POPULARITY
Jeseníky miluje. Netají se tím, že kdyby to bylo jen trochu možné, tak do nich odjede a už se nevrátí. Protože to nejde, tak o nich Jiří Glonek sbírá materiály a publikuje. Vydal knihy Na Jeseníky a Na Jeseníky v zimě, ze které se čtenáři dozvídají, jak významnou roli hory v minulosti hrály ve středoevropské historii zimních sportů.
Jeseníky miluje. Netají se tím, že kdyby to bylo jen trochu možné, tak do nich odjede a už se nevrátí. Protože to nejde, tak o nich Jiří Glonek sbírá materiály a publikuje. Vydal knihy Na Jeseníky a Na Jeseníky v zimě, ze které se čtenáři dozvídají, jak významnou roli hory v minulosti hrály ve středoevropské historii zimních sportů.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Velký rozvoj v oblasti školního zdravotnictví nastal po roce 1918, kdy samostatné Československo zavedlo důslednou péči o zdraví školních dětí a kontrolu vhodného prostředí pro výuku ve školách. Také v Hradci Králové se konaly pravidelné zdravotní prohlídky žactva a studentstva. Byly zahájeny rovněž prohlídky předškolních dětí v královéhradeckých mateřských školách. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Velký rozvoj v oblasti školního zdravotnictví nastal po roce 1918, kdy samostatné Československo zavedlo důslednou péči o zdraví školních dětí a kontrolu vhodného prostředí pro výuku ve školách. Také v Hradci Králové se konaly pravidelné zdravotní prohlídky žactva a studentstva. Byly zahájeny rovněž prohlídky předškolních dětí v královéhradeckých mateřských školách.
Hornické muzeum Landek park v Ostravě nabízí několik atraktivních expozic. Návštěvník si tam třeba udělá představu o tom, jak se postupně zlepšovalo vybavení horníků a co všechno se dělalo pro bezpečnost v dolech. A i když nejste příznivci fyziky a technických detailů, tamní průvodci to umí srozumitelně vysvětlit a poutavě o práci horníků a báňských záchranářů povídat.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hornické muzeum Landek park v Ostravě nabízí několik atraktivních expozic. Návštěvník si tam třeba udělá představu o tom, jak se postupně zlepšovalo vybavení horníků a co všechno se dělalo pro bezpečnost v dolech. A i když nejste příznivci fyziky a technických detailů, tamní průvodci to umí srozumitelně vysvětlit a poutavě o práci horníků a báňských záchranářů povídat.
Saša Michailidis se ptá předsedy České akademie komiksu Pavla Kořínka a členky poroty cen Muriel, ředitelky festivalu FRAME Kláry Vörösové. 19. února se budou udělovat výroční komiksové ceny Muriel. Děje se tak už od roku 2007. Letošní nominace ovládl Oskar Ed – Můj nejlepší přítel, autorem je slovenský výtvarník Branko Jelinek. Proč právě tento titul tak oslovil porotu? A jak se jeví další kategorie? Jak kvalitní a silná je konkurence v tuzemském komiksu?
Saša Michailidis se ptá předsedy České akademie komiksu Pavla Kořínka a členky poroty cen Muriel, ředitelky festivalu FRAME Kláry Vörösové. 19. února se budou udělovat výroční komiksové ceny Muriel. Děje se tak už od roku 2007. Letošní nominace ovládl Oskar Ed – Můj nejlepší přítel, autorem je slovenský výtvarník Branko Jelinek. Proč právě tento titul tak oslovil porotu? A jak se jeví další kategorie? Jak kvalitní a silná je konkurence v tuzemském komiksu?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vzpomínáte si na své první lyže? Určitě ano, kdo by na něco takového zapomněl! A často nám utkví v hlavě i ty první obloučky, které jsme na nich zvládli a dokázali ustát bez pádu.
Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.
O výrazné české skladatelce a dirigentce 20. století Vítězslavě Kaprálové natočil dokumentární snímek, který právě přichází do kin. Třebaže pro něj byla velmi důležitá korespondence tvůrkyně, objevil se z ní v dokumentu pouhý zlomek. „Na jejím příběhu mě zaujalo prolínání velkých a malých, osobních dějin, chtěli jsme se zaměřit primárně na díla, která napsala ve Francii.“ Na to, co se dá všechno vyčíst z dopisů Vítězslavy Kaprálové i na její hudbu, se ptal Ondřej Cihlář.
Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.
O výrazné české skladatelce a dirigentce 20. století Vítězslavě Kaprálové natočil dokumentární snímek, který právě přichází do kin. Třebaže pro něj byla velmi důležitá korespondence tvůrkyně, objevil se z ní v dokumentu pouhý zlomek. „Na jejím příběhu mě zaujalo prolínání velkých a malých, osobních dějin, chtěli jsme se zaměřit primárně na díla, která napsala ve Francii.“ Na to, co se dá všechno vyčíst z dopisů Vítězslavy Kaprálové i na její hudbu, se ptal Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dvě a dvě kolečka v řadě vedle sebe a vepředu špunt. To jsou kolečkové brusle, takzvané rollery, na kterých jezdí a trénují Karolína a Andrea Soukupovy. Karolína se od pěti let věnovala krasobruslení na ledě, posléze synchronizovanému bruslení, její dcera Andrea dělala street dance. Před několika lety se matka s dcerou sportovně propojily a staly se prvními aktivními trenérkami kolečkového krasobruslení v České republice.
Modernistický Wenkův obchodní dům v Husově ulici v Jaroměři na Náchodsku v Královéhradeckém kraji byl postaven v letech 1910 až 1911 podle návrhu slavného architekta Josefa Gočára. V novodobé historii se autorem projektu rekonstrukce někdejšího obchodního domu stal architekt David Vávra.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Modernistický Wenkův obchodní dům v Husově ulici v Jaroměři na Náchodsku v Královéhradeckém kraji byl postaven v letech 1910 až 1911 podle návrhu slavného architekta Josefa Gočára. V novodobé historii se autorem projektu rekonstrukce někdejšího obchodního domu stal architekt David Vávra.
Modernistický Wenkův obchodní dům v Husově ulici v Jaroměři na Náchodsku v Královéhradeckém kraji byl postaven v letech 1910 až 1911 podle návrhu slavného architekta Josefa Gočára. V novodobé historii se autorem projektu rekonstrukce někdejšího obchodního domu stal architekt David Vávra.
Modernistický Wenkův obchodní dům v Husově ulici v Jaroměři na Náchodsku v Královéhradeckém kraji byl postaven v letech 1910 až 1911 podle návrhu slavného architekta Josefa Gočára. V novodobé historii se autorem projektu rekonstrukce někdejšího obchodního domu stal architekt David Vávra.
Modernistický Wenkův obchodní dům v Husově ulici v Jaroměři na Náchodsku v Královéhradeckém kraji byl postaven v letech 1910 až 1911 podle návrhu slavného architekta Josefa Gočára. V novodobé historii se autorem projektu rekonstrukce někdejšího obchodního domu stal architekt David Vávra.
Modernistický Wenkův obchodní dům v Husově ulici v Jaroměři na Náchodsku v Královéhradeckém kraji byl postaven v letech 1910 až 1911 podle návrhu slavného architekta Josefa Gočára. V novodobé historii se autorem projektu rekonstrukce někdejšího obchodního domu stal architekt David Vávra.
Dlouhá léta úspěšně podnikal. Pak ale přišlo vyhoření, jehož následkem se mu život začal sypat pod rukama. Rozpad rodiny i ztráta finančních jistot ho nakonec donutily k přesunu do Švýcarska, kde se chtěl opět postavit na nohy. Namísto plánovaného jednoho roku si však Jakub Sádlík pobyt v zemi helvétského kříže protáhnul na devět let. Během nich vystřídal hned několik zaměstnání a do hloubky se seznámil i s puntičkářskou švýcarskou náturou. Nejen o ní vypráví Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.
Kvůli komiksu Zelený Raoul se s nimi kdysi soudil Jiří Paroubek, kvůli karikatuře na obálce to stejné dělal Tomio Okamura. Přesto si z politiků utahují dál. „Nejlépe prodávají časopis,“ říká šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.„Tomio Okamura je samozřejmě Pitomio a my všichni to můžeme říkat. Jak konstatoval soud, musí snést vyšší míru kritiky. Navíc to, kdy jako první věc ve funkci předsedy Sněmovny podrží štafle, aby někdo jiný sundal ukrajinskou vlajku, která se mu nelíbí, je podle mě krystalickou ukázkou chování někoho, komu by se dalo říkat Pitomio,“ vysvětluje Martin Bartkovský, šéfredaktor časopisu Reflex, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Právě vyobrazení Tomia Okamury jako klauna s nápisem Pitomio je asi nejslavnější obálka Reflexu. A to i díky následnému soudnímu sporu.Vyšla 7. listopadu 2012 v době, kdy se Okamura stal senátorem a pracoval na znásobení známosti svého jména tím, že kandidoval v prvních přímých prezidentských volbách. Po vydání karikatury dal Okamura na Reflex žalobu. Tu ale po mnohaleté soudní tahanici předloni definitivně prohrál.Na obálce fungují Babiš, Zeman a OkamuraČasopis Reflex vychází v Česku už 35 let a na výrazných titulních stranách si zakládá.„Fungují čeští politici. Byla doba, kdy vládl Andrej Babiš s Milošem Zemanem a do toho tam jako třetí vzadu pobíhal Tomio Okamura nebo komunisté, o které se vláda tehdy opírala. Tam stačilo kohokoliv z téhle vlády dát na obálku a hned tam prodeje byly. Dneska už to takhle není,“ říká šéfredaktor Bartkovský. „Filip Turek a jeho volební blitzkrieg v eurovolbách zafungoval velmi dobře. Motoristé fungují. I Andrej Babiš. Funguje i prezident Petr Pavel a vždycky funguje Volodymyr Zelenskyj. Stejně tak Vladimir Putin nebo Donald Trump, ale to jsou jediné zahraniční persony,“ popisuje Bartkovský taktiku při výrobě titulních stran.Vůbec nejúspěšnější titulní strany Reflexu za rok 2025 se ale nakonec politiky vůbec netýkaly. „Byly to obálky in memoriam našich dlouholetých spolupracovníků. Tím jedním byl psycholog Cyril Höschl a tím druhým byl šéf karlovarského filmového festivalu pan Jiří Bartoška,“ dodává Martin Bartkovský.Ten se šéfredaktorem Reflexu stal v prosinci 2023, po půl roce nejistoty ve vedení časopisu. Před ním ho řídil Marek Stoniš a časopis se často dostával na hranu kritiky za texty a titulky zavánějící někdy až xenofobií.„Kvůli obálce s černým Hitlerem chtěla odejít polovina redakce. Občas už jsme byli prostě zbytečně zlí. Vtipné je být vtipní, satiričtí, jízliví, ale když jste vyloženě zlí, a dávali to vědět i čtenáři, tak to vtipné není,“ říká Bartkovský a naráží na titulní stranu s portrétem Adolfa Hitlera coby černocha s monstrózním afro účesem, která vyšla v roce 2020.Babiš jako Slabiš. Nevíme, z koho si utahovat dřívS novou vládou je podle Bartkovského stále těžší si z ministrů dělat legraci, protože v redakci neví, koho karikovat dříve.„Je to vlastně bezprecedentní situace, kdy byste mohli každý týden udělat na každého člena vlády jednu obálku, tedy kromě těch členů SPD, kteří nic neříkají. Ale ti ostatní jsou velmi plodní,“ žertuje novinář s tím, že na obálce tento čtvrtek by chtěl mít Andreje Babiše. „Bude na té obálce jako Slabiš, bude se opírat o Macinku s Turkem a Okamurou a bude se snažit udělat Česko lepší, nejlepší zemí na této planetě,“ směje se Bartkovský.I humor má ale v Reflexu hranice.„Nemáme hranice v tom, z kterého politika si udělat legraci, ale nechceme si dělat legraci ze všedních lidí, obyčejných Čechů, z někoho, kdo se nemůže bránit. My si vždycky děláme legraci z lidí, kteří mají nějakou moc nebo mají pocit, že drží nějakou moc a my je chceme trošku uzemňovat,“ říká šéf oblíbeného časopisu.Co čeká od vlády Andreje Babiše? Co kabinet změní a dotáhne za příští čtyři roky? A jak se vlastně dostal do čela Reflexu?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
„BISka se stala ideologickým klackem na něco a vysílá signály do veřejnosti, ale ředitel tajné služby nemá vystupovat v médiích jako generál Koudelka. Je to absurdní. My jsme si na to zvykli, ale je to nesmysl, nemá to být, on není žádný komentátor politického dění,“ říká Vadim Petrov v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 11.01.2026, www.RadioUniversum.cz
V prvním Vltavínu roku 2026 se tradičně ohlédneme za nejzajímavějšího reportážemi roku právě uplynulého. Byly veselé a svým zaměřením i respondenty poněkud vybočovaly z něčeho, co bychom mohli nazvat běžným životem. Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vedoucí Oddělení rozhlasových přenosů mluví ve speciální silvestrovské Vizitce o práci přenosáka, o zážitcích z olympiád, o technickém vývoji, i o už nepoužívaných vysílačích v Liblicích, nejvyšších stavbách v Česku. Čím byly výjimečné? A jak se ve vysílání změnilo spojení s reportérem? Ptá se Ondřej Cihlář.
Vedoucí Oddělení rozhlasových přenosů mluví ve speciální silvestrovské Vizitce o práci přenosáka, o zážitcích z olympiád, o technickém vývoji, i o už nepoužívaných vysílačích v Liblicích, nejvyšších stavbách v Česku. Čím byly výjimečné? A jak se ve vysílání změnilo spojení s reportérem? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Byly časy, kdy vysněným dárkem mnoha kluků byly dlouhé kalhoty s páskem. Místo toho ale měli většinou jen neoblíbené krátké gatě s protivnými kšandami. Jsou ale ty kšandy opavdu jen k zlosti?
Za roli vyšetřovatele Jiřího Markoviče v kriminální sérii Metoda Markovič – Hojer dostal Petr Lněnička nedávno Českého lva. „Trvalo to, než jsem se pana Markoviče v sobě zbavil. Nánosů, které zřejmě i on musel v sobě nést a musely ho ovlivňovat,“ říká herec, který už natáčí druhou sérii, tentokrát věnovanou případu spartakiádního vraha Jiřího Straky. Mezitím se ale Petr Lněnička stihl blýsknout také v dalším oceňovaném snímku – ve filmu Vlny ztvárnil postavu Jana Petránka.
00:00 témata magazínu;00:45 počasí o Vánocích;04:55 meteorologická stanice v pražském Klementinu;09:10 historie vánočních koled;10:55 technologie svozu odpadu;14:50 odrůda třešní Emily;18:30 Ig Nobelovy ceny za rok 2025.
00:00 témata magazínu;00:45 počasí o Vánocích;04:55 meteorologická stanice v pražském Klementinu;09:10 historie vánočních koled;10:55 technologie svozu odpadu;14:50 odrůda třešní Emily;18:30 Ig Nobelovy ceny za rok 2025.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Byl to dobrý rok, a tak vzdejme hold těm, kteří vyvedli tuto zemi z bouří neklidu a krizí do slunečního dne,“ psalo o Vánocích roku 1971, tři roky po okupaci Československa, Rudé právo. A podobné jásání bylo možné číst a poslouchat i z rozhlasu a televize poté, co musely média opustit tisíce svobodomyslných redaktorů, editorů, ale i technického a pomocného personálu. Přesný počet lidí není znám, většina záznamů z prověrkových komisí byla skartována.
„Byl to dobrý rok, a tak vzdejme hold těm, kteří vyvedli tuto zemi z bouří neklidu a krizí do slunečního dne,“ psalo o Vánocích roku 1971, tři roky po okupaci Československa, Rudé právo. A podobné jásání bylo možné číst a poslouchat i z rozhlasu a televize poté, co musely média opustit tisíce svobodomyslných redaktorů, editorů, ale i technického a pomocného personálu. Přesný počet lidí není znám, většina záznamů z prověrkových komisí byla skartována.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vozíčkář Aleš Černohous a jeho parťačka Šárka Jelínková aka Chair Riders letos dojeli na handbiku a na kole z Prahy do Kyrgyzstánu. A plánují pokračování – na jaře chtějí vyrazit z Japonska a dojet znovu do Střední Asie.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Jsou to tristní podmínky, různé nevyhovující klece, uzavřené prostory, bývalé chlívky, špatná zoohygiena. Zvířata dost často žijí ve svých výkalech,“ říká ředitelka odboru Radiměřská Přibylová.
Vozíčkář Aleš Černohous a jeho parťačka Šárka Jelínková aka Chair Riders letos dojeli na handbiku a na kole z Prahy do Kyrgyzstánu. A plánují pokračování – na jaře chtějí vyrazit z Japonska a dojet znovu do Střední Asie.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 41 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pro mě je důležité zároveň žít, aby bylo pak o čem zpívat,“ říká zpěvák, skladatel a frontman kapely Bert & Friends Albert Romanutti, když popisuje, proč si ve třiceti chtěl dát „mentální celoroční prázdniny“. Chtěl strávit rok u českého moře, o kterém zpívá na stejnojmenné desce, kterou loni vydal. Přestože říká, že nakonec volno skoro neměl, do studia přišel v bílých kraťasech, s čelenkou a vyprávěl o tom, proč začal hrát tenis, jak mu nejde podání a proč potřebuje i v životě hledat „poloplnou lahev“. Otevřeně přiznává, že hudba je pro něj odraz duše, ale že někdy musí dát vlastní svět stranou - třeba když skládal pro StarDance, kde poprvé vytvářel hudbu pro tanečníky. A s dětskou radostí popisuje moment, kdy poprvé slyšel svou hudbu v O2 areně a „smál se, jaká je to haluz“. Mluví o tom, jak si jako třináctiletý kluk poprvé uvědomil, že se chce hudbou živit, o učiteli, který ho vedl k tomu hledat v hudbě „diamanty“, o Příbrami jako českém Twin Peaks a o tom, že splněné sny můžou bolet - třeba když se kvůli koncertu ve Foru Karlín dostal do mínusu, protože prostě chtěl, aby to stálo za to. “Vážím si toho, ale nechápu, čím to je, že ti lidi vůbec přijdou,“ říká překvapivě, když řeší úspěch Bert & Friends. Vzápětí ale dodává, že víra je v hudbě všechno: „Byly časy, kdy přišel na koncert jeden člověk. To byla přesilovka.“ Popisuje také, proč si udělal kapitánský průkaz, pořídil si lyže, ale i proč vnímá své budoucí plány jako „indiána, kterého nesmí vyfotit“. Jaké bylo skládat hudbu pro StarDance i pro seriál? Kde je hranice mezi spontánností a disciplínou, bez které hudba nevznikne? A může mít člověk vůbec plán, když sám říká, že budoucnost je vždycky trochu černá díra? Poslechněte si celý rozhovor.
Vyhrocené emoce doprovázely volby v roce 2006. Ve vývoji politického marketingu v Česku přitom znamenají důležitý milník. Co nového radili stranám profesionálové ze zahraničí? Proč se objevily negativní kampaně? A jak volební stratégové rozdělují obyvatelstvo do skupin a jak na tyto skupiny cílí?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.
První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.
Karolína Kilhofová a Denisa Zmeškalová neboli Carol a Deny si říkají Holky cestovatelky. Projely společně několik kontinentů. Byly například v USA, Salvadoru, Brazílii, Bruneji i Japonsku. Polovinu roku cestují, druhou polovinu přednášejí, pracují a vydělávají si na další cestu.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Karolína Kilhofová a Denisa Zmeškalová neboli Carol a Deny si říkají Holky cestovatelky. Projely společně několik kontinentů. Byly například v USA, Salvadoru, Brazílii, Bruneji i Japonsku. Polovinu roku cestují, druhou polovinu přednášejí, pracují a vydělávají si na další cestu.
Měly to být první demokratické volby v poválečném Československu. Bohužel možnosti hlasování byly omezené. Voleb se v roce 1946 mohly zúčastnit pouze strany Národní fronty, nepočítalo se se vznikem opozice a hlasovat mohli převážně jen Češi a Slováci. Zcela zlikvidována byla pravicová část politického spektra. V Historii Plus rozebírají volby, na které Češi a Slováci čekali 11 let, historici Jaroslav Rokoský a Marek Syrný. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2022.)
Herec Ondřej Pavelka nedávno oslavil životní jubileum, bilancování ale příliš neholduje. „Raději žiju přítomností,“ prozradil Adéle Gondíkové v Blízkých setkáních. Řeší podle něj muži svůj věk podobně jako ženy? Byly mu jeho modré oči někdy na obtíž? A v čem je specifické natáčení na horách?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Herec Ondřej Pavelka nedávno oslavil životní jubileum, bilancování ale příliš neholduje. „Raději žiju přítomností,“ prozradil Adéle Gondíkové v Blízkých setkáních. Řeší podle něj muži svůj věk podobně jako ženy? Byly mu jeho modré oči někdy na obtíž? A v čem je specifické natáčení na horách?
Kdyby byly volby volby do Sněmovny ovlivněné jiným státem, stoprocentně bychom to poznali, ujišťuje pro Český rozhlas Plus Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy. „Na letošních volbách bylo pozoruhodné, že proběhly velice férově. Čekal jsem vměšování ze strany Ruska v podobě stovek falešných webových stránek šířených tisícovkami účtů a tak dále. Nic z toho jsme nezažili,“ říká datový analytik s tím, že šlo o jedny z nejklidnějších voleb.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ve středu 17. září zaplnilo indický tisk a televize jedno jediné téma. Nebyla to roztržka se Spojenými státy ohledně cel a víz nebo nějaký nový korupční skandál. Byly to 75. narozeniny premiéra Naréndry Módího. Vedle vypočítávání Módího úspěchů a celostránkových gratulací od významných podniků i jednotlivců už ten den nezbylo v indických novinách místo prakticky na nic jiného.
Bydlení a jeho nedostupnost bylo v socialismu stejně problematické jako dnes, okolnosti byly ale jiné. Symbolem bydlení se stala panelová sídliště, kterými se stát pokoušel řešit bytovou krizi. Proč byl vlastně bytů nedostatek? Vždyť během 2. světové války nebyl bytový fond nijak zvlášť zasažený, navíc bylo z republiky „odsunuto“ kolem tří milionů obyvatel.
Bydlení a jeho nedostupnost bylo v socialismu stejně problematické jako dnes, okolnosti byly ale jiné. Symbolem bydlení se stala panelová sídliště, kterými se stát pokoušel řešit bytovou krizi. Proč byl vlastně bytů nedostatek? Vždyť během 2. světové války nebyl bytový fond nijak zvlášť zasažený, navíc bylo z republiky „odsunuto“ kolem tří milionů obyvatel.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.