Podcasts about poslaneck

Poslanecká sněmovna schválila rozsáhlou a důležitou reformu trestního práva a, což je v tomto volebním období zřídkavé, dokázala se na ní shodnout koalice i s většinou opozice. Tedy kromě 16 poslanců SPD, kteří byli proti, což naopak zřídkavé není. Za normálních okolností by taková reforma vzbudila velkou pozornost, jenže okolnosti normální nebyly.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanecká sněmovna ve středu schválila po měsících jednání novelu školského zákona, která mimo jiné přináší změnu financování nepedagogických pracovníků. Nově je místo státu mají platit zřizovatelé škol, tedy obce, města a kraje. Proč kraje finanční odpovědnost za školníky, kuchařky či uklízečky nechtějí mít? Odpovídá zlínský hejtman a šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO).

Poslanecká sněmovna ve středu schválila po měsících jednání novelu školského zákona, která mimo jiné přináší změnu financování nepedagogických pracovníků. Nově je místo státu mají platit zřizovatelé škol, tedy obce, města a kraje. Proč kraje finanční odpovědnost za školníky, kuchařky či uklízečky nechtějí mít? Odpovídá zlínský hejtman a šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před pár dny jich byly plné zprávy. Banda motorkářů, ultrapravičáků, antisemitů, homofobů a vesměs fantastických lidí, kteří pomáhají Vladimiru Putinovi šířit myšlenku Velkého Ruska i násilím, se vydala na svou cestu po Evropě. Kdo to vlastně sakra je? A proč je mezi nimi český poslanec?

Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat za 4,5 měsíce, což se jeví jako poměrně krátká doba na to, aby se výrazně změnila podpora pro jednotlivé strany. Ta je přitom dlouhodobě stabilní.

Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat za 4,5 měsíce, což se jeví jako poměrně krátká doba na to, aby se výrazně změnila podpora pro jednotlivé strany. Ta je přitom dlouhodobě stabilní.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak jsou nastavena pravidla pro financování kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny? Jak pádnou odpověď poslal český ministr průmyslu a obchodu na dopis, v němž místopředseda Evropské komise požádal Prahu o odklad podpisu smlouvy o dostavbě Dukovan? A jakým snímkem se poprvé po mnoha letech představí česká kinematografie v hlavním programu právě zahajovaného festivalu v Cannes?

Jak jsou nastavena pravidla pro financování kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny? Jak pádnou odpověď poslal český ministr průmyslu a obchodu na dopis, v němž místopředseda Evropské komise požádal Prahu o odklad podpisu smlouvy o dostavbě Dukovan? A jakým snímkem se poprvé po mnoha letech představí česká kinematografie v hlavním programu právě zahajovaného festivalu v Cannes?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podcast Vlevo dole slaví 400. epizodu od svého založení. A proto je čas se přiznat. Celých 399 dílů jsme vám lhali!„Snažíme se pro vás tu politiku dělat zábavnou. Předstíráme, že je to drama, že je to zajímavé a že se řeší důležité věci,“ popisuje Václav Dolejší v podcastu s nezvyklou upřímností. Ve skutečnosti je totiž všechno jinak. „Dnes vám o české politice řekneme pravdu. Je nesnesitelně nudná,“ dodává kajícně Lucie Stuchlíková.Pokud se na to cítíte, pojďte si s námi projednou odtrpět takový typický týden v Poslanecké sněmovně. To máte: nekonečný seznam omluvenek, absurdní hledání náhradních kartiček, nesrozumitelný program, složité procedury, nehlasovatelné návrhy, zmatečná hlasování, zpochybněná hlasování a samozřejmě noční šichty. A když už konečně dojde na nějaké téma, jeden se kolikrát nestačí divit, co všechno jsou poslanci schopni řešit.Věděli jste, že když odhlasujete návrh B48, je nehlasovatelný návrh A51? Řádí ve sněmovním hlasovacím zařízení virus? A naučí nás poslanci správně smrkat? Poslechněte si jubilejní 400. epizodu Vlevo dole! A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Poté, co se na podobě nového zákona o kybernetické bezpečnosti shodla Poslanecká sněmovna, je čas začít s přípravami na nové povinnosti. Jaký je rozdíl mezi povinnostmi pro firmy v mírnějším režimu a subjekty spadajícími do přísnější regulace? Proč mají první kroky manažera IT oddělení směřovat k vedení společnosti? A z jakých důvodů se v případě kybernetického útoku vyplatí začít okamžitě shromažďovat provozní záznamy a další důkazy?

Vzťahy v koalícii, klesajúce stranícke preferencie, zákony vrátené a kritizované prezidentom, výstavba a financovanie novej nemocnice v Bratislave, účasť predsedu vlády na oslavách v Moskve. | Hostia: Ján Richter (predseda poslaneckého klubu strany Smer-SD) a Marián Viskupič (podpredseda SaS a poslanec). | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o regulaci lobbování. A měl to být zásadní zlom. Vždyť se tak stalo po více než 15 letech marných pokusů politiků o zprůhlednění pravidel lobbingu – coby zcela oprávněné součásti demokratického legislativního procesu.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o regulaci lobbování. A měl to být zásadní zlom. Vždyť se tak stalo po více než 15 letech marných pokusů politiků o zprůhlednění pravidel lobbingu – coby zcela oprávněné součásti demokratického legislativního procesu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Europoslanec za stranu Motoristé sobě Filip Turek se vyfotil za volantem při jízdě přes 200 km/h. Policie záležitost prověřuje a ve hře je i odebrání řidičského průkazu. Odborná veřejnost Turkovo chování zkritizovala, jeho fanoušci ho naopak začali napodobovat. Čím je tak přitahuje? A může Motoristy dostat do Poslanecké sněmovny nebo i do vlády?Hosté:Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam Zpráv Václav Dolejší - politický komentátor Seznam Zpráv a spoluautor podcastu Vlevo doleČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V den čtvrtého výročí vzniku podcastu Kecy a politika jsme si dovolili přinést úvahové téma, které je na stole: co může a nemůže prezident republiky v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny?Jeden tábor říká, že když to špatně dopadne, zasáhne prezident. Druhý říká, že to může špatně dopadnout, když zasáhne prezident. Vidět prezidenta republiky jako někoho, kdo se pokouší ukrást volební vítězství, je neblahé dědictví z éry Miloše Zemana. Ten se – ve fotbalové terminologii – často choval nejen jako hráč, ale současně jako rozhodčí, který si rád sám kope penaltu, kterou si sám odpíská.Základem politického systému je systém brzd a protivah. Každá politická instituce má své pravomoci a poslání a měla by je využívat. V české tradici je bohužel zakořeněné spoléhání na osobu prezidenta a přenášení pravomocí na jednu osobu, což se dělo jak v roce 1938, 1948, tak i 1968.V moderní historii jednali prezidenti Havel i Klaus plus mínus v koridoru ústavy, zatímco Miloš Zeman se pohyboval za její hranicí. Proto je stále řada otazníků ohledně jednání prezidenta kolem povolebního vyjednávání a sestavování vlády.Co by měl dělat prezident Pavel, kdyby chtěl Andrej Babiš jmenovat ministrem obrany Jindřicha Rajchla? Půjde cestou Zemana, který odmítl jmenovat ministrem zahraničí Pocheho a ministrem kultury Šmardu? Nebo uzná pravomoc premiéra, jak to vyplývá z ústavních zvyklostí?

Po několika odkladech ministerstvo pro místní rozvoj stále nezveřejnilo slibovaný audit digitalizace stavebního řízení. Podle resortu je stále v pracovní verzi. Kdy bude jasno, co se s digitalizací stalo a kdo za to nese odpovědnost?Hostem Ptám se já byl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Audit, jehož účelem má být komplexní přezkum přípravy digitalizace stavebního řízení (DSŘ), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) sliboval na podzim po svém nástupu do funkce nejpozději v lednu. Jeho zveřejnění ale resort několikrát odložil. Tento týden ve čtvrtek na brífinku s novináři pak ministerstvo pouze reagovalo na únik pracovní verze právní části auditu, o kterém informovaly Seznam Zprávy minulý týden. Ministr Kulhánek uvedl, že audit ještě není hotový, čeká na vyhotovení připomínek a na druhou, technickou část. Opoziční hnutí ANO vzápětí oznámilo, že chce svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a je kvůli nezvládnuté digitalizaci připraveno podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Nepovedené DSŘ označilo za největší selhání veřejné správy od revoluce. S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což vedlo k odchodu jeho strany z vlády. Termín dokončení digitalizace celého systému kabinet odložil na rok 2028. Jak se daří náprava digitalizace stavebního řízení? A kdy se konečně povolování staveb v Česku zásadně zrychlí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak účinná by mohla být úprava pravidel pro lobbing, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna? Jak naloží unijní státy s návrhem Evropské komise na seznam takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané by měli mít omezenou šanci získat azyl v zemích sedmadvacítky? A co všechno by mohlo vyplývat z výroku britského Nejvyššího soudu k legislativní definici pojmu žena?

Poslanecká sněmovna schválila zákon o podpoře bydlení. Proč s výsledkem nejsou spokojeni Piráti, kteří zákon připravovali? A je pravda, že nepovedená digitalizace stavebního řízení snížila tržby stavebníků až o 18 procent? Vladimír Kroc se zeptal poslance České pirátské strany a jejího bývalého předsedy, někdejšího vicepremiéra Ivana Bartoše.

Jaký přínos by mohl mít zákon o podpoře bydlení, který stále projednává Poslanecká sněmovna? Nakolik přelomová je mezinárodní dohoda o koordinaci postupu proti případné další pandemii? A do jaké míry se mohou pokračující ruské vzdušné útoky odrazit na vůli Ukrajinců jednat o příměří s Moskvou?

Jak účinná by mohla být úprava pravidel pro lobbing, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna? Jak naloží unijní státy s návrhem Evropské komise na seznam takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané by měli mít omezenou šanci získat azyl v zemích sedmadvacítky? A co všechno by mohlo vyplývat z výroku britského Nejvyššího soudu k legislativní definici pojmu žena?

Poslanecká sněmovna schválila zákon o podpoře bydlení. Proč s výsledkem nejsou spokojeni Piráti, kteří zákon připravovali? A je pravda, že nepovedená digitalizace stavebního řízení snížila tržby stavebníků až o 18 procent? Vladimír Kroc se zeptal poslance České pirátské strany a jejího bývalého předsedy, někdejšího vicepremiéra Ivana Bartoše.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o podpoře bydlení. Proč s výsledkem nejsou spokojeni Piráti, kteří zákon připravovali? A je pravda, že nepovedená digitalizace stavebního řízení snížila tržby stavebníků až o 18 procent? Vladimír Kroc se zeptal poslance České pirátské strany a jejího bývalého předsedy, někdejšího vicepremiéra Ivana Bartoše. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak účinná by mohla být úprava pravidel pro lobbing, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna? Jak naloží unijní státy s návrhem Evropské komise na seznam takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané by měli mít omezenou šanci získat azyl v zemích sedmadvacítky? A co všechno by mohlo vyplývat z výroku britského Nejvyššího soudu k legislativní definici pojmu žena?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký přínos by mohl mít zákon o podpoře bydlení, který stále projednává Poslanecká sněmovna? Nakolik přelomová je mezinárodní dohoda o koordinaci postupu proti případné další pandemii? A do jaké míry se mohou pokračující ruské vzdušné útoky odrazit na vůli Ukrajinců jednat o příměří s Moskvou?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Jejich hlavní favorit, hnutí ANO, naplno jede kampaň. Vyráží za lidmi, debatuje a přesvědčuje. Program zatím nezveřejnilo, už je ale jasné, kdo chce být příštím premiérem. Jak by chtělo ANO po volbách vládnout? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Opoziční hnutí ANO si půl roku před volbami do Poslanecké sněmovny stále s velkým náskokem drží roli favorita. Podle aktuálního volebního modelu agentury STEM by ANO vyhrálo se ziskem 31,4 procenta hlasů. Vládní uskupení by skončila za hnutím Andreje Babiše s výrazným odstupem: koalice Spolu by byla druhá s podporu 19,9 procenta voličů, Starostové a nezávislí (STAN) pak třetí s 11,3 procenty. Podle odborníků ANO zůstává neohrožené v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Z překryvu potenciálů ale vyplývá, že o část voličů hnutí se může ucházet několik uskupení, hlavně SPD, Motoristé sobě a Stačilo!. Zástupci hnutí ANO zjevně nechtějí nic podcenit a už se naplno položili do kampaně. Mezi viditelné akce v posledních týdnech patří předvolební šňůra Karla Havlíčka. Ten se svými spolustraníky objíždí hospody a debatuje s občany, i z řad odpůrců ANO. Vyráží jako tradičně i za podnikateli. Jak se staví hnutí ANO k politice Donalda Trumpa? Proč mu vždy tak trvá, než se vyjádří k jakékoliv složitější mezinárodní události? A proč ANO povolává do služby bývalé ministry?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Minulý týden vznikla nová formace, která se zúčastní voleb do Poslanecké sněmovny – Okamurova čtyřkoalice. Vlastně ne, čtyřkoalice se jí říkat nesmí, protože formálně čtyři strany (Svobodní, PRO, Trikolóra a SPD) jdou na kandidátce Okamurovy SPD.Ano, ano, SPD a další strany vypustily mnoho slz a morálního pohoršení nad tím, že před čtyřmi lety šla do voleb koalice SPOLU, která se ovšem deklarovala jako koalice tří stran a musela kvůli tomu přeskočit 11procentní práh na vstup do Poslanecké sněmovny. SPD a další strany tehdy opakovaly mantru Miloše Zemana, že předvolební koalice je podvod na voličích.Dnes – v duchu této logiky – se dopouštějí přímo kolosálního podvodu, když se tváří, že jsou jedna strana, takže jim k přeskočení do Poslanecké sněmovny stačí jen přejít 5procentní hranici.V novém podcastu popisujeme, co vedlo Tomia Okamuru k tomu, že docela štědře nabízí místa na své kandidátce, jaké jsou konfliktní linie uvnitř tábora skryté čtyřkoalice a kdo nakonec uspěje v souboji o stejný typ voličů, kde se na SPD tlačí ještě ANO, Stačilo a Motoristé.Přinášíme spekulaci, jestli ekonomka Šichtařová, která má vést kandidátku čtyřkoalice – pardon, SPD – v Praze, používá siderické kyvadélko na určování začátku konce světové ekonomiky a zda se v době předvolební kampaně zase pustí do svého exmanžela Vladimíra Pikory z kandidátky Motoristů.

Začátkem března Poslanecká sněmovna schválila navýšení takzvaných koncesionářských poplatků, tedy poplatků za média veřejné služby. Posvětí mediální novelu Senát? „Myslím si, že novela Senátem projde, že pan prezident (Petr Pavel) ji podepíše a že optimálně 1. května tohoto roku velká mediální novela začne platit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.

Začátkem března Poslanecká sněmovna schválila navýšení takzvaných koncesionářských poplatků, tedy poplatků za média veřejné služby. Posvětí mediální novelu Senát? „Myslím si, že novela Senátem projde, že pan prezident (Petr Pavel) ji podepíše a že optimálně 1. května tohoto roku velká mediální novela začne platit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.

Začátkem března Poslanecká sněmovna schválila navýšení takzvaných koncesionářských poplatků, tedy poplatků za média veřejné služby. Posvětí mediální novelu Senát? „Myslím si, že novela Senátem projde, že pan prezident (Petr Pavel) ji podepíše a že optimálně 1. května tohoto roku velká mediální novela začne platit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředseda hnutí STAN a poslanec Jan Lacina.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Půl roku před sněmovními volbami v průzkumech drtivě vede hnutí ANO. Může to ještě něco změnit? „Věřím, že to zvrátíme. Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. A pak jsme vyhráli,“ prohlásil premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, který byl hostem pořadu Ptám se já. Opoziční hnutí ANO Andreje Babiše se už dlouhé měsíce drží v čele předvolebních průzkumů. A stále si polepšuje. Podle agentury STEM by volby do Poslanecké sněmovny na přelomu února a března vyhrálo ANO se ziskem 35,6 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu by nyní volilo 17,1 procenta voličů.Předseda vlády a lídr Spolu Petr Fiala (ODS) přesto věří, že se trend ještě může otočit. „Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. To koalice Spolu nehrála prim v průzkumech, dokonce jsme často nebyli ani druzí, pak jsme ty volby vyhráli. Myslím, že není tak důležité, jak kdo běží v průběhu toho závodu, důležité je, kdo je ve finále, v cíli.“Favorizované ANO mezitím rozjelo tvrdou protivládní kampaň, ve které na billboardech Fialu označilo za „nejhoršího premiéra na světě“. Koalice Spolu s kampaní začne na přelomu března a dubna. Pochybnosti o tom, zda je v očích voličů dostatečně rozhodným lídrem pro současnou nestabilní zahraničně-politickou situaci, premiér nemá. „Vím, že můj handicap je, že někdy neoplývám tolik emocemi, bráním se velkohubým prohlášením, která nemohu naplnit. Ale já jsem takový, jaký jsem. A myslím, že to je výhoda,“ řekl Fiala s tím, že by byl rád, kdyby jeho kabinet dostal šanci pokračovat po volbách v rozdělané práci.Na veřejnost v posledních měsících pronikají otevřené spory mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Podle Fialy jim jde o stejnou věc a proběhla i domluva, že spolu budou komunikovat: „Mám důvěru v Janu Černochovu i Karla Řehku. Ani na minutu jsem nepřemýšlel, že bych je měl odvolat.“V rozhovoru pro Ptám se já Fiala také odpovídal na to, kam mají jít zvyšované výdaje na obranu, jakou roli teď můžeme sehrát při řešení budoucnosti ruskem napadené Ukrajiny a co mu říkají voliči. --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá šest měsíců. Otázka obranyschopnosti Česka tak bude nejspíš řešit až příští vláda v nadcházejícím volebním období. Přitom právě teď se v Evropě debatuje o posílení vlastní obrany. „Strany, které jsou součástí kabinetu Petra Fialy (ODS), na tom nejsou s preferencemi nejlíp. A zatím to ani nevypadá, že by chytily situaci za pačesy,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus politický komentátor serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá šest měsíců. Otázka obranyschopnosti Česka tak bude nejspíš řešit až příští vláda v nadcházejícím volebním období. Přitom právě teď se v Evropě debatuje o posílení vlastní obrany. „Strany, které jsou součástí kabinetu Petra Fialy (ODS), na tom nejsou s preferencemi nejlíp. A zatím to ani nevypadá, že by chytily situaci za pačesy,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus politický komentátor serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Přestože veřejnost už je neklidná, že se nic moc neděje, sednout si a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie,“ hodnotí sociolog Buchtík aktuální přešlapování tuzemských stran kolem Donalda Trumpa. Co si o staronovém americkém prezidentovi doopravdy myslí čeští politici? Jak se propíše fenomén trumpismu do letošních sněmovních voleb? A jak do dění po volbách? Tyto i další otázky rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké  sněmovně.Razantní a občas i chaotický nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období zamíchal nejen kartami v mezinárodní politice ale i hlavami českých politiků. Řada těch, kteří jej před americkými prezidentskými volbami otevřeně podporovali, teď spíše mlčí. A podle Buchtíka záměrně, protože podle něj je riziko „dělat nějakou jasnou kampaň a říkat do médií nějaká tvrdá prohlášení v momentě, kdy se všechno může vyvinout úplně jinak.“Proto jsou podle něj čeští politici v otázce Trumpa více méně potichu. „Nemusí spěchat, teď můžou udělat hlavně chybu. Na to se připravují všechny strany: vyčkávají tak, aby se nemohl vzít nějaký jejich výrok a za čtyři měsíce ho použít ve smyčce neustále proti nim,“ myslí si Buchtík. „Přestože veřejnost je teď neklidná z toho, že se nic moc neděje, tak si sednout a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie.“ Strany si podle sociologa teď dělají vlastní výzkumy a zároveň si budou pak testovat i řečníky a konkrétní fráze, které je potřeba pouštět do éteru. Jedno z témat, které by v kampani určitě mohlo fungovat, je podle Buchtíka Rusko. „Faktor strachu z Ruska je důležitý. Může zvednout i voliče, kteří říkají, že jsou zklamaní z vlády a k volbám vůbec nepůjdou,“ myslí si sociolog.Otázkou tak je, jak v této atmosféře bude vypadat volební kampaň. A Buchtík upozorňuje  na změny, kterými z poslední dekády kampaně prošly: „Dříve nebyly nějak moc vyhrocené. Pak byly vyhrocené, ale byl tady argument: To je kampaň, to je vlastně nějaký typ karnevalu, ve kterém se smí všechno, a potom se vrátíme do normálního světa.“A připomíná, že se to říkalo také o kampani Roberta Fica nebo právě Trumpa. „Lidé, kteří v Česku zastávají trumpovské postoje, říkali: Počkejte, to je jiný kontext, my jsme je zastávali, ale nikdo nevěděl, že to bude takhle ostrý,“ říká sociolog.Pokud by se podobný scénář odehrával i v české volební kampani, tak Buchtík čeká, že by nastala podobná situace jako v jiných zemích: „Všichni budou překvapení, budou tiše mlčet a zírat a maximálně se budou zabývat tím, jestli si někdo ‚uhajlnul‘ tak trochu nebo víc nebo jestli to už bylo opravdu čiré hajlování.“Kouřová clonaPak podle sociologa nastupuje lidská psychologie. „A ten mozek, který je neklidný a vlastně panikaří, tak se upne na něco, čemu rozumí. A to jsou věci, které tvoří potom jenom kouřovou clonu pro jinak velmi dobře a precizně připravené postupy, které vypadají jako totální chaos a jenom boření. Ale ve skutečnosti, jak vidíme třeba na Donaldu Trumpovi, tak on už prosadil skoro 40 % věcí, které jsou v plánu - Projekt 2025, který napsala Heritage Foundation (americký konzervativní think tank - pozn. red.),“ přiblížil Buchtík.Faktor Trump může podle Buchtíka změnit Česko i po volbách: „Fascinace tím, jak je Donald Trump silný a jak dokáže dělat rozhodné věci a změny, je jeden ze základních stavebních kamenů toho, jak to může vypadat po volbách u nás. Přijde mi, že to je věc, kterou se strany budou chtít inspirovat.“Kolika dimenzionální šachy Donald Trump hraje? Fungují na voliče fráze typu „Erovpa musí být silná“? A strhne Jan Lipavský na kandidátce ODS davy?--V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Součástí kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny budou s ohledem na zahraničněpolitickou situaci bezpečnostní témata. Jedním z nich může být i znovuzavedení povinné vojenské služby, jak již nadnesli neparlamentní Motoristé. Jak moc je obnovení branné povinnosti reálné? A o jakých variantách se zatím uvažuje? Politolog Petr Just ještě zhodnotí dva roky Petra Pavla ve funkci a přiblíží záměr koalice zpřísnit azylovou politiku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR„Spadly mi růžové brýle,“ říká emeritní církevní soudce a odborník na kanonické právo k tomu, jak nahlíží na církev po tom, co se začal věnovat případům zneužívání moci. Připravoval plán, jak by bylo možné během jednoho roku „vyházet“ z církve pedofily, ale bohužel prý těžce narazil, a následně ztratil možnost pracovat v církvi jako soudce nebo právník. Rozek tvrdí, že jsou běžné případy, kdy byl někdo za zneužívání odsouzen civilním soudem, ale v řadách církve dále působí. Je to dané také tím, že v církvi jednoduše „nejsou lidi“, a biskupové to proto řeší všelijak. Podle světových statistik je přitom pět až sedm procent kněží pedofilů. „Na procenta je to vlastně nejhorší zneužívání, které vůbec v nějaké komunitě existuje,“ tvrdí muž, který má se zneužíváním osobní zkušenost, a dodává, že specificky v církvi se týká častěji chlapců. Bývalý církevní soudce varuje také před přijetím smlouvy ČR s Vatikánem, kterou někteří kritici odmítají především kvůli obavám z možného zhoršení postavení obětí zneužívání na základě zpovědního tajemství. V rozhovoru, který byl natočen předtím, než ratifikaci dohody odsouhlasila Poslanecká sněmovna, poukazuje na to, že smlouva je velkým zásahem do právního řádu České republiky. Za takovým prorůstáním církve do státu přitom vnímá i silný lobbing a myslí si, že v 90. letech byli biskupové věřícím blíž. Proč může být česko-vatikánská smlouva stopkou pro vyšetřování sexuálního zneužívání v církvi? Jak probíhá exorcismus a co všechno při něm Jan Rozek zažil? I to se dozvíte v rozhovoru.

Na podzim proběhnou v České republice volby do Poslanecké sněmovny. Jak užitečné je už teď zveřejňovat volební preference? Můžou předvolební modely agentur voliče motivovat přijít k urnám? A jak se rozhodují prvovoliči? Sociolog Tomáš Kostelecký se ještě zamyslí nad tím, díky čemu vzrostla u Čechů podpora prezidenta Volodymyra Zelenského a jak ovlivňují důvěru v právní stát kauzy typu Motol.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

České politické strany a hnutí se potýkají s problémem – chybějí jim lidé. Část stávajících poslanců či poslankyň znechuceně opouští sněmovnu a zároveň noví lidé nepřicházejí. Autoři podcastu Vlevo dole se tím v aktuální epizodě podrobně zabývají a hledají příčiny fenoménu.„Současná nepředvídatelná Sněmovna se svými nekonečnými schůzemi, nočními jednáními, obstrukcemi je místem jen pro otrlé,“ nediví se Lucie Stuchlíková, že o práci na Malé Straně není kdovíjaký zájem.Ve všech politických stranách samozřejmě najdeme inspirativní osobnosti nebo nové talenty, ale často se jim do Prahy nechce a raději jsou za hvězdy ve svých městech a regionech. Jako kdyby profese politika, zvlášť poslance, ztratilo své původní kouzlo. „Nemáte ve společnosti autoritu, spíš naopak. Nemáte vliv, je těžké něco prosadit. A nemáte ani kdovíjaké peníze, úspěšní lidé si dokáží vydělat víc,“ míní Václav Dolejší.S nouzí se potýkají všichni: strany i hnutí, tradiční i nové, liberální, konzervativní i populistické. Teď to nejvíc pociťuje šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který coby pravděpodobný vítěz zářijových voleb shání lidi do příští vlády. A zřejmě si musí dokola opakovat svůj někdejší povzdech, že „ministři nerostou na stromech“.Proč si za nedostatek lidí může Babiš sám? Kdo všechno nebude letos kandidovat do Poslanecké sněmovny? A co měl Vašek vylepené v albu, když ještě psal do tištěných novin? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jaké úvahy by mohly hrát roli v rozhodování Poslanecké sněmovny, jestli vyhoví žádosti policie, aby dolní komora vydala k trestnímu stíhání předsedu SPD Tomia Okamuru? Jak odpoví teroristické hnutí Hamás na varování Izraele, že obnoví válečnou operaci v Gaze, pokud teroristé nepropustí v daném termínu další rukojmí? A jak přispěli vědci z Masarykovy univerzity k projektu, v jehož rámci se poprvé podařilo odhalit existenci tzv. mezigalaktického větru?

Jaké úvahy by mohly hrát roli v rozhodování Poslanecké sněmovny, jestli vyhoví žádosti policie, aby dolní komora vydala k trestnímu stíhání předsedu SPD Tomia Okamuru? Jak odpoví teroristické hnutí Hamás na varování Izraele, že obnoví válečnou operaci v Gaze, pokud teroristé nepropustí v daném termínu další rukojmí? A jak přispěli vědci a vědkyně z Masarykovy univerzity k projektu, v jehož rámci se poprvé podařilo odhalit existenci tzv. mezigalaktického větru?

Nařízení o digitálních službách, v evropském prostředí známé pod zkratkou DSA, tedy Digital Services Act, platí už rok. V Česku ale stále chybí zákon, který by ho převáděl do praxe. Leží sice v Poslanecké sněmovně, poslanci už ale podruhé odložili jeho druhé čtení a není jasné, kdy a jestli na jeho schválení dojde. „Máme se tím už řídit, ale v Česku není nikdo, kdo by to kontroloval,“ popisuje tuzemské paradoxy kolem DSA novinář David Slížek.

Už ve středu má Poslanecká sněmovna začít projednávat v posledním čtení mezinárodní smlouvu s Vatikánem a pokud ji odhlasuje, začne platit. Je překvapivé, že o tak zásadní věci v českém právu a o vztahu státu a katolické církve se nevede veřejná debata.

Kandidovat už nebudeme – naštvali se političky i politici. Kritizují nepředvídatelný život Poslanecké sněmovny. Skutečně se v ní víc žvaní, než pracuje? A proč se už léta nedaří nastartovat změny v jednacím řádu? Téma pro rozhlasovou parlamentní zpravodajku Danielu Vítů. Ptá se Matěj Skalický.

Kandidovat už nebudeme – naštvali se političky i politici. Kritizují nepředvídatelný život Poslanecké sněmovny. Skutečně se v ní víc žvaní, než pracuje? A proč se už léta nedaří nastartovat změny v jednacím řádu? Téma pro rozhlasovou parlamentní zpravodajku Danielu Vítů. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanecká sněmovna v uplynulém týdnu zvýšila limity pro veřejné zakázky malého rozsahu, které ze zákona není třeba soutěžit. Podle spolku Oživení, který se zabývá problematikou střetu zájmů a transparentnosti, tím poslanci otevřeli dveře pro korupci. „Můžeme se těšit na daleko více zakázek, které budou zdvihat obočí. A nedivil bych se, kdyby v některých institucích do budoucna přibyly zásahy policie,“ uvádí právník spolku Marek Zelenka.

Jaká doporučení má Unie školských asociací před letošními přihláškami na střední školy? Jaké šance má iniciativa na úpravy jednacího řádu sněmovny, které by pomohly lépe sladit práci poslankyň a poslanců s rodinným životem a osobními vztahy? A jakou zkouškou by mohla projít soudržnost EU po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu?

Investoři si vybírají země, kde se platí eurem. Právě to by mohl být jeden z argumentů, proč by se debata o přijetí společné evropské měny mohla v Česku před letošními volbami do Poslanecké sněmovny znovu oživit. „Nejčastější argument proti společné měně je růst cenové hladiny. Ale to po inflační periodě, kterou jsme si zažili s českou korunou, už neplatí,“ srovnává pro Český rozhlas Plus ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.

Rakety létaly, petardy bouchaly, a začal nový rok, 2025. V Česku rok volební, rozhodovat se bude o nové Poslanecké sněmovně a tedy vládě. Hned jeho první den ukázal, na co se můžeme „těšit“, a bohužel nápovědou nebyly překrásné červánky na večerní obloze ani pozdější záblesky polární záře.