Podcasts about skoro

Neobvyklý pohled čeká návštěvníky v jednom z pavilonů, zelení baziliškové se už neukrývají v letadle, ale volně pobíhají mezi návštěvníky. Podle chovatelky Lubomíry Ševčíkové si na nový prostor rychle zvykli a pohyb svobodně jim vyhovuje.

Skoro tříkilová Lucie se objevila v babyboxu v Ústí nad Orlicí v létě 2009. Byla zabalená v ručníku a měla u sebe ještě placentu. Novou rodinu našla velmi brzy. Adoptovala si ji Eva s manželem, kteří čekali na osvojení pět let. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Příběhy babyboxu II, Lucka je dnes 15letá středoškolačka s talentem na cizí jazyky.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U Motoristů musí být panika. Preference ambiciózní strany, která sama sebe označuje za jedinou autentickou pravici a prezentuje se jako ideální partner v případné budoucí Babišově vládě, padly pod pět procent. Dolů ji táhne šnůra potíží kolem europoslance Filipa Turka.„Nejasnosti kolem bakalářské práce, dvousetkilometrová rychlost na dálnici nebo nacistické symboly, to vše k image hranatého drsňáka nějak patří. To jeho příznivci berou. Ale zpochybnění image velkého formulového závodníka s působivými úspěchy může být fatální ranou,“ říká Lucie Stuchlíková v podcastu Vlevo dole.Turek coby hlavní hvězda Motoristů přitom stále není členem strany a dosud se ani nerozhodnul, zda opustí europarlament a bude kandidovat v říjnových sněmovních volbách.Ostatní lídři Motoristů si uvědomují vážnost situace. Pokud by se i další měsíc v průzkumech veřejného mínění dál propadli, hrozí jim, že je televizní stanice přestanou zvát do debat. Zmizeli by tak z klíčového mediálního prostoru jako relevantní politický hráč.„Turek, který loni vytáhl Motoristy vzhůru, je teď paradoxně táhne dolů. Svými příhodami úplně zastiňuje ostatní kandidáty strany a úplně vymazal další témata. Skoro bych čekal, že tím musí ostatní straníky už pěkně štvát,“ myslí si Václav Dolejší.Sebevědomá strana podporovaná exprezidentem Václavem Klausem původně chtěla mířit na zklamané pravicové voliče. Jenže čím je osloví, když většinu mediální agendy Motoristů zabírá vysvětlování kategorií formule a pravidel závodů?Pražský lídr Motoristů Boris Šťastný pak v televizním rozhovoru nemluví o plánech ve zdravotnictví, ale je nucen dokola odpovídat na otázky kolem Turka a závodů, a královehradecká jednička Renata Vesecká coby bývalá nejvyšší státní zástupkyně nemá prostor mluvit o justici.Vědí vůbec Motoristé, kde a jak se zapíná turbo? A komu a proč říká Filip Turek "zlatíčka"? Dojme vás spíš chlap s hranatou hlavou, nebo s rýmičkou a čajem s medem? Poslechněte si čerstvý Reaktor Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Historička Jana Kasíková tématu věnovala knihu Ať mohou přijeti s podtitulem Organizace poválečné repatriace a návratů. Připravila Milena Štráfeldová.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Monika Tódová vyberá 10 dôležitých udalostí týždňa z oblasti korupcie, transparentnosti a právneho štátu.

Slovensko utrpelo na MS v hokeji 2025 zdrvujúcu prehru 0:7 s Kanadou, čím si pripísalo tretiu najvyššiu prehru v histórii na majstrovstvách sveta. Čo ukázal zápas s mužstvom nabitým hviezdami NHL? Prečo sme nedokázali využiť ani jednu šancu, vrátane obrovskej príležitosti Róberta Lantošiho v úvode? A ako bude tento výsledok ovplyvňovať našu cestu za postupom do štvrťfinále?Vypočujte si analýzu hokejového experta ŠPORT.sk Juraja Juríka, ktorý detailne rozoberá dôvody vysokej prehry so zámorským tímom. „Bol to iný level. Ak to mám opísať futbalovou terminológiou - Los Galacticos,” hodnotí náš odborník výkon Kanady s hviezdami ako Nathan MacKinnon, Sidney Crosby či Macklin Celebrini.V podcaste sa dozviete, ako sa podpísala pod výsledok naša najhoršia efektivita na turnaji, prečo je zápas s Lotyšskom kľúčový v boji o postup, a ktoré pozitíva si napriek vysokej prehre môžeme odniesť z konfrontácie s hokejovou veľmocou.„Nebolo to o brankárovi. Paťo Rybár je vždy hodený do ťažkej vody,” obhajuje Juraj Jurík slovenského brankára, ktorý čelil obrovskému tlaku kanadských útočníkov.Vypočujte si náš šampionátový špeciál a získajte komplexný pohľad na to, prečo bola kanadská kvalita pre slovenský tím zatiaľ neprekonateľnou prekážkou!

Slovensko utrpelo na MS v hokeji 2025 zdrvujúcu prehru 0:7 s Kanadou, čím si pripísalo tretiu najvyššiu prehru v histórii na majstrovstvách sveta. Čo ukázal zápas s mužstvom nabitým hviezdami NHL? Prečo sme nedokázali využiť ani jednu šancu, vrátane obrovskej príležitosti Róberta Lantošiho v úvode? A ako bude tento výsledok ovplyvňovať našu cestu za postupom do štvrťfinále?Vypočujte si analýzu hokejového experta ŠPORT.sk Juraja Juríka, ktorý detailne rozoberá dôvody vysokej prehry so zámorským tímom. „Bol to iný level. Ak to mám opísať futbalovou terminológiou - Los Galacticos,” hodnotí náš odborník výkon Kanady s hviezdami ako Nathan MacKinnon, Sidney Crosby či Macklin Celebrini.V podcaste sa dozviete, ako sa podpísala pod výsledok naša najhoršia efektivita na turnaji, prečo je zápas s Lotyšskom kľúčový v boji o postup, a ktoré pozitíva si napriek vysokej prehre môžeme odniesť z konfrontácie s hokejovou veľmocou.„Nebolo to o brankárovi. Paťo Rybár je vždy hodený do ťažkej vody,” obhajuje Juraj Jurík slovenského brankára, ktorý čelil obrovskému tlaku kanadských útočníkov.Vypočujte si náš šampionátový špeciál a získajte komplexný pohľad na to, prečo bola kanadská kvalita pre slovenský tím zatiaľ neprekonateľnou prekážkou!

Skoro my (no, niektórzy z nas) znali spoilery z Thunderbolts (New Avengers) jeszcze przed pójściem na film, to Wy na pewno też je znacie. Więc nie będziecie zaskoczeni, że nowy film w ramach MCU omawiamy w stu procentach, nie przemilczając nawet najmniejszego detalu. Bo, wiecie, Marvel umarł, ale Marvel żyje. I najnowsza produkcja o super(nie)bohaterach jest dowodem na to, że MCU jeszcze umie sprawić sporo frajdy.

Estonsko má tolik obyvatel jako Praha, je to malá země. Ale na rozdíl od Prahy sousedí přímo s ruským medvědem, dnes neskrývaným nepřítelem. Zároveň je hraniční zemí Evropské unie a proto nás musí zajímat co se tu děje. Skoro celou hranici Estonska s Ruskem tvoří jezero obklopené lesy, a potom malá řeka, která z něj vytéká do moře. Tak vypadá východní hranice Evropské unie, střed nevelké řeky.

Estonsko má tolik obyvatel jako Praha, je to malá země. Ale na rozdíl od Prahy sousedí přímo s ruským medvědem, dnes neskrývaným nepřítelem. Zároveň je hraniční zemí Evropské unie a proto nás musí zajímat co se tu děje. Skoro celou hranici Estonska s Ruskem tvoří jezero obklopené lesy, a potom malá řeka, která z něj vytéká do moře. Tak vypadá východní hranice Evropské unie, střed nevelké řeky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Skoro mamy maj to znaczy że kolejny raz w szkołach trwa akcja "Rowerowy maj". To z kolei bardzo dobra okazja żeby powrócić do tematu szkolnych ulic i szeroko pojętej infrastruktury transportowej dla dzieci. Jednocześnie już niebawem ukaże się raport Clean Cities Campaign na temat miast przyjaznych dzieciom. O to co się w nim znajdzie oraz o wiele innych aspektów bezpiecznej mobilności dzieci wypytałem prezeskę fundacji "Rodzic w mieście", Agnieszkę Krzyżak-Piturę.

Rozhovor s kňazom Mariánom Gavendom a právnikom Igorom Augustiničom o tom, čo čaká nového pápeža, aké výzvy pred ním stoja aj prečo bol biely dym už po 24 hodinách prekvapením a aj o tom prečo sa zdá, že tento pápež je pre túto dobu veľmi dobrou voľbou.

S tvorbou Michala Orsavy jste se nejspíš setkali. Jeho virální videa mají miliony shlédnutí. Skoro celé Česko vidělo, jak Harry Potter bojuje s Milošem Zemanem nebo jak Tom Hanks hledá v Brně vzrušení. Dnes má platformu na tvorbu personalizovaných videí Webout. Právě personalizace je podle Orsavy trendem ve videotvorbě.Jedno z takových videí se svým týmem vytvořil pro AC Sparta, která slavila 130. výročí. Fanoušci a fanynky si mohli vytvořit osobní video, v němž jsou osloveni jménem, vidí v něm svou fotografii. Stále si to ostatně můžete vyzkoušet.Videa Michal Orsava tvoří od 12 let a produkční i postprodukční možnosti se od té doby neuvěřitelně posunuly. AI pak představuje další vývojový skok. Kdo se chce prosadit, měl by vymýšlet originální nápady a učit se tvořit ruku v ruce s AI, radí zkušený tvůrce. V uvolněném rozhovoru probíráme virálnost, trendy a proměny oboru.01:48 – Videokouzelník Michal Orsava07:11 – Proměny stříhacích nástrojů12:37 – AI dramaticky mění možnosti21:02 – Kdy budou lidé zbyteční27:22 – Trendy42:07 – Webout a personalizovaná videa

Blerim Skoro is a Kosovo-born former CIA operative whose life took a dramatic turn after deserting the Yugoslav army in the 1990s. Arriving in New York as an asylum seeker, Skoro's journey led him from a drug trafficking conviction to becoming a key informant for the FBI and CIA post-9/11. Posing as a radicalized Islamist, he infiltrated al-Qaeda networks in the Balkans, Middle East, and Pakistan, providing critical intelligence. His covert work ended after a 2010 shooting in Macedonia, when the CIA severed ties, leaving him with minimal compensation. Facing deportation in 2016, Skoro's story, detailed in the documentary The Accidental Spy, highlights the perils of espionage and abandonment by his handlers. Shawn Ryan Show Sponsors: ⁠https://www.tryarmra.com/srs⁠ ⁠https://www.identityguard.com/srs⁠ ⁠https://www.betterhelp.com/srs⁠ This episode is sponsored by Better Help. Give online therapy a try at ⁠betterhelp.com/srs⁠ and get on your way to being your best self. ⁠https://www.blackbuffalo.com⁠ ⁠https://www.boncharge.com/srs⁠ ⁠https://www.meetfabric.com/shawn⁠ ⁠https://www.shawnlikesgold.com⁠ ⁠https://www.helixsleep.com/srs⁠ ⁠https://www.hillsdale.edu/srs⁠ ⁠https://www.patriotmobile.com/srs⁠ ⁠https://www.rocketmoney.com/srs Blerim Skoro Links: Check out the documentary The Accidental Spy coming soon!  https://www.youtube.com/watch?v=C2xOkWvXkIQ (Film trailer) For sales or screening queries, please contact the film's producer, Johnny Howorth johnnyhoworth@gmail.com Learn more about your ad choices. Visit podcastchoices.com/adchoices

W najnowszym odcinku podcastu Raport Międzynarodowy prowadzący Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz omawiają wybuch wojny pomiędzy Indiami i Pakistanem. Zastanawiają się, dlaczego ten odległy pozornie konflikt ma znaczenie nie tylko dla Polski, lecz także dla Ukrainy.   Mowa jest też o wyborach w Rumunii, w których, po wyeliminowaniu jednego skrajnie prawicowego kandydata, w pierwszej turze wygrał drugi skrajnie prawicowy kandydat. Obydwaj prowadzący zastanawiają się, czy metoda walki ze skrajną prawicą za pomocą kruczków prawnych jest skuteczna, czy też - jak pokazuje przykład rumuński - przynosi rezultaty odwrotne. Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz rozpatrują potencjalne konsekwencje afery mieszkaniowej dla Karola Nawrockiego. Czy skandal z przejęciem mieszkania od pana Jerzego Ż. zaszkodzi mu, a może wręcz przeciwnie, będziemy mieli do czynienia z efektem Trumpa, bądź też - jeżeli sięgać do odniesień rumuńskich - efektem Georgescu?  W dalszej części podcastu poruszona została wizyta nowego kanclerza Niemiec Friedricha Merza, który w drugą podróż zagraniczną udał się do Polski. W związku z tym w debacie publicznej pojawiła się znów szumna opowieść o nowym otwarciu w relacjach z naszym zachodnim sąsiadem. Witold Jurasz niestety nie jest tak optymistyczny, zapowiadany przełom może skończyć się podobnie jak ten, który miał nastąpić po przejęciu władzy przez aktualny rząd - rozczarowującym brakiem jakiejkolwiek zmiany. Prowadzący odnotowują również wywiad byłego prezydenta Stanów Zjednoczonych Joe Bidena dla BBC, przy czym Witold Jurasz złośliwie zauważa, że Biden w jakiej nie byłby formie, zawsze mówi mądrzej od Trumpa.   Zbigniew Parafianowicz, odpowiadając na pytanie Witolda Jurasza o wypowiedź mera Kijowa o tym, iż Ukraina będzie musiała się pogodzić z czasową utratą części terytoriów, stwierdza, że z jednej strony powyższa konstatacja nie jest niczym odkrywczym, z drugiej - ponad wszelką wątpliwość Witalij Kliczko nie zbuduje na niej politycznego kapitału. Co nie jest pozbawione znaczenia, bo według doniesień były pięściarz ma poważne zamiary zawalczyć o fotel prezydencki. Skoro mowa o wyborach, prowadzący podcast odnotowują, że Donald Trump przegrał już kolejne po kanadyjskich - tym razem australijskie wybory. Popierana przez amerykańskiego prezydenta partia poniosła porażkę w starciu z obozem tamtejszych laburzystów.   W dalszej części podcastu Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz pochylają się nad planowanym na piątek podpisaniem traktatu polsko-francuskiego i stawiają pytanie: na ile trwały będzie odwrót Paryża od Moskwy? Pozostając w stolicy Rosji, prowadzący zastanawiają się, czy Ukraina dokona w niej jakiegoś większego zamachu w dniu, w którym Władimir Putin będzie przyjmował defiladę zwycięstwa z okazji 80. rocznicy wybuchu wojny.   Dzisiejsze wydanie zamyka temat ekshumacji ofiar Rzezi wołyńskiej. Zbigniew Parafianowicz i Witold Jurasz nie mają niestety wątpliwości, że Ukraina nie zrezygnowała z budowania własnej, kłamliwej narracji na temat tej tragedii. 

Je to významný den v kalendáři. Připadá na 5. května. Myšlené je přitom hlavně dění v Praze 1945. Události staré přesně 80 let ale výrazně zacvičily i městem na Pardubicku.

Co karp koi ma wspólnego z praktykowaniem drogi we wspólnocie uczniów? Skoro nikt nie idzie za Jezusem samotnie, warto byśmy uczyli się praktykowania otwartości wobec zaufanych uczniów Chrystusa. Jednym ze sposobów wyznawanie innym ludziom swoich słabości. To nas rozciąga i pomaga wzrastać duchowo, podobnie jak karp koi rośnie do rozmiarów akwarium, w którym się znajduje.    Zapraszamy:         www.SpolecznoscMIASTO.pl Obserwuj nas na:

Je to významný den v kalendáři. Připadá na 5. května. Myšlené je přitom hlavně dění v Praze 1945. Události staré přesně 80 let ale výrazně zacvičily i městem na Pardubicku.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už od roku 1992 se Sdružení obcí Orlicko snaží vylepšit na Orlickoústecku mimo jiné podmínky pro cyklisty. A to nejen přípravou klasických tras, ale také terénních jednostopých tratí. Rozsáhlý komplex tak vznikl už před lety na Suchém vrchu. Ročně ho navštíví víc než 10 tisíc jezdců a brzy ho čeká významné rozšíření. A stejně jako každý rok, je tam i dost práce na údržbě stávajících stezek.

Skoro 30 let Václav Hýsek jako operativec v terénu vyšetřoval vraždy. Vrchní komisař ve výslužbě teď vydal knihu, ve které detailně popisuje tři z jeho pohledu významné případy. Jedna z vražd se odehrála v prostředí prostitutek na Českokrumlovsku u hranic s Rakouskem.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až bude vláda Petra Fialy detailně bilancovat plnění slibů v prioritní kapitole vzdělávání, měla by si u přijímacích zkoušek na střední školy poctivě napsat čtyřku. Skoro vůbec se nezměnil jejich obsah a návaznost na základní školy, a dál se tak prohloubily rozdíly mezi dětmi z inspirativního a ze znevýhodněného prostředí, ačkoliv si vláda správně stanovila za cíl tuto propast zmenšovat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

„Lidé jsou tvořiví, ale musí jim to dávat smysl. Když pracujete v práci, která vám smysl nedává, tak ho hledáte někde jinde,“ říká sociolog Petr Gibas ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Když jsme dělali výzkum o kutilství, tak nás překvapilo, na kolik je to všudypřítomný fenomén.“

Vitajte pri počúvaní série podcastu Dobré ráno - Čítanie na nedeľu. Každú nedeľu si môžete vypočuť vybraný text, ktorí napísali naši kolegovia a načítavame ho my moderátorky a moderátori Dobrého rána.Načítaný text: https://kultura.sme.sk/c/23289399/ked-zomrel-takmer-nikto-sa-k-nemu-nehlasil-kryla-posmrtne-zneuzivali-aj-dezinformatori.htmlNačítala Eva Frantová–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Většina skiareálů v Jeseníkách už ukončila zimní provoz. I když přírodního sněhu nebylo mnoho, díky chladnému počasí se dařilo udržet sjezdovky v dobrém stavu. Provozovatelé hodnotí letošní sezónu jako velmi úspěšnou.

Czy kino artystyczne jest zagrożone przez streaming? Jak zmienia się rynek po pandemii i dlaczego ambitne produkcje przyciągają coraz mniej widzów? O kryzysie frekwencji, reformie systemu finansowania polskiego kina i ryzyku bankructwa producentów rozmawiamy w kontekście rewolucyjnych zmian w branży. Czy długoterminowe umowy między reżyserami a producentami mogą uratować kino autorskie? Jaką rolę odgrywa afera wokół filmu „Ministranci” Piotra Domalewskiego? Na te i wiele innych pytań odpowiada Leszek Bodzak, założyciel Aurum Film, studia odpowiedzialnego za „Boże Ciało”, „Kos” czy „Żeby nie było śladów”. Rozmowę prowadzi Janusz Wróblewski. (00:00) Najciekawsze fragmenty (00:42) Wstęp (01:50) Tajemnicza i pionierska umowa reżysersko-producencka (Jan Komasa-Leszek Bodzak): na czym polega? (03:42) Jak postrzegać dzisiejsze kino autorskie? (05:22) Co zmienił w kinie streaming? (10:12) Czy publiczność odwraca się od kina autorskiego? (15:31) „Spełnione kino artystyczne nie ma się źle” (16:21) Jak producenci radzą sobie w nowych realiach kinowych w Polsce (18:37) Czy jest jeszcze szansa na kino środka i na kino gatunkowe (22:03) Nakłady na promocje filmów artystycznych i problemy z tym związane (25:23) Wątki wojny ukraińskiej w kinie: jak ujmować te problemy inaczej? (28:13) Czego środowisko producenckie domaga się od władz? (30:48) Problemy z dotacjami z PISF i jak znaleźć resztę pieniędzy na film (34:00) Jak producenci mogą wpływać na tworzenie prawa? (37:20) Skoro nie z PISF, to skąd? (44:07) Czy dominacja platform streamingowych zabije kino artystyczne? (45:55) Afera wokół „Ministrantów” (52:26) Podsumowanie. Chcesz dowiedzieć się więcej? Wykup dostęp do Polityka.pl i odkryj bogaty zbiór materiałów na różne tematy, od kultury przez psychologię po politykę. Skorzystaj z kodu KULTURA30, aby otrzymać 30% zniżki na subskrypcję.

Skoro dvě třetiny Izraelců se obávají o osud tamní demokracie. Tyto průzkumy proběhly v okamžiku, kdy vrcholí další politická krize, spočívající v konfliktu mezi premiérem a představiteli dalších klíčových institucí státu, a současně sporem o to, jak řešit situaci v Gaze.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý rozhovor sledujte na http://liganaruby.cz Ve Slavii byl několikrát odsunut na vedlejší kolej, nejdříve Jindřichem Staňkem, pak Antonínem Kinským a pak opět Staňkem v kombinaci s návratem Jakuba Markoviče. Přesto musel shodou okolností právě brankář Aleš Mandous jít v lednu do klíčových evropských bojů. „Skoro rok nechytáte, respektive chytáte pohár v Benátkách nad Jizerou a najednou musíte jít do zápasu na PAOKU, kde je 50 tisíc diváků a musíte ho vyhrát. To je hodně na hlavu,“ říká v rozhovoru pro Ligu naruby dvaatřicetiletý brankář. V něm popsal, jak prožíval konkurenci ve Slavii a jak probíhala turbulentní zima, která vyústila v hostování v Mladé Boleslavi.

–  To było nie tylko mycie pokładu, jak to się najczęściej pokazuje, ale ciężka praca z żaglami. Przy zmiennych wiatrach trzeba było bez przerwy je nastawiać, poluźniać, napinać… –  opowiada o prof. Radosław Gaziński z Instytutu Historycznego Uniwersytetu Szczecińskiego. W Szczecinie, niegdyś kluczowym porcie Królestwa Prus, rozmawiamy o życiu bałtyckich marynarzy w nowożytności.Marynarze wypływający Szczecina i innych pomorskich portów raczej nie pływali daleko. Najczęstsze były trasy po Bałtyku (kilka dni np. do Kopenhagi lub Sztokholmu), po Morzu Północnym (np. do Amsterdamu), najdalej zahaczano o Atlantyk na trasie do Bordeaux. Praca marynarza była sezonowa, z przerwą zimową mniej więcej od połowy listopada do początku lutego.Żeglarstwo uważano za cech, zresztą jeden z bardziej otwartych. – Jak na cechy i ograniczenia cechowe w miastach nowożytnych to była dosyć otwarta droga – opowiada historyk. Marynarzem mógł zostać nawet prosty rybak. Ważna była siła fizyczna i brak lęku wysokości. Jeśli marynarz miał dodatkowo jakieś uzdolnienia, tym lepiej. Dobrze gotujący mógł zostać na statku kucharzem i uniknąć ciężkich prac na pokładzie (ale odpowiadał za ewentualny pożar). Była też ścieżka awansu: pomocnik sternika, sternik, szyper, czyli odpowiednik kapitana. Szyper musiał już umieć czytać i pisać (po niemiecku, w głównym języku morskich miast hanzeatyckich), zdawał też egzamin przed lożą szyprów.Skoro rejsy krótkie, to nie groził marynarzom szkorbut czy wysadzenie na bezludnej wyspie. Ale Bałtyk też miał swoje niespodzianki. To płytkie morze, przez co łatwo było się rozbić o ląd nawet przy wchodzeniu do portu, a podczas sztormów szalały krótkie, niebezpieczne fale. –  Wybrzeża Bałtyku, nawet południowego, są usiane wrakami statków. Tych zatonięć było sporo – mówi historyk.Szyper był odpowiedzialny za przewożony ładunek: jeśli był źle zabezpieczony i zniszczył się, zamókł lub utonął, odpowiadał przed wynajmującym go kupcem. Trzeba było też uważać na floty kaperskie, półpiratów wynajmowanych przez… władców państw bałtyckich. Zwłaszcza w czasie konfliktu wojennego kaprowie lubili nękać floty innych państw, a zyskami dzielili się ze zleceniodawcą.Co ciekawe, w Rzeczpospolitej Bałtyk raczej nie rozpalał wyobraźni. Spośród władających Polską królów o potędze morskiej śnił tylko Zygmunt August (ale jego plany zakończyła przedwczesna śmierć) i królowie elekcyjni z dynastii Wazów – wiadomo, Szwedzi. Oni spotkali się z oporem szlachty, która w silnej flocie widziała niebezpieczne wzmocnienie władzy królewskiej. – Szlachta zupełnie nie rozumiała morza – opowiada prof. Gaziński.W odcinku posłuchacie też o złotej erze żeglarstwa pomorskiego, o tym, kto mógł zostać nazwany Jonaszem, o tym, że statek to kobieta (i bywa zazdrosna), ale też o pasztecikach (okazuje się, że radzieckich) i paprykarzu jako szczecińskich słupach tożsamościowych.Odcinek powstał podczas XIV. podróży Radia Naukowego do Szczecina.

Tušíte, jaké je nejfrekventovanější sloveso současnosti? Když sledujete přenosy z atletiky, lyžování nebo biatlonu, máte hned jasno. Skoro žádný sportovec už nejezdí soutěžit, vyhrávat nebo prohrávat na základě tvrdého tréninku a zdravotní kondice. Všichni si závody, mistrovství či olympiády užívají.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skoro pokusa nie omija nawet Syna Bożego, to może ma jakieś znaczenie dla naszego życia duchowego? Posłuchajcie komentarza do Ewangelii na I niedzielę Wielkiego Postu autorstwa o. Alvaro Grammatica. Komentarz przetłumaczyła i odczytała - jak zwykle - Elżbieta Wróbel. Napisz do nas! Wesprzyj nas! Wszystkie odcinki z podziałem na cykle tematyczne znajdziesz na www.koinoniagb.pl/podcast Obserwuj kanał Podcast Koinonii Jan Chrzciciel w WhatsAppieRead transcript

Lídři Evropské unie se v Bruselu shodli na nutnosti rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Se závěry unijního summitu souhlasilo 26 států a nezpochybnilo je ani Maďarsko, přestože je nepodporuje. „Je to velmi zajímavý moment. Skoro to zní tak, že Maďaři akceptovali, že by se některá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky nemusela přijímat jednomyslně,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Lídři Evropské unie se v Bruselu shodli na nutnosti rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Se závěry unijního summitu souhlasilo 26 států a nezpochybnilo je ani Maďarsko, přestože je nepodporuje. „Je to velmi zajímavý moment. Skoro to zní tak, že Maďaři akceptovali, že by se některá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky nemusela přijímat jednomyslně,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jediné čo minister Taraba slovenskému vidieku ponúka je strieľanie, rúbanie a ťažba dreva. Slovenská príroda ho prežije, ale pre nás to bude problém, zvlášť vzhľadom na následky prichádzajúcej klimatickej zmeny, hovorí o ministrovi životného prostredia bývalý štátny tajomník rezortu a environmentalista Michal Kiča (DS). Tarabovi vyčíta ako kolonizáciu rezortu politickými nomináciami, tak aj neodborné a často arogantné riešenia problémov.Masívne odvolávanie špičkových odborníkov a ich nahrádzanie neodbornými a často i politickými nomináciami, nepochopenie základných problémov životného prostredia, ignorovanie prichádzajúcich klimatických zmien, arogantná komunikácia, papalášske maniere jeho podriadených, boj nielen s medveďmi, ale aj s mimovládkami či novinármi, no a napokon i netransparentné presadzovanie odborne pochybných riešení - ako tomu bolo naposledy v prípade zámeru oživiť projekt prečerpávacej elektrárni na rieke Ipeľ. To je iba malý výsek výhrad opozície - či odbornej verejnosti, k pôsobeniu Tomáša Tarabu v kresle ministra životného prostredia. Ide pritom o rezort, ktorý ma na starosti jeden z najväčších klenotov Slovenska - našu prírodu plnú vzácnych biotopov a rozmanitých neopakovateľných krás. Ako sa teda práve ona vyrovná s takýmto ministrovaním a čo Tomáš Taraba ponúka nášmu vidieku?Počúvate ráno Nahlas, s bývalým štátnym tajomníkom ministerstva životného prostredia, environmentálnym právnikom a predstaviteľom Demokratov Michalom Kičom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Skoro 4000 žáků osmých a devátých tříd se loni zapojily do novinářského projektu, v rámci něhož zdokumentovali vzpomínky 620 pamětníků. Tato projektová výuka doplňující dějepis či občanskou a mediální výchovu začíná mít v českých školách značnou popularitu. Před lety nejčastěji pamětníci dětem vyprávěli dramata z druhé světové války. Dnes převažují příběhy z 50. let, především o kolektivizaci, jak zažili sovětskou invazi v srpnu 1968 a sametovou revoluci v listopadu 1989.

Skoro 4000 žáků osmých a devátých tříd se loni zapojily do novinářského projektu, v rámci něhož zdokumentovali vzpomínky 620 pamětníků. Tato projektová výuka doplňující dějepis či občanskou a mediální výchovu začíná mít v českých školách značnou popularitu. Před lety nejčastěji pamětníci dětem vyprávěli dramata z druhé světové války. Dnes převažují příběhy z 50. let, především o kolektivizaci, jak zažili sovětskou invazi v srpnu 1968 a sametovou revoluci v listopadu 1989.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skoro 4000 žáků osmých a devátých tříd se loni zapojily do novinářského projektu, v rámci něhož zdokumentovali vzpomínky 620 pamětníků. Tato projektová výuka doplňující dějepis či občanskou a mediální výchovu začíná mít v českých školách značnou popularitu. Před lety nejčastěji pamětníci dětem vyprávěli dramata z druhé světové války. Dnes převažují příběhy z 50. let, především o kolektivizaci, jak zažili sovětskou invazi v srpnu 1968 a sametovou revoluci v listopadu 1989.

Patří k lidem, kteří mají dobře rozmyšlené, co a jak chtějí dělat. A zároveň jim to vychází. Petr Mára má prostě dobrou značku. Skoro se nabízí srovnat ho se značku Apple, s kterou je po větší část své kariéry spojený. Je drahý, ale to, co nabízí, je v největší kvalitě. I o tom jsme mluvili.A taky o tom, co si Petr Mára myslí o Elonu Muskovi, v čem je optimista a z čeho má naopak trochu obavy, nebo jaká budoucnost čeká automobily (nápověda: elektrická, ale ta vonící benzínem úplně nezmizí).Sešli jsme se v holešovické Knihovně Čermáka a Staňka, kde v místnosti voní popcorn a kde si ke sledování můžete dát drink nebo kávu. Živě natáčené rozhovory jsou trochu jiné než ty, které vznikají jen ve dvou ve studiu. Jsou méně intimní, ale zase více spontánní.Příjemný poslech!Jako obvykle si můžete přečíst anotaci, kterou podle záznamu napsala AI (jazyk Claude 3.5 Sonnet).Evropa jako safari pro bohaté Američany? Možná to není špatná budoucnostPetr Mára, enfant terrible české technologické scény, který se paradoxně nikdy nenaučil pořádně programovat, o svých začátcích říká: "Byl jsem v programování strašně špatnej. Což není dobré, když tě baví technologie. Vyřešil jsem to tím, že jsem o technologiích začal vyprávět ostatním.”Tohle upřímné přiznání vlastní nedostatečnosti se stalo základem jeho pozdějšího úspěchu. Jak se ukázalo, byla to cesta správným směrem. Dnes, ve svých 47 letech, patří k nejvlivnějším hlasům české digitální scény."Když Apple přišel na český trh, hledali někoho, kdo jim tady bude školit personál. Ono tady nikdo nebyl," vzpomíná s pobaveným výrazem. "Měl jsem call s vedením v Londýně, kde se mě ptali na rozdíl mezi upsellem a crossellem. Říkám, vůbec netuším. On odpověděl: 'Skvělý!' a vzali mě."Márův příběh je fascinující právě svou nelinearitou. Ve věku, kdy většina lidí už má jasno o své kariérní dráze, prožil moment prozření. "Kolem 39 let tě přepadne takový to prozření prostě kolem středního věku," říká. "Řekneš si, ty vole, to je blbý, co já budu dělat. Teď přichází ta mladá generace, budu irelevantní..."Místo krize středního věku však následovala transformace. Mára se vrhl na YouTube, původně jen jako způsob, jak zůstat viditelný. Dnes má přes 200 000 sledujících a jeho vliv daleko přesahuje hranice technologického světa."Nejdřív jsme byli lidé, pak jsme se z lidí stali roboty a teď se možná zpátky staneme zase lidmi," volně cituje tweet, který podle něj vystihuje současnou transformaci společnosti. Je to provokativní myšlenka - že právě vrchol technologického pokroku by mohl vést k návratu k naší větší “lidskosti”.Márova vize budoucnosti Evropy je stejně neortodoxní. Zatímco mnozí se obávají zaostávání za USA a Čínou, on to nerozporuje, ale snaží se i v tom najít nějakou výhodu. "Možná se staneme místem, kam budou bohatí Američani jezdit jako na safari. Užívat si pomalejší životní styl," říká. "A možná to není vůbec špatnej scénář."V době, kdy technologický diskurz často sklouzává k jednostranným vizím budoucnosti, Mára nabízí mnohem komplexnější pohled. Je technologickým optimistou, který si zachovává hluboce lidský rozměr. "Jsem přeučený introvert," říká o sobě. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší." V tom se asi i skrývá celá podstata Márova pohledu na svět - optimismus není naivitou, ale vědomou volbou perspektivy.

Za bezmála osm let by mohl nově objevený asteroid trefit Zemi. Skoro určitě se to ale nestane. Přesto byla raději aktivována planetární obrana. Co by dokázala udělat, kdyby šlo do tuhého? Téma pro Jana Spratka z pražského planetária a vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury. Ptá se Matěj Skalický.

Za bezmála osm let by mohl nově objevený asteroid trefit Zemi. Skoro určitě se to ale nestane. Přesto byla raději aktivována planetární obrana. Co by dokázala udělat, kdyby šlo do tuhého? Téma pro Jana Spratka z pražského planetária a vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.