Podcasts about sedl

V roce, kdy by se Václav Havel dožil 90 let, se jeho knihovna ocitla v hluboké krizi. Po nástupu nového ředitele Tomáše Sedláčka odešli klíčoví sponzoři, většina zaměstnanců i členové vedení včetně Dagmar Havlové. Ředitel České filharmonie vidí příčinu v tom, že výrazná osobnost nemusí být automaticky dobrým manažerem. V rozhovoru také popisuje, jak se Česká filharmonie připravuje na nástup nového šéfdirigenta Jakuba Hrůši.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce, kdy by se Václav Havel dožil 90 let, se jeho knihovna ocitla v hluboké krizi. Po nástupu nového ředitele Tomáše Sedláčka odešli klíčoví sponzoři, většina zaměstnanců i členové vedení včetně Dagmar Havlové. Ředitel České filharmonie vidí příčinu v tom, že výrazná osobnost nemusí být automaticky dobrým manažerem. V rozhovoru také popisuje, jak se Česká filharmonie připravuje na nástup nového šéfdirigenta Jakuba Hrůši.

Zeitgeist #24 s teologem Františkem Štěchem o golemech, nové encyklice Lva XIV. a lidství v éře umělé inteligence z perspektivy římskokatolické církve i dalších náboženství.Velké jazykové modely a generativní AI promlouvají s rostoucí intenzitou do mnoha sfér našeho života. Ani je nemusíte přímo používat, ale s jejich výtvory se nejspíš pravidelně setkáváte, ať jste si toho vědomi nebo ne. Lidem jakoby se podařilo splnit starý sen o vytvoření úslužného golema. Namísto hlíny ovšem „šém" vložili do korpusu lidských textů a vznikla entita, která s námi komunikuje a zvládne imitovat projevy člověka včetně emocí. Navíc je schopná také samostatně jednat jako AI agent v čemž se pravděpodobně bude dále zlepšovat. Bezesporu jde o významný milník v historii lidstva a možný začátek další průmyslové revoluce. Papež Lev XIV. svou první encykliku, kterou vydal rok po zvolení věnuje do značné míry právě vzestupu AI a ochraně lidství.„Takzvané umělé inteligence neprodělávají žádné zkušenosti, nemají tělo, necítí radost ani bolest, nedospívají prostřednictvím vztahů a z vlastního nitra neví, co znamená láska, práce, přátelství nebo odpovědnost. Nemají ani morální vědomí, protože nerozlišují mezi dobrem a zlem, nechápou konečný smysl situací ani nenesou odpovědnost za důsledky. Mohou napodobovat jazyk, chování a analytické schopnosti nebo dokonce simulovat empatii a porozumění, ale nerozumí tomu, co produkují, neboť jim chybí emoční, vztahová a duchovní perspektiva, skrze kterou lidé nabývají moudrosti. I když jsou tyto nástroje popisovány jako schopné „učení“, dělají to jinak než člověk. Nejedná se o zkušenost těch, kteří se nechávají formovat životem a postupem času rostou prostřednictvím rozhodnutí, chyb, odpuštění a věrnosti,“ píše se mimo jiné v listu Magnifica Humanitas, jímž se papež obrací především na katolické biskupy.Jak nejvyšší představitel římskokatolické církve AI vnímá? V čem vidí příležitost a v čem nebezpečí? Co může znamenat fakt, že na představení encykliky vystoupil také spoluzakladatel společnosti Anthropic Chris Olah, která vyvíjí model Claude? Proč si papež v textu bere na pomoc i rady čaroděje Gandalfa? Nesouvisí to náhodou s firmou pojmenovanou po Vidoucích kamenech z Pána prstenů J. R. R. Tolkiena? A v čem je specifický vztah světových náboženství a jejich tradic s AI? Odpovídá František Štěch z Evangelické teologické fakulty UK. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Letos uplyne 260 let od narození maršála Josefa Václava Radeckého. Narodil se jako syn hraběte na zámku Třebenice nedaleko Sedlčan. Jeho vojenská kariéra mu přinesla řadu vyznamenání a ocenění. Na počest slavného maršála se hrál i slavný Radeckého pochod.

Herec Jiří Sedláček byl mnoho let v jednom kole v divadle, televizi, ale loňský rok ho donutil zabrzdit. Musel zvládnout zdravotní komplikaci, která se jevila jako fatální pro herecké řemeslo. Dnes je na nové startovní čáře ve zdraví, v práci i v životě. V rozhovoru otevřeně povypráví o svém znovuzrození.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herec Jiří Sedláček byl mnoho let v jednom kole v divadle, televizi, ale loňský rok ho donutil zabrzdit. Musel zvládnout zdravotní komplikaci, která se jevila jako fatální pro herecké řemeslo. Dnes je na nové startovní čáře ve zdraví, v práci i v životě. V rozhovoru otevřeně povypráví o svém znovuzrození.

Lavička ve tvaru letadla, nově vysazená lípa a odhalená pamětní deska, tak si Sedlčany nově připomínají rodáka a pilota britského královského letectva RAF Jiřího Macháčka.

Saša Michailidis se ptá hostů na dění v Knihovně Václava Havla, která stále ještě vstřebává nedávnou krizi, kdy téměř celý tým pracovníků dal výpověď kvůli řediteli Tomáši Sedláčkovi. Co by taková instituce vlastně měla být? Tuzemská města se snaží znovu vracet význam vodě a u svých řek upravují náplavky, co z náplavky dělá skutečně kvalitní veřejný prostor? Před sto lety se narodila Marilyn Monroe. Byla herečkou, sexsymbolem nebo obětí Hollywoodu?

Saša Michailidis se ptá hostů na dění v Knihovně Václava Havla, která stále ještě vstřebává nedávnou krizi, kdy téměř celý tým pracovníků dal výpověď kvůli řediteli Tomáši Sedláčkovi. Co by taková instituce vlastně měla být? Tuzemská města se snaží znovu vracet význam vodě a u svých řek upravují náplavky, co z náplavky dělá skutečně kvalitní veřejný prostor? Před sto lety se narodila Marilyn Monroe. Byla herečkou, sexsymbolem nebo obětí Hollywoodu?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech. Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici. Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy. O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Jakub ŽárskýMohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové? https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledoveStudie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

Víc jak deset let pečoval Gabriel Eichler o odkaz Václava Havla, jako předseda správní rady knihovny loni v lednu doporučil na místo ředitele Tomáše Sedláčka. Kdy si poprvé řekl, že to bylo šlápnutí vedle? „V únoru mi zavolali zaměstnanci, že si se mnou chtějí promluvit, soukromě a bez přítomnosti ostatních. Řekli mi, že dochází k osobním konfliktům mezi ním a nimi. A všichni, kteří tam seděli, to potvrdili,“ popisuje v Osobnosti Plus Eichler, který už ze správní rady odešel.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pod ředitelem Sedláčkem se Knihovna Václava Havla transformuje na knihovnu Tomáše Sedláčka. Obsah bude úsporný a povrchní, tak jako myšlení bankovního ekonoma. Havlův odkaz se v Česku vyprazdňoval po celá léta, nicméně Sedláček se rozhodl pozvednout prázdnotu na dosud netušenou úroveň. Svůj rok ve funkci strávil brázděním veřejného prostoru s ezoterickým poselstvím, že je Havel odpovědí na všechno. Ve chvíli, kdy to došlo správní radě i zaměstnancům, už bylo pozdě. Všichni odchází, Sedláček zůstává, aby až do skonání světa žongloval s třemi slovy: pravda, láska, smysl. Dokud tím nezabije i posledního myslícího tvora na Zemi. -------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Čeští hokejisté na světovém šampionátu ve Švýcarsku předvádějí nevyrovnané výkony. Svěřenci trenéra Radima Rulíka dokázali porazit silné Švédsko, Slovensko, ale naopak nečekaně ztratili se Slovinci a v pondělí schytali debakl 1:4 od Norů. Co se děje s českým týmem? Proč mu chybí větší drajv? Co se musí změnit do zápasu s Kanadou a pro následné čtvrtfinále? Kdo by měl v první lajně doplnit Sedláka s Červenkou? Poslechněte si Čistou hru Martina Procházky o probíhajícím MS.

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Knihovna Václava Havla je v rozkladu. Po ohlášeném odchodu sponzorů i zaměstanců její ředitel Tomáš Sedláček slibuje restart, knihovně už se mají hlásit i noví sponzoři. Co bude s odkazem Václava Havla?Hostem Ptám se já byl ředitel Knihovny Václava Havla, ekonom Tomáš Sedláček.  Jak tento týden informovaly Seznam Zprávy, kvůli neshodám s mezi ředitelem Tomášem Sedláčkem a členy týmu ohledně vizí a směřování knihovny zažívá instituce pečující o odkaz exprezidenta Václava Havla personální otřesy. Odcházejí všichni zaměstnanci, většina správní rady i její klíčoví donátoři v čele s miliardářem Zdeňkem Bakalou. Zůstávají pouze šéf knihovny Tomáš Sedláček, její zakladatelka Dagmar Havlová a jediný zůstávající člen správní rady, místostarosta Prahy 5 David Dušek (STAN). „Na odkazu mého manžela mi velmi záleží a věřím, že Knihovna Václava Havla je natolik významným symbolem, že se kolem ní znovu podaří spojit osobnosti i skvělé firmy, kterým budou hodnoty Václava Havla blízké,“ uvedla Havlová s tím, že sama knihovnu  nevede a dlouhodobě se věnuje Nadaci VIZE 97.Dosavadní sponzoři i členové týmu kritizují způsob, kterým Sedláček knihovnu řídí. Například spisovatel a dramaturg knihovny Jáchym Topol v rozhovoru pro iRozhlas označil současné vedení za chaotické a zmatené. S Václavem Havlem podle něj Sedláček zachází jako „s takovým zpeněžitelným artiklem“.Podle Tomáše Sedláčka instituce jen neustála jeho vizi. Knihovna podle něj nekončí a čeká jí restrukturalizace. Už se jí dokonce hlásí i noví dárci, což potvrdil i šéf správní rady David Dušek. Nestátní nezisková organizace Knihovna Václava Havla byla založena v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu po vzoru podobných institucí v USA. Založili ji Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek. Knihovna je financována především z nadačních příspěvků a darů.Co se v Knihovně Václava Havla stalo a nehrozí jí zánik? Kde najde její ředitel peníze na provoz? A jak by se teď podle něj instituce mohla proměnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czSetkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu nečekaně rezonuje. Co sleduje Petr Pavel tím, že sjezd podpořil? „Posledních dvacet třicet let je při debatách o česko-německé minulosti konvenční všímat si utrpení nikoliv Čechů, ale Němců. Do roku 1989 byly více ,sexy' oběti Češi a od té doby jsou ,sexy' oběti Němci,“ soudí Daniel Kaiser.„Svátek sudetských Němců se prostě poprvé odehraje v Česku. Připravuje se to deset let a čekalo se, že dnes už to vzbudí menší ohlas. Nestalo se, protože celá situace v Evropě je napjatější než tehdy. A de facto se tu hrají náhradní války,“ říká Jiří Peňás.Kdo je ten zlý v případě Knihovny Václava Havla? Tomáš Sedláček, nebo spíš Zdeněk Bakala? Vláda si vytváří prostor pro to, aby se mohla více zadlužovat. Ty peníze však projí.Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňáš, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Pokud si chcete koupit čerstvé lokální produkty, pak nejspíš zamíříte na farmářské trhy. Spolek Archetyp v Praze provozuje hned tři z nich - Náplavku, Kubáň a Heřmaňák. Předseda spolku Jiří Sedláček pozval i na další akce, které se tu konají. Tou nejbližší je degustační festival Růžový máj v sobotu 16. května.

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost. Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Kameny zmizelých v Sedlčanech připomínají židovské obyvatele, kteří nepřežili druhou světovou válku. Je jich zatím celkem 19 a leží před domy, kde osoby žily. Historici kameny odhalili ve čtvrtek.

Zeitgeist #18 S církevním historikem o prvním roce Lva XIV., navazování na Františka, napjatých vztazích s Donaldem Trumpem, potřebě vícerychlostní církve i chybějícím ženském hlasu v jejím vedení. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.První severoamerický papež byl zvolen před rokem - 8. května 2025. Jak sedmdesátiletý Robert Francis Prevost, který si zvolil papežské jméno Lev, navazuje na svého předchůdce Františka. V čem se naopak odchýlil? O co jde ve sporech s americkým prezidentem, kterému se nebojí vzdorovat i za cenu tlaků na církev ve Spojených státech? Čím je specifický katolicismus v USA a uvnitř hnutí MAGA? Kde leží hranice, které si nemůže dovolit překročit ani prezident Trump? A před jakými výzvami stojí křesťané v římskokatolické církvi s ohledem na měnící demografii věřících ve světě? Může se církev vymanit z pozice pánského klubu? Co jsou skutečné křesťanské hodnoty? A jak se proměnilo papežství za posledních dvě stě let? Nejen o tom mluví římskokatolický kněz a církevní historik z Univerzity Hradec Králové Tomáš Petráček, který má také nejnověji na kontě knihu Křesťanství ve víru kulturních válek: Papežství, hodnoty, identita (Vyšehrad, 2025) Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #17 s Dominikou Perlínovou a Tomášem Lindnerem o klesající porodnosti, přičinách, receptech na změnu i o dopadech demografické změny.Není to tak dávno, co svět vážně řešil dnes již z části vyvrácené obavy z "populační bomby", jak překotné rozrůstání lidstva označili američtí biologové Paul Ehrlich a Anne Ehrlich ve stejnojmenné populární knize z roku 1968. Dnes na Zemi žije přes 8,3 miliard lidí a jejich počet nadále poroste. Zároveň ovšem v příštích padesáti letech pravděpodobně dosáhne svého maxima. Přibývá totiž zemí, kde se rychle propadá porodnost navzdory snahám států tento trend zvrátit. Několik let v řadě klesá také v Česku, kde se loni podle demografů narodilo nejméně dětí za 240 let. Z jakých důvodů mají rodiče v mnoha zemích světa méně dětí než dřív? Co to znamená ve vybraných státech? Jaké recepty se nabízejí podle evropských demografů ve snaze zýšit počet dětí? A jaké velké změny čekat s ohledem na demografické rozdíly mezi zeměmi? Nejen o tom debatují v podcastu Zeitgeist Dominika Perlínová a Tomáš Lindner. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme k tématu také články:Mít děti musí být zase cool. Politický tlak nikoho rodit nedonutíhttps://www.respekt.cz/zahranici/mit-deti-musi-byt-zase-cool-politicky-tlak-nikoho-rodit-nedonutiJán Markoš: Neexistuje příliš dobrých důvodů pro to mít dětihttps://www.respekt.cz/komentare/neexistuje-prilis-dobrych-duvodu-pro-to-mit-detiNech si zmrazit vajíčka a počkej na toho pravého (podcast Ženy XYZ)https://www.respekt.cz/podcasty/nech-si-zmrazit-vajicka-a-pockej-na-toho-pravehoOpravdová zábava začíná, když mají děti nad rodiči početní přesiluhttps://www.respekt.cz/tydenik/2024/21/opravdova-zabava-zacina-kdyz-maji-deti-nad-rodici-pocetni-presilu

S Martinem Uhlířem o poučení z největší jaderné havárie a smrtící radiaci ukryté v sarkofágu„Nedlouho po půlnoci reaktor tlakem páry vybuchl – nadzvedl a odsunul dva tisíce tun těžký železobetonový svrchní kryt a změnil se v sopku chrlící k nočnímu nebi kusy betonu, hořící úlomky grafitu a žhnoucí uranové palivo. Zároveň z nitra jaderné pece začaly do ovzduší unikat aerosoly obsahující ty nejradioaktivnější izotopy,“ popisuje v článku Martin Uhlíř havárii jaderného reaktoru. Co byla hlavní příčina? Jaké nezodpovězené otázky zůstávají i po 40 letech? A jak vzpomíná na dobové shánění informací o havárii v Československu 80. let? Nejen na to odpovídá v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme také celý článek:Hlavně nepanikařte. Proč před čtyřiceti lety explodoval Černobyl a jaké je poučení z největší jaderné haváriehttps://www.respekt.cz/zahranici/hlavne-nepanikarte-proc-pred-ctyriceti-lety-explodoval-cernobyl-a-jake-je-pouceni-z-nejvetsi-jaderne-havarie

Čtení s Respektem v Knihovně Václava Havla s Tomášem Halíkem, Vojtěchem Sedláčkem, Václavem Sokolem a Marií Pětovou o životě a díle univerzitního profesora, programátora, vyučeného zlatníka, chartisty i politika, který se málem stal prezidentem. Jan Sokol (18. 4. 1936 - 16. 2. 2021) byl výraznou ale přitom velice skromnou a uměřenou osobností vyčnívající z české polistopadové společnosti, která se těšila velké autoritě napříč různými proudy. Za svůj dlouhý a vrstevnatý život byl opravdu mnohým a vystřídal řadu povolání a rolí. Mimo jiné byl filosofem, učitelem, překladatelem, matematikem, programátorem, vyučeným zlatníkem, univerzitním profesorem, děkanem, jedním z prvních chartistů, poslancem, ministrem školství, kandidátem na prezidenta, ale také manželem Františky Patočkové, otcem tří dětí, dědečkem nebo wikipedistou, publicistou, autorem desítek knih a v neposlední řadě křesťanským intelektuálem, který se podílel na ekumenickém překladu Bible a občas pronášel zamyšlení během nedělní bohoslužby v kostele sv. Markéty na Břevnově.„Svět, ve kterém žijeme, život každého z nás a všechno, na čem nám v tomto životě nejvíc záleží – štěstí, zdraví, láska, děti, přátelství – nic z toho nemáme v rukou, nic z toho si nemůžeme ani koupit, ani zasloužit, ani vydělat. Všechno je dar.“ To Jan Sokol často připomínal. A vděčnost za tento dar provázená důvěrou a nadějí stály v základech jeho bohatého a naplněného života. Čeho si na něm nejvíc vážili jeho blízcí? Co vyzdvihují z jeho myšlenkového díla a co chystá vznikající Knihovna Jana Sokola? Nejen o tom debatovali jeho bratr a výtvarník Václav Sokol, katolický kněz a sociolog Tomáš Halík, podnikatel a programárot Vojtěch Sedláček a filosofka Marie Pětová. Večerem v Knihovně Václava Havla provázel Štěpán Sedláček.

Saša Michailidis se ptá historičky a teoretičky architektury Radomíry Sedlákové a historičky umění Mileny Bartlové. Národní galerie Praha, která už 230 let spravuje největší uměleckou sbírku na našem území, má své expozice v adaptovaných historických budovách. Sbírky jsou rozmístěny do několika paláců, kláštera nebo taky jízdárny.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá historičky a teoretičky architektury Radomíry Sedlákové a historičky umění Mileny Bartlové. Národní galerie Praha, která už 230 let spravuje největší uměleckou sbírku na našem území, má své expozice v adaptovaných historických budovách. Sbírky jsou rozmístěny do několika paláců, kláštera nebo taky jízdárny.

Zeitgeist #16 s filmovou kritičkou Jindřiškou Bláhovou o pokračování The Apprentice v Bílém domě, wrestlingu, stírání hranic mezi skutečností a televizí, Reaganovi i slavných fiktivních prezidentech a prezidentkách USA.V květnu 2004 odvysílala americká televize NBC poslední epizodu veleúspěšného seriálu Přátelé. Ve stejném roce také spustila populární reality show The Apprentice s ústřední postavou superboháče Donalda Trumpa, která se také odehrávala v New Yorku. V jistých obměnách její americká verze běžela až do roku 2017. A s jistou nadsázkou lze tvrdit, že pokračuje dodnes, jen se přesunula z byznysového prostředí do politiky a posléze Bílého domu.„Donald Trump je perverzně zábavná figura. Stal se jedinou monokulturou ve světě, kde monokultura přestala existovat. Už nesledujeme seriály jako Přátelé nebo M*A*S*H, které západní společnost spojovaly podobně jako třeba Madonna nebo Michael Jackson. Ale ať chceme nebo nechceme, tak víme co dělá Donald Trump. Všichni sledujeme jeho šou a jsme tak trochu jako učňové v The Apprentice. Stali jsme se součástí reality, kterou on vytváří a jejíž součástí být nechceme,“ popisuje Jindřiška Bláhová.Jaké únikové cesty se nabízejí? Jaké mechanismy a postupy využívané v reality TV nebo wrestlingu přenesl Donald Trump do americké politiky? Jakým typem herce je z pohledu filmové kritičky? V čem podstatném se liší od jiného herce v prezidentském úřadě - Ronalda Reagana? A jaká televizní či filmová ztvárnění amerických prezidentů byste neměli opomenout? Nejen to se dozvíte v novém podcastu Zeitgeist. Filmové kritičky Jindřišky Bláhové se ptal Štěpán Sedláček.Doporučujeme také článek:Kdo prohraje, půjde dohola. Jak wrestlingové zápasy naučily Trumpa dělat politikuhttps://www.respekt.cz/kontext/kdo-prohraje-pujde-dohola-jak-wrestlingove-zapasy-naucily-trumpa-delat-politiku?srsltid=AfmBOooM5gXhHIYlWfzOsp_vqhR0FtsnBkjAs2q9E3mMhSc1lnmdwHtrA naší podcastovou sérii:Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkemhttps://open.spotify.com/show/6FsqhwO8sKgatDymqXcX4E

Kubata dal hlavu za blata. Tohle úsloví zná snad každý Jihočech. Váže se ke vzpouře sedláků na Zbudovských blatech. Jejich vůdce Jakub Kubata byl popraven 20. dubna 1581. Dnes ho připomíná pomník nedaleko Zbudova u Dívčic na Českobudějovicku.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #15 s Martinem Jiruškem o válce v Perském zálivu, kontrablokádě ze strany USA, energetické bezpečnosti, situaci Evropy i širších geopolitických souvislostech. Ptal se Štěpán Sedláček.Po osmatřiceti dnech války v Perském zálivu a výhružce vyhlazením celé jedné civilizace Donaldem Trumpem, začalo platit křehké příměří mezi USA, Izraelem a Íránem. Jednání v Islámábádu skončilo neúspěchem a Spojené státy odpověděly na íránskou blokádu Hormuzského průlivu, kudy před válkou proudila pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu stejně jako hnojiva, hliník nebo hélium důležité pro výrobu polovodičů, svou vlastní námořní blokádou Hormuzu a íránských přístavů. Zatím tak nic nenasvědčuje, že by přiškrcení světové ekonomiky a strategických komodit, které dopadá mimo jiné na ceny ropy i produkci potravin mělo brzy skončit. Dopady dosavadní blokády v jednom z klíčových dopravních uzlů světa se přitom kvůli zpoždění ještě ani plně neprojevily. Co čekat dál? Jaký smysl dává blokování průlivu Američany? Proč se vyplatí věnovat zvýšenou pozornost Indii? A kdo z války a hormuzského šoku zatím vychází jako vítězové a poražení z hlediska geopolitiky i energetické bezpečnosti? Nejen na to odpovídá Martin Jirušek z FSS Masarykovy univerzity v podcastu Zeitgeist. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #14 S Tomášem Brolíkem o dění před parlamentními volbami v Maďarsku a scénářích dalšího vývoje.Péter Magyar, nebo Viktor Orbán? Tuhle otázku si teď pokládají i ve venkovských oblastech Maďarska, kde ještě před pár lety o podpoře dlouholetého premiéra nebylo příliš pochyb. Parlamentní volby v Maďarsku ovšem napjatě sledují lidé v celé Evropě a nejen tam, protože vláda v Budapešti má přímý vliv na společný postup Evropské unie, řešení krizí i pomoc napadené Ukrajině. Průzkumy dlouhodobě nasvědčují, že většina Maďarů je připravena 12. dubna volit neokoukaného europoslance a stranu TISZA, poukazující na zkorumpovanost vlády Fideszu, kterou Magyar před svým politickým obrácením mohl poznat z první ruky. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána nad Maďarskem se tak možná chýlí ke konci, nebo vstupuje do nové fáze. A je otázka, jestli by maďarský premiér a tvář modelu neliberální demokracie, kterou hrdě exportuje do světa, mohl chtít dotáhnout šrouby, aby ho už nikdo nemohl podobným způsobem ohrozit. Nejdřív ovšem musí vyhrát ve volbách, kde mu hrozí porážka navzdory tomu, že neférově nastavené podmínky volebního systému hrají v jeho prospěch. Mnozí Maďaři v posledních letech zchudli kvůli vysoké inflaci, maďarské HDP na hlavu je jedno z nejnižších v EU – stejně tak platy. Orbán se ovšem v kampani snaží upoutat pozornost na vnějšího nepřítele a spíše než migrací nebo EU teď straší Ukrajinou. Do voleb se také čím dál viditelněji snaží různými cestami promluvit USA, což stvrzuje návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance pár dní před volbami, ale i Rusko s nímž jsou spojené špionážní skandály a odhalení toho, jak úzká spolupráce mezi Budapeští a Moskvou na nevyšší úrovni je. Jak se předvolební maďarské kolbiště a možné scénáře jeví necelý týden před rozhodují volbou? Kde se vzal Péter Magyar? A co se dá ještě do voleb čekat s ohledem na dosavadní podobu a dynamiku kampaní? Nejen to rozebírá Tomáš Brolík v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme také článek:Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážkyhttps://www.respekt.cz/podcasty/zhrouti-se-orbanuv-neliberalni-rezim-kdy-se-to-zlomilo-a-co-muze-prijit-s-magyarem

Čtení s Respektem s Janem Háblem o navazování na C. S. Lewise a dopisy pekelníků, boji dobra a zla, jeho knize S ďáblem se nebavím i nadčasových lekcích Jana Amose Komenského. „Ve vztahu k ďáblům se lidé mohou dopustit dvou stejně závažných chyb. První z nich by bylo nevěřit v jejich existenci. Tou druhou by bylo v ně věřit a současně o ně mít příliš nezdravý zájem,“ píše C. S. Lewis ve své knize Rady zkušeného ďábla, která v anglickém originále vyšla v roce 1942. Tato křesťanská kniha se sestává z dopisů pokušitele Zmarchroba adresovaných synovci Tasemníkovi, v nichž mu radí různé rafinované metody, jimiž má svést svého lidského „klienta“ na cestu do pekla.„Když se rozhlédnete po našem světě, tak vidíte lidi, kteří mají spíše tendenci vás sežrat jako ďáblové, nebo vám naopak pomoct. Buď člověku pomáháte stávat se lepším, nebo horším. A v přítomnosti některých lidí je vám dobře a vedle jiných lidí pociťujete pravý opak, protože se vám snaží legitimizovat různé křivárny,“ říká Jan Hábl, profesor pedagogiky na Univerzitě Hradec Králové, komeniolog a kazatel Církve bratrské. Loni mu vyšla útlá kniha S ďáblem se nebavím (Pavel Mervart, 2025) v níž volně navazuje na Lewisovy slavné Rady a pokračuje v korespondenci pokušitelů, kteří mají nově v repertoáru i algoritmy nebo sociální sítě.Jak Jana Hábla napadlo dílo napsat a co si při jeho tvorbě uvědomil? Jak vnímá boj dobra a zla v člověku v kontextu děl C. S. Lewise ale i Jana Amose Komenského a jeho představ o edukaci člověka? A jak reflektuje nástup AI na základě svých pedagogických zkušeností z univerzity? Nejen o tom mluví Jan Hábl ve Čtení s Respektem se Štěpánem Sedláčkem.

Když se řekne horor, většina lidí si vybaví krev, monstra nebo lekačky. Psycho ale funguje jinak. Děsí tím, jak blízko má k realitě. Ve výročním dvacátém díle podcastu Psycho si Karolína a Pavel povídají s psychologem a filmovým kritikem Mojmírem Sedláčkem o filmu, který zásadně proměnil to, jak přemýšlíme o strachu.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řekne horor, většina lidí si vybaví krev, monstra nebo lekačky. Psycho ale funguje jinak. Děsí tím, jak blízko má k realitě. Ve výročním dvacátém díle podcastu Psycho si Karolína a Pavel povídají s psychologem a filmovým kritikem Mojmírem Sedláčkem o filmu, který zásadně proměnil to, jak přemýšlíme o strachu.

Zeitgeist #13 s Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o vývoji války na Blízkém východě, pozicích válčících stran i Evropy. Moderuje Štěpán Sedláček.Od prvních izraelských a amerických útoků na Írán už uplynul měsíc a rozhodně nejde o drobnou výpravu nebo-li "excursion", jak konflikt opakovaně označoval Donald Trump, který se také zdráhá používat označení "válka" kvůli absenci schválení ze strany amerických zákonodárců. Přes jisté snahy o vyjednávání zprostředkované Pákistánem mezi USA a Íránem to zatím na žádnou dohodu nevypadá.Írán v reakci na napadení a zničení podstatné části svých vojenských prostředků i zabití čelních postav režimu včetně ajatolláha, útočí napříč zeměmi regionu a přiškrtil dopravu Hormuzským průlivem. Izrael rozšířuje útok na pozice Hizballáhu v Libanonu. Pentagon se mezitím připravuje na možnou pozemní operaci na íránském ostrovu Chárg, kudy proudí devadesát procent ropy z Íránu. Do oblasti už také přicestovaly tisíce amerických vojáků, kteří by se na této akci mohli podílet. A do konfliktu se podle všeho začínají zapojovoat také Hútíové z Jemenu. Ocitáme se tak v situaci, kdy malé množství relativně levných dronů v Perském zálivu a Rudém moři může zásadně ovlivnit cenu komodit počínaje ropou a ve výsledku celou světovou ekonomiku. Konec války je však zatím vzhledem k nejasným cílům americké administrativy v nedohlednu. Jak se jeví vývoj strategie USA, Izraele a Íránu? Jak konflikt dopadá na země EU, NATO ale také Čínu a Rusko? A co zůstává neprávem opomíjené ve stínu války?Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner a Dominika Perlínová se Štěpánem Sedláčkem v Zeitgeistu týdeníku Respekt.Doporučujeme také článek: Epická zuřivost v praxi: Čeho zatím Trump a Netanjahu dosáhli v Íránu?https://www.respekt.cz/zahranici/epicka-zurivost-v-praxi-ceho-zatim-trump-a-netanjahu-dosahli-v-iranu

Výtah Respektu: s Dominikou Perlínovou a Ondřejem Holzmanem o společnosti, která vznikla 1. dubna 1976 a dokázala vytvořit revoluční technologie pro miliardy uživatelů. Moderuje Štěpán Sedláček.Americká nadnárodní společnost Apple slaví padesát let od svého založení. Jak se firmě, která přinesla do technologického sektoru sérii revolucí od osobních počítačů po přehrávače hudby, chytré telefony nebo tablety, daří v době, kdy na dveře bije další proměna technologií využívajících AI? Nejen to rozebírá Dominika Perlínová v podcastu Výtah Respektu. Svůj pohled na kondici firmy Apple přidal také Ondřej Holzman, šéfredaktor serveru Czechcrunch, který v minulosti vedl také server Jablíčkář. Doporučujeme také článek: Siri, proč Apple zaspal ve vývoji umělé inteligence? https://www.respekt.cz/kontext/siri-proc-apple-zaspal-ve-vyvoji-umele-inteligence

Výtah Respektu s Tomášem Brolíkem o dění v Maďarsku před zásadními volbami, které konají 12. dubna. Moderuje Štěpán Sedláček.Maďaři jdou za necelé dva týdny k volbám. Je reálné, že by po šestnácti letech skončila vláda premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz? A jaká témata můžou volby ve víru špionážních a reálných i smyšlených zahraničních vlivů mezi voliči rozhodnout? Nejen o tom mluví zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík ve Výtahu Respektu se Štěpánem Sedláčkem.

S Radimem Tolaszem o dosluhujících oceánech i cestě z klimatické krize ve světle výroční zprávy o stavu klimatu od Světové meteorologické organizace (WMO). Moderuje Štěpán Sedláček.Klimatická krize nikam nezmizela, jakkoliv by si to asi každý pozemšťan přál. Naopak. Vědci získaná a ověřená fakta hovoří jasně. Lidé narušili křehkou rovnováhu pozemského systému a důsledky pociťujeme všichni. Teplota roste a související dopady včetně extrémních projevů počasí sílí. Na konkrétní projevy upozorňuje nová zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025 od Světové Meteorologické organizace.Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Pět zpráv z nového zhodnocení vědců OSN vybírá v podcastu Výtah Respektu klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a český zástupce při IPCC. Štěpán Sedláček se ho ptal také na výzkumy, které nasvědčují na zrychlující zahřívání planety i na vnímání klimatické krize v době válek a bourání světových pořádků. Celá zprává o stavu globálního klimatu WMOhttps://library.wmo.int/records/item/69807-state-of-the-global-climate-2025Ve formě storymapy:https://storymaps.arcgis.com/stories/4d50eeb069354888b0ccba346b141c6dMapa extrémních projevů počasí:https://experience.arcgis.com/experience/20bed16019664bd29ef25535e8ebecfc

Kalevodoskop je název výstavy obrazů Ladislava Lamanaie Sedláka, kterou můžete vidět ve foyer banky na Americké třídě 60 v Plzni. Plzeňský malíř a hudebník tam své akvarely představuje do 17. dubna.

Filmy nás neděsí, rozpláčou ani nedojmou jen kvůli dobré dějové lince, ale i proto, že režiséři a scénáristi umí chytře pracovat s naším očekáváním, emocemi a zažitými představami o lidech. V nové epizodě podcastu Psycho si Karolína Faberová a Pavel Šebesta pozvali psychologa a filmového publicistu Mojmíra Sedláčka. Společně rozebírají, jak film pracuje s emocemi, očekáváním i psychologickými zkratkami.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filmy nás neděsí, rozpláčou ani nedojmou jen kvůli dobré dějové lince, ale i proto, že režiséři a scénáristi umí chytře pracovat s naším očekáváním, emocemi a zažitými představami o lidech. V nové epizodě podcastu Psycho si Karolína Faberová a Pavel Šebesta pozvali psychologa a filmového publicistu Mojmíra Sedláčka. Společně rozebírají, jak film pracuje s emocemi, očekáváním i psychologickými zkratkami.

Zeitgeist #11 s analytičkou Kristinou Fort o zásadním sporu o využití AI pro masové sledování lidí a ovládání zbraní, který rozděluje americkou vládu a technologické společnosti.Americké ministerstvo války se dostalo do schizofrenní situace. Ve vojenských operacích ve Venezuele i při plánování útoků na Írán využívala armáda umělou inteligenci od americké společnosti Anthropic, s níž dlouhodobě spolupracuje. Když se ovšem v uplynulých týdnech nedohodli na nových podmínkách spolupráce, které vyžadovalo ministerstvo, tak Pentagon přistoupil k bezprecedentními kroku a firmu označil za riziko pro dodavatelské řetězce. Toto opatření přitom obvykle míří na nepřátelsky naladěné zahraniční aktéry a zakazuje vládním dodavatelům používat technologie dané firmy. Anthropic kvůli tomu Pentagon zažaloval a řada předních amerických technologických společností, jako je Microsoft, Google, Amazon nebo Apple, se ve sporu minulý týden postavila na stranu Anthropicu. Konkurenční firma vyvíjející velké jazykové modely OpenAI mezitím uzavřela dohodu s Pentagonem. O co jde ve sporu, v jehož jádru jsou podmínky využití AI pro masové sledování Američanů a v autonomních zbraních? To v podcastu Zeitgeist rozebírá analytička a expertka na AI governance Kristina Fort. Ptal se jí Štěpán Sedláček. 

Zeitgeist #10 s Tomášem Lindnerem, Dominikou Perlínovou a Magdalénou Fajtovou o vývoji války USA a Izraele proti Íránu. Moderuje Štěpán Sedláček.Jak se po deseti dnech od prvního útoku který zabil mimo jiné ajatolláha Alího Chameneího jeví motivace vlád Spojených států a Izraele začít válku? Kam sahá ochota Íránců bránit režim vzývající mučednictví v boji proti americkému a izraelskému„satanovi“? Jaký Írán může povstat z válečných plamenů? Co čekat od nově zvoleného nejvyššího duchovního vůdce? A jak v rozbouřených válečných vodách zatím kormidlují Evropané? Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner, Dominika Perlínová a Magdaléna Fajtová v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

Zeitgeist #9 S Martinem Uhlířem a Annou Shavit o možném vlivu velkých jazykových modelů na voliče a nové nástrahy pro demokracii v éře umělé inteligence. Mnozí lidé mají k chatbotům sílící důvěru a radí se s nimi o všem možném v osobním životě i práci a to i ve formě ústního dialogu. Využití velkých jazykových modelů je všudypřítomné a nevyhýbá se ani politice, která prochází změnami mimo jiné v důsledku nástupu sociálních médií. Politickým marketérům a různým dalším aktérům nabízí AI řadu nástrojů ke zlepšení měření voličských nálad a také usnadňuje zacílení na rozhodující skupiny lidí. Některé výzkumy z poslední doby naznačují, že generativní umělá inteligence umí být před volbami celkem přesvědčivá a za jistých podmínek dokáže významně ovlivnit, komu hodíte svůj hlas. Jak může nástup velkých modelů podpořit a nebo podkopat demokratické procesy? Jak jsme na to připravení? Nejen na to v podcastu Zeitgeist odpovídá novinář Martin Uhlíř a politoložka Anna Shavit. Moderuje Štěpán Sedláček.K tématu doporučujeme texty diskutované v epizodě: Respekt: Chatbot jako politická zbraň. Zdvořilá AI umí přemlouvat voličeNature: Persuading voters using human–artificial intelligence dialoguesMIT Technology Review: The era of AI persuasion in elections is about to begin

Hrozí nám v éře AI ztráta lidské identity? Jak si zachovat kritické myšlení ve světě plném dokonalých deepfake videí a definformací na generovaných na míru? A proč je schopnost aktivně si vytvářet vlastní smysl tou nejdůležitější dovedností pro budoucnost?  Hostem dalšího dílu Deep Talks byl Lukáš Sedláček, podnikatel, filosof a zakladatel institutu ELAI (European Leadership and Academic Institute). Lukáš studoval mezinárodní vztahy na Cambridge a je autorem nové knihy Nazí v době AI, která se věnuje průsečíku umělé inteligence a hledání životního smyslu.

Hovorí sa, že deti s Downovým syndrómom sú učiteľmi bezpodmienečnej lásky. Pre Veroniku Sedláčkovú sa jej syn stal symbolom veľkej životnej misie.Dnes ako riaditeľka pre medzinárodné vzťahy stojí spolu s ďalšími odhodlanými ženami na čele Špeciálnych olympiád Slovensko a búra bariéry, ktoré v našej spoločnosti často stoja vyššie než tie športové.Poukazuje na nedostatky v inklúzii u nás a zdôrazňuje význam rodinnej podpory. Svojim pôsobením mení pohľad na ľudí s intelektuálnym znevýhodnením nielen doma, ale v celej krajine.V rozhovore sa dozviete:- Akú prvú myšlienku mala, keď sa dozvedela, že jej syn bude iný;- či vníma v niečom svoje potreby ako matky inak;- aké je Slovensko v roku 2026 pre rodičov detí s Downovým syndrómom;- v čom tkvie filozofia Špeciálnych olympiád Slovensko, ktoré nie sú len o výkonoch.

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Moderuje Štěpán Sedláček.Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

Život Ludmily a Viliama Sedlárovcov pripomína cestu okolo sveta. Po okupácii v auguste '68 emigrovali do Švajčiarska, na dôchodok sa presťahovali do Austrálie, po páde komunizmu sa vracali aj na Slovensko. Vtedy sa začal nevšedný filantropický príbeh, ktorý ich oboch prežil. Vypočujte si podcast Bod k dobru, v ktorom približujeme pestré a nevšedné podoby pomáhania. Všetko sa to točí okolo známeho mlyna Klepáč v bratislavskej rekreačnej oblasti Železná studnička. Ten pred znárodnením patril rodine Ludmily Sedlárovej-Rabanovej. Kedysi vychýrenú výletnú reštauráciu uprostred lesov získali manželia Sedlárovci v reštitúcii ako ruinu a rozhodli sa ju opraviť. Ich snom bolo vytvoriť uprostred prírody oázu pre mládež a deti, ktoré oni sami nemali. „Viliam sa pustil do rekonštrukcie, keď mal 70 rokov. Jeho devízou bolo, že dokázal ľudí nadchnúť a dlhodobo ich zapojiť do spolupráce,“ hovorí Peter Robl, správca fondu, ktorý dnes napĺňa filantropický odkaz manželov Sedlárovcov. V podcaste sa dozviete: ako sa Sedlárovci dostali do Švajčiarska, prečo si vybrali Austráliu za miesto svojho dôchodku, ako Viliam pomáhal rodnej obci Jasová, prečo po osemdesiatke chodil na súdya či sa naplní želanie venovať Klepáč deťom. Kto boli manželia Sedlárovci? Ludmila Sedlárová-Rabanová bola prvou vysokoškolskou pedagogičkou genetiky na Slovensku. Viliam vyštudoval Slovenskú technickú univerzitu v Bratislave. Po auguste 1968 emigrovali do Švajčiarska, ako šesťdesiatnici sa odsťahovali do Austrálie, kde žili až do Ludmilinej smrti. Viliam sa potom vrátil na Slovensko a venoval sa mlynu Klepáč. Vlani nás opustil vo veku 96 rokov. Kto je Peter Robl? Peter Robl je od júna 2013 správcom Neinvestičného fondu Mlyn Klepáč, ktorý zastrešuje filantropické aktivity Sedlárovcov. Vyše 20 rokov pracuje na manažérskych pozíciách v stavebníctve. Bod k dobru V podcaste Bod k dobru už tretí rok predstavujeme inšpiratívne osobnosti z biznisu, kultúry a verejného života. Bod k dobru vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania. Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

Zeitgest #7 s Tomášem Lindnerem o kuloárech Mnichovské bezpečnostní konference, projevech Marca Rubia, Friedricha Merze či Emanuela Macrona, demoličních četách, slonovi v Bavorském dvoře, evropském pesimismu i cestě od německých přileb pro Ukrajinu k zahájení společné výroby dronů. Moderuje Štěpán Sedláček.K dalšímu čtení a poslechu z Mnichovské bezpečnostní konference: ⁠⁠⁠⁠https://www.respekt.cz/mnichovska-bezpecnostni-konference⁠⁠Munich Security Report 2026⁠⁠https://securityconference.org/en/publications/munich-security-report/⁠⁠Záznamy projevů a panelových diskuzí⁠https://www.youtube.com/@MunSecConf/streams⁠

Zeitgeist #6 s Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě, nové legislativě chránící nezávislost médií v EU i potřebě solidarity mezi redakcemi. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě. „Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to vytváří riziko autocenzury v dotčených médiích" , říká Pavol Szalai podle, kterého už se tak vláda dostává do rozporu s Evropský akte o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb." Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.Využité citace generálních ředitelů ČT a ČRo původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24Další poslech a čtení k danému tématu:Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)Vražda deníku The Washington Post. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (Ashley Parker, The Atlantic)

Z někdejšího světového řádu se podle německého kancléře Friedricha Merze stává světový nepořádek. Evropa podle něj není hracím míčem světových mocností. Podle některých hlasů se Spojené státy přidaly na stranu Ruska a Evropa ztratila svého spojence. „Zažil jsem dobrou etapu Evropy, která skončila,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátor Echo24 Martin Weiss. „Evropa zcela suverénně vychází jako nejlepší místo na žití,“ oponuje ekonom a filozof Tomáš Sedláček.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Pořad vysíláme v repríze.