Přepište dějiny

Konec války před 80 lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců, ale také často dnes zapomenuté nebo nepřipomínané konce starých světů. Příkladem může být  jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny unás — moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika. V bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors vám pak čeká malá upoutávka na naši nedávnou slovenskou cestu.

Před 75 lety začal politický proces s Miladou Horákovou. Zčinnosti této odvážné ženy dnes vlastně zůstává v obecném povědomí právě až tento konec. Jemu ale předcházel život zasvěcený sociální tematice, ženské otázce a právům atd. O čem Milada Horáková psala před válkou do novin a za cose brala coby poslankyně po válce. V bonusu pak připomeneme také osud jejích dopisů na rozloučenou i to, jestli jsme jejich „objevení“ po roce 1990 nakonec také nepřepsali.

Možná vám v posledních týdnech někdo vykládal něco o tom, že se už nesmí mluvit o osvobození Rudou armádou. Nebo že se Patton radoval z vybombardování plzeňské Škodovky. Případně, že příště už budeme slavit okupaci nacisty místo osvobození Sověty. Tak jsme se do těch e-mailů, co si posílají rodiče a prarodiče koukli. Pěkný to bylo. A v bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors si pak řekneme, o tom, jak USA dělaly propagandu Kremlu už v roce 1978. 

Večerníčkovi je 60… A Česká televize nás pozvala do party šesti podcastů, které se na tenhle fenomén podívají vždy po svém. U nás je to jasné, Večerníček a dějiny. Trautenberk je takový povinný základ, ale my se koukli na i Večerníčky podleWolkera, Olbrachta, Majerové, Vančury, Řezáče, Fučíka a - ano, tušíte správně - i podle Antonína Zápotockého vznikla jedna pohádka na dobrou noc. Ještě teď se bojíme usnout.

Veřejný prostor se zaplnil sporem, zda bylo Československo Rudou armádou v květnu 1945 osvobozeno nebo de facto okupováno. Tak snadné to ale není. Proto jsme 8. května v Divadle X10 coby hosté podcastu Dobrovský & Šídlo rozebrali, jak různorodý a složitý byl konec druhé světové a proč jej není dobré tak či onak zplošťovat. Díky záznamu můžete být také u toho.

Před rovným stoletím byl slavnostně otevřen Tyršův dům v Praze jako sídlo Sokola v nové republice. Jaké byly ale osudy tohoto malostranského paláce před tím? Kdo všechno zde žil a třeba i zanechal stopy? A jak se místo proměnilo pod správou Sokolů. Speciálním dílem z tělocvičny i od bazénu podcast Přepište dějiny provedli vzdělavatel Sokola Michal Burian a členka vzdělávacího odboru Sokola Kateřina Pohlová.

V těchto dnech by 100. narozeniny oslavila Marie Kabrhelová.Jestli vám to nic neříká, tak je to vlastně dobrá zpráva. A taky tak trochu doklad toho, že i politicky angažovaní jednotlivci spojení jen se svou dobou a funkcí z dějin nakonec tak či tak vypadnou. A tak se tentokrát podíváme na několik ve své době obávaných žen-komunistek, které ze společné paměti vlastně překvapivě rychle zmizely.

Jak se blíží volby, zjevuje se zase v debatách pojem Sudeťák. Kde se ale vzal, co všechno to kdy znamenalo a proč stále tento pojem a s ním všechny české a moravské Němce redukujeme na Henleinovce konce 30. let? A vezmou nám už ty chalupy na horách nebo je to už dávno vyřízený boj? Tak proč stále funguje? Jestli on někomu ten Sudeťák prostě už jen nestraší vhlavě. 

Osvobození Československa uvítala vláda v Košicích, kde také vyhlásila svůj program. Jenže ten byl napsán a schválen v Moskvě. Londýnský exil mohl už jen komentovat. neměl by to tedy být spíše program moskevský? A proč se pak stále divíme, že se stal základem stalinizace Československa? A dá se to dnes s něčím aktuálním srovnávat?

Středoškolský profesor Unai Eguia se společně s Antónem Gandariasem vydává napříč Evropou, aby zjistili více o osudu Antónova strýce, který beze stopy zmizel během druhé světové války. Pátrání je přivede až do Prahy a odhalí příběh ředitele krematoria v pražských Strašnicích Františka Suchého a jeho syna. Tak začíná příběh dokumentárního filmu Popel, který jde nyní do distribuce a přináší neskutečně silný příběh gradující v Praze a ve Strašnickém krematoriu. K vyprávění o tomto filmu jsme si pozvali znalce dějin vězeňství historika Aleše Kýra.

Třetí setkání s Danielou Tinkovou na téma osvícenství vnese do děje jména známá ze školních lavic. Dobrovský, Jungmann, Kramerius… Jenže obrození není jen české téma, ale týká se více společenství té doby, které se zmítají mezi jazykem a politikou, mezi básničkami a ústavou…  Jenže není nakonec výsledkem toho všeho frustrace — třeba rakouských Němců vůči těm říšským, Čechů vůči Němcům atd.?

V druhé části našeho hovoru s Danielou Tinkovou o osvícenství se zaměříme na společnost jako takovou. Můžeme vnímat 18. století jako čas informační revoluce? Proč se najednou takový důraz začal klást na vědění a odbornost. A jak s tím souvisí relativizace hodnot? Nedochází u tady vlastně k erozi společenské struktury, zatím pozvolna a nerevolučně?

Vyslyšeli jsme volání některých posluchačů po starších dějinách a vydali jsme se o století hlouběji než obvykle. Ale protože bychom si sami netroufali, přizvali jsme Danielu Tinkovou, která je expertkou na osvícenství. Tři týdny se tak budeme zabývat dobou Marie Terezie a Josefa II. Co všechno z té doby vlastně žijeme i dnes? Kdy začínají moderní dějiny? V první části se podíváme třeba na to, jak se formoval moderní stát a jeho instituce.

Blížící se výročí konce druhé světové války začne rezonovatnejrůznějšími formami připomínání. My se podíváme na nejednoznačné a složité události jara a léta 1945 v Moravském Krumlově. Místo dnes známé hlavně Muchovou epopejí zažilo konec války, v němž se proplétá snad až příliš motivů. V bonusu na Gazetistu, HeroHero a Forendors se pak po delší době zaměříme na několik knih, které nás v poslední době zaujaly. 

Tak se zase mluví o míru bez jednoznačného vítězství. Velmoci malují hranice nových států, uzavírají příměří i mír bez napadané strany války, vyklízejí pole protivníkovi, když ani po letech bojů něčeho dosáhly… Dvacáté století zažilo leccos a zdá se, že to zažijeme zas. Jaké to mívalo důsledky a jak taková jednání o míru v minulosti dopadla? V bonusu na Gazetistu, HeroHero neboForendors proberem i to, jak USA jednaly o míru v Korei a Vietnamu. 

Srovnávání aktérů současného hektického politického dění běží na plné obrátky. Nás tentokrát zaujalo přirovnávání třeba Donalda Trumpa a Elona Muska s Napoleonem. Stačí dobyvačnost a přebujelé ego na takové srovnání? V bonusu na Gazetistu, HeroHero a Forendors se zaměříme třeba i na některá významná výtvarná díla, kterými se Napoleon snažil vylepšit svůj veřejný obraz.

Třetí díl našeho putování Černínským palácem projdeme taktrochu od stolu ke stolu… od stolu, na němž úřadoval protektor Neurath, po ten, na němž zanikla Varšavská smlouva. A chybět nebude ani stůl, za nímž… no to si poslechněte. Provázet nás opět bude Ivan Dubovický. 

V druhém díle naší procházky Černínským palácem se ocitneme v prostoru asi nejznámějším. Bytem Jana Masaryka nás provede Ivan Dubovický a zaměříme se  spíše na jiná témata než na tragickou březnovou noc roku 1948. Kromě diplomacie, politiky a rodinných motivů se zaměříme také na jeden zajímavý rádiový přístroj, který Masaryk dostal od své bývalé manželky.

V následujících třech dílech podcastu Přepište dějiny se vydáme do Černínského paláce, abychom společně prozkoumali nejen samotnou budovu, ale také dějinyčeskoslovenské zahraniční politiky a diplomacie. A protože u jejího počátku stojí muž, který zahraniční politiku doslova „zalehl“ na několik desetiletí, budeme se v prvním díle procházet ve stopách Edvarda Beneše. Průvodci nám budouIvan Dubovický a Tomáš Klusoň.

Když se dnes o někom řekne, že je komunista, není tak docela jasné, koho si vlastně představit? Gottwalda? Husáka? Dubčeka? Jakeše? Švorcovou? Nebo snad Nezvala? Nebo třeba někoho z první generace Bolena či Jílka? Nebo rovnou Šmerala? Vztahy uvnitř KSČ byly po celou dobu její existence spletité a nebyl komunista jako komunista. V bonusu na Gazetisto, HeroHero nebo Forendors probereme například tři největší spory uvnitř strany před druhou světovou válkou. 

V prosinci uplynulo 35 let od obnovy Junáka v Československu. Stalos e tak během listopadové revoluce v sále Městské knihovny v Praze. O 35 let později zde spolu s vedoucím skautského archivu Romanem Šantorou spletité osudy Junáka připomněl podcast Přepište dějiny. Zazní i několik zvukových ukázek z junácké historie.  Původní bonus dáváme po dohodě s organizátory nyní ven i volně!

Před 70 lety, v lednu 1955, začala tzv. Barákova komise prověřovat první z politických procesů počátku padesátých let a jejich zákonnost. Začala pomalá, neochotná a mnohokrát přervaná cesta k nápravě křivd a rehabilitaci. Ale jaké tempo také čekat, když případy prověřují sami jejich pachatelé, že? Na Gazetisto, HeroHero nebo Forendors se pak blíže podíváme i na další komise - Kolderovu, barnabitskou a Pillerovu.

Inaugurace amerického prezidenta se před rokem 1989 v československých médiích moc neřešila. Jednak přednost mělo každý rok v lednu výročí úmrtí Lenina, jednak, kdo by se o hlavu tak krachující země se spoustou nezaměstnaných a padajícím dolarem vlastně zajímal. V bonusu na Gazetisto, HeroHero a Forendors se navíc podíváme i na to, co má nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy jr. společného s Moravou.

Před 100 lety bylo po válce a do krize daleko. Mohlo by se zdát, že to byla nejlepší léta minimálně první poloviny 20. století. Ale bylo tomu tak? Mussolini ustavuje čistě fašistickou vládu. Hitler vydává Mein Kampf. Stalin posiluje svoji pozici. U nás končí komunisté jen těsně druzí ve volbách… A na konferenci v Locarnu se měl stvrdit evropský mír, ale vlastně se zadělalo na další nestabilitu. 

První díl roku 2025 samozřejmě nemůže začít jinak, než vyhlášením výsledků ankety o Přepisovače roku. Tak schválně, ke komu poputuje knížka Přepište dějiny (nejen) k maturitě? Následně se podíváme na jednoznačná, ale i pozapomenutá výročí, která bychom si mohli a možná i měli v roce 2025 připomínat. Jistě je tu 80 let od konce druhé světové války, ale co takových 120 let od masových demonstrací za všeobecné volební právo?

Na konec roku 2024 jsme pro vás připravili setkání s Evou Jiránkovou. Manželka někdejšího ředitele Lidových novin Miloše Jiránka zažila opravdu pestrý život - narodila se v roce 1921 do rodiny pražského právníka a prožila mládí slečny z dobré rodiny se spoustou sportu a kamarádů. Idylu přerušil protektorát, následovala svatba v době heydrichiády, zatčení manžela, osvobození, útěk do exilu v roce 1948 a desítky let života v Anglii. Rozhovor s ní natočili Martin Groman a Tomáš Černý v roce 2013, nedlouho před smrtí Evy Jiránkové. Věříme, že to pro vás bude objevné a zajímavé setkání s jasným poselstvím - život chce trochu štěstí a spoustu nadhledu. Tak hodně obojího do roku 2025. 

Na Boží hod vánoční roku 1938 zemřel Karel Čapek. Letos pak uplynulo sto let od  vydání jeho románu Krakatit. A tak jsme se na vánoční vzpomínání na Čapka vydali do Rudolfova u Jindřichova Hradce, kde svůj román dopsal a k hovoru jsme pozvali ředitele Památníku Karla Čapka ve Strži Zdeňka Vacka a Petera Chvojku, který se svou manželkou zchátralou výletní restauraci Rudolfov doslova vzkřísil z popela. Tak pěkné Vánoce všem.

Minulý týden jste se spolu s námi mohli poprvé podívat do poslanecké sněmovny a hledat v ní stopy po minulosti českého zemského sněmu nebo třeba České národní rady. Tento týden v našem šmejdění sněmovnou pokračujeme a dokonce přepadneme v kanceláři i předsedkyni sněmovny. Víte, kdo na její práci v kanceláři denně dohlíží? 

Je zasedání parlamentu jen velké divadlo? A proč se poslanci v 19. století často nescházeli? Co se řešívalo v kuloárech a jakou národní motivikou se obklopují dnešní poslanci a poslankyně? S Přepište dějiny se tento a příští týden můžete vydat za dějinami českého zemského sněmu a poznat prostory současné poslanecké sněmovny.

V roce 1924 se poprvé u nás rozsvítil vánoční strom republiky. Bylo to v Brně a na počátku tohoto nápadu byla jedna odložená holčička a spisovatel Těsnohlídek. Jak se tradice vánočního stromu vyvíjela a kam vlastně dospěla dodnes? V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors se pak blíže podíváme na osud Rudolfa Těsnohlídka, muže, který i přes svůj tragický osud dával tolik radosti.

Srovnávání platů v Česku a Německu není žádná novinka. Mimo jiné v roce 1968 s tím přišel ekonom Ota Šik. Proč jeho třetí cesta nevyšla a kdo ji brzdil? V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors probereme i exilový život Oty Šika i jeho rodiny. 

Slovo propaganda dnes lítá po sítích poměrně volně. Označuje se za ni kdeco. Takže, co to vlastně ta propaganda je a jak se třeba projevovala v minulosti? Jaká byla propaganda za protektorátu a války? V bonusu na Gazetistu, Herohero a Forendors dojde i na propagandu za komunismu, třeba v Dikobrazu.

Je staronový americký prezident Trump fašista? Může být kapitalista jako on vůbec stoupencem tak kolektivistické ideologie? A je dnešní Amerika něco jako Itálie roku 1922? A proč pak je Trump často znázorňován jako Hitler? A není to celé nějaký guláš? V bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors pak probere také to, proč je fašistou i Putin, stejně jako Zelenský… 

„Praha na Brno zapomněla,“ napsal před lety historik Antonín Klimek. Nebylo to daleko od pravdy. Moravský říjen 1918 opravdu vypadl jinak než ten pražský. Takže jak se dny na konci října 1918 odvíjely mezi Brnem, Olomoucí a Hodonínem? A proč si slovenská vláda dělila posty ještě na Moravě? 

K představám o životě první republiky patří i prostředí četníků zpopularizované televizními filmy a seriály. Jak žili skuteční četníci a co taková práce obnášela, na to jsme se zajeli podívat do Chlumce nad Cidlinou. Průvodci místním muzeem nám byli Miloš Bernart a Jiří Vaněček. V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors navíc probereme fenomén Četnických humoresek.

Sociální demokracie vznikla jako hnutí dělníků, kteří se spojovali, aby dosáhli lepších životních podmínek. Čím vším tato strana u nás prošla, než se dostala do dnešního stavu? V bonusové části na HeroHero, Forendors a Gazetisto projdeme navíc i vývoj strany po roce 1989. Vyplatila se jí sázka na becherovku a bonmoty?

S Petrem Čornejem jsme naše putování Žižkovem začali před týdnem na Vítkově, ale protože večer se naklonil a počasí horšilo, vydali jsem se dolů, ke Slovanské lípě. V jedné z nejstarších hospod na Žižkově jsme pak probrali leccos včetně mýtů o komunistickém Žižkově. 

Tentokrát jsme se vydali na špacír po Žižkově a koho jiného si pozvat coby průvodce něž Petra Čorneje - autora biografie Jana Žižky a moc zajímavé knížky Husité na Žižkově. Tento týden se vydáme na Vítkov a probereme vývoj Žižkova hlavně v 19. století a za starosty Hartiga. Za týden pak budeme pokračovat U Slovanské lípy.

Tento týden vás podcast Přepište dějiny vezme do Laichterova doma u Riegrových sadů v Praze. Projdeme nejen tímto sídlem někdejšího nakladatelství Jan Laichter, ale také osudy jeho obyvatel i plány na jeho obnovu. Průvodcem nám bude prapravnuk zakladatele Štěpán Lars Laichter. A v pátek se můžete těšit na záznam večerního vystoupení v Laichterově domě, které se věnovalo zestátnění soukromých nakladatelství v roce 1949.

Před sto lety v Praze vznikla Slovanská knihovna. Jaký vliv na její vznik měla emigrace ze zemí Sovětského svazu? Jak se na jejím vývoji projevily dějiny 20. století? A co cenného vlastně Slovanská knihovna v pražském Klementinu uchovává? Hovořili jsme o tom s ředitelem knihovny Lukášem Babkou. 

Zrcadlová kaple Klementina, stejně jako v Klementinu sídlící Slovanská knihovna mají letos kulatá výročí. Ideální příležitost podívat se do sídla Národní knihovny a poznat jeho pestrou historii. Tento týden tedy Klementinum jako sídlo knihovny, ale i bojujících studentů nebo meteorologické stanice. Či jako kulisa pro Světáky. Průvodcem nám bude generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn.

Před deseti lety zemřel český spisovatel, básník a historik Jiří Kovtun. Muž, který se během 41 let v exilu věnoval především Tomáši G. Masarykovi a první republice a zanechal po sobě dodnes inspirativní díla. Na Jiřího Kovtuna jsme vzpomínali s historičkou z Masarykova ústavu a archivu Dagmar Hájkovou a dcerou Jiřího Kovtuna Caroli.

Tištěné Lidové noviny přestaly vycházet. Ti, kteří je už roky většinou nekupovali, teď hlasitě lkali nad tou ztrátou. Nejvyšší čas si tedy připomenout, jaké všechny tradice s Lidovými novinami zanikají, a kdo kromě Čapka a Peroutky je vlastně tvořil. Byly opravdu tak nezávislé, jak se říká? A byly tak výjimečné třeba v prvorepublikovém kontextu?

Po týdnu se vracíme na Vysočinu a se spisovatelem a básníkem Milošem Doležalem se tentokrát vydáme do náleven, putyk, palíren a výčepů kolem Lipnice a potkáme několik opravdu silných osudů. To celé nad knihou Tady nikdo není, jen já.

Podcast Přepište dějiny se na Vysočině potkal se spisovatelem a básníkem Milošem Doležalem a v letní náladě jsme si vyprávěli o lidech a místech, které má v kraji zvaném krabatina poznané a prochozené. První setkání patří spíše intelektuálům a písmákům kraje pod Lipnicí nad Sázavou.

Podcast Českého rozhlasu Plus Na Východ! se spojil s Přepište dějiny. Vznikla tak debata o pohledu na srpnové události 1968 a období krátce před nimi a po nich, natočená za účasti veřejnosti v pražském kulturním centru Vzlet 15. července 2024. Nabízíme vám sestřih této společné debaty coby příspěvek k výročí srpna 1968. 

Tu a tam se při šermování historickými příměry objeví pojem vlajkař. Kdo to byl, a jak se lišil vlajkaři před rokem 1939 a po něm? Co přivedlo i příčetné lidi do společenství vyznávajícího fašismus a co to ve své době znamenalo? A jak je možné, že vlajkaři bylo - mimo jiné - antiněmečtí? V dalším dílu natáčeném v altánu u grilu se to pokusíme rozmotat.

Milan Kundera nebo Bernd Posselt? A co třeba Bílý lev pro Karla prvního a posledního? A mají se vyznamenání dávat in memoriam? Dočká se jednou řádu TGM i Karel IV.? A co Mašíni? Sněmovna a Senát letos poslaly na Hrad rekordní počet návrhů na státní vyznamenání. Rozhodnutí je na prezidentovi, ale debata kolem toho byla hutná a historických perel bylo požehnaně. 

Putování Římem se uzavírá a kde jinde to celé zakončit než ve Vatikánu. Tam jsme ale už Martina C. Putnu nezlákali. A tak jsme sami opřeni o zeď baziliky svatého Petra probírali moderní vztahy Československa a papežského stolce i to, od kdy je vlastně současný Vatikán státem a kdo jej ustavil. Snad že to byly chvílemi až povážlivě kritické myšlenky, nás po chvíli odchytila ochranka a poslala na cestu domů. I to se stává…

Putování Římem s Martinem C. Putnou nás tentokrát zavede za Čechy, kteří se zde usadili nebo s Římem spojili významnou část svých životů. Začneme v bazilice San Lorenzo in Lucina, kde je pochován Josef Mysliveček a pokračovat budeme v jedné z římských trattorií nad vínem a večeří. Proč tolik Čechů vlastně v Římě neuspělo? Je lepší být druhý v Římě než první v Čechách? A který rodák z Čech je ještě dnes pochován ve Vatikánu? A jak Řím ovlivnil teologa Karla Skalického?

Třetí římské setkání s Martinem C. Putnou začínáme po siestě v Palazzo Venezia. Bývalo to sídlo papežů, ale také třeba rakouského zastoupení v Římě a na studijních pobytech tu bydlel František Palacký i mnoho malířů a výtvarníků z českých zemí. Po pochodu na Řím se zde usídlil také Mussolini a z balkonu pronášel své projevy. Proč tehdy Italové věřili, že to myslí dobře a proč dnes vlastně chodíme spíše po Mussoliniho Římě než po tom antickém?