Podcasts about klimatick

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V brazilském městě Belém se letos v listopadu odehraje klimatická konference COP30. Aby se na místo pohodlně dostalo všech 50 tisíc očekávaných návštěvníků, buduje stát Pará do svého hlavního města čtyřproudou dálnici – skrz amazonský deštný prales. Upozorňuje na to server britské veřejnoprávní stanice BBC.

V brazilském městě Belém se letos v listopadu odehraje klimatická konference COP30. Aby se na místo pohodlně dostalo všech 50 tisíc očekávaných návštěvníků, buduje stát Pará do svého hlavního města čtyřproudou dálnici – skrz amazonský deštný prales. Upozorňuje na to server britské veřejnoprávní stanice BBC.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odpovědný přístup k věcem kolem nás není jen o velkých prohlášeních, ale i o malých krocích a každodenních rozhodnutích, která dávají smysl. A právě o těch si dnes budeme povídat. Mým hostem je Zuzana Marounková, která ve Vodafonu pomáhá s projekty zaměřenými na šetrnější přístup k planetě. Společně probereme Klimatickou mozaiku – interaktivní hru, která vás vtáhne do světa klimatických souvislostí. Mrkneme na interní kampaň pro zaměstnance #nenimitojedno, ve které se snažíme, aby udržitelnost nebyla jen slovo, ale něco, co opravdu žijeme. Přiblížíme vám swapy, které ve Vodafonu pořádáme, už jsme vyměňovali oblečení, teď se chystáme na knížky ve spolupráci s Knihobotem. A nakonec vás pozveme na konferenci o udržitelném pořádání festivalů.

Největší radostí sportovce v zimě je jízda na lyžích. K potěšení z lyžování patří dostatek sněhu, modré nebe a co nejméně lyžařů kolem sebe. Pocit volnosti.

Největší radostí sportovce v zimě je jízda na lyžích. K potěšení z lyžování patří dostatek sněhu, modré nebe a co nejméně lyžařů kolem sebe. Pocit volnosti.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Idea z filmu ‚Don't Look Up' sa čoraz viac približuje realite

Podle spolku Klimatická žaloba porušuje stát právo občanů na příznivé životní prostředí. V této věci se obrátil na Ústavní soud a požaduje, aby vláda přijala kroky ke snížení emisí. Správní soudy žalobu zamítly. „Stát nesměřuje ke klimatické neutralitě, “ kritizuje pro Český rozhlas Plus radní Klimatické žaloby Vincenc Bouček. „Česká republika plní své závazky z Pařížské dohody,“ nesouhlasí vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub.

Podle spolku Klimatická žaloba porušuje stát právo občanů na příznivé životní prostředí. V této věci se obrátil na Ústavní soud a požaduje, aby vláda přijala kroky ke snížení emisí. Správní soudy žalobu zamítly. „Stát nesměřuje ke klimatické neutralitě, “ kritizuje pro Český rozhlas Plus radní Klimatické žaloby Vincenc Bouček. „Česká republika plní své závazky z Pařížské dohody,“ nesouhlasí vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lenka Hrabalová vystudovala arabštinu a perštinu a proto se také pravidelně pohybuje na Blízkém východě a v arabském světě. Díky svým znalostem nepodléhá dojmologii a její zkušenosti ze spousty expedic ji vedou k zasvěcenému ale úplně obvyklému pohledu na život v těchto oblastech. Navíc nabízí i osobní vhled do toho, jak na Blízkém východě žijí ženy. A to mne tentokrát zajímalo nejvíc.Začíná další hausbotové povídání, kdo byste chtěli plné délky mých rozhovorů a bez reklam, pojďte na můj kanál na herohero.Odkazy:Knihy Lenky Hrabalové - https://www.databazeknih.cz/search?q=Lenka+hrabalováMozaikou Íránu (2023)Dějiny v troskách (2022)Saharské příběhy (2020)Voxpot - voxpot.cz/…/lenka-hrabalovaKniha Vrah z města meruněk - databazeknih.cz/…/vrah-z…Kniha Sex v Medině - amazon.com/…/2290088226lenkahrabalova.czpetrhorky.czKapitoly:00:00 Klimatická změna na blízkém východě.17:30 Sýrie a Kurdistán.25:53 Ženy v islámském světě.Zbytek rozhovoru obsahuje navíc následující kapitoly:45:31 Jak na Blízkém východě přijímají Evropanku?54:15 Íránské zvyky.Support the show

Klimatické modely hrají zásadní roli v současném porozumění probíhající klimatické změně a tím zasahují i do politického rozhodování. Přesto se ve veřejné debatě o klimatických modelech, jak fungují, jakou mají historii a podobně, příliš nemluví. S Beatricí Cointe jsme tedy probrali, jakou mají historii různá globální modelování a na jaké různé kategorie modelování můžeme v klimatické problematice narazit nebo jaká mají omezení. Podíváme se na klimatické modely založené na termodynamice, modely biosféry či modely vycházející ze systémové teorie. Právě na kategorii modelů vycházející ze systémové teorie, které se nazývají „integrované vyhodnocovací modely“ se Beatrice Cointe zaměřuje. V podcastu shrne jejich historii, ale i debaty kolem problematických aspektů modelování. Nebo třeba to, že práce na nich pokračovala napříč železnou oponou i v době tuhé studené války. Beatrice Cointe se také dotkne toho, kde se v Pařížské dohodě vzal cíl 1,5 °C a proč má poněkud jinou historii cíl kolem 2 °C a jak souvisí s osudem malých ostrovních států. Podíváme se blíže i na to, co jsou to emisní scénáře, kolik jich je a co všechno obsahují. Podcast vzniká za podpory nadace Heinrich Böll Stiftung.

Spojené státy hned první den po návratu Donalda Trumpa do funkce odstoupily od Pařížské klimatické dohody, jejímž cílem je snížit emise v ovzduší a odvrátit hrozbu globálního oteplování. Oslabí tento krok spolupráci zemí na řešení změny klimatu? Hydrolog Jan Daňhelka se ještě zamyslí nad tím, zda může klima zachránit umělá inteligence, a přiblíží, jak se hasičům daří zkrotit ničivé požáry v Los Angeles a okolí.

Spojené státy hned první den po návratu Donalda Trumpa do funkce odstoupily od Pařížské klimatické dohody, jejímž cílem je snížit emise v ovzduší a odvrátit hrozbu globálního oteplování. Oslabí tento krok spolupráci zemí na řešení změny klimatu? Hydrolog Jan Daňhelka se ještě zamyslí nad tím, zda může klima zachránit umělá inteligence, a přiblíží, jak se hasičům daří zkrotit ničivé požáry v Los Angeles a okolí.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vltava dnes večer uvede premiéru nové rozhlasové hry, ve které hraje hlavní roli spásonosné i zhoubné radium. Autorka hry Zářivé dítě Eva Blechová v ní pojednala příběh vzestupu a pádu chemického prvku radium. Téma ale nechtěla uchopit jako tradiční životopisné drama o jeho objevitelce Marii Curie. Jak dilema řeší?Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump hned první den ve funkci vyvázal Spojené státy z Pařížské klimatické dohody. „Evropa by měla plnit své klimatické cíle. Ale také udržet ekonomickou stabilitu, Zelená dohoda byla schválena před covidem a válkou,“ vyzývá v Pro a proti k částečnému přehodnocení klimatických cílů šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková (STAN). „Trumpův krok vnímám jako naději, že se vrátí zdravý rozum,“ věří Jiří Kobza (SPD) ze stejného výboru.

Americký prezident Donald Trump hned první den ve funkci vyvázal Spojené státy z Pařížské klimatické dohody. „Evropa by měla plnit své klimatické cíle. Ale také udržet ekonomickou stabilitu, Zelená dohoda byla schválena před covidem a válkou,“ vyzývá v Pro a proti k částečnému přehodnocení klimatických cílů šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková (STAN). „Trumpův krok vnímám jako naději, že se vrátí zdravý rozum,“ věří Jiří Kobza (SPD) ze stejného výboru.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německá vína jistě nejsou tak proslulá jako ta francouzská. Z německé vinařské oblasti Württembersko nedaleko Stuttgartu to je ale konec konců do Francie jenom kousek. Tamní vesnička Schützingen v mírně kopcovité zelené krajině je stará asi tisíc let a žije v ní zhruba stejný počet obyvatel. Mezi nimi také manželé Zaißovi, kteří tu provozují rodinné vinařství.

Německá vína jistě nejsou tak proslulá jako ta francouzská. Z německé vinařské oblasti Württembersko nedaleko Stuttgartu to je ale konec konců do Francie jenom kousek. Tamní vesnička Schützingen v mírně kopcovité zelené krajině je stará asi tisíc let a žije v ní zhruba stejný počet obyvatel. Mezi nimi také manželé Zaißovi, kteří tu provozují rodinné vinařství.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 2024 oteplení překročilo zlomovou hranici 1,5 stupně. V oblasti klimatu je to globálně jedna z nejzávažnějších zpráv roku. „Byť to může být nějaký výkyv, tak to je určitě velmi významná věc, která mimo jiné naznačuje, že to úsilí, které věnujeme problematice klimatu, není dostačující,“ bilancuje pro Český rozhlas Plus biolog a poradce prezidenta Ladislav Miko.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda se po půl roce vrací k Národnímu klimaticko-energetickému plánu. Je dobře, že nová verze plánu zmírňuje závazky v rozvoji obnovitelných zdrojů a odchodu od fosilních paliv? Neodsouvá vláda změny, které se české energetice stejně nevyhnou? „Působením vlády jsem zklamán, promrhali jsme čtyři roky. Mluvilo se o tom, že se udělá nová Státní energetická koncepce a výsledek je, že jsme se dozvěděli, že nebude schválena,“ hodnotí investor a energetický expert Michal Šnobr.

Vláda se po půl roce vrací k Národnímu klimaticko-energetickému plánu. Je dobře, že nová verze plánu zmírňuje závazky v rozvoji obnovitelných zdrojů a odchodu od fosilních paliv? Neodsouvá vláda změny, které se české energetice stejně nevyhnou? „Působením vlády jsem zklamán, promrhali jsme čtyři roky. Mluvilo se o tom, že se udělá nová Státní energetická koncepce a výsledek je, že jsme se dozvěděli, že nebude schválena,“ hodnotí investor a energetický expert Michal Šnobr.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Má smysl, aby Česko mělo koordinátora pro euro? Proč Ukrajina po letech povolila pátrací exhumací práce na místech volyňských masakrů? A jak složité je dělat klimatické zpravodajství pro české posluchače?

CARE je globální humanitární a rozvojová organizace, která přímo pomáhá ve 109 zemích světa se zásahem přes 160 milionů lidí. I proto je schopná sbírat poměrně robustní data a vyhodnocovat faktory, které přispívají ke zhoršení životních podmínek lidí. Kampaň „Klimatická změna diskriminuje“ propojuje extrémní výkyvy počasí, hlad a rozdíly mezi muži a ženami.

Má smysl, aby Česko mělo koordinátora pro euro? Proč Ukrajina po letech povolila pátrací exhumací práce na místech volyňských masakrů? A jak složité je dělat klimatické zpravodajství pro české posluchače?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 2024 charakterizujú rekordné teploty, prehrievajúce sa oceány aj extrémne poveternostné javy, ktoré zdôraznili naliehavosť prijatia klimatických opatrení. Klimatická konferencia OSN, ktorá sa konala už po 29. raz, vstupuje do kľúčového roka, kedy je nevyhnutné dohodnúť sa na novom balíčku financovania opatrení na ochranu klímy. Práve financovanie je kľúčovým pilierom globálnej spolupráce v boji proti klimatickým zmenám a je základným prvkom Parížskej dohody.Konferencia COP29 tak bola príležitosťou na dosiahnutie odvážneho pokroku v oblasti klimatických opatrení a financovania. Čo sa podarilo a čo nás čaká nám v podcaste Ekocaste povedal Jakub Hrbáň z iniciatívy Klíma ťa potrebuje.Čo sa v podcaste Ekocaste dozviete?Na ktoré konkrétne témy by mali organizácie klásť najväčší dôraz v súvislosti s ochranou životného prostredia v roku 2025?Máš od slovenských predstaviteľov, ktorí sa zúčastnili COP29, očakávania? Čo by mali presadzovať?Na čo by sa mala zamerať konferencia COP30, ktorá sa uskutoční v brazílskom Beléme?

V roce 1964 doporučil náčelník zdravotnické služby USA zavést kontroly kouření cigaret. Vycházel z nezvratných vědeckých poznatků, že existuje souvislost mezi kouřením a rakovinou plic. Jenže pak se téměř čtyřicet let nic nedělo, lidé dál bezstarostně kouřili a umírali.

Klimatická konference v Baku a české couvání před budoucností. Nejen Severokorejci bojují na Ukrajině. Výsluhy jsou nedotknutelné. Bohužel. Chabé výsledky klimatické konference v Baku. Babišův případný comeback: Vrátil by se s ním do Strakovy akademie i přízrak jeho střetu zájmů?

Jak zařídit, aby se vlk nažral a koza zůstala celá? S tímto dilematem se peklovali dva týdny vyjednávači 198 zemí světa v ázerbájdžánském Baku. Probíhala tam další klimatická konference OSN, tentokrát COP29. Skončila nakonec plichtou, s kterou nebyl nikdo zcela spokojen, ale za daných okolností jediná dosažitelná.

Nové vyhodnocení studií zaměřených na počasí jasně dokazuje, že klimatické extrémy způsobuje zejména vliv člověka na globální oteplování planety. K desítkám vln extrémních veder by podle vědeckých modelů nemuselo bez přičinění lidstva vůbec dojít. Píše o tom britský deník The Guardian.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní ročník konference OSN o klimatu se koná v Ázerbajdžánu. Jak vycházejí organizátoři se zástupci zemí, které ropu nebo zemní plyn nahrazují obnovitelnými zdroji? „Prezidenti v původních projevech nevystoupili s moc přátelským proslovem vůči zemím, které změnu do značné míry financují,“ říká poradce prezidenta republiky a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, který se konference účastnil.

Letošní ročník konference OSN o klimatu se koná v Ázerbajdžánu. Jak vycházejí organizátoři se zástupci zemí, které ropu nebo zemní plyn nahrazují obnovitelnými zdroji? „Prezidenti v původních projevech nevystoupili s moc přátelským proslovem vůči zemím, které změnu do značné míry financují,“ říká poradce prezidenta republiky a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, který se konference účastnil.

Letošní ročník konference OSN o klimatu se koná v Ázerbajdžánu. Jak vycházejí organizátoři se zástupci zemí, které ropu nebo zemní plyn nahrazují obnovitelnými zdroji? „Prezidenti v původních projevech nevystoupili s moc přátelským proslovem vůči zemím, které změnu do značné míry financují,“ říká poradce prezidenta republiky a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, který se konference účastnil.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlavním cílem summitu COP29 v Ázerbajdžánu je najít finanční zdroje na podporu chudších zemí v boji s klimatickou změnou. Klimatická expertka z Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská připomíná, že už v roce 2009 se 24 států OECD zavázalo poskytovat rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně (asi 2 biliony korun). „Naplnit se to podařilo jen v roce 2022. Jinak ale rozvojový svět poukazuje na to, že se ta předsevzetí nenaplňují. Sliby chyby,“ poznamenává.

Hlavním cílem summitu COP29 v Ázerbajdžánu je najít finanční zdroje na podporu chudších zemí v boji s klimatickou změnou. Klimatická expertka z Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská připomíná, že už v roce 2009 se 24 států OECD zavázalo poskytovat rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně (asi 2 biliony korun). „Naplnit se to podařilo jen v roce 2022. Jinak ale rozvojový svět poukazuje na to, že se ta předsevzetí nenaplňují. Sliby chyby,“ poznamenává.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se mění výše důchodů pro ty, kdo se podíleli na odboji proti komunistickému režimu? Zavážou se účastníci klimatické konference v Baku k výraznému navýšení pomoci pro rozvojové státy? A jak vzpomíná rusko-americká novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová na dobu, kterou strávila v ruské vazbě?

Jak se mění výše důchodů pro ty, kdo se podíleli na odboji proti komunistickému režimu? Zavážou se účastníci klimatické konference v Baku k výraznému navýšení pomoci pro rozvojové státy? A jak vzpomíná rusko-americká novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová na dobu, kterou strávila v ruské vazbě?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co nejaktivněji chránit klima chtějí v Česku hlavně ženy. Vyplývá to z výzkumu České klima 2024, který zpracoval Institut 2050. Ženy tvoří většinu takzvaných „Angažovaných pro Zelenou dohodu“. Těch je v české populaci osm procent. Jsou si vědomi, že klimatickou změnu způsobují aktivity člověka a chtějí co nejvíc opatření, která to zmírní. Typickou představitelkou této skupiny je třiačtyřicetiletá Petra Jelínková.

Tohle miss nezachrání. Lidovci na sjezdu své vyhlídky vylepšili méně než málo. Nepřipomíná vám to něco? Donald Trump vítající migranty? Jen předvolební řeči. Jak se dá objednat soud. Do zákona o lobbingu poslanci navrtávají díru jako vrata. Klimatické změny a oteplování přinášejí mnohé strasti

Jak se v minulých letech Francie potýkala se suchem a požáry lesů, tak letos zemi potrápily deště, bouřky, malá tornáda a opakované záplavy. Ty se týkají nejčastěji a nejbolestněji departementu Pas de Calais, jehož severní hranici tvoří Lamanšský průliv. Následky záplav ovlivňují život téměř půl milionu lidí.

Tohle miss nezachrání. Lidovci na sjezdu své vyhlídky vylepšili méně než málo. Nepřipomíná vám to něco? Donald Trump vítající migranty? Jen předvolební řeči. Jak se dá objednat soud. Do zákona o lobbingu poslanci navrtávají díru jako vrata. Klimatické změny a oteplování přinášejí mnohé strastiVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posledné dni nám ukázali, že klimatická kríza nie je len vzdialená budúcnosť. Pociťujeme ju čím ďalej, tým viac. Obdobie horúcich letných dní bez dažďa vystriedali najintenzívnejšie lejaky posledných rokov, ktoré so sebou priniesli ničivé záplavy. Dotklo sa to nielen ľudí, ale aj miest a obcí či firiem, ktoré aktuálne naprávajú škody. Prečo sa to deje a čo s tým vieme robiť?Na tieto a ďalšie otázky sme sa pýtali odborníkov - Andreja Aradyho, ekonóma pre ESG vo VÚB banke a Martina Hubinského, segmentového manažéra pre poľnohospodárstvo VÚB banky, ktorý je zároveň podpredsedom dozornej rady v Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory.

S novinářem Janem Kalibou o rozeštvané americké společnosti, indiánech i prezidentských volbách v kontextu ohřívání planety

Vraciame sa k Veľkej knihe o klíme, postupne ju prechádzame po kapitolách, môžete spolu s nami. Aké sú extrémne prejavy počasia? Ako rozmýšľať štatisticky o klimatickej zmenej? V čom je metán iný ako oxid uhličitý? O tom všetkom diskutujú Jozef, Samuel. Máme novú knihu – Rozhovory o vesmíre https://www.martinus.sk/2901887-rozhovory-o-vesmire/kniha Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk   Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Pri teplotách nad 30 °C rastliny trpia a okrem iného spomaľujú aj tvorbu plodov. To môže byť pre nás problém, keďže práve tie nám často končia na tanieroch a v pohároch. „Celá naša flóra sa vyvíjala v mierne odlišných podmienkach, než sú tie dnešné,“ hovorí botanik a riaditeľ Centra biológie rastlín a biodiverzity SAV Jaromír Kučera. Dodáva, že dnes trvá „leto“ približne o dva mesiace dlhšie než pred sto rokmi, aj preto sa napríklad stihne narodiť viac generácií škodcov. Klimatické modely pritom ukazujú, že teplota bude naďalej stúpať a rastlinné spoločenstvá sa budú aj bez nôh relatívne rýchlo posúvať smerom k pólom. Podľa botanika by do konca storočia mala byť klíma na Slovensku podobná tej, aká je dnes v Severnom Macedónsku.

Nielen miestami až neznesiteľné teplo a vlny horúčav, ale aj suchá, kríza s dostupnosťou vody, potravín, nový fenomén sťahovania sa za znesiteľnejšími klimatickými podmienkami, znevýhodnení chudobní a hrozba až sociálnych nepokojov. To všetko so sebou nesú stále vypuklejšie klimatické zmeny. Aj toto leto prepisovalo teplotné rekordy vôbec od začiatku meraní. Na Slovensku sa v horizonte hodín objavila klimatická výzva, podporená stovkou osobností, ktorá hovorí, že pri klimatickej kríze nejde len o prírodný a technický problém, ale že má vážne presahy na fungovanie samotnej spoločnosti. Pozrieme sa na ňu s jej iniciátorkou, sociologičkou Zuzanou Fialovou. „Utrpenie a bezmocnosť (ľudí sužovaných klimatickými zmenami) môžu viesť až k frustrácii a do naozaj veľkých a hlbokých sociálnych konfliktov“, hovorí Fialová. Budeme hovoriť o „boji o zdroje“ pre možný obmedzený prístup k nim, o „energetickej“ a „klimatickej“ chudobe a o zmene migračných tokov, ktoré presmerujú ľudí do oblastí s prijateľnejším klimatickými podmienkami na prežitie. V podcaste načrtneme aj možné scenáre vývoja. Nahrával Jaroslav Barborák.

Jedním ze zlomových bodů změny klimatu je tání permafrostu. Hrozí například to, že se při oteplení Sibiře mohou objevit nové bakterie a nemoci, které lidská civilizace ještě nezažila. „V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Zjistilo se, že zahynuli na antrax. Veterináři ho geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ vysvětluje v Leonardu Plus lékařka Marie Bourne.

„Lýkožrout smrkový je jen jedním z mnoha tisíců druhů kůrovců, ale dnes ho tu zná každý kvůli tzv. mediální kůrovcové kalamitě. A není to ani tak, že by tento lýkožrout zničil naše lesy,“ říká profesor lesní entomologie Jiří Hulcr. Nejde jen o naše stromy, podobné problémy se vyskytují v dalších částech světa, a to hlavně ze dvou důvodů.