Podcasts about jednou

Když se dostanete do nepříznivé situace, můžete se s prosbou o pomoc obrátit na několik organizací. Jednou z nich je českobudějovický Koníček, který pomáhá dětem i dospělým, jak zdravým tak hendikepovaným. Nabízí sociální rehabilitaci, volnočasové a vzdělávací aktivity, ale například také hipoterapii.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pop je punkem dneška, říká zpěvačka, která opustila Prahu i Shakespeara a živí se muzikou v LondýněMůže se mladý a neznámý zpěvák přestěhovat z Prahy do Londýna a uživit se tam hudbou? Podrobnou odpověď nabízí další díl podcastu Host Reportéra, do kterého přišla zpěvačka Maella – mladá žena s nevšedním příběhem, která se před měsícem vdala, za měsíc oslaví třicetiny a v občance má jméno Michaela Charvátová.V rozhovoru vypráví o výhodné výchozí situaci z dob svého dětství. Její maminka po návratu z emigrace založila a vedla knižní nakladatelství Motto, otec Aleš Charvát je basista, výrazná osobnost české (nejen jazzové) hudby.„Od dvou let jsem chodila jen do škol,“ vzpomíná Michaela, „kde se mluvilo primárně anglicky.“Otec si vybudoval nahrávací studio: „Mohla jsem sledovat, jak tam připravuje skvělým muzikantům desky, a taky jsem si mohla sama natáčet. Nejdřív táta dovoloval, ať zpívám, co chci, nicméně když mi bylo deset, řekl: Dveře tu máš otevřené pořád, ale už jenom s vlastními písničkami, tak začni skládat.“Pod celoživotním vlivem své mámy šla Michaela studovat anglickou literaturu na pražskou Filozofickou fakultu, ale před deseti lety došlo k radikálnímu zlomu. „Kamarád mi řekl,“ vypráví v podcastu, „že se dá v Londýně studovat kvalitní hudební škola BIMM. Plasticky vidím, jak jsem seděla v kavárně Slavia, na stole hromadu knih, které musím přečíst a pak na jejich základě psát eseje, a najednou jsem se rozhodla: Končím! Čtení sice miluju, ale ještě víc chci být zpěvačkou a hudebnicí v Londýně. Vzala jsem si studentskou půjčku, přestěhovala se – a bylo to nejlepší životní rozhodnutí.“V podcastu popisuje, co nejdůležitějšího jí londýnská škola dala. „Studovala jsem takzvaný songwriting a tam nás pořád nutili, abychom psali nové a nové písně. Sami, ve skupinkách, taky v různých žánrech. Jednou to byl pop, potom metal, rap, country…“Ani nejlepší hudební škola ze svých absolventů hvězdy neudělá. Michaela si zažila pár chudých let ve sdílených bytech, ale naučila se, jak muzikou vydělávat. „Jak jsem neustále něco skládala, psala a zpívala, začali si kupovat mnou nazpívané vlastní melodie různí DJové. Taky jsem se naštěstí zaháčkovala v agentuře, která nabízí mé písně do filmů a seriálů, díky čemuž jsem ke slyšení třeba v seriálu Geek Girl nebo v reality show Love Is Blind.“Čím dál více Londýňanů chodí i na její koncerty, ale Michaela váhá, jestli se spolu se svým spoluhráčem z kapely, manažerem a nově i manželem Lorenzem nevrátit do rodného města. „Dnes už moc nezáleží na tom, kde muzikant bydlí, a kvalita života v Praze nám připadá přinejmenším srovnatelná.“V podcastu Michaela otevřeně vypráví o tom, proč vnímá hudbu jako podnikání, mluví o svých psychických propadech a říká, že dobrý pop je punkem dneška. „I můj táta jazzman vždycky radil, ať poslouchám Abbu – že mě to hodně naučí!“

Budeme si povídat o zájmech a zvědavosti. V České televizi visela na klice u hydrantu malá cedulka. Bylo na ní napsáno: „V případě požáru obrať!“ Jednou jsem nevydržela, a když jsem byla na chodbě sama, tak jsem cedulku nenápadně obrátila a na druhé straně stálo: „Teď ne, ty pitomče. Až při požáru!“ V Omeletkách uslyšíte povídku Páníčkova pomsta. Halina Pawlowská přidá povídku Charakter mlčel a mluvilo tělo - Buď já, nebo… a také recept na jablkový koláč se slaným karamelem.

David Skála byl bubeníkem legendární kapely Psí vojáci, s níž spojil většinu svého hudebního života. Spolu s Filipem Topolem a Janem Hazukou vytvořili už na konci 70. let trojici, která se navzdory tehdejším zákazům stala jedním z nejvýraznějších zjevů českého undergroundu. Skálův energický, ale citlivý způsob hry tvořil nedílnou součást syrového i poetického zvuku Psích vojáků. V rozhovoru se vrací k jejich začátkům, k atmosféře dob, kdy se hrálo po bytech i klubech, k nahrávkám, které se zapsaly do historie, i k osobnosti Filipa Topola, jehož hudební i lidský odkaz zůstává dodnes mimořádně silný. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu Kytary.cz.

Herečka Aniko Vargová je jednou z najvýraznejších tvárí súčasnej televíznej tvorby. Diváci si ju zamilovali ako Helenku v dobovom seriáli Sľub, no jej herecký register je oveľa širší.  Život Anikó Vargovej sa odohráva na trase medzi Košicami, kde má rodinné zázemie, a Bratislavou, kde ju čaká práca. Neustále cestovanie je pre ňu prirodzenou súčasťou života, no ako priznáva, srdce ju vždy ťahá domov, za manželom a rodinou. "Vždy cestou do Bratislavy navštívim aj mamu v dedinke neďaleko Rimavskej Soboty. Stihla som to aj dnes," prezradila s úsmevom usadená v kresle v našom štúdiu. Jej manželom je vedec Jozef Kačmarčík a takáto kombinácia možno na prvý pohľad vytvára kontrast medzi svetom exaktných čísel a svetom umenia. Aniko Vargová však stereotyp s úsmevom búra. „Je to umelecká duša. Má rád divadlo, dokonca amatérsky hral,“ prezradila. Dodala, že aj jeho kolegovia vedci sú často „veľkí bohémovia“, ktorí milujú kultúru. Manžel je jej veľkou oporou a s humorom sleduje, ako sa jej aktuálne roly premietajú do bežného života. „Niekedy mi s láskavým tónom povie, že či by som nemohla hrať také pozitívnejšie postavy,“ smeje sa herečka. V rozhovore pre reláciu Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sa herečka dotkla aj veľmi osobných a citlivých tém. Jednou z nich bola skutočnosť, že s manželom nemajú deti. Priznala, že dlho to vnímala ako hendikep a spoločenský tlak ju ovplyvňoval. Zlom nastal, keď si uvedomila, čo je v živote skutočne dôležité. „Povedala som si, že je dôležité, že keď som stretla taký úžasný vzťah, tak nebudem ho ničiť práve tým, že budem nešťastná z toho, čo nemáme,“ vysvetlila svoj postoj. Naučila sa „variť z toho, čo jej chladnička ponúkne“ – teda tešiť sa z toho, čo má, a menej sa zaoberať tým, čo jej v živote chýba. Diváci si ju zamilovali v Sestričkách, Tajných životoch či seriáli 1890. Anikó sa venuje intenzívne aj divadlu a vlastným projektom. Cesta k úspechu však nebola priamočiara. Na VŠMU sa dostala až na štvrtý pokus. Aby sa uživila, neváhala si privyrobiť na brigádach, hoci aj v pekárni na nočnej smene. „Najhoršia práca v pekárni je, keď vám idú rožky na páse osem hodín a vy ich oddeľujete,“ spomína s humorom na obdobie, keď sa jej spolužiaci čudovali, čo tam robí budúca herečka. Práve táto húževnatosť a schopnosť nevzdať sa ju formovali. Dnes patrí k umelcom, ktoré si svoje postavy nielen osvoja, ale ich aj neustále formujú a dávajú im životnosť. „Sloboda prichádza s vedomosťami a skúsenosťami. Považujem ju za zodpovednosť,“ vysvetľuje svoj herecký prístup. Aj preto sa nebojí do svojich postáv vkladať časť seba a hľadať nové polohy, ktoré neboli v scenári.  V rozhovore sme však otvorili aj ďalšie témy. Kde sa cíti naozaj doma? Ako sa menila jej postava Helenky v seriáli Sľub a čo na to hovorí jej herecký kolega Gregor Hološka? Prečo si myslí, že pre herectvo je dôležité vedieť sa dotknúť cesta? A čo jej v herectve pomáha viac – slovenčina alebo maďarčina? Dozviete sa ešte omnoho viac v novej epizóde Rozhovorov so Zdenom Gáfrikom.

Každý z nás má okolo sebe lidi, které můžeme ovlivnit, a to dobrým nebo i špatným způsobem. Jednou z možností, jak přiblížit mladé generaci křesťanské hodnoty je role učitele či lektora primární prevence.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V oblasti tělesných modifikací záleží na odvaze a fantazii. Tetovací a piercingová studia dnes navštěvují maminky, které svým dcerám nechávají píchnout ušní lalůčky, i muži, kteří si modifikují ty nejintimnější partie. „Když s lidmi mluvíte o bolesti na rovinu a řeknete, co od toho mají očekávat, tak jsou v klidu,“ přibližuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus člen Asociace profesionálních tatérů a piercerů a provozovatel tetovacího studia Hell Míla Bugtcher.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stojí za úspechom najväčších hereckých hviezd, no jej práca sa odohráva mimo svetiel reflektorov. Petra Svarinská je herecká agentka, manažérka a strategička, ktorá pomáha formovať kariéry slávnych mien. V zozname klientov nechýba Táňa Pauhofová, Judit Pecháček, Milan Ondrík či Antónia Lišková. Celkom prvou klientkou však bola jej mladšia sestra - hrdinka seriálu Dunaj, k vašim službám Kristína Svarinská. „Ja som to nejak neplánovala. Ono sa to vyvinulo čiste organicky,“ vrátila sa v relácii Ide o nás ku svojim začiatkom Petra. Pôvodne sa orientovala viac na prácu kastingovej režisérky, no po skúsenosti s Kristínou sa začali jazýčky váh preklápať viac smerom k zastupovaniu hercov.  Jej práca však nie je len o dohadovaní zmlúv a honorárov. Je to komplexný proces, v ktorom sa stáva partnerkou herca. Spoločne budujú značku a rozhodujú o tom, akým smerom sa bude kariéra uberať. „Sme vlastne partneri. Som taký sprievodca pri jeho kariére,“ vysvetľuje Svarinská, ktorá rieši všetko od zmluvných podmienok, cez castingy až po dlhodobú stratégiu. Niekedy to znamená aj presvedčiť herca, aby prijal menšiu úlohu vo výnimočnom projekte.  Kľúčom k jej prístupu je jednoduché, no zásadné pravidlo: „Človek musí mať hercov rád.“ Práve tento vzťah jej umožňuje nielen profesionálne, ale aj ľudsky viesť svojich klientov cez nástrahy filmového a televízneho sveta. V posledných rokoch sa výrazne mení – najmä s nástupom dlhodobých seriálov, ktoré si vyžadujú úplne inú stratégiu. Svarinská niekoľko rokov aktívne pracuje aj na tom, aby sa jej herci presadili aj v zahraničí. Spolupracuje s agentmi v Londýne či Amerike a verí, že slovenskí a českí herci majú šancu preraziť. Jednou z najdôležitejších podmienok je podľa nej špičková jazyková vybavenosť. Kto ju má? Aj to sa dozviete v našom rozhovore, ktorý je plný zaujímavých odhalení zo zákulisia filmového priemyslu. Ako vyzerá bežný pracovný deň hereckej agentky? Čo si myslí o umelej inteligencii, ktorá by mohla nahradiť živých hercov? A akú radu by dala svojmu 20-ročnému ja, ktoré stálo na začiatku kariéry? To všetko a ešte omnoho viac sa dozviete v novej epizóde Ide o nás (Rozhovory so Zdenom Gáfrikom).

„Duša mi túži, priam prahne po sieňach Hospodinových; srdce a telo mi plesá v ústrety Bohu živému.“ (Ž 84:3) Osamelosť je jedným z najväčších problémov, ktorým dnes ľudia čelia. Je to jedna z najčastejších príčin samovrážd, ktoré sú momentálne tretím najväčším zabijakom študentov vo svete. Ľudia môžu zažívať rôzne druhy osamelosti. Jednou z najbežnejších je […] Billy Graham

Na území České republiky je v současnosti sedm ptačích parků. Projekt, který připravila Česká společnost ornitologická, nedávno získal prestižní ekologické ocenění. Jednou ze sedmi lokalit jsou Zbudovská blata u Zlivi na Českobudějovicku. Mezi místní vzácné a chráněné druhy patří třeba břehouš černoocasý.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozdíl mezi aktivem a pasivem: Konečně jednoduše!Většina lidí zná definici aktiva a pasiva z knížek, ale v běžném životě je často nedokáže od sebe rozeznat. Myslí si, že dům, ve kterém bydlí, je investice. Nebo že auto, které běžně užívají, je majetek, který jim přináší peníze. Realita je ale jiná. V tomhle podcastu vám jednoduše vysvětlím:
✅ Co je aktivum a co pasivum
✅ Jaký je mezi nimi praktický rozdíl
✅ Jak to ovlivňuje vaše peníze i finanční svobodu
✅ Konkrétní příklady z praxe✅ Jak začít budovat víc aktiv než pasiv

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Jednou vidět na vlastní oči je lepší, než o tom stokrát číst, nebo se na to dívat v televizi. Abyste v pralese v Bělověži na vlastní oči viděli pohraniční bariéru, nebo spíš ocelovou zeď, která dnes odděluje Polsko od Běloruska, tak musíte jet z Česka celý den autem.

Jednou vidět na vlastní oči je lepší, než o tom stokrát číst, nebo se na to dívat v televizi. Abyste v pralese v Bělověži na vlastní oči viděli pohraniční bariéru, nebo spíš ocelovou zeď, která dnes odděluje Polsko od Běloruska, tak musíte jet z Česka celý den autem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Digitální podvody jsou stále častější a také rafinovanější. Jednou z hrozeb je takzvaný hlasový deepfake – umělý hlas, který dokáže věrně napodobit skutečného člověka. Vědci z Vysokého učení technického ve spolupráci s brněnskou technologickou firmou ale ukazují, že i proti takovým podvodům se lze bránit.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Digitální podvody jsou stále častější a také rafinovanější. Jednou z hrozeb je takzvaný hlasový deepfake – umělý hlas, který dokáže věrně napodobit skutečného člověka. Vědci z Vysokého učení technického ve spolupráci s brněnskou technologickou firmou ale ukazují, že i proti takovým podvodům se lze bránit.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lucie Dubová vystudovala Marketingovou komunikaci na Fakultě multimediálních komunikací a v současnosti pracuje jako obchodní ředitelka české pobočky mezinárodní komunikační agentury Saatchi&Saatchi. Ve svém oboru začínala v punkových devadesátkách a miluje jej dodnes. Společně se svým týmem stojí například za kontroverzní kampaní Vařečka Baci Baci, která má za cíl upozornit na problém násilí na dětech a v ideálním případě i pomoci změnit legislativu. Proč je pro ni tato kampaň srdcovou záležitostí? Co říká na stereotypy o Gen Z a jak zvládá pracovat s lidmi, se kterými není na stejné vlně? Poslechněte si nový díl podcastu After Life.

Jednou z možností, jak konzervovat potraviny, je sušení. Sušíme bylinky, ovoce, zeleninu... Co byste ale řekli masu?

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z nejčastějších obav nejen seniorů je zhoršování paměti. Tu ale můžeme různými způsoby trénovat. Jak na to, nám prozradila Dagmar Hajflerová, která v Liberci vede kurzy na procvičování paměti.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poklady z archivu: Ještě jednou o vědě a víře. Připravil: Petr Raus.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V 76. epizóde som sa rozprával s Martinom Švenkom, zakladateľom a CEO spoločnosti Puella, jednej z najrýchlejšie rastúcich e-commerce firiem na Slovensku, ktorá stojí za revolúciou v praní. Martinov príbeh je mimoriadne inšpiratívny, keďže začínal doslova ako taxikár. Následne z detskej izby vybudoval firmu, ktorá za 5 rokov dosiahla obrat cez 30-miliónov eur. V podcaste sa Martin otvorene podelil o to, ako sa zrodil nápad inšpirovaný jeho babkou, a prečo sa rozhodol vytvoriť produkt, ktorý na trhu chýbal.V podcaste detailne popísal stratégiu, ako Puella vytvorila vlastnú produktovú kategóriu parfumov na pranie a ako si drží líderskú pozíciu v troch krajinách. Martin vysvetlil, že ochrana pred konkurenciou, hoci ich už skopírovalo viac ako 60 firiem, stojí najmä na láske k detailom a nekompromisnej kvalite. Jednou z kľúčových tém bola stratégia rastu bez externých financií. Martin vysvetlil, prečo odmietol vstup investorov, hoci dnes by mu uľahčili cestu. Priznal sa, že keby mu dal investor niekoľko miliónov, nevedel by, čo s nimi. Rozprávali sme sa o expanzii na desať európskych trhov, o stratégii zameranej na jeden hlavný produkt, ale aj o tom, ktorú krajinu považuje za kľúčovú pre ďalší rast. Martin priblížil aj svoj prístup k učeniu – od prvých skúseností s riadením cashflow až po využívanie umelej inteligencie pri štúdiu tém, ktoré aktuálne rieši ako CEO.Tento diel je plný priamych skúseností a praktických lekcií o budovaní kategórie, o raste bez chaosu a o rozumnom rozhodovaní o kapitále – čiže presne toho, čo v e-commerce a v produktových značkách rozhoduje. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:06:46 – Cesta inovatívneho produktu00:11:20 – Ako sa stať lídrom v novej kategórii?00:18:02 – Stratégia jedného produktu 00:25:40 – Najlepšia krajina na expanziu00:28:34 – Rýchly rast bez rozbitia skladu a podpory00:35:41 – Vízia a ďalšie kroky firmy Puella00:39:07 – Ako sa učí CEO?00:45:40 – Zmysel života podľa Martina Švenka---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-TY---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

„Nejdřív jsme dostávali ocenění za něco úžasného, pak jsme začali dostávat ocenění za to, že jsme něco vyhráli, pak za účast… Jednou se budou dostávat trofeje za to, když si třeba někdo na něco vzpomene, nebo se naopak budou dostávat trofeje za nic,“ komentuje koncept své série Triumf trofejí designér Maxim Velčovský. Co má rád na bleších trzích? Může být unifikovaný design originální? A v čem jej specifické navrhování stanice metra? Poslechněte si rozhovor z Designbloku.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Občanští demokraté po volbách vstřebávají, že je na kandidátkách Spolu často přeskákali zástupci lidovců a TOP 09. Jednou ze skokanek je i lidovecká starostka Orlického podhůří Marie Kršková. Jak se těší do vysoké politiky? Hostem Ptám se já byla poslankyně a dcera bývalého předsedy lidovců Josefa Luxe Marie Kršková (KDU-ČSL). Letošními volbami do Poslanecké sněmovny výrazně zamíchalo kroužkování na kandidátkách. I díky tomu do dolní komory míří rekordní počet žen. Ze 200 křesel jich obsadí 67, tedy třetinu. Největší podíl žen bude mít hnutí STAN a Piráti. Voliči ovšem nekroužkovali pouze ženy. Díky preferenčním hlasům se do Sněmovny dostane mnoho nových tváří, které přeskákaly zkušené vrcholné politiky. Na kroužkování v některých regionech doplatili i občanští demokraté. Na společných kandidátkách koalice Spolu kroužky mnohdy vynesly do čela zástupce KDU-ČSL nebo TOP 09. „Ukázalo se, že lidovci jsou s kroužkováním mnohem systematičtější, lépe si to umí zkomunikovat. I v Praze máme dva skákající lidovce a někteří z ODS se mi nedostali,“ prohlásil třeba poslanec Marek Benda (ODS). V koalici Spolu si podle něj musí „skákání“ na kandidátkách ještě vyříkat.Novou poslankyní se díky preferenčním hlasům stala také lidovecká starostka Orlického Podhůří na Orlickoústecku a dcera někdejšího předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe Marie Kršková. Ta byla na kandidátce původně pátá, do Sněmovny se nakonec dostala jako třetí hned za současným šéfem lidovců Markem Výborným a Karlem Haasem z ODS. Čekala, že do Sněmovny dostane? Na co se chce jako poslankyně zaměřit? A kam by teď měla směřovat KDU-ČSL? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Českí voliči už niekoľko hodín rozhodujú o novom zložení Poslaneckej snemovne, teda dolnej komory parlamentu. Voľby vzbudzujú veľký záujem verejnosti aj médií, a to nielen pre samotných kandidátov, ale aj pre témy, ktoré rezonujú medzi občanmi. Jednou z hlavných je obava, že ak sa bývalý premiér Andrej Babiš vráti k moci, Česi by mohli dopadnúť podobne ako Slováci.Známy český herec Ivan Trojan napríklad na svojom Instagrame zverejnil video, kde mladých ľudí pozýva k volebným urnám a naznačuje, že len vysoká volebná účasť môže našich susedov ochrániť pred slovenským scenárom. Podobný odkaz venoval Čechom aj scenárista a herec Zdeněk Svěrák, ktorý ľudí vyzval, aby volili lídrov, ktorým záleží na demokratických hodnotách. V opačnom prípade by „mohli dopadnúť ako bratia Slováci.“Fakt, že snaha vyhnúť sa podobnému politickému smerovaniu ako Slovensko sa stala jednou z hlavných tém predvolebnej kampane, potvrdzuje aj český politológ Aleš Michal. Podľa jeho slov bolo cieľom kampane ukázať voličom na slovenskom príklade, ako by krajina vyzerala pod vládou radikálnych strán.„Tieto debaty sa sústredili najmä na zdôraznenie kontrastu medzi Slovenskom a Českom, či už ide o slabosť slovenských inštitúcií v porovnaní so silným českým Ústavným súdom, alebo o rolu prezidenta Petra Pavla a dvojkomorového parlamentu,“ uviedol Michal.

Českí voliči už niekoľko hodín rozhodujú o novom zložení Poslaneckej snemovne, teda dolnej komory parlamentu. Voľby vzbudzujú veľký záujem verejnosti aj médií, a to nielen pre samotných kandidátov, ale aj pre témy, ktoré rezonujú medzi občanmi. Jednou z hlavných je obava, že ak sa bývalý premiér Andrej Babiš vráti k moci, Česi by mohli dopadnúť podobne ako Slováci.Známy český herec Ivan Trojan napríklad na svojom Instagrame zverejnil video, kde mladých ľudí pozýva k volebným urnám a naznačuje, že len vysoká volebná účasť môže našich susedov ochrániť pred slovenským scenárom. Podobný odkaz venoval Čechom aj scenárista a herec Zdeněk Svěrák, ktorý ľudí vyzval, aby volili lídrov, ktorým záleží na demokratických hodnotách. V opačnom prípade by „mohli dopadnúť ako bratia Slováci.“Fakt, že snaha vyhnúť sa podobnému politickému smerovaniu ako Slovensko sa stala jednou z hlavných tém predvolebnej kampane, potvrdzuje aj český politológ Aleš Michal. Podľa jeho slov bolo cieľom kampane ukázať voličom na slovenskom príklade, ako by krajina vyzerala pod vládou radikálnych strán.„Tieto debaty sa sústredili najmä na zdôraznenie kontrastu medzi Slovenskom a Českom, či už ide o slabosť slovenských inštitúcií v porovnaní so silným českým Ústavným súdom, alebo o rolu prezidenta Petra Pavla a dvojkomorového parlamentu,“ uviedol Michal.

V Omeletkách si budeme povídat o veselí. Jednou jsem si u stánku na Václaváku koupila hamburger. Vtom za sebou slyším výhružný hlas: „Necháš to bejt, tlusťochu!" Hamburger mi vypadl z ruky na zem, prodavačky dostaly záchvat smíchu. Za mnou stál pán a tahal na vodítku buldoka, který se snažil norovat kolem odpadkového koše. Halina Pawlowská přečte svoji povídku Trapné chvilky, aneb Nezbývá než se smát. Uslyšíte i posluchačský příspěvek Karla Krenka Rodičovské schůzky.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:43 Rozhovor s lékařem Tomášem Šebkem05:40 Módní trendy - jak a s čím kombinovat podzimní bundy10:17 Marek Frýda a ručně vyráběné šperky z přírodních materiálů15:02 Expert na etiketu Daniel Šmíd - téma: ucházím se o nové zaměstnání19:38 Podle čeho vybírat nový automobil - jaká je budoucnost elektromobilů?24:23 Hlasujte v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku

Technológia nestačí. Outsourcing ako ďalší krok v IT bezpečnosti Ako zvýšiť schopnosť firmy rýchlo reagovať na útoky Outsourcing kybernetickej bezpečnosti je na Slovensku skôr výnimkou než štandardom. Firmy si často zakúpia technológie, no samotné služby, ktoré by im dali reálny prínos, ostávajú bokom. „Jednou z hlavných výhod je, že vieme firmu pripraviť na kybernetické útoky rýchlejšie. Namiesto mesiacov budovania interného tímu to môže byť otázka týždňov,“ uvádza Michal Srnec, odborník na kybernetickú bezpečnosť zo spoločnosti Aliter Technologies. Vybudovanie vlastného tímu je časovo a finančne náročné – kvalitného človeka vo firmách zvyčajne hľadajú aj pol roka. Dovtedy však útočník čakať nebude. Outsourcing však nie je bez rizík. „Ak partner nie je spoľahlivý, môže byť práve on tým slabým miestom – uniknú dáta, nenaplnia sa sľuby, alebo nezvládne incident. Výber partnera je preto kľúčový moment,“ zdôrazňuje M. Srnec. Firmám odporúča začať pri sebe: „Najprv si definujte, čo vlastne od služby očakávate – či ide o incident response, manažovanie služieb, alebo len konkrétnu časť. A až potom hľadajte dodávateľa.“ Viac informácií sa dozviete v podcaste.

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené i s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaží Ukrajincov zlomiť, tvrdí. Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na Ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zďaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj takpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na Slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Radek Stejskal z Nákla je pedagog, dlouholetý táborový vedoucí a koordinátor a nadšený dobrovolník, učitel Vyšší odborné a střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaži Ukrajincov zlomiť, hovorí novinárka.Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zdaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj tkpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Klub kaktusářů Plzeň v letošním roce slaví 60 let existence. Milovníky kaktusů spojuje hlavně obdiv k exotickým kráskám.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Rumuni jsou hrdí na to, že mají jednu z nejrychlejších a nejspolehlivějších internetových sítí na světě. Zároveň ale mají nedostatečný soudní systém, což umožňuje rozkvět temným stránkám virtuálního světa, upozorňuje zpravodajský server Balkan Insight. Jednou z takových temných stránek je sexuální zneužívání dětí. O tématu se obecně málo mluví, tím spíš když jde o případy, kdy matky týrají vlastní děti a své jednání natáčejí a za úplatu sdílejí na internetu.