Podcast appearances and mentions of daniel prokop

Novela školského zákona zavádí do systému pozice sociálního pedagoga, speciálního pedagoga nebo školního psychologa. Na podpůrné profese dosud školy žádaly o dotace z evropských fondů. Sociolog poukazuje na jejich význam obzvlášť pro chudší školy. „Podpůrné profese, které pomáhají učitelům zvládat situaci, dokážou redukovat neúspěšnost na polovinu toho, co je běžné, což je obrovský úspěch,“ vyzdvihuje Daniel Prokop. Jak více školám umožnit najmout psychologa nebo preventistu?

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

V přihláškách ke středoškolskému studiu uvádí na prvním místě všeobecná gymnázia desetina uchazečů z chudších rodin, i ze zajištěných jen čtvrtina. Reálný zájem v krajích přitom sahá k 50 procentům. Bariérami jsou slabá nabídka i nedůvěra, že by se dítě na školu mohlo dostat. „Systém má nedostatečnou nabídku všeobecných škol, a jak je komplikovaný, ještě vede ke špatnému strategizování. Tímto nedokonalým výběrem marníme hrozně moc potenciálu,“ shrnuje sociolog Daniel Prokop.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách ve členských zemích EU. Podle výsledků jsou nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením právě Češi. „Byla by to dobrá zpráva, kdyby byla pravdivá,“ komentuje výsledky sociolog Daniel Prokop. „V Česku je samozřejmě extrémní chudoby málo. Ale tento ukazatel je mimořádně zkreslující.“ V audiozáznamu se dostane také na téma volební kampaně anebo jestli bytovou krizi mohou vyřešit slevy na hypotékách.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách ve členských zemích EU. Podle výsledků jsou nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením právě Češi. „Byla by to dobrá zpráva, kdyby byla pravdivá,“ komentuje výsledky sociolog Daniel Prokop. „V Česku je samozřejmě extrémní chudoby málo. Ale tento ukazatel je mimořádně zkreslující.“ V audiozáznamu se dostane také na téma volební kampaně anebo jestli bytovou krizi mohou vyřešit slevy na hypotékách.

Podle sociologa příliš daníme práci oproti spotřebě a majetku. Možnost politické změny naráží i na to, že se většina voličů v systému neorientuje. „Politici to neinformovaným neprodají, protože by prvně museli vysvětlit, v čem je problém. Radši prodají výjimky ve složitých systémech střední třídě a nemusí měnit celkově neefektivní systém,“ vysvětluje Daniel Prokop z agentury PAQ Research. V jejím výzkumu si 36 % lidí myslí, že stát vydává víc peněz na úředníky než na důchody.

Jedním z cílů vlády například bylo omezit množství lidí pracujících „na dohodu“, přitom ovšem prekarizované dohody zvýhodňuje v tzv. superdávce. Proč se nedaří vládní reformy sladit? „Kdybychom lépe dělali analýzy a brali je vážně, tak bychom se možná vyvarovali těchto problémů,“ říká sociolog Daniel Prokop. Poukazuje také na to, že ministerstva mezi sebou nesdílejí informace a podhodnocení úředníci mají mnohdy nárok na dávky. Jak více Čechů přiblížit minimální důstojné mzdě?

Co má přinést novela školského zákona? Školní psychologové, sociální a speciální pedagogové byli doposud placeni z evropských fondů, což příštím rokem skončí. „Dnes těmto profesím můžete nabídnout smlouvu na jeden, dva roky. I kvůli tomu do toho lidé nejdou, protože tam není perspektiva,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. „Jsou potřeba víc v chudších školách, tam jsou problémy větší. Proto je v zákoně tzv. indexace, která dává chudším školám trošku větší peníze,“ vysvětluje.

Ubude letos případů, kdy kapacita prvních tříd nestačí ani pro spádové děti? „Ve vzdělávání máme strašně málo informací, ani pořádně neznáme kapacity škol,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. Proč chudší rodiny častěji volí odklad? A jak spolu vzdělávání ve školkách a školách provázat? „Bylo by dobré, aby jako ve Skotsku aspoň škola věděla, jaké děti do první třídy jdou. Myslím si, že je to hodně o zlepšení komunikace v přechodu mezi mateřskou a základní školou,“ míní sociolog.

Proč jsou přijímací zkoušky na střední školy pořád takové nervy a proč i kvůli tomu přicházíme o talentované studující? „Systém, který hodně závisí na strategizování, vede bohužel k tomu, že si často nevybírají ideálně, což je škoda pro celou společnost,“ míní sociolog Daniel Prokop. Navrhuje proto testovat deváťáky ještě před přijímačkami. „Optimální řešení je, aby se test dělal na konci deváté třídy, aby ho dělali všichni a podle toho si vybírali školy,“ nastiňuje sociolog.

Jaké dopady bude mít tzv. flexinovela zákoníku práce, kterou v pátek schválila sněmovna? K čemu dospěla analýza PAQ Research ohledně navázání chystané superdávky na výši životního minima? A kde v Česku chybí nejvíc školek a jaké to má dopady? „Nedostupnost, což je problém v periferiích velkých měst, vynucuje, že rodiče pracují na zkrácené úvazky nebo odkládají nástup do práce. Stát to stojí obrovské peníze na odvodech a daních,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.

Na základní výdaje za bydlení a potraviny dala průměrná česká domácnost v lednu lehce pod polovinu svých příjmů. Nejnovější údaje agentura PAQ Research vztahuje také k jednotlivým společenským třídám, přičemž nejméně krize zasáhla Zajištěné, kteří bydlí ve vlastním, Strádající třídě pomohly příspěvky na bydlení a valorizace důchodů. „Reagovali jsme co se týká důchodů, trochu dávek a málo ohledně daňového mixu na to, abychom pomohli chudším pracujícím,“ shrnuje Daniel Prokop.

Převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol patří k nejkritizovanějším změnám novely školského zákona. Podle ministra Beka podpoří vytváření svazkových základních škol, sociolog Daniel Prokop ovšem namítá, že úspora přichází až s vyšším počtem zapojených obcí. „Je lepší připravit dobře fungující společenství obcí, aby se účetnictví, dotační věci, správy sítí a všechny tyto věci mohly řešit pro více škol dohromady,“ vysvětluje Prokop.

„Odklady dneska nefungují jen podle toho, že zkoumají připravenost dětí. Fungují na žádost rodičů, podle připravenosti systému a jsou hodně náhodné. Bylo by dobré je systematizovat,“ rozebírá sociolog Daniel Prokop odklady nástupu do první třídy, jimž chce vláda přísně zamezit. Mezi šesti a sedmi lety přitom děti kognitivně dozrávají. „Je otázka, jestli jsme schopni v pedagogicko-psychologických poradnách opravdu zhodnotit jejich připravenost,“ říká Prokop.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Do Bílého domu pomohla Donaldu Trumpovi vlnka ekonomické krize, na které když se sveze, může dlouhodobě změnit veřejný diskurz, myslí si sociolog Daniel Prokop. Společnost má totiž tendenci předjímat novou dobu a měnit na základě ní kabát, aniž by skutečně nastala, a tím sociálně konstruovat realitu. Budoucnost liberalismu tak závisí na tom, jestli se ho vzdáme, nebo ne. Zaměřit bychom se proto měli na to, v čem má staronový americký prezident pravdu, ale nepodléhat strachu a některé hodnoty si uchránit, protože jeho mandát nebude věčný. Zatím mu ale nahrává i způsob, jakým dokáže formulovat své vize, které jsou sice občas nesmyslné, ale mnohem jasnější než ty, kterými o hlasy voličů usiluje premiér Petr Fiala. Pro řadu voličů je totiž problematické uvěřit vládě, která nedokáže zajistit ani větší počet gymnázií, že dosáhne velkých věcí. Aby tomu tak nebylo, je potřeba být mnohem důslednější při prosazování střednědobých cílů. Navzdory tomu jsme ale pořád jednou z nejbohatších zemí na světě. Dan Prokop doslova říká, že jsme bohatá společnost, která riskuje, že svoje místo ztrácí. Ekonomický růst brzdí jak nereformování veřejných systémů, tak to, že některé lidí na cestě k prosperitě vyřazujeme a společnost táhne příliš úzká část střední třídy, což je podle Prokopa zásadní problém. Jak ho řešit? Může Andrej Babiš splnit volební slib a zajistit vyšší porodnost, a kde vůbec hledat příčinu toho, že se rodí míň dětí? Čím nejvíc trpí české školství? Jakou povinnost by měli mít ukrajinští uprchlíci žijící v Česku? Co říká na tvrzení svých názorových odpůrců, že je levičák? Nebo jaký je reálný vliv popové ikony Taylor Swift? I o tom jsme s Danielem Prokopem mluvili. Poslechněte si.

Jak se v Česku dle dat žije a co můžeme zlepšit? Sociolog Daniel Prokop odhaluje, proč český vzdělávací systém prohlubuje nerovnosti, jak nastavit spravedlivější daňový systém a co Česko potřebuje, aby se posunulo vpřed. Dozvíte se: Proč nejsou ve vzdělání stejné šance? Proč současné daně škrtí ekonomiku a přesto vybereme málo peněz? Proč Praha bohatne a region chudnou? Jak zlepšit nedostupnost bydlení? Daniel Prokop je český sociolog. Dříve působil v agentuře Median a od roku 2019 vede vlastní výzkumnou organizaci PAQ Research. Zaměřuje se na témata chudoby a sociální nerovnosti v české společnosti. Je autorem knihy Slepé skvrny a podílí se na známých průzkumech a pravidelně vystupuje v českých médiích.

Příspěvky na bydlení hodlá ministerstvo sloučit s dalšími podporami do jedné, tzv. superdávky. Části rodin může pomoci, doplatí na ni spíš malé domácnosti a osoby žijící v nájmu samostatně. „Ministerstvo až moc utáhlo normativy na bydlení, které redukují, kolik můžete mít na dávkách uznatelný nájem,“ míní sociolog Daniel Prokop. Podpora se také snižuje od úrovně příjmů, která je odvozená od životního minima (necelých 5 tisíc korun). Ta je podle sociologa příliš nízká.

Na necelých 8 tisíc nejméně vyjdou živnostníky od ledna odvody na sociální a zdravotní pojištění. Minimální zálohy se OSVČ zvedají dohromady o 1 082 korun. „Já si myslím, že to není chyba, protože pořád jsou pod tím, co odvádí z minimální mzdy zaměstnanci. Zároveň je to ale dost nespravedlivé v rámci živnostníků,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop na neúměru v danění nízkopříjmových a na „absurdní paušální daň,“ která umožňuje podobné odvody i podnikatelům s vysokým příjmem.

Platbě DPH se společnosti vyhýbají nepřiznáváním tržeb, rozdělením činnosti pod více firem nebo přihlášením k dani až po uskutečnění velkých prodejů. Časové okno, které poslední trik umožňovalo, s novelou zákona zmizí. „Když prodáte jeden byt za 10 milionů, hned druhý den jste plátce DPH, protože jste překročil ten vyšší limit 2,6 milionu,“ vysvětluje Daniel Prokop reformu, která ovšem zavádí limity dvojí. „Na tom se potom živí poradenské účetní firmy,“ tvrdí sociolog.

Duševní zdraví a mladí lidé, téma proplouvá médii každý den, mluví se o generačním střetu. Jedni nemohli cestovat, hrozily jim pendreky a vězení, druzí pozorují, jak se svět politicky a klimaticky hroutí a zdá se, že nikdo nepodniká kroky k řešení. Je srovnání života v odlišných érách možné? V rozhovoru v podcastu Balanc o tom 17. listopadu na akci Korzo Národní debatovali Bára Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši, a Daniel Prokop, sociolog z agentury PAQ research. Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Duševní zdraví a mladí lidé, téma proplouvá médii každý den, mluví se o generačním střetu. Jedni nemohli cestovat, hrozily jim pendreky a vězení, druzí pozorují, jak se svět politicky a klimaticky hroutí a zdá se, že nikdo nepodniká kroky k řešení. Je srovnání života v odlišných érách možné? V rozhovoru v podcastu Balanc o tom 17. listopadu na akci Korzo Národní debatovali Bára Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši, a Daniel Prokop, sociolog z agentury PAQ research.

„Zaměstnanci s nízkou výplatu mají tak vysoké daně a odvody, že je to nemotivuje pracovat. Například bezdětný člověk s polovinou průměrné mzdy odevzdá na všech poplatcích 36 % jeho nákladů,“ uvádí sociolog Daniel Prokop závěry výzkumu PAQ Research, podle nějž by změny v danění nízkých příjmů a zvyšování slevy na poplatníka podpořily ekonomický růst. Náklady návrhu, který by z rozpočtu ukrojil 16 miliard, by částečně vyvažovala už jen úspora na sociálních dávkách.

Proč demokraté ztratili nízkopříjmové voliče? Ačkoli mzdy Američanům už rostou rychleji než inflace, loňským rokem skončily programy zavedené při pandemii covidu, které z chudoby vytáhly mj. 8 milionů dětí. „Programy byly možná moc ambiciózní, a když je necháte vyprchat v posledním roce, tak se reálně zhorší životní úroveň. Myslím si, že za toto byli potrestaní,“ spojuje sociolog Daniel Prokop výsledek voleb s omezením rozšířených slev na poplatníka či zdravotního pojištění.

Na všeobecné střední školy se z 9. tříd dostane pětina žáků, poptávka je přitom v některých krajích více než dvojnásobná. „Trh práce se změní a poptávka bude ještě větší, protože rodiče si uvědomí, že ta flexibilita je potřeba,“ míní sociolog Daniel Prokop. Na dostupnosti gymnázií se podepisuje nízký podíl v rozpočtovém určení daní. „Kraje dávají na střední školství zhruba 10-20 % svého rozpočtu, takže ta 4 % neodpovídají tomu, jakou důležitost má v rozpočtu,“ poukazuje.

Zdravotnictvím hýbe téma úhrad za péči pro příští rok, kvůli kterým chystali praktičtí lékaři protest. „Pojďme dát větší úhrady za samotné výkony, které vedou k prevenci, aby výplata praktiků byla založená na tom, jestli prevenci maximalizují,“ vyzývá sociolog Daniel Prokop. Vyplácení nemocenské by spolu s odvody přesunul z beder státu na pojišťovny. „Jeden z největších nákladů zanedbané prevence nehradí pojišťovny, ale někdo, kdo nemůže tu prevenci ovlivnit?“ poukazuje.

Od 1. října začala platit nová pravidla, která přinesla novela insolvenčního zákona. Důležitou změnou je doba oddlužení, která se zkracuje na tři roky pro všechny. „Je to změna k lepšímu, protože pro některé dlužníky už ty tři roky platily – pro důchodce, ale i pro dlužníky, kteří byli OSVČ nebo podnikatelé, takže je to sladění délky. Zároveň je dobré se zabývat tím, že máme pořád 400 tisíc lidí v neřešitelných exekucích. Často jsou tam od roku 2010,“ říká Daniel Prokop.

České domácnosti se pomalu vzpamatovávají z inflačního šoku. Průměrná domácnost ušetří v měsíci skoro 7 tisíc, třetina z nich ovšem neuspoří vůbec nic. „Nebyli jsme schopni udělat změny, které by pomohly lidem, kteří jsou nuceni hodně redukovat spotřebu,“ poukazuje Daniel Prokop zejména na slevu na poplatníka, která se 15 let nezvýšila. „Díky tomu se skrytě zvyšuje zdanění práce, zejména nízkopříjmové, a brzdí to prosperitu spodní části zaměstnanců,“ dodává sociolog.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) chce na příští rok zvýšit program podpory dostupného bydlení o sedm miliard korun. „Ve velké části republiky je málo obecního a sociální bydlení. Obce by to pro chudší občany měly zřizovat, ale když to neudělají, tak ti lidé bydlí v komerčních bytech nebo na ubytovnách – hodně často předražených – a stát to zaplatí příspěvky na bydlení,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop.

Reformy osnov základních škol či vzdělávání učitelů vznikají za trvalého poklesu podílu vzdělávání na výdajích státního rozpočtu, což může poznamenat jejich kvalitu. Oproti roku 2020 ministerstvo školství reálně zchudlo o 32 miliard. „Na všechny reformy potřebujeme také peníze, jinak začnou stagnovat. Už vidíme, že třeba reforma obsahu, co se učí ve školách, se bohužel podle mého názoru roztříštila mezi různé lidi, kteří to dělají na dohodu,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.

Host: Daniel Prokop, sociolog, PAQ Research Pořadem provází Martin Jonáš https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040902/

Děti chodí na obědy častěji a jedí zdravěji, pokud na nich nemusí šetřit. Programy dotovaných obědů v Česku existují, pokud se však chceme vyvarovat stigmatizaci dětí, měli bychom je rozšířit alespoň pro spodní desetinu až pětinu rodin. „Když to míří jen na výsek těch úplně nejchudších, vzniká u části učitelů, chudých pracujících, pocit nespravedlnosti,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. Výzkum PAQ Research také ukazuje, že takové programy prospívají i socializaci ve škole.

Nárůst voličů euroskeptických stran v chudších regionech je signál pro regionální politiku. „Byly to do veliké míry protestní hlasy,“ vysvětluje výsledek voleb do Evropského parlamentu sociolog Daniel Prokop. Podtrhuje souvislost mezi chudobou a vzdělávací neúspěšností. „Financování školství v Čechách vůbec nereflektuje sociální zátěž regionů a škol,“ dodává. Financovat školy a regiony na míru, tzv. indexové financování, by mohlo být přínosné pro všechny.

Digitalizace sice proces přijímacího řízení na střední školy usnadnila i méně vzdělaným rodičům, odvahu dát děti na gymnázium mají však nadále spíš ti bohatší. „Děti, které jsou talentované, ale z chudších poměrů, tak jdou na horší školy,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop na fakt, že ačkoli se tři čtvrtiny dětí dostaly na preferovanou školu, jen 15 % mělo jako první volbu všeobecné gymnázium kvůli předpokladu, že se nemohou dostat. Na přetlak doplatili deváťáci v Praze.

Dánským modelem Flexicurity, ve kterém se výpovědní doba váže na počet odpracovaných let, se český návrh zkrácení výpovědní lhůty s prodloužením doby zkušební inspiruje jen málo. Flexibilitu umožňuje jen zaměstnavatelům, systém podpory v nezaměstnanosti nijak nezlepšuje. „Firmy, které tu flexibilitu budou využívat, by měly z velké části platit úřady práce,“ poukazuje Daniel Prokop na podobnou praxi v zahraničí. Jaké klady a zápory nese návrh sloučení sociálních dávek?

Ekonomická situace domácností v Česku zažívá poprvé od roku 2022, kdy začalo zdražování, drobné zlepšení, a to ve všech ukazatelích. Říká to sociolog Daniel Prokop, podle kterého domácnosti v průměrů ušetří přes šest tisíc korun. „To je víc než před rokem, ale před dvěma lety ušetřily domácnosti osm tisíc. Je vidět, že se situace zlepšuje, ale zejména u chudších rodin s dětmi se zlepšuje relativně pomalu.“ Jak vypadá ekonomická situace u seniorů?

Motivovat k pozdějšímu odchodu do důchodu chce Marian Jurečka nově nikoli zvyšováním výměry důchodu, ale úlevou na sociálním pojištění. „Výhodné pro stát, málo výhodné pro ty lidi, kteří pracují,“ říká sociolog Daniel Prokop, byť kvituje, že slevu uplatní sami zaměstnanci. Slevu na sociálním pojistném by chtěli také zaměstnavatelé v zemědělství. „Hodně zatěžujeme nízkopříjmové práce, víc než v řadě zemí v zahraničí, protože neexistují slevy na ty odvody,“ poukazuje Prokop.

Mezi rizikové faktory života patří konzumace alkoholu, kouření, stravovací návyky, nedostatečná fyzická aktivita. To způsobuje nemoci, které představují velkou finanční zátěž pro zdravotní pojišťovny. „Chronické a preventabilní nemoci, kterým se dá zabránit a které se opakují, stojí asi 70 procent rozpočtu českého zdravotnictví, umírá na to velká část lidí. Ztráta produktivity dána nemocností stojí asi 0,7 HDP růstu české ekonomiky,“ vyjmenovává sociolog Daniel Prokop.

Prezident Petr Pavel připomněl ve svém projevu dvacet let starý slib zavést v České republice euro. Někdo mu zatleskal, jiní vyjadřují nesouhlas. Co si myslí o přijetí eura sociolog Daniel Prokop? „Z našich průzkumů víme, že česká skepse vůči euru je dána dvěma věcmi – není důvěra, že to pomůže ekonomickému růstu a dopadu na domácnosti,“ říká s tím, že euro potřebuje nový příběh. „Koruna hraje v Česku emotivní roli, nejde ji jen tak vyšoupnout.“

Od 1. ledna začíná platit vládní konsolidační balíček, který přináší úspory i zvyšování daní. „Problém je, že na straně výdajů neřeší věci, kde se nejvíce plýtvá a nelze je vyřešit během jednoho roku – ve financování samospráv, prevence ve zdravotnictví, podpora třetího pilíře. A na straně příjmů nepřináší žádnou reformu,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

Velkým tématem jsou aktuálně ceny potravin. Výzkum Život k nezaplacení se často ptá, jak velkou část příjmů dávají lidé za bydlení a za potraviny. Kolik tedy dávají domácnosti v průměru za jídlo a pití? „Je to kolem 20 procent. Nárůst potravin domácnosti kompenzovali snížením jejich spotřeby, omezení luxusnějších potravin. Absolutní výdaje za potraviny narostly asi o tisíc korun oproti listopadu 2021. Čtvrtina domácnosti na potravinách šetří,“ říká sociolog Daniel Prokop.

Oproti stavu před rokem se situace objektivně zlepšila důchodcům díky valorizacím, u střední třídy, rodin s dětmi je situace přijatelná a většina z nich nemá problém. „Ale u spodní poloviny rodin s dětmi situace stagnuje a není úplně růžová, třetina domácností negeneruje úspory,“ říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého se zastavilo zhoršování, ale zlepšování nás spíš čeká, až porostou příjmy příští rok a snad se zastaví se inflace. Jsou důvody ke stávkám?

Je nejvlivnějším hlasem, který tlačí na větší rovnost ve společnosti. Sociolog Daniel Prokop sedí už ve druhé Národní ekonomické radě vlády (NERV). Po té Babišově, nyní radí kabinetu Petra Fialy. „Pointa posledních dvou let je, že se s Mojmírem Hamplem, asi nejvíce pravicovým členem NERV na osmdesáti procent věcí shodneme. Ta neefektiviva státu je tak obrovská, že se na mnoha věcech shodneme zprava doleva. Jsem odpůrce dotací. Určitě se na nich daly vyškrtat desítky miliard korun a nemusely se zvyšovat daně,“ říká v Matrixu sociolog Daniel Prokop. „V sociálním systému je řada výdajů, které nemají smysl. Třeba výsluhy ozbrojených složek za 15 miliard korun,“ kritizuje překvapivě zprava Fialovu vládu sociolog, který je bývá považován za ideovou inspiraci levice. Daniel Prokop, který vede výzkumnou společnost PAQ Research, mluví i o tom, co může vyvolávat vzestup duševních nemocí u dospělých i dětí. Kde by stát mohl seškrtat desítky miliard korun? Proč je nesmyslná státní podpora penzijního připojištění a stavebního spoření? Jak rozšíření psychických problémů souvisí s příjmem a sociálním statusem?

Teroristé v Evropě. Diskuse vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana a členky sněmovního výboru pro bezpečnost Jany Mračkové Vildumetzové. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030501022/ Chudoba za dveřmi. Hosty ekonom Filip Pertold a sociolog Daniel Prokop. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030511022/

Host: Daniel Prokop, sociolog Pořadem provázel Daniel Takáč. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/223411058040816/

Komu bylo líp, komu je líp a komu bude nejlíp? Diskuse místopředsedy ODS Martina Kupky, místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SOCDEM Martina Netolického. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030500618/ Kdo je v dluhové pasti a komu hrozí? Hosty sociolog Daniel Prokop a dluhový expert Daniel Hůle. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/223411030510618/

Jaké budou dopady vládních reforem na jednotlivé skupiny obyvatel? To rozebírají odborníci ve speciálním vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus. „Efekt snižování růstu důchodů nebude nijak dramatický, mnohem dramatičtější je to u předčasných důchodů,“ říká ekonom Filip Pertold. Hosty speciálního vysílání jsou ekonomická analytička Jana Klímová, sociolog Daniel Prokop, ekonom Filip Pertold a ekonomka Klára Kalíšková. Moderuje Jan Pokorný.Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo zbohatne na drahých energiích? Diskuse ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, poslance Jana Hrnčíře a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030501204/ Kdo zchudne na drahých energiích? Hosty politoložka Vladimíra Dvořáková a sociolog Daniel Prokop. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030511204/

Díky datům získaným společností PAQ Research máme k dispozici data za uplynulé měsíce. Jaký byl celý rok 2022? „Roční změna ukazuje, že domácnosti platí asi o 2 600 korun měsíčně více za bydlení. To znamená za energie, nájmy a hypotéky. A také více za potraviny,“ komentuje data sociolog Daniel Prokop. Jak se inflace a energetická krize projevily v hospodaření domácností? A jak ještě více ušetřit? Poslechněte si rozhovor.

Stoupá počet Čechů, kteří si ze svého měsíčního příjmu nenašetří vůbec nic, uvedl to sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop v pořadu Epicentrum. Nejhůře jsou na tom chudší domácnosti s malými dětmi, důchodci jsou na tom ale o špetku lépe. Obecně si pak lidé připlatí od listopadu 3 tisíce korun navíc za nezbytné výdaje a šetří doma i na dětech. Prokop promluvil také o tom, jak se vlastně drží vláda Petra Fialy (ODS), kdo se má v Česku nejlépe a jak to bude s nezaměstnaností.

Technological change drives social change, and the impact of these changes is accelerating exponentially. How can education keep up with these changes? Mainstream compulsory schooling is based on an outdated, 18th century model for creating loyal, productive factory workers and bureaucrats. In the post-industrial and digital era, we need to redefine the goals of education. Will we need schools? What is the desired mindset for the future? Moderated by Libor Witassek. Jak může vzdělávání držet krok s technologickým pokrokem a společenskými změnami, které s ním souvisí? Povinná školní docházka se drží zastaralých modelů z 18. století a vychovává loajální a výkonné dělníky a byrokraty. Postindustriální a digitální doba si však žádá radikální přehodnocení cílů vzdělávání. Budeme vůbec za pár let potřebovat školy? Jaké znalosti a schopnosti se ukazují jako potřebné? Moderuje Libor Witassek.

K dispozici jsou aktuální data výzkumu PAQ Reserach, která sledují dopady cen energií na domácnosti a zda státní pomoc pomáhá. „Průměrné domácnosti vzrostly výdaje na bydlení o 570 korun,“ popisuje Daniel Prokop. „Novinka je ale zároveň velký nárůst příjmů – zkombinovaly se valorizace důchodů a jednorázové příspěvky na děti,“ dodává. Je tempo valorizace důchodů udržitelné? A jaké skupiny jsou nejvíce zatíženy náklady na bydlení a energie? Poslechněte si celý rozhovor.

Jak inflace a energetická krize dopadají na domácnosti? Tím se zabýval výzkum organizace PAQ Research, která výsledky představí druhý říjnový týden. Jakou pomoc stát nabízí? „O zastropování ceny elektřiny a plynu nebude třeba žádat, dodavatel by to měl aplikovat v cenách. Vyšší cenu by měl snížit na stropy, cenu fixovanou a nižší by neměl zvyšovat,“ popisuje Daniel Prokop. Kolik mohou domácnosti díky podpoře získat? A na čem všem se dá ušetřit? Poslechněte si rozhovor.

Agentura PAQ Research spolu se Sociologickým ústavem Akademie věd vydá další výsledky průzkumu mezi uprchlíky z Ukrajiny. Jaká je míra chudoby mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku? „Více než třetina trpí příjmovou chudobou,“ říká Daniel Prokop. „Musí se pracovat na uznávání kvalifikací, jazykovém vzdělávání a předškolní výchově,“ dodává. Poslechněte si celý rozhovor Jana Pokorného o uplatnění ukrajinských uprchlíků, daňových reformách i komunálních volbách.

Česká vláda zastropovala ceny energií a už i Evropská komise navrhuje zastropovat ceny elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů. Opatření má přinést členským zemím 140 miliard EUR. Společnost PAQ Research zpracovala analýzu, co se stane českým domácnostem při zvýšení cen energií o 50, 100 a 200 %. „Pokud by se výdaje zvýšily o 200 %, zhruba 25 % lidí by mělo větší výdaje než příjmy,“ popisuje Daniel Prokop. „Kromě zastropování bude třeba zavést i nějaký cílený tarif,“ dodává.

Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.

Pád do dluhové pasti hrozí odhadem až 15 % českých domácností. Co dělá stát pro zmírnění dopadů energetické krize? Kde se inspirovat v zahraničí? A jak reaguje vláda na navrhovaných sedm bodů proti energetické chudobě Národní rady vlády? Sociolog Daniel Prokop v audiozáznamu ještě promluví o integraci ukrajinských dětí do českých škol i začlenění dospělých na českém pracovním trhu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pád do dluhové pasti hrozí odhadem až 15 % českých domácností. Co dělá stát pro zmírnění dopadů energetické krize? Kde se inspirovat v zahraničí? A jak reaguje vláda na navrhovaných sedm bodů proti energetické chudobě Národní rady vlády? Sociolog Daniel Prokop v audiozáznamu ještě promluví o integraci ukrajinských dětí do českých škol i začlenění dospělých na českém pracovním trhu.

Před několika dny demonstrovalo 70 tisíc lidí na Václavském náměstí. „Demonstranti kritizují vládu za některé věci, které dělá dobře. Na druhou stranu vláda doplácí na to, že sice dává hodně peněz na podporu, ale většina těch peněz jde špatným směrem,“ říká Daniel Prokop. „Komunikace vlády by měla být detailnější a konkrétnější,“ dodává. Může vláda zastropovat ceny energií? A jak se může Česko inspirovat v Británii a Rakousku? Poslechněte si celý rozhovor.

Termín – co nejdříve, napsali členové Národní ekonomické rady vlády k návrhu, který by měl pomoci krizemi nejvíce zasaženým rodinám zvládnout výdaje na školní pomůcky, družiny, obědy a kroužky. Ekonom Daniel Münich a sociolog Daniel Prokop zařadili do sedmibodového Balíčku opatření na zmírnění dopadů energetické chudoby také prominutí plateb za vzdělávací služby a volnočasové aktivity pro děti v nízkopříjmových rodinách.

Termín – co nejdříve, napsali členové Národní ekonomické rady vlády k návrhu, který by měl pomoci krizemi nejvíce zasaženým rodinám zvládnout výdaje na školní pomůcky, družiny, obědy a kroužky. Ekonom Daniel Münich a sociolog Daniel Prokop zařadili do sedmibodového Balíčku opatření na zmírnění dopadů energetické chudoby také prominutí plateb za vzdělávací služby a volnočasové aktivity pro děti v nízkopříjmových rodinách.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Počty nakažených covidem v Česku zatím rostou jen mírně. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že žádná mimořádná opatření na podzim nebudou. Zvládly by je vůbec domácnosti potýkající se s neustálým zdražováním energií a rekordní inflací?Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl spolu s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a biochemikem Janem Konvalinkou sociolog Daniel Prokop.Covidová pandemie od počátku tvrdě dopadala nejen na české zdravotnictví ale především na českou společnost. Lidé na dlouhé měsíce pozměnili své chování, omezili kontakty i cestování, děti zase dlouhé měsíce studovaly přes počítač místo chození do školy. Lockdowny pak zásadně dopadly na podnikání mnohých - lidi připravily o výdělky a někoho i o podnikání.Sociologové už v průběhu jednotlivých vln pandemie zkoumali, jak lidé na opatření reagují. Měřili, jak lidé věří vládním opatřením, jak kvůli chaotickým návrhům a častým změnám nechtějí restrikce dodržovat. Měřili ale i to, do jaké míry lidé podléhali dezinformacím a jak moc to komplikovalo boj s pandemii.Jaké ponaučení z předchozích vln jsme si vzali? Proč bylo v některých státech výrazně více obětí než v jiných? A v jakém stavu zanechal covid českou společnost?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Podle Daniela Prokopa by měl stát hlídat kvalitu škol a podporovat ty, které jsou v ohrožených oblastech. „Část vzdělávání v pohraničních regionech nese velkou sociální zátěž, je tam málo učitelů, málo podpůrných profesí. A školy nedostávají víc peněz, aby to řešily,“ říká Daniel Prokop. Jak by měl stát podpořit chudší rodiny, aby na vzdělání a volnočasových aktivitách dětí nemusely šetřit? A jak se dají zastropovat ceny energií? Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného.

Projekt Česko 2022 nesleduje jen dopady zdražování, ale i vztah ke covidu a očkování. Klesá podíl těch, kteří o vakcínu stojí. „Zájem o přeočkování má 38 % lidí. U lidí nad 55 let se to extrémně liší podle socioekonomické pozice,“ dodává Daniel Prokop. Jaké faktory ovlivňují ochotu k očkování? Které systémové problémy v Česku napomáhají šíření viru? V čem je problematické stavební spoření? A do jaké míry má občany podporovat kraj a kdy stát? Poslechněte si rozhovor.

Host: Daniel Prokop, sociolog https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/222411058040816/

Jak se změnila kvalita bydlení pro uprchlíky z Ukrajiny od začátku války? Žijí v bytech s dostatečnou obytnou plochou, ve volných pokojích, nebo v hotelích a ubytovnách? „ Jsou pozitivní zprávy v tom, že dochází k přesunu lidí z hotelů do bytového bydlení,“ říká sociolog Daniel Prokop, který zároveň upozorňuje, že 75 procent lidí, kteří se dostali na ubytovny, v nich zůstalo. „Z nejhorších ubytoven je těžké se dostat, nejsou tam napojené služby, které by pomáhaly."

Společnost PAQ Research přinesla nová data o ekonomické situaci české společnosti. Klesá počet domácností, které dokáží něco ušetřit a naopak stoupá počet těch, kterým po zaplacení všech výdajů nic nezbývá. „Na podzim to bylo 20 % domácností, ke konci května už 26 %,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jakým skupinám lidí hrozí zadlužení? A jaký dopad by mohlo mít zvýšení rodičovského příspěvku? Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného.

Žádání o příspěvek na bydlení by se mohlo od července výrazně zjednodušit. Žádost bude možné podat online přes aplikaci, kterou ministerstvo práce spustí 1. července. Nárok na dávku mají ti, jejichž náklady na bydlení tvoří více než 30 % příjmů. V čem stát může zlepšit sociální politiku? „Zvážil bych zvýšení podpor. Měla by proběhnout valorizace, aby příspěvky a slevy na daních rostly s tím, jak roste inflace a mzdy,“ navrhuje Daniel Prokop. Poslechněte si celý rozhovor.

Nasvítit přehlížená místa společnosti se snaží nová dramaturgická série vršovického kulturního centra Vzlet nazvaná Území nikoho. Zdejší dramaturgové se rozhodli oslovit studenty a čerstvé absolventy katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, aby inovativními metodami zpracovali témata, která ve své knize Slepé skvrny popsal sociolog Daniel Prokop. Činohra diváky nečeká, na programu je tu powerpointová performance, představení v kavárně nebo třeba procházka.

Nasvítit přehlížená místa společnosti se snaží nová dramaturgická série vršovického kulturního centra Vzlet nazvaná Území nikoho. Zdejší dramaturgové se rozhodli oslovit studenty a čerstvé absolventy katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, aby inovativními metodami zpracovali témata, která ve své knize Slepé skvrny popsal sociolog Daniel Prokop. Činohra diváky nečeká, na programu je tu powerpointová performance, představení v kavárně nebo třeba procházka.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Potraviny i energie se stále zdražují, lidé se dostávají do finančních problémů. „Inflace obecně zasahuje části společnosti jinak. Chudým výrazně zhoršuje životní úroveň, střední třídě užírá úspory. Z toho by měla pramenit vládní pomoc. Chudým by měla pomáhat příjmově nebo sociálním tarifem v energiích, těm bohatým spíš k tomu, aby využili úspory a investovali je třeba do fotovoltaiky, zateplení, tepelných čerpadel...,“ popisuje sociolog Daniel Prokop.

Jak se české domácnosti potýkají se zdražováním a inflací? „Zatím chybí podpora ze strany státu, která by nesměřovala na 5 % domácností, což jsou ty naše české dávky, a nesměřovala ani na těch 80 % domácností – což je teď ten příspěvek 5 tisíc korun, ale směřovala na tu středně velkou ohroženou skupinu nějakých 20 % domácností,“ říká Daniel Prokop. „Buď máme dávky hrozně úzké, nebo je máme naprosto univerzální. Nižší střední třída na tom tratí,“ dodává.

Tuzemské domácnosti drtí inflace. Do stávkové pohotovosti dnes kvůli požadavku zvýšení platů vstoupily i úřednické a školské odbory. Co navrhuje vláda? Pomohlo by zvýšení platů dorovnat inflaci? Sociolog Daniel Prokop v audiozáznamu vysvětlí, jak by se dalo zefektivnit financování v oblasti školství, proč je nutné změnit daňový systém či jak ulevit přetíženým pracovníkům státní správy.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Drahý stát. Diskuse vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, bývalého vicepremiéra Karla Havlíčka a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030500605/ Drahý život. Proč, komu a jak pomáhat? Hosty sociolog Daniel Prokop a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030510605/

Co nejvíce zatěžuje české domácnosti? Jak se vyvíjí příjmová chudoba? Kolik korun měsíčně lidé utratí za bydlení? Na čem domácnosti šetří a lze vůbec ušetřit? To vše zkoumá unikátní projekt Českého rozhlasu a výzkumné organizace PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení. Spoluautor projektu Daniel Prokop v audiozáznamu zhodnotí i to, jaké kroky v dané situaci podniká vláda, proč je příspěvek na bydlení pro řadu lidí nedostupný, i to, jak nás stmeluje válka na Ukrajině.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co nejvíce zatěžuje české domácnosti? Jak se vyvíjí příjmová chudoba? Kolik korun měsíčně lidé utratí za bydlení? Na čem domácnosti šetří a lze vůbec ušetřit? To vše zkoumá unikátní projekt Českého rozhlasu a výzkumné organizace PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení. Spoluautor projektu Daniel Prokop v audiozáznamu zhodnotí i to, jaké kroky v dané situaci podniká vláda, proč je příspěvek na bydlení pro řadu lidí nedostupný, i to, jak nás stmeluje válka na Ukrajině.

Západ nesmí polevit ve zpřísňování sankčního režimu namířeného proti Ruské federaci kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Ve Fokusu Václava Moravce to prohlásil někdejší český velvyslanec při NATO a EU Martin Povejšil. V pořadu s podtitulem „Pravidla boje“ s ním dál diskutovala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, novinář Jefim Fištejn, politický analytik Jolyon Naegelem, bývalý vojenský kaplan Pavel Ruml a sociolog Daniel Prokop. https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/rusko-ukrajinsky-konflikt/3480261-zapad-musi-protiruske-sankce-dal-utuzovat-rekl-ve-fokusu

Když ukrajinské uprchlíky dobře začleníme do společnosti, vyděláme na tom, říkají už pár týdnů sociologové a sepsali postup, co s válečnými běženci dělat. Důležité podle nich je, aby se Ukrajinci naučili rychle česky a v tuzemsku využili své vzdělání a kvalifikaci. Jak ale zajistit, aby se společnosti zůstal sociální smír? Neporoste kvůli pomoci uprchlíkům nespokojenost chudších obyvatel Česka? Hostem podcastu Ptám se já byl sociolog Daniel Prokop.První měsíc vláda zvládla dobře. Možná ale trochu začíná zaostávat v řízení procesů, které vedou k dlouhodobější integraci,“ hodnotí Daniel Prokop současnou činnost vlády. Kabinet minulý týden ve středu přijal strategii toho, jak ukrajinské uprchlíky začlenit do společnosti, podle Prokop je ale materiál příliš resortní. „Třeba v oblasti vzdělávání to mělo být detailnější,“ řekl v Ptám se já.Podle Prokopa je klíčové, aby se vláda soustředila na řešení otázky důstojného ubytování pro uprchlíky. Spolu s letními prázdninami by totiž mohla ze současného systému vypadnout řada ubytování, která slouží k rekreačnímu bydlení.„V červenci, v srpnu vznikne sekundární vlna, bude potřeba zhruba 50 tisíc bytů. Stát je ale musí zajistit tak, aby nevzbudil nevoli Čechů,“ varuje Prokop.Jak má stát pomoci uprchlíkům zajistit kvalifikovanou práci? Jak nejlépe umístit děti do českých škol? A jaké nálady v souvislosti s uprchlickou vlnou a vysokou inflací a zdražování Daniel Prokop očekává?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jednota české společnosti a solidarita s uprchlíky z Ukrajiny nebude trvat věčně. Vláda musí rychle přijít s plánem integrace. A nesmí zapomínat kompenzovat dopady války v podobě zvýšených cen energií nejchudší vrstvě Čechů. Sociolog Daniel Prokop vysvětluje, jak válka na Ukrajině zasáhne a změní českou společnost. Co to udělá se vztahem k Evropské unii? Co s prezdidentskými volbami? Je zájmem Česka aby u nás zůstalo co nejvíce Ukrajinců i po válce? A jak efektivně postupovat s protiruskými sankcemi? Nejen to v dalším díle podcastu Jany Klímové a Petra Honzejka Byznys a politika

Chudý stát. Diskuse ministra financí a 1. místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury a bývalé a stínové ministryně, šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030500130/ Chudý občan. Hosty diskuse sociolog Daniel Prokop a vedoucí dluhové poradny Člověka v tísni Daniel Hůle. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030510130/

Pandemie koronaviru a otázky jejího řešení nebo přístupy k očkování v roce 2021 rozštěpily společnost do mnoha vzájemně se nechápajících táborů. „Netýká se to jen Česka. V každé takové krizi vzniká tato tenze, solidaritu střídají rozbroje jednotlivých skupin a je nutné, aby stát udělal maximum pro zvýšení důvěry,“ míní sociolog Daniel Prokop, ředitel společnosti PAQ Research.

Pandemie koronaviru a otázky jejího řešení nebo přístupy k očkování v roce 2021 rozštěpily společnost do mnoha vzájemně se nechápajících táborů. „Netýká se to jen Česka. V každé takové krizi vzniká tato tenze, solidaritu střídají rozbroje jednotlivých skupin a je nutné, aby stát udělal maximum pro zvýšení důvěry,“ míní sociolog Daniel Prokop, ředitel společnosti PAQ Research.

Host: Daniel Prokop, sociolog, Moderuje: Barbora Kroužková https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/221411058041130/

Jakým průzkumům veřejného mínění věřit a kterým raději ne? Jak zjistit, že zrovna ten, o kterém čtu, patří do skupiny důvěryhodných? Proč se některé předvolební průzkumy mýlí? Kteří voliči měli největší vliv na výsledky nedávných parlamentních voleb? Které skupiny obyvatel naopak ve sněmovně nebudou mít zastoupení? A co si Češi myslí o koronaviru, očkování a covidových opatřeních? O tom všem se budeme bavit ve středu v 21.00 v Zátiší na Radiu 1 se sociologem Danielem Prokopem, zakladatelem agentury PAQ Research.

Datový novinář Josef Šlerka, komentátor David Klimeš, volební sázkař Michal Sirový a sociolog Daniel Prokop se setkávají u závěrečného dílu speciálu, aby prodiskutovali volební výsledek z pohledu dat. Proč volby dopadly tak, jak dopadly? O čem letošní výsledek vypovídá? A co můžeme čekat v následujících volbách? Čtvrtý a poslední díl ze série O volbách a datech.

Výsledky voleb do poslanecké sněmovny známe už několik týdnů. Jak ale volili mladí lidé, víme až teď. „Největším překvapením je nárůst účasti mladých lidí. V minulých volbách se účastnilo kole 50 % lidí do 34 let. Podle našich dat to vzrostlo až na 64 %,“ říká Daniel Prokop ze sociologické výzkumné organizace PAQ Research, která před několika dny přišla s povolební analýzou.

Jak je na tom česká společnost jako celek? Mohou volby vyřešit velké strukturální problémy jako je klimatické krize nebo krize bydlení? A zhoršuje se sociální nerovnost mezi lidmi? O tom v dalším díle E15 Castu mluvil Nikita Poljakov se sociologem Danielem Prokopem. www.e15.cz

Nemůžeme mít pravicové daně a levicové výdaje, říká sociolog Daniel Prokop, zakladatel výzkumné firmy PAQ Research. Daně se podle něj po volbách budou muset zvedat a strany by měly být k lidem upřímné, jinak to bude mít následky. Programy obou opozičních koalic jsou v otázce rozpočtu nerealistické. Prokop míní, že díky poslednímu vývoji můžou volby dopadnout velkým překvapením. Dopad může mít i Babišova kauza Pandora papers.

Datový novinář Josef Šlerka, politoložka Lenka Hrbková, komentátor David Klimeš, volební sázkař Michal Sirový a sociolog Daniel Prokop diskutují o volbách a datech. V dnešním, třetím díle, diskutují o tom, co volby může či nemůže rozhodnout a co je nakonec rozhoduje. Věnují se strategickým rozhodnutím, která přicházela na začátku kampaní, a dostanou se i k finálním předvolebním debatám neboli k tomu, zda mají na konečný výsledek nějaký zásadní vliv. Třetí díl ze série O volbách a datech.

Datový novinář Josef Šlerka, politoložka Lenka Hrbková, komentátor David Klimeš, volební sázkař Michal Sirový a sociolog Daniel Prokop diskutují o volbách a datech. V dnešním, druhém díle, probírají především průzkumy předvolebního veřejného mínění. Jakou relevanci přikládat různým druhům průzkumů, anket, či specifickým případům simulovaných voleb? Které jsou nejvěrohodnější? Jsou k něčemu zákazy zveřejňovaní výsledků průzkumů poslední dny před volbami? A jak to mají ostatní země? Druhý díl ze série O volbách a datech.

O volbách a výzkumech s nimi spojených budou po dobu tří týdnů hovořit datový novinář Josef Šlerka, politoložka Lenka Hrbková, komentátor David Klimeš, volební sázkař Michale Sirový a sociolog Daniel Prokop. V dnešním díle proberou, proč vznikají velké disproporce mezi odhadem různých agentur a v čem tyto rozdíly spočívají nebo kde hledat jejich původ. Zaměří se také na valenční témata a jejich shodné faktory i dělicí charakteristiky. Proberou problematiku dezinterpretace průzkumů veřejného mínění ze strany novinářů a téma účasti a neúčasti nejmladších voličů, tedy to, zda se jedná o ryze český, nebo spíš obecný problém současné západní civilizace, a jestli s tím lze něco dělat. První díl ze série O volbách a datech.

Naši drazí diváci a posluchači, jsme tu s další epickou epizodou. Hostem našeho podcastu byl sociolog, doktorand při Univerzitě Karlově a zakladatel PAQ Research – Daniel Prokop. Dana nejspíš znáte z Otázek Václava Moravce či DVTV, kde se pravidelně objevuje před volbami nebo těsně po nich (což v Česku skoro pořád), aby vysvětlil, proč volby … #69 – Daniel Prokop Read More »

Povídali jsme si přesně v momentě, kdy je Česko po dlouhých měsících přísných protipandemických opatření nakročeno do lepších, rozvolněných časů. V jaké jsme jako společnost náladě? Na to jsem se ho samozřejmě zeptal.Prokop sleduje náš Čechy prostřednictvím výzkumu, který kontinuálně a každé dva týdny vzorkuje naše nálady a chování během pandemie. Co si myslíme? Kolik z nás je v pohodě, a kdo naopak na sobě pozoruje  symptomy depresí a úzkostí? Ubývá těchto lidí, anebo naopak přibývá?Mluvili jsme také o tom, proč pandemie loni na podzim a letos na jaře nejtvrději zasáhla právě bývalé socialistické země ze střední a východní Evropy. Co máme společného, a jak se dalo hospitalizovaným a mrtvým zabránit?Co se během pandemie ukázalo o Češích? Jsme horší, anebo lepší, než jsme si mysleli před rokem 23020? A kdyby si Daniel Prokop měl vybrat evropskou zemi, kde by pandemii znovu prožil, která by to byla?A co očkování? Doženeme to, co jsme ztratili v počátku, a udělá vláda aspoň částečný reparát za nezvládnuté testování a celkově špatné řízení pandemie? Kolik lidí očkování odmítá, a jak nejlíp přesvědčit ty, kteří váhají? Budou líp fungovat dárky pro naočkované, anebo omezení pro nenaočkované?

Host: sociolog Daniel Prokop, zakladatel výzkumné organizace PAQ Research. Moderuje Patricie Strouhalová.

Názory české veřejnosti na klimatickou změnu jsou překvapivé, otevírají nové příležitosti a dokládají rovněž, že toto důležité téma společnost spíše spojuje, než že by ji rozdělovalo. Bohatou sérii takových poznatků přináší unikátní průzkum, který pro Český rozhlas připravili sociologové Paulína Tabery, Daniel Prokop a Martin Buchtík a jejich týmy.

Stejně jako dítě nelze jen trestat, potřebuje i společnost pozitivní impulzy – například k testování a sebeizolaci. „Než zabere očkování, je ve hře řada měsíců, které mohou proběhnout v relativně lepším provozu, anebo mezi čtvrtým a pátým stupněm lockdownu. Záleží i na motivaci lidí, kterou vláda podceňuje,“ říká sociolog Daniel Prokop, jehož agentura PAQ vypracovala už několikáté pokračování výzkumu Život během pandemie. Otázky v tomto rozhovoru pokládá Marek Šálek.

Deprese, úzkosti, nesnášenlivost, agresivita. Jak virové šílení mění lidskou duši? Jaké škody páchá na psychice křehkých i odolných? A jak nedozírné mohou být následky? Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Virus v duši. Pozvání do pořadu přijal ředitel bohnické nemocnice Martin Hollý, psychoterapeut Peter Pöthe, sociolog Daniel Prokop nebo herečka Simona Babčáková. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11054978064-fokus-vaclava-moravce/220411030530009/

Eurohujer nebo euroskeptik. Na tyto dva výrazy narazíte nejčastěji, pokud se budete pídit po vztahu Čechů k Evropské unii. A závisí na něm mnohé, například to, jak tu dopadnou volby do Evropského parlamentu. Jaké názory vlastně Češi na evropské společenství mají? Výsledky nového výzkumu rozebírá sociolog Daniel Prokop.