POPULARITY
Nezaměstnanost na jihu Čech se dlouhodobě drží pod celostátním průměrem. Podle dat českobudějovické pobočky Úřadu práce je aktuálně v kraji bez práce přes 18 tisíc lidí. Jak ale upozorňuje ředitel Klubu zaměstnavatelů Pavel Hulák, firmy a podniky se potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu. A požadavky uchazečů o práci se mění.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?
Ranní brífink Ondřeje Housky: Evropská unie by teoreticky měla být jedním velkým trhem, na němž by se firmy mohly dostat k zákazníkům stejně jednoduše, jako kdyby šlo o podnikání jen v rámci jednoho státu. Realita je ale jiná. Co s tím? Zeptáme se v Ranním brífinku.
Ranní brífink Ondřeje Housky: Evropská unie by teoreticky měla být jedním velkým trhem, na němž by se firmy mohly dostat k zákazníkům stejně jednoduše, jako kdyby šlo o podnikání jen v rámci jednoho státu. Realita je ale jiná. Co s tím? Zeptáme se v Ranním brífinku.
„Argumentovat tím, že Írán je stále ještě jadernou hrozbou, je jenom odvádění pozornosti. Mnohem větší hrozba je Hormuzský průliv. Protože ekonomika a obchodní tok, který tudy vede, dopadá na celý svět,“ říká expertka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lenka Martínková. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje schůzku íránského šéfa diplomacie s ruským prezidentem Putinem nebo kroky Izraele proti libanonskému hnutí Hizballáh.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
S politologem Vratislavem Havlíkem o tom, jak změny v Budapešti promění Evropu a proč Péter Magyar nesmí zklamat. Co přivodilo politický pád Viktora Orbána? Jak změní režim v Maďarsku Peter Magyar? A co Orbánův odchod ze scény může znamenat pro jeho spojence a další evropské státy? Nejen na to odpovídal v Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity. Diskusi moderoval Tomáš Brolík.
V létě 1989 jsem byla na výměnném pobytu v Cambridge. Dva týdny jsme bydleli v rodinách anglických studentů, a pak přijeli oni k nám. Moje partnerka, studentka práv Julia Money, byla viceprezidentkou konzervativní strany, která o Československu nevěděla vůbec nic. Neustále mě nazývala komunistkou, což začalo být po nějaké době otravné. Mnohem víc času jsem trávila s organizátorem pobytu Gregem, který byl normální.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hostem Středeční klasiky Kateřiny Neumannové byla olympijská vítězka na snowboardu Zuzana Maděrová. Proč pro ni byl po psychické stránce náročnější závod Světového poháru ve Špindlerově Mlýně než olympijská jízda? Jak triumf na vrcholné akci poznamenal její rodinu? Jak se její sestra cítí v nové roli manažerky? Jak zvládá přítel Maděrové větší pozornost médií? Jak probíhá rozhodování při volbě závodní traťě pro červenou nebo modrou variantu? Poslechněte si celý rozhovor.
Izraelský parlament tento týden schválil zákon zavádějící trest smrti za terorismus. Oběšení bude hrozit těm, kteří zavraždí Izraelce s cílem popřít stát Izrael. „Ukazuje se, že do legislativy se mohou promítnout i ty nejextremističtější názory, když dostanou prostor ve vládní koalici,“ konstatuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Netflix v prosinci předplatitelům a předplatitelkám hrdě oznámil, že pod jeho křídla přejde Warner Bros Discovery a s ním značky jako Harry Potter. Zanedlouho ale bylo všechno jinak. Mnohem menší studio Paramount poslední roky končí v minusu a kolos WBD kupuje za zhruba 111 miliard dolarů. Nechápeme, jak takovou půjčku splatí. V této epizodě Podcastu Živě rozebíráme hlavně aspekty zvláštní transakce, která by mohla vést ke snížení počtu nových filmů v kinech. A do kin bychom chodili rádi, protože streamy nás moc nebaví. Neustále zdražují, což někdy kompenzují reklamou, a obsah doručují v technicky špatné kvalitě. A seriály jako Stranger Things uráží inteligenci diváka. Program pořadu 02:19 – Streamy zdražují 10:25 – Paramount kupuje Warnery 29:54 – Netflix funguje i bez Pottera 44:26 – Nekvalita streamů
Když se řekne knihovna, možná se vám vybaví tiché místnosti, regály plné knih a člověk za pultem. Jenže dnešní knihovna umí být i digitální platformou, komunitním prostorem, místem pro virtuální realitu nebo pomocníkem v době umělé inteligence. A právě o tom, jak vypadá knihovna 21. století, si Vojtěch Přívětivý povídal s knihovníkem a spisovatelem Mílou Lincem z Městské knihovny v Praze.
Írán označil Ukrajinu za svůj legitimní terč, protože zemím Perského zálivu nabídla pomoc proti íránským dronům. „Ukrajina si je na rozdíl od jiných států vědoma už dávno, že nemůžeme oddělit válku na Blízkém východě od války na Ukrajině. Už jenom tím, že do ní vstupují ti samí hráči,“ konstatuje ukrajinistka Lenka Víchová. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje aktuálně vyostřené vztahy mezi Budapeští a Kyjevem nebo návrat ruských a běloruských sportovců na světové závody.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ranní brífink Ondřeje Housky: Koncern Volkswagen zveřejnil hospodářské výsledky a není to hezký pohled. Tedy pokud mluvíme o firmě jako celku – Škoda Auto naopak může slavit. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.
Ranní brífink Ondřeje Housky: Koncern Volkswagen zveřejnil hospodářské výsledky a není to hezký pohled. Tedy pokud mluvíme o firmě jako celku – Škoda Auto naopak může slavit. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.
Ze své sexuální orientace si rád dělám srandu, klidně i drsnější, říká český BeetlejuiceNaše redakce má kouzlo, návštěvníci se v ní otevírají k naprosté upřímnosti. Tentokrát navštívil podcast Host Reportéra herec a zpěvák Jan Sklenář, který už druhým rokem září coby Beetlejuice v jedné z nejnáročnějších a zároveň nejhezčích muzikálových rolí dneška.V rozhovoru popisuje neuvěřitelné scény z příprav tohoto muzikálu: „Na americkou verzi jsme se jeli podívat s Leošem Marešem do Atlanty a už do divadla jsem k nadšení všech okolo vyrazil převlečený v kostýmu. Leoše potom napadlo, že si večer vyrazíme na basketbalovou NBA, a koupil lístky do první řady. I tam jsem se samozřejmě vydal převlečený za Beetlejuice, a i když kolem seděly hollywoodské hvězdy, pozornost kamer v hale se soustředila hlavně na mě.“Zatímco Beetlejuice uvádí pražské Hudební divadlo Karlín, skutečným domovem Jana Sklenáře je nedaleké Divadlo v Dlouhé. Protože je odmalička velmi extrovertní a nedokáže přibržďovat zábavu, nepřekvapí historka o tom, kterak si ho nedávno po jakési noční vylomenině zavolala tamní paní ředitelka do kanceláře a unaveně konstatovala: „Honzo, vždyť ti bude brzy padesát. Kdy už se konečně přestaneš chovat jako puberťák?“S upřímností sobě vlastní tehdy konstatoval, že nejspíš bohužel nikdy.V podcastu vděčně vypráví o tom, jak mohl vyrůstat v brněnském evangelickém prostředí. Jako devítiletého chlapce jej zasáhla tragická smrt faráře Vladimíra Kaluse při zbytečné havárii, jejímž druhým účastníkem byl policista: „Náš farář otevřeně nesouhlasil s komunistickým režimem, a tak to v nás všech vzbudilo velké podezření.“Mnohem zábavnější jsou historky o tom, jak se Jan Sklenář později vyrovnával se svou homosexuální orientací. „Já to s velkým překvapením zjistil až ve svých dvaceti,“ směje se, „když jsem nastoupil na JAMU.“Mohl za to kolega, herec Miroslav Zavičár: „Můj vůbec první kluk a dnes už dávno manžel, jsme spolu osmadvacátým rokem. Došlo k tomu tak, že jsem strašně záviděl spolužákům, kteří můžou bydlet na kolejích, a trávil s nimi spoustu času. Občas jsem i přespal, nejdřív pokud možno u nějaké spolužačky, ale jednou jsem přistál v posteli u Míry a najednou cítím, že se pod peřinou začalo něco dít.“I když je Jan Sklenář vnímaný hlavně jako skvělý divadelní herec, má jednu dlouhodobou a čím dál reálněji vypadající ambici. „Nejpozději do těch svých padesáti bych rád natočil sólové hudební album,“ říká. „Už na tom ostatně makám.“
Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.
Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Aleš, Vítek a Tomák se v proskleném studiu radia Wave museli pustit do zásadní debaty, zda je stolní tenis lepší než MMA. A pomyslný režisérský souboj Benny vs. Josh Safdie skončil jasným knockoutem pálkou. Mnohem silnější emoční KO ovšem pro všechny znamenal odchod Bély Tarra, režiséra, jehož devět opusů dalo zcela nový rozměr slovu trmácení a u nějž se i notně okoralé čelistní trio nezdráhá použít slova mistr. I když on by ho nenáviděl.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Čísla jsou důležitá, ale ne zásadní. Mnohem větší roli v dnešním světě financí hraje očekávání a sentiment, a to je velká proměna.“ Hostem nového vydání Forbes BrandVoice podcastu byla Nicole Krajčovičová, generální ředitelka investiční společnosti ČSOB Asset Management. Nicole Krajčovičová si všímá, jak finanční trhy v této době procházejí nevídanou proměnou. Tou pozitivní je, jak se Češi postupně učí investovat a zejména mladší generace už vidí investice jako běžnou součást svých finančních aktivit. Zároveň je však pro laiky složitější se v současném turbulentním a neklidném světě akcií, dluhopisů, porfolií a fondů vyznat. Kdy strategii měnit a kdy ne? Jak se vypořádat s tím, že investice jsou vždy rizikové? Existuje ideální investiční horizont? A jak se v Česku daří zodpovědnému investování?
„Čísla jsou důležitá, ale ne zásadní. Mnohem větší roli v dnešním světě financí hraje očekávání a sentiment, a to je velká proměna.“ Hostem nového vydání Forbes BrandVoice podcastu byla Nicole Krajčovičová, generální ředitelka investiční společnosti ČSOB Asset Management. Nicole Krajčovičová si všímá, jak finanční trhy v této době procházejí nevídanou proměnou. Tou pozitivní je, jak se Češi postupně učí investovat a zejména mladší generace už vidí investice jako běžnou součást svých finančních aktivit. Zároveň je však pro laiky složitější se v současném turbulentním a neklidném světě akcií, dluhopisů, porfolií a fondů vyznat. Kdy strategii měnit a kdy ne? Jak se vypořádat s tím, že investice jsou vždy rizikové? Existuje ideální investiční horizont? A jak se v Česku daří zodpovědnému investování?
Kardinál se zadíval daleko za sanitu a nejspíš věděl, že ho čeká křížová cestaPo čtvrt století byla denně nablízku kardinálu Dukovi, letos na podzim s ním strávila i poslední dny. Osobní rozhovor se sestrou Dominikou vám nabízíme formou dlouhého podcastu.Vypráví v něm pochopitelně i o tom, co se dělo na přelomu října a listopadu, kdy musel kardinál Duka po pouhých třech dnech strávených doma znovu, a naposledy, do nemocnice. Řekl prý: „To si mě tam asi nechají, že?“ Když ho Dominika jen rozpačitě držela za ruku, dodal: „Jsme v Božích rukou.“„Nejspíš věděl,“ přemítá Dominika, „že ho čeká křížová cesta. Po té poslední větě se zadíval daleko za sanitu a zjevně byl ponořený hodně hluboko. Až po pár dnech jsem si uvědomila, že k němu v těch chvílích přicházel neviditelný horizont, kterému pan kardinál vyrazil vstříc. Tak jsem to četla z jeho tváře.“Nic dalšího si už ti dva neřekli. „V neděli 2. listopadu odpoledne byl v umělém spánku po operaci, měl ale zaťaté pěsti a bojoval. Pravou ruku jsem mu pomalu uvolnila a hned mě stiskl. Pochopila jsem, že je to pozdrav a předání meče.“Mnohem podrobnější vyprávění o pozoruhodném osudu sestry Dominiky i o jejím životě po boku kardinála Duky si můžete poslechnout buď v tomto díle podcastu, nebo přečíst v prosincovém vydání Reportéra.
V minulé sněmovně měl vůbec nejvyšší účast při hlasování ze všech deseti poslanců Pardubického kraje. Skoro 96 procent. Ani v opozici nechce Karel Haas zahálet.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V minulé sněmovně měl vůbec nejvyšší účast při hlasování ze všech deseti poslanců Pardubického kraje. Skoro 96 procent. Ani v opozici nechce Karel Haas zahálet.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Probouzím se s tím, co zase podělám,“ říká herec Martin Dejdar, který se mezi obavou a radostí z práce pohybuje celý život. Tvrdí, že by nic nedělal, kdyby ho to nebavilo, i když ho třeba okolí přesvědčuje, že by do toho jít neměl. Popisuje svůj vztah s manželkou, který stojí na zkušenosti, která je prověřila už na začátku - roce, kdy byli po světě non-stop a pořád jen spolu. A možná i díky tomu zvládli rozhodnutí, které jejich život obrátilo vzhůru nohama. Když byl jeho syn terčem šikany, cítil, že to šlo řešit jen odchodem a proto odjeli na Floridu. „Byl to hrozný pocit, kdo to nezažije, nedá se to vysvětlit,“ říká herec ke zkušenosti, kdy mělo jeho dítě problémy ve škole jen kvůli jménu Dejdar. Dnes říká, že by odešel znovu jen tehdy, kdyby se společnost „razantním způsobem zvrtla“, protože pokud není emigrace dobrovolná, je podle něj vždy velmi těžkou cestou. Když mluví o dnešku, vrací se Dejdar k tomu, co sám zažil v komunismu. „Ta svoboda tady vážně nebyla,“ říká a popisuje i o to, že jeho vlastní otec byl ve straně, ale nikdy nebyl přesvědčeným komunistou. O to víc ho znepokojuje, jak roste agresivita a extremismus. „Slušných lidí je víc, ale těch dvacet procent pořád řve,“ dodává Dejdar k tomu, co si myslí o současném stavu společnosti. Podle něj je přitom problém v tom, že mizí základní respekt: „Všichni křičí po toleranci, ale nejsou ji schopni,“ obrací se kriticky k mladším generacím a dodává, že sám se považuje za tolerantní osobu. To, že s něčím nesouhlasí, podle něj neznamená, že svůj názor bude někomu nutit. Brání se proto tomu, když ho někdo ponižuje jako starého a nechápajícího. Pokud má někdo názor třeba i na politiku, nevidí Dejdar důvod ho neříct. Kdysi sám vystupoval na pódiu s Václavem Klausem a v roce 2013 zjistil, jak tvrdě umí společnost soukromé postoje trestat. „Bylo to celé absurdní,“ říká k době, kdy se před prezidentskými volbami vyjádřil pozitivně k osobě Miloše Zemana a dodává, že politika „vždycky trochu smrdí“. Mnohem nebezpečnější podle něj ale je, když se demokracie zamění za bezbřehý chaos. „Lidé to berou tak, že svoboda a demokracie znamená, že si každý může dělat, co chce, ale ono to tak není,“ varuje herec. K životním pádům i vrcholům se dnes vrací klidněji. Mluví o filmu Panství, u kterého se „nepovedlo vše kolem“, nebo o vlastním projektu přání od známých osobností, který musel ukončit. A i když byly některé etapy „sešup“, pořád vidí svůj život jako horskou dráhu. Popularita devadesátek, Zdivočelá země, Comeback a Ozzák, kterého fanoušci někdy berou víc než jeho, jsou součástí toho všeho - a také o tom všem mluví ve své nové knize. Proč má pocit, že se humor vytrácí? Jak se dá udržet tolerance ve společnosti, která se rozpadá na tábory? A jak chce pomoci fenoménu Studia Ypsilon? Pusťte si celý rozhovor.
Co dnes všichni oslavují jako revoluční investici, se zítra může proměnit v pouhou bublinu. Od solárního boomu přes GameStop až po umělou inteligenci. Další trendy jsou v pořadí: malé jaderné reaktory a kvantové počítače.Trhy mají tendenci přehánět. To, co dnes vypadá jako revoluce, se zítra může ukázat jen jako nafouknutá bublina. Tedy stav, kdy cena aktiva převyšuje jeho vnitřní hodnotu. Jenže bublinu často poznáme až ve chvíli, kdy splaskne.Typické znaky investičních “hypů”? Raketový nárůst ceny o stovky i tisíce procent během krátké doby. Bubliny na trzích pohání - často skrze sociální sítě - fenomén FOMO (fear of missing out), lidé se bojí, že pokud nezainvestují teď, přijdou o „další Apple“. Mnohem složitější je z trendu odejít včas. „“Ten poslední to koupí na maximu, nestihne prodat a nikdy nevíte, jestli to nebudete vy,“ varuje analytička One Family Office Anna Píchová v podcastu Ve vatě.Chcete být „Ve vatě“?Zveme na natáčení podcastu Ve vatě: Komu věřit s penězi?Hosty budou Petr Borkovec (Partners), expert Ve vatě Lukáš Nádvorník a nezávislá finanční poradkyně Michala Janatová. Vstupenky jsou ke koupi zde.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Na hradech a zámcích skončila sezona a jejich správci je teď připravují na zimu. Uklízejí exponáty, přikrývají nábytek a promýšlí plány na příští rok.
„Myslím, že česká politická reprezentace má v Bruselu jít do naprosto zásadního konfliktu a vypovědět poslušnost. V takovém případě je výhrůžka czexitem na místě, i když to možná nechceme sami splnit,“ říká publicista Daniel Kaiser v rozhovoru pro pořad Právě teď. 2. díl, 15.10.2025, www.RadioUniversum.cz
„Jak by to u nás vypadalo, kdybychom následovali slovenský scénář," zní podtitulek stále ještě aktuálního Respektu, přičemž tato otázka by se dala položit rovněž u tématu práv LGBT+ lidí. Na Slovensku totiž queer osoby v posledních dvou letech čelí obavám z návrhů, které by mohly její práva omezit. A v Maďarsku je situace ještě horší. Letos byl schválen zákon, který fakticky zakazuje Pochody hrdosti a další akce na podporu LGBT+. Zároveň je kriminalizovaná propagace (v praxi tedy jakákoliv osvěta) homosexuality před mladistvými. Jak k tématu práv queer osob přistupují jednotlivé strany a hnutí v Česku? Které z nich chtějí manželství pro všechny a které přispívají k nenávistné rétorice? A řeší politická uskupení před volbami kromě sexuálních menšin i ty národnostní? Nejen o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu František Trojan.
„Když jsem psal o plukovnické demokracii, tak je to určitý symbol, že plukovník je v rámci demokracie jmenován do čela komunikační strategie vlády. Nejde totiž o jednoho člověka, to je symbol systému, který tady máme od covidu,“ říká profesor Michal Klíma v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 12.09.2025, www.RadioUniversum.cz
Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy. Deficitní číslo je jenom výsledek této operace,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, zakladatel Centra veřejných financí.
Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy. Deficitní číslo je jenom výsledek této operace,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, zakladatel Centra veřejných financí.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?
Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?
Uf, je to tady. Romantické lásce odzvonilo, my se chceme kamarádit! Jenže jak to dělat tak, aby nám v tom bylo dobře? Můžeme ukončit přátelství jinak než ghostováním? Je důležité se umět pohádat, a jaké metody nám můžou pomoci pečovat o naše kamarádské vztahy? První epizoda naší letní podcastové reportážní série Přátelení je tu. Věnujeme se v ní prvním kamarádským láskám, ale i konfliktům, které mohou naše vztahy prohloubit nebo ukončit. Přátelení je totiž krásný, důležitý a zároveň i bolavý. V této epizodě si povídáme s Míšou, Johanou a psychoterapeutkou Kateřinou Cabalkovou z Institutu moderní láska.Námět, scénář, střih, moderace by vyhoňky Z+T
„Mám klidné spaní, protože vím, že jsem pro každého pacienta udělal maximum. A i když to nedopadne dobře, usínám s jistotou, že by pro toho člověka nikdo neudělal víc,“ říká lékař záchranné služby a influencer Marek Dvořák.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Původním povoláním je horský vůdce, tento rozhovor se ale nese v duchu výchovy hus. Janek Bednařík je totiž husopas. „Chodil jsem do práce a věděl jsem, že nejsem šťastný. A do toho vstoupily husy,“ vypráví Bednařík, který si sehnal husí vejce a následně husy vychoval. Čím si ho divoké husy získaly? Jak se člověk s hejnem sžívá?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Původním povoláním je horský vůdce, tento rozhovor se ale nese v duchu výchovy hus. Janek Bednařík je totiž husopas. „Chodil jsem do práce a věděl jsem, že nejsem šťastný. A do toho vstoupily husy,“ vypráví Bednařík, který si sehnal husí vejce a následně husy vychoval. Čím si ho divoké husy získaly? Jak se člověk s hejnem sžívá?
Profesionálů z digitálních profesí se na sociálních sítích propaguje hodně. Mnohem méně ale narazíte na někoho, kdo se živí něčím jiný, co digitální vůbec není. Příkladem může být Denisa Chloupková, která se přes 3 roky věnuje abstraktní malbě obrazů, v Hustopečích u Brna má vlastní ateliér a ještě vedle toho 6 let budovala a v lednu prodala e-shop Degi handmade, který prodává vlastní svatební balíčky pro nevěsty a její tým na rozlučku se svobodou, a dále ještě pořádá networkingy pro ženy. Povídat si budeme o tom, jak se jí daří podnikat a jak vydělává peníze. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/maluje-obrazy-na-volne-noze-denisa-chloupkova-t54342 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.
Jak vnímá staré hry autor Intelektuála, Choking Hazardu a Ďáblovy sbírky.Marka Dobeše většina diváků Retro Nation dobře zná. Stojí za kultovním kraťasem Byl jsem mladistvým intelektuálem, ale také za vymazleným českým zombie filmem Choking Hazard. Markova stopa vede i do televizního a filmového byznysu, ale o tom se v podcastu nebavíme. Mnohem víc se soustředíme na hry, které Marka ovlivnily (mnoho jich nebylo, ale byly to ty zásadní!) a na jeho dráhu nezávislého filmaře, která vyvrcholila snímkem Ďáblova sbírka. Nechybí v něm nacisté, agenti Vatikánu anebo tak trochu zmatená parta českých hledačů záhad.VIDEO VERZE JE DOSTUPNÁ NA NAŠEM PATREONU PRO PŘEDPLATITELEPodcastový seriál Talk to… je prostorem pro lidi, kteří mají o hrách co říci, ale zároveň se dokáží rozkročit i do jiných oborů a směrů. Je to případ Petra Bulíře (herní novinář), Lukáše Medka (výtvarník Someday You‘ll Return), Jindry Skeldala (autora Bran Skeldalu) a dalších, kteří v něm již seděli. Pakliže vy sami máte favorita, kterého byste rádi slyšeli, dejte nám to vědět v komentářích!Podívejte se na https://www.retronation.cz na skvělé výlety do herního retra!
Začínala ve skupině Black Milk. Mnohem déle je však Tereza Kerndlová zpěvačkou na sólové dráze. Po sedmi letech vydává sedmé album s názvem Diamanty. „Písničky mají krásné melodie, nádherné texty. Snažili jsme se je udělat tak, aby zaujaly lidi, aby tam našli třeba svůj příběh,“ říká zpěvačka v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.Které místo si vybrali pro život ve Španělsku? Co dělala na lodi, když se plavila s tatínkem? Co se jí vybaví při vzpomínce na Helenu Zeťovou?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před pěti lety se v Česku objevily první případy covidu-19. Pandemie změnila společnost a ukázala i na nedostatky českého zdravotnictví. „Ve zdravotnictví se musí změnit hodně,“ říká v pořadu Pro a proti hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. „Nedostatečná elektronizace byla opravdu bota, která nás tlačila,“ přiznává ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.
Poslední izraelská válka s libanonským Hizballáhem v roce 2006 byla mezi izraelskými experty považována za neúspěch. Letectvo mělo jen omezený seznam cílů. Vojáci měli během bojů v členitém terénu jižního Libanonu problémy a nedařilo se dosáhnout stanovených cílů. Tehdy to bylo vrácení dvou zajatých izraelských vojáků a vytlačení Hizballáhu z pohraniční oblasti, vzpomíná americký list New York Times.