Podcasts about rakousko

Vystoupení Jana Švejnara na Národním ekonomickém fóru vyvolalo emoce. Mělo by Česko utahovat opasky, nebo naopak více využít vlastní „kredit“? Proč není dluh sám o sobě špatně? Proč ho česká společnost stále vnímá tak negativně? Jak je možné, že jsme za pětatřicet let nedohnali Německo ani Rakousko a naopak nás začíná dohánět Polsko? Proč nestačí vysvětlovat nízké české mzdy stagnující produktivitou? Proč české univerzity, věda a infrastruktura nedokážou táhnout ekonomiku rychleji? V čem jsou největší rozdíly mezi evropskými a americkými univerzitami?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Prohraje v Praze v barvách ANO šplhoun Prokop nebo králík z klobouku?; Česko hříčné loni i letos; Motoristé testují, co všechno jim ještě projde; Čtyřicet let od aféry, která změnila Rakousko; Oživlý Maradona v TV: Komu patří po smrti naše identita?

V červnu 1986 v tehdejším Československu ještě vládl tuhý komunismus, sametová revoluce roku 1989 byla ještě hodně daleko. Sousední Rakousko ovšem tenkrát takovou malou revolucí procházelo: Přesně před čtyřiceti lety odstartovala v zemi široká debata o její roli během nacismu.

Prohraje v Praze v barvách ANO šplhoun Prokop nebo králík z klobouku?; Česko hříčné loni i letos; Motoristé testují, co všechno jim ještě projde; Čtyřicet let od aféry, která změnila Rakousko; Oživlý Maradona v TV: Komu patří po smrti naše identita?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V červnu 1986 v tehdejším Československu ještě vládl tuhý komunismus, sametová revoluce roku 1989 byla ještě hodně daleko. Sousední Rakousko ovšem tenkrát takovou malou revolucí procházelo: Přesně před čtyřiceti lety odstartovala v zemi široká debata o její roli během nacismu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

160 let letos uběhne od největší bitvy na území současné České republiky, která se odehrála severozápadně od Hradce Králové 3. července 1866. Na rozsáhlém bojišti se zde střetlo 436 tisíc vojáků rakouské, saské a pruské armády. Rakousko- saská vojska zde byla poražena a válka se postupně začala přelévat i na Moravu, kde vyvrcholila bitvou u Tovačova 15. července 1866.

160 let letos uběhne od největší bitvy na území současné České republiky, která se odehrála severozápadně od Hradce Králové 3. července 1866. Na rozsáhlém bojišti se zde střetlo 436 tisíc vojáků rakouské, saské a pruské armády. Rakousko- saská vojska zde byla poražena a válka se postupně začala přelévat i na Moravu, kde vyvrcholila bitvou u Tovačova 15. července 1866.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když v 5. století před Kristem Řecko vytvářelo demokracii, tedy princip ochrany základních práv a rovnosti občanů, zřejmě by nikoho nenapadlo, jak dlouhá bude cesta k demokracii, ve které žijeme. Její prvky byly zaváděny postupně, a to i v monarchiích, jako bylo habsburské Rakousko. Tedy stát, jehož součástí byly české země po čtyři staletí. Přesto v něm až do jeho konce v roce 1918 hlavní úlohu sehrával císař.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová cyklotrasa propojí Česko a Rakousko. Povede přes bývalý hraniční přechod Konrátov – Stiftung poblíž Vyššího Brodu na Českokrumlovsku a napojí se na stávající komunikace. Na přeshraničním projektu spolupracují města Vyšší Brod a Reichenthal. Víc na místě zjistil regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslední německý císař Vilém II. zdědil systém, na jehož řízení nestačil. Jeho pobyt na trůně se tak dá označit jako modelový případ politického selhání. Formálně disponoval značnou mocí, neměl ovšem žádnou sebereflexi, nebyl schopnost unést odpovědnost spojenou s postavením panovníka a místo promyšlené politiky dával přednost symbolickým gestům.Čechy byl po většinu 20. století Vilém II. vnímán optikou našeho národního vymezování se vůči germánskému vlivu. Byl pro nás tedy protipólem demokratických hodnot, na kterých stálo Československo. Je třeba si uvědomit, že naše národní identita vznikala v přímé konkurenci s německou kulturou a proti německé dominanci. Němci převažovali v administrativě, armádě, vědě, průmyslu. Z toho pramení náš pocit kulturní méněcennosti, přecitlivělost na jazyk a národní symboly a zejména naše morální sebe-idealizace, tedy představa, že jsme humanisté, kdežto Němcům jde jen o moc.Česká animozita vůči Němcům ale samozřejmě nebyla a není iracionální. Německý prostor - tedy Svatá říše, Rakousko, Prusko a pak Německo - byl demograficky, hospodářsky, technologicky, politicky a vojensky silnější a dominantnější. A české země až na výjimky – jako za doby Karla IV. –představovaly jejich periferii. Čili kolektivní psychologii můžeme dobře rozumět jako reakci slabšího aktéra na silnějšího souseda.Tato situace do určité míry dnes přetrvává. Německo ovšem v současné době nepotřebuje „asimilovat“ sousedy, protože jeho vliv funguje měkčími nástroji. Česká republika je třeba silně závislá na německém trhu. Ovšem bojovat za národní suverenitu je pro nás sebevražedné. Češi i Němci jsou součástí většího celku, takže bychom se spíše měli soustředit na utváření koalic uvnitř EU. Ale to našim vládám nikdy moc nešlo.

Kdo byl první na severním pólu? (4:40) – Sannikovova země: Chiméra, zakletá v ledu (19:54) – Rakousko-uherská expedice, Julius Payer a objev země Františka Josefa (25:23)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rakouská vláda zvažuje zakaz sociálních sítí dětem do 14 let. Mělo by se to týkat těch služeb, které používají návykové algoritmy. Podle politoložky Anny Durnové na záměru panuje široká odborná i politická shoda, s výjimkou strany Svobodných. „A není to náhoda, protože v Rakousku je volební právo od 16 let a mladiství, zejména mladí muži, představují pro FPÖ významný elektorát. A vidíme, že radikalizace na internetu právě v této skupině probíhá velmi zřetelně,“ upozorňuje.

Rakouská vláda zvažuje zakaz sociálních sítí dětem do 14 let. Mělo by se to týkat těch služeb, které používají návykové algoritmy. Podle politoložky Anny Durnové na záměru panuje široká odborná i politická shoda, s výjimkou strany Svobodných. „A není to náhoda, protože v Rakousku je volební právo od 16 let a mladiství, zejména mladí muži, představují pro FPÖ významný elektorát. A vidíme, že radikalizace na internetu právě v této skupině probíhá velmi zřetelně,“ upozorňuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se v Bratislavě sešel se slovenským premiérem Robertem Ficem a rakouským kancléřem Christianem Stockerem, aby v rámci takzvaného Slavkovského formátu projednali otázky, které Českou republiku, Slovensko a Rakousko spojují. Jelikož premiéři před společným setkáním ve třech měli i bilaterární schůzky, mělo zřejmě setkání všech tří podtrhnout, že Slavkovský formát stále žije.

Speciál s Arpádem Soltészem o vznikající uherské unii Maďarů, Slováků a Čechů. Vyhraje Viktor Orbán dubnové volby, nebo skončí v exilu? Jaký vliv bude mít jeho případný pád na jeho spojence v Bratislavě a Praze? Jaký bude mít vliv šokující schůzka Roberta Fica s Donaldem Trumpem na další směřování Slovenska? Dál jsme probírali ekonomické problémy Slovenska a Maďarska a šance na vytvoření něčeho, co by se dalo nazvat uherská unie, do které chce Andrej zatáhnout i Rakousko, aby v ní nebyl sám se dvěma orientálními vládci. A protože Arpád je vtipný člověk s rozhledem, tak došlo na spoustu dalších veselých historek.

Rakousko loni hostilo kolem 30 milionů zahraničních návštěvníků. Do Česka jich přijelo zhruba deset milionů. Problémem přitom podle Karla Výruta z Asociace cestovních kanceláří není nedostatek atrakcí, ale absence dlouhodobé koncepce a slabá podpora cestovního ruchu. Co by se mělo změnit? Co k nám láká turisty? A jaké dovolené vyhledávají Češi? I o tom mluví v rozhovoru se Zitou Senkovou v pořadu Jak to vidí…Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rakousko loni hostilo kolem 30 milionů zahraničních návštěvníků. Do Česka jich přijelo zhruba deset milionů. Problémem přitom podle Karla Výruta z Asociace cestovních kanceláří není nedostatek atrakcí, ale absence dlouhodobé koncepce a slabá podpora cestovního ruchu. Co by se mělo změnit? Co k nám láká turisty? A jaké dovolené vyhledávají Češi? I o tom mluví v rozhovoru se Zitou Senkovou v pořadu Jak to vidí…

Český premiér Andrej Babiš (ANO) se v Bratislavě sešel se slovenským premiérem Robertem Ficem a rakouským kancléřem Christianem Stockerem, aby v rámci takzvaného Slavkovského formátu projednali otázky, které Českou republiku, Slovensko a Rakousko spojují. Jelikož premiéři před společným setkáním ve třech měli i bilaterární schůzky, mělo zřejmě setkání všech tří podtrhnout, že Slavkovský formát stále žije.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V čem mají Česko a Rakousko podle premiéra Andreje Babiše shodný názor na konkurenceschopnost Evropy? V jakých oblastech si Česko polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce? A daří se odhalovat a likvidovat skládky nelegálního odpadu ze zahraničí?

V čem mají Česko a Rakousko podle premiéra Andreje Babiše shodný názor na konkurenceschopnost Evropy? V jakých oblastech si Česko polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce? A daří se odhalovat a likvidovat skládky nelegálního odpadu ze zahraničí?

V čem mají Česko a Rakousko podle premiéra Andreje Babiše shodný názor na konkurenceschopnost Evropy? V jakých oblastech si Česko polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce? A daří se odhalovat a likvidovat skládky nelegálního odpadu ze zahraničí?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko odmítly, aby předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyenová podepsala smlouvu o volném obchodu s latinskoamerickými zeměmi, sdruženými ve spolku Mercosur a představujícími trh v rozsahu 700 miliónů spotřebitelů.

Po americkém zásahu v Caracasu jsme se probudili do světa, kde znovu platí sféry vlivu a právo silnějšího. Jan Zahradil a Ivan Pilip se shodnou, že éra po roce 1989 skončila. Neshodnou se ale v tom, co z toho plyne pro Evropu a pro zemi velikosti Česka.Má ještě Evropa šanci stát se samostatnou mocností, nebo se má smířit s tím, že už bude hrát pouze druhé housle v cizí hře? Je realistické spoléhat na USA, když Washington mluví jazykem zájmů a nikoli spojenectví? A má se střední Evropa víc orientovat na Polsko a sever, nebo spíš na ambivalentní Rakousko či Maďarsko a Slovensko?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Rok 2026 by mohl Evropské unii přinést změnu k lepšímu, ale jisté to není, Rakousko v roce 2025 hledalo cestu z politické i ekonomické krize, Máme za sebou rok změn. Ale ne vždy k lepšímu, Rok 2026: Lepší, rychlejší, bohatší. Moderuje Ondřej Konrád.

Rok 2025 začal v Rakousku velkými politickými turbulencemi. Hned v prvních lednových dnech ztroskotaly rozhovory o vytvoření nové vlády mezi konzervativními lidovci, sociálními demokraty a liberály. Kamenem úrazu se staly veřejné rozpočty.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

V letošním roce si připomínáme několik výročí moderních dějin. Jednak jde o konec druhé světové války v Evropě a konec války v Tichomoří, zároveň si Rakousko připomíná 70. výročí stažení spojeneckých vojsk a vyhlášení neutrality.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Lichtenštejnsko je malá země obklopená velkými pivními hráči. Rakousko na jedné straně, Švýcarsko na druhé. Možná i proto tam víc než sto let žádný vlastní pivovar neexistoval. Dnes Brauhaus nedaleko Vaduzu vyrobí asi 300 tisíc litrů ročně, což dělá patnáct půllitrů na Lichtenštejnce. Není to moc, ale i tak jejich pivo získalo evropskou zlatou medaili.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak se Rakousko vyrovnává s následky tragédie na střední škole ve Štýrském Hradci? Jak se k tragické události staví politici a média? A ozývají se hlasy volající po zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní? „Objevují se diskuze o tom, zda v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří ji mají,“ uvádí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.

Jak se Rakousko vyrovnává s následky tragédie na střední škole ve Štýrském Hradci? Jak se k tragické události staví politici a média? A ozývají se hlasy volající po zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní? „Objevují se diskuze o tom, zda v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří zbraň mají,“ uvádí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.

Jak se Rakousko vyrovnává s následky tragédie na střední škole ve Štýrském Hradci? Jak se k tragické události staví politici a média? A ozývají se hlasy volající po zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní? „Objevují se diskuze o tom, zda v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří zbraň mají,“ uvádí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rakousko zažilo tragický útok střelce na střední škole. Co se po něm může změnit v rakouské společnosti? Jaké otázky budou mít na ODS na večerní schůzce zástupci STAN a jak si představují vyvození politické odpovědnosti, po kterém volají? A jak si aktivistka Greta Thunbergová, která se vydala do Pásma Gazy, představuje svobodnou Palestinu?

Rakousko zažilo tragický útok střelce na střední škole. Co se po něm může změnit v rakouské společnosti? Jaké otázky budou mít na ODS na večerní schůzce zástupci STAN a jak si představují vyvození politické odpovědnosti, po kterém volají? A jak si aktivistka Greta Thunbergová, která se vydala do Pásma Gazy, představuje svobodnou Palestinu?

Radikálům změna vlády nestačí, chtějí změnu režimu. Proč přestalo být Rakousko lídrem „šetrných“ v Evropské unii. Chytré nášlapné miny jako způsob odstrašení Rusů.

Nový rakouský kancléř Christian Stocker nepatří k politikům, kteří by byli rozenými tribuny lidu. Jeho veřejná vystoupení jsou maximálně věcná a klidná. Faktem je, že Stockerovi v těchto dnech ani nic jiného nezbývá. Rakousko totiž v krátké době postihla smršť špatných zpráv.

Patřil mezi takzvané muže 28. října, do české politiky ale zasáhl už mnohem dřív. Vystudovaný právník Alois Rašín byl poslancem už za Rakousko-uherské monarchie.

KOMPLETNÍ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „V našich končinách je Eurovize vykreslovaná jako šaráda, pro mě je to hudební olympiáda,“ říká slovenský zpěvák Adam Pavlovčin aka ADONXS, který bude letos v nejsledovanější hudební soutěži na světě reprezentovat Českou republiku s novým hitem Kiss Kiss Goodbye. Ve Studiu N otevřeně mluví o politice v hudbě, o kritice, že coby Slovák reprezentuje Česko, o šancích Slovenska na návrat do Eurovize i o tom, zda by Praha zvládla uspořádat tak velkolepou show. Podívejte se na celý rozhovor.  

Proruský, ultrapravicový, lidový. Taková přízviska dávají média Herbertu Kicklovi, pravděpodobnému budoucímu kancléři Rakouska. Šéfuje straně s nacistickou minulostí. Nemá z toho někdo strach? Téma pro analytičku Kateřinu Vnoučkovou z Asociace pro mezinárodní otázky. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hned druhý den po pádu režimu Bašára Asada začaly vlády některých evropských zemí hromadně pozastavovat vyřizování žádostí o udělení azylu syrským uprchlíkům, píše nezávislý ruský portál Meduza. Mezi prvními o tomto opatření informovalo Německo, po něm následovalo Rakousko, Velká Británie, Holandsko, Švédsko a několik dalších zemí. Francouzské ministerstvo vnitra oznámilo, že možnost pozastavit přijímání žádostí od Syřanů zvažuje, ale ještě k němu nepřikročilo.

Přibývá útoků na zaměstnance Úřadu práce. Proč se zvyšuje agresivita klientů a jak tomu chce vedení úřadu čelit? Ruský producent plynu Gazprom uvedl, že dnes do Evropy přes Ukrajinu pošle stejné množství jako v pátek, a to navzdory oznámení, že ode dneška ukončuje dodávky plynu do Rakouska. Co to pro Rakousko znamená? Jaké zájmy sledují Spojené státy a Čína na summitu asijsko-pacifického hospodářského společenství v Limě?

Fenomén, podle kterého vítězové parlamentních voleb nakonec mohou skončit zcela mimo vládu, není vůbec nový, známe ho i od nás. Podobný osud by mohl stihnout také rakouské pravicové Svobodné, kteří vyhráli volby do Národní rady. Bylo to přitom vůbec poprvé, co nezvítězili konzervativní lidovci, nebo sociální demokraté, kteří téměř osm desítek let dominovali místní politiku. A jak tvrdí kritici, dlouhá léta se přitom nerozpakovali považovat Rakousko za svou kořist.