Podcasts about poslaneck

Poslanecká sněmovna navrhla udělit nejvyšší státní vyznamenání Miloši Zemanovi. Komentátor Alexandr Mitrofanov zdůvodňuje, proč se mu takový nápad nelíbí: „Miloš Zeman byl výrazným ruským vlivovým agentem v Česku. Vykonal obrovskou práci v tomto směru a samozřejmě, že pro část obyvatelstva, která vidí Česko v ruské sféře vlivu, je to hrdina.“ V Osobnosti Plus novinář vysvětluje, proč si myslí, že ruského prezidenta Putina nic neohrožuje. A zdůrazňuje vliv čínských financí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #62: Atmosféra v Poslanecké sněmovně houstne. Poslanci a poslankyně vlády i opozice se častují čím dál ostřejšími výrazy, délka jednání se protahuje, dohody přestávají platit. Jak v současnosti vypadá prostředí dolní komory a vede k tomu, že dnes není možná spolupráce některé z opozičních stran s vládním hnutím ANO? O tom si v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit povídali Eva Soukeníková, František Trojan a Filip Zelenka.

Bylo to jako blesk z čistého nebe. Na pořadu jednání české vlády minulé pondělí se ten bod vůbec nenacházel. Pak se najednou vynořil a všichni pro něj povinně hlasovali – osm rad vlády, pět oddělení a tři odbory byly přemístěny pod čtyři ministerstva.Na téhle restrukturalizaci není zajímavé, že proběhla, ale především jak proběhla. Nejvíce překvapeni byli špičkoví představitelé hnutí ANO, jako předsedkyně poslaneckého klubu Malá nebo místopředseda Poslanecké sněmovny Nacher. Tento případ ilustruje způsob, jak dochází uvnitř vlády k důležitým rozhodnutím. Je to sice koaliční většina několika stran, ale kromě ní má Andrej Babiš ještě jednu, jakýsi vnitřní kruh.V jeho čele stojí manažerka Agrofertu Tünde Bartha. V minulých měsících vyšla o této dámě řada článků, v nichž byla oceňována její pracovitost. Fajn, jejich autoři však neodpověděli na základní otázky: Jak je možné, že šéfka Úřadu vlády v posledních měsících reprezentuje Českou republiku na různých úrovních, přestože k tomu nemá demokratický mandát? Není vzhledem ke svým vazbám na úzkou skupinu maďarských politiků kolem Viktora Orbána bezpečnostním rizikem? Nenachází se vzhledem ke svému angažmá v různých firmách holdingu Agrofert ve střetu zájmů? A konečně: ke komu cítí primární loajalitu?Její působení na české politické scéně by odpovídalo něčemu mezi vicepremiérkou a zmocněnkyní vlády pro orbanizaci české politiky. Tato dáma má všechny parametry ruského proroka Grigorije Rasputina, který pobýval na carském dvoře krátce před pádem monarchie. Tehdejší carské šlechtě pil krev tím, že manipuloval ruskou politikou ve jménu nezřetelných zájmů. Nakonec byl odstraněn, ale pád monarchie Romanovců tím carská šlechta neodvrátila. Jak to bude u nás?Evidentní je, že jsme svědky tunelování parlamentarismu, protože vláda zneužívá tzv. poslaneckých návrhů zákona, které obcházejí zákonný proces připomínkového řízení k jednotlivým zákonům. A jak to dopadne? A co na to Jan Tleskač?

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Sněmovna se z podnětu vládního hnutí SPD postavila proti konání sjezdu sudetských Němců v Česku. Proč vládní koalice toto téma zvedla? A kdy představí slibovaná opatření zvyšující bezpečnost na fotbale?  Hostem Ptám se já je místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO), který se na přípravě nové legislativy k bezpečnosti na stadionech podílí. Na násilné události na fotbalovém pražském derby mezi Slavií a Spartou minulý víkend vláda hned reagovala vytvořením pracovní skupiny složené ze zástupců politických stran napříč Sněmovnou, zástupců fotbalu i odborníků na bezpečnost. Podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) by skupina mohla řešit například problematiku kamer s rozpoznáváním obličejů nebo pravomoci pořadatelů. Opatření by se podle ministra měla připravit co nejdříve.Premiér Andrej Babiš (ANO) označil výtržnosti ve vršovickém Edenu za strašnou ostudu a selhání. Dění v závěru zápasu, kdy v sedmé minutě nastavení dav domácích fanoušků vnikl na trávník, střetl se s hráči Sparty a házel světlice mezi diváky, označil předseda vlády za obrovské selhání a strašnou škodu. „Změna musí být brutální,“ uvedl. „Nevím, co si pod tím slovem brutální změna Andrej Babiš představil. Teď si studuji i systémy, které jsou v zahraničí. V Polsku třeba máte registrované všechny fanoušky, ne problémové, všechny. A to už je zase extrém,“ řekl v Ptám se já místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že on sám velké změny neočekává. „Měli bychom jít cestou, po které volám dva roky. Všichni jsou vždy pro, ale jak se to od té události vzdaluje, tak všichni vychladnou a najednou začnou říkat, proč ty věci neměnit kvůli pár lidem.“Nacher v rozhovoru také komentoval aktuálně schválené usnesení Sněmovny proti sjezdu sudetských Němců v Brně: „Na návrh SPD bylo nakonec schváleno usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že se to odsuzuje. Ve Sněmovně máte témata, která se týkají zákonů, a pak máte témata, která se týkají společenských věcí. Tam mimochodem spadají třeba i ti fanoušci.“ "Tohle prostě vytáhla koalice. I mně chodily e-maily od lidí, že si to nepřejí, že to považují za provokaci. Tak se to vytáhlo jako téma. Upřímně, sám jsem se k tomu přiznal, jsem byl překvapen, netušil jsem, že opozice jako jeden muž bude proti tomu. Takhle velkou protireakci jsem nečekal, “ dodal poslanec. Na závěr rozhovoru Patrik Nacher také prozradil, kde se zdržel jím připravovaný návrh na úpravu koncesionářských poplatků, který koalice avizovala jako jistý mezikrok, než bude hotová nová mediální legislativa chystaná ministerstvem kultury. „Já jsem chvilku i přemlouval kolegy, ať se na to vykašleme po jednáních s generálními řediteli. Ale zlomilo se to ve mně, když jsem viděl, co dělá opozice. V těchto dnech už to bude. Myslím, že příští týden už to budu moct prezentovat,“ dodal. Jak je to s nenávistí mezi Spartou a Slavií? Kdo bude mít za úkol připravit případné zákonné změny? Komu prospívá rozviřování protisudetských nálad? A jak to vypadá s poslaneckým návrhem na úpravu plátců koncesionářských poplatků? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanecká sněmovna schválila nová rozpočtová pravidla, která obsahují výjimku na investice státu do dopravních staveb. Nově se tak nemusí započítávat do limitů výdajů státního rozpočtu, podobně jako část výdajů na obranu či na nové jaderné zdroje. „Jsme z toho nervózní, protože výjimky může vláda zneužít. Dělala to i ta minulá,“ varuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Tehdy šlo o desítky miliard, nyní podle něj o stovky.

Jak se pozná politická svině? Tak, že se pokouší vyřešené otázky minulosti účelově otevřít, aby na svou stranu přetáhla vystrašené voliče. K tomu došlo minulý týden, když vládní většina v Poslanecké sněmovně odhlasovala nesouhlas s konáním každoročního setkání sudetských Němců v Brně.V podcastu chronologicky probíráme, jak se od roku 1990 čeští a němečtí politici a historici postupně propracovávali k pochopení té druhé strany, až v lednu 1997 podepsali česko-německou deklaraci, která většinu sporných otázek vyřešila. Od té doby se téma poválečného vysídlení českých Němců na základě Benešových dekretů vrací zvláště v předvolebním čase.Téma účelově ožívá také v sousedním Německu a Rakousku. Po vzestupu populistických stran AfD a FPÖ se obě formace začaly stylizovat do role mluvčích potomků vyhnaných Němců. Jinak řečeno, představitelé těchto stran začali kritizovat rakouské lidovce a německé a bavorské křesťanské demokraty, že příliš vyšli vstříc české straně a dostatečně nehájí zájmy sudetských Němců.Tím jsme svědky českého paradoxu. Klaus, Zeman, Okamura a další jsou úzce napojeni na německou AfD nebo rakouskou FPÖ, které chtějí Benešovy dekrety zrušit. Zároveň jsou na české úrovni velkými bojovníky za tytéž Benešovy dekrety. Chtělo by se říct: dámy a pánové, udělejte si nejdřív pořádek doma a nechaotizujte politickou situaci v Česku.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V Česku jde o téma, které se v posledních týdnech hojně řeší, a které mnozí považovali za politicky uzavřené. Sjezd, který se uskuteční už o víkendu, považují organizátoři a část opozice za přelomový symbol smíření a definitivní tečku za minulostí. Ale vládní koalice bije na poplach. Poslanecká sněmovna dokonce schválila rezoluci proti konání sjezdu a z úst vládních politiků slyšíme varování před otevíráním starých ran, revizionismem nebo zpochybňováním Benešových dekretů. Kritika míří i jmenovitě k Berndu Posseltovi, který vede hlavní proud určující směr sdružení. Podle Tomáše Lindnera je to ale absurdní, protože právě Posselt je tím, který vyšachoval protičeské nálady a dlouhodobě usiluje o smíření a česko-německou spolupráci. Jaký byl ale vývoj SdL? Co víme o jeho členské základně? Jaký byl a je jeho politický vliv v Německu? Jak sjezdy sudetských Němců probíhaly v současnosti? Odpovědi najdete v pondělní epizodě.

Jak zásadní zásah do rozpočtových pravidel představuje novela, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna? Proč Spojené státy upustily od plánu vyslat dočasně z amerických základen tisíce vojáků do Polska? A právě před 30 lety šel do kin film Kolja režiséra Jana Svěráka. Jak si dnes vysvětluje úspěch, který sklidil i na mezinárodní scéně?

Jak zásadní zásah do rozpočtových pravidel představuje novela, kterou dnes schválila Poslanecká sněmovna? Proč Spojené státy upustily od plánu vyslat dočasně z amerických základen tisíce vojáků do Polska? A právě před 30 lety šel do kin film Kolja režiséra Jana Svěráka. Jak si dnes vysvětluje úspěch, který sklidil i na mezinárodní scéně?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Brně se má příští týden konat sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Poprvé v historii na české straně hranice. A za zjitřené politické atmosféry. Dnes má o usnesení vyjadřujícím nesouhlas s konáním této akce v druhém největším městě ČR hlasovat Poslanecká sněmovna. Proč? A může napjatá atmosféra kolem brněnského setkání ublížit česko-německým vztahům?Host: Lukáš Novotný - politolog, sociolog a odborník na Německo z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

„Dneska ve vládní koalici není žádný hlas, žádná menší politická strana, která by hnutí ANO dokázala brzdit, jakkoliv Motoristé říkali, že Andreje Babiše polídají. Nehlídají ho vůbec,“ kritizuje místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS). Co by přineslo rozvolnění rozpočtových pravidel, které prosazuje současná vláda? Za jakých okolností by mohla EET podpořit pravicová opozice? A kdy představí svoji daňovou reformu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V květnu by se měl v Brně uskutečnit historicky první sraz Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území země, kterou jejich předci museli před osmdesáti lety opustit. O srazu v „domovině“ mluvil mluvčí landsmanšaftu Bernd Posselt už hodně let a vždy dodal, že příští rok to ještě nebude, ale jednou snad ano. Teď je k tomu nejblíž. Z české strany mu podala ruku organizace Meeting Brno, jejíž zástupci tvoří jednu polovinu našich diskutujících. Tu druhou tvoří jejich kritici, lidé, kteří dlouhodobě vyjadřují pochybnosti o smyslu a účelu oživování starých témat. Salon proběhl minulou středu, kdy se kvůli srazu v Poslanecké sněmovně prudce střetli koaliční a opoziční poslanci a kdy, dalo by se říct, se vášně rozhořely s nečekanou (?) intenzitou.

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).Všechny díly podcastu O čem se mluví ve středních Čechách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).Všechny díly podcastu O čem se mluví v Plzeňském kraji můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Jaká je budoucnost Českého rozhlasu a České televize? Jaké jsou výhody a nevýhody možných způsobů jejich financování? Je ohrožena jejich nezávislost? Jaká je v dnešní době role regionálního vysílání? Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS). Poslechněte si celý rozhovor.

Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS).

Poslechněte si projev přednesený v rámci pietního aktu 5. května 2026 před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze.

Poslechněte si projev přednesený v rámci pietního aktu 5. května 2026 před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sněmovna má otevřenou cestu ke schválení koaličního návrhu zákona o státních zaměstnancích. Ten má mimo jiné usnadnit výměnu státních úředníků. I přes odpor opozice teď prošel ústavně-právním výborem. V čem je podle odpůrců rizikový? Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Pirátů, poslankyně Kateřina Stojanová. Zákon o státních zaměstnancích, který má nahradit nynější služební zákon, čeká v Poslanecké sněmovně závěrečné schvalování pravděpodobně už v květnu. Předloha má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s  odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti  rozhodování státu.Nový zákon o státních zaměstnancích je podle předkladatelů z řad vládní koalice nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti a odbourání byrokracie. Opoziční strany se ale obávají, že změna povede zpět ke zpolitizování státní správy.Proč chce vláda prosadit zákon o státních zaměstnancích tak rychle? Jak by měl Andrej Babiš reagovat na dnešní rozhodnutí soudu, že Jana Nagyová je vinna v kauze Čapí hnízdo? A jak se Pirátům daří v opozici?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

TOP 09 zahájila kampaň pro komunální a senátní volby, což je dobrá příležitost podívat se na stav a budoucnost téhle kdysi nadějné liberální strany. Rozebíráme osobnost současného předsedy Matěje Ondřeje Havla, který je jistě výborný učitel, zasloužilý skaut a milovník jemného anglického humoru, ale politická razance ho poněkud míjí. Prozradíme, jak se mu říká v Poslanecké sněmovně a proč je to pro nynější TOP 09 symptomatické. Nechybí ani řada topáckých historek včetně jedné superaktuální. Na základě rozhovorů s šéfy výzkumných agentur pak zanalyzujeme, kdo jsou stálí voliči TOP 09, a předpovíme, jak pravděpodobné je, že strana ještě osloví někoho jiného než jádro čítající přibližně tři a půl procenta celkového elektorátu. V další části se zaměříme na ministra obrany Jaromíra Zůnu, který podnikl něco, co mělo být mediální ofenzivou, ale vyšlo mu z toho jen vaření mlhy. Jak dlouho vydrží ve funkci? A titul Podpásovka týdne patří předsedovi Svobodných Liboru Vondráčkovi. Jeho úvaha, že Německo pro nás představuje vojenskou hrozbu, je podpásovkou nejen na zdravý rozum, ale i na samotou realitu.

Na debatě ve Sněmovně prohlásil, že poslanec a vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek říká nesmysly o životním prostředí. Vzápětí přišel analytik Martin Abel o práci. Co se děje v rezortu životního prostředí? Hostem Ptám se já byl právník Martin Abel, dnes už bývalý analytik Výzkumného ústavu pro krajinu, který spadá pod Ministerstvo životního prostředí.Ústav rozvázal smlouvu s analytikem Martinem Abelem poté, co se v diskuzi v Poslanecké sněmovně na začátku dubna názorově střetl s vládním zmocněncem pro klima a Green Deal Filipem Turkem (Motoristé). V debatě Abel reagoval na Turkovy výroky o větrných elektrárnách a akceleračních zónách a vyčetl mu, že dlouhodobě opakuje nesmysly a nedokáže se obklopit skutečnými odborníky. „Už když jsem to říkal, tak jsem si v hlavě povídal: ‚Tohle je asi můj konec, tohle je mstivý člověk, který to nenechá jen tak.‘ Ale měl jsem potřebu to říct. A myslel jsem, že nemluvím jenom za sebe, ale že mluvím za další lidi v té místnosti. A nejenom v ní,“ řekl v Ptám se já Martin Abel,  který pracoval na Výzkumném ústavu pro krajinu právě na přípravě akceleračních zón, tedy oblastí určených k urychlené výstavbě větrných a solárních elektráren. „Lhaní dnes v politice podle mě tolerujeme příliš snadno,“ prohlásil analytik. A dodal, že od debaty ve Sněmovně už se s ním nikdo z vedení ministerstva nebavil. „Já jsem přitom velmi otevřený dialogu, ale ta komunikace je spíše přes média. Myslím si, že je to trošku srabácké z jejich strany, protože se možná bojí, že by v diskuzi se mnou asi neuspěli.“„Myslím, že bych se s Filipem Turkem nakonec i domluvil na různých věcech. Na mě vlastně působil jako docela chytrý chlap, zjevně schopný  politik, který i slyší na racionální argumenty. Jenom se dostal do této pozice, ve které spíš jede nějaké ideologické věci. Které nevím, komu slouží, ale lidem určitě ne.“Jaké největší nesmysly Filip Turek říká? Jak rezortu životního prostředí vládnou Motoristé? A jak je to s výstavbou větrných elektráren v Česku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čeho může opozice dosáhnout na dnešní mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Jak konkrétně dopadnou na domácnosti a řidiče nové emisní povolenky, jejichž podobu teď ladí Evropský parlament? A proč zvolil časopis Time nejvlivnějším světovým lídrem roku papeže Lva XIV.?

Čeho může opozice dosáhnout na dnešní mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Jak konkrétně dopadnou na domácnosti a řidiče nové emisní povolenky, jejichž podobu teď ladí Evropský parlament? A proč zvolil časopis Time nejvlivnějším světovým lídrem roku papeže Lva XIV.?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pokud se nemýlím, na všech summitech NATO vystupovala vždycky hlava státu. Už jenom z toho pro některé politiky možná nepodstatného faktu, že prezident je vrchní velitel ozbrojených sil,“ komentuje spor o složení české delegace na summit NATO politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. V audiu dále hovoří o zakázaném podcastu Armády ČR s prezidentem, o výsledku voleb v Maďarsku a tom, co očekávát od mimořádné schůze Poslanecké sněmovny.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jako společnost budeme muset všichni více pracovat,“ prohlásil německý ministr financí za sociální demokracii. Narážel tím nejen na dlouhodobou stagnaci Německa, ale především na množství hodin, které v průměru odpracuje průměrný Němec na rozdíl od průměrného Řeka nebo Itala. Reagoval tím také na obrovský nárůst sociálních výdajů, které u našich sousedů tvoří více než 40 procent celkových nákladů státu.Jaká je situace v Česku? O tom jsme si povídali s mladým ambiciózním politikem a současně ekonomem KDU-ČSL Benjaminem Činčilou, který se ve 30 letech pokouší stát prvním místopředsedou lidové strany.Důležitým tématem pro lidovce je také demografie. Minulý týden zveřejnil Český statistický úřad hodnoty za rok 2025, kdy se narodilo 77 600 dětí, přičemž jich zemřelo o 35 tisíc víc. Na druhou stranu Česko nevymírá, protože díky migraci přibylo 42 tisíc občanů, takže v Česku počet obyvatel za pár let překročí hranici 11 miliónů, což nás řadí na osmé místo z 26 v Evropské unii.Přitom demografka Jiřina Kocourková tvrdí, že pokud by plodnost pokračovala na úrovni 1,28 dítěte na ženu jako v minulém roce, odpovídalo by tomu, že by v relativně krátké době skončilo 38 procent žen bezdětných. Poslanec Činčila sice navrhuje různá opatření, ale uvědomuje si jejich malý dosah. Mít děti představuje postoj ke světu a životu, takže vyšší sociální dávky jsou tyto životní strategie schopny ovlivnit jen málo.Do toho přichází umělá inteligence, která vytváří pseudovztahy lidí s neživými věcmi. Jedním z nich by také mohl být avatar, který podle některých optimistů má mít erotický potenciál. Ani to však neřeší demografické a jiné problémy Česka a okolních zemí.S poslancem Činčilou jsme také debatovali o tichém víně, bermudském trojúhelníku české politiky (nízké daně, velký stát a žádné reformy) a o tom, za co by byl poslanec Činčila schopen v Poslanecké sněmovně obstruovat.

Česká a slovenská vláda se po třech letech znovu schází u jednoho stolu. Země chtějí po pauze, kterou inicioval Fialův kabinet kvůli hlubokým rozporům s představiteli Slovenska, opět prohlubovat spolupráci. Co od toho lze čekat?Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog z Bratislava Policy Institute Michal Vašečka.Mezivládní česko-slovenské konzultace se naposledy uskutečnily v březnu 2023. Zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na  některá témata zahraniční politiky, zejména kvůli postojům k Ukrajině a kontaktům slovenských představitelů s Ruskem. Po loňských sněmovních volbách se z české strany snížila rétorická podpora Ukrajiny. Podle premiéra Adreje Babiše (ANO) není na rozdíl od předchozího kabinetu prioritou české vlády. Na obnovení bližších vzájemných pracují představitelé české vládní koalice od konce roku, kdy do Bratislavy vyjel předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura v doprovodu koaličních poslanců. Slovensko poté navštívili i noví ministři. Na dnešním setkání chtějí premiér Babiš a jeho slovenský protějšek Robert Fico otevřít cestu k užší spolupráci nejen v zahraniční politice, ale i v ekonomice, obraně, digitalizaci, cestovním ruchu nebo sportu.Můžeme očekávat nějakou reálnou spolupráci obou zemí? Jak si v současné době stojí Ficova vláda? A jde Česko slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sto dní uplynulo od odstoupení premiéra Fialy a nástupu Andreje Babiše do vládní Strakovy akademie. Jeden ani po třech měsících nedokáže důstojně odejít z politiky a druhého bombardují populistické sliby, jimiž častoval svého předchůdce. Před pár dny si na videu dokonce zopakovali svůj volební souboj tím, že u Babišovy průhonické Pumpy si vyměňovali ironické pozdravy.Z povolebního vystupování Petra Fialy je velké rozčarování v řadách jeho příznivců. Nedal Martinu Kupkovi, svému nástupci ve funkci předsedy ODS, ani minimum času, aby se projevil, a vytvořil zvláštní stav dvoupředsednictví. Otevřeně sice nekritizuje situaci v ODS, ale navenek se stylizuje do role vůdce protibabišovské opozice. Expremiér Mirek Topolánek na to téma prohlásil, že Kupkovi „bere kyslík“.I Fialovi nakloněná část veřejnosti se domnívala, že si dá alespoň půlroční distanc, promyslí řadu věcí a něco podstatného řekne k příčinám volebního neúspěchu. Petr Fiala se namísto toho tváří, že jedinou jeho chybou byla nedokonalá komunikace s veřejností. Během svého tour po českých médiích neustále opakoval, že Babiš vyhrál volby podvodem, že on vidí za dva roky, často že má menšinový názor, ale nakonec se ukáže, že měl pravdu.Může to tak být, ale v téhle chvíli a v tomto nastavení se Fiala vystavuje řadě otázek: Proč určité věci nevěděl dřív, zvlášť když mu o slabinách vládní politiky i jeho osobně říkala řada lidí? Občanské demokraty také zatěžuje tím, že řadu svých kroků zaměřuje na obhajobu minulé vlády. To je přesně ta věc, která dnes už nikoho nezajímá.O důvod víc, že Fialova éra se mnoha jeho příznivcům logicky jeví jako bezvýchodná cesta od babišismu k babišismu. ODS nemůže donekonečna řešit, jak skvělá, i když nepochopená, byla minulá vláda. Musí vyjít z bludného kruhu fialismu a podívat se do tváře realitě. Ta je taková, že babišovský svět má u voličů jednoznačně převahu.V roce 2021 se shodou náhod nedostala část tohoto světa do Poslanecké sněmovny, ale na podstatě to nic nemění. Opozici ročník 2026 nestačí se spojit. Ona musí oslovit jednak prvovoliče, jichž je každoročně o 100 tisíc v populaci víc. Zároveň musí přesvědčit část nevyhraněného babišovského světa, že nabízí lepší alternativu budoucnosti.Je to sice kruté, ale v tom jim Petr Fiala ve svém dnešním zacykleném nastavení příliš nepomůže.

Zdá se, že vládní činitelé na něco zapomněli. Nechali poslat do Poslanecké sněmovny návrh novely stavebního zákona, podle níž by se už od ledna roku 2027 mělo zrušit zhruba 600 stavebních úřadů, které dnes působí v rámci příslušných radnic. Namísto nich bude mít povolování staveb na starost jeden Úřad rozvoje území, který bude mít pobočky ve 14 krajských městech a vedle nich ještě blíže neurčený počet místních pracovišť.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtvrt milionu lidí se přišlo v sobotu na pražskou Letnou ozvat proti tomu, kam Babišova vláda vede tuto zemi. Vadí jim útoky na občanskou společnost, neziskový sektor nebo veřejnoprávní média. Oslabuje některý z vládních kroků demokracii?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty UK v Praze. Kabinet Andreje Babiše (ANO)  je 100 dní u moci. Vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů je ve funkci od poloviny prosince, v kompletní sestavě pak od 23. února, kdy se ujal funkce ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Původního kandidáta strany Filipa Turka (za Motoristy) odmítl prezident jmenovat. Turek tak vykonává pouze funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal.Hned po nástupu do Strakovy akademie se kabinet pustil do rozsáhlých personálních změn na jednotlivých resortech a klíčových institucích a do výrazných legislativních úprav. Sám premiér Babiš ostatně prohlásil, že jeho vláda kvůli přípravě v opozici nepotřebuje obvyklých 100 dnů hájení. Zejména tlakem na rychlost koalice vysvětluje, proč velkou část legislativních návrhů dosud nepodala formou vládních, ale poslaneckých předloh. Týká se to i významných úprav jako nahrazení služebního zákona novým předpisem, změn jednacího řádu Sněmovny, stavebního zákona nebo trestního zákoníku. Poslaneckým návrhem se vláda zřejmě pokusí zrušit i televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy či nezaopatřené mladé lidi. Takový postup kritizuje nejen opozice s tím, že návrhy se tak vyhýbají běžnému připomínkovému řízení a může se to podepsat na jejich kvalitě. Vláda čelí i sílící kritice části veřejnosti. Naposledy v sobotu 21. března se na pražské Letné sešlo podle organizátorů ze spolku Milion chvilek pro demokracii minimálně 250 tisíc lidí, kterým vadí kroky kabinetu týkající se veřejnoprávních médií, neziskového sektoru a kultury, ale i vlivu koaličních partnerů na hnutí ANO. Je k protestům důvod? Na jaké změny si musíme dát největší pozor? Jak zatím fungují ústavní pojistky? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Anabáze se sestavováním státního rozpočtu na letošní rok skončí v pátek 20. března. V tento den ho podepíše prezident republiky. Petr Pavel veřejně několikrát slíbil, že rozpočet nevrátí zpět do Poslanecké sněmovny. Jeho postoj se nezměnil ani po jednání s premiérem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozpočet je před schválením. Mohla se vláda vejít do mantinelů zákona o rozpočtové odpovědnosti? Má americká armáda šanci zajistit bezpečný průjezd Hormuzskou úžinou? A zdůvodnila ekonomka Šichtařová přesvědčivě svůj odchod z Poslanecké sněmovny?

Česká televize se vyrovnává s odchodem svého nejvýraznějšího moderátora politických debat. Václav Moravec končí v ČT po více než 21 letech. Jeho nedělní Otázky dočasně nahradí speciál Událostí, komentářů. Kam Moravec zamíří?Hostem Ptám se já byl moderátor Václav Moravec. Ten oznámil odchod z České televize v neděli na závěr živého vysílání svého pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Rozhodl se tak poté, co nová dramaturgyně přes jeho nesouhlas pozvala šéfa SPD a předsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru. Moderátor uvedl, že za současných podmínek už nemůže dál garantovat nezávislost redakční práce.„Děje z poslední doby mne utvrdily v tom, že za současných podmínek už nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje preambule kodexu ČT,“ uvedl. A dodal, že nechce zklamávat důvěru diváků nejsledovanějšího nedělního diskuzního pořadu „posunem k pseudovyváženosti, chcete-li, ke slepé vyváženosti“. Ta podle jeho názoru ničí veřejnou službu.Způsob, kterým Moravec svůj konec ohlásil, podle vedení ČT nebyl šťastný. Televize zároveň odmítla zpochybnění své nezávislosti. Svůj možný odchod naznačil moderátor už počátkem roku v souvislosti s tehdejšími diskuzemi o vyváženosti Otázek v souvislosti s tím, že do pořadu nebyl devět let zván právě Tomio Okamura. Vedení televize kvůli tomu koncem ledna odstavilo dlouholetou hlavní dramaturgyni pořadu Hanu Andělovou. ČT dnes informovala, že Moravec v úterý ukončil svůj pracovní poměr dohodou. S televizí má sjednanou konkurenční doložku, která na půl roku omezuje jeho působení v jiných médiích. Jak popsaly i Seznam Zprávy, namísto OVM bude Česká televize v neděli ve 12 hodin dočasně vysílat pořad Události, komentáře speciál. Nepoškodil Václav Moravec Českou televizi? A stálo mu nezvaní Tomia Okamury za to?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Důvody pro zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost země rostou. Prohlásil to v Poslanecké sněmovně prezident Petr Pavel. Ta v těchto dnech projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Výdaje na zajištění bezpečnosti v něm zahrnuté názorně dokazují, že jejich objem stagnuje.

Vydají poslanci předsedy hnutí ANO a SPD k trestnímu stíhání? Jaké jsou argumenty zastánců a odpůrců jejich vydání? Přistupuje policie, státní zástupci a soudy k politikům jinak než k běžným občanům? Je správné stíhat politiky za podobu předvolebních plakátů? A je, nebo není poslanecká imunita přežitkem, který zvýhodňuje politiky před ostatními občany? Poslechněte si Kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Hejtman Jan Grolich chce stranu razantně proměnit a vrátit jí ekonomickou kompetenci, kterou opozice ztratila. Znamená to, že mu už za zády sedí rozpuštěný NERV a hledá nového ministra financí? Nebojí se, že ho pozice v regionu a absence v Poslanecké sněmovně odstřihne od reálného politického vlivu? Jak se dívá na raketový nástup Martina Kuby a vnímá ho jako hrozbu? Proč chce jít do celostátní politiky přes Senát? Jak reformovat stát ve chvíli, kdy stárneme, klesá porodnost a na stole jsou bolestivé změny v důchodech i zdravotnictví? A může tradiční strana v době marketingových hnutí ještě vyrůst, nebo je odsouzená k boji o pět procent?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Vydají poslanci předsedy hnutí ANO a SPD k trestnímu stíhání? Jaké jsou argumenty zastánců a odpůrců jejich vydání? Přistupuje policie, státní zástupci a soudy k politikům jinak než k běžným občanům? Je správné stíhat politiky za podobu předvolebních plakátů? A je, nebo není poslanecká imunita přežitkem, který zvýhodňuje politiky před ostatními občany? Poslechněte si Kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Hnutí Naše Česko vyrazilo do českého politického dostihu opravdu zostra. V průzkumu NMS, což je vůbec první průzkum, který novou formaci jihočeského hejtmana Martina Kuby změřil, dosáhlo bezmála pěti procent, což je hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Většina poslanců mandátového a imunitního výboru nedůvěřuje práci orgánů činných v trestním řízení a také justici. Proto nedoporučila Poslanecké sněmovně, aby souhlasila s vydáním Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání.

Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny doporučil poslancům nevydat předsedy hnutí ANO a SPD Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. „U politika, který se dostane do konfliktu se zákonem, vždycky musíme velmi bedlivě posuzovat, zda je s ním zacházeno stejně jako s ostatními občany v rámci příslušných řízení – ať už jde o správní řízení, civilní řízení, a zejména pak trestní řízení,“ vysvětluje předsedkyně výboru, poslankyně Helena Válková (ANO).

Babišova vláda se od začátku pohybuje v odlišné situaci než po roce 2017. Do popředí vstupuje zahraniční politika, hlavně vztahy uvnitř Evropy a se Spojenými státy. To všechno na pozadí chaosu, který do mezinárodní politiky vnesl americký prezident Donald Trump. Ten se nakonec ukázal jako „beránek v rouše vlka“, jak ho vtipně označil historik Timothy Snyder. Řekl, že na převzetí Grónska nepoužije násilí, ale i tak rozhodil vztahy s tradičními evropskými spojenci. Napadá: kdo je – obrazně řečeno – vlastně Donald Trump? Když vezmeme oblíbená srovnání s politiky starého Říma, je spíše Caligulou, nebo Nerem? Chladným provokatérem, který pohrdá procedurami a rozdělením moci? Anebo císařem, který proslul tím, že se považoval za natolik výjimečného, že si nárokoval, aby ho všichni milovali?To česká zahraniční politika se „vaří“ stále stejným způsobem. Část vládní koalice si jako rukojmí vnitropolitických bojů vzala Ukrajinu. Jinak řečeno, Motoristé ve své – možná oprávněné – válce s prezidentem Pavlem odmítají poskytnout Ukrajině čtyři bojové letouny L-159. Navzdory tomu, že Ukrajina je chce koupit, navzdory tomu, že vedení armády už před několika měsíci řeklo, že se bez nich obejde. Andrej Babiš podle všeho už vypsal neoficiální výběrové řízení na nového ministra obrany a funkci předsedy vlivného bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. První snaživci se už hlásí. A jak to všechno dopadne?

Česká republika má nevídaný unikát: její Poslanecká sněmovna bude za několik týdnů hlasovat o vydání hned dvou ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů k trestnímu stíhání. Proces vedoucí k tomuto hlasování začal před několika dny v podobě prvního jednání mandátového a imunitního výboru Sněmovny o této věci.

Vláda Andreje Babiše získala důvěru Poslanecké sněmovny. Co si Motoristé sobě slibují od pátečního usnesení Sněmovny s výzvou prezidentovi, aby jmenoval ministry navržené premiérem? „Nevidím do hlavy panu prezidentovi. Jeho přístup k Ústavě je velmi sporný. Nevím, jestli nebude stejným způsobem, jakým prokazuje respekt a úctu Ústavě, pohrdat i Sněmovnou,“ říká Petr Macinka, lídr Motoristů sobě a ministr zahraničí pověřený též dočasným řízením resortu životního prostředí.

Vláda Andreje Babiše (ANO) si do Poslanecké sněmovny došla pro důvěru s programem, který opozice označuje za rozhazovačný. „Je to promyšlený dokument, ale většina navrhovaných opatření je poměrně nákladná. Základní problém je, z čeho a jakým způsobem to budeme financovat,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Petr Dvořák, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.