Podcasts about nechal

Pasáž v Kratochvílově ulici v centru Přerova je od úterního odpoledne z bezpečnostních důvodů uzavřená. Rozhodl o tom statik.

Babišova vláda bude i přes hlasité předvolební proklamace pokračovat v muniční iniciativě. Nového premiéra k tomu podle všeho přesvědčili zahraniční spojenci i prezident Pavel. Jak vypadal zákulisní boj o klíčový projekt Česka? Hostem Ptám se já byla exministryně obrany Jana Černochová (ODS).Česko bude dál koordinovat muniční iniciativu, nebude do ní ale dávat žádné peníze. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) to oznámil v úterý po setkání se spojenci z koalice ochotných v Paříži. A svoje rozhodnutí zopakoval i po středečním novoročním obědě s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě.Před loňskými sněmovními volbami přitom Babiš svým voličům sliboval zrušení muniční iniciativy. On sám i další představitelé hnutí ANO projekt dlouhodobě ostře kritizovali jako netransparentní a předražený, mluvili také o plesnivé munici.  Změnu postoje šéfa ANO včera podpořili koaliční partneři z SPD i Motoristů. Jejich předseda a ministr zahraničí Petr Macinka prohlásil, že pokračování iniciativy vítá. Ukončení projektu by podle něj znamenalo pro Ukrajinu velký problém. Zda do něj bude Česko dávat peníze, podstatné není. Na muniční iniciativě spolupracuje Česká republika zejména s Nizozemskem a Dánskem. Za celou dobu jejího trvání Ukrajina dostala přes čtyři miliony kusů munice. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Česko přispělo dvěma až třemi miliardami korun, dárci celkově věnovali 100 miliard. Exministryni obrany Janu Černochovou (ODS) Babišova otočka nepřekvapila: „My jsme prakticky v pravidelných intervalech informovali parlamentní kontrolu o tom, jak funguje muniční iniciativa, že tam nejsou opravdu žádné plesnivé granáty a že muniční iniciativa z hlediska peněz daňových poplatníků České republiky je marginálie.“ „Do muniční iniciativy, a skoro se to až stydím říct, Česká republika přispívala minimálně. Takže já to všechno považuji za něco, co bylo přefouklé, co bylo poplatné předvolebnímu času a tomu, co zřejmě chtěli někteří voliči hnutí ANO nebo hnutí SPD slyšet.“Komentovala i první kroky svého nástupce na resortu obrany za SPD Jaromíra Zůny: „Překvapilo mě, že tříhvězdičkový generál na vrcholu své kariéry se rozhodne za tuto stranu přijmout výzvu stát se ministrem obrany. Myslím, že ho z toho vyvedli záhy. Viděli jsme to na těch šílených videích, kde mi pan Zůna opravdu přišel zlomený. Myslím, že i z hlediska reputace, a je mi to líto, po těch videích to mezi zejména mužským kolektivem, mezi lidmi, kteří neodpustí nikomu vůbec nic, bude brané jako jeho selhání, že ohnul hřbet,“ dodala Černochová. Jakou pozici teď budeme mít mezi západními spojenci? A nepoškodí veřejné sbírky na zbraně pro Ukrajinu vyšetřování Skupiny D a dronů Nemesis?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Afrika se stala jeho druhým domovem. Když v roce 2008 navštívil Madagaskar, okamžitě jejímu kouzlu propadnul. Od té doby se do ní společně s manželkou vrací a vybírá si zejména neokoukané země. V Beninu si český lékárník Jan Grodza prošel iniciačním obřadem vúdú, s domorodci v Gabonu zkusil halucinogenní kořen iboga, v Kongu ho zase zlákaly kasiteritové doly, přičemž ho od cesty k nim neodradil ani 18kilometrový trek džunglí. Čím je Afrika výjimečná? Nejen o tom vypráví Grodza v poslední letošní epizodě podcastu Slepá mapa.

Nejmladší, nejmenší a nejhezčí. Tak vidí zámek Velké Březno v Ústeckém kraji jeho kastelán Miloš Musil. Při prohlídce zámku se dozvíte něco z historie, ale také ze současnosti.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Případem červené Tesly za skoro dva miliony korun pro ředitele městské společnosti v Hranicích na Moravě se zabývá nová epizoda podcastu Ve stínu. Hranice se staly ukázkou toho, jak se nechávají v Česku odtékat veřejné finance.Když Jakubovi Horákovi, řediteli městské společnosti Ekoltes, schválilo představenstvo loni na jaře nové firemní auto, nejspíš mu nedošlo, že kvůli tomu přijde o lukrativní funkci.Ani představenstvo se nepozastavilo nad tím, že červená Tesla Model X za 1,7 milionů korun pro ředitele městského podniku, který má na maloměstě tržby 150 milionů korun, není standardním firemním benefitem.Stejně tak nikoho ve vedení firmy neudivilo, proč má ekonomka Ekoltestu jezdit ve firemním BMW i3 za 800 tisíc?Debaty o tom, jestli takto se má nakládat s veřejnými penězi a jestli se v Ekoltestu nemanipuluje s veřejnou zakázkou, měly teprve vypuknout. I o tom je dnešní epizoda podcastu Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Nakladatelství Větrné mlýny pozvalo 12 současných německých autorek a autorů do 12 českých krajských měst s výjimkou Prahy a Středočeského kraje, aby nová místa poznali a napsali o nich povídku.

Nakladatelství Větrné mlýny pozvalo 12 současných německých autorek a autorů do 12 českých krajských měst s výjimkou Prahy a Středočeského kraje, aby nová místa poznali a napsali o nich povídku.

EisKing podcastom roka? Hlasujte v kategórii IMPULZ na podcastroka.skĎakujeme

Jsou sny, které by se neměly nikdy naplnit – když se to stane, jsou to totiž spíš noční můry. Jedním z takových snů byl vystěhovalecký projekt Interhelpo. Projekt československý dělníků a komunistů, kteří ve 20. a 30. letech odjeli do Sovětského svazu budovat nový život. Chtěli žít v nové, jak věřili lepší společnosti. Na vlastní kůži si však vyzkoušeli společenský řád, který o 20 let později ovládl celé Československo.

Jsou sny, které by se neměly nikdy naplnit – když se to stane, jsou to totiž spíš noční můry. Jedním z takových snů byl vystěhovalecký projekt Interhelpo. Projekt československý dělníků a komunistů, kteří ve 20. a 30. letech odjeli do Sovětského svazu budovat nový život. Chtěli žít v nové, jak věřili lepší společnosti. Na vlastní kůži si však vyzkoušeli společenský řád, který o 20 let později ovládl celé Československo.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Vltavínu navštívíme poutní místo Rachačky s kaplí svaté Rozálie nedaleko Purkarce na Českobudějovicku. S redaktorem Zdeňkem Zajíčkem se tam vypravil ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář. Kdo byla svatá Rozálie, to víme. Kde jsou Rachačky, to víme. Kdo kapli nechal postavit, to se také ví. Má to ovšem svá ale...

Ve Vltavínu navštívíme poutní místo Rachačky s kaplí svaté Rozálie nedaleko Purkarce na Českobudějovicku. S redaktorem Zdeňkem Zajíčkem se tam vypravil ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář. Kdo byla svatá Rozálie, to víme. Kde jsou Rachačky, to víme. Kdo kapli nechal postavit, to se také ví. Má to ovšem svá ale...Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Ako 24-ročný riadil rodinnú firmu a doviedol ju k úspechu doma aj v zahraničí. Jan Školník spolu s manželkou založil neziskovú organizáciu na rozvoj regiónu, stojí za oživením benediktínskeho kláštora aj za novými podnikmi, ktoré dávajú prácu miestnym ľuďom. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne príbehy filantropov a filantropiek a búrame tabu spojené so slovom filantropia. Keď sa Jan Školník kvôli rodinnej firme presťahoval z Prahy do osemtisícového mestečka Broumov, veľa ľudí z česko-poľského pohraničia odchádzalo. „Vidiek nemá byť skanzenom, kam si ľudia prídu oddýchnuť do prírody. Má to byť miesto, kde ľudia žijú dôstojný, naplnený život. To je Broumovsko, o aké sa s kolegami a partnermi snažím,“ vysvetľuje zámer, na ktorom pracuje viac ako dve desaťročia. Okrem podnikania rozbehol aj Agentúru na rozvoj Broumovska, ktorá zastrešuje kultúrne aktivity, projekty na rozvoj cestovného ruchu aj známu konferenciu Broumovské diskusie. V podcaste sa dozviete: ako sa biznismen Jan Školník dostal k filantropii, prečo sa pustil do kandidatúry Broumova na Európske hlavné mesto kultúry 2028, na čo prišiel pri pohľade na vyprázdnené dedinky pri Madride, čo ho naučili pešie púte, na ktoré chodí každý rok, prečo obdivuje ľudí v neziskovom sektore, či bol jeho odchod z firmy dobrým rozhodnutím. Kto je Jan Školník? Český podnikateľ a filantrop Jan Školník žije s rodinou v Broumove. V roku 1997 spolu s otcom kúpil firmu Hobra, ktorú od roku 1998 viedol a v roku 2022 odovzdal bratovi. S manželkou v roku 2004 založil neziskovú Agentúru pre rozvoj Broumovska, ktorá podporuje kultúru, vzdelávanie, cestovný ruch, komunitný rozvoj, investície v regióne a ochranu historického dedičstva vrátane správy národnej kultúrnej pamiatky Kláštor Broumov. Za svoje aktivity získal viaceré ocenenia, vrátane titulu EY Spoločensky prospešný podnikateľ roka a ceny za filantropiu, ktorú odovzdáva česká Nadace Via. Impact Talks  V podcaste Impact Talks vám predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí. Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania. Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

Bláhová a Turek se dívají o filmu Bob Dylan: Úplně neznámý

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Kouzelník, komik, trapnomág, břichomluvec a také vyučený zámečník Richard Nedvěd byl vždycky šoumen a třídní šašek. Kdy začal rozesmávat lidi profesionálně? Proč se přihlásil do talentové soutěže? A v čem spočívá kouzlo trapnomagie?

Kouzelník, komik, trapnomág, břichomluvec a také vyučený zámečník Richard Nedvěd byl vždycky šoumen a třídní šašek. Kdy začal rozesmávat lidi profesionálně? Proč se přihlásil do talentové soutěže? A v čem spočívá kouzlo trapnomagie?Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasovanie huliakovcov o štátnom rozpočte svedčí o tom, že premiér sa nechal vydierať, hovorí podpredseda KDH a exminister spravodlivosti Viliam Karas. Má pochybnosť o spôsobe, ako štát pristupuje k tzv. čurillovcom. Ktorú podobu konzervativizmu preferuje? Fandil Trumpovi? A vízia ktorého pápeža je mu najbližšia?V podcaste s Viliamom Karasom sa dozviete:– od 1. minúty – či netreba konsolidáciu, ak KDH nehlasovalo za rozpočet;– po 1:50 – že Smer sa spolieha na Čínu, že nám sem pošle peniaze;– od 6:00 – že vláda láme svedomie národa premlčanými prípadmi;– po 7:30 – že Smer dáva mládeži odkaz, že kto má prachy, môže ohnúť spravodlivosť;– od 8:40 – ako sa musia skončiť časy politického revanšizmu cez políciu;– po 9:00 – že Matúš Šutaj Eštok na hanbu robí to, čo z opozície kritizoval;– od 10:00 – čo si myslí o stíhaní tzv. Čurillovcov;– po 14:30 – prečo s KDH posielal list do Bruselu, že právny štát u nás je v poriadku;– od 16:30 – že vláda znížila policajné kapacity na vyšetrovanie;– po 17:30 – ako cudzie peniaze chránime lepšie ako náš vlastný štátny rozpočet;– od 20:00 – či chce KDH meniť volebný systém s Robertom Ficom;– po 24:00 – že Hlas má vlastnú predstavu o volebnom systéme, a tak sa zrejme nič meniť nebude;– po 25:00 – či by nebolo lepšie mať druhú komoru parlamentu, ak chceme zastúpenie regiónov;– od 27:00 – či by mali srdcom východniari kandidovať v Bratislave;– po 28:00 – či by KDH chcelo predčasné voľby;– od 30:00 – s kým by po predčasných voľbách spolupracovalo KDH a či vylučuje Smer;– od 33:15 – či je v hre spoločná kandidátka KDH, SaS a Demokratov, podobnú českej koalícii Spolu;– od 35:50 – či je v KDH rozkol pre spoluprácu s Milanom Krajniakom a Kresťanskou úniou;– po 40:00 – prečo nehovorí o demokracii;– od 44:00 – či „gender ideológia" je konšpirácia, v ktorej ide o strašenie;– po 47:40 – či sú pre KDH dôležitejšie kultúrno-etické otázky alebo zdravotníctvo, školstvo a ekonomika;– od 49:00 – čo si myslí o Viktorovi Orbánovi a Donaldovi Trumpovi;– od 51:00 – či je mu bližší pápež František alebo Benedikt;– od 52:00 – či volil Zuzanu Čaputovú a Ivetu Radičovú.

Hlasovanie huliakovcov o štátnom rozpočte svedčí o tom, že premiér sa nechal vydierať, hovorí podpredseda KDH a exminister spravodlivosti Viliam Karas. Má pochybnosť o spôsobe, ako štát pristupuje k tzv. čurillovcom. Ktorú podobu konzervativizmu preferuje? Fandil Trumpovi? A vízia ktorého pápeža je mu najbližšia?V podcaste s Viliamom Karasom sa dozviete:– od 1. minúty – či netreba konsolidáciu, ak KDH nehlasovalo za rozpočet;– po 1:50 – že Smer sa spolieha na Čínu, že nám sem pošle peniaze;– od 6:00 – že vláda láme svedomie národa premlčanými prípadmi;– po 7:30 – že Smer dáva mládeži odkaz, že kto má prachy, môže ohnúť spravodlivosť;– od 8:40 – ako sa musia skončiť časy politického revanšizmu cez políciu;– po 9:00 – že Matúš Šutaj Eštok na hanbu robí to, čo z opozície kritizoval;– od 10:00 – čo si myslí o stíhaní tzv. Čurillovcov;– po 14:30 – prečo s KDH posielal list do Bruselu, že právny štát u nás je v poriadku;– od 16:30 – že vláda znížila policajné kapacity na vyšetrovanie;– po 17:30 – ako cudzie peniaze chránime lepšie ako náš vlastný štátny rozpočet;– od 20:00 – či chce KDH meniť volebný systém s Robertom Ficom;– po 24:00 – že Hlas má vlastnú predstavu o volebnom systéme, a tak sa zrejme nič meniť nebude;– po 25:00 – či by nebolo lepšie mať druhú komoru parlamentu, ak chceme zastúpenie regiónov;– od 27:00 – či by mali srdcom východniari kandidovať v Bratislave;– po 28:00 – či by KDH chcelo predčasné voľby;– od 30:00 – s kým by po predčasných voľbách spolupracovalo KDH a či vylučuje Smer;– od 33:15 – či je v hre spoločná kandidátka KDH, SaS a Demokratov, podobnú českej koalícii Spolu;– od 35:50 – či je v KDH rozkol pre spoluprácu s Milanom Krajniakom a Kresťanskou úniou;– po 40:00 – prečo nehovorí o demokracii;– od 44:00 – či „gender ideológia" je konšpirácia, v ktorej ide o strašenie;– po 47:40 – či sú pre KDH dôležitejšie kultúrno-etické otázky alebo zdravotníctvo, školstvo a ekonomika;– od 49:00 – čo si myslí o Viktorovi Orbánovi a Donaldovi Trumpovi;– od 51:00 – či je mu bližší pápež František alebo Benedikt;– od 52:00 – či volil Zuzanu Čaputovú a Ivetu Radičovú.

Zámek Karlova Koruna v okrese Hradec Králové patří k nejvýznamnějším barokním stavbám u nás. Od počátku 17. století až do roku 1948 bylo panství v majetku rodu Kinských.

Zámek Karlova Koruna v okrese Hradec Králové patří k nejvýznamnějším barokním stavbám u nás. Od počátku 17. století až do roku 1948 bylo panství v majetku rodu Kinských.

Zámek Karlova Koruna v okrese Hradec Králové patří k nejvýznamnějším barokním stavbám u nás. Od počátku 17. století až do roku 1948 bylo panství v majetku rodu Kinských.

Zámek Karlova Koruna v okrese Hradec Králové patří k nejvýznamnějším barokním stavbám u nás. Od počátku 17. století až do roku 1948 bylo panství v majetku rodu Kinských.

Sedmadvacetiletá Regina se v pátek 12. února 1999 probouzí s dobrou náladou. Společně se snoubencem Jiřím plánují po práci vyrazit lyžovat do Krkonoš, kam se oba moc těší. Když všakRegina otevře dveře a chystá se vyrazit do zaměstnání, stojí na prahu jejích dveří najatý vrah a za pasem má schovaný lovecký nůž…

Laciný byt mu utekl mezi prsty. Bitcoiny prodal příliš brzy. Akcie znovu nakoupil příliš pozdě. A odmítl protiinflační dluhopisy. Ekonom Dominik Stroukal se v podcastu Ve vatě rozpovídal o svých investičních průšvizích.Dominik Stroukal začal investovat na vysoké. „Nepodařilo se mi toho dost,“ říká. Ve své investiční kariéře vytipoval několik momentů, kdy se zpětně viděno nerozhodl dobře.1. Nechal si utéct levný bytPrvní chybné rozhodnutí udělal Dominik Stroukal před deseti lety, týkalo se vlastního bydlení. „Dlouho jsem se držel úvahy, že dokud nemovitosti zdražovaly pomaleji, než mi rostly příjmy, tak jsem si chtěl užívat a potom dosáhnout na lepší byt. Nakonec jsem dostal od manželky befelem, že se stěhujeme, čekali jsme dítě,“ vzpomíná.To už byly ceny bydlení v Praze na rekordech a Stroukal mohl jen litovat, že si nechal utéct mnohem lacinější byt před pár lety. „Měl jsem podepsanou už rezervační smlouvu na byt na Letné za dva miliony, neposlal jsem rezervační poplatek, což bylo asi 20 000 Kč. Dneska byt na Letné za dva miliony úplně neseženeš,“ uvedl v podcastu Ve vatě.2. Prodal bitcoiny moc brzyNákup rodinného bydlení byl draze vykoupen jiným bolestivým rozhodnutím. Aby pokryl požadavek banky na vlastní zdroje, musel Dominik Stroukal odprodat velkou část svých bitocoinů.„Psychicky mě to bolelo úplně nejvíc. Budil jsem se ze spaní a přemýšlel nad tím, jestli nepotřebuju pomoc odborníka. Na Clubhouse (sociální síť, pozn.red.) jsem si v noci povídal s psycholožkou, co má člověk v takové situaci dělat,“ vzpomíná fanoušek bitcoinu.„Musel jsem prodat pár bitcoinů. Nakonec mi nezbylo nic jiného, než prodat a koukat se, kolik bych býval teď mohl mít bytů, kdybych to udělal později, protože pak bitcoin vystřelil ještě několikrát nahoru. A to tě samozřejmě budí ze spaní,“ vzpomíná Stroukal. Ani ze zbytku bitcoinů nemá Stroukal radost. „Od toho, co mi zbylo, jsem ztratil klíč. Jeli jsme na lodi a spadl do Vltavy.“3. Seděl „na cashi“ příliš dlouhoNa začátku roku 2022 Stroukal pod dojmem negativních geopolitických výhledů prodal své akciové portfolio a rozhodl se držet hotovost. Vychytat správný moment pro opětovný nákup akcií už se mu nepodařilo.„Člověk vychytá vrchol, myslí si, že je král. Ale to dno jsem nevychytal ani náhodou. Naskočil jsem pozdě. Kdybych se na to všechno vykašlal, tak jsem si ušetřil trápení a ostudu a mohl jsem na tom být zhruba stejně. Sednout si na ruce by bylo výhodnější,“ zpytuje svědomí Stroukal.Své nové portfolio trochu revidoval. Omezil stock picking, tedy už tolik nevybírá jednotlivé akcie, podruhé už například nenakoupil akcie společnosti Disney. A investuje zejména do akciových indexů.4. Nekoupil protiinflační dluhopisy republikyProtiinflační Dluhopisy Republiky byly pro konzervativní investory jednou z nejlepších investic posledních let. Garantovaly výnos, který kopíroval inflaci, a ta během poslední inflační vlny dosáhla kumulativně 33 procent.Stroukal nákup státních dluhopisů odmítá z ideologických důvodů, vnímá ho jako podporu zadlužování státu. „Můj ideologický důvod mě stál nějaké peníze. Byla to sázka na jistotu. Takhle velkou inflaci jsem nečekal ani náhodou,“ rekapituluje makroekonom.„Pořád mi připadá divné účastnit se podivného dluhopisového přerozdělování, ale možná jak stárnu, tak se budu radši koukat na to, abych zajistil rodinu, než na nějaké ideové přesvědčení na úkor své vlastní peněženky. Ale sázka na kapitalismus a ještě navíc ten americký mi pořád připadá nejrozumnější,“ shrnul Stroukal.Jaké investice se Dominiku Stroukalovi naopak povedly? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači nebo v podcastových aplikacích.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Františkem Trojanem

Devadesát šest přírodních drahých kamenů přes šest a půl století stále na stejné koruně. To je historický unikát, který ze Svatováclavské koruny dělá jednu z nejvzácnějších památek středověku. Díky moderním technologiím totiž víme, že na koruně je celkem šest druhů drahokamů, ačkoli Karel IV. byl přesvědčen, že jsou jenom čtyři. Poslechněte si další díl seriálu, tentokrát o kamenech na korunovační koruně!

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Být středověkým panovníkem s sebou neslo značná rizika, neboť násilí bylo běžným prostředkem boje o moc. Osud knížete Jaromíra byl ale obzvláště krutý, nejvíc mu totiž ublížili jeho vlastní bratři.

Být středověkým panovníkem s sebou neslo značná rizika, neboť násilí bylo běžným prostředkem boje o moc. Osud knížete Jaromíra byl ale obzvláště krutý, nejvíc mu totiž ublížili jeho vlastní bratři.

Noviny nám začínajú umierať pred očami. Nechal sa počuť bývalý šéfredaktor britského denníka The Guardian Alan Rusbridger. A má pravdu. Na prvú si to možno nevšimneme, svet médií však už dvadsať rokov zažíva jednu obrovskú krízu, ktorá zjavne nekončí. V USA dostalo len v januári výpoveď približne 500 reportérov, prepúšťajú pritom aj renomované denníky ako Los Angeles Times či ikonický denník Time. Na Slovensku sme sa zase dostali do stavu mediálnych púští – teda oblastí, kde žiadna lokálna televízia či noviny už ani nepôsobia. Je za tým zle nastavené financovanie, pokles reklamy s príchodom gigantov ako Meta či Google alebo neschopnosť ľudí platiť si predplatné? A čo vôbec zánik médií v kontexte dnešnej doby znamená? Ustoja mediálne domy tlak alternatívy a čoraz nižšie príjmy? Eva Frantová sa v podcaste Index rozprávala s Martinou Hilbertovou, analytičkou Transparency International Slovensko a s Filipom Struhárikom, redaktorom a editorom Denníka N, ktorý sa špecializuje na dianie v online žurnalistike a digitálnych médiách. _ Ak by vás téma médiá zaujímala hlbšie, odporúčam Filipovu knihu Co je nového v médiích, kde opisuje, ako sa žurnalistika zmenila za posledné desaťročie, čo znamená jej nezávislosť, aké hodnoty žurnalistickej práce pretrvávajú a ktoré redakčné rutiny prešli zmenou. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.

Hrádek Kunzov se nachází ve stejnojmenné osadě, přibližně v polovině cesty mezi obcemi Hrabůvka a Radíkov v Olomouckém kraji. Stojí na okraji lesa, hned u silnice a působí poněkud zvláštně. Trochu navozuje iluzi, že je miniaturou šlechtického sídla. Objekt v romantickém stylu si na počátku 20. století nechal postavit hranický továrník Antonín Kunz.

O talent bojuje celý svet, úspešní preto budú tí, ktorí majú veľké odhodlanie. Povedal expremiér Ľudovít Ódor pri predstavovaní dokumentu Magnet pre talent. Vyše sto stranovú knižku necháva ako návod pre vládu Roberta Fica, ako odvrátiť budúcnosť, v ktorej budú mať šikovní ľudia čoraz viac dôvodov na odchod zo Slovenska. Odlivu talentov totiž krajina čelí už teraz a nič nenasvedčuje tomu, že by sa to v krátkom čase malo zmeniť. O čo Slovensko odlivom talentu prichádza, prečo je to tak, a ako sa dá tento jav zvrátiť? Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Ivy Kleinovej z Výskumnej a inovačnej autority na Úrade vlády. Zdroj zvukov: Facebook/Úrad vlády SR Odporúčanie: Ak sa chcete dozvedieť viac o tom, ako sa dajú v krajine udržať šikovní ľudia, a čo všetko nám to môže do budúcna priniesť, odporúčam prečítať si dokument Magnet pre talent, o ktorom sme sa dnes rozprávali. Má síce vyše 100 strán, to najdôležitejšie je však podľa mňa skryté v kapitole s názvom: Prečo je talent pre Slovensko kľúčový. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Bez předčasně zesnulého frontmana Jana Kaliny vyráží kapela Sto Zvířat na tour a křtít jeho poslední album. „Když jsem si stěžovala, že bychom mohli zvolnit, že už taky mám něco nalítáno a že bych potřebovala volnější tempo, co se týče frekvence hraní, tak mi říkal: buď ráda, že se ještě jezdí,“ vzpomíná zpěvačka Jana Jelínková na náznaky, kdy tušil, že se jej nedožije. Jak se s jeho odchodem kapela vyrovnává a co bude se Zvířaty dál?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Ako na Súmračnej nedbali na záujmy armády, ale firmy Willing. 2. Utajiť zločin nie je v záujme štátu. 3. Geniálny stratég Putin rozšíril NATO.

T. G. Masaryk (7. března 1850– 14. září 1937) byl bezpochyby mimořádnou osobností: filozof, pedagog a především politik. Zakladatel Československa a první prezident státu je dodnes inspirací. Jeho mravní integrita je obdivuhodnou, a přece se stal terčem jednoho z mýtů…