Podcasts about jednou

Týden plný hektických světových událostí je konečně u konce! Jednou z těch do učebnic bude dost možná i objev možných mikrofosilií života na Marsu – ale spolu s nimi se našel i kandidát na primordiální černodíru se popsalo riziko přílišného sezení na záchodě

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené i s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaží Ukrajincov zlomiť, tvrdí. Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na Ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zďaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj takpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na Slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Radek Stejskal z Nákla je pedagog, dlouholetý táborový vedoucí a koordinátor a nadšený dobrovolník, učitel Vyšší odborné a střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci.

Plastická chirurgie je tématem dnešní radioporadny s MUDr. Igorem Slaninkou z Premier Clinic v Praze a také z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Slíbila jsem i facelift, to znamená vyhlazení a omlazení obličeje. Budeme mluvit i o tom, kde je hranice, aby obličej vypadal pěkně a přirozeně. Zmíníme i operace očních víček.

Radek Stejskal z Nákla je pedagog, dlouholetý táborový vedoucí a koordinátor a nadšený dobrovolník, učitel Vyšší odborné a střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klub kaktusářů Plzeň v letošním roce slaví 60 let existence. Milovníky kaktusů spojuje hlavně obdiv k exotickým kráskám.

V nedávné Glose Petra Rause zazněla v souvislosti se zahájením nového školního roku úvaha, kladoucí lehký otazník nad projekt inkluzivního školství. Mohla vyvolat dojem, že je špatné pomáhat slabším žákům, tak tomu ale určitě není. Z biblického pohledu je pomoc slabším jedním z nejdůležitějších úkolů každého člověka. Pomáhat potřebným ale neznamená snižovat laťky, standardy vzdělávání je třeba držet vysoko. Tento podcast ještě nabízí dotažení úvah o zařazování i velmi slabých žáků do běžných škol, zejména v souvislosti s vysokými náklady a s pozorovatelným soustředěním právě na ty slabší, leckdy na úkor žáků schopnějších.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Uvidíme tam nahoře vůbec něco? Vrcholek je zahalený mrakem…“ Jožo na mou nesmělou otázku rázně odpovídá: „Nikdy neměním plány. Jednou jsem totiž zrušil schůzku s kamarádem a on mi dva dny na to umřel. Už jsme se nikdy nepotkali.“

„Uvidíme tam nahoře vůbec něco? Vrcholek je zahalený mrakem…“ Jožo na mou nesmělou otázku rázně odpovídá: „Nikdy neměním plány. Jednou jsem totiž zrušil schůzku s kamarádem a on mi dva dny na to umřel. Už jsme se nikdy nepotkali.“Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Kniha, ktorá vyšla v 15 jazykoch a autorka za ňu dostala Carnegieho medailu za najlepší román. Členovia plaveckej komunity podzemného bazéna nevedia veľa o svojom súkromí okrem toho, kto pláva v pomalej, strednej či rýchlej dráhe. Spája ich len radosť z tréningu a pocit úľavy pri úniku pred ruchom a chaosom moderného sveta nad nimi. A keď sa na dne bazéna zjaví z ničoho nič zlovestná trhlina, ocitajú sa v situácii, ktorú musia bezodkladne riešiť. Jednou z nich je bývalá laborantka Alice, ktorá postupne stráca pamäť. Bez spoločnosti iných plavcov a každodennej rutiny tréningu v bazéne sa jej v čoraz častejších stavoch vnútorného zmätku a dezorientácie vracajú spomienky na detstvo a japonský internačný tábor, v ktorom prežila druhú svetovú vojnu. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia. Číta: Daniel Fischer

Jachtaři Ondřej Baštář a Lukáš Kraus mají za sebou největší dosavadní úspěch v kariéře. Ve velmi silném větru vybojovali na světovém šampionátu do 23 let v Dánsku bronz v olympijské třídě 49er FX. Poprvé se spolu viděli před čtyřmi lety, kdy je dala dohromady jejich trenérka Dominika Vaďurová. „Jednou jsme si to vyzkoušeli, řekli jsme si, že to bylo docela vtipné a že nám to šlo, takže to zkusíme další sezónu. Sedli jsme si,“ vypráví s úsměvem Ondřej Baštář.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Měl jsem dlouhé období, kdy jsem chodil bos. Začal jsem s tím vlastně z nouze. Jednou jsem fotografoval v Novohradských horách, a protože dobré fotky se nedělají ze silnice, potřeboval jsem popojít kousek stranou, aby fotka dostala ten správný úhel. Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Užívání kratomu je mezi mladými lidmi stále častější i normalizovanější. Zkušenost s touto psychoaktivní látkou má i pětadvacetiletá fitness trenérka a vystudovaná neurobioložka Barbara Mallarino, která kratom užívala zhruba čtyři roky. „Jednou mi to stačilo a nepřála bych nikomu, aby si tím musel procházet,“ říká o odvykání.

Lidské smaženice Vítek, Honza, Tomák a Aleš se ve studiu tentokrát sešli především proto, aby zjistili, zda mezi nimi panuje dokonalá shoda. Ukázalo se, že ne. Kromě problematiky chrupu, protéz a Tomákových sykavek muselo dojít k zásadnímu rozuzlení: Dokázal Liam Neeson nahradit Leslieho Nielsena? A co na to Tomákovy sykavky?Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rumuni jsou hrdí na to, že mají jednu z nejrychlejších a nejspolehlivějších internetových sítí na světě. Zároveň ale mají nedostatečný soudní systém, což umožňuje rozkvět temným stránkám virtuálního světa, upozorňuje zpravodajský server Balkan Insight. Jednou z takových temných stránek je sexuální zneužívání dětí. O tématu se obecně málo mluví, tím spíš když jde o případy, kdy matky týrají vlastní děti a své jednání natáčejí a za úplatu sdílejí na internetu.

Rumuni jsou hrdí na to, že mají jednu z nejrychlejších a nejspolehlivějších internetových sítí na světě. Zároveň ale mají nedostatečný soudní systém, což umožňuje rozkvět temným stránkám virtuálního světa, upozorňuje zpravodajský server Balkan Insight. Jednou z takových temných stránek je sexuální zneužívání dětí. O tématu se obecně málo mluví, tím spíš když jde o případy, kdy matky týrají vlastní děti a své jednání natáčejí a za úplatu sdílejí na internetu.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V našem časosběrném dokumentu Olympijský rok sledujeme české naděje, které se připravují na únorové Hry v Miláně a Cortině. Jednou z nich je elitní freestyle snowboardista Jakub Hroneš, který i přes letní teploty ve střední Evropě trénuje na sněhu. Do rakouských Korutan za ním vyrazil do ne úplně optimálních podmínek náš reportér Jakub Marek.

Jsme zvyklí si stěžovat. Jsme zvyklí očekávat jen to nejhorší. A často pak přehlédneme vysloveně pozitivní událost. Jednou z nich je prostý fakt, že máme na Hradě prezidenta, za kterého se nemusíme stydět. Po dvou předchozích „hlavách státu“ je to opravdu velká úleva.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velký huňatý pes Archie je nejen parťákem na rodinné dovolené, ale i při náročných pátracích akcích v horách. Těch má kynologická brigáda Horské služby na třicet ročně. Hledá hlavně seniory a děti. Jednou za dva roky vyrážejí týmy psů a psovodů zachraňovat i po pádu laviny. „Archie trénuje pátrání po pohřešovaných lidech od štěněte. Musí umět poslouchat, hledat a být parťák. Nejvíc ale miluje let vrtulníkem,“ popisuje práci s belgickým ovčákem psovod Marek Podsedníček.

Jednou mluvil o Elfech, jindy o Pandoře. Richard Šiffer byl vůdce kutnohorské sekty, v níž Lucie Strachová prožila osmnáct let života. Po jeho smrti našla cestu ven. V Hergotu mluví o manipulaci, proměnlivé spiritualitě i o tom, proč má dnes pocit, že se vůči víře úplně uzavřela.

V 16. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: úmrtí Ozzyho Osbourna dokument Sally Rose Griffiths Totální provar: American Apparel seriály Willa Smitha Slow Horses, Leny Dunham Trochu moc a Leny Dunham Girls katalog výstavy National Portrait Gallery v Londýně The Face: Culture Shift audio výběr ČRo z knihy Carla Gustava Junga Vzpomínky, sny, myšlenky výstavy Update (Bold Gallery), Kateřina Ondrušková: Fialová voní nejvíc (Trafo Gallery) a Kashinath Chawan: Živé vize z prachu ulice (Galerie Art Brut Praha) knihu Umberta Eca Baudolino (Argo) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Česko v nedávné době zasáhl blackout, v minulosti se potýkalo například s pandemií. To jsou přesně chvíle, kdy stát potřebuje s občany rychle a pravdivě komunikovat. Na ministerstvu vnitra se o to stará vedoucí krizového informačního týmu ministerstva vnitra Jan Paťawa. „Vždycky je prostor být rychlejší nebo srozumitelnější. Ale zároveň si myslím, že i u blackoutu jsme prokázali, že jsme schopni dostatečně rychle zareagovat,“ tvrdí v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jednou ze základních příčin, proč se mladí ve věku 18 až 26 let dostanou na ulici, je jejich odchod z ústavní výchovy. Další ale například pocházejí z rodin, kde měli konflikty a kde panovalo nedorozumění – a někdy v 18 letech, kdy byli dospělí, z rodiny odešli a chtěli se postavit na vlastní nohy. Jenže až pak zjistili, že vlastně nemají nedostatečné kompetence, logicky nemají podporu blízkých – až nakonec selžou,“ popisuje Kateřina Sehnoutková.

Počas letnej prestávky v slovenskej najvyššej hokejovej súťaži máme v podcaste Trefné strieľanie priestor aj na riešenie vecí, ktoré sa dejú mimo ľadu, no sú mimoriadne dôležité. Jednou z nich je marketing, či už samotných klubov, ale aj celej ligy. Ako je na tom? Patrik Mitas (redaktor Slovenskej televízie) a Martin Toth-Vaňo (redaktor ŠPORT.sk) sa o ňom zhovárali so športovým marketérom a majiteľom druholigovej Senice Pavlom Krutým.

Jméno obce Vápenná je odkazem na v okolí těžené krystalické vápence, nicméně, ještě před II. světovou válkou nesla obec jméno Setzdorf, česky Zighartice. Kořeny tohoto jména jsou nejasné stejně jako nejstarší dějiny obce.

Jako první hrál Hawkeyeho Pierce z jednotky M* A*S*H a Homera Simpsona! Donald Sutherland se narodil 17. 7. 1935 a vyrostl do výšky 193 centimetrů. Jednou prohlásil: „Vždycky chodím za režiséry, kteří mě zajímají, a říkám jim: Nemáte pro mě roli? Nemohu čekat, až si na mě vzpomenou, to bych se pak třeba nikdy nedočkal.“ Díky své iniciativě hrál například postavu zrůdného nacisty v Bertolucciho Dvacátém století i Cassanovu ve Felliniho stejnojmenném díle.

Jeho piesne poznajú viaceré generácie, charizma a talent Karola Duchoňa sú aj takmer 40 rokov po jeho smrti nezabudnuteľné. O tom, aký bol v súkromí, o spomienkach, ale aj o novom filme, ktorý o ňom vznikol, prišla do štúdia Pravdy porozprávať jeho dcéra Dana Miklášová (Duchoňová). Štúdio navštívila deň po svetovej premiére snímky Duchoň v Karlových Varoch.  Dcéra legendárneho speváka sa aj s mamou na jeho príprave podieľali formou konzultácií, no priznáva, že finálnu verziu ešte nevidela a má z nej aj isté obavy. „Nechám sa prekvapiť,“ povedala v relácii Ide o nás s tým, že je pripravená aj na možnosť, že sa jej výsledok páčiť nebude. „Môže sa to stať,“ zhodnotila úprimne. Jednou z tém, ktorej sa film nevyhne, je aj vzťah Karola Duchoňa k alkoholu. Práve táto téma sa jeho dcéry dotýka najviac. „Nemám ju rada,“ priznala otvorene.  O otca prišla, keď mala len 13 rokov. V rozhovore odhalila aj veľmi osobné a dojemné spomienky. Hoci jeho smrť v prvých momentoch vnímala skôr ako ďalší z jeho dlhých výjazdov, dnes jej chýba čoraz viac. „Vždy si tak poviem, že Bože, keby si tu bol, že možno by bol život iný, ľahší... vždy mi to tak dôjde ľúto,“ prezradila so smútkom v hlase. Duchoňove piesne v rádiu počuje vždy rada - existuje jedna, pri ktorej jej vždy vyhŕknu slzy do očí. Najradšej si však spomína na veselé historky. Čo po ňom zdedila? Ako by Karol Duchoň vnímal dnešnú hudobnú scénu? Stal by sa z neho kult ako z Karla Gotta? A akú jedinú vec by mu jeho dcéra Dana povedala, keby ho mohla ešte na chvíľu stretnúť? Viac si pozrite a vypočujte v novej epizóde relácie Ide o nás.

Zrýchľujúce sa tempo podnikateľského prostredia, legislatívne zmeny a tlak na inováciu nútia podnikateľov hľadať nové formy spolupráce. Jednou z nich sú podnikateľské komunity. Na ich význame sa zhodli aj hostia diskusie – Matej Guman, CEO podnikateľskej komunity Bezcyklenia a Juraj Tobák, partner poradenskej spoločnosti TPA Slovensko.

Divadelní, filmový i seriálový herec Robert Mikluš, který proslul rolí strážmistra Topinky, se narodil v Ostravě, odkud se později na studia přestěhoval do Brna. Jednou z jeho domovských divadelních scén byla i Husa na provázku. „Potkal jsem tam lidi, kteří formovali moje divadelní i lidské myšlení. Byla to úžasná setkání,“ vzpomíná. Jeho nejnovější rolí je Othello v Letních shakespearovských slavnostech.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Divadelní, filmový i seriálový herec Robert Mikluš, který proslul rolí strážmistra Topinky, se narodil v Ostravě, odkud se později na studia přestěhoval do Brna. Jednou z jeho domovských divadelních scén byla i Husa na provázku. „Potkal jsem tam lidi, kteří formovali moje divadelní i lidské myšlení. Byla to úžasná setkání,“ vzpomíná. Jeho nejnovější rolí je Othello v Letních shakespearovských slavnostech.

Slovensko má špičkových vedcov a nepochybne má špičkových vedcov i SAV. Nie to však vďaka systému, ale napriek nemu, hovorí pre Aktuality nový šéf Slovenskej akadémie vied Martin Venhart. Podľa neho má naša veda veľký potenciál, je však zásadne a systémovo podfinancovaná. A prečo si myslí, že má zmysel vedecky analyzovať Kotlárovu štúdiu?Niektoré z najchytrejších mozgov súčasnej spoločenskej vedy hovoria, že to, čo sa dnes deje nie je ničím iným, než vzburou davov voči dobe racionality, faktov a na vede založenom pokroku spoločnosti, teda inak povedané: Ide o otvorenú a jasnú kontrarevolúciu voči ideálom európskeho osvietenstva. Ak je to tak, ide o skutočne zásadný hodnotový - až civilizačný spor a je preto mimoriadne dôležité, kto bude stáť v prvej línií barikád inštitúcií, ktoré tieto hodnoty racionality i vedy postavenej na faktoch budú brániť. Jednou z týchto inštitúcií je tu u nás - na Slovensku, nepochybne aj Slovenská akadémia vied.SAV má dnes nové vedenie, na jej čelo sa postavil jadrový fyzik, ktorý už na samom začiatku svojho mandátu musí čeliť výzve od vládneho splnomocnenca Petra Kotlára. Prečo SAV túto výzvu vôbec prijala a ako šéf SAV vníma dobu, v ktorej až príiš často vo verejnosti - no i na politickej scéne, víťazia konšpirácie, pavedecké bludy a krik más nad vedou, faktami a na racionalite založenými rozhodnutiami? Kde vidí v týchto časoch miesto chrámu vedy - SAV? Ako je podľa neho možné posilniť hlas vedy vo verejných politikách a prečo nemôže byť veda z princípu apolitická? Ako vníma fakt, že Slovensko je na samom chvoste európskych krajín vo výdavkoch na vedu a výskum a ako zvrátiť "braindrain", teda odliv tých najšikovnejších a najchytrejších mozgov zo Slovenska? Čo sú tie najkľúčovejšie vedecké výzvy, ktorým Európska únia dnes čelí a čo k tomu môže povedať slovenská veda a naši vedci? No a napokon, dočkáme sa i slovenskej "nobelovky" a prečo ju na rozdiel od našich susedov doteraz nemáme?Ráno Nahlas, dnes so šéfom Slovenskej akadémie vied Martinom Venhartom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Od príchodu ChatGPT ubehlo niekoľko rokov a umelá inteligencia sa postupne dostáva do praxe. Jednou z oblastí, kde prináša zásadné zmeny, je programovanie. Ako sa reálne a či vôbec zavádza umelá inteligencia do programovania na úrovni globálnych nadnárodných spoločností a čo to znamená pre budúcnosť programátorov?V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva s riaditeľom SAP Labs Slovensko, Jánom Ružarovským, o tom, ako sa z AI stáva autonómny agent schopný sám vytvárať kód, aké riziká to prináša, a prečo budúcnosť nebude o memorovaní syntaxe, ale o kreatívnom myslení a kontrole.Podcast prinášame v spolupráci so SAP Slovensko.V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Ako sa vyvíjalo programovanie s AI: Od pomocníka po autonómneho agenta.Riziká AI v programovaní: Halucinácie, chyby a prečo je kontrola človekom kľúčová.Budúcnosť práce programátorov: Prečo sú ohrození juniori a dôležitá bude teória.Aké zručnosti budú potrebovať programátori novej generácie.Ako AI pomáha pri najnudnejších častiach práce, ako je písanie testov a dokumentácie.Viac na: https://zive.aktuality.sk/clanok/Iaq3kwv/nahradi-ai-programatorov-nie-ale-zasadne-zmeni-ich-pracu-hovori-expert-podcast/Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Že Donald Trump pojal své současné prezidentování ještě svérázněji než první kolo, je patrné skoro ve všem, co dělá. Mnoho jeho činů proráží hranice představivosti. Jednou takovou agendou je to, jak lehce mixuje zájmy Spojených států a byznys své rodiny. To je věc, která asi nikde v existujících demokraciích nemá srovnání. Bez velké nadsázky se to blíží stylu orientálních despocií.