Podcasts about klimatick

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Klimatická změna může vyvolat celosvětové nestability a promluvit tak do geopolitického řádu. Dokazuje to i jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mluví o potřebě získat Grónsko. Odtávající led otevírá totiž mimo jiné i nové námořní cesty. „Řada zemí si pomalu, ale jistě začíná přiznávat, že ozbrojené síly budou v životních katastrofách sehrávat větší roli,“ poukazuje v Leonardu Plus vesmírný inženýr Jan Lukačevič. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klimatická změna může vyvolat celosvětové nestability a promluvit tak do geopolitického řádu. Dokazuje to i jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mluví o potřebě získat Grónsko. Odtávající led otevírá totiž mimo jiné i nové námořní cesty. „Řada zemí si pomalu, ale jistě začíná přiznávat, že ozbrojené síly budou v životních katastrofách sehrávat větší roli,“ poukazuje v Leonardu Plus vesmírný inženýr Jan Lukačevič.

00:00 témata magazínu00:28 databáze extrémního počasí Clim4Cast;03:55 jak se připravovat na sucha či požáry?;07:31 vysoušecí komora na zamražené knihy;09:42 měření úniku kejdy z jímky v Podyjí;13:22 profesor Vrana o zbytkovém znečištění vody;17:00 protetické centrum Superhumans ve LvověVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Existovala v Česku někdy klimatická politika? Spojí téma oligarchie českou levici? V čem nám brání a v čem nás posouvá snění o lepším světě? A proč je na Babišovi problematičtější, že je oligarcha, než to, že byl veden jako agent StB? Nový díl podcastu Moshpit je o klimatické politice, Evropské unii a identitě současného protestu. Mluvili jsme s Matějem Moravským, klimatickým redaktorem Deníku Referendum a doktorandem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Českou klimatickou politiku vždycky vytvářela Evropská unie, žádná strana si to nikdy nevzala jako svoje téma. Všechna vina se svalila na klimatické hnutí, které ale Green Deal nenapsalo, přemýšlí o třetí cestě,“ říká Moravský. Motoristé sobě jsou podle něj jen loutkami fosilního oligarchy. „Hodně toho můžeme změnit, když se budeme učit od místních lídrů a budeme postupovat pragmaticky. Klimatické hnutí mi toho hodně dalo, naučilo mě nad věcmi přemýšlet systémově.“ Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Zatímco Spojené státy odhánějí své nejbystřejší mozky, Čína zdvojnásobuje své investice do výzkumu a staví se do popředí průmyslové transformace. To se projevuje i na poli boje proti klimatickým změnám, píše vedoucí pracovnice pro mezinárodní klimatickou politiku v Centru pro americký pokrok Frances Colónová na webu španělského listu El País.

Zatímco Spojené státy odhánějí své nejbystřejší mozky, Čína zdvojnásobuje své investice do výzkumu a staví se do popředí průmyslové transformace. To se projevuje i na poli boje proti klimatickým změnám, píše vedoucí pracovnice pro mezinárodní klimatickou politiku v Centru pro americký pokrok Frances Colónová na webu španělského listu El País.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lze žalovat český stát za to, že nedělá dost pro ochranu klimatu? Proč Ústavní soud zamítl klimatickou žalobu, i když existenci klimatické krize nepopírá? Kam až může soudní spor vygradovat? Jak dopadly podobné klimatické spory k jiných zemích? A jak by měl vypadat klimatický zákon v Česku? Hostem podcastu Na rozcestí je Martin Abel. Martin Abel je právník a analytik, který mimo jiné působí ve spolku Klimatická žaloba. Vedle toho se zabývá také agrivoltaikou, tedy dvojím využitím půdy pro zemědělství a energetiku, nebo vymezením tzv. akceleračních oblastí pro urychlený rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR a s tím souvisejícími změnami legislativy a územního plánování. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Povědomí o změně klimatu od vrcholu studentských protestů pod organizacemi jako Fridays for Future kleslo, ale někteří mladí lidé dál hledají způsoby, jak o problému vzdělávat. Jakub Nekvasil ještě na gymnáziu založil spolek Telperion, který na školách pořádá Klimatické dny. „Jedeme společně na nějakou školu a snažíme se studentům předat téma změny klimatu – od problému až k nějakému řešení,“ popisuje teď už vysokoškolák, co mají několikadenní programy za cíl.

Povědomí o změně klimatu od vrcholu studentských protestů pod organizacemi jako Fridays for Future kleslo, ale někteří mladí lidé dál hledají způsoby, jak o problému vzdělávat. Jakub Nekvasil ještě na gymnáziu založil spolek Telperion, který na školách pořádá Klimatické dny. „Jedeme společně na nějakou školu a snažíme se studentům předat téma změny klimatu – od problému až k nějakému řešení,“ popisuje teď už vysokoškolák, co mají několikadenní programy za cíl.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Trendy, které už tady řadu let spolu komentujeme a sledujeme, se nám spíše prohlubují, než že by se nějakým způsobem tlumily,“ říká k nedávnému výroku Petra Macinky pověřeného vedením ministerstva životního prostředí meteorolog, moderátor počasí České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Michal Žák. Proč je podle něj debata o environmentálních tématech příliš vyhrocená? A které části Česka mohou očekávat sníh na Štědrý den?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Trendy, které už tady řadu let spolu komentujeme a sledujeme, se nám spíše prohlubují, než že by se nějakým způsobem tlumily,“ říká k nedávnému výroku Petra Macinky pověřeného vedením ministerstva životního prostředí meteorolog, moderátor počasí České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Michal Žák. Proč je podle něj debata o environmentálních tématech příliš vyhrocená? A které části Česka mohou očekávat sníh na Štědrý den?

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.

Nedávno přinesl Andrej Babiš prezidentu Petru Pavlovi seznam ministrů své nové vlády. Petr Macinka v něm figuruje rovnou dvakrát. Po nepovedené rošádě, kterou uzavřely zdravotní potíže Filipa Turka, převzal jak Ministerstvo zahraničních věcí, tak Ministerstvo životního prostředí. Právě druhý resort vyvolal největší odpor, Motoristé sobě se dlouhodobě profilují antiekologicky a šíří dezinformace o klimatické změně. Hlavně mladí lidé proto vyšli do ulic.

Nedávno přinesl Andrej Babiš prezidentu Petru Pavlovi seznam ministrů své nové vlády. Petr Macinka v něm figuruje rovnou dvakrát. Po nepovedené rošádě, kterou uzavřely zdravotní potíže Filipa Turka, převzal jak Ministerstvo zahraničních věcí, tak Ministerstvo životního prostředí. Právě druhý resort vyvolal největší odpor, Motoristé sobě se dlouhodobě profilují antiekologicky a šíří dezinformace o klimatické změně. Hlavně mladí lidé proto vyšli do ulic.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.

Selhala, nebo uspěla Pařížská klimatická dohoda? Kam se svět od jejího přijetí posunul a kam směřuje globální oteplování i snaha se před ním chránit? A které země patří k premiantům, pokud jde o její plnění? Od chvíle, kdy se prakticky celý svět domluvil na přijetí tohoto přelomového, právně závazného dokumentu na ochranu klimatu, uplynulo deset let a my vám nabízíme pestrou inventuru.

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Selhala, nebo uspěla Pařížská klimatická dohoda? Kam se svět od jejího přijetí posunul a kam směřuje globální oteplování i snaha se před ním chránit? A které země patří k premiantům, pokud jde o její plnění? Od chvíle, kdy se prakticky celý svět domluvil na přijetí tohoto přelomového, právně závazného dokumentu na ochranu klimatu, uplynulo deset let a my vám nabízíme pestrou inventuru.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Při odběrech kontrolujeme dodržování minimálního zůstatkového průtoku pod odběrem nebo povoleného množství. Sledujeme také, jestli na toku není vydaný zákaz odběru vody,“ říká mluvčí Povodí Ohře

„Klimatická změna je největší podvod 20. a 21. století. Jenom absolutní dementi můžou vykládat o tom, že CO2 mění teplotu na planetě. Problém změny teploty souvisí se změnou zemské osy, precesí a s oběžnou dráhou země kolem Slunce,“ říká profesor ekonomie a prognostiky Peter Staněk v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 4. díl, 12.12.2025, www.RadioUniversum.cz https://www.radiouniversum.cz/podporte-nas/

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

Akú rolu zohrali USA, Čína a Rusko, a ako sa EÚ ocitla v slepej uličke. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Evropská unie není spokojená s výsledkem klimatické konference COP30 v Brazílii. Závěrečná dohoda zvyšuje finanční pomoc rozvojovým zemím, vynechává ale postupný odklon od fosilních paliv. „Je důležité, že se státy byly ochotné vůbec na něčem domluvit,” poukazuje v Pro a proti analytik Filip Křenek z think-tanku Europeum. „U vyjednávacího stolu nesedělo USA,” připomíná Alena Mastantuono, místopředsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skončí klimatická konference v Brazílii dohodou, nebo ztroskotá na otázkách kolem fosilních paliv? Ohrožují vztahy slovenského poradce Lajčáka se sexuálním delikventem Epsteinem premiéra Fica a jeho koalici? A jaká je budoucnost Evropské kosmické agentury v Praze?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co znamená pro stranu Svobodní podíl na pravděpodobné nové vládní koalici? Kam dospěla po prvním týdnu světová klimatická konference COP 30? Co zjistil ze satelitních záběrů analytický tým americké Yaleovy univerzity o násilnostech v Súdánu? A kam pokročila v Česku péče o předčasně narozené děti?

Co znamená pro stranu Svobodní podíl na pravděpodobné nové vládní koalici? Kam dospěla po prvním týdnu světová klimatická konference COP 30? Co zjistil ze satelitních záběrů analytický tým americké Yaleovy univerzity o násilnostech v Súdánu? A kam pokročila v Česku péče o předčasně narozené děti?

Co znamená pro stranu Svobodní podíl na pravděpodobné nové vládní koalici? Kam dospěla po prvním týdnu světová klimatická konference COP 30? Co zjistil ze satelitních záběrů analytický tým americké Yaleovy univerzity o násilnostech v Súdánu? A kam pokročila v Česku péče o předčasně narozené děti?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co napovídá úprava cen energií společnosti ČEZ pro domácnosti o jejich dalším vývoji na tuzemském trhu? Proč by letošní klimatický summit COP 30 mohl být zvlášť náročný pro zástupce zemí Evropské unie? A jak vážný otřes představuje pro britskou BBC rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství v souvislosti s aférou vlajkového investigativního pořadu Panorama?

Co napovídá úprava cen energií společnosti ČEZ pro domácnosti o jejich dalším vývoji na tuzemském trhu? Proč by letošní klimatický summit COP 30 mohl být zvlášť náročný pro zástupce zemí Evropské unie? A jak vážný otřes představuje pro britskou BBC rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství v souvislosti s aférou vlajkového investigativního pořadu Panorama?

Co napovídá úprava cen energií společnosti ČEZ pro domácnosti o jejich dalším vývoji na tuzemském trhu? Proč by letošní klimatický summit COP 30 mohl být zvlášť náročný pro zástupce zemí Evropské unie? A jak vážný otřes představuje pro britskou BBC rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství v souvislosti s aférou vlajkového investigativního pořadu Panorama? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny? K jakému závěru dospěla jednání unijních ministrů životního prostředí o klimatických cílech pro rok 2040? A co rozhodlo o jasném vítězství krajně levicového kandidáta demokratů ve volbách newyorského starosty?

Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny? K jakému závěru dospěla jednání unijních ministrů životního prostředí o klimatických cílech pro rok 2040? A co rozhodlo o jasném vítězství krajně levicového kandidáta demokratů ve volbách newyorského starosty?

Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny? K jakému závěru dospěla jednání unijních ministrů životního prostředí o klimatických cílech pro rok 2040? A co rozhodlo o jasném vítězství krajně levicového kandidáta demokratů ve volbách newyorského starosty?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakou stopu zanechává kardinál Dominik Duka v novodobé historii katolické církve v Česku? Jak podložené jsou výhrady Česka a dalších zemí proti unijnímu klimatickému cíli pro rok 2040? A jak náročné bylo nastudovat Janáčkovu operu Věc Makropulos pro dnešní premiéru v britské Královské opeře?

Jakou stopu zanechává kardinál Dominik Duka v novodobé historii katolické církve v Česku? Jak podložené jsou výhrady Česka a dalších zemí proti unijnímu klimatickému cíli pro rok 2040? A jak náročné bylo nastudovat Janáčkovu operu Věc Makropulos pro dnešní premiéru v britské Královské opeře?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od čtvrteční schůze Evropské rady se čekalo hodně a asi až moc. Nabitý program znemožnil podstatnou debatu o každém tématu, které bylo na programu. Lídři sedmadvacítky se nakonec rozešli od rozdělané práce, aniž učinili jediné podstatné rozhodnutí. Vše se odkládá na příští prosincový summit, případně se přesouvá na ministerskou úroveň.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co může dnes v Bílém domě čekat ukrajinský prezident? Změnila se jeho pozice po telefonátu Trump-Putin? Jak si česká vláda představuje klimatické cíle Evropy pro roky 2035 a 2040? S čím pojede Petr Fiala (ODS) na summit lídrů zemí EU? A proč ceny zlata trhají stále nové rekordy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 2035 – pôvodne termín, ktorý mal pre geopriestor Európskej únie znamenať koniec spaľovacích motorov. V perspektíve cieľa - do roku 2050 dosiahnuť uhlíkovú neutralitu a teda nulové emisie CO2, ako jedno z opatrení pre zvrátenie klimatickej hrozby. Na ktorú mimochodom bohorovne neverí americký prezident Trump!A ak sme na jednej strane svedkami čerstvých správ o prvom čisto elektrickom luxusnom superšportiaku Ferrari, ktoré len tento štvrtok predstavili v Maranelle, na druhej zas automobilová veľmoc Nemecko nahlas uvažuje o alternatívach, ktoré nepočítajú s koncom spaľovacích motorov. Inšpirácia, ktorá preskočila aj na premiéra Fica.A prichádzajú aj obavy z prípadného zdražovania života z tzv. zelenej dane emisných povoleniek, s ktorými počíta Green Deal Európskej únie.Ako sa k zmene klímy stavajú obyvatelia Slovenska?Riešiť ju treba akútne, paradoxne o nej vedia len málo, napriek tomu ich zaujíma viac ako politika! Valcuje ju však téma chudoby. Aj to vyplynulo z rozsiahleho prieskumu verejnej mienky, za ktorým stojí Inštitút 2050.Pozrieme sa naň s jeho analytikom Tomášom Chabadom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rok 2035 – pôvodne termín, ktorý mal pre geopriestor Európskej únie znamenať koniec spaľovacích motorov. V perspektíve cieľa - do roku 2050 dosiahnuť uhlíkovú neutralitu a teda nulové emisie CO2, ako jedno z opatrení pre zvrátenie klimatickej hrozby. Na ktorú mimochodom bohorovne neverí americký prezident Trump!A ak sme na jednej strane svedkami čerstvých správ o prvom čisto elektrickom luxusnom superšportiaku Ferrari, ktoré len tento štvrtok predstavili v Maranelle, na druhej zas automobilová veľmoc Nemecko nahlas uvažuje o alternatívach, ktoré nepočítajú s koncom spaľovacích motorov. Inšpirácia, ktorá preskočila aj na premiéra Fica.A prichádzajú aj obavy z prípadného zdražovania života z tzv. zelenej dane emisných povoleniek, s ktorými počíta Green Deal Európskej únie.Ako sa k zmene klímy stavajú obyvatelia Slovenska?Riešiť ju treba akútne, paradoxne o nej vedia len málo, napriek tomu ich zaujíma viac ako politika! Valcuje ju však téma chudoby. Aj to vyplynulo z rozsiahleho prieskumu verejnej mienky, za ktorým stojí Inštitút 2050.Pozrieme sa naň s jeho analytikom Tomášom Chabadom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Klimatické změny a jejich dopady jsou a budou součástí našich životů. Kolik pozornosti ale věnují životnímu prostředí a souvisejícímu zemědělství politické strany v předvolebních programech? „Programy jsou ve většině případů naprosto obecné. U nikoho nejsou žádné měřitelné parametry – všichni jen říkají, jak budeme zlepšovat, aplikovat a snižovat,“ všímá si pro Český rozhlas Plus geochemik Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd a České geologické služby.

Zasáhl Izrael proti mezinárodní flotile plující do Gazy v souladu s mezinárodním právem? Může flotila ohrozit mírový plán pro Pásmo Gazy, jak tvrdí italská premiérka? Jaké stanovisko poslala skupina českých senátorů Ústavnímu soudu v rámci projednávání tzv. klimatické žaloby? Jak se připravuje východoukrajinský Slovjansk na možný posun frontové linie dál na ukrajinské území? A jak to vypadá s možným startem ruských a běloruských sportovců na nejbližší zimní paralympiádě?

Klimatické změny a jejich dopady jsou a budou součástí našich životů. Kolik pozornosti ale věnují životnímu prostředí a souvisejícímu zemědělství politické strany v předvolebních programech? „Programy jsou ve většině případů naprosto obecné. U nikoho nejsou žádné měřitelné parametry – všichni jen říkají, jak budeme zlepšovat, aplikovat a snižovat,“ všímá si pro Český rozhlas Plus geochemik Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd a České geologické služby.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zasáhl Izrael proti mezinárodní flotile plující do Gazy v souladu s mezinárodním právem? Může flotila ohrozit mírový plán pro Pásmo Gazy, jak tvrdí italská premiérka? Jaké stanovisko poslala skupina českých senátorů Ústavnímu soudu v rámci projednávání tzv. klimatické žaloby? Jak se připravuje východoukrajinský Slovjansk na možný posun frontové linie dál na ukrajinské území? A jak to vypadá s možným startem ruských a běloruských sportovců na nejbližší zimní paralympiádě?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Blízký východ je náš soused, ostatně, v letech 2015 až 2016 jsme to zažili na vlastní kůži, když tady přišla velmi silná migrační krize, která se klidně může opakovat,“ varuje arabistka a íránistka Lenka Hrabalová, autorka nové knihy Neúrodný půlměsíc.

Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.

Z kolébky civilizací jedno z nejdepresivnějších míst na Blízkém východě. Tak popisuje některá území Iráku skučící pod náporem změn klimatu cestovatelka a spisovatelka Lenka Hrabalová. Někdejší zemědělský ráj mezi řekami Eufrat a Tigris trpí nedostatkem vody pro zavlažování polí, vysokou salinitou na jihu Iráku, ale i úmornými vedry a prašností, které vedou k vybíjení stád a stěhování z rurálních oblastí na nuzné okraje městských aglomerací.

Klimatická kríza nie je len vedecká a politická téma, ale aj fenomén, ktorý sa hlboko dotýka ľudskej psychiky. Ako v tom zohrávajú úlohu sociálne siete, ktorých algoritmy uprednostňujú kontroverzný a emocionálny obsah? Ako vznikajú informačné bubliny a komnaty ozvien, ktoré skresľujú naše vnímanie reality, a aké sú praktické tipy, ako sa brániť?V novom dieli podcastu SHARE sa moderátor Maroš Žofčin rozpráva s redaktorkou Živé.sk Máriou Dolniakovou o tom, prečo je dôležité hovoriť o klíme z pohľadu duševného zdravia, ako fungujú mechanizmy sociálnych sietí a ako môžeme kriticky pristupovať k obsahu, ktorý konzumujeme.Podcast vznikol v spolupráci so Science+.Tip na čítanie na dovolenku: Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/ V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo algoritmy sociálnych sietí uprednostňujú extrémny a dezinformačný obsah.Negatívne dopady na psychiku: Od klimatickej úzkosti po „doomscrolling“.Aký je rozdiel medzi informačnou bublinou a „komnatou ozvien“.Ako „tiktokifikácia“ zmenila spôsob, akým konzumujeme informácie.Praktické tipy, ako sa brániť a nepodľahnúť algoritmickej manipulácii.Viac na: https://zive.aktuality.sk/clanok/QEV2P7V/je-klimaticka-kriza-apokalypsa-alebo-len-hoax-takto-s-nami-socialne-media-manipuluju/Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.