POPULARITY
Categories
„Je to jediný plyšák, který byl ve vesmíru,“ říká astronom Pavel Suchan o hračce, která vypadá nenápadně a přitom má za sebou cestu, o jaké se většině hraček ani nesní. Krteček, který v roce 2011 letěl raketoplánem Endeavour na Mezinárodní vesmírnou stanici, je v mnoha směrech jiný. „Od těch, které si můžete koupit, se liší tím, že je o centimetr menší, aby se vešel do krabičky, které se říká Osobní balíček astronauta,“ vysvětluje v rozhovoru s Markem Němcem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Je to jediný plyšák, který byl ve vesmíru,“ říká astronom Pavel Suchan o hračce, která vypadá nenápadně a přitom má za sebou cestu, o jaké se většině hraček ani nesní. Krteček, který v roce 2011 letěl raketoplánem Endeavour na Mezinárodní vesmírnou stanici, je v mnoha směrech jiný. „Od těch, které si můžete koupit, se liší tím, že je o centimetr menší, aby se vešel do krabičky, které se říká Osobní balíček astronauta,“ vysvětluje v rozhovoru s Markem Němcem.
Rovnost žen a mužů. V zákonech působí samozřejmě, v realitě stále naráží na rozdíly. Téma každoročně připomíná červnový Mezinárodní den rovnosti žen a mužů. Jak dnes tuto rovnost vnímáme? A proč některé vzorce přetrvávají? I na to se ptá Vertikála s historičkou Denisou Nečasovou a socioložkou Lucií Jarkovskou. Moderuje Karolina Antlová.
Pro obyvatele dvacetimilionové Káhiry je Jihlava jen malé město. Přesto se teď její jméno učí Egypťané vyslovovat. Na několik dní se totiž objevilo v programu káhirského kina Záwíja, kam Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ve spolupráci s Českými centry přivezl výběr festivalových snímků. A jak říká náš zpravodaj Štěpán Macháček, na podzim by se naopak mohly do Jihlavy podívat vybrané egyptské dokumenty.
Pro obyvatele dvacetimilionové Káhiry je Jihlava jen malé město. Přesto se teď její jméno učí Egypťané vyslovovat. Na několik dní se totiž objevilo v programu káhirského kina Záwíja, kam Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ve spolupráci s Českými centry přivezl výběr festivalových snímků. A jak říká náš zpravodaj Štěpán Macháček, na podzim by se naopak mohly do Jihlavy podívat vybrané egyptské dokumenty.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rovnost žen a mužů. V zákonech působí samozřejmě, v realitě stále naráží na rozdíly. Téma každoročně připomíná červnový Mezinárodní den rovnosti žen a mužů. Jak dnes tuto rovnost vnímáme? A proč některé vzorce přetrvávají? I na to se ptá Vertikála s historičkou Denisou Nečasovou a socioložkou Lucií Jarkovskou. Moderuje Karolina Antlová. Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Fotbal se na letošním mistrovství světa hraje v podstatě na čtvrtiny místo na poločasy. Mezinárodní fotbalová federace kvůli změně klimatu, která zvyšuje riziko nebezpečného vedra, zavedla tříminutové přestávky na pití uprostřed každého poločasu. A vůbec poprvé FIFA toto opatření zavedla plošně, bez ohledu na aktuální počasí při konkrétním zápase. Vysílatelé na tom vydělávají díky dalším reklamám a mezi diváky i aktéry utkání to budí vášně.
Fotbal se na letošním mistrovství světa hraje v podstatě na čtvrtiny místo na poločasy. Mezinárodní fotbalová federace kvůli změně klimatu, která zvyšuje riziko nebezpečného vedra, zavedla tříminutové přestávky na pití uprostřed každého poločasu. A vůbec poprvé FIFA toto opatření zavedla plošně, bez ohledu na aktuální počasí při konkrétním zápase. Vysílatelé na tom vydělávají díky dalším reklamám a mezi diváky i aktéry utkání to budí vášně.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Šestková výročí města, historie firmy LIAZ i nehoda tramvaje. I na to lákal Státní okresní archiv v Jablonci nad Nisou návštěvníky Dne otevřených dveří. Ten se konal v uplynulém týdnu v rámci Mezinárodního dne archivů, vypravila se tam i redaktorka Jana Švecová.
Šestková výročí města, historie firmy LIAZ i nehoda tramvaje. I na to lákal Státní okresní archiv v Jablonci nad Nisou návštěvníky Dne otevřených dveří. Ten se konal v uplynulém týdnu v rámci Mezinárodního dne archivů, vypravila se tam i redaktorka Jana Švecová.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
21. června si připomínáme Mezinárodní den trpaslíků. První letní den tak každoročně patří těmto pohádkovým postavičkám, kterými my, lidé, podle míry vkusu, zdobíme zahrady.
Létající redaktorka a stopařka Zuzana Boučková dnes sledovala dění v Šimkových sadech v Hradci Králové, kde se uskutečnily oslavy nedělního Mezinárodního dne jógy.
Mezinárodní expertní skupina dospěla k závěru, že chátrající železniční most v Praze pod Vyšehradem je opravitelný. Proč na členství ve skupině rezignoval přední český odborník? Opravdu se dá více než stoletý ocelový most opravit? Vladimír Kroc se zeptal profesora Pavla Ryjáčka, vedoucího katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Mezinárodní expertní skupina dospěla k závěru, že chátrající železniční most v Praze pod Vyšehradem je opravitelný. Proč na členství ve skupině rezignoval přední český odborník? Opravdu se dá více než stoletý ocelový most opravit? Vladimír Kroc se zeptal profesora Pavla Ryjáčka, vedoucího katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Mezinárodní expertní skupina dospěla k závěru, že chátrající železniční most v Praze pod Vyšehradem je opravitelný. Proč na členství ve skupině rezignoval přední český odborník? Opravdu se dá více než stoletý ocelový most opravit? Vladimír Kroc se zeptal profesora Pavla Ryjáčka, vedoucího katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
K orbitální stanici se postupně přibližuje kosmická loď, nastává proces zážehů a změn oběžné dráhy, než dojde k dokování a připojení. To všechno diriguje autonomní režim, který ale kontroluje posádka. Jejím členem bude i armádní pilot a astronaut Aleš Svoboda. Ten v Hostu Radiožurnálu vypráví například o tom, co je cílem mise na Mezinárodní stanici (ISS), proč s sebou bere „neviditelné“ roboty a jaký má člověk pocit ve stavu bez tíže.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
K orbitální stanici se postupně přibližuje kosmická loď, nastává proces zážehů a změn oběžné dráhy, než dojde k dokování a připojení. To všechno diriguje autonomní režim, který ale kontroluje posádka. Jejím členem bude i armádní pilot a astronaut Aleš Svoboda. Ten v Hostu Radiožurnálu vypráví například o tom, co je cílem mise na Mezinárodní stanici (ISS), proč s sebou bere „neviditelné“ roboty a jaký má člověk pocit ve stavu bez tíže.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
K orbitální stanici se postupně přibližuje kosmická loď, nastává proces zážehů a změn oběžné dráhy, než dojde k dokování a připojení. To všechno diriguje autonomní režim, který ale kontroluje posádka. Jejím členem bude i armádní pilot a astronaut Aleš Svoboda. Ten v Hostu Radiožurnálu vypráví například o tom, co je cílem mise na Mezinárodní stanici (ISS), proč s sebou bere „neviditelné“ roboty a jaký má člověk pocit ve stavu bez tíže.
V pražském Cervantesově institutu je přes celé prázdniny k vidění výstav Kriegel lékař – politik – fotograf. Výstava je portrétem Františka Kriegla, lékaře z Mezinárodních brigád, který pomáhal občanům různých zemí. K vidění je spousta fotek z jeho španělské nebo asijské či kubánské etapy. Výstavou nás provedla její spoluautorka Hana Bortlová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Naše létající redaktorka a stopař Zuzana Boučková vyrazila do Mezinárodního soutěžního rozária v Hradci Králové - Kuklenách. Tam to musí v těchto dnech vypadat jako v pohádce.
Mezinárodní sympozium o rizicích, prevenci a zmírňování následků průmyslových výbuchů ISHPMIE vyslechlo české naděje. Ty si odvezly cennou zkušenost.
Mezinárodní sympozium o rizicích, prevenci a zmírňování následků průmyslových výbuchů ISHPMIE vyslechlo české naděje. Ty si odvezly cennou zkušenost.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pracovat ve volném čase a zadarmo?! S takovou výhradou se lidé, kteří se věnují dobrovolnictví, setkávají běžně. Přesto na jejich práci stojí služby, na které systém nedosáhne: zdravotní péče o lidi bez domova, doučování dětí z chudších rodin nebo návštěvy osamělých seniorů. OSN vyhlásila rok 2026 Mezinárodním rokem dobrovolnictví pro udržitelný rozvoj. Co lidi k práci bez nároku na odměnu vede, jak velký je o ni zájem a co je pro ně důstojnou odměnou?
Česká republika má po desítkách let opět namířeno do vesmíru. Byla podepsána smlouva, která potvrzuje účast Aleše Svobody na misi k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2027 se stane prvním českým astronautem samostatné České republiky.Aleš Svoboda není jen symbolickou posádkou. Na palubě ISS by měl realizovat rozsáhlý soubor vědeckých experimentů připravených českými univerzitami, výzkumnými institucemi a firmami. Mise tak může přinést nové poznatky z biologie, medicíny, materiálových věd i technologií využitelných na Zemi.Pro českou vědu jde o mimořádnou příležitost navázat na odkaz Vladimíra Remka a zároveň ukázat, jak se změnil kosmický výzkum od dob Československa. Tentokrát nepůjde jen o účast na letu, ale o aktivní vědeckou misi, která může inspirovat novou generaci studentů, inženýrů i budoucích astronautů.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
Léčba rakoviny prostaty může dle vědců někdy přinést víc škody než užitku. Hledají proto způsob, jak odlišit nebezpečné případy od těch, které stačí jen sledovat. - Česko by mělo mít pilota vesmírné lodě. Českým astronautem ve výcviku je Aleš Svoboda. Moderuje Lucie Vopálenská.
Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.
Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.
Co ho přivedlo od herectví k profesi hasiče? Proč musí uchazeč projít kromě zkoušek zdatnosti i psychologickými testy? Co mu dává spolupráce s Mezinárodním vězeňským společenstvím? ? Měl i on zpočátku předsudky vůči vězňům? Proč má smysl pomáhat vězňům i jejich rodinám? Jak probíhá vězeňský Den s dítětem, jehož je Filip Tomsa patronem? Je pro něho létání nebo potápění další adrenalin nebo naopak odpočinek? Poznal díky natáčení seriálu Policie Modrava lépe Šumavu?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co ho přivedlo od herectví k profesi hasiče? Proč musí uchazeč projít kromě zkoušek zdatnosti i psychologickými testy? Co mu dává spolupráce s Mezinárodním vězeňským společenstvím? ? Měl i on zpočátku předsudky vůči vězňům? Proč má smysl pomáhat vězňům i jejich rodinám? Jak probíhá vězeňský Den s dítětem, jehož je Filip Tomsa patronem? Je pro něho létání nebo potápění další adrenalin nebo naopak odpočinek? Poznal díky natáčení seriálu Policie Modrava lépe Šumavu?
S jakými prioritami nastoupí do čela úřadu veřejného ochránce práv nově zvolená ombudsmanka a jak hodnotí změny v systému vládních poradních orgánů? Do jaké míry by se mohla na působení Rady České televize odrazit v pátek schválená obnova její sestavy? A jak vážně mohla být ohrožena posádka mezinárodní vesmírné stanice díky zvýšenému úniku vzduchu z ruského modulu Zvezda?
S jakými prioritami nastoupí do čela úřadu veřejného ochránce práv nově zvolená ombudsmanka a jak hodnotí změny v systému vládních poradních orgánů? Do jaké míry by se mohla na působení Rady České televize odrazit v pátek schválená obnova její sestavy? A jak vážně mohla být ohrožena posádka mezinárodní vesmírné stanice díky zvýšenému úniku vzduchu z ruského modulu Zvezda? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Česká ekonomika roste, jenže podle ekonoma Tomáše Dvořáka stojí na stále vratších základech. Produktivita práce se za posledních pět let prakticky nepohnula, zatímco okolní země, včetně Polska nebo Bulharska, udělaly výrazný skok vpřed. Češi přitom pracují víc než většina Evropy. Zatímco ještě v prvních dvou dekádách po revoluci česká ekonomika doháněla Západ raketovým tempem, dnes podle něj „jako bychom přeřadili na neutrál“. Mezinárodní data ukazují, že česká produktivita práce vzrostla za posledních pět let jen o tři desetiny procenta. Pro srovnání: Polsko ve stejném období vyskočilo o více než 14 procent. „To je alarmující. Produktivita je prachbídná. Když jsem před několika lety možná trochu kontroverzně nazval Česko nemocným mužem Evropy, tak tohle je ta plíživá nemoc, která možná není tolik vidět,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys ekonom Oxford Economics Tomáš Dvořák. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
„Z hlediska mezinárodního práva je Tchaj-wan součástí Číny. V podstatě to byla iniciativa prezidenta Nixona a Henryho Kissingera, když se počátkem 70. let v OSN prosadilo, že velká kontinentální Čína bude zastupovat jednu Čínu – a od té doby celý svět, přes 190 zemí světa, uznává jednu Čínu a Tchaj-wan jako její součást,“ říká sinolog Vít Vojta v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 31.05.2026, www:RadioUniversum.cz
„Co uděláme během jedné dvoutýdenní mise, je o řád jinde, než co se povedlo za posledních třicet let,“ říká Aleš Svoboda, který by se na Mezinárodní vesmírnou stanici mohl podívat už na konci příštího roku. Na stanici pomůže zkoumat mikrořasy, protobuňky i nanoroboty. Proč by mohl mít let do vesmíru pro Česko zásadní přínos? Jak přemýšlí český astronaut o strachu? A v co věří? Poslechněte si nový díl podcastu Bedny s pilotem Gripenu a astronautem Alešem Svobodou.
„Co uděláme během jedné dvoutýdenní mise, je o řád jinde, než co se povedlo za posledních třicet let,“ říká Aleš Svoboda, který by se na Mezinárodní vesmírnou stanici mohl podívat už na konci příštího roku. Na stanici pomůže zkoumat mikrořasy, protobuňky i nanoroboty. Proč by mohl mít let do vesmíru pro Česko zásadní přínos? Jak přemýšlí český astronaut o strachu? A v co věří? Poslechněte si nový díl podcastu Bedny s pilotem Gripenu a astronautem Alešem Svobodou.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V sobotu se projedeme, protože v Hradci Králové se každý rok konají Mezinárodní závody šlapacích vozítek domácí výroby. Tento typ závodů má kořeny ve Francii, kde se jel poprvé už před 49 lety. Hodně oblíbený je i u nás a tak se nám tady budou zase prohánět vodník, spiderman, čarodějnice, vosa nebo sanitka.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Letošní 35. ročník potrvá od 30. května do 7. června. V devíti dnech nabídne devět koncertů.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Celkem 36 zemí, včetně Česka, se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Stanout by před ním jednou měli nejvyšší ruští velitelé a ti, kdo nesou zodpovědnost. Co bude jeho hlavním cílem?Hostem Ptám se já byla bývalá ústavní soudkyně, někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro vyšetřování zločinů v bývalé Jugoslávii a bývalá politička Ivana Janů.Česká republika se pro zřízení zvláštního tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině vyslovila už na zasedání Rady Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. V polovině letošního května jsme se pak zavázali připojit se k tribunálu na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě, kde Česko zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie, Austrálie a Kostarika. Ze zemí EU se nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu EU poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.„Jakmile se přijde na válečný zločin, je nepromlčitelný. Čili nikdo neunikne. Já jsem v tomto směru optimistická. Myslím, že to půjde rychle a že to je dobře, že na Putina to půjde ještě z druhé strany,“ uvedla v Ptám se já bývalá soudkyně Ivana Janů a zdůraznila význam zvláštního tribunálu:“Jenom oběti můžou dělat čáru za minulostí a každý jenom za svým bezprávím, které se mu stalo. Jinak účty zůstanou nevyrovnané. Nemůže to dělat nikdo politickým rozhodnutím, jako se začalo říkat, že by se to na Ukrajině nějak urovnalo, že by se smazaly zločiny, které se tam staly, a byla by beztrestnost. To by mělo strašné následky do budoucna." Je šance, že zvláštní tribunál spravedlivě potrestá ruské válečné zločiny? A mohl by před ním jednou stanout i Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Pokud lidstvo neobjeví nová antibiotika, bude do roku 2050 na bakteriální infekce umírat více lidí než na onkologická onemocnění. „Mezinárodní organizace musí vzít odpovědnost na sebe, protože zákony trhu v tomto případě nefungují, farmaceutické firmy nejsou hybnou silou vývoje nových antibiotik,“ zdůrazňuje Gabriela Balíková Novotná z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, se kterou jsme mluvili o vzniku antibiotické rezistence i vývoji nových antibiotik.
Pokud lidstvo neobjeví nová antibiotika, bude do roku 2050 na bakteriální infekce umírat více lidí než na onkologická onemocnění. „Mezinárodní organizace musí vzít odpovědnost na sebe, protože zákony trhu v tomto případě nefungují, farmaceutické firmy nejsou hybnou silou vývoje nových antibiotik,“ zdůrazňuje Gabriela Balíková Novotná z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, se kterou jsme mluvili o vzniku antibiotické rezistence i vývoji nových antibiotik.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hlavní stavební práce na nové školce na Valše začnou symbolicky na Mezinárodní den dětí 1. června. Podle plánu bude jednopodlažní dřevostavbou se zatravněnou střechou.
Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě. Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne. „Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. „Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.
„Ráda bych nemusela mávat vlajkami a říkat si o respekt,“ říká výtvarnice Eliška Soffer Podzimek o Mezinárodním dni proti homofobii a transfobii. Ten připomíná vyjmutí homosexuality ze seznamu duševních poruch WHO. Ne všichni queer lidi si ale mohou dovolit být sami sebou, a tak jsou duhové dny stále potřeba. Posouvá se Česko v kvalitě queer životů v Česku dopředu, nebo dozadu? Poslechněte si nový Impakt.
Přes tři desítky zemí se zavázaly připojit ke zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese na Ukrajině. Co bude jeho hlavním cílem? „Funkce tribunálu by měla být taková, že bude doplňovat Mezinárodní trestní soud,“ vysvětluje Robert Fremr, místopředseda Vrchního soudu v Praze, bývalý soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Přes tři desítky zemí se zavázaly připojit ke zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese na Ukrajině. Co bude jeho hlavním cílem? „Funkce tribunálu by měla být taková, že bude doplňovat Mezinárodní trestní soud,“ vysvětluje Robert Fremr, místopředseda Vrchního soudu v Praze, bývalý soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Výtah Respektu: Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha tento týden uvedl, že Česko se stalo 23. státem, který se připojuje k dohodě, která je nutná k vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese na Ukrajině. V polovině května bude o dohodě hlasovat výbor Rady Evropy, a to v Moldavsku. Mohlo by to být účinnější vůči Vladimiru Putinovi, na kterého Mezinárodní trestní soud vydal zatykač? Proč Volodymyr Zelenskyj kritizuje Izrael? Co jeho válkou zasažené zemi diplomaticky přináší jiná válka, a to ta na Blízkém východě? A jaká je momentálně situace na frontě? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Ondřej Kundra.
Poslechnout celou epizodu S Markétou Rybářovou se po letech vracíme k mikrofonu, abychom prozkoumaly hranici toho, kde končí běžný trénink a začíná behaviorální medicína. V době, kdy se často na každý problém se psem doporučuje „více cvičit“ nebo „přitvrdit“, otevíráme téma, které jde mnohem hlouběji, k fyzickému zdraví a emocím.Markéta v rozhovoru propojuje své zkušenosti veterinářky a datové analytičky, aby ukázala, že neposlušnost často není volbou psa, ale výsledkem vnitřního nepohodlí, které majitel ani trenér na první pohled nevidí.Na co se v tomto díle soustředíme:Limity tréninku: Proč ani ten nejlepší dril nedokáže „přecvičit“ strach a proč je přirovnání k lidským fobiím klíčem k pochopení vašeho psa.Tělo jako spouštěč: Jak chronická bolest, špatné zažívání nebo nenápadné alergie (třeba i pouhé drbání) přímo ovlivňují reaktivitu a agresivitu.Analýza místo pocitů: Proč Markéta nevěří na pocity „že je to dneska horší“ a jak vám sběr objektivních dat a vedení deníku může ušetřit měsíce marného tréninku.Medikace bez mýtů: Kdy léky nejsou „oblbovákem“, ale nezbytným mostem k tomu, aby pes vůbec dokázal vnímat a učit se.Mezinárodní standardy: Co obnáší prestižní certifikace IAABC a proč je v kynologii důležité mít odborníka, který se vzdělává u světových kapacit.Support the showChcete víc? Bonusové části rozhovorů, plný archiv a epizody s předstihem najdete v mém fanklubu na Herohero.co/pejskarium. Právě tam se potkáváme nejblíže a vaše podpora přímo umožňuje vznik dalších dílů.Podcast můžete v aplikaci Apple podcasts během pár vteřin ohodnotit a dát mi tak zpětnou vazbu, zda se vám rozhovory líbí.Poznámka: Názory hostů jsou jejich vlastní a nemusí se vždy shodovat s přístupem projektu Pejskárium®
Pomůžete nám? Rádi bychom vás poznali o něco víc. Vyplnění krátkého anonymního dotazníku vám zabere jen pár minut a nám to hodně pomůže.