POPULARITY
Věděli jste, že historie vah je stará pět tisíc let? Váhy se staly důležitou součástí obchodu a také symbolem spravedlnosti. Jednoduché rovnoramenné váhy jako první používali Číňané, ty pak následovali starověcí Egypťané a také Babyloňané, kteří zavedli první soustavu váhových jednotek.
Věděli jste, že historie vah je stará pět tisíc let? Váhy se staly důležitou součástí obchodu a také symbolem spravedlnosti. Jednoduché rovnoramenné váhy jako první používali Číňané, ty pak následovali starověcí Egypťané a také Babyloňané, kteří zavedli první soustavu váhových jednotek.
Věděli jste, že historie vah je stará pět tisíc let? Váhy se staly důležitou součástí obchodu a také symbolem spravedlnosti. Jednoduché rovnoramenné váhy jako první používali Číňané, ty pak následovali starověcí Egypťané a také Babyloňané, kteří zavedli první soustavu váhových jednotek.
Věděli jste, že na planetách Merkur a Venuše je rok kratší než den? Ano, tvrzení je v případě Merkuru pravdivé z hlediska slunečního dne. To znamená, dobu od jednoho východu slunce do dalšího.
Věděli jste, že na planetách Merkur a Venuše je rok kratší než den? Ano, tvrzení je v případě Merkuru pravdivé z hlediska slunečního dne. To znamená, dobu od jednoho východu slunce do dalšího.
Věděli jste, že na planetách Merkur a Venuše je rok kratší než den? Ano, tvrzení je v případě Merkuru pravdivé z hlediska slunečního dne. To znamená, dobu od jednoho východu slunce do dalšího.
Věděli jste, že na planetách Merkur a Venuše je rok kratší než den? Ano, tvrzení je v případě Merkuru pravdivé z hlediska slunečního dne. To znamená, dobu od jednoho východu slunce do dalšího.
Věděli jste, že na planetách Merkur a Venuše je rok kratší než den? Ano, tvrzení je v případě Merkuru pravdivé z hlediska slunečního dne. To znamená, dobu od jednoho východu slunce do dalšího.
Věděli jste, že na planetách Merkur a Venuše je rok kratší než den? Ano, tvrzení je v případě Merkuru pravdivé z hlediska slunečního dne. To znamená, dobu od jednoho východu slunce do dalšího.
Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.
Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.
Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.
Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.
Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.
Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.
Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.
Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.
Věděli jste, že slunečnice je i ryba? Hned několik v Česku žijících ryb má nezvyklá nebo kuriózní jména. Například slunečnice pestrá – původně severoamerický druh, zavlečený do Evropy v 19. století. U nás byla poprvé identifikována v roce 1929.
Věděli jste, že Měsíc není dokonale kulatý? Když se ze země podíváme pouhým okem na noční oblohu, zdá se, že je krásně kulatý. Ale není tomu tak.
Věděli jste, že Měsíc není dokonale kulatý? Když se ze země podíváme pouhým okem na noční oblohu, zdá se, že je krásně kulatý. Ale není tomu tak.
„Šetříme pořád. Někdo zalévá i v noci, aby ho nebylo vidět,“ popisuje obyvatelka obce Krsy aktuální situaci s vodou.
Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.
Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.
Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.
Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.
Věděli jste, že některé české skály vznikly z mořského písku? Pískovcová skalní města v České republice patří mezi nejzajímavější přírodní útvary střední Evropy.
Věděli jste, že některé české skály vznikly z mořského písku? Pískovcová skalní města v České republice patří mezi nejzajímavější přírodní útvary střední Evropy.
Věděli jste, že děti mívaly mnohem kratší prázdniny než dnes? O tom, že by měly mít děti v létě čas na oddych, se mluvilo už za Jana Ámose Komenského. Ale prázdniny definitivně zavedla až Marie Terezie, a to v roce 1774 spolu dekretem, který uzákonil povinnou školní docházku.
Věděli jste, že děti mívaly mnohem kratší prázdniny než dnes? O tom, že by měly mít děti v létě čas na oddych, se mluvilo už za Jana Ámose Komenského. Ale prázdniny definitivně zavedla až Marie Terezie, a to v roce 1774 spolu dekretem, který uzákonil povinnou školní docházku.
Věděli jste, že někteří pásovci se umí proměnit v kouli? Zvláštní savci, kterým se pro podobu jejich krunýře říká pásovci, žijí na území jižní i severní Ameriky.
Věděli jste, že někteří pásovci se umí proměnit v kouli? Zvláštní savci, kterým se pro podobu jejich krunýře říká pásovci, žijí na území jižní i severní Ameriky.
Věděli jste, že nejvyšší český vodopád „padá“ jen 148 metrů, zatímco světový rekordman dosahuje téměř jednoho kilometru? Pančavský vodopád v krkonošském Labském dole lákal turisty už od poloviny 19. století.
Dvě vnější planety sluneční soustavy se označují jako ledoví obři. I když by se mohlo zdát, že vzhledem k obrovské vzdálenosti od Slunce je Neptun nejchladnější planetou, není tomu tak. Trumfne ho soused Uran.
Dvě vnější planety sluneční soustavy se označují jako ledoví obři. I když by se mohlo zdát, že vzhledem k obrovské vzdálenosti od Slunce je Neptun nejchladnější planetou, není tomu tak. Trumfne ho soused Uran.
Věděli jste, že rašeliniště mohou v dešti zvyšovat hladiny řek rychleji než běžný les? Horská rašeliniště jsou často vnímána jako přírodní „houby“, které nasají vodu, a pak ji postupně uvolňují do krajiny.
Věděli jste, že rašeliniště mohou v dešti zvyšovat hladiny řek rychleji než běžný les? Horská rašeliniště jsou často vnímána jako přírodní „houby“, které nasají vodu, a pak ji postupně uvolňují do krajiny.
Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.
Věděli jste, že mořské želvy vydrží pod vodou i několik hodin? Existuje sedm druhů želv, které žijí v mořích. Většinou obývají mělké vody, kde mají dostatek potravy.
Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.
Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.
Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.
Věděli jste, kde se u nás nejčastěji třese země? Zemětřesení v České republice není vnímáno jako častý nebo výrazně nebezpečný jev. Česko se nenachází na styku litosférických desek či v tektonicky aktivních oblastech.
Věděli jste, že pštrosi mají větší oko než mozek? Průměr pštrosího oka je pět centimetrů, což je srovnatelné s kulečníkovou koulí. Tito ptáci mají velmi malou hlavu a její větší část zabírají právě oči, zatímco nervová centrála má průměr menší. Je to ovšem dáno strukturou ptačího mozku, který je sice malý, ale obsahuje mnohonásobně víc neuronů než stejně velký mozek u savců.
Věděli jste, že pštrosi mají větší oko než mozek? Průměr pštrosího oka je pět centimetrů, což je srovnatelné s kulečníkovou koulí. Tito ptáci mají velmi malou hlavu a její větší část zabírají právě oči, zatímco nervová centrála má průměr menší. Je to ovšem dáno strukturou ptačího mozku, který je sice malý, ale obsahuje mnohonásobně víc neuronů než stejně velký mozek u savců.
Hora se nachází na planetě Mars a jmenuje se Olympus Mons, v překladu Hora Olympus a dodržuje tak názvosloví čerpající z řecko-římské mytologie.
Hora se nachází na planetě Mars a jmenuje se Olympus Mons, v překladu Hora Olympus a dodržuje tak názvosloví čerpající z řecko-římské mytologie.
Věděli jste, že lidský vlas je podobně odolný jako ocel? Základní vlastnosti, tedy stavba a složení, jsou pro všechny vlasy stejné, vše ostatní je pak poměrně individuální. Vycházíme z obecného průměru.
Spisovatelku a cestovatelku Markétu Kráčmarovou charakterizují syrovost, otevřenost a radost z cestování. Její kniha Palec v rohlíku je strhujícím vyprávěním o cestě napříč Severní Amerikou. Právě o ní i o cestování mluvila s moderátorem Liborem Boučkem na festivalu Colours of Ostrava. „Nebylo pro mě zajímavé psát jen o cestě samotné, chtěla jsem přinést i další vrstvy,“ říká.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Spisovatelku a cestovatelku Markétu Kráčmarovou charakterizují syrovost, otevřenost a radost z cestování. Její kniha Palec v rohlíku je strhujícím vyprávěním o cestě napříč Severní Amerikou. Právě o ní i o cestování mluvila s moderátorem Liborem Boučkem na festivalu Colours of Ostrava. „Nebylo pro mě zajímavé psát jen o cestě samotné, chtěla jsem přinést i další vrstvy,“ říká.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Spisovatelku a cestovatelku Markétu Kráčmarovou charakterizují syrovost, otevřenost a radost z cestování. Její kniha Palec v rohlíku je strhujícím vyprávěním o cestě napříč Severní Amerikou. Právě o ní i o cestování mluvila s moderátorem Liborem Boučkem na festivalu Colours of Ostrava. „Nebylo pro mě zajímavé psát jen o cestě samotné, chtěla jsem přinést i další vrstvy,“ říká.