Podcasts about velik

»Metoda je zelo prijazna pacientom in lahko si predstavljate, kako z njo od znotraj obsevamo tumorsko tkivo.«Radioembolizacija je posebna in učinkovita metoda za odstranjevanje rakavega tkiva. Prim. prof. dr. Martin-Michael Uggowitzer vodi Inštitut za radiologijo in nuklearno medicino v Deželni bolnišnici LKH Leoben na avstrijskem Štajerskem. Pravi, da so lani s postopkom radioembolizacije zdravili 15 bolnic in bolnikov s turskimi tvorbami v jetrih. Pričakuje, da bo letos ta številka še višja. Tovrstno terapijo v Avstriji ob Leobnu izvajajo še trije ali štirje medicinski centri, v Sloveniji pa ljubljanski Klinični center. Tako kot v Avstriji stroške radioembolizacije tudi v Sloveniji krije zdravstvena zavarovalnica. Podrobneje v Ultrazvoku.

Bel dim, rjav odblesk je naslov razstave fotografa Nika Erika Neubauerja, ki je nastala med bivanjem v New Yorku in prikazuje utrip mestnega vsakdana, blišč in bedo večmilijonskega mesta, katerega podoba je postala ikonična. Na ogled je v mariborski Umetnostni galeriji. V Ljubljano pa je prispel francoski pisatelj Eduard Louis. Velik mednarodni uspeh je dosegel že z romanesknim prvencem Opraviti z Eddyjem iz leta 2014. Njegova dela so izrazito avtofikcijska, med njimi je knjiga Kdo mi je ubil očeta, na intimnih spominih temelječe fiktivno pismo očetu, ki ima pri nekaj več kot petdesetih letih popolnoma uničeno zdravje. Louisovo gostovanje je tokrat osredotočeno na Akademijo za gledališče, radio, film in televizijo Univerze v Ljubljani, kjer so študenti pripravili uprizoritev po motivih njegovih proznih del, v največji meri prvenca Opraviti z Eddyjem, kot nosi naslov tudi uprizoritev, nastopil pa bo tudi z javnim predavanjem »Umetnost pobega«.

Prva in druga nagrada mednarodnega razpisa SozialMarie za družbene inovacije sta šli letos v roke slovenskih projektov. Nagrade SozialMarie, so v začetku maja podelili enaindvajsettič. Gre za najstarejšo evropsko nagrado na tem področju in pomeni veliko priznanje za družbene inovatorje v zelo različnih sferah, od izobraževanja, vključevanja različnih skupin v družbo in povečevanja družbene zavesti do varovanja okolja in utrjevanja skupnosti. Za oddajo Eppur si muove smo se pogovarjali s predstavniki nekaterih nagrajenih in nominiranih projektov.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Na velikonoční stůl u Jarmily Strakové z Andělic patří také velká dutá vajíčka z tvrdého kartonu. Snídani si z nich ale neuděláte, jsou z různých nepoživatelných materiálů - z tvrdého papíru, látky, krajky, korálků a uvnitř není žloutek, ale panenka.

Na velikonoční stůl u Jarmily Strakové z Andělic patří také velká dutá vajíčka z tvrdého kartonu. Snídani si z nich ale neuděláte, jsou z různých nepoživatelných materiálů - z tvrdého papíru, látky, krajky, korálků a uvnitř není žloutek, ale panenka.Všechny díly podcastu Hobby magazín speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na velikonoční stůl u Jarmily Strakové z Andělic patří také velká dutá vajíčka z tvrdého kartonu. Snídani si z nich ale neuděláte, jsou z různých nepoživatelných materiálů - z tvrdého papíru, látky, krajky, korálků a uvnitř není žloutek, ale panenka.

Tihota velike sobote so bo nocoj prelila v radostni vzklik vstajenja in velike noči.Papež Frančišek: Pot na Kalvarijo poteka po ulicah, po katerih hodimo vsak dan.Poseben križev pot tudi na stičišču obeh Goric oziroma na meji med Slovenijo in Italijo.Velik porast katoličanov v Franciji: zakramente uvajanja bo prejelo 17 tisoč katehumenov.Janša ob oprostilni sodbi v zadevi Trenta opozoril na dolgotrajnost postopkov pred sodišči.Gregorčič: standardi prevzemanja politične odgovornosti padajo, pada tudi ugled ustanov, ki so ključne za delovanje demokracije.Od danes strožje kazni za voznike, ki se ne držijo pravil o odstavnem pasu.

Ministrica za infrastrukturo Alenka Bratušek danes gosti turškega kolega Abdulkadirja Uralogluja. Ogledala sta si dela na trasi drugega železniškega tira Divača-Koper, ki jih izvaja gradbeni konzorcij Kolektor CPG s turškima partnerjema Özaltin in Yapi Merkezi. Družba Yapi Merkezi ima hude finančne težave, blokirane račune in visoke dolgove do slovenskih podizvajalcev. Velik del gradbišča je zato zapustila, operativno ga je prevzel Kolektor. V oddaji tudi: - Ministrstvo od SeneCure pričakuje pojasnila o domnevni prodaji domov za starejše. - Izrael ne bo dovolil dobav pomoči v Gazo, izraelska vojska za zdaj ostaja tam. - Kijev: pogajanja z Washingtonom o izkoriščanju ukrajinskih surovin hitro napredujejo.

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim----------------------------------Zvěřejněno s laskavým svolením Českého biblického institutu. ► http://biblickyinstitut.cz/cs/uvod/► https://www.youtube.com/c/ČESKÝBIBLICKÝINSTITUTKonference proběhla ve sboru Biblického společenství křesťanů v Kroměříži.► http://krestanekromeriz.cz/►https://www.youtube.com/c/KřesťanéKroměříž

Najprej o novih galerijskih prostorih Nove Ljubljanske banke z imenom MUZA, ki se nahajajo na Čopovi 3 v Ljubljani, prav tam, kjer najdemo tudi Muzej bančništva. V njih so razstavili svojo umetniško zbirko, ki so jo plementili skozi desetletja, zadnja leta pa jo dopolnjujejo predvsem z deli sodobne umetnosti. Poročamo tudi o razstavi, ki je na ogled v deželnem muzeju v Celovcu. Naslovili so jo Hitlerjeva izvršna oblast: Avstrijska policija v času nacionalsocializma. Velik del razstave se nanaša na avstrijsko Koroško in takrat okupirano slovensko Gorenjsko.

Biblická úvaha: Tušení velikého. Autor, čte: Jan Vopalecký, scénář: Lída Matušková.

Velik del mariborske prometne infrastrukture je v slabem stanju. Izstopata Titov in Malečniški most, njuna obnova bo dolgotrajna in draga, datum začetka del je še negotov. Več o stanju, načrtovanih obnovah mostov in drugi pomembni infrastrukturi bomo izvedeli v sredini Radijski tribuni, ob pol desetih.

Kako zveni zlitje črnih lukenj? Ali pa, kako je slišati, če svojo izkušnjo okušanja piva prevedemo v melodijo? Kako nam lahko zvok pomaga pri predstavitvi podatkov o podnebnih spremembah? O znanosti ponavadi beremo ali pa jo gledamo, redkeje jo zgolj slišimo. No, danes jo bomo predvsem slišali. Uzvočevanje podatkov (ang. data sonification) omogoča neobičajen dostop do znanosti in podatkov ter aktivira tiste čute, ki jih doslej nismo povezovali s kognitivnim doumevanjem. Pred tokratno Frekvenco X zato le še tale popotnica: zaprite oči in napnite ušesa!Sogovorniki: dr. Lutz Bornmann, sociolog znanosti in dela na oddelku za znanstvene in inovacijske študije na upravnem sedežu društva Maxa Plancka v Münchnu, dr. Katharina Groß-Vogt, raziskovalka z Univerze za glasbo in uprizoritvene umetnosti v Gradcu, dr. Anka Slana Ozimič, docentka za kognitivno znanost na Oddelku za psihologijo ljubljanske Filozofske fakultete in članica Laboratorija za kognitivno nevroznanost, dr. Dunja Fabjan, astrofizičarka s Fakultete za matematiko in fiziko Univerze v Ljubljani in članica Zavoda Cosmolab, Urban Pompe, predavatelj v Izobraževalnem centru za jedrsko tehnologijo na Institutu Jožef Stefan, dr. Matevž Pesek, docent na fakulteti za računalništvo in informatiko Univerze v Ljubljani, ki se ukvarja s pridobivanjem informacij iz glasbe. Zapiski: Zemljin srčni utrip Uzvočenje znanstvenega dela Loeta Leydesdorffa Black Hole Hunter Podkast Loud Numbers Aplikacija Two Tone Poglavja: 00:12:00 Podatkovno uzvočevanje na področju ozaveščanja o podnebnih spremembah 00:20:47 Kaj vse nam omogočajo različne razsežnosti oziroma lastnosti zvoka? 00:25:50 Nismo naučeni poslušanja podatkov 00:27:53 Uzvočevanje podatkov še ni standardizirano 00:31:16 Velik izziv so točne vrednosti 00:33:40 Uzvočevanje naredi znanost dostopnejšo 00:02:25 Kaj je podatkovno uzvočenje? 00:01:06 Kako so v 80. letih ob pomoči zvoka ugotovili, kaj ovira delovanje sonde Voyager 2 00:03:16 Kako zaznavamo in dojemamo zvok? 00:04:39 Sluha ne moremo kar “izklopiti”, zato je zvok primeren za opozorila 00:08:11 Geigerjev števec, eden prvih načinov uzvočenja nekega podatka 00:14:35 Zvoki, glasba in čustva 00:23:01 Kako zvenijo vonj, tekstura in okus piva? 00:30:18 Vsi podatki niso enako primerni za uzvočevanje 00:31:42 Učinek zabave s koktejli 00:32:40 Kako zveni trk črnih lukenj? 00:34:14 Podatkovno uzvočevanje ni "killer app"? 00:35:03 Prihodnost podatkovnega uzvočevanja? 00:36:40 Uzvočenje nastajanja tokratne epizode Frekvence X 00:38:56 Prihodnjič pa z različnih zornih kotov pogledamo na pandemijo koronavirusne bolezni

Ime tedna sta postala Juš Kšela in Gorazd Mlakar, kardiovaskularni kirurg in otroški kardiolog, dva od široke ekipe izjemnih strokovnjakov, kardiokirurgov in anesteziologov iz UKC Ljubljana ter tima otroških kardiologov in intenzivistov ljubljanske Pediatrične klinike, pa tudi medicinskih sester in zdravstvenih tehnikov, ki je postavila nov mejnik v medicini. Pri le pol leta starem otroku so uspešno izvedli transplantacijo srca, ki so pri tako majhnih otrocih zelo zahtevne in izjemno redke.Kandidata sta bila še: Urška Djukić, režiserka celovečernega igranega prvenca Kaj ti je deklica, ki je na letošnjem Berlinskem filmskem festivalu prejel nagrado mednarodnega združenja filmskih kritikov FIPRESCI za najboljši film v uradnem tekmovalnem programu Perspektive. Film je bil izbran tudi kot otvoritveni film omenjenega tekmovalnega programa, s čimer je slovenski film prvič odprl sekcijo na Berlinalu. Primož Štamcar, planinski vodnik, inštruktor planinske vzgoje in gorski reševalec, ki je s skupino turnih smučarjev na Bogatinskem sedlu nad Komno opazil, da je snežni plaz zajel dva planinca. Eden se je rešil sam, zasutega pa je lociral s sondo, ga ob pomoči skupine izkopal izpod snežne gmote in mu tako rešil življenje.

Piše Katja Šifkovič, bere Sanja Rejc. Velikan slovenske proze in poezije Feri Lainšček je naposled zaključil svoje veliko delo, trilogijo kurjega življenja: pastirja, jajca in fizike, ter s tem zaokrožil svojo veliko nalogo – povedati in zapisati nekaj tehtnega o svojem življenju. Osredotočiti se želim predvsem na megalomansko preprostost, s katero mu je ob zavedanje, da pomnjenje laže, uspelo zapisati dušo nekega časa, surovost družinskih odnosov, melanholijo pozabe in predvsem zgodovino nekih ljubezni. Če se avtor v prvem romanu Kurji pastir vrača v preteklost, da bi razumel, kako so ga potlačeni spomini na mladost zaznamovali v odraslosti, se v drugem delu, Petelinjem jajcu, kot starejši fant sprašuje o smislu življenja, tujosti, ujetosti in sreči. Povest dobi nadaljevanje v zadnjem delu trilogije, v Kurji fiziki, kjer Lainšček obračuna s spominom na starše, sestro in revščino, predvsem pa s kolektivno in neustavljivo željo po boljšem življenju, ki je vodila odločitve, tudi če so pogosto vodile le k žrtvovanju. Tudi ta roman beremo skozi oči našega protagonista, ki se mora že na začetku soočiti z očetovo odločitvijo, da bo zgradil novo hišo. Večjo, boljšo, v kateri bodo imeli vsi več prostora. Oče se poda na lov za najboljšim delavcem, sestro pošljejo na delo v sosednjo Avstrijo, mali Ferek pa je ujet med očetovo željo, da bi bil sin bolj uporaben, in materino ljubeznijo, ki sinu ves čas želi zagotoviti, da jim ne bo šlo vedno za nohte. Enkrat se mora tudi ta kalvarija končati. Velik del avtoritete romana izhaja iz tega, da je Lainščku uspelo preseči žanr avtobiografije, ga pretresti in obrniti na glavo. Iz Ferija Lainščka je zato tokrat padel romaneskni portret intimne človeškosti posameznikov, ki si prizadevajo izbojevati si svoj prostor v svetu. Želja po boljšem življenju pa ni vedno dovolj za srečen konec. Zdi se, da Lainšček tega romana ni pisal s pozicije velikana slovenske literature, temveč s krivdo zaznamovanega fanta, ki mu ni uspelo rešiti tegob lastne družine. Obenem pa se tej žalosti ne preda – kljub revščini, težkim družinskim odnosom in žalosti je roman v svojem jedru poklon smislu življenja. Ta je za avtorja najbrž v tem, da moramo najti prostor za ustvarjanje in iskanje samih sebe s stvarmi in ljudmi, ki nas obkrožajo. In se ne smemo predajati melanholiji zaradi tega, kar nam manjka. Branje romana Kurja fizika je zato nujno, ker ponuja več kot le zgodbo. Ponuja nam pogled v človekov obstoj skozi nekakšno izkrivljeno in razkrivajočo lečo. Lainščkovo pisanje nas vabi v svet, v katerem jezik postane ontološko raziskovanje – potovanje, na katerem se sprašujemo o resničnosti, ki jo je nujno ponovno interpretirati. Bistvo te trilogije pa niso le besede na papirju, ampak doživljanje življenja več razsežnosti – preteklosti, sedanjosti in prihodnosti. Za bralce jih je Lainšček prijazno filtriral skozi objektiv nekoga, ki vidi onkraj konvencionalnih meja.

V Petkovi centrifugi popišemo aktualne trende v vse bolj negotovi dinamiki mednarodnih odnosov in v pričakovanju znatnih sprememb v razmerjih moči svetovnih veselil, ki po totalnem avtokratskem prevzemu vojaško najmočnejše države na svetu (ZDA) pretijo svetovnemu miru, opominjamo, da smo velik del dandanašnjega dogajanja že doživeli: tik pred drugo svetovno vojno.

Teď vás pozveme do kina, kam po premiéře na konci roku zamířil celovečerní film režiséra Víta Mazánka Neslyším ničeho. Ztvárňuje nejen život Bedřicha Smetany, jehož 200. výročí narození jsme si v minulém roce připomínali. Naším hostem je dramatik a nadšený ochotník Štěpán Hak, hlavní scenárista filmu Neslyším ničeho.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď vás pozveme do kina, kam po premiéře na konci roku zamířil celovečerní film režiséra Víta Mazánka Neslyším ničeho. Ztvárňuje nejen život Bedřicha Smetany, jehož 200. výročí narození jsme si v minulém roce připomínali. Naším hostem je dramatik a nadšený ochotník Štěpán Hak, hlavní scenárista filmu Neslyším ničeho.

Asena Gedizli je Turkinja, ki že skoraj 9 let živi v Estoniji. V okviru študentske izmenjave je svoje življenje najprej začasno preselila v Talin, nato pa tam ostala. Čeprav o Estoniji sprva ni vedela ničesar, se danes počuti kot županja mesta. Velik del njenega življenja je glasba, pred časom je zato tudi opustila študij in se popolnoma posvetila glasbeni karieri. Med samo potjo pa je zapadla v težke situacije in se, kot pravi sama, izgubila v življenjskem slogu rokovske zvezde. Danes razmišlja povsem drugače, išče nov smisel življenja, glasbeno pa se najraje udejstvuje v talinskem jazzovskem klubu.

Víš k čemu jsi povolán? Co od tebe Pán Bůh očekává? Bylo by škoda minout Boží plán pro svůj život.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz Donald Trump otočil americkou politiku o 180 stupňů. Velikáni byznysu se postavili na stranu prezidenta. Co ze své kampaně nebo inauguračního projevu prosadí? Jaká je česká reakce na novou americkou administrativu. A je vůbec nějaká? Máme se snažit ekonomicky dohánět Čínu, nebo nám bude dobře ve skanzenu? X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Aleš Zvěřina byl šestkrát mistr světa v broušení skla, dostal cenu primátora, ocenění od diváků má hned několik. „Když jedu na soutěž, připravuji se až na poslední chvíli, ale nad nápadem samozřejmě přemýšlím dřív a mám jich nakonec hodně. Ale pokud chci vyhrát, musím udělat něco výjimečného, konkurence je veliká. Takže to chce nejen dělat dobré řemeslo,“ říká v pořadu Hovory.

Naš najbolj prijazen pokrovitelj T2 in njihova super ponudba Oranžni optimum:https://www.t-2.net/paketi/oranzni-optimum ----------------------------------------------------------- Fejmrč na https://www.fejmici.si/ Vaše težave: podcast.fejmici@gmail.com Poljubna enkratna donacija na: ⁠https://tinyurl.com/y2uyljhm⁠ Mesečna finančna podpora možna na: 3€ - ⁠https://tinyurl.com/yxrkqgbc⁠ 5€ - ⁠https://tinyurl.com/y63643l5⁠ 8€ - ⁠https://tinyurl.com/y62ywkmt⁠ Motitelji: - Gašper Bergant ⁠https://www.gasperbergant.si ⁠⁠https://www.instagram.com/gasper.bergant/  ⁠ - Žan Papič ⁠https://www.zanpapic.si ⁠⁠https://www.instagram.com/zanpapi/  ⁠ Produkcija: Warehouse Collective ⁠https://www.warehousecollective.si⁠ Grafična podoba: Artex ⁠https://www.facebook.com/artextisk

Pivo je v nedílnou kulisou románů Bohumila Hrabala. Pro překladatele a nakladatele je proto trochu kumšt nabídnout Hrabalovo dílo arabskému čtenáři. Přesto se jim to daří. V rámci projektu Českých center si mohli v uplynulých týdnech Egypťané přečíst Hrabala v řadě káhirských kaváren. V jedné z nich se minulý týden jeho zdejší čtenáři sešli, aby si četli z románu Obsluhoval jsem anglického krále a poté společně diskutovali.

Pivo je v nedílnou kulisou románů Bohumila Hrabala. Pro překladatele a nakladatele je proto trochu kumšt nabídnout Hrabalovo dílo arabskému čtenáři. Přesto se jim to daří. V rámci projektu Českých center si mohli v uplynulých týdnech Egypťané přečíst Hrabala v řadě káhirských kaváren. V jedné z nich se minulý týden jeho zdejší čtenáři sešli, aby si četli z románu Obsluhoval jsem anglického krále a poté společně diskutovali.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. základní škola v Plzni má zajímavou historii, která začala už v září 1981, kdy byla zahájena výstavba jejího areálu. Stavba byla dokončena v červenci 1985.

Velik dio Europe je poplavljen, Hrvatska visoke vodostaje očekuje za sedam do deset dana. SDP će u drugom krugu unutarstranačkih izbora dobiti predsjednika; iduće subote natječu se Siniša Hajdaš Dončić i makarski gradonačelnik Zoran Paunović. U slučaju uvođenja poreza na nekretnine HSS će pozvati na građanski neposluh.

Med Slovenci se meja, kdaj se ljudje prenehajo počutiti mlade, pomika vse bolj navzdol. Podobno se dogaja z mejo, kdaj se začnejo počutiti stare. Starost naj bi se začela že pri 57-ih letih. Povprečna pričakovana življenjska doba je več kot 81 let. Le zakaj se tako velik del življenja torej počutimo stare? Tokratni tedenski komentator Gorazd Rečnik predvideva, da tudi zaradi tega, ker se premalo smejemo svetovnim voditeljem.

Častnemu gostovanju Slovenije na knjižnih sejmih v Frankfurtu in v Bologni naj bi sledila večja podpora slovenskemu knjižnemu prostoru, pričakoval se je zagon. Velik del založnikov, stanovskih združenj in društev je zato še toliko bolj razočaranih, saj so letos prejeli celo manj sredstev, to pa je za slovensko knjigo nič drugega kot nazadovanje. Na ministrstvu za kulturo na drugi strani zavračajo očitek o drastičnem znižanju sredstev in obljubljajo, da bodo v prihodnje sredstva povečevali. Kako razumeti nasprotujoče si ocene o stanju slovenskega založništva? Kako velik je šok po Frankfurtu in Bologni? V tokratnem Studiu ob 17.00 z voditeljem Aleksandrom Čobcem in gosti: ministrica za kulturo Asta Vrečko direktorica Javne agencije za knjigo Katja Stergar direktor Zbornice knjižnih založnikov in knjigotržcev Vladimir Kukavica, predsednik Društva slovenskih pisateljev Dušan Merc profesor knjigarstva na ljubljanski filozofski fakulteti ter poznavalec slovenskega knjižnega trga Andrej Blatnik.

Slovenija praznuje dan državnosti in s tem zaznamuje 33 let od osamosvojitve, ko je takratna skupščina sprejela ključne osamosvojitvene dokumente za osamosvojitev in sicer temeljno ustavno listino o samostojni in neodvisni Republiki Sloveniji, ustavni zakon za njeno izvedbo ter deklaracijo o neodvisnosti. Velik korak k osamosvojitvi smo Slovenci pred tem naredili na plebiscitu 23-ega decembra 1990, ki je imel več kot 93-odstotno udeležbo, za samostojno državo pa je glasovalo skoraj 96 odstotkov teh, ki so prišli na volišča. Sodelovanje in pogum, ki smo ga pokazali takrat, je močno odmeval v govorih na včerajšnjih slavnostnih dogodkih in na osrednji državni proslavi. V oddaji tudi: - Slovenski nogometaši proti Angliji za zgodovinski preboj med elito stare celine. - Prihodki od zamrznjenega ruskega premoženja kmalu na voljo za pomoč Ukrajini. - V Mariboru svoja vrata odpirata mednarodni folklorni festival Folkart in JazzLent.

„Vy máte v rukách moc, ale my máme pravdu“ – veta, ktorá má presne sedemdesiat rokov a jeden deň. Zaznela pred súdom z úst väzňa komunistického režimu Silvestra Krčméryho. 24. júna 1954. Len pár minút predtým, ako si vypočul rozsudok štrnásťročného väzenia za „velezradu“. A vinou mu bolo len vlastné presvedčenie a vernosť postojom, ktoré z neho vyplývali. Čiže osobná integrita. Už štvrtý rok je tento deň aj Pamätným dňom obetí komunistického režimu. A tento rok si pripomíname aj storočnicu narodenia Silvestra Krčméryho, ktorý v našich končinách pripravoval cesty slobode a upozorňoval na nešváry mocných. Jeho dnes už povestná obhajoba spred sedemdesiatich rokov obsahuje aj tieto slová: „Kto má v rukách moc, ten si často myslí, že môže pravdu zastrieť, potlačiť, zabiť alebo i ukrižovať! Ale pravda dosiaľ vždy vstala zmŕtvych!“ Na Silvestra Krčméryho ako na svedomie spoločnosti a mocných sa pozrieme s Františkom Mikloškom, ktorý bol v najužšom kruhu jeho spolupracovníkov. „Silvo bol človek vnútornej premeny človeka“, spomína František Mikloško. „Keď som za ním zašiel, vždy sa ma ako prvé pýtal, aký je tvoj duchovný život“, vyvetľuje. „Silvo odmietal nacionalizmus“, hovorí František Mikloško. To bolo podľa neho aj za jeho rozchodom s kardinálom Jánom Chryzostomom Korcom, ktorý sa nechal opantať Vladimírom Mečiarom. „Rovnako odmietal autoritatívny režim“, dopĺňa. Aktuálny poslanec parlamentu to hovorí v kontexte vládnych krokov rušenia RTVS či rýchleho prijímania tzv. „lex atentát“, či skoršej úpravy trestných kódexov a zrušenia špeciálnej prokuratúry. Ide pritom všetko o kroky, ktorými sa podľa Mikloška táto vládna zostaval prioritne „stará o seba“. „Slovenská televízia a rozhlas sa vlasnet stane majetkom jednej strany“, upozorňuje poslanec Mikloško. „Bude ju mať v rukách SNS, z radou ktorej jeden hovorí, že tu nebola pandémia, iný zas, že zem je plochá. Tak toto má byť jadro slovenskej kultúry a šírenia osvety? Veď my sme sa dostali na hranicu úplnej absurdity“, konštatuje František Mikloško. „Som presvedčený, že oni (vládna koalícia) – po všetkých tých čistkách a zahladzovaní stôp prídu s tým, že poďme sa zjednotiť. (…) To je faloš autoritatívnych režimov“, hovorí poslanec. Prirovná to k situácii, keď ruský prezident Brežnev po vpáde jeho vojsk do Afganistanu vyhlásil celosvetový mierový program! Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vy máte v rukách moc, ale my máme pravdu“ – veta, ktorá má presne sedemdesiat rokov a jeden deň. Zaznela pred súdom z úst väzňa komunistického režimu Silvestra Krčméryho. 24. júna 1954. Len pár minút predtým, ako si vypočul rozsudok štrnásťročného väzenia za „velezradu“. A vinou mu bolo len vlastné presvedčenie a vernosť postojom, ktoré z neho vyplývali. Čiže osobná integrita. Už štvrtý rok je tento deň aj Pamätným dňom obetí komunistického režimu. A tento rok si pripomíname aj storočnicu narodenia Silvestra Krčméryho, ktorý v našich končinách pripravoval cesty slobode a upozorňoval na nešváry mocných. Jeho dnes už povestná obhajoba spred sedemdesiatich rokov obsahuje aj tieto slová: „Kto má v rukách moc, ten si často myslí, že môže pravdu zastrieť, potlačiť, zabiť alebo i ukrižovať! Ale pravda dosiaľ vždy vstala zmŕtvych!“ Na Silvestra Krčméryho ako na svedomie spoločnosti a mocných sa pozrieme s Františkom Mikloškom, ktorý bol v najužšom kruhu jeho spolupracovníkov. „Silvo bol človek vnútornej premeny človeka“, spomína František Mikloško. „Keď som za ním zašiel, vždy sa ma ako prvé pýtal, aký je tvoj duchovný život“, vyvetľuje. „Silvo odmietal nacionalizmus“, hovorí František Mikloško. To bolo podľa neho aj za jeho rozchodom s kardinálom Jánom Chryzostomom Korcom, ktorý sa nechal opantať Vladimírom Mečiarom. „Rovnako odmietal autoritatívny režim“, dopĺňa. Aktuálny poslanec parlamentu to hovorí v kontexte vládnych krokov rušenia RTVS či rýchleho prijímania tzv. „lex atentát“, či skoršej úpravy trestných kódexov a zrušenia špeciálnej prokuratúry. Ide pritom všetko o kroky, ktorými sa podľa Mikloška táto vládna zostaval prioritne „stará o seba“. „Slovenská televízia a rozhlas sa vlasnet stane majetkom jednej strany“, upozorňuje poslanec Mikloško. „Bude ju mať v rukách SNS, z radou ktorej jeden hovorí, že tu nebola pandémia, iný zas, že zem je plochá. Tak toto má byť jadro slovenskej kultúry a šírenia osvety? Veď my sme sa dostali na hranicu úplnej absurdity“, konštatuje František Mikloško. „Som presvedčený, že oni (vládna koalícia) – po všetkých tých čistkách a zahladzovaní stôp prídu s tým, že poďme sa zjednotiť. (…) To je faloš autoritatívnych režimov“, hovorí poslanec. Prirovná to k situácii, keď ruský prezident Brežnev po vpáde jeho vojsk do Afganistanu vyhlásil celosvetový mierový program! Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Kdor je trmast in še hraber povrhu, tistega spremlja sreča! Pripoveduje: Maja Štromar Gal. Napisal: Primož Suhodolčan. Posneto v studiih Radia Slovenija 2009.

Ve Vsetíně je v pátek 3. května na nádraží velká sláva. Po dvou letech prací tam otevírají nové nádraží a přijede i historická Slovenská strela, jejímž autorem je Josef Sousedík, významný český elektrotechnik a vynálezce, zakladatel elektrotechnické továrny ve Vsetíně, komunální politik, humanista a vlastenec. Na vsetínském nádraží očekává příjezd Slovenské strely také Jiří Kohutka, elektrotechnik a spoluautor knihy o Josefu Sousedíkovi.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Vsetíně je v pátek 3. května na nádraží velká sláva. Po dvou letech prací tam otevírají nové nádraží a přijede i historická Slovenská strela, jejímž autorem je Josef Sousedík, významný český elektrotechnik a vynálezce, zakladatel elektrotechnické továrny ve Vsetíně, komunální politik, humanista a vlastenec. Na vsetínském nádraží očekává příjezd Slovenské strely také Jiří Kohutka, elektrotechnik a spoluautor knihy o Josefu Sousedíkovi.

„Když něco dělám, snažím se jít do hloubky. Proto si všechno nastuduji. Navíc focení hmyzu dělám ve velkých celcích, nejsou jen náhodné. Například mravence jsem dělala dva roky. Snažila jsem se zachytit zákonitosti a zajímavosti. A čím víc fotím, tím se víc dozvídám – jsem z toho prostě absolutně nadšená,“ popisuje uznávaná fotografka hmyzu Veronika Souralová, která je zároveň ředitelkou Czech Press Photo.

Nicole Velik is a leading speaker, facilitator, and trainer in innovation and creativity. As the founder of The Ideas Bodega and the host of the podcast Creativity Unpacked, as well as CreativeMornings Sydney, she has dedicated herself to demystifying creativity and making it accessible to everyone. With a background in advertising, including stints at Saatchi & Saatchi and KBP, Nicole has trained organizations worldwide, including big names like The United Nations, Nike, and Google. Her podcast, which soared to number one on the Apple Marketing charts upon launch, features interviews with creatives, highlighting that creativity is a skill achievable by everyone. Nicole is also a sought-after speaker at events like SXSW Sydney and Vivid Ideas, and she nurtures her own creativity through music, playing percussion in a samba band, guitar, songwriting, and learning Portuguese.   Mentioned in Conversation: Unlocking Creativity: Discussing the universality of creativity and methods for helping individuals and teams recognize their creative potential. Generating New Ideas: Including the innovation techniques she's used to train Google, the United Nations and LEGO. Leading Creative Teams: Providing insights into fostering a culture that nurtures creativity, giving constructive feedback, rewarding creativity, and maintaining creative flow. Overcoming Creative Barriers: Identifying common obstacles that hinder creativity and exploring strategies to overcome them. Living a Creative Life: Delving into the importance of pursuing diverse creative outlets and the role they play in sustaining creativity and courage.   Want to learn more? To learn more about how our work and programs can support you come and say hi over at Owners Collective!   See Our Business Growth Programs Here Links Owners Collective Website  Owners Collective Instagram Pru on LinkedIn  

Odločitev Združenih držav, da napadejo iranske milice v Iraku in Siriji ter se tako maščujejo za nedavni napad na ameriške vojake v Jordaniji, je sprožila niz odzivov tako v regiji kot drugje v svetu. Medtem ko v ZDA poudarjajo, da si ne želijo stopnjevanja napetosti v regiji, naj bi nekateri ključni iranski svetovalci in poveljniki v Siriji in Iraku že zapustili svoj položaje. Druge teme: - Gradbinci zaskrbljeni - večjih javnih naročil ni, panogo pestijo še visoke cene in pomanjkanje delavcev. - Ob graditvi drugega tira Divača-Koper doslej odkrili več kot 70 kraških jam. - Velik potencial za trženje Slovenije kot filmske destinacije.

Zunanji ministri članic Evropske unije so na včerajšnjem zasedanju v Bruslju znova zagotovili Ukrajini, da ji bodo še naprej vsestransko pomagali v njenem boju z Rusijo. Velik del razprave pa je bil namenjen razmeram na Bližnjem vzhodu, zato so v Bruselj povabili tako izraelskega zunanjega ministra kot tudi ministre Egipta, Jordanije, Savdske Arabije in palestinskih oblasti ter generalnega sekretarja Arabske lige. Pogovori so potekali ločeno. Drugi poudarki oddaje: - Vse več zdravnikov želi ob zaostrovanju stavke umakniti soglasje za delo prek polnega delovnega časa. - Republikanci v Združenih državah bi po volitvah v New Hampshiru že lahko imeli favorita za jesenske predsedniške volitve. - Zastoji na slovenskih cestah in nekonkurenčnost železnic imajo slabe posledice tudi za gospodarstvo.