Podcasts about poslaneck

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil návštěvu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) v Číně za úspěšnou a v příštím roce by se měl vydat v jeho stopách. „S Čínou se chce bavit v zásadě každý. Na druhou stranu v Evropě sílí pocit, že je potřeba něco dělat proti čínské obchodní a průmyslové politice. Jak to čeští politici prezentují, úplně nezapadá do evropského mainstreamu,“ upozorňuje analytik Hospodářských novin Martin Ehl.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nový díl podcastu tvoří otázky posluchačů a diváků a naše odpovědi. Nejvíce se věnujeme trendu, který by se dal popsat slovy PŘEPISOVÁNÍ DĚLBY MOCI. V jejích nejvyšších patrech jsme svědky dramatického vychýlení systému brzd a protivah od zákonodárné k výkonné moci.Zatímco předchozí dvě vlády přijímaly 14–18 procent všech zákonů v režimu poslaneckých návrhů (případně v další zrychlené verzi), tentokrát je v tomto systému více než padesát procent všech norem. Navíc v této fofrverzi procházejí nejdůležitější zákony, které jdou mimo klasické připomínkové řízení a nemůže se k nim vyjádřit ani odborná veřejnost. Výsledkem jsou paragrafy, které často nedávají smysl. I z toho důvodu minulý týden vytvořila Česká advokátní komora odbornou komisi, která bude upozorňovat na největší legislativní paskvily.Zatímco na úrovni Poslanecké sněmovny se daří obcházet jednací řád, utahování šroubů nastává i na úrovni vlády. Šéfka Úřadu vlády a neoficiální „vicepremiérka“ Tünde Bartha chce změnit způsob přijímání zákonů tak, aby se veřejnost už nedozvěděla, kdo jak – například v oblasti veřejných zakázek – který ministr hlasoval. Tyto a další informace mají být na 30 let tajné. Navíc by ona sama měla mít možnost ve zrychleném režimu předkládat zákony. Je to další neformální amnestie pro potenciální spolupachatele a současně oslabení kontrolních funkcí jak ze strany Parlamentu, tak veřejnosti.V podcastu se věnujeme i nepolitickým věcem. Například prozrazujeme, jaké AI používáme, jestli by Bohumil volil Petrose do nějaké veřejné funkce a do jaké, naznačujeme, jak budeme obnovovat setkání s příznivci v tzv. backstage, kde je hranice legitimního občanského odporu, proč má Petros rád skladbu Pavla Dobeše s názvem Calvera, jaké je spirituální zvíře Karolíny a jestli náhodou nejsou Motoristé sobě Kazmův projekt.

Šéf Sněmovny Tomio Okamura jako první český vládní politik po sedmi letech oficiálně navštívil Čínu. Slibuje si od toho zlepšení vztahů s Pekingem a posílení vzájemného cestovního ruchu. Co cesta reálně přinese? Hostem Ptám se já byla sinoložka z Filozofické fakulty UK v Praze Olga Lomová. S předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) se při návštěvě Číny setkal šéf tamního parlamentu Čao Le-ťi. Podle agentury Nová Čína ocenil pozitivní a pragmatickou politiku nové české vlády vůči Pekingu a vyjádřil přesvědčení, že současný příznivý vývoj vzájemných vztahů bude pokračovat. Okamura prohlásil, že podle jeho mínění se vzájemné vztahy České republiky a Číny během návštěvy podařilo obnovit. S čínskou stranou měl probírat možné zrušení víz pro Čechy cestující do Číny, znovuzavedení přímé letecké linky Praha–Šanghaj nebo zapůjčení terakotové armády na výstavu do Česka. Během jednání české delegace v čínském parlamentu padly také nové informace o Čechovi, kterého Peking zadržel na konci června a vyšetřuje ho kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Jak upozornily i Seznam Zprávy, české bezpečnostní složky nevylučují, že by Čína mohla chtít muže vyměnit za jejího občana zadrženého v Česku. Vztahy mezi Prahou a Pekingem se v posledních letech výrazně zhoršily především kvůli otázce Tchaj-wanu. Čína ostře kritizovala cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan v roce 2020 i jeho druhou výpravu letos v červnu. Peking, který ostrov považuje za součást svého území, v souladu s politikou jedné Číny odmítá oficiální kontakty zahraničních politiků s tchajwanskými představiteli. „Celé té cestě udělalo tečku vyhlášení sankcí na 14 evropských firem jako protiopatření evropských sankcí na 14 čínských firem, které do Ruska dodávají zboží dvojího užití a vlastně tím podporují válku v Rusku. Ty firmy byly vybrány víceméně náhodně a objevila se tam i česká firma Tatra,“ připomněla v Ptám se já sinoložka Olga Lomová. „Nemůžu to číst jinak, než určitý tlak z čínské strany. Vzápětí po návštěvě, která projevuje přátelství, touhu vycházet Číně vstříc, jít naproti jejím požadavkům, se v sankčním seznamu, kde mohla být jakákoliv jiná firma, objeví i česká firma. To není náhoda, ale je to jenom ukázka toho, že v čínské diplomacii platí, že když naznačíte, že chcete ustoupit, že vyjdete druhé straně vstříc nebo dokonce řeknete natvrdo, že chcete druhé straně vyjít vstříc, tak ona na vás ještě víc přitlačí,“ dodala Lomová. Jaký vliv může mít Okamurova cesta na další vztahy Česka s Čínou? A co lze očekávat v případu zadrženého Čecha? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jaké výsledky přinesla pro podnikatele a turisty cesta předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury do Číny? Proč došlo k útoku na pochod hrdosti v Berlíně a jak časté jsou v Německu podobné incidenty? A proč stoupá v Česku počet lidí, kteří doma chovají slepice?

Jaké výsledky přinesla pro podnikatele a turisty cesta předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury do Číny? Proč došlo k útoku na pochod hrdosti v Berlíně a jak časté jsou v Německu podobné incidenty? A proč stoupá v Česku počet lidí, kteří doma chovají slepice?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč opozice zpochybňuje výběrové řízení na ředitele Letiště Praha a o jakých pochybných projektech z minulosti mluví ministryně financí? Jak cesta předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury do Číny ovlivní vzájemnou hospodářskou bilanci? Přispěje k propuštění zadržovaného Čecha? A proč se rok před volbami v Polsku rozpadla nejsilnější opoziční strana Právo a spravedlnost?

Proč opozice zpochybňuje výběrové řízení na ředitele Letiště Praha a o jakých pochybných projektech z minulosti mluví ministryně financí? Jak cesta předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury do Číny ovlivní vzájemnou hospodářskou bilanci? Přispěje k propuštění zadržovaného Čecha? A proč se rok před volbami v Polsku rozpadla nejsilnější opoziční strana Právo a spravedlnost?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) je na pracovní návštěvě Číny, a to jako první český vládní politik po sedmi letech. Sejít se má mimo jiné s předsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců Čao Le-ťim, který je podle sinologa Martina Hály třetím nejvyšším činitelem v rámci politbyra. „Reprezentace na čínské straně je skutečně velmi vlivná, ale obávám se, že svého protějška nebudou brát příliš vážně, protože není představitelem exekutivy,“ uvádí.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Návrhy zákonů čím dál častěji vycházejí z poslaneckých nebo senátorských iniciativ a neprocházejí standardním legislativním procesem. Co na tom vadí advokátní komoře? „Napřed to byly takové technické opravy, k čemuž potom sloužily poslanecké pozměňovací návrhy. Pak se stalo to, že se vybíraly různé zákony a přílepkem se k nim dávaly novely úplně jiných a nesouvisejících zákonů,“ kritizuje předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná. Jak má vypadat legislativní proces?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanecká sněmovna schválila návrat elektronické evidence tržeb. Nová verze EET 2.0 začne platit od ledna a vláda si od ní slibuje 14 miliard korun ročně. „EET mělo prokazatelný pozitivní dopad,“ uvádí v pořadu Pro a proti Markéta Koscielniak z Centra veřejných financí FSV UK. „Jsem skeptická ke snaze fixovat se na úroveň 14 miliard korun a tyto peníze už rozdávat v rozpočtu předtím, než jsou vybrané,“ upozorňuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládě důvěřuje podle červnového šetření agentury STEM třetina lidí, podobně jako Poslanecké sněmovně. O něco větší důvěru má Senát a nejvíc lidí důvěřuje prezidentovi, a to 56 procent. Co nízká důvěra lidí v instituce státu i média vypovídá o stavu demokracie v Česku? Jak se mění politická kultura? „S pravidly, která mají garantovat demokracii, se zachází bezohledně,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda.

Vládě důvěřuje podle červnového šetření agentury STEM třetina lidí, podobně jako Poslanecké sněmovně. O něco větší důvěru má Senát a nejvíc lidí důvěřuje prezidentovi, a to 56 procent. Co nízká důvěra lidí v instituce státu i média vypovídá o stavu demokracie v Česku? Jak se mění politická kultura? „S pravidly, která mají garantovat demokracii, se zachází bezohledně,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanecká sněmovna ve středu znovu nedokončila schvalování novely stavebního zákona. Není namístě uvažovat o odložení její účinnosti? O kolik by se mělo díky novele urychlit povolování jednotlivých staveb? A hrozí kolaps stavebních úřadů po jejich převedení z měst a obcí na stát, jak varuje opozice? Tomáš Pancíř se ptá vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního práva Hany Landové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb míří v Poslanecké sněmovně do druhého čtení. Tentokrát má být systém EET jednodušší a administrativně nenáročný. Vláda si slibuje, že touto cestou získá do veřejných rozpočtů navíc až 14 miliard korun. „V tom je obrovská nejistota. Předchozí systém fungoval výrazně jinak a přesně nevíme, kolik peněz přinesl,“ tvrdí v Interview Plus ekonom Michal Skořepa, analytik České spořitelny a předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak by měl v praxi fungovat nový zákon o státních zaměstnancích, který dnes schválila Poslanecká sněmovna? A jak na argumenty předkladatelů odpovídá vedení úřednických odborů? Jakou pomoc poskytují dobročinné organizace lidem bez domova v současných extrémních teplotách? A co pro obyvatele okupovaného Krymu znamená dnešní vyhlášení stavu nouze po měsících ukrajinských dronových náletů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosty pořadu byli místopředseda Poslanecké sněmovny a člen podvýboru pro sport Patrik Nacher z hnutí ANO a poslanec a člen podvýboru pro sport Karel Haas z ODS.Všechny díly podcastu O čem se mluví ve středních Čechách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosty pořadu byli místopředseda Poslanecké sněmovny a člen podvýboru pro sport Patrik Nacher z hnutí ANO a poslanec a člen podvýboru pro sport Karel Haas z ODS.Všechny díly podcastu O čem se mluví v Plzeňském kraji můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Témy: Aktuálna vnútropolitická situácia, aktuálne zahraničnopolitické otázky, personálne otázky, štátny rozpočet a iné; | Hostia: Roman Michelko (predseda poslaneckého klubu SNS v NR SR) a Viliam Karas (podpredseda KDH; exminister spravodlivosti SR). | Moderuje: Matej Baránek. | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) si při setkání se slovenským protějškem Richardem Rašim (Hlas) notoval v názorech na emigraci i emisní povolenky. Podle bývalého slovenského premiéra Eduarda Hegera (Demokrati) je téma migrace v Česku, na Slovensku i v Maďarsku zástupným tématem, protože migrace není reálný problém. V Interview Plus Heger označuje současné plány české vlády na změnu financování České televize a Českého rozhlasu za útok na veřejnoprávní média.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) si při setkání se slovenským protějškem Richardem Rašim (Hlas) notoval v názorech na emigraci i emisní povolenky. Podle bývalého slovenského premiéra Eduarda Hegera (Demokrati) je téma migrace v Česku, na Slovensku i v Maďarsku zástupným tématem, protože migrace není reálný problém. V Interview Plus Heger označuje současné plány české vlády na změnu financování České televize a Českého rozhlasu za útok na veřejnoprávní média.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanecká sněmovna navrhla udělit nejvyšší státní vyznamenání Miloši Zemanovi. Komentátor Alexandr Mitrofanov zdůvodňuje, proč se mu takový nápad nelíbí: „Miloš Zeman byl výrazným ruským vlivovým agentem v Česku. Vykonal obrovskou práci v tomto směru a samozřejmě, že pro část obyvatelstva, která vidí Česko v ruské sféře vlivu, je to hrdina.“ V Osobnosti Plus novinář vysvětluje, proč si myslí, že ruského prezidenta Putina nic neohrožuje. A zdůrazňuje vliv čínských financí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #62: Atmosféra v Poslanecké sněmovně houstne. Poslanci a poslankyně vlády i opozice se častují čím dál ostřejšími výrazy, délka jednání se protahuje, dohody přestávají platit. Jak v současnosti vypadá prostředí dolní komory a vede k tomu, že dnes není možná spolupráce některé z opozičních stran s vládním hnutím ANO? O tom si v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit povídali Eva Soukeníková, František Trojan a Filip Zelenka.

Bylo to jako blesk z čistého nebe. Na pořadu jednání české vlády minulé pondělí se ten bod vůbec nenacházel. Pak se najednou vynořil a všichni pro něj povinně hlasovali – osm rad vlády, pět oddělení a tři odbory byly přemístěny pod čtyři ministerstva.Na téhle restrukturalizaci není zajímavé, že proběhla, ale především jak proběhla. Nejvíce překvapeni byli špičkoví představitelé hnutí ANO, jako předsedkyně poslaneckého klubu Malá nebo místopředseda Poslanecké sněmovny Nacher. Tento případ ilustruje způsob, jak dochází uvnitř vlády k důležitým rozhodnutím. Je to sice koaliční většina několika stran, ale kromě ní má Andrej Babiš ještě jednu, jakýsi vnitřní kruh.V jeho čele stojí manažerka Agrofertu Tünde Bartha. V minulých měsících vyšla o této dámě řada článků, v nichž byla oceňována její pracovitost. Fajn, jejich autoři však neodpověděli na základní otázky: Jak je možné, že šéfka Úřadu vlády v posledních měsících reprezentuje Českou republiku na různých úrovních, přestože k tomu nemá demokratický mandát? Není vzhledem ke svým vazbám na úzkou skupinu maďarských politiků kolem Viktora Orbána bezpečnostním rizikem? Nenachází se vzhledem ke svému angažmá v různých firmách holdingu Agrofert ve střetu zájmů? A konečně: ke komu cítí primární loajalitu?Její působení na české politické scéně by odpovídalo něčemu mezi vicepremiérkou a zmocněnkyní vlády pro orbanizaci české politiky. Tato dáma má všechny parametry ruského proroka Grigorije Rasputina, který pobýval na carském dvoře krátce před pádem monarchie. Tehdejší carské šlechtě pil krev tím, že manipuloval ruskou politikou ve jménu nezřetelných zájmů. Nakonec byl odstraněn, ale pád monarchie Romanovců tím carská šlechta neodvrátila. Jak to bude u nás?Evidentní je, že jsme svědky tunelování parlamentarismu, protože vláda zneužívá tzv. poslaneckých návrhů zákona, které obcházejí zákonný proces připomínkového řízení k jednotlivým zákonům. A jak to dopadne? A co na to Jan Tleskač?

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Sněmovna se z podnětu vládního hnutí SPD postavila proti konání sjezdu sudetských Němců v Česku. Proč vládní koalice toto téma zvedla? A kdy představí slibovaná opatření zvyšující bezpečnost na fotbale?  Hostem Ptám se já je místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO), který se na přípravě nové legislativy k bezpečnosti na stadionech podílí. Na násilné události na fotbalovém pražském derby mezi Slavií a Spartou minulý víkend vláda hned reagovala vytvořením pracovní skupiny složené ze zástupců politických stran napříč Sněmovnou, zástupců fotbalu i odborníků na bezpečnost. Podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) by skupina mohla řešit například problematiku kamer s rozpoznáváním obličejů nebo pravomoci pořadatelů. Opatření by se podle ministra měla připravit co nejdříve.Premiér Andrej Babiš (ANO) označil výtržnosti ve vršovickém Edenu za strašnou ostudu a selhání. Dění v závěru zápasu, kdy v sedmé minutě nastavení dav domácích fanoušků vnikl na trávník, střetl se s hráči Sparty a házel světlice mezi diváky, označil předseda vlády za obrovské selhání a strašnou škodu. „Změna musí být brutální,“ uvedl. „Nevím, co si pod tím slovem brutální změna Andrej Babiš představil. Teď si studuji i systémy, které jsou v zahraničí. V Polsku třeba máte registrované všechny fanoušky, ne problémové, všechny. A to už je zase extrém,“ řekl v Ptám se já místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že on sám velké změny neočekává. „Měli bychom jít cestou, po které volám dva roky. Všichni jsou vždy pro, ale jak se to od té události vzdaluje, tak všichni vychladnou a najednou začnou říkat, proč ty věci neměnit kvůli pár lidem.“Nacher v rozhovoru také komentoval aktuálně schválené usnesení Sněmovny proti sjezdu sudetských Němců v Brně: „Na návrh SPD bylo nakonec schváleno usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že se to odsuzuje. Ve Sněmovně máte témata, která se týkají zákonů, a pak máte témata, která se týkají společenských věcí. Tam mimochodem spadají třeba i ti fanoušci.“ "Tohle prostě vytáhla koalice. I mně chodily e-maily od lidí, že si to nepřejí, že to považují za provokaci. Tak se to vytáhlo jako téma. Upřímně, sám jsem se k tomu přiznal, jsem byl překvapen, netušil jsem, že opozice jako jeden muž bude proti tomu. Takhle velkou protireakci jsem nečekal, “ dodal poslanec. Na závěr rozhovoru Patrik Nacher také prozradil, kde se zdržel jím připravovaný návrh na úpravu koncesionářských poplatků, který koalice avizovala jako jistý mezikrok, než bude hotová nová mediální legislativa chystaná ministerstvem kultury. „Já jsem chvilku i přemlouval kolegy, ať se na to vykašleme po jednáních s generálními řediteli. Ale zlomilo se to ve mně, když jsem viděl, co dělá opozice. V těchto dnech už to bude. Myslím, že příští týden už to budu moct prezentovat,“ dodal. Jak je to s nenávistí mezi Spartou a Slavií? Kdo bude mít za úkol připravit případné zákonné změny? Komu prospívá rozviřování protisudetských nálad? A jak to vypadá s poslaneckým návrhem na úpravu plátců koncesionářských poplatků? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak se pozná politická svině? Tak, že se pokouší vyřešené otázky minulosti účelově otevřít, aby na svou stranu přetáhla vystrašené voliče. K tomu došlo minulý týden, když vládní většina v Poslanecké sněmovně odhlasovala nesouhlas s konáním každoročního setkání sudetských Němců v Brně.V podcastu chronologicky probíráme, jak se od roku 1990 čeští a němečtí politici a historici postupně propracovávali k pochopení té druhé strany, až v lednu 1997 podepsali česko-německou deklaraci, která většinu sporných otázek vyřešila. Od té doby se téma poválečného vysídlení českých Němců na základě Benešových dekretů vrací zvláště v předvolebním čase.Téma účelově ožívá také v sousedním Německu a Rakousku. Po vzestupu populistických stran AfD a FPÖ se obě formace začaly stylizovat do role mluvčích potomků vyhnaných Němců. Jinak řečeno, představitelé těchto stran začali kritizovat rakouské lidovce a německé a bavorské křesťanské demokraty, že příliš vyšli vstříc české straně a dostatečně nehájí zájmy sudetských Němců.Tím jsme svědky českého paradoxu. Klaus, Zeman, Okamura a další jsou úzce napojeni na německou AfD nebo rakouskou FPÖ, které chtějí Benešovy dekrety zrušit. Zároveň jsou na české úrovni velkými bojovníky za tytéž Benešovy dekrety. Chtělo by se říct: dámy a pánové, udělejte si nejdřív pořádek doma a nechaotizujte politickou situaci v Česku.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V Česku jde o téma, které se v posledních týdnech hojně řeší, a které mnozí považovali za politicky uzavřené. Sjezd, který se uskuteční už o víkendu, považují organizátoři a část opozice za přelomový symbol smíření a definitivní tečku za minulostí. Ale vládní koalice bije na poplach. Poslanecká sněmovna dokonce schválila rezoluci proti konání sjezdu a z úst vládních politiků slyšíme varování před otevíráním starých ran, revizionismem nebo zpochybňováním Benešových dekretů. Kritika míří i jmenovitě k Berndu Posseltovi, který vede hlavní proud určující směr sdružení. Podle Tomáše Lindnera je to ale absurdní, protože právě Posselt je tím, který vyšachoval protičeské nálady a dlouhodobě usiluje o smíření a česko-německou spolupráci. Jaký byl ale vývoj SdL? Co víme o jeho členské základně? Jaký byl a je jeho politický vliv v Německu? Jak sjezdy sudetských Němců probíhaly v současnosti? Odpovědi najdete v pondělní epizodě.

Jak zásadní zásah do rozpočtových pravidel představuje novela, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna? Proč Spojené státy upustily od plánu vyslat dočasně z amerických základen tisíce vojáků do Polska? A právě před 30 lety šel do kin film Kolja režiséra Jana Svěráka. Jak si dnes vysvětluje úspěch, který sklidil i na mezinárodní scéně?

Jak zásadní zásah do rozpočtových pravidel představuje novela, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna? Proč Spojené státy upustily od plánu vyslat dočasně z amerických základen tisíce vojáků do Polska? A právě před 30 lety šel do kin film Kolja režiséra Jana Svěráka. Jak si dnes vysvětluje úspěch, který sklidil i na mezinárodní scéně?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Brně se má příští týden konat sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Poprvé v historii na české straně hranice. A za zjitřené politické atmosféry. Dnes má o usnesení vyjadřujícím nesouhlas s konáním této akce v druhém největším městě ČR hlasovat Poslanecká sněmovna. Proč? A může napjatá atmosféra kolem brněnského setkání ublížit česko-německým vztahům?Host: Lukáš Novotný - politolog, sociolog a odborník na Německo z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

V Brně se má příští týden konat sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Poprvé v historii na české straně hranice. A za zjitřené politické atmosféry. Dnes má o usnesení vyjadřujícím nesouhlas s konáním této akce v druhém největším městě ČR hlasovat Poslanecká sněmovna. Proč? A může napjatá atmosféra kolem brněnského setkání ublížit česko-německým vztahům? Host: Lukáš Novotný - politolog, sociolog a odborník na Německo z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

„Dneska ve vládní koalici není žádný hlas, žádná menší politická strana, která by hnutí ANO dokázala brzdit, jakkoliv Motoristé říkali, že Andreje Babiše polídají. Nehlídají ho vůbec,“ kritizuje místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS). Co by přineslo rozvolnění rozpočtových pravidel, které prosazuje současná vláda? Za jakých okolností by mohla EET podpořit pravicová opozice? A kdy představí svoji daňovou reformu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Poslechněte si projev přednesený v rámci pietního aktu 5. května 2026 před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze.

Sněmovna má otevřenou cestu ke schválení koaličního návrhu zákona o státních zaměstnancích. Ten má mimo jiné usnadnit výměnu státních úředníků. I přes odpor opozice teď prošel ústavně-právním výborem. V čem je podle odpůrců rizikový? Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Pirátů, poslankyně Kateřina Stojanová. Zákon o státních zaměstnancích, který má nahradit nynější služební zákon, čeká v Poslanecké sněmovně závěrečné schvalování pravděpodobně už v květnu. Předloha má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s  odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti  rozhodování státu.Nový zákon o státních zaměstnancích je podle předkladatelů z řad vládní koalice nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti a odbourání byrokracie. Opoziční strany se ale obávají, že změna povede zpět ke zpolitizování státní správy.Proč chce vláda prosadit zákon o státních zaměstnancích tak rychle? Jak by měl Andrej Babiš reagovat na dnešní rozhodnutí soudu, že Jana Nagyová je vinna v kauze Čapí hnízdo? A jak se Pirátům daří v opozici?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na debatě ve Sněmovně prohlásil, že poslanec a vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek říká nesmysly o životním prostředí. Vzápětí přišel analytik Martin Abel o práci. Co se děje v rezortu životního prostředí? Hostem Ptám se já byl právník Martin Abel, dnes už bývalý analytik Výzkumného ústavu pro krajinu, který spadá pod Ministerstvo životního prostředí.Ústav rozvázal smlouvu s analytikem Martinem Abelem poté, co se v diskuzi v Poslanecké sněmovně na začátku dubna názorově střetl s vládním zmocněncem pro klima a Green Deal Filipem Turkem (Motoristé). V debatě Abel reagoval na Turkovy výroky o větrných elektrárnách a akceleračních zónách a vyčetl mu, že dlouhodobě opakuje nesmysly a nedokáže se obklopit skutečnými odborníky. „Už když jsem to říkal, tak jsem si v hlavě povídal: ‚Tohle je asi můj konec, tohle je mstivý člověk, který to nenechá jen tak.‘ Ale měl jsem potřebu to říct. A myslel jsem, že nemluvím jenom za sebe, ale že mluvím za další lidi v té místnosti. A nejenom v ní,“ řekl v Ptám se já Martin Abel,  který pracoval na Výzkumném ústavu pro krajinu právě na přípravě akceleračních zón, tedy oblastí určených k urychlené výstavbě větrných a solárních elektráren. „Lhaní dnes v politice podle mě tolerujeme příliš snadno,“ prohlásil analytik. A dodal, že od debaty ve Sněmovně už se s ním nikdo z vedení ministerstva nebavil. „Já jsem přitom velmi otevřený dialogu, ale ta komunikace je spíše přes média. Myslím si, že je to trošku srabácké z jejich strany, protože se možná bojí, že by v diskuzi se mnou asi neuspěli.“„Myslím, že bych se s Filipem Turkem nakonec i domluvil na různých věcech. Na mě vlastně působil jako docela chytrý chlap, zjevně schopný  politik, který i slyší na racionální argumenty. Jenom se dostal do této pozice, ve které spíš jede nějaké ideologické věci. Které nevím, komu slouží, ale lidem určitě ne.“Jaké největší nesmysly Filip Turek říká? Jak rezortu životního prostředí vládnou Motoristé? A jak je to s výstavbou větrných elektráren v Česku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čeho může opozice dosáhnout na dnešní mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Jak konkrétně dopadnou na domácnosti a řidiče nové emisní povolenky, jejichž podobu teď ladí Evropský parlament? A proč zvolil časopis Time nejvlivnějším světovým lídrem roku papeže Lva XIV.?

„Pokud se nemýlím, na všech summitech NATO vystupovala vždycky hlava státu. Už jenom z toho pro některé politiky možná nepodstatného faktu, že prezident je vrchní velitel ozbrojených sil,“ komentuje spor o složení české delegace na summit NATO politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. V audiu dále hovoří o zakázaném podcastu Armády ČR s prezidentem, o výsledku voleb v Maďarsku a tom, co očekávát od mimořádné schůze Poslanecké sněmovny.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jako společnost budeme muset všichni více pracovat,“ prohlásil německý ministr financí za sociální demokracii. Narážel tím nejen na dlouhodobou stagnaci Německa, ale především na množství hodin, které v průměru odpracuje průměrný Němec na rozdíl od průměrného Řeka nebo Itala. Reagoval tím také na obrovský nárůst sociálních výdajů, které u našich sousedů tvoří více než 40 procent celkových nákladů státu.Jaká je situace v Česku? O tom jsme si povídali s mladým ambiciózním politikem a současně ekonomem KDU-ČSL Benjaminem Činčilou, který se ve 30 letech pokouší stát prvním místopředsedou lidové strany.Důležitým tématem pro lidovce je také demografie. Minulý týden zveřejnil Český statistický úřad hodnoty za rok 2025, kdy se narodilo 77 600 dětí, přičemž jich zemřelo o 35 tisíc víc. Na druhou stranu Česko nevymírá, protože díky migraci přibylo 42 tisíc občanů, takže v Česku počet obyvatel za pár let překročí hranici 11 miliónů, což nás řadí na osmé místo z 26 v Evropské unii.Přitom demografka Jiřina Kocourková tvrdí, že pokud by plodnost pokračovala na úrovni 1,28 dítěte na ženu jako v minulém roce, odpovídalo by tomu, že by v relativně krátké době skončilo 38 procent žen bezdětných. Poslanec Činčila sice navrhuje různá opatření, ale uvědomuje si jejich malý dosah. Mít děti představuje postoj ke světu a životu, takže vyšší sociální dávky jsou tyto životní strategie schopny ovlivnit jen málo.Do toho přichází umělá inteligence, která vytváří pseudovztahy lidí s neživými věcmi. Jedním z nich by také mohl být avatar, který podle některých optimistů má mít erotický potenciál. Ani to však neřeší demografické a jiné problémy Česka a okolních zemí.S poslancem Činčilou jsme také debatovali o tichém víně, bermudském trojúhelníku české politiky (nízké daně, velký stát a žádné reformy) a o tom, za co by byl poslanec Činčila schopen v Poslanecké sněmovně obstruovat.

Sto dní uplynulo od odstoupení premiéra Fialy a nástupu Andreje Babiše do vládní Strakovy akademie. Jeden ani po třech měsících nedokáže důstojně odejít z politiky a druhého bombardují populistické sliby, jimiž častoval svého předchůdce. Před pár dny si na videu dokonce zopakovali svůj volební souboj tím, že u Babišovy průhonické Pumpy si vyměňovali ironické pozdravy.Z povolebního vystupování Petra Fialy je velké rozčarování v řadách jeho příznivců. Nedal Martinu Kupkovi, svému nástupci ve funkci předsedy ODS, ani minimum času, aby se projevil, a vytvořil zvláštní stav dvoupředsednictví. Otevřeně sice nekritizuje situaci v ODS, ale navenek se stylizuje do role vůdce protibabišovské opozice. Expremiér Mirek Topolánek na to téma prohlásil, že Kupkovi „bere kyslík“.I Fialovi nakloněná část veřejnosti se domnívala, že si dá alespoň půlroční distanc, promyslí řadu věcí a něco podstatného řekne k příčinám volebního neúspěchu. Petr Fiala se namísto toho tváří, že jedinou jeho chybou byla nedokonalá komunikace s veřejností. Během svého tour po českých médiích neustále opakoval, že Babiš vyhrál volby podvodem, že on vidí za dva roky, často že má menšinový názor, ale nakonec se ukáže, že měl pravdu.Může to tak být, ale v téhle chvíli a v tomto nastavení se Fiala vystavuje řadě otázek: Proč určité věci nevěděl dřív, zvlášť když mu o slabinách vládní politiky i jeho osobně říkala řada lidí? Občanské demokraty také zatěžuje tím, že řadu svých kroků zaměřuje na obhajobu minulé vlády. To je přesně ta věc, která dnes už nikoho nezajímá.O důvod víc, že Fialova éra se mnoha jeho příznivcům logicky jeví jako bezvýchodná cesta od babišismu k babišismu. ODS nemůže donekonečna řešit, jak skvělá, i když nepochopená, byla minulá vláda. Musí vyjít z bludného kruhu fialismu a podívat se do tváře realitě. Ta je taková, že babišovský svět má u voličů jednoznačně převahu.V roce 2021 se shodou náhod nedostala část tohoto světa do Poslanecké sněmovny, ale na podstatě to nic nemění. Opozici ročník 2026 nestačí se spojit. Ona musí oslovit jednak prvovoliče, jichž je každoročně o 100 tisíc v populaci víc. Zároveň musí přesvědčit část nevyhraněného babišovského světa, že nabízí lepší alternativu budoucnosti.Je to sice kruté, ale v tom jim Petr Fiala ve svém dnešním zacykleném nastavení příliš nepomůže.

Rozpočet je před schválením. Mohla se vláda vejít do mantinelů zákona o rozpočtové odpovědnosti? Má americká armáda šanci zajistit bezpečný průjezd Hormuzskou úžinou? A zdůvodnila ekonomka Šichtařová přesvědčivě svůj odchod z Poslanecké sněmovny?

Důvody pro zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost země rostou. Prohlásil to v Poslanecké sněmovně prezident Petr Pavel. Ta v těchto dnech projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Výdaje na zajištění bezpečnosti v něm zahrnuté názorně dokazují, že jejich objem stagnuje.

Vydají poslanci předsedy hnutí ANO a SPD k trestnímu stíhání? Jaké jsou argumenty zastánců a odpůrců jejich vydání? Přistupuje policie, státní zástupci a soudy k politikům jinak než k běžným občanům? Je správné stíhat politiky za podobu předvolebních plakátů? A je, nebo není poslanecká imunita přežitkem, který zvýhodňuje politiky před ostatními občany? Poslechněte si Kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Hejtman Jan Grolich chce stranu razantně proměnit a vrátit jí ekonomickou kompetenci, kterou opozice ztratila. Znamená to, že mu už za zády sedí rozpuštěný NERV a hledá nového ministra financí? Nebojí se, že ho pozice v regionu a absence v Poslanecké sněmovně odstřihne od reálného politického vlivu? Jak se dívá na raketový nástup Martina Kuby a vnímá ho jako hrozbu? Proč chce jít do celostátní politiky přes Senát? Jak reformovat stát ve chvíli, kdy stárneme, klesá porodnost a na stole jsou bolestivé změny v důchodech i zdravotnictví? A může tradiční strana v době marketingových hnutí ještě vyrůst, nebo je odsouzená k boji o pět procent?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Hnutí Naše Česko vyrazilo do českého politického dostihu opravdu zostra. V průzkumu NMS, což je vůbec první průzkum, který novou formaci jihočeského hejtmana Martina Kuby změřil, dosáhlo bezmála pěti procent, což je hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny doporučil poslancům nevydat předsedy hnutí ANO a SPD Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. „U politika, který se dostane do konfliktu se zákonem, vždycky musíme velmi bedlivě posuzovat, zda je s ním zacházeno stejně jako s ostatními občany v rámci příslušných řízení – ať už jde o správní řízení, civilní řízení, a zejména pak trestní řízení,“ vysvětluje předsedkyně výboru, poslankyně Helena Válková (ANO).

Většina poslanců mandátového a imunitního výboru nedůvěřuje práci orgánů činných v trestním řízení a také justici. Proto nedoporučila Poslanecké sněmovně, aby souhlasila s vydáním Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání.

Česká republika má nevídaný unikát: její Poslanecká sněmovna bude za několik týdnů hlasovat o vydání hned dvou ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů k trestnímu stíhání. Proces vedoucí k tomuto hlasování začal před několika dny v podobě prvního jednání mandátového a imunitního výboru Sněmovny o této věci.