Podcasts about sedl

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Moderuje Štěpán Sedláček.Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

Život Ludmily a Viliama Sedlárovcov pripomína cestu okolo sveta. Po okupácii v auguste '68 emigrovali do Švajčiarska, na dôchodok sa presťahovali do Austrálie, po páde komunizmu sa vracali aj na Slovensko. Vtedy sa začal nevšedný filantropický príbeh, ktorý ich oboch prežil. Vypočujte si podcast Bod k dobru, v ktorom približujeme pestré a nevšedné podoby pomáhania. Všetko sa to točí okolo známeho mlyna Klepáč v bratislavskej rekreačnej oblasti Železná studnička. Ten pred znárodnením patril rodine Ludmily Sedlárovej-Rabanovej. Kedysi vychýrenú výletnú reštauráciu uprostred lesov získali manželia Sedlárovci v reštitúcii ako ruinu a rozhodli sa ju opraviť. Ich snom bolo vytvoriť uprostred prírody oázu pre mládež a deti, ktoré oni sami nemali. „Viliam sa pustil do rekonštrukcie, keď mal 70 rokov. Jeho devízou bolo, že dokázal ľudí nadchnúť a dlhodobo ich zapojiť do spolupráce,“ hovorí Peter Robl, správca fondu, ktorý dnes napĺňa filantropický odkaz manželov Sedlárovcov. V podcaste sa dozviete: ako sa Sedlárovci dostali do Švajčiarska, prečo si vybrali Austráliu za miesto svojho dôchodku, ako Viliam pomáhal rodnej obci Jasová, prečo po osemdesiatke chodil na súdya či sa naplní želanie venovať Klepáč deťom. Kto boli manželia Sedlárovci? Ludmila Sedlárová-Rabanová bola prvou vysokoškolskou pedagogičkou genetiky na Slovensku. Viliam vyštudoval Slovenskú technickú univerzitu v Bratislave. Po auguste 1968 emigrovali do Švajčiarska, ako šesťdesiatnici sa odsťahovali do Austrálie, kde žili až do Ludmilinej smrti. Viliam sa potom vrátil na Slovensko a venoval sa mlynu Klepáč. Vlani nás opustil vo veku 96 rokov. Kto je Peter Robl? Peter Robl je od júna 2013 správcom Neinvestičného fondu Mlyn Klepáč, ktorý zastrešuje filantropické aktivity Sedlárovcov. Vyše 20 rokov pracuje na manažérskych pozíciách v stavebníctve. Bod k dobru V podcaste Bod k dobru už tretí rok predstavujeme inšpiratívne osobnosti z biznisu, kultúry a verejného života. Bod k dobru vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania. Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

„Nově tu budeme mít oční oddělení, mohl by tu být neurolog, nějaký další specialita, popřípadě obvodní lékař,“ popisuje nezávislý starosta Ivan Janeček, jaké nové lékaře poliklinika získá.

Zeitgest #7 s Tomášem Lindnerem o kuloárech Mnichovské bezpečnostní konference, projevech Marca Rubia, Friedricha Merze či Emanuela Macrona, demoličních četách, slonovi v Bavorském dvoře, evropském pesimismu i cestě od německých přileb pro Ukrajinu k zahájení společné výroby dronů. Moderuje Štěpán Sedláček.K dalšímu čtení a poslechu z Mnichovské bezpečnostní konference: ⁠⁠⁠⁠https://www.respekt.cz/mnichovska-bezpecnostni-konference⁠⁠Munich Security Report 2026⁠⁠https://securityconference.org/en/publications/munich-security-report/⁠⁠Záznamy projevů a panelových diskuzí⁠https://www.youtube.com/@MunSecConf/streams⁠

Ve své době byla opravdovou superstar. Herečka, jejíž každý krok plnil titulní stránky novin. Znala ji celá republika. Dnes její jméno většině lidí nic neříká. Kdo byla Andula Sedláčková? A proč upadla v zapomnění?

Zeitgeist #6 s Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě, nové legislativě chránící nezávislost médií v EU i potřebě solidarity mezi redakcemi. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě. „Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to vytváří riziko autocenzury v dotčených médiích" , říká Pavol Szalai podle, kterého už se tak vláda dostává do rozporu s Evropský akte o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb." Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.Využité citace generálních ředitelů ČT a ČRo původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24Další poslech a čtení k danému tématu:Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)Vražda deníku The Washington Post. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (Ashley Parker, The Atlantic)

Otázka jmenování Filipa Turka (za Motoristy) ministrem je podle prezidenta Petra Pavla i premiéra Andreje Babiše (ANO) uzavřená kapitola, obě ministerstva povede dál Petr Macinka (Motoristé). „Zatím oba resorty velmi dobře zvládá. Jiného kandidáta nemáme a ustupovat pořád nebudeme,“ říká v Pro a proti poslankyně Motoristů Gabriela Sedláčková. „Jediný, kdo by v tuto chvíli mohl rozhodnout, je Ústavní soud,“ reaguje předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mohla prožít spokojený život, kdyby se v Československu v únoru 1948 nechopili moci komunisti. Místo toho prožila dlouhá léta ve vězení. Za kurýrní odbojovou činnost byla v procesu Gavenda a spol. odsouzena na 15 let odnětí svobody. I tak našla za mřížemi lásku. V dokudramatu účinkují Klára Sedláčková-Oltová, Růžena Merunková nebo Michal Zelenka. Hovoří historik Jaroslav Rokoský.

Plná verze podcastu a bonusový obsahPlnou verzi podcastu (85 minut) si můžete poslechnout na Forendors.cz.Makej vole! na Forendors - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/trailrun.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠149 Kč měsíčně (přístup ke všem epizodám), nebo 199 Kč za epizodu.Výše uvedeným příspěvkem mi pomůžete s provozem podcastu Makej vole! a dostanete za to mimo jiné přístup ke všem bonusovým epizodám podcastu MAKEJ VOLE!Pro vás drobný, pro mě velká pomoc a motivace. Děkuju :)Podcast MAKEJ VOLE! také podporují:Český výrobce sportovní výživy PencoProč jsem si vybral právě Penco? Český původ, super lidi, obrovský know-how, vlastní vývoj a špičkový výrobní zázemí. Za touhle značkou je super tým lidí, kteří ve Slaném už víc než 30 let vyvíjí a vyrábí špičkovou sportovní výživu. Tohle mi prostě sedí. Více se dozvíte na ⁠⁠⁠penco.cz⁠⁠⁠.Sportovní sluchátka ShokzShokz jsou sluchátka využívající technologii bone conduction, tedy vedení zvuku přes lícní kost přímo do vnitřního ucha. Technologie bone conduction obchází bubínky, takže uši zůstávají otevřené a vy při poslechu slyšíte i okolní zvuky. Což se při běhání, trailu nebo jakémkoliv sportu venku prostě hodí – hlavně kvůli bezpečnosti a lepšímu vnímání okolí.SALOMONTvůrce inovací a trendů ve světe trailrunningu a outdoorových sportů. Více na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠salomon.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Příběh značky PencoPenco nezačalo jako marketingový brand ani jako levná private-label značka. Vzniklo jako vědecký projekt – spojení chemiků, výzkumníků a sportovců, kteří chtěli vytvářet sportovní výživu postavenou na skutečných znalostech o lidském metabolismu, výkonu a regeneraci. Tuto filozofii značka Penco rozvíjí kontinuálně od roku 1991.Hosty této epizody Makej vole! Podcastu jsou Veronika Reade, spolumajitelka společnosti Penco a dcera zakladatele Mojmíra Ranného, a Ing. Jiří Sedláček, CSc., spolumajitel společnosti a dlouholetý spolupracovník a žák Mojmíra Ranného. Právě na podzim uplynulo 100 let od narození Mojmíra Ranného – vizionáře, vědce a člověka, který stál u samotných základů české sportovní výživy.V podcastu se vracíme úplně na začátek:
kdo byl Mojmír Ranný jako člověk i vědec,
jak a proč Penco vzniklo,
co znamená samotný název Penco,
jaké role v historii i současnosti značky sehrávají Veronika Reade a Jiří Sedláček.Velká část rozhovoru se věnuje současné realitě trhu se sportovní výživou. Otevřeně rozebíráme rozdíl mezi značkami, které si produkty pouze zadávají do zakázkové výroby, a firmami, které mají vlastní vývojové oddělení, laboratoř i výrobu. Dojde i na zkušenosti se zakázkovou výrobou a důvody, proč dnes Penco spolupracuje jen s několika málo dlouhodobými partnery, u kterých je jistota kvality a odpovědnosti.Prostor dostanou také konkrétní témata, která řeší sportovci v praxi:
energetické gely,
iontové, energetické a regenerační nápoje a jejich rozdíly,
protein, kreatin, magnesium a další výživové trendy,
křeče, kloubní výživa a BCAA,
rozdíl mezi hypotonickým a isotonickým nápojem,
načasování výživy před, během a po výkonu,
jak poznat kvalitní gel podle složení,
jak sportovní výživu používat smysluplně v tréninku, ne jen v závodě,a mnoho dalšího.Ano, Penco je mým novým reklamním partnerem, ale tenhle díl není jen reklamou. Je otevřeným a věcným rozhovorem o poctivé práci, dlouhodobém vývoji a zdravém rozumu ve sportovní výživě.

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia's Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valceMotoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovihttps://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentoviPorošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčithttps://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinakZa hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodiUkrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonáchhttps://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonachVelitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armáděhttps://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Čtení s Respektem: s Lukášem Sedláčkem o životě mezi mýty a realitou v zrcadle umělé inteligence, pocitu americké výjimečnosti, výzvách pro Evropu a jeho knize Nazí v AI době.Debata o nástupu a rozvoji AI často osciluje mezi utopickými a dystopickými vizemi: Umělá inteligence otevře lidstvu blahobytnou budoucnost plnou převratných možností a vesmírných obzorů; vyřeší veškeré problémy; bude vševědoucím mentorem a posune nás na zcela novou úroveň bytí. Nebo nás tento džin vypuštěný z lahve ovládne, zotročí na různých úrovních z pozice jakéhosi božstva a možná nás nakonec vyhubí.Není pochyb, že se děje něco bezprecedentního. Rychlé změny se dotýkají mnoha věcí a oblastí, které jsme donedávna pokládali za výhradně lidské. Ale nemusí hned dojít na radikální konce lidské civilizace. Otázkou je, jak se s převratnou technologií lidé popasují a jak nás promění. A právě nad tím, jaký je vztah generativní AI k lidské identitě a naší bytostné touze či potřebě nacházet ve světě smysl přemýšlí ve své knize Nazí v době AI (Muza books, 2025) Lukáš Sedláček.„Budeme si uvědomovat, že jsme nedokonalí, zatímco AI se bude jevit čím dál dokonalejší. S tím souvisí třeba i tlak na krásné snímky a videa. Ale odkrytí vlastní „nahoty“ není nic špatného. Neměli bychom se bát toho, že je král nahý. Může nám to zpřístupnit hlubší identitu a navodit klid i pocit větší vyrovnanosti,“ říká zakladatel Týdne inovací a šéf vzdělávací platformy ELAI Lukáš Sedáček, který vystudoval religionistiku a mezinárodní vztahy. Ve své knize rozebírá mimo jiné právě spojitost mezi rozvojem umělé inteligence a zakořeněnými mýty, náboženskými představami a tužbami, ale také související vliv Spojených států s jejich puncem dějinné výjimečnosti. Jak hledat a nacházet smysl lidské existence ve věku generativní AI? Co může přinést další rozvoj těchto technologií do budoucna? V čem nachází naději? Jak hodnotí současný geopolitický vývoj a doktrínu Donalda Trumpa z pohledu absolventa Evropských studií? A co říká na varovnou výzvu izraelského historika Yuvala Noaha Harariho, podle nějž může nástup AI ve výsledku znamenat konec lidských dějin? Nejen o tom mluví Lukáš Sedláček v podcastu Čtení s Respektem se Štěpánem Sedláčkem.

141. EPIZÓDA / Ekonómia dobra a zla, tak sa volá úspešná kniha Tomáša Sedláčka, bývalého poradcu českého prezidenta Václava Havla. Okrem iného sa v nej Sedláček pozerá aj na to, nakoľko dokážu matematické modely v ekonómii popísať komplexnú spoločenskú realitu. Dokážeme zredukovať ľudské spotrebiteľské správanie na čísla a rovnice? Prečo sa snažíme zmatematizovať aj humanitné vedy a nakoľko to funguje? A dá sa matematické modelovanie v ekonómii porovnať s tými vo fyzike alebo biochémii mozgu? O sile, príťažlivosti a limitoch matematiky pri opise sveta diskutovali fyzik Jaro a neurovedec Peter.----more---- V diskusii sme spomenuli, alebo odporúčame: knihu Ekonómia dobra a zla Pozývame Vás:

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalénou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.Americký prezident Donald Trump vyděsil země EU i NATO, když několik dní nechal viset ve vzduchu možnost, že by si od Dánska a Gróňanů mohl vzít největší ostrov světa silou. Definitivně to vyloučil až po příletu do Evropy ve svém projevu na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Posléze v otázce Grónska úplně otočil a stáhl výhružky evropským zemím cly výměnou za prozatím veřejně blíže nespecifikovaný obecný návrh dohody o americké přítomnosti v Grónsku.Ale Trumpovo převalování Grónska v různých výhružných prohlášeních rozhodně nezůstalo bez následků na transatlantických vztazích. Cosi podstatného prasklo a masy nejen ledu se dávají rychleji do pohybu. Dlouholetá důvěra je pryč. Zvlášť malí i středně velcí se musejí mít na pozoru v době, kdy Spojené státy nevybíravě využít jakoukoli převahu, kterou mají ve světě a inspirovat tak ke stejnému i další velmoci. Letošní fórum v Davosu v tomto ohledu bylo bohaté na řadu symbolických momentů i lekcí. Kanadský liberální premiér Mark Carney tam svým projevem, který rámoval metaforou zelináře z eseje Václava Havla Moc bezmocných, v očích řady pozorovatelů zastínil amerického prezidenta. Potlesk ve stoje sklidil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na evropské spojence nešetřil kritikou. Nemalou pozornost získal také finský prezident Alexander Stubb o němž byla řeč v prvním díle podcastu. Jaké poučení vyplývají z dění okolo Grónska nejen pro Evropu. To v podcastu Zeitgeist rozebírají Tomáš Lindner, Magdalena Fajtová a Dominika perlínová Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme vaší pozornosti také texty k tématuAno, tohle je fašismus (The Atlantic) https://www.respekt.cz/zahranici/ano-tohle-je-fasismus (J. Rauch)U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě? (D. Perlínová)Vydělávat, zbrojit a hledat nové partnery (T. Lindner)Kanadský premiér vytáhl Havla a ukázal Evropě cestu (E. Tabery)Podcast Čtení s Respektem o slavné eseji Václava Havla Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě ( A. Kaczorowski, J. Spurný, L. Jungmanová, M. Myšička, Š. Sedláček)

Výtah Respektu: s Tomášem Lindnerem o grónském snu amerického prezidenta i možné snaze konkurovat OSN. Moderuje Štěpán Sedláček.Evropa nesmí být vydíratelná. Musí být připravená na to, že se Spojené státy v příštích letech nemusejí chovat jako spojenec,“ komentuje situaci Evropské unie poté co americký prezident Donald Trump vyšponoval své požadavky na převzetí Grónska a hrozil sankcemi, aby pak v Davosu své výhružky vzal nečekaně zpět. Co ho přesvědčilo? Co z toho plyne pro Evropany a co si Bílý dům slibuje od nové Rady míru, které předsedá Donald Trump. Nejen o tom mluví vedoucí zahraniční rubriky ve Výtahu Respektu se Štěpánem Sedláčkem.

Zeitgeist #3 S tvůrcem videohry Space Engineers, kde Google DeepMind trénuje umělou inteligenci, který se loni pustil do vývoje bezpilotních letounů ovládaných chatbotem, o limitech AI agentů i o tom, jaká nás čeká budoucnost s umělou inteligencíK čemu přesně videohra na vesmírné inženýry ve skafandrech Google DeepMind slouží? Co přinesly dosavadní experimenty Marka Rosy s AI agenty mimo jiné ve hře AI People, kde nechal pokročilou umělou inteligenci interagovat mezi sebou navzájem i lidskými hráči v prostředí připomínajícím The Sims? Mohli by jednou nahradit zvolené politiky? Co čeká od dalšího vývoje a uplatnění umělé inteligence v nejbližší době a proč podle něj není vhodná chvíle na moratoria ve vývoji? Dokáže AI vytvářet kvalitní videohry? Nejen o tom mluví Marek Rosa v podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.

S Ondrášem Přibylou o výsledcích nového modelování elektrické soustavy bez Chvaletic a Počerad od Fakt o klimatu, zbavování závilosti na fosilních zdrojích, světové elektrotechnické revoluci, roli petrostátů i třetím nejteplejším roce v historii měření. Moderuje Štěpán Sedláček.Minulá vláda stanovila odklon od spalování uhlí na rok 2033. Ale potvrzují se odhady řady analytiků, kteří tvrdili, že k tomu může dojí významně dřív mimo jiné pod tlakem rostoucí ceny emisních povolenek a rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů. Při aktuální ceně povolenky, která přesahuje 90 €/MWh, je levnější vyrábět energii v plynových elektrárnách. České uhelné zdroje tak přijdou na řadu, jen když jaderné elektrárny a OZE nepokryjí spotřebu a po většinu roku by bylo levnější elektřinu do Česka dovážet než ji získávat ze spalování hnědého uhlí. CNa sklonku loňského roku oznámila firma Sev.en Pavla Tykače plán ukončit hnědouhelných elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny Kladno, jejichž provoz se přestává vyplácet. Nová analýza organizace Fakta o klimatu ukazuje, že vypnutí uvedených elektráren by nemělo v Česku ohrozit dodávky elektřiny a na její ceně se podepsat jen minimálně. To vyplynulo na základě modelování české a evropské energetické soustavy. Podle zakladatele a vedoucího Fakt o klimatu Ondřáše Přibyly tak ekonomicky nedává smysl chod Tykačových elektráren dotovat. Jak rychle Česko může odpojit dalších uhelné zdroje a čím je nahradí? A jak zásadní roli mají v kontextu všech českých emisí skleníkových plynů? A jak se jeví postupující vývoj ohřívání planety a snahy ho zastavit s ohledem na dění ve světě? Nejen o tom mluví nad novou knihou Atlas dekarbonizace Česka (Fakta o klimatu, 2025) Ondráš Přibyla v dalším čtení s Respektem.K poslechu doporučujeme také: Úplně bez uhlí to ještě Česko pár let nezvládne. Ale ne kvůli výrobě elektřinyDiskutovaná analýza: Konec uhlí v ČeskuJe soustava připravena na uzavření zdrojů skupiny Sev.en a co zbývá vyřešit pro bezpečný útlum uhelné energetiky?Odkaz na Atlas v pdf a související online kurz: Atlas dekarbonizace ČeskaDoporučený zdroj s dalšími informacemi k tématu od Ondráše Přibyly: The Electrotech Revolution | Ember

Debata s Respektem: s Petrou Wünschovou, Vladimírem Polákem a Martinou Sebalo Vňukovou o proměně postojů Čechů a Češek k fyzickému trestání dětí a související nové legislativě. Moderuje Štěpán Sedláček.Debata s Respektem: Od 1: ledna platí novela občanského zákoníku, která rodičům ukládá starat se o své potomky „bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření“. Nové legislativní ukotvení nepřijatelnosti bití dětí ovšem stále vzbuzuje obavy a zmatení: Co přesně to bude znamenat? Jak se mění postoj Čechů a Češek k tématu? A komu právní úprava prakticky pomůže? V Knihovně Václava Havla diskutovali ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová, místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Vladimír Polák a psycholožka Psychiatrické klinika 1. lékařské fakulty UK Martina Sebalo Vňuková. Diskuzi moderovala Silvie Lauder.

S Matoušem Horčičkou a Miroslavem Trnkou o pokračujících protestech v Íránu, riziku amerického útoku kvůli snahám krvavě potlačit protirežimní demonstrace i o jejich příčinách. Protivládní protesty v Íránu už pokračují třetí týden a podle nevládní organizace HRANA, která sídlí v USA, při nich zemřely stovky lidí. Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským zásahem proti Íránu a posléze oznámil uvalení dovozních cel na země obchodující s Íránem ve výši 25 procent. Jak si stojí íránský režim v čele s ajatolláhem Alím Chámeneím a prezidentem Masúdem Pezeškjánem po roce nezdarů v době masivních protestů? Co přimělo Íránce vyjít do ulic? Jaké se nabízejí scénáře dalšího vývoje? A jak na tom jsou íránské opoziční síly? Nejen o tom mluví analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky v dalším díle podcastu Zeitgeist. Uslyšíte také komentář bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe a Mendelovy univerzity o suchu, které zásahlo Írán v loňském roce a výrazně se podepsalo na krizi v íránské společnosti. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme vaší pozornosti také článek: V tak velkém ohrožení nebyl íránský režim od svého vzniku. Přišel čas revoluce, nebo převratu?https://www.respekt.cz/zahranici/v-tak-velkem-ohrozeni-nebyl-iransky-rezim-od-sveho-vzniku-prisel-cas-revoluce-nebo-prevratu

S religionistou Jiřím Dyndou o víře praotce Čecha, rusalkách i domácích bůžcích a atraktivě Slovanů s nimiž se v průběhu věků identifikovaly rozmanité skupiny lidí. Moderuje Štěpán Sedláček.O tom, že Slované před přijetím křesťanství věřili v hromovládce Peruna nebo bohyni Mokoš a měli posvátné háje slyšel asi každý. Ale co o jejich náboženství a božstvech skutečně víme s ohledem na historické prameny a archeologické nálezy? Jak prožívali období po zimním slunovratu? A kdo vlastně byli v různých dobách Slované? A proč tato identita připadala rozmanitým skupinám lidí přitažlivá do té míry, že se stávali Slovany a přejímali jejich způsob života? A co ze slovanského pohanství přežilo po nástupu křesťanství? Nejen o tom v dalším Čtení s Respektem mluví religionista Jiří Dynda ze Slovanského ústavu AV ČR, který je autorem novém knihy Bohové a bohyně starých Slovanů (Vyšehrad, 2025). Ptal se ho Štěpán Sedláček.Pokud vás zajímá moderní pohanství. Doporučujeme tento podcastový rozhovor s religionistou Pavlem Horákem: Stará božstva se vracejí. Co hledají tisíce Čechů v pohanství?https://www.respekt.cz/podcasty/stara-bozstva-se-vraceji-co-hledaji-tisice-cechu-v-pohanstvi

Když Lukáš Sedláček popisuje svůj vztah k umělé inteligenci, používá slovo „zrcadlo”. Díváme se do něj a vidíme sami sebe. Jenže ten obraz není zrovna lichotivý. Zjišťujeme, že naše kreativita možná není tak výjimečná, naše vědomí tak nepopsatelné, naše postavení ve vesmíru tak privilegované. To vše popisuje ve své vlastním nákladem vydané knize Nazí v AI době. Čtyřiačtyřicetiletý byznysmen kupodivu nepíše o tom, jak nám umělá inteligence ušetří čas nebo zefektivní práci, ale co nám řekne o tom, kdo vlastně jsme. A hlavně: co budeme dělat, až zjistíme, že odpověď se nám nelíbí.Lukáš Sedláček je podnikatel, myslitel a organizátor, který stojí za vzdělávací platformou a konferencí Týden inovací. Vystudoval religionistiku, hebrejistiku a mezinárodní vztahy na Karlově univerzitě a Cambridge, ale místo akademické kariéry se vydal cestou podnikání. Kromě Týdne inovací řídí startup Poetizer – platformu pro autory, která umožňuje jednoduše publikovat vlastní knihy.Lukáš je mladším bratrem ekonoma Tomáše Sedláčka, s nímž sdílí intelektuální zápal i vášeň pro jízdu na monokolce. Prošel rozvodem, má malého syna a otevřeně přiznává, že ho občas budí v noci podnikatelské starosti.O tom všem jsme mluvili: a taky o tom, jak do Česka málem pozval na přednášku Obamu, ale protože si to napřed nechal od umělé inteligence spočítat, tak od toho nápadu radši upustil. Anebo o tom, co vše ho spojuje či naopak rozděluje s bratrem Tomášem, a jestli mu udělalo radost, že vyhrál v jejich malém soukromém závodě, kdo první napíše a vydá novou knihu.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako nás ve studiu. A pokud vás úvahy a přemýšlení o AI navnadí, dovolte mě vás pozvat na AI show, tedy dvouhodinový zábavný a zároveň informativní živý pořad, který dělám se ženou Sentou. Koncem ledna budeme jak v kině Atlas v Praze, a to 27. ledna, tak o dva dny později v Imapct Hubu v Brně.

Zeitgeist #1 S Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o Trumpově bourání světových pořádků, situaci Evropské unie na geopolitickém kolbišti i receptu finského prezidenta. Moderuje Štěpán Sedláček. Diskutovaná esej Alexandra Stubba: The West's Last ChanceHow to Build a New Global Order Before It's Too Latehttps://www.foreignaffairs.com/united-states/wests-last-chanceDalší čtení a poslech k tématu na Respekt.czRozhovor s iberoamerikanistou Radkem Bubnem: Venezuelská vláda nemá celou zemi pod kontrolou. Na americkém zásahu však každopádně může vydělat https://www.respekt.cz/zahranici/venezuelska-vlada-nema-celou-zemi-pod-kontrolou-na-americkem-zasahu-vsak-kazdopadne-muze-vydelatDavid French, NYT: Trump rozpoutal síly, které nemá pod kontrolouhttps://www.respekt.cz/zahranici/david-french-nyt-trump-rozpoutal-sily-ktere-nema-pod-kontrolou Výtah Respektu: Venezuelané dál žijí v obavách. Režim se v zemi drží i bez Madurahttps://www.respekt.cz/podcasty/venezuelane-dal-ziji-v-obavach-rezim-se-v-zemi-drzi-i-bez-madura

Prodej kavárny v Kroměříži zprvu vypadal jako nedorozumění mezi prodávajícím a kupujícím. Z obchodního sporu se ale vyklubalo další číslo „speciálního recidivisty“. Nevyléčitelný podvodník okrádá lidi po celé zemi už čtvrtstoletí.„Pán působil jako výstřední milionář. Se vším byl spokojený a o ceně vůbec nesmlouval. Říkal, že v minulosti investoval do bitcoinu a teď má hromadu peněz,“ popisuje kavárník Martin Sedlář první setkání s Lukášem Lednem.Sedlář a jeho společník Jiří Horváth se zaradovali, že našli ideálního kupce své kavárny. Oba muži pět let podnik v historickém centru Kroměříže provozovali, přes počáteční peripetie jim i celkem slušně vydělával, ale nakonec jim došly síly a rozhodli se pro prodej.Lukáš Leden tvrdil, že chce kavárnu koupit pro svou partnerku Hanu, „aby jí splnil sen“. Jako důkaz své solventnosti předložil i screenshot, na kterém byla vidět hodnota bitcoinů. Žádné podezření Leden nevyvolal ani u realitní kanceláře, která prodej zprostředkovala.Za vybavení a provoz kavárny se nový majitel zavázal zaplatit 2,5 milionu. Formálně se k tomu upsala partnerka Hana, ale Lukáš Leden opakovaně tvrdil, že peníze pošle on.V květnu 2025, dříve než měli peníze na účtu, Horváth se Sedlářem převedli provozovnu, včetně zaměstnanců, na nové provozovatele. Leden provozoval kavárnu, ale slíbená částka na účet dlouhé týdny nepřišla. Dočkali se majitelé platby za svou kavárnu? Jaké další podvody má Lukáš Leden na svědomí a jak podobným podvodníkům nenaletět? Dozvíte se v první epizodě pořadu Ve stínu v roce 2026.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Z někdejšího světového řádu se podle německého kancléře Friedricha Merze stává světový nepořádek. Evropa podle něj není hracím míčem světových mocností. Podle některých hlasů se Spojené státy přidaly na stranu Ruska a Evropa ztratila svého spojence. „Zažil jsem dobrou etapu Evropy, která skončila,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátor Echo24 Martin Weiss. „Evropa zcela suverénně vychází jako nejlepší místo na žití,“ oponuje ekonom a filozof Tomáš Sedláček.

Z někdejšího světového řádu se podle německého kancléře Friedricha Merze stává světový nepořádek. Evropa podle něj není hracím míčem světových mocností. Podle některých hlasů se Spojené státy přidaly na stranu Ruska a Evropa ztratila svého spojence. „Zažil jsem dobrou etapu Evropy, která skončila,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátor Echo24 Martin Weiss. „Evropa zcela suverénně vychází jako nejlepší místo na žití,“ oponuje ekonom a filozof Tomáš Sedláček. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedlčanský Klub Velká Kobra existuje už 40 let. Původně pánský klub se chtěl věnovat výhradně sportu: fotbalu, nohejbalu, cyklistice nebo tenisu. Různé náhody ale členy klubu nasměrovaly jinam.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Pořad vysíláme v repríze.

Čtení s Respektem: S Martinem M. Šimečkou o návratu do paralelní polis, naučené statečnosti, stoicismu a jeho nové knize Výjimečný stav. Moderuje Štěpán Sedláček.„Esej Václava Bendy Paralelní polis (1978) pro mě byl objev, jako když vás ozáří nějaká velká vize. A nebyl jsem sám. Byl to hodně populární text. Benda si také myslel, že když ukážeme náš způsob života, tak to možná zláká lidi, kteří nás jen uvidí. Paralelní polis nemá být uzavřený svět nějakého exkluzivního společenství. Každý do něj může přijít. Ale musí to být jeho volba. Nikoho nebudu přemlouvat, protože jsem zjistil, že to nemá smysl,“ říká Martin M. Šimečka o konceptu nezávislého společenského života k němuž se vrací ve své nové knize Výjimečný stav - Jak dobře žít ve zlých časech (Respekt Media,2025). Proč a jak má podle něj teď smysl rozvíjet podobné společenství nejen ve slovenské demokracii? Kdy se v životě zachoval jako zbabělec a jak se naučil statečnosti? „Před pár dny jsem se potkal s jednou terapeutkou, kterou rodiče vydědili a vyhnali z domu, protože jezdí na Ukrajinu pomáhat handicapovaným dětem traumatizovaným válkou a pořádá sbírky. Její rodiče volili Fica a její bratr volí přímo fašisty. Zajímají mě motivy lidí, jako je tato paní. Proč se k nim nepřidala,“ říká spisovatel a novinář slovenského Denníku N. Proč považuje za své "největší selhání", že sám nešel do politiky? A jaké rady dal ohledně politiky synovi, který je lídrem slovenské opozice? A co nám vzkazuje Marcus Aurelius? Nejen o tom mluví Martin M. Šimečka v podcastu Čtení s Respektem. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

S Jindřiškou Bláhovou o fúzi amerických firem za zhruba 72 miliard dolarů a možných dopadech na filmový i televizní průmysl. Moderuje Štěpán Sedláček.Společnost Netflix se dohodla na koupi Warner bros Discovery včetně filmových a televizních studií a HBO. Projde spojení velkých hračů u ministerstva spravedlnosti (DOJ)? Na možnou fúzi za zhruba 72 miliard dolarů chce ovšem dohlédnout i prezident Donald Trump, který minulý týden v Bílém domě mluvil s šéfem Netflixu Tedem Sarandosem. Co možné spojení tradičního hollywoodského studia a kabelové Quality TV s průkopníkem streamování může vyvolat v americkém a potažmo západním filmovém a televizním byznysu? Proč jsou mnozí američtí filmaři proti? To ve Výtahu přibližuje Jindřiška Bláhová.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S environmentálním psychologem Janem Krajhanzlem o mexických vlnách proti green dealu, efektu "pitomců" na ministerstvu životního prostředí i rozdílech mezi českým a slovenským klimatem. Ptal se Štěpán Sedláček Jak se mění vztah lidí v Česku a na Slovensku k životnímu prostředí? Proč vypadala česká předvolební debata o ochraně klimatu a Zelené dohodě pro Evropu tak jak vypadala? A jak číst úspěch Motoristů popírajících lidský vliv na zahřívání planety a jejich nástup na ministerstvo životního prostředí? I o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s analytikem a psychologem Janem Krajhanzlem z Institutu 2050, který v listopadu obdržel od Informačního centra OSN v Praze a Učené společnosti Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2025.Krácený přepis interview k přečtení zde: https://www.respekt.cz/podcasty/rozhovor-jan-krajhanzl

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Francii mě nejvíc překvapilo, jak jsou tam lidé laskaví, nápomocní, že v sobě vůbec nemají žárlivost, pomlouvačnost a podezřívavost, říká režisérka, scenáristka, střihačka i spisovatelka Andrea Sedláčková. Která léta bez váhání označuje za nejkrásnější ve svém životě? Jak vzpomíná na Josefa Škvoreckého? A co má společného se Scarlett O'Harovou z románu Jih proti severu?

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

S Ondřejem Kundrou o limitech ve vedení české armády, vnímání hrozby v podobě Ruska i Jaromíru Zůnovi, který by mohl rezort převzít. Moderuje Štěpán Sedláček.České armádní velitele zřejmě naposledy oslovila v jednom sále dvojice Karel Řehka a Jana Černochová z funkcí ministryně a náčelníka generálního štábu. Ani toto jejich poslední velitelské setkání se neobešlo bez vzájemné kritiky. Prezident Petr Pavel zase událost využil ke kritice vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Co zaznělo? A co lze čekat od příštího možného ministra obrany za SPD, kterým se může stát Jaromír Zůna? Odpovídá Ondřej Kundra ve Výtahu Respektu. Ptal se Štěpán Sedláček.

S Tomášem Brolíkem o vyvoji snah ukončit ruskou agresi na Ukrajině v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Jednání mezi USA a Ukrajinou v Ženevě jsou u konce. Jak se podmínky možného konce ruské agrese na Ukrajině jeví z Kyjeva, Moskvy, Washingtonu a evropských metropolí. Nabral vývoj lepší směr oproti prvnímu návrhu Bílého domu? A kudy z pohledu Ukrajiny vlak nepojede? Nejen o tom mluví v podcastu Výtah Respektu Tomáš Brolík. Ptal se Štěpán Sedláček.Doporučujeme také texty: Anne Applebaum: Temný plán, který je zárukou budoucí války Nová železná opona napříč Ukrajinou

Petr Stuchlík už v Jednom procentu byl, plus mínus před rokem, a během něj padla mezi mnoha historkami z jeho byznysového i osobního života i jedna predikce: že se během následujícího roku vypraví pěšky z francouzské Nice do španělské Compostelly. proč? Potřebuju opravit, psychicky i fyzicky, řekl.Připomenu, že Petr Stuchlík je úspěšný český byznysmen, mimo jiné spoluzakladatel webového Fincentra, které úspěšně prodal. A od té doby peníze investuje, mimo jiné do startupu Corrency. Petr Stuchlík také podporuje vážnou hudbu, a možná si na něj vzpomenete i jako na neúspěšného, ale viditelného kandidáta na pražského primátora.Upřímně, ten jeho plán s poutí mi nezněl moc přesvědčivě, a tak jsem mu poměrně s lehkým srdcem slíbil, že když to klapne, probereme to opět v podcastu. Jenže klaplo to, a vy před rokem domluvený rozhovor uslyšíte v dnešní epizodě. Natočili jsme ji živě před publikem v Knihovně Čermáka a Staňka v Holešovicích.O čem jsme mluvili? Mimo jiné o tom, jak vypadá krize středního věku, když máte dost peněz na to, abyste nemuseli pracovat, ale pořád nevíte, proč ráno vstávat z postele. O tom, jak jeho kolegové přiletěli za ním na pouť – a co se stalo těm, kteří nepřiletěli. Anebo o tom, jak se seznámil s nábožnou Američankou středního věku, ale ta před ním pak prchla, když zjistila, že je gay.Tohle je uvolněná, trochu neposlušná epizoda, takže připomínám, že jsme ji točili živě, s veselým publikem a v dobré náladě. Snad bude zábavná i na poslech.A ještě než ji pustím, připomínám, že i v listopadu a v prosinci probíhají v Knihovně Čermáka a Staňka zajímavé večery, třeba 4. prosince Jedno procento s Lukášem Sedláčkem, o týden později standup s Luďkem Staňkem, a v rámci našeho minifestivalu vystoupí 12. prosince ještě Tomáš Plhoň a 18. prosince Nikola Džokič.Plus pokud vás zajímá AI, a to, co jsme se dozvěděli o AI za tři roky od spuštění ChatGPT, zvu vás na show s mou ženou nazvanou: Jak Jak jsme se naučii si nedělat starosti a milovat AI. Bilancujeme v ní tři roky, které uplynuly od spuštění ChatGPT. Po pražské premiéře v úterý budeme hned další úterý 2. prosince v Brně. Přijďte, těšíme se na vás. Lístky najdete na Gooutu nebo na našem webu inspiruj tečka se.A teď už přeju příjemný poslech.

S Ondřejem Kundrou o návrzích, které by podle USA a Ruska mohly ukončit ruskou agresi na Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Spojené státy po konzultacích s Ruskem přišly s novým mírovým plánem. Na Ukrajinu už ve středu dorazila americká delegace včele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem, který měl o podmínkách ukončení ruské agrese jednat s ukrajinským prezidentem. Návrh vzniklý po jednání amerických a ruských vyjednavačů počítá s osmadvaceti body. Mnohé z nich jsou pro Kyjev nepřijatelné. Fragmenty zveřejnil s odvoláním na anonymní zdroje server Axios, deník NYT nebo The Economist. Co plán obsahuje, jak zapadá do vývoje na ukrajinské frontě i politice a co jím Bílý dům sleduje? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.

S Filipem Zelenkou o jednání rozpočtového výboru a hlavních dírách v navrhovaných státních výdajích a příjmech. Moderuje Štěpán Sedláček.Zhruba čtyři hodiny rokovali zákonodárci a zákonodárkyně v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny. Konce s hlasováním o stanovisku výboru se nedobrali. Pokračovat budou v pondělí. Jak obhájil odcházející ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 286 miliard korun? Kolik peněz v něm chybí navíc nejen podle opozice? I o tom mluví Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu. Doporučujeme také článek: Jak je to s „chybějícími“ penězi na důchody, superdávku nebo nemocenskou?

S Ondřejem Kundrou o sabotáži na polské železniční trati, stopách vedoucích do Ruska a možných motivech. Ptal se Štěpán Sedláček.Železniční trať na východě Polska mezi Varšavou a Lublinem o víkendu poškodila exploze. Nikdo nebyl zraněn. Za sabotáží podle polských úřadů stojí ruské tajné služby. Polský premiér Donald Tusk dnes v polském parlamentu sdělil podrobnosti s tím, že dva podezřelí lidé s ukrajinským občanstvím po sabotáži odcestovali pryč z Polska. Kreml dnes v reakci obvinil Polsko z rusofobie. Co za možným ruským útokem na trať bylo za motiv a jak to souvisí s dalšími aktivitami Ruska po Evropě? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

S Dominikou Perlínovou o třiačtyřiceti dnech v Americe bez federálních výplat, skupině demokratů, která ustoupila republikánům a souvisejícím politickém boji. Ptal se Štěpán Sedláček.Po rekordních třiačtyřiceti dnech skončil ve Spojených státech vládní shutdown, který dolehl zejména na nízkopříjmové Američany a jejich domácnosti a bezmála milion a půl federálních zaměstnanců, kteří nedostávali plat. Teď se poměry pomalu vracejí do původních kolejí. Po schválení v americkém Kongresu příslušnou legislativu podepsal prezident Donald Trump. Ale mezi demokraty byl patrný jistý rozkol související s otázkou, jestli utrpení milionů občanů stálo za to. O politickém rozměru události i taktice demokratů uslyšíte víc ve Výtahu Respektu s Dominikou Perlínovou. Moderuje Štěpán Sedláček.

Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou o střetu zájmů majitele Agrofertu, který chce být premiérem a prezidentově neformálním vlivu. Moderuje Štěpán Sedláček.Andrej Babiš absolvoval zhruba hodinovou schůzku s prezidentem Petrem Pavlem, který ho pozval na Pražský hrad. Podle slov šéfa ANO řešili programové prohlášení a jejich vzájemnou komunikaci - ale jednání očividně nepřineslo žádný viditelný posun směrem ke jmenování vítěze voleb předsedou koaličního kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Prezident trvá na tom, aby předtím majitel společnosti Agrofert, která se uchází o veřejné zakázky a čerpá dotace, veřejně vysvětlil, jak se vypořádá se střetem zájmů, do něhož by se vedením kabinetu dostal. Jaké teď mají oba politici možnosti? Nejen na to odpovídá Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu Štěpánu Sedláčkovi. O postřehy z dějiště schůzky na Pražském hradě přidali postřehy také František Trojan a Kristýna Jelínková.

S Romanou Jungwirth Březovskou o klimatické konferenci OSN COP30 v Brazílii ve stínu Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček.Svět zažil sérii rekordně horkých let a sílících extremních projevů počasí související ze zahříváním planety v důsledku vypouštění skleníkových plynů. Bezmála dvě stě států se před deseti lety v Paříži shodlo na tom, že se vynasnaží omezit nárůst teploty na základě dobrovolných závazků ke snižování emisí oxidu uhličitého či metanu. V Brazílii tento týden začala jednání na klimatické konferenci OSN, která prověří jestli země dokáží v ochraně klimatu dále spolupracovat i když jeden z největších emitentů skleníkových plynů opustil jednací stůl a globální emise stále rostou. „Pařížská dohoda nestojí ani nepadá s jedním státem...USA stejně nebyly šampionem v ochraně klimatu,“ podotýká Romana Jungwirth Březovská. Jaká očekávání má analytička z Asociace pro mezinárodní otázky a Czechglobe, která se účastnila řady summitů, od konference COP30 v Brazílii? A o co se tam především "hraje"? Nejen na to se ve Výtahu Respektu ptá Štěpán Sedláček.

Souhrn dne , postřehy Josefa Šlerky a Josefa Holého z Wikikonference 2025 a rozhovor s Klárou Joklovou z Wikimedie ČR mimo jiné o tom, jak si stěžují politici na internetovou encyklopedii.Co by se změnilo, pokud by téměř před čtvrstoletím nevznikla Wikipedie? Možná by vám chyběl cenný a otevřený zdroj informací bez reklam. Řada studentů by rozhodně musela vynaložit větší úsilí při psaní referátů a seminárek. Ale tahle poznámka už po rozšíření generativní AI působí úsměvně. Otázkou ovšem je, jak kvalitní by byly používané jazykové modely, protože i díky obřím databázím vytvářenými wikipedisty s námi dokážou mluvit na současné úrovni. Chatboty totiž do značné míry na internetové encyklopedii parazitují.Wikipedie stojí na neutuchající práci mnoha dobrovolníků, kteří rozšířují a upravují její obsah ale také editorsky dohlížejí na to, aby byly uvedeny pravdivé a kvalitně ozdrojované informace, podobně jako to dělají v médiích novináři. V případě české verze internetové encyklopedie jde o skupinu několika set velmi aktivních editorů, kteří podstatnou část volného času věnují Wikipedii. A také se pravidelně setkávají tváří v tvář na různých srazech. Tím největším je v případě české komunity výroční Wikikonference, která se konala o víkendu v Praze v prostorách vzdělávacího centra Didaktikon Univerzity Karlovy. V podtitulu konference byla otázka - Je Wikipedie jenom pro boomery? S tím se pojí přesun pozornosti k velkým jazykovým modelům, které často odpovídají s využitím dat z Wikipedie aniž by na ní odkazovali. Je to problém? V jaké kondici je česká verze největší internetové encyklopedie? Nejen na to se ptal Štěpán Sedláček výkonné ředitelky spolku Wikimedia ČR Kláry Joklové.

Mojmír Sedláček vystudoval psychologii a mediální studia, ale psychologické praxi se nikdy nevěnoval. Jeho cesta vedla k filmu a publicistice. „Stále si tato psychoterapeutická zadní vrátka nechávám otevřená, protože ta práce mi přijde zajímavá a smysluplná a třeba se k ní jednou opravdu dostanu, ale dosud se tak nestalo,“ říká v Hovorech. Místo toho se postupně dostal k filmových recenzí a aktuálně vede měsíčník Psychologie dnes.

S Jakubem Rákosníkem, Ditou Malečkovou, Petrem Horkým a Klárou Melíškovou o knize Yuvala Noaha Harariho Nexus a moci manipulativních příběhů, které mnohdy vítězí nad pravdou. Moderuje Štěpán Sedláček.„Bavíme se o potenciálním konci lidských dějin. Ne o konci dějin jako takových, ale o konci etapy, které dominovali lidé,“ píše v knize Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI (Jan Melvil Publishing, 2025) v souvislosti s nástupem umělé inteligence. Jako klíčovou přitom hodnotí schopnost AI utvářet kulturní prostředí lidí a vládnout mocí příběhů i obrazů. Ty hrají v dějinách lidstva naprosto zásadní úlohu, jak už izraelský historik popsal ve svém prvním globální bestselleru Sapiens: Stručný příběh lidstva i dvou dalších knihách, které napsal před nástupem současných modelů generativní umělé inteligence.Co představuje podle Harariho v této technologické a informační revoluci spojené s AI hlavní nebezpečí? A jak se jich podle něj lze vyvarovat? Můžou pomoct historické paralely s honem na čarodějnice nebo na kulaky v SSSR? Nejen o tom debatovali v rámci Čtení s Respektem sociální historik Jakub Rákosník, filozofka a teoretička nových médií Dita Malečková s novinářem Petrem Horkým pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka v Antikvariátu Dejvického divadla. Úryvky z knihy četla herečka Klára Melíšková.

S nakladatelem a spisovatelem Martinem Vopěnkou o probíhajícím Frankfurtském knižním veletrhu, úpadku čtenáčství i vlivu AI na literaturu. Moderuje Štěpán Sedláček.Knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem se vypracoval na největší a nejvýznamnější akci svého druhu. To potvrzuje i spisovatel Martin Vopěnka, který vede nakladatelství Práh a předsedá Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Na 77. ročníku setkání knižního průmyslu kromě své vlastní tvorby představuje také český literární trh: „Řekl bych, že tento veletrh je nejvýznamnější pro literární agenty. Musím říct, že autor se tady cítí trochu ztracený. Když vidíte to množství knih, agentů a nakladatelů, rozhodně nemáte pocit, že vás tady budou vítat s nějakou slavobránou,“ popisuje. Příští rok nicméně na české knihy pomyslná slavobrána ve Frankfurtu možná čekat bude. Česko totiž bude čestným hostem veletrhu. Tento titul převezme od Filipín. „Jako autor to beru jako obrovskou příležitost i pro mou generaci. Já jsem z takové mezigenerace, kdy jsem nestihl být v emigraci ani v disentu. A v devadesátých letech tady nikoho nezajímal mladý český autor, protože vycházelo všechno, co nemohlo vycházet,“ dodává dvaašedesátiletý český romanopisec a vydavatel. Jakých knižních trendů si všímá Martina Vopěnka? A jak hodnotí vliv umělé inteligence na literaturu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

S Ondřejem Kundrou o miliardách za vojenskou pomoc pro Kyjev na boj s agresorem a odchodu jednoho z mozků muniční iniciativy.Vláda Petra Fialy dnes vyčíslila českou vojenskou pomoc Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný avizoval, že chce do konce roku skončit. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Jaké má tento dlouholetý úředník důvody k odchodu ze státní sféry a jak konkrétně napadené zemi Česko i díky němu pomohlo? Jaké měl kabinet pětikoalice důvody k tomu, že tajil rozsah vojenské pomoci Ukrajině. A jak to s ní vypadá do budoucna s ohledem na vznikající vládu ANO, SPD a Motoristů? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá zástupce šéfredaktora Ondřeje Kundry ve Výtahu Respektu.

Jak se Andreji Babišovi komplikuje jednání o nové vládě potom, co oznámil rozdělení ministerstev mezi jednotlivé strany? Proč lidovci nechtějí jednat s vítězem voleb a jak si představují další prosazování svého programu? Proč se odbory rozhodly apelovat na odvolání ředitelky krajské zlínské hygienické služby?

Svět včetně Evropy se stále mění, nadšení devadesátých a nultých let vystřídal pragmatismus. Je aktuální směřování Česka cynické a jak tomu pomáhá politická kampaň před parlamentními volbami? „Každá kampaň je vždycky nespokojená s věcmi tak, jak jsou, a chce je měnit,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Dodává také, pro národ jsou důležité sny a čistý pragmatismus příliš nefunguje.