Podcasts about sedl

Z někdejšího světového řádu se podle německého kancléře Friedricha Merze stává světový nepořádek. Evropa podle něj není hracím míčem světových mocností. Podle některých hlasů se Spojené státy přidaly na stranu Ruska a Evropa ztratila svého spojence. „Zažil jsem dobrou etapu Evropy, která skončila,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátor Echo24 Martin Weiss. „Evropa zcela suverénně vychází jako nejlepší místo na žití,“ oponuje ekonom a filozof Tomáš Sedláček.

Z někdejšího světového řádu se podle německého kancléře Friedricha Merze stává světový nepořádek. Evropa podle něj není hracím míčem světových mocností. Podle některých hlasů se Spojené státy přidaly na stranu Ruska a Evropa ztratila svého spojence. „Zažil jsem dobrou etapu Evropy, která skončila,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátor Echo24 Martin Weiss. „Evropa zcela suverénně vychází jako nejlepší místo na žití,“ oponuje ekonom a filozof Tomáš Sedláček. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedlčanský Klub Velká Kobra existuje už 40 let. Původně pánský klub se chtěl věnovat výhradně sportu: fotbalu, nohejbalu, cyklistice nebo tenisu. Různé náhody ale členy klubu nasměrovaly jinam.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Pořad vysíláme v repríze.

Ve vitrínách jsou tu předměty, které ilustrují život ve Staré Bělé. Doplňují je archivní fotografie, drobné nálezy nebo kopie rozsudků nad místními sedláky z dob komunismu.

Čtení s Respektem: S Martinem M. Šimečkou o návratu do paralelní polis, naučené statečnosti, stoicismu a jeho nové knize Výjimečný stav. Moderuje Štěpán Sedláček.„Esej Václava Bendy Paralelní polis (1978) pro mě byl objev, jako když vás ozáří nějaká velká vize. A nebyl jsem sám. Byl to hodně populární text. Benda si také myslel, že když ukážeme náš způsob života, tak to možná zláká lidi, kteří nás jen uvidí. Paralelní polis nemá být uzavřený svět nějakého exkluzivního společenství. Každý do něj může přijít. Ale musí to být jeho volba. Nikoho nebudu přemlouvat, protože jsem zjistil, že to nemá smysl,“ říká Martin M. Šimečka o konceptu nezávislého společenského života k němuž se vrací ve své nové knize Výjimečný stav - Jak dobře žít ve zlých časech (Respekt Media,2025). Proč a jak má podle něj teď smysl rozvíjet podobné společenství nejen ve slovenské demokracii? Kdy se v životě zachoval jako zbabělec a jak se naučil statečnosti? „Před pár dny jsem se potkal s jednou terapeutkou, kterou rodiče vydědili a vyhnali z domu, protože jezdí na Ukrajinu pomáhat handicapovaným dětem traumatizovaným válkou a pořádá sbírky. Její rodiče volili Fica a její bratr volí přímo fašisty. Zajímají mě motivy lidí, jako je tato paní. Proč se k nim nepřidala,“ říká spisovatel a novinář slovenského Denníku N. Proč považuje za své "největší selhání", že sám nešel do politiky? A jaké rady dal ohledně politiky synovi, který je lídrem slovenské opozice? A co nám vzkazuje Marcus Aurelius? Nejen o tom mluví Martin M. Šimečka v podcastu Čtení s Respektem. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Přestavba polikliniky v Sedlčanech by mohla nalákat nové lékaře do tohoto města. Poliklinika mnoho let zela prázdnotou. Rekonstrukci dotovalo ministerstvo průmyslu a obchodu.

S Jindřiškou Bláhovou o fúzi amerických firem za zhruba 72 miliard dolarů a možných dopadech na filmový i televizní průmysl. Moderuje Štěpán Sedláček.Společnost Netflix se dohodla na koupi Warner bros Discovery včetně filmových a televizních studií a HBO. Projde spojení velkých hračů u ministerstva spravedlnosti (DOJ)? Na možnou fúzi za zhruba 72 miliard dolarů chce ovšem dohlédnout i prezident Donald Trump, který minulý týden v Bílém domě mluvil s šéfem Netflixu Tedem Sarandosem. Co možné spojení tradičního hollywoodského studia a kabelové Quality TV s průkopníkem streamování může vyvolat v americkém a potažmo západním filmovém a televizním byznysu? Proč jsou mnozí američtí filmaři proti? To ve Výtahu přibližuje Jindřiška Bláhová.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S environmentálním psychologem Janem Krajhanzlem o mexických vlnách proti green dealu, efektu "pitomců" na ministerstvu životního prostředí i rozdílech mezi českým a slovenským klimatem. Ptal se Štěpán Sedláček Jak se mění vztah lidí v Česku a na Slovensku k životnímu prostředí? Proč vypadala česká předvolební debata o ochraně klimatu a Zelené dohodě pro Evropu tak jak vypadala? A jak číst úspěch Motoristů popírajících lidský vliv na zahřívání planety a jejich nástup na ministerstvo životního prostředí? I o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s analytikem a psychologem Janem Krajhanzlem z Institutu 2050, který v listopadu obdržel od Informačního centra OSN v Praze a Učené společnosti Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2025.Krácený přepis interview k přečtení zde: https://www.respekt.cz/podcasty/rozhovor-jan-krajhanzl

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Ve Francii mě nejvíc překvapilo, jak jsou tam lidé laskaví, nápomocní, že v sobě vůbec nemají žárlivost, pomlouvačnost a podezřívavost, říká režisérka, scenáristka, střihačka i spisovatelka Andrea Sedláčková. Která léta bez váhání označuje za nejkrásnější ve svém životě? Jak vzpomíná na Josefa Škvoreckého? A co má společného se Scarlett O'Harovou z románu Jih proti severu?

Ve Francii mě nejvíc překvapilo, jak jsou tam lidé laskaví, nápomocní, že v sobě vůbec nemají žárlivost, pomlouvačnost a podezřívavost, říká režisérka, scenáristka, střihačka i spisovatelka Andrea Sedláčková. Která léta bez váhání označuje za nejkrásnější ve svém životě? Jak vzpomíná na Josefa Škvoreckého? A co má společného se Scarlett O'Harovou z románu Jih proti severu?Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

S Ondřejem Kundrou o limitech ve vedení české armády, vnímání hrozby v podobě Ruska i Jaromíru Zůnovi, který by mohl rezort převzít. Moderuje Štěpán Sedláček.České armádní velitele zřejmě naposledy oslovila v jednom sále dvojice Karel Řehka a Jana Černochová z funkcí ministryně a náčelníka generálního štábu. Ani toto jejich poslední velitelské setkání se neobešlo bez vzájemné kritiky. Prezident Petr Pavel zase událost využil ke kritice vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Co zaznělo? A co lze čekat od příštího možného ministra obrany za SPD, kterým se může stát Jaromír Zůna? Odpovídá Ondřej Kundra ve Výtahu Respektu. Ptal se Štěpán Sedláček.

S Tomášem Brolíkem o vyvoji snah ukončit ruskou agresi na Ukrajině v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Jednání mezi USA a Ukrajinou v Ženevě jsou u konce. Jak se podmínky možného konce ruské agrese na Ukrajině jeví z Kyjeva, Moskvy, Washingtonu a evropských metropolí. Nabral vývoj lepší směr oproti prvnímu návrhu Bílého domu? A kudy z pohledu Ukrajiny vlak nepojede? Nejen o tom mluví v podcastu Výtah Respektu Tomáš Brolík. Ptal se Štěpán Sedláček.Doporučujeme také texty: Anne Applebaum: Temný plán, který je zárukou budoucí války Nová železná opona napříč Ukrajinou

Petr Stuchlík už v Jednom procentu byl, plus mínus před rokem, a během něj padla mezi mnoha historkami z jeho byznysového i osobního života i jedna predikce: že se během následujícího roku vypraví pěšky z francouzské Nice do španělské Compostelly. proč? Potřebuju opravit, psychicky i fyzicky, řekl.Připomenu, že Petr Stuchlík je úspěšný český byznysmen, mimo jiné spoluzakladatel webového Fincentra, které úspěšně prodal. A od té doby peníze investuje, mimo jiné do startupu Corrency. Petr Stuchlík také podporuje vážnou hudbu, a možná si na něj vzpomenete i jako na neúspěšného, ale viditelného kandidáta na pražského primátora.Upřímně, ten jeho plán s poutí mi nezněl moc přesvědčivě, a tak jsem mu poměrně s lehkým srdcem slíbil, že když to klapne, probereme to opět v podcastu. Jenže klaplo to, a vy před rokem domluvený rozhovor uslyšíte v dnešní epizodě. Natočili jsme ji živě před publikem v Knihovně Čermáka a Staňka v Holešovicích.O čem jsme mluvili? Mimo jiné o tom, jak vypadá krize středního věku, když máte dost peněz na to, abyste nemuseli pracovat, ale pořád nevíte, proč ráno vstávat z postele. O tom, jak jeho kolegové přiletěli za ním na pouť – a co se stalo těm, kteří nepřiletěli. Anebo o tom, jak se seznámil s nábožnou Američankou středního věku, ale ta před ním pak prchla, když zjistila, že je gay.Tohle je uvolněná, trochu neposlušná epizoda, takže připomínám, že jsme ji točili živě, s veselým publikem a v dobré náladě. Snad bude zábavná i na poslech.A ještě než ji pustím, připomínám, že i v listopadu a v prosinci probíhají v Knihovně Čermáka a Staňka zajímavé večery, třeba 4. prosince Jedno procento s Lukášem Sedláčkem, o týden později standup s Luďkem Staňkem, a v rámci našeho minifestivalu vystoupí 12. prosince ještě Tomáš Plhoň a 18. prosince Nikola Džokič.Plus pokud vás zajímá AI, a to, co jsme se dozvěděli o AI za tři roky od spuštění ChatGPT, zvu vás na show s mou ženou nazvanou: Jak Jak jsme se naučii si nedělat starosti a milovat AI. Bilancujeme v ní tři roky, které uplynuly od spuštění ChatGPT. Po pražské premiéře v úterý budeme hned další úterý 2. prosince v Brně. Přijďte, těšíme se na vás. Lístky najdete na Gooutu nebo na našem webu inspiruj tečka se.A teď už přeju příjemný poslech.

S Ondřejem Kundrou o návrzích, které by podle USA a Ruska mohly ukončit ruskou agresi na Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Spojené státy po konzultacích s Ruskem přišly s novým mírovým plánem. Na Ukrajinu už ve středu dorazila americká delegace včele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem, který měl o podmínkách ukončení ruské agrese jednat s ukrajinským prezidentem. Návrh vzniklý po jednání amerických a ruských vyjednavačů počítá s osmadvaceti body. Mnohé z nich jsou pro Kyjev nepřijatelné. Fragmenty zveřejnil s odvoláním na anonymní zdroje server Axios, deník NYT nebo The Economist. Co plán obsahuje, jak zapadá do vývoje na ukrajinské frontě i politice a co jím Bílý dům sleduje? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.

S Filipem Zelenkou o jednání rozpočtového výboru a hlavních dírách v navrhovaných státních výdajích a příjmech. Moderuje Štěpán Sedláček.Zhruba čtyři hodiny rokovali zákonodárci a zákonodárkyně v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny. Konce s hlasováním o stanovisku výboru se nedobrali. Pokračovat budou v pondělí. Jak obhájil odcházející ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 286 miliard korun? Kolik peněz v něm chybí navíc nejen podle opozice? I o tom mluví Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu. Doporučujeme také článek: Jak je to s „chybějícími“ penězi na důchody, superdávku nebo nemocenskou?

S Ondřejem Kundrou o sabotáži na polské železniční trati, stopách vedoucích do Ruska a možných motivech. Ptal se Štěpán Sedláček.Železniční trať na východě Polska mezi Varšavou a Lublinem o víkendu poškodila exploze. Nikdo nebyl zraněn. Za sabotáží podle polských úřadů stojí ruské tajné služby. Polský premiér Donald Tusk dnes v polském parlamentu sdělil podrobnosti s tím, že dva podezřelí lidé s ukrajinským občanstvím po sabotáži odcestovali pryč z Polska. Kreml dnes v reakci obvinil Polsko z rusofobie. Co za možným ruským útokem na trať bylo za motiv a jak to souvisí s dalšími aktivitami Ruska po Evropě? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

S Dominikou Perlínovou o třiačtyřiceti dnech v Americe bez federálních výplat, skupině demokratů, která ustoupila republikánům a souvisejícím politickém boji. Ptal se Štěpán Sedláček.Po rekordních třiačtyřiceti dnech skončil ve Spojených státech vládní shutdown, který dolehl zejména na nízkopříjmové Američany a jejich domácnosti a bezmála milion a půl federálních zaměstnanců, kteří nedostávali plat. Teď se poměry pomalu vracejí do původních kolejí. Po schválení v americkém Kongresu příslušnou legislativu podepsal prezident Donald Trump. Ale mezi demokraty byl patrný jistý rozkol související s otázkou, jestli utrpení milionů občanů stálo za to. O politickém rozměru události i taktice demokratů uslyšíte víc ve Výtahu Respektu s Dominikou Perlínovou. Moderuje Štěpán Sedláček.

Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou o střetu zájmů majitele Agrofertu, který chce být premiérem a prezidentově neformálním vlivu. Moderuje Štěpán Sedláček.Andrej Babiš absolvoval zhruba hodinovou schůzku s prezidentem Petrem Pavlem, který ho pozval na Pražský hrad. Podle slov šéfa ANO řešili programové prohlášení a jejich vzájemnou komunikaci - ale jednání očividně nepřineslo žádný viditelný posun směrem ke jmenování vítěze voleb předsedou koaličního kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Prezident trvá na tom, aby předtím majitel společnosti Agrofert, která se uchází o veřejné zakázky a čerpá dotace, veřejně vysvětlil, jak se vypořádá se střetem zájmů, do něhož by se vedením kabinetu dostal. Jaké teď mají oba politici možnosti? Nejen na to odpovídá Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu Štěpánu Sedláčkovi. O postřehy z dějiště schůzky na Pražském hradě přidali postřehy také František Trojan a Kristýna Jelínková.

S Romanou Jungwirth Březovskou o klimatické konferenci OSN COP30 v Brazílii ve stínu Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček.Svět zažil sérii rekordně horkých let a sílících extremních projevů počasí související ze zahříváním planety v důsledku vypouštění skleníkových plynů. Bezmála dvě stě států se před deseti lety v Paříži shodlo na tom, že se vynasnaží omezit nárůst teploty na základě dobrovolných závazků ke snižování emisí oxidu uhličitého či metanu. V Brazílii tento týden začala jednání na klimatické konferenci OSN, která prověří jestli země dokáží v ochraně klimatu dále spolupracovat i když jeden z největších emitentů skleníkových plynů opustil jednací stůl a globální emise stále rostou. „Pařížská dohoda nestojí ani nepadá s jedním státem...USA stejně nebyly šampionem v ochraně klimatu,“ podotýká Romana Jungwirth Březovská. Jaká očekávání má analytička z Asociace pro mezinárodní otázky a Czechglobe, která se účastnila řady summitů, od konference COP30 v Brazílii? A o co se tam především "hraje"? Nejen na to se ve Výtahu Respektu ptá Štěpán Sedláček.

Souhrn dne , postřehy Josefa Šlerky a Josefa Holého z Wikikonference 2025 a rozhovor s Klárou Joklovou z Wikimedie ČR mimo jiné o tom, jak si stěžují politici na internetovou encyklopedii.Co by se změnilo, pokud by téměř před čtvrstoletím nevznikla Wikipedie? Možná by vám chyběl cenný a otevřený zdroj informací bez reklam. Řada studentů by rozhodně musela vynaložit větší úsilí při psaní referátů a seminárek. Ale tahle poznámka už po rozšíření generativní AI působí úsměvně. Otázkou ovšem je, jak kvalitní by byly používané jazykové modely, protože i díky obřím databázím vytvářenými wikipedisty s námi dokážou mluvit na současné úrovni. Chatboty totiž do značné míry na internetové encyklopedii parazitují.Wikipedie stojí na neutuchající práci mnoha dobrovolníků, kteří rozšířují a upravují její obsah ale také editorsky dohlížejí na to, aby byly uvedeny pravdivé a kvalitně ozdrojované informace, podobně jako to dělají v médiích novináři. V případě české verze internetové encyklopedie jde o skupinu několika set velmi aktivních editorů, kteří podstatnou část volného času věnují Wikipedii. A také se pravidelně setkávají tváří v tvář na různých srazech. Tím největším je v případě české komunity výroční Wikikonference, která se konala o víkendu v Praze v prostorách vzdělávacího centra Didaktikon Univerzity Karlovy. V podtitulu konference byla otázka - Je Wikipedie jenom pro boomery? S tím se pojí přesun pozornosti k velkým jazykovým modelům, které často odpovídají s využitím dat z Wikipedie aniž by na ní odkazovali. Je to problém? V jaké kondici je česká verze největší internetové encyklopedie? Nejen na to se ptal Štěpán Sedláček výkonné ředitelky spolku Wikimedia ČR Kláry Joklové.

Podle garanta forenzního identifikačního značení Pavla Koláříka je prokázané, že se označená kola kradou méně, než ta neoznačená. Stejnou techniku začali využívat také Slovensko a Polsko.

Mojmír Sedláček vystudoval psychologii a mediální studia, ale psychologické praxi se nikdy nevěnoval. Jeho cesta vedla k filmu a publicistice. „Stále si tato psychoterapeutická zadní vrátka nechávám otevřená, protože ta práce mi přijde zajímavá a smysluplná a třeba se k ní jednou opravdu dostanu, ale dosud se tak nestalo,“ říká v Hovorech. Místo toho se postupně dostal k filmových recenzí a aktuálně vede měsíčník Psychologie dnes.

S Jakubem Rákosníkem, Ditou Malečkovou, Petrem Horkým a Klárou Melíškovou o knize Yuvala Noaha Harariho Nexus a moci manipulativních příběhů, které mnohdy vítězí nad pravdou. Moderuje Štěpán Sedláček.„Bavíme se o potenciálním konci lidských dějin. Ne o konci dějin jako takových, ale o konci etapy, které dominovali lidé,“ píše v knize Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI (Jan Melvil Publishing, 2025) v souvislosti s nástupem umělé inteligence. Jako klíčovou přitom hodnotí schopnost AI utvářet kulturní prostředí lidí a vládnout mocí příběhů i obrazů. Ty hrají v dějinách lidstva naprosto zásadní úlohu, jak už izraelský historik popsal ve svém prvním globální bestselleru Sapiens: Stručný příběh lidstva i dvou dalších knihách, které napsal před nástupem současných modelů generativní umělé inteligence.Co představuje podle Harariho v této technologické a informační revoluci spojené s AI hlavní nebezpečí? A jak se jich podle něj lze vyvarovat? Můžou pomoct historické paralely s honem na čarodějnice nebo na kulaky v SSSR? Nejen o tom debatovali v rámci Čtení s Respektem sociální historik Jakub Rákosník, filozofka a teoretička nových médií Dita Malečková s novinářem Petrem Horkým pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka v Antikvariátu Dejvického divadla. Úryvky z knihy četla herečka Klára Melíšková.

S nakladatelem a spisovatelem Martinem Vopěnkou o probíhajícím Frankfurtském knižním veletrhu, úpadku čtenáčství i vlivu AI na literaturu. Moderuje Štěpán Sedláček.Knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem se vypracoval na největší a nejvýznamnější akci svého druhu. To potvrzuje i spisovatel Martin Vopěnka, který vede nakladatelství Práh a předsedá Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Na 77. ročníku setkání knižního průmyslu kromě své vlastní tvorby představuje také český literární trh: „Řekl bych, že tento veletrh je nejvýznamnější pro literární agenty. Musím říct, že autor se tady cítí trochu ztracený. Když vidíte to množství knih, agentů a nakladatelů, rozhodně nemáte pocit, že vás tady budou vítat s nějakou slavobránou,“ popisuje. Příští rok nicméně na české knihy pomyslná slavobrána ve Frankfurtu možná čekat bude. Česko totiž bude čestným hostem veletrhu. Tento titul převezme od Filipín. „Jako autor to beru jako obrovskou příležitost i pro mou generaci. Já jsem z takové mezigenerace, kdy jsem nestihl být v emigraci ani v disentu. A v devadesátých letech tady nikoho nezajímal mladý český autor, protože vycházelo všechno, co nemohlo vycházet,“ dodává dvaašedesátiletý český romanopisec a vydavatel. Jakých knižních trendů si všímá Martina Vopěnka? A jak hodnotí vliv umělé inteligence na literaturu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

S Ondřejem Kundrou o miliardách za vojenskou pomoc pro Kyjev na boj s agresorem a odchodu jednoho z mozků muniční iniciativy.Vláda Petra Fialy dnes vyčíslila českou vojenskou pomoc Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný avizoval, že chce do konce roku skončit. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Jaké má tento dlouholetý úředník důvody k odchodu ze státní sféry a jak konkrétně napadené zemi Česko i díky němu pomohlo? Jaké měl kabinet pětikoalice důvody k tomu, že tajil rozsah vojenské pomoci Ukrajině. A jak to s ní vypadá do budoucna s ohledem na vznikající vládu ANO, SPD a Motoristů? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá zástupce šéfredaktora Ondřeje Kundry ve Výtahu Respektu.

Kam dospělo deset dní od voleb přerozdělování politické moci v Poslanecké sněmovně? Na co naráží potenciální vládní kabinet ANO, SPD a Motoristů? A na co čeká prezident Petr Pavel s pověřením k sestavění vlády? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá Františka Trojana ve Výtahu Respektu.Doporučujeme také články:Peníze v rozpočtu nechybějí, to jen končí předvolební iluze bezedných zdrojů Prezident pro Respekt: Pokud jsou Turkovy posty autentické, podle mě ho to diskvalifikuje z jakékoli ministerské pozice

S Ondřejem Kundrou mimo jiné o plnění mírové dohody mezi Hamásem a izraelskou vládou a plánu prezidenta Donalda Trumpa.Dvacet izraelských rukojmích, které teroristé z Hamásu drželi více než dva roky v zajetí se vrátili domů ke svým bližním. Izrael na oplátku propustil více než 1700 vězněných Palestinců. Jak se daří držet křehký klid zbraní a plnit mírovou dohodu, kterou vedle Egypta nebo Kataru pomohla vyjednat také Spojené státy. A co čekat od mírového summitu v Egyptě, kam míří prezident Donalda Trump po návštěvě Izraele. Nejen to rozebírá Ondřej Kundra se Štěpánem Sedláčkem ve Výtahu Respektu.

Jak se Andreji Babišovi komplikuje jednání o nové vládě potom, co oznámil rozdělení ministerstev mezi jednotlivé strany? Proč lidovci nechtějí jednat s vítězem voleb a jak si představují další prosazování svého programu? Proč se odbory rozhodly apelovat na odvolání ředitelky krajské zlínské hygienické služby?

Jak se Andreji Babišovi komplikuje jednání o nové vládě potom, co oznámil rozdělení ministerstev mezi jednotlivé strany? Proč lidovci nechtějí jednat s vítězem voleb a jak si představují další prosazování svého programu? Proč se odbory rozhodly apelovat na odvolání ředitelky krajské zlínské hygienické služby?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(2/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - středa a čtvrtek. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

(3/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - pátek a sobota. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

(1/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - pondělí a úterý. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Erikem Taberym, Ondřejem Kundrou a Filipem Zelenkou o volbách a televizní debatě mezi předsedy ODS a ANO na TV Nova. Moderuje Štěpán Sedláček.Erik Tabery: Na poslední debatě bylo znát, že se Andrej Babiš snaží nepůsobit radikálně. Řekl bych, že hnutí ANO vyšlo ve výzkumech, že je malá šance oslovit voliče SPD či Stačilo!. Nechtěli proto ztratit tu konstruktivnější část svých stoupenců. Na Babišovi bylo vidět vyčerpání, možná už je vzhledem k jeho věku kampaň náročná. Šéfovi ANO vyhovovalo, že televize Nova nevěnovala prostor hodnotovým otázkám. Neřešila se ani možná koalice s extremisty, či menšinová vláda s podporou extremistů. Petr Fiala byl trochu méně výrazný než na Primě, ale to mohlo být i tím, že tu chybělo publikum. Každopádně se trochu vyměnily role, během minulé kampaně byl výraznější Babiš a zakřiknutý Fiala, dnes tempo určuje premiér a lídr Spolu. I tak ale platí, že ANO má větší šanci na vítězství, podobné formáty debat nemají moc šanci změnit něčí názor. Možná Babiš chtěl utlumit mobilizační étos kampaně Spolu a působit, že není taková hrozba pro Česko. Pravého Babiše uvidíme po volbách, kdy už nebude muset taktizovat. Když bude chtít sestavit vládu s pomocí Stačilo! či SPD, bude jim muset jít v mnohém na ruku.Ondřej Kundra: Andrej Babiš na Nově říkal, že Česko nechce táhnout na východ. Dával si pozor, aby se neprojevoval prorusky. Zároveň v minulosti opakovaně řekl, že chce zrušit českou vojenskou pomoc Ukrajině. V tom je zásadní rozpor: Ukrajina potřebuje západní, tedy i naše zbraně. Jedině to nás na východ nezavleče. Ledaže by měl Andrej Babiš nějaký tajný alternativní plán, ten však v debatě nepředstavil. Zároveň mě zaujalo, že stejně jako Babiš, ani Petr Fiala nebyl vystaven kritickým otázkám. V jeho případě mimo jiné na to, proč se několik let opíral o Pavla Blažka, který bitcionovou aférou srazil Fialu a Spolu k zemi.  Filip Zelenka: Lež, lež a lež. To bylo zřejmě nejčastější slovo poslední debaty před volbami mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. Debata byla více obsahová o konkrétních tématech, mohla tak trochu připomínat duel dvou kandidátů na sněmu Hospodářské komory. Mohli jsme se tak dozvědět bližší detaily o emisních povolenkách, tempu stavění dálnic nebo o představách obou kandidátů ohledně stavu armády za pět let. Naopak Petr Fiala překvapivě nevytáhl hodnotovou kartu, která se objevovala po celou dobu v kampani koalice SPOLU, vytrvale se snažil zdůrazňovat, že ekonomická situace Česka se zlepšila.  Co dalšího vyjevil předvolební duel na TV Nova, si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Františkem Trojanem, Ivanou Svobodovou a Magdalénou Fajtovou o prvním televizním duelu mezi Petrem Fialou s Andrejem Babišem. Moderuje Štěpán Sedláček.Ivana Svobodová: Duel Petra Fialy a Andreje Babiše působil, jako by se ve studiu CNN Prima News sešli v osm večer dva lidé v úplně odlišné životní situaci: jeden dobře vyspaný, dobře naladěný a těšící se z okamžiku, druhý jako by se dlouho nevyspal a navíc přejedl, bojoval s kritickým útlumem energie a těšil se, až to konečně skončí. Přitom ten první, Petr Fiala, má podle preferencí menší důvod k dobré náladě a oba dva za sebou mají dlouhé a vyčerpávající putování po českých městech a náměstích. Petra Fialu dlouhá tour a debaty s občany zjevně vytrénovaly k uvolněnému vystupování, ráznosti i schopnosti úsporně a věcně reagovat na kritické otázky a ohradit se vtipem. Andrej Babiš se patrně snažil zůstat klidný, protože ví, že v emocích nereaguje sympaticky, ale působil utlumeně, a až ke konci nahrnul na voliče, které se k sobě přilákat, v rychlém sledu takzvaná „okamurovksá“ hesla - o Ukrajině a migraci. Zmatené mávání grafy, které ani neukazoval na kameru a jejichž položky nevysvětloval, taky nepůsobily, že by se na debatu, v níž nemluví jen ke svým fanouškům jako na náměstích, argumentačně a rétoricky dobře připravil.  František Trojan: Největším poraženým debaty je green deal. A obecně boj se změnami klimatu. Jedna z nejdelších pasáží debaty se věnovala hádce o tom, kdo za zelenou dohodu tedy může - jestli Babiš nebo Fiala. Moderátorka, jinak velice silná, Babiš i Fiala ale úplně minuli podstatu celé dohody: tedy skutečnost, že se planeta otepluje a je třeba proti tomu něco dělat. Skoro to tak působilo, že jde o opatření, která nás mají cíleně zruinovat. Nejpozoruhodnější byl v tomto směru premiérův příměr s hořící stodolou. Tou označil green deal, přitom hořící stodola, kterou musí Evropa a svět hasit, je právě změna klimatu.Magdaléna Fajtová: "Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky," řekl Andrej Babiš na dotaz, zda by ve funkci premiéra pokračoval v podpoře Ukrajiny. Slíbil také, že by českým zbrojovkám na obchodování s Ukrajinou udělil skrze své ministerstvo obrany licence. Řekl, že už přispíváme tím, že platíme ročně 60 miliard korun Evropské Unii, která významně pomáhá Ukrajině (EU dává Česku mnohem víc peněz, třeba za loňský rok vyplatila zemi o víc než 83 miliard korun více, než jsme zaplatili my jí, pozn. red.). Konkrétně ale neřekl, zda by tedy veškerou pomoc Ukrajině, kterou osud poskytovala česká vláda, ukončil, nebo ne. Rovněž konkrétně neřekl, kolik peněz by chtěl za své vlády investovat do obranného průmyslu, odmítl pouze debatu o procentech HDP, což dělá dlouhodobě. O zahraniční politice se ale v debatě nad rámec obrany a Ukrajiny nemluvilo - Babiš v úvodu řekl, že odmítá referendum o vystoupení z EU a NATO, zároveň ale zopakoval své kritické postoje vůči evropským politikám - třeba systému obchodování s emisními povolenkami, nebo migračnímu paktu. Pro vztahy se Spojenými státy, pro postoj Andreje Babiše, jako možného budoucího premiéra vůči válce v Pásmu Gazy, ani třeba pro debatu o tom, jaký by měl být vztah Česka s Čínou, v debatě prostor nebyl.Co dalšího vyjevil předvolební superduel televize CNN Prima News si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #10 o vlivu a postavení, které získala populární kultura za posledních dvě stě let, nevlivnějších bytostech, které nikdy nežily, i seznamech kanonických děl populární kultury. Na ploše devíti dílů jsme sledovali dvě století západní populární kultury od verneovek, cooperovek a prvních gramofonů až po Nirvanu Curta Kobaina nebo film Matrix. Jaký vliv za tu dobu získala a jak se promísila s elitní kulturou. Která díla by dnes literární historik Petr A. Bílek zařadil na kánon děl západní a české populární kultury. A jaká nečekaná pojítka i kontrasty mezi nimi vidí komparatista? Nejen o tom debatoval se Štěpánem Sedláčkenn na živém natáčení v Kampusu Hybernská. ---------------------------------------------------------------------------Kanonická díla populární kultury podle Petra A. Bílka – ten skutečně minimální výběr (řazeno chronologicky):Mary Shelley: FrankensteinLewis Carroll: Alenka v říši divůBram Stoker: DraculaFritz Lang: MetropolisH. P. Lovecraft: V horách šílenstvíJerry Siegel a Joe Shuster: Superman Bill Finger a Bob Kane: Batman J. R. R. Tolkien: Pán prstenůElvis Presley: Elvis PresleyLeonard Bernstein a Stephen Sondheim a Arthur Laurents: West Side Story Alfred Hitchcock: PsychoAndy Warhol: Campbell's Soup CansGuy Hamilton: GoldfingerGene Roddenberry: Star Trek (The Original Series)Bob Dylan: Highway 61 RevisitedThe Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club BandStanley Kubrick: 2001: Space Odyssey (Vesmírná odysea 2001)Galt MacDermot a Gerome Ragni a James Rado: Hair: The American Tribal Love-Rock Musical Andrew Lloyd Webber a Tim Rice: Jesus Christ Superstar Francis Ford Coppola: The Godfather (Kmotr)David Bowie: Ziggy Stardust and the Spiders from MarsGeorge Lucas: Star Wars IV – VIMichael Jackson: ThrillerShigeru Miyamoto: Super Mario Bros. Alan Moore a Dave Gibbons: Watchmen (Strážci)David Lynch – Mark Frost: Twin Peaks (2 původní sezóny)Quentin Tarantino: Pulp Fiction-----------------------------------------------------------------------------Kánon českých popkulturních děl podle Petra A. Bílka (řazeno chronologicky):Božena Němcová: Babička (1855)Jan Karafiát: Broučci (1876)Alois Jirásek: Staré pověsti české (1894)Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 – 1923)Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka (1922)Josef Váchal: Krvavý román (1924)Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek (1926)Ondřej Sekora: Příhody Ferdy Mravence (1933)Josef Lada: O Mikešovi (1934)Felix Háj: Školák Kája Mařík (1937 – 1938)Jaroslav Foglar – Jan Fischer: Rychlé šípy (1938)Karel Lamač: Ducháček to zařídí (1938)Martin Frič: Cesta do hlubin študákovy duše (1939)Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)Karel Poláček: Bylo nás pět (1946)Bořivoj Zeman: Byl jednou jeden král (1954)Karel Zeman: Vynález zkázy (1958)Karel Kachyňa: Král Šumavy (1959)Jiří Suchý: Jonáš a tingltangl (1962)Jindřich Polák: Ikarie XB 1 (1963)Ladislav Rychman: Starci na chmelu (1964)Oldřich Lipský: Limonádový Joe (1964)Václav Čtvrtek a Radek Pilař: O loupežníku Rumcajsovi (1967) Zdeněk Svěrák: Akt (1967)Kája Saudek: Muriel a andělé (1969, 1991)Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)Věra Jordánová: Krkonošská pohádka (1974)Jiří Sequens: 30 případů majora Zemana (1975 – 1980)Oldřich Lipský: „Marečku, podejte mi pero“ (1976)Miloš Macourek a Adolf Born: Mach a Šebestová (1982)Jiří Menzel: Vesničko má středisková (1985)Milan Šteindler a kol.: Česká soda (1993 – 1997)Jan Hřebejk: Pelíšky (1999)

Se sociologem Vojtěchem Peckou o popírání vědy, velkém návratu klimaskeptiků, zájmech uhlobaronů, ruských dezinformacích šířených českými politiky, jejich nadějném potírání s využitím AI i o jeho knize.Donald Trump označil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN změnu klimatu za největší „podvod“ v dějinách. Mimo jiné řekl, že státy, které se z tohoto „zeleného podrazu“ nevymaní zkrachují. Také se vysmíval větrným a solárním elektrárnám, které považuje za nefunkční a příliš drahé. Poslouchali ho přitom i lídři zemí, pro které představují dopady postupujícího zahřívání planety, jako je rostoucí hladina oceánů a sílící extrémy počasí, doslova existenční hrozbu. Tato tvrzení navíc zaznívají od prezidenta Spojených států, které mají kvůli spalování fosilních paliv na změně klimatu historicky největší podíl ze všech zemí. Ale Trump nezůstává zdaleka jen u rétoriky.„Od Trumpa tam zazněly nepravdivé výroky, které bych nečekal ani od člověka v hospodě po šestém pivu, natož od prezidenta jedné z nejmocnějších zemí světa,“ říká sociolog Vojtěch Pecka, který dlouhodobě zkoumá popírání změny klimatu a působí v Asociaci pro mezinárodní otázky.  Před dvěma lety mu vyšla kniha Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (Alarm a Utopia Libri, 2023), která se dostala mezi finalisty ceny Magnesia Litera. „Když jsem tu knihu psal, tak jsem doufal, že sledujeme nějaký zlom, kdy se podobné aktivity podaří umenšit. Ale americká vláda se teď nesnaží jen polemizovat s vědeckými poznatky a zdiskreditovat je. V Americe jsme svědky přímého útoku na vědu. Snaží se jí zničit. Zbavit ji financování, vědeckých programů a zařízení i datových repozitářů. Chtějí zabránit lidem, aby znali vědecké výsledky a aby věda byla vůbec možná,“ popisuje Vojtěch Pecka, který jako další velký zdroj systematického zpochybňování změny klimatu vidí v Rusku. Režim Vladimira Putina má zájem na pokračujícím vývozu a spalování ruské ropy a zemního plynu s čímž se pojí snahy zdiskreditovat klimatické politiky Evropské unie. To je podle analytika patrné  v rámci kampaní před českými parlamentními volbami.„SPD patří k největším vektorům ruské propagandy, který jí překládá do Česka. Europoslanec Ivan David založil server Nová republika. Spolu s Voxpotem jsme identifikovali, že masivně vydává překlady ruské propagandy. Velká část obsahu je namířená právě proti obnovitelným zdrojům a Evropské unii jako takové,“ dodává Vojtěch Pecka, který aktuálně s kolegy z AMO ve spolupráci s týmem výzkumníků z britské University of Exeter vyvíjí nástroj s názvem evidence.ninja, který má pomocí umělé inteligence ve velkém měřítku a rychlosti odhalovat a vyvracet klimatické mýty. Jak konkrétně může tento program usnadnit boj s dezinformacemi? Jak se na zamlžování schůdných cest, jak chránit klima podílejí další politické strany a zájmy nejbohatších Čechů, kteří vydělávají na těžbě a spalování fosilních paliv? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let. Moderuje Štěpán Sedláček.Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí."V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

S Josefem Časarem z Univerzity obrany o přepisování vojenských učebnic, střelbě z brokovnic i laserů na drony a lekcích z Ukrajiny. Moderuje Štěpán Sedláček.Ruské bezpilotní letouny nebývale narušily vzdušný prostor členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie – konkrétně Polska a Rumunska. "Působí to tak, že si Rusko oťukává potenciálního protivníka a rychlost jeho reakce. Jsou také schopní zjistit citlivost různých senzorů, které drony detekují, a odhalit nějaká slabá místa, kudy by se dalo proniknout," říká vojenský expert Josef Časar z Univerzity obrany. "Toto se také dělá, když chcete otupit protivníka. Posíláte další a další drony, aby si na to zvyknul. Pak jich můžou najednou poslat víc s cílem splnit nějaký jiný úkol," dodává pověřený vedoucí Katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií UNOB. Využití dronů na Ukrajině vyjevuje, že tato technologie podstatně mění podobu války a vojenské taktiky. Jak se v reakci na to vyvíjí protidronová obrana? Které technologie a postupy připadají v úvahu? A jak se na rizika spojená s podobnými útoky připravuje armáda v Česku? Co čekat do budoucna s ohledem na zapojení umělé inteligence a početných rojů (swarmů) více či méně autonomních dronů? Nejen na to se ptal Josefa Časara v podcastovém rozhovoru Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu s Filipem Zelenkou a Ondřejem Kundrou o vývoji kolem kauzy Čapí hnízdo, slabých místech lídra ANO i možných variantách příští vlády. Moderuje Štěpán Sedláček.Do jaké pozice se tři týdny před volbami dostává Andrej Babiš s ohledem na podrobné znění rozsudku Vrchního soudu v Praze, který uznal Babiše vinným z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU? A jaká povolební spolupráce se rýsuje ve světle posledních průzkumů veřejného mínění? Nejen o tom debatuje Ondřej Kundra a Filip Zelenka ve Výtahu Respektu se Štěpán Sedláčkem.Doporučujeme k přečtení také článek: Rozsudek vrchního soudu nad Babišem: jednal účelově, aktivně prováděl trestnou činnost a manipuloval s fakty. Nebyl důvod ho neodsoudit

Čtení s Respektem s filozofem Matejem Cíbikem o aktuální kondici liberalismu ve střední Evropě, vnitřních rozporech systému, hloupých i nebezpečných politikách ohrožujících liberální stát a jeho nové knize. Moderuje Štěpán Sedláček.Liberalismus - pro jedny představuje vytoužený systém spojený s hodnotami jako je svoboda, rovnost emancipovaných občanů a vzájemný respekt a to i ve vztahu ke státu. Liberálně demokratické uspořádání funguje jako hrací pole se spravedlivými pravidly umožňující soutěž různých myšlenek a přístupů ve veřejné debatě, trhu i politice, kde má mít každý člověk šanci bez ohledu na svůj původ. Jiným zní označení liberál a liberální stát v uších jako výsměch z úst kosmopolitních elit a obyvatel metropolí, nálepka ospravedlňující neoliberální postupy a sílící ekonomickou či majetkovou nerovnost nebo jako ideologie, která pro někoho nebezpečně relativizuje určité tradice a identity. A nezanedbatelná část lidí také pokukuje po jiných teoriích a systémech v nichž jednotlivec není stavěn takto vysoko. A právě o různých podobách liberalismu ve střední Evropě, jeho kondici, nepochopení i ohrožení mluví v rozhovoru slovenský filosof Matej Cíbik, který působí na CEU ve Vídní, učí na Univerzitě Pardubice, a je autorem nové knihy Liberálové a ti druzí (Academia, 2025). V čem vidí hlavní ohrožení liberální demokracie ve střední Evropě. Jaké pesimistické a optimistické scénáře může čekat Maďarsko, Slovensko i Česko po parlamentních volbách? Nejen na to se ptá Štěpán Sedláček. Přijměte pozvání na další debatu Čtení s Respektem o knize izraelského historika Juvala N. Harariho - Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné po AI8. 10. od 19:30 v Antikvariátu Dejvického divadla:https://www.dejvickedivadlo.cz/program?m=10&r=2025

Napsal Václav Tille, ale vydal pod jménem Václav Říha, načetl Tomáš Sobel. Support the show- Nová pohádka Zvířátka a petrovští každý týden, Spotify playlist.- Všechny povídky a pohádky (včetně těch pro velké děti a dospělé) jsou přehledně včetně všech odkazů v tabulce na https://bit.ly/SeznamNactenychPohadekPokud mě chceš podpořit v další tvorbě, na Patreonu najdeš všechny pohádky bez reklam a bez povídání okolo jako MP3 soubory ke stažení nebo odkaz s feedem pro podcastovou aplikaci.Všechny odkazy na moji další práci najdeš na sobel.cz/odkazy-a-kontakt. PODPORA: Týden se skřítky: prázdninová, příběhová kreativní hra pro rodinu, nebo více dětí a dospělých Autorkou ilustrace je Lucie Lusym Sobelová, kaligrafii doplnila Libuše Jůzová.Moje další podcasty jsou: Klekání (strašidelně—hororové povídky v podobě rozhlasové hry) Vaše jméno je vaše značka (povídání příběhů o podnikání) Kreativní kreatury (YouTube kanál pro všechny kreat...

S anayltikem Filipem Noubelem z AMO o vzestupu čínské moci ve světě, bratření Moskvy a Pekingu i sílících domácích problémech Číny. Moderuje Štěpán Sedláček.Čína pod vedením Si Ťin-pchinga usiluje o proměnu mezinárodního systému a vymezuje se vůči dominanci USA a dalších zemí Západu. Nejnověji to manifestovala na vojenské přehlídce v Pekingu za účastí lídrů Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Ale Čína také stojí před řadou sílících domácích problémů včetně stárnoucí populace, vysoké nezaměstnanosti mladých nebo realitní krizí. Jak číst světové dění z pohledu Pekingu? Jakou lekci pro Čínu představuje ruská agrese na Ukrajině a soupeření s USA pod vedením Donalda Trumpa? Kde leží meze Čínského snu? A co to všechno znamená pro Evropu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru Týdeníku Respekt s analytikem a expertem na Čínu Filipem Noubelem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Svět včetně Evropy se stále mění, nadšení devadesátých a nultých let vystřídal pragmatismus. Je aktuální směřování Česka cynické a jak tomu pomáhá politická kampaň před parlamentními volbami? „Každá kampaň je vždycky nespokojená s věcmi tak, jak jsou, a chce je měnit,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Dodává také, pro národ jsou důležité sny a čistý pragmatismus příliš nefunguje.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.