Podcasts about jednou

V pondelkových letných epizódach ranného podcastu Denníka SME predstavuje Tatiana Čabáková Slovenky a Slovákov, ktorí sa presadili a zanechávajú výraznú stopu v českej spoločnosti. Tentoraz je jej hosťom epidemiológ Rastislav Maďar. Rastislav Maďar patrí medzi najvýraznejšie osobnosti českej medicíny. Je dekanom Lekárskej fakulty Ostravskej univerzity, vedie Ústav epidemiológie a ochrany verejného zdravia a ako poradca českého ministra zdravotníctva stojí na čele tímu odborníkov, ktorý pripravuje reformu systému ochrany verejného zdravia. Jej cieľom je, aby Česko dokázalo pri ďalšej pandémii reagovať rýchlejšie a efektívnejšie. Zároveň pôsobí ako honorárny konzul Slovenskej republiky v Ostrave a popri všetkých svojich funkciách sa naďalej venuje pacientom vo svojej epidemiologickej ambulancii. Pre medicínu sa rozhodol už ako jedenásťročný po tom, čo videl dokument o hladomore vo východnej Afrike. V roku 2004 založil charitatívnu organizáciu International Humanity, prostredníctvom ktorej organizuje lekárske misie v najchudobnejších regiónoch sveta. V africkom Malawi vybudoval nemocnicu, kam sa dvakrát ročne vracia, aby školil miestnych zdravotníkov a zabezpečoval zdravotnícky materiál i vybavenie. Jeho pacienti často prichádzajú za ošetrením pešo aj niekoľko desiatok kilometrov a mnohí z nich nevedia čítať ani písať. V podcaste sa dozviete: ako funguje unikátna simulačná nemocnica, v ktorej sa vzdelávajú študenti Lekárskej fakulty v Ostrave, koľko študentov fakulty tvoria Slováci, ako sa za posledné roky zmenil prístup mladých lekárov k povolaniu, ako požiadavka na rovnováhu medzi pracovným a súkromným životom ovplyvňuje výber lekárskej špecializácie, prečo považuje empatiu za jednu z najdôležitejších vlastností lekára, ako chce zmeniť systém ochrany verejného zdravia v Česku, aby bol lepšie pripravený na budúce pandémie, ako sa darí získavať zdravotnícky personál pre nemocnicu v odľahlom regióne Malawi, akým spôsobom vzdeláva negramotných obyvateľov miestnych dedín o prevencii chorôb, a čoho sa európski lekári počas humanitárnych misií v Afrike obávajú najviac. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Ranní brífink Martina Ehla: Buduje linku na výrobu kabelových svazků pro bitevníky F-35, dodává elektroniku do tanků i dalších obrněnců a do zároveň ještě přebírá řízení rodinné firmy od otce. Jakub Gabriel z firmy Ray Service popisuje, jak vidí budoucnost společnosti i obranného průmyslu v Česku a v Evropě.

Ranní brífink Martina Ehla: Buduje linku na výrobu kabelových svazků pro bitevníky F-35, dodává elektroniku do tanků i dalších obrněnců a do zároveň ještě přebírá řízení rodinné firmy od otce. Jakub Gabriel z firmy Ray Service popisuje, jak vidí budoucnost společnosti i obranného průmyslu v Česku a v Evropě.

Milí posluchači, v několika posledních Hradeckých minutách sledujeme události ve městě za třicetileté války. Jednou z nejvýraznějších událostí byl příchod jezuitů, což podpořil nedostatek kněží v celém Hradeckém kraji. Sám hradecký arciděkan zajišťoval duchovní správu nejen u Sv. Ducha, ale i u sv. Antonína, mimo město v Lochenicích, Opatovicích a v Probluzi. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Milí posluchači, v několika posledních Hradeckých minutách sledujeme události ve městě za třicetileté války. Jednou z nejvýraznějších událostí byl příchod jezuitů, což podpořil nedostatek kněží v celém Hradeckém kraji. Sám hradecký arciděkan zajišťoval duchovní správu nejen u Sv. Ducha, ale i u sv. Antonína, mimo město v Lochenicích, Opatovicích a v Probluzi.

Na nejvyšší horu Moravy a českého Slezska opět jednou týdně jezdí speciální nízkopodlažní autobus pro seniory a lidi se zdravotním postižením. Z Karlovy Studánky je vyveze až k vysílači.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Spor o českou účast na summitu NATO v Ankaře podle ředitele agentury STEM Martina Buchtíka nevyhrál ani prezident Petr Pavel, ani premiér Andrej Babiš. Výsledek podle něj závisí především na tom, jaká média lidé sledují. „Když sleduješ Čau lidi Andreje Babiše, tak je jasný, že vyhrál Andrej Babiš. Když sleduješ jiná média, máš zase pocit, že se tam někde zmateně motal,“ říká.Za skutečného vítěze celé kauzy ale označil ministra zahraničí Petra Macinku. „Jestli to někdo dlouhodobě vyhrál, tak je to Petr Macinka. Kdo znal Petra Macinku před volbami? Dneska patří mezi pět až sedm nejznámějších politiků." Podle Buchtíka se Ankara stala jedním z nejsledovanějších politických témat posledního půlroku. „Sledovalo ji 60 procent lidí, čtvrtina dospělé populace prakticky každý den. Je to srozumitelný příběh, každý den má nový díl. Je to opravdu jak z Netflixu,“ uvedl.Kauza také ukázala sílící fanouškovské rozdělení společnosti. To se podle něj projevilo i při hodnocení nehody poslance Filipa Turka. „Fanoušci Filipa Turka nepřipustí, že mohl udělat chybu, jeho odpůrci naopak jednoznačně vidí vinu na jeho straně. Místo toho, abychom počkali na odborné posouzení, si každý udělá vlastní názor,“ řekl.K pokračujícímu sporu mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem Buchtík uvedl, že hnutí ANO může sledovat několik politických cílů současně. Jednou z možností podle něj je snaha vytlačit tradiční opoziční strany z hlavního politického střetu. „Když Babiš říká, že prezident je lídr opozice, marginalizuje tím samotnou opozici. Najednou se nebavíme o opozičních stranách, ale jen o prezidentovi,“ míní.Přesto nepovažuje za pravděpodobné, že by otevřený konflikt prezidentovi dlouhodobě prospěl. Pokud bude Petr Pavel kandidovat na druhý mandát, zůstává podle Buchtíka jasným favoritem. „Muselo by dojít k souběhu několika málo pravděpodobných událostí, aby nevyhrál,“ dodal.

Okolo Zeme dnes obieha viac odpadu, než si väčšina ľudí dokáže predstaviť. A každý jeho kus je potenciálnou hrozbou pre satelity, ktoré denne používame.Na obežnej dráhe sa dnes nachádzajú tisíce nefunkčných satelitov, zvyškov rakiet a ďalších objektov, ktoré už neslúžia svojmu pôvodnému účelu. Práve vesmírny odpad sa pritom stáva jednou z najväčších výziev súčasného kozmického výskumu.Podľa odhadov obieha okolo Zeme približne 35-tisíc objektov väčších ako 10 centimetrov. K tomu treba pripočítať milióny menších úlomkov, ktoré môžu aj napriek svojej veľkosti predstavovať vážne riziko pre satelity, vesmírne stanice či budúce misie.Jednou z najväčších obáv odborníkov je takzvaný Kesslerov syndróm. Ide o scenár, pri ktorom by zrážka objektov na orbite vytvorila ďalšie úlomky, ktoré by následne spôsobovali ďalšie kolízie. Takáto reťazová reakcia by mohla výrazne skomplikovať využívanie obežnej dráhy Zeme.V najnovšej epizóde podcastu Veda na dosah sa o tejto problematike rozprávame s Lukášom Karaffom z Ústavu materiálov a mechaniky strojov SAV, v. v. i. Vysvetľuje, ako vedci monitorujú vesmírny odpad, či aké sú riešenia pre jeho odstránenie. Do riešenia problému sa zapájajú aj slovenskí vedci. Na základe myšlienky Mareka Geburu vzniká technológia, ktorá by mohla pomôcť pri zachytávaní objektov vo vesmíre. Vedci vyvíjajú špeciálny svorník, zváraciu technológiu, ktorá by v budúcnosti mohla uľahčiť manipuláciu s vesmírnym odpadom, ale aj výstavbu konštrukcií priamo na orbite.Rozhovor otvára aj tému budúcej recyklácie materiálov vo vesmíre. Namiesto toho, aby sa vyradené objekty stávali ďalším odpadom, mohli by sa jedného dňa premeniť na zdroj materiálu pre nové technológie a misie.Ing. Lukáš Karaffa pôsobí ako doktorand na Fakulte špeciálnej techniky TnUAD a výskumný pracovník na Ústave materiálov a mechaniky strojov SAV v Bratislave. Vo svojom výskume sa špecializuje na technológiu CCDS zvárania vo vesmíre, ktorá má otvoriť dvere efektívnemu budovaniu veľkých orbitálnych konštrukcií a recyklácii vesmírneho odpadu. Svoj voľný čas najradšej venuje rodine, čítaniu sci-fi literatúry a sledovaniu najnovších technologických trendov od automobilového priemyslu až po umelú inteligenciu. O podcastePodcast Veda na dosah vznikol preto, aby sa k slovu dostali naše odborníčky a naši odborníci. Slovenská veda je plná osobností, ktoré denne objavujú svet, aby sa nám mohlo ľahšie žiť. V epizódach môžete počuť výskumníkov z rôznych vedeckých oblastí.Všetky podcasty Veda na dosah sú dostupné na stránke vedanadosah.sk, na YouTube CVTI SR, cez aplikácie Spotify a Apple Podcasts a na ďalších streamovacích platformách.Nahrávanie podcastu prebehlo v priestoroch NIVaM. Podcasty z oblasti školstva si môžete vypočuť na https://nivam.sk/?s=podcast.

Herec Hynek Čermák patří k umělcům, kteří se zúčastňují nejrůznějších charitativních akcí. Jednou z nich je projekt Coolturně bez bariér.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koncem šedesátých let se zařekla, že nikdy nedá (sebemenší šanci) komunistovi. „Někteří zájem měli, ale nepřicházelo v úvahu,“ vypráví v podcastu U Poláčka dokumentaristka Helena Třeštíková.Vzpomíná na sebeupálení Jana Palacha i na demonstrace proti okupačním vojskům. Všechno zažívala v přímém přenosu, protože bydlela na pražském Václavském náměstí. „Jako dítě jsem v polovině šedesátých let mohla chodit na všechna představení v Semaforu,“ vybavuje si. „Jednou jsme tam s kamarádkami cíleně vyrazily za idolem Waldemarem Matuškou, ale najednou se na jevišti objevil úplně jiný zpěvák, jmenoval se Karel, a najednou už jsem nemilovala Matušku, nýbrž Gotta.“

UNITED se koná každé léto na konci prázdnin na Vsetíně, letos proběhne od 20. do 22. srpna. Jde o multižánrový festival, který zahrnuje koncerty různých hudebních stylů a spektrum dalšího programu – například semináře, workshopy, služba modliteb a duchovního poradenství. Jednou ze základních hodnot organizátorů je podpořit místní církve ve spolupráci a vytvářet nový prostor pro setkání mladých i evangelizaci. Na především letošní program, ale i třeba další zajímavosti ze zákulisí se v pořadu Na stole je téma zeptáme ředitelky Daniely Hurtové.

Krize v cykloprůmyslu, která poslala do insolvence obřího prodejce Bikero a ostatní firmy donutila výrazně redukovat síly i výrobu, je pryč. „Aktuální situaci vnímáme tak, že jsme se už dotkli dna a jdeme směrem nahoru. Krize je za námi a snažíme se predikovat další vývoj toho odvětví,“ říká v pořadu Agenda Seznam Zpráv René Gasser, generální ředitel Bike Fun International (BFI). I největší český výrobce jízdních kol ale musel propouštět. V roce 2024 měla firma dokonce ztrátu 136 milionů korun, tu ale v loňském roce smazala. „Loni jsme prodali 145 tisíc kol. Dlouhodobý roční průměr je 180 až 200 tisíc, takže je to podprůměrný výsledek, ale pro nás bylo nejdůležitější vrátit firmu do černých čísel, což to se nám v roce 2025 povedlo,“ dodává Gasser. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Saša Michailidis se ptá šéfredaktorky webu iLiteratura a překladatelky Jovanky Šotolové a literární publicistky, kritičky a redaktorky časopisu Reflex Kateřiny Kadlecové. Balíte kufry na dovolenou? A zvažujete, kolik knih se vám do zavazadla vejde? Co je pak rozhodující? Obsah, autor nebo hmotnost a velikost? Detektivky, romantika, memoáry, cestopisy a něco také pro děti.

Saša Michailidis se ptá šéfredaktorky webu iLiteratura a překladatelky Jovanky Šotolové a literární publicistky, kritičky a redaktorky časopisu Reflex Kateřiny Kadlecové. Balíte kufry na dovolenou? A zvažujete, kolik knih se vám do zavazadla vejde? Co je pak rozhodující? Obsah, autor nebo hmotnost a velikost? Detektivky, romantika, memoáry, cestopisy a něco také pro děti.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolem ruského prezidenta se za dekády jeho vlády utvořily různé klanové struktury. Klíčová je spíš loajalita, ochota plnit bez zbytečných otázek stanovené cíle než přehnaná vlastní iniciativa. „Víme toho čím dál míň o tom, co se děje v Kremlu, jak ty klany vypadají, jak se pohybují, jaké mezi sebou mají vztahy. Ale jednu věc víme určitě: pořád je tím hlavním, kdo tahá za nitky, Vladimir Vladimirovič Putin,“ říká v Osobnosti Plus novinářka Petra Procházková z Deníku N.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z nejnáročnějších profesí na mistrovství světa ve fotbale je být novinářem z Argentiny – obzvlášť rozhlasovým nebo televizním. Národ si žádá, abyste byli argentinskému týmu v čele s Lionelem Messim neustále v patách a nové informace odečítali doslova i z výrazu ve tvářích hráčů. Dva dny po úvodním vítězství 3:0 nad Alžírskem, při kterém právě Messi dal všechny tři góly, Argentinci trénink novinářům na chvíli otevřeli. Vypravil se tam i náš zvláštní zpravodaj.

Jednou z hlavních výzev na extremistické a xenofobní scéně zůstává podle ministerstva vnitra radikalizace jednotlivců. V souhrnné zprávě za druhé pololetí loňského roku resort uvádí, že radikalizaci se daří na sociálních sítích a týká se i dětí a mládeže. „Extremističtí politici to ví a snaží se do prostředí, kde dochází k radikalizaci, infiltrovat,“ říká v Osobnosti Plus politolog Aleš Michal.

Jednou z hlavních výzev na extremistické a xenofobní scéně zůstává podle ministerstva vnitra radikalizace jednotlivců. V souhrnné zprávě za druhé pololetí loňského roku resort uvádí, že radikalizaci se daří na sociálních sítích a týká se i dětí a mládeže. „Extremističtí politici to ví a snaží se do prostředí, kde dochází k radikalizaci, infiltrovat,“ říká v Osobnosti Plus politolog Aleš Michal. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.S ilustrátorem a spisovatelem Vojtěchem Juríkem, kterého ale skoro nikdo nezná jinak než pod uměleckým jménem Vhrsti, mě spojují tři věci. Máme narozeniny ve stejný den, oba píšeme newsletter na Substacku a já mám už nějakých čtrnáct let na Facebooku profilový obrázek, který mi kdysi nakreslil. Během rozhovoru jsme objevili i čtvrtou spojitost: existuje vtip, který Vhrsti nakreslil na motivy mého dávného standupu, ale nikdy mi ho neposlal. Proč, to se dozvíte v podcastu. A já doufám, že kresbu konečně dostanu.Vhrsti je autor, kterého znají nejen, ale hlavně hlavně děti. Nakreslil dvě série večerníčku, a kdyby někoho zajímalo, jak získat vysněnou zakázku každého spisovatele či výtvarníka pracujícího pro děti, tak se to dělá takhle: šel po ulici v Plzni, zazvonil mu mobil a v něm Česká televize. Dodnes si pamatuje, kde přesně to bylo. Míň krásné už je, že honorář nakonec nepokryl ani práci, kterou tomu věnoval. Což není stížnost, jen konstatování. Jak říká, večerníček mu otevírá dveře dodnes - a hlavně ho naučil rozumět vlastnímu kreslení.Mluvili jsme o jeho tátovi, výtvarníkovi samoukovi, vedle kterého se jako dítě styděl kreslit. O tom, proč český kreslený humor prakticky vymřel a co zbylo z časů Dikobrazu. O literární rezidenci v Bratislavě, kde měl napsat román, ale místo toho zjistil, že by se z psaní zbláznil, a tak radši vyrazil do hospody s polským kolegou. I o tom, jaké to je kreslit akty žen, které nejsou modelky - a proč je to pro něj víc stres než potěšení.A samozřejmě došlo na umělou inteligenci. Vhrsti patří k těm, kteří před ní nepanikaří: věří, že lidé budou vždycky chtít vlastni nebo si dívat na obraz, který namaloval člověk. A že nás AI paradoxně tlačí zpátky k papíru, štětci a věcem, které jdou pomalu a ztěžka. Což je myšlenka, která se mi líbí, i když jí možná věřím míň než on.Mimochodem, na otázku, jestli bude svět za deset let lepší, nebo horší, odpověděl bez zaváhání. Jak, to si poslechněte.A připomínám svůj standupový speciál Jednou se tomu zasmějeme v Divadle v Řeznické. Premiéra se povedla, repríza se blíží - lístky najdete na webu divadla. Přijďte, těším se na vás.Přeju příjemný a ničím nerušený poslech.

Spoločnosť edysea, nadväzujúca na viac ako tri desaťročia tradície v oblasti prepravy, stavia na kombinácii ľudského prístupu, flexibility a moderných logistických riešení. Edysea, ktorá vznikla rebrandingom logistickej firmy MJ SPED, pôsobiacej na trhu od roku 1993, patrí medzi úspešné príklady generačnej výmeny. Firma zabezpečuje cestnú, námornú, leteckú, železničnú aj intermodálnu prepravu zásielok a dnes ju vedie druhá generácia rodiny Jendekovcov. „Úspešnosť prechodu firmy z prvej na druhú generáciu je približne 30 percent. V tomto sme boli veľmi úspešní a celý proces prebehol hladko,“ hovorí CEO spoločnosti edysea Andrej Jendek, ktorý vedenie prevzal od svojej matky. Jednou z najvýraznejších zmien posledného obdobia bol rebranding firmy. Podľa A. Jendeka nešlo len o zmenu loga či názvu. „Náš rebranding nebol novou nálepkou na niečo staré. Bol pomenovaním toho, kým dnes sme,“ vysvetľuje. Nový názov vznikol z inšpirácie slovom odysea – cesta. Symbolicky tak odkazuje na podstatu podnikania v logistike, ale zároveň reflektuje aj cestu samotnej firmy. Výber ovplyvnili aj praktické dôvody, ako možnosť registrácie ochrannej známky a odlíšenie sa od tradičných technických názvov v odvetví. Hoci logistika patrí medzi odvetvia, ktoré čoraz viac využívajú automatizáciu a umelú inteligenciu, edysea si zachováva osobný prístup ku klientom. „Je to vedomá voľba. Verím, že práve ľudský kontakt bude v budúcnosti našou komparatívnou výhodou,“ zdôrazňuje A. Jendek. Firma síce využíva moderné technológie na zefektívňovanie procesov v pozadí, no komunikáciu so zákazníkmi ponecháva v rukách ľudí. Klienti tak vždy komunikujú s konkrétnym odborníkom a majú zabezpečenú zastupiteľnosť aj počas jeho neprítomnosti. Práve dôraz na individuálny prístup a detail stojí za označením „butikové služby“, ktoré spoločnosť používa pri opise svojho biznis modelu. „Nie sme pásová výroba. Poskytujeme detailné a individuálne služby pre každého klienta,“ vysvetľuje CEO. Logistický sektor patrí medzi odvetvia, ktoré veľmi citlivo reagujú na vývoj ekonomiky a geopolitické udalosti. Vojna na Ukrajine, narušené dodávateľské reťazce či kolísanie cien energií výrazne menia podmienky na trhu. Aj samotná edysea pocítila dôsledky konfliktu na Ukrajine. Firma totiž dlhodobo zabezpečovala prepravu do krajín bývalého Sovietskeho zväzu. „V roku 2022 sme prišli približne o tretinu tržieb. Napriek tomu sa nám podarilo situáciu zvládnuť a minulý rok sme opäť rástli takmer o 40 percent,“ približuje A. Jendek. Viac si vypočujete v podcaste.

Po konci první republiky a ustavení protektorátu, čili po obsazení Druhé česko-slovenské republiky německými vojsky, měla nacistická okupační správa do značné míry zájem na tom, aby princip „chléb a hry“ pokračoval pokud možno nerušeně. Jednou z relativně chráněných oblastí měl být sport – v první řadě fotbal. A tak třeba na pražské derby Sparta–Slavia pravidelně mířilo bezmála 30 tisíc diváků, připomíná pro Český rozhlas Plus fotbalový historik Zdeněk Zikmund.

Po konci první republiky a ustavení protektorátu, čili po obsazení Druhé česko-slovenské republiky německými vojsky, měla nacistická okupační správa do značné míry zájem na tom, aby princip „chléb a hry“ pokračoval pokud možno nerušeně. Jednou z relativně chráněných oblastí měl být sport – v první řadě fotbal. A tak třeba na pražské derby Sparta–Slavia pravidelně mířilo bezmála 30 tisíc diváků, připomíná pro Český rozhlas Plus fotbalový historik Zdeněk Zikmund.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Firmy stoja pred rozhodnutím, ako obnoviť svoje vozové parky a pripraviť sa na budúcnosť. Elektromobilita sa v posledných rokoch stala pevnou súčasťou firemných stratégií. Kým ešte pred niekoľkými rokmi ju mnohé spoločnosti vnímali ako technologickú novinku, v súčasnosti sa na ňu pozerajú najmä cez čísla. Práve ekonomická stránka je podľa Rolanda Besediča, vedúceho rozvoja predajných kanálov a predaja ZSE Drive hlavným dôvodom, prečo firmy zvažujú prechod na elektrické vozidlá. „Najväčší impulz vždy bude ekonomický aspekt, ktorý je často jediným argumentom, ktorý presvedčí finančného riaditeľa, aby sa vozový park začal elektrifikovať,“ vysvetľuje R. Besedič. Výhodou už nie sú len nižšie prevádzkové náklady. Na trhu je výrazne širšia ponuka modelov, klesajú obstarávacie ceny a elektromobily si získavajú priazeň aj vďaka minimálnym servisným nárokom. Firmy tak čoraz častejšie zisťujú, že celkové náklady na vlastníctvo elektrického vozidla môžu byť nižšie ako pri vozidlách so spaľovacím motorom. Jednou z najčastejších chýb firiem je, že infraštruktúru začnú riešiť až vo chvíli, keď majú objednané elektromobily. V praxi však príprava projektu, povoľovacie procesy a realizácia nabíjacej infraštruktúry môžu trvať niekoľko mesiacov. Viac si vypočujete v podcaste.

Tzv. beatifikační řízení se připravují roky, i desítky let. Podílí se na nich historici, církevní odborníci, překladatelé či postulátor. „Historici mají zpracovat všechno, co jde zjistit, a kanonisté rozhodnout, zda jsou naplněny tři skutečnosti: skutečná smrt, smrt ze strany těch, kteří ji způsobili z nenávisti k víře, a zkoumá se, jak to ta osoba přijala, zdali to obětovala pro Krista,“ popisují spolupracovník historické komise Jan Růžička a postulátor Karel Orlita.

Zakladateľ Finax Juraj Hrbatý hovorí o investovaní často ako o nástroji pokoja. Nie náhodou firma používa slogan „Invest and Relax“. V rozhovore pre podcast „Prečo práve oni?“ však nehovoril len o financiách, ale aj o rakovine, hodnotách, rodine či potrebe meniť podnikateľské prostredie na Slovensku. Finax vznikol s cieľom sprístupniť investovanie aj ľuďom, ktorí sa vo financiách neorientujú. Podľa Hrbatého nemusí byť investovanie komplikované ani určené len pre bohatých klientov.„Chceme ľuďom ukázať, že investovanie môže byť bežnou súčasťou života,“ hovorí. Klienti podľa neho prejdú jednoduchým dotazníkom, na základe ktorého firma nastaví vhodnú investičnú stratégiu a následne sa o portfólio stará automaticky.Dnes Finax spravuje približne 1,6 miliardy eur a má viac ako 100-tisíc klientov. Pôsobí nielen na Slovensku, ale aj v Poľsku, Chorvátsku či Nemecku.Finax sa dlhodobo venuje aj finančnému vzdelávaniu. Hrbatý s kolegami napísal knihu „Koľko stojí vaše šťastie?“, ktorá sa snaží meniť pohľad ľudí na peniaze.Podľa neho totiž peniaze samy o sebe šťastie neprinášajú, no dokážu výrazne znížiť stres a priniesť väčší pokoj do života. „Peniaze sú podľa štatistík jeden z najväčších stresorov v živote ľudí,“ hovorí.Za dôležitejšie než luxus považuje možnosť mať čas na rodinu a pokoj. Jednou z tém, ktorú Hrbatý dlhodobo otvára, je slabá finančná gramotnosť na Slovensku. Finax preto pripravuje aj učebnice finančnej gramotnosti pre školy, hoci priznáva, že projekt napreduje pomalšie, než očakával.Zároveň upozorňuje, že Slovensku chýba rozvinutý kapitálový trh a domáce firmy, do ktorých by mohli Slováci investovať.„Naši klienti by chceli investovať aj do slovenských firiem. To potom vytvára pracovné miesta a kvalitnú budúcnosť pre ich deti,“ hovorí.Podcast Prečo práve oni? a tento článok vám prináša  ⁠⁠spoločnosť EY⁠⁠. Pravidlá spolupráce medzi inzerentmi a redakciou si môžete pozrieť v  ⁠⁠tomto odkaze⁠⁠. 

Počet podnikatelů v ekonomice roste, jen za první čtyři měsíce letošního roku jejich počet stoupl o 15,5 tisíce, což je v meziročním srovnání o 41 procent více. Jde o nejvyšší přírůstek počtu podnikatelů za posledních šest let. Analýzu společnosti Czech Credit Bureau doplňují i údaje Českého statistického úřadu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z událostí divadelní sezóny je inscenace Funerál v La Fabrice – téma pohřebnictví a poslední chvíle života podané s nadhledem a nebývalým vtipem. A za celým projektem stojí herečka Vanda Hybnerová. „Položila jsem se do tohoto tématu, protože mě vždycky bavilo, když se na pohřbu stalo něco, co mi odvedlo pozornost od nekrofilie, smutku, patosu,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem. Na co vše se mohou diváci těšit?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z událostí divadelní sezóny je inscenace Funerál v La Fabrice – téma pohřebnictví a poslední chvíle života podané s nadhledem a nebývalým vtipem. A za celým projektem stojí herečka Vanda Hybnerová. „Položila jsem se do tohoto tématu, protože mě vždycky bavilo, když se na pohřbu stalo něco, co mi odvedlo pozornost od nekrofilie, smutku, patosu,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem. Na co vše se mohou diváci těšit?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z událostí divadelní sezóny je inscenace Funerál v La Fabrice – téma pohřebnictví a poslední chvíle života podané s nadhledem a nebývalým vtipem. A za celým projektem stojí herečka Vanda Hybnerová. „Položila jsem se do tohoto tématu, protože mě vždycky bavilo, když se na pohřbu stalo něco, co mi odvedlo pozornost od nekrofilie, smutku, patosu,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem. Na co vše se mohou diváci těšit?

Už piaty rok po sebe naša krajina čelila poklesu obyvateľov. Aktuálne sa pôrodnosť dostala na také historické minimum, ktorého úroveň bola ešte horšia ako počas Druhej svetovej vojny. Slovensko vymiera. Rodí sa stále menej a menej detí, žijeme dlhšie ako v minulosti a tak sa veková štruktúra našej spoločnosti zásadne mení - a zásadné budú i dôsledky. Napriek tak obľúbeným, neustále opakovaným a hlasným deklaráciám o dôležitosti rodiny, či o deťoch ako priorite spoločnosti, však žiadne vlády za ostatné 2-3 dekády nedokázali dať účinné a ani funkčné odpovede ako negatívny demografický trend zvrátiť a uistiť mladých ľudí, že byť rodičom a založiť si rodinu je nielen dobrým, ale aj bezpečným riešením vlastnej budúcnosti. Kočíkovné, krúžkovné či všakovaké rodičovské bonusy zjavne nezaberajú, otázkou preto je, či vôbec poznáme skutočné dôvody, prečo sa mladí ľudia obávajú zakladať rodiny, byť rodičmi a privádzať do tohto sveta svoje vlastné deti. Jednou z odpovedí môže byť aj Veľký prieskum rodín, ktorý pre finančný dom UNIQUA pripravila agentúra NMS Market Research. Podľa neho pocit bezpečia v našich rodinách opäť klesol pričom naše rodiny najviac trápia finančné starosti, ale aj obavy z budúcnosti či zdravotné problémy. Čoho sa mladí ľudia tak veľmi obávajú, ako sa s tým dá popasovať a čo skutočne trápi naše rodiny, sú to len obvyklé peniaze alebo je to i obava z budúcnosti či dokonca z členov vlastnej rodiny? Ráno Nahlas, s Michalom Mislovičom z agentúry NMS. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Už piaty rok po sebe naša krajina čelila poklesu obyvateľov. Aktuálne sa pôrodnosť dostala na také historické minimum, ktorého úroveň bola ešte horšia ako počas Druhej svetovej vojny. Slovensko vymiera. Rodí sa stále menej a menej detí, žijeme dlhšie ako v minulosti a tak sa veková štruktúra našej spoločnosti zásadne mení - a zásadné budú i dôsledky. Napriek tak obľúbeným, neustále opakovaným a hlasným deklaráciám o dôležitosti rodiny, či o deťoch ako priorite spoločnosti, však žiadne vlády za ostatné 2-3 dekády nedokázali dať účinné a ani funkčné odpovede ako negatívny demografický trend zvrátiť a uistiť mladých ľudí, že byť rodičom a založiť si rodinu je nielen dobrým, ale aj bezpečným riešením vlastnej budúcnosti. Kočíkovné, krúžkovné či všakovaké rodičovské bonusy zjavne nezaberajú, otázkou preto je, či vôbec poznáme skutočné dôvody, prečo sa mladí ľudia obávajú zakladať rodiny, byť rodičmi a privádzať do tohto sveta svoje vlastné deti. Jednou z odpovedí môže byť aj Veľký prieskum rodín, ktorý pre finančný dom UNIQUA pripravila agentúra NMS Market Research. Podľa neho pocit bezpečia v našich rodinách opäť klesol pričom naše rodiny najviac trápia finančné starosti, ale aj obavy z budúcnosti či zdravotné problémy. Čoho sa mladí ľudia tak veľmi obávajú, ako sa s tým dá popasovať a čo skutočne trápi naše rodiny, sú to len obvyklé peniaze alebo je to i obava z budúcnosti či dokonca z členov vlastnej rodiny? Ráno Nahlas, s Michalom Mislovičom z agentúry NMS. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Pro většinu světa je ropná krize v Hormuzském průlivu tvrdou zkouškou. Existují ale země, které na ní vydělávají a jejich ekonomice výrazně pomáhá. Jednou z nich je Brunejský sultanát. Malý stát na severním pobřeží Bornea se stává znovu důležitým světovým hráčem.

Pro většinu světa je ropná krize v Hormuzském průlivu tvrdou zkouškou. Existují ale země, které na ní vydělávají a jejich ekonomice výrazně pomáhá. Jednou z nich je Brunejský sultanát. Malý stát na severním pobřeží Bornea se stává znovu důležitým světovým hráčem.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Do summitu NATO v Ankaře nezbývají ani dva měsíce a Česko pořád neví, kdo bude součástí delegace. Zúčastnit se chce i prezident Petr Pavel, kterého tam ale vláda nechce. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš řekl, že o tom, kdo bude součástí delegace, kabinet definitivně rozhodne až po květnovém jednání generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ve Švédsku, kdy bude známý program summitu. Rozhodnutí o složení pak má padnout na konci června, tedy těsně před Ankarou, ve které se mají premiéři a hlavy státu sejít 7. a 8. července. A tak je na stole i kompeteční žaloba. O co by se v ní Petr Pavel mohl opřít? Jaký vliv by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít do budoucna? A stihl by se ÚS s případem vypořádat do začátku července? Ve čtvrteční epizodě odpovídá František Trojan.

Umělá inteligence dnes patří mezi hlavní priority firem, její zavádění ale často naráží na limity podnikové infrastruktury. „Firmy na adopci AI často nejsou připravené z pohledu technologického základu,“ říká Veronika Brázdilová, viceprezidentka pro firemní zákazníky Vodafonu. Podle ní firmy stále často vnímají AI jako izolovaný nástroj a podceňují základní předpoklady pro její fungování a integraci. Chybí jim kvalitní data, dostatečná konektivita, bezpečnostní architektura nebo jasná pravidla práce s technologiemi. Výsledkem je, že AI zůstává řešením bez reálného dopadu na byznys.Jednou z hlavní příčin tohoto stavu je zmíněný technologický dluh. Mnoho firem pracuje v IT prostředí, které postupně stárne, ale jeho modernizaci odkládá. „Čím déle tu změnu odkládáte, tím náročnější a dražší potom je,“ upozorňuje Brázdilová. Právě umělá inteligence přitom klade vysoké nároky na robustní technologický základ, který v řadě organizací jednoduše chybí.

Francie chce, aby třetina její spotřebované energie pocházela do tří let z obnovitelných zdrojů. I proto intenzivně staví větrné elektrárny na moři. Zprovozněné jsou už čtyři. Další jsou ve výstavbě. Jednou z největších fungujících větrných farem na moři je ta nedaleko přístavního města Fécamp v Normandii.

Francie chce, aby třetina její spotřebované energie pocházela do tří let z obnovitelných zdrojů. I proto intenzivně staví větrné elektrárny na moři. Zprovozněné jsou už čtyři. Další jsou ve výstavbě. Jednou z největších fungujících větrných farem na moři je ta nedaleko přístavního města Fécamp v Normandii. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejprve sešijí poškozenou rotátorovou manžetu v rameni a poté ji překryjí záplatou z dlouhé šlachy bicepsu. To je princip nového ortopedického zákroku, při kterém lékaři využívají vlastní biologický materiál pacienta. V Evropě se s tímto zákrokem teprve začíná a první pacienti ho podstoupili také v Česku. Jednou z jeho výhod je, že urychluje hojení.

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! Za ladnými jízdami a medailemi se v krasobruslení skrývá tlak, o kterém se příliš nemluví. Filip Taschler ve Studiu N otevřeně popisuje prostředí, kde se úspěch často pojí s psychickým vyčerpáním, tlakem na vzhled i vnitřními pochybnostmi, které zůstávají mimo záběry kamer i veřejnou debatu. Taschler mluví o posměšcích, které v prostředí sportu zažíval. „Od hokejistů jsem slýchal, že jsem baletka,“ říká. Právě v reakci na podobné narážky podle něj došlo ke zlomu v přístupu k vlastnímu tělu. „Býval jsem hodně flexibilní, ale v momentě, kdy přišly urážky a posměšky, jsem si v hlavě řekl, že už se protahovat nebudu,“ popisuje. Dnes toho zpětně lituje: „Kéž bych si to neřekl, doteď s tím bojuju. Pracoval jsem na tom, abych byl víc svalnatý, a tělo začalo být zkrácené.“ V náročnějším období pak dokonce uvažoval o tom, že s krasobruslením skončí a přejde k bojovým sportům. Zároveň ale přicházel tlak i z opačné strany – tentokrát přímo z vlastního týmu. „Před třemi lety jsem bojoval s identitou. Občas mi bylo řečeno, že jsem až moc maskulinní a že se tak nemusím prezentovat. Byl to každodenní psychický teror. Jednou jsem zůstal sedět v šatně a nevěděl jsem, kdo jsem, jak bruslit a co dělat se životem,“ popisuje. Vzpomíná i na to, že tehdy přicházely velmi temné myšlenky. Zlom podle něj nastal až díky terapii: „Došel jsem k tomu, že chci být borec, protože se mi to líbí.“ Jak říká, právě mezi těmito extrémy – jak má vypadat muž v krasobruslení – dlouho hledal vlastní rovnováhu. Během olympiád a dalších vrcholových soutěží se na sportovce snáší ve velkém také komentáře na sociálních sítích. „Lidi vědí nejlíp, jak to má vypadat a jak to ve sportu chodí. Začnou okamžitě komentovat i vzhled,“ říká. Hejty přitom mířily i na jeho sestru a taneční partnerku Natálii, která se zotavuje z anorexie. „Lidi vůbec nevědí, že je v rekonvalescenci. Když člověk začne jíst normálně, tak je tam období, kdy nějaká váha nabyde, protože se tělo musí uzdravit. Neměli jsme čas se na rok schovat.“ O poruchách příjmu potravy se v krasobruslení dlouho nemluvilo. Až v posledních letech se začíná dostávat na povrch – i díky sportovcům a sportovkyním, kteří o něm mluví otevřeně. Filip Taschler říká, že v jejich prostředí nejde o výjimku. „Bohužel jsou poruchy příjmu potravy běžné, ale dlouho to bylo tabu. Například americká krasobruslařka Gracie Gold si prošla úplným peklem. Kvůli anorexii málem zkolabovala a zemřela.“ Jaká traumata přenášejí někteří trenéři na své svěřence? Proč chodí se svou sestrou na párovou terapii? Co všechno kvůli vrcholovému sportu ztratil? A jaká témata by se měla dostat do veřejného prostoru? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion