Podcasts about byly

Vedoucí Oddělení rozhlasových přenosů mluví ve speciální silvestrovské Vizitce o práci přenosáka, o zážitcích z olympiád, o technickém vývoji, i o už nepoužívaných vysílačích v Liblicích, nejvyšších stavbách v Česku. Čím byly výjimečné? A jak se ve vysílání změnilo spojení s reportérem? Ptá se Ondřej Cihlář.

Vedoucí Oddělení rozhlasových přenosů mluví ve speciální silvestrovské Vizitce o práci přenosáka, o zážitcích z olympiád, o technickém vývoji, i o už nepoužívaných vysílačích v Liblicích, nejvyšších stavbách v Česku. Čím byly výjimečné? A jak se ve vysílání změnilo spojení s reportérem? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byly časy, kdy vysněným dárkem mnoha kluků byly dlouhé kalhoty s páskem. Místo toho ale měli většinou jen neoblíbené krátké gatě s protivnými kšandami. Jsou ale ty kšandy opavdu jen k zlosti?

Za roli vyšetřovatele Jiřího Markoviče v kriminální sérii Metoda Markovič – Hojer dostal Petr Lněnička nedávno Českého lva. „Trvalo to, než jsem se pana Markoviče v sobě zbavil. Nánosů, které zřejmě i on musel v sobě nést a musely ho ovlivňovat,“ říká herec, který už natáčí druhou sérii, tentokrát věnovanou případu spartakiádního vraha Jiřího Straky. Mezitím se ale Petr Lněnička stihl blýsknout také v dalším oceňovaném snímku – ve filmu Vlny ztvárnil postavu Jana Petránka.

00:00 témata magazínu;00:45 počasí o Vánocích;04:55 meteorologická stanice v pražském Klementinu;09:10 historie vánočních koled;10:55 technologie svozu odpadu;14:50 odrůda třešní Emily;18:30 Ig Nobelovy ceny za rok 2025.

00:00 témata magazínu;00:45 počasí o Vánocích;04:55 meteorologická stanice v pražském Klementinu;09:10 historie vánočních koled;10:55 technologie svozu odpadu;14:50 odrůda třešní Emily;18:30 Ig Nobelovy ceny za rok 2025.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byl to dobrý rok, a tak vzdejme hold těm, kteří vyvedli tuto zemi z bouří neklidu a krizí do slunečního dne,“ psalo o Vánocích roku 1971, tři roky po okupaci Československa, Rudé právo. A podobné jásání bylo možné číst a poslouchat i z rozhlasu a televize poté, co musely média opustit tisíce svobodomyslných redaktorů, editorů, ale i technického a pomocného personálu. Přesný počet lidí není znám, většina záznamů z prověrkových komisí byla skartována.

„Byl to dobrý rok, a tak vzdejme hold těm, kteří vyvedli tuto zemi z bouří neklidu a krizí do slunečního dne,“ psalo o Vánocích roku 1971, tři roky po okupaci Československa, Rudé právo. A podobné jásání bylo možné číst a poslouchat i z rozhlasu a televize poté, co musely média opustit tisíce svobodomyslných redaktorů, editorů, ale i technického a pomocného personálu. Přesný počet lidí není znám, většina záznamů z prověrkových komisí byla skartována.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vozíčkář Aleš Černohous a jeho parťačka Šárka Jelínková aka Chair Riders letos dojeli na handbiku a na kole z Prahy do Kyrgyzstánu. A plánují pokračování – na jaře chtějí vyrazit z Japonska a dojet znovu do Střední Asie.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsou to tristní podmínky, různé nevyhovující klece, uzavřené prostory, bývalé chlívky, špatná zoohygiena. Zvířata dost často žijí ve svých výkalech,“ říká ředitelka odboru Radiměřská Přibylová.

Vozíčkář Aleš Černohous a jeho parťačka Šárka Jelínková aka Chair Riders letos dojeli na handbiku a na kole z Prahy do Kyrgyzstánu. A plánují pokračování – na jaře chtějí vyrazit z Japonska a dojet znovu do Střední Asie.

Hostem pondělního pořadu Na síti s Andreou Sestini Hlaváčkovou byl bývalý profesionální cyklista a v současnosti funkcionář a generální manažer cyklistické akademie Romana Kreuzigera Petr Kubias. Co je pro něj při výchově mladých talentů nejdůležitější? Jak se snaží edukovat cyklisty, ale i řidiče o bezpečnosti na silnicích? „Na silnici toho můžeme malovat hodně, ale pořád se najde pár hňupů. Jako bývalý profesionální cyklista ale provoz vnímám jinak,“ říká Kubias.

 Polski atom na zakręcie. Piotr Naimski o szansie, opóźnieniach i odwadze politycznejChoć premier Donald Tusk ogłosił sukces – Komisja Europejska zatwierdziła schemat finansowania polskiej elektrowni jądrowej – rozmowa z Piotrem Naimskim pokazuje, jak długa i trudna droga dzieli ten projekt od realnej budowy. Były pełnomocnik rządu ds. strategicznej infrastruktury energetycznej przyjmuje informację z ulgą, ale bez triumfalizmu. Jak mówi, to ważny moment, choć w normalnym państwie taki krok nie powinien być przedstawiany jako dyplomatyczne zwycięstwo.Zrzymamy się wszyscy, kiedy trzeba Unię Europejską prosić o zgodę na wydanie naszych własnych polskich pieniędzy– komentuje. Dodaje jednak, że w warunkach, w których funkcjonuje europejski system pomocy publicznej, taka zgoda była niezbędna, aby ustawa przeznaczająca 60 miliardów złotych na polski wkład kapitałowy weszła w życie.Dopiero teraz, podkreśla, możliwe są realne rozmowy z instytucjami finansującymi inwestycję. A to właśnie finansowanie, rozłożone na 40 lat, zdecyduje o losie projektu.Naimski zwraca uwagę, że kluczowe decyzje nie kończą się w Brukseli. One muszą teraz zapaść w Warszawie. Za elektrownię odpowiada spółka Polskie Elektrownie Jądrowe, pełnomocnik rządu ds. infrastruktury energetycznej oraz sam rząd. Problem polega na tym, że – zdaniem Naimskiego – obecny model zarządzania projektem nie zapewnia ani sprawności, ani odpowiedzialności.Pełnomocnik powinien działać na poziomie Kancelarii Premiera. Z ministerstwa nie koordynuje się inwestycji tej skali– mówi. Przypomina przy tym własne doświadczenie: to właśnie umocowanie jego urzędu przy KPRM umożliwiło finalizację Baltic Pipe, unikając politycznych i resortowych przestojów. Słowa Naimskiego są tym mocniejsze, że dotyczą projektu atomowego, o którym w całej rozmowie mówi jako o przedsięwzięciu na dekady, nie na jedną kadencję.2036 – termin realny, ale już przesuniętyWedług obowiązującego harmonogramu pierwszy reaktor ma zostać uruchomiony w 2036 roku. Naimski nie uważa tej daty za nierealną, ale zwraca uwagę na istotny polityczny fakt:„Rząd Tuska już opóźnił tę inwestycję o dwa lata. Ten reaktor miał być oddawany wcześniej”.To opóźnienie, dodaje, wynika z braku decyzyjności i niewystarczającej dynamiki działań po stronie państwowego inwestora. Jeśli spółka PEJ nie zacznie w trybie pilnym wzmacniać kompetencji i struktury, przestój stanie się nieuchronny. Najbardziej obrazowy fragment pada, gdy mówi o relacjach z partnerami amerykańskimi.Jeżeli nie będziemy partnerem, oni to zrobią po swojemu, a polski inwestor będzie traktowany przedmiotowo– ocenia.To jasny sygnał: Polska, by mieć realny wpływ na projekt, musi zbudować własny zespół ekspertów i inżynierów, a nie jedynie nadzorować inwestycję „na papierze”.Przyszła luka mocy: węgiel czy gaz?Zanim powstanie elektrownia atomowa, Polska musi zmierzyć się z jeszcze jednym, pilnym wyzwaniem – niedoborem mocy w systemie w drugiej połowie lat 20. i na początku 30.W tym fragmencie rozmowa zmienia ton, stając się niemal alarmistyczna. Naimski wylicza, że stare elektrownie węglowe będą stopniowo wyłączane, a Polska będzie potrzebowała 4–6 gigawatów nowych mocy, co oznacza budowę kilku nowych bloków energetycznych. Tu pada propozycja.Te elektrownie powinny być węglowe. Węgiel z Bogdanki jest dobry i można go ekonomicznie wydobywać– zaznacza.Dlaczego nie gaz? Bo – jak mówi – zwiększanie jego importu ponad miarę jest ryzykowne i kosztowne, nawet jeśli infrastruktura gazowa jest dziś stabilna. Elektrownie węglowe, jego zdaniem, powinny powstawać w miejscach istniejących instalacji – tam, gdzie pozwolenia i infrastruktura już są. Problem polega na czymś innym: taki ruch wymagałby od Polski jednoznacznej decyzji wobec UE.To wszystko da się zrobić, jeżeli Polska okaże realne nieposłuszeństwo wobec decyzji Komisji Europejskiej dotyczących zielonego ładu i ETS-u– zaznacza Naimski. Od razu dodaje, że nie chodzi o żaden polexit, ale o konsekwentną walkę o własne interesy w ramach Unii.Możliwości, które Polska musi wykorzystaćW końcowej części rozmowy Naimski odnosi się do nowej strategii bezpieczeństwa Stanów Zjednoczonych, dostrzegając w niej szansę dla regionu.Ta strategia otwiera duże możliwości dla Polski. Oby rząd wspierany przez prezydenta Nawrockiego potrafił je wykorzystać– mówi.To zdanie domyka całą diagnozę: zgoda Brukseli to dopiero pierwszy krok. Teraz potrzebne są wiedza, kadry, polityczna zgoda i odwaga, by prowadzić inwestycję bez zbędnych opóźnień./fa

Analytička Czech News Center Lenka Zlámalová v Press klubu hodnotila povolební vývoj, eleganci prezidenta v jednání a divila se, že má Filip Turek tolik pozornosti. Podle ní byly tanečky kolem rozpočtu trapné. Andrej Babiš nyní musí střet zájmů do věrohodného stavu.See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 41 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pro mě je důležité zároveň žít, aby bylo pak o čem zpívat,“ říká zpěvák, skladatel a frontman kapely Bert & Friends Albert Romanutti, když popisuje, proč si ve třiceti chtěl dát „mentální celoroční prázdniny“. Chtěl strávit rok u českého moře, o kterém zpívá na stejnojmenné desce, kterou loni vydal. Přestože říká, že nakonec volno skoro neměl, do studia přišel v bílých kraťasech, s čelenkou a vyprávěl o tom, proč začal hrát tenis, jak mu nejde podání a proč potřebuje i v životě hledat „poloplnou lahev“. Otevřeně přiznává, že hudba je pro něj odraz duše, ale že někdy musí dát vlastní svět stranou - třeba když skládal pro StarDance, kde poprvé vytvářel hudbu pro tanečníky. A s dětskou radostí popisuje moment, kdy poprvé slyšel svou hudbu v O2 areně a „smál se, jaká je to haluz“. Mluví o tom, jak si jako třináctiletý kluk poprvé uvědomil, že se chce hudbou živit, o učiteli, který ho vedl k tomu hledat v hudbě „diamanty“, o Příbrami jako českém Twin Peaks a o tom, že splněné sny můžou bolet - třeba když se kvůli koncertu ve Foru Karlín dostal do mínusu, protože prostě chtěl, aby to stálo za to. “Vážím si toho, ale nechápu, čím to je, že ti lidi vůbec přijdou,“ říká překvapivě, když řeší úspěch Bert & Friends. Vzápětí ale dodává, že víra je v hudbě všechno: „Byly časy, kdy přišel na koncert jeden člověk. To byla přesilovka.“ Popisuje také, proč si udělal kapitánský průkaz, pořídil si lyže, ale i proč vnímá své budoucí plány jako „indiána, kterého nesmí vyfotit“. Jaké bylo skládat hudbu pro StarDance i pro seriál? Kde je hranice mezi spontánností a disciplínou, bez které hudba nevznikne? A může mít člověk vůbec plán, když sám říká, že budoucnost je vždycky trochu černá díra? Poslechněte si celý rozhovor.

Dnes k nám zavítala ikona televizních novin a Novy Lucie Borhyová. Probrali jsme začátky a jak se k moderování dostala, jak si sedla s Rayem, jak probíhal její první moderátorský den, jak je náročné sladit osobní život s profesním, jaký největší trapas se jí stal během moderování, rozesmálo ji něco tak moc, že nemohla číst zprávy, dostala nabídku od konkurence, o mladých a televizi.

Obtížnost povolebních jednání vyvolává otázku, co vedlo k letošním volebním výsledkům, proč volby dopadly tak, jak dopadly. Byly naše volební motivace realistické? A platí to i teď, nějakou dobu po volbách? Prospělo by naší zemi, kdyby vláda skutečně naplnila všechno, co od ní očekáváme? O roli vlády a místních zastupitelstev uvažuje i tento podcast.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Bůh miluje vás všechny a zlo nezvítězí.“ Tak zněla jedna z prvních vět Roberta Francise Prevosta v roli 267. pontifika. Jak se papeži Lvu XIV. daří naplňovat svá slova? Co přinesly první měsíce jeho působení v čele římskokatolické církve? V čem navazuje na svého předchůdce Františka a kde se naopak vydává vlastní cestou? S Tomášem Petráčkem a Michaelem Martinkem připravil Matěj Senft.

Vyhrocené emoce doprovázely volby v roce 2006. Ve vývoji politického marketingu v Česku přitom znamenají důležitý milník. Co nového radili stranám profesionálové ze zahraničí? Proč se objevily negativní kampaně? A jak volební stratégové rozdělují obyvatelstvo do skupin a jak na tyto skupiny cílí?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

V Berouně si letos připomínají 250. výročí od narození děkana Josefa Antonína Seydla (1775 – 1837). Je známý hlavně jako historik, národní buditel a berounský kronikář. Podporoval vznik Vlasteneckého, dnes Národního muzea. Jen málokdo ale ví, že k jeho velkým koníčkům patřila také hudba.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

Karolína Kilhofová a Denisa Zmeškalová neboli Carol a Deny si říkají Holky cestovatelky. Projely společně několik kontinentů. Byly například v USA, Salvadoru, Brazílii, Bruneji i Japonsku. Polovinu roku cestují, druhou polovinu přednášejí, pracují a vydělávají si na další cestu.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karolína Kilhofová a Denisa Zmeškalová neboli Carol a Deny si říkají Holky cestovatelky. Projely společně několik kontinentů. Byly například v USA, Salvadoru, Brazílii, Bruneji i Japonsku. Polovinu roku cestují, druhou polovinu přednášejí, pracují a vydělávají si na další cestu.

Měly to být první demokratické volby v poválečném Československu. Bohužel možnosti hlasování byly omezené. Voleb se v roce 1946 mohly zúčastnit pouze strany Národní fronty, nepočítalo se se vznikem opozice a hlasovat mohli převážně jen Češi a Slováci. Zcela zlikvidována byla pravicová část politického spektra. V Historii Plus rozebírají volby, na které Češi a Slováci čekali 11 let, historici Jaroslav Rokoský a Marek Syrný. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2022.)

Herec Ondřej Pavelka nedávno oslavil životní jubileum, bilancování ale příliš neholduje. „Raději žiju přítomností,“ prozradil Adéle Gondíkové v Blízkých setkáních. Řeší podle něj muži svůj věk podobně jako ženy? Byly mu jeho modré oči někdy na obtíž? A v čem je specifické natáčení na horách?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herec Ondřej Pavelka nedávno oslavil životní jubileum, bilancování ale příliš neholduje. „Raději žiju přítomností,“ prozradil Adéle Gondíkové v Blízkých setkáních. Řeší podle něj muži svůj věk podobně jako ženy? Byly mu jeho modré oči někdy na obtíž? A v čem je specifické natáčení na horách?

Kdyby byly volby volby do Sněmovny ovlivněné jiným státem, stoprocentně bychom to poznali, ujišťuje pro Český rozhlas Plus Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy. „Na letošních volbách bylo pozoruhodné, že proběhly velice férově. Čekal jsem vměšování ze strany Ruska v podobě stovek falešných webových stránek šířených tisícovkami účtů a tak dále. Nic z toho jsme nezažili,“ říká datový analytik s tím, že šlo o jedny z nejklidnějších voleb.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve středu 17. září zaplnilo indický tisk a televize jedno jediné téma. Nebyla to roztržka se Spojenými státy ohledně cel a víz nebo nějaký nový korupční skandál. Byly to 75. narozeniny premiéra Naréndry Módího. Vedle vypočítávání Módího úspěchů a celostránkových gratulací od významných podniků i jednotlivců už ten den nezbylo v indických novinách místo prakticky na nic jiného.

Bydlení a jeho nedostupnost bylo v socialismu stejně problematické jako dnes, okolnosti byly ale jiné. Symbolem bydlení se stala panelová sídliště, kterými se stát pokoušel řešit bytovou krizi. Proč byl vlastně bytů nedostatek? Vždyť během 2. světové války nebyl bytový fond nijak zvlášť zasažený, navíc bylo z republiky „odsunuto“ kolem tří milionů obyvatel.

Bydlení a jeho nedostupnost bylo v socialismu stejně problematické jako dnes, okolnosti byly ale jiné. Symbolem bydlení se stala panelová sídliště, kterými se stát pokoušel řešit bytovou krizi. Proč byl vlastně bytů nedostatek? Vždyť během 2. světové války nebyl bytový fond nijak zvlášť zasažený, navíc bylo z republiky „odsunuto“ kolem tří milionů obyvatel.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vypadaly kampaně, když noviny ještě neuměly ani tisknout fotky? A která politická strana vytáhla do kampaně mrtvého předsedu? A proč vlastně dělat kampaň, když se k volbám muselo povinně? Byly kampaně minulosti v něčem vůbec lepší než ty současné? A nebyly nejlepší nakonec až v těch devadesátkách?

KEITA missnul váhu o 1,3 kg a bylo zle - zápas je OUT a PITBULL si vesele bere svých 100 %

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

Slovenská strela je unikátní železniční motorový vůz, který vyrobila Tatra Kopřivnice, a do provozu byl dán v roce 1936. Byly vyrobeny jen dva kusy. Svým aerodynamickým tvarem, technickým řešením a vybavením předběhly dobu o celá desetiletí.

„Vrak je zahalen v mlze. Sediment, který přináší řeky, dělá pod vodou takovou tajemnou oponu, a z té najednou vystoupí příď lodě, která tam už odpočívá více než 70 let,“ líčí objevení vraku lodě Firenze při expedici v Albánii potápeč Zdeněk Partyngl. Spolu s námořním historikem Borisem Golem je součástí skupiny Czech Diving Team, která dokumentuje potopené lodě spojené s československou a rakousko-uherskou historií. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vrak je zahalen v mlze. Sediment, který přináší řeky, dělá pod vodou takovou tajemnou oponu, a z té najednou vystoupí příď lodě, která tam už odpočívá více než 70 let,“ líčí objevení vraku lodě Firenze při expedici v Albánii potápeč Zdeněk Partyngl. Spolu s námořním historikem Borisem Golem je součástí skupiny Czech Diving Team, která dokumentuje potopené lodě spojené s československou a rakousko-uherskou historií. Poslechněte si rozhovor.

Mobilní telefony, sociální sítě i výslechy – imigrační kontroly ve Spojených státech umí být tvrdé. A není tomu tak až s příchodem Donalda Trumpa. Čeští hudebníci, novináři i politik potvrzují, že nepříjemná překvapení zažívali i s předcházejícími administrativami.

Teherán může obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Izraelské a americké údery podle něj nedokázaly zničit vše, a je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. „Vojenský zásah byla chyba. Írán měl obrovskou touhu vyjednat smlouvu,“ říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. „Bez něj by hrozba vypadala jako papírový tygr a na Írán by nefungovala,“ oponuje bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.

Jakou roli při převodu miliardového daru ministerstvu spravedlnosti sehrál soudní znalec? A není podivné, že byl jako znalec placen advokátem Tomáše Jiřikovského? „V mém oboru je to poměrně běžné, protože znalec funguje jako objektivní článek řetězce, kdy se smluvní strany na něčem dohodnou,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu znalec v oboru kybernetika a výpočetní technika Jiří Berger, jehož jméno je spojováno s takzvanou bitcoinovou aférou.