Podcasts about studiu

Prometna varnost se je v letošnjem letu v primerjavi s preteklimi leti pri nas poslabšala; samo v preteklem tednu je na naših cestah umrlo 9 oseb, skupaj letos že več kot 60. Po podatkih Agencije za varnost prometa se pri nas največ nesreč z najhujšimi posledicami zgodi prav v poletnih mesecih, od junija do septembra, ko so naše ceste zaradi dopustov in počitnic po vsej Evropi najbolj obremenjene. O razlogih za poslabšanje prometne varnosti in o ukrepih, s katerimi bi lahko ta negativen trend obrnili, se bomo v torkovem Studiu ob 17.00 pogovarjali z gosti: Ivan Kapun, vodja sektorja prometne policije na Generalni policijski upravi; Erik Logar, vodja področja varna mobilnost na AMZS; Kaja Kobal, programski vodja na zavodu Varna pot.

V archivu máme například jednu o tropických papoušcích, kteří žijí svobodně leckde po Německu. Z korun stromů přejdeme sto metrů pod zem, a to v Krušných horách, kde leží zásoby celé řady hornin i kovů. Z další archivní reportáže se dozvíme, že ve Východním Frísku jsou doslova závislí na pití čaje, na který přišli ještě dlouho před Angličany. Popovídáme si s pánem, který tak dlouho sbíral plnicí pera, až je začal sám vyrábět, a podíváme se do hodinářské dílny, kde se hodinky vyrábějí převážně ručně.

Evropska unija in Združene države Amerike so s političnim dogovorom sklenile začasni trgovinski mir. Kdo bo največji zmagovalec in kdo poraženec trgovinskega sporazuma? Kakšne bodo posledice za paradni evropski panogi, farmacijo in avtomobilizem? Na kakšen način bo Evropa izpolnila obljube o povečanju nakupov ameriških energentov in orožja? Je to začetek konca svobodne trgovine? Zdi se, da je vprašanj po sklenjenem sporazumu bistveno več kot odgovorov. Na nekaj izmed njih bomo skušali odgovoriti v tokratnem Studiu ob 17.00.

Teď se proletíme a představíme vám nadšeného letce, pilota a mechanika v jedné osobě, pro kterého prý není problém si letadlo vlastnoručně postavit nebo upravit. V takovém stroji třeba během dovolené obletěl Slovensko nebo objevoval krásy naší země z výšky, což je jedinečný, úžasný zážitek. Jaroslav Deml je naším hostem.

Po podatkih Urada Združenih narodov za droge in kriminal se uporaba drog po svetu povečuje. V ospredje prihaja kokain, vse bolj priljubljen tudi pri nas. Pristojni opažajo še povečanje hkratne rabe različnih drog. Medtem na začetek zakonodajnega postopka čaka zakonski predlog Gibanja Svoboda in Levice o uporabi konoplje za osebne namene. Kaj vse to pomeni za posameznika in družbo, v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Matej Košir Inštitut Utrip; Andrea Margan Klinični inštitut za medicino dela, prometa in športa na ljubljanskem UKC-ju; Marko Verdenik Združenje DrogArt. Avtorica oddaje Nataša Mulec.

Europenii își fac calcule referitoare la taxele vamale cuprinse în acordul comercial UE-SUA. Unele industrii și companii vor pierde, altele vor câștiga. Deocamdată, însă, unele prevederi ale înțelegerii dintre cele două mari blocuri comerciale rămân în negociere. După „sublimul” acord pe tema tarifelor vamale încheiat între Uniunea Europeană și Statele Unite ale Americii, statele membre, economiile și patronatele își fac calcule cu privire la impactul pe care îl vor avea noile prevederi asupra sectoarelor economice. În Franța, Eric Lombard, ministrul economiei și finanțelor, a anunțat că va organiza întâlniri cu patronatele din diverse sectoare. Cotidianul „Les Echos” arată că vor fi industrii care vor câștiga și altele pentru care există multă incertitudine referitoare la efectele asupra companiilor. Astfel, sectorul aeronautic răsuflă ușurat. Asociația Franceză de profil salută exceptarea de la taxare după un dialog transatlantic. Măsura este logică în contextul în care în ultimii ani s-a constatat că multele dispute pe teme comerciale între Airbus și Boeing nu au dus la nimic bun pentru niciuna dintre companii. De altfel, cele două firme au pledat la unison pentru a se păstra actualul nivel de taxare, respectiv zero, un statut vamal care funcționează încă din anul 1979. Specialiștii arată că există colaborări la nivel transatlantic care au creat fluxuri comerciale echilibrate în ambele direcții. De exemplu, industria aeronautică franceză exportă aproximativ 80% din cifra de afaceri, de 51 miliarde de euro, în anul 2024, iar aplicarea unor taxe vamale ar fi fost un dezastru pentru un sector economic extrem de integrat. „Les Echos” dă exemplul unui motor de avion construit complementar de compania Safran în Franța și de General Electric în SUA și care echipează atât Airbus A320 și Boeing 737. În același timp, producătorii din sectorul aeronautic se temeau, în cazul introducerii de taxe vamale, de birocrația cu care acestea veneau la pachet, într-o industrie în care de 40 de ani nimeni nu a calculat tarife vamale. Dar, nu toate industriile sunt atât de mulțumite ca sectorul aviatic. Patronatele din industria produselor lactate sunt îngrijorate. Producătorii francezi exportă anual în Statele Unite mărfuri de 350 milioane de euro și obțin profituri bune în special la brânză. Organizațiile de afaceri din domeniu cred că un acord, chiar și cu taxe vamale, este mai bun decât un război comercial. Majoritatea marilor companii europene din industria lactatelor produc în Europa și exportă în SUA. Dar, o creștere a prețurilor pe piața americană cauzată de aplicarea taxelor vamale va pune un semn de întrebare față de comportamentul de consum, respectiv există riscul să se înregistreze o scădere a vânzărilor din cauza creșterii prețurilor. Deocamdată, acordul tarifar UE-SUA nu cuprinde decizii privind băuturile spirtoase și vinurile, dar detaliile vor fi finalizate în următoarele săptămâni. Până acum, negocierile merg în direcția de a nu taxa băuturile spirtoase, dar acest lucru va trebui confirmat. În orice caz, recent, un producător francez important în domeniul băuturilor alcoolice a calculat că aplicarea unor taxe vamale de 30% i-ar aduce pierderi de 35 milioane de euro pe an. În acest moment, sectorul vinicol este supus taxării, iar patronatele din domeniu au calculat că un nivel de 10% ar fi suportabil, dar o taxă vamală mai mare de atât ar duce la creșterea prețurilor pe piața americană. Industria cosmetică franceză și-a făcut primele calcule. Piața americană este importantă pentru companiile franceze, unde trimit 12% din totalul exporturilor, iar o taxare cu 15% va complica statutul acestor mărfuri în America. Studiile arată că există riscul unei pierderi anuale de 300 milioane de euro și cel al desființării a 5.000 de locuri de muncă în Franța. Directorul general al L Oreal, o companie importantă din industrie, a anunțat în această primăvară că ia în calcul posibilitatea relocării unei părți din producție în SUA. Desigur, calculele vor continua, fiecare sector economic va avea efecte diferite și câștiguri sau pierderi. Donald Trump a complicat viața firmelor europene care exportă în SUA, dar beneficiile americanilor legate de introducerea taxelor vamale sunt încă neclare.

Zhruba po dvou letech se znovu potkáváme s Eliškou Zástavovou, studentkou práv z Hradce Králové, která je velkou bojovnicí za lidská práva. Před lety se přidala k organizaci Amnesty International, kde začínala jako dobrovolnice a ambasadorka kampaně Maraton psaní dopisů, která pomáhá nespravedlivě vězněným lidem po celém světě.

Vse daljši zastoji na cestah otežujejo življenje ter povzročajo veliko gospodarsko in okolijsko škodo. Promet, ki se povečuje sorazmerno z gospodarsko rastjo, je že zdavnaj presegel cestne zmogljivosti. V zadnjih 20-ih letih ni bilo skoraj nobene posodobitve in širitve zmogljivosti prometne infrastrukture, čeprav gospodarstvo zahteva tretji pas okoli Ljubljane in na vseh vpadnicah, saj prek Slovenije potekata dva pomembna koridorja. Kje je v prihodnje pričakovati najdaljše zastoje, kaj lahko naredimo z mehkimi ukrepi, kdaj bo javni potniški promet postal konkurenčen in ali širitve avtocest res izzovejo dodaten promet? O tem v tokratnem Studiu ob 17ih. Gostje: Andrej Ribič, direktor uprave DARS; Darko Trajanov, generalni direktor direktorata za prometno politiko na ministrstvu za okolje, podnebje in energijo; Gregor Pretnar, prometni strokovnjak, PNZ; Slovenko Henigman, direktor Združenja za svetovalni inženiring na Gospodarski zbornici; Blaž Cvar, predsednik OZS.

Dragoș Anastasiu a dat „șpagă de supraviețuire” timp de 8 ani, a denunțat și a mutat activitatea pe altă firmă, iar anul următor a vândut afacerea unui mare grup german. „Era o afacere de 150 de milioane de euro” (HotNews) - Zeci de angajați de la o Agenție de stat și rude ale lor au primit ajutoare de urgență de sute de mii de lei de la instituția unde lucrează / ANPIS: ”Probleme grave de sănătate” (G4Media) - Luxul, marca Senatului României. Împarte, din bani publici, butoni cu pietre semiprețioase, serviete din piele, eșarfe, stilouri și alte obiecte scumpe. Ne costă peste 250.000 euro (SpotMedia)De ce întârzie cu orele trenurile din România? Pentru că proiectele feroviare întârzie cu anii. Studiu de caz: ruta Cluj-Oradea (Europa Liberă)  Prin cazul Anastasiu, liderii din business sunt avertizaţi direct să nu se bage în politică (Ziarul Financiar) După cazul Dragoş Anastasiu, care s-a  soldat cu execuţia în numai trei zile a vicepremierului, înainte să înceapă vreo reformă, viaţa îşi urmează cursul, comentează în ZF jurnalistul Cristian Hostiuc, director editoarial al publicației. Până la urmă, execuţia în direct a lui Anastasiu, unul dintre cei mai cunoscuţi lideri din business, a fost şi este un avertisment direct pentru liderii de business din sectorul privat să stea în banca lor, că poate fiecare are câte un “schelet” prin dulap, de care a uitat. Liderii din business, aşa cum au fost şi pe vremea lui Cioloş, nu sunt deloc bineveniţi în politica sistemului de stat. Acum, că vicepremierul Dragoş Anastasiu şi-a dat demisia, să vedem câteva teme economice care sunt pe masă: - se reîntorc pe piaţă miliardele de euro care au plecat în criza politică, dar  - băncile din România au expunere mult prea mare pe piaţa titlurilor de stat, - bomba arieratelor, adică datoriilor ştiute şi neştiute, poate exploda în orice moment,  - fără stabilitate politică suntem terminaţi. Dragoș Anastasiu a dat „șpagă de supraviețuire” timp de 8 ani, a denunțat și a mutat activitatea pe altă firmă, iar anul următor a vândut afacerea unui mare grup german. „Era o afacere de 150 de milioane de euro” (HotNews) Tranzacția s-a realizat prin mutarea activității de turism de la firma Touring Europabus Romania, cea care a dat șpagă, pe o altă firmă, Travel Brands, înființată în 2018. În 2019, Anastasiu a vândut toată afacerea de turism către grupul german REWE, care în acel an avea o cifră de afaceri de 55 de miliarde de euro și deține marca de turism Dertour. Vicepremierul Dragoș Anastasiu a spus la conferința de presă de duminică, 27 iulie, în care și-a anunțat demisia din Guvern, că șpaga care se dă în România se divide în ”șpagă de supraviețuire” și ”șpagă de îmbogățire”. Despre el, Anastasiu a spus că a dat ”șpagă de supraviețuire”. În anul 2009, trei funcționari ANAF au primit sarcină să controleze Touring Europabus Romania. Controlul a afirmat că a descoperit la firmă nereguli la neplata de către companie a taxelor și impozitelor pe salarii, potrivit judecătorilor care a condamnat pe principala autoare a controlului, pentru că a luat mită ca să nu consemneze neregulile și să nu aplice legea în cazul Touring Europabus Romania. Integral pe pagina HotNews. EXCLUSIV Zeci de angajați de la o Agenție de stat și rude ale lor au primit ajutoare de urgență de sute de mii de lei de la instituția unde lucrează / ANPIS: ”Probleme grave de sănătate” (G4Media) Zeci de angajați ai Agenției Naționale pentru Plăți și Inspecție Socială (ANPIS) au primit în perioada 2017-2025, din partea instituției în care lucrează, ajutoare de urgență de peste 185.000 de lei, după cum rezultă dintr-o investigație G4Media.ro bazată de informațiile unui avertizor de integritate și pe documente oficiale. 20 de angajați din structura centrală și din județe au primit din partea instituției ajutoare de urgență în valoare de 169.000 de lei, cel mai mic fiind de 4.000 de lei, iar cel mai mare de 20.000 de lei. Dubii asupra imparțialității modului în care au fost împărțite aceste ajutoare sunt susținute de inadvertențe descoperite de G4Media.ro în documente interne al Agenției puse la dispoziție de un avertizor de integritate. Agenția este instrumentul prin care Ministerul Muncii, Familiei, Tineretului și Solidarității Sociale plătește toate tipurile de indemnizații sociale din România, iar ajutoarele de urgență reprezintă, teoretic, sume de bani acordate de Stat, prin Hotărâre de Guvern, în cazuri excepționale, cum ar fi boli incurabile, rude ale unor persoane decedate în catastrofe naturale/accidente de muncă, situații de sărăcie cruntă. Luxul, marca Senatului României. Împarte, din bani publici, butoni cu pietre semiprețioase, serviete din piele, eșarfe, stilouri și alte obiecte scumpe. Ne costă peste 250.000 euro (SpotMedia) Peste 1,23 millioane de lei – adică mai bine de 250.000 euro  – a cheltuit Senatul României pe eșarfe, butoni cu pietre semiprețioase, serviete din piele saffiano, silouri și altele asemenea. Toate, cumpărate prin încredințare directă de aceeași firmă de apartament cu un singur angajat. 12 DAV Avenue SRL a fost înființată în 2012, este activă din 2015 și - potrivit agregatorului cu informații de business listăfirme.ro - are un singur angajat. Are sediul social într-un apartament dintr-un bloc din Ilfov, situat în vecinătatea pădurii Băneasa. La solicitarea spotmedia.ro, Senatul României a transmis că „bunurile au fost oferite de către demnitarii români români în cadrul acțiunilor parlamentare interne și externe”. Citiți mai mult pe pagina Spotmedia. De ce întârzie cu orele trenurile din România? Pentru că proiectele feroviare întârzie cu anii. Studiu de caz: ruta Cluj-Oradea (Europa Liberă) România riscă să piardă trenul unor investiții majore prin PNRR din cauza întârzierilor de pe marile șantiere feroviare. În țara cu unele dintre cele mai lente trenuri din Europa – aceste investiții sunt vitale pentru a aduce transportul feroviar la nivel de secol XXI. Europa Liberă a verificat unul dintre marile proiecte. Am descoperit, printre altele, cum șinele dintr-o zonă aglomerată au fost demontate înainte ca măcar proiectarea construcției celor noi să fie făcută. În tot acest timp – CFR improvizează și își transportă călătorii cu... autocarul.

Představíme vám nález, jaký nemá v Česku obdoby. Jde o sídliště z doby laténské, které spadá do 2. století před naším letopočtem. Fungovalo jako nadregionální obchodní a výrobní centrum napojené na dálkové obchodní trasy. A mezi nejvýznamnější nálezy z místa budoucí dálnice D35 patří určitě zlaté mince, kus nádoby s vyrytým koněm, keramika a šperky.

Z fotografií prvorepublikových plováren, zejména Městské (někdy nazývané Občanská) nebo Slezské plovárna můžeme získat představu, jak si Hradečáci užívali léto a jaké plavky nosili. K létu patří neodmyslitelně koupání a s tím spojená móda plavek a oblečení pro letní dny.

Význam středověkého města Hradce dokládá nejen vyšší počet kostelů a kaplí, ale i přítomnost čtyř klášterů. A to byl skutečně na poměry našich královských měst nadprůměrný počet! Nejprve se v hradbách usadili poblíž královského hradu minorité, kteří začlenili do svého komplexu, jak již víme, kostel sv. Jana Křtitele. Klášter zničili v roce 1419 husité.

Pred tremi leti se je več kot tisoč 500 poklicnih in prostovoljnih gasilcev spopadalo z največjim požarom v zgodovini samostojne Slovenije. Goreči Kras je zaposloval še veliko drugih služb iz sistema zaščite in reševanja, na delu so bili prostovoljci, gozdarska stroka je še danes vpeta v sanacijo. Tri leta pozneje nas na kraški požar opomnita pogled na pokrajino ter spraševanje, kaj bo drugače, če se ponovi. O novostih in pridobitvah, ki so posledica kraškega požara, v tokratnem Studiu ob 17-ih. Gostje: Leon Behin, generalni direktor Uprave za zaščito in reševanje; Mitja Vidmar, vodja Sektorja za izvajanje podpore gašenju iz zraka; Simon Vendramin, poveljnik Gasilske enote Nova Gorica; Matej Kravanja, območna enota Zavoda za gozdove Sežana; Boris Budal. namestnik direktorja Zavoda za gasilno in reševalno službo Sežana. Avtorica oddaje Tjaša Škamperle

Teď se společně podíváme do obce, která letos slaví 670 let od první písemné zmínky. Leží mezi Trutnovem a Pilníkovem, má silný spolkový život a krásnou přírodu. V těchto dnech tam vrcholí přípravy na velkou Svatoanenskou slavnost. Naším hostem je starostka obce Staré Buky Markéta Cimbotová.

V tokratnem Studiu ob 17.00 se sprašujemo, ali se je turizem znašel na točki preloma, je danes še dovolj zelena trajnostna usmeritev ali pa je že čas za korak naprej: za regenerativni pristop, ki temelji na tem, da je s svojo dejavnostjo treba okolju vračati več, kot smo iz njega vzeli, torej skrbeti tudi za napredek krajev in mest. Govorili bomo o tem, da se naše drugo največje mesto Maribor razvija v skladu z regenerativnim pristopom, in preverili, kaj ponuja štajerska prestolnica, katere so njene primerjalne prednosti in zakaj si v tem mestu ne želijo množičnega turizma. Anna Pollock, strokovnjakinja za regenerativni turizem iz Velike Britanije; Jure Struc, direktor Zavoda za turizem Maribor; Vasja Ilešič, generalni direktor turistične vasi Pohorje Village – Wellbeing Resort; Katja Sreš, predsednica društva Ekologi brez meja; Ksenija Repina, direktorica Lutkovnega gledališča Maribor.

Skotské kilty, soutěžení v hodu kládou, pořádná dávka nadhledu, ale to vše zasazené do krásného prostředí Orlických hor. Do studia za námi přišli zástupci Clanu Orlických horalů Vojtěch Jan Barilla a David Silber, aby vás pozvali na letošní Horalské hry v Rokytnici v Orlických horách. A je rozhodně na co se těšit.

4. avgusta bosta minili dve leti od poplav, ki so bile najhujša naravna nesreča v zgodovini Slovenije. Tudi po skoraj dveh letih je ljudem na prizadetih območjih težko. Večina odškodnin je izplačanih, v postopku za odstranitev je ali je bilo skupno 428 objektov. Skozi zgodbe ljudi, ki so utrpeli škodo, bomo v tokratnem Studiu ob 17.00 orisali poplavno obnovo. Odgovorili bomo na vprašanji, kako smo pripravljeni na takšne naravne dogodke v prihodnosti in ali lahko na táko pomoč, kot so jo dobili poplavljenci pred dvema letoma, prebivalci računajo tudi ob morebitni podobni naravni ujmi. Gostje: Boštjan Šefic, vodja vladne službe za obnovo po poplavah; Romana Lesjak, županja Črne na Koroškem; Lidija Globevnik, generalna direktorica direktorata za vode na ministrstvu za naravne vire in prostor.

Máme hosta, který ve světě slov a příběhů rozhodně nezabloudí. Do studia přijal pozvání Filip Beneš, spisovatel, editor, korektor a autor nové české fantasy trilogie Černý měsíc. První díl s podtitulem Minulost má rovnou 1 000 stran, takže pokud patříte mezi fanoušky napínavých příběhů, magie, dávných tajemství a pořádných knih, zpozorněte.

Pobyt na slunci, a s tím spojené koupání, byly v období první republiky velmi populární. Okolí Hradce Králové a jeho vodní toky sloužily obyvatelům k zábavě a odpočinku, Hradečáci navštěvovali plovárny na řece Orlici.

Studiu biblic despre Omul cel Nou în Cristos, cel care calcă pe urmele Domnului și este un imitator al Mântuitorului, studiu din epistola către Efeseni prezentat de fratele Ravis (Efeseni 5), diaconul Călin (Efeseni 4) și pastorul Dinu (Efeseni 2)

V rámci dnešního setkání završíme putování po hradeckých středověkých kostelech. Po vzniku Hradce se počet církevních objektů navýšil nejen na návrší nad soutokem, ale i pod ním, na postupně se formujících hradeckých předměstích.

Płyta nagrana w Studiu Koncertowym Polskiego Radia im. Witolda Lutosławskiego zawiera nowe kompozycje, ale także 20-minutową wersję utworu "Polka".

Někteří lidé hledají klid, jiní dobrodružství. Co když se ale obojí potká na místě s hlubokou historií, kde se stará fara proměňuje v živoucí centrum pro umění, komunitu a také sny? Setkáme se s manželi Annou a Adamem Smékalovými, kteří se pustili do záchrany fary v Martínkovicích na vrhu Hoprich na Broumovsku. Pojďme se nechat inspirovat jejich příběhem.

V začetku julija je novinarka Dnevnika Tina Jereb prva poročala o tem, da je več nekdanjih judoistk podalo prijavo zoper trenerja Marjana Fabjana zaradi domnevnih spolnih zlorab ter fizičnega in psihičnega nasilja. Sledilo je več izpovedi žrtev, ki jih je nekdanja atletinja in olimpijka Brigita Langerholc pospremila z besedami, da je že pred leti opozarjala, da je v športu veliko fizičnega in spolnega nasilja. To je pokazala tudi prva obsežna raziskava o zlorabah mladih športnikov, ki jo je izvedla psihologinja Ines Lebar z Univerze na Primorskem in razkriva alarmantne podatke. Več kot polovica športnikov je do 18. leta starosti doživela eno ali več oblik zlorabe. Med 352 sodelujočimi člani Olimpijskega komiteja Slovenije jih je 54 odstotkov poročalo o čustveni zlorabi (o žaljenju, kričanju, ignoriranju in grožnjah), 51 odstotkov o fizičnem nasilju, 47 odstotkov o zanemarjanju, 18 odstotkov pa o spolni zlorabi, tudi o prisilnih spolnih odnosih. O normalizaciji zlorab v imenu višjih ciljev, o odzivih družbe in pristojnih, tudi tožilstva in sodstva, in o tem, kako spolna zloraba vpliva na žrtev, se bomo pogovarjali v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Andreja Katič, ministrica za pravosodje; Tina Jereb, novinarka Dnevnika; Jerneja Munc, predsednica Združenja za moč; Brigita Langerholc, nekdanja atletinja in olimpijka.

Več kot četrtina odraslih v Sloveniji je sposobnih prebrati in razumeti le preprosta besedila, bralna pismenost je vse slabša. V dobi informacij pa je pismenost izjemnega pomena. Še posebej tudi za ranljive skupine, ki zaradi različnih oviranosti potrebujejo lahko berljive informacije. V tokratnem Studiu ob 17.00 se bomo ukvarjali z lahkim branjem. Gre za besedila, ki jih lažje beremo in razumemo. V Sloveniji je na voljo le malo več kot sto knjig v lahkem branju, prvi javni obrazci na občinah so šele ugledali luč sveta. Kako nastajajo novice v lahkem branju, ki jih objavljamo na portalu Enostavno.info v okviru MCC RTV Slovenija. Kako taka jezikovna različica vpliva na slovenski jezik in da bo v prihodnje verjetno vse več ljudi potrebovalo takšna besedila. Gostje: dr. Boris Kern, ZRC SAZU, Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša in Univerza na Primorskem; Aljaž Verhovnik, direktor Koroške osrednje knjižnice dr. Franca Sušnika; Branka Mrđenović, strokovna sodelavka v kompetenčnem centru za lahko branje; Veronika Rot, strokovna sodelavka za dostopnost na RTV Slovenija, ustvarjalka portala Enostavno.info; Marko Rusjan, državni sekretar na ministrstvu za kulturo; Mira Rožej, testna bralka lahkega branja.

Tudi gimnazijke in gimnazijci so se danes seznanili s svojimi rezultati na letošnjem spomladanskem roku mature, medtem ko so jih njihovi vrstniki na poklicni maturi izvedeli že pretekli teden. O tem, kako uspešni so bili dijaki in dijakinje četrtih letnikov na spomladanskem roku mature, in o spremembah predvsem na področju poklicne mature v prihodnjih letih v tokratnem Studiu ob 17.00 s pristojnimi za izvedbo matur. Gostje: dr. Marina Tavčar Kranjc, predsednica komisije za splošno maturo; dr. Boris Dular, predsednik komisije za poklicno maturo; dr. Gašper Cankar, direktor Državnega izpitnega centra. Avtorica Nataša Lang.

Dnešní Hradecké minuty jsou na téma: Modistky. Plujeme dál na módní vlně a zaměříme se na modistky, které, mimo jiné, zhotovovaly dámám a dívkám v Hradci Králové kloboučky a pokrývky hlavy. Protože dámu v období První republiky si bez klobouku nelze vůbec představit.

Mnoho let pracoval Milan Švihálek, který dětství a mládí prožil v Seničce, resp. Olomouci, v ostravském studiu České televize. Blízko měl také k rozhlasu. Rozhovor k jeho osmdesátinám s ním natočila redaktorka Dita Vojnarová.

I dnes si budeme pokračovat v povídání o hradeckých středověkých církevních objektech, konkrétně se zaměříme na kapli sv. Klimenta. Relativně ještě nedávno nebylo zcela vyloučeno, že nejstarší hradecký kostel stál v místech dnešní kaple sv. Klimenta.

Jedna z velkých letních akcí v hradeckém Parku 360 na letišti, která se měla konat v sobotu 12. července, se kvůli předpovědi počasí přesouvá. Očekávaná jedinečná dronová show a koncert skupiny Tata Bojs se uskuteční v neděli 31. srpna. O všem si povídáme s ředitelem Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti Ivanem Kurtevem, který je naším hostem.

Prvi vročinski val je za nami; ker nas je dosegel že junija, imamo varljiv občutek, da je poletje že v polnem razmahu. Dejansko pa se je šele dobro začelo, zato ne škodi, če še enkrat ponovimo, kako se zavarovati pred vročino. Ob tem boste v tokratnem Studiu ob 17-ih slišali še nekaj koristnih informacij o novostih v glavnih turističnih destinacijah pri nas.

Pred parlamentarnimi počitnicami, ko bi se lahko vsi veselili poletnega odmora, je v slovenski politiki močno počilo. Očitno se bomo jeseni odpravili na posvetovalni referendum o obrambnih izdatkih, ki ga je izglasovala zelo nenavadna koalicija. Gibanje Svoboda kot protiudarec napoveduje referendum o članstvu Slovenije v Natu. Koalicijski odnosi so prignani do roba. Ali je mogoče še zakrpati razpoke; se res sramotimo v mednarodni skupnosti? O tem v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: dr. Miro Cerar, nekdanji premiere, Pravna fakulteta Univerze v Ljubljani; dr. Miro Haček, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani; Goran Novković, odgovorni urednik Podjetne Slovenije.

Več kot četrtina odraslih v Sloveniji je sposobnih prebrati in razumeti le preprosta besedila, bralna pismenost je vse slabša. V dobi informacij pa je pismenost izjemnega pomena. Še posebej tudi za ranljive skupine, ki zaradi različnih oviranosti potrebujejo lahko berljive informacije. V tokratnem Studiu ob 17.00 se bomo ukvarjali z lahkim branjem. Gre za besedila, ki jih lažje beremo in razumemo. V Sloveniji je na voljo le malo več kot sto knjig v lahkem branju, prvi javni obrazci na občinah so šele ugledali luč sveta. Kako nastajajo novice v lahkem branju, ki jih objavljamo na portalu Enostavno.info v okviru MCC RTV Slovenija. Kako taka jezikovna različica vpliva na slovenski jezik in da bo v prihodnje verjetno vse več ljudi potrebovalo takšna besedila. Gostje: dr. Boris Kern, ZRC SAZU, Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša in Univerza na Primorskem; Aljaž Verhovnik, direktor Koroške osrednje knjižnice dr. Franca Sušnika; Branka Mrđenović, strokovna sodelavka v kompetenčnem centru za lahko branje; Veronika Rot, strokovna sodelavka za dostopnost na RTV Slovenija, ustvarjalka portala Enostavno.info; Marko Rusjan, državni sekretar na ministrstvu za kulturo; Mira Rožej, besedilna bralka lahkega branja.

V Haagu poteka vrh Severnoatlantskega zavezništva, na katerem bodo voditelji najverjetneje potrdili zgodovinsko zvišanje obrambnih izdatkov. V novi realnosti, ko drug za drugim vznikajo novi konflikti, je Evropa postavljena pred dejstvo, da mora bolj odločno poskrbeti za svojo varnost. A med članicami so velike razlike v občutku ogroženosti, zato tudi precej različen občutek nujnosti vlaganj v svojo varnost. Ko v enačbo dodamo še ameriškega predsednika Donalda Trumpa, je razumljivo, da bo tokratni vrh precej manj enoten, skupna izjava pa zelo kratka in splošna. O izzivih pred Natom in enotnosti zavezništva se bo z gosti v tokratnem Studiu ob 17.00 pogovarjal Matej Hrastar. – Jelko Kacin, nekdanji obrambni minister in stalni predstavnik Slovenije pri zvezi NATO (2015–2019) – Boštjan Pavlin, državni sekretar na ministrstvu za obrambo – Iztok Prezelj, profesor obramboslovja in dekan Fakultete za družbene vede UL

Na predvečer dneva državnosti se v Studiu ob 17-ih s predsednico republike Natašo Pirc Musar pogovarjamo o aktualnem dogajanju doma in po svetu. Med drugim predsednica odgovarja na vprašanja o tem, kako varna je Slovenija v luči dogajanja na Bližnjem vzhodu, ali lahko brez bojazni pred znižanjem socialne varnosti povečamo izdatke za obrambo in o tem, kako namerava rešiti zapleteno kadrovsko križanko imenovanj guvernerja, varuha človekovih pravic in ustavnih sodnikov.

Potem ko so izraelske oborožene sile v minulih desetih dneh oslabile iransko zračno obrambo, usmrtile del vojaškega poveljstva in znanstvenikov ter napadle več jedrskih objektov, so konec tedna v oborožen konflikt z islamsko republiko vstopile še Združene države Amerike. Siloviti napad je po besedah ameriškega predsednika Donalda Trumpa izbrisal objekte z jedrskimi zmogljivostmi, v zraku pa je obviselo kar nekaj vprašanj, na katera bomo poskušali odgovoriti v Studiu ob 17.00. Kaj zdaj? Kaj je ameriškega predsednika prepričalo, da se pridruži Izraelu v napadih na Iran? Lahko islamska republika vrne udarec in kaj bi izbrala za tarčo? V kolikšni meri to ni le bližnjevzhodni spopad, temveč konflikt, v katerega se ne bi vpletle le države tega območja, ampak tudi od drugod? Voditelj Blaž Ermenc se bo o tem pogovarjal s Klemnom Polakom, ki je v okviru Evropske službe za zunanje zadeve sodeloval pri pogajanjih o iranskem jedrskem vprašanju, z obramboslovcem dr. Klemnom Grošljem ter mednarodnima politologoma dr. Farisom Kočanom in dr. Matjažem Nahtigalom.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Jakub s mnoha pseudonymy se mi ozval s tím, že by rád ve Studiu otevřeně sdílel svůj příběh o (nejen) užívání drog (nebo léků?) na jeho těžkou ADHD i o tom, jak mu v tom stát (nejen ne)pomohl, ale jaké všechny klacky mu místo toho hodil pod nohy. Rozhovor dle mého názoru mimo jiné ukazuje, jakým způsobem (státní) válka proti drogám „vyčleňuje“ lidi ze společnosti a „vhání“ je do „podsvětí“, kde je bohužel celkem běžné třeba udávání druhých policii a soudům ze strachu z trestů či prostě ze zoufalství. – Jakub s mnoha pseudonymy; uživatel a pěstitel marihuany; uživatel dalších drog; trestně stíhaný – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Število brezdomcev v Evropi narašča, hkrati pa so, med drugim tudi v Ljubljani, prisotne skrite oblike brezdomstva, je pokazala nedavna mednarodna raziskava. Dve tretjini brezdomcev v Ljubljani je moških, več kot 43 odstotkov pa je brez doma že več kot pet let. Skoraj petina ugotovljenih brezdomcev spi na ulici, hkrati pa se povečuje število brezdomcev v celodnevnih zavetiščih in nastanitvenih programih, kar je po oceni strokovnjakov korak v pravo smer. O tem, kje so razlogi za pojav brezdomstva pri nas, kako jih omejiti in kako omogočiti čim lažji izhod iz brezdomstva, v tokratnem Studiu ob 17h. Gostje voditelja Petra Močnika: Barbara Goričan, Min za delo, družino, socialne zadeve in enake možnosti Dr. Maša Hrast Filipovič, FDV Tanja Hodnik, Oddelek za zdravje in socialno varstvo, MOL Irena Bilčič, Kralji ulice

Med 900 tisoč zaposlenimi pri nas je tudi približno 35 tisoč invalidov, med katerimi so tudi slepi in slabovidni. V Sloveniji jih živi od 8 do 10 tisoč, zaposlenih pa jih je le približno 25 odstotkov v delovni dobi. Kakšne so zaposlitvene možnosti slepih in slabovidnih pri nas, je njihov položaj zaradi slepote in slabovidnosti pri zaposlovanju bolj specifičen od položaja drugih skupin invalidov? Kako je z njihovo izobrazbo ter kako jim pomaga zaposlitvena rehabilitacija? Poznajo delodajalci vse zakonske možnosti in ugodnosti finančnih spodbud, ki jih dobijo, če zaposlijo invalida in kakšni so primeri dobrih praks? Odgovore bomo iskali v današnjem Studiu ob 17.00 z gosti: Svetovalka generalnega direktorja za področje zaposlovanja invalidov in zaposlitvene rehabilitacije Zavoda za zaposlovanje Lea Kovač, vodja oddelka za spodbujanje zaposlovanja invalidov iz Javnega štipendijskega, razvojnega, invalidskega in preživninskega sklada Aleksandra Kuhar, vodja programa Vseživljenjsko učenje slepih in slabovidnih pri Zvezi društev slepih in slabovidnih Nastja Žlajpah, Novartisova zunanja sodelavka, članica v upravnem odboru Evropske zveze slepih, in sicer na področju zaposlovanja oseb z invalidnostjo, s poudarkom na zaposlovanju slepih in slabovidnih Anja Uršič vodja interesne skupine za vključevanje oseb z invalidnostmi v Novartisu Tamara Barič.

Po petkovem izraelskem napadu na Iran sta se državi znašli v spirali uničujočega medsebojnega oboroženega obračunavanja. Razdalja med državama ni ovira, judovska država uničuje jedrske objekte, energetsko infrastrukturo, sisteme zračne obrambe, Iran je z brezpilotniki in balističnimi raketami prebil izraelski ščit. Če so bili podobni napadi v bližnji preteklosti skrbno odmerjeni, pa tokrat državi druga drugo napadata siloviteje, skrb, da se konflikt razlije širše v regiji, se z dneva v dan krepi. O razsežnostih problematike v tokratnem Studiu ob 17ih z voditeljem Blažem Ermencem in gosti.

Pochází z Olomouce, a přestože měla rozjetou slibnou kariéru ve sjezdu na divoké vodě, přitáhl si ji svět designu a umění. Má bohaté zkušenosti ze zahraničí, v současné době ale působí v České republice, založila vlastní značku a aktuálně vystavuje v Olomouci.

S prvim julijem se uvaja pravica do oskrbe na domu. Kakšen je postopek na centrih za socialno delo za uveljavitev posameznih pravic, kdo jih bo deležen, v kolikšni meri ter kdaj bo oskrba na domu tudi v praksi dosegljiva? Na čakalnem seznamu za tovrstno pomoč je že zdaj okoli 3 tisoč ljudi. Kaj pa oskrba v domovih za starejše, kjer so zaradi pomanjkanja osebja, prazne številne postelje? Bo nov obvezni prispevek, ki ga bomo začeli plačevati z julijem, zagotovil oskrbo? O vsem tem v Studiu ob 17.00 z voditeljico Alenko Terlep in gosti: Minister za solidarno prihodnost Simon Maljevac Sekretarka Skupnosti centrov za socialno delo Tatjana Milavec Sekretar Skupnosti socialnih zavodov Denis Sahernik Podpredsednik skupnosti občin Nejc Smole

V prvem letošnjem četrtletju nas je presenetil občuten upad gospodarske aktivnosti. Je treba razloge iskati le v zunanjih grožnjah s carinami in geostrateškimi spremembami ali jih lahko pripišemo tudi naši prenizki konkurenčnosti ter prevelikim obremenitvam dela s prispevki in davki? Kje so rešitve oziroma katere slovenske in evropske projekte bi bilo treba pospešiti za prepričljivejšo gospodarsko rast? O vsem tem Urška Jereb v današnjem Studiu ob 17.00 z gosti. To bodo: prvi ekonomist pri Gospodarski zbornici Bojan Ivanc, direktorica Analitskoraziskovalnega centra pri Banki Slovenije Arjana Masten, direktor podjetij Plan-net Avto in Plan-net Solar Marko Femc in direktor podjetja Rihter Janez Rihter.

Več kot dva milijona prebivalcev porušenega območja Gaze je še naprej obsojenih na počasno umiranje. Izrael nadaljujejo politiko kolektivnega kaznovanja Palestincev; ob okupaciji Gaze napoveduje še obsežno gradnjo judovskih naselbin na Zahodnem bregu. A tudi gibanju Hamas ni kaj dosti mar za trpljenje lastnega ljudstva. Prekinitve ognja ni videti, mednarodna skupnost z Evropsko unijo vred pa si ob nepredstavljivem trpljenju civilnega prebivalstva zatiska oči. Več o aktualnih razmerah na Bližnjem vzhodu v tokratnem Studiu ob 17-ih z voditeljem Blažem Ermencem. Gostje: - vodja slovenskega predstavništva v Ramali na Zahodnem bregu Vojko Kuzma - dr. Primož Šterbenc s Fakultete za management Univerze na Primorskem - obramboslovec, dr. Klemen Grošelj - bližnjevzhodna dopisnica Karmen Švegl

V Mariboru poteka jubilejni, 60. Festival Borštnikovo srečanje, osrednji gledališki dogodek v Sloveniji, na katerem se pokažejo in tudi pomerijo najboljši gledališki ustvarjalci, tokrat po izboru selektorice Ajde Rooss. Dobitnici Borštnikovega prstana Nataši Barbari Gračner smo že lahko čestitali, prve predstave tekmovalnega sporeda pa bomo videli prvo soboto v juniju, dan po uradnem odprtju. Šestdesetletnica dogodka je priložnost, da spomnimo na njegove začetke, orišemo njegov razvoj in se zazremo v prihodnost. Predvsem pa, da poudarimo, kakšna je vrednost gledališkega festivala, ki ga že 60 let organizira Maribor. O vsem tem v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Alja Predan, dramaturginja, nekdanja umetniška direktorica Festivala Borštnikovo srečanje; Tone Partljič, pisatelj, nekdanji umetniški direktor Festivala Borštnikovo srečanje; Aleš Novak, zdajšnji direktor Festivala Borštnikovo srečanje.

Kako se iz mladega podjetnika preleviti v globalnega igralca na svetovnih trgih, bodo v tokratnem Studiu ob 17.00 odgovarjali nekateri koroški podjetniki. Pot mladih v podjetništvo je sicer zaželena, a ne samoumevna, v nekaterih regijah morebiti še težja kot drugje. Na Koroškem je dodaten izziv, kako mlade zadržati v regiji. Podjetniška pot je ena od možnosti. Kako deluje program podjetniškega usposabljanja, ki ponuja celovito podporo pri razvoju poslovne ideje? Kako ključno je sodelovanje v takem usposabljanju in kaj pričakovati od Mrežnega podjetniškega inkubatorja, ki na Koroškem deluje 14 let? Kako to implementirati v regiji, ki slovi po slabih cestnih povezavah in oddaljenosti? Gostje: Primož Gams, soustanovitelj podjetja Dogs 4 motion; Mojca Urlep, ustanoviteljica podjetja Lemur; Jure Knez, vodja mrežnega podjetniškega inkubatorja Koroška, RRA Koroška; Boris Skudnik, vodja projekta Podjetno nad izzive – Poni, RRA Koroška.

V teh dneh mineva 30 let od ustanovitve Centra za promocijo turizma, predhodnika današnje Slovenske turistične organizacije, ki zadnja 3 desetletja sistematično trži slovenski turizem. V tem času so v turizmu naredili pomembne promocijske in razvojne korake. Slovenija je postala prva zelena destinacija na svetu, na globalnem turističnem zemljevidu pa se je uveljavila kot varna, trajnostno naravnana in avtentična destinacija za butična doživetja, ki navdušuje obiskovalce z vsega sveta. A pred nami so še številni izzivi. Zaostajanje ponudbe za zeleno obljubo, nizka dodana vrednost panoge, zagotavljanje kadrov, digitalizacija, pa tudi prilagajanje zunanjim dejavnikom, kot so zunanjepolitični konflikti, vojne, podnebne spremembe in druga tveganja, ki vplivajo na turistične tokove. Kako jih bomo reševali, v današnjem Studiu ob 17.00. Gosti: Direktorica Slovenske turistične organizacije Maja Pak Olaj, Direktor Turistično gostinske zbornice Fedja Pobegajlo, Profesorica na fakulteti za turistične študije Univerze na Primorskem Maja Uran Maravić Predsednik Združenja hotelirjev Gregor Jamnik.

Od Harvarda do Nase, od raziskav podnebnih sprememb do razvoja novih zdravil, ameriški znanstveno-raziskovalni in visokošolski prostor doživlja pretrese, ki so brez pravih vzporednic v zgodovini. Zaustavljene ali ukinjene so raziskave v višini več milijard ameriških dolarjev, sredstva za prihodnje raziskave se prepolavljajo. Raznolikost, enakost in vključevanje so postale najbolj cenzurirane besede, prav tako nezaželena je omemba podnebnih sprememb. A v praksi ni znanstvenega področja, ki ne bi bilo na tnalu. Nekoč najbolj odprto in stimulativno okolje za raziskave in magnet za talente z vsega sveta, se spreminja v prostor negotovosti in celo cenzure. Kako globoki so pretresi in kakšne utegnejo biti njegove širše posledice, preverjamo v tokratnem Studiu ob 17h. Gostje: dr. Tina Lebar, sintezna biologinja s Kemijskega inštituta, ki se je marca letos vrnila z univerze Harvard;dr. Roman Kuhar, sociolog, Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani;dr. Maruša Bradač, astrofizičarka, Fakulteta za matematiko in fiziko Univerze v Ljubljani, predtem dolgoletna predavateljica na Kalifornijski univerzi v Daviesu;dr. Matjaž Ličer, oceanograf, Agencija RS za okolje.