Podcasts about kdysi

Operní žánr se v průběhu let stal synonymem vysokého umění. Kdysi ale býval lidovou zábavou pro všechny vrstvy. Asi málokoho překvapí, že nejhranější operou v Česku je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.

Operní žánr se v průběhu let stal synonymem vysokého umění. Kdysi ale býval lidovou zábavou pro všechny vrstvy. Asi málokoho překvapí, že nejhranější operou v Česku je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.

Operní žánr se v průběhu let stal synonymem vysokého umění. Kdysi ale býval lidovou zábavou pro všechny vrstvy. Asi málokoho překvapí, že nejhranější operou v Česku je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.

Operní žánr se v průběhu let stal synonymem vysokého umění. Kdysi ale býval lidovou zábavou pro všechny vrstvy. Asi málokoho překvapí, že nejhranější operou v Česku je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.

Operní žánr se v průběhu let stal synonymem vysokého umění. Kdysi ale býval lidovou zábavou pro všechny vrstvy. Asi málokoho překvapí, že nejhranější operou v Česku je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.

Operní žánr se v průběhu let stal synonymem vysokého umění. Kdysi ale býval lidovou zábavou pro všechny vrstvy. Asi málokoho překvapí, že nejhranější operou v Česku je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.

Operní žánr se v průběhu let stal synonymem vysokého umění. Kdysi ale býval lidovou zábavou pro všechny vrstvy. Asi málokoho překvapí, že nejhranější operou v Česku je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.

Operní žánr se v průběhu let stal synonymem vysokého umění. Kdysi ale býval lidovou zábavou pro všechny vrstvy. Asi málokoho překvapí, že nejhranější operou v Česku je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.

Operní žánr se v průběhu let stal synonymem vysokého umění. Kdysi ale býval lidovou zábavou pro všechny vrstvy. Asi málokoho překvapí, že nejhranější operou v Česku je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.

Operní žánr se v průběhu let stal synonymem vysokého umění. Kdysi ale býval lidovou zábavou pro všechny vrstvy. Asi málokoho překvapí, že nejhranější operou v Česku je Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.

Možná tak vypadaly, ale z ryzího kovu rozhodně nebyly. Speciální mince, které se dostaly do sbírek žamberského městského muzea, sloužily téměř před sto lety stavebním dělníkům.

Kdysi se zapřísáhl, že nebude nikdy zpívat česky. Teď se s texty v češtině cítí autentičtěji a i jeho nové album Občas to tak mám je české. „Byl to strach z otevřenosti jazyka, za angličtinu jsem leccos schoval,“ popisuje ve Vizitce, v níž vzpomíná na dobu, kdy se živil jako busker, mluví o tom, jak vzniká jeho tvorba nebo co všechno v jeho životě změnilo rodičovství.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdysi se zapřísáhl, že nebude nikdy zpívat česky. Teď se s texty v češtině cítí autentičtěji a i jeho nové album Občas to tak mám je české. „Byl to strach z otevřenosti jazyka, za angličtinu jsem leccos schoval,“ popisuje ve Vizitce, v níž vzpomíná na dobu, kdy se živil jako busker, mluví o tom, jak vzniká jeho tvorba nebo co všechno v jeho životě změnilo rodičovství.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Kdysi legendy, dnes symbol korporátní hamižnosti a her bez špetky invence. Aleš a Šárka si popovídají o úpadku dříve slavných studií, která přišla o své kouzlo a duši zaprodala mamonu.

Tajný vchod do sklepního úkrytu, to je vodítko, podle kterého badatelé rozklíčovali, že jedna z raškovických dřevěnek kdysi sloužila legendárnímu zbojníku Ondrášovi.

České dráhy získají přístup k poslední neopravené části hlavního vlakového nádraží v Brně. Kdysi se do ní vcházelo do Myší díry. Teď je zazděná. Co s ní bude dál po konci vleklého soudního sporu? Odpoví nová Brněnská jedenáctka. Další témata: Dopravní podnik výrazně zvýší pokuty za jízdu bez jízdenky. Hokejová Kometa začala přípravu bez klíčového hráče. Letní škola lásky nejen k češtině. Kde stojí nejstarší brněnský panelák? A kolik je teď v Brně dopravních uzavírek?

Je zajímavé, jaké všelijaké existují pozdravy. Kdysi jsme se zdravili Pozdrav pánbůh a odpověď byla Dejžto, pak se změnila společnost a přišla éra pozdravů typu Čest, soudruhu s odpovědí stejného ražení.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdysi tam bývala tůň plná ryb, ke které chodili místní rádi na procházky a v zimě zase bruslit. Po melioraci ale mokřad v Žižíně, místní části Pardubic, postupně vyschnul, zůstala po něm jen bažina a okolí zarostlo náletovými křovinami a stromy. Jeden z místních se to teď rozhodl změnit. Pozemek odkoupil a chystá do něj zpátky vrátit život.

Francouzský Avignon se pravidelně každé léto mění v jednu velkou divadelní scénu. Kdysi papežské město totiž o prázdninách hostí mezinárodní divadelní festival. Jaká představení dovezly na jih Francie české umělecké skupiny? A jak ve městě rezonuje jméno bývalého českého dramatika a prezidenta Václava Havla?

Francouzský Avignon se pravidelně každé léto mění v jednu velkou divadelní scénu. Kdysi papežské město totiž o prázdninách hostí mezinárodní divadelní festival. Jaká představení dovezly na jih Francie české umělecké skupiny? A jak ve městě rezonuje jméno bývalého českého dramatika a prezidenta Václava Havla?Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při spekulacích, kdo by mohl být nástupcem arcibiskupa pražského Jana Graubnera, se objevilo i jméno bosého karmelitána Petra Glogara. „Tak to bych nepřál ani sobě, ani jiným,“ říká v nadsázce v pořadu Hovory. „Já jsem už někde jinde,“ dodává. „Vím, že kdyby ta nabídka přišla, můžu říct ne. V tom je má velká svoboda, a kdybych to ,ne‘ doopravdy někomu říkal, určitě bych ho měl dobře vyargumentované,“ doplňuje.

Při spekulacích, kdo by mohl být nástupcem arcibiskupa pražského Jana Graubnera, se objevilo i jméno bosého karmelitána Petra Glogara. „Tak to bych nepřál ani sobě, ani jiným,“ říká v nadsázce v pořadu Hovory. „Já jsem už někde jinde,“ dodává. „Vím, že kdyby ta nabídka přišla, můžu říct ne. V tom je má velká svoboda, a kdybych to ,ne‘ doopravdy někomu říkal, určitě bych ho měl dobře vyargumentované,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě varuje před pokračujícími aktivitami ruských zpravodajských služeb na českém území. Snaží se prý obnovit špionážní struktury pod diplomatickým krytím a verbovat agenty k sabotážním akcím. „Primární cíl je vyloženě rozkládat českou společnost, podobně jako to dělalo třeba nacistické Německo proti Československu. Je to v podstatě předvoj raket,“ míní pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Roman Máca.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak nabírají na popularitě filmy s maskovanými superhrdiny, zákonitě se jejich oblíbenost promítá i do her. Kdysi spíše okrajový žánr konečně získal pozornost minstreamových studií, které dokáží tvořit skvělé pecky, ale i nepochopitelné propadáky. Ty nejlepší, nejhorší a chystané superhrdinské hry si propere Aleš, Jakub a Šárka.

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdysi neochvějná transatlantická vazba mezi Evropou a Spojenými státy prochází historickou zkouškou odolnosti. „Dokonce i v Evropě budete těžko hledat hlas, který by v této době mohl tímto ‚svorkovitým‘ způsobem stát mezi Evropou a Amerikou,“ uznává ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček a vzpomíná na prvního českého prezidenta a disidenta Havla.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na středověké káhirské tržiště Chán al-Chalílí chodili do učení i Češi. A není to tak dávno. Bratři Ivan a Miroslav Houskovi se tam s místními Egypťany vyučili řemeslu před půl stoletím. Navíc tehdy vyhráli několik pohárů v káhirském veslařském klubu. Egyptská metropole se od té doby změnila. Kdysi pětimiliónová populace je dnes čtyřnásobná. Umělečtí pasíři, bratři Houskovi, teď přijeli vzpomínat.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Městečko Mccheta leží na soutoku řek Kura a Aragvi ve východní Gruzii. Kdysi tudy měla vést jedna z větví Hedvábné stezky. Obchod a projíždějící karavany přinášely prosperitu a metropole tak narostla až do velikosti 100 tisíc obyvatel. Tyhle časy jsou už dávno pryč, Mccheta je ale pořád domovem možná nejvýznamnější gruzínské památky.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jáchymov je známé město v Krušných horách nedaleko Božího Daru. Ve středověku bylo proslulé těžbou stříbra, drahých kovů, minerálů a ve 20. století i uranu. Kdysi se tu také razila mince, která dala později jméno nejužívanějšímu platidlu světa – inspirací pro americký dolar byl jáchymovský tolar.

Má dnešní cesta od Pradědu na Hanou se zastaví v srdci Nízkého Jeseníku, kde odpradávna leží město Potštát. Toto pozoruhodné sídlo má krásné náměstím, které dokladuje vyloženě městský charakter původní zástavby a v jeho středu se nachází unikátní památka - hodinová věž.

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

Jan Zahradil byl členem ODS 34 let. Kdysi možný nástupce Václava Klause byl prvním místopředsedou, 20 let strávil v europarlamentu. Před pár dny ze strany ale odešel a začal spolupracovat s Motoristy. Proč opustil ODS? Hostem Ptám se já je bývalý europoslanec a bývalý první místopředseda ODS Jan Zahradil. Zahradil, který na konci března po 34 letech opustil řady ODS, bude nově spolupracovat s Motoristy sobě jako expert na zahraniční politiku. O poslanecký mandát v podzimních sněmovních volbách prý usilovat nehodlá. Motoristy ale označil za „nadějnou politickou formaci, která se může stát krystalizačním jádrem české podoby soudobého národního konzervatismu“. Což je směr, od kterého se podle něj občanská demokracie odtahuje.Ke směřování strany byl Jan Zahradil kritický dlouhodobě, v poslední době mu hodně vadila zejména koalice Spolu. Svůj odchod z ODS oznámil minulý týden. V dopise premiérovi a předsedovi občanských demokratů Petru Fialovi napsal, že se rozšiřuje propast mezi jeho názory a názory vedení strany. A že nebude koalici Spolu ani volit. Fiala bývalému místopředsedovi strany poděkoval za všechno, co pro ODS udělal. Zahradil byl výraznou tváří občanských demokratů jak na poli tuzemské, tak evropské politiky. Šest let byl poslancem, od roku 2004 do loňska pak zasedal v Evropském parlamentu.Co od přesunu k Motoristům Zahradil očekává? Opravdu nebude kandidovat ve sněmovních volbách? A jakou roli podle něj Motoristé po volbách sehrají?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Soutok Moravy a Moravské Sázavy dnes najdeme v lukách mezi Leštinou a Rájcem. Kdysi se však tyto řeky potkávaly pod Zvolí, kdy Moravská Sázava protékala jedním ze svých ramen přímo obcí.

Viklan Vindiš se nachází zhruba kilometr severozápadně od města Krásná Hora nad Vltavou ve Středočeském kraji. Velký žulový balvan má pozoruhodný tvar. Je jakoby prohnutý s jednou částí zvedající se vzhůru. Skalního podloží se tak dotýká jen velmi malou plochou. Jeho délka kdysi dosahovala více než pěti metrů. Dnes má přibližně dva a půl metru.

Štěpána Raka si asi těžko dovedeme představit bez kytary a ani v našem studiu bez ní neusedl - do živého vysílání zahrál krásné fanfáry.