Podcasts about velik

Tin hoče biti malo velik in malo majhen … Pripoveduje: Saša Mihelčič. Napisala: Nataša Konc Lorenzutti. Posneto v studiih Radia Slovenija 2007.

Biti prijazen do sebe in svojega okolja, je moto doktorja bioloških znanosti Tea Delića, ki je zaposlen na Biotehniški fakulteti Univerze v Ljubljani. Ukvarja se z podzemno biologijo in jamarstvom. Obe ljubezni, kot pravi sam, skuša združiti tudi v praksi, saj si na jamarskih akcijah in odpravah prizadeva v čim večji meri vzorčiti podzemno favno. Rezultati tega so odkritje velikega števila že opisanih, pa tudi neopisanih novih vrst in rodov. Med njimi je med drugim tudi odkritje novega rodu jamskih hroščev, ki ga je našel leta 2017 na Veliki Raduhi. Velik delež živega sveta v podzemlju tudi fotografsko dokumentira. Leta 2017 je s sodelavci prejel spominsko nagrado Aleksandra von Humboldta, ki jo podeljuje združenje Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung. Je tudi predavatelj ter avtor in soavtor številnih znanstvenih člankov. Doktor Teo Delić bo gost tokratne oddaje Razkošje v glavi. Pred mikrofon ga je povabila Petra Medved.

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkZačátek sezóny je konečně tady a Kontrapresink je u toho! Dneska se nejprve podíváme na nebývale zábavný mač mezi Liverpoolem a Bournemouthem, v němž se ani jedna strana příliš neobtěžovala s obranou. Co to znamená pro šance Liverpoolu na titul? A jak rychle se chytí Wirtz?V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink se podíváme na překvapivě suverénní výhru Sunderlandu nad West Hamem a řekneme si, jestli má Graham Potter šanci přežít sezónu. Navážeme Tottenhamem, který s mladou zálohou a rozjetým Richarlisonem deklasoval Burnley. A všechno zakončíme šlágrem kola, v němž Arsenal, i s pomocí štěstíčka a tak trochu taky rozhodčích, vyválčil tři body proti Manchesteru United. Úplně na konci se dostane i na naši fantasy ligu.Diskutují Vašek Pecháček, Radim Braun a Tomáš Jarolím.

Nekoč so uspešnemu poslovnežu postavili vprašanje: »Kako ste lahko v svojem življenju toliko naredili?« Odgovoril je: »Sanjam. Poglejte, … «Iz knjige Zgodbe za srečo v družini, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

»Eno od področij, ki nas zanima, so razlike v imunosti med spoloma,« pravi švedski zdravnik, predavatelj in raziskovalec Nils Landegren.Študije kažejo na pomembne razlike v delovanju imunskega sistema pri moških in ženskah. »Znano je, da ženske bolje prenesejo različne okužbe, kar se je potrdilo tudi med epidemijo novega koronavirusa – takrat je več moških zbolelo za težjo obliko covida, večkrat so potrebovali zdravljenje na intenzivnem oddelku, več moških je zaradi covida umrlo. V primeru avtoimunskih bolezni so razlike med moškimi ženskami še večje; vendar v škodo žensk. Ko gre za avtoimunske bolezni, so namreč te pri ženskah kar štirikrat pogostejše. Lupus na primer je pri ženskah celo 10-krat pogostejši kot pri moških,« pojasnjuje sogovornik tokratnega Ultrazvoka z Univerze v Uppsali prof. dr. Nils Landegren. Dr. Landegren s kolegicami in kolegi preučuje, zakaj se ženske soočajo z večjim tveganjem za avtoimunske bolezni kot moški. Pri tem so zelo uspešni; pohvalijo se lahko z odmevno objavo v znanstveni reviji Nature. Ugotovili so, da ima na različen odgovor imunskega sistema velik vpliv hormon testosteron. Podrobneje v Ultrazvoku, v katerem bo njihove izsledke osvetlila še prof. dr. Iva Hafner Bratkovič z ljubljanskega Kemijskega inštituta. Slovensko imunologinjo, predavateljico in raziskovalko študije švedskih kolegov navdušujejo. Originalna študija v reviji Nature TUKAJ

Zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku patří k nejvýznamnějším památkám v Moravskoslezském kraji. Tvoří ho rozlehlý přírodně krajinářský park s řekou Moravicí a dvěma zámky, které mají nejen různou barvu, ale na první pohled i naprosto odlišnou architekturu.

Zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku patří k nejvýznamnějším památkám v Moravskoslezském kraji. Tvoří ho rozlehlý přírodně krajinářský park s řekou Moravicí a dvěma zámky, které mají nejen různou barvu, ale na první pohled i naprosto odlišnou architekturu.

Zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku patří k nejvýznamnějším památkám v Moravskoslezském kraji. Tvoří ho rozlehlý přírodně krajinářský park s řekou Moravicí a dvěma zámky, které mají nejen různou barvu, ale na první pohled i naprosto odlišnou architekturu.

Zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku patří k nejvýznamnějším památkám v Moravskoslezském kraji. Tvoří ho rozlehlý přírodně krajinářský park s řekou Moravicí a dvěma zámky, které mají nejen různou barvu, ale na první pohled i naprosto odlišnou architekturu.

Zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku patří k nejvýznamnějším památkám v Moravskoslezském kraji. Tvoří ho rozlehlý přírodně krajinářský park s řekou Moravicí a dvěma zámky, které mají nejen různou barvu, ale na první pohled i naprosto odlišnou architekturu.

Zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku patří k nejvýznamnějším památkám v Moravskoslezském kraji. Tvoří ho rozlehlý přírodně krajinářský park s řekou Moravicí a dvěma zámky, které mají nejen různou barvu, ale na první pohled i naprosto odlišnou architekturu.

Zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku patří k nejvýznamnějším památkám v Moravskoslezském kraji. Tvoří ho rozlehlý přírodně krajinářský park s řekou Moravicí a dvěma zámky, které mají nejen různou barvu, ale na první pohled i naprosto odlišnou architekturu.

Zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku patří k nejvýznamnějším památkám v Moravskoslezském kraji. Tvoří ho rozlehlý přírodně krajinářský park s řekou Moravicí a dvěma zámky, které mají nejen různou barvu, ale na první pohled i naprosto odlišnou architekturu.

Zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku patří k nejvýznamnějším památkám v Moravskoslezském kraji. Tvoří ho rozlehlý přírodně krajinářský park s řekou Moravicí a dvěma zámky, které mají nejen různou barvu, ale na první pohled i naprosto odlišnou architekturu.

Zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku patří k nejvýznamnějším památkám v Moravskoslezském kraji. Tvoří ho rozlehlý přírodně krajinářský park s řekou Moravicí a dvěma zámky, které mají nejen různou barvu, ale na první pohled i naprosto odlišnou architekturu.

Zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku patří k nejvýznamnějším památkám v Moravskoslezském kraji. Tvoří ho rozlehlý přírodně krajinářský park s řekou Moravicí a dvěma zámky, které mají nejen různou barvu, ale na první pohled i naprosto odlišnou architekturu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koliko različnih vrst! Vseh barv, vseh okusov in najopojnejših vonjav … Pripoveduje: Primož Pirnat. Napisala: Lidija Gačnik Gombač. Pravljica z natečaja za oddajo Lahko noč, otroci!. Posneto v studiih Radia Slovenija 2013.

Vlada ima danes na mizi predlog zakona o lastniški zadrugi delavcev, ki omogoča, da se lastnik podjetja odloči za prodajo deleža ali delnic podjetja zaposlenim. Pri nas je 15 bolj znanih podjetij z notranjim lastništvom, med njimi je elektronsko podjetje Dewesoft. Vladni predlog zakona je med drugim namenjen družinskim podjetjem, ki imajo težave zaradi nasledstva. Ostali poudarki oddaje: - Pred novim krogom pogovorov Rusije in Ukrajine pičla pričakovanja. - Razkol v nemški vladi zaradi podpore Izraelu. - Velik premik v Trumpovi carinski vojni - ZDA sklenile sporazum z Japonsko.

Velikán, který neměl rád velikášské řeči. Zemřel mladý 15. července 1904, ale patrně není na světě žádné divadlo, které by neuvedlo alespoň jednu z jeho her. Stejně tak asi neexistuje knihovna, kde by nebyly sbírky jeho povídek. Jeho začátky ale byly plné nepochopení. Povídky musel neustále krátit, aby vyhovovaly formátu humoristických časopisů. První uvedení Racka v Petrohradě úplně propadlo. Úspěch měl až díky Stanislavskému.

Zadnjič smo slišali, da so bojarji, plemiči in ministri nezadovoljni z malim Ivanom. Zato so tudi oni poklicali policaja pijanca, da bi jim svetoval, kaj storiti. Le kaj jim je priporočil?Vir: Zlata ptica, Ruske pravljice, 1. knjiga, prevedel Ludvik Mrzel, Mladinska knjiga, Ljubljana, 1964, bere Nataša Holy

Stare ruske pravljice so nekaj posbnega. Način pripovedi je čisto drugačen kot pri drugih narodih. Si lahko predstavljam temno sobo z nizkim stropom, z gručo otrok okrog ognja in starčka z belo brado, ki pripoveduje pravljico, ki jo je povedal že stokrat ali še večkrat in otroci ga napeto poslušajo. Upam, da mi bo uspelo pričarati ta poseben zven pripovedi. Te besede pa zagotovo ne poznaš. Zmaj in Mali Ivan sta igrala s kartami nekaj podobnega kot je pri nas Črni Peter. In kdor v igri zgubi, postane durak. Durak je v ruščini bedak. In nihče noče biti bedak, tudi zmaj ne.Kaj pa je pir, ki ga je zmaj priredil za Ivana? To je pojedina, navadno ob kakem pomembnem dogodku; Vir: Zlata ptica, Ruske pravljice, 1. knjiga, prevedel Ludvik Mrzel, Mladinska knjiga, Ljubljana, 1964, bere Nataša Holy

Letní turistická sezóna je před námi. Jak se na ni chystají v Chráněné krajinné oblasti Beskydy? A na co by si turisté měli dát pozor? O tom jsme hovořili s Františkem Jaskulou, ředitelem Moravskoslezského regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

»Metoda je zelo prijazna pacientom in lahko si predstavljate, kako z njo od znotraj obsevamo tumorsko tkivo.«Radioembolizacija je posebna in učinkovita metoda za odstranjevanje rakavega tkiva. Prim. prof. dr. Martin-Michael Uggowitzer vodi Inštitut za radiologijo in nuklearno medicino v Deželni bolnišnici LKH Leoben na avstrijskem Štajerskem. Pravi, da so lani s postopkom radioembolizacije zdravili 15 bolnic in bolnikov s turskimi tvorbami v jetrih. Pričakuje, da bo letos ta številka še višja. Tovrstno terapijo v Avstriji ob Leobnu izvajajo še trije ali štirje medicinski centri, v Sloveniji pa ljubljanski Klinični center. Tako kot v Avstriji stroške radioembolizacije tudi v Sloveniji krije zdravstvena zavarovalnica. Podrobneje v Ultrazvoku.

Bel dim, rjav odblesk je naslov razstave fotografa Nika Erika Neubauerja, ki je nastala med bivanjem v New Yorku in prikazuje utrip mestnega vsakdana, blišč in bedo večmilijonskega mesta, katerega podoba je postala ikonična. Na ogled je v mariborski Umetnostni galeriji. V Ljubljano pa je prispel francoski pisatelj Eduard Louis. Velik mednarodni uspeh je dosegel že z romanesknim prvencem Opraviti z Eddyjem iz leta 2014. Njegova dela so izrazito avtofikcijska, med njimi je knjiga Kdo mi je ubil očeta, na intimnih spominih temelječe fiktivno pismo očetu, ki ima pri nekaj več kot petdesetih letih popolnoma uničeno zdravje. Louisovo gostovanje je tokrat osredotočeno na Akademijo za gledališče, radio, film in televizijo Univerze v Ljubljani, kjer so študenti pripravili uprizoritev po motivih njegovih proznih del, v največji meri prvenca Opraviti z Eddyjem, kot nosi naslov tudi uprizoritev, nastopil pa bo tudi z javnim predavanjem »Umetnost pobega«.

Prva in druga nagrada mednarodnega razpisa SozialMarie za družbene inovacije sta šli letos v roke slovenskih projektov. Nagrade SozialMarie, so v začetku maja podelili enaindvajsettič. Gre za najstarejšo evropsko nagrado na tem področju in pomeni veliko priznanje za družbene inovatorje v zelo različnih sferah, od izobraževanja, vključevanja različnih skupin v družbo in povečevanja družbene zavesti do varovanja okolja in utrjevanja skupnosti. Za oddajo Eppur si muove smo se pogovarjali s predstavniki nekaterih nagrajenih in nominiranih projektov.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu, z dnešního východního Polska či Běloruska a bylo to přibližně v polovině 6. století.

Na velikonoční stůl u Jarmily Strakové z Andělic patří také velká dutá vajíčka z tvrdého kartonu. Snídani si z nich ale neuděláte, jsou z různých nepoživatelných materiálů - z tvrdého papíru, látky, krajky, korálků a uvnitř není žloutek, ale panenka.

Na velikonoční stůl u Jarmily Strakové z Andělic patří také velká dutá vajíčka z tvrdého kartonu. Snídani si z nich ale neuděláte, jsou z různých nepoživatelných materiálů - z tvrdého papíru, látky, krajky, korálků a uvnitř není žloutek, ale panenka.

Na velikonoční stůl u Jarmily Strakové z Andělic patří také velká dutá vajíčka z tvrdého kartonu. Snídani si z nich ale neuděláte, jsou z různých nepoživatelných materiálů - z tvrdého papíru, látky, krajky, korálků a uvnitř není žloutek, ale panenka.Všechny díly podcastu Hobby magazín speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tihota velike sobote so bo nocoj prelila v radostni vzklik vstajenja in velike noči.Papež Frančišek: Pot na Kalvarijo poteka po ulicah, po katerih hodimo vsak dan.Poseben križev pot tudi na stičišču obeh Goric oziroma na meji med Slovenijo in Italijo.Velik porast katoličanov v Franciji: zakramente uvajanja bo prejelo 17 tisoč katehumenov.Janša ob oprostilni sodbi v zadevi Trenta opozoril na dolgotrajnost postopkov pred sodišči.Gregorčič: standardi prevzemanja politične odgovornosti padajo, pada tudi ugled ustanov, ki so ključne za delovanje demokracije.Od danes strožje kazni za voznike, ki se ne držijo pravil o odstavnem pasu.

Ministrica za infrastrukturo Alenka Bratušek danes gosti turškega kolega Abdulkadirja Uralogluja. Ogledala sta si dela na trasi drugega železniškega tira Divača-Koper, ki jih izvaja gradbeni konzorcij Kolektor CPG s turškima partnerjema Özaltin in Yapi Merkezi. Družba Yapi Merkezi ima hude finančne težave, blokirane račune in visoke dolgove do slovenskih podizvajalcev. Velik del gradbišča je zato zapustila, operativno ga je prevzel Kolektor. V oddaji tudi: - Ministrstvo od SeneCure pričakuje pojasnila o domnevni prodaji domov za starejše. - Izrael ne bo dovolil dobav pomoči v Gazo, izraelska vojska za zdaj ostaja tam. - Kijev: pogajanja z Washingtonom o izkoriščanju ukrajinskih surovin hitro napredujejo.

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim----------------------------------Zvěřejněno s laskavým svolením Českého biblického institutu. ► http://biblickyinstitut.cz/cs/uvod/► https://www.youtube.com/c/ČESKÝBIBLICKÝINSTITUTKonference proběhla ve sboru Biblického společenství křesťanů v Kroměříži.► http://krestanekromeriz.cz/►https://www.youtube.com/c/KřesťanéKroměříž

Kako zveni zlitje črnih lukenj? Ali pa, kako je slišati, če svojo izkušnjo okušanja piva prevedemo v melodijo? Kako nam lahko zvok pomaga pri predstavitvi podatkov o podnebnih spremembah? O znanosti ponavadi beremo ali pa jo gledamo, redkeje jo zgolj slišimo. No, danes jo bomo predvsem slišali. Uzvočevanje podatkov (ang. data sonification) omogoča neobičajen dostop do znanosti in podatkov ter aktivira tiste čute, ki jih doslej nismo povezovali s kognitivnim doumevanjem. Pred tokratno Frekvenco X zato le še tale popotnica: zaprite oči in napnite ušesa!Sogovorniki: dr. Lutz Bornmann, sociolog znanosti in dela na oddelku za znanstvene in inovacijske študije na upravnem sedežu društva Maxa Plancka v Münchnu, dr. Katharina Groß-Vogt, raziskovalka z Univerze za glasbo in uprizoritvene umetnosti v Gradcu, dr. Anka Slana Ozimič, docentka za kognitivno znanost na Oddelku za psihologijo ljubljanske Filozofske fakultete in članica Laboratorija za kognitivno nevroznanost, dr. Dunja Fabjan, astrofizičarka s Fakultete za matematiko in fiziko Univerze v Ljubljani in članica Zavoda Cosmolab, Urban Pompe, predavatelj v Izobraževalnem centru za jedrsko tehnologijo na Institutu Jožef Stefan, dr. Matevž Pesek, docent na fakulteti za računalništvo in informatiko Univerze v Ljubljani, ki se ukvarja s pridobivanjem informacij iz glasbe. Zapiski: Zemljin srčni utrip Uzvočenje znanstvenega dela Loeta Leydesdorffa Black Hole Hunter Podkast Loud Numbers Aplikacija Two Tone Poglavja: 00:12:00 Podatkovno uzvočevanje na področju ozaveščanja o podnebnih spremembah 00:20:47 Kaj vse nam omogočajo različne razsežnosti oziroma lastnosti zvoka? 00:25:50 Nismo naučeni poslušanja podatkov 00:27:53 Uzvočevanje podatkov še ni standardizirano 00:31:16 Velik izziv so točne vrednosti 00:33:40 Uzvočevanje naredi znanost dostopnejšo 00:02:25 Kaj je podatkovno uzvočenje? 00:01:06 Kako so v 80. letih ob pomoči zvoka ugotovili, kaj ovira delovanje sonde Voyager 2 00:03:16 Kako zaznavamo in dojemamo zvok? 00:04:39 Sluha ne moremo kar “izklopiti”, zato je zvok primeren za opozorila 00:08:11 Geigerjev števec, eden prvih načinov uzvočenja nekega podatka 00:14:35 Zvoki, glasba in čustva 00:23:01 Kako zvenijo vonj, tekstura in okus piva? 00:30:18 Vsi podatki niso enako primerni za uzvočevanje 00:31:42 Učinek zabave s koktejli 00:32:40 Kako zveni trk črnih lukenj? 00:34:14 Podatkovno uzvočevanje ni "killer app"? 00:35:03 Prihodnost podatkovnega uzvočevanja? 00:36:40 Uzvočenje nastajanja tokratne epizode Frekvence X 00:38:56 Prihodnjič pa z različnih zornih kotov pogledamo na pandemijo koronavirusne bolezni

V Petkovi centrifugi popišemo aktualne trende v vse bolj negotovi dinamiki mednarodnih odnosov in v pričakovanju znatnih sprememb v razmerjih moči svetovnih veselil, ki po totalnem avtokratskem prevzemu vojaško najmočnejše države na svetu (ZDA) pretijo svetovnemu miru, opominjamo, da smo velik del dandanašnjega dogajanja že doživeli: tik pred drugo svetovno vojno.

Asena Gedizli je Turkinja, ki že skoraj 9 let živi v Estoniji. V okviru študentske izmenjave je svoje življenje najprej začasno preselila v Talin, nato pa tam ostala. Čeprav o Estoniji sprva ni vedela ničesar, se danes počuti kot županja mesta. Velik del njenega življenja je glasba, pred časom je zato tudi opustila študij in se popolnoma posvetila glasbeni karieri. Med samo potjo pa je zapadla v težke situacije in se, kot pravi sama, izgubila v življenjskem slogu rokovske zvezde. Danes razmišlja povsem drugače, išče nov smisel življenja, glasbeno pa se najraje udejstvuje v talinskem jazzovskem klubu.

Aleš Zvěřina byl šestkrát mistr světa v broušení skla, dostal cenu primátora, ocenění od diváků má hned několik. „Když jedu na soutěž, připravuji se až na poslední chvíli, ale nad nápadem samozřejmě přemýšlím dřív a mám jich nakonec hodně. Ale pokud chci vyhrát, musím udělat něco výjimečného, konkurence je veliká. Takže to chce nejen dělat dobré řemeslo,“ říká v pořadu Hovory.

Naš najbolj prijazen pokrovitelj T2 in njihova super ponudba Oranžni optimum:https://www.t-2.net/paketi/oranzni-optimum ----------------------------------------------------------- Fejmrč na https://www.fejmici.si/ Vaše težave: podcast.fejmici@gmail.com Poljubna enkratna donacija na: ⁠https://tinyurl.com/y2uyljhm⁠ Mesečna finančna podpora možna na: 3€ - ⁠https://tinyurl.com/yxrkqgbc⁠ 5€ - ⁠https://tinyurl.com/y63643l5⁠ 8€ - ⁠https://tinyurl.com/y62ywkmt⁠ Motitelji: - Gašper Bergant ⁠https://www.gasperbergant.si ⁠⁠https://www.instagram.com/gasper.bergant/  ⁠ - Žan Papič ⁠https://www.zanpapic.si ⁠⁠https://www.instagram.com/zanpapi/  ⁠ Produkcija: Warehouse Collective ⁠https://www.warehousecollective.si⁠ Grafična podoba: Artex ⁠https://www.facebook.com/artextisk

Pivo je v nedílnou kulisou románů Bohumila Hrabala. Pro překladatele a nakladatele je proto trochu kumšt nabídnout Hrabalovo dílo arabskému čtenáři. Přesto se jim to daří. V rámci projektu Českých center si mohli v uplynulých týdnech Egypťané přečíst Hrabala v řadě káhirských kaváren. V jedné z nich se minulý týden jeho zdejší čtenáři sešli, aby si četli z románu Obsluhoval jsem anglického krále a poté společně diskutovali.

Velik dio Europe je poplavljen, Hrvatska visoke vodostaje očekuje za sedam do deset dana. SDP će u drugom krugu unutarstranačkih izbora dobiti predsjednika; iduće subote natječu se Siniša Hajdaš Dončić i makarski gradonačelnik Zoran Paunović. U slučaju uvođenja poreza na nekretnine HSS će pozvati na građanski neposluh.

Kdor je trmast in še hraber povrhu, tistega spremlja sreča! Pripoveduje: Maja Štromar Gal. Napisal: Primož Suhodolčan. Posneto v studiih Radia Slovenija 2009.