Podcasts about studiu

V javnosti odmevajo zlorabe tujih delavcev – bodo novosti zakonodaje, o kateri potekajo pogajanja, pripomogle k izboljšanju razmer? O tem se bomo med drugim spraševali v tokratni oddaji. Govorili bomo tudi o novih višinah nadomestila za brezposelnost. Socialni partnerji se prav tako dogovarjajo o tem, da bi se mesečni obseg dela upokojencev povečal. Govorijo o sistemu dela 80/90/100 za starejše. To pomeni, da bi delojemalci, stari okoli 60 let, lahko opravljali 80 odstotkov dela, prejemali 90 odstotkov plače ter imeli 100-odstotno plačane prispevke. Podrobneje o novostih zakonodaje v Studiu ob 17.00. Gostje: Igor Feketija, državni sekretar na ministrstvu za delo, družino, socialne zadeve in enake možnosti; Miro Smrekar, generalni sekretar Združenja delodajalcev Slovenije; Martina Vuk, namestnica generalnega sekretarja konfederacije sindikatov javnega sektorja Slovenije; dr. Valentina Franca, Fakulteta za upravo Univerze v Ljubljani.

Pozveme vás na státní zámek do Ratibořic a do historických objektů v Babiččině údolí na Náchodsku, kde už začala letošní turistická sezóna. Památka ve správě Národního památkového ústavu bude letos lákat především na akce související s výročím 170 let od prvního vydání románu Babička spisovatelky Boženy Němcové.

V Carigradu potekajo neposredna pogajanja med Rusijo in Ukrajino po treh letih vojne. Ruskega predsednika Vladimirja Putina ni v Turčijo. Je Rusija sploh pripravljena končati vojno? Ameriški predsednik Donald Trump je zagrozil, da bo končal svoje posredovanje, če ne bo pripravljenosti za pogovore. Hkrati pa se zdi, da je pozornost Združenih držav vse bolj usmerjena v druga krizna žarišča. Smo priča nastajanju novega svetovnega reda? Bomo to izvedeli šele po srečanju Trumpa in Putina? O vsem tem v tokratnem Studiu ob 17-ih. Gostje: dr. Klemen Grošelj, obramboslovec; dr. Faris Kočan, strokovnjak za mednarodne odnose, FDV Univerze v Ljubljani; Vlasta Jeseničnik, dopisnica RTV Slovenija iz Ruske federacije; Karmen Švegelj, dopisnica RTV Slovenija iz Bližnjega vzhoda.

Jiří Véle už více než 40 let působí jako uznávaný mykolog-amatér. Ve svém rodinném domku ve Svárově má soukromou mykologickou poradnu. Zájem o houby mu ale rozšířil znalosti v oblasti mineralogie a entomologie. Dnes má doma velkou sbírku kamenů z okolí svého bydliště a brouků z celého světa.

Spolu s naším dnešním hostem vás pozveme na mezinárodní prodejní výstavu Hradecký nůž, která je pro vás připravena na sobotu 17. května v Hradci Králové v Adalbertinu. Akce má každý rok velký ohlas u široké i odborné veřejnosti, skvělou pověst v celé Evropě. Nápad se zrodil před lety v hlavě sběratele nožů Miroslava Rybáře.

Byl jednou z hvězd naší reprezentace na World Baseball Classic před dvěma lety v Japonsku. Teď pomáhá vrátit Skokany mezi naši elitu.

Teď zavítáme do Dobřenic, což obec ležící asi 15 kilometrů jihozápadně od krajské metropole Hradce Králové, kousek od dálnice na Prahu. Dobřenice mají necelých 600 obyvatel, takže se budeme zajímat se jim tam žije. Na vše se zeptáme starosty Tomáše Sýkory.

11 osobností napříč nejrůznějšími obory se nově může pyšnit oceněním Osobnost Královéhradeckého kraje. Mezi laureáty je i muzikant a učitel Jan Filip, v minulosti dlouholetý ředitel Základní umělecké školy Jana Maláta v Novém Bydžově, který se proslavil jako zakladatel a kapelník folkové skupiny Kantoři, která od roku 1970 patří k nejdéle nepřetržitě působícím hudebním skupinám u nás.

Dan po zakonodajnem referendumu o zakonu o dodatku k pokojninam za umetniške dosežke se bomo lotili zlasti posledic včerajšnje odločitve. Kaj pomeni več kot 90-odstotna zavrnitev zakona za pobudnike referenduma, kaj pa za vladno koalicijo? Boj za razlago številk se je že razplamtel, mi pa se bomo dogajanja in pogleda v prihodnje mesece lotili v tokratnem Studiu ob 17.00. Gosta: dr. Miro Haček, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani; dr. Dejan Verčič, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani.

Trénovat kouzla už nemusí sice každý den, ale procvičovat prsty, aby nezakrněly, je stále nezbytné. Zároveň si Nikolas Kara uvědomuje, že důležité v jeho profesi jsou i herectví a dobrá znalost psychologie. „Musím vědět, jak nejlépe odvést pozornost diváka,“ říká.

Novým papežem byl zvolen americký kardinál Robert Francis Prevost. Je mu 69 let, pochází z Chicaga a přijal jméno Lev XIV. A kdyby se nestal papežem, tak by se prý příští neděli v Praze na Malé Straně účastnil biřmování augustiniánů. Do Česka prý jezdil docela často a vždy tu byl rád.

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Jakub Konečný mě oslovil s tím, že by rád ve Studiu promluvil o anarchii (a anarchokapitalismu) v trochu širším pojetí; původně dokonce přišel s tím, že „anarchoapitalismus nestačí“, s čímž lze souhlasit, protože v životě potřebujeme určitě i jiné věci než jen svobodu. Bavili jsme se o anarchii ve všech možných typech mezilidských vztahů – ekonomických, pracovních, rodičovských, školních, kamarádských, partnerských, ale také o vztahu člověka k sobě samému; připadá mi to jako velice zajímavý pohled na anarchii, tak snad ho oceníte i Vy. – Jakub Konečný; libertarián; člen Students for Liberty; hledač poznání – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Mineva 80 let od konca druge svetovne vojne na evropskih tleh. To je bil najsmrtonosnejši oborožen konflikt v človeški zgodovini, posledice katerega so bili več deset milijonov smrtnih žrtev, od tega večina civilnih, grozote holokavsta, številni vojni zločini in velikansko uničenje. Vse te strahote so prinesle tudi streznitev in spoznanje, da je vsekakor treba preprečiti ponovitev česa podobnega. Toda ob tem, ko praznujemo obletnico konca ene velike vojne, se hkrati pripravljamo na naslednjo. Močno so se zamajali tako svetovna družbena ureditev kot prizadevanja za mir. Že bližnja prihodnost je zelo negotova. O tem v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: dr. Ksenija Vidmar Horvat, profesorica sociologije kulture na Filozofski fakulteti Univerze v Ljubljani; dr. Božo Repe, profesor zgodovine na Filozofski fakulteti Univerze v Ljubljani; dr. Petra Roter, profesorica mednarodnih odnosov na Fakulteti za družbe vede Univerze v Ljubljani.

Dětské operní studio při libereckém Šaldově divadle připravilo společně s Pamětí národa a Technickou univerzitou v Liberci zajímavý projekt. Pomocí něho připomínají dramatické momenty druhé světové války. Jako prostředek jim k tomu slouží dětská opera Brundibár, kterou v roce 1943 nastudovaly a hrály děti v terezínském ghettu.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Technici, spojaři, redaktoři, ale i recepční, údržbáři nebo šoféři. Za osmdesát let existence Českého rozhlasu České Budějovice stanicí prošlo nespočet zaměstnanců. Ve speciálním výročním vydání pořadu Dopolední host někteří vzpomínají, jak to v minulosti v rozhlase chodilo.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klinični psihologi in psihiatri pozivajo k ustavitvi predloga zakona o psihoterapevtski dejavnosti, ki ga je vlada pred kratkim poslala v državni zbor. Kritiki opozarjajo, da predlog znižuje standarde zdravstvene obravnave in izobrazbeno raven strokovnjakov, ki naj bi opravljali to dejavnost. Psihoterapevti in zveza organizacij pacientov pa zakon podpirajo, saj pravijo, da bo ta uredil kaos na področju psihoterapije, ki bo postala samostojna zdravstvena dejavnost. Kdo bo lahko opravljal psihoterapevtsko dejavnost? Kako bo organizirana? V kolikšni meri bo zakon skrajšal čakalne vrste, kakšne so potrebe po psihoterapiji na terenu in kakšen kader mora zapolniti to področje? Bodo v zdravstvo zdaj res vstopali nekompetentni sodelavci brez ustreznega znanja? Kdo v tej zgodbi brani svoje interese in kakšni so ti? Je še mogoče, da bi nasprotniki zakona tega zaustavili in če ne, kakšna je časovnica njegove uveljavitve? O tem v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: dr. Mojca Zvezdana Dernovšek, psihiatrinja in sekretarka v Kabinetu ministrice za zdravje; dr. Robert Cvetek, predstojnik Katedre za zakonsko in družinsko terapijo ter psihologijo in sociologijo religije Teološke fakultete Univerze v Ljubljani; dr. Vesna Švab, psihiatrinja, vodja Centra za duševno zdravje odraslih Logatec in podpredsednica Slovenskega združenja za duševno zdravje ŠENT; Petra Bavčar, klinična psihologinja z Univerzitetnega kliničnega centra Ljubljana; Franci Gerbec, podpredsednik Zveze organizacij pacientov.

Teď vás čeká cesta do Žacléře, pohraničního města na větrné hůrce Rýchor, kde slavné hornické časy připomíná důlní skanzen bývalého Dolu Jan Šverma. Žije tam asi 3 000 obyvatel a od roku 2018 je starostou Aleš Vaníček zvolený za sdružení Náš Žacléř.

„Pořád na to myslím, je to pro mě těžké. Bylo mně tenkrát osm let a už jsem neměla maminku. Zemřela před válkou na tuberkulózu,“ vypráví Libuše Kratochvílová, za svobodna Šrámková. Mezi sedmnácti mučenými a zastřelenými muži z Kožušan u Olomouce a Brodku u Přerova byli její tatínek Maxmilián a strýc Antonín.

Ve čtvrtek 8. května to bude přesně 80 let, co skončila druhá světová válka. A tohle výročí si připomínají i ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku. Výstava tamního městského muzea Život a válka přibližuje každodennost obyvatel města během této neskutečně těžké doby, jejich odvážný odpor proti okupaci.

Rozkvět kinematografie se promítl také do kulturního a společenského života v Hradci Králové. V období první republiky se Hradec Králové jako moderní a rozkvétající město dostal také na filmové plátno. Natočilo se několik dokumentárních filmů.

Milí posluchači, v minulých příspěvcích jsme věnovali pozornost zejména vzniku města Hradce Králové. Věděli byste ale, jak se vyvíjel jeho název? Nejprve to byl Gradec, jak tento český název dokládá listina z roku 1225. Ano, skutečně český, protože teprve v průběhu 13. století se z hlásky G vyvinula hláska H.

Teď se vypravíme do Svobody nad Úpou, což je horské město na úbočí Rýchorského hřbetu v údolí řeky Úpy a Janského potoka mezi Janskými Lázněmi a Mladými Buky. Často je výchozím bodem pro výlety do východních Krkonoš, v zimě pak vítězí zimní sporty, samozřejmě lyžování, mají tam také malý skiareál.

Teď vás čeká cesta na Trutnovsko, do Domova sociální péče Tmavý Důl, protože dnes je to přesně rok, co má takzvaný Tmavák nového ředitele Martina Kryštofa Kubáka. Toho na základě výběrového řízení jmenovala rada Královéhradeckého kraje. Ten je zřizovatelem tohoto zařízení a nařídil tenkrát i hloubkovou kontrolu hospodaření v souvislosti s bývalým ředitelem Antonínem Stanislavem.

Haná po letech zažívá basketbalovou horečku. Tým mužů po spanilé jízdě zdolal ve čtvrtfinále ligy favorizovanou Opavu a čeká ho série s Nymburkem.

V Sloveniji se je letos v enem vzorcu, ki ga je v storitvi anonimnega testiranja analiziral Nacionalni laboratorij za zdravje, okolje in hrano, pojavil izjemno nevaren sintetični opioid fentanil. Gre za 50-krat močnejšo snov od heroina, zato je nevarnost predoziranja in smrti zelo velika. V Združenih državah Amerike je fentanil povzročil hudo zdravstveno krizo, v Evropski uniji pa za zdaj večje razširjenosti še niso zaznali. Kako smo nanjo pripravljeni, kakšne so še druge nove psihoaktivne snovi in ali so načini uporabe danes drugačni kot pred leti? Kdo in zakaj danes uporablja tako nove kot stare psihoaktivne snovi? O tem smo govorili v oddaji Intelekta, ki vam jo v poslušanje ponujamo tudi v Studiu ob 17.00. Gostje: Mateja Jandl, NIJZ Marko Verdenik, Zavod Drogart Andreja Pirtovšek Šavs, Univerzitetna psihiatrična klinika Ljubljana

Dva lidé objevili v lese na jihozápadním úbočí Zvičiny u Dvora Králové nad Labem poklad. Jde o mince, šperky a tabatěrky, které kdosi mohl skrýt před odsunem nebo měnovou reformou. Nález váží 7 kg a už ho zkoumají odborníci z Muzea východních Čech tady v Hradci Králové, kteří zjistili, že poklad ležel v kamenném valu maximálně 100 let.

Evropska prestolnica kulture ne privablja samo večjega števila obiskovalcev programske ponudbe, ampak turistični delavci zaznavajo tudi večji obisk turistov. Kolikšen je, kakšno je zanimanje za dogodke in prireditve, ali so se mogoče začele tkati gospodarske, poslovne in drugačne vezi na račun kulture in turizma ter kje so še neizkoriščene priložnosti prve čezmejne kulturne prestolnice Evrope, bomo ugotavljali v tokratnem Studiu ob 17-ih. Mija Lorbek, direktorica Zavoda GO! 2025; Erika Lojk, direktorica Zavoda za turizem Nova Gorica in Vipavska dolina; Miran Müllner, GZS – gospodarska zbornica za severno Primorsko, sekcija turističnih ponudnikov; David Kožuh, Goriški muzej, kustos in turistični vodnik.

Cine a finanțat PSD în anul electoral 2024 (G4Media) - Armata Paralelă Română – De la mercenarul Horațiu Potra, la generalii în rezervă care susțin mișcări legionare (Europa Liberă) - Un tânăr din AUR recrutează neonaziști din rândul grupării „Unitatea 731”. Cum comentează declarațiile pro-evreiești făcute de George Simion: „Doar nu vrei să zică în public că trebuie gazați” (PressOne) - Dacă o mai ţin mult cu incertitudinea politică şi fiscală – cresc sau nu taxele, politicienii chiar riscă să trimită economia şi businessul în criză (ZF) Cazul de studiu Bolojan, despre autoamăgire și alegeri (SpotMedia)Cazul Bolojan, ieri înger, azi demon pentru o parte a electoratului care nu îi iartă exprimarea opțiunii de vot și demolarea argumentată a iluziei că va deveni premierul minune, poate fi, atunci când ne vom mai răcori după alegeri, unul de studiu despre capacitatea de autoamăgire, despre dublă măsură și slaba cunoaștere a mecanismelor politice constituționale, scrie jurnalista Ioana Ene Dogioiu.Președintele interimar Ilie Bolojan și-a exprimat opțiunea de vot pentru un candidat. Candidatul pe care l-a propus oficial coaliției de guvernare, candidatul al cărui nume apare în protocolul de funcționare a coaliției formată după alegeri semnat de președintele PNL Ilie Bolojan.Susținătorii acum dezamăgiți ai domniei sale erau convinși că dl Bolojan a mințit când a semnat. Asta așteptau de la el, să mintă, să semnalizeze dreapta și să o ia la stânga, să fie că restul oamenilor politici, dar într-un interes convenabil.Avea dreptul să facă declarații de susținere a unui candidat? Da, a stabilit CCR în 2014, când Traian Băsescu îi făcea campanie Elenei Udrea. Cel care l-a reclamat, într-un conflict de natură constituțională, a fost premierul de atunci Victor Ponta.De fapt, obiecția dezamăgiților nu este de natură constituțională, ci exclusiv de conținut al opțiunii anunțate. Integral, pe pagina SpotMedia.Cine a finanțat PSD în anul electoral 2024 / Milioane de lei pe filierele Nuba și Mihaela Neagu ”regina licitațiilor”/ Patronii FCSB și CFR Cluj / Fiul adoptiv al unui interlop din Vâlcea, cununat de Ponta / Un maseur care, întrebat de unde a avut banii, a spus: ”Din masaje erotice”   (G4Media)Surprize mari pe lista persoanelor fizice și juridice care au finanțat PSD în 2024, an cu patru rânduri de alegeri – locale, europarlamentare, parlamentare și prezidențiale. Lista a fost publicată în Monitorul Oficial, anunță G4Media.Printre cei care au donat sau au împrumutat sume consistente social-democraților se află patronii echipelor de fotbal FCSB și CFR Cluj, un maseur care a justificat de unde a avut cei 650.000 de lei prin faptul că face masaje erotice, mai mulți oameni de afaceri controversați, unul fiind implicat în dosarul penal al fostului șef SRI, Florian Coldea, unul dintre patronii Clubului Nuba și apropiați ai săi sau un fin al lui Victor Ponta, care este fiul adoptiv al unui fost lider al lumii interlope din Vâlcea.De menționat că toți cei care au împrumutat PSD – iar sumele nu sunt deloc mici, variind între câteva sute de mii și milioane de lei – au făcut un  serviciu acestui partid: banii le-au fost returnați din bugetul de stat deoarece social-democrații au atins un anumit procent de voturi; în mare parte, PSD și-a făcut cele patru campanii electorale ”pe datorie”, dar fără a plăti dobândă pentru zecile de milioane de lei împrumutate.În plus, partidul condus de Marcel Ciolacu nu a fost nevoit să apeleze la sumele pe care le-a primit, în mod tradițional, de la bugetul de stat pentru servicii de propagandă.Armata Paralelă Română – De la mercenarul Horațiu Potra, la generalii în rezervă care susțin mișcări legionare (Europa Liberă)Pentru prima dată de la Mineriada din 1991, alegerile prezidențiale din decembrie 2024 au ridicat problema fragilității ordinii constituționale. Anchetele judiciare de după anularea alegerilor au devoalat un păienjeniș de rețele – cu multe legături în armată – care vor schimbarea democrației.„Este mult spus armată paralelă”, afirmă istoricul Cosmin Popa, specialist în istoria perioadei comuniste și în spațiul ex-sovietic.„Nu suntem într-un scenariu de tip America Latină, nu e vorba de lovituri de stat. Dar da, avem o problemă de fond. În România nu există un consens solid în jurul valorilor democratice și asta se vede și în armată”, adaugă el.„O parte semnificativă a corpului militar în retragere – și, uneori, chiar și în activitate – nu este pe deplin fidelă valorilor constituționale. Când un fost ofițer spune că «politicienii trădează țara», că «UE ne-a colonizat», că «trebuie să salvăm țara din interior», acelea nu sunt simple opinii, sunt formule retorice care pot alimenta forme de radicalizare”, mai explică Popa pentru Europa Liberă.Istoricul e de părere că foștii militari care apar în aceste grupuri sau în spațiul public cu discursuri radicale sunt oameni care simt că au fost nedreptățiți, că nu li s-a recunoscut contribuția sau că au fost marginalizați. El e de părere că toate ideile vehiculate în afara cadrului militar oficial își găsesc ecou în mulți dintre cei care poartă haina militară.Un tânăr din AUR recrutează neonaziști din rândul grupării „Unitatea 731”. Cum comentează declarațiile pro-evreiești făcute de George Simion: „Doar nu vrei să zică în public că trebuie gazați” (PressOne)În timpul documentării despre Unitatea 731, grupare neonazistă care acționează în România și Republica Moldova, PressOne descoperă un schimb de replici între membrii organizației și Vlad Petre, un tânăr din AUR Sector 5.La jumătatea lunii februarie, Petre este adăugat într-un grup privat al Unității și propune o colaborare între membrii săi din București și organizația de tineret a partidului AUR.Propunerea primește reacții mixte: câțiva neonaziști o văd ca pe o oportunitate de mascare a acțiunilor violente întreprinse de Unitate, alții o resping pentru că, susțin ei, George Simion e prea prietenos cu romii și evreii. Vlad Petre spune că a fost dat afară din partid încă de acum câteva săptămâni. Șeful tineretului din Sectorul 5 susține că băiatul n-a fost niciodată membru al partidului. Ulterior, președintele organizației de tineret, Răzvan Biro, avea să ne comunice că Petre a fost dat afară „în perspectiva informațiilor prezentate” de PressOne. Nu e cazul să daţi foc la valiză, când valiza este plină cu bani: Dacă o mai ţin mult cu incertitudinea politică şi fiscală – cresc sau nu taxele, politicienii chiar riscă să trimită economia şi businessul în criză (Ziarul Financiar)Toţi antreprenorii, toţi directorii, toate companiile, că sunt româneşti, multinaţionale sau că sunt de stat, vor să se termine odată cu alegerile politice – alegerile prezidenţiale şi cu situaţia neclară în privinţa taxelor şi impozitelor – dacă cresc, ce creşte şi cu cât, scrie în ziarul de business jurnalistul Cristian Hostiuc.Incertitudinea politică va plana în continuare, pentru că rezultatul alegerilor prezidenţiale este în ceaţă. Dacă la Cotroceni va veni George Simion sau Victor Ponta, vor forţa o nouă alianţă politică şi un nou guvern, asta dacă pot face acest lucru. Dacă la Cotroceni vine Crin Antonescu sau Nicuşor Dan, alianţa actuală PSD/PNL/UDMR şi guvernul Ciolacu 2 au o şansă să continue. Economia şi-a încetinit creşterea, iar execuţia bugetară la trei luni a guvernului Ciolacu 2 nu arată atât de strălucit în îndeplinirea obiectivului de reducere a deficitului bugetar de la peste 9% anul trecut (ESA) la 7%. Dar situaţia bugetară nu este dezastruoasă, mai ales că Ministerul Finanţelor a reuşit să acopere peste 30% din necesarul de finanţare bugetară pentru acest an. România plăteşte dobânzi mai mari, dar pieţele financiare nu sunt închise pentru obţinerea acestor împrumuturi. Pe larg, în ZF.

Ve středu 30. dubna nás čeká filipojakubská noc a pálení čarodějnic. A kouzelné odpoledne plné her, hudby a čarodějnické atmosféry až do večera se bude konat i v Hradci Králové na Stříbrném rybníku. Pozvat vás přišla Aneta Bůžková ze společnosti Městské lesy Hradec Králové a.s., která Hradecké čarodějnice na Stříbrném rybníku i letos pořádají.

Konec marca so minila štiri leta od podpisa pogodbe za graditev drugega tira na odseku Črni Kal–Koper, v začetku maja pa bodo minila štiri leta od podpisa pogodbe za odsek Divača–Črni Kal. Danes na zemljišču pri Dekanih, kjer so 5. maja simbolično zakopali gradbeni stroji, že stoji tir, po njem vozijo delovni vlaki za polaganje tirnic. Če je zgrajenega že več kot 80 odstotkov drugega tira, kaj še ni? Kako turbulentno bo zadnje leto projekta, v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Alenka Bratušek, ministrica za infrastrukturo; Matej Oset, generalni direktor 2TDK; Kristjan Mugerli, Kolektor CPG; Jadran Bajec, predsednik projektnega sveta za civilni nadzor drugega tira; Gregor Ficko, zbornica gradbeništva in industrije gradbenega materiala GZS.

Mezinárodní festival Academia film Olomouc slaví 60 let. Co všechno obnáší vedení festivalu, který propojuje vědu, film a společnost? O tom jsme si povídali s Evou Navrátilovou, ředitelkou festivalu AFO. Jaké má vize, co ji inspiruje a co byste si v letošním programu neměli nechat ujít? Poslechněte si kompletní rozhovor.

Kmalu bo minilo 13 let uporabe zakona o odvzemu nezakonito pridobljenega premoženja. V tem času je bilo pravnomočno odvzetega za manj kot dva milijona evrov premoženja. Malo. Da bi ti postopki postali učinkovitejši, je vlada pripravila novelo zakona, ki pa ne prinaša bistvenega, tj. znižanja meje za sprožitev finančne preiskave. Ta ostaja pri 50 tisoč evrih, čeprav se je tožilstvo zavzemalo za znižanje na 30 tisoč, pravosodna ministrica celo na 10 tisoč evrov. Odpravlja pa se izključna pristojnost okrožnega sodišča v Ljubljani za obravnavo tožb te vrste. Zakaj so postopki neučinkoviti, katere so ključne težave in ali jih novela zakona lahko odpravi? O tem v tokratnem Studiu ob 17-ih. Gostje: Aleksandra Spasojevič, sekretarka, ministrstvo za pravosodje; Helena Miklavčič, generalna sekretarka, vrhovno sodišče; Barbara Lipovšek, državno tožilstvo; Blaž Kovačič Mlinar, odvetnik.

V loňském roce přesedlal z lavičky béčka Sigmy k A-týmu. Pod jeho vedením Hanáci hrají v horní polovině tabulky a čeká je semifinále poháru na Baníku.

Bliža se največji krščanski praznik: velika noč. Katoliška cerkev preživlja težavne čase zaradi bolezni papeža Frančiška, po drugi strani pa jo je skrb za papeževo zdravje povezala. 2025 je za največjo in najvplivnejšo krščansko cerkev tudi posebno, sveto leto; po mnenju papeža je to priložnost za refleksijo, duhovno prenovo in solidarnost z obrobnimi. Sočasno v cerkvi poteka sinodalni proces prenove. O razmerah v Katoliški cerkvi pri nas in po svetu v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: dr. Andrej Saje, novomeški škof in predsednik slovenske škofovske konference; dr. Igor Bahovec, Teološka fakulteta Univerze v Ljubljani; Mojca Širok, dopisnica RTV Slovenija iz Italije.

V drugi oddaji, ki jo letos namenjamo maturantom splošne mature kot pomoč pri pripravi na maturitetni esej, premišljujemo o zbirki novel Edvarda Kocbeka Strah in pogum. Kdo so glavni protagonisti novel? Kateri od njih so omahljivci, kateri izdajalci? Kdo od njih ravna v skladu z zahtevami svoje etike in kdo se podredi ukazom zgodovinske nujnosti? Kako naj udejanjijo zgodovinsko nujnost in jo osmislijo tako, da ob tem ne izgubijo svoje človečnosti? O tem v tokratnem Studiu ob 17.00 dijaki Gimnazije Kranj Jan Korošec, Neža Kumše, Ožbej Andrej Naglič, Zara Planinec Čadež, Lara Stoilov Spasova in njihova profesorica slovenščine Špela Camlek.

Kateri so novi politični vzorci, ki vnašajo negotovost? Zakaj je prišlo do erozije moči in zaupanja v mednarodne organizacije, kot so Združeni narodi, Svet za evropsko varnost in sodelovanje, Svet Evrope, pa tudi celotne Evropske unije? Smo res v obdobju, ko spet prevladujejo interesi velikih sil in geopolitika? Kako smo sploh prišli do takega položaja in ali je na vidiku konec obstoječe svetovne ureditve? O tem razmišljamo v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: dr. Kornelija Ajlec, Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani; dr. Janko Lozar Mrevlje, Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani; Branko Soban, publicist in zunanjepolitični komentator.

Trumpova carinska vojna je zamajala svetovno gospodarstvo. Carine, uvedene brez vsakršne ekonomske logike, na eni strani puščajo razdejanje na borzah, na drugi grozijo z inflacijo in recesijo. Če bodo po zgledu Kitajske s protiukrepi sledile tudi druge države, se bomo vsekakor srečali z zmanjšanjem kupne moči in znižanjem življenjskega standarda. Kako bi se moral v teh zaostrenih razmerah odzvati Bruselj, kako se lahko zavarujejo slovenska podjetja in kje je varno zatočišče za naše prihranke? O tem v tokratnem Studiu ob 17.00. Sogovorniki: prof. dr. Igor Masten, Ekonomska fakulteta Univerze v Ljubljani, dr. iztok Seljak, Hidria, predsednik Združenja Manager, Aleš Lokar, Generali Investments.

Romi so največja etnična manjšina v Evropi, hkrati pa tudi ena najbolj marginaliziranih skupin prebivalstva. Zveza Romov Slovenije na svetovni dan Romov opozarja, da je položaj Romov pri nas v primerjavi z drugimi državami v EU relativno dober, vendar pa naraščata sovražni govor in anticiganizem v družbi. O izzivih romske skupnosti pri nas v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Jožek Horvat Muc, predsednik Zveze Romov Slovenije; Darko Rudaš, predsednik Forumaromskih svetnikov; Luka Mesec, minister za delo, družino, socialne zadeve in enake možnosti; Ana Komac, v. d. direktorice urada za narodnosti; mag. Gregor Macedoni, župan Novega mesta in predsednik Skupnosti občin Slovenije.

Je důležité najít si čas na rozhovor s pacienty i jejich rodinnými příslušníky. Lenka Kolářová je přesvědčená, že komunikace by se měla učit na všech zdravotnických školách. „Vždycky se ráda vracím k lůžku pacienta,“ přiznává. Jako vrchní sestra je totiž spíše manažerkou.

Říká si rozhovorista, umí klást otázky, slyšet ho můžete nejen v Českém rozhlase či v jeho vlastním pořadu, který točí se svými hosty a publikem, ale nově také v Audienci, sérii rozhovorů pro Knihovnu Václava Havla. Mým hostem je Michael Rozsypal.

Na ulice Carigrada in drugih turških mest se je po aretaciji carigrajskega župana in voditelja opozicije Ekrema Imamogluja zgrnilo na sto tisoče protestnikov. Zahtevajo njegovo izpustitev in politične spremembe. Kljub vladni prepovedi protestov in represiji napovedujejo nove množične proteste. Je Turčija še demokratična država? Kako močan je dolgoletni turški predsednik Redžep Tajip Erdogan in kaj ponuja opozicija? Več o razmerah v Turčiji in tudi o turškem vplivu v širši regiji v tokratnem Studiu ob 17-ih. Gostje: dr. Milan Jazbec, nekdanji slovenski veleposlanik v Ankari; Aleš Gaube, zunanjepolitični novinar in komentator časnika Dnevnik; dr. Primož Šterbenc, Fakulteta za management Univerze na Primorskem, Karmen W. Švegl, bližnjevzhodna dopisnica RTV Slovenija.

Nejvíc provozovatele těchto útulků podle Jany Seifriedové, která je zároveň majitelkou kočičícho útulku v Prostějově, trápí laxnost obecních úřadů i státu a nízké tresty za týrání zvířat.

După lansarea Edge Institute, think tank-ul care și-a propus să existe pentru a împinge digitalizarea României de la spate, mi-am dat seama că noi nu știm să vorbim despre viitor și că și asta e o știință/ disciplină care trebuie învățată. Diana Stafie studiază viitorul – la propriu. Este specialistă în Strategic Foresight, o profesie emergentă prin care analizează tendințele care pot schimba lumea – fie că vorbim despre tehnologie, societate sau politică. Nu face predicții, ci lucrează cu echipe și organizații pentru a construi scenarii posibile de viitor și a le pregăti strategic pentru ele. Are o educație internațională solidă în domeniu, este fondatorul Future Station, predă foresight la o școală de business, investește în startupuri și face parte din boarduri de organizații precum Edge Institute.Diana s-a întors recent dintr-o vizită de lucru în Estonia unde a văzut și înțeles cum se face digitalizarea unui stat.

Slovenija je kolesarska Meka. Da o naši deželi tako menijo številni tujci, so zaslužni Tadej Pogačar, Primož Roglič in drugi slovenski poklicni kolesarji. Pa je res tako? Zaradi omenjenih kolesarskih zvezdnikov je v Sloveniji vse bolj priljubljeno tudi ljubiteljsko kolesarjenje. Po državi v zadnjem obdobju, predvsem z evropskimi sredstvi, pospešeno gradijo nove kolesarske steze. Marsikje pa ne gre brez zapletov. O tem, kdaj in zakaj je država resno začela graditi kolesarsko omrežje, koliko kolesarskih stez je in jih še namerava zgraditi v bližnji prihodnosti, kje bo dobila denar, ko bo presahnila evropska vreča, kakšna je naša kolesarska infrastruktura v primerjavi z drugimi državami Evropske unije, kaj ta prinaša ali odnaša ter kaj bi veljalo še storiti na tem področju, v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Jernej Pavlin, Direkcija Republike Slovenije za infrastrukturo, Ministrstvo za infrastrukturo; Bojana Stopinšek, direktorica Regionalne razvojne agencije Savinjska; Luka Mladenovič, Urbanistični inštitut. »Vsebina je nastala s finančno pomočjo Evropske unije. Za vsebine projekta Talenti EU regij je odgovorno uredništvo in ne odraža nujno stališč Evropske Unije.«

Hrad Šternberk zachytil Zdeněk Adámek ve čtyřech ročních obdobích z různých stran a úhlů mnohokrát, přesto ještě nevyčerpal všechny možnosti. „Ta proměnlivost mě fascinuje,“ přiznává. Aktuálně vystavuje na dolním nádvoří čtyřicet velkoformátových fotografií, mezi kterými je i jeho oblíbená noční v úplňku.

Zadnji marčevski teden je že dolgo rezerviran za največji slovenski športni praznik v Planici, kjer sezono svetovnega pokala tradicionalno zaključijo najboljši smučarji skakalci. Letošnja sezona je prinesla veliko razburjenja zaradi norveškega škandala s skakalnimi dresi, s slovenskega zornega kota pa nepozabno svetovno prvenstvo v Trondheimu. Naslednja sezona bo še pomembnejša kot letošnja, saj bodo v Italiji na sporedu olimpijske igre, kjer se prav tako obeta nekaj sprememb v svetu smučarskih skokov. Ti so po norveškem škandalu tako ali tako prišli na razpotje. Kakšna prihodnost se obeta v Sloveniji tako priljubljenemu športu? O tem v tokratnem Studiu ob 17h. Gostje: Jelko Gros, član komiteja za razvoj smučarskih skokov pri Mednarodni smučarski zvezi; Gorazd Pogorelčnik, vodja panoge smučarski skoki pri SZS; Špela Rogelj, nekdanja smučarska skakalka, kontrolorka opreme na tekmah svetovnega pokala v smučarskih skokih; Darko Rupar, komentator ženskih smučarskih skokov.

Ideja o ukinitvi obveznega članstva v Kmetijsko-gozdarski zbornici je znova aktualna. Predlog novele zakona s to vsebino je v parlamentarnem postopku, pred kratkim sta ga vložila koalicijska poslanca Gibanja Svoboda in SD. Prostovoljno članstvo pomeni začetek konca zbornice, pa svarijo nasprotniki tega predloga. Je razlog za reorganizacijo članstva v tej zbornici samo politične narave; ali prostovoljno članstvo koristi kmetom? O argumentih za in proti uvedbi prostovoljnega članstva v zbornici v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Robert Janev, poslanec Svobode v Državnem zboru; dr. Jože Podgoršek, predsednik Kmetijsko gozdarske zbornice Slovenije; Stane Kavčič, kmet in agrarni ekonomist, profesor na Biotehniški fakulteti Univerze v Ljubljani; Branko Virag, predsednik Združenja kmetijskih podjetij pri GZS.

Korupcija je stara toliko kot človeštvo. Pri nas po nekaterih podatkih zaradi nje vsako leto izgubimo 3,5 milijarde evrov. Državni zbor bo v sredo sprejel novo resolucijo o preprečevanju korupcije, na katero smo čakali 20 let. O tem, kako hud problem je korupcija v Sloveniji, v tokratnem Studiu ob 17-ih. Gostje: Andreja Katič, ministrica za pravosodje; dr. Robert Šumi, predsednik komisije za preprečevanje korupcije; Danijel Lamperger, generalni direktor Obrtne zbornice Slovenije Peter Malenšek, generalni sekretar Transparency Internacional Slovenija. Avtorica Jolanda Lebar.

V prvem spomladanskem mesecu vrtci tradicionalno vpisujejo predšolske otroke v svoje zavode za prihodnje šolsko leto; kar nekaj občinskih svetov je v preteklih tednih že potrdilo višje cene vrtcev; glavni razlog podražitev so višje plače zaposlenih; drugod občinske uprave še preračunavajo stroške predšolske vzgoje. V javni obravnavi je novela zakona o vrtcih, ki med drugim predvideva spremembe podeljevanja koncesij zasebnim vrtcem ter obvezno vključevanje romskih in drugih otrok iz ranljivih skupin prebivalstva v vrtec leto dni pred vstopom v šolo. O aktualnih temah s področja predšolske vzgoje z gosti v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Rado Kostrevc, ministrstvo za vzgojo in izobraževanje; dr. Silvija Komočar, ravnateljica javnega vrtca Mavrica Brežice in predsednica Skupnosti vrtcev Slovenije Marija Fabčič, vodjo Oddelka za predšolsko vzgojo in izobraževanje v Mestni občini Ljubljana, Združenje mestnih občin Slovenije; Taja Steblovnik, direktorica zasebnega vrtca Bambi in predsednica Združenja zasebnih vrtcev Slovenije.

Voditelji članic Evropske unije bodo v Bruslju obravnavali načrte za okrepitev skupnih obrambnih zmogljivosti na stari celini, ki jih je Evropska komisija podrobneje predstavila v beli knjigi o prihodnosti evropske obrambe do leta 2030. Kateri predlogi in ideje so uresničljivi, se bo pokazalo v prihodnjih mesecih, že zdaj pa vemo, da bo morala Evropska unija za svojo varnost plačevati več. Koliko denarja bo namenjala za to, kje ga bo vzela, se pripravlja na vojno ali se ji želi izogniti? Na ta in druga vprašanja bomo skušali odgovoriti v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: dr. Matjaž Nahtigal, Katedra za mednarodne odnose na FDV Univerze v Ljubljani; dr. Jelena Juvan, Katedra za obramboslovje na FDV Univerze v Ljubljani; dr. Denis Mancevič, strateški svetovalec in analitik. Avtorica Sandra Krišelj.