Podcasts about klimatick

Povědomí o změně klimatu od vrcholu studentských protestů pod organizacemi jako Fridays for Future kleslo, ale někteří mladí lidé dál hledají způsoby, jak o problému vzdělávat. Jakub Nekvasil ještě na gymnáziu založil spolek Telperion, který na školách pořádá Klimatické dny. „Jedeme společně na nějakou školu a snažíme se studentům předat téma změny klimatu – od problému až k nějakému řešení,“ popisuje teď už vysokoškolák, co mají několikadenní programy za cíl.

„Trendy, které už tady řadu let spolu komentujeme a sledujeme, se nám spíše prohlubují, než že by se nějakým způsobem tlumily,“ říká k nedávnému výroku Petra Macinky pověřeného vedením ministerstva životního prostředí meteorolog, moderátor počasí České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Michal Žák. Proč je podle něj debata o environmentálních tématech příliš vyhrocená? A které části Česka mohou očekávat sníh na Štědrý den?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Trendy, které už tady řadu let spolu komentujeme a sledujeme, se nám spíše prohlubují, než že by se nějakým způsobem tlumily,“ říká k nedávnému výroku Petra Macinky pověřeného vedením ministerstva životního prostředí meteorolog, moderátor počasí České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Michal Žák. Proč je podle něj debata o environmentálních tématech příliš vyhrocená? A které části Česka mohou očekávat sníh na Štědrý den?

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.

Nedávno přinesl Andrej Babiš prezidentu Petru Pavlovi seznam ministrů své nové vlády. Petr Macinka v něm figuruje rovnou dvakrát. Po nepovedené rošádě, kterou uzavřely zdravotní potíže Filipa Turka, převzal jak Ministerstvo zahraničních věcí, tak Ministerstvo životního prostředí. Právě druhý resort vyvolal největší odpor, Motoristé sobě se dlouhodobě profilují antiekologicky a šíří dezinformace o klimatické změně. Hlavně mladí lidé proto vyšli do ulic.

Nedávno přinesl Andrej Babiš prezidentu Petru Pavlovi seznam ministrů své nové vlády. Petr Macinka v něm figuruje rovnou dvakrát. Po nepovedené rošádě, kterou uzavřely zdravotní potíže Filipa Turka, převzal jak Ministerstvo zahraničních věcí, tak Ministerstvo životního prostředí. Právě druhý resort vyvolal největší odpor, Motoristé sobě se dlouhodobě profilují antiekologicky a šíří dezinformace o klimatické změně. Hlavně mladí lidé proto vyšli do ulic.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.

Selhala, nebo uspěla Pařížská klimatická dohoda? Kam se svět od jejího přijetí posunul a kam směřuje globální oteplování i snaha se před ním chránit? A které země patří k premiantům, pokud jde o její plnění? Od chvíle, kdy se prakticky celý svět domluvil na přijetí tohoto přelomového, právně závazného dokumentu na ochranu klimatu, uplynulo deset let a my vám nabízíme pestrou inventuru.

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Při odběrech kontrolujeme dodržování minimálního zůstatkového průtoku pod odběrem nebo povoleného množství. Sledujeme také, jestli na toku není vydaný zákaz odběru vody,“ říká mluvčí Povodí Ohře

Selhala, nebo uspěla Pařížská klimatická dohoda? Kam se svět od jejího přijetí posunul a kam směřuje globální oteplování i snaha se před ním chránit? A které země patří k premiantům, pokud jde o její plnění? Od chvíle, kdy se prakticky celý svět domluvil na přijetí tohoto přelomového, právně závazného dokumentu na ochranu klimatu, uplynulo deset let a my vám nabízíme pestrou inventuru.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Klimatická změna je největší podvod 20. a 21. století. Jenom absolutní dementi můžou vykládat o tom, že CO2 mění teplotu na planetě. Problém změny teploty souvisí se změnou zemské osy, precesí a s oběžnou dráhou země kolem Slunce,“ říká profesor ekonomie a prognostiky Peter Staněk v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 4. díl, 12.12.2025, www.RadioUniversum.cz https://www.radiouniversum.cz/podporte-nas/

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

Akú rolu zohrali USA, Čína a Rusko, a ako sa EÚ ocitla v slepej uličke. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Evropská unie není spokojená s výsledkem klimatické konference COP30 v Brazílii. Závěrečná dohoda zvyšuje finanční pomoc rozvojovým zemím, vynechává ale postupný odklon od fosilních paliv. „Je důležité, že se státy byly ochotné vůbec na něčem domluvit,” poukazuje v Pro a proti analytik Filip Křenek z think-tanku Europeum. „U vyjednávacího stolu nesedělo USA,” připomíná Alena Mastantuono, místopředsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skončí klimatická konference v Brazílii dohodou, nebo ztroskotá na otázkách kolem fosilních paliv? Ohrožují vztahy slovenského poradce Lajčáka se sexuálním delikventem Epsteinem premiéra Fica a jeho koalici? A jaká je budoucnost Evropské kosmické agentury v Praze?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co znamená pro stranu Svobodní podíl na pravděpodobné nové vládní koalici? Kam dospěla po prvním týdnu světová klimatická konference COP 30? Co zjistil ze satelitních záběrů analytický tým americké Yaleovy univerzity o násilnostech v Súdánu? A kam pokročila v Česku péče o předčasně narozené děti?

Co znamená pro stranu Svobodní podíl na pravděpodobné nové vládní koalici? Kam dospěla po prvním týdnu světová klimatická konference COP 30? Co zjistil ze satelitních záběrů analytický tým americké Yaleovy univerzity o násilnostech v Súdánu? A kam pokročila v Česku péče o předčasně narozené děti?

Co znamená pro stranu Svobodní podíl na pravděpodobné nové vládní koalici? Kam dospěla po prvním týdnu světová klimatická konference COP 30? Co zjistil ze satelitních záběrů analytický tým americké Yaleovy univerzity o násilnostech v Súdánu? A kam pokročila v Česku péče o předčasně narozené děti?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Michaela Hletková Ploszeková (odborníčka APZD na životné prostredie) a Lucia Szabová (koordinátorka platformy Klimatická koalícia). | Klimatický samit COP30 prebiehajúci v brazílskom Belém sa netradične predĺži. Chýba údajne zhoda v sporných otázkach. Problémom sa zdajú byť záväzky v oblasti znižovania emisií aj financovanie potrebných opatrení zo strany bohatších krajín. Kam svet dospel za 30 rokov organizovania klimatických samitov? Je tento formát naďalej relevantný, ak ho napríklad USA na najvyššej úrovni účasťou nepodporili a v minulosti dokonca vypovedali Parížsku dohodu? Ako je spor medzi malými ohrozenými krajinami a veľkými ekonomikami riešiteľný? S akými prioritami a návrhmi šli na COP30 zástupcovia Európskej únie? Čo klimatická zmena a ambícia napĺňania cieľov na jej potlačenie znamená pre slovenský a európsky priemysel? Môžeme hovoriť o zlyhaní v napĺňaní klimatických cieľov, alebo boli nereálne od začiatku? Môže mať Európa ambíciu byť lídrom v dekarbonizácii priemyslu a zároveň udržať jeho globálnu konkurencieschopnosť? Európa prehodnocuje vlastný klimatický cieľ na rok 2040 a zhoda medzi členskými krajinami chýba. Odkláňame sa od jednotného presvedčenia o potrebe podnikať kroky na zvrátenie klimatickej krízy? Ak už dnes vieme, že otepľovanie o 1,5 stupňa sa zvrátiť nepodarí, ako by mal svet postupovať ďalej? | Budúcnosť klimatických cieľov. | Moderuje: Soňa Mačor Otajovičová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Co napovídá úprava cen energií společnosti ČEZ pro domácnosti o jejich dalším vývoji na tuzemském trhu? Proč by letošní klimatický summit COP 30 mohl být zvlášť náročný pro zástupce zemí Evropské unie? A jak vážný otřes představuje pro britskou BBC rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství v souvislosti s aférou vlajkového investigativního pořadu Panorama?

Co napovídá úprava cen energií společnosti ČEZ pro domácnosti o jejich dalším vývoji na tuzemském trhu? Proč by letošní klimatický summit COP 30 mohl být zvlášť náročný pro zástupce zemí Evropské unie? A jak vážný otřes představuje pro britskou BBC rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství v souvislosti s aférou vlajkového investigativního pořadu Panorama?

Co napovídá úprava cen energií společnosti ČEZ pro domácnosti o jejich dalším vývoji na tuzemském trhu? Proč by letošní klimatický summit COP 30 mohl být zvlášť náročný pro zástupce zemí Evropské unie? A jak vážný otřes představuje pro britskou BBC rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství v souvislosti s aférou vlajkového investigativního pořadu Panorama? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: V Brazílii dnes oficiálně začíná konference OSN o ochraně klimatu známá jako COP30. Politický i ekonomický prostor, který v ochraně klimatu vyklízí demokratický Západ, obsazuje komunistická Čína. V Ranním brífinku proto čínskou zelenou politiku probíráme s expertem na Čínu Filipem Šebokem, šéfem pražské kanceláře think tanku Central European Institute of Asian Studies.

Ranní brífink Martina Ehla: V Brazílii dnes oficiálně začíná konference OSN o ochraně klimatu známá jako COP30. Politický i ekonomický prostor, který v ochraně klimatu vyklízí demokratický Západ, obsazuje komunistická Čína. V Ranním brífinku proto čínskou zelenou politiku probíráme s expertem na Čínu Filipem Šebokem, šéfem pražské kanceláře think tanku Central European Institute of Asian Studies.

Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny? K jakému závěru dospěla jednání unijních ministrů životního prostředí o klimatických cílech pro rok 2040? A co rozhodlo o jasném vítězství krajně levicového kandidáta demokratů ve volbách newyorského starosty?

Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny? K jakému závěru dospěla jednání unijních ministrů životního prostředí o klimatických cílech pro rok 2040? A co rozhodlo o jasném vítězství krajně levicového kandidáta demokratů ve volbách newyorského starosty?

Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny? K jakému závěru dospěla jednání unijních ministrů životního prostředí o klimatických cílech pro rok 2040? A co rozhodlo o jasném vítězství krajně levicového kandidáta demokratů ve volbách newyorského starosty?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čína je dnes největším světovým emitentem skleníkových plynů i lídrem v rozvoji nízkoemisních technologií. Její klimatická politika tak zásadně ovlivňuje tempo i směr globální transformace.S Eliškou Soperovou mluvíme o klimatických cílech Číny, jejích ekonomických i geopolitických motivech a o tom, jak se země snaží spojit podporu růstu s ochranou klimatu. Probíráme rychlý rozvoj solární a větrné energetiky i elektromobility, přetrvávající roli uhlí a způsob, jakým stát z centra řídí svou klimatickou strategii – prostřednictvím pětiletých plánů a rozhodnutí vedení v čele se Si Ťin-pchingem.V závěru se díváme na to, co přístup Číny ukazuje o možnostech i limitech centrálně řízené klimatické politiky – jak jí umožňuje dosahovat velkých výsledků v krátkém čase, ale zároveň otevírá otázky transparentnosti, spravedlivé transformace a prostoru pro veřejnou debatu.

Jakou stopu zanechává kardinál Dominik Duka v novodobé historii katolické církve v Česku? Jak podložené jsou výhrady Česka a dalších zemí proti unijnímu klimatickému cíli pro rok 2040? A jak náročné bylo nastudovat Janáčkovu operu Věc Makropulos pro dnešní premiéru v britské Královské opeře?

Jakou stopu zanechává kardinál Dominik Duka v novodobé historii katolické církve v Česku? Jak podložené jsou výhrady Česka a dalších zemí proti unijnímu klimatickému cíli pro rok 2040? A jak náročné bylo nastudovat Janáčkovu operu Věc Makropulos pro dnešní premiéru v britské Královské opeře?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od čtvrteční schůze Evropské rady se čekalo hodně a asi až moc. Nabitý program znemožnil podstatnou debatu o každém tématu, které bylo na programu. Lídři sedmadvacítky se nakonec rozešli od rozdělané práce, aniž učinili jediné podstatné rozhodnutí. Vše se odkládá na příští prosincový summit, případně se přesouvá na ministerskou úroveň.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co může dnes v Bílém domě čekat ukrajinský prezident? Změnila se jeho pozice po telefonátu Trump-Putin? Jak si česká vláda představuje klimatické cíle Evropy pro roky 2035 a 2040? S čím pojede Petr Fiala (ODS) na summit lídrů zemí EU? A proč ceny zlata trhají stále nové rekordy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 2035 – pôvodne termín, ktorý mal pre geopriestor Európskej únie znamenať koniec spaľovacích motorov. V perspektíve cieľa - do roku 2050 dosiahnuť uhlíkovú neutralitu a teda nulové emisie CO2, ako jedno z opatrení pre zvrátenie klimatickej hrozby. Na ktorú mimochodom bohorovne neverí americký prezident Trump!A ak sme na jednej strane svedkami čerstvých správ o prvom čisto elektrickom luxusnom superšportiaku Ferrari, ktoré len tento štvrtok predstavili v Maranelle, na druhej zas automobilová veľmoc Nemecko nahlas uvažuje o alternatívach, ktoré nepočítajú s koncom spaľovacích motorov. Inšpirácia, ktorá preskočila aj na premiéra Fica.A prichádzajú aj obavy z prípadného zdražovania života z tzv. zelenej dane emisných povoleniek, s ktorými počíta Green Deal Európskej únie.Ako sa k zmene klímy stavajú obyvatelia Slovenska?Riešiť ju treba akútne, paradoxne o nej vedia len málo, napriek tomu ich zaujíma viac ako politika! Valcuje ju však téma chudoby. Aj to vyplynulo z rozsiahleho prieskumu verejnej mienky, za ktorým stojí Inštitút 2050.Pozrieme sa naň s jeho analytikom Tomášom Chabadom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rok 2035 – pôvodne termín, ktorý mal pre geopriestor Európskej únie znamenať koniec spaľovacích motorov. V perspektíve cieľa - do roku 2050 dosiahnuť uhlíkovú neutralitu a teda nulové emisie CO2, ako jedno z opatrení pre zvrátenie klimatickej hrozby. Na ktorú mimochodom bohorovne neverí americký prezident Trump!A ak sme na jednej strane svedkami čerstvých správ o prvom čisto elektrickom luxusnom superšportiaku Ferrari, ktoré len tento štvrtok predstavili v Maranelle, na druhej zas automobilová veľmoc Nemecko nahlas uvažuje o alternatívach, ktoré nepočítajú s koncom spaľovacích motorov. Inšpirácia, ktorá preskočila aj na premiéra Fica.A prichádzajú aj obavy z prípadného zdražovania života z tzv. zelenej dane emisných povoleniek, s ktorými počíta Green Deal Európskej únie.Ako sa k zmene klímy stavajú obyvatelia Slovenska?Riešiť ju treba akútne, paradoxne o nej vedia len málo, napriek tomu ich zaujíma viac ako politika! Valcuje ju však téma chudoby. Aj to vyplynulo z rozsiahleho prieskumu verejnej mienky, za ktorým stojí Inštitút 2050.Pozrieme sa naň s jeho analytikom Tomášom Chabadom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Klimatické změny a jejich dopady jsou a budou součástí našich životů. Kolik pozornosti ale věnují životnímu prostředí a souvisejícímu zemědělství politické strany v předvolebních programech? „Programy jsou ve většině případů naprosto obecné. U nikoho nejsou žádné měřitelné parametry – všichni jen říkají, jak budeme zlepšovat, aplikovat a snižovat,“ všímá si pro Český rozhlas Plus geochemik Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd a České geologické služby.

Zasáhl Izrael proti mezinárodní flotile plující do Gazy v souladu s mezinárodním právem? Může flotila ohrozit mírový plán pro Pásmo Gazy, jak tvrdí italská premiérka? Jaké stanovisko poslala skupina českých senátorů Ústavnímu soudu v rámci projednávání tzv. klimatické žaloby? Jak se připravuje východoukrajinský Slovjansk na možný posun frontové linie dál na ukrajinské území? A jak to vypadá s možným startem ruských a běloruských sportovců na nejbližší zimní paralympiádě?

Klimatické změny a jejich dopady jsou a budou součástí našich životů. Kolik pozornosti ale věnují životnímu prostředí a souvisejícímu zemědělství politické strany v předvolebních programech? „Programy jsou ve většině případů naprosto obecné. U nikoho nejsou žádné měřitelné parametry – všichni jen říkají, jak budeme zlepšovat, aplikovat a snižovat,“ všímá si pro Český rozhlas Plus geochemik Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd a České geologické služby.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zasáhl Izrael proti mezinárodní flotile plující do Gazy v souladu s mezinárodním právem? Může flotila ohrozit mírový plán pro Pásmo Gazy, jak tvrdí italská premiérka? Jaké stanovisko poslala skupina českých senátorů Ústavnímu soudu v rámci projednávání tzv. klimatické žaloby? Jak se připravuje východoukrajinský Slovjansk na možný posun frontové linie dál na ukrajinské území? A jak to vypadá s možným startem ruských a běloruských sportovců na nejbližší zimní paralympiádě?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Blízký východ je náš soused, ostatně, v letech 2015 až 2016 jsme to zažili na vlastní kůži, když tady přišla velmi silná migrační krize, která se klidně může opakovat,“ varuje arabistka a íránistka Lenka Hrabalová, autorka nové knihy Neúrodný půlměsíc.

Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.

Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z kolébky civilizací jedno z nejdepresivnějších míst na Blízkém východě. Tak popisuje některá území Iráku skučící pod náporem změn klimatu cestovatelka a spisovatelka Lenka Hrabalová. Někdejší zemědělský ráj mezi řekami Eufrat a Tigris trpí nedostatkem vody pro zavlažování polí, vysokou salinitou na jihu Iráku, ale i úmornými vedry a prašností, které vedou k vybíjení stád a stěhování z rurálních oblastí na nuzné okraje městských aglomerací.

Tak co, otepluje se klima nebo ne? Jak vnímáte letošní léto? Co si myslíte o proměně klimatu?Zajímala mne meteorologická data  a tak jsem požádal o rozhovor ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera.V hospodě se kdekdo může dohadovat jak chce. Ale záznamy počasí v dlouhých časových řadách jsou jasné a průkazné.Bavili jsme se také o tom, jak se dají předvídat přívalové srážky, tornáda, jak jsme na tom s pitnou vodou a co lze očekávat i v okolních státech. Povedou se brzy války o vodu? Jak se mění roční období? A dělá něco naše vláda, aby se připravila na přicházející změny? Anebo není proč, protože to jsou všechno jenom domněnky?Zvu Vás i k druhé polovině našeho povídání na https://herohero.co/petrhorky00:00 Nostalgie versus data.07:25 Klimatické scénáře a adaptační strategie.13:28 Bleskové povodně a funkce varovných systémů.22:08 Tornáda v Česku a limity předpovědí.Support the show

Klimatická kríza nie je len vedecká a politická téma, ale aj fenomén, ktorý sa hlboko dotýka ľudskej psychiky. Ako v tom zohrávajú úlohu sociálne siete, ktorých algoritmy uprednostňujú kontroverzný a emocionálny obsah? Ako vznikajú informačné bubliny a komnaty ozvien, ktoré skresľujú naše vnímanie reality, a aké sú praktické tipy, ako sa brániť?V novom dieli podcastu SHARE sa moderátor Maroš Žofčin rozpráva s redaktorkou Živé.sk Máriou Dolniakovou o tom, prečo je dôležité hovoriť o klíme z pohľadu duševného zdravia, ako fungujú mechanizmy sociálnych sietí a ako môžeme kriticky pristupovať k obsahu, ktorý konzumujeme.Podcast vznikol v spolupráci so Science+.Tip na čítanie na dovolenku: Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/ V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo algoritmy sociálnych sietí uprednostňujú extrémny a dezinformačný obsah.Negatívne dopady na psychiku: Od klimatickej úzkosti po „doomscrolling“.Aký je rozdiel medzi informačnou bublinou a „komnatou ozvien“.Ako „tiktokifikácia“ zmenila spôsob, akým konzumujeme informácie.Praktické tipy, ako sa brániť a nepodľahnúť algoritmickej manipulácii.Viac na: https://zive.aktuality.sk/clanok/QEV2P7V/je-klimaticka-kriza-apokalypsa-alebo-len-hoax-takto-s-nami-socialne-media-manipuluju/Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

„Klimatické změny probíhaly a probíhají i bez člověka. Trendy k oteplování přicházely před každou dobou ledovou a žádné fabriky nebyly. Otázka je, nakolik k tomu dnes přispívá člověk,“ říká profesor Martin Košťák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 17.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Jak velký je letos na středních školách a gymnáziích převis poptávky nad nabídkou a co se od loňska změnilo? Jak by mohlo Česko podle vlády a podnikatelů posílit svoji globální ekonomickou pozici? A proč má klimatická změna jiné dopady na východní a jiné na západní Evropu?

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.