Podcasts about Hospod

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Právě dnes vychází letošní druhé číslo investičního speciálu Hospodářských novin Rentiér, s tradičním podtitulem Jak vydělat víc peněz. Jeho hlavním tématem je budoucnost práce – jak ji ovlivní nástup umělé inteligence a na jaké dovednosti se zaměřit, aby se pro vás AI stala nástrojem a pomocníkem, nikoliv tím, co vás nahradí. Magazín se tradičně věnuje také investicím do nemovitostí a hlavně jejich financování, připomíná v podcastu Ranní brífink vedoucí investiční rubriky HN David Busta.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Právě dnes vychází letošní druhé číslo investičního speciálu Hospodářských novin Rentiér, s tradičním podtitulem Jak vydělat víc peněz. Jeho hlavním tématem je budoucnost práce – jak ji ovlivní nástup umělé inteligence a na jaké dovednosti se zaměřit, aby se pro vás AI stala nástrojem a pomocníkem, nikoliv tím, co vás nahradí. Magazín se tradičně věnuje také investicím do nemovitostí a hlavně jejich financování, připomíná v podcastu Ranní brífink vedoucí investiční rubriky HN David Busta.

Zaměstnanci a zaměstnankyně brzy budou moct zjistit, kolik v průměru berou jejich kolegové na srovnatelné pozici. Počítá s tím nová evropská směrnice. Budou chystané změny stačit ke zmenšení mzdové nerovnosti mezi ženami a muži? „Větší transparentnost může pomoct,“ říká v pořadu Pro a proti předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory Jaroslava Rezlerová. „Problém leží samozřejmě i jinde,“ doplňuje advokátka Marie Janšová.

Zaměstnanci a zaměstnankyně brzy budou moct zjistit, kolik v průměru berou jejich kolegové na srovnatelné pozici. Počítá s tím nová evropská směrnice. Budou chystané změny stačit ke zmenšení mzdové nerovnosti mezi ženami a muži? „Větší transparentnost může pomoct,“ říká v pořadu Pro a proti předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory Jaroslava Rezlerová. „Problém leží samozřejmě i jinde,“ doplňuje advokátka Marie Janšová.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Urychlit stavební řízení a zavést státní stavební správu. To jsou hlavní cíle komplexní novely stavebního zákona, kterou aktuálně projednává sněmovna. Podle odborníků je příliš komplikovaná a místy nesrozumitelná. Podle architektů, historiků či ochránců přírody přináší destrukci památkové péče, přírody i zažitých způsobů. Na výtky trhu odpovídá ve studiu Seznam Zpráv vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního zákona Hana Landová. Landová v úvodu rozhovoru důrazně odmítá, že by při přípravě zákona byly ignorovány podněty relevantních stran. „Vzali jsme připomínky, které byly zapracované, od všech rezortů,“ říká s tím, že během přípravy komplexního pozměňovacího návrhu došlo i podněty od ČKAIT, České komory architektů, Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) však oponuje. Tvrdí, že ze čtrnácti zásadních připomínek a obecných návrhů byl plně akceptován pouze jeden a další jen částečně. Landová si ale stojí za tím, že úprav bylo ve skutečnosti víc. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Novela stavebního zákona předložená koaličními poslanci má zjednodušit a zrychlit stavební řízení. Podle odborníků ze stavebnictví je ale příliš komplikovaná a místy nesrozumitelná. Jak se k poslanecké novele staví Hospodářská komora? „Musí se vyvažovat zájmy a nemůžeme v tuhle chvíli říct, že jenom jeden z nich je ten nejdůležitější a všechny ostatní potlačit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu její prezident Zdeněk Zajíček.

Novela stavebního zákona předložená koaličními poslanci má zjednodušit a zrychlit stavební řízení. Podle odborníků ze stavebnictví je ale příliš komplikovaná a místy nesrozumitelná. Jak se k poslanecké novele staví Hospodářská komora? „Musí se vyvažovat zájmy a nemůžeme v tuhle chvíli říct, že jenom jeden z nich je ten nejdůležitější a všechny ostatní potlačit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu její prezident Zdeněk Zajíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šestnáctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného, který se dívá za kulisy českého byznysu, je speciální. Tentokrát jsme nenatáčeli ve studiu, ale využili jsme příležitosti, že se na konferenci Revize Česka, kterou Hospodářské noviny pořádají společně s iniciativou Druhá ekonomická transformace, sešli top zástupci tuzemského byznysu: miliardáři, politici, vrcholní manažeři... A my jsme s nimi mluvili a natočili zatím nejdelší díl Mouchy na zdi. Hlavním speakerem na Revizi Česka byl vedle prezidenta republiky Petra Pavla byl zakladatel KKCG Karel Komárek, který běžně na konferencích nevystupuje. Tohle bylo v blahé paměti jeho první veřejné vystoupení. I jeho jsme na chvíli zastavili ke krátkému rozhovoru, jinak jsme se špičkami českého byznysu probrali jak ozvěny Revize Česka, tak pracovní i osobní plány. Čím žije český byznys? A kým vším jsme se bavili? (chronologicky) Marek Dospiva (Penta) & Štěpán Ašer (J&T) Petr Dvořák (bývalý ředitel České televize) & Miloš Petana (někdejší majitel Supraphonu) Karel Komárek (KKCG) Pavel Napala (Renomia) Libor Winkler (RSJ) & Tomáš Vala (SIKO) Leopold Bareš (Sipral) Vít Kutnar (DEK) Michal Nýdrle (někdejší majitel Kindred) & Michal Šmída (Rockaway) Olda Bajer (bývalý spolumajitel Centrum.cz, Zoot, dnes Omnicado a festival Rock for People) Martin Šmídlová (Šmídl Holding), Michal Aron (Arx Equity Partners), Ondřej Benáček (CEIP) Martin Vohánka (Eurowag) Tomáš Salomon (Česká spořitelna) Petr Borkovec (Partners)

Prezident Petr Pavel prohlásil, že pokud by koruna bránila rozvoji české ekonomiky, mělo by se přijmout euro. Premiér Andrej Babiš (ANO) s ním nesouhlasí. Co je v zájmu Česka? „Pro Česko je naše neeuro čím dál dražší,“ říká v pořadu Pro a proti Luděk Niedermayer (TOP 09), místopředseda Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu. „Nechceme platit dluhy za státy eurozóny,“ argumentuje Libor Vondráček (SPD), místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čeho ses přepil, toho se napij. Oblíbené české přísloví se často používá v souvislosti s takzvaným vyprošťovákem. Tedy dávkou alkoholu, která má tělu pomoci dostat se z kocoviny. Jenže ve skutečnosti to jen ještě více zatíží organismus a prodlužuje dobu, kdy se zbavuje toxinů. Není to jediný mýtus, který je s alkoholem spojen. Lékař a odborník na výživu i biochemii Matej Kohutiar je v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin jeden po druhém vyvrací. Předplatitelé se zároveň dozvědí, co alkohol skutečně dělá s lidským tělem, jak působí dlouhodobé i nárazové pití a jaká je souvislost s nádorovým onemocněním. Celý díl najdete na platformě HeroHero a Opinio, kromě přístupu ke všem podstatným informacím tam jsou také odkazy na studie, které se v podcastu probíraly.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Maďarsko bylo po Česku a Slovinsku třetí nejbohatší zemí střední a východní Evropy. Po letech vlády Viktora Orbána kleslo na sedmé místo, přičemž v některých statistikách patří k nejhorším zemím v celé Evropské unii. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku. 

Maďarsko bylo po Česku a Slovinsku třetí nejbohatší zemí střední a východní Evropy. Po letech vlády Viktora Orbána kleslo na sedmé místo, přičemž v některých statistikách patří k nejhorším zemím v celé Evropské unii. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Osmdesát miliard korun investuje skupina ČEZ do modernizace teplárenství, do roku 2030 chce přejít na nízkoemisní zdroje v teplárnách po celé České republice. Nejvíc teplárenských lokalit má ČEZ v Ústeckém kraji. Reaguje tím na konec spalování uhlí v Česku a připravuje své provozy na nadcházející éru, kdy má sektoru teplárenství dominovat plyn, obnovitelné zdroje a později také nové modulární reaktory. „Je to druhá největší investiční cenovka skupiny ČEZ po výstavbě jádra,“ připomněl generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák v debatě Hospodářských novin, které se zúčastnili také čelní představitelé některých měst na Ústecku, aby probíhající změnu a její dopady zhodnotili.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Tomáš Bella patří do všech zmíněných kategorií. Známe se dlouho. Pamatuju ho jako spokojeného redaktora slovenského deníku Sme, pro který jsem před dvaceti lety psal sloupky o technologiích. Pamatuju ho jako rozzlobeného redaktora deníku Sme, když tyto noviny koupila Penta, a on se s dalšími čtyřiceti kolegy rozhodl založit na zelené louce deník nový. A pamatuju ho jako úspěšného redaktora už Denníku N, když nám z vedení pražských Hospodářských novin ukazoval, jak se to dělá získávat platící čtenáře na webu.Pamatuju ho také jako jednoho z těch, s kterými jsme v Praze před patnácti lety zakládali firmu NextBig, s velkými plány a celkem krátkou existencí, ale z ní se pak vylíhla společnost Piano Média, což byl jeden z nejzajímavějších pokusů zpoplatnit média už v evropském, ne-li globálním měřítko. Piano pak několik let Tomáš řídil.A hlavně, Tomáš je jeden z lidí, které když nazvu mediálními nebo technologickými vizionáři, tak to není ironie ani přehánění. Vždycky si s ním rád o tom, co se s médii děje a kam směřují, rád popovídám, a teď dvojnásob proto, že se Denník N rozhodl pro neobvyklé dobrodružství: poté, co spoluvlastní několik českých médií, konkrétně český Deník N a Respekt, nakupoval ještě mnohem dál na Západě. Stal se majitelem bruselského média EU Observer. A Tomáš Bella je muž, který si tenhle projekt vzal na starost a minimálně na čas se do Bruselu přesouvá. Fyzicky i mentálně.O tom všem mluvíme v podcastu. A taky o tom, jak se médium, které patří svým zaměstnancům, brání riziku potenciálního nepřátelského převzetí některým z oligarchů. Proč je někdy nejlepší byznysplán zamířit tam, kde nejsou peníze, nebo si to aspoň všichni myslí. A čemu Tomáš říká reverzní kolonizace.Mluvili jsme ale nejen o médiích. Třeba i o tom, proč mně vadí a Tomášovi nevadí víčka připoutaná k plastovým lahvím, a obecně co Tomáše na Bruselu nejvíc překvapilo. Nápověda: že je levný a plný lidí, kteří opravdu upřímně chtějí, aby svět byl lepší.Dotkli jsme se i tématu, o kterém se Tomáš chystá napsat knihu. Už začal, a teď na ni zrovna nemá úplně moc času, ale prý se k textu určitě vrátí. Téma? Jaké to je být bohatý. Opravdu bohatý. Hodně bohatý. Na Slovensku, ale i obecně. Poslouchejte, dozvíte se víc.A já se ještě pochlubím, že mám za sebou premiéru svého standupového speciálu v Divadle v Řeznické, konala se ve čtvrtek 28. května, bylo vyprodáno a měl jsem z toho radost. Takže vás o to sebevědoměji zvu na na první reprízu už 19. června v pátek. Lístky si kupte na webu divadla a já se na vás těším.Tomáš z Bratislavy asi nepřijede, ale já vás teď zvu k poslechu našeho rozhovoru. Natočili jsme ho v Bratislavě ve studiu Denníku N.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Telefon podržíme jednu minutu před obličejem a necháme aplikaci, aby provedla analýzu našeho zdravotního stavu. Za minutu telefon z čelní kamery pořídí 1800 fotek tváře, které pak vyhodnotí umělá inteligence. Měří se dynamika průtoku krve obličejem, z níž se pak dají odvodit údaje nejen o krevním tlaku, ale i o glykovaném hemoglobinu, takzvaném dlouhém cukru, což je průměr množství cukru v krvi za poslední tři měsíce. Stejně tak aplikace zhodnotí i srdeční tep a dýchání. „Podobně jako vám tepe krev v rukou, tepe i v obličeji. Vypočítáme přesně, jak vysoký máte krevní tlak, protože jsme předtím za pomocí AI ten přístroj deset let trénovali,“ říká v podcastu Hospodářských novin Jiří Pecina.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš mění zažitou sestavu vládních zmocněnců. Usnadní mu to prosazování vládních priorit? „Je to jedna ku jedné Petr Fiala (ODS) a Babiš,“ hájí ho v Pro a proti šéfkomentátor Deníku a exposlanec ANO Martin Komárek. „Je přeci evidentní, že to nemůžeme srovnávat s minulou vládou,“ namítá šéfkomentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tenhle díl Generačního konfliktu je bonusový. Původně jsme chtěli konsenzuálně představit naši stejnojmennou knížku, která vyjde 11. června. Ale dopadlo to jako vždycky. Absolvovali jsme přestřelku o základní témata, jako je přístup generací k partnerství a sexu, ke komunikaci či genderovým rolím.O tom všem je ale ostatně i knížka, kterou si už teď můžete se slevou objednat na https://www.albatrosmedia.cz/tituly/100871253/generacni-konflikt/.Obsahuje i obsáhlé slovníky výrazů generace Z a generace boomerů. Jeden příklad: Víte, vy mladší, čemu se říkalo „bakeliťák“ či „splašený vysavač“? A tušíte, vy starší, co to je „aura farming“? Takových výrazů užitečných pro vzájemné porozumění najdete s vysvětlivkami v naší knížce desítky.Knížku pokřtíme 11. 6. v kavárně Stará škola v Praze na Smíchově. Moderátorkou křtu, který bude obsahovat i překvapení, bude Zuzana Tvarůžková.Standardní díl podcastu Generační konflikt tentokrát vyjde mimořádně ve čtvrtek.Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Ranní brífink Patrika Saláta: Už 12. června by se mohla přepisovat burzovní historie. Na americkém parketu Nasdaq by se totiž mohla pode Reuters objevit společnost SpaceX Elona Muska. Deník Financial Times k tomu už dříve uvedl, že vesmírná firma chce od investorů získat až 75 miliard dolarů při ocenění 1,75 bilionu dolarů. Šlo by tak o největší IPO historie. Může se to Muskovi skutečně podařit? Téma jsme probrali s komentátorem Hospodářských novin Luďkem Vainertem. 

Ranní brífink Patrika Saláta: Už 12. června by se mohla přepisovat burzovní historie. Na americkém parketu Nasdaq by se totiž mohla pode Reuters objevit společnost SpaceX Elona Muska. Deník Financial Times k tomu už dříve uvedl, že vesmírná firma chce od investorů získat až 75 miliard dolarů při ocenění 1,75 bilionu dolarů. Šlo by tak o největší IPO historie. Může se to Muskovi skutečně podařit? Téma jsme probrali s komentátorem Hospodářských novin Luďkem Vainertem. 

1. Z Volva už odišli prvé karosérie do Švédska 2. Hospodárenie Ficovej vlády sa vyvíja od desiatich k piatim 3. Slovnaft sa pripravuje na koniec ruskej ropy, no nechce sa jej úplne vzdať 4. Krátko o obchodnej dohode EÚ s Mexikom, novom šéfovi Fedu a napredovaní čínskych automobiliek v EÚ

Původní slib zněl lákavě a jednoduše: přesuňte své IT do cloudu, ušetříte a zbavíte se starostí. Realita dnešního byznysu je ale mnohem složitější. Trh čelí bezprecedentnímu zdražování hardwaru, firmy střízliví z neřízených migrací a objevují se fenomény jako cloudová kocovina. Do toho všeho razantně vstupuje AI, která extrémně zvyšuje nároky na výkon infrastruktury a zpřísňující se legislativa nutí firmy řešit digitální suverenitu a hrozby ransomwaru. Jak tedy správně nastavit IT infrastrukturu, nenarazit na past vendor lock‑inu a udělat z technologií skutečnou konkurenční výhodu? Také to se stalo tématem debaty Hospodářských novin.

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolal řadu emotivních vyjádření a stal se předním politickým tématem. Pod vlivem politického rozdmýchávání ze strany SPD a Stačilo se ze setkání v Brně stala větší událost, než jakou by za normálních okolností byla. Zatímco pro velkou část veřejnosti na české i německé straně a historickou obec je otázka vyhnání Němců po konci druhé světové války do značné míry probádaným a uzavřeným tématem, někteří politici se snaží vybičovat nacionalistický resentiment a získat na celé události laciné politické body. Stejně jako dnes, tak i v minulosti, konkrétně od poloviny 19. století, je nacionalismus hlavní příčinou vypjatých sporů mezi Čechy a Němci. Vyvolávání národnostních sporů se naopak snažil v době na přelomu 19. a 20. století potlačit dělnický internacionalismus, pro který byl přednější třídní boj a nikoliv národní revoluce. I v době 19. století jsou typické společné pochody, tzv. tábory lidu, českých i německých dělníků. Neochota části německé menšiny přijmout nový československý stát a ignorování problémů početně německé menšiny ze strany vlády po roce 1918 však vztahy zhoršily. Hospodářská krize a především nástup nacismu v Německu pak vygradovaly spory do takové míry, že už se společné soužití v poválečné době stalo nemyslitelným. Do nového dílu podcastu Dějiny bez konce jsme si pozvali profesora historie Stanislava Holubce, se kterým jsme probrali historii česko-německých vztahů, osudy německých antifašistů po konci války, osudy sudetských němců, kteří byli vyhnáni z pohraničí do Bavorska, stejně jako historický vývoj sudetoněmeckého sdružení. Playlist:

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Téměř každé třetí prodané auto na světě letos bude poháněné elektřinou. Ve svém aktuálním výhledu trhu to uvádí Mezinárodní agentura pro energii. Vyjádřeno celkovým číslem by světové prodeje elektromobilů měly dosáhnou 23 milionů vozů, což je zhruba o tři miliony více než loni. Při pohledu z Česka se zdá takové zastoupení elektroaut takřka neuvěřitelné – na letošních prodejích se u nás zatím podílejí šesti procenty, v meziročním srovnání jde o nárůst o necelý procentní bod, v absolutním vyjádření pak o necelých 800 kusů.Jako jeden z důvodů, proč je zatím v Česku poptávka po elektroautech nízká, se uvádí jejich cena. Zda to může změnit nová Škoda Epiq nebo se lze s cenovkou dostat ještě výrazně níž, nejen o tom bude v Ranním brífinku mluvit reportér Ondřej Charvát z byznysové redakce Hospodářských novin.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Téměř každé třetí prodané auto na světě letos bude poháněné elektřinou. Ve svém aktuálním výhledu trhu to uvádí Mezinárodní agentura pro energii. Vyjádřeno celkovým číslem by světové prodeje elektromobilů měly dosáhnou 23 milionů vozů, což je zhruba o tři miliony více než loni. Při pohledu z Česka se zdá takové zastoupení elektroaut takřka neuvěřitelné – na letošních prodejích se u nás zatím podílejí šesti procenty, v meziročním srovnání jde o nárůst o necelý procentní bod, v absolutním vyjádření pak o necelých 800 kusů. Jako jeden z důvodů, proč je zatím v Česku poptávka po elektroautech nízká, se uvádí jejich cena. Zda to může změnit nová Škoda Epiq nebo se lze s cenovkou dostat ještě výrazně níž, nejen o tom bude v Ranním brífinku mluvit reportér Ondřej Charvát z byznysové redakce Hospodářských novin.

Boj o větrníky. Co jsou to akcelerační zóny? Proč s nimi tolik lidí nesouhlasí? Hrozí Česku, že bez nich přijde o unijní peníze? A jakou roli v tom hraje vládní zmocněnec Filip Turek? Ptám se Viktora Votruby z Hospodářských novin, který se věnuje obnovitelným zdrojům a životnímu prostředí. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Boj o větrníky. Co jsou to akcelerační zóny? Proč s nimi tolik lidí nesouhlasí? Hrozí Česku, že bez nich přijde o unijní peníze? A jakou roli v tom hraje vládní zmocněnec Filip Turek? Ptám se Viktora Votruby z Hospodářských novin, který se věnuje obnovitelným zdrojům a životnímu prostředí. Ptá se Matěj Skalický.

Boj o větrníky. Co jsou to akcelerační zóny? Proč s nimi tolik lidí nesouhlasí? Hrozí Česku, že bez nich přijde o unijní peníze? A jakou roli v tom hraje vládní zmocněnec Filip Turek? Ptám se Viktora Votruby z Hospodářských novin, který se věnuje obnovitelným zdrojům a životnímu prostředí. Ptá se Matěj Skalický.

Hostem Hrotcastu byl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. A mluvilo se o rostoucí byrokracií, přeregulovanosti Evropské unie i ztrátě podpory pro podnikání. České firmy podle něj čelí stále větším překážkám a stát zapomíná, kdo vytváří prosperitu země. „Prosperita této země nevzniká na úřadech ani v legislativních procesech. Vzniká ve firmách, aktivitami podnikatelů a prací jejich zaměstnanců,“ říká Zajíček. Podle něj politici často berou fungování firem jako samozřejmost, zatímco na podnikatele dopadá stále více regulací a administrativních povinností.Šéf komory upozornil, že hlavně menším podnikatelům dochází síly: „Podnikatel se s tím musí nějak vypořádat. Ale jednou mu dojdou síly a řekne si: já už na to nemám,“ uvedl. Varoval také, že mladší generace už často nechce přebírat rodinné firmy. „Vidí, co všechno museli jejich rodiče absolvovat, a říkají si: mám tohle zapotřebí?“ Zajíček kritizoval i přístup Evropské unie k regulaci. Podle něj Evropa místo skutečného zjednodušování často přidává další pravidla. „Evropa nezjednodušuje, nesnižuje počet regulací. Nebo přinejmenším ne tempem, které bychom potřebovali,“ řekl. Ostrou poznámku přidal i k unijním antibyrokratickým balíčkům: „Tam, kde Evropě ujel vlak, přicházíme s omnibusy.“Velkým tématem rozhovoru byla také infrastruktura a pomalé povolování staveb v Česku. Dlouhé odklady dopravních projektů podle Zajíčka znamenají přímé hospodářské škody. Jako příklad zmínil pražský okruh. „Kdyby Praha měla dávno postavený vnější okruh, utratili bychom dramaticky méně peněz."

Odborníci už ji označují jako civilizační epidemii, která vyřazuje z života část společnosti. Alergie trápí třetinu populace a do několika let postihne téměř 40 procent všech lidí. Objevuje se klidně na prahu čtyřicítky nebo padesátky, a to často zcela bez varování. Jindy příznaky upozorňují na problém dlouho, ale dotyčný netuší, že jde o alergii, a navštíví lékaře s únavovým syndromem. „Některé alergie bývají těžko rozpoznatelné. Lidé bývají ráno zahleněni, v průběhu dne mají ucpaný nos, jsou unaveni, mají poruchy koncentrace, poruchy spánku, je to takové trvalé, podprahové dráždění,“ popisuje alergoložka Irena Krčmová a vysvětluje, že za vzestupem stojí měnící se klima, stres, příliš hygieny i změny v mikrobiomu lidí. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje také, proč se alergie může objevit až v pozdějším věku, doporučuje fígle, které mohou alergikům zabrat, a varuje před nákupem marketingových hloupostí.

Český startup Minds & Models vyvíjí technologii, která dokáže v kamenném obchodě během několika vteřin analyzovat zákazníka a nabídnout mu relevantní produkt v reálném čase. Kamera sleduje stovky vizuálních atributů — od oblečení přes předměty v ruce až po nákupní kontext — aniž by přitom identifikovala konkrétní lidi. V podcastu Hospodářských novin spoluzakladatel Ondřej Šantora popisuje, proč je dnešní retail „slepý“ oproti e-commerce, jak funguje personalizace bez sběru osobních dat a proč se podle něj budoucnost obchodů nebude točit jen kolem zboží, ale hlavně kolem zážitku.

Jak chce ministr pro sport zlegalizovat používání kamer pro rozpoznávání obličejů u vchodů do stadionů? Čeho chce dosáhnout Donald Trump v Číně a jaké prostředky k tomu může použít? A jaké jsou a jak se mění české hospody a proč to zajímá české vědce? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká krajina není připravená popasovat se s dopady klimatické změny, jako je sucho nebo extrémní počasí. V podcastu Hospodářských novin na to upozornil Martin Rexa, specialista na zemědělství a krajinu z organizace Beleco. Mluvil také o potřebě pestré a rozmanité krajiny, o rozporuplné funkci zemědělských dotací i o tom, jak by se k plánům na udržitelné hospodaření s půdou měla postavit česká vláda nebo velké agrární podniky.

Více než desítka sídel už získala ocenění v soutěži Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami. Která další města a vesnice se na vítězný seznam připojí, se dozvíme už 4. června při slavnostním vyhlášení v Kampusu ČSOB v Praze. Nejen o zelených projektech, ale třeba také o hospodaření obcí a jejich investicích budeme v tomto podcastu mluvit s Jánem Lučanem, členem představenstva ČSOB zodpovědným za oblast vztahového bankovnictví a také členem poroty, která vybírá vítězné obce.

Pivovarníci žádají o podporu podniků, kterým ubývají zákazníci. Vyzývají proto vládu, aby snížila DPH u čepovaného piva. „Vůbec ji nemělo smysl zvyšovat, protože jinak lidé utečou do garáží a máte daleko větší problém, než když pivo pijí v hospodách a restauracích,“ upozorňuje v Interview Plus Luboš Kastner, předseda gastronomické sekce Hospodářské komory. Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ten nápad sa objavuje v cykloch. Že ak chceme poraziť Fica, mali by sme všetci pochytať za ruky, zľava aj sprava, a vytvoriť veľký, silný, jednotný, akýsi mystický opozičný blok. Akurát to azda od čias SDK nikdy nevyšlo, a to tu ešte máme Igora Matoviča. Čo teda znamená volanie po veľkom opozičnom spájaní a či to je politicky zmysluplná myšlienka? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta komentátora denníka SME Petra Tkačenka. Zdroje zvukov: Facebook/Branislav Gröhling, Topky.sk, TA3, Hospodárske noviny, Facebook/Progresívne Slovensko Odporúčanie: Dnešné odporúčanie na víkend bude herné. Moja obľúbená herná séria Division spustila mobilnú hru, ktorá je prekvapujúco dobrá, verná kánonu aj predlohe a... čo je asi najdôležitejšie, je zábavná. A zadarmo. Takže dnes odporúčam The Division Resurgence. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

1. Irán stále blokuje prístup do Perzského zálivu, ceny energií sa vrátili k rastu 2. Príprava Tarabovej elektrárne sa zasekla, šurianska fabrika na batérie napreduje 3. Vládu vraj šokovalo, že nemocnice zle hospodária 4. ChatGPT bude zobrazovať reklamy, rozmach AI narúša trh s elektronikou 5. Slovensko bude mať jadrové palivo aj z Francúzska a ďalšie krátke správy

„Pokud taková pravidla nebudou a ponechá se to na svobodě zákazníků a podnikatelů, oni si svoji cestu k sobě najdou,“ míní prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. Může uspět poslanecká iniciativa na zrušení zákazu maloobchodního prodeje o některých svátcích? A jak by měl stát zasáhnout proti nelegální práci? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koalice hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě má za sebou prvních sto dnů vládnutí. Opozice mluví o chaosu a varuje před ohrožením občanské společnosti. „Levá ruka neví, co dělá pravá, vzájemně se překvapují návrhy zákonů, které potom odvolávají,“ hodnotí v pořadu Pro a proti komentátor serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina. „Nejhorší excesy nepocházejí ani tak od ANO, ale daleko spíše od Motoristů a od SPD,“ upozorňuje šéfkomentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.

Koalice hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě má za sebou prvních sto dnů vládnutí. Opozice mluví o chaosu a varuje před ohrožením občanské společnosti. „Levá ruka neví, co dělá pravá, vzájemně se překvapují návrhy zákonů, které potom odvolávají,“ hodnotí v pořadu Pro a proti komentátor serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina. „Nejhorší excesy nepocházejí ani tak od ANO, ale daleko spíše od Motoristů a od SPD,“ upozorňuje šéfkomentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka v Íránu a okolí sice trvá jen pár týdnů, ale téměř jistě ovlivní světovou a samozřejmě i českou ekonomiku minimálně na mnoho měsíců dopředu. „Džin už byl vypuštěn z lahve,“ říká v podcastu Money Maker ekonom Tomáš Dvořák z londýnské poradenské společnosti Oxford Economics. Podle jeho propočtů konflikt na Blízkém východě připraví tuzemské hospodářství už letos minimálně o několik desetin procenta růstu. „Drahá ropa, jejíž cena bude klesat mnohem pomaleji, než jak vystoupala, se propíše všude,“ varuje s tím, že inflace by se mohla vyšplhat až k pěti procentům.Podle Tomáše Dvořáka, který studoval mimo jiné na univerzitě ve skotském Glasgow, je aktuální dění v okolí Hormuzského průlivu další v řadě špatných zpráv pro Evropu. „Bohužel to je symptomatické pro dobu, ve které žijeme,“ popisuje a dodává, že svět ustupuje z globalizace, jednotlivé mocenské bloky se spíše uzavírají do sebe a jedna krize následuje druhou. Zároveň to je ale podle něj další příležitost, aby se Evropa rychleji postavila na vlastní nohy a zbavila závislosti na nespolehlivých partnerech.V rozhovoru došlo ale i na to, jak moc hospodářská politika nové vlády Andreje Babiše může Česko posunout, resp. zbrzdit, v čem se můžeme inspirovat u Poláků, že obnovitelné zdroje a green deal dostávají s íránským konfliktem nový smysl nebo centrální banky čeká dilema s tím, kdy a jak začnou zase zvedat základní úrokové sazby.00:00 Začínáme02:53 Růst české ekonomiky05:54 Kam se pohnou úrokové sazby?08:34 Benzinky jako první ukazatel zdražování13:55 Závislost na nestabilních režimech18:14 Jak je na tom Evropa?29:56 Green Deal a ETS32:54 Investice do obrany36:56 Hospodářská strategie vs. programové prohlášení44:52 Časté inflační šoky47:24 „Průmysl je zase sexy.“

Případů zanedbávání zvířat přibývá, inspektoři loni našli pochybení přibližně v pětině kontrolovaných chovů.

Podezřelé peníze. Kdo poslal Jindřichu Rajchlovi (PRO) 400 tisíc korun? Stopy vedou na chomutovské ubytovny, kde žijí mimo jiné i Ukrajinci. Proč dva z nich Rajchla podpořili? A nefigurují jen jako bílí koně? Zjišťovala Martina Machová, politická reportérka Hospodářských novin a spoluautorka podcastu Podpásovka. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Andrej Babiš má od minulého týdne imunitu a může začít naplno vládnout. Jak to bude vypadat? „Pozitivní očekávání od vlády mám nulová, ale čtyři roky se to snad dá přežít,“ říká k tomu novinářka Lenka Zlámalová.„Nepatřím k těm, kdo si myslí, že se řítíme do nějakého pekla nebo něco takového. Na rozdíl od některých svých novinářských kolegů se opravdu nebojím slovenského nebo maďarského scénáře, já se bojím totálního dluhového armagedonu,“ vysvětluje ekonomická analytička a komentátorka vydavatelství CNC Lenka Zlámalová, která byla hostem v podcastu Mediální cirkus.Zlámalová patří mezi pravicové komentátory a ostré kritiky Babišovy politiky. V letech po roce 2013, kdy hnutí ANO poprvé uspělo ve volbách, Zlámalová opakovaně popisovala ekonomické kauzy Andreje Babiše, stejně jako cestu k jeho zbohatnutí.„Začínají fungovat pojistky a z toho mám radost. Jsou dvě. Jedna bude fakticky Donald Trump, který nám prostě nedovolí nedat peníze do obrany. On rozumí excelovým tabulkám. A ta druhá pojistka jsou finanční trhy, zahraniční investoři, kteří nakupují naše dluhopisy,“ analyzuje Babišovu vládu Lenka Zlámalová.Už nejsem hlavní enemyZlámalová na sebe upoutala pozornost předsedy hnutí ANO především v době, kdy přišla s kauzou korunových dluhopisů a podezřením, že Babiš skrze ně obcházel daňové zákony. Policie ale následné vyšetřování odložila. Tehdy Zlámalová patřila mezi Babišovy přední kritiky.„Už nejsem dvorní kritička. Já jsem na to měla monopol ještě za prezidentské volby, to bylo vždycky Zlámalová a jezulátko. Ale vy jste mi to v Seznamu trošku vyfoukli, teď jste největší enemy (nepřítel, pozn. red.) vy,“ říká s nadsázkou v hlase Lenka Zlámalová.Svoji novinářskou kariéru začínala v MF Dnes, působila v Hospodářských novinách a později v Lidových novinách. Z těch odešla v roce 2013 poté, co vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. Spolu s dalšími novináři pak založila projekt Echo24, který se v začátcích profiloval jako silně protibabišovský. Z Echa odešla po devíti letech do vydavatelství Czech News Center patřící miliardáři Danielu Křetínskému.Jaké kauzy bude Zlámalová sledovat teď?„Přicházejí nová témata, a to je především nový svěřenský fond, kterým to vypadá, že Andrej Babiš opět zcela porušil to, co slíbil.  A tady už tlačí Evropská komise, aby se to prošetřilo,“ říká a pokračuje:„Vypadá to, že Babiš podvedl pana prezidenta. Ten právě proto chtěl veřejné přiznání, jak to bude s konfliktem zájmů, aby nebyl spolupachatelem, protože Babiše jmenoval. Prezident si vlastně udělal z lidí rukojmí a říká: Babiš vám tady něco slíbil, a to tak není.“Andrej Babiš začátkem února oznámil, že všechny své akcie holdingu Agrofert vložil kvůli střetu zájmů do svěřenského fondu a na chod společnosti už nemá vliv. Seznam Zprávy ale později zjistily, že podle statusu fondu Agrofert budou moci řídit Babišovy děti, a to hned poté, kdy skončí ve veřejných funkcích. Původně přitom slíbil, lže se Agrofertu vzdává nevratně a firmu získají děti až po jeho smrti.Samotný Agrofert je navíc jen částí premiérova impéria.„Andrej Babiš má spoustu dalších byznysů, kterým je potřeba se věnovat. Například zdravotnictví je jeho velká priorita, tím teče víc peněz než zemědělstvím, 440 miliard, a v něm premiér také podniká. To mluvím o holdingu Synbiol a Hartenberg. A ty stále zůstávají ve vlastnictví Andreje Babiše,“ popisuje Zlámalová.V čem selhává Česká televize? Za co musí novináři umět pochválit Babišovu vládu? A proč Lenka Zlámalová odešla z Echa 24?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Z Galanty odchádza juhokórejský Samsung a o prácu príde takmer 800 ľudí. Za posledné mesiace je to ďalší odchod alebo koniec veľkej fabriky na Slovensku. Posledné miesiace nám mierne rastie nezamestnanosť a odborníci hovoria o desiatkach tisíc ohrozených pracovných miest. Domácnosť s dvomi deťmi môže stáť vládna konsolidácia takmer 900 eur navyše ročne.Vláda medzi tým rozhodla že zastaví vojnou zmietanej Ukrajine dodávky núdzovej elektriny a nepáči sa jej ani voľba poštou zo zahraničia v ktorej posledné voľby vyhrávalo Progresívne Slovensko.Ako vláda pomôže prepusteným ľuďom z Galanty? Prečo jej konsolidácie nezaberajú a ľudí ohrozených chudobou na Slovensku stále pribúda? Čo znamenajú varovania, že sme na gréckej ceste a kedy vláda pre vysoký dlh požiada parlament o dôveru? Prečo je nutné rušiť voľbu poštou a prečo Slovensko zastavuje elektrinu Ukrajine? Kto vlastne zarába na lacnej ruskej rope ak tankujeme na Slovensku drahšie ako Česi?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom práce, sociálnych vecí a rodiny SR a podpredsedom strany Hlas – SD Erikom Tomášom.

Přestože vláda Andreje Babiše (ANO) označuje obranu za prioritu, vyčlenila na ni méně peněz a Česku hrozí, že nedosáhne ani na hranici dvou procent HDP. „Pokud by k tomu došlo, budeme v zásadě jedinou členskou zemí NATO, která v době zhoršující se bezpečnostní situace ve světě i v Evropě snižuje investice do obrany. Zvlášť ostře by to vyniklo v našem regionu,“ říká v Interview Plus Jan Jireš, analytik CEVRO Institutu a poradce Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory.

Co pro hospodářství Slovenska a Maďarska znamená pozastavení dodávek ruské ropy přes Ukrajinu? Má pravdu slovenský premiér Fico, když si stěžuje, že přepravu ropy nechce obnovit ukrajinský prezident Zelenskyj? Moderuje Pavlína Nečásková.

1. Odchod Samsungu je účet koalícii za vysoké výrobné náklady 2. Reštart Slovalca je bez pomoci štátu nemožný 3. Ďalší tlak na sprísnenie daňovej disciplíny – od mája prichádzajú povinné bezhotovostné platby 4. Krátko o pripravovaných úľavách pre malých živnostníkov, telefonáte Fica so Zelenským a staronovom prezidentovi futbalového zväzu

Padouch, nebo hrdina? Rozhodně někdo, o kom se mluví. A to i v zahraničí. Jaké jméno si udělal šéf české diplomacie a vicepremiér Petr Macinka (AUTO)? Co řekl v Mnichově a co dělal v USA? Poví Martin Ehl, hlavního analytika a expert na zahraniční politiku z Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický.