Podcasts about upozor

„Upozorňujeme na zákaz zahalování obličejů a zákaz používání pyrotechnických předmětů,“ připomíná policejní mluvčí Michaela Reindlová.

Turisté by neměli při výletech do vrcholových partiích Jeseníků podceňovat svoji výbavu. Upozorňují na to záchranáři.

„Je spousta bílých míst, kde sociální pobytové služby chybí. A to nemluvím o situaci v dalších deseti letech, kdy nejspíš dosáhneme vrcholu z hlediska toho, kolik těchto služeb budeme potřebovat,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský. Letos v říjnu Penta Hospitals CZ představila novou značku Senevida. Pod ni sjednocuje všech svých bezmála 60 zařízení pobytových sociálních služeb, z nichž většina dosud působila pod hlavičkou Alzheimer Home nebo SeneCura. Právě 17 domovů se zvláštním režimem SeneCura převzala Penta Hospitals loni ke konci roku.„My se domníváme, že spojením značek Alzheimer Home a SeneCura do jednoho brandu Senevida přineseme jednoznačnost v tom, jakým jsme poskytovatelem, kam chceme v dalších letech směřovat a jaký bude náš rozvoj v produktových službách,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský, proč dochází k rebrandingu.Podle něj je nový název Senevida pro zařízení pobytových sociálních služeb logický. Nevzbuzuje negativní emoce, jako tomu bylo v některých případech Alzheimer Home.A vysvětluje, o co v domovech se zvláštním režimem především jde: Sene – senioři a Vida – život a vitalita.V podcastu Zdravé Zprávy blíže představuje plány skupiny Penta Hospitals CZ do budoucna: „Já bych si troufl tvrdit, že v budoucích pěti letech Senevida představí desítky nových zařízení.“ Upozorňuje na synergie v rámci skupiny, která nabízí nejen pobytové sociální služby, ale i sociální a zdravotní služby v domácím prostředí. Provozuje také lůžková zdravotnická zařízení, nemocnice, ale má i ambulantní služby.Podle Ivana Černovského se v posledních letech trh se sociálními pobytovými službami výrazně konsolidoval. Jeho skupina patří k největším soukromým poskytovatelům na tuzemském trhu. A i když Černovský nevylučuje další akvizice menších provozovatelů, zdůrazňuje „organický růst“.Více v podcastu na www.zdravezpravy.cz

Kamery samy obsluhu upozorní na nezvyklý pohyb nebo hluk. Modernizace kamerového systému vyjde na 19 milionů korun. Téměř 16 z nich pokryje dotace z Národního plánu obnovy.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Evropská komise představila změny emisního systému ETS2, který má od roku 2027 nově zatížit i domácnosti a dopravu. Nově má systém obsahovat flexibilnější cenový mechanismus, který umožní v případě rychlého růstu ceny povolenek okamžitě zasáhnout. Česká vláda si výsledek vykládá jako svůj úspěch. Opozice naopak tvrdí, že Komise jen kosmeticky upravila systém, jehož zavedení stále povede ke výraznému zdražení tepla a pohonných hmot.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Evropská komise představila změny emisního systému ETS2, který má od roku 2027 nově zatížit i domácnosti a dopravu. Nově má systém obsahovat flexibilnější cenový mechanismus, který umožní v případě rychlého růstu ceny povolenek okamžitě zasáhnout. Česká vláda si výsledek vykládá jako svůj úspěch. Opozice naopak tvrdí, že Komise jen kosmeticky upravila systém, jehož zavedení stále povede ke výraznému zdražení tepla a pohonných hmot.

Ceny hovězího na rekordu – ještě v prosinci roku 2021 stála hovězí půlka 99 korun za kilogram – dnes je to téměř 180 korun. „A to není konečná cena, stále to roste,“ varuje v pořadu IT Karel Pilčík, šéf MP Krásno, které zpracovává maso a produkuje také uzenářské výrobky. Půlka je řeznický termín a označuje půlku poraženého zvířete, která se nejčastěji vyskytuje ve velkoobchodu. Upozorňuje, že spolu s extrémním růstem cen půjde logicky dolů spotřeba. Ta se pohybuje okolo devíti kilogramů ročně na osobu a v loňském roce po delší době vzrostla. „Troufám si říct, že letos to bude o dvě kila snížené. Ta cena je prostě obrovská,“ upozorňuje Pilčík. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Čtvrtý díl série Wolfcastu „Vývoj her a peníze“ vrhá světlo na finanční pozadí vývoje hry Red Dead Redemption 2. Rockstar Games zaměstnali přes 2 000 lidí, na hře tým pracoval osm let a rozpočet stoupl až na půl miliardy dolarů. Nejen samotný vývoj, ale i marketing s billboardy, televizními spoty a masivními kampaněmi patřil k těm nejdražším vůbec, což nakonec vedlo k rekordním prodejům přes 61 milionů kopií a tržbám přesahujícím 1,5 miliardy dolarů.Upozorňujeme na reálné limity takto nákladných projektů – Rockstar od té doby nevydal žádnou novou hru. Díky srovnání s komunitně financovaným Star Citizen a legendou RollerCoaster Tycoon objevíte, jak se zásadně proměnilo měřítko i způsob výroby od indie scénáře až po blockbusterovou megaprojekci.Podívejte se na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.retronation.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na skvělé výlety do herního retra!

Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, pivo se nesrazilo. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.

Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, zákal nezmizel. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V příštích letech hrozí v Česku nedostatek stavebních materiálů. Upozorňuje na to Česká geologická služba. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto chce stanovit téměř 50 ložisek jako strategická. Může to usnadnit procesy, které povedou k případné těžbě – třeba v kamenolomech.

Jaké praktické dopady bude mít změna slovenské ústavy, kterou v pátek schválil tamní parlament? Jak velká část obyvatel Slovenska podporuje uzákonění dvou pohlaví nebo svrchovanost Slovenska ve věcech národní identity? Jak se podařilo Robertu Ficovi přesvědčit část opozice, aby spornou novelu podpořila? A jak páteční hlasování naruší vztahy mezi opozičními stranami na Slovensku? Tomáš Pancíř se ptal Michala Vašečky, sociologa z Bratislava Policy Institutu.

Jaké praktické dopady bude mít změna slovenské ústavy, kterou v pátek schválil tamní parlament? Jak velká část obyvatel Slovenska podporuje uzákonění dvou pohlaví nebo svrchovanost Slovenska ve věcech národní identity? Jak se podařilo Robertu Ficovi přesvědčit část opozice, aby spornou novelu podpořila? A jak páteční hlasování naruší vztahy mezi opozičními stranami na Slovensku? Tomáš Pancíř se ptal Michala Vašečky, sociologa z Bratislava Policy Institutu.

Jaké praktické dopady bude mít změna slovenské ústavy, kterou v pátek schválil tamní parlament? Jak velká část obyvatel Slovenska podporuje uzákonění dvou pohlaví nebo svrchovanost Slovenska ve věcech národní identity? Jak se podařilo Robertu Ficovi přesvědčit část opozice, aby spornou novelu podpořila? A jak páteční hlasování naruší vztahy mezi opozičními stranami na Slovensku? Tomáš Pancíř se ptal Michala Vašečky, sociologa z Bratislava Policy Institutu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nespokojnosť voličov koalície pramení z rôznorodých a neraz si odporujúcich nesplnených očakávaní, vraví politológ a sociológ Pavol Baboš z Univerzity Komenského. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom rozoberá skupinový rozhovor s bývalými voličmi koalície, ktorý zverejnil Denník N. Upozorňuje, že i keď mnohí voliči tvrdia, že nechcú polarizovanú spoločnosť, skôr ako depolarizáciu si želajú vyhrať spor s ľuďmi s iným názorom.

Jeden neoverený e-mail, nepozornosť zamestnanca či zle nastavené cloudové služby môžu firmu stáť milióny. O tom, ako sa bezpečnostné riešenia prispôsobujú rôznym segmentom, akú úlohu v tom hrá distribútor a prečo je koncept „zero trust“ novým štandardom, hovorí Róbert Trunkvalter, generálny manažér spoločnosti Exclusive Networks Slovakia. „Dáta sú dnes to najcennejšie, čo firmy majú,“ hovorí R. Trunkvalter. Upozorňuje na to, že kybernetická bezpečnosť nie je univerzálnym riešením. Každé odvetvie, od výrobných podnikov cez štátne inštitúcie až po bankový sektor, má úplne iné nároky. Práve preto sa pri návrhu bezpečnostných riešení kladie dôraz na to, kde sú dáta uložené, kto k nim má prístup a či môžu opustiť územie Slovenska. Okrem samotnej technológie hrá kľúčovú úlohu aj edukácia. Exclusive Networks je zároveň certifikovaným školiacim centrom a ponúka školenia pre partnerov aj koncových zákazníkov – od predajcov až po IT technikov. „Umelá inteligencia je ako oheň – dobrý sluha, ale zlý pán,“ upozorňuje R. Trunkvalter. Vďaka AI je dnes možné v milisekundách vyhodnotiť, či napríklad IT administrátor, ktorý má nahlásenú dovolenku, sa podozrivo prihlásil do systému, alebo či e-mail prišiel účtovníčke skutočne od reálneho obchodného partnera. Viac si vypočujete v podcaste.

Ak chce štát zvyšovať svoje príjmy cez opatrenia v daniach, najprv by sa mal zamerať na lepšie vymáhanie daní a kontrolu, hovorí auditorka a daňová poradkyňa Renáta Bláhová zo spoločnosti BMB Partners. V rokoch 2021 - 2024 pôsobila ako predsedníčka Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou. „Výber daní nezlepšíte daňovou amnestiou, ani hrozbami a znížením odpočtu DPH na firemné autá. Riešením je komplex opatrení, ktoré treba robiť dlhodobo,“ upozorňuje Blahová a dodáva, že na Slovensku klesá počet daňových kontrol aj dorubenej dane. Zatiaľ čo v roku 2019 vykonali daniari zhruba 10-tisíc kontrol, v roku 2024 to bolo už len približne 7-tisíc. Aj nález z týchto kontrol bol v minulom roku o viac ako polovicu nižší v porovnaní s obdobím pred šiestimi rokmi. Klesol aj objem dorubenej dane z približne 250-tisíc eur v roku 2019 na zhruba 170 miliónov minulý rok. „Netvrdím, že štát sa má nejako šialene sústreďovať na doruby. Ale toto nesvedčí o veľmi efektívnom výbere daní,“ hovorí daňová poradkyňa. Vysvetľuje, že problémom je nielen nízky počet kontrol, ale aj fakt, že väčšina sa sústreďuje len na DPH a daň z príjmov tvorí len malú časť pracovnej vyťaženosti kontrolórov. „Na finančnej správe nastali dramatické zmeny. Odrazilo sa to aj na kontrolách a daniari nemajú kapacity. Lepší výber daní môže štát dosiahnuť hlavne trpezlivou mravenčou prácou, ktorá tu chýba,“ dodáva Bláhová. Kritizuje aj pasivitu štátu vo vzťahu ku schránkovým offshore firmám, cez ktoré si stále vedia skutočne bohatí ľudia agresívne znižovať svoje daňové zaťaženie: „To sú milióny eur, ktoré odtekajú ktoviekam a znižujú daňové príjmy Slovenska. Ale nevidela som, že by to niekto kontroloval.“ Namiesto zvyšovania daňovo-odvodového zaťaženia zamestnancov a živnostníkov by sa vláda podľa Bláhovej mohla pozrieť napríklad na možnosti zaviesť špeciálnu daň pre ultra bohatých milionárov. Upozorňuje, že majú majetok rozložený v rôznych daňových rajoch a jeho hodnota stále narastá. Progresívna daň z príjmu sa ich nedotkne a vláda neplánuje zvýšiť ani majetkové dane. „Sociálno-demokratické vlády rôznych krajín diskutujú na úrovni EÚ o zavedení špeciálnej dane pre ultra bohatých ľudí. Tam sa bavíme o majetku nad sto miliónov eur, na ktorý by bola uvalená táto extra daň. Nie je jednoduché to urobiť, ale ak je vôľa a expertíza, tak sa to dá. Na Slovensku nevidím vôľu ísť touto cestou, hoci máme sociálno-demokratickú vládu,“ hovorí poradkyňa Renáta Bláhová. Vysvetľuje aj to, ako bude fungovať znížený odpočet DPH na firemné autá používané na súkromné účely a prečo je platenie daní z príjmu na Slovensku v podstate dobrovoľné, čo je svetový unikát. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete: 1:47 Ako zlepšiť výber daní na Slovensku 06:09 Ako klesá počet daňových kontrol 08:09 Ako stúpa počet schránkových firiem na Cypre 10:18 Aké dane platia slovenskí miliardári 14:07 Ako bude fungovať znížený odpočet DPH na firemné autá 20:16 Jazda šéfa SIS Pavla Gašpara na firemnom aute 27:56 Ako bude fungovať daňová amnestia See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Chybně si myslí, že musí mít hlavní pracovní úvazek, že tam nemůžou jít, když jsou důchodci nebo nezaměstnaní. Dále neví, že se zkrátilo oddlužení na 3 roky, neví, že už neplatí podmínka splacení zbývajících 30 % dluhu – byla nahrazena systémem přizpůsobení maximálním možnostem dlužníka,“ popisuje závěry výzkumu o oddlužení Daniel Prokop. „Nevědomost je obrovská a není divu, že tam lidé nevstupují,“ míní. Kolik činí insolvenční srážky z minimální mzdy a kolik zdanění práce?

Slovensko konsoliduje a šetrí kde sa dá, ale dôchodkov sa opatrenia takmer nedotknú. Vláda nemá záujem zaviesť adresnosť do systému 13. dôchodkov, hoci táto dávka v súčasnej podobe nemá iné ako politické zdôvodnenie. Sociálna poisťovňa je v hlbokom deficite a štát ju každoročne dotuje miliardami eur. Minulý rok to bolo približne 2,7 miliardy eur. Pavel Škriniar, pedagóg a finančný analytik Swiss Life Select vysvetľuje, že súčasný dôchodkový systém na Slovensku nie je dlhodobo udržateľný a ľudia v produktívnom veku sa musia aj samostatne finančne pripravovať na starobu. „Najväčší mýtus o dôchodkoch je presvedčenie, že niekto sa o mňa v starobe postará a ja pre to nemusím urobiť vôbec nič,“ hovorí Škriniar. Najdostupnejším spôsobom, ako sa finančne pripravovať na dôchodok a nespoliehať sa len na štát je sporiť si v druhom pilieri. Minister práce Erik Tomáš však nedávno spochybnil význam tohto systému s tým, že 95 percent poberateľov dôchodku z prvého i druhého piliera dostáva v priemere o päťdesiat eur menšiu penziu, než akú by poberali, ak by peniaze dostávali len od Sociálnej poisťovne. Zvyšných päť percent ľudí má mať podľa ministra Tomáša v priemere len o 14 eur mesačne viac. Preto ministerstvo navrhuje, aby ľudia mohli dobrovoľne opustiť druhý pilier, ak je to pre nich výhodné. Pavel Škriniar takýto krok neodporúča: „Dnes vám nikto s istotou nepovie, aký dôchodok budete mať o desať, dvadsať, tridsať rokov a tak sa ani nedá povedať, komu sa dnes oplatí odísť z druhého piliera. Výpočet teoretického dôchodku závisí od viacerých faktorov a mení sa v čase.“ Upozorňuje tiež, že nízke dôchodky čerstvých penzistov sú spôsobené aj tým, že väčšina z nich sa rozhodla pre programový výber nasporenej sumy v druhom pilieri namiesto toho, aby si nechali vyplácať doživotný dôchodok. Získaný balík peňazí potom mnohí z nich použili na nákupy, či už elektroniky, auta, alebo dovolenky. „Druhý pilier je určený na zabezpečenie príjmov v čase staroby a nie na často jednorázovú spotrebu pri programovom výbere na konci doby sporenia,“ dodáva analytik. Ako sa aktuálna konsolidácia dotkne druhého piliera a ako Pavel Škriniar hodnotí avizované zmeny v tomto systéme? Sledujte Index, ktorý moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete: 02:00 Ako by mala vyzerať dobrá konsolidácia 3:40 Prečo sú 13. dôchodky nezmysel 8:45 Konsolidácia predsa len ovplyvní aj druhý pilier 13:01 Ako dnes funguje II. pilier a oplatí sa vystúpiť? 17:33 Oplatí sa programový výber z druhého piliera? 23:13 Kam sa podeli švajčiarske dôchodky? 33:41 Aké zmeny by sa mali udiať v druhom pilieri See omnystudio.com/listener for privacy information.

Poslechněte si, které nástroje považuje Charita ČR za klíčové. Dozvíte se také, že křesťané slaví Dobu stvoření a apelují na ochranu životního prostředí.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pondělí začal nový školní rok. Na čem závisí úspěch ve škole? Proč se v jednotlivých regionech výrazně liší procento žáků, kteří nedokončí základní vzdělání? „V Česku je problém, že lidé jsou znevýhodněni chudobou, tím, že dítě není tolik připravené na vzdělávání, a zároveň jde do školy, která je často také znevýhodněná, má víc nekvalifikovaných učitelů, nemá školní psychology, má často menší financování,“ říká sociolog Daniel Prokop. Pomáhá situaci nový školský zákon?

Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy. Deficitní číslo je jenom výsledek této operace,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, zakladatel Centra veřejných financí.

Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy. Deficitní číslo je jenom výsledek této operace,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, zakladatel Centra veřejných financí.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od tohoto týdne platí nová pravidla pro létání s drony nad Českem. Počet registrovaných provozovatelů a registrovaných pilotů u nás je přes 80 000. Jaká rizika létaní s drony představují? „Ta uživatelská přívětivost, to, že lidé často podceňují rizika – pochopitelně přibývá různých incidentů a my to potom musíme řešit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vedoucí oddělení bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví Tomáš Michalík.

Od tohoto týdne platí nová pravidla pro létání s drony nad Českem. Počet registrovaných provozovatelů a registrovaných pilotů u nás je přes 80 000. Jaká rizika létaní s drony představují? „Ta uživatelská přívětivost, to, že lidé často podceňují rizika – pochopitelně přibývá různých incidentů a my to potom musíme řešit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vedoucí oddělení bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví Tomáš Michalík.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko si nasadilo oprátku kolem vlastní hlavy,“ říká odborník na ruskou politiku a historii Filip Scherf, který v zemi strávil tři a půl roku a dnes působí na univerzitě v St Andrews. „Režim byl před eskalací války silný, ale svou legitimitu svázal s naplněním válečných cílů,“ dodává odborník. Na nedávné schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina na Aljašce a následný summit ve Washingtonu nahlíží optikou střízlivého realismu. „Vidíme velkolepá prohlášení, gesta, summity, jednání – ale válka pořád pokračuje. A obě strany nejsou o tolik blíže míru, než byly za uplynulé roky,“ říká Scherf. Podle něj se sice změnila dynamika v tom, že Trump Putina vtáhl zpět do diplomatické hry, ale zásadní rozpory zůstávají. Rusko chce uznání anektovaných území, neutralitu Ukrajiny a její demilitarizaci. Ukrajina naopak říká: žádného území se vzdát nemůžeme a potřebujeme robustní bezpečnostní garance. To je v přímém protikladu k ruským požadavkům. „Mír se možná rétoricky zdánlivě přibližuje, ale fakticky nikoliv,“ dodává k situaci odborník. Připomíná také, že Moskva si do ústavy vepsala i území, která fakticky nekontroluje. „Je těžko představitelné, že by ten militantní, agresivní Putinův režim řekl: naše vlastní ruské území vám dáváme výměnou za mír,“ myslí si Scherf. Upozorňuje i na důsledky, které válka způsobuje uvnitř samotného Ruska. Jde o ohromné náklady, oběti a ztráty, které vytvářejí tlak na Putinův režim zevnitř. A otázky přináší i co by znamenalo, kdyby válka skončila – ať už návrat statisíců lidí, kteří se na frontě naučili vraždit, nebo i pro samotný stav ruské ekonomiky, která se transformovala na válečnou. Jak se podle něj Západ opakovaně mýlil v odhadu Moskvy – od mnichovského projevu Vladimira Putina v roce 2007 až po „reset“ Baracka Obamy? Co pro něj znamenalo prožít tři a půl roku v Rusku, které popisuje jako „intelektuálně fascinující a život oči otevírající“, ale také jako zemi, kde nerovnosti a poškození mezilidských vztahů byly často až bolestivé a všeprostupující? A proč tvrdí, že Evropa bude muset Rusko vždy vnímat jako protivníka, nikoli partnera? Poslechněte si celý rozhovor.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Do sněmovních voleb zbývají necelé dva měsíce a pro strany se tak blíží okamžik, kdy odstartují nejostřejší fázi kampaně a pokusí se pohnout s předvolebními preferencemi. Co od závěru kampaně čekat? Hostem Ptám se já byl politolog Lubomír Kopeček z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu SYRI. Necelé dva měsíve před volbami do Poslanecké sněmovny je jejich jasným favoritem opoziční hnutí ANO. Podle volebního modelu STEM si od minulého týdne sice mírně pohoršilo na 31,1 procenta, přesto dál přesvědčivě vede. Na druhém místě se drží vládní koalice Spolu, která si polepšila zhruba o půl procentního bodu na 21,3 procenta. Třetí je aktuálně hnutí SPD s 13,2 procenta. Za ním STAN s 10,5 a Piráti s 8,1 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí Stačilo!. Potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory by naopak nepřekočili Motoristé ani Přísaha. Zatímco zástupci ANO v čele s předsedou Andrejem Babišem ani přes léto nepolevují a setkávají se denodenně s voliči v různých koutech republiky, vládní Spolu se chystá spustit ostrou fázi své kampaně až v druhé půlce srpna. Dokáže vládní koalice Spolu ještě zastavit rozjeté opoziční hnutí ANO? Jak můžou strany mobilizovat nerozhodnuté voliče? A o co jde Česku v letošních sněmovních volbách nejvíc?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Schodek státního rozpočtu by se podle ministra financí mohl příští rok kvůli výdajům na obranu vyšplhat až na 280 miliard korun. Jak by se k rozpočtovému deficitu měla postavit příští vláda? Pomůže něčemu návrh ústavní rozpočtové odpovědnosti, který schválila vláda Petra Fialy? „V časech, kdy v Evropě dochází k masivnímu rozvolňování pravidel, jsem rád, že máme ještě národní pojistku,“ poukazuje na již platnou dluhovou brzdu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Schodek státního rozpočtu by se podle ministra financí mohl příští rok kvůli výdajům na obranu vyšplhat až na 280 miliard korun. Jak by se k rozpočtovému deficitu měla postavit příští vláda? Pomůže něčemu návrh ústavní rozpočtové odpovědnosti, který schválila vláda Petra Fialy? „V časech, kdy v Evropě dochází k masivnímu rozvolňování pravidel, jsem rád, že máme ještě národní pojistku,“ poukazuje na již platnou dluhovou brzdu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Schodek státního rozpočtu by se podle ministra financí mohl příští rok kvůli výdajům na obranu vyšplhat až na 280 miliard korun. Jak by se k rozpočtovému deficitu měla postavit příští vláda? Pomůže něčemu návrh ústavní rozpočtové odpovědnosti, který schválila vláda Petra Fialy? „V časech, kdy v Evropě dochází k masivnímu rozvolňování pravidel, jsem rád, že máme ještě národní pojistku,“ poukazuje na již platnou dluhovou brzdu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Strategicky to byla pořád velká chyba,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana k izraelsko-americkým útokům na íránský jaderný program. Přestože podle něj byly útoky extrémně dobře provedené a došlo k výraznému poničení mnoha zařízení, důsledky vnímá jako vážné: Írán přerušil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, inspektoři nemají přístup k místu, diplomatická řešení byla zmařena a návrat k nim teď bude ještě mnohem těžší. Smetana zároveň upozorňuje, že útoky posílily pozici íránských jestřábů a zvýšily motivaci režimu v jaderném programu pokračovat. Latentní schopnost vyrobit zbraň zůstává, protože zůstala řada zařízení, která poničena nebyla. „Nevíme, jestli si to Írán troufne. Ale je to rozhodně varianta, která se teď zdá pravděpodobnější než před těma útoky,“ varuje expert. V rozhovoru mluví také o rostoucím vlivu Izraele v regionu, o porušování mezinárodního práva a o ztrátě nástrojů mezinárodního společenství. Připomíná, že izraelské akce vedly k vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Galanta. Termín „genocida“ označuje za právně komplikovaný, ale konstatuje, že ve chvíli, kdy je podezření, že by k ní mohlo docházet, jsou státy povinny podniknout potřebná opatření, aby něčemu takovému zabránily. „I velká část Izraelců se začíná pomaličku shodovat, že to je naprosto přes čáru,“ říká k disproporční reakci země na útoky Hamásu ze 7. října 2023 a humanitární krizi v Gaze. Otevřeně kritizuje také způsob, jakým se o konfliktu, ale i o dění okolo Íránu mluví ve veřejném prostoru – v médiích i mezi experty. Podle něj je debata často redukovaná na černobílou a neodráží složitost reality. Upozorňuje také na dvojí metr v hodnocení vyjádření politiků podle toho, zda pocházejí ze států, které „nemáme rádi“, nebo ze zemí našich spojenců. A podle experta není bezproblémové ani nekritické „roztleskávání“ Ukrajiny, které podle jeho slov vadí i Ukrajincům a vedlo k podceňování Ruska, což válkou zasažené zemi nakonec spíše ublížilo. Jak rozsáhlý íránský jaderný program může být a jakou zásadní chybu udělal Donald Trump? Proč použití síly přináší problematický precedent? A proč se Izrael stává v oblasti hegemonem? Pusťte si rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Veřejný prostor není klub, ze kterého mohu někoho vyloučit,“ tvrdí filozof a publicista Václav Bělohradský, který varuje před tím, že svoboda slova se dnes neomezuje zákazem, ale neviditelnými normami. Mluví o pojmu „měkké ostrakizace“ a tvrdí, že právě ona je pro český kulturní rámec typická. „Potlačené ve společnosti je nebezpečnější než to vyslovené. To, co se bojíte vyslovit, se změní v symptom, v nemoc,“ komentuje filozof. Nesvoboda slova se podle něj dnes projevuje například hegemonními slovy, která přestáváme chápat jako politická – jako třeba „dobro“, „pravda“ nebo „krása“. Ostrakizace je podle něj i důvodem, proč se část veřejnosti pohoršovala nad tím, že kdysi vystoupil na sjezdu hnutí ANO. „Já zásadně publikuju bez honorářů. Dostal jsem pravda, jednu koblihu, kterou jsem tam skutečně sežral ke kafi. Byla docela dobrá,“ směje se Bělohradský. Vzpomíná i na emigraci v roce 1970 a své rozhodnutí odejít popisuje bez heroizace. „Ve mně není ten typ statečnosti, který ta země tehdy potřebovala. Ten typ hrdinství, který vyžaduje třeba i vězení, nebo i to, že musíte počítat, že se budete živit nějak tak z vděčnosti vůči těm, kteří vám dají práci a upadnete do zvláštního typu závislosti na pomoci druhých,“ přiznává a mluví o různých formách odvahy. V širších souvislostech se Bělohradský zamýšlí také nad úpadkem Západu. „Proč jsou všichni naši nepřátelé najednou? Jsou to miliardy lidí. To je nová situace, do které se Evropa dostala,“ říká k tomu, že jsme si dlouho mysleli, že se Evropa stane třetím pólem vůči Americe a Rusku. Upozorňuje také na to, že demokracie je systém, který je z principu nestabilní – protože umožňuje vznik i šíření ‚nebezpečných myšlenek‘. „Demokracie je ideokracie – vláda názorových většin. A nemůžu předem zaručit, že ty názory nebudou nebezpečné,“ vysvětluje publicista. Jak dnes vypadá mocenská struktura ukrytá v běžném jazyce? Co dnes znamená být „levičák“? A jaký nejabsurdnější argument slyšel, pokud jde o jeho vystoupení na sjezdu hnutí ANO? Poslechněte si celý rozhovor.

Pod pojmem skalka si představí každý něco jiného. Pro někoho je to větší květináč s bonsají. Jiný za skalku považuje celou kamennou zahradu, s jezírkem, lekníny a koi kapry.

Pod pojmem skalka si představí každý něco jiného. Pro někoho je to větší květináč s bonsají. Jiný za skalku považuje celou kamennou zahradu, s jezírkem, lekníny a koi kapry.

Pod pojmem skalka si představí každý něco jiného. Pro někoho je to větší květináč s bonsají. Jiný za skalku považuje celou kamennou zahradu, s jezírkem, lekníny a koi kapry.

Hned několik oslovených právníků se shoduje, že TV Nova v pořadu Výměna manželek porušuje práva dětí. Třeba tím, že je zobrazuje ve velmi choulostivých situacích. Televize slíbila, že takové epizody zreviduje a případně smaže. Upozorňujeme, že pro lepší pochopení kontextu jsme použili autentické ukázky obsahující explicitní výrazy.Ve čtvrtém pokračování speciální podcastové série Ve stínu vyměněných manželek jsme oslovili dva právníky a jednu právničku, aby zhodnotili, zda použité záběry porušují práva dětí. Ty chrání například Úmluva o právech dítěte Organizace spojených národů, občanský zákoník nebo zákon o sociálně-právní ochraně dětí.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Nálada v ruské společnosti se během posledních šesti měsíců radikálně změnila. Nejvíce nenáviděnou zemí už nejsou Spojené státy, ani Ukrajina. Amerika byla přitom v Rusku víc než 12 let považována za největšího nepřítele. Koncem loňského roku s tím souhlasilo 76 procent obyvatel. Nyní se zdá, že současnému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se to podařilo změnit. Upozorňuje na to polský list Rzeczpospolita.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Slabá priemyselná politika a zelené regulácie ženú firmy mimo Európy,“ hovorí Štefan Rosina starší Slovensko stráca priemyselnú výkonnosť a spolu s ňou aj schopnosť obstáť v globálnej konkurencii. Upozorňuje člen Klubu 500 a bývalý šéf Matadoru Štefan Rosina starší. V rozhovore kritizuje, ako sa z regulácií často stávajú brzdy hospodárskeho rastu. „Naše podnikateľské prostredie sa mení, ale nie v priaznivom smere. Napriek deklarovanej rovnosti členských štátov existujú zásadné rozdiely v prístupe a výhodách, ktoré pociťujeme najmä my, ktorí pôsobíme aj mimo Slovenska a vieme ich porovnať,“ hovorí dlhoročný zástupca slovenského priemyslu. Kým krajiny ako USA či Čína chránia vlastné záujmy a investujú do surovinovej sebestačnosti, Európska únia sa podľa neho sústredí na regulácie, často bez hlbšej analýzy reálnych dosahov na domáci priemysel. „USA a Čína sa správajú pragmaticky a chránia svoj priemysel. Európska únia namiesto toho zavádza stále nové obmedzenia, často sa v Bruseli rozhoduje bez znalosti reálnej situácie v jednotlivých štátoch a regiónoch. Tento vývoj vo mne vyvoláva obavy,“ zdôrazňuje Štefan Rosina st. Viac sa dozviete vo videopodcaste a viac podrobností aj tu: https://www.trend.sk/ekonomika/bez-surovin-vizie-nema-europa-sancu-konkurovat-usa-ani-cine?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1

Jaké jsou výzvy současného vzdělávání? S absolventem UCL a Cambridge a odborníkem na vzdělávání Štěpánem Kmentem jsme kromě jeho studia v zahraničí probrali i to, jak může vypadat budoucnost školství v Evropě.

Je lepší Robert Plaga z ANO slibující vyšší platy učitelům, nebo Renata Zajíčková z ODS slibující žákům o rok kratší základní školu? Téma pro podcast Vlevo dole.Už je to tady zas. Politické strany sepisují volební programy, v nichž budou znít věty typu: kvalitní vzdělání je naše klíčová priorita, o budoucnosti naší země se rozhoduje ve školách, vzdělávání je nejlepší investicí do budoucna a jaké budou školy, taková bude společnost. S čím ale konkrétně jdou politici do voleb?Překvapivě mezi hlavními stranami panuje široká shoda na takzvané strategie 2030+, která stanovuje dva cíle. Za prvé, že škola má rozvíjet kompetence potřebné pro aktivní občanský, profesní i osobní život. A za druhé, že je potřeba snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.„Pro prosazení těchto představ, aby nezůstaly jen na papíře, je klíčové to, jak silná figura bude ministr školství. A tady si učitelé nejvíc slibují od Roberta Plagy, kandidáta ANO. Nikdo už ale neví, co by mu dovolil Babiš jako premiér,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. A připomíná, že za posledních 15 let jsme měli třináct ministrů školství.Experti z neziskových organizací zabývajících se vzděláváním říkají, že ještě důležitější než ministr jsou ředitelé konkrétních škol a samozřejmě učitelé. Volají proto po kariérních systémech a investicích do zlepšení přípravy učitelů, aby o obor byl zájem.„Ukazuje se, že největší brzdou jakéhokoliv pokroku ve školství je roztříštěnost systému. O základní školy pečují obce, o střední kraje, ale málokdo řeší kvalitu vzdělávání. Zajímají se spíš o výměnu parket v tělocvičně nebo zateplení budovy,“ popisuje Václav Dolejší.Upozorňuje na skutečnost, že v Česku dnes existuje 6 900 základních a mateřských škol. Přitom čtvrtina z nich má méně než 50 žáků. Tyto školičky se pak potýkají s přetížeností ředitelů, kteří jsou zahlceni byrokracií.Víte, kolik je 8+2? A 2030+? Má starý pecař vůbec výuční list? A kdy se Vysoká škola života dočká akreditace? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Prezident Pellegrini predniesol v parlamente svoju prvú správu o stave republiky. Vládu skritizoval za covidovú amnestiu, vrátil sa k atentátu na premiéra a hovoril, že ľudí trápia stúpajúce ceny aj vojna na Ukrajine. Politické strany vyzval aby sa zhodli na vízii pre Slovensko a vládu aby zo zahraničnej politiky na všetky štyri svetové strany nevynechávala západ, ktorý je podľa prezidenta našim hodnotovým a bezpečnostným priestorom, ktorý nesmieme opustiť.Parlament pritom rokuje na riadnej schôdzi len druhý krát v tomto roku. Smer pokračuje v budovaní svojich hrádzí. V ústave chce dve pohlavia a nadradenosť našich zákonov nad medzinárodné a európske zmluvy. Opozičné KDH uvažuje, že mu v tom pomôže.Ako to pomôže Slovensku? Prečo parlament rokuje tak málo? Čo sa deje v koalícii, ak sa nevie dohodnúť na zmenách v transakčnej dani, covidových amnestiách, rente pre generálneho prokurátora či pohľade na ostrú kritiku nemeckého kancelára Merza? A čo urobí zo zisteniami delegácie európskeho parlamentu o míňaní eurofondov na luxusné haciendy?Braňo Závodský sa rozprával s poslancom parlamentu a predsedom klubu hnutia Slovensko Michalom Šipošom.

Správanie sa vlády pri pandemickej dohode a nezmyselné naratívy Petra Kotlára o očkovaní spochybňujú modernú medicínu. Prečo by potom mali ľudia dôverovať lekárom, keď im radia napríklad lieky na vysoký tlak, pýta sa lekár Peter Sabaka.Dôsledkom podľa neho bude, že Slováci budú ešte viac chorí. Virológ z SAV Boris Klempa tiež vôbec nerozumie argumentom Roberta Fica, prečo malo Slovensko voči pandemickej dohode výhrady. Argument suverenitou podľa neho neobstojí. Naopak – prípadné nepristúpenie k dohode nás ohrozí v prípade budúcej pandémie.V podcaste s odborníkmi sa dozviete:– od 1. minúty – ako hodnotia výsledok hlasovania o pandemickej dohode;– od 1:50 – či k pandemickej dohode pristúpi ktorákoľvek ďalšia vláda;– po 2:30 – že Slovensko si robí hanbu sprisahaneckými teóriami;– od 3:30 – aké by mohli byť následky pre slovenských pacientov, vedcov a lekárov, keby sme k dohode nepristúpili;– po 4:30 – či by Slovensko samo zvládalo pandémie lepšie ako Švédsko;– od 6:20 – že Slovensko symbolicky odmieta podanú ruku medzinárodného spoločenstva do budúcna;– okolo 8:00 – že Slovensko je považované za bohatú krajinu a či by sme na to nedoplatili;– po 10:30 – ako by sme mohli mať nedostatok najnovších liekov a metódy diagnostiky;– od 12:00 – že pandemická dohoda je len kúsok skladačky v Kotlárovom naratíve;– po 13:20 – že Kotlár by vedel, na čo ľudia zomierali, keby bol počas pandémie reálne v nemocnici;– od 15:00 – čo sa bude písať v učebniciach dejepisu o pandémii covidu;– po 17:00 – že o kukurici hovorí len Peter Kotlár a nikto iný;– od 19:00 – že Kotlárom citovaná štúdia vakcíny odporúča, akurát ich chce do budúcna zlepšiť;– po 20:20 – čo znamená, že vo vakcínach je DNA a prečo je to normálne;– od 22:00 – že najviac DNA bolo v ruskej vakcíne Sputnik a v AstraZeneca;– po 23:00 – či Kotlár tomu nerozumie, alebo len pretláča naratív;– od 24:00 – že na Kotlárovom obrázku môže byť pokojne aj cibuľa;– po 25:00 – či sú voči Svetovej zdravotníckej organizácii aj legitímne výhrady;– od 28:40 – že vláda spochybňuje modernú medicínu a to môže uškodiť ľuďom a ich zdraviu;– po 30:00 – či teda Kotlár a Fico priamo ohrozujú životy a zdravie ľudí;– od 31:00 – aký je to pocit, keď ľudia útočia na odborníkov;– po 32:30 – ako vyzerali útoky na Petra Sabaku;– od 34:45 – či verí ministrovi vnútra, že bude riešiť nenávistné útoky;– po 35:30 – či má dôveru v štát, ktorý má zaručiť bezpečnosť;– od 37:00 – čo vysúdil od extrémistov z Republiky.

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.

Ve chvíli, kdy začíná další rozhovor projektu Co se děje se světem, probíhá tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Jaká je momentálně vojenská síla Ruska? „Kapacita a dosah jaderné triády Ruské federace jsou prakticky neomezené a co se týče počtu, kvality, ale i kvantity, tak je nadřazena všem ostatním vyjma USA,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Jak je na tom Rusko z hlediska konvenčních zbraní? Poslechněte si celý rozhovor.

Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).

Může u nich totiž dojít ke zlomenině způsobené opakovanými skoky. Upozorňují na to ortopedi z Fakultní nemocnice v Motole. - Na Kanárských ostrovech vzniká část největší a nejvýkonnější astronomické observatoře na světě. Na jejím budování se podílejí i české instituce. - Climate Trace - satelity monitorují množství CO2.

V sobotu se svět rozloučí s papežem Františkem. Podle teologa Martina Vaňáče během svého pontifikátu pokračoval v otevírání církve vůči novým myšlenkám a projevoval se jeho jihoamerický původ. „Mentalita a prostředí Latinské Ameriky je výrazně odlišné a je to něco, co Evropa potřebovala slyšet. Větší roli tam hraje lidová zbožnost, radost a větší emoce,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.

Lidé se při vybírání politických stran či osobností rozhodují na základě emocí, nikoliv rozumu nebo etických zásad. Upozorňuje na to filozof a etik David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd, podle kterého rozhodování dnešní společnosti ovlivňují také technologie. Velký vliv na nás bude mít v budoucnu i umělá inteligence (AI). „Nedokážeme už rozeznat, jestli mluvíme se strojem, nebo s člověkem,“ varuje etik Černý v pořadu Osobnost Plus.

V brazilském městě Belém se letos v listopadu odehraje klimatická konference COP30. Aby se na místo pohodlně dostalo všech 50 tisíc očekávaných návštěvníků, buduje stát Pará do svého hlavního města čtyřproudou dálnici – skrz amazonský deštný prales. Upozorňuje na to server britské veřejnoprávní stanice BBC.