Podcasts about starom

Orwell napsal, že „kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá také minulost.“ V posledních týdnech jsme byli svědky toho, jak si někteří politici vytahují z historie symboly a události, aby jimi zdůvodnili své politické kroky.Minulý týden na pražském náměstí Republiky a nedalekém Staroměstském náměstí demonstrovaly proruské politické strany. První z nich měla podtitul demonstrace „Za urovnání vztahů s Ruskou federací.“ Na demonstraci mluvil také bývalý politik z devadesátých let Miroslav Sládek. Na jeho příběhu je možné popsat, jak se posunula politika. Tento zakladatel českého populismu byl vždy primárně protiněmecký, stejně jako většina radikálních stran z okraje společnosti. Dnes vidí hlavní zlo v Evropské unii a naopak vyzdvihuje dobré vztahy s Ruskem.Ještě výraznější posun se odehrál na Slovensku. Svou cestou na oslavy výročí konce války v Moskvě premiér Fico jen zvýraznil svou proruskou politiku, která je raritní v celé Evropě. Slučuje v sobě fašistické a komunistické tradice a směřuje slovenskou zahraniční politiku na Východ.Fico nikdy nedělal konzistentní zahraniční politiku, ta vždycky byla jen odleskem politiky vnitřní, které všechno přizpůsoboval. Z jeho kroků lze vyčíst, že počítá s předčasnými volbami a svou obhajobou ruských zájmů chce na svou stranu přitáhnout voliče ze Slovenské národní strany a Republiky. Celé Slovensko tím však vtahuje do izolace.

Češi se po únoru masově hlásili do komunistické strany, až sama KSČ začala příliv nových členů omezovatČeská společnost zůstala po Únoru 48 stejně ochromená, jako byla po Mnichovu 38. Takzvaně demokratičtí politici - včetně prezidenta Beneše - se už dál na nic nezmohli, Jan Masaryk šel dokonce, až do svého tragického konce, komunistům spíše na ruku,. Nemalá část demokratických politiků utekla za hranice, často s požehnáním komunistů, kteří byli rádi, že se jich zbavili.Protesty veřejnosti byly spíše symbolické, podobně jako tomu bylo za okupace. V druhé polovině června 1948 proběhal Všesokolský slet. Hesla Sokolů byla probenešovská a když 27. června pochovalo asi 85 tisíc Sokolů okolo tribuny na Staroměstském náměstí, odvraceli hlavu od Klementa Gottwalda na tribuně nebo hleděli do země. Někteří Sokolové provolávali hesla o Edvardu Benešovi. Bylo to poslední masové protikomunistické vystoupení.Ostatní Češi se mezitím hrnuli do KSČ. Před únorovým převratem měla komunistická strana asi 1,5 milionů členů, koncem roku 1948 už 2,3 milionu. 26 % obyvatelstva českých zemí a 22 % na Slovensku bylo na konci prosince 1948 členy KSČ. Tomuto spontánnímu přílivu členů se komunistická strana od podzimu 48 začala dokonce bránit.Příběh o české společnosti unesené na východ Sověty je tedy jen mýtus. Ostatně sám autor mýtu o únosu střední Evropy Milan Kundera aktivně pomáhal komunistům ji unést do sovětské náruče.-

Veřejnost si může prohlédnout osmdesátikilovou kopii zvonu, který visel ve věži Staroměstské radnice. Na konci 2. světové války v roce 1945 byl zničen požárem a střelou větší ráže. Na výstavě uslyší i jeho zvuk.

Spojení souboru 46 fragmentů zvonu Břevnovského kláštera, během 1. i 2. sv. války jednoho z nejstarších zvonů a 3D skeneru ukázalo, že poslední chvíle zvonu, který sloužil k odbíjení věžních hodin v horní části věže Staroměstské radnice, byly jiné, než se dosud předpokládalo. Údajně se zvon částečně roztavil a zřítil 8. května 1945 při požáru Staroměstské radnice. Díky moderním technologiím jsou ale nyní historici na nohou, je totiž možné, že se zvon zřítil na základě jiných faktů, o kterých si povímě v dnešním Ponte reports. A nejen o nich.

ODS a Piráti se na pražském magistrátu navzájem pomlouvají zcela veřejně a natolik bez zábran, že je těžké pochopit, jak vůbec mohou společně sedět v radě a už dva roky vládnout hlavnímu městu. Výsledek pociťuje každý obyvatel hlavního města. Praha zamrzla. Bohaté město sice má na svých účtech rekordních 140 miliard korun, ale obří úspory nemá do čeho investovat. Stojí velké dopravní stavby jako třeba druhá část metra D - kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu. Zaseknutá je také slibovaná dostavba vnitřního městského okruhu, takzvaná Blanka II. Nestaví se ani byty, z nichž se stal v Praze nedostupný luxus. O reformě parkovacích zón nebo stavbě nových P+R parkovišť pro dojíždějící se jen mluví. Aby problémů nebylo málo, na schůzi zastupitelstva demonstrují popeláři z  Pražských služeb. Hrozí, že půjdou do stávky a přestanou vyvážet odpadky.Důvody, proč paralyzovaná Praha přešlapuje na místě, rozebírá aktuální epizoda podcastu Vlevo dole. Hlavní příčinou jsou ústřední postavy - primátor Bohuslav Svoboda z ODS a jeho první náměstek, šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Neshodnou se dokonce ani na tom, která firma a za kolik má vyvážet pražské odpadky.„První si potrpí na ceremonie, druhý je tak suverénní, že pro cokoliv těžko hledá spojence. Dohromady šílené kombo. Nedůvěřují si oni dva a především ani jejich strany, jejichž pražští zastupitelé se ani nesnaží skrývat, jak moc sebou navzájem pohrdají,“ říká v podcastu reportér Václav Dolejší.Kvůli „ideologickým“ sporům stojí i malé projekty jako třeba rozšíření tramvajového ostrůvku na Staroměstské nebo lávka pro pěší a cyklisty v Braníku.„Situace je o to komplikovanější, že ani jeden z nich nemá stoprocentní podporu ani ve své vlastní straně. Pražská ODS by byla nejraději, aby jedenaosmdesátiletý Svoboda odstoupil a předal funkci někomu mladšímu a energičtějšímu. No a Hřib zase má v Praze natolik rozhádané Piráty, že dokonce jeho vlastní lidé nepodporují jeho projekty,“ vysvětluje reportérka Lucie Stuchlíková.Chtělo by se zařvat: Pískej konec! Ale zdá se, že pražská radniční sestava - koalice Spolu plus Piráti za přihlížení Starostů - je připravena společně trpět až do konce volebního období. Jakékoliv jiné uspořádání, třeba s účasti opozičního hnutí ANO, není v Praze už jen čistě početně možné. Cítí se primátor Bohuslav Svoboda jako stařec? Má jeho náměstek Hřib rád popeláře? A kde návštěvník dostane stravenku na svačinku i oběd? Poslechněte si reportáž Vlevo dole z pražského magistrátu!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

K poslednímu rozhovoru před svou cestou stopem na Expo 2025 do japonské Ósaky si Tomáš Poláček pozval fotografa Zdeňka Thomu, který je žijící legendou českého autostopu. Tomuto stylu cestování se začal věnovat v létě 1953 a svou nejdelší expedici podnikl roku 1970. Bylo mu třicet jedna let a se třemi kamarády stopoval právě do Ósaky, kde se tehdy konalo Expo poprvé.Chlapci sice rozeslali balíky se zásobami na československé ambasády, které potom navštěvovali, ale i tak měli 8. února 1970 na Staroměstském náměstí každý více než třicetikilový batoh. Rozpočet byl daný: dva dolary na den. Ale pozor – dolar byl tehdy mnohem silnější než dnes, takže to po celé Asii, s výjimkou Japonska, stačilo na skromné, ale celkem pohodlné živobytí.Odjížděli v době, kdy se ještě daly opatrně hájit Dubčekovy myšlenky o socialismu s lidskou tváří – však také prvním důležitým cílem expedice byla Ankara, kam normalizátoři odklidili Alexandra Dubčeka na místo velvyslance: „Se zájmem si ty naše batohy potěžkával, hodně se ptal, fandil…“V afghánském Herátu se pak mládenci zkouřili hašišem, ale skutečné stopařské osvícení nastalo až v Indii: „Vzpomínám, jak jsme šli nějakým velkým městem a já byl navzdory vedru nadšenej. Nezajímalo mě, že tam je špína a chaos,“ zasní se Thoma. „Najednou jsem cítil zvláštní sounáležitost s lidmi kolem. Jako bych dostával signály, že jsem se doteď spíš flákal ve svém komfortním prostředí a že to musím změnit. Asie mě okouzlila.“V srpnu dopluli na palubě polské nákladní lodi z Malajsie do Jokohamy a po pár týdnech si znovu vyzkoušeli stop. „Japonci tehdy často nechápali, o co nám jde, ale zastavovali, protože chtěli pomáhat: Odvezeme vás aspoň na nádraží! Když zjistili, že jsme z Československa, vesměs se chytali a s radostí opakovali tři pojmy: Čáslavská, broušené sklo, Antonín Dvořák. Třeba toho Dvořáka znal každý šofér náklaďáku!“Poslední úsek šli pěšky z posvátného města Ise do Ósaky podél rýžových polí a 23. srpna 1970 slavně dorazili na Světovou výstavu.O pětapadesát let později chce moderátor podcastu Tomáš Poláček zvládnout podobnou trasu za dva měsíce, aby koncem května doma stihl závěr fotbalové sezóny.

V prvním textu o covidu jsem v lednu 2020 napsal, že nejspíš zasáhne Asii a že v Evropě a Severní Americe to bude jen pár případů. Nebo že to bude celosvětová katastrofa, vzpomíná biochemik Jan KonvalinkaNadcházející živá vystoupení:25.2.2025 - 19:00 - Jiráskovo gymnázium Náchod  ➡️ https://tinyurl.com/3mune7n725.3.2025 - 19:00 - České Budějovice, Biograf Kotva ➡️ https://tinyurl.com/32kc67t7Jsme také na síti X a InstagramuPřijďte v neděli 23.2.2025 v 15:00 na Staroměstské nám. v Praze na shromáždění Společně za UkrajinuDěkujeme za podporu https://pantershop.cz, výhradnímu dovozci profesionální a zvukové techniky Sennheiser a Neumann pro Českou republiku a Slovensko.

Co se přesně děje u našich východních sousedů a jak to může dopadnout? Odpovídá společná česko-slovenská podcastová sestava Dobrovský&Šídlo a Bárdy&Káčer. Poslechněte si záznam živého vystoupení z Rock Café v Praze ze soboty 2.1.2025Nadcházející živá vystoupení:25.2.2025 - 19:00 - Jiráskovo gymnázium Náchod  ➡️ https://tinyurl.com/3mune7n725.3.2025 - 19:00 - České Budějovice, Biograf Kotva ➡️ https://tinyurl.com/32kc67t7Podcast Bárdy & Káčer najdete ve všech podcastových aplikacích a také na Aktuality.skJsme také na na síti X a InstagramuPřijďte v neděli 23.2.2025 v 15:00 na Staroměstské nám. v Praze na shromáždění Společně za UkrajinuDěkujeme za podporu https://pantershop.cz, výhradnímu dovozci profesionální a zvukové techniky Sennheiser a Neumann pro Českou republiku a Slovensko.

Petra Pavla čeká třetí rok ve funkci. Zcela jistě to bude ten nejtěžšíPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský&Šídlo z La Fabriky v Praze ze středy 29.1.2024Nadcházející živá vystoupení:1.2.2024 - 18:00 - Rock Café Praha - Bárdy & Káčer & Dobrovský & Šídlo - vyprodáno25.2.2024 - 19:00 - Jiráskovo gymnázium Náchod  ➡️ https://tinyurl.com/3mune7n7MerchDobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národaMůžu to doříct…? - kniha - e-shop Paměti národaJsme také na na síti X a Instagramu23.2.2025 - 15:00 - Staroměstské nám. v Praze - Společně za UkrajinuDěkujeme za podporu PANTERSHOP, výhradnímu dovozci profesionální a zvukové techniky Sennheiser a Neumann pro Českou republiku a Slovensko.

S šéfredaktorem Erikem Taberym o 35 letech časopisu, který některé z nás vychovávalNadcházející živá vystoupení:29.1.2024 - 19:00 - La Fabrika Praha - vyprodáno1.2.2024 - 18:00 - Rock Café Praha - Bárdy & Káčer & Dobrovský & Šídlo - vyprodáno25.2.2024 - 19:00 - Jiráskovo gymnázium Náchod  ➡️ https://tinyurl.com/3mune7n7MerchDobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národaMůžu to doříct…? - kniha - e-shop Paměti národaJsme také na na síti X a Instagramu23.2.2025 - 15:00 - Staroměstské nám. v Praze - Společně za UkrajinuDěkujeme za podporu PANTERSHOP, výhradnímu dovozci profesionální a zvukové techniky Sennheiser a Neumann pro Českou republiku a Slovensko.

Náměstí před libereckou radnicí, dnes Dr. Edvarda Beneše, v dobách staré radnice neslo název Staroměstské.

Už o niekoľko dní sa v Katolíckej cirkvi začne sláviť jubilejný rok. V tejto časti Vám ponúkam niektoré postrehy k dôležitosti jeho slávenia. Prajem Vám príjemné počúvanie. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Dřevorubci v Krompachu na Českolipsku v sobotu 23. listopadu pokáceli strom, který v adventu odzdobí pražské Staroměstské náměstí. Dvaadvacetimetrový smrk ztepilý rostl na soukromé zahradě. Na jeho kácení a převozu pracovalo zhruba padesát lidí.

Dřevorubci v Krompachu na Českolipsku v sobotu 23. listopadu pokáceli strom, který v adventu odzdobí pražské Staroměstské náměstí. Dvaadvacetimetrový smrk ztepilý rostl na soukromé zahradě. Na jeho kácení a převozu pracovalo zhruba padesát lidí.

Lukrativní prostory na Staroměstském nebo Václavském náměstí dostanou nové nájemce. Nájemné nově vyšplhá i na stovky tisíc korun. Do městské kasy za letošek tak přiteče o 55 milionů korun víc než loni.Palác Adria, Platýz na Národní třídě, objekt TeTa v Jungmannově ulici, Sovovy mlýny či Kasárna Karlín anebo Aquacentrum Šutka. Zhruba padesátku objektů spravuje a pronajímá městská společnost Trade Centre Praha (TCP).Nájemné na řadě míst, kde dennodenně projdou davy turistů, ale bylo historicky nízké. Městská společnost Trade Centre Praha se to postupně snaží změnit. „Některé smlouvy byly pouze indexovány a my jsme se rozhodli je neprodloužit a přesoutěžit. Soutěže jsme medializovali, a tím jsme byli schopní přitáhnout větší pozornost a navýšit nájemné,“ říká v pořadu Agenda Marta Pražáková, místopředsedkyně představenstva Trade Centre Praha.Zatímco loni společnost TCP vybrala na nájmech celkem 372 milionů, letos to bude 427 milionů korun.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Být příslušníkem nějakého národa samozřejmě znamená dělit lidi na my a oni. Pokud si položíme otázku, kdo jsou v našem případě ti „oni“, zjistíme, že to jsou na prvním místě Němci. Naše národní identita se prostě vytvářela na vztahu k Němcům a dodnes se na postoji k Němcům ve významné míře znovu a znovu utvrzuje. Zejména pro populistické politiky představují Němci vhodného strašáka, kterého je možné vytáhnout, když je třeba vyburcovat národ, jako to třeba předvedl Miloš Zeman v souboji o prezidentský úřad s Karlem Schwarzenbergem. Toto vymezování se vůči Němcům, má samozřejmě své historické kořeny. „Území, obývané Němci, je území naše a naším i zůstane. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova. Tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté.“ Tak hovořil Tomáš Garrigue Masaryk ve svém Poselství Národnímu shromáždění 22. prosince 1918. Masaryk samozřejmě musel vědět, že to není pravda, ale v tu chvíli bylo důležitější pozvednout národní prapor. Němci přišli do prostoru, který dnes obýváme, na pozvání tehdejších panovníků, ale i šlechticů nebo církve. Až do 13. století zde dominovalo slovanské osídlení, ovšem soustředilo se většinou pouze podél velkých řek. V příchodu Němců viděli zdejší elity ekonomický přínos. Němci vystupují v mnoha příbězích z našich dějin. Jedním z nejdůležitějších je třeba legenda o sv. Václavovi. Ten bývá pokládán za příklad podrobení se Němcům, někdy bývá dokonce označován za příklad kolaborace s Němci, jak se kdysi vyjádřil Miloš Zeman v českém parlamentu. Pro křesťany je to mučedník, od 19. století zároveň i národní patron. Dnes oceňujeme jeho roli při šíření křesťanství, které nás v té době zařadilo do západní civilizace. Navíc křesťanství jako státní náboženství umožnilo Přemyslovcům sjednotit Čechy. Ovšem skutečným zakladatelem státního útvaru byl spíše než Václav jeho bratr Boleslav. Svatý Václav byl později zdiskreditován za okupace, kdy byl Němci a českými kolaboranty účelově využit jako příklad údajného pragmatického politika, který pochopil, že je třeba se přidat k Říši. Etnickou odlišnost mezi Čech a Němci si uvědomovali lidé už ve středověku, o čemž svědčí jak Dalimilova, tak Kosmova kronika, ale dělení tehdejší společnosti podle stavu nebo podle víry bylo silnější než to nacionální. Český rytíř měl daleko blíže k německému rytíři než k českému sedlákovi, čeští protestanté měli zase blíže k německým protestantům než k českým katolíkům. Ani v bitvě na Bílé hoře nešlo o boj českých stavů proti německým, ale společný boj stavů proti panovníkovi, který chtěl zavádět absolutismus. Mezi tzv. českými pány, popravenými po Bílého hoře na Staroměstském náměstí, byla asi třetina Němců. Vše se dost změnilo v 2. polovině 19. století, kdy české obrození dostalo politický program. Tím začaly česko-německé spory gradovat. Eskalace nacionálních sporů pokračovala za první republiky a měla více příčin. Důležité byly ekonomické otázky. Hospodářská krize postihla více sudetské Němce, česká politika pod vedením agrární strany hájila zájmy hlavně českých sedláků, bída a nezaměstnanost vedla k radikalizaci antisystémových stran. Emanuel Rádl již koncem 20. let kritizoval politiku vůči Němcům a tvrdil, že pokud se nepodaří zformulovat politický národ, stát nepřežije. Bohužel měl pravdu, ale je otázkou, zda to v tak krátké době bylo realizovatelné. Po válce jsme – slovy prezidenta Beneše – německý problém vylikvidovali odsunem. K tomu se v podcastu ještě vrátíme. Vzápětí jsme se – možná i ze strachu z německé odplaty –uchýlili pod křídla Sovětského svazu. Ale náš komplex vůči Němcům jsme tím nevyřešili. Je jasné, že k formování sebe samého se potřebujeme se od někoho odlišit. Bez Němců bychom určitě nebyli tam, kde jsme, přesně ve smyslu Palackého slov o vzájemném stýkání a potýkání. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz A tvůrce můžete podpořit i na https://www.forendors.cz/rakosnikvavra

Rott dodá vše! Tímto sloganem lákal ve 30. letech minulého století Vladimír Jiří Rott do svého obchodního domu nedaleko Staroměstského tisíce davy zákazníků. Pod jednou střechou nabízel zhruba sedmdesát tisíc druhů zboží. Denně se v jeho obchodním domě v centru Prahy prodalo zboží, které by zaplnilo sedm železničních vagónů. Potřebujete kolečko do hodinek? Máme. Slečna se bude vdávat a potřebuje výbavu? Není problém, jen račte. Úspěch firmy ale rozhodně nebyl zadarmo.

Rott dodá vše! Tímto sloganem lákal ve 30. letech minulého století Vladimír Jiří Rott do svého obchodního domu nedaleko Staroměstského tisíce davy zákazníků. Pod jednou střechou nabízel zhruba sedmdesát tisíc druhů zboží. Denně se v jeho obchodním domě v centru Prahy prodalo zboží, které by zaplnilo sedm železničních vagónů. Potřebujete kolečko do hodinek? Máme. Slečna se bude vdávat a potřebuje výbavu? Není problém, jen račte. Úspěch firmy ale rozhodně nebyl zadarmo.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Centrum Prahy je protkané průchody a pasážemi, díky nimž je možné zkrátit si cestu, ale také se ocitnout v zajímavých zákoutích. My se vydáme ze Staroměstského náměstí přes Ungelt, původně opevněný kupecký dvůr pocházející patrně už z 11. století, pak pasáží Menhartovského paláce, pasáží Paláce Broadway a pasáží České národní banky až na Senovážné náměstí. Naše procházka bude přehlídkou zajímavé architektury, historie a umění.

Centrum Prahy je protkané průchody a pasážemi, díky nimž je možné zkrátit si cestu, ale také se ocitnout v zajímavých zákoutích. My se vydáme ze Staroměstského náměstí přes Ungelt, původně opevněný kupecký dvůr pocházející patrně už z 11. století, pak pasáží Menhartovského paláce, pasáží Paláce Broadway a pasáží České národní banky až na Senovážné náměstí. Naše procházka bude přehlídkou zajímavé architektury, historie a umění.

Centrum Prahy je protkané průchody a pasážemi, díky nimž je možné zkrátit si cestu, ale také se ocitnout v zajímavých zákoutích. My se vydáme ze Staroměstského náměstí přes Ungelt, původně opevněný kupecký dvůr pocházející patrně už z 11. století, pak pasáží Menhartovského paláce, pasáží Paláce Broadway a pasáží České národní banky až na Senovážné náměstí. Naše procházka bude přehlídkou zajímavé architektury, historie a umění.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Centrum Prahy je protkané průchody a pasážemi, díky nimž je možné zkrátit si cestu, ale také se ocitnout v zajímavých zákoutích. My se vydáme ze Staroměstského náměstí přes Ungelt, původně opevněný kupecký dvůr pocházející patrně už z 11. století, pak pasáží Menhartovského paláce, pasáží Paláce Broadway a pasáží České národní banky až na Senovážné náměstí. Naše procházka bude přehlídkou zajímavé architektury, historie a umění.

Centrum Prahy je protkané průchody a pasážemi, díky nimž je možné zkrátit si cestu, ale také se ocitnout v zajímavých zákoutích. My se vydáme ze Staroměstského náměstí přes Ungelt, původně opevněný kupecký dvůr pocházející patrně už z 11. století, pak pasáží Menhartovského paláce, pasáží Paláce Broadway a pasáží České národní banky až na Senovážné náměstí. Naše procházka bude přehlídkou zajímavé architektury, historie a umění.

Centrum Prahy je protkané průchody a pasážemi, díky nimž je možné zkrátit si cestu, ale také se ocitnout v zajímavých zákoutích. My se vydáme ze Staroměstského náměstí přes Ungelt, původně opevněný kupecký dvůr pocházející patrně už z 11. století, pak pasáží Menhartovského paláce, pasáží Paláce Broadway a pasáží České národní banky až na Senovážné náměstí. Naše procházka bude přehlídkou zajímavé architektury, historie a umění.

Centrum Prahy je protkané průchody a pasážemi, díky nimž je možné zkrátit si cestu, ale také se ocitnout v zajímavých zákoutích. My se vydáme ze Staroměstského náměstí přes Ungelt, původně opevněný kupecký dvůr pocházející patrně už z 11. století, pak pasáží Menhartovského paláce, pasáží Paláce Broadway a pasáží České národní banky až na Senovážné náměstí. Naše procházka bude přehlídkou zajímavé architektury, historie a umění.

Centrum Prahy je protkané průchody a pasážemi, díky nimž je možné zkrátit si cestu, ale také se ocitnout v zajímavých zákoutích. My se vydáme ze Staroměstského náměstí přes Ungelt, původně opevněný kupecký dvůr pocházející patrně už z 11. století, pak pasáží Menhartovského paláce, pasáží Paláce Broadway a pasáží České národní banky až na Senovážné náměstí. Naše procházka bude přehlídkou zajímavé architektury, historie a umění.

Centrum Prahy je protkané průchody a pasážemi, díky nimž je možné zkrátit si cestu, ale také se ocitnout v zajímavých zákoutích. My se vydáme ze Staroměstského náměstí přes Ungelt, původně opevněný kupecký dvůr pocházející patrně už z 11. století, pak pasáží Menhartovského paláce, pasáží Paláce Broadway a pasáží České národní banky až na Senovážné náměstí. Naše procházka bude přehlídkou zajímavé architektury, historie a umění.

Centrum Prahy je protkané průchody a pasážemi, díky nimž je možné zkrátit si cestu, ale také se ocitnout v zajímavých zákoutích. My se vydáme ze Staroměstského náměstí přes Ungelt, původně opevněný kupecký dvůr pocházející patrně už z 11. století, pak pasáží Menhartovského paláce, pasáží Paláce Broadway a pasáží České národní banky až na Senovážné náměstí. Naše procházka bude přehlídkou zajímavé architektury, historie a umění.

Co bude muset udělat ministr Kupka (ODS), aby zachránil digitalizaci stavebního řízení? Proč se premiér rozhodl právě pro něj? Jakou váhu má po právní stránce koaliční smlouva a co říká ústava o odvolávání ministrů? Má prezident povinnost přijmout návrh na odvolání ministra z rukou předsedy vlády? Proč trvalo dva roky, než úřady v Praze odstranily nelegální předzahrádky na Staroměstském náměstí přímo před orlojem? A jak jejich odklízení probíhalo?

Co bude muset udělat ministr Kupka (ODS), aby zachránil digitalizaci stavebního řízení? Proč se premiér rozhodl právě pro něj? Jakou váhu má po právní stránce koaliční smlouva a co říká ústava o odvolávání ministrů? Má prezident povinnost přijmout návrh na odvolání ministra z rukou předsedy vlády? Proč trvalo dva roky, než úřady v Praze odstranily nelegální předzahrádky na Staroměstském náměstí přímo před orlojem? A jak jejich odklízení probíhalo?

Co bude muset udělat ministr Kupka (ODS), aby zachránil digitalizaci stavebního řízení? Proč se premiér rozhodl právě pro něj? Jakou váhu má po právní stránce koaliční smlouva a co říká ústava o odvolávání ministrů? Má prezident povinnost přijmout návrh na odvolání ministra z rukou předsedy vlády? Proč trvalo dva roky, než úřady v Praze odstranily nelegální předzahrádky na Staroměstském náměstí přímo před orlojem? A jak jejich odklízení probíhalo?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

20 rokov v EÚ: Poznáme sa? - Švédsko. Sherpa múzeum v Starom Smokovci

V centru Prahy nově platí noční zákaz vjezdu. Řidiči nesmějí vjíždět do zóny mezi nábřežím, Staroměstským náměstím a Revoluční ulicí. Praha 1 tím chce zklidnit oblast s řadou nočních podniků. První noc platnosti na to ale řidiči ohled příliš nebrali.

Konec června a počátek července přinášejí dny, které máme rádi. Svěží rána, dlouhé vlahé večery, před námi čas setkávání a odpočinku. Člověk úplně cítí, jak je na světě rád a jak je život krásný. My v české republice prožíváme tento podivuhodný čas ve zvláštním protikladu. Toto roční období přineslo v našich dějinách temné chvíle, kdy bezpráví a zlo poráželo pravdou a lásku. Konec června připomíná 27 popravených mužů na Staroměstském náměstí, politickou vraždu statečného Generála Heliodora Píky, politickou vraždu vzdělané a nezlomné Milady Horákové. Červenec připomene další pozoruhodné osobnosti. Konstantina a Metoděje. Vzdělané mužové. Ti dva, kromě jiného, dosáhli toho, že papež dovolil konat křesťanskou bohoslužbu ve staroslověnštině, dosud to bylo možné jen latině, řečtině a hebrejštině. Kolik úsilí to muselo stát, jak dokázali měnit myšlení lidí směrem ke vzdělání a vzájemné úctě! Vzdělaný člověk je svobodnější, nemusí všemu věřit. Mělo to smysl. I když po několika desetiletích byla bohoslužba ve slovanském jazyku opět zakázána. A výročí upálení Mistra Jana Husa. Snažil se obnovit upadající víru v Krista, a doplatil na to svým životem. Krásný letní čas počátku prázdnin se prolne se smutnými úděly statečných. Připomíná nám, že každý náš čin lásky a pravdy je Bohu milý a že bez nich se dobrému životu nedaří. Hus píše – Věrný křesťane, hledej pravdy, slyš pravdu, už se pravdě, miluj pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do smrti; neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti věčné. Tak ať ty sváteční dny prožijeme dobře. To nám všem přeje Daniel Ženatý

Co je obsahem Nového paktu o migraci a azylu? Opravdu v něm nejsou žádné kvóty na uprchlíky? Když v roce 2015 proudili do Evropy zástupy uprchlíků z Blízkého východu a Česká republika odmítla přijmout byť jediného, málokdo mohl očekávat, že ruská válka na Ukrajině spustí bezprecedentní solidaritu ze strany Čechů. Ti začali ukrajinské uprchlíky ubytovávat dobrovolně u sebe na doma nebo chalupě a naplnili tak jedno z volebních hesel negativní kampaně ANO před parlamentními volbami v roce 2021. Měřeno počtem válečných uprchlíků na území ČR se zdá, že česká společnost se od roku 2015 posunula kupředu a získala sebevědomí. Zároveň došlo k výraznému posunu v přístupu k uprchlictví na EU úrovni. V letošním roce byl přijat Nový pakt o migraci a azylu, který zásadním způsobem mění pravidla solidarity mezi zeměmi EU a toho, jakým způsobem je s běženci nakládáno. Je však otázkou zdali celý nový systém se ověří v praxi. Změnili se opravdu Češi od roku 2015? A nejsou nová ustanovení Paktu o migraci a azylu nehumánní? Na tyto a další otázky v podcastu odpovídají hosté: - Viktor Daněk, zástupce ředitele, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM - Zuzana Pavelková, Organizace pro pomoc uprchlíkům Podcast se natáčel 22. května 2024 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí v Praze.

Čeho by měla evropská průmyslová politika dosáhnout? Jaký vliv by měla mít na českou ekonomiku? Pandemie COVID-19 neznamenala pouze velkou zdravotnickou zátěž pro členské státy EU, ale i zásadní předěl v přemýšlení nad globalizovanou ekonomikou na celém světě. Dodavatelské řetězce se přerušily a zároveň došlo k velké akceleraci adopce nových technologií jako jsou elektrická auta, obnovitelné zdroje nebo umělá inteligence. Evropská unie, která měla doposud technologickou převahu v mnoha oborech a zároveň vyspělý průmysl, začíná technologicky ztrácet na konkurenty v USA nebo Číně. V nejčernějším scénáři tak hrozí ztráta pracovních míst a s tím spojené sociální problémy, což může potencionálně vyústit až v nestabilitu celého evropského politického systému. Nic však není ztraceno a zvrátit negativní trend má nová celoevropská průmyslová politika a také částečně fond post-covidové obnovy. Jaký vliv na českou společnost by měl neúspěch evropské průmyslové politiky? A existuje v české společnosti napětí, které souvisí s absencí průmyslové politiky? Hosté: - Martin Buchtík, sociolog, ředitel STEM - Petr Janský, Institut ekonomických studií FSV UK - Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institut pro evropskou politiku EUROPEUM Podcast se natáčel 29. května 2024 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí v Praze.

Čeští hokejisté ovládli finále mistrovství světa, před domácími fanoušky vyhráli se skóre 2:0 nad Švýcarskem a získali zlaté medaile. Je to první české zlato na domácím šampionátu od roku 1985, což neslavila pouze vyprodaná O2 arena, ale kromě davů v ulicích měst i 15 tisíc lidí na Staroměstském náměstí. Co pro Česko vítězství v hokejovém šampionátu znamená? A vydrží Češkám a Čechům nabytá soudržnost? Filip Titlbach se ptá redaktora Deníku N Tomáše Linharta.

Úžasný týmový výkon, odvážné tahy kouče Rulíka, neskutečná atmosféra v Praze a haškovský výkon Lukáše Dostála. Češi jsou po čtrnácti letech mistry světa a podruhé během dvou dnů zaplní Staroměstské náměstí. Jak vypadal šampionát z pohledu Zbyňka Irgla? Stálý člen Zimáku odpovídal na vaše dotazy v živém vysílání na YouTube deníku Sport.

Na podzim roku 1648 vrcholila Třicetiletá válka. Švédové drancovali Prahu, obráncům tak nezbývalo, než se modlit k Panně Marii a prosit o zázrak. A ten se skutečně stal.

Na podzim roku 1648 vrcholila Třicetiletá válka. Švédové drancovali Prahu, obráncům tak nezbývalo, než se modlit k Panně Marii a prosit o zázrak. A ten se skutečně stal.

Na shromáždění tisíců Pražanů na Staroměstském náměstí ke dni Ukrajiny 24. února 2024 vystoupil prezident Petr Pavel a řekl: „Nemluvíme o tom, že chceme porazit Rusko, nikdo nechce porazit Rusko jako zemi, ale chceme, aby Rusko odešlo z Ukrajiny a umožnilo jí svobodný rozvoj, tak jako se toho dostalo nám.“

Pomocí světel mění všední místa v pohádková prostředí a jejich příběh je také trochu pohádkový. Začínali v garáži a dnes mají rostoucí byznys s víc než stamilionovým obratem. První adventní Forbes byznys podcast věnujeme vánočnímu tématu a to největší české firmě na slavnostní osvětlení Decoled, která osvětluje třeba pražské Staroměstské náměstí a dalších 300 českých měst. Jejich práci najdete i ve světě: v Dublinu, v Paříži nebo třeba v Marseille, či nově v německém Chemnitzu. Nejdůležitější součástí jejich byznysu je však osvěcování obchodních center, kterých zdobí po Česku šedesátku.

Prahou tento týden prošel protestní pochod na podporu Palestiny a Palestinců. Účastnily se ho stovky lidí, kteří drželi transparenty s hesly jako Okupace není mír, Izrael zabíjí. Čeho chtějí demonstracemi docílit?Hostem Ptám se já je Zdeněk Jehlička z iniciativy Ne naším jménem! – iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě, která v Praze propalestinské akce pořádá.Asi 300 příznivců Palestiny se sešlo ve středu večer na Staroměstském náměstí. Na akci vlály palestinské vlajky a transparenty s hesly Svobodu Palestině nebo Okupace není mír, Izrael zabíjí. Účastníci se pak vydali na pochod k Úřadu vlády. Na celou akci dohlížela policie. Protest pořádala iniciativa Ne naším jménem!, která stála i za vzpomínkovou akcí za civilní oběti v Izraeli a Palestině v neděli na Václavském náměstí.Propalestinské i proizraelské demonstrace se tento týden konaly také v mnoha dalších arabských a evropských městech. Na akcích na podporu Palestinců v Berlíně a v Tunisku už došlo k násilnostem.Rozsáhlý brutální útok palestinského radikálního hnutí Hamás ze 7. října v izraelském pohraničí si vyžádal zhruba 1400 obětí. Dalších 200 lidí Hamás odvlekl do Gazy jako rukojmí. Při odvetném izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy už zemřelo zhruba 3300 lidí.Jak dnes pořádat demonstrace na podporu Palestiny, aby nepůsobily jako akce, které relativizují teroristické útoky? A odkud podporovatelé Palestiny čerpají informace o obětech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Tento týždeň v newsletteri riešim svoju srdcovú tému - RTVS. Netreba zabúdať, že od verejných funkcionárov musíme vyžadovať vysoký výkon, obzvlášť v náročných časoch. Riaditeľovi Ľubošovi Machajovi sa to zatiaľ nedarí, ale stále mu držím palce. Vitajte pri ďalšom vydaní newslettera ZKH píše. Som rada, že nás stále čítate. Aktuálne vydanie newslettra ZKH píše: https://komentare.sme.sk/c/23208809/zkh-pise-v-rtvs-vsetko-postarom.html – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠   –  Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk –  Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH a ZKH píše.

Iveta a její manžel Ron jsou přáteli mě a mé ženy Evy. Často se stýkáme a pravidelně si píšeme i voláme. Iveta je legenda sociálních sítí. Je mezinárodně uznávanou koučkou a osobní mentorkou s dlouholetými zkušenostmi v oblasti podnikového a manažerského poradenství. Je autorkou knížky Narozená v C-dur i vlastního podcastu Zámyslník Ivety Clarke - Každopádně (k)ladně. Sama je  horlivou posluchačkou, především ale velkou vypravěčkou. Její podcasty jsou vybroušeným slovním diamantem. Poslouchám je v autě. A mrzí mě, když skončí. Iveta má smysl pro snění a srdce tak velké, že se do něj vleze i kobylka Lara. Iveta ale stojí nohama pevně na zemi. Jít s ní na pivo je velká jízda… 

ŠIZO, neboli „štrafnoj izoljator“, česky znamená samotka. V cele o velikosti 2,5 krát tři metry strávil ruský opoziční politik Alexej Navalnyj už více než 160 dní. Přesnou kopii této cely dovezl a minulý týden nainstaloval na pražském Staroměstském náměstí Navalného tým v čele s jeho novou šéfkou, investigativní novinářkou Marií Pevčich. Těsně před zahájením výstavy skupina publikovala zjištění, že rodina Putinova zbrojaře Borise Obnosova má v Praze nemovitosti za miliony. Bude mít kauza nějaké reálné dopady? Co najdete na tzv. Seznamu šesti tisíc? A jaké má Alexej Navalnyj vyhlídky do budoucna? Rozhovor s ruskou investigativní novinářkou, protikorupční aktivistkou a od letošního března také předsedkyní správní rady Fondu boje s korupcí Alexeje Navalného, Maria Pevčich. V češtině její hlas uslyšíte prostřednictvím Kamily Plzákové. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Libor Votruba je úspěšný podnikatel, provozuje Žluté lázně, NEO centrum a vánoční trhy na Staroměstském náměstí. V podcastu sdílí svůj příběh a zkušenosti se závislostí i co mu pomohlo se jí zbavit.

Inžinierka geodézie a bývalá stredoškolská učiteľka odborných predmetov Alžbeta Strižincová vyrastala v bratislavskom Starom meste. Dlhé roky robila zememeračku, vďaka čomu pozná každý centimeter Bratislavy, nielen jeho povesti a legendy. Po emigrácii najstaršieho brata v roku 1968 ju v práci preradili z odboru fotogrametrie, aby nemala prístup k tajným materiálom (teda k mapám a súradniciam objektov). V 90-tych rokoch sa rozhodla pre pedagogickú kariéru. Okrem geodézie a fotogrametrie vyučovala aj odbornú prax a grafické informačné systémy.  Mnohí z tých, ktorí ju kedysi učili sa neskôr v škole stali jej kolegami. Jej študenti na ňu spomínajú aj po dlhých rokoch. Brala ich totiž ako rovnocenných partnerov a vždy chcela, aby sa neuspokojili s priemernosťou. Škola sa pre ňu stala druhým domovom a učenie naplnením života. V súčasnosti sa stará o múzeum geodézie, ktoré sama založila v priestoroch Strednej priemyselnej školy stavebnej a geodetickej v Bratislave. Má dcéru Janu a syna Martina, ktorý je hovorcom prezidentky SR.

Bílá hora a její důsledky, poprava českých pánů na Staroměstském náměstí. To jsou pojmy, s nimiž se setkal snad každý. Jak už tomu ale u historických událostí často bývá, co se tehdy skutečně stalo a co to pro dějiny českých zemí znamenalo, o tom panuje povědomí velmi mlhavé, a proto není od věci si o Bílé hoře něco přečíst. Asi nelze sáhnout po lepší knize než po práci historika Josefa Petráně Staroměstská exekuce.

Člověk nedovede domyslet převratné události v ten okamžik, kdy se stanou, ale až zpětně, říká spisovatelka Eva Kantůrková. Tak třeba únor 1948: Sice ji jako laborantku z modřanské továrny na léčiva spolu s ostatními nahnali v mrazivém dni na korbu náklaďáku a odvezli až před Staroměstské náměstí, jenže namísto toho, aby šli podpořit soudruha Gottwalda, se s ostatními odebrala do blízké hospody. Mohla být u toho, ale nebyla.