Podcasts about teprve

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Vidličku známe až od konce 16. století. Dříve vidličky byly velmi dlouhé, měly asi půl metru. Původní vidličky měly pouze dva hroty a byly úplně rovné, takže často docházelo ke zraněním. Teprve koncem 18. století se vidličky zkrátily, zmnožil se počet hrotů a vidlička získala anatomický tvar. Ten kopíruje patro.

Po převozu z lesa je divoké prase nutné hned vyvrhnout. Vzorky z prasete putují na rozbor. Teprve ten ověří, jestli je prase v pořádku a je možné ho prodat nebo dál zpracovávat.

Červen 1938. Ve Francii se koná mistrovství světa ve fotbale. Teprve třetí v historii. A zároveň poslední před druhou světovou válkou, což v té době možná někteří tuší, ale jistě to nikdo neví. Co se všechno odehrálo ještě předtím, než se proti sobě postavila první mužstva? Co všechno se odehrálo okolo slavného Josefa Bicana, bývalého rakouského hráče, který chtěl nastoupit za Československo? A jak po doslova krvavé bitce s Brazilci dopadlo mužstvo Československa?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Koch pracoval jako venkovský lékař ve východním Prusku. Teprve dárek od manželky Emy, mikroskop, ho přivedl k pozorování mikroorganismů. Jako první na světě odhalil původce antraxu neboli sněti slezinné u dobytka. Brzy se stal světově uznávaným vědcem a ředitelem výzkumného institutu v Berlíně. Jeho objevy pomohly zastavit epidemie cholery, tyfu a dalších infekčních chorob. V roce 1905 obdržel Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. Zemřel 27. května 1910.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolínské cyklistce Nele Drábkové je teprve čtrnáct let. Už ale patří k velkým nadějím. Ať už na silnici, horském kole nebo při cyklokrosu. Sní o mistrovství Evropy nebo třeba Tour de France. Její předností je všestrannost.

Milimetr po milimetru napíná struny klavírů a cembal. Teprve když jejich zvuk lahodí jeho uchu, ví, že spokojeni budou posluchači i muzikant. Jako ladič Symfonického orchestru Českého rozhlasu pracuje Petr Szakál už půl století. „Nezbytná pomůcka je ladicí klíč, kontroluji to ušima i opticky aplikací v telefonu,“ ukazuje. Jak se proměnila profese ladiče za polovinu existence orchestru? Poslechněte si reportáž.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teprve druhá žena v historii české hudby usedla do pozice šéfdirigentky symfonického orchestru. Povede Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně a chce do něj přinést silné emoce a nové mladé publikum.

Teprve druhá žena v historii české hudby usedla do pozice šéfdirigentky symfonického orchestru. Povede Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně a chce do něj přinést silné emoce a nové mladé publikum.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teprve druhá žena v historii české hudby usedla do pozice šéfdirigentky symfonického orchestru. Povede Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně a chce do něj přinést silné emoce a nové mladé publikum.

Chovatel Tomáš Machač pro Český rozhlas uvedl, že areál je opravdu zavřený. Jestli v něm stále jsou chovaná zvířata a případně kolik, prozradit nechtěl.

17. kapitola Jeremiášova proroctví vede k hlubokému zamyšlení. Člověk věčný, Boží život nemá. Teprve ho získá. Jak? To se dozvíme v další části Bible Guidu.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Tomáš Poláček se před půl rokem přihlásil na Vltava Run – 370 kilometrů sólo, start za dva týdny. Teprve teď ho začíná brát vážně, a tak pozval trenérku a ultramaratonkyni Veroniku Preti, aby mu řekla, co ho ještě může zachránit. Dostane konkrétní jídelníček, plán hydratace a jedno doporučení, které se mu vůbec nelíbí.

Další pozapomenutý zločin je tu a s ním návrat do Paříže roku 1868.Tehdy začala místní obyvatele děsit série hrůzných nálezů rozřezaných částí lidského těla, které se objevovaly v řece i kanalizačních šachtách v mnoha pařížských čtvrtích. Teprve až nález lidských nohou stále oblečených do černých bavlněných punčoch, které někdo vhodil do studny na dvoře činžovního domu v Rue Princess, přivedl inspektora Maceho na stopu nejen oběti, ale také jejího důmyslného vraha.Cesta k tomuto odhalení však nebyla vůbec jednoduchá.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Život je bohatý a není jenom o tom, že prodlužuju za každou cenu věk dožití,“ říká ekonomický novinář a bývalý šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek v momentě, kdy přichází do studia přímo z první chemoterapie a mluví o nemoci, která mu dramaticky mění životní perspektivu. Popisuje, jak se mu úplně mění mapa života a kalendář, který byl ještě nedávno plný plánů - on v něm dnes pomalu gumuje a nechává ho plnit jen lékaři. Přesto se nehroutí. „Beru to tak, jak to prostě je. Zatím to docela jde,“ říká o nemoci, kterou nevnímá jako diagnózu, ale jako „překážku, kterou musí člověk přeskočit“. Otevřeně mluví i o tom, že teď nebojuje jenom za sebe, ale i za děti - včetně dalšího, které se má brzy narodit. Do osobní roviny se v rozhovoru neustále vrací i jeho profesní příběh novináře - od devadesátých let, kdy bylo najednou všechno na světě možné, přes éru nejsvobodnější české žurnalistiky až po dnešek, kdy jsou média „dobrá převodová páka vlivu“. Šimůnek mluví o vzniku českého Forbesu i o tom, proč vsadil na téma byznysu, inspirací a optimismu. Jeho motivací bylo ukázat, že Češi žijí v zemi, kde jsou i zajímaví lidé, kteří něco budují a nic nekradou. Zároveň ale odmítá, že by šlo o naivitu: „To, že se díváme na svět růžovými brýlemi, neznamená, že jsme debilové,“ dodává. Otevřeně popisuje i konec ve Forbesu a vlastnost, ve které má pocit, že chybuje. „Jsem extrémně naivní až blbej,“ říká o tom, jak věřil lidem, kteří se nakonec zachovali jinak, než čekal. Rok, kdy nemohl pracovat, pro něj byl paralyzující, ale zároveň ho přeformátoval: „Každou věc člověk musí prožít na dřeň. Teprve potom ví, co dělal blbě.“ Přesto v něm nezůstává hořkost. „Vycházím z toho, že lidi jsou hodný,“ dodává i po třiceti letech v byznysu. Rozhovor se dotýká i českého vztahu k úspěchu, který podle něj není tak negativní, jak se často říká: „Já tomu vůbec nevěřím. Úspěch není žádný podvod a má lidi inspirovat,“ myslí si novinář. Zpochybňuje představu závistivé společnosti a tvrdí, že právě zkušenost devadesátých let v Česku vytvořila silný podnikatelský hlad. Jak člověku nemoc změní pohled na vlastní život i práci? Proč Šimůnek vědomě „přifukoval“ optimismus ve Forbesu a kde jsou jeho limity? A jak si i po osobním i profesním otřesu udržet víru, že „lidé jsou hodní“? I to se dozvíte v rozhovoru.

I když kvůli konfliktu v Iránu zdražil benzín a podle expertů vyroste inflace, podle šéfa Linetu Tomáše Koláře je Evropa stále spíše v „závětří“ a okamžité dopady zatím rozhodně nepociťuje. „Ano, máme dražší benzín a naftu, což je určitě nepříjemnost, ale jinak nic nevidíme. Když hovořím s kolegy z Asie, tam je situace úplně jiná. Tam ti lidé opravdu podléhají panice,“ vysvětluje Kolář. Česko a Evropa má totiž podle něj velkou výhodu v tom, že po předchozích krizích má dnes vybudovanou poměrně silnou infrastrukturu a připravené zásobníky. A oproti asijským státům pak ještě jednu velkou výhodu: „Jsme více psychicky odolní, my jsme těch vlivů zažili tolik, že už k tomu přistupujeme s chladnější hlavou. Je to prostě další dopad na ekonomiku a průmysl, ale rozhodně není první,“ říká Tomáš Kolář. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Teflon a látky používané na výrobu membrán, které odpuzují vodu, se řadí mezi takzvané polyfluorované látky (PFAS) neboli věčné chemikálie. O jejich škodlivosti na zdraví i planetu se ví už dlouho, a proto v tomto roce dochází k jejich evropskému zákazu. Neznamená to ale, že se oblečení bez PFAS stává najednou zcela nezávadným. Obsahuje řadu dalších chemikálií, které škodí přírodě, ale i lidskému zdraví. Od barviv po mikroplasty, které se uvolňují do vody při praní i do vzduchu při sušení. Ze kterých materiálů se uvolňují nejsnadněji? Jaké textilie jsou nejškodlivější? A které naopak nejvhodnější? Na to odpovídá v novém díle Longevity podcastu profesor Jakub Wiener z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci, kde se specializuje na materiálové inženýrství, nanotechnologie v textilní chemii i barvení. „Nevypraná textilie obsahuje velké množství chemikálií z výroby a přepravy.  Měli bychom ji považovat za jedovatou. Teprve při prvním praní ji zbavíme většiny problematických chemikálií, jako jsou barviva navázaná na vlákna,“ říká Wiener a vysvětluje, proč bychom oděvy s PFAS měli označovat jako nebezpečný odpad.

„Teprve letos nám životní prostředí povolilo s tím něco udělat. Byli dost striktní, povolili nám zbourat dvě hráze a zlikvidovat nakousané povalené dřeviny okolo břehu,“ popsal jeden z majitelů.

Co fascinuje na Donaldu Trumpovi i ty lidi, kteří z jeho činů neprofitují? Knihu Situace a konstelace (2026) od německého sociologa Hartmuta Rosy můžeme číst jako pokus o odpověď. Rosa sám upozorňuje na „lehkost“, s níž Donald Trump a jeho okolí jednají. Možná ta lehkost fascinuje právem – a zároveň odpovídá na jednu z hlubokých bolestí současnosti. V moderních, přeregulovaných společnostech jsme totiž tuto schopnost z velké části ztratili. Naše jednání je stále více svázáno procedurami, pravidly a kontrolními mechanismy. Práce se pak stává ubíjející: místo uplatnění vlastního úsudku sledujeme předepsané postupy, často navíc pod zesíleným dohledem digitálních systémů.Úřednice dnes nemůže nad chybějícím dokumentem prostě mávnout rukou – systém ji nepustí dál. Podobně i lékař nebo učitel jsou stále více svázáni předem danými procedurami, jejichž se stávají spíše vykonavateli než samostatně jednajícími profesionály. Tento posun ke směrnicím a návodům nachází Hartmut Rosa i v dětské hře. Lego bývalo souborem prostých kostek, z nichž dítě samo vymýšlelo, co postaví. Dnes dostává přesný návod a sadu figurek, z nichž má sestavit předem daný model.Ale je-li toto problém, řešení by se mohlo zdát jednoduché: osvobodit lidi od byrokracie, vrátit jim možnost jednat podle vlastního úsudku a naplnit tak příslib osvícenství. Jenže Hartmut Rosa, který ve svém celoživotním díle navazuje mimo jiné na Maxe Webera a Georga Simmela, si takové zjednodušení nemůže dovolit. Oba zmínění myslitelé ukazují, že byrokracie není jen omezením, ale také podmínkou podstatné formy svobody. Umožňuje jednotlivci vymanit se z tlaku skupiny. Teprve neosobnost byrokratických pravidel zajišťuje, že nezáleží na tom, zda člověk pochází „ze správné“ rodiny nebo zda je katolík či bezvěrec. V tomto smyslu je byrokracie zvláště důležitá pro ty, kdo nepatří k aristokracii vlivu, moci a majetku. Právě jim otevírá prostor k jednání tím, že i mocné podřizuje pravidlům a transparentnosti.Podle Hartmuta Rosy jsme se však ocitli v paradoxní situaci: pomocí směrnic jsme sice omezili libovůli silných, zároveň však blokujeme i ty slabší. Ve snaze odstranit svévoli jsme napříč společností potlačili schopnost reagovat na konkrétní situace. Právě tato schopnost je přitom pro dobrý vztah ke světu klíčová. Člověk závisí na možnosti odpovídat, jednat pružně, učit se ze zkušenosti a nechat se situacemi proměňovat. Pokud tento prostor mizí, vznikají nové formy odcizení – svět se stává sice kontrolovatelným, ale zároveň „němým“. Rosa proto vyzývá k obnovení schopnosti improvizace a situativního úsudku. Uvědomuje si, že se tím znovu otevírá prostor i pro nespravedlnost. Jenže právě v tomto napětí se rodí jediný smysluplný vztah ke světu i k druhému člověku. A také platí, že teprve jako jednající bytosti se stáváme dospělými, ba zralými.KapitolyI. Svět podle návodu [úvod až 25:10]II. Dobrý život potřebuje souzvuk [25:10 až 39:55]III. Když pravidla ničí spravedlnost [39:55 až 57:40]IV. Osvobozující byrokracie [57:40 až 01:04:15]V. Improvizace jako podmínka svobody [01:04:15 až konec]BibliografieHartmut Rosa, „Demokracie potřebuje hlas, ale také uši a srdce“, in: Tereza Matějčková, Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 269–275.Hartmut Rosa, Situation und Konstellation: Vom Verschwinden des Spielraums, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2026.Hartmut Rosa, Unverfügbarkeit, Wien: Residenz Verlag, 2018.

Počátky vysílání Československé televize v 50. letech nebyly jednoduché. V zemi vládl tuhý totalitní režim a technologie byly zoufale nespolehlivé. I přesto se skupině nadšených radioamatérů, tzv. Tanvaldskému týmu, podařilo zahájit v roce 1954 pravidelné vysílání. Chtěli pomocí televize měnit svět k lepšímu, ale komunisté si z jejich hračky udělali hlásnou troubu. Teprve po revoluci se stala tím, čím ji chtěli mít – svobodným médiem, který přináší zábavu, umění a poučení.

Počátky vysílání Československé televize v 50. letech nebyly jednoduché. V zemi vládl tuhý totalitní režim a technologie byly zoufale nespolehlivé. I přesto se skupině nadšených radioamatérů, tzv. Tanvaldskému týmu, podařilo zahájit v roce 1954 pravidelné vysílání. Chtěli pomocí televize měnit svět k lepšímu, ale komunisté si z jejich hračky udělali hlásnou troubu. Teprve po revoluci se stala tím, čím ji chtěli mít – svobodným médiem, který přináší zábavu, umění a poučení.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Narodil se za 1. světové války a v té druhé sloužil jako mechanik u italského královského letectva na ostrově Rhodos. Po návratu z britského zajetí si otevřel malou autodílnu na výrobu traktorů. Teprve v roce 1964 začal sériově vyrábět automobily, které se brzy staly symbolem spojení luxusu, výkonu, designu a technické dokonalosti. Po dotažení výroby nejikoničtějšího modelu Lamborghini Countaché v roce 1974, odešel do ústraní a věnoval se vinařství. Zemřel 20. února 1993.

Narodil se za 1. světové války a v té druhé sloužil jako mechanik u italského královského letectva na ostrově Rhodos. Po návratu z britského zajetí si otevřel malou autodílnu na výrobu traktorů. Teprve v roce 1964 začal sériově vyrábět automobily, které se brzy staly symbolem spojení luxusu, výkonu, designu a technické dokonalosti. Po dotažení výroby nejikoničtějšího modelu Lamborghini Countaché v roce 1974, odešel do ústraní a věnoval se vinařství. Zemřel 20. února 1993.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uslyšíte vyprávění otce a syna, kteří nosí příjmení Bátor. Ten mladší, Lukáš, má teprve 14 let a je čerstvým vítezem mezinárodní soutěže mladých skladatelů a interpretů, která se konala v Londýně. Otce Milana můžete znát nejen z našeho vysílání, ale hudbou se celý život obklopuje, hodně o ní píše a sám je muzikant a pedagog.

Uslyšíte vyprávění otce a syna, kteří nosí příjmení Bátor. Ten mladší, Lukáš, má teprve 14 let a je čerstvým vítezem mezinárodní soutěže mladých skladatelů a interpretů, která se konala v Londýně. Otce Milana můžete znát nejen z našeho vysílání, ale hudbou se celý život obklopuje, hodně o ní píše a sám je muzikant a pedagog.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.

Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #41: Vláda začala propouštět úředníky a k tomu její poslanci připravili zákon, který by měl pomoci propouštění usnadnit. Odborníci nicméně kritizují jeho nekoncepčnost a nedostatečnou argumentaci daty. Co se přes Vánoce s úředníky dělo? A je vláda připravená vládnout od prvního dne, jak slibovala? O tom mluví Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.

Jestliže byla idea Československa dílem T. G. Masaryka, za praktické prosazení našeho státu vděčíme nejvíc Edvardu Benešovi. Tento drobný muž dokázal vyjednat nejen samotný vznik Československa, ale i jeho potvrzení na mírové konferenci ve Versailles a ukotvení v evropských poválečných strukturách. Teprve s nástupem hospodářské krize a autoritativních režimů se jeho zahraniční politika začala hroutit. Československo stanulo v obklíčení nepřátelsky naladěných států.

Poslanci většinových frakcí v Evropském parlamentu se pokusili prosadit svou autoritu při schvalování sedmiletého rozpočtu Evropské unie tím, že dosti rozhodně odmítli červencový návrh Evropské komise. Hodili však ručník do ringu, jakmile jim předsedkyně komise Ursula von der Leyenová vyšla jen trošku vstříc.

Poslanci většinových frakcí v Evropském parlamentu se pokusili prosadit svou autoritu při schvalování sedmiletého rozpočtu Evropské unie tím, že dosti rozhodně odmítli červencový návrh Evropské komise. Hodili však ručník do ringu, jakmile jim předsedkyně komise Ursula von der Leyenová vyšla jen trošku vstříc.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teprve před několika dny jste mohli poprvé slyšet píseň Anděl strážný, duet Štefana Margity a Hany Zagorové, která zemřela před třemi lety. Její jméno se teď objevuje i na plakátech ke koncertu, který zpěvák chystá na květen 2026. Nejen na to, jak je to možné, odpovídal v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Proč ho kdysi nevzali do Slovenského národního divadla? Proč dal přednost zpěvu před fotografováním, které studoval? A jaká role bude jeho poslední? Poslechněte si.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povolební vyjednávání ukazují, že oba klíčové hráči - prezident Petr Pavel a šéf vítězného hnutí ANO Andrej Babiš - si vzájemně moc nedůvěřují. To může komplikovat formování nové vlády.Každý z nich má úplně jinou představu, jak postupovat. Prezident Petr Pavel si potrpí na dodržování formálních pravidel. Takže chce, aby se nejprve sešla Poslanecká sněmovna v novém složení a aby bylo známo celé složení nového kabinetu i jeho programové priority. Teprve pak je připraven jmenovat Babiše premiérem.Naopak Andrej Babiš, nabitý energií z rekordního vítězství, letí jako šinkansen a na své jmenování spěchá. Už by rád oznámil rozdělení křesel mezi ANO, SPD a Motoristy i konkrétní jména ministrů. A teprve pak by začal dávat dohromady společný vládní program.„Jsou to dva rozdílné světy, což posiluje vzájemnou nedůvěru. Prezident jako kdyby trochu pochyboval o upřímnosti Babišových plánů a bál se, že starý lišák ho chce nějak obelstít. A Babiš zas jako kdyby předem podezíral Hrad, že mu to schválně zkomplikuje. Takto to na mě působí,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Mezi tím se stupňuje tlak na strany končící vlády, aby se do vyjednávání nějak zapojily, zkusily udělat alespoň něco a nepředaly zemi jednoduše kabinetu s účastí SPD. Jejich nečinnost vadí Hradu. Vyčítá jim ji také bývalý lídr TOP 09 Miroslav Kalousek nebo i některé neziskové organizace.„Myslím, že příkopy mezi dosluhujícími vládními stranami a Babišovým ANO jsou příliš hluboké. Navíc je brzo po volbách, hlavy jsou ještě horké. Ale třeba za půl roku bych nevylučovala vznik úplně jiné vlády, třeba nějakého menšinového kabinetu ANO s podporou někoho ze současné vlády,“ tipuje Lucie Stuchlíková.Jak tohle všechno dopadne? Kolik vlád má Andrej Babiš dopředu rozjednaných? A chce Filip Turek předělat parlamentní bufet na motorest? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole!A hlasujte pro svůj oblíbený podcast v anketě Křišťálová lupa.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Povolební vyjednávání ukazují, že oba klíčové hráči - prezident Petr Pavel a šéf vítězného hnutí ANO Andrej Babiš - si vzájemně moc nedůvěřují. To může komplikovat formování nové vlády. Každý z nich má úplně jinou představu, jak postupovat. Prezident Petr Pavel si potrpí na dodržování formálních pravidel. Takže chce, aby se nejprve sešla Poslanecká sněmovna v novém složení a aby bylo známo celé složení nového kabinetu i jeho programové priority. Teprve pak je připraven jmenovat Babiše premiérem. Naopak Andrej Babiš, nabitý energií z rekordního vítězství, letí jako šinkansen a na své jmenování spěchá. Už by rád oznámil rozdělení křesel mezi ANO, SPD a Motoristy i konkrétní jména ministrů. A teprve pak by začal dávat dohromady společný vládní program. „Jsou to dva rozdílné světy, což posiluje vzájemnou nedůvěru. Prezident jako kdyby trochu pochyboval o upřímnosti Babišových plánů a bál se, že starý lišák ho chce nějak obelstít. A Babiš zas jako kdyby předem podezíral Hrad, že mu to schválně zkomplikuje. Takto to na mě působí,“ říká v podcastu Václav Dolejší. Mezi tím se stupňuje tlak na strany končící vlády, aby se do vyjednávání nějak zapojily, zkusily udělat alespoň něco a nepředaly zemi jednoduše kabinetu s účastí SPD. Jejich nečinnost vadí Hradu. Vyčítá jim ji také bývalý lídr TOP 09 Miroslav Kalousek nebo i některé neziskové organizace. „Myslím, že příkopy mezi dosluhujícími vládními stranami a Babišovým ANO jsou příliš hluboké. Navíc je brzo po volbách, hlavy jsou ještě horké. Ale třeba za půl roku bych nevylučovala vznik úplně jiné vlády, třeba nějakého menšinového kabinetu ANO s podporou někoho ze současné vlády,“ tipuje Lucie Stuchlíková. Jak tohle všechno dopadne? Kolik vlád má Andrej Babiš dopředu rozjednaných? A chce Filip Turek předělat parlamentní bufet na motorest? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole! A hlasujte pro svůj oblíbený podcast v anketě Křišťálová lupa. ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Přesně za měsíc budou volby do Sněmovny, přičemž podle posledního volebního modelu Ipsos by s více než 32 procenty zvítězilo ANO, za kterým je s 21,5 procenty Spolu a třetí je s 11,5 procenty SPD. Následují Starostové, Piráti se Zelenými a Stačilo! se SOCDEM s tím, že do dolní komory by se dostali i Motoristé. Právě Stačilo! však podle krajského soudu v Brně ale porušilo zákon. Důvodem je, že přestože vystupuje jako hnutí, ve skutečnosti jde o nepřiznanou koalici. Ohrozí to kandidaturu uskupení, ve kterém jsou mimo jiné i komunisté? Jak vyhrocené jsou kampaně stran a hnutí napříč politickým spektrem? Co od politiků a političek čekat v příštích týdnech a jak by se v nich mohlo posunout rozhodování voličů? I o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery.

Horolezec Radek Jaroš je prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 osmitisícovek. Jaká zkušenost ho v kariéře nejsilněji ovlivnila? A čím je zrádná cesta na Nanga Parbat? „Předtím než tam vylezl Hermann Buhl, v lavinách Nanga Parbatu zahynulo asi 36 horolezců. Je to opravdu děsivá hora, říká se jí Hora zabiják,“ připomíná Jaroš.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Horolezec Radek Jaroš je prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 osmitisícovek. Jaká zkušenost ho v kariéře nejsilněji ovlivnila? A čím je zrádná cesta na Nanga Parbat? „Předtím než tam vylezl Hermann Buhl, v lavinách Nanga Parbatu zahynulo asi 36 horolezců. Je to opravdu děsivá hora, říká se jí Hora zabiják,“ připomíná Jaroš.

Už je to 12 let, co je možné v České republice používat konopí pro léčbu závažných onemocnění, zmírnění příznaků a utišení bolestí. Teprve letos, resp. od 1. dubna konečně mohou konopí předepisovat i praktičtí lékaři. Konečně, byť zatím pouze na neztišitelnou bolest.

Evropská unie plánuje ve velkém zbrojit. S bezprecedentním utrácením za investice do obrany souhlasí i představitelé tradičně šetřivých států, jako je Německo či severské země. Podle analytika bruselského think tanku Centrum pro evropskou politiku Erica Maurice jsou důvodem uplynulé týdny, kdy nová americká administrativa svým jednáním opakovaně šokovala Evropskou unii. Teprve čas podle něj ale ukáže, jak moc budou země EU skutečně ochotné se kvůli obraně zadlužit.

Miliardáři, kteří se teď pohybují kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mohou navenek působit jako soudržná parta. Nebo aspoň že si nechtějí škodit a mají rozdělená teritoria. Ale holt zákony moci jsou silnější než nějaké staré kamarádství.