Podcasts about rakousko

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se v Bratislavě sešel se slovenským premiérem Robertem Ficem a rakouským kancléřem Christianem Stockerem, aby v rámci takzvaného Slavkovského formátu projednali otázky, které Českou republiku, Slovensko a Rakousko spojují. Jelikož premiéři před společným setkáním ve třech měli i bilaterární schůzky, mělo zřejmě setkání všech tří podtrhnout, že Slavkovský formát stále žije.

Speciál s Arpádem Soltészem o vznikající uherské unii Maďarů, Slováků a Čechů. Vyhraje Viktor Orbán dubnové volby, nebo skončí v exilu? Jaký vliv bude mít jeho případný pád na jeho spojence v Bratislavě a Praze? Jaký bude mít vliv šokující schůzka Roberta Fica s Donaldem Trumpem na další směřování Slovenska? Dál jsme probírali ekonomické problémy Slovenska a Maďarska a šance na vytvoření něčeho, co by se dalo nazvat uherská unie, do které chce Andrej zatáhnout i Rakousko, aby v ní nebyl sám se dvěma orientálními vládci. A protože Arpád je vtipný člověk s rozhledem, tak došlo na spoustu dalších veselých historek.

Rakousko loni hostilo kolem 30 milionů zahraničních návštěvníků. Do Česka jich přijelo zhruba deset milionů. Problémem přitom podle Karla Výruta z Asociace cestovních kanceláří není nedostatek atrakcí, ale absence dlouhodobé koncepce a slabá podpora cestovního ruchu. Co by se mělo změnit? Co k nám láká turisty? A jaké dovolené vyhledávají Češi? I o tom mluví v rozhovoru se Zitou Senkovou v pořadu Jak to vidí…Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rakousko loni hostilo kolem 30 milionů zahraničních návštěvníků. Do Česka jich přijelo zhruba deset milionů. Problémem přitom podle Karla Výruta z Asociace cestovních kanceláří není nedostatek atrakcí, ale absence dlouhodobé koncepce a slabá podpora cestovního ruchu. Co by se mělo změnit? Co k nám láká turisty? A jaké dovolené vyhledávají Češi? I o tom mluví v rozhovoru se Zitou Senkovou v pořadu Jak to vidí…

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se v Bratislavě sešel se slovenským premiérem Robertem Ficem a rakouským kancléřem Christianem Stockerem, aby v rámci takzvaného Slavkovského formátu projednali otázky, které Českou republiku, Slovensko a Rakousko spojují. Jelikož premiéři před společným setkáním ve třech měli i bilaterární schůzky, mělo zřejmě setkání všech tří podtrhnout, že Slavkovský formát stále žije.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V čem mají Česko a Rakousko podle premiéra Andreje Babiše shodný názor na konkurenceschopnost Evropy? V jakých oblastech si Česko polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce? A daří se odhalovat a likvidovat skládky nelegálního odpadu ze zahraničí?

V čem mají Česko a Rakousko podle premiéra Andreje Babiše shodný názor na konkurenceschopnost Evropy? V jakých oblastech si Česko polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce? A daří se odhalovat a likvidovat skládky nelegálního odpadu ze zahraničí?

V čem mají Česko a Rakousko podle premiéra Andreje Babiše shodný názor na konkurenceschopnost Evropy? V jakých oblastech si Česko polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce? A daří se odhalovat a likvidovat skládky nelegálního odpadu ze zahraničí?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko odmítly, aby předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyenová podepsala smlouvu o volném obchodu s latinskoamerickými zeměmi, sdruženými ve spolku Mercosur a představujícími trh v rozsahu 700 miliónů spotřebitelů.

Po americkém zásahu v Caracasu jsme se probudili do světa, kde znovu platí sféry vlivu a právo silnějšího. Jan Zahradil a Ivan Pilip se shodnou, že éra po roce 1989 skončila. Neshodnou se ale v tom, co z toho plyne pro Evropu a pro zemi velikosti Česka.Má ještě Evropa šanci stát se samostatnou mocností, nebo se má smířit s tím, že už bude hrát pouze druhé housle v cizí hře? Je realistické spoléhat na USA, když Washington mluví jazykem zájmů a nikoli spojenectví? A má se střední Evropa víc orientovat na Polsko a sever, nebo spíš na ambivalentní Rakousko či Maďarsko a Slovensko?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Rok 2026 by mohl Evropské unii přinést změnu k lepšímu, ale jisté to není, Rakousko v roce 2025 hledalo cestu z politické i ekonomické krize, Máme za sebou rok změn. Ale ne vždy k lepšímu, Rok 2026: Lepší, rychlejší, bohatší. Moderuje Ondřej Konrád.

Rok 2025 začal v Rakousku velkými politickými turbulencemi. Hned v prvních lednových dnech ztroskotaly rozhovory o vytvoření nové vlády mezi konzervativními lidovci, sociálními demokraty a liberály. Kamenem úrazu se staly veřejné rozpočty.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

Hluchá místa elektromobility v Česku mizí, síť dobíjecích stanic se rychle rozvíjí. Česká republika ve vyspělosti dobíjení dotahuje západ Evropy, na téměř 50 tisíc osobních aut na elektřinu funguje v tuzemsku 3200 dobíjecích stanic a 5600 dobíjecích bodů. To znamená, že na jeden dobíjecí konektor vychází osm elektromobilů. Průměr EU je přitom zhruba 13 aut, tedy Česko figuruje v horní polovině. Je na tom srovnatelně jako třeba Rakousko, Finsko, Švédsko nebo Francie a lépe než Německo nebo Portugalsko. „Potřeba plánování a přemýšlení, kde dobíjet, je už na českých silnicích mnohem menší. Dostupnost stanic je velmi dobrá,“ říká Tomáš Chmelík, manažer útvaru realizace a správy dobíjecích stanic skupiny ČEZ. ČEZ vlastní zhruba třetinu dobíjecí sítě, nyní ji chce ještě rozvíjet. „Zaměřujeme se teď na výstavbu hlavně výkonnějších stanic, právě ty si z celkového objemu dobíjení ukusují stále větší část. Češi mají o rychlejší dobíjení čím dál větší zájem,“ zmiňuje Chmelík v podcastu HN. Z aktuálních studií a testů starších elektromobilů vyplývá, že super rychlé nabíječky neničí baterie tak, jak se původně myslelo. „Před lety tady panovala obava ze snižování životnosti baterie. Ale jak se postupně ojetá auta dostávají na testy, ukazuje se, že vliv na kvalitu baterie je menší, než se čekalo. Ten pohled, že u vysoce výkonných stanic budu dobíjet jen svátečně, už dávno neplatí,“ konstatuje Chmelík. Nejpozději od dubna 2027 budou muset být na všech výkonnějších stanicích platební terminály pro platbu kartou.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Lichtenštejnsko je malá země obklopená velkými pivními hráči. Rakousko na jedné straně, Švýcarsko na druhé. Možná i proto tam víc než sto let žádný vlastní pivovar neexistoval. Dnes Brauhaus nedaleko Vaduzu vyrobí asi 300 tisíc litrů ročně, což dělá patnáct půllitrů na Lichtenštejnce. Není to moc, ale i tak jejich pivo získalo evropskou zlatou medaili.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak se Rakousko vyrovnává s následky tragédie na střední škole ve Štýrském Hradci? Jak se k tragické události staví politici a média? A ozývají se hlasy volající po zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní? „Objevují se diskuze o tom, zda v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří ji mají,“ uvádí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.

Jak se Rakousko vyrovnává s následky tragédie na střední škole ve Štýrském Hradci? Jak se k tragické události staví politici a média? A ozývají se hlasy volající po zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní? „Objevují se diskuze o tom, zda v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří zbraň mají,“ uvádí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.

Jak se Rakousko vyrovnává s následky tragédie na střední škole ve Štýrském Hradci? Jak se k tragické události staví politici a média? A ozývají se hlasy volající po zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní? „Objevují se diskuze o tom, zda v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří zbraň mají,“ uvádí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rakousko zažilo tragický útok střelce na střední škole. Co se po něm může změnit v rakouské společnosti? Jaké otázky budou mít na ODS na večerní schůzce zástupci STAN a jak si představují vyvození politické odpovědnosti, po kterém volají? A jak si aktivistka Greta Thunbergová, která se vydala do Pásma Gazy, představuje svobodnou Palestinu?

Rakousko zažilo tragický útok střelce na střední škole. Co se po něm může změnit v rakouské společnosti? Jaké otázky budou mít na ODS na večerní schůzce zástupci STAN a jak si představují vyvození politické odpovědnosti, po kterém volají? A jak si aktivistka Greta Thunbergová, která se vydala do Pásma Gazy, představuje svobodnou Palestinu?

Rakousko zažilo tragický útok střelce na střední škole. Co se po něm může změnit v rakouské společnosti? Jaké otázky budou mít na ODS na večerní schůzce zástupci STAN a jak si představují vyvození politické odpovědnosti, po kterém volají? A jak si aktivistka Greta Thunbergová, která se vydala do Pásma Gazy, představuje svobodnou Palestinu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radikálům změna vlády nestačí, chtějí změnu režimu. Proč přestalo být Rakousko lídrem „šetrných“ v Evropské unii. Chytré nášlapné miny jako způsob odstrašení Rusů.

Nový rakouský kancléř Christian Stocker nepatří k politikům, kteří by byli rozenými tribuny lidu. Jeho veřejná vystoupení jsou maximálně věcná a klidná. Faktem je, že Stockerovi v těchto dnech ani nic jiného nezbývá. Rakousko totiž v krátké době postihla smršť špatných zpráv.

Patřil mezi takzvané muže 28. října, do české politiky ale zasáhl už mnohem dřív. Vystudovaný právník Alois Rašín byl poslancem už za Rakousko-uherské monarchie.

Patřil mezi takzvané muže 28. října, do české politiky ale zasáhl už mnohem dřív. Vystudovaný právník Alois Rašín byl poslancem už za Rakousko-uherské monarchie.

Hned první den roku 1995 připomněl České republice jeden z jejích tehdejších cílů. Prvního ledna se totiž Evropská unie rozšířila o Rakousko, Finsko a Švédsko. Přidat se k nim, o to tehdy Česká republika hodně stála. A také o vstup do Severoatlantické aliance.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

KOMPLETNÍ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „V našich končinách je Eurovize vykreslovaná jako šaráda, pro mě je to hudební olympiáda,“ říká slovenský zpěvák Adam Pavlovčin aka ADONXS, který bude letos v nejsledovanější hudební soutěži na světě reprezentovat Českou republiku s novým hitem Kiss Kiss Goodbye. Ve Studiu N otevřeně mluví o politice v hudbě, o kritice, že coby Slovák reprezentuje Česko, o šancích Slovenska na návrat do Eurovize i o tom, zda by Praha zvládla uspořádat tak velkolepou show. Podívejte se na celý rozhovor.  

Proruský, ultrapravicový, lidový. Taková přízviska dávají média Herbertu Kicklovi, pravděpodobnému budoucímu kancléři Rakouska. Šéfuje straně s nacistickou minulostí. Nemá z toho někdo strach? Téma pro analytičku Kateřinu Vnoučkovou z Asociace pro mezinárodní otázky. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hned druhý den po pádu režimu Bašára Asada začaly vlády některých evropských zemí hromadně pozastavovat vyřizování žádostí o udělení azylu syrským uprchlíkům, píše nezávislý ruský portál Meduza. Mezi prvními o tomto opatření informovalo Německo, po něm následovalo Rakousko, Velká Británie, Holandsko, Švédsko a několik dalších zemí. Francouzské ministerstvo vnitra oznámilo, že možnost pozastavit přijímání žádostí od Syřanů zvažuje, ale ještě k němu nepřikročilo.

Přibývá útoků na zaměstnance Úřadu práce. Proč se zvyšuje agresivita klientů a jak tomu chce vedení úřadu čelit? Ruský producent plynu Gazprom uvedl, že dnes do Evropy přes Ukrajinu pošle stejné množství jako v pátek, a to navzdory oznámení, že ode dneška ukončuje dodávky plynu do Rakouska. Co to pro Rakousko znamená? Jaké zájmy sledují Spojené státy a Čína na summitu asijsko-pacifického hospodářského společenství v Limě?