Podcasts about nebylo

Povolání, které každý zná, ale málokdo mu rozumí. Realita zdravotních sester je plná náročných i úsměvných situací a mnohdy se s ní pojí také řada mýtů. „Když jsem přišla do praxe, tak to vypadalo jinak než pozlátko na sociálních sítích. Nebylo to vždy snadné,“ líčí v Hovorech Lucie Černá, všeobecná sestra a zdravotnická influencerka, která na sociálních sítích vystupuje jako @CzechNurse. „Člověk se třeba poprvé potká s umíráním pacientů. To nejsou jednoduché situace.“

Povolání, které každý zná, ale málokdo mu rozumí. Realita zdravotních sester je plná náročných i úsměvných situací a mnohdy se s ní pojí také řada mýtů. „Když jsem přišla do praxe, tak to vypadalo jinak než pozlátko na sociálních sítích. Nebylo to vždy snadné,“ líčí v Hovorech Lucie Černá, všeobecná sestra a zdravotnická influencerka, která na sociálních sítích vystupuje jako @CzechNurse. „Člověk se třeba poprvé potká s umíráním pacientů. To nejsou jednoduché situace.“Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zkraje dubna při italském šampionátu utržila Federica Brignoneová těžká zranění. Pro oblíbenkyni fanoušků museli záchranáři do střediska Val di Fassa bleskově doletět. Prognózy totiž nebyly dobré, a lyžařku tak čekala dlouhá pauza. „Nebylo jednoduché sledovat závody holek v televizi, ale dala jsem si jasný cíl – bojovat o olympijské hry až do poslední chvíle,“ prozradila Radiožurnálu Sport. Tento plán dvojnásobná mistryně světa a majitelka tří olympijských medailí splnila.

Zkraje dubna při italském šampionátu utržila Federica Brignoneová těžká zranění. Pro oblíbenkyni fanoušků museli záchranáři do střediska Val di Fassa bleskově doletět. Prognózy totiž nebyly dobré, a lyžařku tak čekala dlouhá pauza. „Nebylo jednoduché sledovat závody holek v televizi, ale dala jsem si jasný cíl – bojovat o olympijské hry až do poslední chvíle,“ prozradila Radiožurnálu Sport. Tento plán dvojnásobná mistryně světa a majitelka tří olympijských medailí splnila.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připadám si mnohem mladší než dřív. Herec má být psychicky v pohodě, éra geniálních šílenců pomíjíV posledních letech je Denisa Barešová na roztrhání jak před kamerou, tak i v divadlech. Před pár týdny oslavila třicítku a protože je skvělá vypravěčka, zajímavě a do hloubky analyzuje tento milník v dalším díle podcastu Host Reportéra.Připadá si výrazně mladší a spokojenější než například před pěti lety, kdy chtěla s herectvím dokonce skončit. Hodně jí pomáhají psychoterapie. „Když jsem kdysi začala chodit ke své doktorce na čínskou medicínu, hned mi řekla zajímavou věc: prý jsem nejspíš přeskočila nějaký životní cyklus, část dětství nebo dospívání. Dokonce tehdy řekla, že mentálně jsem čtyřicetiletá, a to mi bylo čtyřiadvacet! Nějak se prostě stalo, že jsem vnitřně rychle zestárla.“Od osmi chodila do přísného Dismanova dětského rozhlasového souboru; dostala se na víceleté gymnázium. Ve dvanácti poprvé hostovala v Národním divadle, kde je dnes mimochodem ve stálém angažmá a fantasticky tam hraje hlavní roli ve hře Paní Bovaryová.„Vzpomínám, že jsem se vždycky líp cítila v dospělém světě a tak jsem například jako ta školačka v Národním byla nadšená a chtěla tam být pokud možno pořád. Dnes mám ale pocit, že to pro dvanáctileté dítě nemusel být ten pravý svět a že mi zároveň uteklo něco důležitého jinde, což bylo později třeba napravovat například právě psychoterapiemi. Ty mě nakonec zase omladily; teď se cítím nejlíp.“V podcastu Denisa Barešová pozoruhodně vypráví o tom, jak se například právě v Národním divadle změnilo během jejího krátkého života prostředí. „Už například nejsou zakouřené všechny chodby,“ zasměje se, potom ale zvážní. „Taky postupně mizí kult hvězdných herců, kteří jsou si vědomi své slávy a mají vzhledem k ní své požadavky; atmosféra je mnohem souborovější. A skoro všichni herci si dnes v divadle dávají větší pozor na svoje fyzické a hlavně psychické zdraví.“Doba šílených géniů s vnitřními démony, kteří dávají přednost hereckému poslání před osobním životem, podle Denisy Barešové končí. „Moje generace už vesměs chápe, že se nevylučuje, aby dobrý herec po nocích klidně spal,“ říká. „Podle mě, čím líp na tom psychicky jste, tím lepšími jste herci i lidmi a tím líp je i vašemu okolí. Pořád známe maniaky, kteří jsou na jevišti fantastičtí, ale nikdo s nimi už nechce zkoušet a taková já bych být nechtěla.“Ve třiceti letech přemýšlí, co s herectvím dál. Nebylo by divu, kdyby ho postupně omezila, zatím to ale vypadá jinak: „Měla jsem sen, že si zahostuju s pražským Divadlem JEDL, které dlouhodobě obdivuju, a ten se mi teď splní. Za pár dnů, 7. února, máme pod vedením režiséra Jana Nebeského v Rokoku premiéru inscenace „Tohle se stalo!“, kde si strašně ráda zahraju s Davidem Prachařem, Lucií Trmíkovou a Tomášem Havlínkem.“Hned o měsíc později uvedou do kin film Poberta, pak přijde na řadu televizní seriál Monyová a tak dále – o tom všem Denisa Barešová hovoří v novém díle podcastu Host Reportéra.

Někdy princezna, jindy bojovnice – tak by se dala shrnout životní cesta Martiny Ptáčkové, kickboxerky, diplomatky a autorky knihy Princezna bojovnice, která odhaluje, jak se ze šikanované dívky ve škole stala silná a odvážná žena. „Se sportem jsem začala v osmi a byla to katastrofa. Pletla jsem si strany a nezvládla ani kotrmelec. Pak jsem si ale řekla, že všem ukážu, co ve mně je.“ Co pro šikanované dítě znamená najít sílu a jak vzpomíná na spartánskou výchovu svého tatínka?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czSkončil kongres ODS, ta má podle očekávání nového předsedu. „Martin Kupka je člověk, který má podle mě představu, že se naučí spisovně mluvit, a tím že má hotovo. Co do projevu, tak se nám ještě bude stýskat po Petru Fialovi. Dva roky se bude rozhodovat o tom, jestli je Kupka žába na prameni, nebo jestli se nechá strhnout pravicovějšími místopředsedy a tím pramínkem, který teče zpátky ke kořenům strany,“ říká Daniel Kaiser.Otázka je také, jestli je v době politických hnutí stále poptávka po klasických stranách. „Občané chtějí přechodné spojenectví se svými hnutími. Strukturálně se změnila společnost a strana ve smyslu zprostředkovatele nebo reprezentanta je mrtvá. Můžeme říct, že to ODS dělá blbě. Anebo taky, že lidi tyhle struktury a těžkopádné strany nechtějí,“ myslí si Tereza Matějčková.Historik Jiří Suk vydal knihu o Československu let 1956–67. Nebylo to nejlepší období 20. století? Zamyšlení nad osobností a prací zesnulého filosofa Antonína Kosíka. Jak se má chovat Česko v krizi kolem Grónska?Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Jaké to bylo v Indii?Rozhodla jsem se odpovědět upřímně – v tomhle videu.Sdílím svou zkušenost z ženské pouti do Indie a to, co se ve mně dělo před cestou i během ní. Nebylo to jednoduché. Z celkových 14 dní mi asi 10 dní trvalo, než jsem si na Indii zvykla a dokázala se v ní opravdu uvolnit.Mluvím o tom, co mi v náročných momentech pomáhalo, jak jsem se sebou pracovala a jaká pro mě Indie nakonec byla – bez přikrášlování, tak jak jsem ji skutečně prožila.Pokud tě zajímá Indie, ženské cestování a upřímné sdílení vnitřních procesů, tohle video je pro tebe.

Věřím, že nebudu sám, vyjádřil naději prezident Petr Pavel v novoročním projevu, když slíbil, že se bude zajímat, jestli vláda nedělá kroky, které mohou ohrozit demokracii, její instituce a naši bezpečnost nebo sounáležitost se svobodným světem. Přidá se někdo? Nebylo to tak trochu volání na poušti?

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku. Poslechněte si Zápisník Kateřiny HavlíkovéVšechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda Evropské rady António Costa varoval, že nejvyšší politiky 27 členských států Evropské unie nepustí domů, dokud se nedohodnou, jak v příštím roce pomohou Ukrajině. Nebylo to plané varování. Portugalský politik dobře ví, že pokud by se lídři rozjeli opět s nepořízenou, znamenalo by to pro Evropu šílený otřes a doslova existenční krizi. A to si vzhledem k mimořádně vyostřené mezinárodní situaci nemůže dovolit.

Předseda Evropské rady António Costa varoval, že nejvyšší politiky 27 členských států Evropské unie nepustí domů, dokud se nedohodnou, jak v příštím roce pomohou Ukrajině. Nebylo to plané varování. Portugalský politik dobře ví, že pokud by se lídři rozjeli opět s nepořízenou, znamenalo by to pro Evropu šílený otřes a doslova existenční krizi. A to si vzhledem k mimořádně vyostřené mezinárodní situaci nemůže dovolit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozsáhlá ostrožna u Semína nedaleko hradu Trosky v Českém ráji bývá označována jako největší keltské hradiště v Čechách. Archeologické i další výzkumy tuto teorii vylučují. Proč, vysvětluje archeolog Jan Prostředník.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Faunapark ve Frýdku-Místku je oblíbeným výletním místem zejména pro rodiny s dětmi. Ty se totiž mohou nejen svobodně proběhnout mezi vzrostlými stromy, ale hlavně přijít nakrmit a pohladit i zvířata, která tady našla domov. Nebylo tomu jinak ani při nedělním slavnostním rozsvěcování vánočního stromku, kde natáčela reaktorka Romana Kubicová.

Rozsáhlá ostrožna u Semína nedaleko hradu Trosky v Českém ráji bývá označována jako největší keltské hradiště v Čechách. Archeologické i další výzkumy tuto teorii vylučují. Proč, vysvětluje archeolog Jan Prostředník.

Kuba a Hanka žijí ve spokojeném vztahu a vychovávají dva syny. Nebylo to tak ale vždycky. S narozením druhého dítěte a začátkem Kubova podnikání toho bylo najednou moc. Co se přihodilo, že ani láhev vína denně tehdy nevyřešila Kubovy problémy? Dlouho nevěděli, že je něco špatně. Vše se změnilo po jedné hádce. Jak se jim podařilo znovu najít společnou řeč? Jak těžké bylo vyměnit skleničku alkoholu za realitu? Poslouchejte další díl dokumentu Láska hory přenáší.

„Když jsme to zjistili, tak jsme fotbalový klub několikrát vyzývali, aby s těmi pracemi skončil,“ popisuje starosta. „My bychom tam nemohli hrát v jarní část sezony,“ namítá předseda klubu.

Ideální program na druhý rande? Minigolf. Challenge pro Natku a Dana: Vašek donesl snídani. Zdrogovaný muž rozdával v Praze 120k. A my tě zveme na Fajn lyžák! Ve WAKE UP SHOW.

Vláda Petra Fialy nebude znovu předkládat Sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2026. Rodící se Babišův kabinet chce rozpočet výrazně měnit, má si tedy podle stávajících ministrů udělat svůj vlastní. Je to správný postup? Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda na konci září poslala Sněmovně návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. S koncem volebního období ale všechny neprojednané materiály padají pod stůl. Nově zvolení poslanci a poslankyně se tak můžou návrhem zabývat pouze v případě, že ho vláda pošle do dolní komory znovu. To ale podle představitelů současného kabinetu nemá cenu. Strany příští koalice v čele s ANO už daly jasně najevo, že o návrh nestojí. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by bylo opakované posílání státního rozpočtu do Sněmovny pouze zbytečné cvičení. Zástupci hnutí ANO takový postup kritizují a označují ho za bezprecedentní. S ohledem na očekávané přepracování rozpočtu Česko velmi pravděpodobně vstoupí do příštího roku v rozpočtovém provizoriu. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky by to neznamenalo pro chod státu fatální problém. Naposled se tak stalo začátkem roku 2022, kdy Fialova vláda nepřijala návrh rozpočtu předchozího kabinetu Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO, který po výhře ve volbách vyjednává o nové vládě s SPD a Motoristy, dnes oznámil, že se teď jednání budou soustředit na program. K personáliím se podle Babiše strany vrátí třeba za měsíc nebo měsíc a půl.Co stihne vláda dotáhnout? Bude ANO výrazně zasahovat do důchodové reformy, jak avizovalo? A dočkáme se za pár měsíců toho, že se některá z bývalých vládních stran pustí do spolupráce s Andrejem Babišem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Duely lídrů subjektů s reálnými šancemi v říjnových volbách, které od předminulé neděle vysílá Česká televize, podle všeho nezavrší dvojice Fiala-Babiš. Šéf hnutí ANO Kavčím horám nedůvěřuje, a tak se jim v podstatě vyhýbá. Takže možná dojde k finálovému střetu – s prominutím – pouhých místopředsedů největších favoritů. Ale na poslední chvíli se Babiš také může klidně zjevit. Nebylo by to poprvé.

Duely lídrů subjektů s reálnými šancemi v říjnových volbách, které od předminulé neděle vysílá Česká televize, podle všeho nezavrší dvojice Fiala-Babiš. Šéf hnutí ANO Kavčím horám nedůvěřuje, a tak se jim v podstatě vyhýbá. Takže možná dojde k finálovému střetu – s prominutím – pouhých místopředsedů největších favoritů. Ale na poslední chvíli se Babiš také může klidně zjevit. Nebylo by to poprvé.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polský prezident Karol Nawrocki chyběl v delegaci evropských politických lídrů na setkání s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským. „Je to ťafka Polsku, které se v některých ohledech cítí mistrem Evropy,“ říká komentátor Deníku a spisovatel Luboš Palata. Dále rozebere polské vztahy s výmarským trojúhelníkem i pobaltskými státy, nástup Karola Nawrockého do prezidentské funkce a jeho kontakty s Donaldem Trumpem, vývoj spolupráce V4 a turistický zájem o Baltské moře.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Myši s mamutí srstí. Vyvinula je americká technologická firma. Snaží se vzkřísit tisíce let vyhynulá zvířata. Nebylo by snazší mamuty naklonovat? A dočkáme se jednou Jurského parku? Téma pro bioložku a genetičku Helenu Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Ptá se Janetta Němcová.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Myši s mamutí srstí. Vyvinula je americká technologická firma. Snaží se vzkřísit tisíce let vyhynulá zvířata. Nebylo by snazší mamuty naklonovat? A dočkáme se jednou Jurského parku? Téma pro bioložku a genetičku Helenu Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Ptá se Janetta Němcová.

Začátkem července Česko postihl největší výpadek proudu za dlouhou dobu. Ministerstvo průmyslu přišlo vzápětí s tím, že blackout způsobilo spadlé vedení a následný výpadek elektrárny Ledvice. Vyšetřování ale pokračuje. Kdy budeme vědět, kdo za blackout skutečně může?Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu a místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.„Vyšetřování bude ještě probíhat několik týdnů. Nechci teď do předběžných závěrů ukazovat na viníka. Přece jenom ta technická závada byla opravdu rozsáhlá. Je důležité nezávislé odborné vyšetření této situace, která opravdu není dobrá,“ řekl v Ptám se já ministr Vlček.Výpadek proudu zasáhl v pátek 4. července zhruba milion odběrných míst v Česku, už zrhuba za dvě hodiny se ale podařilo dodávku energie obnovit. Do vyšetřování před pár dny vstoupil šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš, který dopisem vládě i některým ministrům požádal o prošetření Energetickým regulačním úřadem a poslal úředníkům seznam několika velmi konkrétních otázek.„Okamžitě jsem požádal ředitele ČEPS o rozšíření té analýzy, kterou jsme zadali, o odpověď na tyto otázky. Pokud padají tyto konkrétní dotazy, tak mě samotného zajímají odpovědi na ty otázky,“ říká Vlček.Jaké okolnosti blackoutu chce prošetřit šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš? S jak velkými investicemi do přenosové soustavy musíme v budoucnu počítat? A proč ministerstvo nedokáže uhlídat firmy, jejichž výrobky navzdory sankcím končí v Rusku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku.

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký sen po česku. Tak lze popsat příběh Tomáše Bati a jeho rodiny, která dokázala z chudobných podmínek vybudovat světový obuvnický kolos. Nebylo náhodou, že se zakladateli tohoto zlínského zázraku začalo říkat „Český Ford“. Pojďme se podívat na příběh této značky, který je i příběhem o výjimečném vizionářství, lásce k inovacím, urputné pracovitosti, ale i tvrdosti a sobeckém pragmatismu.

Nebylo to nic příjemného. Statisícové davy, plamenné protičeské projevy plné obvinění, hřímání, co všechno Češi musí. A skoro ani slovo o tom, co by měli, nebo mohli udělat sami sudetští Němci. Na počátku 90. let, když jsem na Sudetoněmecké dny začal jezdit, byla tato naše zvláštní krajanská komunita ještě v plné síle. A plná pocitu křivdy.

Nebylo to nic příjemného. Statisícové davy, plamenné protičeské projevy plné obvinění, hřímání, co všechno Češi musí. A skoro ani slovo o tom, co by měli, nebo mohli udělat sami sudetští Němci. Na počátku 90. let, když jsem na Sudetoněmecké dny začal jezdit, byla tato naše zvláštní krajanská komunita ještě v plné síle. A plná pocitu křivdy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Josef Vít prožil téměř celý život v jednom kraji: narodil se 18. dubna 1942 ve Lhotkách u Náchoda jako prvorozený syn v rodině zemědělce a hospodského Josefa Víta staršího a jeho ženy Marie rozené Řezníčkové, která pocházela ze sousední Litoboře. Nebylo mu ještě deset let, když se stal svědkem dodnes nedošetřených událostí, které vedly k justiční vraždě jeho otce.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Expo 2025 je tady. „Je to krok do neznáma a něco, co jsem nikdy nedělal. Nebylo to lehké a nejsem se vším spokojen, ale chtěl jsem to zkusit a zabojovat,“ přiznává známý designér a sochař. Jak je český pavilon v Japonsku koncipovaný? Co učí své studenty? Jsou jejich debaty víc o životě než o umění? Proč tvrdí, že někteří jeho studenti lepší, než on sám? Znají v Japonsku Alfonse Muchu?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je 19. dubna 1945 ráno, když do malé pasekářské osady Ploština dorazí komando SS. Vojáci zapálí deset domů a zastřelí, nebo upálí 24 lidí. Jde o odplatu za to, že místní pomáhají partyzánům. „Šest mužů svázali řetězem a zaživa upálili. Byl mezi nimi můj bratr,“ vzpomínala pro Paměť národa Božena Húšťová. „Nebylo poznat, že to jsou lidé, zbyly z nich jen škvarky. A druhá skupina, ti museli skákat otevřeným oknem do hořícího domu. První musel skočit pan Machů, otec osmi dětí.“

"Nebylo to od reprezentace hezké představení," hodnotí v prvním dojmu redaktor Deníku Sport Radek Špryňar. Česko na úvod kvalifikace na MS 2026 málem šokovalo... a to v negativním slova smyslu. Faerské Ostrovy sahaly po senzační remíze. "Hrobové ticho," popsal situaci při vyrovnání seveřanů Špryňar. Nakonec ale český tým zachránil Patrik Schick, který si v duelu připsal obě domácí trefy. Česko - Faerské Ostrovy, 2:1.

Ulevilo se mu, dosáhl cíle, který si vysnil. Brankář Aleš Stezka má za sebou premiéru v NHL v dresu Seattlu, o debutu snil roky. V pořadu NHL Insider pro podcast Zimák popisuje osmadvacetiletý Čech složitou cestu mezi elitu. „Nebylo mi úplně nejlíp, nervy pracovaly hrozně. Tohle jsem naposledy zažil u porodu,“ říká bývalý gólman Vítkovic o prvním utkání za Krakeny. Popisuje zážitek, kdy mu v Seattlu ukradli výstroj. A co budoucnost? Zvažuje návrat?

V žebříčku světově nejbohatších lidí nemá Česko mezi postkomunistickými zeměmi ve střední Evropě obdoby. „Musím každý rok v New Yorku dokládat, že máme opravdu tolik miliardářů. Oni to nechápou,“ říká Petr Šimůnek, který před čtrnácti lety do Česka přivedl legendární americký časopis Forbes.Jako u každé správné byznysové story, i úspěch Petra Šimůnka s časopisem Forbes začal pádem dolů. V roce 2011 nejprve coby úspěšný novinář a mediální manažer dostal vyhazov z pozice šéfredaktora Hospodářských novin. Jako pozici útěchy tehdy získal od vydavatelství Economia za úkol shánět mezinárodní projekty. Přišel s nápadem koupit licenci pro vydávání časopisu Forbes, Economia to ale vyhodnotila jako projekt bez šance na výdělek, odmítla a Petr Šimůnek odešel.Dva týdny poté dostal nabídku od slovenského nakladatelství MediaRey, SE vést českou mutaci časopisu Forbes. A přijal okamžitě.„Musím upřímně říct, že jsem nebyl první volba, chtěli někoho jiného, ale já jsem byl jediný, kdo byl volný. Člověk musí mít zkrátka taky štěstí,“ vypráví v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus Petr Šimůnek. Kromě nástupu na pozici šéfredaktora tehdy získal i desetiprocentní podíl ve slovenské firmě, která už Forbes vydávala na Slovensku a vlastnila práva pro českou mutaci.„Nebylo tak těžké to rozjet. Jednak moji společníci rok předtím rozjeli Forbes na Slovensku, takže měli rok náskok a zkušenost, kterou mi mohli dát. To byla velká výhoda na startu. Navíc to bylo v roce 2011 po velké celosvětové krizi, která se na začátku nejvíc dotkla právě médií. Forbes nevyjímaje. A jeden z důsledků byl, že se rozvolnila licenční pravidla a už nebyla tak přísná,“ popisuje Šimůnek začátky Forbesu v Česku.Časopis Forbes se v Česku stejně jako jinde po světě etabloval jako časopis, který píše o úspěchu a úspěšných, bohatých a luxusu.Forbes není objektivní médium„Je to určitě vždycky story o podnikání, o tom, jak někdo z ničeho udělal něco, to je americký sen. To myslím, že je univerzální věc, která platí na celém světě. Že lidi, které to zajímá, tak chtějí číst, jak se to stane, že se jako člověk rozhodneš, že nebudeš spoléhat na to, že ti přijde výplata od tvého zaměstnavatele, ale sebereš se a jdeš dělat něco sama pro sebe nebo sama za sebe. To je strašný risk a vlastně dodneška mě to fascinuje a fascinovat bude, že takových lidí je strašně moc kolem nás a že v Česku jsou lidé neskutečně podnikaví,“ popisuje Šimůnek.Smysl vidí i v psaní nejen o těch velkých: „My jsme psali o pekařích, malých pekárnách, cukrárně, o tom, že si někdo otevřel nějaký malý byznys, a to v Americe vůbec není. To je  specialita, kterou jsme tam přidali my. Ale přišlo nám, že lidi, kteří chtějí podnikat, se daleko lépe a jednodušeji identifikují s někým, kdo má nějakou malou věc na startu, než rovnou s nějakým miliardářem.“Luxus, o kterém Forbes píše, si Petr Šimůnek sám rád užívá a chce, aby k němu aspoň trochu nahlédli i lidé z jeho redakce.„V jakémkoliv médiu bych pracoval, tak chci, aby redaktoři věděli, o čem píší, aby tedy žili Forbes život. Mimochodem, je to docela návyková věc a není to tak těžké. Když se dávalo u nás zápisné, když někdo přišel nový, tak jsem vyžadoval, že to musí být šampaňské. Pravé šampaňské, ne prosecco nebo nějaká takováhle hrůza. Šampaňské, protože, sakra, my jsme Forbes, tam se nic jiného nepije,“ vypráví napůl vážně a napůl s úsměvem.Letos v lednu pro Petra Šimůnka ale jedna etapa Forbes života skončila. Ve vedení časopisu ho vystřídal Zdravko Krstanov. Zůstává ale ve vydavatelství MediaRey, SE, kde má majetkový podíl. A na starosti dostal, stejně jako kdysi v Economii, hledání nových příležitostí.Jak úspěšný je český Forbes v rámci světových mutací? A jak se posunula česká ekonomická novinařina?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

⁠⁠Odkaz na celý díl „Nebýt židů v podnikání, tak dějiny českého hospodářského liberalismu by byl neobyčejně krátký příběh,” říká historik, spisovatel a scénárista Pavel Kosatík. Dějiny Československa jsme s ním rozebrali z pohledu podnikání i kvůli jeho nové knize Podnikání pod Davidovou hvězdou. Zastavili jsme u klíčových událostí a osobností 20. století. Proč je podle Pavla Kosatíka Edvard Beneš nejvlivnější česká postava minulého století? V čem se v ČR špatně interpretuje Mnichovská dohoda? Proč se domnívá, že Slováci mají blíže k Maďarům? Skončili jsme v současnosti, kde se podle něj berou proruské sympatie? Pro fanoušky Kosatíkovi knižní a televizní tvorby máme dobré zprávy, během rozhovoru prozradil, jaké nové projekty chystá. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Bude Lenka Bradáčová schopnou a úspěšnou nejvyšší státní zástupkyní? Proč ji vláda jmenovala tak rychle? A jaké bylo pozadí změny v čele státního zastupitelství? „Byl jsem v podstatě přesvědčený, že kdyby tato situace nastala, je to nejvhodnější kandidátka. Nebylo to ale tak, že bych věděl, že projde vládou a bude podpořena,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Kdybychom měli vážně brát všechny prognózy, které provázejí rozběhlý rok, pak bychom se měli připravit na opravdu velmi zlé časy. Čekají nás prý četné změny, geopolitické turbulence a vše je zahaleno mnoha hrozivými otazníky. Jakoby se zase nějak lámaly dějiny. Možná to tak bude, ale zpravidla to bývá spíše, že jejich konec se skoro nikdy nekoná a vše jde zhruba tak, jako dosud. Nebylo by až tak špatné, kdyby tomu bylo i tentokrát.

Když ukrajinský podnikatel Andrij Bondarenko začal vyrábět drony, neměl žádné zkušenosti se zbraněmi. Trvalo mu měsíc, než s kamarádem na vlastní náklady vyvinuli prototyp. Za další měsíc už byly jejich první výbušné pozemní drony na frontě, překonávaly bahnitý terén a útočily na ruské zákopy. Nebylo třeba žádných vládních smluv ani schválení, píše o ukrajinských zbraňových inovacích americký list Wall Street Journal.

Vláda si proti sobě na konci listopadu poštvala velké české influencery a podcastery. To když Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přišla s nápadem na jejich registrace. „Kdyby tohle udělali televizím, tak ten džihád bude desetkrát horší,“ říká Petros Michopulos z podcastu Kecy a politika.Tvůrci podcastů, autorských videí i influenceři ze sociálních sítích okamžitě spustili vlnu kritiky vůči vládě. A zaskočený ministr kultury Martin Baxa z ODS začal uklidňovat emoce. Ihned přispěchal s tím, že navrhne změnu zákona a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která je nezávislý orgán, zkusí doporučit jiný výklad legislativy.„Ministr mi volal a nedokážu říct, jestli se lekl nebo nelekl, spíš si myslím, že tam hrálo roli něco jiného. Že ve chvíli, kdy se to stalo, tak asi nejenom ministr kultury, i víc těch politiků, se podívali proč teda najednou někdo z regulátorů přišel s tím, že bude regulovat obsah, který všichni vnímáme, že regulovaný není. Podle zákona z roku 2010. V roce 2024,“ popisuje v emocích Petros Micholupos, kde byl spolu s novinářem, komentátorem a spoluautorem podcastu Kecy a politika Bohumilem Pečinkou hostem Mediálního cirkusu.Noční telefonátyKecy a politika patří k nejoblíbenějším českým politickým podcastům. Sami tvůrci tvrdí, že mají stovky tisíc posluchačů. Čísla nelze zcela ověřit, ale pravda je, že veřejná vystoupení, která jejich podcast doplňují, jsou vyprodaná.„Nebylo to tak, že bychom kopírovali nějaký konkrétní podcast z Ameriky. Ale my jsme si od roku 2003 pravidelně telefonovávali, a protože jsme sovy, tak jsme si telefonovávali v noci, naše tehdejší manželky nás dobře znaly. Nevím, jestli to nebyl důvod, že jsme oba rozvedení, ale byly to dlouhé noční telefonáty. A ten formát nočních telefonátů jsme jenom přenesli do podcastu,“ popisuje začátek projektu Kecy a politika Bohumil Pečinka.Oba autoři podcastu mají blízko k politice, ale každý z jiné stany. Pečinka je celoživotní novinář, dlouholetý komentátor Reflexu, teď příležitostný komentátor Echa a držitel několika novinářských cen. Petros Michopulos je podnikatel a bývalý lobbista s vazbami na nejprotřelejší tváře české politiky z přelomu tisíciletí. Podcast Kecy a politika odstartoval na jaře 2021 a už před tehdejšími sněmovními volbami začal ovlivňovat politické diskuze. Oba autoři v podcastu totiž pravidelně rozebírají kroky stran i politiků a nešetří kritikou a posměchem.„Politici nám moc nevolají, to můžu i srovnat se svou novinářskou kariéru. Oni nás ale mají plný zuby zprostředkovaně. V jejich rodinách je totiž vždycky někdo, kdo je opravdu hardcore fans našeho podcastu a vždycky je s tím strašně mučí. A oni nám pak spíš lítostivě říkají, jak nás někteří nemají za tohle to rádi, že nemají doma klid,“ směje se Bohumil Pečinka. Jak jsou posluchači v Česku ochotní za podcasty platit? Kam se dá na tuzemském mediálním trhu ještě růst? A jak dlouho ještě dokáže Bohumil Pečinka vydržet s Petrosem Michopulosem? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Nebylo to dobrý.“ Málokterý výrok tak dobře vystihuje depresi, do které se čas od času propadne každý obyvatel české kotliny. Teď se zdá, že právě tímto výrokem bude značná část tuzemců hodnotit uplynulý rok 2024. Aspoň to naznačují výsledky průzkumu Eurobarometr, které se pravidelně zveřejňují koncem roku.

Jak prožívali klíčové listopadové události roku 1989 komunisté, pohraničníci, policisté z pohotovostního pluku? Říkají, že se nemohou „jen tak“ přesmýknout, přehodit. Podle nich prohrálo cosi, co pomáhali budovat a v čem žili. Jak se tedy na pětatřicet let staré události dívají dnes? Ničeho nelitují a morálku neřeší. Každý má podle nich právo na názor, a oni mají prostě svůj, říkají.

Po 17. listopadu 1989, kdy byli v Praze studenti na vzpomínkovém pochodu zmasakrováni pohotovostními pluky a dalšími příslušníky Sboru národní bezpečnosti, bylo klíčové, jak tyto informace dostat k lidem. Nebylo to vůbec jednoduché, protože tehdy byly všechny sdělovací prostředky prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany a pravdivé informace měly cenu zlata.

Po 17. listopadu 1989, kdy byli v Praze studenti na vzpomínkovém pochodu zmasakrováni pohotovostními pluky a dalšími příslušníky Sboru národní bezpečnosti, bylo klíčové, jak tyto informace dostat k lidem. Nebylo to vůbec jednoduché, protože tehdy byly všechny sdělovací prostředky prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany a pravdivé informace měly cenu zlata.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N „Liberálové dnes vedou jen ústupové boje, vznikají čím dál širší koalice proti populistům. Silní vůdci naplňují představu, po které část lidí zase touží. Začíná se to podobat Evropě ve třicátých letech,“ říká ve Studiu N literární historik Martin C. Putna.  „Jsme rozetnuti vedví tragickým, nešťastným a velmi nesmiřitelným způsobem,“ myslí si. Proč neumíme racionálně debatovat o konfliktu na Blízkém východě? Jak se vyvíjel český vztah k Izraeli? A dají se vyhraněné společenské fronty ještě spojit? Poslechněte si více než hodinový rozhovor.

Blíží se 35. výročí pádu komunismu u nás. Projekt Paměť národa si nechal zpracovat průzkum, jak Češi hodnotí sametovou revoluci. Téma zpracovala agentura NMS Market Research a jeho výsledky ukazují, že zhruba třetina lidí nad 40 let věří: za socialismu bylo líp. Deset procent je o tom „rozhodně přesvědčeno“ a 28 procent „spíš souhlasí“.

V bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! si Josef Pazderka, Ondřej Soukup a Jan Fingerland vyměňují tipy na dobré knížky o dějinách emigrace do Izraele, jako jsou třeba Krvavé země od Timothyho Snydera. Upozorňují i na další bohaté kulturní vazby mezi těmito dvěma zeměmi, které mají dlouhou tradici. Zahraje vám k tomu krátce Šumař na střeše.

„Pro úspěch filmu je důležitá srozumitelnost postav. V českých poměrech je nejlepší udělat kvalitně téma, které může v člověku zarezonovat. A pak se dobře postarat o marketingovou kampaň,“ říká videoproducent, režisér a scenárista Petr Cífka, který od léta působí ve filmové a televizní produkční společnosti Bionaut.