Podcasts about marsu

Marťané, 2. část: Lišejníky, tajemní jedlíci, zkamenělé bakterie (4:49) – Historické souvislosti: Dáma s lampou (22:48) – Drahé kovy a mince u Přemyslovců, 1. část (29:33)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marťané, 2. část: Lišejníky, tajemní jedlíci, zkamenělé bakterie (4:49) – Historické souvislosti: Dáma s lampou (22:48) – Drahé kovy a mince u Přemyslovců, 1. část (29:33)

Když byl v Alpách objeven slavný ledový muž Ötzi, vědci získali jedinečné okno do života doby měděné. Nová studie ale naznačuje něco ještě překvapivějšího: některé mikroorganismy uvnitř jeho těla možná přežily více než 5 000 let v jakémsi biologickém „spánku“!Výzkumníci identifikovali kvasinky, které byly po rozmrazení mumie stále biologicky aktivní. Extrémní chlad, sucho a stabilní podmínky v ledovci mohly vytvořit prostředí, které mikroorganismům umožnilo přečkat tisíciletí. Nejde o oživení mrtvého organismu, ale o přežití mikrobů, kteří dokážou dlouhodobě přečkávat nepříznivé podmínky...Objev je zajímavý nejen pro archeologii, ale i pro astrobiologii. Pokud mohou některé mikroorganismy přežít tisíce let zamrzlé v ledu na Zemi, podobné mechanismy by mohly fungovat i na Marsu, Europě nebo dalších ledových světech Sluneční soustavy. Ötzi tak možná nepomáhá jen poznávat minulost lidstva, ale i hledat život ve vesmíru!Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Relikvie svatých dříve a dnes (4:35) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Proč se s námi vesmír točí (22:14) – Marťané, 1. část: Tajemné kanály a civilizace na Marsu (27:07)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Relikvie svatých dříve a dnes (4:35) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Proč se s námi vesmír točí (22:14) – Marťané, 1. část: Tajemné kanály a civilizace na Marsu (27:07)

2. června 2003 odstartovala sonda Mars expres, první sonda evropské vesmírné agentury mířící k Marsu. O půl roku později dosáhla oběžné dráhy rudé planety a začala s výzkumem. K nejzajímavějším zjištěním patří objev vodního ledu v ledové čepičce jižního pólu. Mohlo by to hrát důležitou roli při cestě lidí na Mars, protože by s sebou nemuseli vézt tak velké zásoby vody. Zřejmě nejdůležitějším zjištěním sondy je objev stopového množství metanu a čpavku v tamní atmosféře.

2. června 2003 odstartovala sonda Mars expres, první sonda evropské vesmírné agentury mířící k Marsu. O půl roku později dosáhla oběžné dráhy rudé planety a začala s výzkumem. K nejzajímavějším zjištěním patří objev vodního ledu v ledové čepičce jižního pólu. Mohlo by to hrát důležitou roli při cestě lidí na Mars, protože by s sebou nemuseli vézt tak velké zásoby vody. Zřejmě nejdůležitějším zjištěním sondy je objev stopového množství metanu a čpavku v tamní atmosféře. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

SpaceX otestovala třetí generaci Starship v misi FT-12 – a výsledek byl typicky „starshipovsky“ smíšený. Start proběhl úspěšně a loď zvládla návrat atmosférou, zároveň se ale objevily problémy u boosteru i při plánovaných manévrech na orbitě.Super Heavy booster nezvládl návrat podle plánu, což ukazuje, že SpaceX stále bojuje se spolehlivým znovupoužitím celé sestavy. Samotná Starship ale přežila návrat a zůstala déle funkční než při některých předchozích pokusech. Nepodařilo se však provést důležitý orbitální zážeh motorů, který je klíčový pro budoucí mise k Měsíci i Marsu.FT-12 tak představuje další krok ve stylu „dva kroky vpřed, jeden zpátky“. Program Starship pokračuje rychlým experimentálním tempem, kdy i částečný úspěch poskytuje cenná data. Právě na této raketě přitom závisí nejen plány SpaceX na Mars, ale i lunární program Artemis NASA.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

NASA úspěšně otestovala nový iontový motor o výkonu 120 kW, který by mohl výrazně změnit budoucnost kosmických letů. Na rozdíl od klasických raketových motorů využívá iontový pohon elektrickou energii k urychlování nabitých částic, díky čemuž spotřebuje mnohem méně paliva.Iontové motory mají nižší tah, ale dokážou zrychlovat velmi dlouho a efektivně. To z nich dělá ideální technologii pro dlouhé mise hlubokým vesmírem, například k Marsu. Nový systém by mohl snížit množství potřebného paliva a umožnit rychlejší či levnější pilotované mise.Technologie zatím není připravená pro okamžité použití u lidí, ale test ukazuje, že NASA pokračuje ve vývoji pohonů pro budoucí meziplanetární cestování. Pokud se iontové motory podaří dále zdokonalit, mohou se stát jedním z klíčových prvků lidské expanze do Sluneční soustavy.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Rover Curiosity přinesl další zajímavý nález z Marsu. Vědci oznámili, že detekoval více než 20 dosud nepozorovaných molekul, z nichž některé připomínají stavební bloky DNA. To znovu otevírá otázku, zda mohl na Rudé planetě někdy existovat život.Objevené látky jsou organické molekuly, které mohou vznikat různými procesy – nejen biologickými. Přesto jejich přítomnost naznačuje, že Mars měl v minulosti chemické podmínky vhodné pro vznik komplexnějších struktur. Curiosity tak nepřímo podporuje hypotézu, že planeta mohla být kdysi obyvatelná.Důležité ale je, že nejde o důkaz života. Molekuly podobné stavebním blokům DNA mohou vznikat i bez účasti organismů. Objev je tak spíš dalším dílkem skládačky, který ukazuje, že Mars měl potenciál pro život – ale odpověď na otázku, zda tam skutečně vznikl, zatím nemáme.

Ještě před začátkem letošního Academia Film Olomouc, kde budeme mít letos talkshow o edukačních videohrách & panel o popularizačních videích se mrkneme samože na uplynulý týden ve vědě! Počastujeme se chemií Marsu, protinádorovými možnostmi CRISPRu, doslova žhavým základem nové elektroniky… A se slzou v oku vzpomeneme na homeopatii, nyní-již-určitě-zapomění-hodný obor, ehm, lidského zájmu!

1972. gada decembris. Pēdējā ASV Nacionālās aeronautikas un kosmosa administrācijas pilotētā misija, kuras laikā cilvēks sper kāju uz Mēness virsmas. “Apollo” programmu pārtrauca, jo tika uzskatīts, ka sasniegts viss – apsteigta Padomju savienība, spējot nogādāt cilvēku uz Mēness, vienlaikus misijas jau kļuva par ierastu lietu un sabiedrības interese mazinājās un līdz ar to bija grūtāk pamatot lielās izmaksas. Tagad, vairāk nekā 50 gadus vēlāk, cilvēks atkal dodas Mēness virzienā, bet nu jau ar ambiciozākiem kosmosa izpētes plāniem – "Artemis" programmas mērķis ir ne tikai atgriezties uz Mēness virsmas, bet sagatavot cilvēci ceļam uz Marsu.

Víte, která země by se dala nazvat bramborovým královstvím? Do místa, odkud pochází přes dvě stě druhů brambor, narazíte na horské vrcholky, gejzíry a také kousek Marsu, se vypravíme s Violetou Osouchovou. Cílová destinaci - Chile.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Hostia: Ján Hudec (vedec a člen Fyzikálneho ústavu SAV) a Ján Svoreň (významný slovenský astronóm a astrofyzik z Astronomického ústavu SAV). | Znamená misia Artemis II po dlhých desaťročiach nielen prípravu návratu človeka na Mesiac, alebo ide o začiatok nových pretekov v dobývaní vesmíru? Prečo a čím sa Mesiac stáva príťažlivou lokalitou pre ľudstvo? Zhodnotenie misie Artemis II – čo dosiahla a aký bol jej prínos? Kto ako prvý v novodobých dejinách položí nohu na Mesiaci? Uspejú Američania alebo ich predbehne Čína? Sú Rusi už „mimo hry“ alebo nie? Kto preberie víťazné vesmírne „opraty“? Možnosti využitia Mesiaca pre ľudstvo – miesto vývozu odpadu (aj jadrového); základňa na ďalšie vesmírne expedície napr. na Mars..., vojenské základne; ťažba nerastov; alebo je Mesiac zaujímavý ako strategický bod pre vojenské využitie? Komu bude patriť Mesiac a kto si môže nárokovať na jeho územie? Sú oblety a návštevy Mesiaca „predohrou“ na dobytie Marsu – a kedy sa stane misia na Mars reálnou? | Misia ARTEMIS II: začiatok éry objavov alebo vesmírnych pretekov? | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

„Současné mise mají ambici jít mnohem dál než jen k jednorázovým výpravám,“ domnívá se odborník na vesmír a kosmonautiku Jan Kolář. Program Artemis má podle něj otevřít cestu k trvalé přítomnosti člověka na Měsíci, včetně budování lunární základny. Právě ta má být klíčovým krokem k dlouhodobému průzkumu vesmíru i dalším misím, včetně těch směřujících k Marsu. Existuje možnost využití ústeckých dolů pro simulaci měsíční krajiny? A jak by to prospělo kosmonautice?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Současné mise mají ambici jít mnohem dál než jen k jednorázovým výpravám,“ domnívá se odborník na vesmír a kosmonautiku Jan Kolář. Program Artemis má podle něj otevřít cestu k trvalé přítomnosti člověka na Měsíci, včetně budování lunární základny. Právě ta má být klíčovým krokem k dlouhodobému průzkumu vesmíru i dalším misím, včetně těch směřujících k Marsu. Existuje možnost využití ústeckých dolů pro simulaci měsíční krajiny? A jak by to prospělo kosmonautice?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Současné mise mají ambici jít mnohem dál než jen k jednorázovým výpravám,“ domnívá se odborník na vesmír a kosmonautiku Jan Kolář. Program Artemis má podle něj otevřít cestu k trvalé přítomnosti člověka na Měsíci, včetně budování lunární základny. Právě ta má být klíčovým krokem k dlouhodobému průzkumu vesmíru i dalším misím, včetně těch směřujících k Marsu. Existuje možnost využití ústeckých dolů pro simulaci měsíční krajiny? A jak by to prospělo kosmonautice?

Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vesmírne preteky s Čínou naberajú na obrátkach a NASA reaguje radikálnou zmenou svojich plánov. Dlho plánovaná stanica na orbite Mesiaca sa ruší a do hry nečakane vstupuje loď Freedom SR1 s jadrovým pohonom, ktorá má už v decembri 2028 zamieriť k Marsu.Namiesto krúženia okolo Mesiaca sa NASA sústredí na vybudovanie trvalej základne priamo na jeho povrchu. Využije pri tom „recyklované“ moduly zo zrušenej stanice Gateway, ktoré sa namiesto orbity položia priamo na mesačnú pôdu. Do tohto ambiciózneho plánu sa zapájajú aj Japonci so svojím pretlakovaným roverom a súkromný sektor, ktorý má v budúcnosti nahradiť dosluhujúcu stanicu ISS.Zmeny v harmonograme návratu na mesiac výrazne ovplyvňuje snaha Ameriky predbehnúť Čínu. O tom, prečo je jadrový reaktor vo vesmíre efektívnejšou cestou k Marsu než chemické palivo a ako s tým súvisí politika Donalda Trumpa, sa v podcaste SHARE rozpráva Maroš Žofčin s astrofyzikom Marekom Jurčíkom.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk. TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo USA potrebujú pristáť na Mesiaci skôr ako v roku 2030.Ako sa moduly stanice Gateway zmenia na základňu na Mesiaci.Od robotických pristátí až po trvalo obývanú infraštruktúru na Mesiaci.Koniec ISS v roku 2032: Ako súkromné firmy nahradia medzinárodnú stanicu.Prečo nosič programu Artemis SLS v súčasnej podobe končí.Freedom SR1: Prečo je jadrový reaktor s iónovým motorom efektívnejší než benzín.Ako nová misia Skyfall vypustí na Marse flotilu helikoptér.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Motivi mitov pogosto segajo v razlago nastanka krajev, mest in skupnosti, pri čemer se ne ustavijo zgolj pri enoznačnih razlagah izvora, temveč razkrivajo njihov dvopolni značaj. Arhetipska matrica, ki legitimira obstoj določene skupnosti, namreč hkrati pripoveduje o njeni notranji povezanosti in o napetostih, antagonizmih ter konfliktih. Ta načela dvojnosti in nasprotij niso omejena le na mitološko pripoved, temveč jih lahko prepoznamo tudi v dejanskem zgodovinskem procesu – v nastajanju, vzponih in propadih državnih tvorb ter v širši družbeni stvarnosti. Miti in legende seveda ne predstavljajo resničnega poteka zgodovine, hkrati pa ne smemo spregledati problema nezanesljivosti ali pristranskosti samih zgodovinskih pripovedi, zgodovinska naracija namreč izbira le med variacijami najbolj verjetnih potekov zgodovinskih dogodkov. Vendar zgodnja rimska historiografija, zlasti dela prvih piscev, kažejo na odprt in vključujoč odnos do mitoloških zgodb. Ti avtorji mita niso nujno razumeli kot nasprotje zgodovine, temveč kot njen sestavni del. Njihova pripovedna strategija je bila v veliki meri pogojena s kontekstom nastajanja historiografije kot posebnega rimskega žanra, ki je šele oblikoval svoje metode, cilje in meje. V tem okviru se raba mita kaže kot zavestno uporabljeno konstruktivno orodje, s katerim so zgodovinarji osmišljali preteklost, utrjevali identiteto skupnosti ter hkrati reflektirali njene notranje napetosti. Tako miti niso zgolj neresnične zgodbe, ampak pomemben način razumevanja sveta, ki prepleta simbolno, družbeno in zgodovinsko raven ter razkriva globlje strukture človeških skupnosti – tako v preteklosti kot v sedanjosti. O tem je bilo govora tudi na letošnjem 17. Grošljevem simpoziju: Mitični in zgodovinski Rim do 2. punske vojne, ki je potekal v sodelovanju Društva za antične in humanistične študije Slovenije ter Inštituta za arheologijo ZRC SAZU, nanašal pa se je na vsebino monografije o zgodovini Rima Od ustanovitve mesta, delo rimskega zgodovinarja Tita Livija. sogovornik: sociolog dr. Igor Škamperle, Filozofska fakulteta (Univerza v Ljubljani) Fotografija: Oltar, posvečen Marsu (božanskemu očetu Romulusa in Remusa) in Veneri (njuni božanski prednici), prikazuje elemente njune legende. Spodaj sta upodobljena bog Tiberinus ("oče Tibere") ter dojenčka dvojčka, ki ju doji volkulja. Na levi sta jastreba in Palatinski grič. (Ostia, danes Palazzo Massimo alle Terme) Vir: Wikipedia

Drīzumā klajā nāks viena no retajām latviešu pētnieku grāmatām par astronomiju – Jāņa Kauliņa grāmata "Sarkanās planētas dzīvības noslēpums". Marss mūs fascinē ne tikai ar tā noslēpumiem, bet vilina arī ar nākotnes misijām. Ko zinām par šo kaimiņu mūsu Saules sistēmā un kas pamudinājis par to veidot arī apjomīgu grāmatu latviešu auditorijai? Par to saruna ar grāmatas autoru Latvijas Universitātes Astronomijas institūta pētnieku Jāni Kauliņu un Latvijas Astronomijas biedrības pārstāvi Mārtiņu Gillu. Kas jūs pamudināja tik apjomīgu darbu veikt par Sarkano planētu? Jānis Kauliņš: Ideja man radās jau ļoti sen, bet sākumā tā bija doma par diezgan sausu apkopojumu par kosmiskām misijām uz Marsu un tālajām kosmiskām misijām vispār. Starta grūdiens bija 2014. gadā, kad uz Marsa nosēdās sekmīgi ārkārtīgi sarežģītā "Curiosity" misija ar ļoti interesantu nolaišanās tehnoloģiju. Tad man bija skaidrs, ka kaut ko man gribas šajā jomā darīt. Sāku vākt materiālus, un pamazām arī teksts virknējās.  Es ļoti ātri sapratu, ka nevar dot ziņas par sausu kosmisko misiju apkopojumu, pirmām kārtām, tas nebūs nevienam interesanti, otrkārt, šāda informācija un šādas grāmatas jau pietiekami daudz arī ir. Šajā grāmatā var lasīt, kā vēsta satura rādītājs, gan par Marsa uzbūvi, gan par misijām, gan par ceļu līdz tām, gan par to, kā mēs par Marsu esam domājuši, to uztvēruši dažādos kultūras aspektos un dažādās jomās.  Jānis Kauliņš: Grāmatas centrālā ass ir Marsa pētniecības vēsture, sākot ar pirmo reizi, kad Galilejs paskatījās teleskopā uz Marsu, un beidzot ar kosmisko misiju hronoloģiju. Turklāt šajās misijās skaidrojot gan izmantotās tehnoloģijas, gan iegūtos rezultātus. Un vienā brīdī nāca atskārsme, ka cilvēkiem arī jāpastāsta, kāpēc tas mūs vispār interesē. Ttad tapa nodaļa par Marsa nozīmi cilvēces kultūrtelpā.

Přiveze Čína první vzorky z Marsu? Čína plánuje historický krok ve výzkumu Marsu. Mise Tianwen-3, plánovaná na rok 2028, má za cíl odebrat a dopravit vzorky z Marsu zpět na Zemi. Pokud bude úspěšná, může se stát první zemí, která přiveze marťanský materiál k detailní analýze v pozemských laboratořích.Cílem mise je získat alespoň půl kilogramu hornin a půdy z povrchu Marsu. Tyto vzorky by umožnily vědcům studovat geologii planety, složení atmosféry i možné chemické stopy dávného života. Přímá analýza na Zemi je výrazně přesnější než měření prováděná roboty přímo na Marsu.Projekt Tianwen-3 zároveň ukazuje rostoucí ambice Číny v kosmonautice a soupeření s NASA a ESA. Úspěšný návrat vzorků z Marsu by znamenal zásadní průlom ve studiu rudé planety a mohl by přinést odpovědi na otázky o jejím vývoji i potenciální obyvatelnosti v minulosti.

Je 12. července 2035 a k Marsu startuje první lidská posádka. Umělá inteligence vybrala Kateřinu Březinovou a Martina Myšičku jako nejvhodnější pozemšťany k uskutečnění dávného snu. Jejich let komentují specialista na kosmonautiku Ing. Tomáš Přibyl a geofyzik dr. Petr Brož. Záznam jedinečného Meteoru z Planetária můžete i s dechberoucími animacemi sledovat na YouTube kanálu Dvojky. Zažijte start rakety, výstup na povrch anebo prachovou bouři a požár na Marsu.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaro je skoro na spadnutí, stejně jako kočky, částice nebo světová ekonomika! Krom toho si ve shrnutí minulého týdne řekneme i víc o nové možné misi vracející kus Marsu na Zemi – nebo o tom, že na sockách už nemůžete Ničemu Věřit^2!

V případě povodní nebo požáru může pomoci zachránit cenné sbírky. Jak? - Kdo dnes v Česku vlastně tvoří odpor proti větrným elektrárnám? Jsou to především místní obyvatelé, nebo už existují i širší sítě a organizace? - V prachových bouřích na Marsu se odehrávají výboje podobné bleskům. Přišli na to čeští vědci a připravili i zvukovou ukázku. Moderuje Lenka Vahalová.

Michal je hudobný producent, frontman a spevák kapely Hudba z Marsu, Dynamo Team, a ďalších projektov. Užívajte! Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 2 minúty dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/oy2ruoqHHEoPrípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Náš dnešný hosť je ⁠instagram.com/michalstofejUPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova, alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Vytrvalostní lov v Namibské poušti (4:25) – Příběhy se šestkou: Ferdinandova železnice (19:35) – Kniha: Bydlení na Marsu (26:15) – Cesty bratra Oldřicha, 1. část (30:23)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vytrvalostní lov v Namibské poušti (4:25) – Příběhy se šestkou: Ferdinandova železnice (19:35) – Kniha: Bydlení na Marsu (26:15) – Cesty bratra Oldřicha, 1. část (30:23)

Osídlí lidstvo rudou planetu? Jak by to mohlo vypadat? To se vy i vaše zvídavé děti dozvíte z knihy tří španělských fyziků a popularizátorů vědy a jejich kolegy výtvarníka.Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osídlí lidstvo rudou planetu? Jak by to mohlo vypadat? To se vy i vaše zvídavé děti dozvíte z knihy tří španělských fyziků a popularizátorů vědy a jejich kolegy výtvarníka.

DOSTUPNÉ TÉŽ JAKO VIDEO: https://youtu.be/NyHLtw7-3EsCo se stane, když se v jednom roce potkají démoni z Marsu, fialové chapadlo s plánem na ovládnutí světa a parta vojáků, kteří jsou tak trochu na jedno použití? Vznikne rok 1993. A přesně do něj se vracíme v novém díle podcastu Rewind.Tenhle rok nebyl jen „další devadesátky“. Tady se lámaly dějiny her. Jedna střílečka přepsala pravidla akce z pohledu vlastních očí. Jedna adventura ukázala, že humor může být inteligentní i totálně ulítlý zároveň. A jedna válečná hra vás donutila přemýšlet, jestli se vlastně smějete správně.Ale nezůstáváme jen u her. Listujeme patnáctým číslem legendárního časopisu Excalibur a připomínáme si dobu, kdy herní publicistika vznikala s nadšením, ne s algoritmem. Ve světě technologií startuje procesor Pentium, rodí se formát MP3, přichází Newton MessagePad a konzole 3DO slibuje multimediální budoucnost. Internet se pomalu nadechuje – a ještě netuší, co způsobí.A kina? Časové smyčky ve filmu Na hromnice o den více, a akční meta-humor a devadesátkový blockbuster Poslední akční hrdina v plné síle. To vše v úhledném ASMR balíčku plném ukázek k příjemnému poslechu! Rewind 1993 je návrat do doby, kdy se svět teprve rozjížděl na plný digitální výkon. Bez nostalgického růžového filtru – ale s respektem k tomu, co tehdy vzniklo.

Klik je týždenný komentovaný prehľad technologických správ, o udalostiach, ktoré sa udiali vo svete IT, médií a sociálnych sietí. Moderátori: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ondrej Podstupka⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Martin Hodás Discord diskusný server nájdete tu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://discord.gg/eqeqBcw2V8⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Linky: Štátny zákaz sociálnych sietí deťom je novým trendom. Ako by hlasovali slovenskí europoslanci Zákaz sociálnych sietí pre deti nič nevyrieši, nanajvýš si ním kúpime čas, tvrdia odborníci Reklamy v ChatGPT AI zintenzívňuje prácu Meta si patentovala robota, ktorý prispieva po smrti používateľa Spravili sme chybu, máte pripomienku? Napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klik@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kapitoly 00:00 Úvod01:26 Európa vs. sociálne siete25:29 AI pridáva ľuďom prácu35:53 Reklamy v ChatGPT47:10 Záhrobný patent Meta56:10 Pixel 10a1:01:13 Musk sa presúva z Marsu na Mesiac1:05:08 Ondrej objavil Obsidian1:14:38 ZáverSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Nejposlouchanější populárně-vědecký pořad Dvojky navštíví opět nové nejmodernější LED planetárium na světě v pražské Stromovce a vy můžete být u toho! Zúčastněte se simulovaného letu k Marsu. Naše dobrodružná cesta proběhne 12. března 2026 od 17:00 do 18:30. Výpravu dvou astronautů v podání Martina Myšičky a Kateřiny Březinové budou exkluzivně komentovat skvělí odborníci: specialista na kosmonautiku Ing. Tomáš Přibyl a geofyzik dr. Petr Brož. Zajistěte si VSTUPENKY ❯❯ Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejposlouchanější populárně-vědecký pořad Dvojky navštíví opět nové nejmodernější LED planetárium na světě v pražské Stromovce a vy můžete být u toho! Zúčastněte se simulovaného letu k Marsu. Naše dobrodružná cesta proběhne 12. března 2026 od 17:00 do 18:30. Výpravu dvou astronautů v podání Martina Myšičky a Kateřiny Březinové budou exkluzivně komentovat skvělí odborníci: specialista na kosmonautiku Ing. Tomáš Přibyl a geofyzik dr. Petr Brož. Zajistěte si VSTUPENKY ❯❯

Dire qu’il y a un sujet ou un fil conducteur dans cet épisode serait un peu s’avancer mais dans After Hate épisode 192, on parlera du Marsupilami version Fifi Lacheaux, de quelques films à sortir bientôt en France tel que Is this thing on, Send Help, on parle un peu des USA, des réseaux sociaux, d’IA et de nos bonnes résolutions de l’année. Evidémment, il ya aussi des surprises, parce qu'on est content d’être là, on espère que vous aussi ! Bonne écoute ! Les recommandations (0:48:00) Daniel :  Le jeu Cairn Benjamin: Le jeu Pipistrello and the cursed yoyo Montage: Baptiste Bertrand Et on remercie comme toujours chaleureusement nos généreux Patreotes !

Máme za sebou 568. týden tohoto roku (aspoň mentálně) a s ním přichází i další příval novinek! Od prospěšných bakterek přes dobré zprávy z Marsu až po motivaci k čištění zubů je tu další porce objevů, kterými si můžete mírně zvýšit dopamin!O tom všem a dalších vědeckých novinkách JaRonus I. a Ladislavus II.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Nouvelle adaptation du héros de bande dessinée inventé par Franquin, petit animal taquin et rusé, jaune à taches noires, le "Marsupilami" de Philippe Lachau réunit évidemment la Bande à Fifi : Tarek Boudali, Élodie Fontan, Julien Arruti et Philippe Lacheau, mais aussi Jean Reno, Alban Ivanov, Reem Kherici, Gérard Jugnot et celui qui fait le lien avec le film d'Alain Chabat, Jamel Debbouze qui retrouve son personnage de Pablito, le défenseur du Marsu... Ecoutez Laissez-vous tenter avec Stéphane Boudsocq du 21 janvier 2026.Hébergé par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Munje na Marsu

Vsakič, ko na nebu zagori zvezdni utrinek, se vprašamo, kaj pravzaprav prinašajo ti drobni popotniki iz vesolja. Asteroidi in meteoriti niso na Zemljo prinesli le niklja, bakra in zlata, temveč morda tudi prve organske molekule in gradnike življenja. V tokratni Frekvenci X iščemo odgovore o tem, katere kamnine in elementi so prišli iz vesolja, kako so oblikovali naš planet in zakaj je od njih odvisna sodobna tehnologija. Vabljeni na odisejado od večkilometrskih kraterjev do vzorcev, ki jih danes prinašajo vesoljske sonde. V Xpertizi pa se nam je pridružil Urh Štempihar Jazbec s Fakultete za strojništvo v Ljubljani. Gostje so bili:  - prof. dr. Tomaž Zwitter, astronom in astrofizik, Fakulteta za matematiko in fiziko v Ljubljani. - dr. Andrej Šmuc, Naravoslovnotehniška fakulteta v Ljubljani - prof. Cene Gostinčar, molekularni biolog in mikrobiolog, Biotehniška fakulteta v Ljubljani     Poglavja: 00:04:50 Kako se je sploh začelo? 00:06:11 Kaj vse so na Zemljo prinesli asteroidi? 00:10:30 Kakšen bi bil naš planet, če meteoriti nikoli ne bi priišli na Zemljo? 00:14:51 Je bilo življenje najprej na Marsu? 00:17:05 Zakaj je pomembno, da raziskujemo ostanke na Zemlji? 00:21:07 Koliko meteoritov pade na Zemljo danes? 00:25:27 Je "rudarjenje" v vesolju sploh možno? 00:26:55 Novice iz sveta astronomije

Cez našu slnečnú sústavu práve letí neznámy objekt označený ako 3I/ATLAS. Je to len tretí známy návštevník z medzihviezdneho priestoru, no už stihol vyvolať búrlivé diskusie. Kým väčšina vedcov ho považuje za kométu, sú aj takí, podľa ktorých by mohlo ísť o mimozemskú sondu.Čo na tomto objekte nesedí? Prečo ho sledujeme nielen zo Zeme, ale aj z Marsu a prečo sa oň zaujíma aj sonda smerujúca k Jupiteru?V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva s astrofyzikom a redaktorom Živé.sk Marekom Jurčíkom o najnovších zisteniach týkajúcich sa 3I/ATLAS, o jeho zvláštnych „tryskách“, nezvyčajnej dráhe a o tom, či sa nám podarí definitívne určiť jeho pôvod.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz aj ako ebook! TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Čo je 3I/ATLAS a prečo je jeho objav taký zaujímavý.Anomálie objektu: Nezvyčajná dráha, „anti-chvost“ a chemické zloženie.Mohlo by ísť o mimozemskú sondu využívajúcu gravitačné manévre?Prečo objekt sledujú sondy pri Marse aj Jupiteri.Aké nové dáta očakávame a či sa vôbec niekedy podarí vyriešiť záhadu jeho pôvodu.Články, podcasty a odkazy spomínané v článku:Náš predošlý podcast o 3I/ATLASPri Marse fotia záhadný objekt, o čo môže ísť?Krásna nová fotografia 3I/ATLASFotografia gejzírov či trysiek na 3I/ATLASPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk

V Tesle měli dlouho očekávanou valnou hromadu. Akcionáři přiklepli Muskovi rekordní odměnu, ale musí splnit neméně ambiciózní cíle. A jeden cíl si konečně splnil i jeho úhlavní konkurent na poli kosmické dopravy. Raketa New Glenn Jeffa Bezose ve čtvrtek večer úspěšně přistála na platformě Jacklyn a SpaceX tak po letech ztrácí titul jediného operátora znovupoužitelných raket na světě. Josef Průša nedávno představil novou 3D tiskárnu Core One L a my ji už máme v redakci. Dorazila ve velké krabici, a tak si po čase zase uděláme unboxing. Nasaďte si pořádná sluchátka, bude totiž ASMR stahování fólie. Co může být víc! 00:26 – Elon může dostat odměnu 08:00 – New Glenn na startu 15:48 – Rozbalujeme Prusa Core One L

Proč chce část poslanců jednat o možném střetu zájmů Andreje Babiše na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Proč desítky studentů a studentek opustily na protest přednášku premiéra Roberta Fica na okresním úřadu v Popradu? A kam posouvá výzkum Marsu start rakety americké společnosti Blue Origin?

Proč chce část poslanců jednat o možném střetu zájmů Andreje Babiše na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Proč desítky studentů a studentek opustily na protest přednášku premiéra Roberta Fica na okresním úřadu v Popradu? A kam posouvá výzkum Marsu start rakety americké společnosti Blue Origin?

Proč chce část poslanců jednat o možném střetu zájmů Andreje Babiše na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Proč desítky studentů a studentek opustily na protest přednášku premiéra Roberta Fica na okresním úřadu v Popradu? A kam posouvá výzkum Marsu start rakety americké společnosti Blue Origin?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kaj bi pomenil hud zobobol sredi vesoljske misije na poti proti Marsu? Ali pa krvni strdek v vratni veni tisoče kilometrov od doma?V tokratni Xkurziji predstavimo dva projekta, ki bosta astronavtom v prihodnosti omogočili daljše in varnejše misije. Prvi je SpaceDent, pri katerem so raziskovalci zasnovali posebno zobozdravstveno komoro in orodja iz nevnetljivih materialov, da bi astronavti lahko sami poskrbeli za osnovna zobozdravstvena zdravljenja. Drugi projekt pa povezuje srčno-žilne strokovnjake in strojne inženirje. Skupaj razvijajo sistem za zgodnje zaznavanje sprememb v vratni veni, kjer lahko nastanejo nevarni krvni strdki. Kako takšne raziskave potekajo in zakaj so ključne za prihodnost vesoljskih odprav? Sogovorniki: Tine Šefic, absolvent dentalne medicine na Medicinski fakulteti Univerze v Ljubljani, projektni vodja projekta Spacedend dr. Aleš Fidler, profesor na Medicinski fakulteti Univerze v Ljubljani in zobozdravnik specialist na Stomatološki kliniki UKC Ljubljana Hana Prtenjak, študentka na Fakulteti za strojništvo, inženirka strojništva dr. Janez Urevc, docent na Fakulteti za strojništvo, so-vodja projekta: Razvoj tehnologij za varnejše vesoljske misije

Jak se bádá v Antarktidě aneb Život na české polární stanici Johanna Gregora Mendela (4:46) – Procházka červencovou oblohou (24:58) – Budou z nás jednou Marťané? (29:36)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak to ohrožuje plánované mise k Marsu? Jak by měla fungovat města budoucnosti? Jak je potřeba je přetvořit, aby vyhovovala potřebám lidí, kteří v nich žijí trvale nebo do nich dojíždějí? Akademie věd dnes ocení své mladé a talentované vědce. Wichterleho prémie za téměř čtvrtstoletí nastartovaly kariéru mnoha našich úspěšných vědců. Koho například? Moderuje Renata Kropáčková.

„Mám rád ten pocit, když se mi v hlavě rozsvítí,“ přiznává kosmický inženýr Jan Lukačevič, který na Dvojce moderuje nový vědecký pořad Žárovky. S moderátorkou Terezou Kostkovou si v Blízkých setkáních povídal nejenom o přínosu mladých vědců pro samotnou vědu, ale i o budoucnosti – třeba jak může AI pomáhat šetřit energii. Co ho od výzkumu přivedlo k popularizaci vědy? Jak se simuluje prostředí Marsu? Proč se na čas odstěhoval na Aljašku? A jak mu fyzika pomáhá v kostele?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

What are you doing to ensure your baby is sleeping safely? Wish you had a product that ensured safe sleep while also letting you get in some much-needed Zs.   In this segment, the founder of Marsu Baby, Trinetta Bryan shares how she came up with the idea for The Wrap Sheet out of a need to solve her own problems. This then took off and started helping other parents get quality sleep while incorporating safe and secure sleep for their little one.       WHO IS TRINETTA BRYAN? Trinetta Bryan, founder of Marsu Baby and a mom who, like many others, struggled with safe sleep solutions for my newborn. Her daughter, Jenesis, inspired her to create the Wrap Sheet after facing challenges with traditional swaddling methods. She wanted a solution that combined safety, comfort, and ease for both parents and babies. That's how the Wrap Sheet was born—designed to securely hold babies in place, prevent rolling, and follow the American Academy of Pediatrics (AAP) safe sleep guidelines. It's also lab-certified and rigorously tested by parents, so you can feel confident in your baby's safety and comfort.       TRINETTA'S CALL TO ACTION & CONTACT INFO Visit my website at www.marsubaby.com to learn more and make a purchase!   www.instagram.com/marsu.baby       GENESIS'S CALL TO ACTION Subscribe / Follow GEMS with Genesis Amaris Kemp podcast on audio platform & YouTube channel, Hit the notifications bell so you don't miss any content, and share with family/friends.   GENESIS'S INFO ⁠https://genesisamariskemp.net/genesisamariskemp⁠ --- Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/genesis-amaris-kemp/support