Podcasts about upozor

Prasklé vodovodní nebo odpadní potrubí zpravidla vždy nadělá velikou paseku. Tím spíš, když se taková havárie stane třeba někde ve vyšších patrech panelového domu.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zvažujete, že si do rodiny pořídíte čtyřnohého parťáka? Pokud ano, může vám být k užitku nová kniha Leony Pospíšilové s názvem Já a pes. Autorka v ní podrobně rozebírá všechny aspekty vzájemného soužití člověka se zvířetem a nastiňuje možná řešení nejrůznějších problémů. Na publikaci se podílely bezmála tři desítky odborníků, od veterinářů přes chovatele až po psychology.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukáž mi, ako používaš sociálne siete, a ja ti poviem, aký ľúbostný vzťah ťa čaká... Možno je to nadsadené, no digitálna intimita čoraz viac ovplyvňuje náš život. Upozorňuje na to aj sociálna antropologička Zuzana Sekeráková Buríková zo Slovenskej akadémie vied. Do vedeckej Nočnej pyramídy ju na Deň detí pozval Stano Ščepán. Ich sondy do intimity v tejto epizóde. | Hostka: Zuzana Sekeráková Buríková (sociálna antropologička). | Vedecká NP. | Moderuje: Stano Ščepán. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Veřejný prostor je náš společný obývák – a stejně jako doma, záleží na tom, s kým ho sdílíme. Upozorňuje na to Marek Sivák, architekt z Architekti Prostoru a také host druhého dílu podcastu Fasády. Ve své praxi se věnuje veřejnému prostoru a zapojování lidí do plánování měst. Podle něj sousedské vztahy výrazně ovlivňují nejen to, jak se ve městě cítíme, ale i jestli je bezpečné.Všechny díly podcastu Fasády můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Veřejný prostor je náš společný obývák – a stejně jako doma, záleží na tom, s kým ho sdílíme. Upozorňuje na to Marek Sivák, architekt z Architekti Prostoru a také host druhého dílu podcastu Fasády. Ve své praxi se věnuje veřejnému prostoru a zapojování lidí do plánování měst. Podle něj sousedské vztahy výrazně ovlivňují nejen to, jak se ve městě cítíme, ale i jestli je bezpečné.

Krize na Blízkém východě vyhnala ceny pohonných hmot nahoru, nedostatku paliva se ale zatím tuzemští provozovatelé letecké dopravy nebojí. A to i přes varování Asociace evropských letišť, že při neobnovení lodní dopravy nedostatek paliva před dovolenkovou sezónou hrozit může. „Nedostatek paliva se ale zatím neprojevil a ani nemáme indikace, že by se ty černé scénáře měly naplnit,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda Seznam Zpráv Richard Santus, pilot a majitel společnosti Aeropartner, provozující soukromou leteckou přepravu. Upozorňuje, že podobná prohlášení jsou spíše součástí prevence. Krize letecké dopravce podle něj zasáhla na jiném, rovněž citlivém místě. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V čem je důležitá Romy psaná literatura? Co je to informovaná zvědavost a jak skrze ní můžeme být více otevření? Jak nejsou Romové zakotvení v české realitě a jaké to je, když na ně v obchodě začnou mluvit španělsky? A jak hosté oslavovali Mezinárodní den Romů? Nový díl podcastu MOSHPIT hovoří o žité zkušenosti Romů generace Z, s Ninou Dudykoťovou, Kateřinou Badoovou a Robinem Balogem. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

V najnovšej epizóde obľúbeného basketbalového videopodcastu Pod košom privítal moderátor Tomáš Kotlárik mimoriadne inšpiratívneho hosťa, bývalého slovenského basketbalového reprezentanta Pavla Lošonského. Rodák z Pezinka ponúkol hlboký a úprimný pohľad na to, ako sa dá úspešne zvládnuť náročný prechod z profesionálneho športu do civilného života.Pavol Lošonský zdôraznil, že po zavesení tenisiek na klinec sa nechcel stať človekom, ktorý bude s odstupom rokov pri pive len spomínať na zašlú slávu, ale chcel tvoriť nové úspechy. Poslucháči sa v pútavom rozhovore dozvedia, ako si svoju ďalšiu kariéru začal systematicky pripravovať už niekoľko rokov pred posledným súťažným zápasom a prečo takýto prístup odporúča každému aktívnemu športovcovi.Značná časť diskusie sa venuje jeho fascinujúcej ceste americkým univerzitným systémom NCAA, kam odišiel už ako osemnásťročný talentovaný mladík. Pavol Lošonský detailne opisuje nielen nutnosť trénovať angličtinu pre zvládnutie akademických testov, ale s odstupom času úprimne spomína aj na obrovskú facku, ktorú mu tamojší systém uštedril.Do zámoria letel s veľkým sebavedomím a presvedčením, ale rýchlo narazil. „Išiel som tam s nastavením, že budem tam dominovať, a potom človek príde na malú školu a zistí, že z dvanástich hráčov je tam trinásty,“ spomína na tvrdú realitu, ktorá ho však podľa jeho slov formovala nielen ako športovca, ale predovšetkým ako človeka. Smerom k mládeži zdôrazňuje nenahraditeľnosť univerzitného vzdelania a funkčnosť prepojenia štúdia so športom.Okrem amerického dobrodružstva bývalý pivot spomína aj na svoje európske klubové angažmány a mimoriadne rád sa vracia napríklad k zisku majstrovského titulu v anglickej lige s tímom Leicester Riders.V rozhovore sa však nevyhýba ani konštruktívnej kritike súčasného slovenského basketbalu. Upozorňuje na to, že domáca súťaž často neponúka mladým Slovákom dostatočný priestor na herný rozvoj, keďže 18-ťroční chlapci u nás mnohokrát len presedia kľúčové roky na lavičke pri zahraničných legionároch, kým ich americkí rovesníci zbierajú cenné skúsenosti na ihrisku.Mimoriadne inšpiratívnou pasážou diskusie bola aj transformácia 37-ročného Slováka do role „high-performance“ mentálneho kouča. Odkrýva, ako ho inšpirovala kniha o legendárnom koučovi Billovi Campbellovi a ako dnes prepája svet elitných športovcov so svetom úspešných podnikateľov.Svoje aktuálne poslanie pomáhať iným maximalizovať ich potenciál v podcaste vystihol úplne presne: „Pali, ty budeš ten jeden človek pre tých ľudí. Nielen pre športovcov, ale aj pre tých podnikateľov môžeš byť taký ten Robin za tou oponou a oni budú ten Batman.“Záver podcastu odhaľuje, že súťaživosť a posúvanie vlastných limitov v ňom po konci basketbalovej kariéry rozhodne nevyhasli. Pavol Lošonský dnes čelí novým extrémnym výzvam vo svete triatlonu a systematicky sa pripravuje na absolvovanie náročných pretekov Ironman, ku ktorým ho okrem iného priviedla aj inšpirácia legendárnym hokejistom Zdenom Chárom.Najnovšia epizóda podcastu Pod košom na ŠPORT.sk je tak nielen povinnou jazdou pre basketbalových fanúšikov, ale aj skvelým návodom pre všetkých, ktorí hľadajú inšpiráciu, ako si udržať víťazné nastavenie mysle pri dosahovaní nových životných cieľov.

Závislost na kratomu se v České republice stává stále závažnějším problémem, i z důvodu snadné dostupnosti drogy. Jaké jsou příznaky závislosti a jaké následky dlouhodobého užívání kratomu? Ptáme se terapeutky Adély Lichkové.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kde se v člověku bere zlo? A z čeho naopak pramení touha zlu vzdorovat? Tyto základní otázky si pokládá Petr Nutil, spisovatel, publicista a marketér, ve své nejnovější knize Čas vrahů: Anatomie zla a naděje 20. století. Propojuje v ní případové studie a analýzy do obrazu doby, která z některých lidí udělala masové vrahy a z jiných opěvované hrdiny.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V najnovšej epizóde obľúbeného basketbalového videopodcastu Pod košom privítal moderátor Tomáš Kotlárik mimoriadne inšpiratívneho hosťa, bývalého slovenského basketbalového reprezentanta Pavla Lošonského. Rodák z Pezinka ponúkol hlboký a úprimný pohľad na to, ako sa dá úspešne zvládnuť náročný prechod z profesionálneho športu do civilného života.Pavol Lošonský zdôraznil, že po zavesení tenisiek na klinec sa nechcel stať človekom, ktorý bude s odstupom rokov pri pive len spomínať na zašlú slávu, ale chcel tvoriť nové úspechy. Poslucháči sa v pútavom rozhovore dozvedia, ako si svoju ďalšiu kariéru začal systematicky pripravovať už niekoľko rokov pred posledným súťažným zápasom a prečo takýto prístup odporúča každému aktívnemu športovcovi.Značná časť diskusie sa venuje jeho fascinujúcej ceste americkým univerzitným systémom NCAA, kam odišiel už ako osemnásťročný talentovaný mladík. Pavol Lošonský detailne opisuje nielen nutnosť trénovať angličtinu pre zvládnutie akademických testov, ale s odstupom času úprimne spomína aj na obrovskú facku, ktorú mu tamojší systém uštedril.Do zámoria letel s veľkým sebavedomím a presvedčením, ale rýchlo narazil. „Išiel som tam s nastavením, že budem tam dominovať, a potom človek príde na malú školu a zistí, že z dvanástich hráčov je tam trinásty,“ spomína na tvrdú realitu, ktorá ho však podľa jeho slov formovala nielen ako športovca, ale predovšetkým ako človeka. Smerom k mládeži zdôrazňuje nenahraditeľnosť univerzitného vzdelania a funkčnosť prepojenia štúdia so športom.Okrem amerického dobrodružstva bývalý pivot spomína aj na svoje európske klubové angažmány a mimoriadne rád sa vracia napríklad k zisku majstrovského titulu v anglickej lige s tímom Leicester Riders.V rozhovore sa však nevyhýba ani konštruktívnej kritike súčasného slovenského basketbalu. Upozorňuje na to, že domáca súťaž často neponúka mladým Slovákom dostatočný priestor na herný rozvoj, keďže 18-ťroční chlapci u nás mnohokrát len presedia kľúčové roky na lavičke pri zahraničných legionároch, kým ich americkí rovesníci zbierajú cenné skúsenosti na ihrisku.Mimoriadne inšpiratívnou pasážou diskusie bola aj transformácia 37-ročného Slováka do role „high-performance“ mentálneho kouča. Odkrýva, ako ho inšpirovala kniha o legendárnom koučovi Billovi Campbellovi a ako dnes prepája svet elitných športovcov so svetom úspešných podnikateľov.Svoje aktuálne poslanie pomáhať iným maximalizovať ich potenciál v podcaste vystihol úplne presne: „Pali, ty budeš ten jeden človek pre tých ľudí. Nielen pre športovcov, ale aj pre tých podnikateľov môžeš byť taký ten Robin za tou oponou a oni budú ten Batman.“Záver podcastu odhaľuje, že súťaživosť a posúvanie vlastných limitov v ňom po konci basketbalovej kariéry rozhodne nevyhasli. Pavol Lošonský dnes čelí novým extrémnym výzvam vo svete triatlonu a systematicky sa pripravuje na absolvovanie náročných pretekov Ironman, ku ktorým ho okrem iného priviedla aj inšpirácia legendárnym hokejistom Zdenom Chárom.Najnovšia epizóda podcastu Pod košom na ŠPORT.sk je tak nielen povinnou jazdou pre basketbalových fanúšikov, ale aj skvelým návodom pre všetkých, ktorí hľadajú inšpiráciu, ako si udržať víťazné nastavenie mysle pri dosahovaní nových životných cieľov.

Ta studie vzbudila ve světě obrovský ohlas. Vědci nedávno propojili místa v Peru, kde se hodně používají pesticidy, s vyšším výskytem některých druhů rakoviny. A otevřeli debatu, jak by taková analýza dopadla jinde ve světě. I když má Evropa přísnější pravidla pro pesticidy, mnohá v Peru používaná nejsou na našem území povolená, i tak se Česko potýká s řadou problémů.Na tuzemský trh se běžně dostávají neregistrované a zakázané pesticidy a ty jsou pak objeveny v potravinách. A zájem o takzvaný koktejlový efekt pesticidů je minimální. „Vidíme, že jeden ze čtyř nebo pěti testovaných produktů obsahuje více pesticidů, tedy jakýsi koktejl. A je otázka, zda je to ještě bezpečné,“ říká lékař Miroslav Šuta v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Upozorňuje, že sice nejsou jasné dopady tohoto mixu na lidské zdraví, ale pochybnosti jsou stále větší. Navíc na evropské úrovni se rozjíždí snaha výrobců o to, aby se užívání pesticidů ještě rozvolnilo. 

Zo strachu z lietania ku snu o vlastnom lietadle, aj prijímanie nových zamestnancov počas pandémie. David Gavaľa, ktorý založil cestovnú kancelária DAKA spolu so svojou manželkou Katarínou Gavaľovou hovorí o detskom sne, ktorý sa pretavil do podnikania. Dnes je táto firma jednou z mála cestovných kancelárií s vlastným vozovým parkom. Nebolo to však vždy tak.„Keď som povedal, že chcem vlastný autobus, všetci sa na mňa pozerali, že som sa zbláznil“, hovorí David Gavaľa, finalista súťaže EY Podnikateľ roka 2025. Považuje sa za vizionára, no v poslednom čase si uvedomuje dôležitosť toho vedieť, kedy skončiť. V tom mu významne pomáha aj manželka. „Lietam si v oblakoch a ona ma vždy stiahne pekne na zem. Veľmi často mala pravdu,“ hovorí.Z pandémie Covid-19, ktorá mnohé firmy zložila na kolená, táto cestovka vyšla zisková. Personál firmy vrátane Davida začal šiť rúška a z ich autobusov sa stali mobilné odberové miesta. „Museli sme dokonca prijímať nových ľudí,“ rozpráva David o období pandémie.Gavaľa hovorí aj o využití umelej inteligencie v autobusovej doprave. „Chcem, aby sme boli prvou cestovnou kanceláriou na svete, ktorá predá zájazd cez AI hologram,“ opisuje David svoju víziu. „Upozorňujem kolegov: nebojte sa o svoje miesto, tak skoro vás to určite nenahradí, ak vôbec“ prízvukuje a hovorí, že AI vníma len ako doplnok.Ako dokáže cestovná kancelária reagovať na súčasnú situáciu? Ako sa dá umelá inteligencia využiť v tomto sektore? A koľko autobusov znesie jedno podnikateľské manželstvo?V prvej epizóde ôsmej série podcastu Prečo práve oni? sa Davida Gavaľu pýta Adela Vinczeová.

Vztah dětí k penězům vzniká mnohem dřív, než si myslíme. Nikoliv u kapesného, ale při každodenních situacích doma. Důležité rozhovory přitom podle poradkyně a mentorky Martiny Burešové rodiče v domácnosti vůbec nevedou, ačkoliv můžou otevřít zásadní témata. Problematiku podrobně rozebírá v nové knize Jak s dětmi mluvit o penězích.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř 8 tisíc investorů a 17 miliard korun, to jsou výsledky za první čtvrtletí investiční skupiny Penta, která se před více než rokem otevřela externím investorům. „Změnili jsme se, co se týče zodpovědnosti. Dříve jsme měli ten komfort, že když jsme udělali něco špatně, věděli jsme, že si to slízneme jenom sami. Teď za sebou máme tisíce investorů a vede to k tomu, že každé rozhodnutí na investiční komisi zvažujeme o to bedlivěji a víc opatrně,“ popisuje změnu uvažování Marek Dospiva. Upozorňuje, že jen díky externím investorům může skupina vyhledávat další investiční příležitosti, které by sama nebyla schopna ufinancovat. Právě proto také už mohla oznámit vstup do tendru na největšího italského provozovatele lékáren, posilování zdravotnické divize, nebo expanzi Fortuny do Asie. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Seznamovací aplikace už dávno nejsou novinkou, přesto zůstávají prostorem, ve kterém mnozí ta mnohé tápou. Nabízejí nekonečné možnosti i příslib, že nám pomůžou najít někoho kompatibilního. Co když ale to, co nás k druhým lidem opravdu přitahuje, žádný algoritmus nedokáže zachytit?  Psychoterapeutka a trans aktivistka Eliška Mynářová, sexuoložka Kateřina Klapilová a matchmakerka Diana Fabiánová otevírají otázku, co vlastně při swajpování hledáme. Upozorňují, že digitální seznamování může být pro některé skupiny single lidí zásadním nástrojem, jak navazovat vztahy, ale mají i velké množství skrytých dopadů na naši psychiku. Debatu o nevýhodách i důležitosti seznamovacích aplikací, která zazněla na loňském ročníku Inspiračního fóra, moderovala novinářka Linda Bartošová.

Jak to máte s kalorickým deficitem? Je to základní cesta k hubnutí: vydávat více energie než přijímat. Existuje však dobrý důvod, proč se tímto principem zabývat i v širším kontextu toho, co dnes znamená být člověkem. Podle německého psychiatra a filozofa Thomase Fuchse, který spolu se svým kolegou Thomasem Arnoldem napsal knihu Nenasytné já. Fenomenologie narcismu (2026) nelze o lidském já ani o jeho poruchách uvažovat bez jeho vtělení.Tím se dostáváme k jejich originálnímu přístupu k narcismu – jinak už poněkud ohranému tématu. Thomas Fuchs jako psychiatr nemá nic proti tomu, když se konkrétní diagnóza užívá v nadsázce jako popis celé společnosti. Poruchy lidského já ostatně nelze promýšlet nezávisle na společnosti, jejíž součástí jsou. A digitální kapitalismus nejenže narcismus toleruje, spíše jej systematicky posiluje. Těm mnohým autorům, kteří užili narcismus pro popis celé společnosti, však autoři namítají dvě věci. Zaprvé upozorňují, že filozofové a sociologové často vycházejí z pojetí Sigmunda Freuda, které je podle nich dnes už překonané. Zadruhé nejsou spokojeni ani s tím, jak s narcismem pracuje současná psychiatrie: opomíjí klíčový aspekt – že narcis specifickým způsobem zachází se svým tělem.Tělo je v jistém smyslu jádrem problému. Na jedné straně žijeme v odtělesněné době – mnoho věcí lze zvládat virtuálně. Tělo už tolik nepotřebujeme, a tak se může stát kultovním objektem: optimalizujeme výkon, sledujeme kalorické deficity – a zároveň roste nespokojenost se vzhledem. Lidé s narcistickými sklony nechtějí, aby tělo přibíralo, stárlo – aby vůbec podléhalo vlastní logice. V tomto smyslu je narcistní i průmysl dlouhověkosti: je veden snahou překonat přirozené meze tělesnosti a proměnit tělo v objekt plně podřízený kontrole.Thomas Fuchs však neusiluje jen o popis psychických poruch. Upozorňuje, že narcismus představuje narušení nikoli pouze na psychologické, ale už na ontologické rovině lidského já – a právě zde vstupuje do hry filozofie. Ukazuje to jeho výklad narcisovy časovosti. Narcis totiž typicky trpí poruchou prožívání času, což se obyčejně redukuje na heslo stres. Jenže podstata je hlubší: narcis se neustále „předbíhá“, a právě proto není nikdy skutečně přítomen – ani sobě, natož druhým. Svět se mu jeví jako pomalý, zadrhávající, frustrující. Čím více chce žít, tím méně žije.To, že je jedním z autorů psychiatr, se prozrazuje především v závěru knihy: nabízí náčrt léčby, která však není jen klinická, ale i filozofická. Jejím východiskem je rozklad představy o vlastní výjimečnosti. Místo toho je třeba přitakat si nikoli za výkony, ale v obyčejnosti. Právě tady se však nejčastěji projevuje narcistický odpor. Otevřenost – vůči světu, druhým i sobě samému – znamená vzdát se permanentní sebekontroly, která narcise drží pohromadě. V tom se ukazuje, že důraz na úspěch není ambicí, ale obranou: uzavírá a izoluje. Narcis otevřenost neunese. A právě v tom spočívá jeho selhání – může být úspěšný ve světě, ale selhává v životě.KapitolyI. Výroba narcisů v odtělesněném světě [začátek až 25:50]II. „Mozek nemyslí.“ [25:50 až 39:25]III. Proti Freudovi: narcismus není původní stav [39:25 až 50:20]IV. Narcismus: struktura digitálního vnímání [50:20 až 59:30]V. Hladové tělo narcisovo [59:30 až 01:05:20]VI. Narcisův čas: proklínaná trpělivost [01:05:20 až 01:11:45]VII. Narcisova etika [01:11:45 až 01:17:30]VIII. Léčba: Přijetí obyčejnosti [01:17:30 až konec]

Ministerstvo financí v úterý začne vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty na další den. Hodnota bude obsahovat kromě ceny paliva, která bude kopírovat vývoj velkoobchodních cen podle burzy v Rotterdamu, také nižší zdanění nafty a marži prodejců v maximální výši 2,50 koruny za litr. Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka to ovšem nemusí přinést ten efekt, jaký si vláda slibuje. Upozorňuje na to v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Rezort kultúry sa pokúša o návrat k stredovekému lénnemu systému, kde sa nezávislé inštitúcie stávajú majetkom vyvolených a odborníci bábkami moci, tvrdí Zuzana Denková z Platformy slobodného múzejníctva. Čelia slovenské múzeá vládnemu revanšizmu, ktorý ohrozuje ako národnú pamäť, tak aj lukratívne budovy či cenné zbierkové fondy múzeí? Slovenské múzeá sú vo vážnom ohrození. Viac než 200 odborníkov a 18 kľúčových inštitúcií podpísalo otvorený list ministerke kultúry, v ktorom vyjadrujú ostrý nesúhlas s deštruktívnymi krokmi rezortu kultúry. Upozorňujú na netransparentné presuny kompetencií na novú Správu rezortných zariadení a riziká, ktoré hrozia vzácnym zbierkovým fondom, ale aj lukratívnym budovám súčasných múzeí. Po novom by sa totiž podľa tzv. Memoránd o spolupráci mali stať z riaditeľov múzeí akési bábky na špagáte Správy rezortných zariadení, teda v podstate ministerstva kultúry a dua Šimkovičová-Machala.Je slovenské múzejníctvo na prahu najväčšej štrukturálnej zmeny v moderných dejinách a ide o jeho cielené mocenské ovládnutie či dokonca likvidáciu akejkoľvek nezávislosti a slobody?Namiesto rozvoja a budovania nezávislých inštitúcií i pamäte národa prichádza kobercový nálet vládnej moci na zostávajúce ostrovčeky slobody, nezávislosti i komunitného života. Dnes tak už nejde iba o holé prežitie, ale o to, aké Slovensko chceme mať. A aké nezávislé a slobodné inštitúcie v ňom sa nám - pred vládnou mocou a jej snahou o kultúrnu normalizáciu, podarí ubrániť. Hovorí pre Aktuality Zuzana Denková z platformy nezávislého múzejníctva.V čase, keď sa rezort Martiny Šimkovičovej nepokryte snaží o „normalizáciu“ kultúry - či cez nejasné memorandá, v ktorých sa môže ukrývať i snaha o ovládnutie lukratívnych budov či zbierok, alebo cez konsolidáciu, ktorá sa javí iba ako pláštik snahy o mocenský revanš, personálne čistky a snahu o mocenskú normalizáciu, sa múzejná obec spája, aby tak ochránila našu národnú pamäť i kultúrne dedičstvo, ktoré patrí nám všetkým.„Neuralgicky presne vedia, kde je sloboda a kde ju nemajú pod kontrolou. Rozhodli sa tieto siete aktívnych občanov zničiť. Ak si zničíme komunitné siete slobodných občanov, ako chceme vôbec prežiť?“ pýta sa Denková.Ráno Nahlas a Zuzana Denková z Platformy slobodného múzejníctva. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Rezort kultúry sa pokúša o návrat k stredovekému lénnemu systému, kde sa nezávislé inštitúcie stávajú majetkom vyvolených a odborníci bábkami moci, tvrdí Zuzana Denková z Platformy slobodného múzejníctva. Čelia slovenské múzeá vládnemu revanšizmu, ktorý ohrozuje ako národnú pamäť, tak aj lukratívne budovy či cenné zbierkové fondy múzeí? Slovenské múzeá sú vo vážnom ohrození. Viac než 200 odborníkov a 18 kľúčových inštitúcií podpísalo otvorený list ministerke kultúry, v ktorom vyjadrujú ostrý nesúhlas s deštruktívnymi krokmi rezortu kultúry. Upozorňujú na netransparentné presuny kompetencií na novú Správu rezortných zariadení a riziká, ktoré hrozia vzácnym zbierkovým fondom, ale aj lukratívnym budovám súčasných múzeí. Po novom by sa totiž podľa tzv. Memoránd o spolupráci mali stať z riaditeľov múzeí akési bábky na špagáte Správy rezortných zariadení, teda v podstate ministerstva kultúry a dua Šimkovičová-Machala.Je slovenské múzejníctvo na prahu najväčšej štrukturálnej zmeny v moderných dejinách a ide o jeho cielené mocenské ovládnutie či dokonca likvidáciu akejkoľvek nezávislosti a slobody?Namiesto rozvoja a budovania nezávislých inštitúcií i pamäte národa prichádza kobercový nálet vládnej moci na zostávajúce ostrovčeky slobody, nezávislosti i komunitného života. Dnes tak už nejde iba o holé prežitie, ale o to, aké Slovensko chceme mať. A aké nezávislé a slobodné inštitúcie v ňom sa nám - pred vládnou mocou a jej snahou o kultúrnu normalizáciu, podarí ubrániť. Hovorí pre Aktuality Zuzana Denková z platformy nezávislého múzejníctva.V čase, keď sa rezort Martiny Šimkovičovej nepokryte snaží o „normalizáciu“ kultúry - či cez nejasné memorandá, v ktorých sa môže ukrývať i snaha o ovládnutie lukratívnych budov či zbierok, alebo cez konsolidáciu, ktorá sa javí iba ako pláštik snahy o mocenský revanš, personálne čistky a snahu o mocenskú normalizáciu, sa múzejná obec spája, aby tak ochránila našu národnú pamäť i kultúrne dedičstvo, ktoré patrí nám všetkým.„Neuralgicky presne vedia, kde je sloboda a kde ju nemajú pod kontrolou. Rozhodli sa tieto siete aktívnych občanov zničiť. Ak si zničíme komunitné siete slobodných občanov, ako chceme vôbec prežiť?“ pýta sa Denková.Ráno Nahlas a Zuzana Denková z Platformy slobodného múzejníctva. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ornitoložka Alena Klvaňová přivítala moderátorku Patrici Strouhalovou přímo v pražské kroužkovací stanici, aby ji ukázala, jak se kroužkuje například takový mlynařík dlouhoocasý. „Kroužek umístíme na nožku ptáka, potom ho musíme uzavřít. Ptáčka musíme zvážit, změřit, podívat se, jestli má tukové zásoby,“ ukazuje vedoucí oddělení monitoringu a výzkumu ornitologické společnosti. Co nám ptáci říkají o světě, ve kterém žijeme?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ornitoložka Alena Klvaňová přivítala moderátorku Patrici Strouhalovou přímo v pražské kroužkovací stanici, aby ji ukázala, jak se kroužkuje například takový mlynařík dlouhoocasý. „Kroužek umístíme na nožku ptáka, potom ho musíme uzavřít. Ptáčka musíme zvážit, změřit, podívat se, jestli má tukové zásoby,“ ukazuje vedoucí oddělení monitoringu a výzkumu ornitologické společnosti. Co nám ptáci říkají o světě, ve kterém žijeme?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z hokejového pekla až na prah extraligového sna. Skalický hokej prežil v nedávnom období mimoriadne náročné časy, no dnes je v kráľovskom meste všetko inak. Klub zo Záhoria po náročnom lete, keď reálne hrozil jeho koniec, opanoval základnú časť druhej najvyššej slovenskej súťaže a po dlhých desiatich rokoch zabojuje o návrat medzi extraligovú elitu.O tejto tŕnistej ceste nahor, ale aj o špecifikách a problémoch súčasného slovenského hokeja, sa v najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu rozprávali moderátori Marek Marušiak a Tomáš Prokop s výnimočnou dvojicou hostí. Pozvanie do štúdia prijali otec a syn, hlavný tréner HK Skalica Juraj Jurík st. a jeden z ofenzívnych lídrov tímu Juraj Jurík ml.Úvod rozhovoru patril práve mimoriadne turbulentnému letu v Skalici. Klub sa podľa slov hostí skladal doslova na poslednú chvíľu a prvotným cieľom bolo vôbec stabilizovať situáciu a byť konkurencieschopný.Postupom času sa však mužstvo, postavené na skúsenom jadre a vhodne doplnené, začalo výsledkovo dvíhať a ambície sa prirodzene menili. Zo snahy o záchranu sa stala snaha o play-off, neskôr o najlepšiu štvorku a napokon víťazstvo v základnej časti.Veľká časť diskusie sa venovala aj tomu, čo stálo za nečakaným úspechom Skalice. Hlavný kouč Juraj Jurík st. zdôraznil najmä hernú identitu tímu a psychologické nastavenie kabíny: „Dnes pracujeme s tým, že mužstvo sa naučilo vyhrávať. Má vieru a to si myslím, že pre vstup do baráže je veľmi dôležité. Veríme si, máme rešpekt, ale nemáme strach.“Mimoriadne zaujímavý pohľad ponúkla aj téma skladby kádra. Skalica podľa trénera ťažila zo skúseností, no zároveň potrebovala do tímu doplniť rýchlosť a energiu mladších hráčov. Dôležitú úlohu zohrali aj hokejisti, ktorí inde nedostali dostatočný priestor, no v Skalici sa dokázali presadiť a vytvoriť funkčný celok.Okrem detailného mapovania skalickej cesty za úspechom a rozoberania unikátnej dynamiky vzťahu otca na striedačke a syna na ľade, podcast prináša aj mimoriadne otvorenú a kritickú diskusiu o samotnom formáte baráže. Juraj Jurík ml. otvorene pomenoval jej najväčší problém z pohľadu prvoligového klubu. „Vnímam to tak, že je to proste ochrana extraligových klubov. To je realita,“ zdôraznil. Zároveň však zaznelo, že aktuálny formát je v niektorých aspektoch spravodlivejší než v minulosti.Skúsený útočník, ktorý si pamätá aj iné hokejové časy, sa zároveň hlbšie zamýšľa nad nedostatkom priestoru pre mladých hráčov strednej generácie v slovenskom hokeji.Upozorňuje na meniacu sa dobu, v ktorej hokejisti dozrievajú oveľa neskôr: „Dnes je to možno tak, že tí hráči dozrievajú neskôr, až v 24 alebo 25 rokoch. Už to nie je tak, že v osemnástich. Ak máte kvalitného hráča v 18 alebo 19 rokoch, tak si myslím, že má na to ísť niekde do zámoria a ide preč.“Pokiaľ chcete zistiť, ako naozaj funguje chémia v kabíne Skalice, prečo je podľa hostí náročné etablovať mladíkov do A-tímu v súčasnom tlaku na výsledky či z akého dôvodu chýbajú kvalitní slovenskí hráči strednej generácie, najnovšiu epizódu podcastu Góly z bufetu by ste si nemali nechať ujsť.

Firmy čelia rastúcemu daňovo-odvodovému zaťaženiu a prísnejším kontrolám. Zvyšuje sa aj zdanenie majetku naprieč Európou. Marcové obdobie tradične patrí daňovým priznaniam, no tento rok prináša podnikateľom aj širší balík výziev. Konsolidácia verejných financií sa premietla do vyššieho daňovo-odvodového zaťaženia, zmien v DPH aj do zavedenia dane z finančných transakcií Daňový poradca Martin Kiňo za jednu z najkontroverznejších noviniek označuje práve transakčnú daň. Tá zatiaľ neprináša jednoznačné výsledky ani z pohľadu kontrolnej praxe. „Zatiaľ evidujeme len jednotky kontrol, čo je vzhľadom na počet podnikateľov zanedbateľné číslo. O to viac sa vynára otázka efektívnosti tejto dane,“ upozorňuje M. Kiňo. V relácii Umenie biznisu s Veronikou Vaňkovou vysvetľuje, aké výzvy prináša pre firmy transferové oceňovanie. Upozorňuje aj na tlak na zavádzanie majetkových daní, ktorý rastie v celej Európe. Viac si vypočujete v podcaste. Celý videorozhovor si môžete pozrieť tu: https://www.youtube.com/watch?v=FRNY8jiEXeM&t=2034s

Po dlouhé zimě je dobré pročistit organizmus, dodat mu vitamíny, kterých přes zimu v čerstvé podobě tolik nemáme. „Připravíme se tak dobře na jarní únavu,“ vysvětluje Podhorná.

„Orbánovi sa podarilo, bez toho, aby uväznil alebo nechal zabiť jediného novinára, ovládnuť väčšinu mediálneho trhu. Jeho strana Fidesz kontroluje asi 80 % alebo aj viac maďarského mediálneho trhu“, hovorí Pavol Szalai z Reportérov bez hraníc, ktorý navštívil predvolebné Maďarsko. „(Orbán) vybudoval dezinformačnú mašinériu a urobil to takmer v bielych rukavičkách – cez ekonomické opatrenia, spôsob prideľovania štátnej reklamy a cez ohováracie kampane. Dokonca na tento účel vytvoril špeciálnu inštitúciu, Úrad na ochranu suverenity, ktorý má ohováranie v Maďarsku inštitucionalizované“, dodáva. „Obávame sa, že ak Orbán znova zvíťazí, jeho metódy sa ešte pritvrdia a „vyrovná si účty“ aj so zvyškom nezávislých médií“, hovorí Szalai, ktorý šéfuje pražskej pobočke Reportérov bez hraníc.Výsledok parlamentných volieb v Maďarsku rozhodne aj o budúcnosti slobody médií v Európskej únii. Hovorí o tom medzinárodná organizácia Reportéri bez hraníc, ktorá minulý týždeň predvolebné Maďarsko navštívila.Misia s cieľom „zhodnotiť riziká so znovuzvolením Viktora Orbána“ ako aj „príležitosti demokratickej zmeny vlády“, o ktorú sa snaží opozičná strana Tisza Pétera Magyara.Pred Maďarskom sú podľa novinárskej organizácie dve perspektívy: obnova zdecimovaných verejnoprávnych médií a podpora dôveryhodnosti, alebo koniec zvyšku nezávislých médií, ako výsledok odvety voči odolnej občianskej spoločnosti. Perspektívy, ktoré budú naviazané na výsledok aprílových volieb.Čo v predvolebnom Maďarsku Reportéri bez hraníc našli? A aké sú ich predpovede pre budúcnosť slobodnej žurnalistiky pod Orbánom či Magyarom? Téma pre Pavla Szalaia, šéfa pražskej pobočky Reportérov, ktorý misiu v Maďarsku absolvoval.Hrá sa v Budapešti naozaj aj o podobu slobodnej žurnalistiky u nás či v Únii?

„Orbánovi sa podarilo, bez toho, aby uväznil alebo nechal zabiť jediného novinára, ovládnuť väčšinu mediálneho trhu. Jeho strana Fidesz kontroluje asi 80 % alebo aj viac maďarského mediálneho trhu“, hovorí Pavol Szalai z Reportérov bez hraníc, ktorý navštívil predvolebné Maďarsko. „(Orbán) vybudoval dezinformačnú mašinériu a urobil to takmer v bielych rukavičkách – cez ekonomické opatrenia, spôsob prideľovania štátnej reklamy a cez ohováracie kampane. Dokonca na tento účel vytvoril špeciálnu inštitúciu, Úrad na ochranu suverenity, ktorý má ohováranie v Maďarsku inštitucionalizované“, dodáva. „Obávame sa, že ak Orbán znova zvíťazí, jeho metódy sa ešte pritvrdia a „vyrovná si účty“ aj so zvyškom nezávislých médií“, hovorí Szalai, ktorý šéfuje pražskej pobočke Reportérov bez hraníc.Výsledok parlamentných volieb v Maďarsku rozhodne aj o budúcnosti slobody médií v Európskej únii. Hovorí o tom medzinárodná organizácia Reportéri bez hraníc, ktorá minulý týždeň predvolebné Maďarsko navštívila.Misia s cieľom „zhodnotiť riziká so znovuzvolením Viktora Orbána“ ako aj „príležitosti demokratickej zmeny vlády“, o ktorú sa snaží opozičná strana Tisza Pétera Magyara.Pred Maďarskom sú podľa novinárskej organizácie dve perspektívy: obnova zdecimovaných verejnoprávnych médií a podpora dôveryhodnosti, alebo koniec zvyšku nezávislých médií, ako výsledok odvety voči odolnej občianskej spoločnosti. Perspektívy, ktoré budú naviazané na výsledok aprílových volieb.Čo v predvolebnom Maďarsku Reportéri bez hraníc našli? A aké sú ich predpovede pre budúcnosť slobodnej žurnalistiky pod Orbánom či Magyarom? Téma pre Pavla Szalaia, šéfa pražskej pobočky Reportérov, ktorý misiu v Maďarsku absolvoval.Hrá sa v Budapešti naozaj aj o podobu slobodnej žurnalistiky u nás či v Únii?

Protestní akce spolku Milion chvilek pro demokracii vyzvala mimo jiné k vyšší angažovanosti občanů. Politolog proto apeluje na dialog s vládou i na lokální úroveň politiky. „Máme tady nešvar, že ve třetině obcí najdeme jen jednu kandidátní listinu, že tam není opozice,“ říká Milan Školník, politolog ČZU. Upozorňuje také na problém přílišné personalizace politické přetahované – opoziční strany, včetně nové sociální demokracie, podle něj potřebují také další „P“. Která to jsou?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koeficienty pro rozpočtové určení daní se 20 let nezměnily, v minulém volebním období se reformě postavil Moravskoslezský kraj. Hlavními kritérii rozdělení financí je nyní počet obyvatel a rozloha. Sociolog Daniel Prokop by kladl větší důraz na počet míst na středních školách a omezil vliv počtu obcí. „Stát chce od krajů věci, které jsou klíčové pro růst ekonomiky nebo plnění národních strategií. Ty by měl financovat v rozpočtovém určení,“ vysvětluje. Poslechněte si rozhovor.

Charitativní ples Prague Gala v pražském Obecním domě má pomoci potravinové bance. „Je to propojení inteligentní zábavy na dobré úrovni,“ přibližuje ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová, která v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Kroce mluvila i o tom, proč tolik plýtváme jídlem a kdo ho ve skutečnosti nejvíc vyhazuje. „Paradoxně skupina, která je největší ekolog, bojovníci za čistotu prostředí, jsou současně největšími plýtvači,“ upozorňuje.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Charitativní ples Prague Gala v pražském Obecním domě má pomoci potravinové bance. „Je to propojení inteligentní zábavy na dobré úrovni,“ přibližuje ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová, která v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Kroce mluvila i o tom, proč tolik plýtváme jídlem a kdo ho ve skutečnosti nejvíc vyhazuje. „Paradoxně skupina, která je největší ekolog, bojovníci za čistotu prostředí, jsou současně největšími plýtvači,“ upozorňuje.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Charitativní ples Prague Gala v pražském Obecním domě má pomoci potravinové bance. „Je to propojení inteligentní zábavy na dobré úrovni,“ přibližuje ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová, která v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Kroce mluvila i o tom, proč tolik plýtváme jídlem a kdo ho ve skutečnosti nejvíc vyhazuje. „Paradoxně skupina, která je největší ekolog, bojovníci za čistotu prostředí, jsou současně největšími plýtvači,“ upozorňuje.

Od vzniku podcastu Nezhasínaj nám chodia desiatky tipov na príbehy, ktoré by sme mali spracovať. Často sú to zvláštne udalosti, ktoré opísali starí rodiča, alebo sa spájajú s lokálnou históriou a povesťami. Pred rokom nás oslovil poslucháč, ktorý v maile opísal príbeh, ktorý sa stal jemu samému. Pre potreby podcastu sme ho upravili do literárnej podoby. Zmenili sme mená a miesto, kde sa príbeh odohrával a vynechali sme niektoré detaily, ktoré kliatbu údajne robia účinnou. Upozorňujeme, že neodporúčame, aby ste metódu reverzného playbacku skúšali. Z príbehu, ktorý si vypočujete, je jasné, prečo to nie je dobrý nápad.Podcast Nezhasínaj! nie je vhodný pre poslucháčov mladších ako 18 rokov, ani pre citlivé povahy. PS: Báť sa je povolené!CREDITSScenár: Katarína PivarčiováNámet a dramaturgia: Diana KacarováHlas: Marek MajeskýZvuková produkcia: Miroslav BaričičPodcast produkcia: Simona Mičová

Jak česká společnost vnímá mladé aktivisty a aktivistky? Publikace ‘V patřičných mezích: Reprezentace aktivismu mladistvých v online veřejném prostoru' ukazuje, že mladí lidé jsou v Česku vesměs bráni jako neplnohodnotní občané a jejich aktivity jsou často zpochybňovány. „Překvapilo nás, jak jsou uživatelské komentáře vůči mladým lidem nenávistné,“ říká jedna ze spoluautorek knihy, mediální výzkumnice Lenka Vochocová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

Jeseníky miluje. Netají se tím, že kdyby to bylo jen trochu možné, tak do nich odjede a už se nevrátí. Protože to nejde, tak o nich Jiří Glonek sbírá materiály a publikuje. Vydal knihy Na Jeseníky a Na Jeseníky v zimě, ze které se čtenáři dozvídají, jak významnou roli hory v minulosti hrály ve středoevropské historii zimních sportů.

Diabetes je onemocnění, při kterém tělo neumí efektivně využívat inzulín. Rozlišuje se na diabetes I. a II. typu. K nejčastějším příznakům se řadí žízeň, nadměrné močení (i v noci), únava, zhoršení zraku, malátnost nebo nižší výkonnost.

Členské štáty Európskej únie definitívne schválili zákaz dovozu ruského plynu najneskôr do konca roka 2027. Nie všetky krajiny sa ale na tomto bode zhodli. Proti hlasovalo Slovensko a Maďarsko. Obidva štáty podávajú žalobu na Súdny dvor EÚ.Bude teraz plyn naozaj drahší? Hrozí, že budú mať Slováci a Slovenky doma zimu? A čo je pravdy na slovnom spojení „lacný ruský plyn”?Na tieto otázky nám odpovedal analytik webu Energie-portal.sk Radovan Potočár.„Na ruskom plyne nie sme závislí”Prečo by toto rozhodnutie únie malo vôbec zaujímať obyvateľov Slovenska? Naše domácnosti najčastejšie kúria plynovým kotlom a viac ako polovica tepla v bytových domoch zase pochádza z plynu, vysvetľuje dôležitosť témy odborník.„Ak by lacný ruský plyn existoval, tak sa o dotovaní plynu nemusíme vôbec rozprávať. A vlády by neminuli miliardy eur na jeho dotovanie,” opisuje Potočár často opakovanú tézu o lacnej komodite z Ruskej federácie.Potvrdzuje ale, že koniec dodávok ruského plynu v roku 2027 naozaj ovplyvní trhové ceny. Upozorňuje však, že zmena cien je už aj teraz turbulentná — v januári ceny plynu výrazne stúpli a koncom januára naopak išli dole.Slovenský premiér Robert Fico proti nariadeniu EÚ protestuje a chystá sa podať žalobu na Súdny dvor. Potočár ale vysvetľuje, že krajina už teraz nie je závislá na ruskom plyne a až taká zmena nenastane. Ruská federácia zabezpečuje v súčanosti už len tretinu dovážaného plynu.„Individuálne európske štátiky, obzvlášť také ako Slovensko, nemajú žiadnu vyjednávaciu silu voči Rusku. Ale spoločne ako Európa vyjednávaciu silu máme,” myslí si analytik o žalobe, ktorú chystá slovenská vláda.Počúvate podcast Európa, ktorý vzniká v spolupráci s Európskym parlamentom.Moderuje Frederika Lodová.

Bývalú riaditeľku protikorupčnej sekcie v Pôdohospodárskej platobnej agentúre zadržala polícia. Zuzana Šubová pritom roky hovorí o korupcii a o zneužitých dotáciách a teraz sa špekuluje, že sa ju možno nesnažia zastrašiť. Čo sa teda na PPA dialo a prečo polícia vyšetruje Šubovú? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Petra Kováča z domácej redakcie denníka SME. Zdroje zvukov: Facebook/Juraj Šeliga, Youtube/Demokrati, Instagram/Tomáš Zdechovský, Youtube/Denník N Odporúčanie: Už dnes o 19.00 budú naši kolegovia z podcastu Piatoček vyhlasovať víťazov ankety Tragéd roka 2025 - a vy si to môžete pozrieť z pohodlia obývačky. Adam Blaško bude diskutovať s Ivetou Radičovou, Miroslavom Beblavým, Jakubom Gulíkom a Luciou Stuchlíkovou o tom, čo sa udialo v našej politike za posledný rok. Lístky na livestream nájdete na piatocek.com – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Výtah Respektu: Rusové v posledních týdnech intenzivně útočí na ukrajinskou energetiku. V posledních dnech jsou ve velkých mrazech bez dodávek elektřiny či tepla stovky tisíc lidí napříč Ukrajinou. Podle ministra energetiky Denyse Šmyhala země kvůli ruským útokům nemá ani jednu plně funkční elektrárnu a nedokáže pokrýt víc než třetinu energetických potřeb. Situace výrazně dopadá především na Kyjev, kde jsou až do 1. února zavřené školy. Město navštívili i Tomáš Brolík a Ondřej Kundra, kteří ve Výtahu Respektu popisují, jak se metropole s útoky na energetickou infrastrukturu vypořádává, co se během několika let války změnilo i to, jak Ukrajinci a Ukrajinky reagují na návštěvy českých politiků či vyjednávání se Spojenými státy. Moderuje Zuzana Machálková.

Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána má po téměř 16 letech u moci vážného vyzyvatele v hnutí TISZA Petera Magyara, o němž současná maďarská vláda prohlašuje, že je duševně nemocný. „Už delší dobu to probíhá v podobném duchu, především ze strany Fideszu. Tento výrok zazněl v reakci na to, že Magyar mluvil o možném ústavním puči a falšování voleb,“ přibližuje v Interview Plus bývalý maďarský diplomat György Varga.

Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána má po téměř 16 letech u moci vážného vyzyvatele v hnutí TISZA Petera Magyara, o němž současná maďarská vláda prohlašuje, že je duševně nemocný. „Už delší dobu to probíhá v podobném duchu, především ze strany Fideszu. Tento výrok zazněl v reakci na to, že Magyar mluvil o možném ústavním puči a falšování voleb,“ přibližuje v Interview Plus bývalý maďarský diplomat György Varga.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Přenesení stresu na papír bylo pro mě záchranným lasem,“ vypráví autorka knihy Doktorka v růžovém: Můj život s rakovinou Lenka Borská, která vede Ústav preventivního lékařství Univerzity Karlovy. V rozhovoru připomíná, že zdraví máme především ve svých rukách. Jak důležité je pro člověka dechové cvičení? A proč bychom měli chodit častěji na denní světlo? Poslechněte si rozhovor!Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Přenesení stresu na papír bylo pro mě záchranným lasem,“ vypráví autorka knihy Doktorka v růžovém: Můj život s rakovinou Lenka Borská, která vede Ústav preventivního lékařství Univerzity Karlovy. V rozhovoru připomíná, že zdraví máme především ve svých rukách. Jak důležité je pro člověka dechové cvičení? A proč bychom měli chodit častěji na denní světlo? Poslechněte si rozhovor!Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naše společnost je stále zatížená stereotypy i tradičními představami o rozdělení rolí. Na rodičovskou dovolenou v Česku odchází jen minimum mužů a pracující matky se často cítí provinile. „Je 21. století, máme zdroje, které máme, říkáme holkám, že můžou být, co chtějí, ale vlastně to nejde a je tam hrozně moc překážek,” upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Aneta Martinek, CEO Holky z Marketingu a autorka knihy Holky to chtěj taky.

*** Upozorňujeme, že následující epizoda prozrazuje závěr reality show Zrádci. *** Lhala, manipulovala, a proto vyhrála. Pak řekla: „Nevěřte všem lidem, kterým svěřujete svoje děti.“ Co se skrývá za mrazivým poselstvím výherkyně reality show Zrádci? Téma pro Julii Gábrišovou, zástupkyni vedoucí Oddělení psychologických služeb Policie ČR. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko stojí pred dôležitou voľbou – buď sa prenosová sústava stane modernou digitálnou sieťou pripravenou na zelenú a jadrovú budúcnosť, alebo bude brzdiť rozvoj celej krajiny. Upozorňuje na to predseda SEPS Martin Magáth.

Premiér Robert Fico tvrdí, že chce krajinu riadiť strategicky smerom k lepšiemu životu pre všetkých občanov. Preto si od vedcov zo Slovenskej akadémie vied objednal dokument Vízia a stratégie rozvoja Slovenska do roku 2040. Má definovať hlavné spoločenské výzvy a ciele, aby sa zo Slovenska stala moderná, prosperujúca a konkurencieschopná krajina. „Reči o vízii sú posledné útočisko politika, ktorý už nemá čo ponúknuť,“ reaguje v rozhovore ekonóm a bývalý politik Miroslav Beblavý. Pripomína, že premiér Fico to skúša opakovane a vždy zostane len pri slovách. „Už v minulosti si jeho vláda objednala takúto víziu ďalšieho rozvoja Slovenska od SAV v roku 2008. Je to len snaha dať ľuďom pocit, že niečo rieši, ale od roku 2010 už nič nové nevymyslel.“ Upozorňuje, že vládna koalícia namiesto budovania prosperity krajiny míňa verejné zdroje na dôchodcov a úradníkov. „Preto sme dnes úplne najbližšie k scenáru Grécka a to hlavne kvôli modelu štátu, ktorý nevie investovať do svojej budúcnosti. Ak sa z toho nevysekáme, tak budeme dlhodobo viac pripomínať južné Taliansko, či Grécko ako Rakúsko alebo Česko.“ Vízia Slovenska do roku 2040 chce dosiahnuť komplexnú transformáciu hospodárstva, posun k vyššej pridanej hodnote priemyslu, či zásadné zvýšenie inovačnej výkonnosti. V realite však Slovensko v týchto kategóriách dosahuje najhoršie výsledky v medzinárodných porovnaniach. V tohtoročnom svetovom rebríčku konkurencieschopnosti od Inštitútu pre rozvoj manažmentu (IMD) sa Slovensko prepadlo o štyri priečky na 63. miesto zo 69 hodnotených krajín. Aj v inovačnom indexe EU skončilo Slovensko na 24. mieste z 27 štátov. Prečo je to tak? Dajú sa tieto trendy zvrátiť? Odpovedá ekonóm, investor, startupista, vedec a bývalý politik Miroslav Beblavý. Moderuje Eva Mihočková. V článku sa dozviete V čom spočíva kríza elít na Slovensku Prečo nemáme na Slovensku viac inovatívnych firiem Či nás čaká vláda samovrahov alebo vláda s odvahou Prečo Slovensko skôr prepadne vláde šaša ako autokrata See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, pivo se nesrazilo. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.

Jaké praktické dopady bude mít změna slovenské ústavy, kterou v pátek schválil tamní parlament? Jak velká část obyvatel Slovenska podporuje uzákonění dvou pohlaví nebo svrchovanost Slovenska ve věcech národní identity? Jak se podařilo Robertu Ficovi přesvědčit část opozice, aby spornou novelu podpořila? A jak páteční hlasování naruší vztahy mezi opozičními stranami na Slovensku? Tomáš Pancíř se ptal Michala Vašečky, sociologa z Bratislava Policy Institutu.