Přepište dějiny

Seriál s českými a slovenskými historičkami jsme sice plánovali minulý týden ukončit, ale začaly se nám ozývat i další, že by k tomu také chtěly něco říct. A tak jsme pozvali Danielu Tinkovou a mimo jiné probrali postavení žen v 18. století a co z té doby vlastně přebíráme v ženské otázce dodnes. Tak to vypadá, že téma žen v dějinách a žen historiček není zdaleka vyčerpané. Třeba v roce 2026 ještě navážeme. 

Od kdy patří vánoční pohádka České televize k štědrovečerní tradici? A zvládli bychom místo ní třeba Smrtonosnou past? A co Tři oříšky pro Popelku? Proč jsou stále tak populární u nás i v Německu, že se o ně televize perou? O tradici televizní pohádky jsme si povídali s historikem televizního vysílání Milanem Krumlem. 

Seriál s českými a slovenskými historičkami nejen o skleněných stropech v jejich profesní realizaci nebo mediálním prostoru, ale také o jejich práci a oblíbených tématech, pokračuje s Veronikou Pehe, která se věnuje především těm nejnovějším dějinám. Ano, jsou to devadesátky. Narážet u tohoto tématu na starší bílémuže/pamětníky musí být teprve zábava. 

Před pár dny se roztrhl pytel s nostalgickými vzpomínkami některých politiků na Ludvíka Svobodu. Je na místě připomínat jen těch několik jeho světlých okamžiků a zamlčovat temná místa jeho kariéry? Netrpíme tu až příliš selektivní pamětí? Jaká byla role Svobody v roce 1945, pustil do armády agenty NKVD a nebyl to vlastně především snadno manipulovatelný politik? 

Tentokrát se do seriálu s českými a slovenskými historičkami zapojí žena, která si na nedostatek mediálního prostoru nemůže stěžovat - spolu s Jarem Valentou má vlastní, na Slovensku velmi populární podcast Dejiny. Jak se dějiny politizují na Slovensku a jak v Česku? A liší se to, nebo vlastně pořád ze Slovenska tak trochu děláme kolonii plnou bizárů? 

Před nějakým časem nám pan Milan Klenor poslal několik magnetofonových pásků, na které si před lety natočil diskusi s prognostikem Valtrem Komárkem. Místo i doba vzniku nahrávky nás ale překvapily. Kritika stavu československé ekonomiky zazněla ve druhé polovině 80. let na předsednictvu federální vlády. S historikem Václavem Ramešem pak v bonusu dobové myšlenky okomentujeme. Unikátní díl, nenechte si ho ujít. 

Další hostka seriálu s českými a slovenskými historičkami působí sice v Praze na Fakultě sociálních věd UK, pochází ale ze Slovenska. Jak se dělá věda ženám u nás i za hranicemi,a to nejen těmi východními? A jakým tématům se věnuje poté, co vydala nedávno svoji knihu o slovenském křesťanském nacionalismu?

Konečně přišel pořádný hranáč a všem nám vysvětlil, jak to tehdy bylo. Komise to vyšetřovaly, historici desítky let bádali, výpovědi se psaly, dokumenty točily, všechno marno. Nikdo nepřišel na to, že listopad 1989 řídila KGB. Až Filip Turek a naštěstí to přišel letos na Národní třídu i zvěstovat. A víte, že tu tehdy fakt vysocí důstojníci KGB byli? Dokonce u generála Lorence? Akorát měli trochu jiné plány, až by se i Turek divil.

Další hostkou seriálu s českými a slovenskými historičkami je dnes Radka Šustrová. Téma se tak opět bude točit kolem druhé světové války a protektorátu, ale samozřejmě dojde i na roli žen ve vědě a na to, proč nejsou tolik vidět v médiích jako jejich mužští kolegové?

To tu ještě nebylo. Jako dárek k výročí 17. listopadu pro vás máme malou lahůdku. Ve spolupráci s Filmem a sociologií připravil náš editor Tomáš Černý dokument o zvukařích, kteří s režisérem Pavlem Kouteckým natáčeli film Občan Havel. Ten asi znáte, ale věřte, že jste neslyšeli zdaleka všechno. Když se totiž zastavila kamera, zvuk často běžel dál. Takže Přepište dějiny poprvé (a ne naposledy) uvádí audio-dokument… 

Seriál s českými a slovenskými historičkami o jejich práci i o tom, proč je ve veřejném prostoru často válcují muži, pokračuje hovorem s Pavlou Plachou. V ÚSTR se věnuje především období protektorátu a druhé světové války. Tak schválně, bude to jiný pohled na toto “mužské” téma, jak nám války a jejich příběhy bývají běžně předkládány? Bude… to dá rozum.

Přepište dějiny jsou tu s vámi přesně pět let. Oslava nazvaná Podcastová zabijačka se konala v Trojském pivovaru a hosty byli Karin Lednická, Petra Buzková, Jindřich Šídlo a Leoš Kyša. Tak siposlechněte, co všechno probrali. 

O dějinách mluví ve veřejném prostoru převážně muži. Posluchárny oborů historie jsou ale plné mladých žen. Kam se ztrácejí nebo proč nejsou vidět? A kdo a co jim v tom brání? Pozvali jsme si proto postupně šest českých a slovenských historiček, kterých se zeptáme, co dělají, proč nejsou tolik vidět jako jejich mužští kolegové a také, co s tím dělat? V první epizodě Milena Bartlová vysvětluje, v čem je zakopaná fenka.

Ruce letí nahoru jako by se nechumelilo a ještě se debatuje, jestli to je dostatečná odbornost pro výkon funkce ministra. Odkud se ale “římský pozdrav” vzal? A má pravdu Elon Musk, když říká, že je to pozdrav antický? A nemyslí si to vlastně většina lidí? Možná se budete divit, kdo všechno zvedalpravici ještě dlouho po roce 1945 a kde to není ani dnes trestné. Mimochodem, u nás je.

Podcast Přepište dějiny před pár dny vystoupil v rámci oceňování Mastercard Banka roku. Takže samozřejmě došlo na vývoj bank za první republiky, nechyběl “žralok od Prašné brány” Jaroslav Preiss ani nějaké ty finanční skandály, krachy a dokonce stávky. Ano, za republiky stávkovali i bankovní úředníci. Tak snad jsme moc neinspirovali. 

Praha dostává nový metropolitní plán, takže ideální chvíle podívat se s Ondřejem Boháčem, šéfem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na to jak se Praha vyvíjela, rostla a hlavně plánovala? Proč by se dnes už nedalo stavět metro vcentru, komu slouží zeleň na sídlištích a na čem se po tomhle městě dá nejlíp cestovat a proč to není kolo? 

Minulý týden jsme začali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém, ale zjevně jsme neprobrali všechno. Takže “ušaté torpédo” ještě jednou. Řezal v lágru Holanďany? Sliboval lidem, že měnová reforma nebudevečer před tím, než ji provedl?

Kde jinde byste hledali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém než v Přepište dějiny. Jaké role tento komunistický a odborářský boss v životě plnil? A jaké to bylo mít tohoto notorického řečníka doma? Protože témat je na jeden díl až až, budou z toho díly dva.

Historické paralely mají často ten důvod, že nám dávají víru, že když v minulosti něco dobře dopadlo, dopadne to tak zase. Že to ne vždy musí vyjít si ukážeme třeba na polském zázraku na Visle nebo na dalších známých “výhrách” ve 20. století. Spoléhat se na minulé úspěchy prostě není radno.

Před 79 lety, 1. října 1946, skončil první norimberský proces. Jaký měl ale význam pro Německo, pro mezinárodní právo apro všechny pozdější válečné tribunály. A uvědomujeme si dnes vůbec, co všechnoje válečný zločin? V bonusu na HeroHero, Forendors a Opinio se pak blíže podíváme na jednu výraznou českou stopu v Norimberku.

Pro nový projekt vlny.cz jsme připravili šestidílný speciál o místech spojených s květnem a létem roku 1945. Ne všude bylo osvobození spojeno jen s těmi šeříky a mírem. Vlastně skoro nikde. Ale v tomhle díle vám popíšeme pár míst, kam jsme se díky natáčení dostali a kam se můžete taky vypravit. Některá jsou dost bizár.

Dnes byla v Lánech otevřena obálka se slovy T. G. Masaryka patrně z roku 1934. Autoři podcastu Přepište dějiny byli tou dobou na cestě do Opavy, a tak si přímý přenos pustili v autě. Jako extra vydání vám nabízíme pár postřehů, které je při tom napadaly.

Jak vypadaly kampaně, když noviny ještě neuměly ani tisknout fotky? A která politická strana vytáhla do kampaně mrtvého předsedu? A proč vlastně dělat kampaň, když se k volbám muselo povinně? Byly kampaně minulosti v něčem vůbec lepší než ty současné? A nebyly nejlepší nakonec až v těch devadesátkách?

Tento díl míří hlavně na učitele středních škol, kteří ještě netuší o Ceně Bronislavy Müllerové, kterou už dvacet let udílí Vzdělávací nadace Jana Husa. Proč by vás měla zajímat, jakcena vznikla, co může vašim studentům všechno přinést a kdo vlastně byla Bronislava Müllerová? O tom všem přišel povyprávět Stanislav Zajíček.

Před pěti lety vznikl v jedné stodole na Vysočině nápad na Přepište dějiny. A tak se autoři vrátili na místo činu a udělali to, co za ty roky ještě nikdy. Začali si povídat o svém vztahu kdějinám. Co je k historii přivedlo? Co je nejvíc baví? A kdo je ovlivnil a jak?

Poslední část našeho putování Pražským hrademzakončíme v podzemí a budeme se ptát, kde vlastně po celou dobu protektorátu byly uloženy korunovační klenoty a jaké všechny mýty a legendy se kolem toho navršily.

Tak prý je spojení Stačilo a ČSSD opakováním slučovacího sjezdu z roku 1948 a Jana Maláčová je nový Fierlinger. Není to ale podceňování toho starého padoucha Fierlingera? A kde je dnešní Václav Majer? A má tohle vůbec ještě smysl? Plnou a plnotučnou verzi si můžete poslechnout na HeroHero, Forendors a Opinio.

Ve třetí části seriálu ze sídla českých prezidentů jsme si odskočili do Lán, protože i ty patří k prezidentské tradici. Jak se proměnily za Masaryka, za jeho nástupců i v poslední době? A kde tu vlastně sedávali ti pátečníci? A sedávali tu často? Provázela nás ředitelka zámku v Lánech Iveta Krupičková.

Závěr seriálu z brněnských vil nemůže patřit samozřejmě nikomu jinému než vile Tugendhat. její obecně známý příběh bývá ale často vyprávěn s jistou uměleckou licencí a hojně přibarvován. Takže, jak to vlastně bylo? A jak se sedí v křesle Fritze Tugendhata? Provede nás ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc a Michal Kolář.

Série z Pražského hradu pokračuje setkáním s architektemZdeňkem Lukešem. Začneme v Masarykově knihovně a řeč bude i o jejích proměnách, třeba za Gustáva Husáka. A pak už se vydáme do hradních zahrad. 

Nejstarší a zároveň nejmenší z brněnských vil, kam jsme se vydali, je Arnoldova vila. Její nově zpřístupněnou expozicí, ale také osudy jejích majitelů nás provedli  Veronika Smyslová a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. 

Tentokrát nás speciální minisérie zavede rovnou na Pražskýhrad a naše toulání sídlem prezidentů začneme s historičkou Masarykova ústavu a archivu AV ČR Dagmar Hájkovou. A rovnou v pracovně T. G. Masaryka. 

Druhou brněnskou vilou, kam se vydáme, je vila Löw Beer sesilným osudem svého majitele Alfréda Löw Beera. Vladimír Březina nás provede nejen domem,  ale také osudy brněnských židovských podnikatelů, jejich vzestupem, sny i pády.

Srpnové středy budou v našem podcastu patřit hned čtyřem brněnským vilám a jejich silným příběhům. Všechny spojuje osud místních textilních magnátů a jejich tragické osudy. Začínáme ve vile Stiassni, kde nám bude průvodkyní kastelánkaKateřina Konečná.

Bonusový díl naší série o roli peněz v moderní české historii na příkladu České spořitelny končí bonusovým rozhovorem, nebo spíš hovorem s generálním ředitelem a předsedou představenstva České spořitelny Tomášem Salomonem.

Tradiční prázdninový díl z altánu jsme letos pojali jako letní kino a pustili jsme si Okres na severu. Jak by taky ne, když v srpnu uplyne sto let od narození Evžena Sokolovského. Jak se to stalo, že někdo na něj pohlíží jako na režiséra normalizačních otupujících seriálů jako Muž na radnici, Nejmladší z rodu Hamrů, či Gottwald, a jiní vzpomínají na skvělého divadelního mága? V bonusu na Opinio, HeroHero a Forendors okomentujeme také kus Okresu na severu.

Budovy bank a spořitelen formovaly a formují tvář českých měst. Například budova postavená pro Spořitelnu českou na dnešní Národní třídě do dálky říká, zde sídlí významná a silná instituce (dnes tedy Akademie věd). Stejně tak budova vRytířské ulici, která je výstavní ukázkou bankovní architektury své doby. Obě tyto budovy navštívíme s historikem architektury Richardem Bieglem.

V roce 1945 se konečně dostali na Broadway. A uspěli tam.Jenže přišel konec války, Werich sbalil Zdenu s Janou a odjel domů. V+W se na čas rozešlo. A pak se zase sešlo, ale už jen na chvilku. A tak dnes u nás více známe Wericha než Voskovce, který české perspektivě ujel za oceán. V posledním letním večeru na Kampě se už s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem ptáme hlavně po tom, proč nás ti dva vlastně pořád tak zajímají. Tedy nejen nás pět u stolu, že?

Kolik českých pivovarů, sladoven, cukrovarů, lihovarů, automobilek, skláren, porcelánek a dalších podniků, které utvořily ve své době český podnikatelský úspěch a věhlas, by nebylo bez půjček, úvěrů, vkladů a jejich úroků… Zmíníme hned několik příběhů úspěšného podnikatelského prostředí u nás — ať už to budou lidé jako Ringhoffer či Baťa ve svých dobách, lokální podnikatelé i nadnárodní filmy vzešlé z Čech a Moravy (Sigma, Schicht, Steinbrener, Fiedor, Wichterle&Kovařík atd.).

Vysloveně záchranou pro Voskovce a Wericha v Americe bylajejich práce pro americké rádiové vysílání do Evropy. Než ale USA vstoupily do války, přes koho vysílali? A jak to dopadlo v Hollywoodu a je Voskovec jediné Werichovo dvojče? Večer na Kampě s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem se dál točí kolem amerického pobytu V+W, ale válka už se chýlí… 

Mnoho generací přichází u nás na svět nikoli se stříbrnou lžičkou v ústech, ale s dětskou vkladní knížkou založenou už při narození. Jistě je v tom snaha rodičů nebo prarodičů podpořit budoucnost potomka, ale také jde o jasné sdělení pro právě ony malé střadatele - spoříš si od malá, pokračuj. Tentokrát se dostaneme do druhé poloviny 20. století a podíváme se na různé detaily a formy spoření v minulosti. Kdo třeba dnes ví, jaký byl příběh sporožira a proč vzniklo?

Červencové vyprávění na Kampě o Janu Werichovi, Jiřím Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových a jejich cestě do Ameriky a zpět (a zase zpátky) s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem pokračuje momentem, kdy se naši hrdinové vydávají na cestu za oceán. A pokoušejí se uspět na americké divadelní scéně.

Jiný fokus, který bychom mohli při pohledu na české dějiny posledních dvou století uplatnit, jsou lidé. Kdo tu vlastně spoří a myslí při tom na budoucnost? Ostatně, finanční zdraví je téma v minulosti stejně jako dnes. A jakou roli mělo spoření během válek a revolucí?

Přestože Jiřího Voskovce a Jana Wericha se snažili komunistépřisvojit a udělat z nich levicové klauny, bylo v nich mnohem více Ameriky a Západu obecně, než si dodnes myslíme. V červenci si budeme ve Werichově domě na pražské Kampě o Werichovi, Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových povídat s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem. První večer jsme strávili ještě v Praze od prvních amerických gramodesek až po parník plující za oceán.

Sledujte tok peněz — i tak se dá nahlížet na dějiny, o což se v našem malém seriálu pokusíme. Není totiž náhodou, že Spořitelna česká vznikla zrovna před 200 lety. Mělo to svou dobovou logiku hledání stálosti a jistoty po letech krizí. Obrozenecké hnutí kladlo mimo jiné důraz na jednotu, proto snaha, aby všichni Češi spořili v jedné instituci měla svou dobovou logiku. Od nobility se centrum moci a společnosti přesouvá k širším vrstvám, což má samozřejmě dopad také na peněžní ústavy.

Životy Jiřího Rumla a Ivana Medka se v mnohém liší, ale překvapivě mají i dost společného a nejen narození v červenci před sto lety. Nejen Charta 77, exil vnitřní či vnější, nejen výkon na poli novinářství nebo v politice po roce 1989. Byl by to vlastně zajímavý paralelní životopis. V bonus na Gazetistu, HeroHero a Forendors se pak ještě ohlédneme za životem Jana Tesaře.

Náš malý seriál ke 30 letům od přesídlení Rádia SvobodnáEvropa/Rádia Svoboda do Prahy uzavíráme záznamem debaty v Knihovně Václava Havla. O tom, jakých bylo těch 30 let, jak se stanice proměnila, jestli dnes ještě jde vlastně o rádio a také o jejím významu pro země, kam vysílala, vysílá a snad i vysílat bude jsme hovořili s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem pro východní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a novinářkou Deníku N Petrou Procházkovou. 

Střídání ministrů je běžná věc. Stejně tak běžné je, že kdysi slavní politici a zmizí z paměti. Který ministr spravedlnosti jezdil po Praze padesátkou a dostával za to čočku? Který neuměl ani česky a byl navíc rytíř? A který chtěl nechat popravit svého předchůdce? A který řídil justici v době procesů? Plnou verzi dílu najdete na Gazetistu, HeroHero a Forendors.

Před 30 lety se přičiněním tehdejšího ředitele Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka přestěhovala stanice z Mnichova do Prahy. My jsme si o tom, jak RFE/RL v Praze působila a působí povídali přímo v jejím sídle na pražském Hagiboru s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem provýchodní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, vedoucím ruského vysílání Andrejem Šarijem, Maryanou Drach, která vede ukrajinské vysílání, zastihli jsme také Ainuru Asankojoevu z kyrgyzské redakce. Z archivní nahrávky jsme kvyprávění přizvali i Pavla Pecháčka, s nímž jsme se na Hagiboru setkali už po roce 2000, kdy jsme o Přepište dějiny neměli ještě ani tušení.

Jak probíhaly represe proti odpůrcům nacismu? Proč se téměř neví o úspěšném atentátu na Hauptsturmführera SS Augusta Gölzera? A můžeme o konci války hovořit jako o osvobození, nebo šlo o přechod do nové, rodící se diktatury? Ikonickými místy spjatými s nacistickou okupací a dobou poválečného účtování se před několika dny v brně v rámci festivalu Meeting Brno vydal i podcast Přepište dějiny. Chcete se přidat? Tak nastupovat, autobus vyráží… 

O Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda se v posledníchměsících mluví ve dříve nečekaných souvislostech - Trumpova administrativa se snaží zastavit financování rádia, které sama pomohla vytvořit na počátku 50. let minulého století. V malém seriálu věnovaném RFE/RL se v první části ohlédneme s historikem Prokopem Tomkem za minulostí této stanice a za jejími počátky.