Podcast appearances and mentions of daniel prokop

I do nového školního roku zasáhnou volby do Poslanecké sněmovny, snad všechny kandidující subjekty volají po zlepšení školství. „V Česku ve vzdělávání působí řada lidí, kteří jsou dobří a mění to k lepšímu. Ale celkově systém v datech ví hrozně málo,“ konstatuje sociolog Daniel Prokop. Ve kterých koutech Česka lze přesto najít příklady dobré praxe? V čem spočívá tzv. prostupné bydlení? A jaké nedostatky má český daňový systém? Poslechněte si rozhovor.

V pondělí začal nový školní rok. Na čem závisí úspěch ve škole? Proč se v jednotlivých regionech výrazně liší procento žáků, kteří nedokončí základní vzdělání? „V Česku je problém, že lidé jsou znevýhodněni chudobou, tím, že dítě není tolik připravené na vzdělávání, a zároveň jde do školy, která je často také znevýhodněná, má víc nekvalifikovaných učitelů, nemá školní psychology, má často menší financování,“ říká sociolog Daniel Prokop. Pomáhá situaci nový školský zákon?

Kampaň před říjnovými parlamentními volbami bude pomalu nabírat na intenzitě. Ostrou fázi lze podle expertů očekávat až v září. „Jsou strany, které ani nemají předvolební program a snaží se ho mediálně obcházet. Chybí to, protože páteří strany je koherentní vize,“ říká sociolog Daniel Prokop. Dalšími tématy budou emisní povolenky, transformaci energetiky, proměny metodiky předvolebních průzkumů nebo faktory, které určují, jak se voliči rozhodují.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novela školského zákona zavádí do systému pozice sociálního pedagoga, speciálního pedagoga nebo školního psychologa. Na podpůrné profese dosud školy žádaly o dotace z evropských fondů. Sociolog poukazuje na jejich význam obzvlášť pro chudší školy. „Podpůrné profese, které pomáhají učitelům zvládat situaci, dokážou redukovat neúspěšnost na polovinu toho, co je běžné, což je obrovský úspěch,“ vyzdvihuje Daniel Prokop. Jak více školám umožnit najmout psychologa nebo preventistu?

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

V přihláškách ke středoškolskému studiu uvádí na prvním místě všeobecná gymnázia desetina uchazečů z chudších rodin, i ze zajištěných jen čtvrtina. Reálný zájem v krajích přitom sahá k 50 procentům. Bariérami jsou slabá nabídka i nedůvěra, že by se dítě na školu mohlo dostat. „Systém má nedostatečnou nabídku všeobecných škol, a jak je komplikovaný, ještě vede ke špatnému strategizování. Tímto nedokonalým výběrem marníme hrozně moc potenciálu,“ shrnuje sociolog Daniel Prokop.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách ve členských zemích EU. Podle výsledků jsou nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením právě Češi. „Byla by to dobrá zpráva, kdyby byla pravdivá,“ komentuje výsledky sociolog Daniel Prokop. „V Česku je samozřejmě extrémní chudoby málo. Ale tento ukazatel je mimořádně zkreslující.“ V audiozáznamu se dostane také na téma volební kampaně anebo jestli bytovou krizi mohou vyřešit slevy na hypotékách.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách ve členských zemích EU. Podle výsledků jsou nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením právě Češi. „Byla by to dobrá zpráva, kdyby byla pravdivá,“ komentuje výsledky sociolog Daniel Prokop. „V Česku je samozřejmě extrémní chudoby málo. Ale tento ukazatel je mimořádně zkreslující.“ V audiozáznamu se dostane také na téma volební kampaně anebo jestli bytovou krizi mohou vyřešit slevy na hypotékách.

Podle sociologa příliš daníme práci oproti spotřebě a majetku. Možnost politické změny naráží i na to, že se většina voličů v systému neorientuje. „Politici to neinformovaným neprodají, protože by prvně museli vysvětlit, v čem je problém. Radši prodají výjimky ve složitých systémech střední třídě a nemusí měnit celkově neefektivní systém,“ vysvětluje Daniel Prokop z agentury PAQ Research. V jejím výzkumu si 36 % lidí myslí, že stát vydává víc peněz na úředníky než na důchody.

Jedním z cílů vlády například bylo omezit množství lidí pracujících „na dohodu“, přitom ovšem prekarizované dohody zvýhodňuje v tzv. superdávce. Proč se nedaří vládní reformy sladit? „Kdybychom lépe dělali analýzy a brali je vážně, tak bychom se možná vyvarovali těchto problémů,“ říká sociolog Daniel Prokop. Poukazuje také na to, že ministerstva mezi sebou nesdílejí informace a podhodnocení úředníci mají mnohdy nárok na dávky. Jak více Čechů přiblížit minimální důstojné mzdě?

Co má přinést novela školského zákona? Školní psychologové, sociální a speciální pedagogové byli doposud placeni z evropských fondů, což příštím rokem skončí. „Dnes těmto profesím můžete nabídnout smlouvu na jeden, dva roky. I kvůli tomu do toho lidé nejdou, protože tam není perspektiva,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. „Jsou potřeba víc v chudších školách, tam jsou problémy větší. Proto je v zákoně tzv. indexace, která dává chudším školám trošku větší peníze,“ vysvětluje.

Ubude letos případů, kdy kapacita prvních tříd nestačí ani pro spádové děti? „Ve vzdělávání máme strašně málo informací, ani pořádně neznáme kapacity škol,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. Proč chudší rodiny častěji volí odklad? A jak spolu vzdělávání ve školkách a školách provázat? „Bylo by dobré, aby jako ve Skotsku aspoň škola věděla, jaké děti do první třídy jdou. Myslím si, že je to hodně o zlepšení komunikace v přechodu mezi mateřskou a základní školou,“ míní sociolog.

Proč jsou přijímací zkoušky na střední školy pořád takové nervy a proč i kvůli tomu přicházíme o talentované studující? „Systém, který hodně závisí na strategizování, vede bohužel k tomu, že si často nevybírají ideálně, což je škoda pro celou společnost,“ míní sociolog Daniel Prokop. Navrhuje proto testovat deváťáky ještě před přijímačkami. „Optimální řešení je, aby se test dělal na konci deváté třídy, aby ho dělali všichni a podle toho si vybírali školy,“ nastiňuje sociolog.

Jaké dopady bude mít tzv. flexinovela zákoníku práce, kterou v pátek schválila sněmovna? K čemu dospěla analýza PAQ Research ohledně navázání chystané superdávky na výši životního minima? A kde v Česku chybí nejvíc školek a jaké to má dopady? „Nedostupnost, což je problém v periferiích velkých měst, vynucuje, že rodiče pracují na zkrácené úvazky nebo odkládají nástup do práce. Stát to stojí obrovské peníze na odvodech a daních,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.

Na základní výdaje za bydlení a potraviny dala průměrná česká domácnost v lednu lehce pod polovinu svých příjmů. Nejnovější údaje agentura PAQ Research vztahuje také k jednotlivým společenským třídám, přičemž nejméně krize zasáhla Zajištěné, kteří bydlí ve vlastním, Strádající třídě pomohly příspěvky na bydlení a valorizace důchodů. „Reagovali jsme co se týká důchodů, trochu dávek a málo ohledně daňového mixu na to, abychom pomohli chudším pracujícím,“ shrnuje Daniel Prokop.

Převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol patří k nejkritizovanějším změnám novely školského zákona. Podle ministra Beka podpoří vytváření svazkových základních škol, sociolog Daniel Prokop ovšem namítá, že úspora přichází až s vyšším počtem zapojených obcí. „Je lepší připravit dobře fungující společenství obcí, aby se účetnictví, dotační věci, správy sítí a všechny tyto věci mohly řešit pro více škol dohromady,“ vysvětluje Prokop.

„Odklady dneska nefungují jen podle toho, že zkoumají připravenost dětí. Fungují na žádost rodičů, podle připravenosti systému a jsou hodně náhodné. Bylo by dobré je systematizovat,“ rozebírá sociolog Daniel Prokop odklady nástupu do první třídy, jimž chce vláda přísně zamezit. Mezi šesti a sedmi lety přitom děti kognitivně dozrávají. „Je otázka, jestli jsme schopni v pedagogicko-psychologických poradnách opravdu zhodnotit jejich připravenost,“ říká Prokop.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Do Bílého domu pomohla Donaldu Trumpovi vlnka ekonomické krize, na které když se sveze, může dlouhodobě změnit veřejný diskurz, myslí si sociolog Daniel Prokop. Společnost má totiž tendenci předjímat novou dobu a měnit na základě ní kabát, aniž by skutečně nastala, a tím sociálně konstruovat realitu. Budoucnost liberalismu tak závisí na tom, jestli se ho vzdáme, nebo ne. Zaměřit bychom se proto měli na to, v čem má staronový americký prezident pravdu, ale nepodléhat strachu a některé hodnoty si uchránit, protože jeho mandát nebude věčný. Zatím mu ale nahrává i způsob, jakým dokáže formulovat své vize, které jsou sice občas nesmyslné, ale mnohem jasnější než ty, kterými o hlasy voličů usiluje premiér Petr Fiala. Pro řadu voličů je totiž problematické uvěřit vládě, která nedokáže zajistit ani větší počet gymnázií, že dosáhne velkých věcí. Aby tomu tak nebylo, je potřeba být mnohem důslednější při prosazování střednědobých cílů. Navzdory tomu jsme ale pořád jednou z nejbohatších zemí na světě. Dan Prokop doslova říká, že jsme bohatá společnost, která riskuje, že svoje místo ztrácí. Ekonomický růst brzdí jak nereformování veřejných systémů, tak to, že některé lidí na cestě k prosperitě vyřazujeme a společnost táhne příliš úzká část střední třídy, což je podle Prokopa zásadní problém. Jak ho řešit? Může Andrej Babiš splnit volební slib a zajistit vyšší porodnost, a kde vůbec hledat příčinu toho, že se rodí míň dětí? Čím nejvíc trpí české školství? Jakou povinnost by měli mít ukrajinští uprchlíci žijící v Česku? Co říká na tvrzení svých názorových odpůrců, že je levičák? Nebo jaký je reálný vliv popové ikony Taylor Swift? I o tom jsme s Danielem Prokopem mluvili. Poslechněte si.

Jak se v Česku dle dat žije a co můžeme zlepšit? Sociolog Daniel Prokop odhaluje, proč český vzdělávací systém prohlubuje nerovnosti, jak nastavit spravedlivější daňový systém a co Česko potřebuje, aby se posunulo vpřed. Dozvíte se: Proč nejsou ve vzdělání stejné šance? Proč současné daně škrtí ekonomiku a přesto vybereme málo peněz? Proč Praha bohatne a region chudnou? Jak zlepšit nedostupnost bydlení? Daniel Prokop je český sociolog. Dříve působil v agentuře Median a od roku 2019 vede vlastní výzkumnou organizaci PAQ Research. Zaměřuje se na témata chudoby a sociální nerovnosti v české společnosti. Je autorem knihy Slepé skvrny a podílí se na známých průzkumech a pravidelně vystupuje v českých médiích.

Příspěvky na bydlení hodlá ministerstvo sloučit s dalšími podporami do jedné, tzv. superdávky. Části rodin může pomoci, doplatí na ni spíš malé domácnosti a osoby žijící v nájmu samostatně. „Ministerstvo až moc utáhlo normativy na bydlení, které redukují, kolik můžete mít na dávkách uznatelný nájem,“ míní sociolog Daniel Prokop. Podpora se také snižuje od úrovně příjmů, která je odvozená od životního minima (necelých 5 tisíc korun). Ta je podle sociologa příliš nízká.

Na necelých 8 tisíc nejméně vyjdou živnostníky od ledna odvody na sociální a zdravotní pojištění. Minimální zálohy se OSVČ zvedají dohromady o 1 082 korun. „Já si myslím, že to není chyba, protože pořád jsou pod tím, co odvádí z minimální mzdy zaměstnanci. Zároveň je to ale dost nespravedlivé v rámci živnostníků,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop na neúměru v danění nízkopříjmových a na „absurdní paušální daň,“ která umožňuje podobné odvody i podnikatelům s vysokým příjmem.

Platbě DPH se společnosti vyhýbají nepřiznáváním tržeb, rozdělením činnosti pod více firem nebo přihlášením k dani až po uskutečnění velkých prodejů. Časové okno, které poslední trik umožňovalo, s novelou zákona zmizí. „Když prodáte jeden byt za 10 milionů, hned druhý den jste plátce DPH, protože jste překročil ten vyšší limit 2,6 milionu,“ vysvětluje Daniel Prokop reformu, která ovšem zavádí limity dvojí. „Na tom se potom živí poradenské účetní firmy,“ tvrdí sociolog.

Duševní zdraví a mladí lidé, téma proplouvá médii každý den, mluví se o generačním střetu. Jedni nemohli cestovat, hrozily jim pendreky a vězení, druzí pozorují, jak se svět politicky a klimaticky hroutí a zdá se, že nikdo nepodniká kroky k řešení. Je srovnání života v odlišných érách možné? V rozhovoru v podcastu Balanc o tom 17. listopadu na akci Korzo Národní debatovali Bára Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši, a Daniel Prokop, sociolog z agentury PAQ research. Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Duševní zdraví a mladí lidé, téma proplouvá médii každý den, mluví se o generačním střetu. Jedni nemohli cestovat, hrozily jim pendreky a vězení, druzí pozorují, jak se svět politicky a klimaticky hroutí a zdá se, že nikdo nepodniká kroky k řešení. Je srovnání života v odlišných érách možné? V rozhovoru v podcastu Balanc o tom 17. listopadu na akci Korzo Národní debatovali Bára Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši, a Daniel Prokop, sociolog z agentury PAQ research.

„Zaměstnanci s nízkou výplatu mají tak vysoké daně a odvody, že je to nemotivuje pracovat. Například bezdětný člověk s polovinou průměrné mzdy odevzdá na všech poplatcích 36 % jeho nákladů,“ uvádí sociolog Daniel Prokop závěry výzkumu PAQ Research, podle nějž by změny v danění nízkých příjmů a zvyšování slevy na poplatníka podpořily ekonomický růst. Náklady návrhu, který by z rozpočtu ukrojil 16 miliard, by částečně vyvažovala už jen úspora na sociálních dávkách.

Proč demokraté ztratili nízkopříjmové voliče? Ačkoli mzdy Američanům už rostou rychleji než inflace, loňským rokem skončily programy zavedené při pandemii covidu, které z chudoby vytáhly mj. 8 milionů dětí. „Programy byly možná moc ambiciózní, a když je necháte vyprchat v posledním roce, tak se reálně zhorší životní úroveň. Myslím si, že za toto byli potrestaní,“ spojuje sociolog Daniel Prokop výsledek voleb s omezením rozšířených slev na poplatníka či zdravotního pojištění.

Na všeobecné střední školy se z 9. tříd dostane pětina žáků, poptávka je přitom v některých krajích více než dvojnásobná. „Trh práce se změní a poptávka bude ještě větší, protože rodiče si uvědomí, že ta flexibilita je potřeba,“ míní sociolog Daniel Prokop. Na dostupnosti gymnázií se podepisuje nízký podíl v rozpočtovém určení daní. „Kraje dávají na střední školství zhruba 10-20 % svého rozpočtu, takže ta 4 % neodpovídají tomu, jakou důležitost má v rozpočtu,“ poukazuje.

Zdravotnictvím hýbe téma úhrad za péči pro příští rok, kvůli kterým chystali praktičtí lékaři protest. „Pojďme dát větší úhrady za samotné výkony, které vedou k prevenci, aby výplata praktiků byla založená na tom, jestli prevenci maximalizují,“ vyzývá sociolog Daniel Prokop. Vyplácení nemocenské by spolu s odvody přesunul z beder státu na pojišťovny. „Jeden z největších nákladů zanedbané prevence nehradí pojišťovny, ale někdo, kdo nemůže tu prevenci ovlivnit?“ poukazuje.

Od 1. října začala platit nová pravidla, která přinesla novela insolvenčního zákona. Důležitou změnou je doba oddlužení, která se zkracuje na tři roky pro všechny. „Je to změna k lepšímu, protože pro některé dlužníky už ty tři roky platily – pro důchodce, ale i pro dlužníky, kteří byli OSVČ nebo podnikatelé, takže je to sladění délky. Zároveň je dobré se zabývat tím, že máme pořád 400 tisíc lidí v neřešitelných exekucích. Často jsou tam od roku 2010,“ říká Daniel Prokop.

České domácnosti se pomalu vzpamatovávají z inflačního šoku. Průměrná domácnost ušetří v měsíci skoro 7 tisíc, třetina z nich ovšem neuspoří vůbec nic. „Nebyli jsme schopni udělat změny, které by pomohly lidem, kteří jsou nuceni hodně redukovat spotřebu,“ poukazuje Daniel Prokop zejména na slevu na poplatníka, která se 15 let nezvýšila. „Díky tomu se skrytě zvyšuje zdanění práce, zejména nízkopříjmové, a brzdí to prosperitu spodní části zaměstnanců,“ dodává sociolog.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) chce na příští rok zvýšit program podpory dostupného bydlení o sedm miliard korun. „Ve velké části republiky je málo obecního a sociální bydlení. Obce by to pro chudší občany měly zřizovat, ale když to neudělají, tak ti lidé bydlí v komerčních bytech nebo na ubytovnách – hodně často předražených – a stát to zaplatí příspěvky na bydlení,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop.

Reformy osnov základních škol či vzdělávání učitelů vznikají za trvalého poklesu podílu vzdělávání na výdajích státního rozpočtu, což může poznamenat jejich kvalitu. Oproti roku 2020 ministerstvo školství reálně zchudlo o 32 miliard. „Na všechny reformy potřebujeme také peníze, jinak začnou stagnovat. Už vidíme, že třeba reforma obsahu, co se učí ve školách, se bohužel podle mého názoru roztříštila mezi různé lidi, kteří to dělají na dohodu,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.

Host: Daniel Prokop, sociolog, PAQ Research Pořadem provází Martin Jonáš https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040902/

Děti chodí na obědy častěji a jedí zdravěji, pokud na nich nemusí šetřit. Programy dotovaných obědů v Česku existují, pokud se však chceme vyvarovat stigmatizaci dětí, měli bychom je rozšířit alespoň pro spodní desetinu až pětinu rodin. „Když to míří jen na výsek těch úplně nejchudších, vzniká u části učitelů, chudých pracujících, pocit nespravedlnosti,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. Výzkum PAQ Research také ukazuje, že takové programy prospívají i socializaci ve škole.

Nárůst voličů euroskeptických stran v chudších regionech je signál pro regionální politiku. „Byly to do veliké míry protestní hlasy,“ vysvětluje výsledek voleb do Evropského parlamentu sociolog Daniel Prokop. Podtrhuje souvislost mezi chudobou a vzdělávací neúspěšností. „Financování školství v Čechách vůbec nereflektuje sociální zátěž regionů a škol,“ dodává. Financovat školy a regiony na míru, tzv. indexové financování, by mohlo být přínosné pro všechny.

Digitalizace sice proces přijímacího řízení na střední školy usnadnila i méně vzdělaným rodičům, odvahu dát děti na gymnázium mají však nadále spíš ti bohatší. „Děti, které jsou talentované, ale z chudších poměrů, tak jdou na horší školy,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop na fakt, že ačkoli se tři čtvrtiny dětí dostaly na preferovanou školu, jen 15 % mělo jako první volbu všeobecné gymnázium kvůli předpokladu, že se nemohou dostat. Na přetlak doplatili deváťáci v Praze.

Dánským modelem Flexicurity, ve kterém se výpovědní doba váže na počet odpracovaných let, se český návrh zkrácení výpovědní lhůty s prodloužením doby zkušební inspiruje jen málo. Flexibilitu umožňuje jen zaměstnavatelům, systém podpory v nezaměstnanosti nijak nezlepšuje. „Firmy, které tu flexibilitu budou využívat, by měly z velké části platit úřady práce,“ poukazuje Daniel Prokop na podobnou praxi v zahraničí. Jaké klady a zápory nese návrh sloučení sociálních dávek?

Ekonomická situace domácností v Česku zažívá poprvé od roku 2022, kdy začalo zdražování, drobné zlepšení, a to ve všech ukazatelích. Říká to sociolog Daniel Prokop, podle kterého domácnosti v průměrů ušetří přes šest tisíc korun. „To je víc než před rokem, ale před dvěma lety ušetřily domácnosti osm tisíc. Je vidět, že se situace zlepšuje, ale zejména u chudších rodin s dětmi se zlepšuje relativně pomalu.“ Jak vypadá ekonomická situace u seniorů?

Motivovat k pozdějšímu odchodu do důchodu chce Marian Jurečka nově nikoli zvyšováním výměry důchodu, ale úlevou na sociálním pojištění. „Výhodné pro stát, málo výhodné pro ty lidi, kteří pracují,“ říká sociolog Daniel Prokop, byť kvituje, že slevu uplatní sami zaměstnanci. Slevu na sociálním pojistném by chtěli také zaměstnavatelé v zemědělství. „Hodně zatěžujeme nízkopříjmové práce, víc než v řadě zemí v zahraničí, protože neexistují slevy na ty odvody,“ poukazuje Prokop.

Mezi rizikové faktory života patří konzumace alkoholu, kouření, stravovací návyky, nedostatečná fyzická aktivita. To způsobuje nemoci, které představují velkou finanční zátěž pro zdravotní pojišťovny. „Chronické a preventabilní nemoci, kterým se dá zabránit a které se opakují, stojí asi 70 procent rozpočtu českého zdravotnictví, umírá na to velká část lidí. Ztráta produktivity dána nemocností stojí asi 0,7 HDP růstu české ekonomiky,“ vyjmenovává sociolog Daniel Prokop.

Prezident Petr Pavel připomněl ve svém projevu dvacet let starý slib zavést v České republice euro. Někdo mu zatleskal, jiní vyjadřují nesouhlas. Co si myslí o přijetí eura sociolog Daniel Prokop? „Z našich průzkumů víme, že česká skepse vůči euru je dána dvěma věcmi – není důvěra, že to pomůže ekonomickému růstu a dopadu na domácnosti,“ říká s tím, že euro potřebuje nový příběh. „Koruna hraje v Česku emotivní roli, nejde ji jen tak vyšoupnout.“

Od 1. ledna začíná platit vládní konsolidační balíček, který přináší úspory i zvyšování daní. „Problém je, že na straně výdajů neřeší věci, kde se nejvíce plýtvá a nelze je vyřešit během jednoho roku – ve financování samospráv, prevence ve zdravotnictví, podpora třetího pilíře. A na straně příjmů nepřináší žádnou reformu,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

Velkým tématem jsou aktuálně ceny potravin. Výzkum Život k nezaplacení se často ptá, jak velkou část příjmů dávají lidé za bydlení a za potraviny. Kolik tedy dávají domácnosti v průměru za jídlo a pití? „Je to kolem 20 procent. Nárůst potravin domácnosti kompenzovali snížením jejich spotřeby, omezení luxusnějších potravin. Absolutní výdaje za potraviny narostly asi o tisíc korun oproti listopadu 2021. Čtvrtina domácnosti na potravinách šetří,“ říká sociolog Daniel Prokop.

Oproti stavu před rokem se situace objektivně zlepšila důchodcům díky valorizacím, u střední třídy, rodin s dětmi je situace přijatelná a většina z nich nemá problém. „Ale u spodní poloviny rodin s dětmi situace stagnuje a není úplně růžová, třetina domácností negeneruje úspory,“ říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého se zastavilo zhoršování, ale zlepšování nás spíš čeká, až porostou příjmy příští rok a snad se zastaví se inflace. Jsou důvody ke stávkám?

Teroristé v Evropě. Diskuse vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana a členky sněmovního výboru pro bezpečnost Jany Mračkové Vildumetzové. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030501022/ Chudoba za dveřmi. Hosty ekonom Filip Pertold a sociolog Daniel Prokop. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030511022/

Host: Daniel Prokop, sociolog Pořadem provázel Daniel Takáč. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/223411058040816/

Komu bylo líp, komu je líp a komu bude nejlíp? Diskuse místopředsedy ODS Martina Kupky, místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SOCDEM Martina Netolického. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030500618/ Kdo je v dluhové pasti a komu hrozí? Hosty sociolog Daniel Prokop a dluhový expert Daniel Hůle. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030510618/

Kdo zbohatne na drahých energiích? Diskuse ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, poslance Jana Hrnčíře a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030501204/ Kdo zchudne na drahých energiích? Hosty politoložka Vladimíra Dvořáková a sociolog Daniel Prokop. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030511204/

Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.