Podcasts about Hospod

S nástupem digitálních technologií a především umělé inteligence se zásadně mění požadavky na vzdělávání dětí i dospělých. Nejenže už mnoho informací nemusíme znát zpaměti, protože si je snadno a rychle vyhledáme, ale proměňují se i dovednosti, které je potřeba si osvojit, aby se člověk prosadil na trhu práce. O budoucnosti práce a vzdělávání v digitální době debatovali odborníci ve studiu Hospodářských novin.

Nová Evropská komise při svém nástupu loni v prosinci slíbila větší podporu konkurenceschopnosti Evropy a také méně papírování. Plnění tohoto slibu si však čeští oceláři zatím nevšimli. „Rozhodně nemohu říct, že by nám ubylo byrokracie nebo že by některá opatření, o kterých se už dlouho mluví, byla uvedena v život a mělo to nějaké konkrétní výsledky,“ řekl Petr Popelář, předseda představenstva Moravia Steel, v debatě Hospodářských novin, která se konala na začátku května. Jejím hlavním tématem byly dopadu Green Dealu na ocelářství v Česku a v EU a zúčastnili se jí i Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR, a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Zdravý mozek je jedním z klíčů k tomu, jak si užít život i v pozdějším věku. Jenže mozek je nesmírně energeticky náročná jednotka a udržet ho dlouho v „bdělém“ stavu není jednoduché. Ukazuje se, že cestou může být navýšení mozkové rezervy. A té lze dosáhnout vhodným tréninkem a chováním. „Těch způsobů je celá řada.  Například se objevuje smyslová stimulace ve spánku, ukázalo se, že vystavení se vůni během učení a ve spánku zlepšuje zapamatování. Trénink mozku zvětšuje kognitivní rezervu, což mozek chrání,“ říká neurovědec a neurokouč Aleš Stuchlík.  Podle něj pro vhodné fungování mozku pomáhá i trénování pozornosti nebo takzvaný dopaminový detox, ten přenastaví motivační systém člověka tak, aby neměl radost jen z laciných podnětů. Jak na něj? Které další hormony by člověk měl sledovat a jak přesně mozek chrání sport? To vše se dozvíte v dalším díle Longevity podcastu Hospodářských novin. 

Ranní brífink Martina Ehla: Kdyby byla katolická církev firma, tak se dá říct, že těžiště její práce se z evropského původně domovského trhu přesunulo na jiné světadíly. A to ovlivní volbu nového papeže, říká Pavel Novotny, redaktor zahraniční rubriky Hospodářek. Nová hlava katolické církve musí být i trochu showman a také manažer, vatikánská pokladna se totiž vyprazďnuje.

O jedné trapné kauze

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Pražské Letiště Václava Havla letos míří k rekordním číslům. Plánuje, že za celý rok odbaví téměř 18 a půl milionu cestujících, což by bylo ještě o 600 tisíc více než v dosud nejrušnějším roce 2019. Už tehdy ale bylo letiště během hlavní letní sezony na hraně svých kapacit. Jestli se něco od té doby změnilo a prázdninový provoz bude plynulejší, nejen na to v Ranním brífinku odpovídá reportér Hospodářských novin Ondřej Charvát.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Pražské Letiště Václava Havla letos míří k rekordním číslům. Plánuje, že za celý rok odbaví téměř 18 a půl milionu cestujících, což by bylo ještě o 600 tisíc více než v dosud nejrušnějším roce 2019. Už tehdy ale bylo letiště během hlavní letní sezony na hraně svých kapacit. Jestli se něco od té doby změnilo a prázdninový provoz bude plynulejší, nejen na to v Ranním brífinku odpovídá reportér Hospodářských novin Ondřej Charvát.

V druhé polovině dubna se konaly dvě soutěžní akce pro žáky středních lesnických a hospodářských škol, Zemědělská olympiáda a Dřevorubec junior 2025. V obou soutěžích uspěli studenti ze Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant. Na podrobnosti jsme se zeptali jejího ředitele Miroslava Kudrny.

V druhé polovině dubna se konaly dvě soutěžní akce pro žáky středních lesnických a hospodářských škol, Zemědělská olympiáda a Dřevorubec junior 2025. V obou soutěžích uspěli studenti ze Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant. Na podrobnosti jsme se zeptali jejího ředitele Miroslava Kudrny.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Dýchání je sice nejzákladnější lidská činnost, i při ní ale lidé chybují. Studie přitom ukazují, že špatný dechový vzor může způsobit mnohé komplikace. U dětí je spojen s poruchami řeči, změnou tvaru obličeje i zhoršenými výsledky ve škole. U dospělých pak způsobuje bolesti hlavy i zad nebo problémy s pánevním dnem.Sportovci, kteří špatně dýchají, mají zase zhoršený výkon. „U sportu se chyby v dýchání mnohem více projeví. Když bude sportovec správně dýchat, v třicetikilometrovém závodě bude o kilometr dřív v cíli,“ říká fyzioterapeutka Květa Benediktová a radí, aby lidé při sportu zkoušeli dýchat co nejdéle nosem. „Posilujete tím nádechové a výdechové svaly,“ dodává v Longevity podcastu Hospodářských novin. Popisuje také, jak navýšit kapacitu plic nebo trénovat bránici, což je rychlá cesta ke zvýšení výkonnosti. 

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Od začátku dubna zažívají nejen akciové trhy pořádně divokou jízdu. V reakci na neustále se měnící rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa se střídají výrazné propady cen a následná zotavení – podle toho, jak investoři vyhodnotí aktuální dění. Začátek tohoto týdne se zdá být zatím klidnější, to se ale může zase rychle změnit. Podrobněji situaci na trzích rozebereme s reportérem Hospodářských novin a spoluautorem investičního podcastu Money Penny Davidem Bustou.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Od začátku dubna zažívají nejen akciové trhy pořádně divokou jízdu. V reakci na neustále se měnící rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa se střídají výrazné propady cen a následná zotavení – podle toho, jak investoři vyhodnotí aktuální dění. Začátek tohoto týdne se zdá být zatím klidnější, to se ale může zase rychle změnit. Podrobněji situaci na trzích rozebereme s reportérem Hospodářských novin a spoluautorem investičního podcastu Money Penny Davidem Bustou.

Více než sto tisíc lidí v Česku využilo během minulého roku možnost vložit peníze do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který je od loňska státem podporovanou alternativou doplňkového penzijního spoření. Zástupci investičních firem v debatě Hospodářských novin hodnotí, jaký je dosavadní zájem a chování investorů, jak je motivují daňové úlevy i příspěvky zaměstnavatelů a co by se v podpoře investování na stáří mohlo ještě zlepšit.

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spousta podnikatelů a majitelů firem, kteří se objednávají ke mně na konzultace a do mentoringu, řeší LinkedIn, jak se na něm prezentovat a jak díky němu získat třeba nové klienty a zákazníky. V tomhle podcastu si právě o tom budeme povídat. Mým hostem je Miloš Křepelka, který se přes 20 let věnuje marketingu a poslední dekádu je specialistou právě na LinkedIn. V minulosti vedl např. marketing Hospodářské komory. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/jak-ziskat-klienty-na-linkedinu-milos-krepelka-t54112 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Ve 14. století to byla gotická tvrz pánů z Vartenberka, v 16. století renesanční zámek Berků z Dubé, o století později pak barokní areál Anny Marie Františky Toskánské a v 19. století rezidence Habsburků. To jsou stručné dějiny Zámku Zákupy na Českolipsku v Libereckém kraji. Pro naši dnešní návštěvu je důležité 17. století, kdy Anna Marie Františka Toskánská začala se stavbou velkorysého hospodářského dvora.

Ve 14. století to byla gotická tvrz pánů z Vartenberka, v 16. století renesanční zámek Berků z Dubé, o století později pak barokní areál Anny Marie Františky Toskánské a v 19. století rezidence Habsburků. To jsou stručné dějiny Zámku Zákupy na Českolipsku v Libereckém kraji. Pro naši dnešní návštěvu je důležité 17. století, kdy Anna Marie Františka Toskánská začala se stavbou velkorysého hospodářského dvora.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akciové trhy od rána reagují prudkým poklesem na ohlášená cla na dovoz zboží do USA a na čínská odvetná opatření. Dokáže se Evropa vyhnout globální obchodní válce? Nebo má rovněž přistoupit ke strategii „oko za oko“? Tomáš Pancíř se zeptal prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, viceprezidenta Hospodářské komory a bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy.

Akciové trhy od rána reagují prudkým poklesem na ohlášená cla na dovoz zboží do USA a na čínská odvetná opatření. Dokáže se Evropa vyhnout globální obchodní válce? Nebo má rovněž přistoupit ke strategii „oko za oko“? Tomáš Pancíř se zeptal prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, viceprezidenta Hospodářské komory a bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy.

Akciové trhy od rána reagují prudkým poklesem na ohlášená cla na dovoz zboží do USA a na čínská odvetná opatření. Dokáže se Evropa vyhnout globální obchodní válce? Nebo má rovněž přistoupit ke strategii „oko za oko“? Tomáš Pancíř se zeptal prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, viceprezidenta Hospodářské komory a bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obsadit pohotovost a zajistit dostupnost zdravotní péče je pro kraje stále těžší. S tím jak populace stárne a lékaři nechtějí sloužit příliš mnoho přesčasů, to bude jen těžší. Jihočeský kraj proto loni v srpnu zkusil problém vyřešit skrze telemedicínu. Tu nabídl všem občanům zdarma a po několika měsících pilotního projektu hlásí, že chce pokračovat dál. Výsledky totiž naznačují, že právě telemedicína může pomoci s mnoha problémy českého zdravotnictví. „Pacient je s lékařem propojen do tří minut a my už na menších okresních nemocnicích vidíme, že telemedicína snižuje počet pacientů na pohotovostech,“ říká hejtman jihočeského kraje Martin Kuba a dodává, že velkým benefitem telemedicíny je i zapojení matek na mateřské dovolené. „To jsou lékařky, které byste nikdy fyzicky na pohotovost nedostali, ale díky telemedicíně mohou dělat z domova, třeba jen pár hodin, když jim dítě pohlídá tchýně,“ dodává Kuba. Zakladatel a majitel společnosti Meddi hub Jiří Pecina s tím souhlasí. Právě s lékařkami na mateřské dovolené hodně spolupracuje, sloužit mohou už od dvou hodin. O telemedicínu nyní mají zájem i další kraje, například Karlovarský už vypsal výběrové řízení na dodavatele, Praha a Plzeň už k tomu připravují kroky. „Kromě dvou krajů o to vyjádřili zájem všichni. Poptávku jsme schopni pokrýt,“ dodává Pecina v podcastu Hospodářských novin. Podcast byl natočen ve spolupráci se společností Meddi hub.

Před dvěma lety dostaly dvě největší asociace českého byznysu Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora nové vedení.Novopečení prezidenti Jan Rafaj a Zdeněk Zajíček po nástupu do funkcí rozjeli společnou iniciativu, jež měla nastartovat stagnující českou ekonomiku. Chtěli změnit podnikatelské prostředí, zlepšit podmínky pro firmy a uvolnit potenciál k modernizaci průmyslu.Obě asociace spolu s Českou konfederací odborových svazů vyzvaly vládu k „legislativní smršti“. Samy tehdy přinesly balík navrhovaných reforem: žádaly seznam strategických investic v energetice, dopravní a datové infrastruktuře. Chtěly snížit byrokracii, zrychlit povolovací procesy, reformovat vzdělávací systém, pracovní legislativu i kapitálový trh. Dále žádaly řešit bytovou krizi, uvolnit podmínky pro přijímání zahraničních pracovníků s vysokou kvalifikací a otevřít zemi přílivu mozků, kapitálu i technologických investic.Podle šéfa Svazu průmyslu Jana Rafaje vláda svůj reformní úkol zvládla jen zčásti. Mezitím se ovšem před českými firmami vynořila další nová rizika, vysvětluje Rafaj ve druhé části rozhovoru pro SZ Byznys.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Proč trojice poslanců ODS navrhuje mírnější podobu tzv. dětského certifikátu, než na které se v lednu dohodli politici koalice a opozice s ministrem spravedlnosti? Je snaha chránit děti před pedofily a násilníky populismem? Proč vládní koalice prosazovala neveřejné jednání sněmovny o obranyschopnosti Česka? A jak dramatické bylo včerejší jednání pražské ODS o podobě kandidátky pro letošní sněmovní volby? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy.

Proč trojice poslanců ODS navrhuje mírnější podobu tzv. dětského certifikátu, než na které se v lednu dohodli politici koalice a opozice s ministrem spravedlnosti? Je snaha chránit děti před pedofily a násilníky populismem? Proč vládní koalice prosazovala neveřejné jednání sněmovny o obranyschopnosti Česka? A jak dramatické bylo včerejší jednání pražské ODS o podobě kandidátky pro letošní sněmovní volby? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy.

Proč trojice poslanců ODS navrhuje mírnější podobu tzv. dětského certifikátu, než na které se v lednu dohodli politici koalice a opozice s ministrem spravedlnosti? Je snaha chránit děti před pedofily a násilníky populismem? Proč vládní koalice prosazovala neveřejné jednání sněmovny o obranyschopnosti Česka? A jak dramatické bylo včerejší jednání pražské ODS o podobě kandidátky pro letošní sněmovní volby? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Lipnice nad Sázavou na Vysočině je místem, kde spisovatel Jaroslav Hašek dopsal své Osudy dobrého vojáka Švejka. A zároveň také místem, kde dožil a kde je i pochovaný. Ovšem úplně prvním místem, které Hašek v Lipnici navštívil, nebyl krásný místní hrad, ten ostatně v noci ani vidět nemohl, ale hostinec. Který stojí a funguje dodnes.

Words matter. They are important not just for the sake of clear communications but to showcase the specific skillset one has in an effort to attract a suitable client. Suitability. If you are a regular listener to Convo By Design you know what I am talking about. If not, first, hopefully you will be a regular listener, second, the idea of suitability in all endeavors is more important now than ever before.  Suitability means vibing and open to new ideas through a mutual trust. A mutual trust allows someone to communicate with another, without having to masque every idea under the veil of “correctness”, in whatever form that may take.  Designer Resources Pacific Sales Kitchen and Home. Where excellence meets expertise. ThermaSol - Redefining the modern shower experience. Without steam, it's just a bathroom. Design Hardware - A stunning and vast collection of jewelry for the home!  - Where service meets excellence TimberTech - Real wood beauty without the upkeep No, we are not going to be talking about politics or anything that might make anyone uncomfortable. Today, you are going to hear my conversation with Paulina Hospod with Aha!Interiors about design vs. renovation and subtle details. Sometimes, subtle details make all the difference between the overused, overplayed looks you can find while doomscrolling on the socials. Design should make us happy, and were going to explore that idea with Paulina, right after this. Thank you, Paulina. Loved our chat. Thank you to my incredible partner sponsors, ThermaSol, TimberTech, Pacific Sales, and Design Hardware. Amazing companies and great friends to the trade so please give them an opportunity for your next project. And, thank you for listening, subscribing the show and sharing with your colleagues. If not already subscribing, please consider that so you receive every new episode automatically to your podcast feed. Until next week, thank you for sharing this time together, until the next episode, be well, stay focused and now that it has arrived in earnest, try to rise above the chaos. - CXD

Politicky kuriózní vysvědčení vystavil Mikuláši Bekovi jeho stranický kolega a první ministr školství ve Fialově vládě Petr Gazdík (STAN). „Kdybych byl na jeho místě, zvažuji rezignaci,“ řekl Hospodářským novinám. Aktuálním důvodem je odklad dva roky připravované změny ve financování nepedagogických pracovníků z 1. září až na 1. leden příštího roku.

Politicky kuriózní vysvědčení vystavil Mikuláši Bekovi jeho stranický kolega a první ministr školství ve Fialově vládě Petr Gazdík (STAN). „Kdybych byl na jeho místě, zvažuji rezignaci,“ řekl Hospodářským novinám. Aktuálním důvodem je odklad dva roky připravované změny ve financování nepedagogických pracovníků z 1. září až na 1. leden příštího roku.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládna koalícia má teoreticky 76 poslancov, prakticky len 75, čo nestačí ani na otvorenie schôdze v parlamente.Do toho sa bývalý poslanec Hlasu Samuel Migaľ fotí s opozičnými politikmi z PS a hovorí, koho podporí a koho nepodporí za predsedu parlamentu.Či má Robert Fico teda väčšinu, ako dlho ju nemusí mať a čo to znamená pre výkon politickej moci?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta komentátora denníka SME Petra Tkačenka.Zdroje zvukov: TA3, Hospodárske novinyOdporúčanie:Ak na dnes poobede ešte nemáte program a ste v Žiline, o 17.00 h v priestoroch žilinskej Novej synagógy štartuje nové diskusné turné s názvom Stretnime sa. Martin Strižinec a Zuzana Wienk sa budú rozprávať s ľuďmi, ktorí obohacujú Slovensko a náš svet: a cez ich príbehy budú spoločne odkrývať rôzne podoby odvahy, dobrodružstva a premeny Slovenska zdola.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomášem Brolíkem

Tuzemské zbrojovky by chtěly postupně navýšit podíl svých subdodávek na zakázkách, které ministerstvo obrany zadá dodavatelům ze zahraničí. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to říká předseda sekce obranného průmyslu Hospodářské komory a místopředseda zbrojního holdingu Colt CZ Group Lubomír Kovařík. Aktuálně je cíl ministerstva obrany, aby podíl českých subdodávek u zakázek, kdy jsou kontraktoři ze zahraničí, dosáhl 40 procent.

Byla mše Hospodin v hospodě, kterou sloužil kněz Marek Orko Vácha, vhodnou cestou, jak otevírat katolickou církev i sekulárnímu světu? Nebo se jednalo o porušení zásadních církevních pravidel? „Dělat si bohoslužbu podle sebe není v pořádku,“ kritizuje v pořadu Pro a proti kněz Radek Tichý z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. „Hledejme jak být kreativní. To, že porušil pravidla, mi nevadí,“ říká kněz Josef Hurt pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za týden se do Prahy sjede světová bluegrassová komunita. Jedním z aktérů je i propagátor tohoto žánru Rosťa Čapek. „Bude to monumentální akce. Přijedou nejlepší kapely Spojených států a Kanady. Podařilo se nám přivézt Nashville do Prahy,“ usmívá se organizátor, který je zároveň i mistrem ve výrobě bluegrassových nástrojů. Které bluegrassové ikony hrají na jeho banja a mandolíny? A jak vlastně bluegrass vznikl?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Navrhovaná novela zavádí příspěvek k penzi pro náročné profese, hrazený zaměstnavatelem místo předčasného důchodu. Čtyři procenta z hrubé mzdy by získali ti, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc. „Je neférové přenášet zodpovednost pouze na firmy,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič. „Zaměstnavatelé přispívají už teď,“ tvrdí navrhovatel, poslanec Jiří Navrátil (KDU-ČSL).

Ultimátum Roberta Fica pre Hlas a SNS uplynulo. Vláda kríza ale pokračuje ďalej, najnovšie sa má rozhodnúť v stredu. Dozvedeli sme sa len, že Andrej Danko ponúkol premiérovi všetky svoje ministerstvá, že Matúš Šutaj Eštok urobí všetko aby vláda vydržala. Premiér Fico sa za to chystá do Spojených štátov. Ešte pred tým ale obvinil západ za státisíce mŕtvych na Ukrajine.O čo tu vlastne premiér a jeho koaliční partneri hrajú a čo čaká Slovensko? Môže to ešte koalícia zvládnuť, ak popritom ceny v obchodoch stúpajú a ľudia na námestiach si pripomenú sedem rokov od vraždy Jána a Martiny? Vtedy bola bezpečnostná rada pre dlažobné kocky, dnes pre údajný puč. Bude ľudí v uliciach pribúdať? A hrozí nám pre zahraničnú politiku premiéra na všetky štyri svetové strany odchod z EÚ a NATO do ruskej sféry vplyvu? Braňo Závodský sa rozprával s politológom a rektorom BISLY Samuelom Abrahámom.

Navrhovaná novela zavádí příspěvek k penzi pro náročné profese, hrazený zaměstnavatelem místo předčasného důchodu. Čtyři procenta z hrubé mzdy by získali ti, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc. „Je neférové přenášet zodpovednost pouze na firmy,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič. „Zaměstnavatelé přispívají už teď,“ tvrdí navrhovatel, poslanec Jiří Navrátil (KDU-ČSL). Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Školní lesní podnik ve Křtinách vede muž, který strávil dvacet let ve vědě. Se studenty a kolegy studoval růst a rozpad na Boubíně, Žofíně nebo v Podyjí. Poznatky o dynamice pralesních společenstev se rozhodl uplatnit v lesním hospodaření. Do Křtin se teď jezdí lesníci z celé republiky dívat na to, jak efektivně využívat tvořivých sil přírody k pěstování odolného lesa, ze kterého má člověk všestranný užitek a přitom zlepšuje přírodní rozmanitost.

Roční podmínka a peněžitý trest, takový verdikt si zatím nepravomocně vyslechl liberecký hejtman Martin Půta (SLK) ve druhé větvi korupčního případu, který se táhne od roku 2014. V první části ho soud zprostil viny. Půta celých deset let vinu odmítá a vylučuje, že na post hejtmana rezignuje. Jak se mají politici v takové situaci zachovat? V Pro a proti o tom debatují politolog Lukáš Jelínek a šéfkomentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.

V žebříčku světově nejbohatších lidí nemá Česko mezi postkomunistickými zeměmi ve střední Evropě obdoby. „Musím každý rok v New Yorku dokládat, že máme opravdu tolik miliardářů. Oni to nechápou,“ říká Petr Šimůnek, který před čtrnácti lety do Česka přivedl legendární americký časopis Forbes.Jako u každé správné byznysové story, i úspěch Petra Šimůnka s časopisem Forbes začal pádem dolů. V roce 2011 nejprve coby úspěšný novinář a mediální manažer dostal vyhazov z pozice šéfredaktora Hospodářských novin. Jako pozici útěchy tehdy získal od vydavatelství Economia za úkol shánět mezinárodní projekty. Přišel s nápadem koupit licenci pro vydávání časopisu Forbes, Economia to ale vyhodnotila jako projekt bez šance na výdělek, odmítla a Petr Šimůnek odešel.Dva týdny poté dostal nabídku od slovenského nakladatelství MediaRey, SE vést českou mutaci časopisu Forbes. A přijal okamžitě.„Musím upřímně říct, že jsem nebyl první volba, chtěli někoho jiného, ale já jsem byl jediný, kdo byl volný. Člověk musí mít zkrátka taky štěstí,“ vypráví v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus Petr Šimůnek. Kromě nástupu na pozici šéfredaktora tehdy získal i desetiprocentní podíl ve slovenské firmě, která už Forbes vydávala na Slovensku a vlastnila práva pro českou mutaci.„Nebylo tak těžké to rozjet. Jednak moji společníci rok předtím rozjeli Forbes na Slovensku, takže měli rok náskok a zkušenost, kterou mi mohli dát. To byla velká výhoda na startu. Navíc to bylo v roce 2011 po velké celosvětové krizi, která se na začátku nejvíc dotkla právě médií. Forbes nevyjímaje. A jeden z důsledků byl, že se rozvolnila licenční pravidla a už nebyla tak přísná,“ popisuje Šimůnek začátky Forbesu v Česku.Časopis Forbes se v Česku stejně jako jinde po světě etabloval jako časopis, který píše o úspěchu a úspěšných, bohatých a luxusu.Forbes není objektivní médium„Je to určitě vždycky story o podnikání, o tom, jak někdo z ničeho udělal něco, to je americký sen. To myslím, že je univerzální věc, která platí na celém světě. Že lidi, které to zajímá, tak chtějí číst, jak se to stane, že se jako člověk rozhodneš, že nebudeš spoléhat na to, že ti přijde výplata od tvého zaměstnavatele, ale sebereš se a jdeš dělat něco sama pro sebe nebo sama za sebe. To je strašný risk a vlastně dodneška mě to fascinuje a fascinovat bude, že takových lidí je strašně moc kolem nás a že v Česku jsou lidé neskutečně podnikaví,“ popisuje Šimůnek.Smysl vidí i v psaní nejen o těch velkých: „My jsme psali o pekařích, malých pekárnách, cukrárně, o tom, že si někdo otevřel nějaký malý byznys, a to v Americe vůbec není. To je  specialita, kterou jsme tam přidali my. Ale přišlo nám, že lidi, kteří chtějí podnikat, se daleko lépe a jednodušeji identifikují s někým, kdo má nějakou malou věc na startu, než rovnou s nějakým miliardářem.“Luxus, o kterém Forbes píše, si Petr Šimůnek sám rád užívá a chce, aby k němu aspoň trochu nahlédli i lidé z jeho redakce.„V jakémkoliv médiu bych pracoval, tak chci, aby redaktoři věděli, o čem píší, aby tedy žili Forbes život. Mimochodem, je to docela návyková věc a není to tak těžké. Když se dávalo u nás zápisné, když někdo přišel nový, tak jsem vyžadoval, že to musí být šampaňské. Pravé šampaňské, ne prosecco nebo nějaká takováhle hrůza. Šampaňské, protože, sakra, my jsme Forbes, tam se nic jiného nepije,“ vypráví napůl vážně a napůl s úsměvem.Letos v lednu pro Petra Šimůnka ale jedna etapa Forbes života skončila. Ve vedení časopisu ho vystřídal Zdravko Krstanov. Zůstává ale ve vydavatelství MediaRey, SE, kde má majetkový podíl. A na starosti dostal, stejně jako kdysi v Economii, hledání nových příležitostí.Jak úspěšný je český Forbes v rámci světových mutací? A jak se posunula česká ekonomická novinařina?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropští politici se snaží najít odpovídající odpověď na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku. Odborník na Evropskou unii Ondřej Houska pro Český rozhlas Plus poukazuje na to, že už od loňského roku pracuje expertní skupina, která měla přijít s návrhem, co v takové situaci dělat. „Jenže to, co Brusel navrhne, musí ještě schválit členské státy. Evropská odveta možná bude, ale ne hned,“ uvádí redaktor Hospodářských novin.

Že hospoda nemusí být jen místo dobrého pití, jídla, pohody a zábavy, dokládá příběh ze zaniklé obce MauseHäusel, tedy Myší domky.

„Počuli ste, že by sa premiér vyjadroval k hroziacim clám pre automobilky, či tým pre oceľ a hliník s ich možným dopadom na košické železiarne? Aby písal nie Elonovi Muskovi, ale prezidentovi Trumpovi?“, pýta sa exminister hospodárstva Karel Hirman.„Ak sa vládni činitelia nevenujú zásadným otázkam, ale boju s vnútorným nepriateľom, výsledkom je, že krajina ide na zotrvačnosť, no bohvie kam“, tvrdí exminister. „Tu ide o životnú úroveň, o fabriky, o zamestnanosť desaťtisícov ľudí“, dodáva. Staronový Donald Trump ohlásil 25-percentné clá na dovoz ocele a hliníka, ich zavedenie však zvažuje aj na dovoz áut, liekov či mikročipov. Amerika sa nimi stane opäť bohatá, hovorí. A hoci Európska únia avizuje odvetu, na Slovensku, ako v krajine s najväčšou produkciou automobilov na hlavu, musíme spozornieť. Hoci tam nesmeruje veľká produkcia ocele, na vývoze áut by sme to zaznamenali citeľne. Čo môže očakávať naša ekonomika s avizovaným zvyšovaním dovozných ciel v Spojených štátoch? A dá sa poučiť z minulosti, keď už raz takéto Trumpove opatrenia Spojené štáty rušili? Téma pre Karla Hirmana, exministra hospodárstva. Utopíme sa v čínskej oceli a globálnej vojne?Hlavnými dodávateľmi ocele a hliníka do Spojených štátov sú krajiny ďalekého východu vrátane Číny. Podľa Hirmana ich export do oblasti EÚ už teraz destabilizuje trh s oceľou a výrazným spôsobom prispieva k problémom európskych oceliarní, vrátane košického US Steelu. „Ak sa (vďaka zvýšeným clám) toky z USA presmerujú do EÚ, utopíme sa tu v čínskej oceli a naše oceliarne neprežijú“, hovorí exminister hospodárstva. „Ak EÚ nezavedie čo najskôr protiopatrenia“, dodáva. „Ale to sa už dostávame do špirály obchodnej vojny globálneho charakteru. História 20. storočia nás učí, že globálne obchodné vojny sa končia globálnymi horúcimi konfliktmi“, Karel Hirman tak poukazuje na poučenie z dejín, so záverom, že „víťazom by tak nebol nikto“. Paradoxom amerických ciel na dovoz ocele môže byť podľa neho samotné ohrozenie amerického majiteľa košických železiarní s dopadom na zamestnanosť. „Samotné železiarne zamestnávajú takmer osem tisíc ľudí. V napojených dodávateľských firmách sú zamestnané ďalšie tisíce ľudí. S tým súvisia rovnako služby a pod. Tu sa už nebavíme o východnom Slovensku, ale o HDP krajiny“, ilustruje možné dopady colnej vojny len v oblasti ocele. Kde je premiér? Ide tu o krajinuSituácia podľa Hirmana dramaticky naberie na vážnosti v prípade avizovaných ciel na dovoz áut do Spojených štátov. Tu by boli podľa neho boli ohrozené desaťtisíce pracovných miest. V tomto exministrovi chýba iniciatíva ministerky hospodárstva Denisy Sakovej a priamo premiéra Roberta Fica. „Počuli ste, že by sa premiér vyjadroval k hroziacim clám pre automobilky, či tým pre oceľ a hliník s ich možným dopadom na košické železiarne? Aby písal nie Elonovi Muskovi, ale prezidentovi Trumpovi?“, pýta sa Hriman. „Ak sa vládni činitelia nevenujú zásadným otázkam, ale boju s vnútorným nepriateľom, výsledkom je, že krajina ide na zotrvačnosť, no bohvie kam“, tvrdí exminister. „Tu ide o životnú úroveň, o fabriky, o zamestnanosť desaťtisícov ľudí“. „Už aj priemyselný zväz avizoval, že zahraniční investori nás obchádzajú. Slovensko napríklad nie je v zozname nemeckých investorov. Sú v ňom Poliaci, Rumuni a Ukrajinci. Už ani pes po nás neštekne. A my tu vidíme zábavku na úrovni vládnej koalície, ktorá si vypisuje listy“, tvrdí Karel Hirman. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Počuli ste, že by sa premiér vyjadroval k hroziacim clám pre automobilky, či tým pre oceľ a hliník s ich možným dopadom na košické železiarne? Aby písal nie Elonovi Muskovi, ale prezidentovi Trumpovi?“, pýta sa exminister hospodárstva Karel Hirman.„Ak sa vládni činitelia nevenujú zásadným otázkam, ale boju s vnútorným nepriateľom, výsledkom je, že krajina ide na zotrvačnosť, no bohvie kam“, tvrdí exminister. „Tu ide o životnú úroveň, o fabriky, o zamestnanosť desaťtisícov ľudí“, dodáva. Staronový Donald Trump ohlásil 25-percentné clá na dovoz ocele a hliníka, ich zavedenie však zvažuje aj na dovoz áut, liekov či mikročipov. Amerika sa nimi stane opäť bohatá, hovorí. A hoci Európska únia avizuje odvetu, na Slovensku, ako v krajine s najväčšou produkciou automobilov na hlavu, musíme spozornieť. Hoci tam nesmeruje veľká produkcia ocele, na vývoze áut by sme to zaznamenali citeľne. Čo môže očakávať naša ekonomika s avizovaným zvyšovaním dovozných ciel v Spojených štátoch? A dá sa poučiť z minulosti, keď už raz takéto Trumpove opatrenia Spojené štáty rušili? Téma pre Karla Hirmana, exministra hospodárstva. Utopíme sa v čínskej oceli a globálnej vojne?Hlavnými dodávateľmi ocele a hliníka do Spojených štátov sú krajiny ďalekého východu vrátane Číny. Podľa Hirmana ich export do oblasti EÚ už teraz destabilizuje trh s oceľou a výrazným spôsobom prispieva k problémom európskych oceliarní, vrátane košického US Steelu. „Ak sa (vďaka zvýšeným clám) toky z USA presmerujú do EÚ, utopíme sa tu v čínskej oceli a naše oceliarne neprežijú“, hovorí exminister hospodárstva. „Ak EÚ nezavedie čo najskôr protiopatrenia“, dodáva. „Ale to sa už dostávame do špirály obchodnej vojny globálneho charakteru. História 20. storočia nás učí, že globálne obchodné vojny sa končia globálnymi horúcimi konfliktmi“, Karel Hirman tak poukazuje na poučenie z dejín, so záverom, že „víťazom by tak nebol nikto“. Paradoxom amerických ciel na dovoz ocele môže byť podľa neho samotné ohrozenie amerického majiteľa košických železiarní s dopadom na zamestnanosť. „Samotné železiarne zamestnávajú takmer osem tisíc ľudí. V napojených dodávateľských firmách sú zamestnané ďalšie tisíce ľudí. S tým súvisia rovnako služby a pod. Tu sa už nebavíme o východnom Slovensku, ale o HDP krajiny“, ilustruje možné dopady colnej vojny len v oblasti ocele. Kde je premiér? Ide tu o krajinuSituácia podľa Hirmana dramaticky naberie na vážnosti v prípade avizovaných ciel na dovoz áut do Spojených štátov. Tu by boli podľa neho boli ohrozené desaťtisíce pracovných miest. V tomto exministrovi chýba iniciatíva ministerky hospodárstva Denisy Sakovej a priamo premiéra Roberta Fica. „Počuli ste, že by sa premiér vyjadroval k hroziacim clám pre automobilky, či tým pre oceľ a hliník s ich možným dopadom na košické železiarne? Aby písal nie Elonovi Muskovi, ale prezidentovi Trumpovi?“, pýta sa Hriman. „Ak sa vládni činitelia nevenujú zásadným otázkam, ale boju s vnútorným nepriateľom, výsledkom je, že krajina ide na zotrvačnosť, no bohvie kam“, tvrdí exminister. „Tu ide o životnú úroveň, o fabriky, o zamestnanosť desaťtisícov ľudí“. „Už aj priemyselný zväz avizoval, že zahraniční investori nás obchádzajú. Slovensko napríklad nie je v zozname nemeckých investorov. Sú v ňom Poliaci, Rumuni a Ukrajinci. Už ani pes po nás neštekne. A my tu vidíme zábavku na úrovni vládnej koalície, ktorá si vypisuje listy“, tvrdí Karel Hirman. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Už čtyři roky moderuje na Seznam Zprávách rozhovory pro podcast Ptám se já. Byly momenty, kde jsem mohla ubrat nebo kdy jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc, říká Marie Bastlová.Tentokrát se role obrátily. Marie Bastlová, moderátorka podcastů Mediální cirkus a Ptám se já, získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2024, a proto se výjimečně ve vlastním podcastu objevila jako respondent. Zpovídal ji dlouholetý redakční kolega Jindřich Šídlo.Marie Bastlová začínala s žurnalistikou v roce 2004 v online redakci Lidových novin, a to ve sportovní rubrice. Byl to rok, kdy se hrálo Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze, fotbalové Euro i letní olympiáda. „Je pravda, že jsi tehdy lhala na pohovoru, že rozumíš hokeji, protože zrovna tehdy sháněli téměř kohokoliv, kdo by jim pomohl s pokrýváním mistrovství světa?“ zeptal se s nadsázkou Jindřich Šídlo. „Jak se to vezme. Trochu lhala, protože neumím bruslit,“ přiznala se Marie.Vystudovala práva i žurnalistiku, ale dle svých slov šla do médií s tím, že si to zkusí: „Mě to strašně lákalo a říkala jsem si, že to bude jenom na chvíli. Že si to zkusím, jestli mi to jde. A až zjistím, že mi to jde, tak už to nepotřebuju dělat dál a půjdu dělat práva.“ Přes redakci Hospodářských novin, kde pracovala na politických tématech, se dostala do Českého rozhlasu. V něm se nakonec začala věnovat rozhovorům v pořadu 20 minut Radiožurnálu.Pokračovala v nich krátce i na CNN Prima News, aby v lednu 2021 zakotvila v Seznam Zprávách. „Je to těžká disciplína, kdy nevíš, co ještě si můžeš dovolit, co si dovolit nemůžeš. Byly rozhovory, kde jsem mohla ubrat nebo kdy už jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc. Ale na druhou stranu, já takhle pochybuju o každém druhém rozhovoru, který dělám,“ přiznala se Marie Bastlová. „Kolikrát se má položit otázka, než usoudíš, že je čas ji opustit, protože ten člověk stejně neodpoví?“ ptal se Jindřich Šídlo. „Chci ji položit tolikrát, aby bylo zřejmé, že host neodpoví, a aby si tušil motivaci, proč neodpoví,“ vysvětlila moderátorka s tím, že by z průběhu rozhovoru mělo být vidět, proč ji má odpověď zajímat a proč je důležité, že na ni respondent neodpoví: „Jestli to, co říkají, je uvěřitelné. Jestli pro to mají argumenty, jestli tomu sami věří, nebo jestli něco jen papouškují.“A jak se po takovém rozhovoru respondenti tváří, když odcházejí ze studia? „Jak kdo. Ale už jsme za tu dobu vypozorovali, že ti, co odchází a tváří se, že byli spokojení a že to bylo skvělé, tak je to pro ně většinou největší průšvih,“ odhalila Marie Bastlová.Možná i proto někteří nechtějí na rozhovory chodit. „Bavil jsem se s jedním vysoce postaveným politikem Spolu a ten mi říkal: My jsme hloupí, my chodíme k Marii a ona nás tam vždycky vykostí, ale ta druhá strana tam téměř vůbec nechodí,“ přiblížil Jindřich Šídlo nálady některých politiků. „To mají pravdu. My jsme přemýšleli, co s tímhle vlastně dělat. Jestli je třeba správná cesta říkat, kteří politici nechodí,“ přiblížila Marie. A prozradila, že její opakované pozvání v posledních letech nepřijal například šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nebo premiér Petr Fiala (ODS). --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Největší politická událost roku v Česku – parlamentní volby 2025. Míří Babišovo ANO k jasnému vítězství? Proč vláda už tolik neláká? A budou letošní volby i o hranolkách a nutelle? Diskutují analytička agentury STEM Sarah Komasová a komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Ptá se Matěj Skalický.