně se v rappera a tanečníka před komunálními volbami v roce 2018 proměnil bývalý primátor Brna Petr Vokřál, tehdy byl v hnutí ANO.Rýmování Dominika Feriho „volby nejsou sexy, z nich nemáš erekci“, kterým se snažil zaujmout někdejší mladý politik TOP 09 před volbami v roce 2017, dnes získalo úplně nový význam. Feri je totiž v současnosti ve vězení za znásilnění.Všechny tyto umělecké pokusy politiků a snahy netradičně zaujmout voliče by přitom měly být spíš jakýmsi varováním pro potenciální následovníky - k úspěchu tyhle songy nikdy nevedly. Ba právě naopak, zpívající politici ve volbách buď vůbec neuspěli, nebo ji později museli opustit.Dostaly by vás dnes k urně verše o onanii? Zpívá Michal David politikům schválně falešně? A umí Lucie Stuchlíková pracovat rameny líp než Petr Vokřál? Poslechněte si speciální epizodu Vlevo dole a hlasujte v anketě o nejbizarnější volební song!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

De vermogensbelasting in box 3 is onrechtvaardig. De fiscus belast een fictief rendement ook al heb je dat helemaal niet behaald op je spaargeld of aandelen. Robbert Ophorst en Martin Visser bespreken in Kwestie van Centen alle gevoeligheden rond de box 3-belasting. "Miljoenen aangiftes moeten opnieuw bekeken worden, mensen met vermogen hebben recht op compensatie." Waarom azen linkse partijen toch op hoge vermogens? "Rijkdom wordt verdacht gemaakt."See omnystudio.com/listener for privacy information.

Lovte slová v novej hre Denníka N. Zahrajte si Slovosleď: www.dennikn.sk/slovosled

Bruselské chlebíčky slaví tři roky od svého prvního vydání. Původně měl podcast vycházet jen po dobu půlročního českého předsednictví EU v roce 2022. Právě vedení unijních rad a větší mediální zájem o něj ovšem částečně přispěly ke změně vnímání evropské sedmadvacítky u nás, přístupu k ní i názoru na Česko v Bruselu. Situace přesto dál není ideální, jak se v této narozeninové epizodě shodují všichni bývalí i stávající autoři Bruselských chlebíčků.

Dvoudenní poslanecká debata a atmosféra okolo opoziční snahy shodit Fialou vládu naznačila, co nás zbývající tři a půl měsíce měsíce do říjnových voleb čeká. Evidentně to nic hezkého nebude.Politické strany se rozhodly odhodit poslední zábrany a odteď už budou jen útočit a drsně očerňovat své soupeře. Zapomeňme na naivní představu, že politici budou pozitivně představovat svůj program, vlastní plány a řešení.A opravdu nás nečekají příjemné chvíle, protože i tady platí zákon akce a reakce. Jeden hodí po druhém kouli bahna, zpátky letí pytel výkalů. A tak se to stupňuje pořád dokola. Poslechněte si detailní rozbor v aktuální epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.