Podcasts about argumenty

Volili jste v roce 2021 pětikoalici, tedy koalici Spolu, nebo PirSTAN? Jste z výsledků své volby zklamáni? Dokonce zklamáni tak, že byste nešli k volbám do sněmovny, kdyby se konaly nyní? Pak podle dat agentury Kantar patříte mezi velkou skupinu bývalých voličů pětikoalice.

Politické strany, které nechtějí jen změnit vládu, ale i režim – tedy systém liberální demokracie – u nás v poslední době posilují. Když sečteme volební preference SPD, Stačilo a Motoristů, dostaneme – jak aspoň ukazuje většina průzkumů – zhruba 20 procent.

Migranty nahradil národní socialismus. Stovky tisíc exvoličů Spolu by teď nešly volit. Jejich velký omyl? Slovensku hrozí, že ho ostatní začnou úplně ignorovat. Tropický Sovětský svaz Nicoláse Madura. Proměna PPF, konec jedné éry. Co mají společného Ukrajinka, Chorvat a Češka

Těsně před výměnou vlády vybuchla v Německu vnitropolitická bomba. Jinak se snad ani nedá označit dopad nedávno zveřejněného posudku civilní kontrarozvědky, podle něhož je protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) „zaručeně pravicově-extremistickou“ stranou. To v praxi znamená, že může být intenzivněji sledována, počínaje odposlechy až po cílené nasazování informátorů do jejích struktur.

V průběhu právě končícího týdne se událo mnohé. S odstupem času si ale osmý květen roku 2025 budou lidé nejspíš spojovat se zvolením prvního Američana na papežský stolec, který přijal jméno Lev XIV.

Na Rudém náměstí v Moskvě se uskutečnila vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zúčastnil se jí ruský prezident Vladimir Putin či čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě byl také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chyběla.

Naposled jsem s Jiřím Bartoškou hovořil na přelomu roku, když jsme s Dášou Havlovou, rozenou Veškrnovou a jeho spolužačkou z JAMU, usoudili, že by právě on, jako starý kamarád Václava Havla, byl nejlepším jeho interpretem.

Na Rudém náměstí se pochodovalo, a také mluvilo. Kudy povede katolickou církev systematicky smýšlející pragmatik. S Alternativou pro Německo je třeba se vyrovnat politicky, nikoli zásahem úřadů či soudů. Jiří Bartoška alias Barťák. Další válka, tentokrát o satelity. Výročí, s nímž si v současnosti nevíme rady

Stovky akcí po celé republice provázely oslavy 80. výročí osvobození od nacismu, konce 2. světové války v Evropě, Pražského povstání či osvobození Plzně a západních Čech americkou armádou. Kromě oslav se i protestovalo – v Praze na náměstí Republiky pod vedením dezinformátora Vrábela za urovnání vztahů s Ruskem a proti vládě.

„Když jsme se tady bavili s Willemem Dafoem o filmování, říkal jsem mu, že jsem natočil skoro 150 bijáků a on jen koukal, dodal jsem: ,Ale všechny byly špatný‘!“ smál se v dokumentu z cyklu GEN Jiří Bartoška, paradoxně tehdy už čtvrt století prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Který od roku 1994 počal doslova křísit z mrtvých společně s dramaturžkou Evou Zaoralovou.

Premiér Petr Fiala (ODS) možná bude mít důvod k oslavě. Krátký seznam šéfů států a vlád jeho evropské strany Konzervativců a reformistů se totiž možná rozroste o hlavu důležitého členského státu Rumunska. George Simion, jasný vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb, je totiž předsedou Svazu pro sjednocení Rumunů, strany známější pod svojí zlato připomínající zkratkou AUR. A tato strana je součástí frakce Konzervativců a reformistů.

Ten paradox nemůže být zřetelnější. Zatímco v Moskvě rachotí 9. května, tedy s jednodenním zpožděním výročí konce 2. světové války, po Rudém náměstí pásy tanků a vojenskou přehlídku provázejí z Kremlu litanie orwellovských lží o údajně „nacistickém Západu“, který je třeba „osvobodit“, připomínají si ve stejný den státy Unie výročí „Schumanovy deklarace“. Den, který se od roku 1985 slaví v EU rozhodnutím Evropské rady jako Den Evropy.

Putinovým dvorním reportérem je 41letý Pavel Zarubin, autor televizního týdeníku Moskva. Kreml. Putin. V uplynulých dnech měl premiéru jeho 1,5hodinový dokument Moskva. Kreml. Putin. 25 let. Z názvu plyne, že jde o čtvrtstoletí Putinova pobytu v čele ruského státu, kdy byl po většinu času prezidentem a také premiérem.

Většinu mediální i veřejné pozornosti bere na sebe v posledních týdnech a měsících Donald Trump. Není divu, americký prezident mění světový řád a tvrdě testuje odolnost americké demokracie. Rozpoutal velký chaos. Když se k tomu přidá válka na Ukrajině a v pásmu Gazy či světový obchodní konflikt je naše kapacita pro vnímání zpráv naplněna. Je toho prostě příliš mnoho a vlastně každý den dochází na jedno zdánlivě velké drama, jakoby jedna hrozba střídala druhou.

Odškodnění klientů zkrachovalých bank v zákoně o státních symbolech. Zadávání veřejných zakázek v zákoně o surových diamantech. To jsou namátkou ukázky toho, jakým způsobem přistupovali v minulosti politici k prosazení některých věcí. Z nejrůznějších důvodů se nenamáhali s vytvořením příslušného předpisu. Zvolili rychlejší a pohodlnější cestu. Problém vyřešili pozměňovacím návrhem při projednávání zákona, který se týkal něčeho úplně jiného. Vznikaly tím tzv. přílepky.

Zvolení Friedricha Merze německým kancléřem, může znamenat nový rozjezd nejen pro Německo, ale také pro Evropskou unii. Německo je nejlidnatější, největší a ekonomicky nejsilnější zemí EU – jeho stav a počínání nutně ovlivňuje všechny ostatní. Po mnohaletém váhání a přešlapování by rozhodné a dynamické Německo mohlo pozitivně podnítit celý evropský blok. Merz ostatně slíbil, že bude „nejevropštějším“ kancléřem posledních desetiletí.

Jako propuštění z věznice Shawshank. Inflace pod dvěma procenty. Další válka. Tentokrát o satelity. Vládní koalice si dokáže ve Sněmovně komplikovat život sama. Konkláve začíná. Od Merzovy vlády se čeká nový rozjezd Evropské unie.

Od 7. května se Sixtinská kaple ve Vatikánu opět stává dějištěm jednoho z nejstarších a nejzáhadnějších náboženských rituálů – papežského konkláve. Turisté, kteří se sem chystali obdivovat slavné Michelangelovy fresky, mají smůlu. Kaple totiž prošla v posledních dnech úpravami, aby mohla hostit 133 kardinálů-volitelů, tedy těch členů kardinálského kolegia, kterým ještě nebylo 80 let.

Žijeme ve válečné době. Muži, co řídí svět, vedou obchodní války, diplomatické války, informační války i skutečné krvavé konflikty. Na byznysovém poli se vedle války o dominanci v počítačových čipech vede také boj o satelity. Není divu, kdo panuje nad družicemi schopnými přinášet mobilní signál, vítězí v mnoha oblastech aktuálních pro svět.

Svět se změnil, meziroční inflace v dubnu poklesla na 1,8 procenta, tedy na úroveň, na které byla naposled v roce 2018. Tak zní nejlepší ekonomická zpráva za posledních sedm let. Skončilo drsné období, kdy se ceny zvyšovaly dvouciferným meziročním tempem, a dost možná, že začíná něco nového a lepšího.

Bývaly časy, kdy jsme v květnu museli mít tváře rozzářené na povel. Po Svátku práce přišly na řadu oslavy osvobození Československa Rudou armádou. Kdo se veselit odmítal, měl problém. V posledních letech jsou normou spíš zakaboněné výrazy. Hlavně se bojíme, zda nám není blíž válka budoucí než minulá. Ale i nad tou máme pochybnosti. Nepatřil k jejím viníkům i Sovětský svaz?

Asi nejznámější světový politik této doby a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil i se svou ženou Olenou na dva dny Prahu. Protokolárně sice byla tentokrát důležitější ukrajinská první dáma, která k nám byla pozvána na Světovou zdravotnickou konferenci, ale „doprovázející prezident“ této příležitosti bohatě využil k pracovním schůzkám s českými politiky.

Výročí, s nímž si v současnosti nevíme rady. Zelenskyj v Praze. Respekt Scholzovi, odcházejícímu muži středu. Warren Buffet jde do důchodu. Lekce z ukrajinské války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj často ve svých projevech zmiňuje, že armáda jeho země je v dnešní době jednou z nejlépe připravených ozbrojených sil celého světa, a to na vojenské konflikty 21. století. Není to jen prázdná fráze. Platí za to hrozivou cenu v podobě statisíců padlých a zraněných, zničených budov a další infrastruktury. Nicméně je pravda, že vojenští specialisté z celého světa mimořádně podrobně pozorují boje na Ukrajině.

Svět se loučí s Warrenem Buffettem. Sice nezemřel, ale oznámil, že ke konci roku, kdy mu bude už 95 let, odstoupí z postu šéfa skupiny Berkshire Hathaway. Tu vedl 60 let a vybudoval z ní mnohasetmiliardový konglomerát, který zhmotňoval jeho byznysové a investiční vize. Pátý nejbohatší člověk světa má pověst burzovního génia, ale jeho odkaz, zvlášť v dnešním světě, tkví jinde: v civilnosti, lidskosti a v edukaci.

S vojenskými poctami, za zvuků slavnostní hudby odchází ze scény devátý novodobý německý kancléř Olaf Scholz. Na rozloučenou si vybral tři své oblíbené skladby, které mu vojenská kapela v Berlíně zahrála. Kromě části z Bachových Braniborských koncertů a 60 let staré písně Beatles In My Life, to byl song Respect, proslavený Arethou Franklinovou. Jak symbolické: Nejenže Scholz minulé volby vyhrál právě s výzvou k respektu, ale jistou minimální úctu si žádá i jeho kancléřství.

Víc než tři desetiletí se vede debata nad volným užíváním konopí, za totality kresleného v divokých barvách závislosti vedoucí ke kriminalitě takřka všeho druhu. A k široce rozšířeným předsudkům s dosti tuhými kořeny.

Co říkají údaje z výročních zpráv o alkoholu a lécích za rok 2024? Až desetina Čechů a Češek nad 15 let pije každý den nadměrné dávky alkoholu. Několik půllitrů piva, sklenek vína či skleniček lihovin si dá denně až 900 tisíc lidí. Dopady experti vyčíslili na 80 miliard korun ročně, jedno procento HDP. Předloni se léčilo 31 tisíc lidí. Alkohol zaviní šest procent úmrtí v Česku, 6 až 7 tisíc lidí ročně. Asi 275 tisíc osob kombinuje pití s psychoaktivními léky.

Slovenský premiér není před volbami v Česku ani inspirace, ani strašák. Chudoba Čechy neohrožuje, špatná data a neřešení problémů ano. Blíží se legalizace konopí. Češi, mistři v pití.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách – a jako každý rok z ní vyplynulo, že Češi jsou chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožení nejméně v Evropě. Dokonce míň než obyvatelé skandinávských členských států EU nebo Německa.

Až začne někdo v předvolební kampani strašit, že podpora toho či onoho politika znamená přivolávání slovenských problémů a metod premiéra Roberta Fica, bude to buď velké přehánění, nebo neznalost dění v Bratislavě. Kdokoliv by se chtěl v Česku inspirovat Ficem a jeho vládnutím, přišel by o voliče, protože slovenský kabinet jedná extrémně, nekompetentně a škodí občanům.

Evropská unie a její členské země jdou při vyhodnocování rizik a ve střetech s hybridními hrozbami správnou cestou. Přesto by měly stále pracovat na tom, aby jejich občané věřili tomu, že demokracie funguje v jejich prospěch, a proto je třeba demokracii bránit. Pokud by tomu tak nebylo, všechny snahy v boji proti hybridním hrozbám mohou přijít nazmar.

Už za měsíc, 1. června, si Polsko zvolí nového prezidenta. Ve hře jsou dva kandidáti, jeden za Tuskovu vládní stranu, druhý za opozici Jarosława Kaczyńského.

Sto dní amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě přivedlo svět k tisícům a tisícům analýz a rozborů, které jako vždy probíraly plusy a minusy nové americké vlády.

Stahují se USA z role zprostředkovatele mezi Ruskem a Ukrajinou?; Výročí, na které slovenská vláda jaksi zapomněla; O osudu demokracie mohou ještě stále rozhodnout sami občané; Polsko si chystá nového prezidenta; Sto dní šílenství s Donaldem I.; Při hybridních válkách nelze zapomínat na „domácí frontu“

Ruská válka proti Ukrajině podle amerických představitelů neskončí brzy. USA odstupují z role prostředníka při mírových jednáních, uvedla v této souvislosti ve čtvrtek mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Podmínky si mají válčící země vyjednat samy.

Slovensko si v těchto dnech připomnělo 21 let od vstupu do Evropské unie. Pokud někdo čekal, že se tato událost bude nějak masivně připomínat ve veřejném prostoru, musel být zklamaný.

Liberálové se děsí, jak rychle se pod tlakem autoritářského prezidenta Trumpa drolí demokracie v USA. Zároveň ve většině evropských států posilují antisystémové strany.

Vzniku nové německé vlády už nestojí nic v cestě. Poslední překážku představoval v minulých dnech vnitrostranický plebiscit sociálních demokratů. Ti nakonec velkou většinou rozhodli, že půjdou do koalice s křesťanskými demokraty.

Před volbami vyprávějí politici lecjaké nesmysly. Jejich výroky lze přitom rozdělit na dvě skupiny: Tvrzení v zásadě neškodná a tvrzení vysloveně nebezpečná. Ve skupině druhé zatím exceluje Kateřina Konečná předsedkyně komunistické strany a lídryně hnutí Stačilo!

Donald Trump je v mnoha ohledech v porovnání s předchozími prezidenty ojedinělý. V jedné věci je opravdu drtí. Vydává prezidentské výnosy jako na běžícím pásu a pouhým podpisem pera zásadně mění celou zemi.

Přežijí novináři autokraty, nebo se z nich většinou stanou zaměstnanci jejich PR agentur? Pánové Viktor Orbán či Donald Trump, zůstaneme-li jen v naší civilizaci, předvádějí absurdní divadlo a stylizují se do role všemocných králů, proto stojí žurnalistika před novými problémy.

Nemaluj Konečnou na zeď! A proč je tenhle výrok ryzí naivita; V Německu možná nastupuje kabinet poslední šance; Trumpova bláhová představa o věčnosti; Přežijí novináři autokraty?

Americké ministerstvo financí oznámilo, že podepsalo s Ukrajinou dohodu o nerostných surovinách. Země se zároveň dohodly na zřízení americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu. Dohoda je považována za klíčovou pro zajištění přístupu Ukrajiny k budoucí americké vojenské pomoci.

Před 135 roky byl z dělnického průvodu centrem Prahy Jan Neruda v naprosté euforii. Šel dokonce tak daleko, že ve svém slavném fejetonu, obsaženém v čítankách za komunistické totality, psal o 1. máji 1890 coby „snad nejpamátečnějším dni lidských dějin vůbec“.

Titul nejdéle sloužícího ministra zdravotnictví České republiky už má Vlastimil Válek v kapse, ovšem jako naschvál právě na konci funkčního období utrpěla jeho pověst dosud největší šrám. Jak upozornil Český rozhlas, pražský Městský soud zrušil ministrův verdikt z prosince 2023, kterým byla vyhozena ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Kateřina Podrazilová.

Přes osm tisíc korun měsíčně chce ministryně obrany Černochová přidat na platech vojákům z povolání. Protože, jak říká, se jí jinak nepovede navýšit stav profesionální české armády v příštích pěti letech o skoro 14 tisíc rekrutů. Tolik jich je prý kvůli neustálé fluktuaci a odchodům zapotřebí, aby se počet vojáků z nynějších 23600 zvedl do roku 2030 na 30 tisíc.

Severní region Francie Nord-Pas-de-Calais se na Velikonoce připravoval opravdu intenzivně. Od ledna žil tři měsíce v rytmu svých masopustních karnevalů, začínajících 11. ledna „Bálem shledání“ a vrcholících úterým před Popeleční středou.

Nejzajímavější na celé návštěvě Viktora Orbána v Bratislavě mohla být odpověď na otázku slovenského novináře, proč maďarská státní televize promítá při každém vysílání maďarské státní hymny obrázky bratislavského hradu, nad kterým vlaje slovenská vlajka.

Na pohřbu papeže Františka se sešly desítky státníků a monarchů, špičky katolické církve, statisíce věřících i lidí, kteří svatého otce uctívali, ač jsou ateisté.