Podcasts about upozor

„Jdu kolem, vidím, zde se očkuje, vejdu dovnitř, za půl hodinky mám hotovo,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy o očkování v lékárnách viceprezident České lékárnické komory [ČLnK] Martin Kopecký.Tento týden v úterý [17.2.] zveřejnili na speciální tiskové konferenci zástupci Sdružení praktických lékařů výsledky průzkumu, podle kterého mají zájem o očkování v lékárnách zhruba jen tři procenta Čechů. Podle viceprezidenta [ČLnK] Martina Kopeckého je toto číslo „hodně ulítlé číslo“.„My provádíme průzkum na stejné téma každé dva roky, naposledy v roce 2025. Čili máme takovou řadu od roku 2019 až do roku 2025. Také se ptáme respondentů, zda by měli zájem o očkování v lékárnách. A my se pohybujeme mezi 20 až 50 procenty respondentů. Naposledy to bylo asi 30 procent respondentů, kteří mají zájem o očkování v lékárnách,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Martin Kopecký.A dodává: „Já jsem viděl jenom výsledky toho průzkumu praktiků. Vůbec netuším, jak byl ten průzkum udělán. Jak byla postavena otázka. […] Ale ta tři procenta v jejich průzkumu se mi zdají jako hodně ulítlé číslo.“ Zároveň připomíná, že už před zhruba čtyřmi roky, kdy se podal legislativní návrh o očkování lékárníky v lékárnách, aby se následně pozastavil a odložil, mělo zájem o očkování v lékárnách mezi 45 až 50 procenty lidí.„Takže, jak došli praktici k těm třem procentům, netuším. Ale zdá se mi to číslo malé,“ krčí rameny viceprezident ČLnK Kopecký.Na otázku, proč se praktici dlouhodobě brání možnosti, aby se mohli lidé naočkovat i v lékárně, Martin Kopecký odpovídá, že neví. Ale myslí si, že se nejspíš obávají toho, že jim lékárníci „chtějí fušovat do řemesla“. Podle něj se očkování v lékárnách už ale stalo v mnoha evropských zemích docela běžným standardem.„My vycházíme z toho, že v Evropě se očkuje v lékárnách už ve dvaceti zemích. Za chvíli se bude očkovat v lékárnách i na Slovensku, kde ta legislativa už také je. Jenom tam dlouho připravovali školicí program pro lékárníky... Takže to bude další země. Nevím, čeho se praktici obávají,“ vysvětluje pozici lékárníků v podcastu Zdravé Zprávy Martin Kopecký.Upozorňuje i na to, že z průzkumu mezi samotnými lékárníky vychází, že ne každý lékárník bude a chce očkovat. Tvrdí, že zhruba polovina lékárníků o možnost očkovat klienty a pacienty zájem má, druhá nikoliv.Lékárníci by očkovali, praktici se tomu brání... / Více na www.zdravezpravy.cz !!!

Diabetes je onemocnění, při kterém tělo neumí efektivně využívat inzulín. Rozlišuje se na diabetes I. a II. typu. K nejčastějším příznakům se řadí žízeň, nadměrné močení (i v noci), únava, zhoršení zraku, malátnost nebo nižší výkonnost.

Členské štáty Európskej únie definitívne schválili zákaz dovozu ruského plynu najneskôr do konca roka 2027. Nie všetky krajiny sa ale na tomto bode zhodli. Proti hlasovalo Slovensko a Maďarsko. Obidva štáty podávajú žalobu na Súdny dvor EÚ.Bude teraz plyn naozaj drahší? Hrozí, že budú mať Slováci a Slovenky doma zimu? A čo je pravdy na slovnom spojení „lacný ruský plyn”?Na tieto otázky nám odpovedal analytik webu Energie-portal.sk Radovan Potočár.„Na ruskom plyne nie sme závislí”Prečo by toto rozhodnutie únie malo vôbec zaujímať obyvateľov Slovenska? Naše domácnosti najčastejšie kúria plynovým kotlom a viac ako polovica tepla v bytových domoch zase pochádza z plynu, vysvetľuje dôležitosť témy odborník.„Ak by lacný ruský plyn existoval, tak sa o dotovaní plynu nemusíme vôbec rozprávať. A vlády by neminuli miliardy eur na jeho dotovanie,” opisuje Potočár často opakovanú tézu o lacnej komodite z Ruskej federácie.Potvrdzuje ale, že koniec dodávok ruského plynu v roku 2027 naozaj ovplyvní trhové ceny. Upozorňuje však, že zmena cien je už aj teraz turbulentná — v januári ceny plynu výrazne stúpli a koncom januára naopak išli dole.Slovenský premiér Robert Fico proti nariadeniu EÚ protestuje a chystá sa podať žalobu na Súdny dvor. Potočár ale vysvetľuje, že krajina už teraz nie je závislá na ruskom plyne a až taká zmena nenastane. Ruská federácia zabezpečuje v súčanosti už len tretinu dovážaného plynu.„Individuálne európske štátiky, obzvlášť také ako Slovensko, nemajú žiadnu vyjednávaciu silu voči Rusku. Ale spoločne ako Európa vyjednávaciu silu máme,” myslí si analytik o žalobe, ktorú chystá slovenská vláda.Počúvate podcast Európa, ktorý vzniká v spolupráci s Európskym parlamentom.Moderuje Frederika Lodová.

Obezita patří mezi nejčastější chronická onemocnění. Zároveň se ale od pacientů stále očekává, že nemoc zvládnou sami. Nové léky ovšem ukazují, že tělesná hmotnost není jen výsledkem disciplíny, ale i složité biologické regulace. „Věřím, že budeme brát obezitu jako standardní nemoc, bez emocí, bez toho, aniž bychom pacienty stigmatizovali,” říká v pořadu Hovory přednosta Centra diabetologie pražského IKEMu Martin Haluzík.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem v našem studiu tentokrát je horský průvodce Jindřich Sýkora. Povídáme si s ním o tom, s čím bychom měli při pohybu v zimních horách počítat a na co si dávat pozor.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalú riaditeľku protikorupčnej sekcie v Pôdohospodárskej platobnej agentúre zadržala polícia. Zuzana Šubová pritom roky hovorí o korupcii a o zneužitých dotáciách a teraz sa špekuluje, že sa ju možno nesnažia zastrašiť. Čo sa teda na PPA dialo a prečo polícia vyšetruje Šubovú? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Petra Kováča z domácej redakcie denníka SME. Zdroje zvukov: Facebook/Juraj Šeliga, Youtube/Demokrati, Instagram/Tomáš Zdechovský, Youtube/Denník N Odporúčanie: Už dnes o 19.00 budú naši kolegovia z podcastu Piatoček vyhlasovať víťazov ankety Tragéd roka 2025 - a vy si to môžete pozrieť z pohodlia obývačky. Adam Blaško bude diskutovať s Ivetou Radičovou, Miroslavom Beblavým, Jakubom Gulíkom a Luciou Stuchlíkovou o tom, čo sa udialo v našej politike za posledný rok. Lístky na livestream nájdete na piatocek.com – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Výtah Respektu: Rusové v posledních týdnech intenzivně útočí na ukrajinskou energetiku. V posledních dnech jsou ve velkých mrazech bez dodávek elektřiny či tepla stovky tisíc lidí napříč Ukrajinou. Podle ministra energetiky Denyse Šmyhala země kvůli ruským útokům nemá ani jednu plně funkční elektrárnu a nedokáže pokrýt víc než třetinu energetických potřeb. Situace výrazně dopadá především na Kyjev, kde jsou až do 1. února zavřené školy. Město navštívili i Tomáš Brolík a Ondřej Kundra, kteří ve Výtahu Respektu popisují, jak se metropole s útoky na energetickou infrastrukturu vypořádává, co se během několika let války změnilo i to, jak Ukrajinci a Ukrajinky reagují na návštěvy českých politiků či vyjednávání se Spojenými státy. Moderuje Zuzana Machálková.

Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána má po téměř 16 letech u moci vážného vyzyvatele v hnutí TISZA Petera Magyara, o němž současná maďarská vláda prohlašuje, že je duševně nemocný. „Už delší dobu to probíhá v podobném duchu, především ze strany Fideszu. Tento výrok zazněl v reakci na to, že Magyar mluvil o možném ústavním puči a falšování voleb,“ přibližuje v Interview Plus bývalý maďarský diplomat György Varga.

Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána má po téměř 16 letech u moci vážného vyzyvatele v hnutí TISZA Petera Magyara, o němž současná maďarská vláda prohlašuje, že je duševně nemocný. „Už delší dobu to probíhá v podobném duchu, především ze strany Fideszu. Tento výrok zazněl v reakci na to, že Magyar mluvil o možném ústavním puči a falšování voleb,“ přibližuje v Interview Plus bývalý maďarský diplomat György Varga.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Přenesení stresu na papír bylo pro mě záchranným lasem,“ vypráví autorka knihy Doktorka v růžovém: Můj život s rakovinou Lenka Borská, která vede Ústav preventivního lékařství Univerzity Karlovy. V rozhovoru připomíná, že zdraví máme především ve svých rukách. Jak důležité je pro člověka dechové cvičení? A proč bychom měli chodit častěji na denní světlo? Poslechněte si rozhovor!Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Přenesení stresu na papír bylo pro mě záchranným lasem,“ vypráví autorka knihy Doktorka v růžovém: Můj život s rakovinou Lenka Borská, která vede Ústav preventivního lékařství Univerzity Karlovy. V rozhovoru připomíná, že zdraví máme především ve svých rukách. Jak důležité je pro člověka dechové cvičení? A proč bychom měli chodit častěji na denní světlo? Poslechněte si rozhovor!Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé s mentálním postižením mají stejná práva jako ostatní, přesto o svém životě často nerozhodují sami. Organizace Rytmus – od klienta k občanovi jim v Karlovarském kraji pomáhá se samostatným bydlením, prací i sebeobhajováním. Témata důstojnosti a nezávislosti připomene také Noc důstojnosti v Sokolově.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seniorů bez domova nebo ohrožených ztrátou bydlení v Moravskoslezském kraji přibývá. Upozorňuje na to Armáda spásy. Jejich ostravský domov Přístav má plná nejen lůžka, ale taky pořadník žádostí o ně.

Pomáhá lidem bez domova nebo osobám sociálně vyloučeným. Několik let působila jako zdravotní sestra a nemocniční kaplanka. Pomoc potřebným bere Lucie Diblíková za své poslání. Absolventka Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nedávno získala ocenění ministerstva školství za mimořádný čin.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naše společnost je stále zatížená stereotypy i tradičními představami o rozdělení rolí. Na rodičovskou dovolenou v Česku odchází jen minimum mužů a pracující matky se často cítí provinile. „Je 21. století, máme zdroje, které máme, říkáme holkám, že můžou být, co chtějí, ale vlastně to nejde a je tam hrozně moc překážek,” upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Aneta Martinek, CEO Holky z Marketingu a autorka knihy Holky to chtěj taky.

Naše společnost je stále zatížená stereotypy i tradičními představami o rozdělení rolí. Na rodičovskou dovolenou v Česku odchází jen minimum mužů a pracující matky se často cítí provinile. „Je 21. století, máme zdroje, které máme, říkáme holkám, že můžou být, co chtějí, ale vlastně to nejde a je tam hrozně moc překážek,” upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Aneta Martinek, CEO Holky z Marketingu a autorka knihy Holky to chtěj taky.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alkohol patří v Česku k běžným společenským rituálům, ale jeho zdravotní rizika lidé často podceňují. Podle Petra Hrouzka z Centra adiktologické prevence Plzeň neexistuje bezpečná dávka a hranice mezi běžným pitím a problémem bývá velmi individuální. Řekl to ve vysílání Českého rozhlasu.

Alkohol patří v Česku k běžným společenským rituálům, ale jeho zdravotní rizika lidé často podceňují. Podle Petra Hrouzka z Centra adiktologické prevence Plzeň neexistuje bezpečná dávka a hranice mezi běžným pitím a problémem bývá velmi individuální. Řekl to ve vysílání Českého rozhlasu.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alkohol patří v Česku k běžným společenským rituálům, ale jeho zdravotní rizika lidé často podceňují. Podle Petra Hrouzka z Centra adiktologické prevence Plzeň neexistuje bezpečná dávka a hranice mezi běžným pitím a problémem bývá velmi individuální. Řekl to ve vysílání Českého rozhlasu.

Desítky právníků i expertů od včerejšího večera bez ustání analyzují poslední kroky Andreje Babiše. Ten oznámil, že v rámci řešení střetu zájmů se vzdá své firmy Agrofert a firmu předá nezávislým správcům. Je to dostatečné řešení?Hostem Ptám se já byl ředitel Transparency International David Kotora. Oznámení, na které se týdny čekalo. A bylo hlavní podmínkou prezidenta Petra Pavla pro jmenování vítěze voleb a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Ten ve čtvrtek večer na sociálních sítích ohlásil, že svůj střet zájmů vyřeší tím, že se vzdá holdingu Agrofert. S firmou už nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i zahraničí, bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba přitom určí nezávislá osoba. Agrofert zíkají Babišovy děti až po jeho smrti.Prezident Petr Pavel ocenil, že aspirant na příštího premiéra dodržel dohodu a způsob řešení svého střetu zájmu veřejně oznámil. Andreje Babiše proto jmenuje do čela nové vlády v úterý 9. prosince. Pavel také uvedl, že vnímá zvolené řešení jako veřejný závazek, který Babiš učinil nejen vůči němu, ale především vůči české veřejnost.Kroky lídra ANO ocenili i jeho budoucí koaliční partneři, SPD a Motoristé. Zástupci dosluhující vlády a Pirátů ale připouštějí pochybnosti - slepý fond, který výhledově přejde na děti, v sobě podle nich pořád může skrývat důvod činit rozhodnutí ve prospěch Agrofertu. „Slepý fond není řešením. Tady nedochází k odstínění. Protože (Andrej Babiš) samozřejmě zná manažery, zná portfolio Agrofertu. Z exekutivní pozice, i na evropské úrovni, bude moci teoreticky zasahovat do věcí, které budou dopadat na ten segment, kde Agrofert působí. Můžeme se bavit o nárokových, nenárokových dotacích a podobně,“ upozornil v Ptám se já ředitel Transparency International David Kotora a dodal: „Slepý fond není řešením a není to něco, co by zavdávalo nějakému ukončení střetu zájmů Andreje Babiše. Naopak otvíráme další kapitolu.“Jaká jsou rizika Babišova řešení? Nebude mít i dál zájem na tom, aby se Agrofertu dařilo? A lze čekat nějaké zpochybnění nebo přezkoumání jeho rozhodnutí?-- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

*** Upozorňujeme, že následující epizoda prozrazuje závěr reality show Zrádci. *** Lhala, manipulovala, a proto vyhrála. Pak řekla: „Nevěřte všem lidem, kterým svěřujete svoje děti.“ Co se skrývá za mrazivým poselstvím výherkyně reality show Zrádci? Téma pro Julii Gábrišovou, zástupkyni vedoucí Oddělení psychologických služeb Policie ČR. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko stojí pred dôležitou voľbou – buď sa prenosová sústava stane modernou digitálnou sieťou pripravenou na zelenú a jadrovú budúcnosť, alebo bude brzdiť rozvoj celej krajiny. Upozorňuje na to predseda SEPS Martin Magáth.

*** Upozorňujeme, že následující epizoda prozrazuje závěr reality show Zrádci. *** Lhala, manipulovala, a proto vyhrála. Pak řekla: „Nevěřte všem lidem, kterým svěřujete svoje děti.“ Co se skrývá za mrazivým poselstvím výherkyně reality show Zrádci? Téma pro Julii Gábrišovou, zástupkyni vedoucí Oddělení psychologických služeb Policie ČR. Ptá se Matěj Skalický.

Premiér Robert Fico tvrdí, že chce krajinu riadiť strategicky smerom k lepšiemu životu pre všetkých občanov. Preto si od vedcov zo Slovenskej akadémie vied objednal dokument Vízia a stratégie rozvoja Slovenska do roku 2040. Má definovať hlavné spoločenské výzvy a ciele, aby sa zo Slovenska stala moderná, prosperujúca a konkurencieschopná krajina. „Reči o vízii sú posledné útočisko politika, ktorý už nemá čo ponúknuť,“ reaguje v rozhovore ekonóm a bývalý politik Miroslav Beblavý. Pripomína, že premiér Fico to skúša opakovane a vždy zostane len pri slovách. „Už v minulosti si jeho vláda objednala takúto víziu ďalšieho rozvoja Slovenska od SAV v roku 2008. Je to len snaha dať ľuďom pocit, že niečo rieši, ale od roku 2010 už nič nové nevymyslel.“ Upozorňuje, že vládna koalícia namiesto budovania prosperity krajiny míňa verejné zdroje na dôchodcov a úradníkov. „Preto sme dnes úplne najbližšie k scenáru Grécka a to hlavne kvôli modelu štátu, ktorý nevie investovať do svojej budúcnosti. Ak sa z toho nevysekáme, tak budeme dlhodobo viac pripomínať južné Taliansko, či Grécko ako Rakúsko alebo Česko.“ Vízia Slovenska do roku 2040 chce dosiahnuť komplexnú transformáciu hospodárstva, posun k vyššej pridanej hodnote priemyslu, či zásadné zvýšenie inovačnej výkonnosti. V realite však Slovensko v týchto kategóriách dosahuje najhoršie výsledky v medzinárodných porovnaniach. V tohtoročnom svetovom rebríčku konkurencieschopnosti od Inštitútu pre rozvoj manažmentu (IMD) sa Slovensko prepadlo o štyri priečky na 63. miesto zo 69 hodnotených krajín. Aj v inovačnom indexe EU skončilo Slovensko na 24. mieste z 27 štátov. Prečo je to tak? Dajú sa tieto trendy zvrátiť? Odpovedá ekonóm, investor, startupista, vedec a bývalý politik Miroslav Beblavý. Moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete V čom spočíva kríza elít na Slovensku Prečo nemáme na Slovensku viac inovatívnych firiem Či nás čaká vláda samovrahov alebo vláda s odvahou Prečo Slovensko skôr prepadne vláde šaša ako autokrata See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hitom kybernetických útokov sú deep fake videá, kde sa vám prihovorí vlastný šéf. Kybernetické útoky sa množia a dokážu paralyzovať celú firmu. Umelá inteligencia im dala nový rozmer, ale takisto môže AI zvýšiť možnosti obrany pred hackermi. Mnoho firiem využíva možnosť outsourcovať služby kybernetickej bezpečnosti podobne, ako si v externom prostredí zabezpečujú služby účtovníctva, alebo právne zastupovanie. Július Selecký zo spoločnosti ESET Slovensko v rozhovore približuje, ako dnes vyzerajú najnovšie hackerské útoky: „AI zdokonalila cielené personalizované útoky na konkrétnych ľudí. Dokáže si zistiť, čomu ste sa v posledných dňoch venovali a potom pripraví phishingový e-mail doslova vám na mieru. Napríklad zverejníte na sociálnej sieti, že ste boli na nejakej konferencii. Na druhý deň vám príde email, kde sa vám niekto prihovára, že vás na tej konferencii videl, že sa chce spojiť, alebo vám posiela fotky… a potom je ľahké sa nechať nachytať a kliknúť na priložený link.“ Kritickým momentom pre firmy a ich dáta je aj migrácia do cloudu: „Firmy sa veľmi sústredia na technickú stránku migrácie, ale nezamýšľajú sa nad tým, že k dátam treba pristupovať cez internet a tomu treba prispôsobiť množstvo nastavení,“ vysvetľuje Selecký. Upozorňuje, že zvýšenú pozornosť treba venovať aj online zariadeniam v kanceláriách, ako sú kamery, klimatizácia, smart chladnička, online fitness zariadenia a podobne, ktoré útočníci vedia využiť na preniknutie do siete. Na čo treba dávať pozor, ak zamestnanci majú možnosť pracovať z domu a aké nové povinnosti prináša novela zákona o kybernetickej bezpečnosti? Odpovedá Július Selecký zo spoločnosti ESET Slovensko. Moderuje Eva Mihočková. Táto epizóda vznikla v spolupráci so spoločnosťou Eset. See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Mestá regulujú parkovanie v rezidenčných zónach, no doplácajú na to lokálne prevádzky. Podnikatelia žiadajú férovejšie riešenie pre všetkých. Parkovacia politika sa na Slovensku stala jednou z najdiskutovanejších tém mestského života. Realita podľa konateľa spoločnosti Global Rent Olivera Arpáša ukazuje, že plošné a drastické uplatňovanie týchto pravidiel má aj vedľajšie efekty – najmä na lokálny maloobchod. „Parkovacia politika mi pripomína kobercový nálet, pri ktorom sa popri cieľoch zasiahnu aj nevinné ciele,“ hovorí O. Arpáš. Upozorňuje, že mestá pri regulácii často nerozlišujú medzi parkovacími miestami určenými pre rezidentov a tými, ktoré patria k prevádzkam, školám či zdravotníckym zariadeniam. Viac si vypočujete v podcaste.

Koalícia už takmer rok blokuje všetky mimoriadne schôdze, ktoré sa týkajú odvolávania ministrov či vlády. Ústavný právnik Radoslav Procházka vysvetľuje, že je to sabotáž práv opozície aj občanov. Upozorňuje, že koalíciu je ťažké za obchádzanie mnohých pravidiel postihnúť, no môže sa jej to v budúcnosti vrátiť. V redakcii s Ninou Janešíkovou hovorí aj o tom, či sme v ústavnej kríze a ako sa on osobne podieľal na novele ústavy o dvoch pohlaviach.

„Upozorňujeme na zákaz zahalování obličejů a zákaz používání pyrotechnických předmětů,“ připomíná policejní mluvčí Michaela Reindlová.

Turisté by neměli při výletech do vrcholových partiích Jeseníků podceňovat svoji výbavu. Upozorňují na to záchranáři.

Čtvrtý díl série Wolfcastu „Vývoj her a peníze“ vrhá světlo na finanční pozadí vývoje hry Red Dead Redemption 2. Rockstar Games zaměstnali přes 2 000 lidí, na hře tým pracoval osm let a rozpočet stoupl až na půl miliardy dolarů. Nejen samotný vývoj, ale i marketing s billboardy, televizními spoty a masivními kampaněmi patřil k těm nejdražším vůbec, což nakonec vedlo k rekordním prodejům přes 61 milionů kopií a tržbám přesahujícím 1,5 miliardy dolarů.Upozorňujeme na reálné limity takto nákladných projektů – Rockstar od té doby nevydal žádnou novou hru. Díky srovnání s komunitně financovaným Star Citizen a legendou RollerCoaster Tycoon objevíte, jak se zásadně proměnilo měřítko i způsob výroby od indie scénáře až po blockbusterovou megaprojekci.Podívejte se na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.retronation.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na skvělé výlety do herního retra!

Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, pivo se nesrazilo. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.

Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, zákal nezmizel. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké praktické dopady bude mít změna slovenské ústavy, kterou v pátek schválil tamní parlament? Jak velká část obyvatel Slovenska podporuje uzákonění dvou pohlaví nebo svrchovanost Slovenska ve věcech národní identity? Jak se podařilo Robertu Ficovi přesvědčit část opozice, aby spornou novelu podpořila? A jak páteční hlasování naruší vztahy mezi opozičními stranami na Slovensku? Tomáš Pancíř se ptal Michala Vašečky, sociologa z Bratislava Policy Institutu.

Jaké praktické dopady bude mít změna slovenské ústavy, kterou v pátek schválil tamní parlament? Jak velká část obyvatel Slovenska podporuje uzákonění dvou pohlaví nebo svrchovanost Slovenska ve věcech národní identity? Jak se podařilo Robertu Ficovi přesvědčit část opozice, aby spornou novelu podpořila? A jak páteční hlasování naruší vztahy mezi opozičními stranami na Slovensku? Tomáš Pancíř se ptal Michala Vašečky, sociologa z Bratislava Policy Institutu.

Jaké praktické dopady bude mít změna slovenské ústavy, kterou v pátek schválil tamní parlament? Jak velká část obyvatel Slovenska podporuje uzákonění dvou pohlaví nebo svrchovanost Slovenska ve věcech národní identity? Jak se podařilo Robertu Ficovi přesvědčit část opozice, aby spornou novelu podpořila? A jak páteční hlasování naruší vztahy mezi opozičními stranami na Slovensku? Tomáš Pancíř se ptal Michala Vašečky, sociologa z Bratislava Policy Institutu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nespokojnosť voličov koalície pramení z rôznorodých a neraz si odporujúcich nesplnených očakávaní, vraví politológ a sociológ Pavol Baboš z Univerzity Komenského. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom rozoberá skupinový rozhovor s bývalými voličmi koalície, ktorý zverejnil Denník N. Upozorňuje, že i keď mnohí voliči tvrdia, že nechcú polarizovanú spoločnosť, skôr ako depolarizáciu si želajú vyhrať spor s ľuďmi s iným názorom.

Jeden neoverený e-mail, nepozornosť zamestnanca či zle nastavené cloudové služby môžu firmu stáť milióny. O tom, ako sa bezpečnostné riešenia prispôsobujú rôznym segmentom, akú úlohu v tom hrá distribútor a prečo je koncept „zero trust“ novým štandardom, hovorí Róbert Trunkvalter, generálny manažér spoločnosti Exclusive Networks Slovakia. „Dáta sú dnes to najcennejšie, čo firmy majú,“ hovorí R. Trunkvalter. Upozorňuje na to, že kybernetická bezpečnosť nie je univerzálnym riešením. Každé odvetvie, od výrobných podnikov cez štátne inštitúcie až po bankový sektor, má úplne iné nároky. Práve preto sa pri návrhu bezpečnostných riešení kladie dôraz na to, kde sú dáta uložené, kto k nim má prístup a či môžu opustiť územie Slovenska. Okrem samotnej technológie hrá kľúčovú úlohu aj edukácia. Exclusive Networks je zároveň certifikovaným školiacim centrom a ponúka školenia pre partnerov aj koncových zákazníkov – od predajcov až po IT technikov. „Umelá inteligencia je ako oheň – dobrý sluha, ale zlý pán,“ upozorňuje R. Trunkvalter. Vďaka AI je dnes možné v milisekundách vyhodnotiť, či napríklad IT administrátor, ktorý má nahlásenú dovolenku, sa podozrivo prihlásil do systému, alebo či e-mail prišiel účtovníčke skutočne od reálneho obchodného partnera. Viac si vypočujete v podcaste.

Ak chce štát zvyšovať svoje príjmy cez opatrenia v daniach, najprv by sa mal zamerať na lepšie vymáhanie daní a kontrolu, hovorí auditorka a daňová poradkyňa Renáta Bláhová zo spoločnosti BMB Partners. V rokoch 2021 - 2024 pôsobila ako predsedníčka Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou. „Výber daní nezlepšíte daňovou amnestiou, ani hrozbami a znížením odpočtu DPH na firemné autá. Riešením je komplex opatrení, ktoré treba robiť dlhodobo,“ upozorňuje Blahová a dodáva, že na Slovensku klesá počet daňových kontrol aj dorubenej dane. Zatiaľ čo v roku 2019 vykonali daniari zhruba 10-tisíc kontrol, v roku 2024 to bolo už len približne 7-tisíc. Aj nález z týchto kontrol bol v minulom roku o viac ako polovicu nižší v porovnaní s obdobím pred šiestimi rokmi. Klesol aj objem dorubenej dane z približne 250-tisíc eur v roku 2019 na zhruba 170 miliónov minulý rok. „Netvrdím, že štát sa má nejako šialene sústreďovať na doruby. Ale toto nesvedčí o veľmi efektívnom výbere daní,“ hovorí daňová poradkyňa. Vysvetľuje, že problémom je nielen nízky počet kontrol, ale aj fakt, že väčšina sa sústreďuje len na DPH a daň z príjmov tvorí len malú časť pracovnej vyťaženosti kontrolórov. „Na finančnej správe nastali dramatické zmeny. Odrazilo sa to aj na kontrolách a daniari nemajú kapacity. Lepší výber daní môže štát dosiahnuť hlavne trpezlivou mravenčou prácou, ktorá tu chýba,“ dodáva Bláhová. Kritizuje aj pasivitu štátu vo vzťahu ku schránkovým offshore firmám, cez ktoré si stále vedia skutočne bohatí ľudia agresívne znižovať svoje daňové zaťaženie: „To sú milióny eur, ktoré odtekajú ktoviekam a znižujú daňové príjmy Slovenska. Ale nevidela som, že by to niekto kontroloval.“ Namiesto zvyšovania daňovo-odvodového zaťaženia zamestnancov a živnostníkov by sa vláda podľa Bláhovej mohla pozrieť napríklad na možnosti zaviesť špeciálnu daň pre ultra bohatých milionárov. Upozorňuje, že majú majetok rozložený v rôznych daňových rajoch a jeho hodnota stále narastá. Progresívna daň z príjmu sa ich nedotkne a vláda neplánuje zvýšiť ani majetkové dane. „Sociálno-demokratické vlády rôznych krajín diskutujú na úrovni EÚ o zavedení špeciálnej dane pre ultra bohatých ľudí. Tam sa bavíme o majetku nad sto miliónov eur, na ktorý by bola uvalená táto extra daň. Nie je jednoduché to urobiť, ale ak je vôľa a expertíza, tak sa to dá. Na Slovensku nevidím vôľu ísť touto cestou, hoci máme sociálno-demokratickú vládu,“ hovorí poradkyňa Renáta Bláhová. Vysvetľuje aj to, ako bude fungovať znížený odpočet DPH na firemné autá používané na súkromné účely a prečo je platenie daní z príjmu na Slovensku v podstate dobrovoľné, čo je svetový unikát. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete: 1:47 Ako zlepšiť výber daní na Slovensku 06:09 Ako klesá počet daňových kontrol 08:09 Ako stúpa počet schránkových firiem na Cypre 10:18 Aké dane platia slovenskí miliardári 14:07 Ako bude fungovať znížený odpočet DPH na firemné autá 20:16 Jazda šéfa SIS Pavla Gašpara na firemnom aute 27:56 Ako bude fungovať daňová amnestia See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Chybně si myslí, že musí mít hlavní pracovní úvazek, že tam nemůžou jít, když jsou důchodci nebo nezaměstnaní. Dále neví, že se zkrátilo oddlužení na 3 roky, neví, že už neplatí podmínka splacení zbývajících 30 % dluhu – byla nahrazena systémem přizpůsobení maximálním možnostem dlužníka,“ popisuje závěry výzkumu o oddlužení Daniel Prokop. „Nevědomost je obrovská a není divu, že tam lidé nevstupují,“ míní. Kolik činí insolvenční srážky z minimální mzdy a kolik zdanění práce?

Slovensko konsoliduje a šetrí kde sa dá, ale dôchodkov sa opatrenia takmer nedotknú. Vláda nemá záujem zaviesť adresnosť do systému 13. dôchodkov, hoci táto dávka v súčasnej podobe nemá iné ako politické zdôvodnenie. Sociálna poisťovňa je v hlbokom deficite a štát ju každoročne dotuje miliardami eur. Minulý rok to bolo približne 2,7 miliardy eur. Pavel Škriniar, pedagóg a finančný analytik Swiss Life Select vysvetľuje, že súčasný dôchodkový systém na Slovensku nie je dlhodobo udržateľný a ľudia v produktívnom veku sa musia aj samostatne finančne pripravovať na starobu. „Najväčší mýtus o dôchodkoch je presvedčenie, že niekto sa o mňa v starobe postará a ja pre to nemusím urobiť vôbec nič,“ hovorí Škriniar. Najdostupnejším spôsobom, ako sa finančne pripravovať na dôchodok a nespoliehať sa len na štát je sporiť si v druhom pilieri. Minister práce Erik Tomáš však nedávno spochybnil význam tohto systému s tým, že 95 percent poberateľov dôchodku z prvého i druhého piliera dostáva v priemere o päťdesiat eur menšiu penziu, než akú by poberali, ak by peniaze dostávali len od Sociálnej poisťovne. Zvyšných päť percent ľudí má mať podľa ministra Tomáša v priemere len o 14 eur mesačne viac. Preto ministerstvo navrhuje, aby ľudia mohli dobrovoľne opustiť druhý pilier, ak je to pre nich výhodné. Pavel Škriniar takýto krok neodporúča: „Dnes vám nikto s istotou nepovie, aký dôchodok budete mať o desať, dvadsať, tridsať rokov a tak sa ani nedá povedať, komu sa dnes oplatí odísť z druhého piliera. Výpočet teoretického dôchodku závisí od viacerých faktorov a mení sa v čase.“ Upozorňuje tiež, že nízke dôchodky čerstvých penzistov sú spôsobené aj tým, že väčšina z nich sa rozhodla pre programový výber nasporenej sumy v druhom pilieri namiesto toho, aby si nechali vyplácať doživotný dôchodok. Získaný balík peňazí potom mnohí z nich použili na nákupy, či už elektroniky, auta, alebo dovolenky. „Druhý pilier je určený na zabezpečenie príjmov v čase staroby a nie na často jednorázovú spotrebu pri programovom výbere na konci doby sporenia,“ dodáva analytik. Ako sa aktuálna konsolidácia dotkne druhého piliera a ako Pavel Škriniar hodnotí avizované zmeny v tomto systéme? Sledujte Index, ktorý moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete: 02:00 Ako by mala vyzerať dobrá konsolidácia 3:40 Prečo sú 13. dôchodky nezmysel 8:45 Konsolidácia predsa len ovplyvní aj druhý pilier 13:01 Ako dnes funguje II. pilier a oplatí sa vystúpiť? 17:33 Oplatí sa programový výber z druhého piliera? 23:13 Kam sa podeli švajčiarske dôchodky? 33:41 Aké zmeny by sa mali udiať v druhom pilieri See omnystudio.com/listener for privacy information.

V pondělí začal nový školní rok. Na čem závisí úspěch ve škole? Proč se v jednotlivých regionech výrazně liší procento žáků, kteří nedokončí základní vzdělání? „V Česku je problém, že lidé jsou znevýhodněni chudobou, tím, že dítě není tolik připravené na vzdělávání, a zároveň jde do školy, která je často také znevýhodněná, má víc nekvalifikovaných učitelů, nemá školní psychology, má často menší financování,“ říká sociolog Daniel Prokop. Pomáhá situaci nový školský zákon?

Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy. Deficitní číslo je jenom výsledek této operace,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, zakladatel Centra veřejných financí.

Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy. Deficitní číslo je jenom výsledek této operace,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, zakladatel Centra veřejných financí.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od tohoto týdne platí nová pravidla pro létání s drony nad Českem. Počet registrovaných provozovatelů a registrovaných pilotů u nás je přes 80 000. Jaká rizika létaní s drony představují? „Ta uživatelská přívětivost, to, že lidé často podceňují rizika – pochopitelně přibývá různých incidentů a my to potom musíme řešit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vedoucí oddělení bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví Tomáš Michalík.

Od tohoto týdne platí nová pravidla pro létání s drony nad Českem. Počet registrovaných provozovatelů a registrovaných pilotů u nás je přes 80 000. Jaká rizika létaní s drony představují? „Ta uživatelská přívětivost, to, že lidé často podceňují rizika – pochopitelně přibývá různých incidentů a my to potom musíme řešit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vedoucí oddělení bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví Tomáš Michalík.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko si nasadilo oprátku kolem vlastní hlavy,“ říká odborník na ruskou politiku a historii Filip Scherf, který v zemi strávil tři a půl roku a dnes působí na univerzitě v St Andrews. „Režim byl před eskalací války silný, ale svou legitimitu svázal s naplněním válečných cílů,“ dodává odborník. Na nedávné schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina na Aljašce a následný summit ve Washingtonu nahlíží optikou střízlivého realismu. „Vidíme velkolepá prohlášení, gesta, summity, jednání – ale válka pořád pokračuje. A obě strany nejsou o tolik blíže míru, než byly za uplynulé roky,“ říká Scherf. Podle něj se sice změnila dynamika v tom, že Trump Putina vtáhl zpět do diplomatické hry, ale zásadní rozpory zůstávají. Rusko chce uznání anektovaných území, neutralitu Ukrajiny a její demilitarizaci. Ukrajina naopak říká: žádného území se vzdát nemůžeme a potřebujeme robustní bezpečnostní garance. To je v přímém protikladu k ruským požadavkům. „Mír se možná rétoricky zdánlivě přibližuje, ale fakticky nikoliv,“ dodává k situaci odborník. Připomíná také, že Moskva si do ústavy vepsala i území, která fakticky nekontroluje. „Je těžko představitelné, že by ten militantní, agresivní Putinův režim řekl: naše vlastní ruské území vám dáváme výměnou za mír,“ myslí si Scherf. Upozorňuje i na důsledky, které válka způsobuje uvnitř samotného Ruska. Jde o ohromné náklady, oběti a ztráty, které vytvářejí tlak na Putinův režim zevnitř. A otázky přináší i co by znamenalo, kdyby válka skončila – ať už návrat statisíců lidí, kteří se na frontě naučili vraždit, nebo i pro samotný stav ruské ekonomiky, která se transformovala na válečnou. Jak se podle něj Západ opakovaně mýlil v odhadu Moskvy – od mnichovského projevu Vladimira Putina v roce 2007 až po „reset“ Baracka Obamy? Co pro něj znamenalo prožít tři a půl roku v Rusku, které popisuje jako „intelektuálně fascinující a život oči otevírající“, ale také jako zemi, kde nerovnosti a poškození mezilidských vztahů byly často až bolestivé a všeprostupující? A proč tvrdí, že Evropa bude muset Rusko vždy vnímat jako protivníka, nikoli partnera? Poslechněte si celý rozhovor.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Schodek státního rozpočtu by se podle ministra financí mohl příští rok kvůli výdajům na obranu vyšplhat až na 280 miliard korun. Jak by se k rozpočtovému deficitu měla postavit příští vláda? Pomůže něčemu návrh ústavní rozpočtové odpovědnosti, který schválila vláda Petra Fialy? „V časech, kdy v Evropě dochází k masivnímu rozvolňování pravidel, jsem rád, že máme ještě národní pojistku,“ poukazuje na již platnou dluhovou brzdu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.