Podcasts about komensk

„Buffalo Bill navštívil Těšín, Moravskou Ostravu, následovala Opava a poté 10. srpna Přerov, odkud celá akce pokračovala do Brna,“ popisuje kurátor výstavy Zdeněk Schenk.

Život velkého vzdělance, kazatele, lingvisty a zároveň velice skromného a poctivého muže mapuje kniha Hany Hlouchové "Komenský mu říkal synu", ve které mnozí asi teprve objevujeme Petra Figula Jablonského. Jak uslyšíte v pořadu, možná by Komenský nebyl tím, kým dnes pro nás je, kdyby nebylo právě Petra Figula... Závěrečnou část opět načetli Kateřina Hodecová, Michal Bumbálek a Jiří Daniel.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Běžnou praxí staré jednoty bratrské bylo vychovávat chlapce k duchovní službě od útlého věku - a tak se do rodiny Jana Ámose Komenského dostal malý Petr Figulus Jablonský. Život tohoto muže přibližuje kniha Hany Hlouchové s názvem "Komenský mu říkal synu". Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Je módní dovolávat se svého zdravého rozumu. Aby se ta kvalita zdůraznila, přidá se ještě, že kromě zdravého, považte, je i selský.Jan Amos Komenský prosí v jedné písni Hospodina: Dar rozumu zdravého, když nám ráčils dáti, pomoz ho ke cti tvého jména užívati. Co je lepší? A jaký je rozdíl, mezi oběma tvrzeními?I o tom je Myšlenka na den.

Večer pod lampou na Rádiu 7 zve tentokrát k poslechu čtení z knihy Hany Hlouchové "Komenský mu říkal synu", ve které vykresluje portrét může, který téměř celý svůj život prožil vedle Komenského a byl skutečně jeho pravou rukou. Postupně nahlédneme nejen některá historická fakta, ale také se zaposloucháme do čtení písemností Petra Figula Jablonského, Komenského i dalších významných mužů 17. století. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Strejček a Rak opět spolu. To je název benefičního koncertu, který se chystá na 29. dubna v Betlémské kapli pro vážně nemocného herce Alfreda Strejčka. „Co se týče kondice, radosti ze života, tvůrčí potence, myšlení, paměti, je to prostě génius. Pohybová stránka je na tom bohužel hůře,“ říká v Hovorech emeritní profesor AMU, moderátorův přítel a organizátor hudebního večera Štěpán Rak.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co když se charakter nepozná v názorech, ale v tom, co uděláš ve chvíli, kdy se nikdo nedívá?V tomhle díle s prof. Janem Háblem rozebíráme Komenského ne jako školní pomník, ale jako živý zdroj velmi současné otázky: jak si udržet lidskost v době, která umí skvěle kurátorovat obrazy, ale hůř nese vnitřní integritu? Mluvíme o tom, proč člověk není hotová bytost, proč naše lidskost není dokonalá, ale ani ztracená, a proč se dobro neláme v abstraktních deklaracích, ale v drobných, konkrétních činech.Silná je i linka smyslu. Hábl ukazuje, že velké poslání se často nehledá skokem, ale přes něco menšího, co dává smysl už teď. A že charakter není to, co víš, ale to, co skutečně uskutečníš. Ne to, co si o sobě myslíš. Ne to, jak vypadáš před lidmi. Ale to, co se stane, když přijde půlnoc, lednička, únava, pokušení a nikdo se nedívá.Je to epizoda o svědomí, otevřenosti člověka, morálních dilematech i naději, že i když jsme každý nějak poškození a nedokonalí, pořád v nás zůstává prostor pro práci na sobě. Ne skrze pózu dobra, ale skrze poctivost, malé kroky a vztahové dobro, které se pozná podle toho, že je skutečně prospěšné i pro někoho druhého.

V pořadu navštívíme tábor Jana Amose Komenského v Bělči nad Orlicí, který je celoroční a ve svém logu má Rekreační místo pro všechny a bez bariér. Areál vlastní Českobratrská Církev Evangelická a tábor má dlouhou historii sahající až do 1. republiky. Je ekumenický a je otevřený naprosto všem. Střídá se tu po celý rok neuvěřitelně pestrý kaleidoskop programů.

Bez charakteru není dobrý život.Tohle říkal Aristoteles před 2300 lety. A Jan Amos Komenský před 350 lety.A možná to začínáme znovu objevovat.V rozhovoru s pedagogem a komeniologem Janem Háblem jsme šli hluboko:Co je to charakter?Proč se nám nežije dobře, i když se máme dobře?Proč Komenský navzdory válkám a ztrátám neztratil naději?A jak vychovávat děti tak, aby z nich nebyli jen úspěšní lidé — ale dobří lidé?Mluvili jsme o Aristotelovi, o Komenském, o výchově, o smyslu života i o tom, co dělat, když kolem sebe vidíme bezcharakternost.

Na druhém životě Karla Havlíčka Borovského se dá ukázkově předvést, jak si minulost přetváříme do podoby, která nejlépe vyhovuje aktuálním potřebám ideálů a společenských vzorů. Za svého života se od něho v těžkých časech něho řada lidí odvrátila a někteří ho dokonce veřejně odsuzovali. Po své smrti se ale stal mučedníkem českých vlastenců, ačkoli se nebál jít s českými obrozenci do konfliktů, o čemž svědčí třeba zdrcující kritika Tylova románu Poslední Čech. Nakonec národ pro něho nebyl samoúčel a literatura neměla sentimentálně vlastenčit, ale kultivovat veřejnost.S jeho odkazem velice kreativně pracoval také Tomáš Garrigue Masaryk. Udělal z Havlíčka antiklerikála, což bylo dokládáno jeho útoky na kněžoury a údajným vyhazovem z pražského kněžského semináře po necelém roce. Jenomže knězem chtěl být Havlíček po gymnáziu, protože se domníval, že bude moci dělat osvětu a kultivovat lid. Ještě krkolomnější bylo, když z pravověrného katolíka Havlíčka udělat Masaryk církevního reformátora a včlenit ho do své oblíbené linie české reformace, kterou podle něho tvoří Hus, Chelčický a Komenský.Havlíček stal ovšem stal i oblíbencem komunistů. Ti ho vykreslovali jako pokrokového žurnalistu, který bojoval proti reakci stejně jako to po roce 1948 činili i oni sami. V komunistických učebnicích dějepisu byl prototypem „bojovníka za pravdu“, jehož myšlenky vedly k dělnickému hnutí. Komunisté ovšem museli taktně zamlčet jeho skepticismus k jakékoli masové revoluci.Zneužití komunisty se Havlíčkovi nakonec stalo osudným i v dnešní době, když ho v roce 2018 vedení Národního muzea odstranilo z pantheonu osobností.

Jako absolventka oboru historie a muzeologie umí Helena Kovářová číst písmo na archivních historických dokumentech. „Než vezmu některé předměty do rukou, navlékám si rukavice, protože na dlaních mohu mít zbytky potu nebo špíny,“ vysvětluje.

Jako absolventka oboru historie a muzeologie umí Helena Kovářová číst písmo na archivních historických dokumentech. „Než vezmu některé předměty do rukou, navlékám si rukavice, protože na dlaních mohu mít zbytky potu nebo špíny,“ vysvětluje.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historie Jednoty bratrské, neodmyslitelně spojené se jménem Jana Ámose Komenského, Jana Blahoslava, Jana Augusty a mnoha mnoha dalších, dodnes inspiruje a její vliv lze vnímat i po staletích. Čím to je? Jedním z důvodů je možná i to, že se nebáli a aktivně usilovali o praktickou zbožnost. Večer pod lampou patří knize Edity Štěříkové s názvem Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Biblická úvaha: Adventní kalendář (20/24): Citát: J. A. Komenský. Autor, čte: Honza Valeš.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Kurátorka Helena Kovářová v bílých rukavicích z jemného papíru opatrně vybaluje mapu. „Tohle to je první mapa celé naší sbírky, kterou zakoupil František Slamění před více než 100 lety,“ vysvětluje.

Zvonil podle všeho v době, kdy ve Fulneku pobýval Jan Amos Komenský, a dokonce je prý s působením bratrského sboru spojený. Bratrský zvon je k vidění v malé historické expozici přístupné v Knurrově paláci ve Fulneku.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Platnost bankovek je závislá na existenci států, ve kterých platí, a když jeden státní útvar zanikne a vznikne nový, vydávají se také nové peníze. Tímto pohledem byla v uplynulém půlstoletí nejdéle platící bankovkou na našem území slavná zelená stokoruna se slévačem a družstevnicí na straně lícové a Hradčany a Karlovým mostem na rubu.

Platnost bankovek je závislá na existenci států, ve kterých platí, a když jeden státní útvar zanikne a vznikne nový, vydávají se také nové peníze. Tímto pohledem byla v uplynulém půlstoletí nejdéle platící bankovkou na našem území slavná zelená stokoruna se slévačem a družstevnicí na straně lícové a Hradčany a Karlovým mostem na rubu.

Platnost bankovek je závislá na existenci států, ve kterých platí, a když jeden státní útvar zanikne a vznikne nový, vydávají se také nové peníze. Tímto pohledem byla v uplynulém půlstoletí nejdéle platící bankovkou na našem území slavná zelená stokoruna se slévačem a družstevnicí na straně lícové a Hradčany a Karlovým mostem na rubu.

Platnost bankovek je závislá na existenci států, ve kterých platí, a když jeden státní útvar zanikne a vznikne nový, vydávají se také nové peníze. Tímto pohledem byla v uplynulém půlstoletí nejdéle platící bankovkou na našem území slavná zelená stokoruna se slévačem a družstevnicí na straně lícové a Hradčany a Karlovým mostem na rubu.

Platnost bankovek je závislá na existenci států, ve kterých platí, a když jeden státní útvar zanikne a vznikne nový, vydávají se také nové peníze. Tímto pohledem byla v uplynulém půlstoletí nejdéle platící bankovkou na našem území slavná zelená stokoruna se slévačem a družstevnicí na straně lícové a Hradčany a Karlovým mostem na rubu.

Platnost bankovek je závislá na existenci států, ve kterých platí, a když jeden státní útvar zanikne a vznikne nový, vydávají se také nové peníze. Tímto pohledem byla v uplynulém půlstoletí nejdéle platící bankovkou na našem území slavná zelená stokoruna se slévačem a družstevnicí na straně lícové a Hradčany a Karlovým mostem na rubu.

Platnost bankovek je závislá na existenci států, ve kterých platí, a když jeden státní útvar zanikne a vznikne nový, vydávají se také nové peníze. Tímto pohledem byla v uplynulém půlstoletí nejdéle platící bankovkou na našem území slavná zelená stokoruna se slévačem a družstevnicí na straně lícové a Hradčany a Karlovým mostem na rubu.

Platnost bankovek je závislá na existenci států, ve kterých platí, a když jeden státní útvar zanikne a vznikne nový, vydávají se také nové peníze. Tímto pohledem byla v uplynulém půlstoletí nejdéle platící bankovkou na našem území slavná zelená stokoruna se slévačem a družstevnicí na straně lícové a Hradčany a Karlovým mostem na rubu.

Platnost bankovek je závislá na existenci států, ve kterých platí, a když jeden státní útvar zanikne a vznikne nový, vydávají se také nové peníze. Tímto pohledem byla v uplynulém půlstoletí nejdéle platící bankovkou na našem území slavná zelená stokoruna se slévačem a družstevnicí na straně lícové a Hradčany a Karlovým mostem na rubu.

Platnost bankovek je závislá na existenci států, ve kterých platí, a když jeden státní útvar zanikne a vznikne nový, vydávají se také nové peníze. Tímto pohledem byla v uplynulém půlstoletí nejdéle platící bankovkou na našem území slavná zelená stokoruna se slévačem a družstevnicí na straně lícové a Hradčany a Karlovým mostem na rubu.

Registruj se na Půlroční Akademii Brain We Are 2026. Právě probíhá 2. vlna prodeje ve slevě. https://brainya.org/pulrocni-akademie-brain-we-are/Co jsi zač, když se nikdo nedívá? Dnes se Vojta baví s profesorem Janem Háblem. Profesor Hábl je pedagog, komeniolog a kazatel církve bratrské. Vystudoval filosofii výchovy na univerzitě ve Walesu a v současné době působí na univerzitě v Hradci Králové. Je autorem několika knih: Lidskost není zcela ztracena, Na charakteru záleží a jeho poslední kniha je Lekce lidskosti. Bavíme se o Janu Ámosovi Komenském, kam až sahá jeho dílo, ale hlavně co si z něj prakticky můžeme odnést i dnes. A že toho není málo. Tenhle rozhovor ke mně opravdu promluvil a věřím, že k Vám promluví též. Přejeme příjemný poslech.Parťákem epizody je Uplife.czPořiď si tam náš super doplněk na mozek Brain Focus, MIND, nebo Cordyceps, nebo najdi VIP kvalitní doplňky co dávají smysl pro tvůj organismus, mozek a zdraví. Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%! Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠ FacebookMinutáž:00:00 Úvod03:12 Komeniologie06:19 Skryté curriculum17:01 Lidskost a celistvost24:31 Dobro42:05 Dobro VS totalitní režimy48:01 Jak kultivovat dobro ve společnosti01:22:05 Zásady01:43:58 Autenticita01:49:05 Hledání hranice01:53:14 Učení01:56:42 Závěr

Magazín: Soutěž Měníme svět k lepšímu s Komenským; Labyrint animovaně. Hovoří: Vít Pospíšil, Adam Parma.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Je to dôležitý krok, no bez skutkov je to hoci symbolické no prázdne gesto“, hovorí o Attila Kovács, odborník na oblasť z Komenského univerzity v Bratislave. Naráža na rastúcu podporu pre palestínsku štátnosť zo strany medzinárodného spoločenstva. „Mali by učiniť kroky na obmedzenie dodávok zbraní pre Izrael, či blokovať prístavy s týmto cieľom“, dopĺňa. Žiadalo by sa podľa neho zbrojné embargo. Medzi prvými zo strany Spojených štátov, ako najväčšieho dodávateľa vojenskej techniky pre Izrael. „A to je kameň úrazu“, konštatuje arabista Kovács.Na jednej strane rastúca podpora pre uznanie nezávislej štátnosti pre Palestínu zo strany svetového spoločenstva, na druhej stret s realitou: Netanjahu a jeho vojenský aparát akoby rastúcu podporu pre Palestínu prehliadali a pokračujú vo svojej misii vyhladiť Hamas aj za cenu genocídy civilného obyvateľstva. Naviac – jeho spojenec Donald Trump označuje uznanie palestínskej štátnosti za „odmenu“ pre radikálny Hamas s jeho atrocitami zo 7. októbra spred dvoch rokov. Generálny sekretár OSN António Guterres ale pri riešení na pôdoryse dvoch štátov hovorí pri štátnosti ako o „práve“ Palestínčanov, nie o odmene teroristom Hamasu. A ak na jednej strane rastie volanie po mieri, na druhej chýbajú kroky, ktoré by boli jeho predpokladom – medzi nimi koniec vojenskej podpory pre Izrael, upozorňujú pozorovatelia. Čo bude s vojnou Izraela s radikálmi Hamasu po newyorskom Valnom zhromaždení OSN? Nenaplnia sa slová amerického prezidenta Trumpa, že „prázdne slová neriešia vojny?“Téma pre Attilu Kovácsa, odborníka na región z Univerzity Komenského v Bratislave. „Je to dôležitý krok, no bez skutkov je to hoci symbolické no prázdne gesto“, hovoríAttila Kovács, odborník na oblasť z Univerzity Komenského v Bratislave. Naráža na rastúcu podporu pre palestínsku štátnosť zo strany medzinárodného spoločenstva. „Mali by učiniť kroky na obmedzenie dodávok zbraní pre Izrael, či blokovať prístavy s týmto cieľom“, dopĺňa. Žiadalo by sa podľa neho zbrojné embargo. Medzi prvými zo strany Spojených štátov, ako najväčšieho dodávateľa vojenskej techniky pre Izrael. „A to je kameň úrazu“, konštatuje arabista Kovács. Za príklad dáva Nemecko, ktoré k obmedzeniu pristúpilo. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Je to dôležitý krok, no bez skutkov je to hoci symbolické no prázdne gesto“, hovorí o Attila Kovács, odborník na oblasť z Komenského univerzity v Bratislave. Naráža na rastúcu podporu pre palestínsku štátnosť zo strany medzinárodného spoločenstva. „Mali by učiniť kroky na obmedzenie dodávok zbraní pre Izrael, či blokovať prístavy s týmto cieľom“, dopĺňa. Žiadalo by sa podľa neho zbrojné embargo. Medzi prvými zo strany Spojených štátov, ako najväčšieho dodávateľa vojenskej techniky pre Izrael. „A to je kameň úrazu“, konštatuje arabista Kovács.Na jednej strane rastúca podpora pre uznanie nezávislej štátnosti pre Palestínu zo strany svetového spoločenstva, na druhej stret s realitou: Netanjahu a jeho vojenský aparát akoby rastúcu podporu pre Palestínu prehliadali a pokračujú vo svojej misii vyhladiť Hamas aj za cenu genocídy civilného obyvateľstva. Naviac – jeho spojenec Donald Trump označuje uznanie palestínskej štátnosti za „odmenu“ pre radikálny Hamas s jeho atrocitami zo 7. októbra spred dvoch rokov. Generálny sekretár OSN António Guterres ale pri riešení na pôdoryse dvoch štátov hovorí pri štátnosti ako o „práve“ Palestínčanov, nie o odmene teroristom Hamasu. A ak na jednej strane rastie volanie po mieri, na druhej chýbajú kroky, ktoré by boli jeho predpokladom – medzi nimi koniec vojenskej podpory pre Izrael, upozorňujú pozorovatelia. Čo bude s vojnou Izraela s radikálmi Hamasu po newyorskom Valnom zhromaždení OSN? Nenaplnia sa slová amerického prezidenta Trumpa, že „prázdne slová neriešia vojny?“Téma pre Attilu Kovácsa, odborníka na región z Univerzity Komenského v Bratislave. „Je to dôležitý krok, no bez skutkov je to hoci symbolické no prázdne gesto“, hovoríAttila Kovács, odborník na oblasť z Univerzity Komenského v Bratislave. Naráža na rastúcu podporu pre palestínsku štátnosť zo strany medzinárodného spoločenstva. „Mali by učiniť kroky na obmedzenie dodávok zbraní pre Izrael, či blokovať prístavy s týmto cieľom“, dopĺňa. Žiadalo by sa podľa neho zbrojné embargo. Medzi prvými zo strany Spojených štátov, ako najväčšieho dodávateľa vojenskej techniky pre Izrael. „A to je kameň úrazu“, konštatuje arabista Kovács. Za príklad dáva Nemecko, ktoré k obmedzeniu pristúpilo. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Poctivě učit znamená dotýkat se toho, co je v lidské bytosti životně nejdůležitější. Znamená to hledat přístup k tomu nejcitlivějšímu a nejvnitřnějšímu v osobnosti dítěte i dospělého. Mistr útočí, proniká, pustoší, aby mohl vyčistit a znovu postavit,“ poznamenává George Steiner v knize Lekce mistrů. Zvlášť zaujme závěr citované pasáže: tento literární vědec a celoživotní učitel je přesvědčen, že každá výuka je svým způsobem násilná. Musí narušit způsob, jakým dítě či mladý člověk běžně myslí, a podrobit jej disciplíně.S vděkem proto Steiner v týdeníku Die Zeit vzpomíná na učitelku starořečtiny, která po žácích házela křídy. „Musíme se bát. Potřebujeme staromódní disciplínu při učení, a pak se z toho stane radost. Obrátí se to. Jednoho dne si řekneme: I já umím číst Homéra.“ Steiner tímto přístupem zosobňuje tu linii západní intelektuální tradice, která počítá s tím, že vztah mezi učitelem a žákem bývá spojen i se zraňováním – často oboustranným.Jiný postoj zastává Komenský. V jeho koncepci není učitel mág s právem manipulace, ale zahradník, který své žáky nenásilně vede. „Učitel má napodobovat přírodu: nic neurychluje, nic nevynechává, ale všechno činí ve svůj čas a postupně,“ poznamenává v Didactica magna. V otázce kázně se však Steiner i Komenský zas potkávají. Heslo škola hrou nelze zaměňovat za škola zábavou.Jak Steiner, tak třeba Jan Patočka, který Komenského dílo svébytně rozvíjí, zdůrazňují, že dvacáté století – ač se označuje za století výchovy – je jedinečné svou vnitřní nevychovaností a neukázněností. Představa úcty k učiteli či mistrovi je dnes téměř směšná. Ale jsme pak ještě vůbec schopni učit druhé – a učit sebe?I. Kdo má učit? Zahradník, nebo kouzelník? [úvod až 17:25]II. „Na hřišti nepoužíváme profánní jazyk“ [17:25 až 30:25]III. Steiner: Učení je odmítnutí učit [30:25 až 48:50]IV. Komenský: Člověk je animal disciplinabile [48:50 až 01:01:45]V. Století výchovy přeje nevychovanosti [01:01:45 až konec]BibliografieJohn Dewey, Democracy and Education: An Introduction to the Philosophy of Education. New York: Macmillan, 1916.Philip Kitcher, The Main Enterprise of the World: Rethinking Education. New York, NY: Oxford University Press, 2021.Jan Amos Komenský, Didaktika, Praha: Dědictví Komenského, státní pedagogické nakladatelství, 1951, str. 67.Jonathan Lear, Imagining the End: Mourning and Ethical Life, Cambridge, MA: Harvard University Press, 2022.Tereza Matějčková, Žijeme v době „záchodové kultury“? George Steiner, velikán humanitní vzdělanosti, v Evropě nevidí budoucnost, in: Pravda neexistuje?, 10. díl, 23. 1. 2024, volná část: https://www.youtube.com/watch?v=y4nKcR0jKW0Jan Patočka, „Jan Amos Komenský a dnešní člověk“, in: Komeniologické studie, II, Praha: OIKOYMENH, 1998.Plutarch, Moralia, sv I, přel. Frank Cole Babbitt, Cambridge, MA: Harvard University Press, 1927.„Public Health Monitor Young Adults 2024“ (Gezondheidsmonitor Jongvolwassenen 2024) provedeno organizacemi: GGD'en (Gemeentelijke Gezondheidsdiensten), RIVM a GGD GHOR Nederland.Iris Radisch – George Steiner, Pessimisten sind lächerlich, in: Die Zeit, 17/2014, online: 16. 4. 2014. https://www.zeit.de/2014/17/george-steinerGeorge Steiner, Lekcie majstrov, přel. Martina Ivanová, Bratislava: Artforum, 2022.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět učených v Labyrintu světa, 1. část (5:03) – Historické souvislosti: Komenský ředitelem školy (21:31) – Svět učených v Labyrintu světa, 2. část (26:57) - Repríza pořaduVšechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polarizáciu spoločnosti veľmi silne vnímajú aj deti, ktoré učím. Neraz nečakané otvárajú silné témy, o ktorých sa chcú rozprávať. Sú veľmi otvorené komunikácií, hovorí Učiteľská osobnosť 2024 Alena Rapčan Štrompová. Ťažšie než s deťmi je to však podľa nej s ich rodičmi. A prečo škola nie je len o známkach, ale i o výchove osobností? „Jediným učiteľom hodným toho mena je ten, ktorý vzbudzuje ducha slobodného premýšľania a rozvíja cit osobnej zodpovednosti,“ napísal už pred viac ako 400. rokmi učiteľ učiteľov Ján Ámos Komenský. Vzdelaný a kvalifikovaný, ale aj zapálený, empatický, spravodlivý a férový učiteľ. To je jedna z najkľúčovejších postáv zásadne utvárajúcich svet našich detí a formujúcich nielen ich vzdelanie, ale aj výchovu našich potomkov. Napokon, kto z nás si aj v zrelom veku nespomenie na nejakého toho svojho učiteľa, ktorý mu tak trochu zmenil svet, otvoril mu nové obzory, motivoval ho k zvedavosti či naučil ho hodnotám férovosti alebo poctivej práce.Napriek tomu, že toto všetci už dlho a veľmi dobre vieme a napriek tomu, že hodnotu vzdelanej spoločnosti nám opakovane potvrdzujú i všemožné štatistiky vyspelých krajín sveta, skutočná realita je na Slovensku neraz veľmi tristná. Hoci sa naša politická scéna už roky zaklína plamennými deklaráciami o priorite vzdelávania, faktom je čoraz viac upadajúce spoločenské postavenie učiteľov, ich žalostné platové ohodnotenie, neúmerne rastúca byrokracia, ustavične sa meniace plány čo a ako učiť, ale i vzrastajúci tlak rodičov, neraz nerešpektujúcich autoritu učiteľa. Napriek tomu i v takýchto podmienkach pôsobí v našich školách mnoho erudovaných, zapálených a inšpiratívnych učiteľov a učitieliek.Kto teda je dobrým učiteľom a čo robí z učiteľa dobrého učiteľa? Ako v dnešnej dobe preplnenej podnetmi zaujať deti a vzbudiť v nich zvedavosť? Prečo škola rozhodne nie je iba o vzdelávaní, testoch a známkach, ale aj o výchove a formovaní komplexných osobností? Ako dôležité je to tak často skloňované kritické myslenie a aká by mala byť v týchto audiovizuálnych časoch úloha mediálnej výchovy? V čom teda naši učitelia žijú a aké sú tie dnešné deti? No a napokon, s kým je vlastne ťažšia debata, s deťmi alebo ich rodičmi a kde je miesto rodiča vo vzdelávacom procese?Ráno Nahlas, dnes s Učiteľskou osobnosťou Slovenska 2024 Alenou Rapčan Štrompovou zo Základnej školy Ľudovíta Fullu v Košiciach. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Polarizáciu spoločnosti veľmi silne vnímajú aj deti, ktoré učím. Neraz nečakané otvárajú silné témy, o ktorých sa chcú rozprávať. Sú veľmi otvorené komunikácií, hovorí Učiteľská osobnosť 2024 Alena Rapčan Štrompová. Ťažšie než s deťmi je to však podľa nej s ich rodičmi. A prečo škola nie je len o známkach, ale i o výchove osobností? „Jediným učiteľom hodným toho mena je ten, ktorý vzbudzuje ducha slobodného premýšľania a rozvíja cit osobnej zodpovednosti,“ napísal už pred viac ako 400. rokmi učiteľ učiteľov Ján Ámos Komenský. Vzdelaný a kvalifikovaný, ale aj zapálený, empatický, spravodlivý a férový učiteľ. To je jedna z najkľúčovejších postáv zásadne utvárajúcich svet našich detí a formujúcich nielen ich vzdelanie, ale aj výchovu našich potomkov. Napokon, kto z nás si aj v zrelom veku nespomenie na nejakého toho svojho učiteľa, ktorý mu tak trochu zmenil svet, otvoril mu nové obzory, motivoval ho k zvedavosti či naučil ho hodnotám férovosti alebo poctivej práce.Napriek tomu, že toto všetci už dlho a veľmi dobre vieme a napriek tomu, že hodnotu vzdelanej spoločnosti nám opakovane potvrdzujú i všemožné štatistiky vyspelých krajín sveta, skutočná realita je na Slovensku neraz veľmi tristná. Hoci sa naša politická scéna už roky zaklína plamennými deklaráciami o priorite vzdelávania, faktom je čoraz viac upadajúce spoločenské postavenie učiteľov, ich žalostné platové ohodnotenie, neúmerne rastúca byrokracia, ustavične sa meniace plány čo a ako učiť, ale i vzrastajúci tlak rodičov, neraz nerešpektujúcich autoritu učiteľa. Napriek tomu i v takýchto podmienkach pôsobí v našich školách mnoho erudovaných, zapálených a inšpiratívnych učiteľov a učiteliek.Kto teda je dobrým učiteľom a čo robí z učiteľa dobrého učiteľa? Ako v dnešnej dobe preplnenej podnetmi zaujať deti a vzbudiť v nich zvedavosť? Prečo škola rozhodne nie je iba o vzdelávaní, testoch a známkach, ale aj o výchove a formovaní komplexných osobností? Ako dôležité je to tak často skloňované kritické myslenie a aká by mala byť v týchto audiovizuálnych časoch úloha mediálnej výchovy? V čom teda naši učitelia žijú a aké sú tie dnešné deti? No a napokon, s kým je vlastne ťažšia debata, s deťmi alebo ich rodičmi a kde je miesto rodiča vo vzdelávacom procese?Ráno Nahlas, dnes s Učiteľskou osobnosťou Slovenska 2024 Alenou Rapčan Štrompovou zo Základnej školy Ľudovíta Fullu v Košiciach. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Souhlasím s představou židovskou-křesťanských tradic ale i J. A. Komenského. A to v tom, že není žádného zla v ničem Bohem stvořeného. To znamená i tělo člověka je do posledního atomu nebo kvarku s láskou stvořeno Bohem – není v něm tedy žádné zlo. Přirozenost člověka je tak ontologicky, svým bytím, v zásadě dobrá, ale přece jen jsme ke zlému i nějak nakloněni,“ odpovídá kněz a etik Marek Orko Vácha na otázku, jestli je člověk spíš dobrý, nebo zlý.

V tejto epizóde som sa rozprával s Jurajom Hipšom, slovenským pedagógom, aktivistom a odborníkom na vzdelávanie. Juraj je zakladateľom mimovládnej organizácie CEEV Živica, pod ktorou vznikli viaceré vzdelávacie programy, konkrétne Sokratov inštitút a Komenského inštitút. V našom rozhovore sme sa venovali jeho rozhodnutiu prevziať základnú školu vo Zvolene, ktorá čelila problémom s klesajúcim počtom žiakov a hrozbe zániku. ​Juraj nám priblížil svoju víziu slovenského vzdelávania, jeho názor na rasovú segregáciu a aj ďalšie kroky, ktoré plánuje so školou vo Zvolene. Diskutovali sme o možnostiach replikácie úspešných modelov zo ZŠ vo Zvolene a o výzvach spojených s nedostatkom kvalitných učiteľov. Otvorili sme tiež tému domácich úloh a známkovania – mali by sme ich zrušiť? Juraj sa podelil o svoj pohľad na tieto otázky a vysvetlil, ako sa na tieto problémy treba pozerať, pretože nie všetko je čiernobiele.V závere sme sa dotkli generačných rozdielov a toho, čo by sme sa od dnešnej mládeže mali učiť. Tento diel je plný inšpirácie a nových pohľadov na vzdelávanie na Slovensku. Užívajte!​---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:01:03 – Má súkromná ZŠ zmysel?00:11:57 – Juraj Hipš a podnikanie00:15:28 – Založenie vlastnej ZŠ00:21:01 – Vízia slovenského vzdelávania00:30:33 – Ďalšie kroky so školou vo Zvolene00:36:03 – Replikovateľné úspechy00:44:36 – Nedostatok kvalitných učiteľov00:55:05 – Zakázať domáce úlohy?00:58:49 – Zrušiť známkovanie?01:04:47 – Ako sa vzdeláva Juraj Hipš?01:09:31– Generačné rozdiely01:13:00 – Zmysel života podľa Juraja Hipša---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-QC---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

Bývalou mateřskou školu v Komenského ulici v Hranicích obsadili dělníci. Začala přestavba objektu na nové sídlo místní charity, která si budovu nedávno koupila. Rekonstrukce, která má vyjít na 90 milionů korun, umožní Charitě přestěhovat všechna svá pracoviště z pronajatých prostor. Hotovo by mělo být na jaře roku 2026.

Muzeum Komenského v Přerově vůbec poprvé vystavuje tzv. Dřevohostický poklad. Soubor třiceti stříbrných mincí je podle archeologa Zdeňka Schenka starý více než 2000 let.

Takovou koncentraci slavných Čechů najdete v České kulturní zahradě v Clevelandu. V Národním paruku Vacarest můžete pozorovat mezi dvěma sty druhy ptáků i pelikány. Domov tam našly vydry nebo sedm druhů chráněných obojživelníků. I tam vás vezmou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.