Prostor X

Když se u ní objevila vážná nemoc, rozhodla se dál pracovat. Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová v Prostoru X popisuje, proč o diagnóze dlouho mlčela, jak o nemoci mluví se synem, proč nezveřejnila její přesný typ – a co jí pomohlo zůstat v chodu i během chemoterapie.

Kdo se narodí ve špatném regionu nebo nemá štěstí na školu, má v Česku podle sociologa Daniela Prokopa výrazně složitější cestu k úspěchu – a stát mu v tom nepomáhá. „Vyřazujeme hodně lidí, hodně regionů z šance na úspěch,“ řekl v rozhovoru pro Prostor X. Mluvil také o tom, jak systém trestá aktivitu, jak chudoba ovlivňuje myšlení a proč se v Česku rozevírají majetkové nůžky.

Na hladovění byl zvyklý, ale na déšť, vlhko a hygienu bez toaletního papíru si zvykal jen těžko. Tělo to zvládlo, psychika už méně. Jak člověka promění více než 70 dní v džungli? Co se stane, když musíš lhát do očí, manipulovat a přestat být tím, kým jsi? Vítěz Survivoru Česko & Slovensko Pavel Tóth alias Spicy Pája v Prostoru X přiznal, že se na ostrově „probudil“. Otevřeně popsal surovou realitu soutěže – i to, proč tam původně jel najít lásku.

perex

Český fotbal se na klubové úrovni silně zvedá, reprezentace však tento trend zatím nenásleduje. Je zábleskem lepších časů ovládnutí skupiny Ligy národů? A jaká je pravda kolem absencí Patrika Schicka v národním týmu? Na to odpovídá v rozhovoru redaktor deníku Sport Bartoloměj Černík. Rozebírá i situaci ve Spartě a údajný konflikt mezi balkánskými hráči letenského týmu. O neshodách ve Spartě se více spekuluje od doby, kdy srbský křídelník Veljko Birmančevič tleskal fanouškům se srbskými vlajkami a nápisem "Kosovo je Srbsko." Hráč je ale momentálně po léčbě zranění v Bělehradu zpět v Praze. "Myslím, že si za Spartu ještě zahraje," říká Černík. Problém fotbalové reprezentace je dle něj komunikace a marketing, který označuje za šílený. Narozdíl od klubů národní tým nedělá mnoho pro fanoušky a nepřitahuje je k sobě. Reprezentace pod Ivanem Haškem navíc stále nemá jasný herní styl a sází spíše na bojovnost a důraz. Proč čeští hráči současné generace nehrají v elitních světových klubech? A bude v čele českého fotbalu pokračovat Petr Fousek? I to se dozvíte v rozhovoru v úvodu článku.

Od 17. listopadu 1989, kdy započala sametová revoluce, uběhlo již 35 let. Přesto některé z okolností brutálního zásahu na Národní třídě, po kterém se daly do pohybu procesy společenské změny, zůstávají zahaleny hávem konspiračních teorií. Byla zpráva o mrtvém studentovi dílem náhody, nebo akcí StB? Co dělaly na Národní třídě tzv. Červené barety? A kdo dal rozkaz k zásahu? I na tyto otázky odpovídá člen tehdejší parlamentní komise pro dohled na vyšetřování událostí 17. listopadu Václav Bartuška.

Vedla za Izrael jednání s Palestinci, prosadila stažení vojsk z Gazy a bojovala za vznik státu pro Palestince. Ve dvou-státní řešení konfliktu věří i dnes, ač pro něj chybí politická vůle. Exministryně zahraničí Izraele Tzipi Livni říká, že Izrael nemůže Gazu znovu okupovat. „To by byla obrovská chyba,“ říká v rozhovoru v Prostoru X a uznává, že tvrdá operace v Gaze Izrael mezinárodně poškozuje.

Vojtěcha Záveského znáte spíš pod jeho uměleckou přezdívkou Vojtaano. Kromě herectví a písniček se věnuje hlavně standupům. Letos na podzim spolu s komiky Arnym a Nastym vyráží po České republice v rámci Evropa 2 Comedy tour. Jaké vtipy si pro vás připravili? Jak důležité je pro komika publikum? A je nějaký vtip, který vždycky funguje?  

Na klimatickém aktivismu vybudovala profil s 80 tisíci sledujících na instagramu. Ke slovu aktivismus se hrdě hlásí. Rozárie Haškovcová je nejznámější česká greenfluencerka a říká, že aktivismus pro ni znamená zajímat se o svět kolem sebe. Proto by aktivisty měli být všichni, říká v rozhovoru v Prostoru X.  Kromě dopravy a energetiky upozorňuje i na méně známé původce znečištění a změn klimatu - třeba oděvní průmysl a tzv. fast fashion. "U fast fashon máme největší problém s odpady a sekundárně s mikroplasty. 35 % mikroplastů v mořích a oceánech pochází ze syntetických materiálů," říká greenfluencerka. Firmy se dle ní často snaží zakrývat neekologický byznys třeba tím, že vypíchnou nějaké údaje: "Třeba napíšou, že 50 % kusu oblečení je z bavlny, což je přírodní materiál, druhá část je klidně plastová a umělá, ale pojďme tam napsat, že to je zelené," vysvětluje. Jak se Haškovcová dívá na aktivisty, kteří se lepí k silnicím či polévají slavné obrazy? A proč podle ní v lidech převažuje strach z klimatické politiky nad strachem ze změn v klimatu? Nejen to se dozvíte v podcastu.

Ukrajinští vojáci se často neobejdou bez pomoci nevládních organizací. Vybírat prostředky a shánět nedostatkové vybavení není jednoduché, o to složitější je ho doručit, kam je potřeba, protože se často musíte vydat na místa nedaleko probíhajících bojů. Své o tom ví i textař a bývalý kandidát na prezidenta Michal Horáček, který nedávno takovou cestu podnikl. Jaký je život u frontové linie? Jak se dá uniknout před útokem dronu? A co musí umět dobrý vojenský velitel?

Pacientů s Alzheimerovou chorobou každý rok celosvětově přibývá. Podle statistik by se tato nemoc mohla týkat každého třetího člověka. Jaké faktory ovlivňují vznik tohoto onemocnění? Co můžeme dělat, abychom mu předešli? A kdy je dobré zajít k lékaři? I na tyto otázky odpovídá neurovědkyně Kateřina Veverová. 

Piráti odchází z vlády, nejspíš však při tom přijdou i o Jana Lipavského, který má ze strany vystoupit. Mluví se o jeho přestupu do jiné strany: „Oni by si samozřejmě přáli, kdyby se podařilo nějakým způsobem ty ministry nakoupit a přetáhnout na svoji stranu, ideálně aby se ještě postavili proti Ivanu Bartošovi. Myslím si, že to není ve hře,“ komentuje Lipavského situaci poslanec Pirátů Jakub Michálek v Prostoru X. Michálek trvá na tom, že Petr Fiala včera jednal na nátlak dalších lidí z ODS: „Ve veřejných zdrojích jsou informace například o tom, že Moravskoslezská organizace ODS vyzvala Fialu, aby svolal mimořádný kongres,“ vysvětluje Michálek. Proč Piráti tak dlouho zůstali ve vládě, když ji dle nich řídí kmotři? Kdo by měl být jejich nový předseda? A jak probíhala včerejší komunikace Pirátů s Janem Lipavským? Nejen na to odpovídá Michálek v rozhovoru.

perex

Senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer kritizuje český postoj k situaci v Izraeli. "Česká zahraniční politika musí vycházet z respektu k mezinárodnímu právu a z toho, že nebudeme předstírat, že Izrael si může dovolit úplně všechno, včetně porušování těch nejdůležitějších norem," říká Fischer v rozhovoru v Prostoru X. Mluví dále o tom, čím dle něj Izrael porušuje mezinárodní právo, s jakými prioritami jde do voleb i proč v minulém volebním období nepodpořil Istanbulskou úmluvu.  Pavel Fischer si myslí, že ačkoli je Česko spojencem Izraele, měli by se naši politici častěji ptát na palestinskou otázku: "Je potřeba, abychom i našim přátelům v Izraeli připomínali, že nás zajímá, kde budou Palestinci bydlet. Když na jejich území izraelská vláda vyhlásila vůbec největší operaci na okupaci, na výstavbu na těch okupovaných územích," vysvětluje Fischer. Odmítá i myšlenku premiéra Fialy, že by Česko mohlo přesunout svou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma, což je považováno za vrcholný výraz podpory židovskému státu. "To je věc politicky zajímavá, ale z dlouhodobého zájmu České republiky je nesrozumitelná. Není načase někam stěhovat ambasádu," dodává bývalý velvyslanec ve Francii a poradce prezidenta Havla. Fischera rovněž znepokojuje rétorika, jaká v Izraeli zaznívá o Palestincích: "Podívejte se na výroky v Izraeli, které padají o Palestincích. Tam dochází k dehumanizaci a Hannah Arendtová by tam měla co studovat. O Palestincích se tam mluví jako o zvířatech, upírá se jim lidská důstojnost a mluví se o nich způsobem, který by nám měl začít rozsvěcovat červené kontrolky," myslí si Fischer. V rozhovoru také vysvětluje, proč je odpůrcem Istanbulské úmluvy o potíráni násilí na ženách a domácího násilí: "Když se podíváte na Istanbulskou úmluvu, mě tam zaujala část, která mně připomněla trochu sociální inženýrství. Jde o závazek, že budeme převychovávat společnost. A to mně přijde, že není v zájmu občanů České republiky." Co chce Fischer v dalších letech v senátu prosadit? A jak by podle něj měla vláda snižovat schodek státního rozpočtu? Nejen na to odpovídá Fischer v podcastu.

V letošních senátních volbách kandiduje ve volebním obvodě Benešov i bývalý hokejista Dominik Hašek. Jaké jsou jeho politické postoje? Proč se ke kandidatuře rozhodl právě teď a proč právě za TOP 09? A co hodlá v Senátu dělat?

Šéfkuchař a restauratér Zdeněk Pohlreich říká, že česká gastronomie zažívá velký vzestup. Zároveň ji ale drtí dlouhodobé problémy - zdražování i neochota lidí tvrdě pracovat. Jak se Pohlreich dívá na pojem super-potraviny nebo na různé moderní diety? A co čeká od nové řady pořadu Ano, šéfe? Na to odpovídá v pořadu Prostor X. Zejména mladá generace podle Pohlreicha nemá zájem o fyzicky náročnou práci, jako je ta v gastru: "Lidi tu práci v gastronomii nepovažujou za to, čím by se chtěli živit. Ideály toho, jak lidi chtějí vydělávat peníze, jsou jiné," vysvětluje Pohlreich. Nelíbí se mu také, jak společnost a stát proměnil covid: "Myslím, že se začalo k penězům přistupovat obrovský lehkomyslně v tom smyslu, že se bavíme o miliardách, jako jsme se bavili dřív o milionech. Že na všechno si dokážeme půjčit a že za nic nemáme velkou zodpovědnost," dodává. Co pro Pohlreicha znamená michelinská hvězda? A má v životě ještě nějaké cíle či sny? Nejen na tyto otázky odpovídá v rozhovoru v úvodu článku.

Vladimír Franz maluje obrazy, skládá hudbu a učí na vysoké škole. V minulosti kandidoval na prezidenta a po volbách se podle svých slov jakoby vynořil ze septiku. A možná i proto ho politika dnes už příliš nezajímá. Co jeho tvorba říká o současném světě? Co Vladimíru Franzovi dalo dospívání za normalizace? A kam se nám podle něj poděly ideály?

Jaderný fyzik Ondřej Novák říká, že tendr na stavbu dvou nových bloků elektrárny v Dukovanech je dobrá zpráva. Jádro se podle něj vyplatí, i když se může prodražit. "Řádově během pár let budeme muset začít importovat elektřinu, protože jí nebudeme mít dost," říká Novák v podcastu Prostor X. Korejská firma KHNP, kterou vláda vybrala, je dle Nováka spolehlivý dodavatel. Budoucnost energetiky ale vidí i v malých jaderných reaktorech, které by mohly vznikat na místech současných uhelných elektráren. K jejich rozjezdu se ale bude muset stát přizpůsobit, například dodat odborníky na jádro na stavební úřady. V energetické úspory jako řešení pro Česko příliš nevěří. "Svět směřuje dopředu technologicky a s tím dochází i ke zvyšování spotřeby. Máme úspornější přístroje, zároveň je jich ale v běžné domácnosti daleko víc než před dvaceti lety." Spotřebu bude v budoucnu navyšovat i robotizace průmyslu. Za jak dlouho v Česku skončí výroba elektřiny z uhlí? Pomůžou Česku obnovitelné zdroje energie? A proč se vyplatí sázet na jaderné elektrárny a malé reaktory? Nejen na tyto otázky odpovídá Novák v podcastu.

Ekonomka Ilona Švihlíková si myslí, že inflace posledních let bude v ekonomice působit ještě dlouho, zejména v kupní síle. Vláda si podle ní chybně stanovila za prioritu veřejné finance. “To je úplně zcestná úvaha. Veřejné finance neplují v separátním vesmíru, závisí na tom, jak se daří ekonomice,” říká Švihlíková v Prostoru X. Mezi trvalé problémy české ekonomiky patří závislost na zahraničních trzích, ale i nedodržování zákoníků práce. “Je tady hodně strukturálních deformací. Naprosto bězně se porušuje zákoník práce, vypadá to jako v rozvojových zemích,” vysvětluje Švihlíková. Špatně nastavená je dle Švihlíkové i daňová soustava, která přeje zahraničním subjektům. “Když neustále přejímáte pokyny ze zahraničí a tváříte se, že jsou vaše, tak ztrácíte kapacitu přijímat domácí rozhodnutí,” dodává ekonomka. "Máme vzhledem ke kupní síle mnoho statků enormně předražených, například telekomunikační služby. Tam je poměr cena-výkon úplně vychýlený," říká Švihlíková v rozhovoru. Proč si Švihlíková myslí, že velké firmy vnímají Česko jako kolonii? A je problém mít dlouhodobě deficit státního rozpočtu? Nejen na tyto otázky odpovídá Ilona Švihlíková v rozhovoru v úvodu článku.

Luděk Šulda je odborník na společenský hmyz a říká, že vosy jsou pro člověka užitečné. Jejich přemnožení je podle něj pouze iluze, dřív jich bylo víc. Z jeho vlastní zkušenosti je dostat žihadlo od vosy skoro umění. Čím jsou vosy pro člověka užitečné? Jak se k nim správně chovat a co udělat pro to, aby se vám uhnízdily na zahradě?

Nový cirkus už patří k nejpopulárnějším kulturním žánrům v Česku. Velký kus práce pro to odvedl festival Letní Letná, který právě probíhá v Praze. Ve speciálu podcastu Prostor X na tomto festivalu vystoupily tři velké osobnosti českého cirkusu: principál Cirku La Putyka Rosťa Novák, umělecký šéf Losers Cirque Company Petr Horníček a ředitel festivalu Letní Letná Jiří Turek. Slovo cirkus si už možná většina lidí nespojí s jeho starou podobou, tedy drezurami zvířat, žonglováním a klaunskými čísly. Jeho symboly se staly právě soubory jako Cirk La Putyka nebo Losers cirque company. Přesto i oni potvrzují, že se pořád setkávají s předsudky. „Mám rád, když se říká cirkusové umění,“ říká Rosťa Novák. La Putyka a „Lůzři“ jsou dvě největší značky českého cirkusu. Dostat se do jednoho z nich je běh na dlouhou trať. „Kdo začíná u nás, nejprve dva roky jen trénuje, pak teprve má vystoupení,“ říká Petr Horníček, známý také jako první vítěz soutěže Československo má talent. Jiří Turek přidává příběhy lidí, kteří se do velkých cirkusových souborů dostali úplně náhodou – povedlo se to i automechanikovi nebo kuchařce. Oba soubory dostávají mnoho nabídek na jednorázové spolupráce. La Putyka například před třemi lety v unikátním čísle na stadionu v Edenu představila nový dres fotbalové Slavie. Na dotaz, kde vidí hranice komerční spolupráce, Rosťa Novák říká, že by nechtěl dělat vystoupení pro politiky. „Pro pana Babiše bych určitě nehrál,“ dodává. Jak se vychovává akrobat a kolik lidí se v Česku cirkusem uživí? A jak je na tom nový cirkus v Česku ve srovnání s jinými zeměmi? To se dozvíte ve speciálním dílu podcastu Prostor X.

Americká politika zažívá nebývale divoké období. Uprostřed napjaté předvolební kampaně došlo k pokusu o atentát na Donalda Trumpa. Nedlouho poté z voleb odstoupil dosavadní prezident Joe Biden a nahradila ho Kamala Harris. Co je na pozadí těchto událostí? Jaké je dění uvnitř americké politiky? A co nakonec volby rozhodne? I na tyto otázky odpovídá publicista Roman Joch.

Tématem poslední doby a nejspíš i budoucích dekád je dostavba jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Podle bývalého premiéra Mirka Topolánka je jádro jedna z mála cest, které nám mohou pomoci k energetické stabilitě. Evropská unie se nepoučila z minulých krizí, a kromě energetiky se dělí i v řadě dalších otázek. Co z toho vyplývá pro Českou republiku?

V pátek začínají Letní olympijské hry v Paříži, ta je tak další z řady světových metropolí, které hostí tento sportovní svátek. V minulosti se několikrát vážně uvažovalo o tom, že by se Olympiáda mohla konat také v Praze. Naposledy u těchto úvah byl ekonom Miroslav Singer, který vedl analytický tým společnosti PwC, který uvažoval nad tím, jak by Olympiáda v Praze mohla vypadat.

V devadesátých letech objevil ve Francii žánr nového cirkusu, přivedl ho do Čech a vytvořil fenomén. Jiří Turek stojí za vzestupem nového cirkusu, založil a stále řídí festival Letní Letná. "Po revoluci jsme neměli zábrany, ten pocit je nenahraditelný. Teď nás nejvíc tíží byrokracie," říká Turek v pořadu Prostor X. Jiří Turek začínal s uměním v pantomimě. Postupně poznal různé podoby cirkusu a pohybového divadla, jehož moderní podoby na festivalu Letní Letná přivezl do Česka. Letní Letná se koná pořád na stejném místě, jen s mnohonásobně větším rozpočtem než na začátku před dvaceti lety. Na začátku byl celý rozpočet festivalu dva miliony. "Teď stojí víc někdy i jeden účinkující," srovnává Turek dnešní dobu se začátky. Šéf Letní Letné je přesvědčen, že podpora kultury ze strany státu pořád neodpovídá její důležitosti: "Kultura přináší celému státu velké peníze. Potřebujeme kulturu, přináší inovace," vysvětluje Turek. Jeho festival dle něj přináší do ekonomiky až 80 milionů korun, na dotacích dostává jen jednotky milionů. Jaké to je v této době pořád velký festival a jaké to bylo v divoké době devadesátých let? Podporuje český stát kulturu? A na co by doporučil jít divákům na letošním ročníku Letní Letné? Nejen na tyto otázky odpovídá v rozhovoru.

Andrej Babiš spoluzaložil v evropském parlamentu novou frakci Patrioti pro Evropu. Ta je sice po evropských volbách třetí největší, dle politologa Petra Sokola to však neznamená, že by měl Babiš v Bruselu větší vliv. „Je to jako když ovládnete pustý ostrov, ale jste daleko od všech ostatních,“ říká Sokol v podcastu Prostor X. Ještě hůře v Evropě dopadl Tomio Okamura.  Novou frakci Sokol označuje jako krajně pravicovou. Je dle něj pozoruhodné, že do ní Babiš vstoupil, i když v Česku boduje především v tradičně levicových regionech. Spolupráce s Viktorem Orbánem a Marine Le Pen podle Sokola znamená, že už Babiš nemůže počítat s dřívější podporou od Emmanuela Macrona. „Ten si ho vymazal z telefonu,“ říká Sokol. Politolog v rozhovoru dále hodnotí nedávné volby parlamentu ve Francii. Prezident Macron na nich nic nezískal. Sokol si myslí, že Macron chtěl dostat krajně pravicovou Marine Le Pen k moci a z pozice prezidenta jí natolik ztížit vládnutí, že by časem ztratila podporu voličů. V Evropě dle něj celkově nabírá na síle jak protestní pravice, tak nové levicové síly jako je u nás koalice Stačilo nebo právě Melenchonova Nepoddajná Francie. Jak se Sokol dívá na označování Le Pen či Melenchona za extremisty? A rodí se v Přísaze do budoucna nový partner Andreje Babiše do příští vlády? Nejen na tyto otázky odpovídá Petr Sokol v podcastu.

Nedávno oslavil třicáté narozeniny a v posledních čtyřech letech natočil tři celovečerní filmy. Na snímky Zrcadla ve tmě či A pak přišla láska navazuje Hello, welcome, které uzavírá pomyslnou trilogii. Věnovat čtyři roky života hektickému natáčení s nízkým rozpočtem nebyl pro Holého plán, ale nutnost, která ilustruje podmínky v české kinematografii. Nejen o svém posledním snímku si v pořadu Prostor X povídal s Martinem Bartkovským.

Prošel silnou závislostí, dvakrát se léčil a nakonec se sám stal adiktologem. To je příběh Františka Trantiny, terapeuta, který byl kdysi sám závislým na hracích automatech, kde prohrál miliony. Teď i svým příkladem pomáhá jiným podobnou situaci zvládnout: „Měl jsem zničený mozek, hledal jsem znovu věci, které mě baví,“ vypráví o svém životě v pořadu Prostor X. „Centrum odměny člověk stimuluje při jídle a při sexu. A dá se ošálit typicky vzrušením z hazardních her,“ popisuje František Trantina fungování závislostí. „Měl jsem zničený mozek, to centrum odměny chtělo jen hazardní hry, nic mě nebavilo,“ vzpomíná. Když začal mít s hraním problémy a zadlužil se, manželka mu prý nechtěla věřit: „Myslela si, že mám milenku a říkala: to není možný, ty jsi inteligentní chlap.“ Patologický hráč po léčbě dle něj musí hazard odložit na vždy, minimálně ze začátku by ani neměl mít k dispozici peníze. S tím má sám zkušenost, peníze mu spravovala manželka. Někteří gambleři mají doporučené například nesledovat sportovní zápasy, pokud byli závislí na kurzových sazkách. Rizikovost hraní dle něj závisí na tom, v jaké je člověk životní situaci i co má za sebou či v rodině: „Záleží, jaké má člověk dispozice. Někdo si zahraje mezi příteli, v komfortu, nemá problémy a neuškodí mu to. Ale třeba pro ženu, která je opuštěná, má problém s penězi, to může být rizikové, zvlášť třeba když může začít sázet s bonusem zdarma. Nyní se věnuje třeba i skupinovým terapiím s léčícími se gamblery: „Jsem jeden z nich. Funguje to jako dvojí příklad. Ti, kteří se léčí, potkají lidi, kteří abstinují deset let a dostali se z toho, to je motivuje, vidí, že to jde. A ti dlouhodobí abstinenti zase vidí, že by do toho mohli znovu spadnout, kdyby začali,“ říká Trantina. Vysvětluje i proč v posledních letech hazardu více propadají ženy: „Do herny se ženám nechtělo, tam by nikdy nevlezly, chtěly se vyhnout stigmatizaci. Teď je ta dostupnost obrovská, bezprecedentní,“ dodává. „Sázet by neměli lidé, kteří si myslí, že tím můžou vylepšit život, nechápou princip hazardních her, tedy to, že vydělávají těm byznysmenům.“ Co bylo pro Františka Trantinu při jeho léčbě nejdůležitější? A jak konkrétně pomáhá lidem, kteří za ním přijdou s podobnými problémy? Nejen o tom vypráví v podcastu.

Bývalý fotbalista Zdeněk Folprecht očekává od českého týmu na mistrovství Evropy postup ze skupiny. Problém našeho fotbalu ale podle něj je, že nemáme tolik hráčů v zahraničních TOP klubech. „Kolem EURA 2004 byl Jiří Jarošík náhradník v Chelsea, a to už nestačilo na reprezentaci. To je dnes nemožné, to by byla naše největší hvězda,“ vzpomíná v podcastu Prostor X na zlatou generaci s Pavlem Nedvědem v čele. V rozhovoru vypráví také o těžkých sezonách ve Viktorii Žižkov, která neměla ani na výplaty pro hráče, nebo o tom, v čem se v této době fotbal nejvíc mění. Zdeněk Folprecht má za sebou zajímavou kariéru. Vyhrál titul se Spartou, zahrál si i v zahraničí – v Ázerbájdžánu, na Kypru a v Itálii. Přesto se víc proslavil až po kariéře. Je tvář dvou populárních podcastů (Kudy běží zajíc a První dotek), televizní expert a napsal knihu Fotbalové pohádky. Nápad na ni dostal při vyprávění pohádek svým synům. Jeho vlastní fotbalová pohádka měla několik zápletek. Možná nejzajímavější období zažil na Žižkově pod trenérem Jindřichem Trpišovským: „Že klub neměl peníze, to nás semklo. Udělali jsme dobrou partu, byli jsme všichni mladí a nastavení jen na fotbal, vlastně i s tehdy mladým trenérem,“ vypráví Folprecht. Jak se dívá na nedávnou kauzu zranění Michala Sadílka před EUREM? A jak vzpomíná na poloamatérské začátky dnešní trenérskou ikony Jindřicha Trpišovského? Nejen na to odpovídá v podcastu.

Globální oteplování, migrace, pandemie, nebo třeba neakceschopné instituce. To jsou některé z problémů, se kterými se dnes lidstvo ve větší či menší míře potýká. Jaké jsou jejich dopady na naší civilizaci a jak se je můžeme snažit co nejvíce zmírnit, probíráme s profesorem Miroslavem Bártou.

Jak ovlivní Trumpův soud americké prezidentské volby? Jsou Spojené státy v krizi politických elit? A jaké bude jejich další směřování v zahraniční politice? To jsou některé z mnoha otázek, které probíráme s Michaelem Žantovským, který působil coby diplomat v USA, Izraeli i Velké Británii a s analýzou mezinárodních vztahů má letité zkušenosti.

Michael Kocáb nedávno navštívil východ Ukrajiny, ve zničeném Izjumu nedaleko frontové linie natočil klip a vystoupil na hudebním festivalu v Kyjevě. Na základě těchto zkušeností je přesvědčen, že odhodlání Ukrajinců bojovat je nezlomné. Sám sebe označuje jako putinofoba, nikoliv rusofoba. Kulturní odkaz ruských umělců je podle něj nezpochybnitelný. Není ale Vladimir Putin tím autentickým produktem a reprezentantem ruského národa?

Vedení Prahy často ví, jak věci měnit, ale nemá na to pravomoci. “Potřebovali bychom občas od státu pomoct, nebo spíše uhnout,” říká ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč. Největším problémem Prahy dle něj není doprava, ale právě bydlení, říká v podcastu Prostor X. Ondřej Boháč také říká, že okruhy kolem Prahy jsou potřebné, ale doprava v centru se může měnit už teď. Byl by například pro přeměnu Magistrály tak, aby nepřipomínala dálnici. Jaké nejlepší věci se v Praze teď dějí a v čem by naše státní správa mohla následovat příklady ze zahraničí? Nejen na tyto otázky odpovídá v podcastu.

Kromě samotných bojovníků je Ondřej Novotný nejvýraznější tváří českého MMA. Spolumajitel a spoluzakladatel Oktagonu se v rozhovoru v Prostoru X s Martinem Bartkovským rozhovořil hlavně o zápase v pražském Edenu. Tam se v rámci „Odvety století“ utkají před 35 tisíci diváky Karlos Terminátor Vémola a Attila Végh. Jak složité je takovou akci naplánovat? Jak bude vypadat Oktagon, až skončí Karlos Vémola? Jak se dá na MMA vydělat? A co si myslí o Clash of the Stars? Nejen to zjistíte v rozhovoru v úvodu článku. UPOZORNĚNÍ: Rozhovor se natáčel minulý týden, tedy ještě před oznámením, že v Edenu nebude bojovat zraněný Patrik Kincl.

Lubomír Zaorálek kandiduje do Evropského parlamentu jako lídr kandidátky SOCDEM, což je nová zkratka pro ČSSD. Své programové priority vidí v domácí i v zahraniční politice. Tam by podle něj mělo dojít ke změnám dosavadní evropské politiky. Jaká témata je podle něj důležité řešit na evropské úrovni? Kde ve světě by Evropa měla hledat nové spojence? Kdo má podle Lubomíra Zaorálka největší slovo v Evropském parlamentu?

Lídryně Starostů ve volbách do europarlamentu Danuše Nerudová chce v Bruselu pozvednout především evropskou ekonomiku: „Evropská unie už deset let zaostává, její podíl na HDP stále klesá. Máme nadmíru regulací,“ říká Nerudová. „V každém předpisu, který EU přijímá, se píše, že bude mít malý dopad na ekonomiku. Jenže když si to sečtete, tak je ten efekt velký,“ dodává lídryně Starostů v podcastu Prostor X. Jak Nerudová vnímá komentovat spekulace o tom, zda bude eurokomisařkou? A proč i po kauze Dozimetr věří právě Starostům? Nejen na tyto otázky odpovídá v podcastu.

Lídryně Zelených ve volbách do europarlamentu Johanna Nejedlová je přesvědčená, že česká společnost bere vážně klimatickou změnu. "Zelená témata se dostala do programu některých stran, ale někdy mi to přijde jako greenwashing, pro ekologizaci a modernizaci nic moc nepředvedli," říká v rozhovoru v podcastu Prostor X. Myslí si také, že green deal není nutné nijak opravovat, ale naopak přidat a stát se dříve uhlíkově neutrálním kontinentem. Je také přesvědčená, že transformace nebude znamenat významné zchudnutí lidí v Evropě. "Elektrouauta budou brzy levná, lidé si je budou moct koupit v bazaru," dodává zakladatelka organizace Konsent, která nyní vstupuje do politiky. "To, že byly drahé energie, nebylo zapřičiněné emisními povolenkami, ale tím, že jsme byli závislí na fosilních palivech od autokratů," myslí si Nejedlová. Jak by měl green deal dál postupovat a proč mají v Česku Zelení dlouhodobě problém dostat se přes pět procent? Nejen na tyto otázky odpovídá Nejedlová v podcastu Prostor X.

Kandidátku SPD a Trikolory do evropských voleb vede ekonom Petr Mach. Ten už europoslancem v minulosti byl za Stranu svobodných občanů. Myslí si, že Evropská unie funguje na principu přehlasování a že jsou nám z Bruselu vnucovány nesmysly, které bychom si sami nevybrali. Jakou měrou se Česko podílí na evropské legislativě? Jak by podle Petra Macha měla fungovat mezinárodní spolupráce mimo Evropskou unii? A proč by podle něj do EU neměla vstoupit Ukrajina?

Marcel Kolaja se z pozice lídra kandidátky Pirátů do Evropského parlamentu bude snažit obhájit svůj mandát europoslance. A nejen to. Nově je také svou stranou prezentován jako kandidát na českého eurokomisaře. Co se mu za minulé volební období v Bruselu podařilo prosadit? Kde spatřuje největší hrozby pro Evropskou unii? A jak si představuje další integraci České republiky do unijních struktur?

Lídr koalice SPOLU Alexandr Vondra má v evropských volbách ambiciózní a jasný cíl: vyhrát. Překážkou k tomu dle něj nebudou ani neshody ve SPOLU, především s lídrem TOP 09 Luďkem Niedermayerem. Na tom, že lidská činnost způsobuje změny klimatu, se však shodnou: „Já se k dekarbonizaci hlásím. Ale musíme to dělat tak, aby Evropa nezaostávala za Čínou a Amerikou,“ říká Vondra v podcastu Prostor X. Válka na Ukrajině dle něj neskončí vítězstvím ani jedné strany, ale dohodou. „Války zpravidla nekončí 10:0, ale nějakým kompromisem. Ale naše role není dláždit cestu nějakým překreslováním hranic. Naše role je zastavit Putina v té agresi. Musí to být mír trvalý,“ dodává Vondra. Jak by měla vypadat klimatická transformace EU a kdo by měl být český eurokomisař? Nejen na tyto otázky odpovídá Alexandr Vondra v rozhovoru.

Deset měsíců se léčil s vážnými problémy se zády a chvíli to vypadalo i na možný konec kariéry. Profesionální bojovník smíšených bojových umění (MMA) David Dvořák je teď ale fit a připraven vrátit se do nejlepší organizace na světě. Spolu s Jiřím Procházkou je aktuálně druhým Čechem, který má to privilegium patřit do světa UFC. I když před zraněním absolvoval po třech výhrách tři porážky v řadě, teď, podle svých slov, nemá co ztratit a v kleci nechá už brzy všechno. Kdy to bude? A proč se před návratem do UFC porve s velitelem vojenských výsadkářů? Nejen to zjistíte v rozhovoru Martina Bartkovského s Davidem Dvořákem v pořadu Prostor X.

Trvalo to šest let, ale fanoušci jedné z nejlepších českých her posledních let Kingdom Come: Deliverance se letos dočkají pokračování. Druhý díl vyjde na konci roku a bude opravdu obrovský. V některých aspektech možná až moc. Dočkáme se nového soubojového systému, zbraní, prvních pušek a hlavně nových map, kde budeme moct obdivovat přírodu Českého ráje i dobývat tamní tvrze. Chloubou bude dobová Kutná Hora, která se neomezí jen na město, ale i široké okolí. Jaká hra je? Nejen o tom si v rámci pořadu Prostor X povídal Martin Bartkovský s Viktorem Bocanem, design directorem z Warhorse Studios, které za hrou stojí.

perex Dnes s odstupem dvaceti let bereme naše členství v Evropské unii takřka za samozřejmé, ale byly momenty, kdy mnoho nechybělo a vstupovali bychom později nebo za jiných podmínek. Své o tom ví Pavel Telička, který tehdy vedl český vyjednávací tým. Od sepsání samotné přihlášky si prošel roky složitých jednání s unijními institucemi, stávajícími členskými zeměmi, a především s českou politickou reprezentací. Ta totiž často brala vstup do Unie na lehkou váhu a jednání svou laxností či naopak tvrdohlavostí notně komplikovala.

perex

Přemíra reklam v ulicích, dopravního značení a vůbec všech vizuálních vjemů je fenoménem, který se týká celé republiky. Souhrnně lze označit za vizuální smog a je to něco, co má neblahé dopady na fungování člověka ve městě. Podle designérky Veroniky Rút Fullerové by se měly vizuální prvky ve veřejném prostoru regulovat, což se třeba v zahraničí daří, ale v Česku k tomu zatím chybí vůle.

Tou sbírkou žije momentálně celé Česko i Slovensko. Zatímco vládní představitelé mluví v Bratislavě o tom, že na Ukrajinu nepošlou ani jeden náboj, obyčejní Slováci založili sbírku, ve které za necelé dva dny vybrali 2 miliony eur na nákup munice pro Ukrajinu. Tedy zhruba 50 milionů korun. S tím, aby peníze skončily na správném místě a byl za ně největší možný užitek, pomůže spolku Mier Ukraině, který sbírku pořádá, česká vláda i české organizace, které se pomoci Ukrajině dlouhodobě věnují. Více o sbírce zjistíte v rozhovoru Martina Bartkovského v pořadu Prostor X, který vedl s jednou ze zakladatelek iniciativy Zuzanou Izsákovou.

Fungování státní správy, hospodaření s veřejnými prostředky, nebo smysluplnost projektů financovaných ze státních peněz. To jsou některé z oblastí, nad kterými bdí Nejvyšší kontrolní úřad. Z výroční zprávy za loňský rok vyplývá řada nelichotivých poznatků o tom, jak se ve které agendě stát chová. Proč se nám nedaří digitalizace? Proč jsou byrokratické procesy zdlouhavé? A kde stát plýtvá penězi? I na tyto otázky odpovídá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Vítězství Petera Pellegriniho v prezidentských volbách na Slovensku ukazuje, že většina slovenské společnosti nikdy nepřijala za svůj západní způsob života, říká v pořadu Prostor X slovenský spisovatel a komentátor Arpád Soltész. „Lidé na Slovensku chtějí jen materiální výdobytky západu, chtějí jen ty mercedesy, ale ne pravidla,“ myslí si Soltész, který se loni po volbách do parlamentu přestěhoval do Česka. Premiér a budoucí prezident Slovenska jsou dle něj spíše pragmatičtí spojenci. „Fico a Pellegrini mají velmi špatný vztah. Fico Pellegrinim určitým způsobem pohrdá, Pellegrini se jeho zase bojí,“ komentuje vztah lídrů dnešního Slovenska. V Česku dle něj vývoj podobný Slovensku nehrozí. „Andrej Babiš není Robert Fico, to je častý omyl, že jsou si podobní. Babiš má všechny své ekonomické zájmy na západě,“ dodává. Jak Arpád Soltész zpětně hodnotí přestěhování do Čech? A proč jsou dle něj Slováci podobní spíše Maďarům než Čechům? I na tyto otázky odpovídá v podcastu Prostor X.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil spolupracuje již s šestou vládou, a čím dál více pociťuje frustraci, protože se nedaří prosadit správnou protidrogovou politiku. Na jedné straně jsou data a zkušenosti, na straně druhé politická hesla, a zabetonovaná státní správa. Proč se nedaří prosazovat rozumnou protidrogovou politiku? Kdo má zájem na tom, aby drogy proudily do Evropy a Ameriky? A kdy bude legální konopí?

Letošní přijímací zkoušky na střední školy by neměly přinést podobný kolaps, jaký nastal před rokem. „Předpokládá se, že 90 % dětí se dostane na jednu z prvních třech škol, které si vybraly,“ říká v pořadu Prostor X Miroslav Hřebecký z institutu EDUin. Dle něj je do budoucna nutné změnit strukturu středoškolských oborů, kde chybí především ty všeobecné.  „Dívejme se u řemesel na to, kolik lidí po absolutoriu tu práci dělá, to jsou zlomky," dodává Hřebecký. Ačkoli by Česko potřebovalo více všeobecných oborů na úrovni středních škol, naopak víceletých gymnázií je dle Hřebeckého příliš a nejsou pro vzdělávací systém efektivní. „Víceletá gymnázia vůbec neměla vzniknout. Když vznikala po revoluci, byla to spíš taková nostalgie po první republice. Způsobuje to růst nerovností. Vadí to mimo jiné proto, jak potom vypadají druhé stupně. Pokud chceme kvalitní druhý stupeň a budeme z něj vyzobávat rozinky, tak to spíš kvalitu zhoršuje." komentuje gymnázia programový ředitel společnosti EDUin. Proč si Hřebecký myslí, že školství není pro Fialovu vládu priorita? A za co oceňuje ředitele CERMATu Miroslava Krejčího? Nejen na tyto otázky odpovídá Hřebecký v podcastu Prostor X.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil vládě svou reformu penzí. Na tom, že je potřeba modernizovat důchodový systém, panuje ve vládní koalici shoda. Reforma by se měla během několika týdnů objevit ve sněmovně a ministr by byl rád, kdyby se stihla projednat do prázdnin. Podaří se stabilizovat penzijní systém? A v kolika letech půjdeme do důchodu? I na tyto otázky odpovídá ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.