Podcasts about jednou

„Duša mi túži, priam prahne po sieňach Hospodinových; srdce a telo mi plesá v ústrety Bohu živému.“ (Ž 84:3) Osamelosť je jedným z najväčších problémov, ktorým dnes ľudia čelia. Je to jedna z najčastejších príčin samovrážd, ktoré sú momentálne tretím najväčším zabijakom študentov vo svete. Ľudia môžu zažívať rôzne druhy osamelosti. Jednou z najbežnejších je […] Billy Graham

Na území České republiky je v současnosti sedm ptačích parků. Projekt, který připravila Česká společnost ornitologická, nedávno získal prestižní ekologické ocenění. Jednou ze sedmi lokalit jsou Zbudovská blata u Zlivi na Českobudějovicku. Mezi místní vzácné a chráněné druhy patří třeba břehouš černoocasý.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozdíl mezi aktivem a pasivem: Konečně jednoduše!Většina lidí zná definici aktiva a pasiva z knížek, ale v běžném životě je často nedokáže od sebe rozeznat. Myslí si, že dům, ve kterém bydlí, je investice. Nebo že auto, které běžně užívají, je majetek, který jim přináší peníze. Realita je ale jiná. V tomhle podcastu vám jednoduše vysvětlím:
✅ Co je aktivum a co pasivum
✅ Jaký je mezi nimi praktický rozdíl
✅ Jak to ovlivňuje vaše peníze i finanční svobodu
✅ Konkrétní příklady z praxe✅ Jak začít budovat víc aktiv než pasiv

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou 503 metry nad mořem, ani svým tvarem. Když pojedete od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete.

Jednou vidět na vlastní oči je lepší, než o tom stokrát číst, nebo se na to dívat v televizi. Abyste v pralese v Bělověži na vlastní oči viděli pohraniční bariéru, nebo spíš ocelovou zeď, která dnes odděluje Polsko od Běloruska, tak musíte jet z Česka celý den autem.

Jednou vidět na vlastní oči je lepší, než o tom stokrát číst, nebo se na to dívat v televizi. Abyste v pralese v Bělověži na vlastní oči viděli pohraniční bariéru, nebo spíš ocelovou zeď, která dnes odděluje Polsko od Běloruska, tak musíte jet z Česka celý den autem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Digitální podvody jsou stále častější a také rafinovanější. Jednou z hrozeb je takzvaný hlasový deepfake – umělý hlas, který dokáže věrně napodobit skutečného člověka. Vědci z Vysokého učení technického ve spolupráci s brněnskou technologickou firmou ale ukazují, že i proti takovým podvodům se lze bránit.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Digitální podvody jsou stále častější a také rafinovanější. Jednou z hrozeb je takzvaný hlasový deepfake – umělý hlas, který dokáže věrně napodobit skutečného člověka. Vědci z Vysokého učení technického ve spolupráci s brněnskou technologickou firmou ale ukazují, že i proti takovým podvodům se lze bránit.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Lucie Dubová vystudovala Marketingovou komunikaci na Fakultě multimediálních komunikací a v současnosti pracuje jako obchodní ředitelka české pobočky mezinárodní komunikační agentury Saatchi&Saatchi. Ve svém oboru začínala v punkových devadesátkách a miluje jej dodnes. Společně se svým týmem stojí například za kontroverzní kampaní Vařečka Baci Baci, která má za cíl upozornit na problém násilí na dětech a v ideálním případě i pomoci změnit legislativu. Proč je pro ni tato kampaň srdcovou záležitostí? Co říká na stereotypy o Gen Z a jak zvládá pracovat s lidmi, se kterými není na stejné vlně? Poslechněte si nový díl podcastu After Life.

Jednou z možností, jak konzervovat potraviny, je sušení. Sušíme bylinky, ovoce, zeleninu... Co byste ale řekli masu?

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z největších jihlavských atrakcí je podzemní labyrint. Po znojemském je druhý nejrozsáhlejší v republice, chodeb je v něm na dvacet pět kilometrů. Do všech se veřejnost při prohlídkách nedostane, ale i ta přístupná část stojí za to. Třeba i díky pověstem o duchovi a tajemných energiích v jihlavském podzemí.

Jednou z nejčastějších obav nejen seniorů je zhoršování paměti. Tu ale můžeme různými způsoby trénovat. Jak na to, nám prozradila Dagmar Hajflerová, která v Liberci vede kurzy na procvičování paměti.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poklady z archivu: Ještě jednou o vědě a víře. Připravil: Petr Raus.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Už 11. rokem můžete zajít na prohlídku věrné repliky soupravy z období let 1918-1920. Připomenete si tak válečné operace československých legií.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď se vydáme do Hořic. Jednou z mála připomínek silné židovské komunity v Hořicích na Jičínsku je totiž tamní synagoga v Tovární ulici, která pochází z 18. století. Od roku 1952 objekt vlastní Církev československá husitská, které slouží jako modlitebna i místo pro pořádání akcí a setkávání.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 76. epizóde som sa rozprával s Martinom Švenkom, zakladateľom a CEO spoločnosti Puella, jednej z najrýchlejšie rastúcich e-commerce firiem na Slovensku, ktorá stojí za revolúciou v praní. Martinov príbeh je mimoriadne inšpiratívny, keďže začínal doslova ako taxikár. Následne z detskej izby vybudoval firmu, ktorá za 5 rokov dosiahla obrat cez 30-miliónov eur. V podcaste sa Martin otvorene podelil o to, ako sa zrodil nápad inšpirovaný jeho babkou, a prečo sa rozhodol vytvoriť produkt, ktorý na trhu chýbal.V podcaste detailne popísal stratégiu, ako Puella vytvorila vlastnú produktovú kategóriu parfumov na pranie a ako si drží líderskú pozíciu v troch krajinách. Martin vysvetlil, že ochrana pred konkurenciou, hoci ich už skopírovalo viac ako 60 firiem, stojí najmä na láske k detailom a nekompromisnej kvalite. Jednou z kľúčových tém bola stratégia rastu bez externých financií. Martin vysvetlil, prečo odmietol vstup investorov, hoci dnes by mu uľahčili cestu. Priznal sa, že keby mu dal investor niekoľko miliónov, nevedel by, čo s nimi. Rozprávali sme sa o expanzii na desať európskych trhov, o stratégii zameranej na jeden hlavný produkt, ale aj o tom, ktorú krajinu považuje za kľúčovú pre ďalší rast. Martin priblížil aj svoj prístup k učeniu – od prvých skúseností s riadením cashflow až po využívanie umelej inteligencie pri štúdiu tém, ktoré aktuálne rieši ako CEO.Tento diel je plný priamych skúseností a praktických lekcií o budovaní kategórie, o raste bez chaosu a o rozumnom rozhodovaní o kapitále – čiže presne toho, čo v e-commerce a v produktových značkách rozhoduje. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:06:46 – Cesta inovatívneho produktu00:11:20 – Ako sa stať lídrom v novej kategórii?00:18:02 – Stratégia jedného produktu 00:25:40 – Najlepšia krajina na expanziu00:28:34 – Rýchly rast bez rozbitia skladu a podpory00:35:41 – Vízia a ďalšie kroky firmy Puella00:39:07 – Ako sa učí CEO?00:45:40 – Zmysel života podľa Martina Švenka---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-TY---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

Proč mladí Češi říkají „tepláky tepláky“ nebo „kamarád kamarád“? Dvojení slov má nový význam. Jazyk se mění rychleji, než si myslíme. Více nám prozradí náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kim Si-sup byl korejský literát, budhistický mnich a básník z 15. století. Básně vyšly v knize Slyším padat sníh, přeložila Ivana M. Gruberová, vydala DharmaGaia v roce 2010.Podpořit činnost Poetického klubu můžete na➤ https://www.poetickyklub.cz/podporanebo na Forendors ➤ https://www.forendors.cz/poetickyklubnebo na Herohero➤ https://herohero.co/poetickyklubPodcasty „Báseň na každý den“ a „Poetický klub“ poslouchejte na Spotify, Apple, Google, YouRadio, České Podcasty nebo Audiolibrix.Domovská stránka podcastu je na ➤ https://www.poetickyklub.czOdebírejte novinky Poetického klubu do e-mailu ➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubu

„Nejdřív jsme dostávali ocenění za něco úžasného, pak jsme začali dostávat ocenění za to, že jsme něco vyhráli, pak za účast… Jednou se budou dostávat trofeje za to, když si třeba někdo na něco vzpomene, nebo se naopak budou dostávat trofeje za nic,“ komentuje koncept své série Triumf trofejí designér Maxim Velčovský. Co má rád na bleších trzích? Může být unifikovaný design originální? A v čem jej specifické navrhování stanice metra? Poslechněte si rozhovor z Designbloku.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Občanští demokraté po volbách vstřebávají, že je na kandidátkách Spolu často přeskákali zástupci lidovců a TOP 09. Jednou ze skokanek je i lidovecká starostka Orlického podhůří Marie Kršková. Jak se těší do vysoké politiky? Hostem Ptám se já byla poslankyně a dcera bývalého předsedy lidovců Josefa Luxe Marie Kršková (KDU-ČSL). Letošními volbami do Poslanecké sněmovny výrazně zamíchalo kroužkování na kandidátkách. I díky tomu do dolní komory míří rekordní počet žen. Ze 200 křesel jich obsadí 67, tedy třetinu. Největší podíl žen bude mít hnutí STAN a Piráti. Voliči ovšem nekroužkovali pouze ženy. Díky preferenčním hlasům se do Sněmovny dostane mnoho nových tváří, které přeskákaly zkušené vrcholné politiky. Na kroužkování v některých regionech doplatili i občanští demokraté. Na společných kandidátkách koalice Spolu kroužky mnohdy vynesly do čela zástupce KDU-ČSL nebo TOP 09. „Ukázalo se, že lidovci jsou s kroužkováním mnohem systematičtější, lépe si to umí zkomunikovat. I v Praze máme dva skákající lidovce a někteří z ODS se mi nedostali,“ prohlásil třeba poslanec Marek Benda (ODS). V koalici Spolu si podle něj musí „skákání“ na kandidátkách ještě vyříkat.Novou poslankyní se díky preferenčním hlasům stala také lidovecká starostka Orlického Podhůří na Orlickoústecku a dcera někdejšího předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe Marie Kršková. Ta byla na kandidátce původně pátá, do Sněmovny se nakonec dostala jako třetí hned za současným šéfem lidovců Markem Výborným a Karlem Haasem z ODS. Čekala, že do Sněmovny dostane? Na co se chce jako poslankyně zaměřit? A kam by teď měla směřovat KDU-ČSL? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Život ve vesmíru, to je hlavní téma letošního Světového kosmického týdne, který začal v sobotu. Jednou z jeho akcí bude zatím největší takzvaná analogová mise neboli simulovaný pobyt ve vesmíru. Zapojí se do něj i tým české laboratoře Hydronaut. Poslechněte si rozhovor s jejím vědeckým vedoucím Miroslavem Rozložníkem.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Českí voliči už niekoľko hodín rozhodujú o novom zložení Poslaneckej snemovne, teda dolnej komory parlamentu. Voľby vzbudzujú veľký záujem verejnosti aj médií, a to nielen pre samotných kandidátov, ale aj pre témy, ktoré rezonujú medzi občanmi. Jednou z hlavných je obava, že ak sa bývalý premiér Andrej Babiš vráti k moci, Česi by mohli dopadnúť podobne ako Slováci.Známy český herec Ivan Trojan napríklad na svojom Instagrame zverejnil video, kde mladých ľudí pozýva k volebným urnám a naznačuje, že len vysoká volebná účasť môže našich susedov ochrániť pred slovenským scenárom. Podobný odkaz venoval Čechom aj scenárista a herec Zdeněk Svěrák, ktorý ľudí vyzval, aby volili lídrov, ktorým záleží na demokratických hodnotách. V opačnom prípade by „mohli dopadnúť ako bratia Slováci.“Fakt, že snaha vyhnúť sa podobnému politickému smerovaniu ako Slovensko sa stala jednou z hlavných tém predvolebnej kampane, potvrdzuje aj český politológ Aleš Michal. Podľa jeho slov bolo cieľom kampane ukázať voličom na slovenskom príklade, ako by krajina vyzerala pod vládou radikálnych strán.„Tieto debaty sa sústredili najmä na zdôraznenie kontrastu medzi Slovenskom a Českom, či už ide o slabosť slovenských inštitúcií v porovnaní so silným českým Ústavným súdom, alebo o rolu prezidenta Petra Pavla a dvojkomorového parlamentu,“ uviedol Michal.

Českí voliči už niekoľko hodín rozhodujú o novom zložení Poslaneckej snemovne, teda dolnej komory parlamentu. Voľby vzbudzujú veľký záujem verejnosti aj médií, a to nielen pre samotných kandidátov, ale aj pre témy, ktoré rezonujú medzi občanmi. Jednou z hlavných je obava, že ak sa bývalý premiér Andrej Babiš vráti k moci, Česi by mohli dopadnúť podobne ako Slováci.Známy český herec Ivan Trojan napríklad na svojom Instagrame zverejnil video, kde mladých ľudí pozýva k volebným urnám a naznačuje, že len vysoká volebná účasť môže našich susedov ochrániť pred slovenským scenárom. Podobný odkaz venoval Čechom aj scenárista a herec Zdeněk Svěrák, ktorý ľudí vyzval, aby volili lídrov, ktorým záleží na demokratických hodnotách. V opačnom prípade by „mohli dopadnúť ako bratia Slováci.“Fakt, že snaha vyhnúť sa podobnému politickému smerovaniu ako Slovensko sa stala jednou z hlavných tém predvolebnej kampane, potvrdzuje aj český politológ Aleš Michal. Podľa jeho slov bolo cieľom kampane ukázať voličom na slovenskom príklade, ako by krajina vyzerala pod vládou radikálnych strán.„Tieto debaty sa sústredili najmä na zdôraznenie kontrastu medzi Slovenskom a Českom, či už ide o slabosť slovenských inštitúcií v porovnaní so silným českým Ústavným súdom, alebo o rolu prezidenta Petra Pavla a dvojkomorového parlamentu,“ uviedol Michal.

V Omeletkách si budeme povídat o veselí. Jednou jsem si u stánku na Václaváku koupila hamburger. Vtom za sebou slyším výhružný hlas: „Necháš to bejt, tlusťochu!" Hamburger mi vypadl z ruky na zem, prodavačky dostaly záchvat smíchu. Za mnou stál pán a tahal na vodítku buldoka, který se snažil norovat kolem odpadkového koše. Halina Pawlowská přečte svoji povídku Trapné chvilky, aneb Nezbývá než se smát. Uslyšíte i posluchačský příspěvek Karla Krenka Rodičovské schůzky.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:43 Rozhovor s lékařem Tomášem Šebkem05:40 Módní trendy - jak a s čím kombinovat podzimní bundy10:17 Marek Frýda a ručně vyráběné šperky z přírodních materiálů15:02 Expert na etiketu Daniel Šmíd - téma: ucházím se o nové zaměstnání19:38 Podle čeho vybírat nový automobil - jaká je budoucnost elektromobilů?24:23 Hlasujte v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku

Technológia nestačí. Outsourcing ako ďalší krok v IT bezpečnosti Ako zvýšiť schopnosť firmy rýchlo reagovať na útoky Outsourcing kybernetickej bezpečnosti je na Slovensku skôr výnimkou než štandardom. Firmy si často zakúpia technológie, no samotné služby, ktoré by im dali reálny prínos, ostávajú bokom. „Jednou z hlavných výhod je, že vieme firmu pripraviť na kybernetické útoky rýchlejšie. Namiesto mesiacov budovania interného tímu to môže byť otázka týždňov,“ uvádza Michal Srnec, odborník na kybernetickú bezpečnosť zo spoločnosti Aliter Technologies. Vybudovanie vlastného tímu je časovo a finančne náročné – kvalitného človeka vo firmách zvyčajne hľadajú aj pol roka. Dovtedy však útočník čakať nebude. Outsourcing však nie je bez rizík. „Ak partner nie je spoľahlivý, môže byť práve on tým slabým miestom – uniknú dáta, nenaplnia sa sľuby, alebo nezvládne incident. Výber partnera je preto kľúčový moment,“ zdôrazňuje M. Srnec. Firmám odporúča začať pri sebe: „Najprv si definujte, čo vlastne od služby očakávate – či ide o incident response, manažovanie služieb, alebo len konkrétnu časť. A až potom hľadajte dodávateľa.“ Viac informácií sa dozviete v podcaste.

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?

V Omeletkách si budeme povídat o skocích. Jela jsem s třídou maminky na lyžařský výcvik. Jednou se hnala šusem, nadskočila na zaváté bouli a švihlo to s ní ze srázu a do lesíka. Ticho bylo hrozivé. A pak se z lesa ozvalo vzdálené, ale autoritativní: „Halino! Přibližuj se ke mně opatrně a jakýmkoliv způsobem!“ Halina Pawlowská přečte svoji povídku Mami, co se jedlo u táty na statku? Uslyšíte posluchačský příspěvek od Davida Khola Nejhorší je prý srážka s blbcem.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené i s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaží Ukrajincov zlomiť, tvrdí. Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na Ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zďaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj takpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na Slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Radek Stejskal z Nákla je pedagog, dlouholetý táborový vedoucí a koordinátor a nadšený dobrovolník, učitel Vyšší odborné a střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaži Ukrajincov zlomiť, hovorí novinárka.Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zdaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj tkpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Klub kaktusářů Plzeň v letošním roce slaví 60 let existence. Milovníky kaktusů spojuje hlavně obdiv k exotickým kráskám.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.