Podcasts about upozor

Je lepší Robert Plaga z ANO slibující vyšší platy učitelům, nebo Renata Zajíčková z ODS slibující žákům o rok kratší základní školu? Téma pro podcast Vlevo dole.Už je to tady zas. Politické strany sepisují volební programy, v nichž budou znít věty typu: kvalitní vzdělání je naše klíčová priorita, o budoucnosti naší země se rozhoduje ve školách, vzdělávání je nejlepší investicí do budoucna a jaké budou školy, taková bude společnost. S čím ale konkrétně jdou politici do voleb?Překvapivě mezi hlavními stranami panuje široká shoda na takzvané strategie 2030+, která stanovuje dva cíle. Za prvé, že škola má rozvíjet kompetence potřebné pro aktivní občanský, profesní i osobní život. A za druhé, že je potřeba snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.„Pro prosazení těchto představ, aby nezůstaly jen na papíře, je klíčové to, jak silná figura bude ministr školství. A tady si učitelé nejvíc slibují od Roberta Plagy, kandidáta ANO. Nikdo už ale neví, co by mu dovolil Babiš jako premiér,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. A připomíná, že za posledních 15 let jsme měli třináct ministrů školství.Experti z neziskových organizací zabývajících se vzděláváním říkají, že ještě důležitější než ministr jsou ředitelé konkrétních škol a samozřejmě učitelé. Volají proto po kariérních systémech a investicích do zlepšení přípravy učitelů, aby o obor byl zájem.„Ukazuje se, že největší brzdou jakéhokoliv pokroku ve školství je roztříštěnost systému. O základní školy pečují obce, o střední kraje, ale málokdo řeší kvalitu vzdělávání. Zajímají se spíš o výměnu parket v tělocvičně nebo zateplení budovy,“ popisuje Václav Dolejší.Upozorňuje na skutečnost, že v Česku dnes existuje 6 900 základních a mateřských škol. Přitom čtvrtina z nich má méně než 50 žáků. Tyto školičky se pak potýkají s přetížeností ředitelů, kteří jsou zahlceni byrokracií.Víte, kolik je 8+2? A 2030+? Má starý pecař vůbec výuční list? A kdy se Vysoká škola života dočká akreditace? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V neděli 25. května nás čeká Pomněnkový den, který je mezinárodně věnovaný ztraceným dětem. Co takhle naučit své potomky pro případ nouze, kdyby se ztratili, jak mají reagovat, jak zachovat klid a kde hledat pomoc?

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.

Ve chvíli, kdy začíná další rozhovor projektu Co se děje se světem, probíhá tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Jaká je momentálně vojenská síla Ruska? „Kapacita a dosah jaderné triády Ruské federace jsou prakticky neomezené a co se týče počtu, kvality, ale i kvantity, tak je nadřazena všem ostatním vyjma USA,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Jak je na tom Rusko z hlediska konvenčních zbraní? Poslechněte si celý rozhovor.

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský v Echo Prime Time komentuje nejnovější vývoj války na Ukrajině, diplomatická gesta Donalda Trumpa i absenci Evropy u klíčových jednání. Tvrdí, že Trumpova politika může vést k míru, ale ne z idealismu, ale z čistého pragmatismu. Setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského ve Vatikánu označuje za epické a normalizační. Cílem podle něj nebyla show, ale obnovení důvěry a posun ve věci praktické spolupráce. „Výsledkem je hmatatelná dohoda o minerálech a poskytnutí systémů Patriot,“ říká Landovský. Upozorňuje ale, že Spojené státy se opět rozhodly vyjednávat samy, bez účasti evropských partnerů. „Kde je Evropa, kde je Česko?“ ptá se.Donald Trump je podle Landovského často označován za nepředvídatelného, s tím Landovský nesouhlasí: „Je ultrapragmatický, někde až cynický, ale v souladu s tím, s jakým programem byl zvolen. Není to prezident, který by miloval intervence. Ale dokáže použít sílu chirurgicky přesně a nečekaně,“ připomíná Landovský operace proti Hútíům nebo dřívější likvidaci íránského generála Sulejmáního. V případě Ukrajiny to znamená tlak skrze zbraně, ne slova. A jak se má nyní zachovat Ukrajina? Podle Landovského jako „Izrael u Černého moře“. Silná armáda, spolehnutí na vlastní síly, ale se zahraniční podporou. Neformální, ale reálná bezpečnost. „Izrael taky nespoléhá na papír. Spoléhá na zbraně, na spojence, ale nepotřebuje formální aranžmá. Ukrajina dnes ví, že musí spoléhat hlavně na sebe,“ říká Landovský.

Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).

Šestinedělí není dovolená. Spíš jízda bez pásů. V tomhle díle mluvíme otevřeně o tom, co se často neříká nahlas: že očistky smrdí, prsa se nalejou jak beton, hormony si dělají, co chtěj, a že mateřská láska občas nepřijde hned po porodu. Upozorňujeme na věci, který můžou překvapit i ty nejpřipravenější mámy.Není to jednoduché – ale o to víc si zasloužíš vědět, že je to normální. A že nejseš divná. Prostě real talk o období, kdy si říkáš: “Proč mi tohle nikdo neřekl dřív?”Jaké bylo vaše šestinedělí? A co muži? Jak to zvládali?..

Může u nich totiž dojít ke zlomenině způsobené opakovanými skoky. Upozorňují na to ortopedi z Fakultní nemocnice v Motole. - Na Kanárských ostrovech vzniká část největší a nejvýkonnější astronomické observatoře na světě. Na jejím budování se podílejí i české instituce. - Climate Trace - satelity monitorují množství CO2.

Vojtěch Grande, vedoucí lékárník. Počet lidí, kterým může nevhodná kombinace léků způsobit vážné zdravotní komplikace, každým rokem roste. Upozorňují na to farmaceutické firmy. Špatná interakce se může objevit i v případě, že si pacient k předepsaným lékům přikoupí nevhodný volně prodejný lék. To je téma, které rozebereme hodinu před polednem s lékárníkem Vojtěchem Grande.

Vojtěch Grande, vedoucí lékárník. Počet lidí, kterým může nevhodná kombinace léků způsobit vážné zdravotní komplikace, každým rokem roste. Upozorňují na to farmaceutické firmy. Špatná interakce se může objevit i v případě, že si pacient k předepsaným lékům přikoupí nevhodný volně prodejný lék. To je téma, které rozebereme hodinu před polednem s lékárníkem Vojtěchem Grande.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V sobotu se svět rozloučí s papežem Františkem. Podle teologa Martina Vaňáče během svého pontifikátu pokračoval v otevírání církve vůči novým myšlenkám a projevoval se jeho jihoamerický původ. „Mentalita a prostředí Latinské Ameriky je výrazně odlišné a je to něco, co Evropa potřebovala slyšet. Větší roli tam hraje lidová zbožnost, radost a větší emoce,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.

V sobotu se svět rozloučí s papežem Františkem. Podle teologa Martina Vaňáče během svého pontifikátu pokračoval v otevírání církve vůči novým myšlenkám a projevoval se jeho jihoamerický původ. „Mentalita a prostředí Latinské Ameriky je výrazně odlišné a je to něco, co Evropa potřebovala slyšet. Větší roli tam hraje lidová zbožnost, radost a větší emoce,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé se při vybírání politických stran či osobností rozhodují na základě emocí, nikoliv rozumu nebo etických zásad. Upozorňuje na to filozof a etik David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd, podle kterého rozhodování dnešní společnosti ovlivňují také technologie. Velký vliv na nás bude mít v budoucnu i umělá inteligence (AI). „Nedokážeme už rozeznat, jestli mluvíme se strojem, nebo s člověkem,“ varuje etik Černý v pořadu Osobnost Plus.

Lidé se při vybírání politických stran či osobností rozhodují na základě emocí, nikoliv rozumu nebo etických zásad. Upozorňuje na to filozof a etik David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd, podle kterého rozhodování dnešní společnosti ovlivňují také technologie. Velký vliv na nás bude mít v budoucnu i umělá inteligence (AI). „Nedokážeme už rozeznat, jestli mluvíme se strojem, nebo s člověkem,“ varuje etik Černý v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Slobodný obchod založil základy európskej prosperity. O clách by sme mali viac rokovať,“ hovorí Robert Spišák z Republikovej únie zamestnávateľov Európska únia stráca konkurencieschopnosť a Slovenská republika s ňou. Vysoké ceny energií, prehnaná regulácia a chybné stratégie oslabujú priemysel, varuje Robert Spišák, viceprezident Republikovej únie zamestnávateľov. Upozorňuje, že európske zelené politiky nezohľadňujú realitu globálneho trhu a ak sa nezmení prístup, EÚ bude v technologickom a hospodárskom závese za Áziou aj Amerikou. Viac povedal v rozhovore s Veronikou Vaňkovou. Celý videopodcast nájdete tu:

O ptačích parcích na severu Čech si tentokrát povídáme s ornitologem Václavem Beranem.

Zapnete televizi a uslyšíte dialog mezi moderátorem a jeho hostem. Upozorňuji, že nejde o žádnou hypotézu, ale o přepis části skutečného pořadu v ruské státní televizi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O zázračných lécích na hubnutí se mluví už delší dobu. Fotky dříve korpulentních, dnes štíhlých celebrit plní stránky časopisů. Ozempic, saxenda, mysimba – prý fungují tak, že člověk po nich ztratí chuť na jídlo, a tak zhubne. Údajně ale ztratí chuť i na další příjemné věci v životě. O užívání takových léčiv si povídáme s vedoucí lékařkou Diabetologického centra Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Lucií Radovnickou.

V poslednej siedmej epizóde podcastu Medúza 2025 sa pozeráme na tému znásilnenia z perspektívy systému pomoci, legislatívy a spoločenských predsudkov, ktoré bránia preživším domôcť sa spravodlivosti. Siedma epizóda s názvom Štát, systém, spoločnosť je silným a znepokojujúcim svedectvom o tom, prečo mnoho preživších nikdy neprehovorí.Sylvia Gancárová, právnička a bývalá vyšetrovateľka, vysvetľuje, ako funguje proces nahlasovania znásilnenia na Slovensku a prečo je náš systém pre preživších často traumatizujúci. Upozorňuje na medzery v legislatíve, ktoré znásilnenie uznávajú iba vtedy, keď preživší preukáže aktívny odpor, zatiaľ čo moderné európske štandardy, stavajú do popredia súhlas: „Iba áno znamená áno“.Europoslankyňa Veronika Cifrová Ostrihoňová približuje, ako Istanbulský dohovor a zahraničné prístupy uznávajú fenomén tzv. „zamrznutia“, teda stav, keď človek v šoku nie je schopný fyzického odporu, no napriek tomu nesúhlasí so sexuálnym aktom.Prečo sa definícia znásilnenia na Slovensku nemení? Podľa poslankyne Martiny Bajo Holečkovej je jedným z dôvodov nízky počet žien vo verejných funkciách. Poslankyňa Vladimíra Marcinková zase dodáva, že vždy, keď sa táto téma otvorí, čelí absurdným argumentom a zľahčovaniu, pričom sú to najmä muži, ktorí bagatelizujú sexuálne násilie.Epizóda sa dotýka aj hlbokých spoločenských predsudkov, ktoré bránia preživším v hľadaní spravodlivosti. Výskumníčka a sociálna pracovníčka Slávka Karkošková vysvetľuje fenomén victim blaming, teda obviňovanie preživších. Ide o presúvanie viny z toho, kto násilie pácha, na toho, na kom je páchané. Často je sprevádzané napríklad otázkami typu: „Čo si čakala?“ alebo „Prečo si tam šla?“S victim blamingom súvisí aj fenomén slut shaming, teda zahanbovanie obetí na základe ich správania, oblečenia alebo minulosti. Spoločnosť často nepriamo tvrdí, že ak žena flirtuje alebo sa „nepatrične“ oblieka, nemôže byť obeťou, pretože „si to pýtala“. Tento toxický naratív však prehliada jednoduchú pravdu: zodpovednosť za násilie je vždy na pleciach páchateľa.Epizóda približuje aj traumu, ktorú obetiam spôsobuje samotný trestný proces. Sylvia Gancárová opisuje, ako opakované výsluchy, pri ktorých sa človek musí niekoľkokrát vracať k detailom svojho utrpenia, vedú k opakovanej viktimizácii. Súčasťou dokazovania býva aj gynekologické vyšetrenie, ktoré je pre mnohé ženy a dievčatá traumatizujúcim zážitkom aj bez skúsenosti so znásilnením. Lekárka Stanislava Žáčiková opisuje, ako takéto vyšetrenie prebieha.Zdroj zvukov: Medúza 2023, Fiki Unchained, Denník N, REFRESHER SK, Startitup, Denník NMedúza 2025 je projektom neziskovej organizácie Centrum Slniečko, ktorá už 25 rokov pomáha preživším domáceho a sexuálneho násilia. Bez podpory darcov by to však nešlo. Ak je aj vašou túžbou bezpečnejšia, morálnejšia a vyspelejšia spoločnosť, svojou troškou im v tom môžete pomôcť. Staňte sa pravidelným darcom. Už len pár eur mesačne dokáže pomôcť poskytnúť ubytovanie matke s dieťaťom, ktorá nemá kam ujsť, alebo zabezpečiť terapeutickú pomoc týranému dieťaťu.Viac informácií nájdete na tomto odkaze: https://linktr.ee/centrumslniecko —Ak vy alebo niekto vo vašom okolí zažíva akúkoľvek formu násilia - domáce, sexuálne, ekonomické, psychické či fyzické, kliknite na www.bezmodrin.sk alebo kedykoľvek zavolajte na bezplatnú Národnú linku pre ženy zažívajúce násilie 0800 212 212. Pomoc je nablízku a cesta von existuje. Ide to aj bez modrín, na tele či na duši.Realizované s finančnou podporou Ministerstva spravodlivosti SR v rámci dotačného programu na presadzovanie, podporu a ochranu ľudských práv a slobôd a na predchádzanie všetkým formám diskriminácie, rasizmu, xenofóbie, antisemitizmu a ostatným prejavom intolerancie. Za obsah tohto dokumentu výlučne zodpovedá Centrum Slniečko, n.o. (v anglickom jazyku The Sun Center).

Nacházíme se v první kapitole a navazujeme na slova apoštola Pavla k Timoteovi: "Nestyď se tedy vydávat svědectví o našem Pánu..." (2. Tim. 1:8) Pavel, vězněný kvůli hlásání Krista, se nestydí za evangelium – ví, komu uvěřil. Upozorňuje na rizika odpadnutí, ale i na věrnost těch, kdo s ním sdílí víru.

V brazilském městě Belém se letos v listopadu odehraje klimatická konference COP30. Aby se na místo pohodlně dostalo všech 50 tisíc očekávaných návštěvníků, buduje stát Pará do svého hlavního města čtyřproudou dálnici – skrz amazonský deštný prales. Upozorňuje na to server britské veřejnoprávní stanice BBC.

V brazilském městě Belém se letos v listopadu odehraje klimatická konference COP30. Aby se na místo pohodlně dostalo všech 50 tisíc očekávaných návštěvníků, buduje stát Pará do svého hlavního města čtyřproudou dálnici – skrz amazonský deštný prales. Upozorňuje na to server britské veřejnoprávní stanice BBC.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V krajině zanechává stopy každá společnost, která ji obývá. Přeměňuje ji k obrazu svému. Při bedlivém pozorování krajiny tak můžeme dobře vidět různé stopy minulosti. Otázkou však je, zda se umíme dívat. Podle spoluzakladatelky ateliéru krajinářské architektury Magdaleny Smetanové se v nás postupně vytrácí schopnost krajině rozumět.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najde se kupec pro Balíkovnu České pošty? To bude jasné už druhé polovině roku. V tuto chvíli probíhá prostřednictvím poradenské firmy Roklen test trhu, který by měl být hotový začátkem června. „Probíhají tržní konzultace a potenciální zájemci jsou touto konzultantskou společností oslovováni. Já si myslím, že je asi šest jednání, která probíhají,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán.Upozorňuje, že balíkový byznys je ztrátový a stát by neměl být tím, kdo ho bude provozovat – případné investice do modernizace by totiž vyšly na dvě až tři miliardy korun. „Pokud chce být Balíkovna do budoucna konkurenceschopná, musí změnit technologie. Pokud hovoříme o větší automatizaci, logicky by se musel snížit lidský kapitál. Pak se bavíme o tom, že to by byly zase další jednotky tisíc lidí,“ dodává Štěpán s tím, že firma má přejít do soukromých rukou.Případný zájemce se ztrátovou firmou získá značku, třetinový podíl na trhu, zaměstnance a část majetku. „Věřím, že se prodá,“ dodává Štěpán v první části rozhovoru pro Seznam Zprávy.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Hostem podcastu Men's Factor byl Jaroslav Stich, kaskadér, učitel sebeobrany a bojovník proti strachu. Jako kaskadér Stich natáčel scény s hořícími auty, skákal z výšek a ladil rvačky pro české i zahraniční produkce. Vedle toho je ale také učitelem sebeobrany a sportovní pedagog, který se věnuje fyzické přípravě dospělých i dětí.Stich upozorňuje na zhoršující se fyzickou kondici dětí. Podle něj za to částečně může opatrnost učitelů tělocviku, kteří se bojí možných zranění a reakcí rodičů. „Gymnastické prvky, které jsme běžně zvládali, dnes školy často nevyučují, protože učitelé se bojí. Když se dítě zraní, rodiče mohou dělat velké problémy,“ říká Stich a dodává, že v některých školách děti raději přinesou omluvenku, než aby se vůbec hýbaly. Stich klade důraz na prevenci před fyzickým střetem. „Vždy říkám preventivně nesnažte se dostat do nebezpečné situace. Když už k ní dojde, nejdůležitější je rychle reagovat a utéct do bezpečí." Upozorňuje také na častou chybu obětí útoku – zamrznutí. „Člověk může být perfektně fyzicky připravený, ale pokud mu psychika selže, je v obrovské nevýhodě. Proto děláme modelové situace, kde se studenti učí reagovat na útoky i pod stresem.“ Kromě sebeobrany se Stich věnuje i kaskadérství, kde často musí riskovat. Přesto tvrdí, že důležité není překonávání strachu, ale respekt k nebezpečí. „Strach by tam neměl být nikdy. Vždycky máte k něčemu respekt. Pokud se bojíte, neměli byste to dělat.“ Vzpomíná i na nejnebezpečnější moment své kariéry, kdy měl přeběhnout koleje před přijíždějícím vlakem. „Při prvním pokusu jsem si uvědomil, že je to příliš blízko, a zastavil jsem se. Musíte si umět říct stop.“Znalost sebeobrany je podle Sticha klíčová pro všechny, nejen pro sportovce. „Ať už děláte jakýkoliv bojový sport, nebo se jen chcete naučit základy, měli byste vědět, jak se chránit. A hlavně jak padat. Protože právě pád, ne úder, může být fatální."

V úterý mají začít jednání Spojených států a Ruska v Saúdské Arábii o situaci ve válce na Ukrajine. Samotný Kyjev ani Evropská unie se však tohoto jednání nezúčastní. „Ukrajinci v nějaké fázi jednání ke stolu budou muset zasednout. Stejně tak je velmi sporné až nepřípustné, aby byla vynechávána Evropská unie,” zdůrazňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý.

Ambulancie na Slovensku zaostávajú v kybernetickej bezpečnosti. Pomôžu školenia, testy odolnosti a odborná starostlivosť o citlivé údaje. „Sektor zdravotníctva je úplne na chvoste z pohľadu ochrany dát pacientov,“ upozorňuje v rozhovore manažér kybernetickej bezpečnosti zdravotnej poisťovne Dôvera. Nelichotivé výsledky potvrdil aj prieskum. „Až 27 percent poskytovateľov v ambulantnom sektore používa svoj pracovný mail ako súkromný alebo ho zdieľa s ďalšími kolegami. Takto sú viac ohrozené dáta pacienta, ktoré sa nachádzajú v informačnom systéme ambulancie,“ vysvetľuje Roman Varga. Na viacerých príkladoch poukázal, čo môžu hackerské útoky v praxi spôsobiť. „V Írsku takýto útok zablokoval činnosť dvadsiatich polikliník v priebehu krátkeho času. Pacienti, ktorí boli objednaní na rôzne operácie či iné zákroky, museli byť presunutí na iné pracoviská alebo sa k lekárovi v danom termíne vôbec nedostali,“ popisuje následky odborník. Upozorňuje, že ak sú útoky „úspešné“, dáta pacientov sa presunú do sveta internetu a útočník cez ne môže dané ambulancie vydierať. „Navyše, sa osobné a citlivé údaje pacientov potom môžu obchodovať. Je to vážna vec, potom už ide o zdravie, ide o život,“ pripomína manažér kybernetickej bezpečnosti s tým, že v Írsku po takomto útoku trvalo niekoľko týždňov, kým polikliniky obnovili systémy s dátami pacientov. Podľa Romana Vargu by si lekár mal robiť svoju prácu a ochranu dát by mal nechať na odborníkov z oblasti kybernetickej bezpečnosti. Je však dôležité, aby zdravotnícky personál vôbec dokázal hackerský útok a jeho rôzne podoby rozpoznať. Tomu pomôžu pravidelné školenia, ktoré by mali zdravotníci absolvovať minimálne dvakrát do roka. „Už študenti medicíny by mali byť vedieť, aké kybernetické hrozby existujú a ako takéto útoky môžu ohrozovať pacientov. A potom by malo nasledovať kontinuálne vzdelávanie, aby reflektovalo na aktuálne hrozby. Zároveň odporúčam robiť rôzne testy a simulované útoky, na ktorých ambulancie odpozorujú riziká. A dôležité sú aj technické testy odolnosti, pri ktorých etickí hackeri môžu poukázať na medzery v systéme.“ Viac o konkrétnych krokoch na posilnenie kyberbezpečnosti sa dozviete aj vo videorozhovore: https://www.trend.sk/trendy-v-biznise/roman-varga-nedostatocna-ochrana-dat-moze-ohrozit-zdravie-pacientov?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1

Firmám môže pomôcť znížiť náklady a zvýšiť tržby až o 30 percent. Pre malé a stredné podniky je však často bariérou nedostatok informácií „Digitalizácia nie je len pre veľké firmy. Je to cesta, ako zefektívniť procesy a ušetriť čas aj v malých podnikoch,“ hovorí Martin Karol, spolumajiteľ a CSO spoločnosti Simplement. Upozorňuje, že na úvod je dôležité urobiť si prvotný audit, čo jednotlivé oddelenia firmy potrebujú, a podľa toho mieru digitalizácie ďalej nastavovať. Kľúčovými faktormi úspešnej digitalizácie sú správne stanovenie cieľov a ich dôsledné dodržiavanie. „Problémy vznikajú, ak je cieľ zle definovaný alebo ak sa nastavené ciele nedodržiavajú. A zároveň treba pri tom uvažovať dlhodobo, nie krátkodobo.“ dodáva odborník na digitalizáciu. Zásadnou súčasťou procesu je zapojenie zamestnancov, ktorí majú možnosť ovplyvniť, ako bude digitalizácia vyzerať a čo im skutočne pomáha pri práci. To výrazne zvyšuje šancu, že digitalizácia prinesie očakávané výsledky. „Merateľné výsledky sú najčastejšie znížená administratívna činnosť, šetrenie času a zníženie nákladov. Pri používaní modulov ako napríklad CRM, firmy pozorujú až 20- až 30-percentný nárast tržieb, a to v horizonte jedného roka,“ uvádza odborník. Napriek týmto výhodám mnohé malé firmy stále váhajú. „Väčšinou sú bariéry v nedostatku informácií. Malé podniky si myslia, že digitalizácia je určená len pre veľké firmy,“ upozorňuje Martin Karol. Digitalizácia však nie je len nástrojom pre korporácie. Práve malé a stredné podniky majú potenciál rastu, ktorý môžu prostredníctvom nej naplno využiť. Navyše, digitalizácia zvyšuje konkurencieschopnosť, čo je v dnešnom rýchlo sa meniacom prostredí kľúčové. Celý videorozhovor si môžete pozrieť tu: https://www.trend.sk/trendy-v-biznise/martin-karol-simplement-digitalizacia-prinasa-rast-trzieb-setri-cas-firmam?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1

Izrael obnovil jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o propuštění rukojmích zadržovaných v pásmu Gazy. Jednání jsou nepřímá. „Když Hamás provedl ten útok 7. října 2023, velká část Gazanů si byla jistá tím, že to, co se stalo, pro ně bude mít velice špatné důsledky,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Upozorňuje ale, že o útoku mají obyvatelé Gazy jiné informace než západní svět.

Izrael obnovil jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o propuštění rukojmích zadržovaných v pásmu Gazy. Jednání jsou nepřímá. „Když Hamás provedl ten útok 7. října 2023, velká část Gazanů si byla jistá tím, že to, co se stalo, pro ně bude mít velice špatné důsledky,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Upozorňuje ale, že o útoku mají obyvatelé Gazy jiné informace než západní svět.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Veľmi ma prekvapilo, aké rôzne sú ich príbytky. Nie sú to len lavičky v parku či miesta pod mostom. Môže to byť stará kotolňa v lese, vlastnoručne postavená chatka, garáž. Pred stanom majú záhradku, v ktorej pestujú plodiny. opisujú prácu v teréne s ľuďmi bez domova pracovníčky občianskeho združenia Vagus. Upozorňujú, že zdražovanie a rast cien energií môže priviesť na ulicu ďalších ľudí.Občianske združenie Vagus denne pomáha stovkám ľudí bez domova v Bratislave. Ich denné centrum Domec navštívi každý deň 120 ľudí - medzi nimi osamelí seniori či seniorky, týrané ženy alebo ľudia so zdravotným znevýhodnením. Vagus takmer každý deň, ráno aj večer, vysiela do terénu terénnych pracovníkov, ktorí vyhľadávajú ľudí bez domova na miestach, kde žijú. „Veľmi ma prekvapilo, aké rôzne sú ich príbytky. Nie sú to len lavičky v parku či miesta pod mostom. Môže to byť stará kotolňa v lese, vlastnoručne postavená chatka, garáž," opisuje terénna pracovníčka Alena Pitlová. „Pred stanom majú záhradku, v ktorej pestujú plodiny. Máme ľudí, ktorí si postavia plot, dajú si na naň hrnčeky a chcú to mať pekne vyčačkané so všetkým, čo k tomu patrí. Z toho čo majú, chcú vyťažiť maximum," dopĺňa programová riaditeľka Petra Červená, ktorá tiež v minulosti pracovala v teréne.Pri tejto práci si uvedomujú význam podporného zázemia. „Uvedomujem, že v niektorých životných situáciách, keby som možno nemala také okolie, nemala takú podporu, tak by mi môj život mohol vyzerať úplne inak,” opisuje červená," hovorí Červená.„Je to uvedomenie si, že v niečom mám privilégium. Že som mala tú štartovaciu čiaru, akú som mala,”dopĺňa ju Alena Pitlová.Chýbajú nám systémové riešeniaNa Slovensku je približne 71-tisíc ľudí bez domova, z toho v Bratislave okolo 6800. Systémové riešenie chýba, opisujú pracovníčky Vagus. Napríklad program Housing First sa ukazuje ako najefektívnejší spôsob pomoci, no jeho implementácia zaostáva za severskými krajinam.„Ten dialóg je veľmi frustrujúci v tom, že veľa vecí sa nedá urobiť - napríklad už len definovať, kto je človek bez domova,” vysvetľuje programová riaditeľka.Situáciu ďalej zhoršuje zdražovanie a rast cien energií, ktoré môžu priviesť na ulicu ďalších ľudí. „Nevidím nič, čo by to nejakým spôsobom menilo a zlepšovalo. Prognóza je, že sa to bude zhoršovať a nemáme týchto ľudí ako zachytávať a naše služby ako ďalej nafukovať. Obávam sa, že sa to bude diať.”Moderuje Denisa Hopková.

Veľmi ma prekvapilo, aké rôzne sú ich príbytky. Nie sú to len lavičky v parku či miesta pod mostom. Môže to byť stará kotolňa v lese, vlastnoručne postavená chatka, garáž. Pred stanom majú záhradku, v ktorej pestujú plodiny. opisujú prácu v teréne s ľuďmi bez domova pracovníčky občianskeho združenia Vagus. Upozorňujú, že zdražovanie a rast cien energií môže priviesť na ulicu ďalších ľudí.Občianske združenie Vagus denne pomáha stovkám ľudí bez domova v Bratislave. Ich denné centrum Domec navštívi každý deň 120 ľudí - medzi nimi osamelí seniori či seniorky, týrané ženy alebo ľudia so zdravotným znevýhodnením. Vagus takmer každý deň, ráno aj večer, vysiela do terénu terénnych pracovníkov, ktorí vyhľadávajú ľudí bez domova na miestach, kde žijú. „Veľmi ma prekvapilo, aké rôzne sú ich príbytky. Nie sú to len lavičky v parku či miesta pod mostom. Môže to byť stará kotolňa v lese, vlastnoručne postavená chatka, garáž," opisuje terénna pracovníčka Alena Pitlová. „Pred stanom majú záhradku, v ktorej pestujú plodiny. Máme ľudí, ktorí si postavia plot, dajú si na naň hrnčeky a chcú to mať pekne vyčačkané so všetkým, čo k tomu patrí. Z toho čo majú, chcú vyťažiť maximum," dopĺňa programová riaditeľka Petra Červená, ktorá tiež v minulosti pracovala v teréne.Pri tejto práci si uvedomujú význam podporného zázemia. „Uvedomujem, že v niektorých životných situáciách, keby som možno nemala také okolie, nemala takú podporu, tak by mi môj život mohol vyzerať úplne inak,” opisuje červená," hovorí Červená.„Je to uvedomenie si, že v niečom mám privilégium. Že som mala tú štartovaciu čiaru, akú som mala,”dopĺňa ju Alena Pitlová.Chýbajú nám systémové riešeniaNa Slovensku je približne 71-tisíc ľudí bez domova, z toho v Bratislave okolo 6800. Systémové riešenie chýba, opisujú pracovníčky Vagus. Napríklad program Housing First sa ukazuje ako najefektívnejší spôsob pomoci, no jeho implementácia zaostáva za severskými krajinam.„Ten dialóg je veľmi frustrujúci v tom, že veľa vecí sa nedá urobiť - napríklad už len definovať, kto je človek bez domova,” vysvetľuje programová riaditeľka.Situáciu ďalej zhoršuje zdražovanie a rast cien energií, ktoré môžu priviesť na ulicu ďalších ľudí. „Nevidím nič, čo by to nejakým spôsobom menilo a zlepšovalo. Prognóza je, že sa to bude zhoršovať a nemáme týchto ľudí ako zachytávať a naše služby ako ďalej nafukovať. Obávam sa, že sa to bude diať.”Moderuje Denisa Hopková.

Vít Šubert má za sebou více než dvě dekády ve vrcholových manažerských funkcích. Byl například obchodním ředitelem dnešního operátora O2 a stál i za rozvojem internetu v Česku. Blízko má i ke startupům, když v minulosti vedl inkubátor UP21 miliardáře Karla Janečka. Dnes s kolegou Martinem Medkem vlastní firmu Unicorn Attacks, která pomáhá startupům škálovat byznys a velkým korporacím jej zase restrukturalizovat. Vše s cílem rychlejšího růstu a vyšší finanční výkonnosti firmy. A všímá si, že čeští zakladatelé startupů stále neumějí svůj nápad správně prodat v krátké prezentaci před investory, tedy při takzvaných pitchech. „Dělají furt chyby, neříkají tam podstatné věci, pořád mluví o sobě a je tam vidět ta zamilovanost do produktu,“ vypichuje hlavní neduhy Šubert v novém Forbes Byznys podcastu. Jak si nejlépe říct investorovi o peníze, pokud si myslíte, že máte milionový nápad? Jak těžké je změnit mindset restrukturalizované firmy? A kdo se podle Vítka Šuberta stane dalším českým dolarovým unicornem? Nejen to si poslechněte v podcastu.

„V prípade niektorých domácností dôjde k tomu, že im stúpne takzvaná platba za istič. Môže ísť aj o niekoľko desiatok eur navyše“, hovorí analytik Radovan Potočár.Napriek tomu, že štát na nezdražovanie energií vynaloží vyše 291 miliónov eur, časť domácností si predsa len môže za elektrinu priplatiť. Dôvodom majú byť „neadekvátne ističe“. Upozorňuje na to Energieportál. Po tom, ako zmrazenie cien za elektrinu, plyn i teplo ohlásila aj štvrtá vláda Roberta Fica. Po kabinete Eduarda Hegera a rovnakom kroku z minulého roka tak vláda pristupuje k prebíjaniu rozhodnutia regulátora tretí rok za sebou. Pozrieme sa aj na rokovania o dodávkach ruského plynu cez Ukrajinu, ktoré má za sebou ministerka hospodárstva Denisa Saková. Čo by sa stalo, keby bola Ukrajina neústupčivá vo svojom avizovanom rozhodnutí neposúvať cez svoje územie ruský plyn smerom na západ? Aké alternatívy existujú? Témy pre Radovana Potočára z Energieportálu. „V prípade niektorých domácností dôjde k tomu, že im stúpne takzvaná platba za istič. Môže ísť aj o niekoľko desiatok eur navyše“, hovorí analytik Potočár. Najviac sa to má dotknúť klientov Stredoslovenskej distribučnej, ktorá zabezpečuje distribúciu na strednom Slovensku. Podľa Potočára môže ísť do 70-tisíc domácností tejto časti krajiny. „To, či k nárastu (ceny) dôjde alebo nie, závisí od toho, ako majú dimenzovaný istič“, vysvetľuje Potočár. Môže teda byť riešením výmena ističa? „Domácnosti, ktoré stihnú v priebehu prvého polroka aj po komunikácii s distribučnou spoločnosťou znížiť hodnotu svojho ističa, sa (zdraženiu) vyhnú, lebo budú mať adekvátnejší istič“, hovorí Radovan Potočár.Úpravy cien za distribúciu sa dotknú aj východu a západu krajiny, no v menšej miere. V podcaste tiež nájdete odpovede na možnosti zásobovania plynom v prípade, že by Ukrajina nezmenila svoj postoj a naplnila by avizované zastavenie tranzitu ruského plynu cez svoje územie. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„V prípade niektorých domácností dôjde k tomu, že im stúpne takzvaná platba za istič. Môže ísť aj o niekoľko desiatok eur navyše“, hovorí analytik Radovan Potočár.Napriek tomu, že štát na nezdražovanie energií vynaloží vyše 291 miliónov eur, časť domácností si predsa len môže za elektrinu priplatiť. Dôvodom majú byť „neadekvátne ističe“. Upozorňuje na to Energieportál. Po tom, ako zmrazenie cien za elektrinu, plyn i teplo ohlásila aj štvrtá vláda Roberta Fica. Po kabinete Eduarda Hegera a rovnakom kroku z minulého roka tak vláda pristupuje k prebíjaniu rozhodnutia regulátora tretí rok za sebou. Pozrieme sa aj na rokovania o dodávkach ruského plynu cez Ukrajinu, ktoré má za sebou ministerka hospodárstva Denisa Saková. Čo by sa stalo, keby bola Ukrajina neústupčivá vo svojom avizovanom rozhodnutí neposúvať cez svoje územie ruský plyn smerom na západ? Aké alternatívy existujú? Témy pre Radovana Potočára z Energieportálu. „V prípade niektorých domácností dôjde k tomu, že im stúpne takzvaná platba za istič. Môže ísť aj o niekoľko desiatok eur navyše“, hovorí analytik Potočár. Najviac sa to má dotknúť klientov Stredoslovenskej distribučnej, ktorá zabezpečuje distribúciu na strednom Slovensku. Podľa Potočára môže ísť do 70-tisíc domácností tejto časti krajiny. „To, či k nárastu (ceny) dôjde alebo nie, závisí od toho, ako majú dimenzovaný istič“, vysvetľuje Potočár. Môže teda byť riešením výmena ističa? „Domácnosti, ktoré stihnú v priebehu prvého polroka aj po komunikácii s distribučnou spoločnosťou znížiť hodnotu svojho ističa, sa (zdraženiu) vyhnú, lebo budú mať adekvátnejší istič“, hovorí Radovan Potočár.Úpravy cien za distribúciu sa dotknú aj východu a západu krajiny, no v menšej miere. V podcaste tiež nájdete odpovede na možnosti zásobovania plynom v prípade, že by Ukrajina nezmenila svoj postoj a naplnila by avizované zastavenie tranzitu ruského plynu cez svoje územie. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vianočná kombinácia – rezeň, šalát, zákusky a pohárik sú v kombinácii so stresom rizikové faktory. Tisíce ľudí, ktorí majú nejakú predispozíciu, tak každý rok cez sviatky skončia na pohotovosti. Upozorňuje na to lekár a odborník na výživu Boris Bajer. Ktoré problémy prejdú a s ktorými treba ísť lekárovi? A ideálne – ako sa sviatočným gastro problémom vyhnúť? Existuje proti tomu jednoduchá prevencia. Po sviatkoch príde zvyšovanie daní. Dá sa na jedle ušetriť, a to navyše tak, aby sme zároveň boli zdravší? Boris Bajer sa zaoberá aj starnutím, ktorému sme sa venovali v tejto podcastovej sérii. Napísal knihu receptov, ktoré spomaľujú starnutie. Dnes sa ho opýtame, čo jesť, aby sme sa dlhšie udržali v zdraví a zomreli neskôr. Rozhovor nahrával Peter Hanák.

Známá obec Lednice na Břeclavsku se kromě památek Liechtensteinů pyšní také krásnou lázeňskou kolonádou a promenádou. Její součástí je i rozhledna. Výškou se sice řadí k těm nejnižším na jižní Moravě a navíc nestojí ani na žádném kopci, přesto je zajímavým výletnickým cílem, který stojí za to navštívit.

Známá obec Lednice na Břeclavsku se kromě památek Liechtensteinů pyšní také krásnou lázeňskou kolonádou a promenádou. Její součástí je i rozhledna. Výškou se sice řadí k těm nejnižším na jižní Moravě a navíc nestojí ani na žádném kopci, přesto je zajímavým výletnickým cílem, který stojí za to navštívit.

Na 1. prosince připadá Světový den boje proti AIDS. Upozorňuje mimo jiné na prevenci, tedy jak se nenakazit virem HIV, který může tuto nemoc vyvolat. V Česku přibývá lidí, kteří volí jako další možnou ochranu před virem HIV lék s označením PrEP.

„Osobně jsem byl velmi zklamaný, že Zuzana Čaputová ve funkci nepokračuje. U jejího příkladu si ale můžeme uvědomit, že jsou na světě daleko důležitější věci, než je politika, moc a potřeba řídit lidi. Dle mého by mělo být v politice daleko více lidí, kteří jsou schopni moc opustit a pociťovat zodpovědnost za svoje rozhodnutí a činy. To je poselství jejího mandátu, které bychom si mohli odnést,“ říká režisér dokumentu Prezidentka Marek Šulík.

V Česku je podle dostupných údajů ohroženo násilím přibližně 14 procent dětí. Na tento fenomén má v Česku upozornit akce Bubnovačka, kterou pořádá v rámci Týdne za dětství bez násilí Centrum LOCIKA. „Vysoká tolerance k násilí v českých rodinách je důvodem, proč máme přeplněné ambulance dětských psychologů a psychiatrů,“ míní jeho ředitelka Petra Wünschová.

Útoky na banky, mobilní operátory nebo ukradené peníze z platebních karet mohou mít v této době společného jmenovatele, tzv. infostealery. Co se za tímto slovem skrývá? A jak se na internetu pohybovat co nejbezpečnějí?

Prací u Horské služby se Jakubu Fabiánovi splnil životní sen. Chtěl pomáhat lidem, často se pohyboval v horském terénu, postupně si osvojoval širokou problematiku, která se profese týká. V týmu má dvacet profesionálů a okolo čtyřiceti dobrovolníků. „Jsme na stejné vlně a na stejné úrovni,“ zdůrazňuje.

V bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! si Josef Pazderka, Ondřej Soukup a Jan Fingerland vyměňují tipy na dobré knížky o dějinách emigrace do Izraele, jako jsou třeba Krvavé země od Timothyho Snydera. Upozorňují i na další bohaté kulturní vazby mezi těmito dvěma zeměmi, které mají dlouhou tradici. Zahraje vám k tomu krátce Šumař na střeše.

„Aby nežila uzavretá vo svojej bubline, odtrhnutá od reality. Synoda je ďalšou časťou cesty, ako cirkev čo najviac priblížiť k tomu, čím žije človek“, hovorí cirkevný analytik Imrich Gazda.Ako byť živým spoločenstvom, ktoré dáva chuť spoločnostiam aj v 21. storočí? Ako prinavrátiť dôveru, ktorú strhla pliaga sexuálneho zneužívania rovno kňazmi? Ako premeniť štruktúry, aby stáli nohami pevne na zemi a stali sa prístupné nielen laikom, ale i ženám? Ako zahodiť triumfalizmus a vymeniť ho za službu posledným? Ako byť znamením Neznámeho s veľkým N, ktorý má dať zmysel rovno dejinám? Vo Vatikáne sa po troch rokoch skončil Františkov synodálny proces, či inak hľadanie odpovede na otázku: Ako ďalej? Po tom, ako sa nad ňou od októbra 2021 zamýšľali jednotlivé spoločenstvá najprv na miestnej, neskôr národnej, potom na kontinentálnej úrovni. Ako neskôr poslali svoje vízie a pripomienky do vatikánskeho ústredia a rozdebatovali ich kardináli a biskupi celého sveta na jeseň 2023. Október 2024 vo Vatikáne bol časopriestorom, aby ich dotiahli do programu, ako na to. A pri tom už boli okrem duchovných aj laici i ženy. Z vôle pápeža Františka. Aké úlohy teda stoja pred vyše miliardovým spoločenstvom katolíkov, ktorých je v Európe stále menej? Čo môže priniesť dôraz na väčšiu decentralizáciu? Prečo sa odložila otázka diakonie žien? A čo so sebou nesie Františkovo odporúčanie – „nebojte sa zašpiniť si ruky v službe“?Téma pre cirkevného analytika Imricha Gazdu z portálu Postoj. „Synoda o synodalite je ďalšou časťou cesty, ako cirkev čo najviac priblížiť k tomu, čím žije človek. Aby nežila uzavretá vo svojej bubline, odtrhnutá od reality“, vysvetľuje Gazda.Pripomienky zo Slovenska pritom tú odtrhnutosť pomenovali ako „nedostupnosť biskupov“ či ich „jednosmernú komunikáciu“. Nemáme tu podľa nich rovnako dostatočne rozvinuté schopnosti aktívneho počúvania a vedenia dialógu; „je tu nechuť počúvať“, „neschopnosť prijímať konštruktívnu kritiku“, nedostatok „kritického myslenia“. Ale i fakt, že slovenskí katolíci nevedia „formulovať svoje túžby“. Prekvapivo aj zo slovenského prostredia smerovala do Vatikánu požiadavka, či by službu diakona (čo je prvý stupeň služobného kňazstva) nemali zastávať aj ženy. „Túto tému máme spojenú skôr so západom, ako požiadavku skôr liberálnejších miestnych cirkví vo Francúzsku či Nemecku“, reaguje Gazda, no poukazuje, že je obsahom i pripomienok zo Slovenska. Aktuálna synoda nechala tému „diakonátu žien“ bez záveru s odkazom na ďalšie štúdium problému. Záverečný dokument však konštatuje, že „neexistujú dôvody, ktoré by bránili ženám zastávať vedúce úlohy v cirkvi“. Imrich Gazda konštatuje, že „slovenská cirkev ja na ženách závislá“. Sú podľa neho neraz jej motorom. „V prvom rade ženy potrebujú byť v cirkvi docenené“, hovorí. Upozorňuje, že v horizonte dvoch až troch dekád môžeme byť aj na Slovensku svedkami toho, že katolíci budú vo farnostiach odkázaní nie na slovenských, či poľských kňazov, ale na duchovných z Afriky či Ázie. Napovedajú to trendy záujmu o kňazskú službu v jednotlivých krajinách i fakt, že Európa podľa štatistík na rozdiel od iných svetadielov „kresťansky“ stagnuje a početne sa zmenšuje. Františkovým dedičstvom bude podľa Imricha Gazdu aj ťah na decentralizáciu či deklerikalizáciu. „Klerikalizácia je podľa Františka najväčšia choroba cirkvi. Hovorí dokonca, že je väčším hriechom ako zhýralí renesanční pápeži“. Je táto synoda úspechom či nevyužitou šancou? „Je dôležité, že sa o problémoch začalo otvorene rozprávať, to vidím ako úspech. Za čiastočný neúspech považujem fakt, že samotný koncept synodality zostáva pre mnohých vzdialený, nezrozumiteľný, neznámy“, hodnotí Imrich Gazda. Dodáva pritom, že neúspechom by bolo, keby závery synody zostali len na...

„Ako človeka slova ma hlboko poburuje, že nám tu vládnu bludári, konšpirátori, zákerní ľudia, tí, čo sa živia šírením lží a propagandy. Verejný diskurz do veľkej miery ovládli ľudia, ktorí idú proti elementárnym vedeckým faktom. Aj preto chodím na námestia opäť ako na klavír“, hovorí spisovateľ a publicista Michal Hvorecký. Doména bohatých – knihy najnovšou optikou strážcu štátnej kasy ministra Kamenického. Poslúžila mu pri argumentácii zásadného zvýšenia DPH pri nich – zo súčasných 10 percent na nových 23. V Európskej únii by tak bola druhá najvyššia – po Dánsku. Vo zvyšku Únie je nižšia – najčastejšie okolo piatich percent. Íri a Česi ju majú dokonca nulovú. A ak minister financií hovorí pri knihe o doméne bohatých, zo Združenia vydavateľov a kníhkupcov prichádza iná skúsenosť. Podľa Juraja Hegera je ten rozdiel v kupovaní u bohatých a chudobnejších minimálny: 7,4 versus 6,9 kúpených kníh za rok v prospech solventnejších. Čím je kniha pre človeka? A čím pre jedno spoločenstvo, či rovno národ? A ak sa má stať cestou k štátnym úsporám, nezaplatí tým štát oveľa viac na následkoch činov ľudí, ktorí na knihách radšej šetria?Do týchto vôd sa vydáme s človekom, ktorému sa knihy rodia rovno v hlave, či pod prstami. Dokonca ich môžu čítať v prekladoch aj za hranicami Slovenska, či počúvať jeho čítanie dospelí i deti. Život s knihou označuje za inšpiratívny a radostný. Dokonca hovorí, že ho „naučil pokore“. Spisovateľ a publicista Michal Hvorecký. „Považujem to za mimoriadne nevydarený, zbabraný a jeden veľmi zle pripravený návrh zákona. Je slepou uličkou. Presne proti tomuto trendu ide zvyšok sveta. Svetová únia vydavateľstiev radí všade zavádzať čo najnižšiu DPH, resp. odporúča ju rovno nulovú. Je to v prospech toho, aby knihy boli ako médium prístupné všetkým bez rozdielu“, reaguje Michal Hvorecký. „Keď Slovensko pôjde cestou druhej najvyššej DPH v Európe, bude to pre nás znamenať najmä ochudobnenie širokých vrstiev. Kníh bude vďaka tomu vychádzať reálne menej a budú výrazne drahšie“, dopĺňa.Michal Hvorecký pripomína, že plánované štátne šetrenie na knihách sa deje v okamihu, keď je kultúrna scéna „pod ťažkým atakom financovania z verejných zdrojov“. Príkladom má byť prekladová literatúra, ktorej „výraznému rozbehu“ pomohol v minulých rokoch Fond na podporu umenia. Pri vládnych úvahách o výraznom zvyšovaní DPH na knihy Michal Hvorecký pripomína aj výskumy o tom, že pochopenie a interpretácia prečítaného textu mladým otvára cestu k úspechu. „Nech budú v budúcnosti robiť čokoľvek, či už budú pracovať v bankovníctve, alebo budú učiteľmi, alebo budú pracovať v službách, im to výrazne môže pomôcť v tom, aby boli v živote úspešnejší, viac zarábali a dokázali sa lepšie presadiť na trhu práce“, tvrdí. V podcaste sa tiež pozrieme na jeho príbeh s knihou, na knihu ako „nositeľa príbehov“, na to, kde chodí za svojimi príbehmi či prečo svojim deťom číta nahlas. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Na konci týdne se mají otevřít volební místnosti pro volby do krajů a třetiny Senátu. V místech zasažených povodněmi nabízejí pomoc s jejich zajištěním hasiči. Někteří politici by ale raději volby odložili na klidnější dobu. „Logisticky by to bylo velmi složité. Odhlédnu od toho, že by musel být vyhlášen nouzový stav, ale obě komory Parlamentu by musely odhlasovat zákon, který volby posune,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Lukáš Novotný.

Na návrh rozpočtu pro příští rok si veřejnost počkala do uplynulé sobotní půlnoci. Vláda jej připravovala za přizavřenými dveřmi, ale nakonec odpovídá zadání, že by schodek měl být 230 miliard. „Česko patří k zemím, které mají rozumnější výhled. Stabilizaci rozpočtu bych očekával mezi 44 až 45 procenty hrubého domácího produktu,“ předpovídá v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.