Podcasts about poslaneck

Rozpočet je před schválením. Mohla se vláda vejít do mantinelů zákona o rozpočtové odpovědnosti? Má americká armáda šanci zajistit bezpečný průjezd Hormuzskou úžinou? A zdůvodnila ekonomka Šichtařová přesvědčivě svůj odchod z Poslanecké sněmovny?

Důvody pro zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost země rostou. Prohlásil to v Poslanecké sněmovně prezident Petr Pavel. Ta v těchto dnech projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Výdaje na zajištění bezpečnosti v něm zahrnuté názorně dokazují, že jejich objem stagnuje.

Důvody pro zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost země rostou. Prohlásil to v Poslanecké sněmovně prezident Petr Pavel. Ta v těchto dnech projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Výdaje na zajištění bezpečnosti v něm zahrnuté názorně dokazují, že jejich objem stagnuje.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vydají poslanci předsedy hnutí ANO a SPD k trestnímu stíhání? Jaké jsou argumenty zastánců a odpůrců jejich vydání? Přistupuje policie, státní zástupci a soudy k politikům jinak než k běžným občanům? Je správné stíhat politiky za podobu předvolebních plakátů? A je, nebo není poslanecká imunita přežitkem, který zvýhodňuje politiky před ostatními občany? Poslechněte si Kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Hejtman Jan Grolich chce stranu razantně proměnit a vrátit jí ekonomickou kompetenci, kterou opozice ztratila. Znamená to, že mu už za zády sedí rozpuštěný NERV a hledá nového ministra financí? Nebojí se, že ho pozice v regionu a absence v Poslanecké sněmovně odstřihne od reálného politického vlivu? Jak se dívá na raketový nástup Martina Kuby a vnímá ho jako hrozbu? Proč chce jít do celostátní politiky přes Senát? Jak reformovat stát ve chvíli, kdy stárneme, klesá porodnost a na stole jsou bolestivé změny v důchodech i zdravotnictví? A může tradiční strana v době marketingových hnutí ještě vyrůst, nebo je odsouzená k boji o pět procent?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Vydají poslanci předsedy hnutí ANO a SPD k trestnímu stíhání? Jaké jsou argumenty zastánců a odpůrců jejich vydání? Přistupuje policie, státní zástupci a soudy k politikům jinak než k běžným občanům? Je správné stíhat politiky za podobu předvolebních plakátů? A je, nebo není poslanecká imunita přežitkem, který zvýhodňuje politiky před ostatními občany? Poslechněte si Kulatý stůl Tomáše Pancíře.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Snažím se změnit atmosféru mezi poslanci,“ říká místopředseda Poslanecké sněmovny a člen hnutí ANO Patrik Nacher. Věří, že když spolu poslanci hrají fotbal, sedí v jedné šatně a sdílejí sprchy, posílí to jejich vztahy a debata na sněmovním plénu pak bude úplně jinde. Politická rivalita má podle něj zůstat ostrá obsahově, ale měla by se obejít bez tvrdých nálepek, které mezi poslanci občas padají. „Ostrá výměna názoru z hlediska obsahu, to je v pohodě, ale bez urážek a diskvalifikujících slov,“ ohrazuje se proti označením jako svoloč nebo sebranka. Nelíbí se mu ani, když kolegové z koaličních řad nazývají šéfa Pirátů „feťákem“. Nacher navíc chce, aby změna v poslaneckých lavicích nezůstala jen u slov. Mluví o tom, že poslanci nemají jenom „sedět a kynout do tloušťky“ a chlubí se konkrétními čísly. „Zhubl jsem 8 kilo, Marian Jurečka zhubl 14 kilo,“ vyjmenovává a dodává, že když politici vyzývají veřejnost ke zdravému životnímu stylu, měli by jít sami příkladem. Přímočaře ale mluví Nacher také o veřejnoprávních médiích. Zrušení koncesionářských poplatků a převod financování pod státní rozpočet nadále hájí, i přestože se k takové myšlence vyhrazují sami novináři. Současný systém je podle něj „vrcholně nespravedlivý“ a představa, že peníze ze státního rozpočtu automaticky znamenají ztrátu nezávislosti, je podle něj falešná. „Policie je nezávislá, soudy jsou nezávislé. Ale u České televize a Českého rozhlasu by to byla výjimka a nemělo by to být placeno ze státního rozpočtu?“ ptá se. Zároveň chce otevřít otázku, co má být skutečnou veřejnoprávní službou v době internetu a komerčních platforem. V debatě o obraně pak místopředseda Sněmovny odmítá, že by šlo jen o čísla na papíře. „Formální splnění procent se nerovná zvýšení obranný schopnosti,“ tvrdí a nový rozpočet označuje za „poctivý“ a „pravdivý“. Protesty iniciativy Milion chvilek nezpochybňuje jako právo, ale jejich motivy ano: „Ať demonstrují, jak chtějí, do bezvědomí,“ tvrdí. Zároveň je přesvědčený, že „kopou za opoziční strany“. Je možné kultivovat politiku přes společné zápasy a sprchy? Je změna financování médií návratem ke spravedlnosti, nebo rizikem pro jejich postavení? I to se dozvíte v rozhovoru s Patrikem Nacherem.

Hnutí Naše Česko vyrazilo do českého politického dostihu opravdu zostra. V průzkumu NMS, což je vůbec první průzkum, který novou formaci jihočeského hejtmana Martina Kuby změřil, dosáhlo bezmála pěti procent, což je hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Hnutí Naše Česko vyrazilo do českého politického dostihu opravdu zostra. V průzkumu NMS, což je vůbec první průzkum, který novou formaci jihočeského hejtmana Martina Kuby změřil, dosáhlo bezmála pěti procent, což je hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #48: Vláda Andreje Babiše funguje už dva měsíce a s ní také do letošních voleb věčně opoziční SPD Tomia Okamury. Okamurovo hnutí přibralo do svého klubu politiky z menších partají, do vlády vyslalo „nestranické odborníky“ a sám Okamura stanul v čele Poslanecké sněmovny, o čemž hovoří jako o svém politickém vrcholu. Co vlastně strana zatím ve vládě a v Poslanecké sněmovně dělá? Kdo jsou její nejsilnější hlasy a bude ministr obrany Jaromír Zůna ještě někdy mluvit? O tom všem mluví v dalším dílu politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny doporučil poslancům nevydat předsedy hnutí ANO a SPD Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. „U politika, který se dostane do konfliktu se zákonem, vždycky musíme velmi bedlivě posuzovat, zda je s ním zacházeno stejně jako s ostatními občany v rámci příslušných řízení – ať už jde o správní řízení, civilní řízení, a zejména pak trestní řízení,“ vysvětluje předsedkyně výboru, poslankyně Helena Válková (ANO).

Většina poslanců mandátového a imunitního výboru nedůvěřuje práci orgánů činných v trestním řízení a také justici. Proto nedoporučila Poslanecké sněmovně, aby souhlasila s vydáním Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání.

Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny doporučil poslancům nevydat předsedy hnutí ANO a SPD Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. „U politika, který se dostane do konfliktu se zákonem, vždycky musíme velmi bedlivě posuzovat, zda je s ním zacházeno stejně jako s ostatními občany v rámci příslušných řízení – ať už jde o správní řízení, civilní řízení, a zejména pak trestní řízení,“ vysvětluje předsedkyně výboru, poslankyně Helena Válková (ANO).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina poslanců mandátového a imunitního výboru nedůvěřuje práci orgánů činných v trestním řízení a také justici. Proto nedoporučila Poslanecké sněmovně, aby souhlasila s vydáním Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #47: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu, vláda by tak měla letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Podle názoru Národní rozpočtové rady (NRR) i dalších odborníků je navržený rozpočet v rozporu se zákonem, protože nedodržuje pravidla o rozpočtové odpovědnosti. To ale ministryně financí Alena Schillerová popírá. Jaké důsledky může mít takto navržený rozpočet? Co to znamená pro Česko? A mohou vůbec opoziční strany v tomto ohledu současné vládě něco vyčítat? To rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

Teď nás čeká cesta do Vrchlabí, kterému se také říká brána Krkonoš. Toto město je díky své poloze už mnoho let významnou líhní úspěšných sportovců, především v oblasti zimních disciplín, vyrostlo tam mnoho českých reprezentantů a olympioniků. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď nás čeká cesta do Vrchlabí, kterému se také říká brána Krkonoš. Toto město je díky své poloze už mnoho let významnou líhní úspěšných sportovců, především v oblasti zimních disciplín, vyrostlo tam mnoho českých reprezentantů a olympioniků.

„Politika je i šarvátka, ale je dobré, když je to ideová šarvátka,“ glosuje aktuální spor mezi místopředsedou vlády Petrem Macinkou a prezidentem Petrem Pavlem politolog Jan Kubáček. Jak hodnotí demonstrace a petice na podporu hlavy státu? Co podle něj lze očekávat od příští schůze Poslanecké sněmovny? A proč vítá aktuální výzvu ministra kultury Oty Klempíře?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké dopady by mohla mít z pohledu měst a obcí novela stavebního zákona, kterou má dnes na pořadu v úvodním čtení Poslanecká sněmovna? Co doporučuje ministerstvo zdravotnictví poté, co z prodejní sítě musely být staženy tisíce balení dětské výživy, které mohou obsahovat škodlivý toxin? A v jakých podmínkách se v Bedřichově rozjíždí série běžkařských závodů před nedělní Jizerskou padesátkou?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babišova vláda se od začátku pohybuje v odlišné situaci než po roce 2017. Do popředí vstupuje zahraniční politika, hlavně vztahy uvnitř Evropy a se Spojenými státy. To všechno na pozadí chaosu, který do mezinárodní politiky vnesl americký prezident Donald Trump. Ten se nakonec ukázal jako „beránek v rouše vlka“, jak ho vtipně označil historik Timothy Snyder. Řekl, že na převzetí Grónska nepoužije násilí, ale i tak rozhodil vztahy s tradičními evropskými spojenci. Napadá: kdo je – obrazně řečeno – vlastně Donald Trump? Když vezmeme oblíbená srovnání s politiky starého Říma, je spíše Caligulou, nebo Nerem? Chladným provokatérem, který pohrdá procedurami a rozdělením moci? Anebo císařem, který proslul tím, že se považoval za natolik výjimečného, že si nárokoval, aby ho všichni milovali?To česká zahraniční politika se „vaří“ stále stejným způsobem. Část vládní koalice si jako rukojmí vnitropolitických bojů vzala Ukrajinu. Jinak řečeno, Motoristé ve své – možná oprávněné – válce s prezidentem Pavlem odmítají poskytnout Ukrajině čtyři bojové letouny L-159. Navzdory tomu, že Ukrajina je chce koupit, navzdory tomu, že vedení armády už před několika měsíci řeklo, že se bez nich obejde. Andrej Babiš podle všeho už vypsal neoficiální výběrové řízení na nového ministra obrany a funkci předsedy vlivného bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. První snaživci se už hlásí. A jak to všechno dopadne?

Vládneme, nerušit #44: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouČesko má čtyři nejvyšší ústavní činitele. Dva z nich, Miloš Vystrčil a Petr Pavel, zastávají jedno názorové spektrum zahraniční politiky. Na opačném konci je předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. A někde mezi nimi pak poslední z nich, tedy premiér Andrej Babiš. Výsledek? Pro názorové rozdíly i kompetenční spory nepůsobí česká zahraniční politika jednotně v čase, kdy se mění světový řád. Jak dlouho to může trvat? A jaké to bude mít dopady? O tom v podcastu Vládneme, nerušit mluví Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Česká republika má nevídaný unikát: její Poslanecká sněmovna bude za několik týdnů hlasovat o vydání hned dvou ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů k trestnímu stíhání. Proces vedoucí k tomuto hlasování začal před několika dny v podobě prvního jednání mandátového a imunitního výboru Sněmovny o této věci.

Skončil 32. kongres ODS a zřejmě bude patřit k těm důležitějším. Jednak odešel dlouholetý předseda Petr Fiala. Spolustraníci mu vystrojili velkolepý odchod, doprovázený slovy uznání a potleskem. Sám expremiér si své odcházení ještě předtím pojistil tím, že vydal brožuru o úspěších své vlády a sdělil, že současnou názorovou a personální strnulost ODS rozhodně nelze považovat za krizi. ODS podle něj není v krizi, ale pokud chce, udělá si ji sama.Naopak lidé jako Radim Ivan, Karel Haas, ale do značné míry i Martin Kupka získali na kongresu většinu tím, že navrhli stranu, která za Fialova působení ztratila polovinu členů, otevřít širší veřejnosti. Poslanec Haas přišel dokonce s projektem ODS 2028, jímž by chtěl stranu během dvou let radikálně modernizovat. Zcela jistě narazí na křídlo starých rutinérů, kteří si myslí, že slunce obíhá kolem jejich procedurálních opozičních tanečků v Poslanecké sněmovně.Pěkným příkladem byl závěrečný souboj mezi Markem Bendou a Radimem Ivanem o usnesení, zda otevírat ODS širší veřejnosti vytvářením ideových platforem. Tento bod usnesení nakonec na zásah Martina Kupky prošel a otevírá širší možnosti. Jestli je totiž v ODS možné cítit nějaký konflikt, pak je to ten generační. Závěry pražského kongresu dávají nespokojeným občanským demokratům dobrou možnost, jak svou stranu přizpůsobit 21. století.

Vláda Andreje Babiše získala důvěru Poslanecké sněmovny. Co si Motoristé sobě slibují od pátečního usnesení Sněmovny s výzvou prezidentovi, aby jmenoval ministry navržené premiérem? „Nevidím do hlavy panu prezidentovi. Jeho přístup k Ústavě je velmi sporný. Nevím, jestli nebude stejným způsobem, jakým prokazuje respekt a úctu Ústavě, pohrdat i Sněmovnou,“ říká Petr Macinka, lídr Motoristů sobě a ministr zahraničí pověřený též dočasným řízením resortu životního prostředí.

Vláda Andreje Babiše získala důvěru Poslanecké sněmovny. Co si Motoristé sobě slibují od pátečního usnesení Sněmovny s výzvou prezidentovi, aby jmenoval ministry navržené premiérem? „Nevidím do hlavy panu prezidentovi. Jeho přístup k Ústavě je velmi sporný. Nevím, jestli nebude stejným způsobem, jakým prokazuje respekt a úctu Ústavě, pohrdat i Sněmovnou,“ říká Petr Macinka, lídr Motoristů sobě a ministr zahraničí pověřený též dočasným řízením resortu životního prostředí.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) si do Poslanecké sněmovny došla pro důvěru s programem, který opozice označuje za rozhazovačný. „Je to promyšlený dokument, ale většina navrhovaných opatření je poměrně nákladná. Základní problém je, z čeho a jakým způsobem to budeme financovat,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Petr Dvořák, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.

Občanští demokraté si budou o víkendu volit nového předsedu. Dosavadní mnohaletý lídr ODS Petr Fiala po prohraných parlamentních volbách post obhajovat nebude. Kdo ho nahradí a kudy se současná nejsilnější opoziční strana vydá?Hostem Ptám se já byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a kandidát na předsedu ODS Radim Ivan. Favoritem sobotní volby nástupce Petra Fialy v čele ODS je místopředseda strany a bývalý ministr dopravy Martin Kupka, který sesbíral podporu 11 krajů včetně Prahy. Jeho vyzyvatel, místostarosta Ostravy-Jih Radim Ivan míří na kongres bez otevřené podpory z regionů.Do volby jde Ivan s provokativními plány na zásadní reformu strany i s tvrdou kritikou účasti ODS v koalici Spolu. Místo jejího dalšího posilování a vzniku SuperSpolu, o kterém se mezi opozičními politiky začíná hovořit, podle něj Česko potřebuje spíše „ODS plus“.Martin Kupka je naopak vnímán jako pokračovatel Petra Fialy. I on přesto slibuje změny ve straně. A jak nastínil před koncem roku v Ptám se já, chce být také výrazným lídrem současné opozice. Plánuje například vznik stínové vlády. Petr Fiala, který oznámil plán na odchod z čela ODS po prohraných říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, naposledy tento týden odmítl spekulace, že by mohl občanské demokraty za určitých okolností vést dál. Na postu šéfa strany tak skončí téměř přesně po 12 letech.Co musí ODS udělat, aby měla šanci vyhrát příští volby? Je cestou SuperSpolu? A měla by strana nějak zapojit bývalého premiéra?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nová vláda Andreje Babiše s velkou pravděpodobností získá důvěru Poslanecké sněmovny. Už v prvních dnech ale naráží na vnitřní rozpory, nejasnou zahraniční politiku a konfliktní vztah k médiím. Jak stabilní je současná vládní koalice? Komentátor Petr Hartman v rozhovoru se Zitou Senkovou hodnotí jednání o vyslovení důvěry vládě a zastavuje se také u jmenování Filipa Turka vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) si říká o důvěru poslanců. Očekává se, že ji získá, protože ve Sněmovně disponuje většinou hlasů. Jak bude koalice držet pohromadě, je ale věc druhá. „Bude stabilní přímo úměrně tomu, že jde o klasickou koalici,“ říká v pořadu Pro a proti místopředseda Poslanecké sněmovny a poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. „Myslím, že s SPD úplně přirozená spolupráce není, ale zřejmě to tak hnutí ANO cítí,“ komentuje předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Vláda Andreje Babiše (ANO) si říká o důvěru poslanců. Očekává se, že ji získá, protože ve Sněmovně disponuje většinou hlasů. Jak bude koalice držet pohromadě, je ale věc druhá. „Bude stabilní přímo úměrně tomu, že jde o klasickou koalici,“ říká v pořadu Pro a proti místopředseda Poslanecké sněmovny a poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. „Myslím, že s SPD úplně přirozená spolupráce není, ale zřejmě to tak hnutí ANO cítí,“ komentuje předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Může vláda Andreje Babiše při hlasování o důvěře v Poslanecké sněmovně na něco narazit? Není neobsazené Ministerstvo životního prostředí důvodem pro odklad hlasování o důvěře nové vládě? A může opozice ohrozit postavení předsedy Sněmovny Tomia Okamury? Vladimír Kroc se ptá poslance KDU-ČSL Jana Bartoška.

Jak chce nová vláda zkrátit čekací lhůty na vyšetření a zlepšit dostupnost primární lékařské péče? Jak hodlá změnit systém veřejného zdravotního pojištění? A zruší novou vyhlášku o školním stravování, podle které mají děti dostávat méně sladkých jídel nebo masa? Karolína Koubová pozvala k diskuzi ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé sobě) a vedení výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny. Poslechněte si diskuzi.

Může vláda Andreje Babiše při hlasování o důvěře v Poslanecké sněmovně na něco narazit? Není neobsazené Ministerstvo životního prostředí důvodem pro odklad hlasování o důvěře nové vládě? A může opozice ohrozit postavení předsedy Sněmovny Tomia Okamury? Vladimír Kroc se ptá poslance KDU-ČSL Jana Bartoška.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Protiukrajinský novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury má dohru, opozice navrhuje jeho odvolání. Je Okamurovo vystupování v souladu s funkcí třetího nejvyššího ústavního činitele? „Být předsedou Sněmovny neznamená přestat mít politické názory,“ hájí předsedu svého poslaneckého klubu Libor Vondráček (Svobodní, za SPD). „Ten projev je kremelská propaganda, na Ukrajině se bojuje i za nás,“ kritizuje předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po několika dnech mlčení vyjádřil k novoročnímu projevu Tomia Okamura (SPD) a jeho vyznění označil za snahu získat voliče. „Byl to projev předsedy Poslanecké sněmovny,“ oponuje Babišovi v pořadu Osobnost Plus Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zpráv. „To, že byl Okamurův projev natočen jako laciný youtubový klip, je jiná věc. Okamura je předsedou Sněmovny, protože pro něj hlasovali všichni poslanci hnutí ANO. Tohle je jejich spoluodpovědnost.“

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po několika dnech mlčení vyjádřil k novoročnímu projevu Tomia Okamura (SPD) a jeho vyznění označil za snahu získat voliče. „Byl to projev předsedy Poslanecké sněmovny,“ oponuje Babišovi v pořadu Osobnost Plus Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zpráv. „To, že byl Okamurův projev natočen jako laciný youtubový klip, je jiná věc. Okamura je předsedou Sněmovny, protože pro něj hlasovali všichni poslanci hnutí ANO. Tohle je jejich spoluodpovědnost.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novoroční proslov Tomia Okamury bude mít dohru. Opozice chce vyvolat hlasování o odvolání předsedy SPD z postu předsedy Poslanecké sněmovny, Starostové navíc požadují, aby se Sněmovna jako celek od Okamurových výroků, kterými urážel Ukrajince a představitele Evropské unie distancovala. Jakou má taková snaha šanci na úspěch a jaký je vůbec její smysl? A co vůbec říká celá aféra o současné české politice?

Bouchaly petardy, i když méně než v letech minulých, a začal rok 2026. Ten loňský nám přinesl novou vládu vzešlou z nově zvolené Poslanecké sněmovny, nového amerického prezidenta, nejstaršího, jaký do této funkce kdy nastoupil, který se pokouší obrátit svět naruby a při tom pomoci rodinnému byznysu (v čemž je mimořádně úspěšný).

Iniciativa Dárek pro Putina patří mezi největší české projekty, které vybírají od veřejnosti peníze pro Ukrajinu. Ty přitom nejdou na humanitární účely, ale na zbraně. Proč jsou Češi stále ochotni posílat na válku tolik peněz?Hostem Ptám se já byl je šéf iniciativy Dárek pro Putina Martin Ondráček.Od spuštění projektu v květnu 2022 iniciativa v několika sbírkách vybrala na zbraně a další vojenské vybavení pro Ukrajinu už víc než jednu miliardu korun. Částka, kterou se každý rok podaří vybrat, navíc stále narůstá. „Máme několik skvělých influencerů. Jako třeba Donalda Trumpa. Když si Donald Trump vzal Zelenského při první návštěvě (v Bílém domě) před novináře, tak nám během sedmi dní přišlo 29 milionů korun. My na datech třeba vidíme i to, když nový předseda Poslanecké sněmovny drží štafle při sundávání (ukrajinské) vlajky,“ popsal Ondráček, kdy se solidarita mezi dárci v Česku zvedá nejvíc.  „Nebo když Rusové trefí, nedejbože, nějaký civilní objekt a někoho zabijí. Spousta lidí to řeší terapeuticky. Vyndá kreditku a udělá něco pro to, aby tu generální nespravedlnost, která se Ukrajině děje, pomohla aspoň trošku napravit,“ dodal.  Iniciativu organizuje Nadační fond pro Ukrajinu. Název Dárek pro Putina ironicky odkazuje na jméno ruského vládce Vladimira Putina, na jehož příkaz v únoru 2022 začala ruská agrese vůči Ukrajině.  Organizátoři iniciativy pořádají sbírky například na protitankové střely či drony. V minulosti pořídili a předali ukrajinské armádě například střelomet RM-70 nazvaný Přemysl za 50 milionů korun, tank T-72 za 30 milionů korun nebo americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který lidé přispěli 72,64 milionu korun. Mají organizátoři iniciativy pocit, že zbraně, které posílají na Ukrajinu něco mění? Jak je složité vybírat, od koho je nakoupí? A jak se změní ochota pomáhat Ukrajině s novou vládou, která říká, že chce pomáhat hlavně Čechům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel dnes jmenoval předsedou vlády České republiky šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Je to další z kroků k převzetí moci po nedávných volbách do Poslanecké sněmovny. Jaký bude Andrej Babiš v roli premiéra tentokrát? Jakým způsobem chce řídit nový kabinet? A v čem je specifická kauza Turek? Poslechněte si speciál Radiožurnálu.

Tomio Okamura v roli předsedy Poslanecké sněmovny vyrazil na Slovensko utužovat vztahy s tamější politickou reprezentací. Do delegace, která čert ví proč musela na upevňovací návštěvu použít letadlo, vzal výhradně poslance z budoucí vládní koalice.

„My s panem prezidentem máme jasnou dohodu o tom, jakým způsobem já oznámím ten střet zájmů, který samozřejmě žádný nemám.“Tímto vnitřně rozporným prohlášením odstartoval Andrej Babiš svou řeč během mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k jeho střetu zájmů.O poslanecký projev nešlo, spíš o starozákonní lamentace, zvláštní žánr nářků, bědování, naříkání a stěžování si na média a svět, který mu křivdí. Jeden z nejbohatších a rozhodně nejvlivnějších mužů v Česku se pokusil ve svém stominutovém projevu vytvořit dojem, že mu svět systematicky křivdí.V novém díle podcastu procházíme hlavní body jeho projevu – od vzniku Agrofertu přes dotace až po únos syna na Krym – a pokoušíme se vysvětlit, proč vystupuje, jak vystupuje.Jedním z řečnických triků, které Babiš využívá, je rozdělení jeho postojů. Často o sobě mluví ve třetí osobě, aby zase přecházel do osobní výpovědi. Vyvolává to vzpomínku na profesora Pavla Koláře a jeho teorii, že existují dva Babišové – jeden se jmenuje Ba a druhý Biš.Ten první je bojovník za morální hodnoty, nezištný ochránce slabých a nemocných. Naopak ten druhý se nebojí lhát a v byznysu používá predátorské postupy. Tento model rozdvojení skvěle popsal spisovatel Stevenson v románu o doktoru Jekyllovi a panu Hydovi. Jeden je vzorný měšťan, druhý naopak zrůda, která po nocích páchá zločiny.Kdo je ten pravý? Ba, nebo Biš? Jekyll, nebo Hyde?To se dozvíte v posledním podcastu.

V centru pozornosti debaty o budoucím premiérovi stále zůstává střet zájmů. Andrej Babiš totiž pořád veřejně nevysvětlil, jak ho chce vyřešit. A to přesto, že ho k tomu opakovaně vyzval prezident Petr Pavel a také zástupci opozice na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Kde všude Andrej Babiš střet zájmů má? A jakým způsobem ho může reálně vyřešit? Hosté:Lucie Stuchlíková - politická reportérka Seznam Zpráv a spoluautorka podcast Vlevo doleLadislav Mejzlík - proděkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze a prezident Komory auditorů České republikyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Máme donekonečna hájit Filipa Turka? Máme kývnout hnutí ANO na plánované navyšování výdajů státního rozpočtu, nebo žádat větší úspory? Ukazuje se, že Motoristé nejsou tak svorná sekta s uniformními názory, jak se doposud zdálo.Mnozí předvídali, že nejslabším článkem nové vlády bude SPD, protože na její kandidátce pronikly do Poslanecké sněmovny i neřiditelné střely z Trikolóry, hnutí PRO a za Svobodné. Sám šéf hnutí ANO a patrně budoucí premiér Andrej Babiš o nich poněkud pohrdavě říká, že jsou „neškodní“.Překvapivě se ukazuje, že Babiš se musí více obávat loajality Motoristů. Autoři politického podcastu Vlevo dole v aktuální epizodě podrobně rozebírají třináct motoristických poslanců a jejich postoje.Základní členění je jednoduché - jedno křídlo tvoří stoupenci exprezidenta Klause, mezi něž patří předseda Petr Macinka a „hranatá tvář strany“ Filip Turek, ale i Matěj Gregor, Gabriela Sedláčková nebo Igor Červený.„Ti musejí hlásat Klausovo učení, že planeta je modrá, nikoliv zelená a že největším ohrožením dnešního světa nejrůznější nebezpečné -ismy,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.A pak jsou tu lidé, kteří přišli zvenčí, už za sebou mají úspěšné kariéry a nejsou ochotni hlásat jedinou pravdu. Sem patří třeba bývalá nejvyšší žalobkyně Renata Vesecká, hudebník Oto Klempíř, exšéf Cermatu Miroslav Krejčí, ekonom Vladimír Pikora nebo Boris Šťastný.„Ti si třeba myslí, že není nutné Babišovi všechno bez výhrad odkývat. Nebo jim všem není po chuti donekonečna hájit provokujícího influencera Turka,“ domnívá se Václav Dolejší.Kdo z podcasterů nečte maily a kdo na všechny odpovídá „ano“? Můžete se vyčůrat na benzínce? A jaké časopisy odebírá vaše mamka? Poslechněte si čerstvou epizodu trojnásobného podcastu roku!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Proč chce část poslanců jednat o možném střetu zájmů Andreje Babiše na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Proč desítky studentů a studentek opustily na protest přednášku premiéra Roberta Fica na okresním úřadu v Popradu? A kam posouvá výzkum Marsu start rakety americké společnosti Blue Origin?

Jak se změní Poslanecká sněmovna, když v jejím čele stanul Tomio Okamura? Už stihl sundat ukrajinské vlajky, chce co nejrycheji ustavit novou vládu a bude se snažit, aby Poslanecká sněmovna fungovala více konsenzuálně. „Od paní Pekarové jsme za čtyři roky nedostali telefonát ani jednou. Já už jsem dvakrát volal předsedům poslaneckých klubů, kromě Pirátů,“ říká předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura.

Zatímco německá média píší o tom, že volba pravicového extrémisty předsedou Poslanecké sněmovny výrazně snižuje image České republiky v zahraničí, případně hovoří o první hluboké ráně pro českou demokracii, českou veřejnost osoba nového třetího nejvyššího ústavního činitele příliš neznepokojuje.

V Česku pokračovalo předávání moci. Nová vládní sestava hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě podepsala koaliční smlouvu, na své zahajovací schůzi se ustavila nová Poslanecká sněmovna a do svého čela zvolila Tomia Okamuru z SPD.

Proč poslanci vznikající trojkoalice nepodpořili při volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny kandidáta ODS Jana Skopečka? Co táhne růst české ekonomiky a proč se má příští rok zpomalit? A co ukazuje o postavení žen v Mexiku incident, při kterém muž obtěžoval na veřejnosti tamní prezidentku?

Pro odpůrce Tomia Okamury (SPD) ve funkci předsedy Poslanecké sněmovny bylo pěkné pohrávat si s představou, že se v tajné volbě odváží pár zákonodárců hnutí ANO k disentnímu stanovisku a jim třeba pod vousy nejdoucí kontroverzní politik se zvolení aspoň v prvém kole nedočká. Ale bylo to bláhové, klasické přání otcem myšlenky.