Podcasts about poslaneck

V úterý 29. července skončila lhůta pro podávání kandidátních listin pro letošní volby do Poslanecké sněmovny. V Ústeckém kraji se bude o hlasy voličů ucházet 20 politických subjektů. Vyplývá to z informací krajského úřadu.

Ještě do minulého týdne se Róbert Šlachta snažil vyjednat spojenectví před sněmovními volbami. Poté, co padla jednání s Motoristy, je ale jasné, že Přísaha půjde do voleb sama. Jak si chce na poslední chvíli získat voliče?Hostem Ptám se já byl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.Přísaha odmítla nabídku Motoristů sobě jít do dalších voleb společně. O křesla v Poslanecké sněmovně se bude na podzim hnutí Róberta Šlachty ucházet raději samostatně. Vedení Přísahy se tak rozhodlo minulý týden po schůzce s lídry Motoristů, Petrem Macinkou a Filipem Turkem, kteří podle svých slov přišli „s velmi dobrou a slušnou nabídkou, aby nepropadly hlasy Přísahy“.Strany spolu úspěšně kandidovaly loni v evropských volbách, poté se ale rozešly, když Motoristé v zimě ohlásili samostatnou kandidaturu. „Nebyla to Přísaha, kdo rozbil společný úspěšný projekt. Byli to jednoznačně Motoristé sobě svým jednostranným vyhlášením do médií o jejich samostatném postupu,“ uvedli zástupci Přísahy. Od opětovné spolupráce s Motoristy je podle jejich prohlášení také odrazují některé části programu i někteří kandidáti, jako například bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.Jak upozornily Seznam Zprávy, Přísaha teď ale shání, z čeho samostatnou kampaň zaplatit. Na volebním účtu hnutí bylo v době oznámení kandidatury bez Motoristů k dispozici 452 korun.Přísaha se v předvolebních průzkumech nedostává výš než nad tři procenta. Motoristé, kterým se na jaře dařilo, se teď pohybují kolem pěti procent. Vzhledem k dosavadním předvolebním preferencím tedy oběma subjektům hrozí, že hlasy jejich voličů propadnou.Proč zkrachovalo jednání s Motoristy? S kým vším Šlachta jednal o spojení? A co chce voličům nabídnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit. V květnu letošního roku kvůli tomu Evropská komise Českou republiku spolu s několika dalšími zeměmi zažalovala u Soudního dvora EU. V Salonu Echa o problematice diskutovalo právnické trio Miroslav Crha, vedoucí oddělení lidských práv, koordinace, adaptace a integrace na Úřadu vlády ČR, Jan Gregor, advokát a místopředseda organizace Aliance pro rodinu, a Jan Hořeňovský, ředitel Institutu H21 a vědecký pracovník na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Dokonáno jest. Dohoda Jany Maláčové (SOCDEM) a Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) s „hnutím” Stačilo! je schválená. Cílem spolupráce je jediné: Dostat oba na kandidátku a teoreticky tím zvýšit jejich šance na zvolení do Poslanecké sněmovny. Řeči, že má jít o jakési levicové spojení proti Fialovi (ODS) jsou lež. O nic takového vedení SOCDEM nejde. Celá akce je vyloženě mocenským zájmem Maláčové se Zaorálkem. Ti prodali vlastní stranu za možnost individuálního úspěchu. Jak levicové.

Dokonáno jest. Dohoda Jany Maláčové (SOCDEM) a Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) s „hnutím” Stačilo! je schválená. Cílem spolupráce je jediné: Dostat oba na kandidátku a teoreticky tím zvýšit jejich šance na zvolení do Poslanecké sněmovny. Řeči, že má jít o jakési levicové spojení proti Fialovi (ODS) jsou lež. O nic takového vedení SOCDEM nejde. Celá akce je vyloženě mocenským zájmem Maláčové se Zaorálkem. Ti prodali vlastní stranu za možnost individuálního úspěchu. Jak levicové.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Andrej Babiš křepčí v Ostravě na Colours, takže si v Podpásovce zaspekulujeme, co se stane, až v kampani coby severomoravský lídr ANO vyrazí na fotbalový Baník. Politickou událostí týdne je ale spojení sociálních demokratů a koalice Stačilo!. Takže v Podpásovce ukazujeme, o jak hluboké ponížení sociálních demokratů se jedná a proč je jeho smyslem jen a jen dostat Janu Maláčovou a Lubomíra Zaorálka do Poslanecké sněmovny. Rozebereme také, co udělalo z Motoristů nejsměšnější projekt české politiky a co způsobí nové angažmá exprezidentů Václava Klause a Miloše Zemana v kampani. A ne, nebudou z toho mít radost.

Při projednávání v Poslanecké sněmovně se však objevil i návrh na úplnou legalizaci. Je uvolnění, které přináší novela, dostačující? Nebo by bylo lepší, aby se zavedl regulovaný trh s konopím? Debatovat budou předseda poslaneckého klubu KDU ČSL Aleš Dufek a předseda poslaneckého klubu Pirátské strany Jakub Michálek. Moderuje Lukáš Matoška.

Těsně před schválením se v Poslanecké sněmovně zasekl zákon, který měl upravit prodej energetických nápojů dětem. Podílela se na něm především poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09), ale návrh zákona získal podporu napříč politickým spektrem, vláda ho schválila v listopadu 2024. Už od počátečních debat vyvolává v Česku ale rozsáhlé diskuze, proti se pochopitelně staví prodejci „energeťáků“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Počátkem října 2025 se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Nejen o životě a funkci starostky města Kravaře hovoří redaktor Antonín Žolnerčík s místopředsedkyní KDU-ČSL Monikou Brzeskovou.

"Andrej Babiš se jako vždy neovládne. Nemůže si pomoct a rozpálí protikampaň víc, než je potřeba. Mělo by to strašlivější dopad, kdyby ve Sněmovně jenom seděli a řekli by: ‚Vidíte, co to je za lidi? Jestli nechcete, aby vám vládli takoví lidé, máte v říjnu možnost.‘Ale oni místo toho začnou zapalovat hranice, úplně to přepálí a blouzní, “ říká Michopulos k bitcoinové aféře. Jak zásadně ovlivní současné kauzy vládní koalice i opozice kampaň před letošními volbami do Poslanecké sněmovny? Jak se stranám kampaň zatím celkově daří? A který politik či politička je aktuálně největší hvězdou? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, podcastera a bývalého politického marketéra Petrose Michopulose v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb. Strany v červnu začaly více rozjíždět své předvolební kampaně, do jejich plánů ovšem zasáhla bitcoinová aféra i poslední rozsudek v kauze Čapí hnízdo. Dopad těchto kauz na preference voličů ale podle Buchtíka i Michopulose zřejmě zásadní nebude. Což potvrzují i výsledky předvolebních průzkumů z posledních týdnů. Podle dat agentury STEM by hnutí ANO aktuálně sněmovní volby vyhrálo s 31,2 procenta, tedy stejně jako před týdnem. Do podpory koalice Spolu se poprvé propsala bitcoinová kauza, zatím oslabením o zhruba jeden procentní bod na 20,4 procenta. Jako Zemanův BambergMichopulos současnou situaci kolem bitcoinové kauzy přirovnává ke skandálu před volbami v roce 1998, kdy Českem otřásly informace, že tehdejší šéf ČSSD Miloš Zeman se měl v německém Bambergu sejít s čechošvýcarským podnikatelem Janem Vízkem. Výměnou za peníze na kampaň a kompromitující materiály na politické konkurenty měl Zeman slíbit Vízkovi dosazení jeho lidí do vysokých státních funkcí.„Tenkrát jsem si myslel, že je to konec. Že si Miloš Zeman vyklidí kancelář v Lidovém domě. A nemělo to vůbec žádný dopad. Dnes, kdy jsou voličské tábory mnohem ostřeji rozdělené, pevněji ukotvené na jednotlivých stranách politického spektra, bude mít typ afér jako bitcoin na voliče ještě menší vliv než v roce 1998,“ myslí si podcaster.„Přispěje k tomu mimo jiné i to, že Andrej Babiš se jako vždy neovládne. Nemůže si pomoct a rozpálí protikampaň víc, než je potřeba. Mělo by to strašlivější dopad, kdyby ve Sněmovně jenom seděli a řekli by: ‚Vidíte, co to je za lidi? Jestli nechcete, aby vám vládli takoví lidé, máte v říjnu možnost.‘ Ale místo toho začnou zapalovat hranice, úplně to přepálí a blouzní,“ říká Michopulos. A naráží i na nedávné jednání Sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě, které ANO vyvolalo:  „Celý ten džihád pro ně má jedinou obrovskou výhodu, že vlastně funguje jako bránění ve hře. Ve chvíli, kdy tohle rozjedete, obsadíte média tímto obsahem, tak znemožňujete vládním stranám pokračovat v kampani, kterou dělaly ještě donedávna a která vedla k mírnému nárůstu jejich preferencí. “„Koalici Spolu ta čísla sice možná neklesnou tolik, jak třeba očekává takový volič hnutí ANO nebo SPD, ale samozřejmě je to zastaví, protože měli docela dobře našlápnuto,“ doplňuje Buchtík. Kolik v Česku stojí dobrá kampaň? Proč by Andrej Babiš už neměl jít do žádné předvolební debaty? A s kým chce ve skutečnosti vládnout?--V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ústavní soud minulý týden ve svém rozhodnutí označil současnou podobu jednacího řádu Poslanecké sněmovny jako neudržitelnou a apeloval na politiky napříč politickým spektrem, aby se zasadili o jeho reformu. O tu se před šesti lety snažil tehdejší předseda sněmovny Radek Vondráček z ANO, v tomto období zase poslanci a poslankyně vládní koalice, ale neuspěli. Může zafungovat apel ústavních soudců? O jakých úpravách se uvažuje?

Trable exministra Blažka kolem miliardového daru od provařeného zločince jakoby neměly konce a z médií se vynořují stále nová obvinění. Ani po dvou týdnech není zcela jasné, kdo všechno o problému věděl a vláda už čelila pokusu o vyslovení nedůvěry na půdě Poslanecké sněmovny. Ten nakonec dopadl v její prospěch a může tedy vládnout dál. Jak se celá kauza propsala do důvěry obyvatelstva, to se teprve uvidí.

Vláda Petra Fialy čelila v Poslanecké sněmovně už čtvrtému pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. Důvodem byla bitcoinová aféra. Koalice ale i tentokrát přežila. Má opozice ve spojitosti s bitcoinovou kauzou další plány?Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Vláda Petra Fialy (ODS) ustála čtvrtý opoziční pokus o vyslovení nedůvěry. Koaliční strany ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 se navzájem podržely. Svržení kabinetu podpořili jen přítomní poslanci opozičních hnutí ANO, SPD a Pirátů. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 94 poslanců, pro svržení kabinetu by bylo nutných nejméně 101 hlasů. Hlasování o nedůvěře vyvolali představitelé hnutí ANO kvůli miliardovému daru v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka šlo o nezbytný a politicky správný krok: „Na druhou stranu jsem pragmatický člověk a byl jsem prakticky přesvědčen, že se to nepodaří. Nicméně to, že se grilovali ministři, zejména Zbyněk Stanjura a Petr Fiala, bylo nesmírně dobře. Lidé si mohou udělat sami obrázek, jak kdo mluvil, jak kdo lhal, jak kdo se vytáčel.“Podle Havlíčka mělo ANO od ministerských úředníků informace, že šéf financí Stanjura o dopise z resortu spravedlnosti týkajícího se bitcoinů věděl. Ministr tvrdí, že o problematickém daru netušil do poslední chvíle. „Ukázalo se, že pan Stanjura je lhář. A to je realita,“ prohlásil Havlíček. Ten v rozhovoru také nastínil, jaké kroky jeho hnutí plánuje hned první den vlády, pokud vyhraje říjnové volby do Poslanecké sněmovny. „Toho bude takové množství, že mám pocit, že ten den by měl mít víc hodin,“ řekl místopředseda ANO v nadsázce. „Ukážeme, že jsme připraveni.“Chce ANO kvůli bitcoinové kauze dál tlačit na konec někoho z ministrů? Kde by hnutí vzalo peníze na sliby, které před pár dny nastínil Andrej Babiš? A jaké odborníky od SPD by ANO vzalo do své vlády?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci a poslankyně se v úterý z podnětu hnutí ANO sešli na mimořádné schůzi, na které jednají o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy z ODS. Důvodem je bitcoinová kauza, na jejímž základě odstoupil nyní již exministr Pavel Blažek. Během prvního dne Sněmovna hlasování ani neočekává, podle Marka Bendy z ODS by k tomu mělo dojít pravděpodobně ve středu navečer. Debata se však bitcoinové kauzy dotýká jen okrajově a jak ve Výtahu Respektu přímo z Poslanecké sněmovny říká František Trojan, jde spíše o další politický boj mezi kabinetem a opozicí: „Je to vyostřená rétorika, která je taková celé volební období. To, co dnes slyším ve Sněmovně, není nijak odlišné od toho, co slyšíme u jiných kauz. Co je ale zajímavé, že průzkumy veřejného mínění zatím neukazují, že by to celé jakkoliv zahýbalo s preferencemi. Spolu i ANO zůstávají na svém, stejně tak třeba Starostové nebo Piráti, zdá se tedy, že si na tom nikdo nepřidal body." Jak strany a hnutí hodlají v otázce důvěry vládě Petra Fialy hlasovat? Jaké výroky na úterním jednání zaznívají? A posunula se někam bitcoinová kauza co se zapojení dalších politiků týče?

"Bitcoinová kauza je největším skandálem v historii České republiky," řekl v Pressklubu Frekvence 1 předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Romana Navarová si s ním povídala nejen o hlasování o vyslovení nedůvěře vládě, ale také o korespondenční volbě. Poslechněte si záznam pořadu...

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Ruské tajné služby u nás hledají lidi, kteří jsou v sociálních a finančních problémech, případně drobné kriminálníky. Rekrutuje i Čechy, po kterých chce například vyfotit strategický objekt, kam se ruský agent dostane komplikovaně, ale náš občan se tam pohybuje přirozeně,“ popisuje ve Studiu N nové taktiky Putinových služeb bývalý elitní zpravodajec a současný ředitel pro vnitřní bezpečnost státu na ministerstvu vnitra Jan Paďourek. Rusko se podle něj bude snažit ovlivnit české podzimní volby do Poslanecké sněmovny. „Dokonce si myslím, že už se tak může dít. Netroufám si říct, že jsme stoprocentně schopní zajistit, aby tu ruský vliv neměl svou razanci. Máme omezené kapacity,“ říká Paďourek. Kde Rusko shání agenty na jedno použití? Proč na jejich financování používá bitcoiny? Jsou čeští politici, kteří rozšiřují kremelskou propagandu, v hledáčku domácí kontrarozvědky? A stojí Trump za Putinem, nebo za Zelenským? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš dobře ví, že se nezadržitelně řítí k triumfu v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. A čím jsou volby blíž, tím víc se musí obávat. Slavit očekávanou výhru tak bude asi jen bezprostředně po vyhlášení výsledků. Den nato už ho nejspíš bude bolet hlava při prvních jednáních o formování vlády.Při pohledu na průzkumy mapující nálady a volební modely se musí Babiš děsit všech případných partnerů, kteří se mu nabízejí.„Musí se obávat, aby nedopadnul jako Fico na Slovensku, jehož vláda je závislá na šílených politicích, jimž musí vycházet vstříc,“ říká v podcastu Vlevo dole politická reportérka Lucie Stuchlíková.„Skoro bych si tipnul, že si Babiš tluče hlavou o zeď a lituje, že během své vlády nezměnil volební systém tak, aby tady dnes mohl vládnout sám pohodlně jako Orbán, jeho maďarský vzor,“ domnívá se Václav Dolejší.Jaké varianty uspořádání příštího kabinetu se ANO nabízejí? Mohl by Andrej Babiš být premiérem a zároveň jediným členem vlády? Měli jste řízek na jeho benzínce? A jak vám chutnal? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje? „Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. „My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. „Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Senioři obecně patří mezi stabilnější a věrnější voliče. Strany ostatně v jejich loajalitu doufají i v letošních volbách do Sněmovny. Může na tom něco změnit bitcoinová aféra? Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí, říká sociolog Buchtík.I letos politické strany před volbami do Poslanecké sněmovny svádějí obvyklý boj o hlasy klíčové voličské skupiny - důchodce. A i tentokrát jim slibují lepší penze, levnější potraviny nebo slevy na jízdném. Na co dnes čeští senioři nejvíc slyší? Má je v kapse hnutí ANO? Proč u nich tak propadají Motoristé? A budou to důchodci, kdo rozhodne volby? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání přijal Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida, která přes dvacet let podporuje seniory. Senioři jsou pro politické strany už tradičně velmi atraktivní voličskou skupinou. Jen lidí nad 65 let je v Česku podle sociologa Martina Buchtíka zhruba 2,3 milionu, tedy asi pětina populace. A díky stárnutí obyvatelstva bude jejich podíl dál narůstat.Zároveň jsou loajální a je u nich velká pravděpodobnost, že k volbám skutečně dorazí. „Jsou to také stabilnější voliči, to znamená, že je větší pravděpodobnost, že budou volit tu samou stranu. Na rozdíl třeba od mladých lidí je tam skoro nulová šance, že by přešli do toho druhého koaličního bloku v těchto volbách,“ doplňuje sociolog.Příběh o bitcoinech bude mířit i na senioryMohla by s preferencemi důchodců zahýbat kauza miliardového daru bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti, která aktuálně otřásá vládní koalicí a která je i pro samotné politiky podle jejich slov nepřehledná? „Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí. Vždy se hledá nejjednodušší prvek. Takže třeba příběh: pere prachy drogových kartelů nebo mafiánů - to je, myslím, docela srozumitelné,“ říká Buchtík.„Ale zároveň ta situace bude mít poměrně velkou dynamiku. Teď je to věc, která bude utvrzovat v začátku spíše třeba voliče hnutí ANO nebo SPD o tom, že udělali dobrou volbu. Že k těm volbám mají opravdu dojít. A zároveň se bude snažit připravit vládu o to, na čem si zakládá, že je mravní a hodnotová. A část toho bude mířena i na seniory. Půjde přitom o specifické kanály, asi to nebudou memečka na youtubech,“ říká v nadsázce sociolog.Proč se v kampani zaměřené na důchodce tentokrát nemluví o zdravotnictví? Jaké kanály pro komunikaci se seniory stranám nejlépe fungují? A proč stále věří řetězovým e-mailům? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda žádá od ministerstva spravedlnosti časový sled událostí, které vedly k miliardovému bitcoinovému daru ve prospěch úřadu. Přijetím a prodejem kryptoměny v hodnotě přibližně jedné miliardy se dnes bude zabývat Poslanecká sněmovna. Jak se aféra vyvíjí? A jak vůbec funguje svět kryptoměn? Ekonom Richard Hindls ještě zhodnotí výsledky vládnutí Petra Fialy a Andreje Babiše a prozradí, co by i po podepsání kontraktu mohlo ohrozit výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanecká sněmovna schválila rozsáhlou a důležitou reformu trestního práva a, což je v tomto volebním období zřídkavé, dokázala se na ní shodnout koalice i s většinou opozice. Tedy kromě 16 poslanců SPD, kteří byli proti, což naopak zřídkavé není. Za normálních okolností by taková reforma vzbudila velkou pozornost, jenže okolnosti normální nebyly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanecká sněmovna ve středu schválila po měsících jednání novelu školského zákona, která mimo jiné přináší změnu financování nepedagogických pracovníků. Nově je místo státu mají platit zřizovatelé škol, tedy obce, města a kraje. Proč kraje finanční odpovědnost za školníky, kuchařky či uklízečky nechtějí mít? Odpovídá zlínský hejtman a šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO).

Poslanecká sněmovna ve středu schválila po měsících jednání novelu školského zákona, která mimo jiné přináší změnu financování nepedagogických pracovníků. Nově je místo státu mají platit zřizovatelé škol, tedy obce, města a kraje. Proč kraje finanční odpovědnost za školníky, kuchařky či uklízečky nechtějí mít? Odpovídá zlínský hejtman a šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Motoristé sobě, největší překvapení loňských eurovoleb, by rádi zopakovali svůj úspěch i ve volbách do Sněmovny. Na voliče zafungoval fenomén jejich hlavní tváře Filipa Turka. Podle průzkumů ale strana ztrácí. Jak chce otočit trend? Hostem Ptám se já byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Motoristé tento týden vyjíždějí do regionů za voliči se svou tour s názvem Opravíme stát. Podle lídra Petra Macinky je třeba opravit chyby napáchané dosavadními elitami, které způsobily, že motor se zadrhl. Strana například slibuje držet nízké výdaje státu a nezvyšovat daně nebo stavět se proti „ideologickým agendám“.Kampaň Motoristů podpoří i europoslanec, čestný předseda a hlavní tvář strany Filip Turek. Ten pravidelně vyvolává kontroverze, nedávno například svou příliš rychlou jízdou. Média teď navíc zpochybnila jeho pověst závodníka. Zda bude sám Turek do Poslanecké sněmovny kandidovat, ještě neoznámil. Narozdíl od loňských evropských voleb, kdy strana ve spolupráci s hnutím Přísaha získala dva mandáty, půjde do sněmovních voleb samostatně. Její ambicí je podle Macinky stát se součástí příští vládní koalice. Podle posledního volebního modelu agentury Median by se Motoristé do dolní komory parlamentu dostali a dokonce zaznamenali růst ze šesti sedm procent. Průzkumy dalších agentur ale ukazují spíše na opačný trend. Podle STEM Motoristům klesla podpora na 3,6 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny by nedosáhli ani podle dat NMS. Jak chtějí Motoristé opravit Česko? Na koho chtějí v kampani mířit? A proč Filip Turek váhá s oznámením, zda bude kandidovat? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před pár dny jich byly plné zprávy. Banda motorkářů, ultrapravičáků, antisemitů, homofobů a vesměs fantastických lidí, kteří pomáhají Vladimiru Putinovi šířit myšlenku Velkého Ruska i násilím, se vydala na svou cestu po Evropě. Kdo to vlastně sakra je? A proč je mezi nimi český poslanec?

Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat za 4,5 měsíce, což se jeví jako poměrně krátká doba na to, aby se výrazně změnila podpora pro jednotlivé strany. Ta je přitom dlouhodobě stabilní.

Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat za 4,5 měsíce, což se jeví jako poměrně krátká doba na to, aby se výrazně změnila podpora pro jednotlivé strany. Ta je přitom dlouhodobě stabilní.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak jsou nastavena pravidla pro financování kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny? Jak pádnou odpověď poslal český ministr průmyslu a obchodu na dopis, v němž místopředseda Evropské komise požádal Prahu o odklad podpisu smlouvy o dostavbě Dukovan? A jakým snímkem se poprvé po mnoha letech představí česká kinematografie v hlavním programu právě zahajovaného festivalu v Cannes?

Jak jsou nastavena pravidla pro financování kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny? Jak pádnou odpověď poslal český ministr průmyslu a obchodu na dopis, v němž místopředseda Evropské komise požádal Prahu o odklad podpisu smlouvy o dostavbě Dukovan? A jakým snímkem se poprvé po mnoha letech představí česká kinematografie v hlavním programu právě zahajovaného festivalu v Cannes?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podcast Vlevo dole slaví 400. epizodu od svého založení. A proto je čas se přiznat. Celých 399 dílů jsme vám lhali!„Snažíme se pro vás tu politiku dělat zábavnou. Předstíráme, že je to drama, že je to zajímavé a že se řeší důležité věci,“ popisuje Václav Dolejší v podcastu s nezvyklou upřímností. Ve skutečnosti je totiž všechno jinak. „Dnes vám o české politice řekneme pravdu. Je nesnesitelně nudná,“ dodává kajícně Lucie Stuchlíková.Pokud se na to cítíte, pojďte si s námi projednou odtrpět takový typický týden v Poslanecké sněmovně. To máte: nekonečný seznam omluvenek, absurdní hledání náhradních kartiček, nesrozumitelný program, složité procedury, nehlasovatelné návrhy, zmatečná hlasování, zpochybněná hlasování a samozřejmě noční šichty. A když už konečně dojde na nějaké téma, jeden se kolikrát nestačí divit, co všechno jsou poslanci schopni řešit.Věděli jste, že když odhlasujete návrh B48, je nehlasovatelný návrh A51? Řádí ve sněmovním hlasovacím zařízení virus? A naučí nás poslanci správně smrkat? Poslechněte si jubilejní 400. epizodu Vlevo dole! A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Vzťahy v koalícii, klesajúce stranícke preferencie, zákony vrátené a kritizované prezidentom, výstavba a financovanie novej nemocnice v Bratislave, účasť predsedu vlády na oslavách v Moskve. | Hostia: Ján Richter (predseda poslaneckého klubu strany Smer-SD) a Marián Viskupič (podpredseda SaS a poslanec). | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o regulaci lobbování. A měl to být zásadní zlom. Vždyť se tak stalo po více než 15 letech marných pokusů politiků o zprůhlednění pravidel lobbingu – coby zcela oprávněné součásti demokratického legislativního procesu.

Europoslanec za stranu Motoristé sobě Filip Turek se vyfotil za volantem při jízdě přes 200 km/h. Policie záležitost prověřuje a ve hře je i odebrání řidičského průkazu. Odborná veřejnost Turkovo chování zkritizovala, jeho fanoušci ho naopak začali napodobovat. Čím je tak přitahuje? A může Motoristy dostat do Poslanecké sněmovny nebo i do vlády?Hosté:Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam Zpráv Václav Dolejší - politický komentátor Seznam Zpráv a spoluautor podcastu Vlevo doleČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V den čtvrtého výročí vzniku podcastu Kecy a politika jsme si dovolili přinést úvahové téma, které je na stole: co může a nemůže prezident republiky v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny?Jeden tábor říká, že když to špatně dopadne, zasáhne prezident. Druhý říká, že to může špatně dopadnout, když zasáhne prezident. Vidět prezidenta republiky jako někoho, kdo se pokouší ukrást volební vítězství, je neblahé dědictví z éry Miloše Zemana. Ten se – ve fotbalové terminologii – často choval nejen jako hráč, ale současně jako rozhodčí, který si rád sám kope penaltu, kterou si sám odpíská.Základem politického systému je systém brzd a protivah. Každá politická instituce má své pravomoci a poslání a měla by je využívat. V české tradici je bohužel zakořeněné spoléhání na osobu prezidenta a přenášení pravomocí na jednu osobu, což se dělo jak v roce 1938, 1948, tak i 1968.V moderní historii jednali prezidenti Havel i Klaus plus mínus v koridoru ústavy, zatímco Miloš Zeman se pohyboval za její hranicí. Proto je stále řada otazníků ohledně jednání prezidenta kolem povolebního vyjednávání a sestavování vlády.Co by měl dělat prezident Pavel, kdyby chtěl Andrej Babiš jmenovat ministrem obrany Jindřicha Rajchla? Půjde cestou Zemana, který odmítl jmenovat ministrem zahraničí Pocheho a ministrem kultury Šmardu? Nebo uzná pravomoc premiéra, jak to vyplývá z ústavních zvyklostí?

Po několika odkladech ministerstvo pro místní rozvoj stále nezveřejnilo slibovaný audit digitalizace stavebního řízení. Podle resortu je stále v pracovní verzi. Kdy bude jasno, co se s digitalizací stalo a kdo za to nese odpovědnost?Hostem Ptám se já byl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Audit, jehož účelem má být komplexní přezkum přípravy digitalizace stavebního řízení (DSŘ), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) sliboval na podzim po svém nástupu do funkce nejpozději v lednu. Jeho zveřejnění ale resort několikrát odložil. Tento týden ve čtvrtek na brífinku s novináři pak ministerstvo pouze reagovalo na únik pracovní verze právní části auditu, o kterém informovaly Seznam Zprávy minulý týden. Ministr Kulhánek uvedl, že audit ještě není hotový, čeká na vyhotovení připomínek a na druhou, technickou část. Opoziční hnutí ANO vzápětí oznámilo, že chce svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a je kvůli nezvládnuté digitalizaci připraveno podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Nepovedené DSŘ označilo za největší selhání veřejné správy od revoluce. S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což vedlo k odchodu jeho strany z vlády. Termín dokončení digitalizace celého systému kabinet odložil na rok 2028. Jak se daří náprava digitalizace stavebního řízení? A kdy se konečně povolování staveb v Česku zásadně zrychlí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jaký přínos by mohl mít zákon o podpoře bydlení, který stále projednává Poslanecká sněmovna? Nakolik přelomová je mezinárodní dohoda o koordinaci postupu proti případné další pandemii? A do jaké míry se mohou pokračující ruské vzdušné útoky odrazit na vůli Ukrajinců jednat o příměří s Moskvou?

Poslanecká sněmovna schválila zákon o podpoře bydlení. Proč s výsledkem nejsou spokojeni Piráti, kteří zákon připravovali? A je pravda, že nepovedená digitalizace stavebního řízení snížila tržby stavebníků až o 18 procent? Vladimír Kroc se zeptal poslance České pirátské strany a jejího bývalého předsedy, někdejšího vicepremiéra Ivana Bartoše.

Jak účinná by mohla být úprava pravidel pro lobbing, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna? Jak naloží unijní státy s návrhem Evropské komise na seznam takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané by měli mít omezenou šanci získat azyl v zemích sedmadvacítky? A co všechno by mohlo vyplývat z výroku britského Nejvyššího soudu k legislativní definici pojmu žena?

Poslanecká sněmovna schválila zákon o podpoře bydlení. Proč s výsledkem nejsou spokojeni Piráti, kteří zákon připravovali? A je pravda, že nepovedená digitalizace stavebního řízení snížila tržby stavebníků až o 18 procent? Vladimír Kroc se zeptal poslance České pirátské strany a jejího bývalého předsedy, někdejšího vicepremiéra Ivana Bartoše.

Jak účinná by mohla být úprava pravidel pro lobbing, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna? Jak naloží unijní státy s návrhem Evropské komise na seznam takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané by měli mít omezenou šanci získat azyl v zemích sedmadvacítky? A co všechno by mohlo vyplývat z výroku britského Nejvyššího soudu k legislativní definici pojmu žena?

Poslanecká sněmovna schválila zákon o podpoře bydlení. Proč s výsledkem nejsou spokojeni Piráti, kteří zákon připravovali? A je pravda, že nepovedená digitalizace stavebního řízení snížila tržby stavebníků až o 18 procent? Vladimír Kroc se zeptal poslance České pirátské strany a jejího bývalého předsedy, někdejšího vicepremiéra Ivana Bartoše. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Jejich hlavní favorit, hnutí ANO, naplno jede kampaň. Vyráží za lidmi, debatuje a přesvědčuje. Program zatím nezveřejnilo, už je ale jasné, kdo chce být příštím premiérem. Jak by chtělo ANO po volbách vládnout? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Opoziční hnutí ANO si půl roku před volbami do Poslanecké sněmovny stále s velkým náskokem drží roli favorita. Podle aktuálního volebního modelu agentury STEM by ANO vyhrálo se ziskem 31,4 procenta hlasů. Vládní uskupení by skončila za hnutím Andreje Babiše s výrazným odstupem: koalice Spolu by byla druhá s podporu 19,9 procenta voličů, Starostové a nezávislí (STAN) pak třetí s 11,3 procenty. Podle odborníků ANO zůstává neohrožené v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Z překryvu potenciálů ale vyplývá, že o část voličů hnutí se může ucházet několik uskupení, hlavně SPD, Motoristé sobě a Stačilo!. Zástupci hnutí ANO zjevně nechtějí nic podcenit a už se naplno položili do kampaně. Mezi viditelné akce v posledních týdnech patří předvolební šňůra Karla Havlíčka. Ten se svými spolustraníky objíždí hospody a debatuje s občany, i z řad odpůrců ANO. Vyráží jako tradičně i za podnikateli. Jak se staví hnutí ANO k politice Donalda Trumpa? Proč mu vždy tak trvá, než se vyjádří k jakékoliv složitější mezinárodní události? A proč ANO povolává do služby bývalé ministry?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Minulý týden vznikla nová formace, která se zúčastní voleb do Poslanecké sněmovny – Okamurova čtyřkoalice. Vlastně ne, čtyřkoalice se jí říkat nesmí, protože formálně čtyři strany (Svobodní, PRO, Trikolóra a SPD) jdou na kandidátce Okamurovy SPD.Ano, ano, SPD a další strany vypustily mnoho slz a morálního pohoršení nad tím, že před čtyřmi lety šla do voleb koalice SPOLU, která se ovšem deklarovala jako koalice tří stran a musela kvůli tomu přeskočit 11procentní práh na vstup do Poslanecké sněmovny. SPD a další strany tehdy opakovaly mantru Miloše Zemana, že předvolební koalice je podvod na voličích.Dnes – v duchu této logiky – se dopouštějí přímo kolosálního podvodu, když se tváří, že jsou jedna strana, takže jim k přeskočení do Poslanecké sněmovny stačí jen přejít 5procentní hranici.V novém podcastu popisujeme, co vedlo Tomia Okamuru k tomu, že docela štědře nabízí místa na své kandidátce, jaké jsou konfliktní linie uvnitř tábora skryté čtyřkoalice a kdo nakonec uspěje v souboji o stejný typ voličů, kde se na SPD tlačí ještě ANO, Stačilo a Motoristé.Přinášíme spekulaci, jestli ekonomka Šichtařová, která má vést kandidátku čtyřkoalice – pardon, SPD – v Praze, používá siderické kyvadélko na určování začátku konce světové ekonomiky a zda se v době předvolební kampaně zase pustí do svého exmanžela Vladimíra Pikory z kandidátky Motoristů.

Začátkem března Poslanecká sněmovna schválila navýšení takzvaných koncesionářských poplatků, tedy poplatků za média veřejné služby. Posvětí mediální novelu Senát? „Myslím si, že novela Senátem projde, že pan prezident (Petr Pavel) ji podepíše a že optimálně 1. května tohoto roku velká mediální novela začne platit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá šest měsíců. Otázka obranyschopnosti Česka tak bude nejspíš řešit až příští vláda v nadcházejícím volebním období. Přitom právě teď se v Evropě debatuje o posílení vlastní obrany. „Strany, které jsou součástí kabinetu Petra Fialy (ODS), na tom nejsou s preferencemi nejlíp. A zatím to ani nevypadá, že by chytily situaci za pačesy,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus politický komentátor serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší.

České politické strany a hnutí se potýkají s problémem – chybějí jim lidé. Část stávajících poslanců či poslankyň znechuceně opouští sněmovnu a zároveň noví lidé nepřicházejí. Autoři podcastu Vlevo dole se tím v aktuální epizodě podrobně zabývají a hledají příčiny fenoménu.„Současná nepředvídatelná Sněmovna se svými nekonečnými schůzemi, nočními jednáními, obstrukcemi je místem jen pro otrlé,“ nediví se Lucie Stuchlíková, že o práci na Malé Straně není kdovíjaký zájem.Ve všech politických stranách samozřejmě najdeme inspirativní osobnosti nebo nové talenty, ale často se jim do Prahy nechce a raději jsou za hvězdy ve svých městech a regionech. Jako kdyby profese politika, zvlášť poslance, ztratilo své původní kouzlo. „Nemáte ve společnosti autoritu, spíš naopak. Nemáte vliv, je těžké něco prosadit. A nemáte ani kdovíjaké peníze, úspěšní lidé si dokáží vydělat víc,“ míní Václav Dolejší.S nouzí se potýkají všichni: strany i hnutí, tradiční i nové, liberální, konzervativní i populistické. Teď to nejvíc pociťuje šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který coby pravděpodobný vítěz zářijových voleb shání lidi do příští vlády. A zřejmě si musí dokola opakovat svůj někdejší povzdech, že „ministři nerostou na stromech“.Proč si za nedostatek lidí může Babiš sám? Kdo všechno nebude letos kandidovat do Poslanecké sněmovny? A co měl Vašek vylepené v albu, když ještě psal do tištěných novin? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.