Podcasts about Hospod

Češi dnes spí o hodinu a půl až dvě méně než před sto lety a nějakou formou nespavosti trpí zhruba 40 procent populace. Neurolog David Pánek, který se dlouhodobě věnuje poruchám spánku, v Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, proč je důležitější pravidelné vstávání než hodina usnutí nebo kdy je v pořádku sáhnout po prášcích na spaní. „Melatonin je také vynikající věc, hodně pomáhá především u fázových posunů,“ říká Pánek a radí také, která látka funguje podle něj ještě lépe. V podcastu se dozví předplatitelé i o funkčních medicínských technikách nebo obyčejných fíglech, které mohou spánek vrátit.

Vláda chce novou definicí změnit posuzování toho, kdy ještě člověk pracuje pro společnost na živnostenský list. Podle kritiků ale otvírá cestu k legalizaci švarcsystému. „Je to upřesnění toho, co už v zákoně je,“ vítá krok viceprezidentka Hospodářské komory Jaroslava Rezlerová. „Popravdě mě vůbec nenapadlo, že způsob boje proti švarcsystému je legalizovat jej,“ kritizuje v Pro a proti Josef Středula, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Italská premiérka Giorgia Meloniová při návštěvě Prahy řekla, že podpoří revizi systému emisních povolenek a také úsilí o dostatek financí pro společnou zemědělskou i takzvanou kohezní politiku. „Každá země má takový vliv, jak má za prvé silné argumenty a za druhé kolik spojenců dokáže přesvědčit,“ shrnuje v Interview Plus komentátor Ondřej Houska z Hospodářských novin. Setkání Meloniové s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hodnotí novinář jako prohlubování vztahů obou zemí. Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdyby měla průměrná česká výrobní firma deset milionů korun na modernizaci, kam by je měla investovat? Do nového hardwaru, softwaru, materiálů, nebo umělé inteligence? U kulatého stolu Hospodářských novin o tom diskutovali zástupci inovativních společností i výzkumného sektoru. Firmy by podle nich neměly začínat u technologických trendů, ale u konkrétního problému. K efektivnější výrobě pak vede analýza procesů, kvalitní práce s daty a také ochota měnit zavedené postupy.

Válka na Ukrajině, zkušenost s uzavřenými hranicemi během covidu, ale také obavy z budoucích daňových změn vedou stále více movitých Čechů k přípravě záložního scénáře pro život i správu majetku. Zájem už přitom nemají jen lidé s majetkem v desítkách milionů euro. „Dnes ho vidíme i u klientů s majetkem mezi pěti a deseti miliony euro,“ říká Štěpán Štarha z advokátní kanceláře Havel & Partners. V podcastu Hospodářských novin popisuje, které země si Češi vybírají, proč samotná nemovitost v zahraničí nestačí a jakou roli hrají zahraniční účty či likvidní majetek.

Producenti mléka a mléčných výrobků kritizují podle nich nesmyslné a nereálné ceny mléka a másla v tuzemských obchodech. Používají velké řetězce neférové praktiky? Je správné prodávat potraviny levněji, než za kolik se dají vyrobit? A co by přinesl zákaz podnákladových cen, o které usiluje Potravinářská komora? Tomáš Pancíř se ptal prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy.

Producenti mléka a mléčných výrobků kritizují podle nich nesmyslné a nereálné ceny mléka a másla v tuzemských obchodech. Používají velké řetězce neférové praktiky? Je správné prodávat potraviny levněji, než za kolik se dají vyrobit? A co by přinesl zákaz podnákladových cen, o které usiluje Potravinářská komora? Tomáš Pancíř se ptal prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Jak chytře investovat, ochránit své peníze, vybudovat si rentiérské portfolio a nezapomenout na plán B – to je jen část témat, která se budou řešit ve středu 7. října na investiční konferenci Fire pořádané Hospodářskými novinami. „Díky nástupu umělé inteligence se posunul pohled i na investice. Přibývá lidí, kteří chtějí mít finanční polštář pro případ, že se kvůli AI jejich práce za pět deset let zásadně změní,“ říká v Ranním brífinku vedoucí investiční rubriky HN David Busta, který představí také další program konference i některé ze zajímavých hostů.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Jak chytře investovat, ochránit své peníze, vybudovat si rentiérské portfolio a nezapomenout na plán B – to je jen část témat, která se budou řešit ve středu 7. října na investiční konferenci Fire pořádané Hospodářskými novinami. „Díky nástupu umělé inteligence se posunul pohled i na investice. Přibývá lidí, kteří chtějí mít finanční polštář pro případ, že se kvůli AI jejich práce za pět deset let zásadně změní,“ říká v Ranním brífinku vedoucí investiční rubriky HN David Busta, který představí také další program konference i některé ze zajímavých hostů.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Motoristé předložili návrh ústavního zákona, který do Ústavy doplňuje jednoduchou a jasnou větu: „Měnou České republiky je koruna česká.“ Co by to znamenalo a proč s tím přišla tato politická strana právě teď, tak o tom víc v Ranním brífinku s komentátorem Hospodářských novin Luďkem Vainertem.

O zdravém stravování dnes víme víc než kdykoli dřív, a přesto přibývá lidí s komplikovaným vztahem k jídlu. Podle nutriční terapeutky Blanky Procházkové, která léta pracovala s vrcholovými sportovci a dnes působí v Centru duševního zdraví přitom lidem nechybějí informace. Problém může být naopak i v přílišné snaze jíst dokonale: počítat úzkostlivě bílkoviny, vyřazovat lepek nebo laktózu a bát se sacharidů. V Longevity podcastu Hospodářských novin Procházková mluvila o emočním jedení, škodlivých větách v rodinách, módních vylučovacích dietách i o tom, jaké komplikace způsobuje proteinová mánie.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Motoristé předložili návrh ústavního zákona, který do Ústavy doplňuje jednoduchou a jasnou větu: „Měnou České republiky je koruna česká.“ Co by to znamenalo a proč s tím přišla tato politická strana právě teď, tak o tom víc v Ranním brífinku s komentátorem Hospodářských novin Luďkem Vainertem.

Špatný systém dotací, minimální rozvoj, dominance velkých hráčů a neochota i strach politiků systém změnit. Tak vidí české zemědělství a potravinářství viceprezident Hospodářské komory ČR a předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Jde podle něj o dvacetiletý dluh, jehož plody teď sklízíme. Vláda by podle něj měla do systému „říznout“ místo toho, aby vymýšlela kontroverzní zákony, které pomůžou jen největším hráčům, jakým je i Agrofert. Na mysli má zákon na předkupní právo propachtované půdy. To si hnutí ANO Andreje Babiše prosadilo do programového prohlášení a ministr zemědělství už na něm pracuje.

V Městské knihovně v Jablonci nad Nisou začal cyklus pravidelných setkávání nejen mužských kruhů, které otevírají například tematiku duševního zdraví.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velkých kyberútoků v Česku přibývá. Například v srpnovém útoku na finanční skupinu Partners hackeři získali citlivá data tisíců jejích klientů. Jak jsou na tom s ochranou před kyberútoky malé a střední firmy, řešili diskutující v debatě Hospodářských novin, která se konala na začátku září.

V Městské knihovně v Jablonci nad Nisou začal cyklus pravidelných setkávání nejen mužských kruhů, které otevírají například tematiku duševního zdraví.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Železniční dopravce Leo Express letos na jaře s velkou slávou nasadil do provozu tři desítky let staré španělské soupravy Talgo. Kvůli velkému množství poruch je ale po pár týdnech stáhl a místo nich nasadil soupravy složené z klasických starších vagonů. Před týdnem se jedno Talgo vrátilo do provozu, ale teď podle informací Hospodářských novin už opět nejezdí. Proč se tyto vlaky potýkají s tolika problémy a jak to může dopadnout na byznys dopravce, nejen o tom mluví v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan T. Beránek.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Železniční dopravce Leo Express letos na jaře s velkou slávou nasadil do provozu tři desítky let staré španělské soupravy Talgo. Kvůli velkému množství poruch je ale po pár týdnech stáhl a místo nich nasadil soupravy složené z klasických starších vagonů. Před týdnem se jedno Talgo vrátilo do provozu, ale teď podle informací Hospodářských novin už opět nejezdí. Proč se tyto vlaky potýkají s tolika problémy a jak to může dopadnout na byznys dopravce, nejen o tom mluví v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan T. Beránek.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Poslanci minulý týden přehlasovali senát a schválili novelu stavebního zákona, která přináší největší změnu fungování veřejné správy od vzniku krajů. Vláda si od toho slibuje zrychlení stavebního řízení a celkově lepší dostupnost bytů. Opozice, odpůrci zákona z řad obcí, památkářů, stavebníků i členů komory autorizovaných inženýrů varuje před zhoršením kvality nové výstavby, oslabení veřejné kontroly a chaosem na úřadech. Co se dá od nové legislativy očekávat a nakolik může splnit očekávání? Víc v Ranním brífinku Hospodářských novin se  stavebním advokátem Radkem Motzkem.

V soutěži Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami, se kromě klasických ocenění vyhlašuje také vítěz v kategorii Sociální počin roku. A v posledních dvou ročnících tato cena zamířila do okolí Brna. Zatímco loni uspěly Ostopovice, letošním vítězem se staly Šlapanice, osmitisícové město, které přiléhá k Brnu na jeho jihovýchodním okraji. Porota obec ocenila za systematický přístup k rozvoji sociálních služeb a vytváření zázemí pro různé skupiny obyvatel. „Snažíme se například vytvořit a podporovat systém, který pomůže rodinám v tom, aby co nejdéle mohly udržet své seniory v rodinném prostředí,“ popisuje v podcastu starostka Michaela Trněná. Konkrétně to znamená co nejširší zdravotní péči, podporu pečovatelské služby či nabídku nejrůznějších aktivit během dne. Šlapanice stejně jako další obce v zázemí velkých měst jsou také atraktivní lokalitou pro nové obyvatele, což dokazuje i postupný nárůst jejich počtu. „Máme rádi nové obyvatele, rádi je přivítáme, ale zásadní také je, aby na to byla připravená infrastruktura,“ říká starostka. Problémem města je hlavně chybějící obchvat a stále sílící místní doprava. „Dřív jsme byli do 15 minut v centru Brna, to se teď změnilo klidně na hodinu.“ Co se týče přírůstku obyvatel, tak jej chce město držet v rozumných mezích. „Abychom stihli nové lidi integrovat do života města. Na tom nám stále záleží, protože ještě nejsme tak velcí. A chceme, aby občané cítili sounáležitost i té obci, aby to nebyla jen noclehárna, kam přijedou, ale aby tady trávili svůj život a aby se tady cítili dobře,“ dodává Michaela Trněná.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Poslanci minulý týden přehlasovali senát a schválili novelu stavebního zákona, která přináší největší změnu fungování veřejné správy od vzniku krajů. Vláda si od toho slibuje zrychlení stavebního řízení a celkově lepší dostupnost bytů. Opozice, odpůrci zákona z řad obcí, památkářů, stavebníků i členů komory autorizovaných inženýrů varuje před zhoršením kvality nové výstavby, oslabení veřejné kontroly a chaosem na úřadech. Co se dá od nové legislativy očekávat a nakolik může splnit očekávání? Víc v Ranním brífinku Hospodářských novin se  stavebním advokátem Radkem Motzkem.

Natržený sval, podvrtnutý kotník, bolavá achilovka – klasická rada zní „dej tomu klid". Podle ortopeda Miloše Barny, který roky pečoval o české atlety, hokejisty Sparty i fotbalisty Slavie, je to ale často ta nejhorší volba. V rozhovoru pro Longevity podcast Hospodářských novin vysvětluje, proč přílišný klid brzdí hojení, jak vznikají chronická zranění, která se vrací roky po prvním úrazu, a proč si myslí, že 10 až 20 procent ortopedických operací je zbytečných. Řeč přijde i na fascie, strečink, správné sezení na kole a na to, proč by podle Barny měli i důchodci povinně chodit na tělesnou výchovu. Pozvánka: 20. října organizují Hospodářské noviny celodenní konferenci Health & Longevity Summit, kam vás srdečně zveme. Více na www.healthsummit.cz. S kódem "LONGEVITYLIVE" získáte exkluzivní slevu 20% na vstupenky.

Reforma třetího důchodového pilíře, kterou koncem srpna schválila vláda, zavádí strategii životního cyklu, zvýhodňuje mladé lidi, postupně ukončuje transformované fondy a stanovuje půlprocentní poplatkový strop. Přinesou tyto změny skutečné výhody občanům i české ekonomice? U kulatého stolu Hospodářských novin o tom diskutovali ekonomové se zástupcem českých penzijních společností.

Předpovědi o okamžitém pádu softwarových firem kvůli AI se nenaplnily. Revoluce přesto probíhá: byznys modely se zásadně mění, vývojové týmy transformují svou práci a firmy bez schopnosti adaptace riskují rychlý konec. Jak přesně AI mění fungování tech společností zevnitř a co čeká vývojáře v nejbližších letech? Do hloubky to v podcastu Hospodářských novin rozebírá spoluzakladatel a CEO společnosti Apify Jan Čurn.

Podle oficiálních údajů z letošního května žije v České republice kolem 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a přibližně 170 tisíc z nich v zemi také pracuje. Podmínky pro jejich pobyt se ale komplikují. Státy EU od srpna přestaly udělovat dočasnou ochranu bojeschopným ukrajinským mužům. Česká vláda chce od nového roku zpřísnit podmínky získání této ochrany a také ztížit udělené dlouhodobého pobytu. Tento status uprchlíkům umožňuje získat stabilnější zaměstnání i bydlení. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček ale upozorňuje, že pro české firmy trpící již několik let nedostatkem zaměstnanců to není dobrá zpráva. „Já myslím, že tady bychom měli být opravdu velmi opatrní v tom, jaké podmínky stanovíme, obzvláště pro nám blízké, kulturně blízké, hodnotově blízké cizince, kteří budou pracovat tady na území České republiky,“ prohlásil Zajíček v pořadu Agenda Seznam Zprávy. Právě Ukrajince považuje Zajíček za nám blízké kulturou náboženstvím i základními prvky vzdělání. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

✔️Význam včasné registrace ochranné známky a rizika, která firmám hrozí, pokud investují miliony do brandingu bez právního zajištění✔️Princip rozdělení majetku na provozní a majetkovou část tak, aby případné provozní problémy neohrozily dlouhodobě budované hodnoty✔️Proč většina firem nedokáže bez svého zakladatele přežít tři měsíce kvůli banálním detailům jako jsou přístupy k účtům nebo osobní vazby na klienty?✔️Využití moderních právních nástrojů pro správu rodinného bohatství, zajištění spravedlnosti mezi dědici a ochrana majetku před osobní odpovědností statutárních orgánů✔️Výzvy spojené s předáváním firem zakládaných zpravidla v 90. letech, rozdíl mezi předáním samotného vedení firmy a předáním vlastnictví majetku a role rodinné mediaceJUDr. Lukáš Rezek, LL.M. je zakládající partner Advokátní kanceláře Petráš Rezek, ve své praxi se specializuje  na nemovitostní, obchodní a korporátní právo, start-upy, fúze, akvizice, compliance či duševní vlastnictví. V roce 2021 byl zvolen do kárné komise České advokátní komory. Působí rovněž jako rozhodce u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky a je zprostředkovatelem kolektivních sporů zapsaným v seznamu vedeném Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Kdy firmě přestane stačit řízení „z hlavy“ a nastane čas pro digitální systém? A jak vybrat nástroj, který skutečně pomůže, místo aby jen přidal další administrativu? V debatě Hospodářských novin se zástupci softwarových firem věnovali tomu, jak digitalizaci nastavit podle potřeb firmy, které činnosti má smysl automatizovat a proč by data měl pokud možno přepisovat software, nikoli zaměstnanci.Řeč přišla také na umělou inteligenci a její místo ve firmách. Automatizace podle účastníků nemusí jen šetřit čas, ale může také hlídat procesy, omezovat chybovost a zlepšovat zákaznickou zkušenost. Zároveň je ale třeba řešit bezpečnost dat, náklady na AI nástroje a především zapojení zaměstnanců. Jak tedy digitalizaci a AI zavádět tak, aby firmu skutečně posouvaly?

Investování do úvěrů nabízí pravidelný výnos bez výkyvů. Zároveň ale nejde o bezrizikovou investici. Co přesně investor kupuje, odkud se jeho výnos bere a co se stane ve chvíli, kdy dlužník přestane splácet? Hostem podcastu Hospodářských novin je Martin Stibor, CEO investiční platformy Bondster. V rozhovoru vysvětluje princip P2B investování, tedy modelu, který propojuje investory s poskytovateli úvěrů. Podrobněji se věnuje především úvěrům zajištěným nemovitostmi, které platforma prezentuje jako konzervativnější část nabídky. U těch podle něj hraje klíčovou roli hodnota zástavy a poměr LTV, tedy poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti. Řeč je ale také o rizikovějších úvěrech, u nichž zástava není a ochranu investora představuje garance zpětného odkupu ze strany poskytovatele. Jak velký je v takovém případě rozdíl v riziku? Co znamená default a proč automaticky nemusí znamenat ztrátu peněz investora? A jak dlouho může trvat, než se v případě problémů podaří realizovat nemovitostní zástavu? Stibor popisuje také to, jak platforma posuzuje poskytovatele úvěrů, jak sleduje jejich finanční situaci a proč se v posledních letech zaměřuje především na poskytovatele z Evropské unie.

Firmy se upnuly na ChatGPT a přehlížejí technologie, na kterých se dá vydělat rychleji, říká Zelenka by Hospodářské noviny

Ranní brífink Štěpána Svobody: Umělá inteligence je dnes ve firmách všudypřítomné téma, skutečné nasazení ale za očekáváním stále zaostává. Podle Petra Zelenky, šéfa AI ve skupině Adastra a výkonného ředitele Blindspot AI, používá AI v produkčním provozu v Česku zhruba pětina firem. Největší problém přitom není vytvořit prototyp, ale zapojit nový nástroj do každodenního fungování firmy tak, aby skutečně přinášel peníze nebo úspory. V Ranním brífinku HN s Petrem Zelenkou probíráme také to, proč může být současné soustředění na ChatGPT a další jazykové modely slepou uličkou a proč mohou firmám větší a hlavně lépe měřitelný přínos přinést méně viditelné technologie, například optimalizace výroby, logistiky nebo skladových zásob. Zelenka bude 14. září také jedním z řečníků druhého ročníku konference Planeta AI, kterou pořádají Hospodářské noviny.

Práskli do stolu. Na víc to ale zatím nestačilo. Motoristé se s ANO hádají o rozpočtu, první schůzka o ničem nerozhodla. Utrácení vadí taky SPD. Co bude, pokud se tahle trojice neshodne? Komentuje Julie Hrstková z Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Práskli do stolu. Na víc to ale zatím nestačilo. Motoristé se s ANO hádají o rozpočtu, první schůzka o ničem nerozhodla. Utrácení vadí taky SPD. Co bude, pokud se tahle trojice neshodne? Komentuje Julie Hrstková z Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický.

Kartička velikosti bankovky, která bez laboratoře, elektřiny i lékaře dokáže během čtvrt hodiny odhalit HIV nebo jiné infekce. Chytré hodinky, které dřív odhalí problém se štítnou žlázou než krevní test. A diagnostika ledvin, která umí varovat roky předtím, než selžou. Biochemik a odborník na diagnostiku Michal Pohludka v Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje jaké jsou trendy v diagnostice a proč jsme nyní na počátku úplně nové éry prevence.

Práskli do stolu. Na víc to ale zatím nestačilo. Motoristé se s ANO hádají o rozpočtu, první schůzka o ničem nerozhodla. Utrácení vadí taky SPD. Co bude, pokud se tahle trojice neshodne? Komentuje Julie Hrstková z Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Po devíti týdnech se zhruba jeden a půl milionu žáků a studentů vrací do školních lavic. S novým školním rokem přicházejí také některé změny ve výuce, které v Ranním brífinku podrobněji probereme s Markétou Hronovou, jež se v Hospodářkách specializuje právě na školství. Řeč bude také o vzdělávacích tématech, která se řešila o prázdninách. Nakolik je reálné, že by skutečně došlo ke zrušení devátých tříd nebo ke změnám v termínu a délce letních prázdnin? Také to uslyšíte v Ranním brífinku.

Je to jeden z nejnapínavějších příběhů českého byznysu za dlouhou dobu. Zdeněk Radil vybudoval velkou pivovarskou skupinu, pak ho ale honili věřitelé, žaloby i kriminalisté. Zmizel do Gruzie, hledal ho Interpol, skončil ve vazbě a poté jako odsouzený (zatím nepravomocně) za pokus o podvod. Teď je venku, má hlídací náramek na noze a snaží se nastartovat novou životní etapu. Jak se mu to daří? Jak žije? Kdo mu v byznysovém prostředí věří? Pro koho pracuje? Jak se změnil po fyzické stránce? A jak se z něho stal student Katolické teologické fakulty? Poslechněte si 22. díl autorského podcastu Moucha na zdi, v němž redaktoři Hospodářských novin Michael Mareš a Pavel P. Novotný zkoumají zákulisí českého byznysu.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Po devíti týdnech se zhruba jeden a půl milionu žáků a studentů vrací do školních lavic. S novým školním rokem přicházejí také některé změny ve výuce, které v Ranním brífinku podrobněji probereme s Markétou Hronovou, jež se v Hospodářkách specializuje právě na školství. Řeč bude také o vzdělávacích tématech, která se řešila o prázdninách. Nakolik je reálné, že by skutečně došlo ke zrušení devátých tříd nebo ke změnám v termínu a délce letních prázdnin? Také to uslyšíte v Ranním brífinku.

Motání hlavy, pocit nejistoty při chůzi nebo strach z otevřených prostranství – potíže s rovnováhou trápí podle odhadů až desetinu populace a netýkají se rozhodně jen seniorů. I když s věkem jejich výskyt prudce roste, problémy se objevují běžně už kolem čtyřicítky. A právě to je věk, kdy by člověk měl zařadit mezi denní rituály i několik základních cviků, které posilují tak zvaný vestibulární systém. Neurolog Lukáš Martinkovič z Fakultní nemocnice Motol v Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, jaké cviky opravdu fungují nebo proč se závratě často špatně diagnostikují jako problém s krční páteří. Předplatitelé podcastu se dozvědí i to, proč se o cíleném tréninku vestibulárního systému stále častěji mluví i ve sportu nebo kdy může být závrať důsledkem stresu. První Longevity podcast live. 3 hosté. 3 témata. 1 večer o tom, jak žít déle a lépe. Registrace zdarma zde: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScJ5mMRIbyRNiUaOaYKxVQweN2Td9vw_K_WV7HLXhFu0JOICQ/viewform?usp=dialog

Když administrativa Donalda Trumpa loni omezila financování humanitární pomoci, agentura OSN pro uprchlíky přišla podle Jana Hejtmánka z Deloitte o tisíce zaměstnanců. Část jejich práce dnes zastávají AI agenti. Původně měly být jen čtyři, nyní jich běží 54 napříč 137 zeměmi a pomáhají s prací odpovídající kapacitě zhruba dvou tisíc lidí. Díky tomu zaměstnanci místo papírování mohou dál pracovat přímo s uprchlíky. Ještě radikálnější proměna probíhá ve francouzské farmaceutické skupině Sanofi. Tam má AI místo složitého nákupního procesu třeba jednoduše objednat vědcům zkumavky a díky tomu firmě uspořit 1,3 miliardy eur. Jak AI agenti mění fungování obřích organizací a proč jejich nasazení stojí méně na technologii a více na lidech? Poslechněte si nový podcast Hospodářských novin s Janem Hejtmánkem expertem na AI z Deloitte.

„Když mi režisér Braňo Holiček zavolal, byl jsem potěšený a zároveň vyděšený. Ale přišlo mi to jako krásná výzva,“ přiznává Robert Mikluš, který letos v létě exceluje v roli Othella na Shakespearovských slavnostech. Režisér ho pro prý roli získal tím, jak moc o něj stál. „Je dobré, když o vás režisér stojí a dává vám to najevo. Pro herce není nic tak ponižující jako za někým chodit a říkat si o práci,“ prozrazuje v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když mi režisér Braňo Holiček zavolal, byl jsem potěšený a zároveň vyděšený. Ale přišlo mi to jako krásná výzva,“ přiznává Robert Mikluš, který letos v létě exceluje v roli Othella na Shakespearovských slavnostech. Režisér ho pro prý roli získal tím, jak moc o něj stál. „Je dobré, když o vás režisér stojí a dává vám to najevo. Pro herce není nic tak ponižující jako za někým chodit a říkat si o práci,“ prozrazuje v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil návštěvu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) v Číně za úspěšnou a v příštím roce by se měl vydat v jeho stopách. „S Čínou se chce bavit v zásadě každý. Na druhou stranu v Evropě sílí pocit, že je potřeba něco dělat proti čínské obchodní a průmyslové politice. Jak to čeští politici prezentují, úplně nezapadá do evropského mainstreamu,“ upozorňuje analytik Hospodářských novin Martin Ehl.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše od voleb zásadně změnila politický postoj Česka vůči Ukrajině. Odmítla ručit za evropskou půjčku Kyjevu a nechce posílat peníze na zbraně. Chce se ale podílet na obnově země. „Velké projekty při obnově Ukrajiny dostanou největší podporovatelé a tam bohužel nejsme,“ hodnotí situaci bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který byl hostem podcastu Ptám se já. Ukrajinci podle jeho slov sledují to, jak je jednotlivé země podporují. Kromě finanční a materiální podpory je pro ně důležitá i ta politická. „Dostávám někdy až vyděšené otázky: Proč nás opouští vaše nová vláda? A já se snažím trpělivě vysvětlovat tu komplexitu toho nového vztahu. Že to není, že Česko opouští. Vůbec ne,“ říká Kopečný, který se teď věnuje jako soukromý konzultant zprostředkovávání projektů na Ukrajině. Pracuje jako poradce rovněž pro Hospodářskou komoru. -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od července platí živnostníci nižší odvody na sociální pojištění. Vláda tím chce ulevit drobným podnikatelům, kritici ale mají obavu z toho, jaký dopad to může mít na stav rozpočtu. „Je to jenom marginální zásah do celkově poměrně nespravedlivého systému,“ míní v pořadu Pro a proti ekonom Robin Maialeh. „Je dobře, že se jim odvody snižují a vracejí se zpátky alespoň částečně tam, kde byly před několika lety,“ oponuje viceprezidentka Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Unijní ministři životního prostředí ve čtvrtek projednali evropské nařízení o obalech. Co na něm vadí českým podnikatelům? Jaké mají firmy zkušenosti s fungováním jednotného měsíčního hlášení, které se stalo absurditou roku v anketě podpořené Hospodářskou komorou? A co očekávají podnikatelé v oblasti cestovního ruchu od letošní letní sezony? Tomáš Pancíř se ptá prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezidenta Hospodářské komory České republiky Tomáše Prouzy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bytová kauza zastupitele Ondřeje Prokopa. Zlomí mu vaz? Rozhodne o tom Babiš a spol. Souboj o pražského primátora se blíží a v hlavním městě má hnutí ANO už dlouhé roky problém. Změní se to letos? Hostem Vinohradské 12 je Petr Honzejk, šéfkomentátor Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zaměstnanci a zaměstnankyně brzy budou moct zjistit, kolik v průměru berou jejich kolegové na srovnatelné pozici. Počítá s tím nová evropská směrnice. Budou chystané změny stačit ke zmenšení mzdové nerovnosti mezi ženami a muži? „Větší transparentnost může pomoct,“ říká v pořadu Pro a proti předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory Jaroslava Rezlerová. „Problém leží samozřejmě i jinde,“ doplňuje advokátka Marie Janšová.

1. Z Volva už odišli prvé karosérie do Švédska 2. Hospodárenie Ficovej vlády sa vyvíja od desiatich k piatim 3. Slovnaft sa pripravuje na koniec ruskej ropy, no nechce sa jej úplne vzdať 4. Krátko o obchodnej dohode EÚ s Mexikom, novom šéfovi Fedu a napredovaní čínskych automobiliek v EÚ

Boj o větrníky. Co jsou to akcelerační zóny? Proč s nimi tolik lidí nesouhlasí? Hrozí Česku, že bez nich přijde o unijní peníze? A jakou roli v tom hraje vládní zmocněnec Filip Turek? Ptám se Viktora Votruby z Hospodářských novin, který se věnuje obnovitelným zdrojům a životnímu prostředí. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.