Podcasts about byly

Podle zatím oficiálně nepotvrzených zpráv Spojené státy rozmisťují jaderné zbraně na území Velké Británie. „Spojené státy s velkou pravděpodobností chtěly, aby svět věděl, že se tak děje. U svých transportních letounů C-17 nevypnuli transpondéry, tzv. odpovídače. Byly to specifické letouny, které slouží pouze a výhradně k převozu jaderných zařízení, respektive jaderných bomb Spojených států amerických,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Koncert kapely Chainsmokers zakončil letošní hudební festival Colours of Ostrava. Byly to čtyři dny plné hudby i diskusí na scéně Meltingpot. Do areálu v Dolních Vítkovicích přišly desetitisíce fanoušků a fanynek.

Koncert kapely Chainsmokers zakončil letošní hudební festival Colours of Ostrava. Byly to čtyři dny plné hudby i diskusí na scéně Meltingpot. Do areálu v Dolních Vítkovicích přišly desetitisíce fanoušků a fanynek.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koncert skupiny The Chainsmokers zakončil v noci letošní hudební festival Colours of Ostrava. Byly to čtyři dny plné hudby a také diskusí na scéně Meltingpot. Do areálu v Dolních Vítkovicích přišly desetitisíce fanoušků. A teď už vyhlížejí nový ročník.

Místu, kde se konají Colours of Ostrava, se dřív říkalo průmyslové srdce republiky. V Dolních Vítkovicích se těžilo uhlí, vyráběl koks i surové železo. Tam, kde letos hrál Sting nebo Iggy Pop, dřív stávaly vagony se struskou. A tehdy u toho byl i dnes pětaosmdesátiletý Ivo Bubeníček.

Mobilní telefony, sociální sítě i výslechy – imigrační kontroly ve Spojených státech umí být tvrdé. A není tomu tak až s příchodem Donalda Trumpa. Čeští hudebníci, novináři i politik potvrzují, že nepříjemná překvapení zažívali i s předcházejícími administrativami.

Mobilní telefony, sociální sítě i výslechy – imigrační kontroly ve Spojených státech umí být tvrdé. A není tomu tak až s příchodem Donalda Trumpa. Čeští hudebníci, novináři i politik potvrzují, že nepříjemná překvapení zažívali i s předcházejícími administrativami.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě v průběhu 80. let se malířka Perla vrací z Vídně zpět za železnou oponu, odkud o dekádu dříve utekla. Ztvárňuje příběh rodiny režisérky Makarové, přičemž jedna z rodinných maleb filmu padla za oběť. „Až po natáčení jsem uvědomila, jak to všechno bylo těžké a co jsem s Perlou prožila,“ říká představitelka hlavní role Rebeka Poláková. Jak se tvůrci snažili tehdejší atmosféře přiblížit? „Vykouřila jsem strašně mnoho cigaret. Byly dobově ubalené,“ dodává herečka.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě v průběhu 80. let se malířka Perla vrací z Vídně zpět za železnou oponu, odkud o dekádu dříve utekla. Ztvárňuje příběh rodiny režisérky Makarové, přičemž jedna z rodinných maleb filmu padla za oběť. „Až po natáčení jsem uvědomila, jak to všechno bylo těžké a co jsem s Perlou prožila,“ říká představitelka hlavní role Rebeka Poláková. Jak se tvůrci snažili tehdejší atmosféře přiblížit? „Vykouřila jsem strašně mnoho cigaret. Byly dobově ubalené,“ dodává herečka.

České země v pátek postihl výpadek proudu. Byly samozřejmě doby, kdy žádný proud nebyl, a také byly doby, kdy proud vypadával každou chvilku – i když někdy jen v jednom bytě, domě nebo ulici. Na nespolehlivost těchto vymožeností, a to i větším měřítku, si ale možná budeme muset zvykat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O tom je nová kniha Jana Trnky Psát pro film. Dobrý scénář a scénárista 20. - 50. let - na co přesně se ve své knize soustředil? V recenzní části se mimo jiné podíváme na sicilský detektivní román Černý písek od Cristiny Cassar Scaliové. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teherán může obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Izraelské a americké údery podle něj nedokázaly zničit vše, a je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. „Vojenský zásah byla chyba. Írán měl obrovskou touhu vyjednat smlouvu,“ říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. „Bez něj by hrozba vypadala jako papírový tygr a na Írán by nefungovala,“ oponuje bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.

Jakou roli při převodu miliardového daru ministerstvu spravedlnosti sehrál soudní znalec? A není podivné, že byl jako znalec placen advokátem Tomáše Jiřikovského? „V mém oboru je to poměrně běžné, protože znalec funguje jako objektivní článek řetězce, kdy se smluvní strany na něčem dohodnou,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu znalec v oboru kybernetika a výpočetní technika Jiří Berger, jehož jméno je spojováno s takzvanou bitcoinovou aférou.

Jakou roli při převodu miliardového daru ministerstvu spravedlnosti sehrál soudní znalec? A není podivné, že byl jako znalec placen advokátem Tomáše Jiřikovského? „V mém oboru je to poměrně běžné, protože znalec funguje jako objektivní článek řetězce, kdy se smluvní strany na něčem dohodnou,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu znalec v oboru kybernetika a výpočetní technika Jiří Berger, jehož jméno je spojováno s takzvanou bitcoinovou aférou.

Jakou roli při převodu miliardového daru ministerstvu spravedlnosti sehrál soudní znalec? A není podivné, že byl jako znalec placen advokátem Tomáše Jiřikovského? „V mém oboru je to poměrně běžné, protože znalec funguje jako objektivní článek řetězce, kdy se smluvní strany na něčem dohodnou,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu znalec v oboru kybernetika a výpočetní technika Jiří Berger, jehož jméno je spojováno s takzvanou bitcoinovou aférou.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teherán může obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Izraelské a americké údery podle něj nedokázaly zničit vše, a je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. „Vojenský zásah byla chyba. Írán měl obrovskou touhu vyjednat smlouvu,“ říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. „Bez něj by hrozba vypadala jako papírový tygr a na Írán by nefungovala,“ oponuje bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během minulého týdne zaútočilo izraelské a americké letectvo na íránská jaderná zařízení. Byly použity neviditelné bombardéry B-2 i speciální bomby, které dokážou proniknout do podzemních opevnění. Je tím íránský jaderný program zničen? Byl útok v rozporu s mezinárodním právem? A proč by Írán nemohl mít jaderné zbraně?

Tahle bonusová epizoda vyšla před třema lety na platformách Herohero.co/podcastpribehy a Forendors.cz/pandikralovna, výjimečně ji odemykám pro všechny, protože některé příběhy je třeba vyprávět znovu a znovu.

Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

Za úplný počátek autobusové dopravy v českých zemích se považuje spojení, které provozoval od roku 1907 soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.

„Když novináři hlídají demokracii tak, že stojí v kordonu před Strakovkou a vlastními těly brání premiéra Fialu před rozzuřeným davem, který je naštvaný, že jim zvýšil daně – tak myslím, že tady došlo k nějakému úplnému zmatení pojmů," říká novinářka Angelika Bazalová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 10.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Brno hostilo 17. ročník mezinárodního obranného veletrhu IDET. Byly na něm drony, drony a ještě jednou drony. Odstartoval devátý Starship a zase to nevyšlo na 100 %. Elone, co se děje? Máme za sebou vývojářské konference Microsoft Build a Google I/O. Co nás na nich zaujalo? A na závěr nesmí chybět ukazovací okénko. Filip ukáže svoji powerbanku o velikosti batohu, Kuba zase mýdlo. Ale úplně jiné, než máte v koupelně.00:58 – Microsoft Build 202507:33 – Google I/O 202515:44 – Obranný veletrh IDET24:44 – Start devátého Starship33:13 – Vytiskneme si vlastní mýdlo 35:48 – Batoh s obří powerbankou

Děti z mateřské školy v Rabí na Klatovsku si svým bádáním vysloužily fotopast. Zapojily se totiž do projektu 3x30 dní pro mokřady a mapovaly výskyt různých živočichů. V pozorování přírody prý budou pokračovat, a dokonce už i ví, k čemu fotopast použijí.

Hlavním posláním klubu je sdružovat myslivce, kteří při své činnosti využívají vábení zvěře jakožto lovecké metody nebo metody k pozorování a obeznání zvěře.

Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Tak se jmenuje nová kniha investigativního novináře Jaroslava Spurného, která nejen mapuje známá fakta ohledně největšího teroristického útoku v dějinách Česka, ale přináší i nové a nečekané souvislosti.Podcast Kecy a politika věnoval celé kauze před čtyřmi roky první dvě epizody. Byly založeny na kritice postojů tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který se – z tehdejšího a hlavně z dnešního pohledu – mýlil téměř ve všem.Autor knihy vychází ze zprávy Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, která detailně popisuje všechny okolnosti předcházející výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, jehož výsledkem byli dva mrtví a evakuované okolní vesnice.Přestože k celé události došlo už v roce 2014, zlom ve vyšetřování nastal až o čtyři roky později, kdy se dva ruští agenti pokusili ve Velké Británii zavraždit agenta Skripala a jeho dceru Julii. Následně došlo k prozrazení obou tváří a český vyšetřovatel si je ztotožnil s lidmi, kteří se v roce 2014 motali kolem Vrbětic.O těchto a dalších souvislostech nový speciál podcastu Kecy a politika.

V Omeletkách si budeme povídat o Velikonocích. Ty byly pro mého otce svátkem roku. Věděla jsem, že už v šest ráno k nám do bytu vtrhnou tátovi kamarádi z Ukrajiny a budou na mě lít parfémy a studenou vodu. A věděla jsem, že budou zmrtvýchvstání Ježíše Krista zapíjet kořaličkou až do hluboké noci. Uslyšíte příspěvek Aleny Nedomové Velikonoční neděle. Halina Pawlowská nabídne povídku Jak blbá, tak široká. A přidá recept na svou domácí nádivku.

Ota Balage zanechal výraznou stopu nejen na české rockové scéně, ale především v jedné z nejvýraznějších formací devadesátých let – v triu Baláž, Střihavka, Pavlíček. V současnosti hraje se svou vlastní kapelou Balage Band. „Hrajeme čím dál víc. Nové písničky se hodně povedly, lidem se líbí,“ říká v pořadu Alex a host.

Ota Balage zanechal výraznou stopu nejen na české rockové scéně, ale především v jedné z nejvýraznějších formací devadesátých let – v triu Baláž, Střihavka, Pavlíček. V současnosti hraje se svou vlastní kapelou Balage Band. „Hrajeme čím dál víc. Nové písničky se hodně povedly, lidem se líbí,“ říká v pořadu Alex a host.

Je posledním mistrem Československa. „Poprvé se běželo v roce 1991 a já to shodou okolností vyhrál. Pak jsme se rozpadli, takže jsem doživotní mistr,“ směje se. Kolik let vůbec běhá a kolikrát běžel maraton? Jak se běhá v horku či dešti? Co mají při běhu dělat ruce? Existuje pravidlo správného tempa? Co jíst před tím, než vyběhneme? Byly chvíle, kdy v životě neměl rád běh?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Omeletky jsou dnes naplněné tajemnými silami. Moje přítelkyně se bála v bytě. V koupelně někdo splachoval. Byly jsme tam s kamarádkami. Slyšely splachování a taky jsme nikoho neviděly. Jeden mystik jí poradil zapálit černou svíci. A pak ho uviděla. Mimozemšťan byl sousedův kocour, který okénkem do světlíku rozverně tahal za splachovadlo. Halina Pawlowská nabídne recept na toasty se sardinkovou pomazánkou a přečte příspěvek Amálky Zahradníčkové Jak bráška hlídal Čárlíka.

„V Indii se rukama jí dodnes. I na státní večeři v Dillí, kde jsme byli s prezidentem a večeřeli v prezidentském paláci, mnozí hosté jedli rukama,“ vzpomíná Ladislav Špaček.

„V Indii se rukama jí dodnes. I na státní večeři v Dillí, kde jsme byli s prezidentem a večeřeli v prezidentském paláci, mnozí hosté jedli rukama,“ vzpomíná Ladislav Špaček.

Za roli vyšetřovatele Jiřího Markoviče v kriminální sérii Metoda Markovič – Hojer dostal Petr Lněnička nedávno Českého lva. „Trvalo to, než jsem se pana Markoviče v sobě zbavil. Nánosů, které zřejmě i on musel v sobě nést a musely ho ovlivňovat,“ říká herec, který už natáčí druhou sérii, tentokrát věnovanou případu spartakiádního vraha Jiřího Straky. Mezitím se ale Petr Lněnička stihl blýsknout také v dalším oceňovaném snímku – ve filmu Vlny ztvárnil postavu Jana Petránka.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

19. září budeme svědky rozlepení obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. Vše uslyšíte exkluzivně v přímém přenosu na Radiožurnálu. A než se tak stane, zveme vás k pátrání po tom, co dalšího hmatatelného lze z odkazu prvního československého prezidenta v archivech a depozitářích najít.

Bunkr, Mersey, Rock Hill, Pod lampou, Hudební bazar, Banán, Roxy, Tukan – to je jen několik málo z velkého množství hudebních klubů, které u nás fungovaly v 90. letech. Patřily k fenoménům tohoto neobyčejného desetiletí.

Byly premier o relacjach z Ukrainą, decyzjach USA, o pomocy, resecie z Rosją, polskich interesach i odejściu Zełenskiego

Byly to první svobodné volby po víc jak půl století! Proběhly ve dnech 8. a 9. června 1990 a ti, kdo je zažili, dodnes pamatují euforii, která je provázela. Pro mnohé z nás to byly vůbec první svobodné volby v životě. I v tak hektickém období ale lidé prožívali své každodenní starosti i radosti, obavy a naděje.

Když v únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, stahovali se západní novináři do bezpečnějších částí země. V Charkově u ruských hranic zůstal jediný západní televizní štáb - čeští novináři Darja Stomatová a Ján Schürger. „Lidi byli strašně rádi, že tam jsme. Pomáhali nám, chtěli, aby lidi na Západě měli informace,“ vypráví v podcastu Mediální cirkus válečná zpravodajka České televize Dajra Stomatová, která se svými vstupy z války proslavila.Stomatové bylo tehdy navíc pouhých 30 let a za sebou měla pouze jednu velkou zahraniční zkušenost. A sice reportování z Běloruska během masivních protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám ve prospěch diktátora Alexandra Lukašenka, kde byla poprvé právě s kamaramanem Jánem Schürgerem. I ty byly vyhrocené, masivně při nich totiž zatýkala běloruská tajná policie.„Pamatuju si na okamžik, kdy jsme byli na náměstí v Minsku, bylo tam strašně moc lidí, velký dav, byla tam policie a Honza mi tehdy říkal: Když se ten dav pohne, tak hlavně buď u zdi a někam nelez, nebuď mezi těmi lidmi, nenech se strhnout. To byly takové moje první rady od Honzy, kdy potom jsem to využívala na jiných cestách,“ vypráví Darja.Na Ukrajině před invazí natáčela napjatou atmosféru v zemi a začátek války ji a  kameramana Jána Schürgera zastihl právě v Charkově. „Samozřejmě jsem se bál, ale člověk musí uvažovat velmi racionálně a my jsme vlastně zůstali na místě proto, abychom byli v bezpečí, protože vždycky nejnebezpečnější situace nastávají, když někam člověk přijíždí nebo odjíždí,“ říká Schürger.Z Ukrajiny reportovali pro televizní stanici CNN Prima News a díky tomu, že stali poslední západním štábem na místě, dokonce vstupovali do živého vysílání americké CNN. „Říkali jsme si, že zůstaneme, dokud budeme schopni vysílat živé vstupy, na tom jsme vlastně postavili celé to začáteční reportování,“ vzpomíná Stomatová, která je dnes spolu se Schürgerem v redakci České televize.Válečná novinařina patří mezi nejrizikovější odvětví žurnalistiky. Stomatová navíc vysílá přímo z fronty. I proto se musí řídit mnoha pravidly - hlásit nadřízeným i blízkým přesné místo pobytu, být s nimi v kontaktu, být označená, nosit vestu nebo helmu. Jeden druhému také musí být schopen poskytnout první pomoc. Na Ukrajině se ostatně dostali s kameramanem i pod palbu.„Potom jsou pravidla, jako že Darja musí umět ošetřit mě, kdyby se mi něco stalo. Musí vědět, komu má zavolat a máme určité postupy: máme kamarády, kteří jsou tady v Čechách, který o sobě nevědí, ale kdyby byl nějaký problém, tak vědí naši lokaci, zburcují určitý lidi, aby se nastartoval mechanismus naší záchrany,“ popisuje další z regulí Schürger. Oba také mají dohodu, že pokud jeden na nějaké místo nechce jet, tak se nejede. Říkají tomu právo veta.„Byly i případy, kdy jsme odmítli jet na frontu nebo tam, kam nám nabízeli. Několik týdnů před pádem Avdijivky v Doněcké oblasti nám jedna z brigád nabídla, že by nás dostala na poslední místo, které ještě drželo obranu Avdijivky. Popisovali nám, že bychom jeli v noci, přijeli bychom k továrně, tam bychom byli v malém krytu. My jsme se s Honzou rozhodovali, jestli ano nebo ne. Vždycky je to o tom, co z toho dostaneme, jakou dostaneme informaci, jaký dostaneme obrázek versus to riziko, které budeme podstupovat,“ říká Darja Stomatová. Cestu nakonec odmítli a na konvoj pak zaútočili Rusové.Strach a zloSamotná Stomatová má k východu blízko. Pochází z Kazachstánu a mluví plynně rusky. Kameraman Schürger má zase řadu zkušeností z konfliktních oblastí - natáčel začátek občanské války v Sýrii v roce 2012 ale třeba i demonstrace na ukrajinském Majdanu v roce 2014. Právě Schürger má při cestách do válečných a konfliktních zón na starosti bezpečnost celého týmu. „Několikrát se nás lidi ptali, co nás na válce přitahuje. Válka, válka je droga. Je to něco v nás. Myslím si, že evolučně naše tělo je nastavené, že prostě ve válce se probudí smysly, je to opojné, ale zároveň to bere zdravý rozum. Válka je totální zlo a to zlo se projevuje právě v umírání. A je úplně jedno, jestli to je jedna nebo druhá strana, obě dvě strany platí vysokou daň. A to by si měli opravdu všichni uvědomovat a hlavně politici,“ dodal Schürger.--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už čtyři roky moderuje na Seznam Zprávách rozhovory pro podcast Ptám se já. Byly momenty, kde jsem mohla ubrat nebo kdy jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc, říká Marie Bastlová.Tentokrát se role obrátily. Marie Bastlová, moderátorka podcastů Mediální cirkus a Ptám se já, získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2024, a proto se výjimečně ve vlastním podcastu objevila jako respondent. Zpovídal ji dlouholetý redakční kolega Jindřich Šídlo.Marie Bastlová začínala s žurnalistikou v roce 2004 v online redakci Lidových novin, a to ve sportovní rubrice. Byl to rok, kdy se hrálo Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze, fotbalové Euro i letní olympiáda. „Je pravda, že jsi tehdy lhala na pohovoru, že rozumíš hokeji, protože zrovna tehdy sháněli téměř kohokoliv, kdo by jim pomohl s pokrýváním mistrovství světa?“ zeptal se s nadsázkou Jindřich Šídlo. „Jak se to vezme. Trochu lhala, protože neumím bruslit,“ přiznala se Marie.Vystudovala práva i žurnalistiku, ale dle svých slov šla do médií s tím, že si to zkusí: „Mě to strašně lákalo a říkala jsem si, že to bude jenom na chvíli. Že si to zkusím, jestli mi to jde. A až zjistím, že mi to jde, tak už to nepotřebuju dělat dál a půjdu dělat práva.“ Přes redakci Hospodářských novin, kde pracovala na politických tématech, se dostala do Českého rozhlasu. V něm se nakonec začala věnovat rozhovorům v pořadu 20 minut Radiožurnálu.Pokračovala v nich krátce i na CNN Prima News, aby v lednu 2021 zakotvila v Seznam Zprávách. „Je to těžká disciplína, kdy nevíš, co ještě si můžeš dovolit, co si dovolit nemůžeš. Byly rozhovory, kde jsem mohla ubrat nebo kdy už jsem si zpětně říkala, jestli to třeba není moc. Ale na druhou stranu, já takhle pochybuju o každém druhém rozhovoru, který dělám,“ přiznala se Marie Bastlová. „Kolikrát se má položit otázka, než usoudíš, že je čas ji opustit, protože ten člověk stejně neodpoví?“ ptal se Jindřich Šídlo. „Chci ji položit tolikrát, aby bylo zřejmé, že host neodpoví, a aby si tušil motivaci, proč neodpoví,“ vysvětlila moderátorka s tím, že by z průběhu rozhovoru mělo být vidět, proč ji má odpověď zajímat a proč je důležité, že na ni respondent neodpoví: „Jestli to, co říkají, je uvěřitelné. Jestli pro to mají argumenty, jestli tomu sami věří, nebo jestli něco jen papouškují.“A jak se po takovém rozhovoru respondenti tváří, když odcházejí ze studia? „Jak kdo. Ale už jsme za tu dobu vypozorovali, že ti, co odchází a tváří se, že byli spokojení a že to bylo skvělé, tak je to pro ně většinou největší průšvih,“ odhalila Marie Bastlová.Možná i proto někteří nechtějí na rozhovory chodit. „Bavil jsem se s jedním vysoce postaveným politikem Spolu a ten mi říkal: My jsme hloupí, my chodíme k Marii a ona nás tam vždycky vykostí, ale ta druhá strana tam téměř vůbec nechodí,“ přiblížil Jindřich Šídlo nálady některých politiků. „To mají pravdu. My jsme přemýšleli, co s tímhle vlastně dělat. Jestli je třeba správná cesta říkat, kteří politici nechodí,“ přiblížila Marie. A prozradila, že její opakované pozvání v posledních letech nepřijal například šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nebo premiér Petr Fiala (ODS). --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„V televizi nejsem jiný než v hodinách,“ konstatuje Libor Šimůnek, v civilu učitel, v televizní vědomostní soutěži Na lovu jeden z lovců. „Moji studenti si uvědomují, že to není jednoduché. Takže mě ve škole neopravují, když něco nevím,“ usmívá se. Jak se změnil jeho každodenní život potom, co se stal jedním z lovců? Byly jeho „televizní“ začátky složité? Změnila se jeho image? Proč a čím ho zaujala historie? Hraje pořád fotbal? Cestuje rád?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.