Podcasts about nebylo

Expo 2025 je tady. „Je to krok do neznáma a něco, co jsem nikdy nedělal. Nebylo to lehké a nejsem se vším spokojen, ale chtěl jsem to zkusit a zabojovat,“ přiznává známý designér a sochař. Jak je český pavilon v Japonsku koncipovaný? Co učí své studenty? Jsou jejich debaty víc o životě než o umění? Proč tvrdí, že někteří jeho studenti lepší, než on sám? Znají v Japonsku Alfonse Muchu?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hrají pro radost ve svém volném čase. Nejnovější dílo ladili celý rok.

Hrají pro radost ve svém volném čase. Nejnovější dílo ladili celý rok.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filozofie vznešené nízkosti: Už jen nějaký cynik nás může zachránitMůže být cynismus obdivuhodný? Zjevně ano, aspoň to zjistil bulharský politolog Ivan Krastev, který po zvolení Donalda Trumpa inicioval mezinárodní výzkum. Ve státech od Číny, přes Indii po země EU a Brazílii se obyvatel ptal, co si od Trumpa slibují. Překvapivě existovaly jen dvě oblasti, kde se lidé nového amerického prezidenta obávali: byly to země EU a Jižní Korea. Ostatní obyvatelé vyhlíželi budoucnost s nadějí. A Krasteva zarazila ještě jedna okolnost: mnozí lidé udávali, že je fascinuje Trumpův cynismus. Jenže jakou záchranu si lze slibovat od cynika? Podle současného německé filozofa Petera Sloterdijka asi ne kdovíjakou, ale úplně mimo tahle naděje také není. Slovo cynismus je odvozeno od starověkého filozofického směru „kynismus“, a toto slovo zas pochází ze starořeckého slova kuón. Což je výraz pro psa. Psi jsou prý nejlepší přátelé člověka, ale tady se spíše odkazuje na nestydatost. Psi se nestydí, třeba za své sexuální funkce. Navíc vykazují enormní zájem o odpad, fekálie nevyjímaje. Diogenes, první kynik, tuto zálibu v odpadech se psy sdílel, a se psy se proto solidarizoval. A tak první kynik upozorňoval Athéňany třeba na to, kolik odpadu vytvářejí i sebevznešenější ideje. Každá pozice i idea má totiž svou odvrácenou, nevábnou stranu. V tomto smyslu Diogenes upozorňoval na cenu, kterou platíme za vzletné „diskurzy“ a „narativy“. Vyzýval, abychom v myšlení nehledali útočiště před konkrétním, i tělesným životem. A přestože zdůrazňoval nezajištěnost lidského života a nejistotu všeho poznání, nesetkali bychom se u něho ani se stopou melancholie. Aspoň takto vidí Diogena Peter Sloterdijk.To ten současný cynismus, navazuje německý myslitel, je bezmezně uplakaný – a ve své depresivnosti zvláště dogmatický. Prý je všechno ztraceno, jde to z kopce, už se nebudeme mít dobře. Naši rodiče si žili! Nebylo by tedy dobré se na vše vykašlat? Možná, ale na to zas nemáme odvahu – a navíc máme příliš práce. A tak pracujeme a žijeme na způsob odložené sebevraždy. Nejsme jako ti, o nichž Ježíš říká: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ My víme až moc dobře, co činíme – a činíme to přesto. To je náš současný cynismus. Co s tím? Peter Sloterdijk navrhuje zkusit cestu toho antického kynismu. Díky několika kynickým cvičením se při troše úsilí prý můžeme octnout ve zcela jiném, veselejším podnebím.KapitolyI. Cynik? Zklamaný z toho, že jsou druzí zklamaní [úvod až 10:40]II. Sláva nestoudnosti [10:40 až 36:30]III. Peter Sloterdijk, nácvik antického kynismu [36:30 až 50:10]IV. „Nepřestávat močit proti idealistickému větru“ [50:10 až 1:00:10]V. Drzost a duchapřítomnost základem životaschopnosti [1:00:10 až konec]BibliografieAnsgar Allen, Cynicism, Cambridge, Mass. – London: The MIT Press, 2020.Timothy Garton Ash, Ivan Krastev, Mark Leonard, „Alone in a Trumpian world: The EU and global public opinion after the US elections“, 15 January 2025, in: European Council on Foreign Relations, https://ecfr.eu/publication/alone-in-a-trumpian-world-the-eu-and-global-public-opinion-after-the-us-elections/Hans Ulrich Gumbrecht, „Wenn Denken zum Ereignis wird: Peter Sloterdijk ist der heiterste aller Philosophen“, in: NZZ, 26. 4. 2021, https://www.nzz.ch/feuilleton/hans-ulrich-gumbrecht-peter-sloterdijk-ist-ein-heiterer-denker-ld.1612922.Hans Jürgen Heinrichs, Peter Sloterdijk. Die Kunst des Philosophierens, Köln: Carl Hanser Verlag, 2011.Sven Michaelsen, »Man denkt an mich, also bin ich«, in: Süddeutsche Zeitung, Sonderheft Wissen, 45/2014, https://sz-magazin.sueddeutsche.de/wissen/man-denkt-an-mich-also-bin-ich-80778Richard David Precht, „Das Ende des Westens“, ZDF, 31. 3. 2025, https://www.youtube.com/watch?v=5wTpJ4olrLAPeter Sloterdijk, Kritik der zynischen Vernunft, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2022.

Milí posluchači, minule jsme věnovali pozornost postupnému formování Hradce jako města, tedy nového typu sídla, které se utvářelo na základě určitých středověkých urbanistických pravidel. Už jsme naznačili, že k městu v hradbách patřívala předměstí. Nebylo tomu jinak ani v případě Hradce, kterému daroval předměstí Václav II. v roce 1297. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Milí posluchači, minule jsme věnovali pozornost postupnému formování Hradce jako města, tedy nového typu sídla, které se utvářelo na základě určitých středověkých urbanistických pravidel. Už jsme naznačili, že k městu v hradbách patřívala předměstí. Nebylo tomu jinak ani v případě Hradce, kterému daroval předměstí Václav II. v roce 1297.

Hostem středečního pořadu Na place s Pavlem Nečasem byl bývalý hokejový útočník, později trenér a televizní expert Pavel Richter. Ve studiu Radiožurnálu Sport zavzpomínal na slavné domácí mistrovství světa v Praze z roku 1985 nebo na olympijské hry v Sarajevu z roku 1984. A co říká na to, že hokejová Sparta znovu nedosáhne na titul? Jak se v roce 1985 dostal s hokejem do zahraničí? Poslechněte si ve středeční talkshow.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je 19. dubna 1945 ráno, když do malé pasekářské osady Ploština dorazí komando SS. Vojáci zapálí deset domů a zastřelí, nebo upálí 24 lidí. Jde o odplatu za to, že místní pomáhají partyzánům. „Šest mužů svázali řetězem a zaživa upálili. Byl mezi nimi můj bratr,“ vzpomínala pro Paměť národa Božena Húšťová. „Nebylo poznat, že to jsou lidé, zbyly z nich jen škvarky. A druhá skupina, ti museli skákat otevřeným oknem do hořícího domu. První musel skočit pan Machů, otec osmi dětí.“

"Nebylo to od reprezentace hezké představení," hodnotí v prvním dojmu redaktor Deníku Sport Radek Špryňar. Česko na úvod kvalifikace na MS 2026 málem šokovalo... a to v negativním slova smyslu. Faerské Ostrovy sahaly po senzační remíze. "Hrobové ticho," popsal situaci při vyrovnání seveřanů Špryňar. Nakonec ale český tým zachránil Patrik Schick, který si v duelu připsal obě domácí trefy. Česko - Faerské Ostrovy, 2:1.

Ulevilo se mu, dosáhl cíle, který si vysnil. Brankář Aleš Stezka má za sebou premiéru v NHL v dresu Seattlu, o debutu snil roky. V pořadu NHL Insider pro podcast Zimák popisuje osmadvacetiletý Čech složitou cestu mezi elitu. „Nebylo mi úplně nejlíp, nervy pracovaly hrozně. Tohle jsem naposledy zažil u porodu,“ říká bývalý gólman Vítkovic o prvním utkání za Krakeny. Popisuje zážitek, kdy mu v Seattlu ukradli výstroj. A co budoucnost? Zvažuje návrat?

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

V žebříčku světově nejbohatších lidí nemá Česko mezi postkomunistickými zeměmi ve střední Evropě obdoby. „Musím každý rok v New Yorku dokládat, že máme opravdu tolik miliardářů. Oni to nechápou,“ říká Petr Šimůnek, který před čtrnácti lety do Česka přivedl legendární americký časopis Forbes.Jako u každé správné byznysové story, i úspěch Petra Šimůnka s časopisem Forbes začal pádem dolů. V roce 2011 nejprve coby úspěšný novinář a mediální manažer dostal vyhazov z pozice šéfredaktora Hospodářských novin. Jako pozici útěchy tehdy získal od vydavatelství Economia za úkol shánět mezinárodní projekty. Přišel s nápadem koupit licenci pro vydávání časopisu Forbes, Economia to ale vyhodnotila jako projekt bez šance na výdělek, odmítla a Petr Šimůnek odešel.Dva týdny poté dostal nabídku od slovenského nakladatelství MediaRey, SE vést českou mutaci časopisu Forbes. A přijal okamžitě.„Musím upřímně říct, že jsem nebyl první volba, chtěli někoho jiného, ale já jsem byl jediný, kdo byl volný. Člověk musí mít zkrátka taky štěstí,“ vypráví v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus Petr Šimůnek. Kromě nástupu na pozici šéfredaktora tehdy získal i desetiprocentní podíl ve slovenské firmě, která už Forbes vydávala na Slovensku a vlastnila práva pro českou mutaci.„Nebylo tak těžké to rozjet. Jednak moji společníci rok předtím rozjeli Forbes na Slovensku, takže měli rok náskok a zkušenost, kterou mi mohli dát. To byla velká výhoda na startu. Navíc to bylo v roce 2011 po velké celosvětové krizi, která se na začátku nejvíc dotkla právě médií. Forbes nevyjímaje. A jeden z důsledků byl, že se rozvolnila licenční pravidla a už nebyla tak přísná,“ popisuje Šimůnek začátky Forbesu v Česku.Časopis Forbes se v Česku stejně jako jinde po světě etabloval jako časopis, který píše o úspěchu a úspěšných, bohatých a luxusu.Forbes není objektivní médium„Je to určitě vždycky story o podnikání, o tom, jak někdo z ničeho udělal něco, to je americký sen. To myslím, že je univerzální věc, která platí na celém světě. Že lidi, které to zajímá, tak chtějí číst, jak se to stane, že se jako člověk rozhodneš, že nebudeš spoléhat na to, že ti přijde výplata od tvého zaměstnavatele, ale sebereš se a jdeš dělat něco sama pro sebe nebo sama za sebe. To je strašný risk a vlastně dodneška mě to fascinuje a fascinovat bude, že takových lidí je strašně moc kolem nás a že v Česku jsou lidé neskutečně podnikaví,“ popisuje Šimůnek.Smysl vidí i v psaní nejen o těch velkých: „My jsme psali o pekařích, malých pekárnách, cukrárně, o tom, že si někdo otevřel nějaký malý byznys, a to v Americe vůbec není. To je  specialita, kterou jsme tam přidali my. Ale přišlo nám, že lidi, kteří chtějí podnikat, se daleko lépe a jednodušeji identifikují s někým, kdo má nějakou malou věc na startu, než rovnou s nějakým miliardářem.“Luxus, o kterém Forbes píše, si Petr Šimůnek sám rád užívá a chce, aby k němu aspoň trochu nahlédli i lidé z jeho redakce.„V jakémkoliv médiu bych pracoval, tak chci, aby redaktoři věděli, o čem píší, aby tedy žili Forbes život. Mimochodem, je to docela návyková věc a není to tak těžké. Když se dávalo u nás zápisné, když někdo přišel nový, tak jsem vyžadoval, že to musí být šampaňské. Pravé šampaňské, ne prosecco nebo nějaká takováhle hrůza. Šampaňské, protože, sakra, my jsme Forbes, tam se nic jiného nepije,“ vypráví napůl vážně a napůl s úsměvem.Letos v lednu pro Petra Šimůnka ale jedna etapa Forbes života skončila. Ve vedení časopisu ho vystřídal Zdravko Krstanov. Zůstává ale ve vydavatelství MediaRey, SE, kde má majetkový podíl. A na starosti dostal, stejně jako kdysi v Economii, hledání nových příležitostí.Jak úspěšný je český Forbes v rámci světových mutací? A jak se posunula česká ekonomická novinařina?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Začátkem února nechal Elon Musk v zádech s prezidentem Trumpem zavřít budovy jedné vládní agentury a její zaměstnance poslal na nucenou dovolenou. Nebylo hned zřejmé, jaké začíná drama. Agentura nese jméno USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj) a na to, jak málo byla známá i americké veřejnosti, má ohromný rozpočet – letos 44 miliard dolarů.Drama je to proto, že USAID se nezabývá pouze rozvojovou pomocí – vrtáním studen v rovníkové Africe, bojem s malárií, potíráním nakažlivých chorob –, ale z nemalé části i šířením progresivní ideologie a ovšem geopolitikou. Například na Ukrajině z těchto subvencí aspoň částečně žije asi 90 procent médií. Ty peníze mají podpořit „soft power“, tedy měkkou sílu USA ve světě. Když se teď však Trump s Muskem rozhodli soft power podrobit velké revizi, volky nevolky nakousli téma i pro ostatní svět včetně České republiky: Je v pořádku, aby na formování veřejného prostoru v konkrétní zemi tekly peníze od jiné vlády nebo třeba Evropské komise? Není pak veřejný prostor nutně vychýlen jedním směrem?České „nevládní“ prostředí v Salonu Echa zastupují ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál a zástupce ředitele Aspen Central Europe Institute Bohdan Rajčinec. Bývalý místopředseda ODS Jan Zahradil dlouhá léta ve správní radě tohoto středoevropského Aspenu seděl, a byl tak svědkem jeho vývoje a posunu. Jan Gregor reprezentuje Alianci pro rodinu, která peníze ani od české, ani od žádné zahraniční vlády nečerpá.

V médiích často komentuje politickou situaci ve světě. Je expertem na mezinárodní konflikty, války nebo na jaderné zbraně. Na svůj aktuální výzkum získal mimořádně vysoký evropský grant. Málo se ovšem ví, že jednačtyřicetiletý Michal Smetana je význačnou osobností také v úplně jiném oboru – totiž na poli elektronické taneční hudby. Už čtvrt století si říká DJ Slater a se svým technem projel všechny světadíly. I o tom hovoří v dalším díle podcastu Host Reportéra. V rozhovoru se vrací do raného dětství ve druhé polovině osmdesátých let, kterou strávil v Pekingu. „Moje vůbec nejstarší životní vzpomínka je z tamní porodnice, kde se mi narodila sestra. Ke konci našeho čínského pobytu došlo k masakru na náměstí Nebeského klidu, zemi vládla brutalita. Možná proto je v mém uvažování o Číně dodnes zakódovaný zvláštní prvek nedůvěry.“ V pubertě se Michal zamiloval do první desky kapely Daft Punk a od svých dvaceti se na plný úvazek živil coby DJ, producent a vydavatel různých odnoží techna. „Je pravda, že jsem díky tomu projel spoustu zemí,“ přikyvuje, „ale nejde ani tak o to, že bych byl kdovíjak úžasný DJ. Spíš se nám s kamarádem začátkem století povedlo založit úspěšnou nahrávací společnost Tribal Vision Records. Vydali jsme první kompilaci, na kterou nám překvapivě přispělo hudbou i pár našich oblíbenců ze světa. Dělali jsme to pro vlastní radost a vůbec nepočítali s případným výdělkem, ale německý distributor začal cédéčka nabízet s tím, že nám pošle šest eur za každé prodané. Uplynul týden a najednou nám psali, že je všechno pryč, ať pro ně okamžitě vyrobíme další tisícovku kusů. Takhle nečekaně se to tenkrát rozjelo a nám se otevřela spousta možností.“ Když Michal Smetana dokončoval na vysoké škole obor Bezpečnostní studia, přemýšlel, kudy dál: „Ještě chvíli jsem provozoval oba své obory paralelně, ale kolem třicítky začal akademický život politologa nad muzikou vítězit. Nebylo to ani moc těžké rozhodování, protože jsem si představil, jak budu třeba i po čtyřicítce pořád ještě non-stop objíždět kluby nebo festivaly, a tahle představa mě nelákala. Už jsem věděl, že jde o poměrně osamělý život, ze kterého by navíc ve středním věku nebylo cesty ven.“ Za své někdejší rozhodnutí je dnes Michal Smetana rád, nicméně z české techno scény nikdy nezmizel – dodnes jako DJ Slater občas hraje. V podcastu se samozřejmě věnuje i rozboru aktuální politické situace. Nabízí svůj pohled na Donalda Trumpa, predikuje, jak se letos může vyvíjet válka na Ukrajině, ale hovoří například i o tom, kdy by mohl být Írán k dispozici jaderné zbraně a co to pro nás znamená. Podrobně vysvětluje, v čem spočívá jeho právě zahájený výzkum, na nějž dostal grant Evropské výzkumné rady ve výši 1,5 milionu eur: „Chceme za pomocí nejmodernějších technologií zjistit,“ říká, „jak vlastně veřejné mínění ovlivňuje spojenecké závazky v rámci vojenských aliancí.“

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Pavlem Turkem

⁠⁠Odkaz na celý díl „Nebýt židů v podnikání, tak dějiny českého hospodářského liberalismu by byl neobyčejně krátký příběh,” říká historik, spisovatel a scénárista Pavel Kosatík. Dějiny Československa jsme s ním rozebrali z pohledu podnikání i kvůli jeho nové knize Podnikání pod Davidovou hvězdou. Zastavili jsme u klíčových událostí a osobností 20. století. Proč je podle Pavla Kosatíka Edvard Beneš nejvlivnější česká postava minulého století? V čem se v ČR špatně interpretuje Mnichovská dohoda? Proč se domnívá, že Slováci mají blíže k Maďarům? Skončili jsme v současnosti, kde se podle něj berou proruské sympatie? Pro fanoušky Kosatíkovi knižní a televizní tvorby máme dobré zprávy, během rozhovoru prozradil, jaké nové projekty chystá. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Bude Lenka Bradáčová schopnou a úspěšnou nejvyšší státní zástupkyní? Proč ji vláda jmenovala tak rychle? A jaké bylo pozadí změny v čele státního zastupitelství? „Byl jsem v podstatě přesvědčený, že kdyby tato situace nastala, je to nejvhodnější kandidátka. Nebylo to ale tak, že bych věděl, že projde vládou a bude podpořena,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Bude Lenka Bradáčová schopnou a úspěšnou nejvyšší státní zástupkyní? Proč ji vláda jmenovala tak rychle? A jaké bylo pozadí změny v čele státního zastupitelství? „Byl jsem v podstatě přesvědčený, že kdyby tato situace nastala, je to nejvhodnější kandidátka. Nebylo to ale tak, že bych věděl, že projde vládou a bude podpořena,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Bude Lenka Bradáčová schopnou a úspěšnou nejvyšší státní zástupkyní? Proč ji vláda jmenovala tak rychle? A jaké bylo pozadí změny v čele státního zastupitelství? „Byl jsem v podstatě přesvědčený, že kdyby tato situace nastala, je to nejvhodnější kandidátka. Nebylo to ale tak, že bych věděl, že projde vládou a bude podpořena,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdybychom měli vážně brát všechny prognózy, které provázejí rozběhlý rok, pak bychom se měli připravit na opravdu velmi zlé časy. Čekají nás prý četné změny, geopolitické turbulence a vše je zahaleno mnoha hrozivými otazníky. Jakoby se zase nějak lámaly dějiny. Možná to tak bude, ale zpravidla to bývá spíše, že jejich konec se skoro nikdy nekoná a vše jde zhruba tak, jako dosud. Nebylo by až tak špatné, kdyby tomu bylo i tentokrát.

Kdybychom měli vážně brát všechny prognózy, které provázejí rozběhlý rok, pak bychom se měli připravit na opravdu velmi zlé časy. Čekají nás prý četné změny, geopolitické turbulence a vše je zahaleno mnoha hrozivými otazníky. Jakoby se zase nějak lámaly dějiny. Možná to tak bude, ale zpravidla to bývá spíše, že jejich konec se skoro nikdy nekoná a vše jde zhruba tak, jako dosud. Nebylo by až tak špatné, kdyby tomu bylo i tentokrát.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když ukrajinský podnikatel Andrij Bondarenko začal vyrábět drony, neměl žádné zkušenosti se zbraněmi. Trvalo mu měsíc, než s kamarádem na vlastní náklady vyvinuli prototyp. Za další měsíc už byly jejich první výbušné pozemní drony na frontě, překonávaly bahnitý terén a útočily na ruské zákopy. Nebylo třeba žádných vládních smluv ani schválení, píše o ukrajinských zbraňových inovacích americký list Wall Street Journal.

Když ukrajinský podnikatel Andrij Bondarenko začal vyrábět drony, neměl žádné zkušenosti se zbraněmi. Trvalo mu měsíc, než s kamarádem na vlastní náklady vyvinuli prototyp. Za další měsíc už byly jejich první výbušné pozemní drony na frontě, překonávaly bahnitý terén a útočily na ruské zákopy. Nebylo třeba žádných vládních smluv ani schválení, píše o ukrajinských zbraňových inovacích americký list Wall Street Journal.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku je ročně hospitalizováno na 180 tisíc dětí, některé musí být v nemocnici i delší dobu a některé i o Vánocích. Aby jim nebylo smutno, ale hlavně aby se rychleji uzdravovaly, chodí za nimi už 19 let spolek Loutky v nemocnici. „Jedna loutka dokáže proměnit atmosféru celého nemocničního pokoje,“ vyzdvihuje v pořadu Interview Plus režisérka a principálka Marka Míková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před dvěma a půl lety vypadl kvůli těžkému zranění kolene z kolotoče Premier League, nejtěžší ligy světa. Teď se s nejvyšší kvalitou poměří znovu v plzeňském dresu. Útočník Matěj Vydra vypráví o deseti letech v Anglii, kvalitách Manchesteru United i svých výkyvech v kariéře. Trvalo déle, než se dostal do odpovídající formy, ale aktuálně se v Plzni přibližuje své ideální výkonnosti z let, kdy patřil i do reprezentace. „Mé sebevědomí je teď úplně na jiné kvalitě,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Ligu naruby.

Vláda si proti sobě na konci listopadu poštvala velké české influencery a podcastery. To když Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přišla s nápadem na jejich registrace. „Kdyby tohle udělali televizím, tak ten džihád bude desetkrát horší,“ říká Petros Michopulos z podcastu Kecy a politika.Tvůrci podcastů, autorských videí i influenceři ze sociálních sítích okamžitě spustili vlnu kritiky vůči vládě. A zaskočený ministr kultury Martin Baxa z ODS začal uklidňovat emoce. Ihned přispěchal s tím, že navrhne změnu zákona a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která je nezávislý orgán, zkusí doporučit jiný výklad legislativy.„Ministr mi volal a nedokážu říct, jestli se lekl nebo nelekl, spíš si myslím, že tam hrálo roli něco jiného. Že ve chvíli, kdy se to stalo, tak asi nejenom ministr kultury, i víc těch politiků, se podívali proč teda najednou někdo z regulátorů přišel s tím, že bude regulovat obsah, který všichni vnímáme, že regulovaný není. Podle zákona z roku 2010. V roce 2024,“ popisuje v emocích Petros Micholupos, kde byl spolu s novinářem, komentátorem a spoluautorem podcastu Kecy a politika Bohumilem Pečinkou hostem Mediálního cirkusu.Noční telefonátyKecy a politika patří k nejoblíbenějším českým politickým podcastům. Sami tvůrci tvrdí, že mají stovky tisíc posluchačů. Čísla nelze zcela ověřit, ale pravda je, že veřejná vystoupení, která jejich podcast doplňují, jsou vyprodaná.„Nebylo to tak, že bychom kopírovali nějaký konkrétní podcast z Ameriky. Ale my jsme si od roku 2003 pravidelně telefonovávali, a protože jsme sovy, tak jsme si telefonovávali v noci, naše tehdejší manželky nás dobře znaly. Nevím, jestli to nebyl důvod, že jsme oba rozvedení, ale byly to dlouhé noční telefonáty. A ten formát nočních telefonátů jsme jenom přenesli do podcastu,“ popisuje začátek projektu Kecy a politika Bohumil Pečinka.Oba autoři podcastu mají blízko k politice, ale každý z jiné stany. Pečinka je celoživotní novinář, dlouholetý komentátor Reflexu, teď příležitostný komentátor Echa a držitel několika novinářských cen. Petros Michopulos je podnikatel a bývalý lobbista s vazbami na nejprotřelejší tváře české politiky z přelomu tisíciletí. Podcast Kecy a politika odstartoval na jaře 2021 a už před tehdejšími sněmovními volbami začal ovlivňovat politické diskuze. Oba autoři v podcastu totiž pravidelně rozebírají kroky stran i politiků a nešetří kritikou a posměchem.„Politici nám moc nevolají, to můžu i srovnat se svou novinářskou kariéru. Oni nás ale mají plný zuby zprostředkovaně. V jejich rodinách je totiž vždycky někdo, kdo je opravdu hardcore fans našeho podcastu a vždycky je s tím strašně mučí. A oni nám pak spíš lítostivě říkají, jak nás někteří nemají za tohle to rádi, že nemají doma klid,“ směje se Bohumil Pečinka. Jak jsou posluchači v Česku ochotní za podcasty platit? Kam se dá na tuzemském mediálním trhu ještě růst? A jak dlouho ještě dokáže Bohumil Pečinka vydržet s Petrosem Michopulosem? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Nebylo to dobrý.“ Málokterý výrok tak dobře vystihuje depresi, do které se čas od času propadne každý obyvatel české kotliny. Teď se zdá, že právě tímto výrokem bude značná část tuzemců hodnotit uplynulý rok 2024. Aspoň to naznačují výsledky průzkumu Eurobarometr, které se pravidelně zveřejňují koncem roku.

„Nebylo to dobrý.“ Málokterý výrok tak dobře vystihuje depresi, do které se čas od času propadne každý obyvatel české kotliny. Teď se zdá, že právě tímto výrokem bude značná část tuzemců hodnotit uplynulý rok 2024. Aspoň to naznačují výsledky průzkumu Eurobarometr, které se pravidelně zveřejňují koncem roku.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak prožívali klíčové listopadové události roku 1989 komunisté, pohraničníci, policisté z pohotovostního pluku? Říkají, že se nemohou „jen tak“ přesmýknout, přehodit. Podle nich prohrálo cosi, co pomáhali budovat a v čem žili. Jak se tedy na pětatřicet let staré události dívají dnes? Ničeho nelitují a morálku neřeší. Každý má podle nich právo na názor, a oni mají prostě svůj, říkají.

Jak prožívali klíčové listopadové události roku 1989 komunisté, pohraničníci, policisté z pohotovostního pluku? Říkají, že se nemohou „jen tak“ přesmýknout, přehodit. Podle nich prohrálo cosi, co pomáhali budovat a v čem žili. Jak se tedy na pětatřicet let staré události dívají dnes? Ničeho nelitují a morálku neřeší. Každý má podle nich právo na názor, a oni mají prostě svůj, říkají.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po 17. listopadu 1989, kdy byli v Praze studenti na vzpomínkovém pochodu zmasakrováni pohotovostními pluky a dalšími příslušníky Sboru národní bezpečnosti, bylo klíčové, jak tyto informace dostat k lidem. Nebylo to vůbec jednoduché, protože tehdy byly všechny sdělovací prostředky prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany a pravdivé informace měly cenu zlata.

Po 17. listopadu 1989, kdy byli v Praze studenti na vzpomínkovém pochodu zmasakrováni pohotovostními pluky a dalšími příslušníky Sboru národní bezpečnosti, bylo klíčové, jak tyto informace dostat k lidem. Nebylo to vůbec jednoduché, protože tehdy byly všechny sdělovací prostředky prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany a pravdivé informace měly cenu zlata.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N „Liberálové dnes vedou jen ústupové boje, vznikají čím dál širší koalice proti populistům. Silní vůdci naplňují představu, po které část lidí zase touží. Začíná se to podobat Evropě ve třicátých letech,“ říká ve Studiu N literární historik Martin C. Putna.  „Jsme rozetnuti vedví tragickým, nešťastným a velmi nesmiřitelným způsobem,“ myslí si. Proč neumíme racionálně debatovat o konfliktu na Blízkém východě? Jak se vyvíjel český vztah k Izraeli? A dají se vyhraněné společenské fronty ještě spojit? Poslechněte si více než hodinový rozhovor.

Bedřich Smetana, ikona české národní hudby a symbol českého národního obrození, získal další filmovou podobu. V neděli uvedla v premiéře Česká televize snímek Smetana. „Tvůrci nevyužili potenciál Elišky Krásnohorské v tématu sexismu,“ kritizuje film popularizátorka literatury, bohemistka Karolína Zoe Meixnerová. „Nebylo by to realistické,“ nesouhlasí v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus kulturní redaktor Seznam Zpráv Tomáš Maca.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Praha na Brno zapomněla,“ napsal před lety historik Antonín Klimek. Nebylo to daleko od pravdy. Moravský říjen 1918 opravdu vypadl jinak než ten pražský. Takže jak se dny na konci října 1918 odvíjely mezi Brnem, Olomoucí a Hodonínem? A proč si slovenská vláda dělila posty ještě na Moravě? 

Blíží se 35. výročí pádu komunismu u nás. Projekt Paměť národa si nechal zpracovat průzkum, jak Češi hodnotí sametovou revoluci. Téma zpracovala agentura NMS Market Research a jeho výsledky ukazují, že zhruba třetina lidí nad 40 let věří: za socialismu bylo líp. Deset procent je o tom „rozhodně přesvědčeno“ a 28 procent „spíš souhlasí“.

Blíží se 35. výročí pádu komunismu u nás. Projekt Paměť národa si nechal zpracovat průzkum, jak Češi hodnotí sametovou revoluci. Téma zpracovala agentura NMS Market Research a jeho výsledky ukazují, že zhruba třetina lidí nad 40 let věří: za socialismu bylo líp. Deset procent je o tom „rozhodně přesvědčeno“ a 28 procent „spíš souhlasí“. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! si Josef Pazderka, Ondřej Soukup a Jan Fingerland vyměňují tipy na dobré knížky o dějinách emigrace do Izraele, jako jsou třeba Krvavé země od Timothyho Snydera. Upozorňují i na další bohaté kulturní vazby mezi těmito dvěma zeměmi, které mají dlouhou tradici. Zahraje vám k tomu krátce Šumař na střeše.

V Rusku si připomínali Den připomenutí obětí politických represí, tak mě napadlo zpracovat epizodu o tom, kam s vlastně oběti takových represí dostávaly a jak sovětské koncentrační tábory fungovaly.

V posledních sedmnácti letech v Brně v tichosti vyrostla skupina, jejíž tržby dnes dosahují ke dvou miliardám korun. A přestože je aktivní po celém světě, v Česku ji zná jen málokdo. Jedná se u skupinu Purple, která vyrostla na poli fintechu a svými technologiemi tak propojuje svět obchodníků a investorů v tradingovém světě. Globálně je přitom rozkročena do více než stovky zemí. “Začali jsme už na střední škole. Nebylo nám ani osmnáct,” vrací se v novém Forbes Byznys podcastu do samých počátků podnikání David Kašper, jeden z trojice zakladatelů skupiny Purple vedle Filipa Řehoře a Jakuba Nytry. “Na začátku se musí makat. Kdyby se těch prvních deset let nemakalo, tak nemůžu teď zpomalit,” radí dále v podcastu Kašper dnešním mladým podnikatelům. Skupina Purple je v oblasti tradingu velmi úspěšná v jihovýchodní Asii, David Kašper ale vizionářsky ukazuje na jiný trh, který podle něj má před sebou velký potenciál. “Next big thing následujících deseti let bude Afrika,” říká. Proč si to David Kašper o Africe myslí? Jaké má skupina další plány? A kdy se tři spoluzakladatelé podívají do klubu miliardářů? To vše si poslechněte v podcastu.

Psal se rok 2004, kdy Česko poznalo svou historicky první Superstar. Tehdy vyhrála křehká tmavovláska z Říčan u Prahy. Získala 2 359 739 hlasů, což bylo asi 80 procent hlasujících. A záhy poté se vydala na velmi vlastní hudební cestu.

„Pro úspěch filmu je důležitá srozumitelnost postav. V českých poměrech je nejlepší udělat kvalitně téma, které může v člověku zarezonovat. A pak se dobře postarat o marketingovou kampaň,“ říká videoproducent, režisér a scenárista Petr Cífka, který od léta působí ve filmové a televizní produkční společnosti Bionaut.

Už pár let poté, co se v pohraničních oblastech Čech odehrála výměna obyvatel, bylo jasné, že se tato ohromná demograficko-sociální akce neobešla bez potíží. A to nikoli malých. „Nebylo možno lidi vybírat. Osidlovalo se s těmi, kteří se přihlásili a kteří přišli,“ naznačil nesnáze prezident Antonín Zápotocký v roce 1957 na slavnostní akci k výročí bitvy u Tachova.

Tah Ukrajiny byl geniální, říká odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza mladší o vpádu Ukrajiny na ruské území. Jde jí přitom o něco jiného, než se může na první pohled zdát. Bříza vyzdvihuje odvahu generála Syrského, který věděl, že ukrajinská tajná služba je infiltrovaná, proto vše utajil. Co ale bude dál? Nebylo by lepší, aby ukrajinští vojáci bránili slabá místa fronty? Břízův názor je jasný. Mluvili jsme i o situaci v Rusku a nebezpečí Číny, která nás může v pravý čas přiškrtit. A je tam mnoho dalšího.

V novém podcastu se vracím k události, která ovlivnila tvář české politiky. Třetího září 2022 se uskutečnila na Václavském náměstí statisícová demonstrace, kterou organizovala do té doby skupina neznámých aktivistů z okruhu antiwaxerské scény. Nebylo to klasické vystoupení proti vládě, z velké části spíš proti režimu, který Fialova vláda představuje. Na pódiu se neobjevili ani šéfové parlamentní opozice Babiš nebo Okamura. Prvně jmenovaného organizátoři nenáviděli kvůli jeho postojům v době covidu, druhého zase podezírali z toho, že opozičnost jen předstírá a jde mu jen o moc. Hlavní organizátor demonstrace, Ladislav Vrabel, představil program Česká republika na 1. místě. Jednoznačně jde o jinou vizi vývoje Česka - vystoupit z EU, NATO a omluvit se Rusku. Série demonstrací měla velký vliv na jazyk a politický styl v celém Česku, který nabyl na konfrontačnosti. Od prvních chvil se pro organizátory a demonstranta vžilo označení dezolátně, podle části účastníků, kteří vypadali na něco mezi homeless a deprivanty. Sám Vrabel je temná postava s dvaceti exekucemi a řadou soudních řízení. Jeho snahy sjednotit antiwaxerskou scénu byly neúspěšné. On sám kandidoval ve sněmovních volbách za uskupení Chcípl PES a neuspěl. Tmelem hnutí dezolátů se stala až Putinova válka na Ukrajině. Tahle válka a její odpor k pomoci Ukrajině sjednotil řadu opozičních skupin a iniciativ. Zpětně to mělo vliv i na parlamentní opozici a její témata. 

V jakém stavu je digitální stavební řízení? Byly jeho přípravy lajdácké, jak tvrdí zástupci měst a obcí nebo šéf komory architektů? A kdy bude celý systém plně funkční? „Je zde seznam požadavků, které jsou považovány za důležité, a ty jsou zaplánovány v jednotlivých aktualizacích softwaru, které se dějí zhruba na týdenní bázi do konce srpna,” říká o úpravách systému v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředseda vlády pro digitalizaci a předseda Pirátů Ivan Bartoš.

V důsledku úspěchu krajně pravicových stran v evropských volbách se stal Green Deal jedním z hlavních témat i domácího politického boje. Je to ovšem komické, protože jak vláda, tak opozice mají na jeho schválení nezpochybnitelné zásluhy.

U Pirátů propukla panika poté, co nebyli úspěšní ve čtvrtých volbách v řadě. Část strany volá po mimořádném sjezdu ještě před krajskými volbami, kde chce diskutovat o „důvěře ve vedení“.Zisk pouhých 6,2 procenta a sešup ze tří na jediný mandát Piráty šokovaly. Všechny předvolební průzkumy totiž předpovídaly vyšší čísla. Co se na poslední chvíli stalo s pirátskými voliči? To je zatím i pro sociology trochu záhada.„Piráti ve srovnání s minulými eurovolbami ztratili 147 tisíc hlasů. Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že voliči prostě nepřišli. Možná proto, aby poslali straně, s níž jsou nespokojení, výstrahu. A nebo je prostě strana nedokázala ničím motivovat,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Piráti navíc nepřišli s výrazným lídrem ani kampaní a nezachránila je ani bizarní videa Mikuláše Ferjenčíka, kandidáta ze středu kandidátky. Jako by nebylo jasné, koho a proč vlastně Piráti do europarlamentu chtějí poslat.„Nebylo to srozumitelné. Ukázalo se navenek, co stranou probublává už dlouho: že vedení strany reprezentované Ivanem Bartošem chce něco jiného, než velká část členské základny. Bartoš se evidentně neztotožnil s čelem kandidátky - a to se projevilo i v kampani,“ přemýšlí Václav Dolejší.Má smysl teď rozhoupávat pirátskou loď prudkými pohyby? Dokážou se Piráti oprostit od hádek o tom, kdo je či není komunista a co říkají či neříkají jejich stanovy? A kdy nejpozději vystoupit z vlády? Dozvíte se v aktuální epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Kim a Eliška spolu žijí v harmonickém vztahu. Nebylo tomu tak vždycky. To proto, že po dobu několika let byla Kim v aktivní závislosti na pervitinu i jiných látkách. A část tohoto období s ní drogy užívala i její partnerka Eliška. Ta však v jednu chvíli, sama od sebe, s užíváním pervitinu přestala. A pak jen pozorovala, jak se závislostí bojuje její žena.