Podcasts about marsu

Cez našu slnečnú sústavu práve letí neznámy objekt označený ako 3I/ATLAS. Je to len tretí známy návštevník z medzihviezdneho priestoru, no už stihol vyvolať búrlivé diskusie. Kým väčšina vedcov ho považuje za kométu, sú aj takí, podľa ktorých by mohlo ísť o mimozemskú sondu.Čo na tomto objekte nesedí? Prečo ho sledujeme nielen zo Zeme, ale aj z Marsu a prečo sa oň zaujíma aj sonda smerujúca k Jupiteru?V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva s astrofyzikom a redaktorom Živé.sk Marekom Jurčíkom o najnovších zisteniach týkajúcich sa 3I/ATLAS, o jeho zvláštnych „tryskách“, nezvyčajnej dráhe a o tom, či sa nám podarí definitívne určiť jeho pôvod.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz aj ako ebook! TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Čo je 3I/ATLAS a prečo je jeho objav taký zaujímavý.Anomálie objektu: Nezvyčajná dráha, „anti-chvost“ a chemické zloženie.Mohlo by ísť o mimozemskú sondu využívajúcu gravitačné manévre?Prečo objekt sledujú sondy pri Marse aj Jupiteri.Aké nové dáta očakávame a či sa vôbec niekedy podarí vyriešiť záhadu jeho pôvodu.Články, podcasty a odkazy spomínané v článku:Náš predošlý podcast o 3I/ATLASPri Marse fotia záhadný objekt, o čo môže ísť?Krásna nová fotografia 3I/ATLASFotografia gejzírov či trysiek na 3I/ATLASPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk

V Tesle měli dlouho očekávanou valnou hromadu. Akcionáři přiklepli Muskovi rekordní odměnu, ale musí splnit neméně ambiciózní cíle. A jeden cíl si konečně splnil i jeho úhlavní konkurent na poli kosmické dopravy. Raketa New Glenn Jeffa Bezose ve čtvrtek večer úspěšně přistála na platformě Jacklyn a SpaceX tak po letech ztrácí titul jediného operátora znovupoužitelných raket na světě. Josef Průša nedávno představil novou 3D tiskárnu Core One L a my ji už máme v redakci. Dorazila ve velké krabici, a tak si po čase zase uděláme unboxing. Nasaďte si pořádná sluchátka, bude totiž ASMR stahování fólie. Co může být víc! 00:26 – Elon může dostat odměnu 08:00 – New Glenn na startu 15:48 – Rozbalujeme Prusa Core One L

Proč chce část poslanců jednat o možném střetu zájmů Andreje Babiše na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Proč desítky studentů a studentek opustily na protest přednášku premiéra Roberta Fica na okresním úřadu v Popradu? A kam posouvá výzkum Marsu start rakety americké společnosti Blue Origin?

Proč chce část poslanců jednat o možném střetu zájmů Andreje Babiše na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Proč desítky studentů a studentek opustily na protest přednášku premiéra Roberta Fica na okresním úřadu v Popradu? A kam posouvá výzkum Marsu start rakety americké společnosti Blue Origin?

Proč chce část poslanců jednat o možném střetu zájmů Andreje Babiše na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Proč desítky studentů a studentek opustily na protest přednášku premiéra Roberta Fica na okresním úřadu v Popradu? A kam posouvá výzkum Marsu start rakety americké společnosti Blue Origin?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dneska nám pár věcí vysvětlí Jirka, který rád vysvětluje věci. Probrali jsme cestu do Japonska včetně nejvtipnějších a nejtrapnějších momentů, jeho současné projekty a videa. Zálibu v Marsu, nebo jakou nejdivnější teorii kdy slyšel.

Ste se kdaj vprašali, kako bi zvenel vaš glas na Marsu ali Jupitru? NASA je že posnela prve prave zvoke z Marsa, mi pa smo šli korak dlje: na Fakulteti za elektrotehniko v Ljubljani smo s strokovnjakom Urbanom Burnikom simulirali, kako bi tam zvenel naš pozdrav. Zaprite skafander, Radiovedni vas peljemo na zvočno ekskurzijo po našem Osončju!Gost: dr. Urban Burnik, Fakulteta za elektrotehniko v Ljubljani

Podzim začíná podzimovat a klasicky přináší nálož dobrých her. David je závislý na mlácení titánů a řeší koho si pustit domu, Tomáš se učí chodit a nebo vozí pomeranče po Marsu, prostě zase jednou Lootbox jak víno!

Týden plný hektických světových událostí je konečně u konce! Jednou z těch do učebnic bude dost možná i objev možných mikrofosilií života na Marsu – ale spolu s nimi se našel i kandidát na primordiální černodíru se popsalo riziko přílišného sezení na záchodě

Kaj bi pomenil hud zobobol sredi vesoljske misije na poti proti Marsu? Ali pa krvni strdek v vratni veni tisoče kilometrov od doma?V tokratni Xkurziji predstavimo dva projekta, ki bosta astronavtom v prihodnosti omogočili daljše in varnejše misije. Prvi je SpaceDent, pri katerem so raziskovalci zasnovali posebno zobozdravstveno komoro in orodja iz nevnetljivih materialov, da bi astronavti lahko sami poskrbeli za osnovna zobozdravstvena zdravljenja. Drugi projekt pa povezuje srčno-žilne strokovnjake in strojne inženirje. Skupaj razvijajo sistem za zgodnje zaznavanje sprememb v vratni veni, kjer lahko nastanejo nevarni krvni strdki. Kako takšne raziskave potekajo in zakaj so ključne za prihodnost vesoljskih odprav? Sogovorniki: Tine Šefic, absolvent dentalne medicine na Medicinski fakulteti Univerze v Ljubljani, projektni vodja projekta Spacedend dr. Aleš Fidler, profesor na Medicinski fakulteti Univerze v Ljubljani in zobozdravnik specialist na Stomatološki kliniki UKC Ljubljana Hana Prtenjak, študentka na Fakulteti za strojništvo, inženirka strojništva dr. Janez Urevc, docent na Fakulteti za strojništvo, so-vodja projekta: Razvoj tehnologij za varnejše vesoljske misije

Jak se bádá v Antarktidě aneb Život na české polární stanici Johanna Gregora Mendela (4:46) – Procházka červencovou oblohou (24:58) – Budou z nás jednou Marťané? (29:36)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Video je o nejdokonalejším robotovi, kterého jsme jako lidstvo poslali na Mars, tedy o roveru Perseverance a vrtulníčku Ingenuity.Dozvíte se, jak oba stroje fungují, jaké nesou přístroje, co na Marsu dělají i to, proč jsou tak fascinující.Podpořit mou tvorbu můžete jakoukoli částkou na účet:274142500287/0100Nebo na:https://ko-fi.com/luckylukeczDíky moc...Moje videa můžete vidět i na Youtube:www.youtube.com/@LUCKYLUKECZFacebook LuckyLukeCZ : https://www.facebook.com/profile.php?id=100087512183801Instagram LuckyLuke : https://www.instagram.com/luckyluke.cz/?igshid=ZGUzMzM3NWJiOQ%3D%3D#luckyluke #luckylukecz #podcast #podcasts #youtubepodcast #perseverancerover #perseverance #mars #ingenuityhelicopter #ufo #nasa #esa #space #Perseverance #zivotnamarsu @LUCKYLUKECZ

Po nedávnom testovacom lete rakety Starship Elon Musk detailnejšie predstavil svoj plán na kolonizáciu Marsu. Ako presne si predstavuje pristátie, vybudovanie základne a aké technologické prekážky musí ešte SpaceX prekonať? Kedy môžeme očakávať prvé lety a akú úlohu v tom zohrajú humanoidné roboty?V novom dieli podcastu SHARE Maroš Žofčin a astrofyzik Marek Jurčík z redakcie Živé.sk analyzujú najnovší testovací let rakety Starship a rozoberajú ambiciózny, no zároveň kontroverzný harmonogram spoločnosti SpaceX na dobytie červenej planéty. Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Zhodnotenie posledného testu rakety Starship: Čo sa podarilo a čo nie.Plán kolonizácie Marsu: Kedy poletia prvé lode a prečo ponesú robotov?Kľúčové prekážky cesty na Mars: Dotankovanie na obežnej dráhe a výroba paliva.Aké budú ďalšie generácie Starshipu a ako sa prispôsobia misii na Mars.Sú Muskové termíny reálne? Pohľad na časový harmonogram a technické výzvy.Téme sa venujeme aj tu:Novinky od SpaceX: Termín letu na Mars, nové verzie Starship aj tankovanie a orbite (otázky a odpovede)Musk predstavil nové generácie vesmírnej lode Starship. Na Mars majú letieť už budúci rokPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Laidoje svečiavosi Pavel Markevič, žinomas kaip atlikėjas „Mars On Mars“. Jis pasidalijo savo muzikinės kelionės istorija, vaikyste Nemenčinėje, kūrybos procesu ir įkvėpimu, kuris dažnai kyla iš kasdienio gyvenimo ir ryšio su savo kurčiu šunimi Marsu. „Mars On Mars“ taip pat aptarė savo naujausius kūrinius, tokius kaip „Made Of Mistakes“ (2025), „Nightmares“ (2024) ir „Wonders“ (2024), bei atskleidė, kaip jo muzika atspindi asmeninę patirtį ir emocijas.Kviečiam susipažinti ir atrasti -„Mars On Mars“.Kalbino Rimvydas Černiauskas

Jak to ohrožuje plánované mise k Marsu? Jak by měla fungovat města budoucnosti? Jak je potřeba je přetvořit, aby vyhovovala potřebám lidí, kteří v nich žijí trvale nebo do nich dojíždějí? Akademie věd dnes ocení své mladé a talentované vědce. Wichterleho prémie za téměř čtvrtstoletí nastartovaly kariéru mnoha našich úspěšných vědců. Koho například? Moderuje Renata Kropáčková.

„Mám rád ten pocit, když se mi v hlavě rozsvítí,“ přiznává kosmický inženýr Jan Lukačevič, který na Dvojce moderuje nový vědecký pořad Žárovky. S moderátorkou Terezou Kostkovou si v Blízkých setkáních povídal nejenom o přínosu mladých vědců pro samotnou vědu, ale i o budoucnosti – třeba jak může AI pomáhat šetřit energii. Co ho od výzkumu přivedlo k popularizaci vědy? Jak se simuluje prostředí Marsu? Proč se na čas odstěhoval na Aljašku? A jak mu fyzika pomáhá v kostele?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marsu et Alex font partie de la troupe des Franglaises et vivent les dernières dates de ce spectacle qui tourne en France depuis 15 ans déjà ! A travers son label French Goose, Alex accompagne plusieurs projets musicaux : MARSU qui sort son 2ème EP et distille les morceaux un à un (le nouveau single "Sombre Dimanche" sortira le 20 juin), et Première Dauphine qui sortira son nouvel EP "Ma Tribu" à la rentrée !CP : Arthur Veron.Hébergé par Ausha. Visitez ausha.co/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Lvi před Severočeským muzeem, čert před Oblastní galerií, Dítě z Marsu na Ještědu. To jsou pro Liberec asi nejznámější díla sochaře a malíře Jaroslava Róny. Své sochy a plastiky tvoří především z bronzu, ale také ze skla a liberecké žuly. Momentálně vystavuje spolu se svým spolužákem, světoznámým sklářem Zdeňkem Lhotským v jablonecké galerii Nisa Factory. Jak je pro něj důležité místo, kde jeho sochy budou stát, na to se Jaroslava Róny ptala redaktorka Jana Švecová.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jednou jsem napsal na Twitter, že se vsadím s kýmkoliv o krabici vína. Když se podíváte, jaké je teď datum, tak je vidět, že k tomu Elon Musk tak blízko nemá. Takže očekávám 1. nebo 2. ledna 2027, že nějaký dopravce bude ve velkém přivážet ty krabice,“ směje se Petr Brož. Jako vědecký pracovník působí v Geofyzikálním ústavu Akademie věd a specializuje se na projevy sopečné činnosti na povrchu Marsu.

„Jednou jsem napsal na Twitter, že se vsadím s kýmkoliv o krabici vína. Když se podíváte, jaké je teď datum, tak je vidět, že k tomu Elon Musk tak blízko nemá. Takže očekávám 1. nebo 2. ledna 2027, že nějaký dopravce bude ve velkém přivážet ty krabice,“ směje se Petr Brož. Jako vědecký pracovník působí v Geofyzikálním ústavu Akademie věd a specializuje se na projevy sopečné činnosti na povrchu Marsu.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aprílový týden je úspěšně za námi, nyní se na internetu už bude psát vše jenom pravdivě! Třeba jako v nejnovějším týdnu ve vědě, kde se zliskáme informacemi o pozemštění Marsu, prehistorickými nerostlinami nebo třeba pozitivním vlivem kojení!

V pátém díle se vydáváme do hlubin vesmírné komunikace! Deep Space Network (DSN), nenápadná, ale klíčová infrastruktura NASA, zajišťuje spojení s meziplanetárními sondami už od roku 1958.Jak funguje síť obřích antén rozesetých po světě? Jak se navazuje kontakt se stroji, které míří miliony kilometrů do neznáma? A co dělat, když potřebujete aktualizovat software na palubě sondy letící k okraji Sluneční soustavy? Podíváme se i na historické operace, včetně dramatické záchrany Apolla 13, a porovnáme DSN s dalšími globálními komunikačními sítěmi.Nezůstáváme však jen u NASA – sledujeme i ruskou, čínskou, indickou a evropskou konkurenci. Jak probíhá interplanetární internet? Jak se posílají příkazy robotickým průzkumníkům na Marsu? A jak vypadá digitální bezpečnost v kosmu, kde i hacking satelitů není jen sci-fi? Připravte se na fascinující cestu do zákulisí vesmírné komunikace, kde každý bit musí překonat světelné roky.Poslechněte si ostatní Wolfcasty, historický přehled naleznete na ⁠retronation.cz⁠.

Ve čtvrtém díle Wolfcastu na téma „Počítače a vesmír“ se zaměříme na Starlink – ambiciózní projekt společnosti SpaceX, který slibuje přinést vysokorychlostní internet i do těch nejodlehlejších koutů světa. Jak funguje jeho unikátní síť satelitů na nízké oběžné dráze? Jaké technologické inovace umožňují stabilní spojení s pohybujícími se družicemi? A proč je jeho latence srovnatelná s klasickým pozemním internetem? Prozkoumáme, jak Starlink využívá pokročilé antény s řízením fázového posunu, jak probíhá nasazování satelitů pomocí raket Falcon 9 a jakým způsobem systém optimalizuje přenos dat mezi stanicemi a oběžnou dráhou.Nejde ale jen o technologii – podíváme se i na ekonomiku Starlinku, jeho cenovou politiku a budoucnost v kontextu globálního internetu. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody oproti tradičním geostacionárním satelitům? Jaká je jeho role v telekomunikačním průmyslu a jaký dopad může mít na rozvoj vzdálených regionů? A co plány na meziplanetární komunikaci, například síť kolem Marsu?Poslechněte si ostatní Wolfcasty, historický přehled naleznete na ⁠retronation.cz⁠.

Na staršej fotografii Marsu našli podivný štvorcový útvar. Vo vzorkách z asteroidu zasa látky potrebné na život. Prečo hľadáme stopy po živote všade, kde sa dá? V novom dieli podcastu SHARE sa o tom rozprávajú redaktori Živé.sk Marek Jurčík a Maroš Žofčin.V podcaste hovoríme o týchto témach:V asteroide sa našli stopy, ktoré by mohli umožniť existenciu života.Záhadný útvar na Marse vlastne nie je taký záhadný, keď sa naň pozrieme poriadne.Ani marťanská tvár nie je až tak vzrušujúca, ako sa pôvodne javila.Ako si ľudia v minulých storočiach predstavovali život na Marse či Venuši.Súvisiace odkazy:Sme tu skutočne sami? Vzorky z asteroidu Bennu obsahujú látky dôležité pre vznik životaNa Marse našli záhadný štvorec. Nik nevie, čo to je, Elon Musk žiada misiuPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Bodo astronavti v bližnji prihodnosti res gojili (in jedli) krompir na Marsu, kot je to počel Matt Damon v filmu Marsovec? S prof. Roberto Paradiso (Univerza Federico II v Neaplju) se pogovarjava o gojenju in zalivanju rastlin v breztežnosti, o uravnoteženi astronavtski prehrani in o učinkih ekstremnih pogojev na rastline. Hvala vsem, ki naju podpirate ali boste podprli na ⁠⁠⁠https://ko-fi.com/temnastranlune⁠! — Zapiski epizode | Paradiso, De Pascale 2021, Bioregenerative systems to sustain human life in Space: the research on higher plants De Pascale et al. 2021, Biology and crop production in Space environments: Challenges and opportunities ESA consortium MELiSSA - Micro-Ecological Life Support System Alternative Nasveti | [Radiolab] Rezultati natečaja poimenovanja Zemljine kvazilune Opazovanja: (knjiga) G. Cannat,⁠⁠⁠ “Glej jih, zvezde! Najlepši prizori na nebu v letu 2024”⁠⁠⁠ Preleti Mednarodne vesoljske postaje:⁠ ⁠⁠na spletni strani Vesolje.net⁠⁠⁠, na spletni strani⁠ ⁠⁠Heavens-Above⁠⁠⁠ Vesoljsko vreme na Space Weather.com Severni sij (stran v slovenščini): https://severnisij.si/ Aplikacije za telefon: Stellarium, SkySafari, SkyPortal, Aurora (za polarni sij) Planetarij na računalniku: Stellarium ---- Logo: (predelan) posnetek Lune, avtorstvo NASA's⁠ Scientific Visualization Studio⁠ Zvočni intermezzo: ⁠NASA/Hubble/SYSTEM Sounds (Matt Russo, Andrew Santaguida)⁠ Glasba: Peli (⁠Opravičujemo se za vse nevšečnosti⁠)

Dobrodošli u retrospektivu tehnološke 2024. godine, koju u ovom izdanju donose dva ljudska bića i dva robota, pakujući 52 nedelje u 52. epizodu. Počelo je i završilo se Srbijom. U januaru su objavljeni podaci ukradeni iz EPS-a, a u decembru je objavljeno kako država krade podatke sa telefona sopstvenih građana. Između domaćih bravura, bilo je još problema sa bezbednošću, AI je očekivano dominirao tokom cele godine, a odmah za njim bili su EU i SAD, pravnim i drugim akcijama prema velikim tehnološkim kompanijama. Na kraju retrospektive još jednom smo se oprostili od Ingenuityja koji je u 2024. zavšio svoje letačke pohode na Marsu. Ostali smo i bez AnandTecha, ali smo zato videli da mala ekipa okupljena u neprofitnoj organizaciji može da izađe na crtu Microsoftu i Appleu, ponovo uživali u saznanju da je Lidl ozbiljan cloud igrač i prisetili se šta ćemo još od tehnologije sve više i češće nositi na sebi. Na kraju godine, zahvalnica ide pre svega vama što ste tu, ali i molba da se čuvate, kako na ulici, tako i online. Neka želje za 2025. budu da budemo sigurniji i slobodniji. Hvala na slušanju, sve najbolje!

Život na Marsu a jeho limity (4:29) – Historické souvislosti: Hedy Lamarr, Sněhurka, Extáze a wi-fi (19:50) – Herbaria manuscripta, 2. část: Databáze a inspirace (25:11)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

What are you doing to ensure your baby is sleeping safely? Wish you had a product that ensured safe sleep while also letting you get in some much-needed Zs.   In this segment, the founder of Marsu Baby, Trinetta Bryan shares how she came up with the idea for The Wrap Sheet out of a need to solve her own problems. This then took off and started helping other parents get quality sleep while incorporating safe and secure sleep for their little one.       WHO IS TRINETTA BRYAN? Trinetta Bryan, founder of Marsu Baby and a mom who, like many others, struggled with safe sleep solutions for my newborn. Her daughter, Jenesis, inspired her to create the Wrap Sheet after facing challenges with traditional swaddling methods. She wanted a solution that combined safety, comfort, and ease for both parents and babies. That's how the Wrap Sheet was born—designed to securely hold babies in place, prevent rolling, and follow the American Academy of Pediatrics (AAP) safe sleep guidelines. It's also lab-certified and rigorously tested by parents, so you can feel confident in your baby's safety and comfort.       TRINETTA'S CALL TO ACTION & CONTACT INFO Visit my website at www.marsubaby.com to learn more and make a purchase!   www.instagram.com/marsu.baby       GENESIS'S CALL TO ACTION Subscribe / Follow GEMS with Genesis Amaris Kemp podcast on audio platform & YouTube channel, Hit the notifications bell so you don't miss any content, and share with family/friends.   GENESIS'S INFO ⁠https://genesisamariskemp.net/genesisamariskemp⁠ --- Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/genesis-amaris-kemp/support

Astrobioložka Michaela Musilová vedla v simulaci několik posádek zkoumajících planetu Mars. „Opravdu se cítíme, že jsme na jiné planetě. Nikdo jiný v okolí není. Cítíme se odpojeni od světa. I naše komunikace je odpojená. V krizových situacích trvá aspoň 40 minut, než nám někdo může pomoct. Jsme odkázaní sami na sebe. Člověk rychle zapomene, že je na Zemi,“ vypráví. Vesmír ji fascinoval už od dětství. Doménou Michaely Musilové jsou také extrémofilové. Co je to za organismy?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Astrobioložka Michaela Musilová vedla v simulaci několik posádek zkoumajících planetu Mars. „Opravdu se cítíme, že jsme na jiné planetě. Nikdo jiný v okolí není. Cítíme se odpojeni od světa. I naše komunikace je odpojená. V krizových situacích trvá aspoň 40 minut, než nám někdo může pomoct. Jsme odkázaní sami na sebe. Člověk rychle zapomene, že je na Zemi,“ vypráví. Vesmír ji fascinoval už od dětství. Doménou Michaely Musilové jsou také extrémofilové. Co je to za organismy?

Stanou se z lidí na Marsu kanibalové? VESMÍR.. fascinuje člověka po staletí. Víme, co vše se v něm nachází? A jak člověk zkoumá cizí planety vzdálené miliony kilometrů? Dnes si povídáme s geologem Petrem Brožem o spoustě věcí - O cestách na Mars, koloniích, životě a vulkánech na jiných planetách nebo o velkých ekologických katastrofách. Nesmírně zajímavé povídání, které si pohraje se závity Vaší mysli. Přejeme příjemný poslech. 11. 10. 2018 Jsme vydali 1. díl našeho podcastu! A slavíme 6. let výročí! Proto jsme si pro Vás připravili 50% SLEVU na všechny naše online kurzy, stačí zadat kód bwa50 na www.brainya.org "Existují dvě možnosti. Buď je Vesmír plný života a nebo se v něm nacházíme sami. A obě dvě jsou nesmírně děsivé." - Carl Sagan Petrovi vyšla nová kniha Vesmírníček 2! Nenechte si ho ujít BUDEME ZVYŠOVAT CENY: Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify⁠⁠⁠ jen za 70,- / měsíc. Uzamkni si svou cenu teď, protože za měsíc už bude jiná. Odemkneš tím rovnou 35 krátkých a úderných epizod rovnou i s praxí! ⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠⁠ Parťákem dnešního dílu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠GymBeam⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zadej kód BWA5 pro 5% slevu a koukni na naše oblíbené produkty od proteinů, až po nootropika. Minutáž: 04:33 Kdo je Petr Brož 14:10 Příběh - Japonsko & Rtuť 22:42 Fúze uvnitř planety 24:43 Nový dočasný měsíc Země 30:37 Jak sopky ovlivnily život na Zemi 34:15 Mars & Jeho podmínky 38:31 Kanibalismus budoucí kolonie na Marsu 46:03 Terraformace Marsu a Měsíce 52:41 Vliv státu na vesmírné projekty 57:32 Cestování na Mars 01:02:33 Seggsualita ve vesmíru 01:06:33 Vliv gravitace na vývoj plodu 01:11:29 Superlidi & Genetické modifikace 01:16:21 Jak vznikl život 01:23:25 Současný výzkum mimozemského života 01:26:03 Život na Venuši a jinde mimo Zemi 01:31:01 Na kolik si myslíte, že existuje mimozemský život 01:41:51 Exoplanety 01:45:44 Vulkány na jiných planetách 01:48:45 Proč chceme zkoumat vesmírnou sopečnou činnost 01:53:54 Jak dlouho bude Země obyvatelná 01:58:48 Jak vnímáte čas? 02:01:43 Vesmírné "šutráky" 02:05:15 Největší sopka na světě 02:10:04 Jaké události byste se chtěl dožít? 02:13:44 Proč se skokově zvýšila teplota na povrchu Atlantského oceánu? 02:17:41 Závěr

Jako popularizátor vědy má na svědomí tisíce příspěvků na české Wikipedii, je ale také spoluautorem dvou dětských knih o vesmíru. Kromě toho planetární vulkanolog Petr Brož provedl výzkum týkající se možnosti výskytu bahenních sopek na Marsu. „Každé těleso má něco svého, unikátního. A to je právě na tom oboru strašně fascinující – že vám nestačí chápat, jak fungují sopky na Zemi, ale vždycky musíte přemýšlet takzvaně mimo krabici,“ říká.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako popularizátor vědy má na svědomí tisíce příspěvků na české Wikipedii, je ale také spoluautorem dvou dětských knih o vesmíru. Kromě toho planetární vulkanolog Petr Brož provedl výzkum týkající se možnosti výskytu bahenních sopek na Marsu. „Každé těleso má něco svého, unikátního. A to je právě na tom oboru strašně fascinující – že vám nestačí chápat, jak fungují sopky na Zemi, ale vždycky musíte přemýšlet takzvaně mimo krabici,“ říká.

Praskliny na Marsu a voda skrytá v jeho hlubinách (4:34) – Procházka zářijovou oblohou (22:49) – Plasty kolem nás i v nás, 1. část: Nano není mikro (28:38)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slogany, billboardy a reklamy na nás vyskakujú z každej strany. Marketing a konzum nabral za posledné roky na obrátkach a ako náš dnešný hosť Milan Šemelák hovorí, každý na nás kúzli vyšperkovanými marketingovými kampaňami. Má ale marketing aj temnú stránku? Ak áno, ako vyzerá? Milan Šemelák je uznávaný marketér, ktorý budoval stratégie veľkým menám na trhu, pôsobil v zahraničí a dokonca spolupracoval s človekom, ktorý ma titul “sir”. Dospel avšak do bodu, kedy prešiel na nový level kreatívy a ocitol sa na Marse…. vytvoril koncept Stage on Mars, ktorý sa dá popísať rôznymi slovami, no ako sám hosť povedal, môžeme ho brať ako simulátor rozhodnutí. Bonusové časti dnešnej epizódy nájdete na platforme Hero Hero a Toldo. Hero Hero: https://herohero.co/pavolneruda Toldo: https://toldo.app/app/profile/86581 Instagram: @pavolneruda TikTok: @nerudacast Čo je to Nerudacast? Za posledné roky som stretol množstvo zaujímavých a šikovných ľudí, ktorí ma obohatili svojimi názormi, postojmi, alebo skúsenosťami. Rád zachádzam do tém, ktoré sú nevšedné. Témy, ktoré možno mnohí v sebe skrývame, no málokedy o nich hovoríme. Práve toto je mojim cieľom v tomto podcaste. Otvoriť témy, ktoré majú potenciál byť pre nás všetkých obohatením. Štúdio PODCASTER na prenájom aj pre Váš podcast: http://www.podcaster.sk/

Co může vyplývat ze zdražování plynu na evropském trhu pro zdejší odběratele? Jak se do cen promítá nejistota okolo konfliktu na Ukrajině? Jak citelnou zátěž na lidskou psychiku představuje série mimořádně horkých dnů? A jaký přínos pro pátrání po stopách života na Marsu může mít studie, podle níž se pod povrchem planety podařilo poprvé zaznamenat výskyt vody v kapalném skupenství?

Co může vyplývat ze zdražování plynu na evropském trhu pro zdejší odběratele? Jak se do cen promítá nejistota okolo konfliktu na Ukrajině? Jak citelnou zátěž na lidskou psychiku představuje série mimořádně horkých dnů? A jaký přínos pro pátrání po stopách života na Marsu může mít studie, podle níž se pod povrchem planety podařilo poprvé zaznamenat výskyt vody v kapalném skupenství?

Co všechno doposud zjistilo? - Díky víkendovým slunečním erupcím rozjasní oblohu polární záře. Jak bude viditelná? - Stále se zvyšuje poptávka po psychologické pomoci pro těhotné ženy. Jak na to reagují nemocnice?

Snaží se totiž vypátrat, co některým pacientům způsobuje vysoké horečky doposud neznámého původu. Jak se to lékařům daří a co může jejich výzkum v budoucnu změnit? - Experti z České zemědělské univerzity chtějí změnit krajinu v Karlovarském kraji, aby lépe odolala klimatickým změnám. Jak to chtějí udělat? A proč se zaměřili právě na tento region? - Americké vozítko Curiosity je na Marsu už dvanáct let, ale nepřestává udivovat svými objevy. Mezi ty poslední patří krystaly síry, o kterých budeme mluvit v závěru pořadu.

Poslechněte si:01:04 Proč je těhotným ženám špatně?08:55 První přistání na Marsu14:21 Proč je těžká voda jedovatá?23:21 Jak ptáci létají v hejnech?29:08 Matematika proti falešnému účetnictvíHovoří genetik Jan Pačes, chemik Pavel Jungwirth nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Matematické příběhy seriálu Mate-matika? komentuje Mirko Rokyta.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak poškozené části nervových buněk donutit růst a znovu se spojit? Jakou metodou archeologové dokážou stanovit období, kdy se v Evropě pohyboval anatomicky moderní člověk homo sapiens? Jak se zkoumají otřesy na celém povrchu Marsu? Moderuje Martin Matějka.

Lai cilvēks varētu droši funkcionēt, izplatījumā neaizstājams un neiztrūkstošs ir astronauta skafandrs. Kā astronauta aprīkojums ir mainījies laika gaitā? Kādas funkcijas nodrošina šis kostīms un kāds varētu izskatīties kosmosa ceļotājs tālā nākotnē, kad dosies uz Marsu? Kosmosa misijas cita pēc citas dodas izpētīt pasauli ārpus mūsu planētas un gūt atbildes uz dažādiem fundamentāliem jautājumiem, bet, vai tas būtu teleskops vai visurgājējs, satelīts vai zonde - tās ir iekārtas. Vienīgais risks, kas saistās ar nebūšanām šādās misijās ir lieli materiāli zaudējumi. Cita lieta ir misijas, kurās kosmosa kuģis pārvieto cilvēku. Ne velti tiek meklēti visi iespējamie veidi, kā cilvēks varētu droši funkcionēt izplatījumā. Viens no šādiem risinājumiem, neaizstājams un neiztrūkstošs, ir astronauta skafandrs. Kā veidoti astronauta skafandri, kādas funkcijas tiem jāveic un kāpēc viena skafandra izmaksas var sasniegt vairākus simtus miljonu dolāru, raidījumā Zināmais nezināmajā skaidro astronomijas entuziasti un IT speciālisti Ints Ķešāns un Raits Misa. Ir divu veidu skafandri, vieni, ko izmanto lidojumos, otri – lai izietu atklātā kosmosā. Tās ir divas fundamentāli atšķirīgas lietas. Lidojumam domātiem skafandriem jānodrošina spiediena zuduma gadījumā gaisa pieejamība, lai varētu normāli elpot. Lidojumam domātos skafandrus izmanto paceļoties, nolaižoties vai kādos citos gadījumos, kad var rasties ekstremālas situācijas. Lielākoties katrs skafandrs ir pielāgots kosmosa kuģim, ar kuru izplatījumā dodas astronauti. Skafandram, lai izietu atklātā kosmosā, ir pavisam citas prasības un izaicinājumi. Tas ir kosmosa kuģis pats par sevi. To uzbūvēt ir sarežģīti un dārgi, tā bijusi lielākā problēma gan kosmisko lidojumu pirmsākumos, gan tas ir izaicinājums arī mūsdienās. Raidījuma viesi skaidro, ka NASA šobrīd jau vismaz piecus gadus būvē "Artemis" jaunos skafandrus. Līdz šim izmaksas varētu būt līdz 3,5 miljardiem ASV dolāru. Kad būs gatavi, katra skafandra izgatavošana maksās no 2250 miljoniem par vienu līdz pat 500 un vairāk miljoniem. Jārēķinās, ka tos vajadzēs vairākus desmitus. Baudām arī vasarai raksturīgo astronomisko parādību - sudrabainos mākoņus Sudrabainie mākoņi - tas ir poētisks apzīmējums mākoņiem, kas novērojami tikai noteiktā diennakts laikā un platuma grādos. Mākoņi ilgi raisījuši pētnieku interesi, arī Latvijā pēdējos gados mākoņi fiksēti, un šajā darbā ļoti palīdz amatieru iesaiste. Kā veidojas mākoņi, kam latviešu valodā piešķirts skaistais poētiskais apzīmējums “sudrabainie mākoņi”, bet citā valodā - “naktī spīdošie mākoņi”, un ko tie mums varētu pavēstīt par meteorītiem, par to stāsta Mārtiņš Gills no Latvijas Astronomijas biedrības. Sena tautas paruna vēstī, ka “katram mākonim ir zelta maliņa”, un, protams, pie šīs gudrības vērts pieturēties, bet varbūt tas mirdzums patiesībā ir sudrabains, nevis zeltains? Sudrabaino mākoņu pētniecības vēstures sākumi Latvijā saistīti ar pagājušā gadsimta 50.-60. gadiem, kad mākoņi fiksēti no novērojumu stacijas Siguldā. Pašlaik attēlu iegūšanas tehnoloģija, metodika un pēcapstrāde, protams, ir atšķirīga. Mārtiņš Gills raksturo, kā tehniski notiek sudrabaino mākoņu fiksēšana un kāds aprīkojums tam būtu nepieciešams.

U ovoj emisiji - Simulacija teraformiranja na Marsu. Ambalaža prezire sadržaj. Višekratna "tegljač" raketa. Indija i malo Kine. Dijamanti. Pobjegla raketa. Fuzija. Zemljina jezgra. Gravitacija. Bioničke proteze. Točkice na nebu nastaju i nestaju.

Pirms trīs gadiem kosmosā devās miljardieris Ričards Brensons, kur viņu kā pirmo kosmosa tūristu nogādāja paša kompānijas "Virgin" radītais kosmosa aparāts. Ja šobrīd tā ir reta un dārga izprieca, viss liecina, ka tuvākajā laikā raķetes šādiem īsiem pārlidojumiem ārpus Zemes atmosfēras kļūst pieejamākas un kosmosa tūrisms attīstīsies. Vai to varam teikt ar pilnu pārliecību, un vai šis fakts būtu jāuztver ar zināmu skepsi? Par to šodien saruna raidījumā Zināmais nezināmajā ar informācijas tehnoloģiju speciālistu, amatierastronomu Raiti Misu un "Starspace" observatorijas saimnieci un portāla "starspace.lv" redaktori, amatierastronomi Annu Ginteri. Pat ja neesat iedziļinājušies visos smalkumos, ticam, ka pēdējo gadu laikā jums nav paslīdējušas garām ziņas par to, kā viens vai otrs miljardieris sācis piedāvāt tūrisma braucienus kosmosā, un šādos izbraucienos, protams, devusies ļoti izmeklēta un noteikta publika. Ričards Brensons, Īlons Masks, Džefs Bezoss - šie un noteikti vēl citi miljardieri, visticamāk, arī nākotnē būs gatavi solīt kaut ko vēl jaudīgāku, krāšņāku, unikālāku, lai ierakstītu savu vārdu kosmosa vēsturē un īpaši tajā, kā kosmosu var apgūt komerciālos nolūkos. "Kosmiskais tūrisms dalās vairākos etapos, varētu teikt, pakāpēs - ir suborbitālie lidojumi, kad raķete tikai nedaudz paceļas virs saucamās Karmona līnijas, tiem simts kilometriem izbāž degunu galiņu kosmosā. Tie tūristi ir dažas minūtes bezsvara stāvoklī. Tad jau ir nākamā pakāpe, kad ir orbitālie lidojumi, kad ir vismaz viena orbīta apkārt vai arī atrodas kosmiskajā stacijā vai kādā citā kosmosa kuģī ilgāku laiku. Protams, teorētiski kaut kad nākotnē droši vien būs arī starpplanētu lidojumi. Kad uz Marsu vai uz Mēnesi notiks lidojumi," skaidro Anna Gintere. "Tie cilvēki, kas iedomājas, ka tagad ir kosmiskais tūrisms, tagad es lidošu ļoti tālu un dziļi kosmosā un visu redzēšu, šobrīd tas, kas ir reāli vispieejamākais, ir šie suborbitālie lidojumi. Arī teorētiski tādam standarta cilvēkam, ja viņš rūpīgi visu mūžu krāj, varbūt, ka viņam izdodas. Vai arī laime loterijā." "Arī šādam nosacīti nelielam lidojumam cena ir simtos tūkstoši, sākot no 250 300 tūkstošiem. Turpmāk cena būšot krietni augstāka, runā, pat pusmiljonu. Līdz ar to tie, kas sākumā ielēca tajā vilcienā, tiem varbūt, varētu teikt, savā ziņā ir paveicies pat pa lēto dabūt to lidojumu," papildina Raitis Misa. Tiek arī spriests par šo kompāniju finansiālo pamatotību un viņu spēju vispār pelnīt un gūt kādus ienākumus.  Bez jau iepriekš nosauktajiem suborbitālajiem un orbitālajiem lidojumiem Raitis Misa min arī lidojumu ar balonu, kas viņam šķiet pievilcīgākais. Bet arī tā ir kapsula, ne gaisa balons tradicionālā formā. Lidojums ilgošot sešas stundas un zemes izliekumu varēs redzēt divas stundas. Tas arī būs lētāk. Raitis Misa atzīst, ka tas ir pamēģināšanas vērts. "Vienīgais izbaudīt to pašu startu, paātrinājumu. Gaisa balonā to neizdosies izbaudīt. Ja gribās izbaudīt tiešām, kā tas ir, kad raķetē lido, tad jau jāpērk dārgākas biļetes," turpina Anna Gintere. "Tie, kas piedāvā lidojumus ar balonu, saka, ka tu uzlidosi 30 kilometrus un arī biji kosmosā. Tas jau ir tīrais mārketings. Tur laikam nav jautājumu. Bet jebkurā gadījumā tas efekts, ka tu esi redzējis zemi no augšas, redzējis tās izliekumu, esi bijis virs atmosfēras, tas jau ir tas, kas ir tā vērts," uzskata Raitis Misa. "Pārliecinājies, ka zeme ir apaļa," piebilst Anna Gintere. Parastam cilvēkam iespēja doties kosmosā, protams, ir ārkārtīgi niecīga. Var mēģināt pirkt loterijas biļetes un cerēt, ka paveiksies. Vai arī jāizdara kaut kas labs šajā pasaulē. Tāds, ko pamana. Bet lidojumam ar balonu var mēģinat sakrāt. Bet lidojumi kosmosā ir ne tikai dārgi, bet arī bīstami. "Protams, ka tas ir bīstami, kā jebkura tāda lieta, kur ir iesaistītas tehnoloģijas ar lielām enerģijām. Ja kaut kas noiet greizi, tad ir lielas ziepes," tā Raitis Misa. "Jo tas lidojums ir ilgāks un sarežģītāks, jo arī tīri no cilvēka fiziskās formas, veselības stāvokļa ir daudz augstākas prasības. Viena lieta ir, ka mēs lidojam ar gaisa balonu, kur vispār nav paātrinājuma. Tas ir aptuveni kā iekāpt lidmašīnā un aizlidot kaut kur," norāda Anna Gintere. "Otrs - tas ir tie suborbitālie lidojumi, kur tomēr ir kaut kāds paātrinājums, un tad pavisam jau nopietni, lai tur atrasties kosmiskajā stacijā vai lidot Zemes orbītā vairākas dienas īpašos apstākļos. Arī tur, skatoties no kosmiskā tūrisma viedokļa, šī bīstamības pakāpe palielinās, jo tālāk mēs dodamies no Zemes, jo uz ilgāku laiku mēs dodamies prom. Mēs nevaram - jebkuru cilvēku tagad paņemt no ielas un iesēdināt raķetē un sūtīt prom." Zinātnes ziņas Pasaulē garākais genoms pieder sīkai papardei Sīka papardīte, kas sastopama Klusā okeāna salās, kļuvusi par rekordisti - tā ir organisms ar vislielāko genomu. Tas ir piecdesmit reižu garāks par cilvēka genomu. Tātad katra mūsu šūna satur DNS. Šo ķēdi izstiepjot, mēs iegūtu ap divi metri garu rindu, principā mūsu DNS ir garāks par mums pašiem. Taču šūnās šī garā spirāle ir saritināta līdzīgi kā veco telefonu vadi - skruļļu skruļļiem. Cilvēka organisms principā spēj saspiest 40 kilometrus garu lenti vienā tenisa bumiņā. Tad nu viena maza papardīte spēj saturēt sevī teju 100 metru garu ģenētisko ķēdīti - lūk, tā ir apjomīga ģenētiskā instrukcija. Šis atklājums apgāž iepriekšējo rekordisti - Japānas ziedu Paris japonica. Ķīniešu misija uz Mēness Aizvadītajā svētdienā Ķīnas kosmosa izpētes aparāts "Change 6" veiksmīgi piezemējās uz Mēness attālās puses - tās, kuru mēs nekad neredzam debesīs. Aparāts dažu dienu laikā ieguva Mēness virsmas paraugus, tostarp, akmeņus un šobrīd jau ir ceļā uz mājām, lai ap Jāņiem nogādātu 2 kg vērtīgā materiāla uz Zemes tālākai izpētei. Aparāts piezemējās Mēness Dienvidpolā - Aitkina baseinā, kas ir viens no senākajiem krāteriem Saules sistēmā. Iegūtie paraugi pārsvarā būs bazalts - tātad tumšas krāsas vulkānisks iezis, un to vecums varētu būt aptuveni 2,4 miljardi gadu. Neskatoties uz ievērojamo senumu, planetārie ģeologi min, ka pats krāteris ir vēl senāks, tas varētu būt veidojies 4 miljardu gadu senā pagātnē, kad Mēnesī ietriecies masīvs asteroīds. To, cik šī sadursme bija iespaidīga, apliecina arī krātera diametrs - tie ir divi ar pusi tūksotši kilometru. Atvestais materiāls būšot īsta dārgumu lāde, to izpēte ļaus labāk saprast Saules sistēmas vēsturi un arī paša Mēness rašanās vēsturi, kas ir viens no lielajiem Saules sistēmas noslēpumiem. Vulkāna izvirdums Aļaskā pirms 112 gadiem Šis gads ir iesācies karsti ne tikai islandiešiem, arī Havaju salās un Indonēzijā piedzīvoti jauni izvirdumi, bet 6. jūnijs ir tiešām īpašs ar kādu rekordu - 20. gadsimta vēsturē spēcīgāko vulkāna izvirdumu. 1912. gada 6. jūnijā Aļaskas pussalā netālu no Katmai kalna notika milzu izvirdums, kas radīja Novarupta vulkānu. Izvirdums ilga 60 stundas, radot teju 17 kubikkilometrus pelnu un izspļāva teju tik pat daudz magmas un kūstošu akmeņu. Gandrīz trīs diennaktis tuvējā reģionā iestājās absolūta tumsa un pelni vairākkārtīgi apceļoja Zemeslodi. Izvirdums mainīja vietējo ainavu pilnībā, tuvējā upe tika aizbērta ar akmeņiem un pelniem, tā vietā vairākas desmitgades zemes virspusē bija novērojami neskaitāmi tvaiku un gāzu skursteņus. Zem pelniem teju pilnībā tika aprakts tuvējais Katmai ciemats, bet brīnumainā kārtā neviens cilvēks negāja bojā. Tā kā Aļaska nav blīvi apdzīvota un vietējie pamatiedzīvotāji laikus reaģēja uz zemestrīču brīdinājumiem, evakuācija bija ātra un operatīva. Daba gan pārmainījās, bojā gāja visa dzīvā radība, bet vietējā lašu zveja nespēja atgūties vēl septiņus gadus pēc vulkāna izvirduma.    

Objavili najväčšieho rybojaštera a objavila ho jedenásťročná Angličanka. Teraz je z nej vedkyňa, keďže jej objav nielenže vyšiel vo vedeckom magazíne, ale zároveň ukázal, aké ohromné tvory žili na našej planéte pred 200 miliónmi rokov. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vrátime do čias obrovitánskych rybojašterov, zistíme, či budú na fľašiach s alkoholom veľké zdravotné varovania, a dozvieme sa aj, prečo sme z Marsu ešte nedoviezli vzorky odobraté vesmírnymi vozidlami. *Podporte naše podcasty v aplikácii Toldo. Stiahnite si appku na sme.sk/toldo a získajte prístup aj k extra obsahu podcastov SME. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky  – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

Budou se astronauti nudit? Jak se na Zemi simulují astronautům podmínky pro cestu na Mars? A proč se (ne)mluví o sЄxu ve Vesmíru? O tom si povídáme s českou vědkyní Lucií Ráčkovou. Jak se měří stres na Antarktidě? Co musím udělat, abych se stal astronautem? Co je to analogická mise a jak bude vypadat ta dosud největší, která se na planetě Zemi plánuje? Poslechni si dnešní díl! Objednávej náš Upgradovaný Brain Focus: https://www.uplife.cz/produkty/powerlogy-upgraded-brain-focus-60-kapsli/ >> Partnerem epizody je ⁠Codexlabs.cz⁠ a ⁠KusKakaa⁠ ⁠⁠Codexlabs⁠⁠⁠⁠ se starají o microbiom friendly péči o kůži pro každého z dílny české vědkyně Barbary Paldus. naše oblíbené produkty: ⁠Antü Skin Barrier Repair Moisturizer⁠ a ⁠Antü Skin Barrier Repair Serum. Zadej Kód BWA20 a máš tam 20% SLEVU KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru. Minutáž: 01:47 Kdo je Lucie Ráčková 03:12 Co to je "Analogická mise"? 04:45 Lucky cesta k poznávání vesmíru 08:31 Měření stresu na základě termodynamiky 15:44 Kde se dá využít měření stresu 18:33 Komplexita přesného měření stresu 19:54 Co to jsou epigenetické změny 23:53 O projektu: "World biggest analog mission" 24:20 Význam slova "analog" - astronautika 26:21 Jak probíhá typická Analogická mise 29:44 Největší výzvy Analogických misí 34:57 Ztráta kostní & svalové tkáně ve vesmíru 37:08 Nuda při pobytu na Marsu & Výstřižek v ČT 41:36 Paraatleti na vesmírných misích & Rehabilitace 45:23 Sexualita ve vesmíru - Proč to bylo tabu 51:06 Vznik mimozemských kolonií 54:09 Jak se řeší duševní zdraví astronautů 56:48 “Gold medalist” syndrom 57:14 Jak Tvoje zkušenost změnila Tvůj vhled 01:02:06 Co mám dělat, abych se dostal do vesmíru 01:07:32 Závěr & Slova na konec

Ispoštovali smo Apple Vision Pro, možda i previše, budući da ga još nismo ni videli. Glavna akcija, doduše, sledi posle njega. Ostatak epizode je, u dve reči, tužna priča, ali sa ponosnim krajem. Apple je zakomplikovao sve što se zakomplikovati može u nameri da osujeti građanke i građane Evropske unije da imaju makar malo kontrole nad uređajima koje su svojim novcem kupili i koji su navodno njihovi, a tišina oko svega što se desilo sa EPS-om govori glasnije od svakog gigabajta. Ipak, završavamo uzdignutog čela, ponosni na još jedno dostignuće ljudske vrste. Iako je planirano da na Marsu leti 30ak dana, Ingenuity se u marsovske visine vinuo čak 72 puta u prethodne tri godine, sve do konačnog prizemljenja. Hvala mu na svemu, a vama na slušanju!

Jak reálná je výprava člověka na Mars, nebo dokonce kolonizace Marsu? „Představte si kamenitou poušť, kde je množství ostrých načervenalých kamenů. Ve sci-fi je vše snadné, reálně ale musíte na Mars dostat obrovské množství vybavení,“ vysvětluje Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, geolog, spisovatel a popularizátor vědy, člen poradního panelu Evropské kosmické agentury pro výběr sond k průzkumu naší sluneční soustavy.

Jak vypadá bahno na Marsu  a čím se liší od bahna na Zemi? Himaláje nebo Antarktida. I v takto odlehlých oblastech už se našly takzvané věčné chemikálie. Jak se tam dostaly a kde všude najdeme tyto nebezpečné látky? Moderuje Pavlína Nečásková.