POPULARITY
Sex po porodu. Kdy je vlastně ten správný čas začít znovu? Po šestinedělí? Po kontrole u gynekologa? Za tři měsíce? Nebo jednoduše až ve chvíli, kdy na něj mají chuť oba?Právě šestinedělí je jeden z prvních mýtů, do kterých jsme se v dalším díle podcastu Lascivní pustili. Kontrola u gynekologa totiž není startovní pistole, po které se musí všechno vrátit do starých kolejí. Tělo se hojí různě, hormony pracují, při kojení může přijít suchost, někdy bolí jizva, pánevní dno může být oslabené, ale klidně také příliš stažené. A i dokonale zahojené tělo ještě neznamená, že je žena připravená na sex.Ostatně co je vlastně „sex po porodu“? Musí to být první penetrace? Nebo může být návratem k sexualitě už první společná masturbace, orál, mazlení, erotická hračka nebo večer, kdy se jeden druhého konečně dotýkáte zase jako milenci a ne jen jako dva unavení rodiče?S Aly jsme se bavili také o tom, jak zvláštní proměnou může projít vztah ženy k vlastnímu tělu. Prsa, která byla erotogenní zónou, najednou krmí dítě. Na těle mohou zůstat jizvy, strie a další změny. A po celém dni kojení, chování a uspávání může večerní partnerův dotek narazit na jednoduché: „už na mě dneska prosím nikdo nesahejte.“ Ne proto, že by přestal být přitažlivý, ale protože vlastního těla měla žena celý den pro sebe možná úplné minimum.A co druhá strana? Partner se může bát, že ženě ublíží. Neví, kdy už je v pořádku projevit sexuální zájem. Sex mu může chybět a současně nechce vytvářet tlak. Jak vůbec říct „chybí mi sex“, aby druhý neslyšel „dlužíš mi sex“?Probrali jsme i první penetraci, která může být takovým malým „novým poprvé“. Proč bolest není něco, co se má párkrát přetrpět, proč se může najednou hodit lubrikant a kdy už má smysl řešit gynekologa nebo fyzioterapii pánevního dna.A samozřejmě jsme nemohli vynechat naši oblíbenou parketu = erotické hračky. Mohou pomoct ženě znovu objevovat vlastní sexualitu nejdřív o samotě? Je lepší začít externí stimulací než penetrací? A proč rozhodně neplatí, že každá pomůcka prodávaná jako „Kegel“ automaticky napraví pánevní dno?Dostali jsme se ale i dál od samotného těla. K únavě, psychice, porodnímu traumatu, rozdílnému libidu a k tomu, jak snadno se z milenců může stát perfektně fungující rodičovský tým. Má se po dětech sex plánovat? Je sex rande zoufale neromantické, nebo naopak jedna z cest, jak si na sebe vůbec najít čas? A co když jeden sex chce a druhý ne týdny nebo měsíce?Nezapomněli jsme ani na antikoncepci a stále přežívající „kojím, takže nemůžu otěhotnět“. Můžete. Ovulace totiž může přijít ještě před první menstruací.Nakonec jsme zjistili, že otázka „Kdy můžeme mít po porodu zase sex?“ možná není ta nejzajímavější.Mnohem důležitější je:Jak po porodu znovu najdeme naši sexualitu, když se mezitím změnilo tělo, vztah i celý náš život?Kam dál pokračovat:https://www.lascivni.cz/slovnicek/menstruace/https://www.lascivni.cz/sex/sex-v-tehotenstvi/https://www.lascivni.cz/navody/posilovani-svalu-panevniho-dna-navod-dil-1/https://www.lascivni.cz/slovnicek/sexualni-vychova/https://www.lascivni.cz/slovnicek/dvorce/https://www.lascivni.cz/slovnicek/tehotenstvi/Celý díl (47 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Podívejte se na naše reálné recenze pomůcek (https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!2) Máme i praktické internetové kurzy a e-booky kolem kinků a hraček v rámci naší Lascivní univerzity / akademie - https://www.lascivni.cz/kurzy/ i https://www.lascivni.cz/e-booky/.Image by Pexels from Pixabay
✔️Význam včasné registrace ochranné známky a rizika, která firmám hrozí, pokud investují miliony do brandingu bez právního zajištění✔️Princip rozdělení majetku na provozní a majetkovou část tak, aby případné provozní problémy neohrozily dlouhodobě budované hodnoty✔️Proč většina firem nedokáže bez svého zakladatele přežít tři měsíce kvůli banálním detailům jako jsou přístupy k účtům nebo osobní vazby na klienty?✔️Využití moderních právních nástrojů pro správu rodinného bohatství, zajištění spravedlnosti mezi dědici a ochrana majetku před osobní odpovědností statutárních orgánů✔️Výzvy spojené s předáváním firem zakládaných zpravidla v 90. letech, rozdíl mezi předáním samotného vedení firmy a předáním vlastnictví majetku a role rodinné mediaceJUDr. Lukáš Rezek, LL.M. je zakládající partner Advokátní kanceláře Petráš Rezek, ve své praxi se specializuje na nemovitostní, obchodní a korporátní právo, start-upy, fúze, akvizice, compliance či duševní vlastnictví. V roce 2021 byl zvolen do kárné komise České advokátní komory. Působí rovněž jako rozhodce u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky a je zprostředkovatelem kolektivních sporů zapsaným v seznamu vedeném Ministerstvem práce a sociálních věcí.
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rusko se snaží Evropu rozdělit zevnitř a využívá k tomu i nedůvěru mezi jednotlivými státy. Co ukázala dezinformační kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko? Chystá se Putin napadnout Pobaltí a Polsko? A proč je podle válečné reportérky Petry Procházkové největší zbraní, kterou má Rusko proti Západu, samotná demokracie? Kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko, při níž se na sociálních sítích šířily falešné informace o tom, že chce Polsko obsadit silou část území České republiky, ukazuje podle Petry Procházkové stopy ruských hybridních operací. „Je to rukopis, který nám napovídá, že Rusové se aktivizují,“ říká. Rusko podle ní zároveň postupuje tak, aby nebylo možné jeho aktivity jednoduše spojit přímo s Kremlem. „V tuto chvíli zaujalo strategii, že dělá akce, o kterých sice všichni víme, že to asi dělá Rusko, ale snaží se, aby tam nebyla přímá linka,“ popisuje Procházková. Kreml pak podle ní může vždy tvrdit, že s konkrétní akcí nemá nic společného. Cílem je podle Procházkové rozdělit společnost zevnitř. „Hlavní teze, která mezi ruskými důstojníky vítězí, je: rozvraťme je zevnitř, zničme je jejich vlastními zbraněmi,“ tvrdí. Rusko podle ní nepotřebuje vytvářet zástupy lidí, kteří budou otevřeně obdivovat Vladimira Putina. Mnohem účinnější je zasít pochybnosti a vytvořit konflikty mezi jednotlivými skupinami společnosti. Největší zbraní Ruska je v tom podle Procházkové demokracie samotná. Západ totiž na rozdíl od autoritářského Ruska nemůže jednoduše vymazat názory, které jsou nepohodlné nebo nebezpečné. „Pochopili, že tu nebudeme umlčovat hlasy, které s něčím nesouhlasí. Že nebudeme falšovat a manipulovat volby,“ říká. Stačí proto podle ní vytvořit dostatečně velkou skupinu lidí, která nebude nutně proruská, ale přestane věřit evropské spolupráci. „Nemusí říkat, že Putin je borec,“ vysvětluje Procházková. „Stačí, aby obří masa nevěřila evropské solidaritě.“ A právě to se podle ní už v Evropě děje. Proč Putin zatím nemá důvod válku na Ukrajině ukončovat? V jak velkém ohrožení je východní křídlo NATO? A co si na Západě nalháváme? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
Ženy XYZ #58: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Víme, že rovné příležitosti mužů a žen se liší v různých zemích. Mnohem méně se genderovou optikou zkoumají regionální rozdíly. První podobné srovnání přinesla před časem rozsáhlá studie EU Mapping the Glass Cieling, která zkoumala nejen vzdělání či příjmy, ale také pocit bezpečí a celkovou spokojenost. Co jsme se dozvěděli o Česku? A je tato optika přítomná v politickém rozhodování? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Silvie Lauder a Clara Zanga.
Od července platí živnostníci nižší odvody na sociální pojištění. Vláda tím chce ulevit drobným podnikatelům, kritici ale mají obavu z toho, jaký dopad to může mít na stav rozpočtu. „Je to jenom marginální zásah do celkově poměrně nespravedlivého systému,“ míní v pořadu Pro a proti ekonom Robin Maialeh. „Je dobře, že se jim odvody snižují a vracejí se zpátky alespoň částečně tam, kde byly před několika lety,“ oponuje viceprezidentka Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Když Bůh v našem životě uvidí něco, co je třeba změnit, ukáže nám to svým Duchem. Mnohem více uslyšíte v další části Bible Guidu.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Teď si budeme povídat o novém filmu, který jako svoji závěrečnou práci natočili studenti pražské Vysoké školy ekonomické. Je to prý drama o posedlosti, manipulaci a lásce, která se ale už dávno proměnila v něco mnohem temnějšího. A natáčelo se i v našem Královéhradeckém kraji, konkrétně v Podkrkonoší.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nezaměstnanost na jihu Čech se dlouhodobě drží pod celostátním průměrem. Podle dat českobudějovické pobočky Úřadu práce je aktuálně v kraji bez práce přes 18 tisíc lidí. Jak ale upozorňuje ředitel Klubu zaměstnavatelů Pavel Hulák, firmy a podniky se potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu. A požadavky uchazečů o práci se mění.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jaro v Elementu 3. - Jeden z nejkratších dialogů ve Starém zákoně se týká vyslání. Bůh se ptá, kdo půjde, prorok Izajáš ochotně výzvu přijímá. Někdy si spojujeme jeho odpověď s odvahou. Mnohem více je to ovšem projev poslušnosti a důvěry. V Novém zákoně už tato otázka nezaznívá. Ve Skutcích čteme o konkrétním úkolu: “Buďte plni Ducha a buďte mými svědky.” Ježíš posílá své násleodvníky do světa s dobrou zprávou, kterou si nemají nechat jen pro sebe. Tuto neděli prezentujeme konkrétní projekty, ve kterých jako církev Element přinášíme naději a konkrétní pomoc do několika národů. Úvodní videa, která předcházela kázání můžete shlédnout zde: https://bit.ly/MisieElement26
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Ranní brífink Ondřeje Housky: Evropská unie by teoreticky měla být jedním velkým trhem, na němž by se firmy mohly dostat k zákazníkům stejně jednoduše, jako kdyby šlo o podnikání jen v rámci jednoho státu. Realita je ale jiná. Co s tím? Zeptáme se v Ranním brífinku.
Ranní brífink Ondřeje Housky: Evropská unie by teoreticky měla být jedním velkým trhem, na němž by se firmy mohly dostat k zákazníkům stejně jednoduše, jako kdyby šlo o podnikání jen v rámci jednoho státu. Realita je ale jiná. Co s tím? Zeptáme se v Ranním brífinku.
„Argumentovat tím, že Írán je stále ještě jadernou hrozbou, je jenom odvádění pozornosti. Mnohem větší hrozba je Hormuzský průliv. Protože ekonomika a obchodní tok, který tudy vede, dopadá na celý svět,“ říká expertka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lenka Martínková. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje schůzku íránského šéfa diplomacie s ruským prezidentem Putinem nebo kroky Izraele proti libanonskému hnutí Hizballáh.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
S politologem Vratislavem Havlíkem o tom, jak změny v Budapešti promění Evropu a proč Péter Magyar nesmí zklamat. Co přivodilo politický pád Viktora Orbána? Jak změní režim v Maďarsku Peter Magyar? A co Orbánův odchod ze scény může znamenat pro jeho spojence a další evropské státy? Nejen na to odpovídal v Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity. Diskusi moderoval Tomáš Brolík.
V létě 1989 jsem byla na výměnném pobytu v Cambridge. Dva týdny jsme bydleli v rodinách anglických studentů, a pak přijeli oni k nám. Moje partnerka, studentka práv Julia Money, byla viceprezidentkou konzervativní strany, která o Československu nevěděla vůbec nic. Neustále mě nazývala komunistkou, což začalo být po nějaké době otravné. Mnohem víc času jsem trávila s organizátorem pobytu Gregem, který byl normální.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hostem Středeční klasiky Kateřiny Neumannové byla olympijská vítězka na snowboardu Zuzana Maděrová. Proč pro ni byl po psychické stránce náročnější závod Světového poháru ve Špindlerově Mlýně než olympijská jízda? Jak triumf na vrcholné akci poznamenal její rodinu? Jak se její sestra cítí v nové roli manažerky? Jak zvládá přítel Maděrové větší pozornost médií? Jak probíhá rozhodování při volbě závodní traťě pro červenou nebo modrou variantu? Poslechněte si celý rozhovor.
Izraelský parlament tento týden schválil zákon zavádějící trest smrti za terorismus. Oběšení bude hrozit těm, kteří zavraždí Izraelce s cílem popřít stát Izrael. „Ukazuje se, že do legislativy se mohou promítnout i ty nejextremističtější názory, když dostanou prostor ve vládní koalici,“ konstatuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Netflix v prosinci předplatitelům a předplatitelkám hrdě oznámil, že pod jeho křídla přejde Warner Bros Discovery a s ním značky jako Harry Potter. Zanedlouho ale bylo všechno jinak. Mnohem menší studio Paramount poslední roky končí v minusu a kolos WBD kupuje za zhruba 111 miliard dolarů. Nechápeme, jak takovou půjčku splatí. V této epizodě Podcastu Živě rozebíráme hlavně aspekty zvláštní transakce, která by mohla vést ke snížení počtu nových filmů v kinech. A do kin bychom chodili rádi, protože streamy nás moc nebaví. Neustále zdražují, což někdy kompenzují reklamou, a obsah doručují v technicky špatné kvalitě. A seriály jako Stranger Things uráží inteligenci diváka. Program pořadu 02:19 – Streamy zdražují 10:25 – Paramount kupuje Warnery 29:54 – Netflix funguje i bez Pottera 44:26 – Nekvalita streamů
Když se řekne knihovna, možná se vám vybaví tiché místnosti, regály plné knih a člověk za pultem. Jenže dnešní knihovna umí být i digitální platformou, komunitním prostorem, místem pro virtuální realitu nebo pomocníkem v době umělé inteligence. A právě o tom, jak vypadá knihovna 21. století, si Vojtěch Přívětivý povídal s knihovníkem a spisovatelem Mílou Lincem z Městské knihovny v Praze.
Írán označil Ukrajinu za svůj legitimní terč, protože zemím Perského zálivu nabídla pomoc proti íránským dronům. „Ukrajina si je na rozdíl od jiných států vědoma už dávno, že nemůžeme oddělit válku na Blízkém východě od války na Ukrajině. Už jenom tím, že do ní vstupují ti samí hráči,“ konstatuje ukrajinistka Lenka Víchová. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje aktuálně vyostřené vztahy mezi Budapeští a Kyjevem nebo návrat ruských a běloruských sportovců na světové závody.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ranní brífink Ondřeje Housky: Koncern Volkswagen zveřejnil hospodářské výsledky a není to hezký pohled. Tedy pokud mluvíme o firmě jako celku – Škoda Auto naopak může slavit. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.
Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.
Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Aleš, Vítek a Tomák se v proskleném studiu radia Wave museli pustit do zásadní debaty, zda je stolní tenis lepší než MMA. A pomyslný režisérský souboj Benny vs. Josh Safdie skončil jasným knockoutem pálkou. Mnohem silnější emoční KO ovšem pro všechny znamenal odchod Bély Tarra, režiséra, jehož devět opusů dalo zcela nový rozměr slovu trmácení a u nějž se i notně okoralé čelistní trio nezdráhá použít slova mistr. I když on by ho nenáviděl.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Čísla jsou důležitá, ale ne zásadní. Mnohem větší roli v dnešním světě financí hraje očekávání a sentiment, a to je velká proměna.“ Hostem nového vydání Forbes BrandVoice podcastu byla Nicole Krajčovičová, generální ředitelka investiční společnosti ČSOB Asset Management. Nicole Krajčovičová si všímá, jak finanční trhy v této době procházejí nevídanou proměnou. Tou pozitivní je, jak se Češi postupně učí investovat a zejména mladší generace už vidí investice jako běžnou součást svých finančních aktivit. Zároveň je však pro laiky složitější se v současném turbulentním a neklidném světě akcií, dluhopisů, porfolií a fondů vyznat. Kdy strategii měnit a kdy ne? Jak se vypořádat s tím, že investice jsou vždy rizikové? Existuje ideální investiční horizont? A jak se v Česku daří zodpovědnému investování?
„Čísla jsou důležitá, ale ne zásadní. Mnohem větší roli v dnešním světě financí hraje očekávání a sentiment, a to je velká proměna.“ Hostem nového vydání Forbes BrandVoice podcastu byla Nicole Krajčovičová, generální ředitelka investiční společnosti ČSOB Asset Management. Nicole Krajčovičová si všímá, jak finanční trhy v této době procházejí nevídanou proměnou. Tou pozitivní je, jak se Češi postupně učí investovat a zejména mladší generace už vidí investice jako běžnou součást svých finančních aktivit. Zároveň je však pro laiky složitější se v současném turbulentním a neklidném světě akcií, dluhopisů, porfolií a fondů vyznat. Kdy strategii měnit a kdy ne? Jak se vypořádat s tím, že investice jsou vždy rizikové? Existuje ideální investiční horizont? A jak se v Česku daří zodpovědnému investování?
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Probouzím se s tím, co zase podělám,“ říká herec Martin Dejdar, který se mezi obavou a radostí z práce pohybuje celý život. Tvrdí, že by nic nedělal, kdyby ho to nebavilo, i když ho třeba okolí přesvědčuje, že by do toho jít neměl. Popisuje svůj vztah s manželkou, který stojí na zkušenosti, která je prověřila už na začátku - roce, kdy byli po světě non-stop a pořád jen spolu. A možná i díky tomu zvládli rozhodnutí, které jejich život obrátilo vzhůru nohama. Když byl jeho syn terčem šikany, cítil, že to šlo řešit jen odchodem a proto odjeli na Floridu. „Byl to hrozný pocit, kdo to nezažije, nedá se to vysvětlit,“ říká herec ke zkušenosti, kdy mělo jeho dítě problémy ve škole jen kvůli jménu Dejdar. Dnes říká, že by odešel znovu jen tehdy, kdyby se společnost „razantním způsobem zvrtla“, protože pokud není emigrace dobrovolná, je podle něj vždy velmi těžkou cestou. Když mluví o dnešku, vrací se Dejdar k tomu, co sám zažil v komunismu. „Ta svoboda tady vážně nebyla,“ říká a popisuje i o to, že jeho vlastní otec byl ve straně, ale nikdy nebyl přesvědčeným komunistou. O to víc ho znepokojuje, jak roste agresivita a extremismus. „Slušných lidí je víc, ale těch dvacet procent pořád řve,“ dodává Dejdar k tomu, co si myslí o současném stavu společnosti. Podle něj je přitom problém v tom, že mizí základní respekt: „Všichni křičí po toleranci, ale nejsou ji schopni,“ obrací se kriticky k mladším generacím a dodává, že sám se považuje za tolerantní osobu. To, že s něčím nesouhlasí, podle něj neznamená, že svůj názor bude někomu nutit. Brání se proto tomu, když ho někdo ponižuje jako starého a nechápajícího. Pokud má někdo názor třeba i na politiku, nevidí Dejdar důvod ho neříct. Kdysi sám vystupoval na pódiu s Václavem Klausem a v roce 2013 zjistil, jak tvrdě umí společnost soukromé postoje trestat. „Bylo to celé absurdní,“ říká k době, kdy se před prezidentskými volbami vyjádřil pozitivně k osobě Miloše Zemana a dodává, že politika „vždycky trochu smrdí“. Mnohem nebezpečnější podle něj ale je, když se demokracie zamění za bezbřehý chaos. „Lidé to berou tak, že svoboda a demokracie znamená, že si každý může dělat, co chce, ale ono to tak není,“ varuje herec. K životním pádům i vrcholům se dnes vrací klidněji. Mluví o filmu Panství, u kterého se „nepovedlo vše kolem“, nebo o vlastním projektu přání od známých osobností, který musel ukončit. A i když byly některé etapy „sešup“, pořád vidí svůj život jako horskou dráhu. Popularita devadesátek, Zdivočelá země, Comeback a Ozzák, kterého fanoušci někdy berou víc než jeho, jsou součástí toho všeho - a také o tom všem mluví ve své nové knize. Proč má pocit, že se humor vytrácí? Jak se dá udržet tolerance ve společnosti, která se rozpadá na tábory? A jak chce pomoci fenoménu Studia Ypsilon? Pusťte si celý rozhovor.
Co dnes všichni oslavují jako revoluční investici, se zítra může proměnit v pouhou bublinu. Od solárního boomu přes GameStop až po umělou inteligenci. Další trendy jsou v pořadí: malé jaderné reaktory a kvantové počítače.Trhy mají tendenci přehánět. To, co dnes vypadá jako revoluce, se zítra může ukázat jen jako nafouknutá bublina. Tedy stav, kdy cena aktiva převyšuje jeho vnitřní hodnotu. Jenže bublinu často poznáme až ve chvíli, kdy splaskne.Typické znaky investičních “hypů”? Raketový nárůst ceny o stovky i tisíce procent během krátké doby. Bubliny na trzích pohání - často skrze sociální sítě - fenomén FOMO (fear of missing out), lidé se bojí, že pokud nezainvestují teď, přijdou o „další Apple“. Mnohem složitější je z trendu odejít včas. „“Ten poslední to koupí na maximu, nestihne prodat a nikdy nevíte, jestli to nebudete vy,“ varuje analytička One Family Office Anna Píchová v podcastu Ve vatě.Chcete být „Ve vatě“?Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi?Hosty budou Petr Borkovec (Partners), expert Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová. Vstupenky jsou ke koupi zde.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Co dnes všichni oslavují jako revoluční investici, se zítra může proměnit v pouhou bublinu. Od solárního boomu přes GameStop až po umělou inteligenci. Další trendy jsou v pořadí: malé jaderné reaktory a kvantové počítače. Trhy mají tendenci přehánět. To, co dnes vypadá jako revoluce, se zítra může ukázat jen jako nafouknutá bublina. Tedy stav, kdy cena aktiva převyšuje jeho vnitřní hodnotu. Jenže bublinu často poznáme až ve chvíli, kdy splaskne. Typické znaky investičních “hypů”? Raketový nárůst ceny o stovky i tisíce procent během krátké doby. Bubliny na trzích pohání - často skrze sociální sítě - fenomén FOMO (fear of missing out), lidé se bojí, že pokud nezainvestují teď, přijdou o „další Apple“. Mnohem složitější je z trendu odejít včas. „“Ten poslední to koupí na maximu, nestihne prodat a nikdy nevíte, jestli to nebudete vy,“ varuje analytička One Family Office Anna Píchová v podcastu Ve vatě. ***** Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Na hradech a zámcích skončila sezona a jejich správci je teď připravují na zimu. Uklízejí exponáty, přikrývají nábytek a promýšlí plány na příští rok.
„Myslím, že česká politická reprezentace má v Bruselu jít do naprosto zásadního konfliktu a vypovědět poslušnost. V takovém případě je výhrůžka czexitem na místě, i když to možná nechceme sami splnit,“ říká publicista Daniel Kaiser v rozhovoru pro pořad Právě teď. 2. díl, 15.10.2025, www.RadioUniversum.cz
„Jak by to u nás vypadalo, kdybychom následovali slovenský scénář," zní podtitulek stále ještě aktuálního Respektu, přičemž tato otázka by se dala položit rovněž u tématu práv LGBT+ lidí. Na Slovensku totiž queer osoby v posledních dvou letech čelí obavám z návrhů, které by mohly její práva omezit. A v Maďarsku je situace ještě horší. Letos byl schválen zákon, který fakticky zakazuje Pochody hrdosti a další akce na podporu LGBT+. Zároveň je kriminalizovaná propagace (v praxi tedy jakákoliv osvěta) homosexuality před mladistvými. Jak k tématu práv queer osob přistupují jednotlivé strany a hnutí v Česku? Které z nich chtějí manželství pro všechny a které přispívají k nenávistné rétorice? A řeší politická uskupení před volbami kromě sexuálních menšin i ty národnostní? Nejen o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu František Trojan.
„Když jsem psal o plukovnické demokracii, tak je to určitý symbol, že plukovník je v rámci demokracie jmenován do čela komunikační strategie vlády. Nejde totiž o jednoho člověka, to je symbol systému, který tady máme od covidu,“ říká profesor Michal Klíma v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 12.09.2025, www.RadioUniversum.cz
Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy. Deficitní číslo je jenom výsledek této operace,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, zakladatel Centra veřejných financí.
Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy. Deficitní číslo je jenom výsledek této operace,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, zakladatel Centra veřejných financí.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?
Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?
Uf, je to tady. Romantické lásce odzvonilo, my se chceme kamarádit! Jenže jak to dělat tak, aby nám v tom bylo dobře? Můžeme ukončit přátelství jinak než ghostováním? Je důležité se umět pohádat, a jaké metody nám můžou pomoci pečovat o naše kamarádské vztahy? První epizoda naší letní podcastové reportážní série Přátelení je tu. Věnujeme se v ní prvním kamarádským láskám, ale i konfliktům, které mohou naše vztahy prohloubit nebo ukončit. Přátelení je totiž krásný, důležitý a zároveň i bolavý. V této epizodě si povídáme s Míšou, Johanou a psychoterapeutkou Kateřinou Cabalkovou z Institutu moderní láska.Námět, scénář, střih, moderace by vyhoňky Z+T
Původním povoláním je horský vůdce, tento rozhovor se ale nese v duchu výchovy hus. Janek Bednařík je totiž husopas. „Chodil jsem do práce a věděl jsem, že nejsem šťastný. A do toho vstoupily husy,“ vypráví Bednařík, který si sehnal husí vejce a následně husy vychoval. Čím si ho divoké husy získaly? Jak se člověk s hejnem sžívá?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Původním povoláním je horský vůdce, tento rozhovor se ale nese v duchu výchovy hus. Janek Bednařík je totiž husopas. „Chodil jsem do práce a věděl jsem, že nejsem šťastný. A do toho vstoupily husy,“ vypráví Bednařík, který si sehnal husí vejce a následně husy vychoval. Čím si ho divoké husy získaly? Jak se člověk s hejnem sžívá?
Začínala ve skupině Black Milk. Mnohem déle je však Tereza Kerndlová zpěvačkou na sólové dráze. Po sedmi letech vydává sedmé album s názvem Diamanty. „Písničky mají krásné melodie, nádherné texty. Snažili jsme se je udělat tak, aby zaujaly lidi, aby tam našli třeba svůj příběh,“ říká zpěvačka v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.Které místo si vybrali pro život ve Španělsku? Co dělala na lodi, když se plavila s tatínkem? Co se jí vybaví při vzpomínce na Helenu Zeťovou?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před pěti lety se v Česku objevily první případy covidu-19. Pandemie změnila společnost a ukázala i na nedostatky českého zdravotnictví. „Ve zdravotnictví se musí změnit hodně,“ říká v pořadu Pro a proti hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. „Nedostatečná elektronizace byla opravdu bota, která nás tlačila,“ přiznává ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.