Podcasts about kdysi

Taky máte rádi animovaný seriál Pojďte pane, budeme si hrát? Pak víte, že medvědi se potkali u Kolína. A právě v tomto městě oblíbenou pohádku připomíná netradiční památník i dřevěné sochy medvědů, u kterých se s oblibou fotografují děti, rodiče i prarodiče. Vždyť seriál se začal natáčet už před 61 lety!

Kdysi vedl naše křesťanské vysílání s názvem Na křesťanské vlně Plzně, teď je z něj spisovatel. Petr Vaďura se k mikrofonu rád na chvíli vrátil.

Kdysi vedl naše křesťanské vysílání s názvem Na křesťanské vlně Plzně, teď je z něj spisovatel. Petr Vaďura se k mikrofonu rád na chvíli vrátil.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdysi vedl naše křesťanské vysílání s názvem Na křesťanské vlně Plzně, teď je z něj spisovatel. Petr Vaďura se k mikrofonu rád na chvíli vrátil.

Bez střechy a se zasypaným sklepem, zato s novým schodištěm. Tak nyní vypadá budova bývalé pošty v Němčicích nad Hanou na Prostějovsku. Dělníci ji postupně přestavují na budoucí sídlo městského úřadu.

Hostem úterní Čisté hry Martina Procházky byl bývalý elitní útočník pražské Sparty Jiří Zelenka. Jak se mu nyní spolupracuje s mládežnickou kategorií hráčů do 16 let? Je těžká komunikace s puberťáky? Není v české extralize moc cizinců? Jak vzpomíná Zelenka na rivalitu mezi Spartou a Vsetínem? Poslechněte si v dalším letním vydání hokejové talkshow.

Kdysi jsem asi půl roku psala povídku o svém bývalém. Věřila jsem, že až si ji přečte, pochopí, že se ke mně nechoval úplně fér. Po přečtení mi řekl: „Hustý. A o kom to bylo? Znám ho?“

Kdysi jsem asi půl roku psala povídku o svém bývalém. Věřila jsem, že až si ji přečte, pochopí, že se ke mně nechoval úplně fér. Po přečtení mi řekl: „Hustý. A o kom to bylo? Znám ho?“Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V poslední době často zaznívají slovíčka recyklace nebo upcyklace – tedy přepracování odpadu na nový produkt. Funguje to v mnoha oblastech a funguje to i v domácnosti s kuchyňským odpadem. Kdysi to byl takřka uzavřený kruh – veškeré kuchyňské odpadky se využily – ať už jako krmivo pro zvířata nebo složka kompostu. Dnes se k téhle selské moudrosti vracíme.

Zámek Slezské Rudoltice se nachází v atraktivní oblasti Jeseníků v krajině Osoblažského výběžku. Čtyřkřídlý jednopatrový barokní zámek se vstupní věží je pýchou obce. Kdysi býval prestižní kulturním centrem Slezska a dokonce se mu svého času říkalo Slezské Versailles.

Zámek Slezské Rudoltice se nachází v atraktivní oblasti Jeseníků v krajině Osoblažského výběžku. Čtyřkřídlý jednopatrový barokní zámek se vstupní věží je pýchou obce. Kdysi býval prestižní kulturním centrem Slezska a dokonce se mu svého času říkalo Slezské Versailles.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V poslední době často zaznívají slovíčka recyklace nebo upcyklace – tedy přepracování odpadu na nový produkt. Funguje to v mnoha oblastech a funguje to i v domácnosti s kuchyňským odpadem. Kdysi to byl takřka uzavřený kruh – veškeré kuchyňské odpadky se využily – ať už jako krmivo pro zvířata nebo složka kompostu. Dnes se k téhle selské moudrosti vracíme.

Zámek Slezské Rudoltice se nachází v atraktivní oblasti Jeseníků v krajině Osoblažského výběžku. Čtyřkřídlý jednopatrový barokní zámek se vstupní věží je pýchou obce. Kdysi býval prestižní kulturním centrem Slezska a dokonce se mu svého času říkalo Slezské Versailles.

Doby, kdy přicházely z německých automobilek pozitivní zprávy, se zdají být dávnou minulostí. Kdysi šlo o rekordy u počtu prodaných vozidel, výši obratu, čistého zisku a případně částky určené na investice. Klíčové odvětví německého hospodářství ale nyní bojuje o přežití. Přitom bylo kdysi zdrojem blahobytu, a ještě donedávna na sebe vázalo, ať už přímo nebo nepřímo, až tři miliony pracovních míst.

Doby, kdy přicházely z německých automobilek pozitivní zprávy, se zdají být dávnou minulostí. Kdysi šlo o rekordy u počtu prodaných vozidel, výši obratu, čistého zisku a případně částky určené na investice. Klíčové odvětví německého hospodářství ale nyní bojuje o přežití. Přitom bylo kdysi zdrojem blahobytu, a ještě donedávna na sebe vázalo, ať už přímo nebo nepřímo, až tři miliony pracovních míst.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už v posledních letech 19. století se tam začalo dobývat černé uhlí a hornické práce se zastavily až na jaře roku 1992.

Město Otmuchów patří bezesporu k nejstarším ve Slezsku. Vzniklo na levém břehu Kladské Nysy u starobylé obchodní cesty vedoucí z Nysy do Kladska a dále do Čech.

Ústecký kraj si dnes spojujeme hlavně s těžbou a průmyslem. Kdysi byl ale také krajem léčivých pramenů, lázní a vody, která utvářela život místních obyvatel. Alena Harciníková se v dokumentu „Než doteče k ústí“ vrací k paměti vody v krajině, která se během dvou století proměnila k nepoznání. Podél řeky Bíliny hledá, co všechno jsme s vodou ztratili a co se ještě dá obnovit.

Součástí bývalé kamenickošenovské továrny na lustry Elias Palme byly i výstavy. Továrna z roku 1905 se ale po 2. světové válce postupně měnila v ruiny a nyní je na začátku procesu opačného. Záchranné práce ale nemají Eliášku uzavřít, a tak se tam na sobotu 13. června připravuje výstava Možnosti Eliášky.

Součástí bývalé kamenickošenovské továrny na lustry Elias Palme byly i výstavy. Továrna z roku 1905 se ale po 2. světové válce postupně měnila v ruiny a nyní je na začátku procesu opačného. Záchranné práce ale nemají Eliášku uzavřít, a tak se tam na sobotu 13. června připravuje výstava Možnosti Eliášky.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď si budeme povídat se světově uznávaným hudebním skladatelem Janem Jiráskem, rodákem z Rychnova nad Kněžnou, který má dva České lvy za hudbu k filmům Nejasná zpráva o konci světa a Kytice. Kdysi také působil jako hudební redaktor v hradeckém rozhlase, na což vždy prý rád vzpomíná. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď si budeme povídat se světově uznávaným hudebním skladatelem Janem Jiráskem, rodákem z Rychnova nad Kněžnou, který má dva České lvy za hudbu k filmům Nejasná zpráva o konci světa a Kytice. Kdysi také působil jako hudební redaktor v hradeckém rozhlase, na což vždy prý rád vzpomíná.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Základní umělecká škola Gustava Mahlera z Humpolce letos slaví 80 let od svého založení. Výročí si škola připomíná mnoha koncerty bývalých i současných absolventů, a dokonce v kulisách zříceniny hradu Orlík sehráli žáci z hudebního, z tanečního i literárně dramatického oboru muzikál Ať žijí duchové.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum. Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Celý svůj produktivní život jsem se točil kolem novin. Proto mi je líto, že internet a všechna další nejmodernější pojítka „válcují“ noviny. Některé už zanikly, u současných většinou klesají náklady a vytrvávají jen hrdinové. Kdysi pravdivá slova, že nic není staršího, než včerejší noviny, pozřel vývoj techniky a možnosti moderní doby.

Maďarsko mělo ještě v polovině dvacátého století jednu z nejlepších kožedělných tradic v Evropě. Kvalitní výrobky se tam zpracovávaly už od osmanské nadvlády a maďarské rukavice se vyvážely do celého světa. Jenže po nástupu komunismu staré řemeslo téměř zmizelo. V centru Budapešti se ho teď snaží oživit malá dílna, kde si návštěvníci vlastníma rukama vyrábějí kožené doplňky.

Maďarsko mělo ještě v polovině dvacátého století jednu z nejlepších kožedělných tradic v Evropě. Kvalitní výrobky se tam zpracovávaly už od osmanské nadvlády a maďarské rukavice se vyvážely do celého světa. Jenže po nástupu komunismu staré řemeslo téměř zmizelo. V centru Budapešti se ho teď snaží oživit malá dílna, kde si návštěvníci vlastníma rukama vyrábějí kožené doplňky.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kosí i Kosový. Podle map jsou obě varianty možné. Když se podíváte do encyklopedie, najdete název Kosový potok. Většina lidí se mylně domnívá, že název je odvozen od kosů.

V centru jihočeského města Tábora stojí v parku pod hradbami Housův mlýn. Kdysi mlel obilí, fungovaly v něm také městské lázně a dnes se v něm nachází jedna z největších filmových zbrojnic v Evropě. Meče, štíty, luky, přilby a spoustu dalších artefaktů, které se objevily v řadě filmových snímků, si mohou prohlédnout ti, kdo se rozhodnou Housův mlýn navštívit.

V centru jihočeského města Tábora stojí v parku pod hradbami Housův mlýn. Kdysi mlel obilí, fungovaly v něm také městské lázně a dnes se v něm nachází jedna z největších filmových zbrojnic v Evropě. Meče, štíty, luky, přilby a spoustu dalších artefaktů, které se objevily v řadě filmových snímků, si mohou prohlédnout ti, kdo se rozhodnou Housův mlýn navštívit.

Kdysi bývaly octárny samozřejmou součástí měst i venkova. Stály u pivovarů, vinařství nebo hospodářských dvorů a jejich práce byla pomalá, tichá a založená hlavně na zkušenosti. V dřevěných sudech leželo víno, mošt nebo pivo, do sklepů proudil vzduch a octáři čekali. Měsíce. Někdy roky. Ocet z těchto míst měl vlastní charakter, lišil se sud od sudu a zákazníci pak přesně věděli, odkud pochází.

Kdysi bývaly octárny samozřejmou součástí měst i venkova. Stály u pivovarů, vinařství nebo hospodářských dvorů a jejich práce byla pomalá, tichá a založená hlavně na zkušenosti. V dřevěných sudech leželo víno, mošt nebo pivo, do sklepů proudil vzduch a octáři čekali. Měsíce. Někdy roky. Ocet z těchto míst měl vlastní charakter, lišil se sud od sudu a zákazníci pak přesně věděli, odkud pochází.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Zajímavou památku na historii náboženské reformace v Hranicích můžeme dodnes najít v širším centru města. Na Šromotově náměstí se dochovala historická stavba stojící na místě někdejší českobratrské modlitebny, která dodnes slouží jako sborový dům. V minulosti však měla i jiné využití.

Členkou Divadla na Vinohradech je dlouhých třicet dva let. Hrála v mnoha seriálech a její hlas je dobře známý také z dabingu. Kdysi dávno byla i hlasatelkou České televize.

Členkou Divadla na Vinohradech je dlouhých třicet dva let. Hrála v mnoha seriálech a její hlas je dobře známý také z dabingu. Kdysi dávno byla i hlasatelkou České televize.

Někdejší „Železná opona“ rozdělující prakticky po všech stránkách Východ a Západ, nebyla nikdy zcela neprodyšná. Jen k nám různé módy a trendy ovlivňující společnost dorážely opožděně. Jako by měly delší ozvěnu.