Podcasts about nebylo

Věděli jste, že každou sekundu na naší planetě zazáří přibližně sto blesků? Tento nekonečný přírodní ohňostroj se pohybuje závratnou rychlostí až 150 000 km/s a jeho teplota může dosáhnout 30 000 °C, což pětinásobně převyšuje teplotu povrchu Slunce.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

Věděli jste, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou na Zemi je téměř 150 °C? Absolutním králem mrazu je antarktický Vostok, kde roku 1983 naměřili rekordních −89,2 °C.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.

Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.

Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.

Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.

Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.

Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.

Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.

Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.

Věděli jste, že zkoumání sněhových vloček zajímalo už německého matematika a astronoma Johannesa Keplera? Dokonce o nich v roce 1611 napsal pojednání.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Čerstvě napadaná sněhová závěj modrá není. Modrá není ani kostka ledu v drinku. Proč tedy icebergy, obrovské kusy sladkovodního ledu, které se odlomily z ledovce a plují v moři, září modře? I pukliny v ledovcích vypadají, jako by do nich někdo nalil plný sud curracaa.

Čerstvě napadaná sněhová závěj modrá není. Modrá není ani kostka ledu v drinku. Proč tedy icebergy, obrovské kusy sladkovodního ledu, které se odlomily z ledovce a plují v moři, září modře? I pukliny v ledovcích vypadají, jako by do nich někdo nalil plný sud curracaa.

Věděli jste, že v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nedaleko obce Domoušice v okrese Louny se nachází jedna z největších archeologických hádanek u nás?

Alergií se rozumí nepřiměřená obranná reakce organismu. Pokud jsme alergičtí například na pyly nebo trávy, obvykle nás pálí oči, teče nám z nosu a víc kašleme.

Věděli jste, že v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nedaleko obce Domoušice v okrese Louny se nachází jedna z největších archeologických hádanek u nás?

Alergií se rozumí nepřiměřená obranná reakce organismu. Pokud jsme alergičtí například na pyly nebo trávy, obvykle nás pálí oči, teče nám z nosu a víc kašleme.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že tradice pouštění draků sahá hluboko do minulosti, konkrétně do Číny před 3000 lety? Tehdejší draci z bambusu a vzácného hedvábí neměli sloužit jen pro zábavu, ale jejich úkolem bylo zajistit bohatou úrodu.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že křížovka fascinuje lidstvo už od antiky? Její novodobá historie je ale opředena několika legendami. Jedna z nich vypráví o vězni Victoru Orvillovi, který si z nudy čmáral písmena na čtvercovou podlahu cely v Kapském Městě.

Věděli jste, že křížovka fascinuje lidstvo už od antiky? Její novodobá historie je ale opředena několika legendami. Jedna z nich vypráví o vězni Victoru Orvillovi, který si z nudy čmáral písmena na čtvercovou podlahu cely v Kapském Městě.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.