Podcasts about marsu

Klik je týždenný komentovaný prehľad technologických správ, o udalostiach, ktoré sa udiali vo svete IT, médií a sociálnych sietí. Moderátori: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ondrej Podstupka⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Martin Hodás Discord diskusný server nájdete tu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://discord.gg/eqeqBcw2V8⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Linky: Štátny zákaz sociálnych sietí deťom je novým trendom. Ako by hlasovali slovenskí europoslanci Zákaz sociálnych sietí pre deti nič nevyrieši, nanajvýš si ním kúpime čas, tvrdia odborníci Reklamy v ChatGPT AI zintenzívňuje prácu Meta si patentovala robota, ktorý prispieva po smrti používateľa Spravili sme chybu, máte pripomienku? Napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klik@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kapitoly 00:00 Úvod01:26 Európa vs. sociálne siete25:29 AI pridáva ľuďom prácu35:53 Reklamy v ChatGPT47:10 Záhrobný patent Meta56:10 Pixel 10a1:01:13 Musk sa presúva z Marsu na Mesiac1:05:08 Ondrej objavil Obsidian1:14:38 ZáverSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Nejposlouchanější populárně-vědecký pořad Dvojky navštíví opět nové nejmodernější LED planetárium na světě v pražské Stromovce a vy můžete být u toho! Zúčastněte se simulovaného letu k Marsu. Naše dobrodružná cesta proběhne 12. března 2026 od 17:00 do 18:30. Výpravu dvou astronautů v podání Martina Myšičky a Kateřiny Březinové budou exkluzivně komentovat skvělí odborníci: specialista na kosmonautiku Ing. Tomáš Přibyl a geofyzik dr. Petr Brož. Zajistěte si VSTUPENKY ❯❯ Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejposlouchanější populárně-vědecký pořad Dvojky navštíví opět nové nejmodernější LED planetárium na světě v pražské Stromovce a vy můžete být u toho! Zúčastněte se simulovaného letu k Marsu. Naše dobrodružná cesta proběhne 12. března 2026 od 17:00 do 18:30. Výpravu dvou astronautů v podání Martina Myšičky a Kateřiny Březinové budou exkluzivně komentovat skvělí odborníci: specialista na kosmonautiku Ing. Tomáš Přibyl a geofyzik dr. Petr Brož. Zajistěte si VSTUPENKY ❯❯

Dire qu’il y a un sujet ou un fil conducteur dans cet épisode serait un peu s’avancer mais dans After Hate épisode 192, on parlera du Marsupilami version Fifi Lacheaux, de quelques films à sortir bientôt en France tel que Is this thing on, Send Help, on parle un peu des USA, des réseaux sociaux, d’IA et de nos bonnes résolutions de l’année. Evidémment, il ya aussi des surprises, parce qu'on est content d’être là, on espère que vous aussi ! Bonne écoute ! Les recommandations (0:48:00) Daniel :  Le jeu Cairn Benjamin: Le jeu Pipistrello and the cursed yoyo Montage: Baptiste Bertrand Et on remercie comme toujours chaleureusement nos généreux Patreotes !

Máme za sebou 568. týden tohoto roku (aspoň mentálně) a s ním přichází i další příval novinek! Od prospěšných bakterek přes dobré zprávy z Marsu až po motivaci k čištění zubů je tu další porce objevů, kterými si můžete mírně zvýšit dopamin!O tom všem a dalších vědeckých novinkách JaRonus I. a Ladislavus II.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Nouvelle adaptation du héros de bande dessinée inventé par Franquin, petit animal taquin et rusé, jaune à taches noires, le "Marsupilami" de Philippe Lachau réunit évidemment la Bande à Fifi : Tarek Boudali, Élodie Fontan, Julien Arruti et Philippe Lacheau, mais aussi Jean Reno, Alban Ivanov, Reem Kherici, Gérard Jugnot et celui qui fait le lien avec le film d'Alain Chabat, Jamel Debbouze qui retrouve son personnage de Pablito, le défenseur du Marsu... Ecoutez Laissez-vous tenter avec Stéphane Boudsocq du 21 janvier 2026.Hébergé par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Jak vážně máme brát dosud nejslibnější nález z Marsu, který zachytil rover Perseverance v oblasti Sapphire Canyon? A co znamenají vzorky planetky Bennu obsahující základní stavební kameny života? Právě na tyto otázky odpovídají chemička Olga Ryparová (Olinum Chemistry) a popularizátor vědy Jirka „Co vysvětluje věci“ Burýšek.V rozhovoru rozebíráme, co Perseverance skutečně našel, proč jsou některé struktury považovány za nejvážnější kandidáty biosignatur na Marsu a kde stále leží hranice mezi geologií a biologií. Dostáváme se ale i k objektům, které obsahují aminokyseliny a další klíčové molekuly, a k otázce, zda mohl mít život na Zemi – i jinde – kosmický původ.V dnešním videu se podíváme, jak vědci hodnotí důkazy, proč je opatrnost na místě a co by se změnilo, kdyby se existence mimozemského života skutečně potvrdila.

Zatímco veřejný prostor zaplavily nesmysly kolem komety 3I/ATLAS, skutečně zajímavé výsledky zůstaly stranou. S Petrem Brožem jsme probrali jeho nejzásadnější vědecké postřehy roku 2025 — jednak detekci a detailní sledování komety 3I/ATLAS (ano, komety, nikoli „objektu neznámého původu“), ale také málo diskutovaný objev tzv. „leopardích skvrn“ na povrchu Marsu.Tyto struktury mohou představovat dosud nejvážnější kandidáty na biosignatury — tedy chemické či geologické stopy dávného života. Problém? Vzorky z Marsu zůstanou prozatím na místě. Kvůli rozpočtovým škrtům NASA v režii Trumpovy administrativy je program návratu vzorků na Zemi pozastaven, a potvrzení (či vyvrácení) tak zůstává otevřené.V dalším výstřižku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, co „leopardí skvrny“ vlastně jsou, proč jsou vědecky zajímavější než většina virálních spekulací a jak politická rozhodnutí brzdí odpovědi na jedny z největších otázek lidstva.

Rozhovor so slovenskou astrobiologičkou, marsonautkou, veliteľkou simulovaných misií a expertkou na extrémofily Michaelou Musilovou o ceste na Mars, prekonávaní prekážokči o jej najnovšej výzve – niekoľkodňovej izolácii pod hladinou vody v úlohe veliteľky simulovanej misie.V podcaste vedkyňa prezrádza, prečo vás môže silná alergia (napríklad na mango) vyradiť z výberového konania na astronauta, aké má sama šance letieť do vesmíru, ktorá krajina je podľa nej najbližšie k letu na Mars a ako by mohlo vyzerať ľudské prebývanie mimo Zeme, zatiaľ aspoň v teoretickej rovine. Doktorka Musilová vysvetľuje aj to, prečo sa gigatony ľadu v Grónsku topia okrem iného aj vplyvom pôsobenia extrémofilov.Predstavíme vznik novej analógovej stanice simulovaných vesmírnych misií v Rožňave ako prvého zariadenia svojho druhu na Slovensku, ktorá slúži študentom, ale aj širokej verejnosti.  Dr. Michaela Musilová je astrobiologička a marsonautka, ktorá viedla viac ako tridsať simulovaných misií na Mars a na Mesiac pod záštitou agentúr NASA, ESA a viacerých medzinárodných organizácií. Získala množstvo prestížnych ocenení, napríklad Women in Aerospace – Europe Young Professional Award, Emerging Space Leaders Grant či zaradenie do rebríčka Forbes 30 pod 30. Pôsobí aj ako popularizátorka vedy a prednáša po celom svete. O jej živote vyšla kniha s názvom Žena z Marsu, ktorej je spoluautorkou. O podcastePodcast VEDA NA DOSAH vznikol preto, aby sa k slovu dostali naše odborníčky a naši odborníci. Slovenská veda je plná osobností, ktoré denne objavujú svet, aby sa nám mohlo ľahšie žiť. V epizódach môžete počuť výskumníkov z rôznych vedeckých oblastí.Všetky podcasty VEDA NA DOSAH sú dostupné na stránke vedanadosah.sk, na YouTube CVTI SR, cezaplikácie Spotify a Apple Podcasts a na ďalších streamovacích platformách. Nahrávanie podcastu prebehlo v priestoroch NIVaM. Podcasty z oblasti školstva si môžete vypočuť na https://nivam.sk/?s=podcast.

Stāsta vēsturnieks Vidvuds Bormanis; pārraides producente — Inta Zēgnere Aplūkojot senos Rīgas attēlus, redzams, ka gaiļi greznojušies Pētera, Jēkaba un arī Doma baznīcu torņos. Zināms, ka 1437. gadā kāds krāsotājs saņēmis par Pētera baznīcas torņa gaiļa nokrāsošanu divas Rīgas markas — tiem laikiem diezgan lielu naudu. Vai gaiļi bija uz visu Rīgas baznīcu torņiem? Ja rūpīgi apskatām senāko zināmo Rīgas panorāmu 1550. gadā izdotajā Sebastjana Minstera grāmatā "Cosmographie oder Beschreibung aller Lander", gaiļus varam ieraudzīt tikai uz Pētera un Jēkaba baznīcu torņiem, turpretī uz Doma baznīcas ir kāds cits vējrādis. Iespējams, ka tur bija attēlota lilija — baznīcas simbols vai arī vācu baznīcām raksturīgais puķu krusts (Blumenkreuz). Uz nākamā zināmā Rīgas attēla — F. Hosenberga vara grebuma, kas tapis 1572. gadā, arī uz Doma baznīcas jau redzams gailis. Doma un Pētera baznīcu gaiļi ir tā saucamā ķīļveida tipa — tie paplašinās virzienā uz asti, un to knābis vienmēr ir pavērsts pret vēju. Gaiļi baznīcu torņu smailēs bija jau no tālienes labi saskatāmi, pēc tiem viegli varēja noteikt vēja virzienu. Ar gaiļiem saistās arī dažādas leģendas un ticējumi. Piemēram, rīdzinieki ticēja: ja gaiļi baznīcu torņu galos skatās uz jūras pusi, tad notiks aktīva tirdzniecība — Rīgas saimniecības pamats. Un patiesi: ja gailis ar knābi skatās uz jūru, tas nozīmē, ka vējš pūš no jūras un tirdzniecības kuģiem tas ir ceļavējš ceļā uz Rīgas ostu! Senatnes pētnieki uzskata, ka gaiļi Rīgā īpaši plaši izplatījušies līdz ar Reformācijas sākšanos Livonijā 16. gadsimtā. Gaiļa simbolu izmanto ne tikai kristieši — tam ir sena un daudzpusīga mitoloģiskā nozīme, kas sakņojas vēl cilvēces agrās bērnības laikos. Daudzu seno tautu mitoloģiskajās tradīcijās tiek uzsvērta gaiļa saikne ar sauli. Austrālijas aborigēni gaili sauca par putnu, kurš "smejas saules lēktā". Dažādās reliģijās gailis parasti tiek saistīts ar rītausmas, saules, debesu uguns dievībām — ar grieķu Apolonu, Asklēpiju, Hermeju, romiešu Merkūriju, Marsu. Daudzviet gailis ne tikai vēsta par dienas sākšanos — viņš ir arī saules vēstnesis un pavadonis visā gada garumā. Senatnē uzskatīja, ka gailis ir tikpat modrs un visu redzošs kā Saule. Tāpēc, piemēram, Senajā Romā viņu plaši izmantoja laika paredzēšanā. Zināms, ka Senajā Romā ar gaiļa attēliem izgreznoja māju jumtus, kātus, smailes, vējrāžus, lika uz lādēm un tīnēm. Savukārt Senajā Ķīnā sarkano gaili kā talismanu pret uguni attēloja uz māju sienām. Ar gaili saistīta arī atdzimšanas simbolika. Tāpēc gaiļa attēlus, tiem reizēm mijoties ar saules attēliem, var redzēt uz kapakmeņiem un krustiem. Interesanti, ka senie svāni, piemēram, ticēja, ka vīriešu dvēseles pēc nāves pārceļo gaiļos, bet sieviešu — vistās.               Senie mitoloģiskie tēli no jauna atspoguļojās kristīgās ticības pamatpostulātos. Gailim Jaunajā Derībā tiek piešķirta simboliskas šķīrējrobežas nozīme. Tieši šo simbolu piemin Jēzus Kristus, kad pirms savas krustā sišanas saka svētajam Pēterim: “Patiesi, es tev saku: šinī naktī, pirms gailis dziedās, tu mani trīs reizes aizliegsi”(Mt. 26:34). Tā arī noticis- Pēteris trīs reizes noliedzis, ka pazīst Jēzu un tūlīt iedziedājies gailis. Saskaņā ar šo evaņģēlija motīvu, gailis- grēku nožēlošanas zīme-  kļuva par svētā Pētera simbolu. Gailis kā modrības un uzmanības simbols izmantots arī renesanses un baroka laika mākslā. Atcerēsimies kaut vai Rembranta gleznu "Nakts sardze", kurā attēlotā meitene ar gaili spilgtāk izgaismo gleznas kopējo noskaņu — sasprindzināto uzmanību un modrību.

Munje na Marsu

Vsakič, ko na nebu zagori zvezdni utrinek, se vprašamo, kaj pravzaprav prinašajo ti drobni popotniki iz vesolja. Asteroidi in meteoriti niso na Zemljo prinesli le niklja, bakra in zlata, temveč morda tudi prve organske molekule in gradnike življenja. V tokratni Frekvenci X iščemo odgovore o tem, katere kamnine in elementi so prišli iz vesolja, kako so oblikovali naš planet in zakaj je od njih odvisna sodobna tehnologija. Vabljeni na odisejado od večkilometrskih kraterjev do vzorcev, ki jih danes prinašajo vesoljske sonde. V Xpertizi pa se nam je pridružil Urh Štempihar Jazbec s Fakultete za strojništvo v Ljubljani. Gostje so bili:  - prof. dr. Tomaž Zwitter, astronom in astrofizik, Fakulteta za matematiko in fiziko v Ljubljani. - dr. Andrej Šmuc, Naravoslovnotehniška fakulteta v Ljubljani - prof. Cene Gostinčar, molekularni biolog in mikrobiolog, Biotehniška fakulteta v Ljubljani     Poglavja: 00:04:50 Kako se je sploh začelo? 00:06:11 Kaj vse so na Zemljo prinesli asteroidi? 00:10:30 Kakšen bi bil naš planet, če meteoriti nikoli ne bi priišli na Zemljo? 00:14:51 Je bilo življenje najprej na Marsu? 00:17:05 Zakaj je pomembno, da raziskujemo ostanke na Zemlji? 00:21:07 Koliko meteoritov pade na Zemljo danes? 00:25:27 Je "rudarjenje" v vesolju sploh možno? 00:26:55 Novice iz sveta astronomije

Cez našu slnečnú sústavu práve letí neznámy objekt označený ako 3I/ATLAS. Je to len tretí známy návštevník z medzihviezdneho priestoru, no už stihol vyvolať búrlivé diskusie. Kým väčšina vedcov ho považuje za kométu, sú aj takí, podľa ktorých by mohlo ísť o mimozemskú sondu.Čo na tomto objekte nesedí? Prečo ho sledujeme nielen zo Zeme, ale aj z Marsu a prečo sa oň zaujíma aj sonda smerujúca k Jupiteru?V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva s astrofyzikom a redaktorom Živé.sk Marekom Jurčíkom o najnovších zisteniach týkajúcich sa 3I/ATLAS, o jeho zvláštnych „tryskách“, nezvyčajnej dráhe a o tom, či sa nám podarí definitívne určiť jeho pôvod.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz aj ako ebook! TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Čo je 3I/ATLAS a prečo je jeho objav taký zaujímavý.Anomálie objektu: Nezvyčajná dráha, „anti-chvost“ a chemické zloženie.Mohlo by ísť o mimozemskú sondu využívajúcu gravitačné manévre?Prečo objekt sledujú sondy pri Marse aj Jupiteri.Aké nové dáta očakávame a či sa vôbec niekedy podarí vyriešiť záhadu jeho pôvodu.Články, podcasty a odkazy spomínané v článku:Náš predošlý podcast o 3I/ATLASPri Marse fotia záhadný objekt, o čo môže ísť?Krásna nová fotografia 3I/ATLASFotografia gejzírov či trysiek na 3I/ATLASPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk

V Tesle měli dlouho očekávanou valnou hromadu. Akcionáři přiklepli Muskovi rekordní odměnu, ale musí splnit neméně ambiciózní cíle. A jeden cíl si konečně splnil i jeho úhlavní konkurent na poli kosmické dopravy. Raketa New Glenn Jeffa Bezose ve čtvrtek večer úspěšně přistála na platformě Jacklyn a SpaceX tak po letech ztrácí titul jediného operátora znovupoužitelných raket na světě. Josef Průša nedávno představil novou 3D tiskárnu Core One L a my ji už máme v redakci. Dorazila ve velké krabici, a tak si po čase zase uděláme unboxing. Nasaďte si pořádná sluchátka, bude totiž ASMR stahování fólie. Co může být víc! 00:26 – Elon může dostat odměnu 08:00 – New Glenn na startu 15:48 – Rozbalujeme Prusa Core One L

Proč chce část poslanců jednat o možném střetu zájmů Andreje Babiše na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Proč desítky studentů a studentek opustily na protest přednášku premiéra Roberta Fica na okresním úřadu v Popradu? A kam posouvá výzkum Marsu start rakety americké společnosti Blue Origin?

Proč chce část poslanců jednat o možném střetu zájmů Andreje Babiše na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Proč desítky studentů a studentek opustily na protest přednášku premiéra Roberta Fica na okresním úřadu v Popradu? A kam posouvá výzkum Marsu start rakety americké společnosti Blue Origin?

Proč chce část poslanců jednat o možném střetu zájmů Andreje Babiše na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny? Proč desítky studentů a studentek opustily na protest přednášku premiéra Roberta Fica na okresním úřadu v Popradu? A kam posouvá výzkum Marsu start rakety americké společnosti Blue Origin?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dneska nám pár věcí vysvětlí Jirka, který rád vysvětluje věci. Probrali jsme cestu do Japonska včetně nejvtipnějších a nejtrapnějších momentů, jeho současné projekty a videa. Zálibu v Marsu, nebo jakou nejdivnější teorii kdy slyšel.

Ste se kdaj vprašali, kako bi zvenel vaš glas na Marsu ali Jupitru? NASA je že posnela prve prave zvoke z Marsa, mi pa smo šli korak dlje: na Fakulteti za elektrotehniko v Ljubljani smo s strokovnjakom Urbanom Burnikom simulirali, kako bi tam zvenel naš pozdrav. Zaprite skafander, Radiovedni vas peljemo na zvočno ekskurzijo po našem Osončju!Gost: dr. Urban Burnik, Fakulteta za elektrotehniko v Ljubljani

Podzim začíná podzimovat a klasicky přináší nálož dobrých her. David je závislý na mlácení titánů a řeší koho si pustit domu, Tomáš se učí chodit a nebo vozí pomeranče po Marsu, prostě zase jednou Lootbox jak víno!

Týden plný hektických světových událostí je konečně u konce! Jednou z těch do učebnic bude dost možná i objev možných mikrofosilií života na Marsu – ale spolu s nimi se našel i kandidát na primordiální černodíru se popsalo riziko přílišného sezení na záchodě

Kaj bi pomenil hud zobobol sredi vesoljske misije na poti proti Marsu? Ali pa krvni strdek v vratni veni tisoče kilometrov od doma?V tokratni Xkurziji predstavimo dva projekta, ki bosta astronavtom v prihodnosti omogočili daljše in varnejše misije. Prvi je SpaceDent, pri katerem so raziskovalci zasnovali posebno zobozdravstveno komoro in orodja iz nevnetljivih materialov, da bi astronavti lahko sami poskrbeli za osnovna zobozdravstvena zdravljenja. Drugi projekt pa povezuje srčno-žilne strokovnjake in strojne inženirje. Skupaj razvijajo sistem za zgodnje zaznavanje sprememb v vratni veni, kjer lahko nastanejo nevarni krvni strdki. Kako takšne raziskave potekajo in zakaj so ključne za prihodnost vesoljskih odprav? Sogovorniki: Tine Šefic, absolvent dentalne medicine na Medicinski fakulteti Univerze v Ljubljani, projektni vodja projekta Spacedend dr. Aleš Fidler, profesor na Medicinski fakulteti Univerze v Ljubljani in zobozdravnik specialist na Stomatološki kliniki UKC Ljubljana Hana Prtenjak, študentka na Fakulteti za strojništvo, inženirka strojništva dr. Janez Urevc, docent na Fakulteti za strojništvo, so-vodja projekta: Razvoj tehnologij za varnejše vesoljske misije

Jak se bádá v Antarktidě aneb Život na české polární stanici Johanna Gregora Mendela (4:46) – Procházka červencovou oblohou (24:58) – Budou z nás jednou Marťané? (29:36)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po nedávnom testovacom lete rakety Starship Elon Musk detailnejšie predstavil svoj plán na kolonizáciu Marsu. Ako presne si predstavuje pristátie, vybudovanie základne a aké technologické prekážky musí ešte SpaceX prekonať? Kedy môžeme očakávať prvé lety a akú úlohu v tom zohrajú humanoidné roboty?V novom dieli podcastu SHARE Maroš Žofčin a astrofyzik Marek Jurčík z redakcie Živé.sk analyzujú najnovší testovací let rakety Starship a rozoberajú ambiciózny, no zároveň kontroverzný harmonogram spoločnosti SpaceX na dobytie červenej planéty. Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Zhodnotenie posledného testu rakety Starship: Čo sa podarilo a čo nie.Plán kolonizácie Marsu: Kedy poletia prvé lode a prečo ponesú robotov?Kľúčové prekážky cesty na Mars: Dotankovanie na obežnej dráhe a výroba paliva.Aké budú ďalšie generácie Starshipu a ako sa prispôsobia misii na Mars.Sú Muskové termíny reálne? Pohľad na časový harmonogram a technické výzvy.Téme sa venujeme aj tu:Novinky od SpaceX: Termín letu na Mars, nové verzie Starship aj tankovanie a orbite (otázky a odpovede)Musk predstavil nové generácie vesmírnej lode Starship. Na Mars majú letieť už budúci rokPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Jak to ohrožuje plánované mise k Marsu? Jak by měla fungovat města budoucnosti? Jak je potřeba je přetvořit, aby vyhovovala potřebám lidí, kteří v nich žijí trvale nebo do nich dojíždějí? Akademie věd dnes ocení své mladé a talentované vědce. Wichterleho prémie za téměř čtvrtstoletí nastartovaly kariéru mnoha našich úspěšných vědců. Koho například? Moderuje Renata Kropáčková.

„Mám rád ten pocit, když se mi v hlavě rozsvítí,“ přiznává kosmický inženýr Jan Lukačevič, který na Dvojce moderuje nový vědecký pořad Žárovky. S moderátorkou Terezou Kostkovou si v Blízkých setkáních povídal nejenom o přínosu mladých vědců pro samotnou vědu, ale i o budoucnosti – třeba jak může AI pomáhat šetřit energii. Co ho od výzkumu přivedlo k popularizaci vědy? Jak se simuluje prostředí Marsu? Proč se na čas odstěhoval na Aljašku? A jak mu fyzika pomáhá v kostele?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pátém díle se vydáváme do hlubin vesmírné komunikace! Deep Space Network (DSN), nenápadná, ale klíčová infrastruktura NASA, zajišťuje spojení s meziplanetárními sondami už od roku 1958.Jak funguje síť obřích antén rozesetých po světě? Jak se navazuje kontakt se stroji, které míří miliony kilometrů do neznáma? A co dělat, když potřebujete aktualizovat software na palubě sondy letící k okraji Sluneční soustavy? Podíváme se i na historické operace, včetně dramatické záchrany Apolla 13, a porovnáme DSN s dalšími globálními komunikačními sítěmi.Nezůstáváme však jen u NASA – sledujeme i ruskou, čínskou, indickou a evropskou konkurenci. Jak probíhá interplanetární internet? Jak se posílají příkazy robotickým průzkumníkům na Marsu? A jak vypadá digitální bezpečnost v kosmu, kde i hacking satelitů není jen sci-fi? Připravte se na fascinující cestu do zákulisí vesmírné komunikace, kde každý bit musí překonat světelné roky.Poslechněte si ostatní Wolfcasty, historický přehled naleznete na ⁠retronation.cz⁠.

Ve čtvrtém díle Wolfcastu na téma „Počítače a vesmír“ se zaměříme na Starlink – ambiciózní projekt společnosti SpaceX, který slibuje přinést vysokorychlostní internet i do těch nejodlehlejších koutů světa. Jak funguje jeho unikátní síť satelitů na nízké oběžné dráze? Jaké technologické inovace umožňují stabilní spojení s pohybujícími se družicemi? A proč je jeho latence srovnatelná s klasickým pozemním internetem? Prozkoumáme, jak Starlink využívá pokročilé antény s řízením fázového posunu, jak probíhá nasazování satelitů pomocí raket Falcon 9 a jakým způsobem systém optimalizuje přenos dat mezi stanicemi a oběžnou dráhou.Nejde ale jen o technologii – podíváme se i na ekonomiku Starlinku, jeho cenovou politiku a budoucnost v kontextu globálního internetu. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody oproti tradičním geostacionárním satelitům? Jaká je jeho role v telekomunikačním průmyslu a jaký dopad může mít na rozvoj vzdálených regionů? A co plány na meziplanetární komunikaci, například síť kolem Marsu?Poslechněte si ostatní Wolfcasty, historický přehled naleznete na ⁠retronation.cz⁠.

Na staršej fotografii Marsu našli podivný štvorcový útvar. Vo vzorkách z asteroidu zasa látky potrebné na život. Prečo hľadáme stopy po živote všade, kde sa dá? V novom dieli podcastu SHARE sa o tom rozprávajú redaktori Živé.sk Marek Jurčík a Maroš Žofčin.V podcaste hovoríme o týchto témach:V asteroide sa našli stopy, ktoré by mohli umožniť existenciu života.Záhadný útvar na Marse vlastne nie je taký záhadný, keď sa naň pozrieme poriadne.Ani marťanská tvár nie je až tak vzrušujúca, ako sa pôvodne javila.Ako si ľudia v minulých storočiach predstavovali život na Marse či Venuši.Súvisiace odkazy:Sme tu skutočne sami? Vzorky z asteroidu Bennu obsahujú látky dôležité pre vznik životaNa Marse našli záhadný štvorec. Nik nevie, čo to je, Elon Musk žiada misiuPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Bodo astronavti v bližnji prihodnosti res gojili (in jedli) krompir na Marsu, kot je to počel Matt Damon v filmu Marsovec? S prof. Roberto Paradiso (Univerza Federico II v Neaplju) se pogovarjava o gojenju in zalivanju rastlin v breztežnosti, o uravnoteženi astronavtski prehrani in o učinkih ekstremnih pogojev na rastline. Hvala vsem, ki naju podpirate ali boste podprli na ⁠⁠⁠https://ko-fi.com/temnastranlune⁠! — Zapiski epizode | Paradiso, De Pascale 2021, Bioregenerative systems to sustain human life in Space: the research on higher plants De Pascale et al. 2021, Biology and crop production in Space environments: Challenges and opportunities ESA consortium MELiSSA - Micro-Ecological Life Support System Alternative Nasveti | [Radiolab] Rezultati natečaja poimenovanja Zemljine kvazilune Opazovanja: (knjiga) G. Cannat,⁠⁠⁠ “Glej jih, zvezde! Najlepši prizori na nebu v letu 2024”⁠⁠⁠ Preleti Mednarodne vesoljske postaje:⁠ ⁠⁠na spletni strani Vesolje.net⁠⁠⁠, na spletni strani⁠ ⁠⁠Heavens-Above⁠⁠⁠ Vesoljsko vreme na Space Weather.com Severni sij (stran v slovenščini): https://severnisij.si/ Aplikacije za telefon: Stellarium, SkySafari, SkyPortal, Aurora (za polarni sij) Planetarij na računalniku: Stellarium ---- Logo: (predelan) posnetek Lune, avtorstvo NASA's⁠ Scientific Visualization Studio⁠ Zvočni intermezzo: ⁠NASA/Hubble/SYSTEM Sounds (Matt Russo, Andrew Santaguida)⁠ Glasba: Peli (⁠Opravičujemo se za vse nevšečnosti⁠)

Dobrodošli u retrospektivu tehnološke 2024. godine, koju u ovom izdanju donose dva ljudska bića i dva robota, pakujući 52 nedelje u 52. epizodu. Počelo je i završilo se Srbijom. U januaru su objavljeni podaci ukradeni iz EPS-a, a u decembru je objavljeno kako država krade podatke sa telefona sopstvenih građana. Između domaćih bravura, bilo je još problema sa bezbednošću, AI je očekivano dominirao tokom cele godine, a odmah za njim bili su EU i SAD, pravnim i drugim akcijama prema velikim tehnološkim kompanijama. Na kraju retrospektive još jednom smo se oprostili od Ingenuityja koji je u 2024. zavšio svoje letačke pohode na Marsu. Ostali smo i bez AnandTecha, ali smo zato videli da mala ekipa okupljena u neprofitnoj organizaciji može da izađe na crtu Microsoftu i Appleu, ponovo uživali u saznanju da je Lidl ozbiljan cloud igrač i prisetili se šta ćemo još od tehnologije sve više i češće nositi na sebi. Na kraju godine, zahvalnica ide pre svega vama što ste tu, ali i molba da se čuvate, kako na ulici, tako i online. Neka želje za 2025. budu da budemo sigurniji i slobodniji. Hvala na slušanju, sve najbolje!

Život na Marsu a jeho limity (4:29) – Historické souvislosti: Hedy Lamarr, Sněhurka, Extáze a wi-fi (19:50) – Herbaria manuscripta, 2. část: Databáze a inspirace (25:11)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

What are you doing to ensure your baby is sleeping safely? Wish you had a product that ensured safe sleep while also letting you get in some much-needed Zs.   In this segment, the founder of Marsu Baby, Trinetta Bryan shares how she came up with the idea for The Wrap Sheet out of a need to solve her own problems. This then took off and started helping other parents get quality sleep while incorporating safe and secure sleep for their little one.       WHO IS TRINETTA BRYAN? Trinetta Bryan, founder of Marsu Baby and a mom who, like many others, struggled with safe sleep solutions for my newborn. Her daughter, Jenesis, inspired her to create the Wrap Sheet after facing challenges with traditional swaddling methods. She wanted a solution that combined safety, comfort, and ease for both parents and babies. That's how the Wrap Sheet was born—designed to securely hold babies in place, prevent rolling, and follow the American Academy of Pediatrics (AAP) safe sleep guidelines. It's also lab-certified and rigorously tested by parents, so you can feel confident in your baby's safety and comfort.       TRINETTA'S CALL TO ACTION & CONTACT INFO Visit my website at www.marsubaby.com to learn more and make a purchase!   www.instagram.com/marsu.baby       GENESIS'S CALL TO ACTION Subscribe / Follow GEMS with Genesis Amaris Kemp podcast on audio platform & YouTube channel, Hit the notifications bell so you don't miss any content, and share with family/friends.   GENESIS'S INFO ⁠https://genesisamariskemp.net/genesisamariskemp⁠ --- Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/genesis-amaris-kemp/support

Astrobioložka Michaela Musilová vedla v simulaci několik posádek zkoumajících planetu Mars. „Opravdu se cítíme, že jsme na jiné planetě. Nikdo jiný v okolí není. Cítíme se odpojeni od světa. I naše komunikace je odpojená. V krizových situacích trvá aspoň 40 minut, než nám někdo může pomoct. Jsme odkázaní sami na sebe. Člověk rychle zapomene, že je na Zemi,“ vypráví. Vesmír ji fascinoval už od dětství. Doménou Michaely Musilové jsou také extrémofilové. Co je to za organismy?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Astrobioložka Michaela Musilová vedla v simulaci několik posádek zkoumajících planetu Mars. „Opravdu se cítíme, že jsme na jiné planetě. Nikdo jiný v okolí není. Cítíme se odpojeni od světa. I naše komunikace je odpojená. V krizových situacích trvá aspoň 40 minut, než nám někdo může pomoct. Jsme odkázaní sami na sebe. Člověk rychle zapomene, že je na Zemi,“ vypráví. Vesmír ji fascinoval už od dětství. Doménou Michaely Musilové jsou také extrémofilové. Co je to za organismy?

Stanou se z lidí na Marsu kanibalové? VESMÍR.. fascinuje člověka po staletí. Víme, co vše se v něm nachází? A jak člověk zkoumá cizí planety vzdálené miliony kilometrů? Dnes si povídáme s geologem Petrem Brožem o spoustě věcí - O cestách na Mars, koloniích, životě a vulkánech na jiných planetách nebo o velkých ekologických katastrofách. Nesmírně zajímavé povídání, které si pohraje se závity Vaší mysli. Přejeme příjemný poslech. 11. 10. 2018 Jsme vydali 1. díl našeho podcastu! A slavíme 6. let výročí! Proto jsme si pro Vás připravili 50% SLEVU na všechny naše online kurzy, stačí zadat kód bwa50 na www.brainya.org "Existují dvě možnosti. Buď je Vesmír plný života a nebo se v něm nacházíme sami. A obě dvě jsou nesmírně děsivé." - Carl Sagan Petrovi vyšla nová kniha Vesmírníček 2! Nenechte si ho ujít BUDEME ZVYŠOVAT CENY: Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify⁠⁠⁠ jen za 70,- / měsíc. Uzamkni si svou cenu teď, protože za měsíc už bude jiná. Odemkneš tím rovnou 35 krátkých a úderných epizod rovnou i s praxí! ⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠⁠ Parťákem dnešního dílu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠GymBeam⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zadej kód BWA5 pro 5% slevu a koukni na naše oblíbené produkty od proteinů, až po nootropika. Minutáž: 04:33 Kdo je Petr Brož 14:10 Příběh - Japonsko & Rtuť 22:42 Fúze uvnitř planety 24:43 Nový dočasný měsíc Země 30:37 Jak sopky ovlivnily život na Zemi 34:15 Mars & Jeho podmínky 38:31 Kanibalismus budoucí kolonie na Marsu 46:03 Terraformace Marsu a Měsíce 52:41 Vliv státu na vesmírné projekty 57:32 Cestování na Mars 01:02:33 Seggsualita ve vesmíru 01:06:33 Vliv gravitace na vývoj plodu 01:11:29 Superlidi & Genetické modifikace 01:16:21 Jak vznikl život 01:23:25 Současný výzkum mimozemského života 01:26:03 Život na Venuši a jinde mimo Zemi 01:31:01 Na kolik si myslíte, že existuje mimozemský život 01:41:51 Exoplanety 01:45:44 Vulkány na jiných planetách 01:48:45 Proč chceme zkoumat vesmírnou sopečnou činnost 01:53:54 Jak dlouho bude Země obyvatelná 01:58:48 Jak vnímáte čas? 02:01:43 Vesmírné "šutráky" 02:05:15 Největší sopka na světě 02:10:04 Jaké události byste se chtěl dožít? 02:13:44 Proč se skokově zvýšila teplota na povrchu Atlantského oceánu? 02:17:41 Závěr

Jako popularizátor vědy má na svědomí tisíce příspěvků na české Wikipedii, je ale také spoluautorem dvou dětských knih o vesmíru. Kromě toho planetární vulkanolog Petr Brož provedl výzkum týkající se možnosti výskytu bahenních sopek na Marsu. „Každé těleso má něco svého, unikátního. A to je právě na tom oboru strašně fascinující – že vám nestačí chápat, jak fungují sopky na Zemi, ale vždycky musíte přemýšlet takzvaně mimo krabici,“ říká.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako popularizátor vědy má na svědomí tisíce příspěvků na české Wikipedii, je ale také spoluautorem dvou dětských knih o vesmíru. Kromě toho planetární vulkanolog Petr Brož provedl výzkum týkající se možnosti výskytu bahenních sopek na Marsu. „Každé těleso má něco svého, unikátního. A to je právě na tom oboru strašně fascinující – že vám nestačí chápat, jak fungují sopky na Zemi, ale vždycky musíte přemýšlet takzvaně mimo krabici,“ říká.

Praskliny na Marsu a voda skrytá v jeho hlubinách (4:34) – Procházka zářijovou oblohou (22:49) – Plasty kolem nás i v nás, 1. část: Nano není mikro (28:38)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co může vyplývat ze zdražování plynu na evropském trhu pro zdejší odběratele? Jak se do cen promítá nejistota okolo konfliktu na Ukrajině? Jak citelnou zátěž na lidskou psychiku představuje série mimořádně horkých dnů? A jaký přínos pro pátrání po stopách života na Marsu může mít studie, podle níž se pod povrchem planety podařilo poprvé zaznamenat výskyt vody v kapalném skupenství?

Co může vyplývat ze zdražování plynu na evropském trhu pro zdejší odběratele? Jak se do cen promítá nejistota okolo konfliktu na Ukrajině? Jak citelnou zátěž na lidskou psychiku představuje série mimořádně horkých dnů? A jaký přínos pro pátrání po stopách života na Marsu může mít studie, podle níž se pod povrchem planety podařilo poprvé zaznamenat výskyt vody v kapalném skupenství?

Co všechno doposud zjistilo? - Díky víkendovým slunečním erupcím rozjasní oblohu polární záře. Jak bude viditelná? - Stále se zvyšuje poptávka po psychologické pomoci pro těhotné ženy. Jak na to reagují nemocnice?

Snaží se totiž vypátrat, co některým pacientům způsobuje vysoké horečky doposud neznámého původu. Jak se to lékařům daří a co může jejich výzkum v budoucnu změnit? - Experti z České zemědělské univerzity chtějí změnit krajinu v Karlovarském kraji, aby lépe odolala klimatickým změnám. Jak to chtějí udělat? A proč se zaměřili právě na tento region? - Americké vozítko Curiosity je na Marsu už dvanáct let, ale nepřestává udivovat svými objevy. Mezi ty poslední patří krystaly síry, o kterých budeme mluvit v závěru pořadu.

Jak poškozené části nervových buněk donutit růst a znovu se spojit? Jakou metodou archeologové dokážou stanovit období, kdy se v Evropě pohyboval anatomicky moderní člověk homo sapiens? Jak se zkoumají otřesy na celém povrchu Marsu? Moderuje Martin Matějka.

U ovoj emisiji - Simulacija teraformiranja na Marsu. Ambalaža prezire sadržaj. Višekratna "tegljač" raketa. Indija i malo Kine. Dijamanti. Pobjegla raketa. Fuzija. Zemljina jezgra. Gravitacija. Bioničke proteze. Točkice na nebu nastaju i nestaju.

Objavili najväčšieho rybojaštera a objavila ho jedenásťročná Angličanka. Teraz je z nej vedkyňa, keďže jej objav nielenže vyšiel vo vedeckom magazíne, ale zároveň ukázal, aké ohromné tvory žili na našej planéte pred 200 miliónmi rokov. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vrátime do čias obrovitánskych rybojašterov, zistíme, či budú na fľašiach s alkoholom veľké zdravotné varovania, a dozvieme sa aj, prečo sme z Marsu ešte nedoviezli vzorky odobraté vesmírnymi vozidlami. *Podporte naše podcasty v aplikácii Toldo. Stiahnite si appku na sme.sk/toldo a získajte prístup aj k extra obsahu podcastov SME. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky  – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

Budou se astronauti nudit? Jak se na Zemi simulují astronautům podmínky pro cestu na Mars? A proč se (ne)mluví o sЄxu ve Vesmíru? O tom si povídáme s českou vědkyní Lucií Ráčkovou. Jak se měří stres na Antarktidě? Co musím udělat, abych se stal astronautem? Co je to analogická mise a jak bude vypadat ta dosud největší, která se na planetě Zemi plánuje? Poslechni si dnešní díl! Objednávej náš Upgradovaný Brain Focus: https://www.uplife.cz/produkty/powerlogy-upgraded-brain-focus-60-kapsli/ >> Partnerem epizody je ⁠Codexlabs.cz⁠ a ⁠KusKakaa⁠ ⁠⁠Codexlabs⁠⁠⁠⁠ se starají o microbiom friendly péči o kůži pro každého z dílny české vědkyně Barbary Paldus. naše oblíbené produkty: ⁠Antü Skin Barrier Repair Moisturizer⁠ a ⁠Antü Skin Barrier Repair Serum. Zadej Kód BWA20 a máš tam 20% SLEVU KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru. Minutáž: 01:47 Kdo je Lucie Ráčková 03:12 Co to je "Analogická mise"? 04:45 Lucky cesta k poznávání vesmíru 08:31 Měření stresu na základě termodynamiky 15:44 Kde se dá využít měření stresu 18:33 Komplexita přesného měření stresu 19:54 Co to jsou epigenetické změny 23:53 O projektu: "World biggest analog mission" 24:20 Význam slova "analog" - astronautika 26:21 Jak probíhá typická Analogická mise 29:44 Největší výzvy Analogických misí 34:57 Ztráta kostní & svalové tkáně ve vesmíru 37:08 Nuda při pobytu na Marsu & Výstřižek v ČT 41:36 Paraatleti na vesmírných misích & Rehabilitace 45:23 Sexualita ve vesmíru - Proč to bylo tabu 51:06 Vznik mimozemských kolonií 54:09 Jak se řeší duševní zdraví astronautů 56:48 “Gold medalist” syndrom 57:14 Jak Tvoje zkušenost změnila Tvůj vhled 01:02:06 Co mám dělat, abych se dostal do vesmíru 01:07:32 Závěr & Slova na konec

Jak reálná je výprava člověka na Mars, nebo dokonce kolonizace Marsu? „Představte si kamenitou poušť, kde je množství ostrých načervenalých kamenů. Ve sci-fi je vše snadné, reálně ale musíte na Mars dostat obrovské množství vybavení,“ vysvětluje Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, geolog, spisovatel a popularizátor vědy, člen poradního panelu Evropské kosmické agentury pro výběr sond k průzkumu naší sluneční soustavy.