Podcasts about jednou

Máte volný pozemek a přemýšlíte, jak z něj vytěžit víc než pár tisíc za pronájem? V tomto rozhovoru se podíváme na méně známou, ale překvapivě výnosnou cestu: pěstování rychle rostoucích dřevin jako investiční strategie.

Jeho piesne poznajú viaceré generácie, charizma a talent Karola Duchoňa sú aj takmer 40 rokov po jeho smrti nezabudnuteľné. O tom, aký bol v súkromí, o spomienkach, ale aj o novom filme, ktorý o ňom vznikol, prišla do štúdia Pravdy porozprávať jeho dcéra Dana Miklášová (Duchoňová). Štúdio navštívila deň po svetovej premiére snímky Duchoň v Karlových Varoch.  Dcéra legendárneho speváka sa aj s mamou na jeho príprave podieľali formou konzultácií, no priznáva, že finálnu verziu ešte nevidela a má z nej aj isté obavy. „Nechám sa prekvapiť,“ povedala v relácii Ide o nás s tým, že je pripravená aj na možnosť, že sa jej výsledok páčiť nebude. „Môže sa to stať,“ zhodnotila úprimne. Jednou z tém, ktorej sa film nevyhne, je aj vzťah Karola Duchoňa k alkoholu. Práve táto téma sa jeho dcéry dotýka najviac. „Nemám ju rada,“ priznala otvorene.  O otca prišla, keď mala len 13 rokov. V rozhovore odhalila aj veľmi osobné a dojemné spomienky. Hoci jeho smrť v prvých momentoch vnímala skôr ako ďalší z jeho dlhých výjazdov, dnes jej chýba čoraz viac. „Vždy si tak poviem, že Bože, keby si tu bol, že možno by bol život iný, ľahší... vždy mi to tak dôjde ľúto,“ prezradila so smútkom v hlase. Duchoňove piesne v rádiu počuje vždy rada - existuje jedna, pri ktorej jej vždy vyhŕknu slzy do očí. Najradšej si však spomína na veselé historky. Čo po ňom zdedila? Ako by Karol Duchoň vnímal dnešnú hudobnú scénu? Stal by sa z neho kult ako z Karla Gotta? A akú jedinú vec by mu jeho dcéra Dana povedala, keby ho mohla ešte na chvíľu stretnúť? Viac si pozrite a vypočujte v novej epizóde relácie Ide o nás.

Jednou z největších dětských hvězd československé popové scény 80. let byl určitě Josef Melen. Rodák z Litoměřic, který s hudbou začínal s kapelou svého tatínka, později se však dostal do hledáčku velkých hráčů tehdejšího šoubyznysu jako František Janeček, Ladislav Štaidl nebo F. R. Čech. Poslední jmenovaný pro něj do češtiny přetextoval skladbu No Milk Today od anglické skupiny Herman's Hermits, která v tehdejším Československu proslula pod jménem Né, pětku né. Mezi hity jeho repertoáru však patřila i píseň Údolí vran, jíž pod jménem David's Song složil slavný skladatel Vladimir Cosma a přibližně o dekádu později ji hrála i skupina The Kelly Family. O tom, jaké to bylo být dítětem ve světě dospělých, ale i snaze prosadit se i v dospělosti hovořil Josef v dalším On Air ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

"Jednou z palčivých otázek naší doby se stává otázka, zda na výzvu, kterou pro dnešní svět představuje islám, existuje specificky křesťanská odpověď, tedy odpověď zřetelně vyplývající ze zdrojů a hodnot křesťanské víry." Tuto větu naleznete v knize religionisty profesora Pavla Hoška Islám jako výzva pro křesťany, kterou dnes otevřeme v relaci Večer pod lampou - pořadu vyhrazenému čtení dobrých a důležitých knih.

Mezi základní ingredience české kuchyně patří bezesporu brambora. Dají se z ní dělat nejrůznější pochoutky, i ty sladké. Jednou z variant jsou placky z bramborového těsta, které si můžete udělat plněné pikantním kuřecím masem.

Mezi základní ingredience české kuchyně patří bezesporu brambora. Dají se z ní dělat nejrůznější pochoutky, i ty sladké. Jednou z variant jsou placky z bramborového těsta, které si můžete udělat plněné pikantním kuřecím masem.

Zrýchľujúce sa tempo podnikateľského prostredia, legislatívne zmeny a tlak na inováciu nútia podnikateľov hľadať nové formy spolupráce. Jednou z nich sú podnikateľské komunity. Na ich význame sa zhodli aj hostia diskusie – Matej Guman, CEO podnikateľskej komunity Bezcyklenia a Juraj Tobák, partner poradenskej spoločnosti TPA Slovensko.

„Právě jsem se vrátil z večírku, kde jsem byl za lva salonu; z mých úst se linul vtip, všichni se smáli a obdivovali mě – já odešel, a chtěl jsem se zastřelit,“ píše si do deníku dánský spisovatel, který se teprve posmrtně proslavil jako filozof. Tahle věta v sobě skrývá klíč k celé jeho existenciální dráze: člověk je rozporuplný, je vztahem – nikoli pevností.Zaznívá tu i polemika s klišé, že Kierkegaard byl temný, uzavřený solitér. Z biografií víme, že to je jen část pravdy uměl být výřečný, teatrální, vtipný. Nikdy nepracoval pro peníze, zato s velkorysostí utrácel dědictví po otci. Z dnešního pohledu by nejspíš dostal nálepku depresivní osobnosti. Jenže právě on ukazuje, že se na těžké duševní a duchovní stavy možná díváme špatně.Úzkost pro něj není patologie, ale znak lidství, stav, který není třeba léčit, spíše je třeba si jej dobře uvědomit. V přelomovém spise Pojem úzkosti tento fenomén líčí jako existenciální otevřenost: v bibli se úzkost prý objevuje ještě před hříchem – v okamžiku, kdy člověk pozná, že má na výběr. Zákaz jíst ze stromu poznání totiž zároveň poukazuje na svobodu. A ta je dvojčetem úzkosti.Nejenže jsou úzkost a svoboda dvě strany téže mince; úzkost je navíc jiným jménem pro naději. Je totiž zkušeností nezajištěnosti, ale i možnosti, tedy budoucnosti. Dokud žijeme, nic není definitivní. Sice je to víra, která je pro Kierkegaarda nejvyšším stadiem existence, ale občas přiznává, že sám „to dotáhl“ jen k filozofii. Kdo nevěří v Boha, může naději najít právě v úzkosti. Úzkost směřuje k životu; naopak zoufalství k umrtvení.Když zoufáme, obyčejně si namlouváme falešné jistoty. Jednou prožíváme depresivní stránku zoufalství a pak si říkáme, že je všechno ztraceno, jindy manickou a pak máme za to, že nás nic nesvazuje. Obojí je omyl, přímo zoufalý. Člověk nemá právo pronášet tak absolutní soudy nad sebou ani nad světem. Proč? Zrazuje tím úzkost – a ztrácí svobodu.KapitolyI. Trigger Warning: Bůh chce oběť Izáka! [úvod až 20:20]II. Proto lituj. A to je podstata veškeré moudrosti [20:20 až 40:50]III. Cože je úzkost? Zítřek. [40:50 až 1:00:10]IV. Nejvyšší forma existence: Naučit se vzpomínat vpřed. [1:00:10 až konec]BibliografieOmri Boehm, The Binding of Isaac: A Religious Model of Disobedience, New York/London: Bloomsbury, 2007.Omri Boehm, Radikaler Universalismus. Jenseits von Identität. Universalismus als rettende Alternative, Berlin: Propyläen Verlag, 2022.Alastair Hannay, Kierkegaard, New York: Bloomsbury Publishing, 2020.Søren Kierkegaard, Současnost, přel. M. Žilina, Praha: Mladá fronta, 1969.Søren Kierkegaard, Bázeň a chvění; Nemoc ke smrti, přel. M. Mikulová-Thulstrupová, Praha 1993.Søren Kierkegaard, Opakování: pokus v oblasti experimentující psychologie od Constantina Constantia, přel. Zdeněk Zacpal, Praha: Vyšehrad, 2006.Peter Sloterdijk, Philosophische Temperamente: Von Platon bis Foucault, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2009.

Jednou z dominant hradeckého panoramatu je v současné době katedrála sv. Ducha. Věděli jste ale, že se ve středověku na území města a na jeho předměstích nacházely kostely a kaple, o kterých už nacházíme jen skromné zmínky v pramenech? Přitom jich byla pěkná řádka! V dnešních Hradeckých minutách se změříme na středověké kostely vybudované na návrší nad soutokem. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z nejnavštěvovanějších památek Vysočiny je zámek Jaroměřice nad Rokytnou na Třebíčsku. Historie zámku začíná v šestnáctém století, kdy se ze středověké tvrze stal renesanční zámek. Barokní skvost z něj pak vytvořili členové rodu Questenberků. Nejvýznamnějším z nich byl Jan Adam Questenberk.

Divadelní, filmový i seriálový herec Robert Mikluš, který proslul rolí strážmistra Topinky, se narodil v Ostravě, odkud se později na studia přestěhoval do Brna. Jednou z jeho domovských divadelních scén byla i Husa na provázku. „Potkal jsem tam lidi, kteří formovali moje divadelní i lidské myšlení. Byla to úžasná setkání,“ vzpomíná. Jeho nejnovější rolí je Othello v Letních shakespearovských slavnostech.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Divadelní, filmový i seriálový herec Robert Mikluš, který proslul rolí strážmistra Topinky, se narodil v Ostravě, odkud se později na studia přestěhoval do Brna. Jednou z jeho domovských divadelních scén byla i Husa na provázku. „Potkal jsem tam lidi, kteří formovali moje divadelní i lidské myšlení. Byla to úžasná setkání,“ vzpomíná. Jeho nejnovější rolí je Othello v Letních shakespearovských slavnostech.

Hostem středečního pořadu Na place s Ladislavem Hamplem byl kajakář Radek Šlouf. Jak moc velká rivalita panuje mezi veslaři a kanoisty? Jak zvládal dvacetiměsíční pauzu od závodění? Přemýšlí už teď nad olympijskými hrami v Los Angeles? Jak moc se těší na srpnové mistrovství světa v Miláně? Jak změnil přístup ke sportu obecně po olympijských hrách v Tokiu? Jaké jiné sporty rád provozuje ve volném čase? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukázat nejen dětem krásy lesa a přírody vůbec a třeba také vychovat své nástupce, se už několik let snaží členové mysliveckého sdružení Šachty Vysoké nad Jizerou. Jednou z tradičních akcí, které pořádají, je dětský den pro žáky nižších ročníků vysocké základní školy.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko má špičkových vedcov a nepochybne má špičkových vedcov i SAV. Nie to však vďaka systému, ale napriek nemu, hovorí pre Aktuality nový šéf Slovenskej akadémie vied Martin Venhart. Podľa neho má naša veda veľký potenciál, je však zásadne a systémovo podfinancovaná. A prečo si myslí, že má zmysel vedecky analyzovať Kotlárovu štúdiu?Niektoré z najchytrejších mozgov súčasnej spoločenskej vedy hovoria, že to, čo sa dnes deje nie je ničím iným, než vzburou davov voči dobe racionality, faktov a na vede založenom pokroku spoločnosti, teda inak povedané: Ide o otvorenú a jasnú kontrarevolúciu voči ideálom európskeho osvietenstva. Ak je to tak, ide o skutočne zásadný hodnotový - až civilizačný spor a je preto mimoriadne dôležité, kto bude stáť v prvej línií barikád inštitúcií, ktoré tieto hodnoty racionality i vedy postavenej na faktoch budú brániť. Jednou z týchto inštitúcií je tu u nás - na Slovensku, nepochybne aj Slovenská akadémia vied.SAV má dnes nové vedenie, na jej čelo sa postavil jadrový fyzik, ktorý už na samom začiatku svojho mandátu musí čeliť výzve od vládneho splnomocnenca Petra Kotlára. Prečo SAV túto výzvu vôbec prijala a ako šéf SAV vníma dobu, v ktorej až príiš často vo verejnosti - no i na politickej scéne, víťazia konšpirácie, pavedecké bludy a krik más nad vedou, faktami a na racionalite založenými rozhodnutiami? Kde vidí v týchto časoch miesto chrámu vedy - SAV? Ako je podľa neho možné posilniť hlas vedy vo verejných politikách a prečo nemôže byť veda z princípu apolitická? Ako vníma fakt, že Slovensko je na samom chvoste európskych krajín vo výdavkoch na vedu a výskum a ako zvrátiť "braindrain", teda odliv tých najšikovnejších a najchytrejších mozgov zo Slovenska? Čo sú tie najkľúčovejšie vedecké výzvy, ktorým Európska únia dnes čelí a čo k tomu môže povedať slovenská veda a naši vedci? No a napokon, dočkáme sa i slovenskej "nobelovky" a prečo ju na rozdiel od našich susedov doteraz nemáme?Ráno Nahlas, dnes so šéfom Slovenskej akadémie vied Martinom Venhartom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Od príchodu ChatGPT ubehlo niekoľko rokov a umelá inteligencia sa postupne dostáva do praxe. Jednou z oblastí, kde prináša zásadné zmeny, je programovanie. Ako sa reálne a či vôbec zavádza umelá inteligencia do programovania na úrovni globálnych nadnárodných spoločností a čo to znamená pre budúcnosť programátorov?V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva s riaditeľom SAP Labs Slovensko, Jánom Ružarovským, o tom, ako sa z AI stáva autonómny agent schopný sám vytvárať kód, aké riziká to prináša, a prečo budúcnosť nebude o memorovaní syntaxe, ale o kreatívnom myslení a kontrole.Podcast prinášame v spolupráci so SAP Slovensko.V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Ako sa vyvíjalo programovanie s AI: Od pomocníka po autonómneho agenta.Riziká AI v programovaní: Halucinácie, chyby a prečo je kontrola človekom kľúčová.Budúcnosť práce programátorov: Prečo sú ohrození juniori a dôležitá bude teória.Aké zručnosti budú potrebovať programátori novej generácie.Ako AI pomáha pri najnudnejších častiach práce, ako je písanie testov a dokumentácie.Viac na: https://zive.aktuality.sk/clanok/Iaq3kwv/nahradi-ai-programatorov-nie-ale-zasadne-zmeni-ich-pracu-hovori-expert-podcast/Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Slovensko má špičkových vedcov a nepochybne má špičkových vedcov i SAV. Nie to však vďaka systému, ale napriek nemu, hovorí pre Aktuality nový šéf Slovenskej akadémie vied Martin Venhart. Podľa neho má naša veda veľký potenciál, je však zásadne a systémovo podfinancovaná. A prečo si myslí, že má zmysel vedecky analyzovať Kotlárovu štúdiu?Niektoré z najchytrejších mozgov súčasnej spoločenskej vedy hovoria, že to, čo sa dnes deje nie je ničím iným, než vzburou davov voči dobe racionality, faktov a na vede založenom pokroku spoločnosti, teda inak povedané: Ide o otvorenú a jasnú kontrarevolúciu voči ideálom európskeho osvietenstva. Ak je to tak, ide o skutočne zásadný hodnotový - až civilizačný spor a je preto mimoriadne dôležité, kto bude stáť v prvej línií barikád inštitúcií, ktoré tieto hodnoty racionality i vedy postavenej na faktoch budú brániť. Jednou z týchto inštitúcií je tu u nás - na Slovensku, nepochybne aj Slovenská akadémia vied.SAV má dnes nové vedenie, na jej čelo sa postavil jadrový fyzik, ktorý už na samom začiatku svojho mandátu musí čeliť výzve od vládneho splnomocnenca Petra Kotlára. Prečo SAV túto výzvu vôbec prijala a ako šéf SAV vníma dobu, v ktorej až príiš často vo verejnosti - no i na politickej scéne, víťazia konšpirácie, pavedecké bludy a krik más nad vedou, faktami a na racionalite založenými rozhodnutiami? Kde vidí v týchto časoch miesto chrámu vedy - SAV? Ako je podľa neho možné posilniť hlas vedy vo verejných politikách a prečo nemôže byť veda z princípu apolitická? Ako vníma fakt, že Slovensko je na samom chvoste európskych krajín vo výdavkoch na vedu a výskum a ako zvrátiť "braindrain", teda odliv tých najšikovnejších a najchytrejších mozgov zo Slovenska? Čo sú tie najkľúčovejšie vedecké výzvy, ktorým Európska únia dnes čelí a čo k tomu môže povedať slovenská veda a naši vedci? No a napokon, dočkáme sa i slovenskej "nobelovky" a prečo ju na rozdiel od našich susedov doteraz nemáme?Ráno Nahlas, dnes so šéfom Slovenskej akadémie vied Martinom Venhartom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Nevnímat práci jako pouhé zaměstnání, ale jako životní poslání – to je úděl mnoha pracovníků v odvětví sociální péče. Jednou takovou je i Jana Vondráková, vrchní sestra z Domu klidného stáří svaté Anny v Sousedovicích na Strakonicku, která je jednou z devíti držitelek ocenění Charitní sestra roku. Titul teprve podruhé udělila Charita Česká republika pod záštitou první dámy Evy Pavlové a České biskupské konference.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Internetové podvody, ktoré zneužívajú tváre známych ľudí na lákanie na falošné investície, sú len vrcholom ľadovca. Útočníci neustále prichádzajú s novými, kreatívnymi metódami, ako oklamať používateľov. Jednou z najnovších a na Slovensku mimoriadne rozšírených hrozieb je podvodná CAPTCHA, ktorá zneužíva dôveru ľudí v známy bezpečnostný prvok.V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva so špecialistom na digitálnu bezpečnosť spoločnosti Eset, Ondrejom Kubovičom, o tom, ako tieto útoky fungujú, prečo sú také úspešné a ako sa voči nim môžeme brániť. Tento diel prinášame v spolupráci so spoločnosťou Eset.Podcast prinášame v spolupráci so spoločnosťou Eset.V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Ako fungujú deepfake podvody so známymi osobnosťami na sociálnych sieťach.Nová hrozba číslo jedna: Čo je falošná CAPTCHA a prečo je tak nebezpečná.Poloautomatizované podvody na online bazároch ako Vinted či Bazoš.Prečo sú tieto útoky úspešné: Využívanie psychológie a sociálneho inžinierstva.Ako sa brániť a prečo je kritické myslenie najlepšou ochranou.Viac na: https://zive.aktuality.sk/clanok/fcYqW2u/falosny-sagan-aj-hacknute-profily-kapiel-expert-odhaluje-burlive-zakulisie-online-podvodov/Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Je libo trochu exotiky do vaší zahrady? Jednou z možností je keř zvaný citronečník. Jak už název napovídá, je blízkým příbuzným citrusů. Ale s tím rozdílem, že zvládá i mrazivé počasí.

Je libo trochu exotiky do vaší zahrady? Jednou z možností je keř zvaný citronečník. Jak už název napovídá, je blízkým příbuzným citrusů. Ale s tím rozdílem, že zvládá i mrazivé počasí.

Je libo trochu exotiky do vaší zahrady? Jednou z možností je keř zvaný citronečník. Jak už název napovídá, je blízkým příbuzným citrusů. Ale s tím rozdílem, že zvládá i mrazivé počasí.

Je libo trochu exotiky do vaší zahrady? Jednou z možností je keř zvaný citronečník. Jak už název napovídá, je blízkým příbuzným citrusů. Ale s tím rozdílem, že zvládá i mrazivé počasí.

Je libo trochu exotiky do vaší zahrady? Jednou z možností je keř zvaný citronečník. Jak už název napovídá, je blízkým příbuzným citrusů. Ale s tím rozdílem, že zvládá i mrazivé počasí.

Je libo trochu exotiky do vaší zahrady? Jednou z možností je keř zvaný citronečník. Jak už název napovídá, je blízkým příbuzným citrusů. Ale s tím rozdílem, že zvládá i mrazivé počasí.

Jednou bude nejspíš vládnout celému Commonwealthu. Na tuto roli se připravuje doslova od plenek. I když je jeho život od malička svázaný pravidly královského protokolu, jako malý si přece jen občas zařádil jako každé jiné dítě. Jestli chcete vědět, jaký kousek vyvedl svému otci, nebo bodyguardům, poslechněte si Příběhy z kalendáře, které věnujeme právě Jeho královské výsosti vévodovi z Cambridge princi Williamovi, který má narozeniny 21.6.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z nejnavštěvovanějších památek Vysočiny je zámek Jaroměřice nad Rokytnou na Třebíčsku. Historie zámku začíná v šestnáctém století, kdy se ze středověké tvrze stal renesanční zámek. Barokní skvost z něj pak vytvořili členové rodu Questenberků. Nejvýznamnějším z nich byl Jan Adam Questenberk.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Denis Diderot, radikální osvícenec 18. století, odhodil staré sako, které nosil celý život. Netušil, jak převratná událost to bude. V novém saku si připadal skvěle – a zároveň nepatřičně. Jeho ostatní oděvy se ve světle nového kousku zdály ošuntělé, a tak je začal jeden po druhém měnit. Nakonec došlo i na nábytek. „Byl jsem absolutním pánem svého starého saka, ale stal jsem se otrokem svého nového,“ poznamenal. Tento mechanismus známe jako Diderotův efekt: jedna koupě spustí lavinu dalších. Konzum se mění v rituál identity, ne-li v náboženství po smrti Boha. „Bůh nezemřel, proměnil se v peníze,“ říká Giorgio Agamben.Smyčka konzumu se ostatně utahuje i proto, že mnohé výrobky jsou navrhovány tak, aby dlouho nevydržely. Neustále je co obměňovat – a naše životy zaplavuje odpad. Energii vynakládáme na pořizování věcí, následně na jejich vyhazování – a jako společnost na likvidaci odpadu. Podle mnohých se však rodí odpor. Řada sociologů i filozofů upozorňuje, že zvláště některé skupiny mladých lidí se snaží odvracet od konzumního kolotoče. Proměňuje se vztah k věcem i k vlastnictví.Jednou z reakcí na nutkavé hromadění může být etika sdílení. Nejde o návrat k asketismu, ale o pokus o promyšlenou revizi: co skutečně potřebujeme vlastnit – a co lze jednoduše sdílet? Z historického hlediska to není žádná novinka. Paradoxně zrovna epikurejci ve starověku učili, že největší slast spočívá v omezení slastí, že věci je lepší sdílet než hromadit – a že i vztahy mohou být svobodnější, když nejsou sevřené majetnickou logikou.Podob sdílení dnes existuje mnoho – od komunitních zahrad po platformy jako Liftshare. Někteří v nich vidí zárodky komunismu pro 21. století. Jiné formy sdílení – například Airbnb nebo Uber – se naopak staly součástí digitálního kapitalismu. Co když ale právě tento kapitalismus, ve své touze po efektivitě a flexibilitě, nevědomky přejímá principy, které měly původně zcela jiný, možná až protikladný étos? Vlastnická logika se možná neláme revolucí, ale v některých oblastech života nenápadně eroduje zevnitř – ať už z vyčerpání, konzumního zhnusení nebo z čiré neschopnosti vlastnit.KapitolyI. Mileniálové a sdílení: Nouze jako začátek nové etiky [začátek až 17:45]II. Co nás učí epikurejci: Méně věcí, víc svobody [17:45 až 30:30]III. Vlastnictví a pád do pasti hltavé ctižádosti [30:30 až 59:30]IV. Osvobození od majetnického pohledu: Je to vůbec možné? [59:30 až konec]BibliografieTheodor Adorno – Max Horkheimer, Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, přel. Michael Hauser, Praha: OIKOYMENH, 2009.Rachel Botsman, Roo Rogers, Mine Is Yours. The Rise of Collaborative Consumption, New York: Collins, 2011.Maja Göpel, – Eva von Redecker, Schöpfen und Erschöpfen, Berlin: Matthes Seitz Verlag, 2025.Jan Hanáček, „Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů“, in: AkademieVěd.cz, 22. 9. 2022, https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Vlastni-bydleni-nemusi-byt-vyhodne.-Mladi-si-ho-idealizuji-po-vzoru-rodicu/?utm_source=chatgpt.comGarrett Hardin, The Tragedy of the Commons, in: Science, 162, 1968, str. 1243–1248.Karl Marx, Ökonomisch-philosophische Manuskripte. Kommentar von Michael Quante. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2015.Tereza Matějčková, Georgi Gospodinov: „Evropa je osmdesátnice, možná dementní“, in EchoPrime, 5. 6. 2025, https://www.echo24.cz/a/HMw5v/tydenik-echo-rozhvor-bulharsky-spisovatel-gospodinov-casokryt.Eva von Redecker, Revoluce pro život. Filosofie nového protestu, přel. Martin Profant, Praha: Karolinum, 2024.Jean Jacques Rousseau, „O původu nerovnosti mezi lidmi“, in: Rozpravy, přel. Eva Blažková – Vojtěch Zamarovský, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je jistě podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích.

Ještě mu není ani třicet a už má za sebou režírování představení v Národním divadle, také celosvětovou kouzelnickou online show nebo psaní scénáře pro legendární seriál Pat a Mat. Štěpán Gajdoš na podzim zahájí svou třetí sezónu v pozici kmenového režiséra Malého divadla v Českých Budějovicích. Jednou z prvních inscenací, na které se souborem pracoval, byla Jihočeská odysea.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do volby generálního ředitele České televize se přihlásilo 21 lidí. Jednou z nejznámějších tváří, která se o vedení veřejnoprávní televize uchází, patří moderátor, popularizátor vědy a bývalý komunální politik Vladimír Kořen. Proč se rozhodl do volby jít?Hostem Ptám se já byl kandidát na generálního ředitele ČT, moderátor Vladimír Kořen. Rada ČT příští týden vybere pětici nejlepších z 21 kandidátů, kteří se přihlásili na uvolněný post generálního ředitele České televize. O vítězi pak rozhodne o týden později. O místo odvolaného Jana Součka usiluje také několik zájemců přímo spjatých s Českou televizí jako ředitel divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena, obchodní ředitel Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia Miroslav Karas, moderátor Jakub Železný, programový ředitel Milan Fridrich nebo právě Vladimír Kořen. Známý moderátor zábavně naučného pořadu ČT Zázraky přírody pracoval ve veřejnoprávním médiu mezi lety 1995 a 2010 jako redaktor a moderátor zpravodajství. Za popularizaci vědy a ochrany životního prostředí získal v roce 2006 ocenění Česká hlava. Mezi lety 2010 až 2022 působil v komunální politice, z toho deset let jako starosta města Říčany. V současnosti kromě moderování Zázraků přírody učí na základní škole. „Důvěra, to je to základní, co teď Česká televize jako médium veřejné služby potřebuje. Diskuze okolo poplatků samozřejmě rozvlnila mediální trh a objevila se spousta názorů, proč Českou televizi potřebujeme? Když vidím průzkumy, které jsou z posledních měsíců, tak mě to jako člověka, který v televizi pracuje 30 let, neobyčejně bolí. Průzkumy, kde více než polovina lidí České televizi nedůvěřuje. S tím se musí něco dělat. Myslím si, že bychom se měli vrátit k pokorné veřejné službě,“ vysvětlil Kořen svoje motivace, které ho ke kandidatuře na ředitele ČT vedly. Výběrové řízení na generálního ředitele vyhlásili radní ČT poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Vadila jim zejména jeho manažerská pochybení. V jaké kondici Jan Souček Českou televizi zanechal? Co by teď veřejnoprávní médium potřebovalo nejvíce? A jakým směrem by Vladimír Kořen chtěl ČT vést? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Jednou z nejznámějších českých kuchařských knih je Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová.

Že Donald Trump pojal své současné prezidentování ještě svérázněji než první kolo, je patrné skoro ve všem, co dělá. Mnoho jeho činů proráží hranice představivosti. Jednou takovou agendou je to, jak lehce mixuje zájmy Spojených států a byznys své rodiny. To je věc, která asi nikde v existujících demokraciích nemá srovnání. Bez velké nadsázky se to blíží stylu orientálních despocií.

Že Donald Trump pojal své současné prezidentování ještě svérázněji než první kolo, je patrné skoro ve všem, co dělá. Mnoho jeho činů proráží hranice představivosti. Jednou takovou agendou je to, jak lehce mixuje zájmy Spojených států a byznys své rodiny. To je věc, která asi nikde v existujících demokraciích nemá srovnání. Bez velké nadsázky se to blíží stylu orientálních despocií. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Město Kašperské Hory se může chlubit nejen bohatou historií, královským hradem Kašperk, ale také třemi kostely. Ty doplňuje hned několik kaplí. Jednou z těch nejzajímavějších je kaple Zmrtvýchvstání Páně, ve které vyvěrá pramen průzračné vody. Od 17. století sloužila poutníkům i horníkům, poslední desítky let je však jen ruinou.

Podle auditorů měla digitalizace stavebního řízení zpoždění od samého počátku a ministerstvo pro místní rozvoj mělo jeho spuštění odložit. Padá tedy odpovědnost za nezdařenou digitalizaci na bývalého ministra Ivana Bartoše z Pirátské strany? „Když se podívám do toho auditu, tak opakovaně upozorňuje, že tam jsou nedostatečné personální kapacity,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vrchní ředitelka sekce IT ministerstva pro místní rozvoj Eva Pavlíková.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cesta Donalda Trumpa na Arabský poloostrov má řadu pozoruhodných položek. Jednou z nich je setkání s Ahmadem Šarou, mužem, který dnes vládne Sýrii. A nešlo jen o rozhovor, ale i o další kroky amerického prezidenta.

Jednou z nejslavnějších epizod československé vojenské jednotky v Sovětském svazu v letech druhé světové války bylo osvobození Kyjeva. Do centra města na březích Dněpru se 6. listopadu 1943 jako první probily tanky řízené Čechoslováky, kterým sekundovala československá pěchota. Mezi vojáky byl i Josef Buršík. Ačkoliv získal nejvyšší sovětské vyznamenání, po únorovém převratu byl zatčen a odsouzen za údajnou velezradu. Z vězení se mu podařilo uniknout a emigrovat.

Jednou z nejslavnějších epizod československé vojenské jednotky v Sovětském svazu v letech druhé světové války bylo osvobození Kyjeva. Do centra města na březích Dněpru se 6. listopadu 1943 jako první probily tanky řízené Čechoslováky, kterým sekundovala československá pěchota. Mezi vojáky byl i Josef Buršík. Ačkoliv získal nejvyšší sovětské vyznamenání, po únorovém převratu byl zatčen a odsouzen za údajnou velezradu. Z vězení se mu podařilo uniknout a emigrovat.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cesta Donalda Trumpa na Arabský poloostrov má řadu pozoruhodných položek. Jednou z nich je setkání s Ahmadem Šarou, mužem, který dnes vládne Sýrii. A nešlo jen o rozhovor, ale i o další kroky amerického prezidenta.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

České školství je jeden pokus za druhým. Teď základní školy přepisují rámcové vzdělávací programy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představil loni na konci roku. Jednou ze změn je povinná výuka angličtiny od 1. třídy. Dnes se cizí jazyk učí až od třetí. Nová povinnost začne od září 2027. Pokud to však školy stihly, mohly začít už letos.

České školství je jeden pokus za druhým. Teď základní školy přepisují rámcové vzdělávací programy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představil loni na konci roku. Jednou ze změn je povinná výuka angličtiny od 1. třídy. Dnes se cizí jazyk učí až od třetí. Nová povinnost začne od září 2027. Pokud to však školy stihly, mohly začít už letos.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téma dnešních Omeletek je oheň. Jednou jsem byla velmi rozčilená. Na návštěvě byl syn, a svým laxním postojem ke starostem o naše psy přilil olej do ohně. Zakřičela jsem: „Kolikrát si myslíš, že by už ti psi pošli, kdybych se o ně nestarala!" A syn na mě koukl a vážně řekl: „Jednou!" O ohni ve filmech si budeme povídat s Vaškem Šandou. Uslyšíte povídku od Pavla Peterky: Jak jsem se stal štamgastem. Halina Pawlowská přečte svoji povídku Milenec z Kroupova.

Myanmar sužují etnické konflikty, guerillové války, 70 let země dřív známá jako Barma bojuje za demokracii a spravedlivé přerozdělení bohatství, kterého má velké zásoby. Před pár týdny zemi zasáhlo silné zemětřesení a vyprošťování mrtvých ještě neskončilo. Mohutné otřesy země naopak víc povzbudily ty, kteří proti generálům bojují se zbraní v ruce.

Aby získali dostatek financí na jeden z nejdražších léků na světě, spustili rodiče Moslerovi z Ostravy sbírku, ve které nakonec vybrali přes 64 milionů korun. Jejich syn Maxík totiž už od narození trpí vzácnou závažnou nemocí, která postihuje svaly. „To bylo smutné období. V té době ještě pořád bylo v povědomí, že se na to umírá, že to dítě umře. To bylo náročné,“ vzpomíná otec Maxíka Jiří Mosler ve speciálním vysílání Dobrý den Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z výhod knih je, že jejich autoři mluví i k dalším generacím. Neplatí to jen pro staré klasiky, ale i pro ty, kdo zemřeli teprve nedávno. Jedním z nich může být maďarsko-americký historik John Lukacs, který hodně psal o něčem, co získává zvláštní aktuálnost právě v těchto týdnech.