Podcasts about byly

„Po roce 2021 došlo k extrémně rychlému poklesu k extrémně nízkým hodnotám. Takže jsme se loni, to jsou poslední známá čísla, opět přiblížili relativním platům, které patří k nejnižším nejen v Evropské unii, ale i v rámci 40 zemí OECD,“ představuje zjištění nové studie o vývoji platů českých učitelů její spoluautor, ekonom a výkonný ředitel centra IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Poslechněte si rozhovor.

Zatímco od tohoto týdne už ve svatovítské katedrále zní nový nástroj, my se v dalším díle seriálu dnes vydáme do obsáhlého rozhlasového archivu a připomeneme si nejvýznamnější okamžiky, které doprovázely jeho předchůdci. Například v roce 1937 se zvuk varhan nesl katedrálou při posledním rozloučení s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.

Zatímco od tohoto týdne už ve svatovítské katedrále zní nový nástroj, my se v dalším díle seriálu dnes vydáme do obsáhlého rozhlasového archivu a připomeneme si nejvýznamnější okamžiky, které doprovázely jeho předchůdci. Například v roce 1937 se zvuk varhan nesl katedrálou při posledním rozloučení s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martin Roubínek si oblíbil plemeno slepic jménem rodajlendky. Název, a to i v počeštěné formě, napovídá víc o původu těchto slepic. Byly vyšlechtěny v Americe na Rhode Islandu – tak, aby odolávaly tamnímu drsnějšímu podnebí.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když přijede do měst poblíž fronty, stále sebou při výbuších trhne. Místní už často ne. „Jejich těla na to nereagují, jejich nervová soustava už to nevnímá. Jsou jako chodící duchové, jako přízraky města,“ popisuje ve Studiu N válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová. Když viděla první mrtvé tělo, zažila šok. „Můj mozek začal fungovat specifickým způsobem. Dodnes si nemůžu vybavit, jak to tělo vypadalo a v jakém prostředí bylo,“ říká. Nejhorší vzpomínky ale podle ní nejsou vizuální. „Horší je pach. Ten smrad, který je na takovém místě.“ Po letech reportování z fronty si podle ní mozek na obrazy smrti zvykne víc, než by si člověk chtěl připustit. Čichová paměť ale zůstává. „Často se mi stává, že když vidím záběry z fronty, vybaví se mi, jak to tam smrdí.“ „Zápach tlejícího těla, střelný prach, všechno se to mísí dohromady. Je to podivný sladký zápach, který se ti vryje do mozku,“ popisuje. Vzpomíná i na situaci, kdy jejich auto stálo daleko od místa, kde byla vykládána těla. Přesto v něm zápach zůstal ještě několik dní. Rusko podle zpravodajky útoky na Ukrajinu v poslední době výrazně stupňuje. „Ruský prezident situaci graduje. Útoky eskalovaly – obzvlášť na Kyjev. Byly to útoky plné pomsty,“ míní. „Říká se, že krátce před koncem války konflikty běžně eskalují. Já si ale říkám – když je eskalace teď, co může být dalšího? Mír je v nedohlednu,“ tvrdí. Ukrajina podle ní může uspět jen tehdy, dokáže-li přenášet náklady války i na ruskou stranu. Za zásadní považuje útoky na ruské rafinerie, přístavy nebo logistickou infrastrukturu. „Je vidět velký pokrok. To, jak Ukrajina využívá vlastní technologie, je zásadní krok.“ Ve Studiu N se dostáváme i k tlaku Babišovy vlády na veřejnoprávní média. Podle Stomatové se Česká televize ocitla v situaci, kdy neřeší svou budoucí roli, ale vlastní existenci. „Česká televize a televize obecně by dnes měly diskutovat o tom, jak obstát ve světě sociálních sítí a technologických změn. Místo toho bojujeme o přežití.“ Debata o fungování České televize by se podle ní měla vést především s veřejností. „My se zodpovídáme poplatníkům, ne politikům.“ Kritizuje, že diskuzi o podobě veřejné služby převzali političtí aktéři namísto samotných koncesionářů. Jestliže mají lidé vůči České televizi výhrady, televize by je podle ní měla reflektovat a případně se měnit. „Jenže tahle debata neexistuje, protože tu iniciativu přebral někdo jiný – politici.“ Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

V roce 1946 byla nastoupena cesta ke komunistickému státu, byť to tehdy téměř nikdo netušil. Výrazné vítězství komunistů znamenalo jejich klíčovou roli ve vedení státu, ale jejich tehdejší volební program nenaznačoval, že by chtěli změnit demokratický charakter státu. Byl to tedy podvod na voličích? A proč se parlamentní volby v Československu uskutečnily tak pozdě po skončení války? Poslechněte si Jak to bylo doopravdy s historikem Michalem Stehlíkem. (Vysíláme v repríze.)

V roce 1946 byla nastoupena cesta ke komunistickému státu, byť to tehdy téměř nikdo netušil. Výrazné vítězství komunistů znamenalo jejich klíčovou roli ve vedení státu, ale jejich tehdejší volební program nenaznačoval, že by chtěli změnit demokratický charakter státu. Byl to tedy podvod na voličích? A proč se parlamentní volby v Československu uskutečnily tak pozdě po skončení války? Poslechněte si Jak to bylo doopravdy s historikem Michalem Stehlíkem. (Vysíláme v repríze.)Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jediného pozůstatku po tramvajích v Českých Budějovicích si můžete všimnout na Mariánském náměstí. Zůstal tu sloup postavený během rekonstrukce trati ve 20. letech minulého století. V zorném poli ho budete mít, pokud si stoupnete před Mariánská kasárna a podíváte se směrem k Černé věži.

Jediného pozůstatku po tramvajích v Českých Budějovicích si můžete všimnout na Mariánském náměstí. Zůstal tu sloup postavený během rekonstrukce trati ve 20. letech minulého století. V zorném poli ho budete mít, pokud si stoupnete před Mariánská kasárna a podíváte se směrem k Černé věži.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Josef Veselka za poslední tři roky nikomu nezachránil život. Což je něco, co je v jeho životě zcela nezvyklé: předtím zachraňoval životy na denní bázi. Ne proto, že je superman nebo má mimořádné schopnosti. Ale protože je kardiolog. Zachraňování životů je něco, co kardiologové dělají běžně. Je to jejich práce. Josef Veselka tuhle práci miloval, a teď ji už tři roky nedělá, a nikoli proto, že si to tak vybral.Disclaimer: Josef Veselka je můj kamarád a známe se dlouho, a myslím i dobře. Nejsem nezaujatý novinář ani komentátor. Tohle je ostatně už pátý podcast za sedm let, který jsme spolu natočili. Ne proto, že bych mu chtěl dělat reklamu nebo propagaci, ani jedno nepotřebuje a nestojí o to. Ale protože se nám spolu dobře povídá.A taky proto, že Josef Veselka má vždycky co říct. Pořád je totiž vědec, a to ne ledajaký: před měsícem mu vyšla studie v The American Journal of Cardiology, a on je jejím prvním autorem. Týká se léku, který může změnit léčbu hypertrofické kardiomyopatie, tedy nemoci, v níž Veselka patří ke světové špičce.Zároveň je spisovatel. Právě vydal thriller Prezidentské konzilium, první díl tetralogie Správci systému. Je o tom, co se stane, když se kolem nemocného prezidenta sejdou chytré hlavy a každá sleduje jiné cíle, než se zdá. Veselka ví, o čem píše: v jednom prezidentském konzíliu, tom Havlově, sám seděl.  Ale pozor, prezident v románu není Havlem inspirovaný. Skoro by se dalo říct, že je charakterově na úplně druhém konci spektra. A vzorem pro Veselkovu postavu nebyl žádný z prezidentů, které Česko mělo. Je to postava komplexní, šokující... a víc neřeknu, protože už bych prozrazoval děj. Veselkova rada budoucím prezidentům mimochodem zní: nechtějte konzilium, chtějte jednoho fachmana.Mluvili jsme o tom, proč Josef Veselka ydržel v německé nemocnici jen čtyři měsíce, přestože tvrdil, že chce pracovat až do smrti. Proč? Třeba proto, že mu tam stokrát řekli, že je překvalifikovaný. Německé zdravotnictví popisuje jako excelovou tabulku, kde má každý své místo — a on byl to číslo v tabulce, které bliká červeně. Povídali jsme si i o tom, co cítil, když policie zatkla ředitele Motola, s nímž si patnáct let tykal, ale který smybolizoval nespravedlnost toho, že po několika dekádách v oboru odešel ze sálu, kde sám sebe vnímal jako nejvíc užitečného. Co tedy cítil? Byly to tři různé emoce a mezi nimi jen dny. Jaké emoce to byly? Poslouchejte.A konečně, mluvili jsme i o tom, proč se v Česku dá koupit lecos, ale špičková zdravotní péče ne, a proč je proto zdravotnictví tak cenná kořist pro politiky. Cennější než například České dráhy.Samozřejmě došlo na umělou inteligenci. Veselka napsal o své nemoci tři knihy a stovku odborných článků, a přesto říká, že v testu z vlastního oboru by ho ChatGPT porazil. Svému chatu říká Maxi a konzultuje s ním i vlastní zdraví. Pokud chcete v AI najít partnera, který vám bude pomáhat, a nikoli bojovat s vašimi lékaři, i to se v dnešní epizodě dozvíte.Připomínám: v pátek 19. června mám v Divadle v Řeznické první reprízu svého standupového speciálu. Hodně mi na tomhle materiálu záleží, nejen proto, že se ke standupu vracím zhruba p roční pauze, a je to osm let od mého posledního sólového speciálu. Ten se jmenoval Manželka mi slíbila černošku, a i o tom bude v Řeznické řeč.Těším se na vás, a lístky si můžete koupit na webu divadla. Odkaz najdete na mém webu Jedno procento. Ještě jednou díky. A teď už …… přeju příjemný a pohodový poslech.

Herečku Lenku Termerovou dlouhodobě přitahují staří lidé a jejich tváře. „Fascinují mě vrásky a upracované ruce. Jako měla třeba Dana Medřická,“ přiznává v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Právě s tématem stáří a životního bilancování se potkala i v nejnovějším snímku režiséra Jana Svěráka Pět švestek. Jaké bylo natáčení na moři? Co herce během několika týdnů v Řecku nejvíc překvapilo? A proč se jí práce na filmu vybavuje jako „hezký tábor“?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečku Lenku Termerovou dlouhodobě přitahují staří lidé a jejich tváře. „Fascinují mě vrásky a upracované ruce. Jako měla třeba Dana Medřická,“ přiznává v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Právě s tématem stáří a životního bilancování se potkala i v nejnovějším snímku režiséra Jana Svěráka Pět švestek. Jaké bylo natáčení na moři? Co herce během několika týdnů v Řecku nejvíc překvapilo? A proč se jí práce na filmu vybavuje jako „hezký tábor“?

První dva české mučedníky komunistického režimu čeká tento víkend blahořečení. Na Slovensku už jich mají pět, mezi nimi třeba Titus Zeman, Zdenka Schelingová nebo Ján Havlík. „Ztělesňuje nejhlubší a nejvážnější charisma Slovenska, a to je ochota trpět za hodnoty,“ charakterizuje Havlíka bývalý křesťanský aktivista František Mikloško. Nejvíc novodobých mučedníků se na Slovensku podařilo blahořečit za papeže Jana Pavla II. Jak proces probíhá? Poslechněte si reportáž.

Červené koberce, obrazy ze státních sbírek, mapa Velkého Uherska na ručně malovaném glóbu, luxusní salonky nebo křeslo připomínající spíš trůn než kancelářský nábytek. Maďaři poprvé nahlížejí do budov, které byly za vlády Viktora Orbána přísně střeženým centrem politické moci. Zájem je obrovský.

Červené koberce, obrazy ze státních sbírek, mapa Velkého Uherska na ručně malovaném glóbu, luxusní salonky nebo křeslo připomínající spíš trůn než kancelářský nábytek. Maďaři poprvé nahlížejí do budov, které byly za vlády Viktora Orbána přísně střeženým centrem politické moci. Zájem je obrovský.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První dva české mučedníky komunistického režimu čeká tento víkend blahořečení. Na Slovensku už jich mají pět, mezi nimi třeba Titus Zeman, Zdenka Schelingová nebo Ján Havlík. „Ztělesňuje nejhlubší a nejvážnější charisma Slovenska, a to je ochota trpět za hodnoty,“ charakterizuje Havlíka bývalý křesťanský aktivista František Mikloško. Nejvíc novodobých mučedníků se na Slovensku podařilo blahořečit za papeže Jana Pavla II. Jak proces probíhá? Poslechněte si reportáž.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Nakupovat pořád nové vlaky za desítky miliard zřejmě nepůjde donekonečna. Ceny za jeden kilometr jízdy vystřelily do řádu stokorun a je spíš jen otázka času, kdy s tím dojde krajským samosprávám trpělivost. „Problém české železnice byl, že s penězi nebyl problém. A to se dostalo do její DNA,“ popisuje v rozhovoru pro HN ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Šlape proto už na brzdu? Jak se to projeví? A proč byly tak masivní investice potřeba? 

Ranní brífink Jana T. Beránka: Nakupovat pořád nové vlaky za desítky miliard zřejmě nepůjde donekonečna. Ceny za jeden kilometr jízdy vystřelily do řádu stokorun a je spíš jen otázka času, kdy s tím dojde krajským samosprávám trpělivost. „Problém české železnice byl, že s penězi nebyl problém. A to se dostalo do její DNA,“ popisuje v rozhovoru pro HN ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Šlape proto už na brzdu? Jak se to projeví? A proč byly tak masivní investice potřeba? 

Dnes jsou tam pozůstatky kostela a plechová socha Jana Nepomuckého. Stávala tam ale věhlasná vesnice Rychnůvek, kde žilo přes 300 německy mluvících obyvatel. Osudy obce na pravém břehu přehrady Lipno u rakouských hranic zmapoval regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyrůstal v milující křesťanské rodině. Pravidelně chodil s rodiči na bohoslužby. Přesto nevěděl co to přesně znamená být křesťanem. Bylo to pro něj velmi abstraktní. Byly chvíle, kdy se za víru své rodiny styděl. Pak přišla chvíle, kdy si uvědomil, že po té cestě chce také jít. Jak se křesťanská identita rodiny, ve které vyrůstal stala i jeho vlastní? A jak se to projevilo na jeho postojích a chování? O tom vypráví Jakub Čermák.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ministryně Zuzana Mrázová funkci k dispozici nenabídla. V Press klubu vysvětlila původ peněz, které nepřiznala i to jakým způsobem financovala dovoleně, na které podle původních slov nikdy našetřit nemohla.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dne 18. listopadu 1965 (v předvečer celonárodních oslav Tisíciletí křtu Polska 966–1966) se během II. vatikánského koncilu v Římě polští biskupové obrátili na své německé spolubratry otevřeným listem, v němž (poté co podrobně vylíčili jednotlivé kapitoly doslova hrůzné situace Polska pod nacistickou nadvládou za druhé světové války) napsali: „Přes téměř beznadějně minulostí zatíženou situaci … v křesťanském, ale též velmi lidském duchu k vám napřahujeme své ruce … odpouštíme vám a  prosíme za odpuštění.“Poslední tři slova vyvolala doslova zběsilou reakci komunistického režimu. Byly organizovány „spontánní“ demonstrace, školní děti musely povinně opisovat protestní petice, média napřela všechnu sílu do kampaně vyvolávající nenávist a zlobu vůči církvi. Její součástí bylo i zveřejnění článku, v němž dělníci kamenolomu Solvay svému válečnému spoluzaměstnanci, tehdy nuceně nasazenému studentu Karolu Wojtylovi, adresovali větu: „My neodpouštíme!“Krakovský arcibiskup jim odpověděl dopisem, ve kterém nejprve zdůraznil, že list polských biskupů byl podložen „nejhlubšími zásadami křesťanské etiky obsažené v evangeliu“; a svým bývalým spoludělníkům nakonec adresoval tato slova: „Když jsme spolu pracovali během okupace, spojovala nás řada věcí, především ale úcta k lidské bytosti, k svědomí, k individualitě a společenské důstojnosti. Z velké části jsem se těmto věcem přiučil od dělníků ve fabrice Solvay; teď ale tento základní princip ve vašem dopisu nenacházím…“V těchto dnech jsme aktuálně svědky výmluvného kontrastu mezi uzdravující mocí odpuštění, vysloveného přes bolest mučednictví, a zvrhlostí, pro kterou je bolest minulých ran a jejich obětí pouhým palivem v ďábelsky rozdmýchávaném požáru nenávisti. Chci na přímluvu sv. Jana Pavla II. prosit Boha, aby ti, kteří se hlásí ke křesťanství, stáli jednoznačně na straně smíření a odpuštění.Petr Vrbacký, farář u sv. Augustina v Brně

➡️ Proč se intuice při investicích do výroby nebo strategií může prodražit o miliony?➡️ Jak uchopit lean management v digitální éře?➡️ Jak umělá inteligence umožňuje i malým firmám pořídit si systémy na míru➡️ Proč cílem není propouštění, ale uvolnění kapacity pro smysluplnou práci a vyřešení nedostatku lidí na trhuLubomír Hulín je spoluzakladatel společnosti BI Factory. Ta pomáhá firmám automatizovat reporting, interpretovat data ve výrobě a zlepšit řízení procesů. Jinými slovy dávat smysl jejich datům a přetvářet je v reálná rozhodnutí. Lubomír se vypracoval z výrobních pozic v České zbrojovce a celkový koncept BI Factory vychází z reálných zkušeností a praxe.

Už několikrát jsme se ve Vltavínu dotkli tématu jihočeských hranic. Zpravidla to bylo v souvislosti s vojáky, pohraniční ochranou nebo finanční stráží. Nyní se na hranici podíváme z pohledu vztahů mezi naprosto obyčejnými lidmi.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Janou jsme se scházely každý měsíc v naší kavárně, ale tentokrát se uvidíme až po dvou měsících. Byly jsme nemocné, problémy v práci, prostě nám to nevyšlo. Všechny díly podcastu Když vypráví nápověda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda rozhodla, že neposkytne letadlo pro cestu předsedy Senátu a delegace podnikatelů na Tchaj-wan. Co si od toho vládní koalice slibuje? „Neznamená to, že se tam nesmí jezdit, ale neměli bychom vyvolávat dojem, že je to výraz vládní politiky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda poradního sboru Centra asijsko-pacifických studií CEVRO univerzity, zahraničněpolitický expert Motoristů sobě a bývalý europoslanec za ODS Jan Zahradil.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké byly letošní testy u přijímacích zkoušek na střední školy? Co si slibuje vládní koalice od plánu prohodit pořadí, aby se nejdříve dělaly jednotné testy a až potom podávaly přihlášky. Jak odpovídá nabídka míst na středních školách zájmu žáků a jejich rodičů? A pomohlo by například v Praze zavedení spádovosti středních škol nebo omezení kapacity víceletých gymnázií na úkor čtyřletých? Odpovídal Miroslav Krejčí, poslanec Motoristů sobě a bývalý ředitel organizace CERMAT.

Jaké byly letošní testy u přijímacích zkoušek na střední školy? Co si slibuje vládní koalice od plánu prohodit pořadí, aby se nejdříve dělaly jednotné testy a až potom podávaly přihlášky. Jak odpovídá nabídka míst na středních školách zájmu žáků a jejich rodičů? A pomohlo by například v Praze zavedení spádovosti středních škol nebo omezení kapacity víceletých gymnázií na úkor čtyřletých? Odpovídal Miroslav Krejčí, poslanec Motoristů sobě a bývalý ředitel organizace CERMAT.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byly doby, kdy se bez přítomnosti Tárika Ramadána neobešla žádná důležitá konference o islámu, integraci muslimů nebo islámském reformismu. S tím je teď konec, a zdravotní potíže kdysi věhlasného autora nejsou tím hlavním důvodem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ztvárnila desítky filmových rolí, větší počet těch divadelních. Stát se herečkou bylo pro Ivanu Chýlkovou splnění dětského snu. „Hrozně jsem si to přála. Všichni mi ve Frýdku-Místku vysvětlovali – i potom na ostravské herecké konzervatoři –, že nebudu moct být herečka, že jsem moc vysoká. Myslím si, že když člověk bytostně touží něčím být, že vysílá energii a není možné, aby ho něco z toho minulo,“ zamýšlí se. Její nejnovější rolí je ztvárnění spisovatelky Patricie Highsmith.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ztvárnila desítky filmových rolí, větší počet těch divadelních. Stát se herečkou bylo pro Ivanu Chýlkovou splnění dětského snu. „Hrozně jsem si to přála. Všichni mi ve Frýdku-Místku vysvětlovali – i potom na ostravské herecké konzervatoři –, že nebudu moct být herečka, že jsem moc vysoká. Myslím si, že když člověk bytostně touží něčím být, že vysílá energii a není možné, aby ho něco z toho minulo,“ zamýšlí se. Její nejnovější rolí je ztvárnění spisovatelky Patricie Highsmith.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Patří k žurnalistice, že máte fakta, máte relevanci a nemůžete se podle mého názoru, pokud ten pořad chcete dělat úspěšně, chcete ho dělat pro diváky, dostat pouze do čárkovací pozice,“ říká novinář a pedagog Václav Moravec, který oznámením v živém vysílání ukončil své 21leté působení v České televizi. Jak s odstupem hodnotí svůj krok? Bylo to fér k jeho kolegům a ČT? A kdy a kde se chce vrátit k novinářské práci? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Operační důstojník tísňové linky 158 pražské policie si vyslechl šokující telefonát. Muž zabil svoji přítelkyni a její kamarádku a právě čeká před policejním muzeem, aby sám sebe udal. Informace, která nejprve vypadala jako žert, se během pár minut proměnila v případ brutálního útoku na dvě ženy za přítomnosti dvou malých dětí. Vrah ale tvrdil, že si na nic nepamatuje. Varování: V pořadu se vyskytují násilné scény a svým zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Operační důstojník tísňové linky 158 pražské policie si vyslechl šokující telefonát. Muž zabil svoji přítelkyni a její kamarádku a právě čeká před policejním muzeem, aby sám sebe udal. Informace, která nejprve vypadala jako žert, se během pár minut proměnila v případ brutálního útoku na dvě ženy za přítomnosti dvou malých dětí. Vrah ale tvrdil, že si na nic nepamatuje. Varování: V pořadu se vyskytují násilné scény a svým zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Ve Vltavínu uslyšíte nahrávku pořízenou nad Netolicemi na Prachaticku v lokalitě, kde je dnes takzvaný archeopark. Říká se tam Na Jánu a kdysi bylo toto místo něčím, co bychom dnes mohli nazvat jihočeským krajským městem.

„Po revoluci jsme se snažili hodně informovat. Přijde mi, že v poslední době je žurnalistika spíš – tak jako všechno – objektem byznysu a že jde o to hlavně vydělat peníze,“ myslí si novinářka, spisovatelka a lektorka tvůrčího psaní Dana Emingerová. Jak její kariéru ovlivnil Arnošt Lustig? Jak vznikla sbírka historických povídek Tajemství zámku Loučeň? A na čem právě teď pracuje? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Po revoluci jsme se snažili hodně informovat. Přijde mi, že v poslední době je žurnalistika spíš – tak jako všechno – objektem byznysu a že jde o to hlavně vydělat peníze,“ myslí si novinářka, spisovatelka a lektorka tvůrčího psaní Dana Emingerová. Jak její kariéru ovlivnil Arnošt Lustig? Jak vznikla sbírka historických povídek Tajemství zámku Loučeň? A na čem právě teď pracuje? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Po revoluci jsme se snažili hodně informovat. Přijde mi, že v poslední době je žurnalistika spíš – tak jako všechno – objektem byznysu a že jde o to hlavně vydělat peníze,“ myslí si novinářka, spisovatelka a lektorka tvůrčího psaní Dana Emingerová. Jak její kariéru ovlivnil Arnošt Lustig? Jak vznikla sbírka historických povídek Tajemství zámku Loučeň? A na čem právě teď pracuje? Poslechněte si rozhovor.

Zajímavou památku na historii náboženské reformace v Hranicích můžeme dodnes najít v širším centru města. Na Šromotově náměstí se dochovala historická stavba stojící na místě někdejší českobratrské modlitebny, která dodnes slouží jako sborový dům. V minulosti však měla i jiné využití.

Vláda zveřejnila hospodářskou strategii s ambicí dostat Česko mezi deset nejvyspělejších zemí EU a vybudovat středoevropského lídra v umělé inteligenci. Je strategie realistická? A budeme mít na to finance? Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru také přiblíží, co očekávat od potravinového ombudsmana a jak si stojí americká ekonomika za vlády Donalda Trumpa.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda zveřejnila hospodářskou strategii s ambicí dostat Česko mezi deset nejvyspělejších zemí EU a vybudovat středoevropského lídra v umělé inteligenci. Je strategie realistická? A budeme mít na to finance? Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru také přiblíží, co očekávat od potravinového ombudsmana a jak si stojí americká ekonomika za vlády Donalda Trumpa.

V 90. letech navrhl Zdeněk Hölzel palác Myslbek na prestižní parcelu v Praze Na příkopech. Jak je s ním dnes spokojen a jak snášel kritiku od Václava Havla?Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 90. letech navrhl Zdeněk Hölzel palác Myslbek na prestižní parcelu v Praze Na příkopech. Jak je s ním dnes spokojen a jak snášel kritiku od Václava Havla?

Jeseníky miluje. Netají se tím, že kdyby to bylo jen trochu možné, tak do nich odjede a už se nevrátí. Protože to nejde, tak o nich Jiří Glonek sbírá materiály a publikuje. Vydal knihy Na Jeseníky a Na Jeseníky v zimě, ze které se čtenáři dozvídají, jak významnou roli hory v minulosti hrály ve středoevropské historii zimních sportů.

Dlouhá léta úspěšně podnikal. Pak ale přišlo vyhoření, jehož následkem se mu život začal sypat pod rukama. Rozpad rodiny i ztráta finančních jistot ho nakonec donutily k přesunu do Švýcarska, kde se chtěl opět postavit na nohy. Namísto plánovaného jednoho roku si však Jakub Sádlík pobyt v zemi helvétského kříže protáhnul na devět let. Během nich vystřídal hned několik zaměstnání a do hloubky se seznámil i s puntičkářskou švýcarskou náturou. Nejen o ní vypráví Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Dlouhá léta úspěšně podnikal. Pak ale přišlo vyhoření, jehož následkem se mu život začal sypat pod rukama. Rozpad rodiny i ztráta finančních jistot ho nakonec donutily k přesunu do Švýcarska, kde se chtěl opět postavit na nohy. Namísto plánovaného jednoho roku si však Jakub Sádlík pobyt v zemi helvétského kříže protáhnul na devět let. Během nich vystřídal hned několik zaměstnání a do hloubky se seznámil i s puntičkářskou švýcarskou náturou. Nejen o ní vypráví Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Kvůli komiksu Zelený Raoul se s nimi kdysi soudil Jiří Paroubek, kvůli karikatuře na obálce to stejné dělal Tomio Okamura. Přesto si z politiků utahují dál. „Nejlépe prodávají časopis,“ říká šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.„Tomio Okamura je samozřejmě Pitomio a my všichni to můžeme říkat. Jak konstatoval soud, musí snést vyšší míru kritiky. Navíc to, kdy jako první věc ve funkci předsedy Sněmovny podrží štafle, aby někdo jiný sundal ukrajinskou vlajku, která se mu nelíbí, je podle mě krystalickou ukázkou chování někoho, komu by se dalo říkat Pitomio,“ vysvětluje Martin Bartkovský, šéfredaktor časopisu Reflex, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Právě vyobrazení Tomia Okamury jako klauna s nápisem Pitomio je asi nejslavnější obálka Reflexu. A to i díky následnému soudnímu sporu.Vyšla 7. listopadu 2012 v době, kdy se Okamura stal senátorem a pracoval na znásobení známosti svého jména tím, že kandidoval v prvních přímých prezidentských volbách. Po vydání karikatury dal Okamura na Reflex žalobu. Tu ale po mnohaleté soudní tahanici předloni definitivně prohrál.Na obálce fungují Babiš, Zeman a OkamuraČasopis Reflex vychází v Česku už 35 let a na výrazných titulních stranách si zakládá.„Fungují čeští politici. Byla doba, kdy vládl Andrej Babiš s Milošem Zemanem a do toho tam jako třetí vzadu pobíhal Tomio Okamura nebo komunisté, o které se vláda tehdy opírala. Tam stačilo kohokoliv z téhle vlády dát na obálku a hned tam prodeje byly. Dneska už to takhle není,“ říká šéfredaktor Bartkovský. „Filip Turek a jeho volební blitzkrieg v eurovolbách zafungoval velmi dobře. Motoristé fungují. I Andrej Babiš. Funguje i prezident Petr Pavel a vždycky funguje Volodymyr Zelenskyj. Stejně tak Vladimir Putin nebo Donald Trump, ale to jsou jediné zahraniční persony,“ popisuje Bartkovský taktiku při výrobě titulních stran.Vůbec nejúspěšnější titulní strany Reflexu za rok 2025 se ale nakonec politiky vůbec netýkaly. „Byly to obálky in memoriam našich dlouholetých spolupracovníků. Tím jedním byl psycholog Cyril Höschl a tím druhým byl šéf karlovarského filmového festivalu pan Jiří Bartoška,“ dodává Martin Bartkovský.Ten se šéfredaktorem Reflexu stal v prosinci 2023, po půl roce nejistoty ve vedení časopisu. Před ním ho řídil Marek Stoniš a časopis se často dostával na hranu kritiky za texty a titulky zavánějící někdy až xenofobií.„Kvůli obálce s černým Hitlerem chtěla odejít polovina redakce. Občas už jsme byli prostě zbytečně zlí. Vtipné je být vtipní, satiričtí, jízliví, ale když jste vyloženě zlí, a dávali to vědět i čtenáři, tak to vtipné není,“ říká Bartkovský a naráží na titulní stranu s portrétem Adolfa Hitlera coby černocha s monstrózním afro účesem, která vyšla v roce 2020.Babiš jako Slabiš. Nevíme, z koho si utahovat dřívS novou vládou je podle Bartkovského stále těžší si z ministrů dělat legraci, protože v redakci neví, koho karikovat dříve.„Je to vlastně bezprecedentní situace, kdy byste mohli každý týden udělat na každého člena vlády jednu obálku, tedy kromě těch členů SPD, kteří nic neříkají. Ale ti ostatní jsou velmi plodní,“ žertuje novinář s tím, že na obálce tento čtvrtek by chtěl mít Andreje Babiše. „Bude na té obálce jako Slabiš, bude se opírat o Macinku s Turkem a Okamurou a bude se snažit udělat Česko lepší, nejlepší zemí na této planetě,“ směje se Bartkovský.I humor má ale v Reflexu hranice.„Nemáme hranice v tom, z kterého politika si udělat legraci, ale nechceme si dělat legraci ze všedních lidí, obyčejných Čechů, z někoho, kdo se nemůže bránit. My si vždycky děláme legraci z lidí, kteří mají nějakou moc nebo mají pocit, že drží nějakou moc a my je chceme trošku uzemňovat,“ říká šéf oblíbeného časopisu.Co čeká od vlády Andreje Babiše? Co kabinet změní a dotáhne za příští čtyři roky? A jak se vlastně dostal do čela Reflexu?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Za roli vyšetřovatele Jiřího Markoviče v kriminální sérii Metoda Markovič – Hojer dostal Petr Lněnička nedávno Českého lva. „Trvalo to, než jsem se pana Markoviče v sobě zbavil. Nánosů, které zřejmě i on musel v sobě nést a musely ho ovlivňovat,“ říká herec, který už natáčí druhou sérii, tentokrát věnovanou případu spartakiádního vraha Jiřího Straky. Mezitím se ale Petr Lněnička stihl blýsknout také v dalším oceňovaném snímku – ve filmu Vlny ztvárnil postavu Jana Petránka.

„Byl to dobrý rok, a tak vzdejme hold těm, kteří vyvedli tuto zemi z bouří neklidu a krizí do slunečního dne,“ psalo o Vánocích roku 1971, tři roky po okupaci Československa, Rudé právo. A podobné jásání bylo možné číst a poslouchat i z rozhlasu a televize poté, co musely média opustit tisíce svobodomyslných redaktorů, editorů, ale i technického a pomocného personálu. Přesný počet lidí není znám, většina záznamů z prověrkových komisí byla skartována.