Podcasts about jednou

Českí voliči už niekoľko hodín rozhodujú o novom zložení Poslaneckej snemovne, teda dolnej komory parlamentu. Voľby vzbudzujú veľký záujem verejnosti aj médií, a to nielen pre samotných kandidátov, ale aj pre témy, ktoré rezonujú medzi občanmi. Jednou z hlavných je obava, že ak sa bývalý premiér Andrej Babiš vráti k moci, Česi by mohli dopadnúť podobne ako Slováci.Známy český herec Ivan Trojan napríklad na svojom Instagrame zverejnil video, kde mladých ľudí pozýva k volebným urnám a naznačuje, že len vysoká volebná účasť môže našich susedov ochrániť pred slovenským scenárom. Podobný odkaz venoval Čechom aj scenárista a herec Zdeněk Svěrák, ktorý ľudí vyzval, aby volili lídrov, ktorým záleží na demokratických hodnotách. V opačnom prípade by „mohli dopadnúť ako bratia Slováci.“Fakt, že snaha vyhnúť sa podobnému politickému smerovaniu ako Slovensko sa stala jednou z hlavných tém predvolebnej kampane, potvrdzuje aj český politológ Aleš Michal. Podľa jeho slov bolo cieľom kampane ukázať voličom na slovenskom príklade, ako by krajina vyzerala pod vládou radikálnych strán.„Tieto debaty sa sústredili najmä na zdôraznenie kontrastu medzi Slovenskom a Českom, či už ide o slabosť slovenských inštitúcií v porovnaní so silným českým Ústavným súdom, alebo o rolu prezidenta Petra Pavla a dvojkomorového parlamentu,“ uviedol Michal.

Všichni známe obávané a zakázané drogy – heroin, marihuanu, pervitin, a nově i HHC. Začínají se ale objevovat nové typy psychoaktivních látek, které ještě stále nejsou regulované, a mnoho lidí jejich nebezpečí podceňuje. Přitom se rovněž jedná o velmi škodlivé substance, na které rychle vzniká závislost. Jednou z nich je tzv. kratom.

V Omeletkách si budeme povídat o veselí. Jednou jsem si u stánku na Václaváku koupila hamburger. Vtom za sebou slyším výhružný hlas: „Necháš to bejt, tlusťochu!" Hamburger mi vypadl z ruky na zem, prodavačky dostaly záchvat smíchu. Za mnou stál pán a tahal na vodítku buldoka, který se snažil norovat kolem odpadkového koše. Halina Pawlowská přečte svoji povídku Trapné chvilky, aneb Nezbývá než se smát. Uslyšíte i posluchačský příspěvek Karla Krenka Rodičovské schůzky.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:43 Rozhovor s lékařem Tomášem Šebkem05:40 Módní trendy - jak a s čím kombinovat podzimní bundy10:17 Marek Frýda a ručně vyráběné šperky z přírodních materiálů15:02 Expert na etiketu Daniel Šmíd - téma: ucházím se o nové zaměstnání19:38 Podle čeho vybírat nový automobil - jaká je budoucnost elektromobilů?24:23 Hlasujte v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:43 Rozhovor s lékařem Tomášem Šebkem05:40 Módní trendy - jak a s čím kombinovat podzimní bundy10:17 Marek Frýda a ručně vyráběné šperky z přírodních materiálů15:02 Expert na etiketu Daniel Šmíd - téma: ucházím se o nové zaměstnání19:38 Podle čeho vybírat nový automobil - jaká je budoucnost elektromobilů?24:23 Hlasujte v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:43 Rozhovor s lékařem Tomášem Šebkem05:40 Módní trendy - jak a s čím kombinovat podzimní bundy10:17 Marek Frýda a ručně vyráběné šperky z přírodních materiálů15:02 Expert na etiketu Daniel Šmíd - téma: ucházím se o nové zaměstnání19:38 Podle čeho vybírat nový automobil - jaká je budoucnost elektromobilů?24:23 Hlasujte v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:43 Rozhovor s lékařem Tomášem Šebkem05:40 Módní trendy - jak a s čím kombinovat podzimní bundy10:17 Marek Frýda a ručně vyráběné šperky z přírodních materiálů15:02 Expert na etiketu Daniel Šmíd - téma: ucházím se o nové zaměstnání19:38 Podle čeho vybírat nový automobil - jaká je budoucnost elektromobilů?24:23 Hlasujte v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku

Způsobuje rakovinu žaludku, přispívá ke vzniku infarktu. Mýty o kávě se v české společnosti budovaly desítky let. I lékaři ji vnímali jako rizikový faktor. To se ale postupně měnilo a káva je dnes už považována za přínos stejně jako konzumace ovoce nebo zeleniny. Studie totiž dokázaly, že působí protizánětlivě i jako prevence rakoviny, vyvráceny jsou už i informace o tom, že způsobuje infarkt. Existuje jen hrstka lidí, kterým ji lékaři nedoporučují, případně v omezeném množství. Jednou z těchto skupin jsou ti, kteří trpí úzkostí. Jinak lze konzumovat až šest šálků denně bez obav. Jaký je nejzdravější způsob přípravy? A může se káva s mlékem? Kolik vody po šálku kávy vypít? I na to odpovídá v dalším díle Longevity podcastu internista Pavel Kohout. „Důležité je nepít kávu, když jste dehydratovaní, to pak káva uspává, jako stimulant působí, když máte dostatek tekutin. Délku působení ovlivní i to, s čím ji pijete,“ říká Kohout. Vysvětluje také, jak káva ovlivňuje střevní mikrobiom, i to, co přesně se střevní mikrobiotou dělají cukry.

Technológia nestačí. Outsourcing ako ďalší krok v IT bezpečnosti Ako zvýšiť schopnosť firmy rýchlo reagovať na útoky Outsourcing kybernetickej bezpečnosti je na Slovensku skôr výnimkou než štandardom. Firmy si často zakúpia technológie, no samotné služby, ktoré by im dali reálny prínos, ostávajú bokom. „Jednou z hlavných výhod je, že vieme firmu pripraviť na kybernetické útoky rýchlejšie. Namiesto mesiacov budovania interného tímu to môže byť otázka týždňov,“ uvádza Michal Srnec, odborník na kybernetickú bezpečnosť zo spoločnosti Aliter Technologies. Vybudovanie vlastného tímu je časovo a finančne náročné – kvalitného človeka vo firmách zvyčajne hľadajú aj pol roka. Dovtedy však útočník čakať nebude. Outsourcing však nie je bez rizík. „Ak partner nie je spoľahlivý, môže byť práve on tým slabým miestom – uniknú dáta, nenaplnia sa sľuby, alebo nezvládne incident. Výber partnera je preto kľúčový moment,“ zdôrazňuje M. Srnec. Firmám odporúča začať pri sebe: „Najprv si definujte, čo vlastne od služby očakávate – či ide o incident response, manažovanie služieb, alebo len konkrétnu časť. A až potom hľadajte dodávateľa.“ Viac informácií sa dozviete v podcaste.

Sedmička na kandidátce Spolu na Vysočině a člen Mladé ODS Jan Fiala v předvolebním Press klubu hovořil o redukci počtu úředníků s tím, že je peníze někde ušetřit. Jednou z jeho priorit je zákon o sportu. A vysvětlil také jak si vysvětluje slovo bizár a ke komu patří.See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Více, než fine dining je pro mě důležitá chuť. Pekárna, kterou otvíráme, nemá v Česku obdoby. Tržnice Sapa se stala Mekkou vietnamských restaurací a v rámci Evropy je to jedno z nejlepších míst, kde si dát vietnamské jídlo. Časem se v Taru objeví občasný twist na českou kuchyní,“ říká šéfkuchař a spolumajitel Taro group Khanh Ta.Líbí se Vám tento díl? Napište nám o tom!

Představíme vám mladou písničkářku z Hradce Králové, finalistku soutěže Československo má talent z roku 2023. Její umělecké jméno je Adusha. Skládá vlastní písničky, ve kterých se nebojí dotýkat i vážných celospolečenských témat. Možná to bude i tím, že na Univerzitě v Hradci Králové vystudovala sociální patologii a prevenci. Kriminalistika ji vždy přitahovala.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám mladou písničkářku z Hradce Králové, finalistku soutěže Československo má talent z roku 2023. Její umělecké jméno je Adusha. Skládá vlastní písničky, ve kterých se nebojí dotýkat i vážných celospolečenských témat. Možná to bude i tím, že na Univerzitě v Hradci Králové vystudovala sociální patologii a prevenci. Kriminalistika ji vždy přitahovala.

Týden plný hektických světových událostí je konečně u konce! Jednou z těch do učebnic bude dost možná i objev možných mikrofosilií života na Marsu – ale spolu s nimi se našel i kandidát na primordiální černodíru se popsalo riziko přílišného sezení na záchodě

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blízká setkání připomínají celý týden 90 let Dismanova rozhlasového dětského souboru. Jednou z osobností, kterou soubor v průběhu let formoval, byl i moderátor, dabér a scenárista Libor Bouček. „Byl to můj jediný opravdový koníček. Chodil jsem tam v úterý a ve čtvrtek, a vždycky to byl pro mne svátek,“ svěřil se v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Co se v souboru jako Dismanče naučil? Co si nejvíc užívá na roli táty? A kolik už chytil jeho Žolík?

V Omeletkách si budeme povídat o skocích. Jela jsem s třídou maminky na lyžařský výcvik. Jednou se hnala šusem, nadskočila na zaváté bouli a švihlo to s ní ze srázu a do lesíka. Ticho bylo hrozivé. A pak se z lesa ozvalo vzdálené, ale autoritativní: „Halino! Přibližuj se ke mně opatrně a jakýmkoliv způsobem!“ Halina Pawlowská přečte svoji povídku Mami, co se jedlo u táty na statku? Uslyšíte posluchačský příspěvek od Davida Khola Nejhorší je prý srážka s blbcem.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené i s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaží Ukrajincov zlomiť, tvrdí. Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na Ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zďaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj takpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na Slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Radek Stejskal z Nákla je pedagog, dlouholetý táborový vedoucí a koordinátor a nadšený dobrovolník, učitel Vyšší odborné a střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci.

Masové a systémové sexuálne násilie spojené s mučením je jednou z definícií tejto vojny, hovorí o pôsobení ruských vojsk na Ukrajine novinárka Sára Činčurová. Venuje sa dokumentovaniu tohto násilia a zaznamenala aj viaceré svedectvá priamych obetí. Systémovým sexuálnym násilím sa Rusko snaži Ukrajincov zlomiť, hovorí novinárka.Znásilňovania žien, a to bez ohľadu na ich vek - teda i detí či senioriek, skupinové či opakované znásilnenia neraz spojené i s brutálnym násilím voči obetiam. Znásilňovania mužov, ale aj systematické a masové používanie sexuálneho násilia či mučenia spojeného so sexuálnym násilím. Elektrický prúd do genitálií a iných citlivých častí tela, znásilňovanie predmetmi či dokonca zbraňami, nútená nahota a vedomé ponižovanie či dehumanizácia obetí a to všetko už nielen priamo na fronte, ale v ruských detenčných centrách. To všetko patrí do arzenálu ruskej agresie na Ukrajine. Tento fenomén zaznamenala aj Misia OSN pre monitorovanie ľudských práv na Ukrajine, ktorá zdokumentovala množstvo konkrétnych prípadov sexuálneho násilia, ktorého sa ruskí vojaci na ukrajine dopustili. OSN zistila, že Rusko systematicky používa mučenie proti Ukrajincom, civilistom aj vojnovým zajatcom, v "takmer všetkých" detenčných centrách, kde sú zadržiavaní. A týmto praktikám ani zdaleka nie je koniec. Čo nasvedčuje tomu, že to nie sú len ojedinelé zlyhania jednotlivcov, ale naopak, ide o systém? Prečo to ruská armáda robí a čo tým vlastne sleduje? Kto tieto zverstvá pácha a ide o nejaké špeciálne komandá alebo sa takýchto činov dokážu dopúšťať aj tkpovediac bežní vojaci a príslušníci iných represívnych zložiek? Aké dopady majú tieto prežité hrôzy na obeta, kto sa im venuje a domôžu sa niekedy spravodlivosti?Prečo sú tieto témy - napriek ich dôležitosti, stále tak trochu na okraji záujmu a verejnosť o nich nechce veľmi vedieť, vidieť ani počuť? No a napokon, ako vníma to, ako sa tu Slovensku stavia stavia časť verejnosti k vojne na Ukrajine, pred ktorou si -napriek takýmto zločinom, zatvára nielen oči a uši, ale aj srdcia? Prísť na slovensko z Ukrajiny je ako dostať obrovskú facku. Je pre mňa nepochopiteľné, ako si tu ľudia pred tým zatvárajú oči, nechcú o tom počuť a spochybňujú to. Je to niečo, na čo sa o 50 - 80 rokov budeme pozerať ako na vlastnú zaostalosť, hovorí Sára Činčurová.Ráno Nahlas s novinárkou Sárou Činčurovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Radek Stejskal z Nákla je pedagog, dlouholetý táborový vedoucí a koordinátor a nadšený dobrovolník, učitel Vyšší odborné a střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plastická chirurgie je tématem dnešní radioporadny s MUDr. Igorem Slaninkou z Premier Clinic v Praze a také z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Slíbila jsem i facelift, to znamená vyhlazení a omlazení obličeje. Budeme mluvit i o tom, kde je hranice, aby obličej vypadal pěkně a přirozeně. Zmíníme i operace očních víček.

Klub kaktusářů Plzeň v letošním roce slaví 60 let existence. Milovníky kaktusů spojuje hlavně obdiv k exotickým kráskám.

V nedávné Glose Petra Rause zazněla v souvislosti se zahájením nového školního roku úvaha, kladoucí lehký otazník nad projekt inkluzivního školství. Mohla vyvolat dojem, že je špatné pomáhat slabším žákům, tak tomu ale určitě není. Z biblického pohledu je pomoc slabším jedním z nejdůležitějších úkolů každého člověka. Pomáhat potřebným ale neznamená snižovat laťky, standardy vzdělávání je třeba držet vysoko. Tento podcast ještě nabízí dotažení úvah o zařazování i velmi slabých žáků do běžných škol, zejména v souvislosti s vysokými náklady a s pozorovatelným soustředěním právě na ty slabší, leckdy na úkor žáků schopnějších.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

„Uvidíme tam nahoře vůbec něco? Vrcholek je zahalený mrakem…“ Jožo na mou nesmělou otázku rázně odpovídá: „Nikdy neměním plány. Jednou jsem totiž zrušil schůzku s kamarádem a on mi dva dny na to umřel. Už jsme se nikdy nepotkali.“Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Uvidíme tam nahoře vůbec něco? Vrcholek je zahalený mrakem…“ Jožo na mou nesmělou otázku rázně odpovídá: „Nikdy neměním plány. Jednou jsem totiž zrušil schůzku s kamarádem a on mi dva dny na to umřel. Už jsme se nikdy nepotkali.“

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Český ráj je díky množství skal lokalitou, která nabízí úžasné výhledy. Říct, kdy vznikly jednotlivé skalní vyhlídky, je poněkud obtížné, protože z některých míst se mohl rozhlížet už pravěký člověk. Jednou z vyhlídek, která byla pro turisty upravena jako jedna z prvních, je Zahrádka, která se nachází na konci skalního hřebenu Vranov nad řekou Jizerou v obci Malá Skála. Nevýhodou skalních vyhlídek je obtížná přístupnost. U Zahrádky to platí dvojnásob.

Jachtaři Ondřej Baštář a Lukáš Kraus mají za sebou největší dosavadní úspěch v kariéře. Ve velmi silném větru vybojovali na světovém šampionátu do 23 let v Dánsku bronz v olympijské třídě 49er FX. Poprvé se spolu viděli před čtyřmi lety, kdy je dala dohromady jejich trenérka Dominika Vaďurová. „Jednou jsme si to vyzkoušeli, řekli jsme si, že to bylo docela vtipné a že nám to šlo, takže to zkusíme další sezónu. Sedli jsme si,“ vypráví s úsměvem Ondřej Baštář.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Užívání kratomu je mezi mladými lidmi stále častější i normalizovanější. Zkušenost s touto psychoaktivní látkou má i pětadvacetiletá fitness trenérka a vystudovaná neurobioložka Barbara Mallarino, která kratom užívala zhruba čtyři roky. „Jednou mi to stačilo a nepřála bych nikomu, aby si tím musel procházet,“ říká o odvykání.

Lidské smaženice Vítek, Honza, Tomák a Aleš se ve studiu tentokrát sešli především proto, aby zjistili, zda mezi nimi panuje dokonalá shoda. Ukázalo se, že ne. Kromě problematiky chrupu, protéz a Tomákových sykavek muselo dojít k zásadnímu rozuzlení: Dokázal Liam Neeson nahradit Leslieho Nielsena? A co na to Tomákovy sykavky?Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rumuni jsou hrdí na to, že mají jednu z nejrychlejších a nejspolehlivějších internetových sítí na světě. Zároveň ale mají nedostatečný soudní systém, což umožňuje rozkvět temným stránkám virtuálního světa, upozorňuje zpravodajský server Balkan Insight. Jednou z takových temných stránek je sexuální zneužívání dětí. O tématu se obecně málo mluví, tím spíš když jde o případy, kdy matky týrají vlastní děti a své jednání natáčejí a za úplatu sdílejí na internetu.

Rumuni jsou hrdí na to, že mají jednu z nejrychlejších a nejspolehlivějších internetových sítí na světě. Zároveň ale mají nedostatečný soudní systém, což umožňuje rozkvět temným stránkám virtuálního světa, upozorňuje zpravodajský server Balkan Insight. Jednou z takových temných stránek je sexuální zneužívání dětí. O tématu se obecně málo mluví, tím spíš když jde o případy, kdy matky týrají vlastní děti a své jednání natáčejí a za úplatu sdílejí na internetu.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V našem časosběrném dokumentu Olympijský rok sledujeme české naděje, které se připravují na únorové Hry v Miláně a Cortině. Jednou z nich je elitní freestyle snowboardista Jakub Hroneš, který i přes letní teploty ve střední Evropě trénuje na sněhu. Do rakouských Korutan za ním vyrazil do ne úplně optimálních podmínek náš reportér Jakub Marek.

Velký huňatý pes Archie je nejen parťákem na rodinné dovolené, ale i při náročných pátracích akcích v horách. Těch má kynologická brigáda Horské služby na třicet ročně. Hledá hlavně seniory a děti. Jednou za dva roky vyrážejí týmy psů a psovodů zachraňovat i po pádu laviny. „Archie trénuje pátrání po pohřešovaných lidech od štěněte. Musí umět poslouchat, hledat a být parťák. Nejvíc ale miluje let vrtulníkem,“ popisuje práci s belgickým ovčákem psovod Marek Podsedníček.

Jednou mluvil o Elfech, jindy o Pandoře. Richard Šiffer byl vůdce kutnohorské sekty, v níž Lucie Strachová prožila osmnáct let života. Po jeho smrti našla cestu ven. V Hergotu mluví o manipulaci, proměnlivé spiritualitě i o tom, proč má dnes pocit, že se vůči víře úplně uzavřela.

V 16. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: úmrtí Ozzyho Osbourna dokument Sally Rose Griffiths Totální provar: American Apparel seriály Willa Smitha Slow Horses, Leny Dunham Trochu moc a Leny Dunham Girls katalog výstavy National Portrait Gallery v Londýně The Face: Culture Shift audio výběr ČRo z knihy Carla Gustava Junga Vzpomínky, sny, myšlenky výstavy Update (Bold Gallery), Kateřina Ondrušková: Fialová voní nejvíc (Trafo Gallery) a Kashinath Chawan: Živé vize z prachu ulice (Galerie Art Brut Praha) knihu Umberta Eca Baudolino (Argo) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

„Jednou ze základních příčin, proč se mladí ve věku 18 až 26 let dostanou na ulici, je jejich odchod z ústavní výchovy. Další ale například pocházejí z rodin, kde měli konflikty a kde panovalo nedorozumění – a někdy v 18 letech, kdy byli dospělí, z rodiny odešli a chtěli se postavit na vlastní nohy. Jenže až pak zjistili, že vlastně nemají nedostatečné kompetence, logicky nemají podporu blízkých – až nakonec selžou,“ popisuje Kateřina Sehnoutková.

Jeho piesne poznajú viaceré generácie, charizma a talent Karola Duchoňa sú aj takmer 40 rokov po jeho smrti nezabudnuteľné. O tom, aký bol v súkromí, o spomienkach, ale aj o novom filme, ktorý o ňom vznikol, prišla do štúdia Pravdy porozprávať jeho dcéra Dana Miklášová (Duchoňová). Štúdio navštívila deň po svetovej premiére snímky Duchoň v Karlových Varoch.  Dcéra legendárneho speváka sa aj s mamou na jeho príprave podieľali formou konzultácií, no priznáva, že finálnu verziu ešte nevidela a má z nej aj isté obavy. „Nechám sa prekvapiť,“ povedala v relácii Ide o nás s tým, že je pripravená aj na možnosť, že sa jej výsledok páčiť nebude. „Môže sa to stať,“ zhodnotila úprimne. Jednou z tém, ktorej sa film nevyhne, je aj vzťah Karola Duchoňa k alkoholu. Práve táto téma sa jeho dcéry dotýka najviac. „Nemám ju rada,“ priznala otvorene.  O otca prišla, keď mala len 13 rokov. V rozhovore odhalila aj veľmi osobné a dojemné spomienky. Hoci jeho smrť v prvých momentoch vnímala skôr ako ďalší z jeho dlhých výjazdov, dnes jej chýba čoraz viac. „Vždy si tak poviem, že Bože, keby si tu bol, že možno by bol život iný, ľahší... vždy mi to tak dôjde ľúto,“ prezradila so smútkom v hlase. Duchoňove piesne v rádiu počuje vždy rada - existuje jedna, pri ktorej jej vždy vyhŕknu slzy do očí. Najradšej si však spomína na veselé historky. Čo po ňom zdedila? Ako by Karol Duchoň vnímal dnešnú hudobnú scénu? Stal by sa z neho kult ako z Karla Gotta? A akú jedinú vec by mu jeho dcéra Dana povedala, keby ho mohla ešte na chvíľu stretnúť? Viac si pozrite a vypočujte v novej epizóde relácie Ide o nás.