Podcasts about postupn

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

„Stopy po povodni tu zůstávají – třeba podél potoka jsou břehy pořád rozbité a potrvá ještě roky, než se upraví. Ale když se dnes projdu Holčovicemi, mám radost, že obec je zase spravená.“

Zdeněk Hřib, volební lídr Pirátů. Lékař, pražský exprimátor a pirátský odborník přes dopravu. Muž bez dredů, zato s citem pro metro D. Hřib je prvním lídrem v předvolební sérii V12 s Marcelou Konrádovou (FSV UK) a s Petrem Justem (Metropolitní univerzita v Praze) – LÍDŘI. Postupně probereme sedm různých politických příběhů relevantních uchazečů o premiérské křeslo. Epizody vycházejí vždy v úterý a pátek podle pořadí, které určil los. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zdeněk Hřib, volební lídr Pirátů. Lékař, pražský exprimátor a pirátský odborník přes dopravu. Muž bez dredů, zato s citem pro metro D. Hřib je prvním lídrem v předvolební sérii V12 s Marcelou Konrádovou (FSV UK) a s Petrem Justem (Metropolitní univerzita v Praze) – LÍDŘI. Postupně probereme sedm různých politických příběhů relevantních uchazečů o premiérské křeslo. Epizody vycházejí vždy v úterý a pátek podle pořadí, které určil los. Ptá se Matěj Skalický.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem se poprvé ocitla u letecké záchranky v Alpách, většina přístrojů v zimě prostě nefungovala. Najednou se vracíte k vlastním smyslům,“ vzpomíná lékařka Kristina Höschlová, jak ošetřovala pacienty v horách. Právě tahle zkušenost pro ni byla průlomová – poprvé si uvědomila, že medicína se nemusí opírat jen o technologii a komfort nemocničního prostředí. „Tam jsme sto procent pacientů ošetřovali na sněhu. A přitom jsem vůbec neměla pocit, že by přežívali méně nebo hůře než u nás,“ říká. Nejen na základě této zkušenosti proto nabádá, aby se na medicínu nahlíželo trochu jinak – méně černobíle a víc v souvislostech. Zážitky z hor doplnily také zkušenosti z misí s Lékaři bez hranic, kde zblízka viděla, že „je mnoho věcí jinak, než se učí ve škole“. A začala hledat cesty, jak západní postupy doplnit o jiné tradice, které v mnoha zemích fungují po staletí. „Vždycky jsem se ptala, kdo je pro místní autoritou – ať už lékař, léčitel nebo šaman – a zajímalo mě, co máme společné s tou naší medicínou,“ vzpomíná Höschlová. Postupně se začala více věnovat komplementární medicíně, kterou dnes vnímá jako přirozené rozšíření té klasické. „Jsou to nefarmakologické, neinvazivní metody, které běžně nejsou využívány konvenční medicínou, ale jejich benefit pro zdraví je ověřen vědeckými studiemi,“ popisuje to, jak může takový přístup poskytnout lidem nástroje, aby si v lecčems pomohli sami. Ať už jde o dechová cvičení, fyzioterapii, otužování nebo kontemplativní metody, všechny podle ní pracují s vnitřní schopností těla se uzdravovat. „Když člověk opravdu vnímá svoje tělo, dokáže snáze navést i samotné lékaře,“ dodává. Jak ji zkušenosti z hor a válečných misí změnily jako lékařku i jako člověka? Kde vidí hranici mezi klasickou medicínou a komplementárními přístupy? A proč podle ní selský rozum a intuice patří do ordinací stejně jako dané postupy a technologie? I o tom je rozhovor.

V sobotu 6. září se v přírodním divadle v pražské Šárce uskuteční slavnostní představení Smetanovy Libuše k 105. výročí Prahy 6 a 20. výročí obnovení tradice šáreckého přírodního divadla. Titulní roli ztvární sopranistka Eliška Weissová: „Libuše je jedna z nejnáročnějších rolí českého repertoáru. Mám k ní velice srdečný vztah a je úžasné ji zpívat na místě s tak dalekosáhlou historií,“ říká ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V sobotu 6. září se v přírodním divadle v pražské Šárce uskuteční slavnostní představení Smetanovy Libuše k 105. výročí Prahy 6 a 20. výročí obnovení tradice šáreckého přírodního divadla. Titulní roli ztvární sopranistka Eliška Weissová: „Libuše je jedna z nejnáročnějších rolí českého repertoáru. Mám k ní velice srdečný vztah a je úžasné ji zpívat na místě s tak dalekosáhlou historií,“ říká ve Vizitce.

Představíme vám Jaroslavu Vaněčkovou, učitelku tělesné výchovy na Střední škole gastronomie a služeb v Nové Pace a v Lázních Bělohradu. Když prý přijde do tělocvičny, tak je jasné, že žáci dostanou do těla. Jaroslava je totiž několikanásobnou mistryní Evropy, vicemistryní světa a čerstvou dvojnásobnou zlatou medailistkou z veteránského halového mistrovství České republiky. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chovatelská stanice Valentinka letos oslavuje už 30 let své existence. Jméno nese po prvním jezevčíkovi Valentýnovi, kterého si majitelka, Kateřina Benediktová pořídila. Postupně přibývali další a dnes se v rodinném domku v obci Svárov u Kladna stará celkem o 17 jezevčíků.

Stará nádražní budova v obci Úvalno u Krnova byla dlouho prázdná. Postupně tak zchátrala a byla určena k demolici. Pak ji ale koupila obec a budovu z roku 1900 zrekonstruovala a našla pro ni nové využití. Do někdejšího nádraží v Úvalně se teď chodí třeba na kávu.

Bývalý hradní pán Jakoubek z Vřesovic prý i nadále dohlíží na své sídlo v Kostomlatech pod Milešovkou. Dosvědčují to turisté, kteří na hradní zřícenině nocují. Hrad ze 14. století patří obci, která ho postupně opravuje.

O čištění uší, spalování mrtvol, sebevraždách farmářů i shánění piva: V Indii je všechno možné!Kdo chce pochopit Indii, musí o ní aspoň něco vědět. Tuto větu pronese hned několikrát v podcastu Host Reportéra indolog a znalec sanskrtu Zdeněk Štipl. Reaguje tak na vzpomínky moderátora Tomáše Poláčka, který nedávno projel severní Indii stopem: „Vaše postřehy jsou zajímavé,“ řekne občas zkušený indolog Štipl pobaveně, „ale skoro v ničem nesouhlasím.“Do Indie pravidelně jezdívá tři dekády, v součtu tam prožil nejméně pět let. „Začalo to v devadesátém šestém. Na gymplu jsem jezdíval všude možně stopem po Evropě, ale pak už se nabízela Asie, tak jsem se sebral a na čtvrt roku vyrazil se třemi kamarády do Indie, která u nás tehdy byla populární. Zaujala mě natolik, že jsem pak přerušil studium a odjel do Kalkaty, kde jsem necelý rok pracoval pro řád Matky Terezy s umírajícími lidmi, což byla určující zkušenost.“S Poláčkem se v dvouhodinovém dialogu shodne alespoň na tom, že delší cestování po Indii je sice nádherné, ale občas taky náročné, a to fyzicky i psychicky: „Po většinu roku je buď vedro, prší, nebo oboje. A všude okolo vás jsou silné podněty. Příliš lidí na malém prostoru, na silnicích neustálé troubení, občas smrad, člověk musí dávat pozor, aby ho něco nezajelo… Chvilku trvá, než si na to zvyknete.“V podcastu postupně rozeberou klíčová místa na severoindické trase z Amritsaru až do Kalkaty a věnují se mnoha současným i historickým tématům. Postupně dojde na kastovní systém, svatá místa, sebevraždy zkrachovalých farmářů, čištění uší nebo spalování mrtvol na veřejnosti, dokonce i na shánění alkoholu nebo na prostituci.„Ale ve výsledku je to bezpečná, krásná země, a v ní hodní lidé,“ uzavírá indolog Štipl. „Tedy když si na ně člověk zvykne a má štěstí…“

Ještě předtím než Izrael v červnu zaútočil na Írán, odhalila jeho bezpečnostní služba mezi občany rozsáhlou síť špehů. Postupně bylo od dubna 2024 obviněno ze spolupráce s íránskou rozvědkou přes třicet lidí. Odsouzen byl zatím jeden člověk, který se k protistátním aktivitám doznal. Jak Íránci své agenty rekrutovali, popisuje britský list Guardian.

Ještě předtím než Izrael v červnu zaútočil na Írán, odhalila jeho bezpečnostní služba mezi občany rozsáhlou síť špehů. Postupně bylo od dubna 2024 obviněno ze spolupráce s íránskou rozvědkou přes třicet lidí. Odsouzen byl zatím jeden člověk, který se k protistátním aktivitám doznal. Jak Íránci své agenty rekrutovali, popisuje britský list Guardian.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

30 let od Srebrenice: město je poloprázdné, dominuje billboard s Putinem. Prokázala se genocida?11. července 1995 došlo v Evropě k největšímu zločinu od 2. světové války – popravě více než osmi tisíc bosenských muslimů ve Srebrenici. Přestože je tato událost jasně popsaná a zdokumentovaná, vrcholní političtí představitelé bosenské Republiky srbské a Srbska i po 30 letech tuto hrůznou událost relativizují a odmítají ji označit za genocidu. Při příležitosti tohoto smutného výročí si bratři Jakub a Lukáš Novosadovi do dalšího dílu svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované pozvali sociální a kulturní antropoložku Markétu Slavkovou, která se ve svých terénních výzkumech dlouhodobě zabývá právě Srebrenicou a dalšími událostmi s ní spojenými.Na začátku se Markéta Slavková pouští do bližšího popisu příčin a průběhu červencových událostí ve Srebrenici, přičemž se zaměřuje hlavně na obléhání města, více než roční blokování zásobování civilního obyvatelstva jakýmikoliv potravinami a jejich systematické vyhladovění. Připomíná kořeny celého válečného konfliktu, průběh bojů o oblast Podrinje, postupné vyzbrojování bosenských muslimů i vznik Armády Bosny a Hercegoviny. Pozastavuje se i nad úlohou a působením Nasera Oriće a dalších obránců této oblasti, kteří za své útoky na srbské pozice byli také obžalování u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu. Postupně se v podcastu s bratry propracuje až k samotnému vyústění dobývání Srebrenice, tedy cílené likvidaci tisíců muslimských mužů a chlapců. Od samého začátku tento akt označuje za genocidu, vysvětluje i proč. Zároveň ale opakovaně odmítá kolektivní vinu Srbů jako národa. V tomto kontextu uvádí i příklady vzájemné pomoci mezi oběma etniky z řad civilního obyvatelstva.Během povídání se Markéta Slavková dostane i k zajímavým poznatkům ze svých výzkumů, kdy například popisuje, jak příslušníci srbských vojenských a paravojenských jednotek kromě potravin blokovali například i dodávky soli do Srebrenice, což se následně projevilo na duševním zdraví jeho obyvatel.Na základě více než desetileté zkušenosti s životem v této oblasti, četných svědectví přeživších a pozůstalých i svých odborných výzkumů Markéta Slavková přibližuje okolnosti této hrůzné události, následný vývoj i současnou situaci v regionu, přičemž předkládá argumenty, proč se ve Srebrenici nejednalo o masakr, jak tvrdí Srbové, nýbrž cílenou a řízenou genocidu.Závěrem Markéta dodává poznatky o stávající situaci, kdy se z bývalé lázeňské město s velkým turistickým potenciálem proměnilo v liduprázdné místo, kde kvůli dlouhodobému přístupu místní samosprávy pozvolna zanikají i základní služby, a tak ho začínají opouštět i poslední zbytky zdejšího obyvatelstva.Připomenutí smutného a tragického výročí jednoho válečného zločinu i popis stávající bezvýchodné situace. Aneb konečně podcast, který se pouští i do bolestivých témat z nedávné slovanské minulosti.

Při kyberútoku v Nemocnici Nymburk z minulého týdne mohly uniknout osobní údaje pacientů. Zda a v jakém rozsahu byly opravdu odcizeny, se vyšetřuje. Nemocnice to uvedla na svém webu. Veškeré informační systémy přestaly v nemocnici fungovat po kybernetickém útoku minulý týden v úterý brzy ráno. Vyřazení systémů na několik hodin omezilo i poskytovanou péči, nebyl třeba možný příjem pacientů ze záchranné služby. Nikdo z pacientů ale nebyl v ohrožení života.

Je éra sociálních sítí u konce? Co přijde po nich? Adam Zbiejczuk po 20 letech v oboru otevřeně popisuje hluboké zklamání z „enshittifikace“ sociálních médií a stavu celého odvětví. Zároveň nabízí moudré a praktické rady, na kterých platformách má dnes smysl být a proč.

Festival Slunovrat se blíží a já jsem si při té příležitosti povídal s Vaškem Müllerem, ředitelem této přátelské akce, jež každoročně oživuje centrum Opavy. Dozvíte se nejen detaily o letošním ročníku – který jsme nedávno přirovnali k laboratoři letní inspirace – ale taky příběh o tom, jak se z Vaška stal hudební nadšenec a proč se letos návštěvníkům otevře vědecká stage. Rozhovor o hudbě a kopírkách. Festival Slunovrat se koná od 19. do 22. června v Opavě a jeho program je tak pestrý a krásný jako duha na obloze. Vašek Müller je zakladatelem a ředitelem festivalu, který dříve nesl název Hradecký slunovrat. Vznikl v roce 2014 jako oslava jeho kulatých narozenin na státním zámku v Hradci nad Moravicí. Postupně se zde etabloval jako dramaturgicky otevřený, multižánrový kulturní festival s důrazem na hudbu, který se na podzim 2021 přestěhoval do Opavy a zkrátil název na Slunovrat. Dnes se festival koná ve dvou edicích, letní a zimní, a doprovází ho také celoroční série koncertů a navazujících akcí.

Postupným čtením knihy Daniel se dostáváme k 8. kapitole. K dalšímu vidění, které tento zvláštní a pokorný Boží muž prožil. Vidění o vzestupu a pádu světových říší i osudu Jeruzaléma, která se sice tehdy týkala budoucnosti, se již od té doby naplňovala.

Chodit, běhat, šlapat na kole nebo jet stopem je správné, protože aktér alespoň trochu pochopí logiku fungování Země. Ničemu nepřijdeme na kloub, když se po devíti hodinách v letadle probereme na druhé straně světa – to prostě býváme v šoku; ideálně příjemném, někdy ani to ne.Já jel posledních sedm týdnů pořád jen po zemi, a tím jsem šoky eliminoval. Mezi východním Polskem a západním Běloruskem určitě rozdíly jsou, ale vy je skoro nepostřehnete, každou hodinu si přirozeně zvykáte na nové prostředí. Ani mezi jižní Arménií a severním Íránem se nestane nic radikálního – ano, jste v muslimské zemi, ale na to jste už adaptovaní z Kavkazu. Postupně přibývá pikantnějších jídel, ale vy máte čím dál plechovější hubu. V poušti se objeví první palmy, o dva dny později je z toho naprosto přirozeně džungle, a tak dále.Když se ukázalo, že nemůžu z Indie pokračovat do Myanmaru, kde vládne jakási vojenská junta a pozemní hranice je zavřená, musel jsem bohužel nastoupit do letadla: z Kalkaty do Bangkoku to trvá dvě a půl hodiny.Indii pořád miluju, ale loučil jsem se s úlevou, protože tři týdny chaosu a těch posledních pár dnů s místními byrokraty docela stačí.

Letos si připomínáme 80. výročí konce druhé světové války. Na mnoha místech se konají pietní akce, kterých se zúčastní pamětníci, kteří v té době bojovali za budoucnost. Postupně ale odchází a s nimi taky možnost, mít osobní vzpomínky na toto období. Jak v Press klubu řekl historik a autor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík, i tak rok 1945 zůstane stále milníkem století. Poslechněte si celý pořad.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Letos si připomínáme 80. výročí konce druhé světové války. Na mnoha místech se konají pietní akce, kterých se zúčastní pamětníci, kteří v té době bojovali za budoucnost. Postupně ale odchází a s nimi taky možnost, mít osobní vzpomínky na toto období. Jak v Press klubu řekl historik a autor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík, i tak rok 1945 zůstane stále milníkem století. Poslechněte si celý pořad.

Učitel v roli průvodce, v hlavní roli dítě, které si volí cestu k vědomostem. to je podstata vzdělávací metody, kterou vyvinula Maria Montessori. Italka, která se koncem 19. století nebála jako první žena vstoupit na půdu římské lékařské fakulty. Pro hendikepované děti vymyslela systém motivačních pomůcek. Postupně se začala věnovat vzdělávání zdravých dětí. Vyškolila tisíce lékařů a pedagogů a založila stovky Montessori center po celém světě. Zemřela 6. května 1952.

Učitel v roli průvodce, v hlavní roli dítě, které si volí cestu k vědomostem. to je podstata vzdělávací metody, kterou vyvinula Maria Montessori. Italka, která se koncem 19. století nebála jako první žena vstoupit na půdu římské lékařské fakulty. Pro hendikepované děti vymyslela systém motivačních pomůcek. Postupně se začala věnovat vzdělávání zdravých dětí. Vyškolila tisíce lékařů a pedagogů a založila stovky Montessori center po celém světě. Zemřela 6. května 1952. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kytarista, zpěvák, bubeník, textař, ale i hudební skladatel. Tím vším a ještě mnohým dalším je můj dnešní host, který stojí za celou řadou rockových akcí nejen na Mostecku. Začínal před mnoha lety jako bubeník, protože zkrátka všechny nástroje v kapele už byly obsazené. Postupně se vyprofiloval ve zpěváka a kytaristu. Hraje hned v několika kapelách, přičemž tou domovskou je již několik let Cumbal. Můj dnešní host nás pozve na netradiční festival Hipáček, který se koná 7. 6. na Hipodromu v Mostě nebo na již tradiční Šafrdafest, jenž se koná 14. 6. na počest Vládi Šafránka, na kterého mj. taky během rozhovoru přijde řeč. Nenechte si ujít dnešní Ponte reports.

Vše začalo v roce 2002, kdy Jan Tomek dostal k narozeninám model parního strojku. Postupně se stal majitelem strojů, které se mu již svou velikostí nevejdou na zahradu. „Je mi potěšením, že jste se přijeli podívat a na chvíli se ponořit do 19. století, kdy parní stroje hýbaly světem,“ vítá hosty nadšený sběratel. „Dovolím si poprosit, kdyby nějaký posluchač o parním stroji věděl, rád ho získám, restauruju a bude těšit všechny, kteří se přijdou podívat,“ vyzývá Jan Tomek.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vše začalo v roce 2002, kdy Jan Tomek dostal k narozeninám model parního strojku. Postupně se stal majitelem strojů, které se mu již svou velikostí nevejdou na zahradu. „Je mi potěšením, že jste se přijeli podívat a na chvíli se ponořit do 19. století, kdy parní stroje hýbaly světem,“ vítá hosty nadšený sběratel. „Dovolím si poprosit, kdyby nějaký posluchač o parním stroji věděl, rád ho získám, restauruju a bude těšit všechny, kteří se přijdou podívat,“ vyzývá Jan Tomek.

Středočeský kraj plánuje zdražení veřejné dopravy, jedná o tom i s vedením hlavního města. Důvodem zdražení jsou rostoucí náklady na zajištění dopravní obslužnosti v regionu. Nejen o jízdném, ale také o stavbě metra D, elektromobilitě nebo Drážní promenádě ve Vršovicích mluvil v pořadu K věci opoziční zastupitel a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Sami tvůrci AI nejsou často schopni doložit, podle čeho se umělá inteligence rozhodla tak, jak se rozhodla. Postupně ztrácíme kontrolu nad technologiemi, které jsme sami vytvořili, a největším nebezpečím není samotná umělá inteligence, ale naše pohodlnost,“ říká odborník na kyberbezpečnost Luděk Nezmar v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 13.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Vlasta Burian byl ve dvacátých a třicátých letech minulého století filmovou hvězdou první velikosti. Narodil se 9. dubna 1891. Herec, zpěvák a úspěšný divadelní ředitel začínal v kabaretech a varieté. Postupně se vypracoval na divadelní prkna a především před kameru. Pod vedením Karla Lamače, Martina Friče a dalších režisérských osobností vytvořil své nejlepší role: Jana Ducháčka, Kryštofa Rozrucha nebo falešného přednostu stanice.

Fotbalová Dukla Praha, algoritmický investiční fond Quant a online prodejce vstupenek Ticketstream toho na první pohled nemají moc společného. Jenže zdání klame – ve všech drží majetkový podíl Matěj Turek. Pětačtyřicetiletý podnikatel patří k nejpozoruhodnějším, a přitom nejméně nápadným českým investorům. Postupně kolem sebe ale vybudoval skupinu firem a projektů, jejichž hodnota vysoce přesahuje miliardu korun. A právě Turek byl hostem nejnovější epizody podcastu Money Maker. „Kdybych byl mladší, vydal bych se dělat byznys do Japonska,” říká v podcastu. V něm došlo i na jeho ponaučení z dopisů Warrena Buffetta, proč se drží pravidla zvaného 10x, jak mu změnil život fotbal, proč neustále čte i kterak strávil prací několik měsíců v Pobaltí a dozvěděl se tam spoustu věcí o byznysu a startupech – a také se mu málem rozpadlo manželství.Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Money Maker! 

Adam Wojnar je realitní investor a podnikatel, který začal svou kariéru v roce 2004 odchodem do Velké Británie, kde se nejprve živil třeba jako uklízeč, barman, číšník a za 5 let takhle vystřídal asi 13 prací včetně té pro Londýnskou banku. Postupně pak začal budovat vlastní byznys a dneska má v Británii čtyři nájemní domy, zprostředkoval pro české a slovenské investory desítky realitních transakcí v hodnotě více než 100 milionů korun a založil realitku pro správu nemovitostí. Klientům pomáhá nakupovat nemovitosti v Británii a diverzifikovat tak jejich investiční portfolio i mimo Česko, potažmo Evropskou unii, což zejména v posledních letech začíná být pro spoustu investorů velmi aktuální. Povídat si budeme o tom, v čem je Británie tak zajímavá, pro koho a jak se dá vybudovat tak velký byznys. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Do likvidace následků páteční nehody nákladního vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku se o víkendu zapojilo dvacet jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů. Postupně přečerpávají zbytky chemikálií z poškozených cisteren.

První písemná zmínka o Milíčovi z Kroměříže pochází z roku 1358, kdy působil v kanceláři císaře Karla IV. Postupně získával stále významnější církevní posty, byl například kanovníkem pražské katedrály a strážcem tamního hrobu svatého Václava.

První písemná zmínka o Milíčovi z Kroměříže pochází z roku 1358, kdy působil v kanceláři císaře Karla IV. Postupně získával stále významnější církevní posty, byl například kanovníkem pražské katedrály a strážcem tamního hrobu svatého Václava.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Byl jsem naivní jako spousta dalších lidí, připouští bývalý novinář a mediální manažer Martin Ondráček v souvislosti s jeho výrokem z prosince 2022, že válka na Ukrajině skončí relativně rychle. Za pár týdnů to budou tři roky, kdy Rusko „speciální vojenskou operaci“ zahájilo. Z Ondráčka se během té doby stal šéf občanské iniciativy Dárek pro Putina, která vybírá peníze na zbraně pro ukrajinskou armádu. Češi na ni doteď přispěli bezmála miliardou korun a vše nasvědčuje tomu, že letos příspěvky tuhle částku překročí. Přitom když s ní Ondráček a jeho spolupracovníci začínali, ohrazovala se spousta lidí proti tomu, že na vojenskou výzbroj a techniku přispívat nechtějí. Postupně ale pochopili, jak účinné jsou. Nejvýraznější nárůst sbírka zaznamenává, když dochází k největším krveprolitím. V tu chvíli lidi protestují kreditkami. Fascinující jsou pro Ondráčka ti, kteří výhody a nevýhody příslušnosti k Východu „ztlásknou“ na to, že rohlík stál desetník, pivo dvě padesát a bylo dobře. Sám je rád, že jsme pevně zakotvení ve všech západních strukturách, jakkoli nezastírá, že k nim drobné výhrady má. Je přesvědčený, že kdyby velké evropské mocnosti chtěly, aby Ukrajina zvítězila, tak na to existují nástroje, jak toho docílit. Jakým způsobem probíhá nákup zbraní a jak je možné, že k nim nepotřebuje bezpečnostní prověrku, ani žádné povolení? Co by zvrátilo situaci ve prospěch Ukrajinců? V čem má ve spojitosti s twitterovou partou výzbrojních náčelníků jasno? Čím se jistí proti tomu, aby nebyly peníze zpronevěřeny? A jakého dalšího vývoje se obává? I o tom jsme s Martinem Ondráčkem mluvili.

Nebýt opata Šebestiána Freytaga z Čepiroh, možná by žádná znojemská okurka nikdy nebyla. Díky němu jí můžeme vystavit rodný list. Rok narození: 1572, místo: klášter ve Znojmě-Louce.

Vypěstovat ječmen vhodný pro výrobu piva je pro zemědělce dobrodružství od začátku do konce. Musí zajistit kvalitní půdu, spoléhat na vhodné počasí i na to, že ječmen nakonec vykoupí sladovna. Kvůli mnohým rizikům od pěstování ječmene někteří farmáři upouští.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Nejsem chytřejší než ten nahoře, a ani nemám větší fantazii než on, říká herečka Tatiana Dyková s tím, že nikdy neměla vysněné role. Věřila, že má-li něco přijít, tak se to stane. Stalo se, že dnes patří k nejobsazovanějším českým herečkám. Postupně se doslova propracovala k tomu, že si toho nenakládá zdaleka tolik jako před deseti lety a ze spoluprací si vybírá ty, které ji vnitřně chytnou. Jednou z takových byla postava Zdeny Mašínové starší ve filmu Bratři, díky které si položila spoustu otázek i uvědomila, jak těžké chvíle dokázala manželka popraveného protinacistického odbojáře zvládnout. Právě možnost vtáhnout diváka do pocitů a emocí pramenících z mezních situací, aniž by je nutně musel prožít, považuje za podstatnou devízu umění, nepřenositelnou prostřednictví dat a informací. Přísun všemožných zpráv si vědomě reguluje, přínosem pro ni nejsou ani recenze, protože se často omezují jen na procenta a osobní výpady typu: Tohle už jsme viděli, takže Dyková nepřekvapila. Spoustu „blbin“ ale taky natočila, to nepopírá. Otevřeně jsme mluvili i o její vážné nemoci, stovce lží, která o ní byla napsaná, stavu současné tuzemské kinematografie, o tom, jak oslovuje boha nebo s kým by nešla na pivo.

Jídlo na talíři ještě neznamená, že ho dítě musí jíst, radí Jitka Ludvíčková změnit přístup k dětem, které odmítají ochutnávat nové potraviny. Někdy si je potřebují osahat. „Se změnou přichází určitá nejistota. A v případě, že je dítě zvyklé na to, že změny znamenají potenciální nebezpečí, tak se může této změně bránit,“ vysvětluje ergoterapeutka, která založila Školu papání. Jak sejmout úzkost z neznámého? Jak rozšiřovat repertoár přijatelného, když sní dítě jen rohlík?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl porotcem soutěže Česko na grilu. „Byli jsme se Zdeňkem Pohlreichem ti chytří,“ žertuje kuchař. „Bylo to perfektní a dodnes na to vzpomínám.“ Jakou kávu má rád? Je správné přihřívat maso na grilu? Jak připravit malé kousky, třeba krevety? Griluje raději venku? Je vaření krásná práce?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Postupně roste počet Rusů, kteří by považovali jaderný úder na Ukrajinu za oprávněný. Stále ale platí, že těsná většina 52 procent je proti. Vyplývá to z průzkumu, který minulý týden zveřejnilo nezávislé středisko Levada.