Podcasts about sedl

Výtah Respektu: Vědkyně a vědci z iniciativy World Weather Attribution, mezi kterými jsou i vědci z České zemědělské univerzity, nedávno zveřejnili výsledky nové studie, v níž se zabývali tím, do jaké míry aktuální sucho v Evropě souvisí s klimatickou změnou. Přestože srážky podle nich výrazněji neubývají, stále vyšší teploty vedou k vyššímu výparu vody z krajiny, a tím pádem dopady sucha prohlubují. Jaké to má praktické dopady? Je v něčem specifické konkrétně Česko? A dají se poznatky zmíněné studie aplikovat i na současné katastrofální požáry ve Francii a Španělsku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Štěpán Sedláček.

Zeitgeist # 31 s archeologem Jan Bažantem o síle řecké mytologie, kultu krále Ithaky a věrohodnosti amerického snímku Odyssea(SPOILER ALERT! V 55. a 56. minutě je vyzrazen závěr filmu)V televizi pranýřují narcistního politika, na trzích prý zavládla panika, Spartu v zápase porazil AFC Ajax a v reklamní přestávce se vám snaží prodat nějaká afrodiziaka nebo bůhvíco z Amazonu. Je první středa v měsíci, tak v poledne raději zavřete okna kvůli sirénám...Odkazy na řeckou mytologii jsou všudypřítomné. Řecké báje si lidé vyprávejí tisíce let v mnoha verzích a jak dosvědčuje kasovní úspěch nového velkofilmu Odyssea režiséra Christophera Nolana, stále přitahují pozornost a budou se nejspíš v různých vlnách vracet i v budoucnu. Ale kde se tyto mýty vlastně vzaly? Jaký měly a mají smysl a jak se jeví poslední hollywoodské zpracování z pohledu klasického archeologa a znalce řeckých bájí, který sám navazuje na staré mýtografy? Jaké funkce mýty plnily a plní a jak to vlastně s Odysseem bylo dál po návraru na Ithaku? I o tom uslyšíte v dnešním Zeitgeistu s profesorem klasické archeologie Janem Bažentem z Centra klasických studií Filosofického ústavu AV ČR, který je mimo jiné autorem knihy Řecké mýty I. O bozích a lidech (Argo, 2025). Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Recenze filmu Odyssea od Jindřišky Bláhové:⁠Odyssea podle Nolana je intimní velkofilm o mužské vině a ženském hněvu⁠

Značnou byrokratickou zátěž přinesla v první polovině 19. století stavba koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince. Bylo to něco úplně nového, s čím se neuměli vyrovnat úřady ani obyvatelé. Dokládají to dokumenty dochované v archivu.

Zeitgeist #30 s Filipem J. Scherfem o vládnoucí elitě a sílící destabilizaci Ruska agresivní válkou proti Ukrajině a útoky dronů Ruská agrese na Ukrajině pokračuje pátý rok, zdevastovala miliony životů a rozhodně má daleko od prvotního Putinova cíle zabrat celou Ukrajinu. Ruské rakety a drony nadále cílí na ukrajinská města. Ale válka v poslední době palčivěji dopadá také na životy běžných Rusů daleko od fronty, kde už podle propočtu americké nevládní organizace CSIS zemřelo více než 450 tisíc ruských vojáků. Ukrajinské drony útočí na energetickou infrastrukturu po celém Rusku a černý kouř ze zasažených zásobníků ropy a dalších budov se vznáší nad řadou velkých měst včetně Moskvy. Obyvatelé v posledních týdnech stojí v dlouhých kolonách u čerpacích stanic. Agentura Reuters tento měsíc informovala, že Rusko, coby jeden z největších vývozců a zpracovatelů ropy na světě, kvůli výpadkům začalo dovážet benzín od Indie. Problémy s nedostatkem paliva ostatně veřejně přiznal i prezident Vladimir Putin, který označil za důsledek teroristických útoků. Jak rostoucí nespokojenost lidí v Rusku dopadá na vládnoucí režim a elity? Jakých scénářů dalšího vývoje se obávají a na jaké trumfy můžou spoléhat? Na jakých principech a lidech stojí v Rusku mocenská pyramida s Vladimirem Putinem na vrcholu? Jak lze číst veřejné vystoupení jednoho z nejbohatších ruských oligarchů Andreje Melničenka, jehož esej a profil otiskl britský týden The Economist? A jak se jeví pokus o vzpouru Jevgenije Prigožina s odstupem tří let? Nejen na to odpovídá v podcastu Zeitgeist expert na Rusko a evropskou bezpečnost Filip J. Scherf z University of St Andrews ve Velké Británii, který je autorem knihy Ztracená země: Příběh moderního Ruska (Host, 2024) a právě odevzdal rukopis druhé knihy s názvem Faustové: Tragédie Putinovy elity. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Dne 16. června 1942 se konalo v parku u Národního muzea setkání tří statečných odbojářů z Vysočiny z Dolních Vilémovic: 25letého Aloise Denemarka, Jaroslava Kubiše a jeho bratra Jana Kubiše, parašutisty z Anglie, v té době už ukrývajícího se v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Z trojice odbojářů se dožil konce války jen Alois.

Česko je z evropské sedmadvacítky poslední ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Dokonce i Polsko s tradičním těžkým průmyslem a těžbou uhlí buduje zdroje větrné a sluneční energie daleko rychleji. „Do budoucna to může znamenat velký problém pro českou ekonomiku. Nedostatek zdrojů, které pomáhají snižovat cenu silové elektřiny na trhu, může snížit konkurenceschopnost firem. Ty mohou odcházet do zahraničí,“ říká v Interview Plus Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #28 s Jiřím Pehem a Dominikou Perlínovou o oslavách výročí americké nezávislosti a proměnách demokracie v USA.Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni. Známá teze z Deklarace nezávislosti Spojených států z roku 1776 nabývala v průběhu americké historie různé významy a výklady se zásadními dopady na životy mnoha lidí. Dějiny USA lze vyprávět mimo jiné jako příběh emancipace a zrovnoprávnění dlouho diskriminovaných skupin lidí včetně žen, otroků nebo původních obyvatel. Přitom však generace reformátorů mohly odkazovat na stejné osvícenské ideje a ústavní pořádky, které sestavili zakladatelé USA, když vymaňovali kolonie z britské nadvlády. Čím se vyznačovaly oslavy Dne nezávislosti v režii prezidenta Donalda Trumpa? Jak se mu podařilo posunout své pravomoci ve vztahu k Nejvyššímu soudu USA. I na to mimo jiné odpovídá novinářka Dominika Perlínová v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.Jiří Pehe se v navazující druhé části podcastu zamýšlí nad tím, co mohou Američané slavit po 250 letech, proměnou americké demokracie, krizích které překonala i té současné, kdy se potýká se sílící polarizací, nerovností, zablokovaným politickým systémem a rostoucí mocí oligarchů. „Trump s podivuhodnou lehkostí vytvořil poloautoritářský režim s prvky fašismu. Je otázka, jestli jde o přechodnou věc, která zmizí po příštích volbách,“ říká v podcastu Zeitgeist politolog, spisovatel a publicista JIří Pehe, který řadu let prožil ve Spojených státech v rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme také související články:Vznik Spojených států v roce 1776 a věčná otázka: Kdo smí být Američanem?Jak Trump přepisuje americkou historii

Předvádět stínový box hodinu před zápasem je zbytečný stres, když si můžete v klidu lehnout v zhasnutém pokoji. Lucie Sedláčková v otevřené zpovědi vysvětluje, proč před vstupem do ringu odmítá klasické mužské rituály a jak podle schovaných ponožek pozná vlastní připravenost na boj. Rozebírá divokou hádku u hry Člověče, nezlob se, která skončila útokem železnou židlí, i zhasnutí světla před vyražením manželových spodních zubů. V rozhovoru dojde také na vtipné hodnocení taktiky tří trpaslíků v organizaci Clash of the Stars, na přísné tréninky wrestlingu a grapplingu v Liberci i na to, proč po rozchodu zlomila svému prvnímu příteli nos.

Od středočeských Sedlčan skoro až po Veselí nad Lužnicí na Táborsku. Takto široký záběr má turistická oblast Toulava. Za svůj projekt TouLOVE karty nedávno získala Velkou cenu cestovního ruchu v kategorii nejlepší turistický produkt. Návštěvníci v této hře sbírají kartičky magických bytostí a území na více než pěti desítkách míst.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V říjnu 1944 napsal otec sedmiletému Adolfu Vondráškovi do památníku: „Synu! Pamatuj, že tento statek, zděděný po mých předcích, jimiž byl za velmi těžkých podmínek udržen v rodě, i já, seč mé síly stačí, svému rodu zachovám. Totéž buď i Tvou svatou povinností. Všechny Tvé myšlenky a síly Tě musí k tomu vésti. Pak splníš úkol, hodný svých předků. Nezapomeň!!“Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #26 s Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí. Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu. K tématu také doporučujeme:Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahuEvropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnitVálka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

Keď prišiel na slovenskú kvalifikáciu do podniku v Podunajských Biskupiciach v Bratislave, viacerí účastníci sa s ním chceli fotiť. KAREL SEDLÁČEK je najlepším českým šípkarom, jedným z dvoch, ktorý je držiteľom prestížnej PDC Tour Card. Čech sa predstaví aj na podujatí Slovak Darts Open 2026 v rámci PDC European Tour, ktoré sa koná v Bratislave. Ešte pred štartom podujatia bol hosťom nášho Sportnet podcastu, kde opísal, ako sa spája so Slovenskom, ako sa dostal k šípkam či ako vníma najväčšiu hviezdu Lukea Littlera. Rozhovor si môžete prečítať aj tu - https://sportnet.sme.sk/spravy/sipky-karel-sedlacek-rozhovor-slovak-darts-open-2026/ Sledujte nás na♦ Facebooku - https://www.facebook.com/Sportnet.sk♦ Instagrame - https://www.instagram.com/sportnet.sk♦ X - https://www.x.com/sportnet_skSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Zeitgeist #25 s Dominikou Perlínovou o napětí v Severním Irsku, rozpojeném království a dopadech odchodu z EU. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Psal se rok 2016 a v Bílém domě končil svůj druhý mandát prezident Barack Obama, USA a Čína se přidaly k Pařížské klimatické dohodě a svět se rozšířil o novou vrstvu reality, kterou obsadily příšerky ze hry Pokémon GO, Instagram spustil stories a v Česku tehdy úřadovala vláda Bohuslava Sobotky. Na konci roku ovšem bylo jasné, že se cosi podstatného mění a v politice se i díky novým médiím a změnám  ve společnosti naplno projevily některé síly s nimiž se potýkáme dodnes. Vnímání reality se nerozšířilo zdaleka jen o roztomilá kapesní monstra.Britové si překvapivě zvolili odchod z Evropské unii a premiér David Cameron odstoupil. Prezidentské volby v Americe vyhrál Donald Trump a na Filipínách Rodrigo Duterte. Oxfordský slovník vyhlásil za slovo roku termín post-truth, tedy postpravdivý, což označuje situace, v nichž objektivní fakta mají menší vliv na utváření  veřejného mínění než apelování na emoce a osobní názory. Konkureční slovníky jako Merriam-Webster, Dictionary.com, Collins English Dictionary nebo Cambridge Dictionary pak k roku 2016 přiradili výrazy – sureálný, xenofobie, brexit nebo paranoidní.Velká Británie od té doby skutečně připomínala zemi trpící paranoiou, která se sama střelila do nohy. Premiéři a premiérky se střídali jako na pomyslném orloji. Pod Big Benem museli řešit výsledek referenda a vyjednávat s Bruselem komplikované odpojení od jednotného trhu, aby země získala zpět kontrolu, jak tvrdilo jedno z hesel zastánců brexitu z kampaně. Zemi stihli z EU vyvést právě včas na to, aby mohli po své ose řešit covidovou krizi, která zasadila další hluboké rány do důvěry v instituce nejen na ostrovech.Ohlížet se za brexitem lze z různých míst, ale asi nikde kolem nepanovalo takové napětí a obavy jako v případě hranice mezi Irskem a Severním Irskem. To ostatně dosvědčuje i dění z poslední doby. I tam se na své reportážní cestě po Británii vypravila Dominika Perlínová. Jak na tom je Velká Británie a politická scéna deset let po historickém referendu rozebírá v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.K tématu doporučujeme také texty:Reportáž: Stín brexitu dál visí nad BritániíBelfast: Násilné útoky na migranty mohou znovu vyvolat temnou minulost

V roce, kdy by se Václav Havel dožil 90 let, se jeho knihovna ocitla v hluboké krizi. Po nástupu nového ředitele Tomáše Sedláčka odešli klíčoví sponzoři, většina zaměstnanců i členové vedení včetně Dagmar Havlové. Ředitel České filharmonie vidí příčinu v tom, že výrazná osobnost nemusí být automaticky dobrým manažerem. V rozhovoru také popisuje, jak se Česká filharmonie připravuje na nástup nového šéfdirigenta Jakuba Hrůši.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce, kdy by se Václav Havel dožil 90 let, se jeho knihovna ocitla v hluboké krizi. Po nástupu nového ředitele Tomáše Sedláčka odešli klíčoví sponzoři, většina zaměstnanců i členové vedení včetně Dagmar Havlové. Ředitel České filharmonie vidí příčinu v tom, že výrazná osobnost nemusí být automaticky dobrým manažerem. V rozhovoru také popisuje, jak se Česká filharmonie připravuje na nástup nového šéfdirigenta Jakuba Hrůši.

Zeitgeist #24 s teologem Františkem Štěchem o golemech, nové encyklice Lva XIV. a lidství v éře umělé inteligence z perspektivy římskokatolické církve i dalších náboženství.Velké jazykové modely a generativní AI promlouvají s rostoucí intenzitou do mnoha sfér našeho života. Ani je nemusíte přímo používat, ale s jejich výtvory se nejspíš pravidelně setkáváte, ať jste si toho vědomi nebo ne. Lidem jakoby se podařilo splnit starý sen o vytvoření úslužného golema. Namísto hlíny ovšem „šém" vložili do korpusu lidských textů a vznikla entita, která s námi komunikuje a zvládne imitovat projevy člověka včetně emocí. Navíc je schopná také samostatně jednat jako AI agent v čemž se pravděpodobně bude dále zlepšovat. Bezesporu jde o významný milník v historii lidstva a možný začátek další průmyslové revoluce. Papež Lev XIV. svou první encykliku, kterou vydal rok po zvolení věnuje do značné míry právě vzestupu AI a ochraně lidství.„Takzvané umělé inteligence neprodělávají žádné zkušenosti, nemají tělo, necítí radost ani bolest, nedospívají prostřednictvím vztahů a z vlastního nitra neví, co znamená láska, práce, přátelství nebo odpovědnost. Nemají ani morální vědomí, protože nerozlišují mezi dobrem a zlem, nechápou konečný smysl situací ani nenesou odpovědnost za důsledky. Mohou napodobovat jazyk, chování a analytické schopnosti nebo dokonce simulovat empatii a porozumění, ale nerozumí tomu, co produkují, neboť jim chybí emoční, vztahová a duchovní perspektiva, skrze kterou lidé nabývají moudrosti. I když jsou tyto nástroje popisovány jako schopné „učení“, dělají to jinak než člověk. Nejedná se o zkušenost těch, kteří se nechávají formovat životem a postupem času rostou prostřednictvím rozhodnutí, chyb, odpuštění a věrnosti,“ píše se mimo jiné v listu Magnifica Humanitas, jímž se papež obrací především na katolické biskupy.Jak nejvyšší představitel římskokatolické církve AI vnímá? V čem vidí příležitost a v čem nebezpečí? Co může znamenat fakt, že na představení encykliky vystoupil také spoluzakladatel společnosti Anthropic Chris Olah, která vyvíjí model Claude? Proč si papež v textu bere na pomoc i rady čaroděje Gandalfa? Nesouvisí to náhodou s firmou pojmenovanou po Vidoucích kamenech z Pána prstenů J. R. R. Tolkiena? A v čem je specifický vztah světových náboženství a jejich tradic s AI? Odpovídá František Štěch z Evangelické teologické fakulty UK. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Letos uplyne 260 let od narození maršála Josefa Václava Radeckého. Narodil se jako syn hraběte na zámku Třebenice nedaleko Sedlčan. Jeho vojenská kariéra mu přinesla řadu vyznamenání a ocenění. Na počest slavného maršála se hrál i slavný Radeckého pochod.

Herec Jiří Sedláček byl mnoho let v jednom kole v divadle, televizi, ale loňský rok ho donutil zabrzdit. Musel zvládnout zdravotní komplikaci, která se jevila jako fatální pro herecké řemeslo. Dnes je na nové startovní čáře ve zdraví, v práci i v životě. V rozhovoru otevřeně povypráví o svém znovuzrození.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herec Jiří Sedláček byl mnoho let v jednom kole v divadle, televizi, ale loňský rok ho donutil zabrzdit. Musel zvládnout zdravotní komplikaci, která se jevila jako fatální pro herecké řemeslo. Dnes je na nové startovní čáře ve zdraví, v práci i v životě. V rozhovoru otevřeně povypráví o svém znovuzrození.

Lavička ve tvaru letadla, nově vysazená lípa a odhalená pamětní deska, tak si Sedlčany nově připomínají rodáka a pilota britského královského letectva RAF Jiřího Macháčka.

Saša Michailidis se ptá hostů na dění v Knihovně Václava Havla, která stále ještě vstřebává nedávnou krizi, kdy téměř celý tým pracovníků dal výpověď kvůli řediteli Tomáši Sedláčkovi. Co by taková instituce vlastně měla být? Tuzemská města se snaží znovu vracet význam vodě a u svých řek upravují náplavky, co z náplavky dělá skutečně kvalitní veřejný prostor? Před sto lety se narodila Marilyn Monroe. Byla herečkou, sexsymbolem nebo obětí Hollywoodu?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá hostů na dění v Knihovně Václava Havla, která stále ještě vstřebává nedávnou krizi, kdy téměř celý tým pracovníků dal výpověď kvůli řediteli Tomáši Sedláčkovi. Co by taková instituce vlastně měla být? Tuzemská města se snaží znovu vracet význam vodě a u svých řek upravují náplavky, co z náplavky dělá skutečně kvalitní veřejný prostor? Před sto lety se narodila Marilyn Monroe. Byla herečkou, sexsymbolem nebo obětí Hollywoodu?

Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech. Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici. Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy. O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Jakub ŽárskýMohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové? https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledoveStudie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

Víc jak deset let pečoval Gabriel Eichler o odkaz Václava Havla, jako předseda správní rady knihovny loni v lednu doporučil na místo ředitele Tomáše Sedláčka. Kdy si poprvé řekl, že to bylo šlápnutí vedle? „V únoru mi zavolali zaměstnanci, že si se mnou chtějí promluvit, soukromě a bez přítomnosti ostatních. Řekli mi, že dochází k osobním konfliktům mezi ním a nimi. A všichni, kteří tam seděli, to potvrdili,“ popisuje v Osobnosti Plus Eichler, který už ze správní rady odešel.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Knihovna Václava Havla je v rozkladu. Po ohlášeném odchodu sponzorů i zaměstanců její ředitel Tomáš Sedláček slibuje restart, knihovně už se mají hlásit i noví sponzoři. Co bude s odkazem Václava Havla?Hostem Ptám se já byl ředitel Knihovny Václava Havla, ekonom Tomáš Sedláček.  Jak tento týden informovaly Seznam Zprávy, kvůli neshodám s mezi ředitelem Tomášem Sedláčkem a členy týmu ohledně vizí a směřování knihovny zažívá instituce pečující o odkaz exprezidenta Václava Havla personální otřesy. Odcházejí všichni zaměstnanci, většina správní rady i její klíčoví donátoři v čele s miliardářem Zdeňkem Bakalou. Zůstávají pouze šéf knihovny Tomáš Sedláček, její zakladatelka Dagmar Havlová a jediný zůstávající člen správní rady, místostarosta Prahy 5 David Dušek (STAN). „Na odkazu mého manžela mi velmi záleží a věřím, že Knihovna Václava Havla je natolik významným symbolem, že se kolem ní znovu podaří spojit osobnosti i skvělé firmy, kterým budou hodnoty Václava Havla blízké,“ uvedla Havlová s tím, že sama knihovnu  nevede a dlouhodobě se věnuje Nadaci VIZE 97.Dosavadní sponzoři i členové týmu kritizují způsob, kterým Sedláček knihovnu řídí. Například spisovatel a dramaturg knihovny Jáchym Topol v rozhovoru pro iRozhlas označil současné vedení za chaotické a zmatené. S Václavem Havlem podle něj Sedláček zachází jako „s takovým zpeněžitelným artiklem“.Podle Tomáše Sedláčka instituce jen neustála jeho vizi. Knihovna podle něj nekončí a čeká jí restrukturalizace. Už se jí dokonce hlásí i noví dárci, což potvrdil i šéf správní rady David Dušek. Nestátní nezisková organizace Knihovna Václava Havla byla založena v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu po vzoru podobných institucí v USA. Založili ji Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek. Knihovna je financována především z nadačních příspěvků a darů.Co se v Knihovně Václava Havla stalo a nehrozí jí zánik? Kde najde její ředitel peníze na provoz? A jak by se teď podle něj instituce mohla proměnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost. Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #18 S církevním historikem o prvním roce Lva XIV., navazování na Františka, napjatých vztazích s Donaldem Trumpem, potřebě vícerychlostní církve i chybějícím ženském hlasu v jejím vedení. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.První severoamerický papež byl zvolen před rokem - 8. května 2025. Jak sedmdesátiletý Robert Francis Prevost, který si zvolil papežské jméno Lev, navazuje na svého předchůdce Františka. V čem se naopak odchýlil? O co jde ve sporech s americkým prezidentem, kterému se nebojí vzdorovat i za cenu tlaků na církev ve Spojených státech? Čím je specifický katolicismus v USA a uvnitř hnutí MAGA? Kde leží hranice, které si nemůže dovolit překročit ani prezident Trump? A před jakými výzvami stojí křesťané v římskokatolické církvi s ohledem na měnící demografii věřících ve světě? Může se církev vymanit z pozice pánského klubu? Co jsou skutečné křesťanské hodnoty? A jak se proměnilo papežství za posledních dvě stě let? Nejen o tom mluví římskokatolický kněz a církevní historik z Univerzity Hradec Králové Tomáš Petráček, který má také nejnověji na kontě knihu Křesťanství ve víru kulturních válek: Papežství, hodnoty, identita (Vyšehrad, 2025) Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #17 s Dominikou Perlínovou a Tomášem Lindnerem o klesající porodnosti, přičinách, receptech na změnu i o dopadech demografické změny.Není to tak dávno, co svět vážně řešil dnes již z části vyvrácené obavy z "populační bomby", jak překotné rozrůstání lidstva označili američtí biologové Paul Ehrlich a Anne Ehrlich ve stejnojmenné populární knize z roku 1968. Dnes na Zemi žije přes 8,3 miliard lidí a jejich počet nadále poroste. Zároveň ovšem v příštích padesáti letech pravděpodobně dosáhne svého maxima. Přibývá totiž zemí, kde se rychle propadá porodnost navzdory snahám států tento trend zvrátit. Několik let v řadě klesá také v Česku, kde se loni podle demografů narodilo nejméně dětí za 240 let. Z jakých důvodů mají rodiče v mnoha zemích světa méně dětí než dřív? Co to znamená ve vybraných státech? Jaké recepty se nabízejí podle evropských demografů ve snaze zýšit počet dětí? A jaké velké změny čekat s ohledem na demografické rozdíly mezi zeměmi? Nejen o tom debatují v podcastu Zeitgeist Dominika Perlínová a Tomáš Lindner. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme k tématu také články:Mít děti musí být zase cool. Politický tlak nikoho rodit nedonutíhttps://www.respekt.cz/zahranici/mit-deti-musi-byt-zase-cool-politicky-tlak-nikoho-rodit-nedonutiJán Markoš: Neexistuje příliš dobrých důvodů pro to mít dětihttps://www.respekt.cz/komentare/neexistuje-prilis-dobrych-duvodu-pro-to-mit-detiNech si zmrazit vajíčka a počkej na toho pravého (podcast Ženy XYZ)https://www.respekt.cz/podcasty/nech-si-zmrazit-vajicka-a-pockej-na-toho-pravehoOpravdová zábava začíná, když mají děti nad rodiči početní přesiluhttps://www.respekt.cz/tydenik/2024/21/opravdova-zabava-zacina-kdyz-maji-deti-nad-rodici-pocetni-presilu

S Martinem Uhlířem o poučení z největší jaderné havárie a smrtící radiaci ukryté v sarkofágu„Nedlouho po půlnoci reaktor tlakem páry vybuchl – nadzvedl a odsunul dva tisíce tun těžký železobetonový svrchní kryt a změnil se v sopku chrlící k nočnímu nebi kusy betonu, hořící úlomky grafitu a žhnoucí uranové palivo. Zároveň z nitra jaderné pece začaly do ovzduší unikat aerosoly obsahující ty nejradioaktivnější izotopy,“ popisuje v článku Martin Uhlíř havárii jaderného reaktoru. Co byla hlavní příčina? Jaké nezodpovězené otázky zůstávají i po 40 letech? A jak vzpomíná na dobové shánění informací o havárii v Československu 80. let? Nejen na to odpovídá v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme také celý článek:Hlavně nepanikařte. Proč před čtyřiceti lety explodoval Černobyl a jaké je poučení z největší jaderné haváriehttps://www.respekt.cz/zahranici/hlavne-nepanikarte-proc-pred-ctyriceti-lety-explodoval-cernobyl-a-jake-je-pouceni-z-nejvetsi-jaderne-havarie

Čtení s Respektem v Knihovně Václava Havla s Tomášem Halíkem, Vojtěchem Sedláčkem, Václavem Sokolem a Marií Pětovou o životě a díle univerzitního profesora, programátora, vyučeného zlatníka, chartisty i politika, který se málem stal prezidentem. Jan Sokol (18. 4. 1936 - 16. 2. 2021) byl výraznou ale přitom velice skromnou a uměřenou osobností vyčnívající z české polistopadové společnosti, která se těšila velké autoritě napříč různými proudy. Za svůj dlouhý a vrstevnatý život byl opravdu mnohým a vystřídal řadu povolání a rolí. Mimo jiné byl filosofem, učitelem, překladatelem, matematikem, programátorem, vyučeným zlatníkem, univerzitním profesorem, děkanem, jedním z prvních chartistů, poslancem, ministrem školství, kandidátem na prezidenta, ale také manželem Františky Patočkové, otcem tří dětí, dědečkem nebo wikipedistou, publicistou, autorem desítek knih a v neposlední řadě křesťanským intelektuálem, který se podílel na ekumenickém překladu Bible a občas pronášel zamyšlení během nedělní bohoslužby v kostele sv. Markéty na Břevnově.„Svět, ve kterém žijeme, život každého z nás a všechno, na čem nám v tomto životě nejvíc záleží – štěstí, zdraví, láska, děti, přátelství – nic z toho nemáme v rukou, nic z toho si nemůžeme ani koupit, ani zasloužit, ani vydělat. Všechno je dar.“ To Jan Sokol často připomínal. A vděčnost za tento dar provázená důvěrou a nadějí stály v základech jeho bohatého a naplněného života. Čeho si na něm nejvíc vážili jeho blízcí? Co vyzdvihují z jeho myšlenkového díla a co chystá vznikající Knihovna Jana Sokola? Nejen o tom debatovali jeho bratr a výtvarník Václav Sokol, katolický kněz a sociolog Tomáš Halík, podnikatel a programárot Vojtěch Sedláček a filosofka Marie Pětová. Večerem v Knihovně Václava Havla provázel Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #16 s filmovou kritičkou Jindřiškou Bláhovou o pokračování The Apprentice v Bílém domě, wrestlingu, stírání hranic mezi skutečností a televizí, Reaganovi i slavných fiktivních prezidentech a prezidentkách USA.V květnu 2004 odvysílala americká televize NBC poslední epizodu veleúspěšného seriálu Přátelé. Ve stejném roce také spustila populární reality show The Apprentice s ústřední postavou superboháče Donalda Trumpa, která se také odehrávala v New Yorku. V jistých obměnách její americká verze běžela až do roku 2017. A s jistou nadsázkou lze tvrdit, že pokračuje dodnes, jen se přesunula z byznysového prostředí do politiky a posléze Bílého domu.„Donald Trump je perverzně zábavná figura. Stal se jedinou monokulturou ve světě, kde monokultura přestala existovat. Už nesledujeme seriály jako Přátelé nebo M*A*S*H, které západní společnost spojovaly podobně jako třeba Madonna nebo Michael Jackson. Ale ať chceme nebo nechceme, tak víme co dělá Donald Trump. Všichni sledujeme jeho šou a jsme tak trochu jako učňové v The Apprentice. Stali jsme se součástí reality, kterou on vytváří a jejíž součástí být nechceme,“ popisuje Jindřiška Bláhová.Jaké únikové cesty se nabízejí? Jaké mechanismy a postupy využívané v reality TV nebo wrestlingu přenesl Donald Trump do americké politiky? Jakým typem herce je z pohledu filmové kritičky? V čem podstatném se liší od jiného herce v prezidentském úřadě - Ronalda Reagana? A jaká televizní či filmová ztvárnění amerických prezidentů byste neměli opomenout? Nejen to se dozvíte v novém podcastu Zeitgeist. Filmové kritičky Jindřišky Bláhové se ptal Štěpán Sedláček.Doporučujeme také článek:Kdo prohraje, půjde dohola. Jak wrestlingové zápasy naučily Trumpa dělat politikuhttps://www.respekt.cz/kontext/kdo-prohraje-pujde-dohola-jak-wrestlingove-zapasy-naucily-trumpa-delat-politiku?srsltid=AfmBOooM5gXhHIYlWfzOsp_vqhR0FtsnBkjAs2q9E3mMhSc1lnmdwHtrA naší podcastovou sérii:Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkemhttps://open.spotify.com/show/6FsqhwO8sKgatDymqXcX4E

Zeitgeist #15 s Martinem Jiruškem o válce v Perském zálivu, kontrablokádě ze strany USA, energetické bezpečnosti, situaci Evropy i širších geopolitických souvislostech. Ptal se Štěpán Sedláček.Po osmatřiceti dnech války v Perském zálivu a výhružce vyhlazením celé jedné civilizace Donaldem Trumpem, začalo platit křehké příměří mezi USA, Izraelem a Íránem. Jednání v Islámábádu skončilo neúspěchem a Spojené státy odpověděly na íránskou blokádu Hormuzského průlivu, kudy před válkou proudila pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu stejně jako hnojiva, hliník nebo hélium důležité pro výrobu polovodičů, svou vlastní námořní blokádou Hormuzu a íránských přístavů. Zatím tak nic nenasvědčuje, že by přiškrcení světové ekonomiky a strategických komodit, které dopadá mimo jiné na ceny ropy i produkci potravin mělo brzy skončit. Dopady dosavadní blokády v jednom z klíčových dopravních uzlů světa se přitom kvůli zpoždění ještě ani plně neprojevily. Co čekat dál? Jaký smysl dává blokování průlivu Američany? Proč se vyplatí věnovat zvýšenou pozornost Indii? A kdo z války a hormuzského šoku zatím vychází jako vítězové a poražení z hlediska geopolitiky i energetické bezpečnosti? Nejen na to odpovídá Martin Jirušek z FSS Masarykovy univerzity v podcastu Zeitgeist. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #14 S Tomášem Brolíkem o dění před parlamentními volbami v Maďarsku a scénářích dalšího vývoje.Péter Magyar, nebo Viktor Orbán? Tuhle otázku si teď pokládají i ve venkovských oblastech Maďarska, kde ještě před pár lety o podpoře dlouholetého premiéra nebylo příliš pochyb. Parlamentní volby v Maďarsku ovšem napjatě sledují lidé v celé Evropě a nejen tam, protože vláda v Budapešti má přímý vliv na společný postup Evropské unie, řešení krizí i pomoc napadené Ukrajině. Průzkumy dlouhodobě nasvědčují, že většina Maďarů je připravena 12. dubna volit neokoukaného europoslance a stranu TISZA, poukazující na zkorumpovanost vlády Fideszu, kterou Magyar před svým politickým obrácením mohl poznat z první ruky. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána nad Maďarskem se tak možná chýlí ke konci, nebo vstupuje do nové fáze. A je otázka, jestli by maďarský premiér a tvář modelu neliberální demokracie, kterou hrdě exportuje do světa, mohl chtít dotáhnout šrouby, aby ho už nikdo nemohl podobným způsobem ohrozit. Nejdřív ovšem musí vyhrát ve volbách, kde mu hrozí porážka navzdory tomu, že neférově nastavené podmínky volebního systému hrají v jeho prospěch. Mnozí Maďaři v posledních letech zchudli kvůli vysoké inflaci, maďarské HDP na hlavu je jedno z nejnižších v EU – stejně tak platy. Orbán se ovšem v kampani snaží upoutat pozornost na vnějšího nepřítele a spíše než migrací nebo EU teď straší Ukrajinou. Do voleb se také čím dál viditelněji snaží různými cestami promluvit USA, což stvrzuje návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance pár dní před volbami, ale i Rusko s nímž jsou spojené špionážní skandály a odhalení toho, jak úzká spolupráce mezi Budapeští a Moskvou na nevyšší úrovni je. Jak se předvolební maďarské kolbiště a možné scénáře jeví necelý týden před rozhodují volbou? Kde se vzal Péter Magyar? A co se dá ještě do voleb čekat s ohledem na dosavadní podobu a dynamiku kampaní? Nejen to rozebírá Tomáš Brolík v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme také článek:Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážkyhttps://www.respekt.cz/podcasty/zhrouti-se-orbanuv-neliberalni-rezim-kdy-se-to-zlomilo-a-co-muze-prijit-s-magyarem

Čtení s Respektem s Janem Háblem o navazování na C. S. Lewise a dopisy pekelníků, boji dobra a zla, jeho knize S ďáblem se nebavím i nadčasových lekcích Jana Amose Komenského. „Ve vztahu k ďáblům se lidé mohou dopustit dvou stejně závažných chyb. První z nich by bylo nevěřit v jejich existenci. Tou druhou by bylo v ně věřit a současně o ně mít příliš nezdravý zájem,“ píše C. S. Lewis ve své knize Rady zkušeného ďábla, která v anglickém originále vyšla v roce 1942. Tato křesťanská kniha se sestává z dopisů pokušitele Zmarchroba adresovaných synovci Tasemníkovi, v nichž mu radí různé rafinované metody, jimiž má svést svého lidského „klienta“ na cestu do pekla.„Když se rozhlédnete po našem světě, tak vidíte lidi, kteří mají spíše tendenci vás sežrat jako ďáblové, nebo vám naopak pomoct. Buď člověku pomáháte stávat se lepším, nebo horším. A v přítomnosti některých lidí je vám dobře a vedle jiných lidí pociťujete pravý opak, protože se vám snaží legitimizovat různé křivárny,“ říká Jan Hábl, profesor pedagogiky na Univerzitě Hradec Králové, komeniolog a kazatel Církve bratrské. Loni mu vyšla útlá kniha S ďáblem se nebavím (Pavel Mervart, 2025) v níž volně navazuje na Lewisovy slavné Rady a pokračuje v korespondenci pokušitelů, kteří mají nově v repertoáru i algoritmy nebo sociální sítě.Jak Jana Hábla napadlo dílo napsat a co si při jeho tvorbě uvědomil? Jak vnímá boj dobra a zla v člověku v kontextu děl C. S. Lewise ale i Jana Amose Komenského a jeho představ o edukaci člověka? A jak reflektuje nástup AI na základě svých pedagogických zkušeností z univerzity? Nejen o tom mluví Jan Hábl ve Čtení s Respektem se Štěpánem Sedláčkem.

Když se řekne horor, většina lidí si vybaví krev, monstra nebo lekačky. Psycho ale funguje jinak. Děsí tím, jak blízko má k realitě. Ve výročním dvacátém díle podcastu Psycho si Karolína a Pavel povídají s psychologem a filmovým kritikem Mojmírem Sedláčkem o filmu, který zásadně proměnil to, jak přemýšlíme o strachu.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řekne horor, většina lidí si vybaví krev, monstra nebo lekačky. Psycho ale funguje jinak. Děsí tím, jak blízko má k realitě. Ve výročním dvacátém díle podcastu Psycho si Karolína a Pavel povídají s psychologem a filmovým kritikem Mojmírem Sedláčkem o filmu, který zásadně proměnil to, jak přemýšlíme o strachu.

Výtah Respektu: s Dominikou Perlínovou a Ondřejem Holzmanem o společnosti, která vznikla 1. dubna 1976 a dokázala vytvořit revoluční technologie pro miliardy uživatelů. Moderuje Štěpán Sedláček.Americká nadnárodní společnost Apple slaví padesát let od svého založení. Jak se firmě, která přinesla do technologického sektoru sérii revolucí od osobních počítačů po přehrávače hudby, chytré telefony nebo tablety, daří v době, kdy na dveře bije další proměna technologií využívajících AI? Nejen to rozebírá Dominika Perlínová v podcastu Výtah Respektu. Svůj pohled na kondici firmy Apple přidal také Ondřej Holzman, šéfredaktor serveru Czechcrunch, který v minulosti vedl také server Jablíčkář. Doporučujeme také článek: Siri, proč Apple zaspal ve vývoji umělé inteligence? https://www.respekt.cz/kontext/siri-proc-apple-zaspal-ve-vyvoji-umele-inteligence

Zeitgeist #13 s Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o vývoji války na Blízkém východě, pozicích válčících stran i Evropy. Moderuje Štěpán Sedláček.Od prvních izraelských a amerických útoků na Írán už uplynul měsíc a rozhodně nejde o drobnou výpravu nebo-li "excursion", jak konflikt opakovaně označoval Donald Trump, který se také zdráhá používat označení "válka" kvůli absenci schválení ze strany amerických zákonodárců. Přes jisté snahy o vyjednávání zprostředkované Pákistánem mezi USA a Íránem to zatím na žádnou dohodu nevypadá.Írán v reakci na napadení a zničení podstatné části svých vojenských prostředků i zabití čelních postav režimu včetně ajatolláha, útočí napříč zeměmi regionu a přiškrtil dopravu Hormuzským průlivem. Izrael rozšířuje útok na pozice Hizballáhu v Libanonu. Pentagon se mezitím připravuje na možnou pozemní operaci na íránském ostrovu Chárg, kudy proudí devadesát procent ropy z Íránu. Do oblasti už také přicestovaly tisíce amerických vojáků, kteří by se na této akci mohli podílet. A do konfliktu se podle všeho začínají zapojovoat také Hútíové z Jemenu. Ocitáme se tak v situaci, kdy malé množství relativně levných dronů v Perském zálivu a Rudém moři může zásadně ovlivnit cenu komodit počínaje ropou a ve výsledku celou světovou ekonomiku. Konec války je však zatím vzhledem k nejasným cílům americké administrativy v nedohlednu. Jak se jeví vývoj strategie USA, Izraele a Íránu? Jak konflikt dopadá na země EU, NATO ale také Čínu a Rusko? A co zůstává neprávem opomíjené ve stínu války?Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner a Dominika Perlínová se Štěpánem Sedláčkem v Zeitgeistu týdeníku Respekt.Doporučujeme také článek: Epická zuřivost v praxi: Čeho zatím Trump a Netanjahu dosáhli v Íránu?https://www.respekt.cz/zahranici/epicka-zurivost-v-praxi-ceho-zatim-trump-a-netanjahu-dosahli-v-iranu

Výtah Respektu s Tomášem Brolíkem o dění v Maďarsku před zásadními volbami, které konají 12. dubna. Moderuje Štěpán Sedláček.Maďaři jdou za necelé dva týdny k volbám. Je reálné, že by po šestnácti letech skončila vláda premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz? A jaká témata můžou volby ve víru špionážních a reálných i smyšlených zahraničních vlivů mezi voliči rozhodnout? Nejen o tom mluví zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík ve Výtahu Respektu se Štěpánem Sedláčkem.

S Radimem Tolaszem o dosluhujících oceánech i cestě z klimatické krize ve světle výroční zprávy o stavu klimatu od Světové meteorologické organizace (WMO). Moderuje Štěpán Sedláček.Klimatická krize nikam nezmizela, jakkoliv by si to asi každý pozemšťan přál. Naopak. Vědci získaná a ověřená fakta hovoří jasně. Lidé narušili křehkou rovnováhu pozemského systému a důsledky pociťujeme všichni. Teplota roste a související dopady včetně extrémních projevů počasí sílí. Na konkrétní projevy upozorňuje nová zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025 od Světové Meteorologické organizace.Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Pět zpráv z nového zhodnocení vědců OSN vybírá v podcastu Výtah Respektu klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a český zástupce při IPCC. Štěpán Sedláček se ho ptal také na výzkumy, které nasvědčují na zrychlující zahřívání planety i na vnímání klimatické krize v době válek a bourání světových pořádků. Celá zprává o stavu globálního klimatu WMOhttps://library.wmo.int/records/item/69807-state-of-the-global-climate-2025Ve formě storymapy:https://storymaps.arcgis.com/stories/4d50eeb069354888b0ccba346b141c6dMapa extrémních projevů počasí:https://experience.arcgis.com/experience/20bed16019664bd29ef25535e8ebecfc

Kalevodoskop je název výstavy obrazů Ladislava Lamanaie Sedláka, kterou můžete vidět ve foyer banky na Americké třídě 60 v Plzni. Plzeňský malíř a hudebník tam své akvarely představuje do 17. dubna.

Filmy nás neděsí, rozpláčou ani nedojmou jen kvůli dobré dějové lince, ale i proto, že režiséři a scénáristi umí chytře pracovat s naším očekáváním, emocemi a zažitými představami o lidech. V nové epizodě podcastu Psycho si Karolína Faberová a Pavel Šebesta pozvali psychologa a filmového publicistu Mojmíra Sedláčka. Společně rozebírají, jak film pracuje s emocemi, očekáváním i psychologickými zkratkami.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filmy nás neděsí, rozpláčou ani nedojmou jen kvůli dobré dějové lince, ale i proto, že režiséři a scénáristi umí chytře pracovat s naším očekáváním, emocemi a zažitými představami o lidech. V nové epizodě podcastu Psycho si Karolína Faberová a Pavel Šebesta pozvali psychologa a filmového publicistu Mojmíra Sedláčka. Společně rozebírají, jak film pracuje s emocemi, očekáváním i psychologickými zkratkami.

Zeitgeist #11 s analytičkou Kristinou Fort o zásadním sporu o využití AI pro masové sledování lidí a ovládání zbraní, který rozděluje americkou vládu a technologické společnosti.Americké ministerstvo války se dostalo do schizofrenní situace. Ve vojenských operacích ve Venezuele i při plánování útoků na Írán využívala armáda umělou inteligenci od americké společnosti Anthropic, s níž dlouhodobě spolupracuje. Když se ovšem v uplynulých týdnech nedohodli na nových podmínkách spolupráce, které vyžadovalo ministerstvo, tak Pentagon přistoupil k bezprecedentními kroku a firmu označil za riziko pro dodavatelské řetězce. Toto opatření přitom obvykle míří na nepřátelsky naladěné zahraniční aktéry a zakazuje vládním dodavatelům používat technologie dané firmy. Anthropic kvůli tomu Pentagon zažaloval a řada předních amerických technologických společností, jako je Microsoft, Google, Amazon nebo Apple, se ve sporu minulý týden postavila na stranu Anthropicu. Konkurenční firma vyvíjející velké jazykové modely OpenAI mezitím uzavřela dohodu s Pentagonem. O co jde ve sporu, v jehož jádru jsou podmínky využití AI pro masové sledování Američanů a v autonomních zbraních? To v podcastu Zeitgeist rozebírá analytička a expertka na AI governance Kristina Fort. Ptal se jí Štěpán Sedláček. 

Zeitgeist #10 s Tomášem Lindnerem, Dominikou Perlínovou a Magdalénou Fajtovou o vývoji války USA a Izraele proti Íránu. Moderuje Štěpán Sedláček.Jak se po deseti dnech od prvního útoku který zabil mimo jiné ajatolláha Alího Chameneího jeví motivace vlád Spojených států a Izraele začít válku? Kam sahá ochota Íránců bránit režim vzývající mučednictví v boji proti americkému a izraelskému„satanovi“? Jaký Írán může povstat z válečných plamenů? Co čekat od nově zvoleného nejvyššího duchovního vůdce? A jak v rozbouřených válečných vodách zatím kormidlují Evropané? Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner, Dominika Perlínová a Magdaléna Fajtová v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

Hrozí nám v éře AI ztráta lidské identity? Jak si zachovat kritické myšlení ve světě plném dokonalých deepfake videí a definformací na generovaných na míru? A proč je schopnost aktivně si vytvářet vlastní smysl tou nejdůležitější dovedností pro budoucnost?  Hostem dalšího dílu Deep Talks byl Lukáš Sedláček, podnikatel, filosof a zakladatel institutu ELAI (European Leadership and Academic Institute). Lukáš studoval mezinárodní vztahy na Cambridge a je autorem nové knihy Nazí v době AI, která se věnuje průsečíku umělé inteligence a hledání životního smyslu.