Podcasts about jednou

Jednou z nových postav ve výjevu betléma je zdravotní sestřička Jitka Holubová, která v tamním zdravotním středisku pracovala 38 let.

Unijní prezidenti a premiéři ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu jednají především o další finanční podpoře Ukrajiny. Jednou z možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy, k čemuž má ale výhrady jak Belgie, tak i Maďarsko, Slovensko nebo Česko. Ve hře je přitom částka 210 miliard eur, která by Ukrajině umožnila čelit ruské agresi příští minimálně dva roky. Proč některé státy tuto variantu blokují? Co dalšího je na summitu na stole? V jaké fázi jsou mírová jednání a skutečně by Putin mohl nasadit další vojenskou sílu na Ukrajině, jak v reakci na evropská jednání varuje? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra.

„Putinova vojna akoby mi zobrala život, odvtedy žijem v zlom sne“, hovorí Oleksandra Sherhina, ktorú vojna vyhnala z domova na predmestí Kyjeva. Ráno 24. februára. Malo byť dňom narodenín jej syna. Stalo sa dňom vojny. Tiež dňom, keď prišla o prácu. A o pár dní prišla k bolestnému rozhodnutiu, že príde aj o domov. To všetko pre agresiu, za ktorou stál Vladimír Putin. Nemá preňho iné pomenovanie ako terorista. A s teroristom sa nerokuje. Je presvečená, že s takými ľuďmi sa ani neuzatvárajú dohody. Tobôž mierové. Oleksandra Sherhina. Ukrajinka, ktorá našla svoj druhý domov na Slovensku. „Keby som nemala syna, zostala by som tam a šla by som aj na front“, hovorí. Z Ukrajiny ju vyhnala zodpovednosť za jeho bezpečie, vysvetľuje.Na Slovensko ich vojna vyhnala podľa rôznych zdrojov do 400-tisíc. Tie oficiálne hovoria o približne 200-tisíc občanoch Ukrajiny, ktorí tu našli svoj domov v čase vojnového besnenia Putinovej mašinérie. Ide o tých, čo sú pod dočasnou ochranou, s dočasným pobytom či pobytom trvalým. Pre zvyšok bolo Slovensko prestupnou krajinou. Speváci, hudobníci, vedci, ale i ľudia s prozaickejšími povolaniami, ktorí denne nastupujú do prevádzok s pásovou výrobou, či vozia nás v taxíkoch našich miest. Spája ich osud vyhnancov vojnového besnenia. Jednou z nich je Oleksandra Sherhina. Z Kyjeva. S bytom z predmestia, ktoré je neďaleko smutne známej Irpine. Domov opustila už v prvé dni invázie, keďže ruské vojská sa dostali nebezpečne blízko. V okupovanej oblasti – v rodisku mamy – v Berďansku zostala zo zdravotných dôvodov časť príbuzenstva. A ona -Oleksandra – zakotvila v Bratislave. Fotografka Pohody, či Novej cvernovky. A najnovšie aj so skúsenosťou vlastnej kaviarne. Čo robí so životmi vojna? Ako ich premieňa rozpínavosť mocných? A aká perspektíva sa črtá v časoch, keď akoby rástlo porozumenie medzi Trumpom a Putinom, no na úkor záujmov Ukrajincov? Témy pre Oleksandru Sherhinu, Ukrajinku, ktorá našla útočisko v Bratislave. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Putinova vojna akoby mi zobrala život, odvtedy žijem v zlom sne“, hovorí Oleksandra Sherhina, ktorú vojna vyhnala z domova na predmestí Kyjeva. Ráno 24. februára. Malo byť dňom narodenín jej syna. Stalo sa dňom vojny. Tiež dňom, keď prišla o prácu. A o pár dní prišla k bolestnému rozhodnutiu, že príde aj o domov. To všetko pre agresiu, za ktorou stál Vladimír Putin. Nemá preňho iné pomenovanie ako terorista. A s teroristom sa nerokuje. Je presvečená, že s takými ľuďmi sa ani neuzatvárajú dohody. Tobôž mierové. Oleksandra Sherhina. Ukrajinka, ktorá našla svoj druhý domov na Slovensku. „Keby som nemala syna, zostala by som tam a šla by som aj na front“, hovorí. Z Ukrajiny ju vyhnala zodpovednosť za jeho bezpečie, vysvetľuje.Na Slovensko ich vojna vyhnala podľa rôznych zdrojov do 400-tisíc. Tie oficiálne hovoria o približne 200-tisíc občanoch Ukrajiny, ktorí tu našli svoj domov v čase vojnového besnenia Putinovej mašinérie. Ide o tých, čo sú pod dočasnou ochranou, s dočasným pobytom či pobytom trvalým. Pre zvyšok bolo Slovensko prestupnou krajinou. Speváci, hudobníci, vedci, ale i ľudia s prozaickejšími povolaniami, ktorí denne nastupujú do prevádzok s pásovou výrobou, či vozia nás v taxíkoch našich miest. Spája ich osud vyhnancov vojnového besnenia. Jednou z nich je Oleksandra Sherhina. Z Kyjeva. S bytom z predmestia, ktoré je neďaleko smutne známej Irpine. Domov opustila už v prvé dni invázie, keďže ruské vojská sa dostali nebezpečne blízko. V okupovanej oblasti – v rodisku mamy – v Berďansku zostala zo zdravotných dôvodov časť príbuzenstva. A ona -Oleksandra – zakotvila v Bratislave. Fotografka Pohody, či Novej cvernovky. A najnovšie aj so skúsenosťou vlastnej kaviarne. Čo robí so životmi vojna? Ako ich premieňa rozpínavosť mocných? A aká perspektíva sa črtá v časoch, keď akoby rástlo porozumenie medzi Trumpom a Putinom, no na úkor záujmov Ukrajincov? Témy pre Oleksandru Sherhinu, Ukrajinku, ktorá našla útočisko v Bratislave. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Pražská plynárenská v příštím roce nebude zvedat ceny energií, a pokud to půjde, chtěla by dále zlevňovat. Uzavřela také několik významných kontraktů na dodávky plynu. Celých deset let bude čerpat plyn těžený v Severním moři od norské společnosti Equinor. Podepsala i dohodu o dovozu zkapalněného zemního plynu ze Spojených států. Norský plyn pokryje převážnou část spotřeby pražských domácností, říká předseda představenstva Pražské plynárenské Ludvík Baleka. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Dnešním tématem Omeletek jsou psi a kočky. Jednou jsem šla kolem hřbitova a viděla pána, jak venčí rozkošného francouzského buldočka. Ti se mi hrozně líbí, a tak jsem se k pánovi vrhla, a zvířátko obdivovala. Pak jsem se na pána usmála a řekla jsem: “Nádhernej buldoček! A je to pejsek nebo kočička?“ Uslyšíte recept Haliny Pawlowské na kuře podle Elizabeth Taylor. Přečte svoji povídku Plachta bílá. A přidáme posluchačský příspěvek Věry Zikanové Předsevzetí.

Cestující už ve vozech nepotkají průvodčího, jízdenky totiž odbaví sami. „Jednou z věcí, která je v tomhle voze nově, je validátor,“ ukazuje David Chovančík.

Peniaze nie sú cieľ. Predstavujú nástroj na šťastnejší život. Pre väčšinu ľudí sú však zdrojom stresu. Táto audiokniha vás naučí narábať s nimi tak, aby vám prinášali pokoj, istotu a viac slobody v rozhodovaní. V desiatich praktických krokoch si na začiatku upraceme osobné financie, vytvoríme rezervy, zbavíme sa dlhov a začneme investovať na dôchodok. To vám vytvorí priestor, aby ste sa neskôr sústredili na zvyšovanie príjmu, finančné vzdelávanie svojich detí a získanie skutočnej finančnej slobody. Koľko stojí vaše šťastie? je audiokniha pre každého. Na zvládnutie jednotlivých krokov nebudete potrebovať nadpriemerný príjem ani znalosti z ekonómie či zložitých investičných pojmov. Stačí odhodlanie zmeniť svoje návyky k lepšiemu a naučiť sa niečo nové o tom, ako fungujú peniaze. Knihu napísali slovenskí autori, vychádza z našich domácich podmienok a je plná inšpiratívnych príbehov ľudí, ktorí sa rozhodli prevziať kontrolu nad svojimi peniazmi. Ukáže vám, že bohatší a šťastnejší život nevyžaduje tak veľa, ako ste si doteraz mysleli. „Moderný, pochopiteľný a zmysluplný sprievodca o tom, ako si upratať finančný život. Donúti vás zamýšľať sa nad vlastnými finančnými rozhodnutiami z minulosti.“ – Ján Šebo, expert na dôchodky „Prvá slovenská finančná biblia. Vynikajúca kniha aj s osobnými príbehmi, v ktorých sa môže nájsť každý a poučiť sa.“ – Dominik Hrbatý, tenista „Jednou z mojich najvyšších hodnôt je sloboda. Tá v dnešnej dobe do určitej miery závisí aj od finančnej gramotnosti. Ale tú sa musí človek naučiť. Táto kniha je perfektným spôsobom, ako to urobiť a cez finančnú gramotnosť dosiahnuť väčšiu osobnú slobodu.“ – Denis Kováč, Mozgová atletika Audiokniha: Koľko stojí vaše šťastie? Autor: Ján Tonka, Juraj Hrbatý, Šimon Pekar Interpret: Daniel Ratimorský Dĺžka: 8:37 h Vydavateľstvo: Publixing a Finax Audiokniha Koľko stojí vaše šťastie? na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Koľko stojí vaše šťastie? na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Narodil se 10. prosince 1818 v Semilech ve stejném roce, kdy Mary Shelleyová v Londýnu vydala román Frankenstein neboli moderní Prométheus. Prožil bohatý a plodný život. Patří k zásadním osobnostem české politiky, národohospodářství i kultury. Postupně se stal mistrem cechu mlynářského, doktorem práv, velkostatkářem na zámku Maleč i svobodným pánem s husitským řemdihem ve znaku. Jednou veleben jako vůdce českého národa, jindy zase zatracován jako jeho bídný zrádce.

Narodil se 10. prosince 1818 v Semilech ve stejném roce, kdy Mary Shelleyová v Londýnu vydala román Frankenstein neboli moderní Prométheus. Prožil bohatý a plodný život. Patří k zásadním osobnostem české politiky, národohospodářství i kultury. Postupně se stal mistrem cechu mlynářského, doktorem práv, velkostatkářem na zámku Maleč i svobodným pánem s husitským řemdihem ve znaku. Jednou veleben jako vůdce českého národa, jindy zase zatracován jako jeho bídný zrádce.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přinášíme vám další podcastovou řadu. Tentokrát s investigativní reportérkou Seznam Zpráv Kristinou Cirokovou. 21. prosince uplynou dva roky od masové střelby na pražské Filozofické fakultě. Zemřelo při ní 14 studentů a pedagogů, dalších 25 lidí bylo zraněno. Jednou z obětí byla i dvacetiletá studentka Eliška Šimůnková. Její matka Lenka Šimůnková letos na jaře spáchala sebevraždu. Kristina Ciroková s ní více než půl roku natáčela časosběrný dokument. A nakonec se rozhodla z natočeného materiálu připravit podcastovou sérii.Zachycuje příběh matky, která přišla o dceru – a postupně i o víru, že jí stát říká pravdu. Příběh o lidské tragédii, nasazení i přešlapech policistů, nepřesné komunikaci a o tom, jak se bolest Lenky Šimůnkové stala nástrojem v rukou politiků a lidí z dezinformační scény.V první epizodě čtyřdílné podcastové série, která bude v kanálu 5:59 vycházet po dva týdny vždy v pátek a v sobotu, Kristina představuje Lenku a Elišku Šimůnkovy a za pomoci autentických nahrávek získaných z policejního spisu rekonstruuje průběh policejního zásahu osudného 21. prosince 2023.*****Pokud je pro vás dané téma příliš citlivé, zvažte, prosím, zda tuto epizodu poslouchat. A pokud se necítíte psychicky dobře, nebojte se říct si o pomoc:Nevypusť duši Linka první psychické pomoci – tel. 116 123 (ve všední dny nonstop), ZDARMAKrizové centrum RIAPS - tel. 222 586 768www.opatruj.se (Webové stránky odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ČR ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi. Najdete tam celou řadu kontaktů z celé republiky, včetně mapy služeb duševního zdraví.)*****Článek a další informace k nové sérii Nesmířená najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Staré české pořekadlo říká, že není vždycky posvícení, což plně platí i pro zcela moderní kryptoměnový svět. Asi bolestivě prožili poslední týdny majitelé digitálních peněz, například bitcoin propadl z rekordních 126 tisíc dolarů během pár týdnů od začátku října pod 90 a jen těžce se zvedá.

Vojna na Ukrajine má svoje veľké i malé dejiny. A rovnako veľké i malé príbehy v nich. Ak tým veľkým aktuálne dominuje tzv. mierový plán a diplomatická horúčka telefonátov (i tých uniknutých), stretnutí či rozhovorov na najvyššej úrovni, malé dejiny tejto vojny sa zdanlivo paradoxne píšu aj na Slovensku:- sanitkami, ktoré posielame na front,- kamiónmi materiálnej pomoci,- i dodávkami dobrovoľníkov, ktorí pravidelne otáčajú tisíce kilometrov, aby sa podelili s postihnutými Putinovou agresiou.Jednou z kapitol tých malých dejín vojny je aj dobročinná zbierka Vianočná krabička pre ukrajinské deti, ktorá premieňa použité topánkové krabice na obaly radosti pre malých Ukrajincov. Zo Slovenska odchádzajú už v týchto hodinách, aby svojich adresátov zastihli ešte do Vianoc.Stojí za ňou aj bývalý spravodajský fotoreportér so skúsenosťou z Iraku či Kurdistanu Anton Frič, v spolupráci s dobrovoľníkmi zo združenia Vaša charita.Má ešte zmysel pomáhať Ukrajincom, ak aj v čase vojny dávajú priestor korupcii? A v akých podmienkach sa žije v blízkosti frontu? Nie je nebezpečné ísť tam hoc s darčekmi, keď taký šahíd ich nerozozná?Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna na Ukrajine má svoje veľké i malé dejiny. A rovnako veľké i malé príbehy v nich. Ak tým veľkým aktuálne dominuje tzv. mierový plán a diplomatická horúčka telefonátov (i tých uniknutých), stretnutí či rozhovorov na najvyššej úrovni, malé dejiny tejto vojny sa zdanlivo paradoxne píšu aj na Slovensku:- sanitkami, ktoré posielame na front,- kamiónmi materiálnej pomoci,- i dodávkami dobrovoľníkov, ktorí pravidelne otáčajú tisíce kilometrov, aby sa podelili s postihnutými Putinovou agresiou.Jednou z kapitol tých malých dejín vojny je aj dobročinná zbierka Vianočná krabička pre ukrajinské deti, ktorá premieňa použité topánkové krabice na obaly radosti pre malých Ukrajincov. Zo Slovenska odchádzajú už v týchto hodinách, aby svojich adresátov zastihli ešte do Vianoc.Stojí za ňou aj bývalý spravodajský fotoreportér so skúsenosťou z Iraku či Kurdistanu Anton Frič, v spolupráci s dobrovoľníkmi zo združenia Vaša charita.Má ešte zmysel pomáhať Ukrajincom, ak aj v čase vojny dávajú priestor korupcii? A v akých podmienkach sa žije v blízkosti frontu? Nie je nebezpečné ísť tam hoc s darčekmi, keď taký šahíd ich nerozozná?Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Omeletky jsme dnes naplnili soutěžemi. Jednou jsem slavila úspěch v soutěži o nejlepší filmovou povídku. Výsledky se vyhlašovaly v Hotelu Horizont v Peci pod Sněžkou. Měla jsem za sebou večírek, v krvi zbytkový alkohol a 25 vyšlapaných pater. Při vyhlašování jsem usnula, takže jsem své jméno neslyšela. A pak, když do mě okolo sedící štouchali, jsem vstala a řekla místo děkuji…: „Dobrý den!" Uslyšíte povídku Tomáše Dočkala Korunka. A připravíme slané koláčky s ančovičkami.

Skočil jsem šipku do nehašeného vápna, ve škole mi zakázali zpívat, teď budu mít koncert v LucerněNa základce mu zakázali zpívat, což přijal, stejně zpěváky neměl moc rád. A dnes je samozřejmě zpěvákem. Celý dospělý život pracuje v pražském klubu Palác Akropolis, ale léta už tam nebyl na koncertě: „Každý víkend jsem na těch vlastních.“ Do podcastu Host Reportéra zavítal Martin Zeller, jehož kapela Cocotte Minute se chystá na největší koncert ve své pětadvacetileté historii.Rozhovor je od počátku ovlivněný zjištěním, že jsou host i moderátor úplně stejně staří, brzy oslaví osmačtyřicátiny. Vzpomínají například na dětství za socialismu nebo na konflikty s agresivními skinheady v devadesátých letech. Skvělý vypravěč Martin Zeller popisuje vůbec nejstarší zážitek, který si dokáže vybavit: „Jednou jsem skočil šipku do nehašeného vápna, které jsem si pak pro jistotu ještě napatlal do očí.“Naprosto smířeně popisuje dětství s toxickým otcem, který propil velký majetek a zemřel jako bezdomovec: „Možná proto hraju naštvanej metal,“ směje se Martin, „abych se z toho vyřval.“Pochvaluje si, že nevystudoval žádnou uměleckou školu, nýbrž normální střední ekonomku. „Sice horko těžko, protože jsem už propadl muzice, ale ve výsledku se mi to do života hodí. Kapela je vlastně firma a já ji dovedu řídit.“Podrobně popisuje, jakým stylem přežít dnešní období soumraku českých hudebních klubů, a zve do velkého sálu pražské Lucerny, kde kapela Cocotte Minute vystoupí 13. prosince: „Ale pozor, zbývá už jen posledních pár desítek lístků.“

„Uvidíme tady hokejové kartičky, fotbalové kartičky, MMA kartičky, basketbalové kartičky, ale i karty Pokémonů a dalších TCG karet,” popisuje pořadatel.

Podle aktuálního průzkumu kanceláře Kreativní Evropa hraje kultura v životě Čechů zásadní roli. Osmdesát čtyři procent lidí věří, že kultura posiluje dobré jméno Česka ve světě. Polovina Čechů ale nenavštíví ani jediné divadlo ročně. Jsme tedy kulturní národ jenom v představách? Kulturní publicista Josef Chuchma v rozhovoru také vysvětlí, jaké výzvy čekají nového ministra kultury, kolik tváří má devadesátiletý Woody Allen i jak je to s anketou Český slavík.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle aktuálního průzkumu kanceláře Kreativní Evropa hraje kultura v životě Čechů zásadní roli. Osmdesát čtyři procent lidí věří, že kultura posiluje dobré jméno Česka ve světě. Polovina Čechů ale nenavštíví ani jediné divadlo ročně. Jsme tedy kulturní národ jenom v představách? Kulturní publicista Josef Chuchma v rozhovoru také vysvětlí, jaké výzvy čekají nového ministra kultury, kolik tváří má devadesátiletý Woody Allen i jak je to s anketou Český slavík.

Budovy jsou už spoustu let nevyužívané a bydlí v nich bezdomovci. „Dělají z nich skládku a znepříjemňují život všude kolem dokola,“ říká předseda přerovského klubu železničních modelářů.

Tento podcast navazuje na uvažování o možných příčinách slábnutí liberální demokracie. Po ekonomické náročnosti sociálního státu hledá další příčinu a nachází ji v překlopení liberální demokracie v názorovou diktaturu.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Jednou z jeho prvých réžií bola stužková - už vtedy mal na pódiu rešpekt i obdiv. Svetozár Sprušanský dnes patrí k významným slovenským režisérom i dramaturgom, roky pôsobil v Nitre, jeho tituly pravidelne uvádza bratislavská Nová scéna, či vlastné Divadlo komédie. Sandre Vychlopenovej porozpráva o kurióznych predstaveniach – v múzeu, sklade kulís, či garáži, záver jednej z komédií si vyberajú samotní diváci. Dostane sa i na iné stránky pána režiséra – nepracuje s modernými technológiami a vodičský preukaz vraj pre bezpečnosť druhých nevlastní. | Hosť: Svetozár Sprušanský (dramaturg, divadelný režisér). | Moderuje: Sandra Vychlopenová. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Herečka Petra Dubayová sa za ostatné roky stala jednou z najobľúbenejších tvárí slovenských obrazoviek. Diváci si ju zamilovali ako odvážnu Evu Dušekovú v dobovom seriáli Dunaj, k vašim službám. Len nedávno sa jej život obrátil naruby, keď sa stala mamou a miesto pred kamerami aj na doskách, ktoré znamejú svet, dočasne vymenila za materské povinnosti. Narodenie dcérky Vesny prinieslo do života rodáčky novú dynamiku. Ako sama priznáva, materstvo ju oslobodilo. „Je to hrozne dobré, že si dovolím nebyť na seba možno taká prísna, ako som bola predtým,“ prezradila s úsmevom usadená v kresle v našom štúdiu. Spolu s partnerom, hercom Jakubom Jablonským, tak denne prežívajú nielen výzvy rodičovstva, ale aj nároky života v umeleckej brandži, ktorá ich oboch paradoxne spojila, no zároveň vystavila tlaku verejnosti. V rozhovore pre reláciu Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sa herečka dotkla aj veľmi osobných a znepokojivých tém. Jednou z nich bola odvrátená tvár slávy, na ktorú, ako hovorí, nebola pripravená. „Psychicky som na to nebola pripravená. V niečom by som bola radšej, keby ma tí ľudia nepoznali,“ priznala úprimne. Nerátala vari s tým, či nebodaj nesnívala o tom, že keď raz prerazí v umeleckom svete, dosiahne aj popularitu a slávu? Dubayovej odpoveď v našom rozhovore vyššie je odzbrojujúco úprimná.  Málokto vie, že Petriným pôvodným snom nebolo herectvo, ale spev, ktorému sa venovala od detstva. Práve táto všestrannosť  ju formuje. Dnes patrí k umelcom, ktorí hľadajú hĺbku v každej postave a prácu pred kamerou a na javisku vníma takmer ako dve odlišné profesie. „Podľa mňa sú to až akoby dve povolania,“ vysvetľuje svoj pohľad. Herectvo pre ňu nie je len prácou, ale aj cestou k sebapoznaniu. „Určite to pomáha v poznaní seba samého,“ dodáva. V rozhovore s Petrou Dubayovou otvorili aj ďalšie témy. Ako prežívala natáčanie svojej seriálovej smrti? Prečo považuje divadlo za svoju srdcovku, no filmárčinu za inú profesiu? Ako jej a Jakubovi Jablonskému pomáha spoločné povolanie zvládať tlak médií? Ako vníma spoločenský a politický vývoj v krajine a nad čím sa ako rodičia s partnerom zamýšľajú pri plánoch do budúcnosti. Dozviete sa ešte omnoho viac v novej epizóde Rozhovorov so Zdenom Gáfrikom.

V čem se liší divoké prase a sněžný muž? Na to je snadná odpověď. Liší se absolutně ve všem. Jednou charakteristikou se ale oba fenomény dotýkají. O sněžném muži všichni mluví, ale nikdo ho neviděl. O divokých prasatech všichni mluví, ale skoro nikdo je neviděl.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se dostanete do nepříznivé situace, můžete se s prosbou o pomoc obrátit na několik organizací. Jednou z nich je českobudějovický Koníček, který pomáhá dětem i dospělým, jak zdravým tak hendikepovaným. Nabízí sociální rehabilitaci, volnočasové a vzdělávací aktivity, ale například také hipoterapii.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pop je punkem dneška, říká zpěvačka, která opustila Prahu i Shakespeara a živí se muzikou v LondýněMůže se mladý a neznámý zpěvák přestěhovat z Prahy do Londýna a uživit se tam hudbou? Podrobnou odpověď nabízí další díl podcastu Host Reportéra, do kterého přišla zpěvačka Maella – mladá žena s nevšedním příběhem, která se před měsícem vdala, za měsíc oslaví třicetiny a v občance má jméno Michaela Charvátová.V rozhovoru vypráví o výhodné výchozí situaci z dob svého dětství. Její maminka po návratu z emigrace založila a vedla knižní nakladatelství Motto, otec Aleš Charvát je basista, výrazná osobnost české (nejen jazzové) hudby.„Od dvou let jsem chodila jen do škol,“ vzpomíná Michaela, „kde se mluvilo primárně anglicky.“Otec si vybudoval nahrávací studio: „Mohla jsem sledovat, jak tam připravuje skvělým muzikantům desky, a taky jsem si mohla sama natáčet. Nejdřív táta dovoloval, ať zpívám, co chci, nicméně když mi bylo deset, řekl: Dveře tu máš otevřené pořád, ale už jenom s vlastními písničkami, tak začni skládat.“Pod celoživotním vlivem své mámy šla Michaela studovat anglickou literaturu na pražskou Filozofickou fakultu, ale před deseti lety došlo k radikálnímu zlomu. „Kamarád mi řekl,“ vypráví v podcastu, „že se dá v Londýně studovat kvalitní hudební škola BIMM. Plasticky vidím, jak jsem seděla v kavárně Slavia, na stole hromadu knih, které musím přečíst a pak na jejich základě psát eseje, a najednou jsem se rozhodla: Končím! Čtení sice miluju, ale ještě víc chci být zpěvačkou a hudebnicí v Londýně. Vzala jsem si studentskou půjčku, přestěhovala se – a bylo to nejlepší životní rozhodnutí.“V podcastu popisuje, co nejdůležitějšího jí londýnská škola dala. „Studovala jsem takzvaný songwriting a tam nás pořád nutili, abychom psali nové a nové písně. Sami, ve skupinkách, taky v různých žánrech. Jednou to byl pop, potom metal, rap, country…“Ani nejlepší hudební škola ze svých absolventů hvězdy neudělá. Michaela si zažila pár chudých let ve sdílených bytech, ale naučila se, jak muzikou vydělávat. „Jak jsem neustále něco skládala, psala a zpívala, začali si kupovat mnou nazpívané vlastní melodie různí DJové. Taky jsem se naštěstí zaháčkovala v agentuře, která nabízí mé písně do filmů a seriálů, díky čemuž jsem ke slyšení třeba v seriálu Geek Girl nebo v reality show Love Is Blind.“Čím dál více Londýňanů chodí i na její koncerty, ale Michaela váhá, jestli se spolu se svým spoluhráčem z kapely, manažerem a nově i manželem Lorenzem nevrátit do rodného města. „Dnes už moc nezáleží na tom, kde muzikant bydlí, a kvalita života v Praze nám připadá přinejmenším srovnatelná.“V podcastu Michaela otevřeně vypráví o tom, proč vnímá hudbu jako podnikání, mluví o svých psychických propadech a říká, že dobrý pop je punkem dneška. „I můj táta jazzman vždycky radil, ať poslouchám Abbu – že mě to hodně naučí!“

Budeme si povídat o zájmech a zvědavosti. V České televizi visela na klice u hydrantu malá cedulka. Bylo na ní napsáno: „V případě požáru obrať!“ Jednou jsem nevydržela, a když jsem byla na chodbě sama, tak jsem cedulku nenápadně obrátila a na druhé straně stálo: „Teď ne, ty pitomče. Až při požáru!“ V Omeletkách uslyšíte povídku Páníčkova pomsta. Halina Pawlowská přidá povídku Charakter mlčel a mluvilo tělo - Buď já, nebo… a také recept na jablkový koláč se slaným karamelem.

Herečka Aniko Vargová je jednou z najvýraznejších tvárí súčasnej televíznej tvorby. Diváci si ju zamilovali ako Helenku v dobovom seriáli Sľub, no jej herecký register je oveľa širší.  Život Anikó Vargovej sa odohráva na trase medzi Košicami, kde má rodinné zázemie, a Bratislavou, kde ju čaká práca. Neustále cestovanie je pre ňu prirodzenou súčasťou života, no ako priznáva, srdce ju vždy ťahá domov, za manželom a rodinou. "Vždy cestou do Bratislavy navštívim aj mamu v dedinke neďaleko Rimavskej Soboty. Stihla som to aj dnes," prezradila s úsmevom usadená v kresle v našom štúdiu. Jej manželom je vedec Jozef Kačmarčík a takáto kombinácia možno na prvý pohľad vytvára kontrast medzi svetom exaktných čísel a svetom umenia. Aniko Vargová však stereotyp s úsmevom búra. „Je to umelecká duša. Má rád divadlo, dokonca amatérsky hral,“ prezradila. Dodala, že aj jeho kolegovia vedci sú často „veľkí bohémovia“, ktorí milujú kultúru. Manžel je jej veľkou oporou a s humorom sleduje, ako sa jej aktuálne roly premietajú do bežného života. „Niekedy mi s láskavým tónom povie, že či by som nemohla hrať také pozitívnejšie postavy,“ smeje sa herečka. V rozhovore pre reláciu Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sa herečka dotkla aj veľmi osobných a citlivých tém. Jednou z nich bola skutočnosť, že s manželom nemajú deti. Priznala, že dlho to vnímala ako hendikep a spoločenský tlak ju ovplyvňoval. Zlom nastal, keď si uvedomila, čo je v živote skutočne dôležité. „Povedala som si, že je dôležité, že keď som stretla taký úžasný vzťah, tak nebudem ho ničiť práve tým, že budem nešťastná z toho, čo nemáme,“ vysvetlila svoj postoj. Naučila sa „variť z toho, čo jej chladnička ponúkne“ – teda tešiť sa z toho, čo má, a menej sa zaoberať tým, čo jej v živote chýba. Diváci si ju zamilovali v Sestričkách, Tajných životoch či seriáli 1890. Anikó sa venuje intenzívne aj divadlu a vlastným projektom. Cesta k úspechu však nebola priamočiara. Na VŠMU sa dostala až na štvrtý pokus. Aby sa uživila, neváhala si privyrobiť na brigádach, hoci aj v pekárni na nočnej smene. „Najhoršia práca v pekárni je, keď vám idú rožky na páse osem hodín a vy ich oddeľujete,“ spomína s humorom na obdobie, keď sa jej spolužiaci čudovali, čo tam robí budúca herečka. Práve táto húževnatosť a schopnosť nevzdať sa ju formovali. Dnes patrí k umelcom, ktoré si svoje postavy nielen osvoja, ale ich aj neustále formujú a dávajú im životnosť. „Sloboda prichádza s vedomosťami a skúsenosťami. Považujem ju za zodpovednosť,“ vysvetľuje svoj herecký prístup. Aj preto sa nebojí do svojich postáv vkladať časť seba a hľadať nové polohy, ktoré neboli v scenári.  V rozhovore sme však otvorili aj ďalšie témy. Kde sa cíti naozaj doma? Ako sa menila jej postava Helenky v seriáli Sľub a čo na to hovorí jej herecký kolega Gregor Hološka? Prečo si myslí, že pre herectvo je dôležité vedieť sa dotknúť cesta? A čo jej v herectve pomáha viac – slovenčina alebo maďarčina? Dozviete sa ešte omnoho viac v novej epizóde Rozhovorov so Zdenom Gáfrikom.

Stojí za úspechom najväčších hereckých hviezd, no jej práca sa odohráva mimo svetiel reflektorov. Petra Svarinská je herecká agentka, manažérka a strategička, ktorá pomáha formovať kariéry slávnych mien. V zozname klientov nechýba Táňa Pauhofová, Judit Pecháček, Milan Ondrík či Antónia Lišková. Celkom prvou klientkou však bola jej mladšia sestra - hrdinka seriálu Dunaj, k vašim službám Kristína Svarinská. „Ja som to nejak neplánovala. Ono sa to vyvinulo čiste organicky,“ vrátila sa v relácii Ide o nás ku svojim začiatkom Petra. Pôvodne sa orientovala viac na prácu kastingovej režisérky, no po skúsenosti s Kristínou sa začali jazýčky váh preklápať viac smerom k zastupovaniu hercov.  Jej práca však nie je len o dohadovaní zmlúv a honorárov. Je to komplexný proces, v ktorom sa stáva partnerkou herca. Spoločne budujú značku a rozhodujú o tom, akým smerom sa bude kariéra uberať. „Sme vlastne partneri. Som taký sprievodca pri jeho kariére,“ vysvetľuje Svarinská, ktorá rieši všetko od zmluvných podmienok, cez castingy až po dlhodobú stratégiu. Niekedy to znamená aj presvedčiť herca, aby prijal menšiu úlohu vo výnimočnom projekte.  Kľúčom k jej prístupu je jednoduché, no zásadné pravidlo: „Človek musí mať hercov rád.“ Práve tento vzťah jej umožňuje nielen profesionálne, ale aj ľudsky viesť svojich klientov cez nástrahy filmového a televízneho sveta. V posledných rokoch sa výrazne mení – najmä s nástupom dlhodobých seriálov, ktoré si vyžadujú úplne inú stratégiu. Svarinská niekoľko rokov aktívne pracuje aj na tom, aby sa jej herci presadili aj v zahraničí. Spolupracuje s agentmi v Londýne či Amerike a verí, že slovenskí a českí herci majú šancu preraziť. Jednou z najdôležitejších podmienok je podľa nej špičková jazyková vybavenosť. Kto ju má? Aj to sa dozviete v našom rozhovore, ktorý je plný zaujímavých odhalení zo zákulisia filmového priemyslu. Ako vyzerá bežný pracovný deň hereckej agentky? Čo si myslí o umelej inteligencii, ktorá by mohla nahradiť živých hercov? A akú radu by dala svojmu 20-ročnému ja, ktoré stálo na začiatku kariéry? To všetko a ešte omnoho viac sa dozviete v novej epizóde Ide o nás (Rozhovory so Zdenom Gáfrikom).

Jednou vidět na vlastní oči je lepší, než o tom stokrát číst, nebo se na to dívat v televizi. Abyste v pralese v Bělověži na vlastní oči viděli pohraniční bariéru, nebo spíš ocelovou zeď, která dnes odděluje Polsko od Běloruska, tak musíte jet z Česka celý den autem.

Jednou vidět na vlastní oči je lepší, než o tom stokrát číst, nebo se na to dívat v televizi. Abyste v pralese v Bělověži na vlastní oči viděli pohraniční bariéru, nebo spíš ocelovou zeď, která dnes odděluje Polsko od Běloruska, tak musíte jet z Česka celý den autem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Digitální podvody jsou stále častější a také rafinovanější. Jednou z hrozeb je takzvaný hlasový deepfake – umělý hlas, který dokáže věrně napodobit skutečného člověka. Vědci z Vysokého učení technického ve spolupráci s brněnskou technologickou firmou ale ukazují, že i proti takovým podvodům se lze bránit.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

V 76. epizóde som sa rozprával s Martinom Švenkom, zakladateľom a CEO spoločnosti Puella, jednej z najrýchlejšie rastúcich e-commerce firiem na Slovensku, ktorá stojí za revolúciou v praní. Martinov príbeh je mimoriadne inšpiratívny, keďže začínal doslova ako taxikár. Následne z detskej izby vybudoval firmu, ktorá za 5 rokov dosiahla obrat cez 30-miliónov eur. V podcaste sa Martin otvorene podelil o to, ako sa zrodil nápad inšpirovaný jeho babkou, a prečo sa rozhodol vytvoriť produkt, ktorý na trhu chýbal.V podcaste detailne popísal stratégiu, ako Puella vytvorila vlastnú produktovú kategóriu parfumov na pranie a ako si drží líderskú pozíciu v troch krajinách. Martin vysvetlil, že ochrana pred konkurenciou, hoci ich už skopírovalo viac ako 60 firiem, stojí najmä na láske k detailom a nekompromisnej kvalite. Jednou z kľúčových tém bola stratégia rastu bez externých financií. Martin vysvetlil, prečo odmietol vstup investorov, hoci dnes by mu uľahčili cestu. Priznal sa, že keby mu dal investor niekoľko miliónov, nevedel by, čo s nimi. Rozprávali sme sa o expanzii na desať európskych trhov, o stratégii zameranej na jeden hlavný produkt, ale aj o tom, ktorú krajinu považuje za kľúčovú pre ďalší rast. Martin priblížil aj svoj prístup k učeniu – od prvých skúseností s riadením cashflow až po využívanie umelej inteligencie pri štúdiu tém, ktoré aktuálne rieši ako CEO.Tento diel je plný priamych skúseností a praktických lekcií o budovaní kategórie, o raste bez chaosu a o rozumnom rozhodovaní o kapitále – čiže presne toho, čo v e-commerce a v produktových značkách rozhoduje. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:06:46 – Cesta inovatívneho produktu00:11:20 – Ako sa stať lídrom v novej kategórii?00:18:02 – Stratégia jedného produktu 00:25:40 – Najlepšia krajina na expanziu00:28:34 – Rýchly rast bez rozbitia skladu a podpory00:35:41 – Vízia a ďalšie kroky firmy Puella00:39:07 – Ako sa učí CEO?00:45:40 – Zmysel života podľa Martina Švenka---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-TY---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

„Nejdřív jsme dostávali ocenění za něco úžasného, pak jsme začali dostávat ocenění za to, že jsme něco vyhráli, pak za účast… Jednou se budou dostávat trofeje za to, když si třeba někdo na něco vzpomene, nebo se naopak budou dostávat trofeje za nic,“ komentuje koncept své série Triumf trofejí designér Maxim Velčovský. Co má rád na bleších trzích? Může být unifikovaný design originální? A v čem jej specifické navrhování stanice metra? Poslechněte si rozhovor z Designbloku.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Občanští demokraté po volbách vstřebávají, že je na kandidátkách Spolu často přeskákali zástupci lidovců a TOP 09. Jednou ze skokanek je i lidovecká starostka Orlického podhůří Marie Kršková. Jak se těší do vysoké politiky? Hostem Ptám se já byla poslankyně a dcera bývalého předsedy lidovců Josefa Luxe Marie Kršková (KDU-ČSL). Letošními volbami do Poslanecké sněmovny výrazně zamíchalo kroužkování na kandidátkách. I díky tomu do dolní komory míří rekordní počet žen. Ze 200 křesel jich obsadí 67, tedy třetinu. Největší podíl žen bude mít hnutí STAN a Piráti. Voliči ovšem nekroužkovali pouze ženy. Díky preferenčním hlasům se do Sněmovny dostane mnoho nových tváří, které přeskákaly zkušené vrcholné politiky. Na kroužkování v některých regionech doplatili i občanští demokraté. Na společných kandidátkách koalice Spolu kroužky mnohdy vynesly do čela zástupce KDU-ČSL nebo TOP 09. „Ukázalo se, že lidovci jsou s kroužkováním mnohem systematičtější, lépe si to umí zkomunikovat. I v Praze máme dva skákající lidovce a někteří z ODS se mi nedostali,“ prohlásil třeba poslanec Marek Benda (ODS). V koalici Spolu si podle něj musí „skákání“ na kandidátkách ještě vyříkat.Novou poslankyní se díky preferenčním hlasům stala také lidovecká starostka Orlického Podhůří na Orlickoústecku a dcera někdejšího předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe Marie Kršková. Ta byla na kandidátce původně pátá, do Sněmovny se nakonec dostala jako třetí hned za současným šéfem lidovců Markem Výborným a Karlem Haasem z ODS. Čekala, že do Sněmovny dostane? Na co se chce jako poslankyně zaměřit? A kam by teď měla směřovat KDU-ČSL? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Českí voliči už niekoľko hodín rozhodujú o novom zložení Poslaneckej snemovne, teda dolnej komory parlamentu. Voľby vzbudzujú veľký záujem verejnosti aj médií, a to nielen pre samotných kandidátov, ale aj pre témy, ktoré rezonujú medzi občanmi. Jednou z hlavných je obava, že ak sa bývalý premiér Andrej Babiš vráti k moci, Česi by mohli dopadnúť podobne ako Slováci.Známy český herec Ivan Trojan napríklad na svojom Instagrame zverejnil video, kde mladých ľudí pozýva k volebným urnám a naznačuje, že len vysoká volebná účasť môže našich susedov ochrániť pred slovenským scenárom. Podobný odkaz venoval Čechom aj scenárista a herec Zdeněk Svěrák, ktorý ľudí vyzval, aby volili lídrov, ktorým záleží na demokratických hodnotách. V opačnom prípade by „mohli dopadnúť ako bratia Slováci.“Fakt, že snaha vyhnúť sa podobnému politickému smerovaniu ako Slovensko sa stala jednou z hlavných tém predvolebnej kampane, potvrdzuje aj český politológ Aleš Michal. Podľa jeho slov bolo cieľom kampane ukázať voličom na slovenskom príklade, ako by krajina vyzerala pod vládou radikálnych strán.„Tieto debaty sa sústredili najmä na zdôraznenie kontrastu medzi Slovenskom a Českom, či už ide o slabosť slovenských inštitúcií v porovnaní so silným českým Ústavným súdom, alebo o rolu prezidenta Petra Pavla a dvojkomorového parlamentu,“ uviedol Michal.

Českí voliči už niekoľko hodín rozhodujú o novom zložení Poslaneckej snemovne, teda dolnej komory parlamentu. Voľby vzbudzujú veľký záujem verejnosti aj médií, a to nielen pre samotných kandidátov, ale aj pre témy, ktoré rezonujú medzi občanmi. Jednou z hlavných je obava, že ak sa bývalý premiér Andrej Babiš vráti k moci, Česi by mohli dopadnúť podobne ako Slováci.Známy český herec Ivan Trojan napríklad na svojom Instagrame zverejnil video, kde mladých ľudí pozýva k volebným urnám a naznačuje, že len vysoká volebná účasť môže našich susedov ochrániť pred slovenským scenárom. Podobný odkaz venoval Čechom aj scenárista a herec Zdeněk Svěrák, ktorý ľudí vyzval, aby volili lídrov, ktorým záleží na demokratických hodnotách. V opačnom prípade by „mohli dopadnúť ako bratia Slováci.“Fakt, že snaha vyhnúť sa podobnému politickému smerovaniu ako Slovensko sa stala jednou z hlavných tém predvolebnej kampane, potvrdzuje aj český politológ Aleš Michal. Podľa jeho slov bolo cieľom kampane ukázať voličom na slovenskom príklade, ako by krajina vyzerala pod vládou radikálnych strán.„Tieto debaty sa sústredili najmä na zdôraznenie kontrastu medzi Slovenskom a Českom, či už ide o slabosť slovenských inštitúcií v porovnaní so silným českým Ústavným súdom, alebo o rolu prezidenta Petra Pavla a dvojkomorového parlamentu,“ uviedol Michal.

V Omeletkách si budeme povídat o veselí. Jednou jsem si u stánku na Václaváku koupila hamburger. Vtom za sebou slyším výhružný hlas: „Necháš to bejt, tlusťochu!" Hamburger mi vypadl z ruky na zem, prodavačky dostaly záchvat smíchu. Za mnou stál pán a tahal na vodítku buldoka, který se snažil norovat kolem odpadkového koše. Halina Pawlowská přečte svoji povídku Trapné chvilky, aneb Nezbývá než se smát. Uslyšíte i posluchačský příspěvek Karla Krenka Rodičovské schůzky.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:43 Rozhovor s lékařem Tomášem Šebkem05:40 Módní trendy - jak a s čím kombinovat podzimní bundy10:17 Marek Frýda a ručně vyráběné šperky z přírodních materiálů15:02 Expert na etiketu Daniel Šmíd - téma: ucházím se o nové zaměstnání19:38 Podle čeho vybírat nový automobil - jaká je budoucnost elektromobilů?24:23 Hlasujte v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku

Technológia nestačí. Outsourcing ako ďalší krok v IT bezpečnosti Ako zvýšiť schopnosť firmy rýchlo reagovať na útoky Outsourcing kybernetickej bezpečnosti je na Slovensku skôr výnimkou než štandardom. Firmy si často zakúpia technológie, no samotné služby, ktoré by im dali reálny prínos, ostávajú bokom. „Jednou z hlavných výhod je, že vieme firmu pripraviť na kybernetické útoky rýchlejšie. Namiesto mesiacov budovania interného tímu to môže byť otázka týždňov,“ uvádza Michal Srnec, odborník na kybernetickú bezpečnosť zo spoločnosti Aliter Technologies. Vybudovanie vlastného tímu je časovo a finančne náročné – kvalitného človeka vo firmách zvyčajne hľadajú aj pol roka. Dovtedy však útočník čakať nebude. Outsourcing však nie je bez rizík. „Ak partner nie je spoľahlivý, môže byť práve on tým slabým miestom – uniknú dáta, nenaplnia sa sľuby, alebo nezvládne incident. Výber partnera je preto kľúčový moment,“ zdôrazňuje M. Srnec. Firmám odporúča začať pri sebe: „Najprv si definujte, čo vlastne od služby očakávate – či ide o incident response, manažovanie služieb, alebo len konkrétnu časť. A až potom hľadajte dodávateľa.“ Viac informácií sa dozviete v podcaste.

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené i s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaží Ukrajincov zlomiť, tvrdí. Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na Ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zďaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj takpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na Slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Radek Stejskal z Nákla je pedagog, dlouholetý táborový vedoucí a koordinátor a nadšený dobrovolník, učitel Vyšší odborné a střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaži Ukrajincov zlomiť, hovorí novinárka.Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zdaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj tkpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

Jachtaři Ondřej Baštář a Lukáš Kraus mají za sebou největší dosavadní úspěch v kariéře. Ve velmi silném větru vybojovali na světovém šampionátu do 23 let v Dánsku bronz v olympijské třídě 49er FX. Poprvé se spolu viděli před čtyřmi lety, kdy je dala dohromady jejich trenérka Dominika Vaďurová. „Jednou jsme si to vyzkoušeli, řekli jsme si, že to bylo docela vtipné a že nám to šlo, takže to zkusíme další sezónu. Sedli jsme si,“ vypráví s úsměvem Ondřej Baštář.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rumuni jsou hrdí na to, že mají jednu z nejrychlejších a nejspolehlivějších internetových sítí na světě. Zároveň ale mají nedostatečný soudní systém, což umožňuje rozkvět temným stránkám virtuálního světa, upozorňuje zpravodajský server Balkan Insight. Jednou z takových temných stránek je sexuální zneužívání dětí. O tématu se obecně málo mluví, tím spíš když jde o případy, kdy matky týrají vlastní děti a své jednání natáčejí a za úplatu sdílejí na internetu.