Podcasts about jednou

V Praze má svatební salón, ale také tu vyrábí drony, které vozí na Ukrajinu. Jaká je zkušenost ženy, která na vlastní pěst cestuje do ukrajinských válečných zón? „Strach odkládám vedle sebe na sedadlo spolujezdce. Jednou už na mě letěl dron, ale myslím, že ruský pilot uviděl, že jsem ženská, a nechal mě jet,“ vypráví ukrajinská podnikatelka Lesya Kopchuk v Osobnosti Plus.

Radioporadna týkající se preventivních prohlídek na gynekologii. Naším hostem je MUDr. Alena Kubečková. Prevence je jedním z nejdůležitějších témat jak pro naše zdraví, tak z ekonomického hlediska i pro zdravotnictví jako takové.

Jednou z nejnáročnějších technik zdobení velikonočních vajec je tradiční slámová hanácká technika. Slaměný workshop pro zájemce připravily muzejnice z Regionálního muzea v Jičíně. Situovaly ho na faru v Robousích, kde se s mikrofonem zastavila redaktorka Vlaďka Wildová.

Celý rok reportéři Radiožurnálu sledovali přípravy vybraných českých sportovců na olympijské a paralympijské hry. Jednou z tváří projektu Olympijský rok byl také parahokejista Michal Vápenka. Ten nakonec kvůli zranění ramene o paralympijské hry na poslední chvíli přišel. Poslechněte si v našem časosběrném dokumentu jaký byl olympijský rok brankáře parahokejové reprezentace Michala Vápenky. Jak řeší oblékání, jakým humorem se baví a jak velkou obuv má?

„Vidíme, že dárci nestárnou, že darování prochází celou společností a že i díky mladým lidem se zdůrazňují nová témata,“ říká výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. Na jaké projekty míří nejvíce pomoci? Jak poznat seriózní veřejné sbírky? A co neziskový sektor očekává a potřebuje od státu? Poslechněte si rozhovor.

„Vidíme, že dárci nestárnou, že darování prochází celou společností a že i díky mladým lidem se zdůrazňují nová témata,“ říká výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. Na jaké projekty míří nejvíce pomoci? Jak poznat seriózní veřejné sbírky? A co neziskový sektor očekává a potřebuje od státu? Poslechněte si rozhovor.

„Vidíme, že dárci nestárnou, že darování prochází celou společností a že i díky mladým lidem se zdůrazňují nová témata,“ říká výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. Na jaké projekty míří nejvíce pomoci? Jak poznat seriózní veřejné sbírky? A co neziskový sektor očekává a potřebuje od státu? Poslechněte si rozhovor. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem středečního pořadu Na síti s Andreou Sestini Hlaváčkovou byl kapitán daviscupového týmu Tomáš Berdych. Jak probíhal výběr hráčů na první turnaj pod jeho vedením? Proč je finálový turnaj Davis Cupu úplný chaos? „Možná je to spíš na mně. Máme novou generaci kluků, kteří si na aktuální formát turnajů zvyknou lépe,“ tvrdí dvojnásobný vítěz prestižní soutěže. Proč v minulosti nikdy nedopadla spolupráce s trenérem Ivanem Lendlem? Jaký je jeho dlouhodobý trenérský cíl?

Otázky vlastních limitů nebývají příjemné. Ostatní dokážou víc než já, jsem proto horší? Lidé kolem mě dávají víc, odvádějí víc práce, jsou užitečnější. Co to znamená pro mne? Mám přidat? Co když už nemohu? O těchto a podobných problémech uvažuje na základě jednoho starozákonního obřadního nařízení tento podcast.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Vyskočilo na mě onehdy na iksku krátké video. Ukazovalo koně s lyžemi na nohou na skokanském můstku. Kůň se odpíchne, jede po můstku a pak letí a letí do krajiny. Tohle celoživotně obdivuji a nechápu, jak se to může někdo naučit. Jednou na tom můstku musíte stát poprvé a když cokoli děláte poprvé, neumíte to. No a u toho videa byla stručná poznámka: Kvůli tomuhle stojí 64 giga RAM tisíc dolarů.

Vyskočilo na mě onehdy na iksku krátké video. Ukazovalo koně s lyžemi na nohou na skokanském můstku. Kůň se odpíchne, jede po můstku a pak letí a letí do krajiny. Tohle celoživotně obdivuji a nechápu, jak se to může někdo naučit. Jednou na tom můstku musíte stát poprvé a když cokoli děláte poprvé, neumíte to. No a u toho videa byla stručná poznámka: Kvůli tomuhle stojí 64 giga RAM tisíc dolarů.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Omeletkách si budeme povídat o dětech. Jednou jsem synovi vyčítala, že mi špatně vyřizuje vzkazy. Přišel domů a říkal mi, že potkal pana Maredu, a že mě od něj má pozdravovat. Pozdrav mi zopakoval několikrát. Myslela jsem, že jeden z nás zešílel. „Co blbneš, říkáš mi to už potřetí.“ Sadisticky si mě vychutnal: „Říkal, že tě mám pozdravovat mockrát!“ Halina Pawlowská přečte povídku s názvem Tvrdá mašina a křehký psychiatr. Uslyšíte příspěvek posluchačky Dany Rumlové Školení.

Omeletky jsou o přáních. Vždy jsem si přála mít vychované psy. Jednou jsme jeli stanovat s pudlíkem Vildou. Pršelo, a já ve stanu cvičila Vildu příkazy: „Sedni, Vildo! Podej, Vildo!“ Ráno si muž z vedlejšího stanu přišel půjčit pilku. Vrhl na mě přísný pohled, a mému muži řekl: „Děkuju, Vildo!“ Uděláme si telecí řízečky a zavoláme Václavu Šandovi. Halina Pawlowská přečte povídku Dovolená snů. A uslyšíte příspěvek posluchačky Karly Zážitky z létání anebo Karluš by to zkusil.

Jak fungují a jaký dopad mají na přírodu a životní prostředí? - Jaké místo mají finské domky v urbanismu, architektuře a sociologii města? A co všechno o vývoji české společnosti tyto domky mohou prozradit? - Louky na Šumavě mohou lidé oživit speciálním šumavským osivem. Takzvaná regionální luční směs získala certifikaci a může tak pomoci uchovat rozmanitost tamní přírody. Může být použita i jinde? Moderuje Renata Kropáčková.

V botanické zahradě v Liberci vykvetla Doryanthes palmeri. Už od podzimu upoutávala pozornost více než tři metry dlouhým květním stvolem. U impozantní podívané byl i redaktor Jaroslav Hoření.

V Česku pracuje přibližně 1400 lékařů a lékařek z Ukrajiny a podle České lékařské komory v některých regionech zachraňují zdravotnictví. Jednou z nich je i Anna Bohomazova. Třicetiletá lékařka ze západní Ukrajiny patří k těm, kteří v Česku úspěšně složili aprobační zkoušky, a získali licenci k výkonu povolání. Anna odešla z rodné země po začátku ruské invaze, pracuje střídavě ve Stříbře na Tachovsku a v Praze, a svůj osobní i profesní život už spojila s Českou republikou.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V botanické zahradě v Liberci vykvetla Doryanthes palmeri. Už od podzimu upoutávala pozornost více než tři metry dlouhým květním stvolem. U impozantní podívané byl i redaktor Jaroslav Hoření.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve školách se od roku 2027 chystají další změny. Umožní to reformy v rámcově vzdělávacích programech. Zatím se testují v pilotních školách po celé republice. Jednou z nich je i Základní škola Stráž nad Nisou.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve školách se od roku 2027 chystají další změny. Umožní to reformy v rámcově vzdělávacích programech. Zatím se testují v pilotních školách po celé republice. Jednou z nich je i Základní škola Stráž nad Nisou.

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od pádu režimu syrského diktátora Asada uplynul rok a dva měsíce. Země je svobodnější než dříve, ale neplatí to pro všechny. Jednou ze skupin, která se cítí ohroženější než dříve, jsou příslušnice alávitské menšiny.

Od pádu režimu syrského diktátora Asada uplynul rok a dva měsíce. Země je svobodnější než dříve, ale neplatí to pro všechny. Jednou ze skupin, která se cítí ohroženější než dříve, jsou příslušnice alávitské menšiny.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl to jeho dvacátý a poslední start na olympiádě a jen tak na něj biatlonista Michal Krčmář nezapomene. Sice v italské Anterselvě nezískal medaili jako před osmi lety v Koreji, ale i se šestým místem byl po závodě s hromadným startem spokojený. I v samotném závěru za nesnadných větrných podmínek měl pořád ještě naději na stupně vítězů. „Vanulo to do mě a zkrátka jsem to nedokázal udělat líp. Bylo to plné zvratů, nahoru dolů, ale bylo to krásné,“ popisuje.

Byl to jeho dvacátý a poslední start na olympiádě a jen tak na něj biatlonista Michal Krčmář nezapomene. Sice v italské Anterselvě nezískal medaili jako před osmi lety v Koreji, ale i se šestým místem byl po závodě s hromadným startem spokojený. I v samotném závěru za nesnadných větrných podmínek měl pořád ještě naději na stupně vítězů. „Vanulo to do mě a zkrátka jsem to nedokázal udělat líp. Bylo to plné zvratů, nahoru dolů, ale bylo to krásné,“ popisuje.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I zpěvák Ondra Ruml je jednou z hvězd velkolepého projektu HUMAN ZOO. „Jednou za čas mě potká projekt, který je něčím výjimečný a jedinečný. A to je právě tenhle projekt," říká Ondra, který nastínil, o co se jedná, jaká je jeho role a jak si sedl s režisérem Viktorem Taušem. V rozhovoru s Lubkou a Mírou také zavzpomínali na školní léta a to, zda chodí na srazy, o jeho šikovnosti v domácnosti a o tom, co dělá, když cítí, že jeho hlas není úplně stoprocentně fit. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Televize Nova řeší, jak naložit s víkendovou debatou Za pět minut dvanáct. Poté, co se neprosadila v neděli, přišel přesun na sobotu. Teď mění moderátora. „Koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše, “ říká nová tvář pořadu Bára Divišová.Původně nedělní debatu Nova spustila v říjnu 2023 s moderátorem Martinem Čermákem. Kvůli velké konkurenci Otázek Václava Moravce na ČT i Partie Terezie Tománkové na Primě, ale televize pořad přesunula na sobotu. Debatu navíc v pátek předtáčí, aby usnadnila zvaní atraktivních hostů.„Ten pořad měl možná velké ambice, ale naskočil do hodně konkurenčního prostředí. Když se ani nebudeme soustředit na sledovanost, tak jsme tam hrozně bojovali o hosty. Tři diskuze na neděli v jeden čas to si myslím, že už je moc. Tak jsme ustoupili na sobotu,“ vysvětluje Bára Divišová, která byla hostem podcastu Mediální cirkus.Ze Střepin do debatyDivišová, která na Nově pracuje už 18 let a v poslední době byla spojená především s pořadem Střepiny nebo Napřímo, se stala novou moderátorkou debaty Za pět minut dvanáct v únoru. Jako prvního hosta si do studia pozvala premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.„Nedávno jsme měli na rozhovoru pana prezidenta, takže jsem si říkala, koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše. Až potom mi došlo, co jsem si na sebe zase ušila,“ popisuje Divišová, která patří mezi pár novinářů, s nimiž Andrej Babiš mluví.„My se známe dlouho. Jednou, někdy v roce 2015, jsem měla s Andrejem Babišem živý vstup do poledních Televizních novin. A on si přinesl pokladničku a mluvil asi sedm minut. Kolegyně Emma Smetana mě za to tehdy strašně kritizovala. Po vstupu jsem Babišovi říkala: ‚Co to mělo být?‘ A on se začal hrozně smát. Ale od té doby si pamatoval, jak se jmenuji,“ vzpomíná Divišová v Mediálním cirkusu na vysílání, ve kterém Babiš vysvětloval elektronickou evidenci tržeb.Exkluzivní prostor dostala Divišová i krátce po loňských sněmovních volbách, když k ní Andrej Babiš přišel na rozhovor tehdy ještě na TN.cz a přinesl s sebou návrh programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů. Ten moderátorce ve vysílání i předal. „Kdybych to věděla, tak bych se na to lépe připravila. Kolegové si ze mě dělali legraci, že jsem ho normálně přitlačila, aby mi to dal. Že jsem mu řekla: ‚To mi dáte!‘ Já jsem to řekla, ale na konci věty byl otazník. Ale nečekala jsem to. Kdybych to čekala, tak ten rozhovor povedu trošku jinak. Ale Andrej Babiš takové nečekané věci rád dělá,“ říká novinářka.Babiše umí naštvat každýSama říká, že jí diváci občas vztahy s Babišem předhazují, třeba na sociálních sítích, což ji mrzí.„Diváci spekulují, proč to tak je, že tady nedostane otázky na tělo, že jsem k němu servilní, že má nějaké výhody. Ale na moji obranu - on takhle mluví i s některými dalšími novináři. Na plénu mluví třeba o Petru Vaškovi z České televize. Petr za ním může přijet pro vyjádření, odepíše mu na esemesku. Tak snad doufám, že když dám tyhle dva příklady vedle sebe, že mě lidé nebudou tolik obviňovat,“ říká Divišová a pokračuje:„Andreje Babiše umí naštvat každý. To není mým cílem. Chci z toho člověka dostat informace, hlavně ve chvíli, kdy těch informací má ze svého postu dost. My spolu nesouhlasíme, i se pohádáme, ale smějeme se u toho, je to taková výměna názorů. Na někoho je lepší takový ten sofistikovaný postup, že potom sám na sebe řekne všechno.“Jak se vyrábí zpravodajství pro Novu? Jak zábavné je dělat Střepiny? A jak se dívá na debatu o veřejnoprávních médiích? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Firmu prodáte jen jednou. A když už ten okamžik přijde, stojí za to ho nepokazit. V této epizodě si povídám se Zdeňkem Mikulášem — transakčním právníkem, ekonomem a spoluzakladatelem skupiny Talers — o tom, jak se vyhnout fatálním chybám při prodeji firmy a jak naopak zvýšit její hodnotu. Dozvíte se, proč jsou emoce často silnější než technika, jak poznat správný čas na prodej, jak se připravit dva až tři roky dopředu, co bývá nejdražší chybou a kdy se podnikatelé nechávají „utáhnout na vařené nudli“. Zjistíte také, proč se majitelé bojí předat firmu dětem a kdy dává smysl hledat nástupce mimo rodinu. Pokud přemýšlíte o prodeji, předání nebo jen chcete zvýšit hodnotu svého podnikání, toto je epizoda, kterou byste si opravdu měli poslechnout.

Ještě jednou počkáme a pak už opravdu dost. Jinak se z Evropy stane ekonomický skanzen.

Ještě jednou počkáme a pak už opravdu dost. Jinak se z Evropy stane ekonomický skanzen. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je svatého Valentýna, proto Omeletky zasvětíme milostným vztahům. Když mi bylo asi třináct, byla jsem platonicky zamilovaná do mladého řezníka. Jednou mě naši poslali nakoupit. Vstoupila jsem do řeznictví. „Maminka prosí, jestli byste mi mohl ukrojit dvě kila pěkného bůčku." Idol na mě hezky mrkl: „A v narkóze nebo bez?" Halina Pawlowská přečte povídku O kultuře sexu. Uslyšíte příspěvek posluchače Ladislava Šobíčka Koupě pračky. A prozradíme recept na plněná kuřecí stehna.

Jednou za život ho pocítí až osmdesát pět procent z nás. Řeč je o syndromu podvodnice nebo podvodníka, který způsobuje, že člověk pochybuje o svých dovednostech a má neustálý strach, že se příjde na to, že nic neumí a všech úspěchů dosáhl jen se štěstím a náhodou. I když se dřív předpokládalo, že se imposter syndrome týká hlavně žen, aktuální studie ukazují, že  trápí i muže. Jak se v reálném životě projevuje? A jak sním bojovat alespoň někdy vyhrát?Ve studiu podcastu MDŽ se tentokrát sešly lingvistka z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Hana Dufková a lektorka a konzultantka Denisa Dědičová z GrowJob Institutu.Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jednou z nejvýše položených trvale obydlených osad v našem kraji je bezesporu Rejvíz. Malebná krajina, krásné horské louky, lesy a rašeliniště učinily z tohoto místa jednou z nejvyhledávanějších letovisek Jesenicka ale i místo s duchovním nábojem. Tomu vevodí zdejší kostelík postavený díky solidaritě lidí z celé někdejší monarchie.

Blízký východ se stává součástí světové maratonské turistiky, tedy spojení poznávání místa s účastí na dlouhém běhu. Maratony se běhají v Bejrútu, Tel Avivu, Jeruzalémě, a dokonce i v Damašku. Jednou z novějších akcí je Káhirský maraton. Kdo egyptskou metropoli navštívil, možná zapochybuje o možnosti běhat v chaotickém provozu dvacetimiliónového města. Ale časy se mění. I v Káhiře.

Blízký východ se stává součástí světové maratonské turistiky, tedy spojení poznávání místa s účastí na dlouhém běhu. Maratony se běhají v Bejrútu, Tel Avivu, Jeruzalémě, a dokonce i v Damašku. Jednou z novějších akcí je Káhirský maraton. Kdo egyptskou metropoli navštívil, možná zapochybuje o možnosti běhat v chaotickém provozu dvacetimiliónového města. Ale časy se mění. I v Káhiře.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kvalita i dostupnosť sanitiek je vo vážnom ohrození. Téma Rána Nahlas s dlhoročným záchranárom Matejom Polákom. Zmena plánovaná ministrom Šaškom “zhumpľuje” systém, ktorým sa môžeme pýšiť a ktorý patrí medzi špičku v EÚ, varuje Polák. Ušil rezort zdravotníctva túto reformu na mieru finančných skupín?“Na Slovensku fungujú dve zdravotníctva. Jedno je to, ktoré je napísané do zákonov no a to druhé je to, ktoré tu v skutočnosti máme. No a tie dve zdravotníctva sú úplne odlišné.” Matej PolákJeden z pilierov život zachraňujúcej urgentnej medicíny - Záchranný zdravotný systém, teda ľudovo povedané sanitky, môže prejsť zásadnou zmenou. Po až neuveriteľne zbabranom sanitkovom tendri, ktorý šéf NKÚ označil za festival netransparentnosti ako i “klondajk” prichádza jeho tvorca – minister zdravotníctva, s reformou, ktorá systém vracia priam o celé dekády späť. Voči tomuto novému zámeru ministra zdravotníctva rozhodne dôveru necítim a nemyslím si, že to bude fungovať, tvrdí prezident Asociácie záchrannej zdravotnej služby Matej Polák. Reforma, ktorá sa ešte ani len nezačala, pritom už naráža na silný odpor samotných záchranárov, ktorý voči nej spustili rozsiahlu petíciu. Nič ešte nie je stratené, reforma sa dá zvrátiť, ubezpečuje Polák no varuje, že množstvo záchranárov zvažuje aj odchod do zahraničia.Pripomeňme, že sanitkový tender bol zrušený bez toho, aby zaň minister prebral akúkoľvek politickú zodpovednosť, ako i s veľkými otáznikmi o zákonnosti jeho stopnutia - čo potvrdzuje i vyše 30 správnych žalôb Generálneho prokurátora. Tentoraz si rezort zdravotníctva vybral ľahšiu cestu, centrálny celoslovenský tender by sa už proste opakovať nemal a štát sa rozhodol ísť po ceste posilnenia úlohy samotného štátu. Po novom rozdeľovanie staníc záchrannej služby zabezpečia nemocnice, ktoré disponujú urgentnými príjmami. Sanitky by tak napokon mali prevádzkovať samotné nemocnice alebo výber ich prevádzkovateľa si jednoducho lokálne vysúťažia. Kritici sa ale obávajú, že nové pravidlá záchranný systém zničia a vysoko zadlžené nemocnice si peniazmi na sanitky budú plátať svoje vlastné dlhy. No a napokon, kľúčová otázka znie: Čo z tejto “reformy” budeme mať my, pacienti? Jednou časťou reformy záchranárskeho systému - ktorý iba nedávno schválila samotná vládna koalícia boli aj indikátory kvality a bolo povedané, že konečne by sa v tendri na výber poskytovateľov už mali zohľadňovať objektívne a merateľné dáta. No a keď konečne je tento systém pripravený - a od nového roka sa aj reálne spustil, tak niekto prichádza s návrhom, že to celé nebudeme súťažiť, ale rovno to odovzdáme bez súťaže nemocniciam nech si to robia na večné veky - a to bez ohľadu na kvalitu? Pýta sa M. Polák. Téma dnešného podcastu s dlhoročným záchranárom ako i šéfom záchrannej zdravotnej služby ZAMED Matejom Polákom. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Kvalita i dostupnosť sanitiek je vo vážnom ohrození. Téma Rána Nahlas s dlhoročným záchranárom Matejom Polákom. Reforma plánovaná ministrom Šaškom “zhumpľuje” systém, ktorým sa môžeme pýšiť a ktorý patrí medzi špičku v EÚ, varuje Polák. Ušil rezort zdravotníctva túto reformu na mieru finančných skupín?“Na Slovensku fungujú dve zdravotníctva. Jedno je to, ktoré je napísané do zákonov no a to druhé je to, ktoré tu v skutočnosti máme. No a tie dve zdravotníctva sú úplne odlišné.” Matej PolákJeden z pilierov život zachraňujúcej urgentnej medicíny - Záchranný zdravotný systém, teda ľudovo povedané sanitky, môže prejsť zásadnou zmenou. Po až neuveriteľne zbabranom sanitkovom tendri, ktorý šéf NKÚ označil za festival netransparentnosti ako i “klondajk” prichádza jeho tvorca – minister zdravotníctva, s reformou, ktorá systém vracia priam o celé dekády späť. Voči tomuto novému zámeru ministra zdravotníctva rozhodne dôveru necítim a nemyslím si, že to bude fungovať, tvrdí prezident Asociácie záchrannej zdravotnej služby Matej Polák. Reforma, ktorá sa ešte ani len nezačala, pritom už naráža na silný odpor samotných záchranárov, ktorý voči nej spustili rozsiahlu petíciu. Nič ešte nie je stratené, reforma sa dá zvrátiť, ubezpečuje Polák no varuje, že množstvo záchranárov zvažuje aj odchod do zahraničia.Pripomeňme, že sanitkový tender bol zrušený bez toho, aby zaň minister prebral akúkoľvek politickú zodpovednosť, ako i s veľkými otáznikmi o zákonnosti jeho stopnutia - čo potvrdzuje i vyše 30 správnych žalôb Generálneho prokurátora. Tentoraz si rezort zdravotníctva vybral ľahšiu cestu, centrálny celoslovenský tender by sa už proste opakovať nemal a štát sa rozhodol ísť po ceste posilnenia úlohy samotného štátu. Po novom rozdeľovanie staníc záchrannej služby zabezpečia nemocnice, ktoré disponujú urgentnými príjmami. Sanitky by tak napokon mali prevádzkovať samotné nemocnice alebo výber ich prevádzkovateľa si jednoducho lokálne vysúťažia. Kritici sa ale obávajú, že nové pravidlá záchranný systém zničia a vysoko zadlžené nemocnice si peniazmi na sanitky budú plátať svoje vlastné dlhy. No a napokon, kľúčová otázka znie: Čo z tejto “reformy” budeme mať my, pacienti? Jednou časťou reformy záchranárskeho systému - ktorý iba nedávno schválila samotná vládna koalícia boli aj indikátory kvality a bolo povedané, že konečne by sa v tendri na výber poskytovateľov už mali zohľadňovať objektívne a merateľné dáta. No a keď konečne je tento systém pripravený - a od nového roka sa aj reálne spustil, tak niekto prichádza s návrhom, že to celé nebudeme súťažiť, ale rovno to odovzdáme bez súťaže nemocniciam nech si to robia na večné veky - a to bez ohľadu na kvalitu? Pýta sa M. Polák. Téma dnešného podcastu s dlhoročným záchranárom ako i šéfom záchrannej zdravotnej služby ZAMED Matejom Polákom. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vieme vôbec, čo je to, čo si vo vzdelávaní našich detí objednávame? V našom školstve nám zásadne chýba definícia jeho zákazníka. Tvrdí riaditeľ jednej naozaj netradičnej školy Juraj Mazák. Podľa neho si školstvo príliš monopolizoval štát a zo škôl sa tak neraz stali akési babysittingy. A prečo ambiciózne plány ministra zrejme zlyhajú?Jednou z najzásadnejších priorít našej spoločnosti by malo byť kvalitné a aj skutočne dostupné vzdelávanie. Napokon, slogany o tom, že deti sú naša priorita, tu počúvame už celé dlhé roky a to prakticky naprieč celým politickým spektrom.Malo by to tak byť, ale realita podopretá štatistikami, faktmi ako i tvrdými dátami hovorí, že tomu tak v skutočnosti vôbec nie je.Školy to nie je len o vzdelávaní, je to aj významný pilier komunity. Je škoda, že o kvalitné a dostupné vzdelávanie náš štát nemá reálny záujem, v konečnom dôsledku na to doplatíme všetci, hovorí Mazák.Ako je možné, že vzdelávanie ale aj dosiahnuté vzdelanie našich vlastných detí pre nás nie je jednou z našich najvyšších a najdôležitejších priorít? Prečo u nás stále nie je vzdelanie výťahom k lepším socioekonomickým pomerom tých, čo sa naozaj snažia, ale práve naopak - až pričasto doslova väzní detské talenty v pasci socioekonomických pomerov ich rodičov?Prečo naše školy ešte stále tak verne zrkadlia kritiku z čias Márie Terézie a vzdelávanie sa tu neraz podobá 18. storočiu a jediným rozdielom je azda iba elektrina v triedach a tablety v rukách učiteľov? Zabíja náš vzdelávací systém prirodzenú zvedavosť detí a k čomu vedie ten ustavičný cval za ďalšími písomkami, skúšaniami pre skúšanie samotné, ako i všakovakými - neraz úplne nevýpovednými, testami? Prečo ministrom školstva veľkolepo ohlásená “Nežná revolúcia vo vzdelávaní “ zrejme zlyhá a v tej našej slovenskej praxi nebude fungovať a v čom sa štát zásadne mýli, ak chce - namiesto podpory pozitívnych príkladov, hrubou silou štátnej moci nadiktovať jednotné centralizované pravidlá pre všetkých, bez rozdielu ich jedinečnosti a osobitých špecifík? Dá sa vôbec inklúzia vynútiť a v čom tá naša, neraz iba formálna, inklúzia zlyháva? No a napokon, pre koho sú vlastne tie naše všeobecné školy, keď v nich čoraz viac detí zlyháva a ani sa necítia byť v procese vzdelávania šťastné či aspoň akceptované? A ako to, že narastá počet detí, ktoré sú zo štandardného vzdelávacieho procesu vyčleňované a vieme to zmeniť? Naozaj to tak má byť a ak nie, ako z toho bludného kruhu s čoraz horšími výsledkami vystúpiť?Staviame systém pre čoraz viac sa zmenšujúcu sa normu, tvrdí Mazák, riaditeľ školy, v ktorej sú si učitelia a žiaci partnermi. “Keď postavíte systém kde tretina sú výnimky, tak ten systém asi nie je v poriadku. To nie je systém. Ak by sme mali nastavovať vzdelávací systém, tak by sme ho nemali dizajnovať na ekonomiku prevádzky, ale stavať ho najmä na jedinečnosti detí a možností toho, aby mohli rásť tak, ako to potrebujú,” dodáva.Ráno Nahlas, tentoraz s riaditeľom experimentálnej Slobodnej školy v Košiciach Jurajom Mazákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Nově vybraný pražský arcibiskup Stanislav Přibyl by rád přinesl do svého působiště otevřenost. V čem se tento přístup projeví? Nenarazí na konzervativní postoje podstatné části katolického kléru? Změní se přístup církve k obětem sexuálního násilí? A dočká se Česko v dohledné době jmenování kardinálů a papežské návštěvy? Tomáš Pancíř se ptal budoucího arcibiskupa Přibyla, dosavadního litoměřického biskupa, ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vieme vôbec, čo je to, čo si vo vzdelávaní našich detí objednávame? V našom školstve nám zásadne chýba definícia jeho zákazníka. Tvrdí riaditeľ jednej naozaj netradičnej školy Juraj Mazák. Podľa neho si školstvo príliš monopolizoval štát a zo škôl sa tak neraz stali akési babysittingy. A prečo ambiciózne plány ministra zrejme zlyhajú?Jednou z najzásadnejších priorít našej spoločnosti by malo byť kvalitné a aj skutočne dostupné vzdelávanie. Napokon, slogany o tom, že deti sú naša priorita, tu počúvame už celé dlhé roky a to prakticky naprieč celým politickým spektrom.Malo by to tak byť, ale realita podopretá štatistikami, faktmi ako i tvrdými dátami hovorí, že tomu tak v skutočnosti vôbec nie je.Školy to nie je len o vzdelávaní, je to aj významný pilier komunity. Je škoda, že o kvalitné a dostupné vzdelávanie náš štát nemá reálny záujem, v konečnom dôsledku na to doplatíme všetci, hovorí Mazák.Ako je možné, že vzdelávanie ale aj dosiahnuté vzdelanie našich vlastných detí pre nás nie je jednou z našich najvyšších a najdôležitejších priorít? Prečo u nás stále nie je vzdelanie výťahom k lepším socioekonomickým pomerom tých, čo sa naozaj snažia, ale práve naopak - až pričasto doslova väzní detské talenty v pasci socioekonomických pomerov ich rodičov?Prečo naše školy ešte stále tak verne zrkadlia kritiku z čias Márie Terézie a vzdelávanie sa tu neraz podobá 18. storočiu a jediným rozdielom je azda iba elektrina v triedach a tablety v rukách učiteľov? Zabíja náš vzdelávací systém prirodzenú zvedavosť detí a k čomu vedie ten ustavičný cval za ďalšími písomkami, skúšaniami pre skúšanie samotné, ako i všakovakými - neraz úplne nevýpovednými, testami? Prečo ministrom školstva veľkolepo ohlásená “Nežná revolúcia vo vzdelávaní “ zrejme zlyhá a v tej našej slovenskej praxi nebude fungovať a v čom sa štát zásadne mýli, ak chce - namiesto podpory pozitívnych príkladov, hrubou silou štátnej moci nadiktovať jednotné centralizované pravidlá pre všetkých, bez rozdielu ich jedinečnosti a osobitých špecifík? Dá sa vôbec inklúzia vynútiť a v čom tá naša, neraz iba formálna, inklúzia zlyháva? No a napokon, pre koho sú vlastne tie naše všeobecné školy, keď v nich čoraz viac detí zlyháva a ani sa necítia byť v procese vzdelávania šťastné či aspoň akceptované? A ako to, že narastá počet detí, ktoré sú zo štandardného vzdelávacieho procesu vyčleňované a vieme to zmeniť? Naozaj to tak má byť a ak nie, ako z toho bludného kruhu s čoraz horšími výsledkami vystúpiť?Staviame systém pre čoraz viac sa zmenšujúcu sa normu, tvrdí Mazák, riaditeľ školy, v ktorej sú si učitelia a žiaci partnermi. “Keď postavíte systém kde tretina sú výnimky, tak ten systém asi nie je v poriadku. To nie je systém. Ak by sme mali nastavovať vzdelávací systém, tak by sme ho nemali dizajnovať na ekonomiku prevádzky, ale stavať ho najmä na jedinečnosti detí a možností toho, aby mohli rásť tak, ako to potrebujú,” dodáva.Ráno Nahlas, tentoraz s riaditeľom experimentálnej Slobodnej školy v Košiciach Jurajom Mazákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Jednou za čas se vyrojí senzační zpráva, že britští vědci zjistili něco převratného a že už jsme na prahu nové etapy v boji proti rakovině. Za posledních třicet let jsem si nevšimla, že by něco z toho bylo uvedeno do praxe,“ říká psychiatrička Jarmila Klímová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 30.01.2026, www.RadioUniversum.cz

Nezařaditelný, svébytný, pracovitý, umíněný a nadaný. Tak charakterizovala malíře Josefa Achrera historička umění Claudine Končinská. K řemeslu se dostal díky svému otci, v jehož řezbářském ateliéru se plazil už jako malé dítě. „Na jednom konci měl táta smrkové dříví a řezal, já jsem na druhém maloval. Jednou jsem řezbu zkusil a zjistil jsem, že to je strašná práce,“ vzpomíná v pořadu Českého rozhlasu Plus Hovory na společné tvořivé chvíle.

V Dolní Lutyni podle premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO nevznikne nikdy. Na místě ale mezitím pokračuje příprava velkého projektu, jen bez konkrétního investora. „Samsung projekt odložil na neurčito, což řečí byznysu znamená, že nic dělat nebudou,“ myslí si v pořadu Pro a proti ministr průmysl Karel Havlíček (ANO). „Samsung nám řekl, že poptávka je chladnější. Neřekl bych, že je projekt u ledu,“ oponuje pro Český rozhlas Plus jeho předchůdce, poslanec Lukáš Vlček (STAN).

V Dolní Lutyni podle premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO nevznikne nikdy. Na místě ale mezitím pokračuje příprava velkého projektu, jen bez konkrétního investora. „Samsung projekt odložil na neurčito, což řečí byznysu znamená, že nic dělat nebudou,“ myslí si v pořadu Pro a proti ministr průmysl Karel Havlíček (ANO). „Samsung nám řekl, že poptávka je chladnější. Neřekl bych, že je projekt u ledu,“ oponuje pro Český rozhlas Plus jeho předchůdce, poslanec Lukáš Vlček (STAN).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #3 S tvůrcem videohry Space Engineers, kde Google DeepMind trénuje umělou inteligenci, který se loni pustil do vývoje bezpilotních letounů ovládaných chatbotem, o limitech AI agentů i o tom, jaká nás čeká budoucnost s umělou inteligencíK čemu přesně videohra na vesmírné inženýry ve skafandrech Google DeepMind slouží? Co přinesly dosavadní experimenty Marka Rosy s AI agenty mimo jiné ve hře AI People, kde nechal pokročilou umělou inteligenci interagovat mezi sebou navzájem i lidskými hráči v prostředí připomínajícím The Sims? Mohli by jednou nahradit zvolené politiky? Co čeká od dalšího vývoje a uplatnění umělé inteligence v nejbližší době a proč podle něj není vhodná chvíle na moratoria ve vývoji? Dokáže AI vytvářet kvalitní videohry? Nejen o tom mluví Marek Rosa v podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.

V roli uměleckého šéfa Činoherního klubu se podle svých slov často pohybuje na tenkém ledě. „Jednou z nejtěžších věcí pro mě je to, že nejsem ani režisér, ani dramaturg. Takže jsou limity, které nechci překračovat.“ Přesto odpovědnost bere vážně a mlčet prý neumí. „Ozvu se, když vidím, že to pro nás není,“ dodává v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to něco, co přesahuje město Olomouc. Slouží celému kraji a byli bychom rádi, kdyby se s námi kraj podílel na provozu,“ říká budoucí primátorka Olomouce Miroslava Ferancová (ANO).

„Putinova vojna akoby mi zobrala život, odvtedy žijem v zlom sne“, hovorí Oleksandra Sherhina, ktorú vojna vyhnala z domova na predmestí Kyjeva. Ráno 24. februára. Malo byť dňom narodenín jej syna. Stalo sa dňom vojny. Tiež dňom, keď prišla o prácu. A o pár dní prišla k bolestnému rozhodnutiu, že príde aj o domov. To všetko pre agresiu, za ktorou stál Vladimír Putin. Nemá preňho iné pomenovanie ako terorista. A s teroristom sa nerokuje. Je presvečená, že s takými ľuďmi sa ani neuzatvárajú dohody. Tobôž mierové. Oleksandra Sherhina. Ukrajinka, ktorá našla svoj druhý domov na Slovensku. „Keby som nemala syna, zostala by som tam a šla by som aj na front“, hovorí. Z Ukrajiny ju vyhnala zodpovednosť za jeho bezpečie, vysvetľuje.Na Slovensko ich vojna vyhnala podľa rôznych zdrojov do 400-tisíc. Tie oficiálne hovoria o približne 200-tisíc občanoch Ukrajiny, ktorí tu našli svoj domov v čase vojnového besnenia Putinovej mašinérie. Ide o tých, čo sú pod dočasnou ochranou, s dočasným pobytom či pobytom trvalým. Pre zvyšok bolo Slovensko prestupnou krajinou. Speváci, hudobníci, vedci, ale i ľudia s prozaickejšími povolaniami, ktorí denne nastupujú do prevádzok s pásovou výrobou, či vozia nás v taxíkoch našich miest. Spája ich osud vyhnancov vojnového besnenia. Jednou z nich je Oleksandra Sherhina. Z Kyjeva. S bytom z predmestia, ktoré je neďaleko smutne známej Irpine. Domov opustila už v prvé dni invázie, keďže ruské vojská sa dostali nebezpečne blízko. V okupovanej oblasti – v rodisku mamy – v Berďansku zostala zo zdravotných dôvodov časť príbuzenstva. A ona -Oleksandra – zakotvila v Bratislave. Fotografka Pohody, či Novej cvernovky. A najnovšie aj so skúsenosťou vlastnej kaviarne. Čo robí so životmi vojna? Ako ich premieňa rozpínavosť mocných? A aká perspektíva sa črtá v časoch, keď akoby rástlo porozumenie medzi Trumpom a Putinom, no na úkor záujmov Ukrajincov? Témy pre Oleksandru Sherhinu, Ukrajinku, ktorá našla útočisko v Bratislave. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Staré české pořekadlo říká, že není vždycky posvícení, což plně platí i pro zcela moderní kryptoměnový svět. Asi bolestivě prožili poslední týdny majitelé digitálních peněz, například bitcoin propadl z rekordních 126 tisíc dolarů během pár týdnů od začátku října pod 90 a jen těžce se zvedá.