Podcasts about kdysi

Jak nabírají na popularitě filmy s maskovanými superhrdiny, zákonitě se jejich oblíbenost promítá i do her. Kdysi spíše okrajový žánr konečně získal pozornost minstreamových studií, které dokáží tvořit skvělé pecky, ale i nepochopitelné propadáky. Ty nejlepší, nejhorší a chystané superhrdinské hry si propere Aleš, Jakub a Šárka.

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Německý obr se budí. Tamní ekonomika ožívá a Česko z toho může těžit, říká k situaci u sousedů šéf zastoupení CzechTrade Adam Jareš v podcastu Agenda.České stížnosti na chabý vývoj německého hospodářství v posledních letech nejsou na místě. Velká vývozní ekonomika za zády se naopak hodí jako velký trh a brána do světa, věří šéf zastoupení české státní organizace CzechTrade Adam Jareš.Útlum největší evropské země navíc podle posledních čísel i nálad veřejnosti polevuje. „Německu se zas tak blbě nedaří, já jsem pozitivní,“ říká ke kondici sousední země po 19 letech života v Düsseldorfu.Kdysi největší exportér ze všech zemí světa nyní prochází několika zkouškami najednou, od amerických cel, přes drahé energie po rozvrat autoprůmyslu. Po dvou letech v mínusu se ale letos opět vrací k růstu a žádné existenciální ekonomické krizi nepropadá.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Současní vynálezci vymysleli chytrý kočárek, který se umí sám složit a rozložit. Pohybem kol vyrábí elektřinu, a tak vám při pobytu v přírodě může nabít telefon. Naše prababičky přitom před 100 lety na výletech tlačily sportovní kočárky, které připomínaly trakaře.

Kdysi se seznámil s příběhem jednoho z československých letců, kteří během druhé světové války sloužili u Royal Air Force, a od té doby bádání a popularizaci jejich osudů zasvětil svůj život. Má za sebou stovky přednášek a ukázek, kterými zasahuje srdce dětí i dospělých a nabádá je tím, abychom nezapomněli na své hrdiny. Odčinili jsme křivdu spáchanou na letcích RAF po únoru 1948? Jak na příběhy reagují školáci? Proč chodí v uniformě a kolik jich doma má? Poslechněte si rozhovor s vynikajícím vypravěčem, badatelem a pedagogem Danielem Švecem.

Už půl století stojí na Smržovce současná sáňkařská dráha, která je už také jedinou závodní dráhou u nás. V posledních letech sotva stála, hrozil její konec. Do čela TJ Saně Smržovka se v roce 2024 dostali Ondřej a Jakub Hymanovi, kterým dráha pomohla až na olympiádu a tak se pustili do její záchrany.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už půl století stojí na Smržovce současná sáňkařská dráha, která je už také jedinou závodní dráhou u nás. V posledních letech sotva stála, hrozil její konec. Do čela TJ Saně Smržovka se v roce 2024 dostali Ondřej a Jakub Hymanovi, kterým dráha pomohla až na olympiádu a tak se pustili do její záchrany.

Bývalé lázně Jánské Koupele na Opavsku mají další šanci na obnovení provozu. Majitelé zchátralého areálu potvrdili, že voda, která v okolí vyvěrá, je pořád léčivá. Kdysi věhlasné lázně bude ale nutné kompletně přestavět, protože se doslova rozpadají.

Ve Vltavínu si poslechneme nahrávky reportáží a rozhovorů, které vznikly v Cetvinách a Černém údolí a poté se přesuneme prozkoumat architekturu šumavské obce Stachy.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západní Balkán je hraniční oblast Evropy – tedy přinejmenším Evropské unie. Jak vypadají hraniční kontroly na této čáře? Co vás tam může potkat? Co se pašuje, jak si poradit s celníky a jak si pojistíte, že vás neomylně vyhmátnou? O tom všem diskutují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované. Jakub líčí své historky dávné, přiznává, co se sám pokoušel pašovat přes čáru, jak se to dělá, kolik cigaret musíte rozdat a kolik euro. Zároveň přidává spoustu dalších cestovatelských zážitků ze svých cest po Srbsku a Bosně: tušíte například, proč v Sarajevu musí taxikáři zakrývat, že jsou taxikáři? Anebo jak vypadá železniční doprava mezi dvěma největšími srbskými městy?Vláda prezidenta Alexandra Vućiće se sice pyšní plány na stavbu nového rychlostního železničního koridoru mezi Bělehradem a Novým Sadem, jenže ve skutečnosti od loňského neštěstí na hlavním novosadském nádraží vás žádný vlak do města nedoveze – zůstanete stát na předměstí a dal si musíte poradit sami, jelikož neexistuje ani žádná náhradní autobusová doprava. „To je zásadní rozdíl oproti nám. Na tom si uvědomuju, že my Češi patříme na Západ – u nás totiž vždycky automaticky někdo hledá řešení systémové, na jihu je to na každém zvlášť,“ dodává k tomu Jakub.Dál je ovšem řeč o ledasčem dalším: na čem se pozná zvyšující se ekonomická úroveň Balkánců? Třeba na tom, že chovají více domácích mazlíčků a po městech se už nepotulují smečky psů. Jaký je rozdíl oproti cenám v největší balkánské metropoli Bělehradě a v Praze? Za čím jezdí turisté právě do srbského hlavního města? A víte, že v Sarajevu si nedáte v centru jen tak pivo? A co jsou pochutiny, za nimiž se vyplatí sem přijíždět? Proč mizí tradiční balkánský fastfood s čevapi a pljeskavicí? A budou věhlasné tržnice vytlačeny obchodními řetězci, nebo se o to není třeba bát? Kam jet v Srbsku na nejlepší hudební festival?S každou minutou vyprávění Jakub odhaluje svému staršímu sourozenci a posluchačům svět, který našinec ke své škodě nezná a který mu chystá jeden menší kulturní šok za druhým – čímž je právě přitažlivý. Západní Balkán totiž není jen chorvatské nebo slovinské pobřeží, což je dosti jiný svět než vnitrozemí. Jsou to hory, stále ještě divoká příroda a mnohé kulturní přeryvy dané tím, že se zde protíná život několika velkých náboženství a že se prostředí rychle (vlastně v průběhu života jedné generace) radikálně mění. Kdysi kosmopolitní Sarajevo tento ráz ztratilo, nabývá ho Bělehrad. Což ovšem neznamená, že v Sarajevu není co zažít. Aneb konečně podcast o touze cestovat.

Kdysi neochvějná transatlantická vazba mezi Evropou a Spojenými státy prochází historickou zkouškou odolnosti. „Dokonce i v Evropě budete těžko hledat hlas, který by v této době mohl tímto ‚svorkovitým‘ způsobem stát mezi Evropou a Amerikou,“ uznává ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček a vzpomíná na prvního českého prezidenta a disidenta Havla.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na středověké káhirské tržiště Chán al-Chalílí chodili do učení i Češi. A není to tak dávno. Bratři Ivan a Miroslav Houskovi se tam s místními Egypťany vyučili řemeslu před půl stoletím. Navíc tehdy vyhráli několik pohárů v káhirském veslařském klubu. Egyptská metropole se od té doby změnila. Kdysi pětimiliónová populace je dnes čtyřnásobná. Umělečtí pasíři, bratři Houskovi, teď přijeli vzpomínat.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Městečko Mccheta leží na soutoku řek Kura a Aragvi ve východní Gruzii. Kdysi tudy měla vést jedna z větví Hedvábné stezky. Obchod a projíždějící karavany přinášely prosperitu a metropole tak narostla až do velikosti 100 tisíc obyvatel. Tyhle časy jsou už dávno pryč, Mccheta je ale pořád domovem možná nejvýznamnější gruzínské památky.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Míříme do Úpice, města v údolí řeky Úpy v Krkonošském podhůří, které je centrem Jestřebích hor. Úpice vznikla jako strážní osada na odbočce Zemské stezky do Slezska u brodu přes řeku Úpu. Kdysi patřila k vízmburskému panství pánů z Dubé, kteří městu udělili čestná práva, včetně práva hrdelního, tržního a pivovárečného.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jáchymov je známé město v Krušných horách nedaleko Božího Daru. Ve středověku bylo proslulé těžbou stříbra, drahých kovů, minerálů a ve 20. století i uranu. Kdysi se tu také razila mince, která dala později jméno nejužívanějšímu platidlu světa – inspirací pro americký dolar byl jáchymovský tolar.

Jáchymov je známé město v Krušných horách nedaleko Božího Daru. Ve středověku bylo proslulé těžbou stříbra, drahých kovů, minerálů a ve 20. století i uranu. Kdysi se tu také razila mince, která dala později jméno nejužívanějšímu platidlu světa – inspirací pro americký dolar byl jáchymovský tolar.

Jáchymov je známé město v Krušných horách nedaleko Božího Daru. Ve středověku bylo proslulé těžbou stříbra, drahých kovů, minerálů a ve 20. století i uranu. Kdysi se tu také razila mince, která dala později jméno nejužívanějšímu platidlu světa – inspirací pro americký dolar byl jáchymovský tolar.

Jáchymov je známé město v Krušných horách nedaleko Božího Daru. Ve středověku bylo proslulé těžbou stříbra, drahých kovů, minerálů a ve 20. století i uranu. Kdysi se tu také razila mince, která dala později jméno nejužívanějšímu platidlu světa – inspirací pro americký dolar byl jáchymovský tolar.

Jáchymov je známé město v Krušných horách nedaleko Božího Daru. Ve středověku bylo proslulé těžbou stříbra, drahých kovů, minerálů a ve 20. století i uranu. Kdysi se tu také razila mince, která dala později jméno nejužívanějšímu platidlu světa – inspirací pro americký dolar byl jáchymovský tolar.

Kdysi bylo Chorvatsko synonymem pro letní dovolenou většiny Čechů. Dnes ale jeho dominance pozvolna slábne. „Vidíme, že zájem o Chorvatsko každým rokem mírně klesá. Očekáváme podobný vývoj i letos,“ říká Jan Foret, generální ředitel cestovní agentury Invia v pořadu Agenda.Hlavním důvodem je postupné zdražování, které nutí české turisty hledat dostupnější alternativy.„Kvůli zdražování v posledních letech, si lidé místo Chorvatska zvykli hledat pro dovolenou alternativy. Jsou to nové destinace, kam cestují vlastní dopravou – například Albánie nebo Bosna a Hercegovina a pak také některé letecké destinace, jako je Turecko,“ uvedl šéf Invia v rozhovoru.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Kdysi dávno byl Ježíš Kristus ukřižován tři dny, dneska vidíme, že Filip Turek je ukřižován už sedm dnů. Vzal na sebe všechny hříchy těch, co někdy jeli rychle. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Zastal se tak stranického europoslance, který před Velikonocemi sdílel na sociálních sítích fotografii, jak jel po dálnici rychlostí přes 200 kilometrů za hodinu.See omnystudio.com/listener for privacy information.

S Marií Tomsovou se ještě vrátíme k Velikonocům. Kdysi totiž netrvaly jen pár dní.Všechny díly podcastu Neděle Marie Tomsové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Marií Tomsovou se ještě vrátíme k Velikonocům. Kdysi totiž netrvaly jen pár dní.

Má dnešní cesta od Pradědu na Hanou se zastaví v srdci Nízkého Jeseníku, kde odpradávna leží město Potštát. Toto pozoruhodné sídlo má krásné náměstím, které dokladuje vyloženě městský charakter původní zástavby a v jeho středu se nachází unikátní památka - hodinová věž.

Má dnešní cesta od Pradědu na Hanou se zastaví v srdci Nízkého Jeseníku, kde odpradávna leží město Potštát. Toto pozoruhodné sídlo má krásné náměstím, které dokladuje vyloženě městský charakter původní zástavby a v jeho středu se nachází unikátní památka - hodinová věž.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

Brambory, houskový knedlík nebo noky z mouky, vajec a vody, to celé ochucené cibulkou osmaženou na kousku sádla. To byla uhlířina. Kdysi se prý připravovala v lesnatých oblastech, kde přebývaly rodiny uhlířů. Ti pálili v milířích dřevo a vyráběli tak dřevěné uhlí. Uhlířina byla oblíbeným jídlem také mezi horníky v hornických oblastech. Například na Kladensku.

Jan Zahradil byl členem ODS 34 let. Kdysi možný nástupce Václava Klause byl prvním místopředsedou, 20 let strávil v europarlamentu. Před pár dny ze strany ale odešel a začal spolupracovat s Motoristy. Proč opustil ODS? Hostem Ptám se já je bývalý europoslanec a bývalý první místopředseda ODS Jan Zahradil. Zahradil, který na konci března po 34 letech opustil řady ODS, bude nově spolupracovat s Motoristy sobě jako expert na zahraniční politiku. O poslanecký mandát v podzimních sněmovních volbách prý usilovat nehodlá. Motoristy ale označil za „nadějnou politickou formaci, která se může stát krystalizačním jádrem české podoby soudobého národního konzervatismu“. Což je směr, od kterého se podle něj občanská demokracie odtahuje.Ke směřování strany byl Jan Zahradil kritický dlouhodobě, v poslední době mu hodně vadila zejména koalice Spolu. Svůj odchod z ODS oznámil minulý týden. V dopise premiérovi a předsedovi občanských demokratů Petru Fialovi napsal, že se rozšiřuje propast mezi jeho názory a názory vedení strany. A že nebude koalici Spolu ani volit. Fiala bývalému místopředsedovi strany poděkoval za všechno, co pro ODS udělal. Zahradil byl výraznou tváří občanských demokratů jak na poli tuzemské, tak evropské politiky. Šest let byl poslancem, od roku 2004 do loňska pak zasedal v Evropském parlamentu.Co od přesunu k Motoristům Zahradil očekává? Opravdu nebude kandidovat ve sněmovních volbách? A jakou roli podle něj Motoristé po volbách sehrají?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Soutok Moravy a Moravské Sázavy dnes najdeme v lukách mezi Leštinou a Rájcem. Kdysi se však tyto řeky potkávaly pod Zvolí, kdy Moravská Sázava protékala jedním ze svých ramen přímo obcí.

Viklan Vindiš se nachází zhruba kilometr severozápadně od města Krásná Hora nad Vltavou ve Středočeském kraji. Velký žulový balvan má pozoruhodný tvar. Je jakoby prohnutý s jednou částí zvedající se vzhůru. Skalního podloží se tak dotýká jen velmi malou plochou. Jeho délka kdysi dosahovala více než pěti metrů. Dnes má přibližně dva a půl metru.

Štěpána Raka si asi těžko dovedeme představit bez kytary a ani v našem studiu bez ní neusedl - do živého vysílání zahrál krásné fanfáry.

Těžební most F60 v Braniborsku patřil k chloubám východoněmeckých inženýrů. V provozu byl ale tento ocelový gigant jen krátce. Kdysi největší důlní stroj je dnes už jen připomínkou hornické tradice Lužice a taky vyhlídkovou atrakcí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po matce má český pas, a tak se syn Gianluigiho Buffona může stát českým reprezentantem. Ale nejen on. Erich Brabec, technický ředitel Fotbalové asociace ČR, začal ve světě pátrat po podobných jedincích, aby národní týmy oživil.####07:07 Co řekl Antonín Kinský po zápase s Manchesterem United Karlu Tvarohovi?17:59 Buffon v české reprezentaci?25:33 Výpadek osvětlení při zápase Sparty a Karviné 39:52 Slavia o třídu porazila Baník Ostravu 53:21 Sázkařské okénko s FortunouZděděné slavné jméno na zádech někdy otevírá dveře, jindy je přítěží. Jak tomu bude v případě Louise Thomase Buffona, to se teprve uvidí, teď je mu 17 let a kope v útoku za mládežnický tým Pisy. Ovšem jeho slavné jméno se prostě nemohlo nedostat do titulků českých médií, když se objevil v nominaci reprezentačního výběru do 18 let, který vede Václav Jílek. V neděli by se měl Buffon junior hlásit na srazu na Strahově. A ve dnech následujících absolvovat s týmem soustředění v Písku.Jací další hráči působící v zahraničí se můžou objevit v české reprezentaci? Proč trenér Leverkusenu prakticky nevyužil útočný potenciál Patrika Schicka v titulové bitvě s Bayernem Mnichov? Proč si zasloužili chválu za své víkendové výkony Lukáš Haraslín, Rafiu Durosinmi, Jan Kliment i mnozí další? Poslechněte si novou epizodu!---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jedna z nejpopulárnějších reality show českého éteru Bachelor nabírá s blížícím se finále na obrátkách. Napjatá atmosféra v ní ale panovala od začátku, stejně jako nebyla nouze o senzační zprávy o soukromí 18 soutěžících, které se na řecký ostrov přiletěly ucházet o přízeň jednoho muže. Ty první se objevily už při zveřejnění medailonků jednotlivých dívek. Pozornost a pohoršení, jaké vyvolalo zjištění, že jedna z účastnit natáčela filmy pro dospělé, přitom udivila i moderátorku pořadu Zorku Hejdovou. Překvapivá nebyla jen míra zájmu, kterou informace vzbudila, ale i rychlost, s jakou byla „malá Denisa“ identifikována. To podle Hejdové o společnosti a jejím pokrytectví také něco vypovídá. Že by šlo ze strany televize o kalkul a využívání lidí za účelem zvyšování sledovanosti odmítá. „Vědí, proč a za čím tam jdou. Má to pro ně spoustu bonusů a je na každém, jestli se odhodlá do něčeho takového jít. Jde pak s kůží na trh, a s tím se musí počítat, říká. Sama dobře ví, o čem mluví. Ze všech nejvíc to často schytává ona sama. Tomu, jak je, eufemisticky řečeno, nedokonalá, čelí s každým dalším projektem nebo příspěvkem na Instagramu posledních patnáct let. Kdysi v reakci na to nechtěla dva dny vycházet z bytu, postupem času si ale vytvořila ochranný štít. Že by se někdy dostala do stavu, kdy se jí nenávistné komentáře nebudou dotýkat vůbec, nepředpokládá. Paradoxně jako jedna z nejzákeřnější komunit na sociálních sítích se přitom ukázaly matky. I kvůli jejich nevyžádaným radám přestala svoje soukromí sdílet. Občas má sice ještě tendenci nějaké téma otevřít a se svými sledujícími ho rozebrat, protože věří, že by to mohlo být přínosné pro ni i pro druhé, pak si ale uvědomí, kolika nepřejícím a zákeřným reakcím by byla vystavena, a radši od toho zase upustí. Co naopak v plánu má, jak se dělá „dobrá televize“, čím si vysvětluje, že žen je v její profesi výrazně méně, jaký názor má na estetické úpravy zevnějšku, nebo jak se jí daří balancovat mezi prací a rodičovstvím, si poslechněte v našem rozhovoru.

Omeletky jsou dnes naplněné taktikou. Kdysi na akci po Oscarech jsem se zúčastnila dobročinného plesu a přišel mě požádat o tanec Nicolas Cage. Celá omámená jsem s ním kroužila, a když hudba dohrála, okouzleně jsem mu děkovala za tanec. Zdvořile odpověděl: „To je oukej. Vždyť je to charita!“ Uslyšíte povídku Jiřího Čutky V zimě padá sníh a já. Martina Hudečková prozradí, jak takticky vycházela se svým partnerem. A Halina Pawlowská prozradí recept na dušené jehněčí.

Čtyři měsíce po povodních. Po celou dobu Radiožurnál sleduje osudy manželů Tylečkových z ostravské části Stará Bělá. Rozbouřená řeka se jim už podruhé dostala na zahradu a do domku, který 77letý Jan zdědil po rodičích. Voda zničila vybavení, podlahy, čerpadla i nábytek. Zatímco v roce 1997 měli ještě plno síly, teď senioři vůbec netušili, jestli a jak boj s živlem vyhrát. „Už na to nestačím. Kdysi jsem to všechno mohl opravit, ale nevím, jak to bude teď,“ říká Jan Tyleček.

Vystudovaná překladatelka, vtipná stand-up komička. Kdysi dávno jedna z dvojice Čoko-voko, nyní i spisovatelka a moderátorka. Proč napsala knížku a pro koho měla sloužit jako terapie? Proč je důležité vyjadřovat se k věcem veřejným? A co pochopila na cestě do Santiaga?

Brambory mají na Slovensku mnoho názvů. Každý asi zná slovo zemiak, kolem středoslovenské Kremnice se bramborám zase říká krumple. Pokud si ale jako protřelý turista objednáte kremnické krumple, můžete být hodně překvapení. Na stole vám totiž přistane drobný dezert s chutí vanilky, kakaa a ořechů. Kdysi ho vyráběla rodina cukrářů Atkáryových a na Vánoce nesměl chybět na žádném stole. Polozapomenutou sladkost dnes v Kremnici opět vyrábí rodinný podnik.

Brambory mají na Slovensku mnoho názvů. Každý asi zná slovo zemiak, kolem středoslovenské Kremnice se bramborám zase říká krumple. Pokud si ale jako protřelý turista objednáte kremnické krumple, můžete být hodně překvapení. Na stole vám totiž přistane drobný dezert s chutí vanilky, kakaa a ořechů. Kdysi ho vyráběla rodina cukrářů Atkáryových a na Vánoce nesměl chybět na žádném stole. Polozapomenutou sladkost dnes v Kremnici opět vyrábí rodinný podnik.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.