Podcasts about klimatick

Hostia: Marta Magdolenová (hlavná rastlinolekárka SR, odbor rastlinnej výroby Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR) a Ivana Kurhajcová (riaditeľka odboru ochrany rastlín Ústredného kontrolného a skúšobného ústavu poľnohospodárskeho v Bratislave). | Klimatické zmeny, intenzívne cestovanie, či globálny obchod spôsobujú, že sa po svete rýchlo šíria noví škodcovia a aj - choroby rastlín. Mnohé z nich sa k nám, do Európy dostávajú úplne nevedomky – z dovolenky si prinesieme semienka, ovocie, alebo iné živé suveníry. Nepôvodné škodce tu často nemajú prirodzených nepriateľov a môžu spôsobiť vážne škody v záhradách, sadoch, vinohradoch, v celom poľnohospodárskom sektore. V tomto vydaní sa budeme rozprávať o tom, prečo je aj malý rastlinný suvenír rizikom, ako sa kontroluje dovoz rastlín do Európskej únie a na čo si dať pozor pri cestovaní či online nákupoch rastlín a semien. Kontakty s Evou Pribylincovou. | Nelegálny dovoz rastlín. Zlý suvenír z dovolenky. | Moderuje: Eva Pribylincová; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Francie se na konci května setkala s nebývalým jevem – celou zem ochromilo takové vedro, že se dokonce musely zavřít některé školy. Teplota tam přesahovala 40 stupňů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký efekt v prorodinné politice státu může mít plánované navyšování rodičovského příspěvku? Proč se znovu odsouvá rozhodnutí, jak bude vypadat delegace na červencový summit NATO a jestli pojede i prezident? A jak silný by mohl být přicházející globální klimatický jev El Niňo?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Delty velkých řek po celém světě se kvůli klimatické změně a rostoucí hladině oceánů potýkají s pronikáním slané vody z moře. Ohrožuje to zdroje pitné vody a mění zemědělství v zasažených oblastech. Rýže a některé druhy zeleniny jsou totiž na sůl citlivé. S tímto problémem se potýká také delta Mekongu na jihu Vietnamu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jen pět z devíti vesnic poblíž nádrže má čistírnu odpadních vod, do přírody se navíc stále častěji dostávají fosfáty z tablet do myček nebo pracích prášků.

Klimatický systém umí fyzika popsat velmi přesně, přesto ve veřejném prostoru často vítězí dezinformace nad fakty. Jak je to možné a kdo za tím stojí? V rámci přednášky budou shrnuty klíčové fyzikální a chemické důkazy (od izotopové analýzy po radiační bilanci), které jasně potvrzují antropogenní původ klimatické změny. Prostor bude ale věnován i tomu, jak se z vědy stalo výbušné politické téma, jak funguje dezinformační mašinérie a proč je pro vědce tak těžké komunikovat výsledky své práce v post-faktické době.Daniel Kortus v roce 2024 obhájil doktorát z organické chemie na VŠCHT v Praze, kde nyní působí jako výzkumný pracovník. Je spoluzakladatelem vzdělávací platformy edufix.cz, která pomáhá tisícům studentů s doučováním a přípravou na maturitu či přijímačky. Překládá patenty v oblasti chemie a zabývá se výzkumem zlepšení molekulárních systémů pro ukládání vodíku a oxidu uhličitého. V minulém roce spustil projekt Klimatomluva, který má aktuálně dosah téměř 100 tisíc sledujících. Na sociálních sítích vysvětluje vědecká fakta o klimatu, vyvrací časté mýty a dezinformace. Téma se mu daří dostat i do tradičních médií, kde jej komunikuje z pohledu vědy srozumitelně pro širokou veřejnost.

Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě. Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne. „Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. „Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

V jeskyni Scarisoara v Rumunsku leží jeden z největších podzemních ledovců světa. Vědci z něj odebrali vzorky s bakteriemi starými 5000 let. Dokázaly odolat 10 moderním antibiotikům včetně těch, s jejichž pomocí léčíme tuberkulózu nebo močové infekce.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když sledujeme česká média, můžeme nabýt dojmu, že USA za Trumpa nemají s ochranou klimatu už nic společného. Zároveň USA ≠ Trump. Existuje velká koalice firem, měst a organizací, která zastupuje většinu obyvatel i HDP Ameriky a deklaruje, že s ochranou klimatu ani Pařížskou dohodou rozhodně nekončí. Tak kde je tedy pravda? Je správné myslet si, že dekarbonizace v USA je v troskách? Nebo je naivní si nalhávat, že americký prezident ve skutečnosti zas tak velký vliv na klima nemá? O těchto otázkách si povídáme s Eliškou Soperovou. Naší snahou je podívat se na situaci v USA objektivně, bez iluzí a bez zbytečného pesimismu.Tento podcast vznikl v rámci projektu Dekarbonizujeme Česko: od kvalitních informací ke kvalitní diskusi, který je spolufinancován Evropskou unií.

CELÝ ZÁZNAM DISKUZE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Fanoušci Motoristů mě nemají rádi, protože útočím na jejich modlu. Ale vůbec ne neprávem. Ve společnosti je silná nevraživost a lidem je jedno, jestli jim říkáte fakta, nebo ne,“ líčí ve Studiu N vědec Daniel Kortus, který na účtu Klimatomluva vyvrací mýty a dezinformace o klimatické změně. Že ve veřejné debatě postupně přestává záležet na faktech, pozoruje podle svých slov od covidové pandemie. „Celá klimadezinformační scéna útočí na vědu a zpochybňuje ji, protože ví, že nemůže vyhrát pomocí faktů. Tam opravdu neexistuje žádná skulinka. Ze všech možných oborů – od biologie přes geologii, chemii až po fyziku – docházíme k tomu, že za klimatickou změnu můžeme my. Není co zpochybňovat. Oni se snaží vytvářet falešné autority, které napadají mainstreamovou vědu,“ vysvětluje výzkumník, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. „Motoristé a celá ta bandička kolem nich se snaží udělat z tématu ideologický politický boj, místo aby to nechali ve vědecké rovině. Přírodě je ale jedno, jestli jste levičák, nebo pravičák, klimatická změna se prostě děje,“ zdůrazňuje Kortus. Od té doby, co se pohybuje ve veřejném prostoru, dostává výhrůžky. „Babička se bála, aby mi Motoristé nepřejeli kočky,“ směje se. „V jeden čas mi ale opravdu chodily e-maily typu ať si dávám bacha, kudy chodím,“ popisuje. Ve Studiu N natáčeném v Lucerně během festivalu Jeden svět se vyjádřil také k aktuálním personálním čistkám a škrtům. Připomněl například práci Českého hydrometeorologického ústavu, jehož varování během bouře Boris v roce 2024 pomohla zachránit miliardy korun. „Brát peníze ČHMÚ je nejenom nezodpovědné, ale také riskantní,“ tvrdí.

S Radimem Tolaszem o dosluhujících oceánech i cestě z klimatické krize ve světle výroční zprávy o stavu klimatu od Světové meteorologické organizace (WMO). Moderuje Štěpán Sedláček.Klimatická krize nikam nezmizela, jakkoliv by si to asi každý pozemšťan přál. Naopak. Vědci získaná a ověřená fakta hovoří jasně. Lidé narušili křehkou rovnováhu pozemského systému a důsledky pociťujeme všichni. Teplota roste a související dopady včetně extrémních projevů počasí sílí. Na konkrétní projevy upozorňuje nová zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025 od Světové Meteorologické organizace.Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Pět zpráv z nového zhodnocení vědců OSN vybírá v podcastu Výtah Respektu klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a český zástupce při IPCC. Štěpán Sedláček se ho ptal také na výzkumy, které nasvědčují na zrychlující zahřívání planety i na vnímání klimatické krize v době válek a bourání světových pořádků. Celá zprává o stavu globálního klimatu WMOhttps://library.wmo.int/records/item/69807-state-of-the-global-climate-2025Ve formě storymapy:https://storymaps.arcgis.com/stories/4d50eeb069354888b0ccba346b141c6dMapa extrémních projevů počasí:https://experience.arcgis.com/experience/20bed16019664bd29ef25535e8ebecfc

Klimatická změna může znít jako abstraktní problém, promítá se ale do oblastí, které přímo ovlivňují naše životy. Mimo jiné dopadá na zemědělství, průmysl i biologickou rozmanitost. Česku se ale stále nedaří krajinu nenarušovat, upozorňuje Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. „Pokud takhle budeme pokračovat dál, můžeme se dostat do docela závažných problémů,“ varuje v Leonardu Plus.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klimatická změna může znít jako abstraktní problém, promítá se ale do oblastí, které přímo ovlivňují naše životy. Mimo jiné dopadá na zemědělství, průmysl i biologickou rozmanitost. Česku se ale stále nedaří krajinu nenarušovat, upozorňuje Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. „Pokud takhle budeme pokračovat dál, můžeme se dostat do docela závažných problémů,“ varuje v Leonardu Plus.

Zdá sa, že sa nám postupne mení krv. Dáva to zmysel, keďže sa mení vzduch, ktorý vdychujeme. A súvisí to s klimatickou zmenou. Tento týždeň sa v podcaste Zoom pozrieme na našu krv a zistíme, prečo niektoré nádory miznú a iné rastú. Objavom týždňa je zvláštny pračlovek, ktorý však nepochádza z Afriky, ale z Európy. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Proč? - Proč může být problémem pro vás i vaše okolí, pokud budete jen optimističtí a pozitivní? - Nadaným dětem pomůže se stresem a psychickými obtížemi nová výzkumná stanice v Brně. - Téměř 60 procent Čechů trpí obezitou nebo nadváhou. Lékaři upozorňují, že způsobuje další zdravotní komplikace jako jsou cukrovka, bolesti kloubů a zad, ale taky onemocnění jater a ledvin nebo vysoké hladiny cholesterolu. Moderuje Lucie Vopálenská.

S nástupem Motoristů na ministerstvo životního prostředí jsou dosud spojené zejména personální škrty nebo rušení a přesouvání odborů. Co lze čekat od jejich vedení v čele s novým ministrem Červeným a zmocněncem Turkem?Hostem Ptám se já byl bývalý vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub.Ministerstvo životního prostředí má konečně plnohodnotné vedení. Prezident v pondělí jmenoval do funkce náhradního kandidáta Motoristů za Filipa Turka. Nový šéf resortu, poslanec Igor Červený si jako své priority stanovil program Nová zelená úsporám nebo změnu akceleračních zón, ve kterých by se mimo jiné měly stavět větrné elektrárny.Z nástupu Motoristů mají obavy mnohé ekologické organizace, a to kvůli jejich přístupu ke změně klimatu i ochraně přírody.Nový ministr životního prostředí po pondělním jednání vlády prohlásil, že jeho strana ani kabinet nepopírají klimatickou změnu. Červený ale považuje za zbytečné ji označovat jako  klimatickou krizi. Je podle něj nutné stát na klimatickou změnu připravit, ale racionálně.Jak povedou Motoristé ministerstvo? Skončila se zrušením sekce ochrany klimatu klimatická změna? A jak dopadne boj o větrné elektrárny a emisní povolenky?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Daniel Kortus z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze spravuje na sociálních sítích účet Klimatomluva, kde s pomocí vědeckých dat a studií vyvrací mýty, lži a nepřesnosti týkající se klimatické změny. V podcastu PoliTalk se rozpovídal o Motoristech i o tom, jaké reakce jeho příspěvky na sítích vyvolávají. Ve druhé polovině rozhovoru se věnuje už samotné klimatické změně a emisním limitům a uvádí na pravou míru tvrzení o větrných elektrárnách či podílu Evropy na globálních emisích. Dává snaha o dosažení nulových emisí do roku 2050 smysl? A proč je elektrifikace ekonomiky klíčová nejen z hlediska klimatu, ale i geopolitiky?

„To, co dnes považujeme za silný mráz, bylo dřív běžné,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou meteorolog Michal Žák. Reaguje tím na názor odborníků, že lidé mají jen krátkou klimatickou paměť, která zkresluje vnímání změny klimatu. Proč vzpomínky na extrémy počasí rychle blednou? Žák připomíná nejen mimořádně studený únor 1956, ale mluví i o „rumovém expresu“ na jihu Evropy či budoucnosti zimních olympiád.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, co dnes považujeme za silný mráz, bylo dřív běžné,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou meteorolog Michal Žák. Reaguje tím na názor odborníků, že lidé mají jen krátkou klimatickou paměť, která zkresluje vnímání změny klimatu. Proč vzpomínky na extrémy počasí rychle blednou? Žák připomíná nejen mimořádně studený únor 1956, ale mluví i o „rumovém expresu“ na jihu Evropy či budoucnosti zimních olympiád.

Klimatická změna může vyvolat celosvětové nestability a promluvit tak do geopolitického řádu. Dokazuje to i jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mluví o potřebě získat Grónsko. Odtávající led otevírá totiž mimo jiné i nové námořní cesty. „Řada zemí si pomalu, ale jistě začíná přiznávat, že ozbrojené síly budou v životních katastrofách sehrávat větší roli,“ poukazuje v Leonardu Plus vesmírný inženýr Jan Lukačevič. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Spojené státy odhánějí své nejbystřejší mozky, Čína zdvojnásobuje své investice do výzkumu a staví se do popředí průmyslové transformace. To se projevuje i na poli boje proti klimatickým změnám, píše vedoucí pracovnice pro mezinárodní klimatickou politiku v Centru pro americký pokrok Frances Colónová na webu španělského listu El País.

Zatímco Spojené státy odhánějí své nejbystřejší mozky, Čína zdvojnásobuje své investice do výzkumu a staví se do popředí průmyslové transformace. To se projevuje i na poli boje proti klimatickým změnám, píše vedoucí pracovnice pro mezinárodní klimatickou politiku v Centru pro americký pokrok Frances Colónová na webu španělského listu El País.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povědomí o změně klimatu od vrcholu studentských protestů pod organizacemi jako Fridays for Future kleslo, ale někteří mladí lidé dál hledají způsoby, jak o problému vzdělávat. Jakub Nekvasil ještě na gymnáziu založil spolek Telperion, který na školách pořádá Klimatické dny. „Jedeme společně na nějakou školu a snažíme se studentům předat téma změny klimatu – od problému až k nějakému řešení,“ popisuje teď už vysokoškolák, co mají několikadenní programy za cíl.

„Trendy, které už tady řadu let spolu komentujeme a sledujeme, se nám spíše prohlubují, než že by se nějakým způsobem tlumily,“ říká k nedávnému výroku Petra Macinky pověřeného vedením ministerstva životního prostředí meteorolog, moderátor počasí České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Michal Žák. Proč je podle něj debata o environmentálních tématech příliš vyhrocená? A které části Česka mohou očekávat sníh na Štědrý den?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Trendy, které už tady řadu let spolu komentujeme a sledujeme, se nám spíše prohlubují, než že by se nějakým způsobem tlumily,“ říká k nedávnému výroku Petra Macinky pověřeného vedením ministerstva životního prostředí meteorolog, moderátor počasí České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Michal Žák. Proč je podle něj debata o environmentálních tématech příliš vyhrocená? A které části Česka mohou očekávat sníh na Štědrý den?

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedávno přinesl Andrej Babiš prezidentu Petru Pavlovi seznam ministrů své nové vlády. Petr Macinka v něm figuruje rovnou dvakrát. Po nepovedené rošádě, kterou uzavřely zdravotní potíže Filipa Turka, převzal jak Ministerstvo zahraničních věcí, tak Ministerstvo životního prostředí. Právě druhý resort vyvolal největší odpor, Motoristé sobě se dlouhodobě profilují antiekologicky a šíří dezinformace o klimatické změně. Hlavně mladí lidé proto vyšli do ulic.

Nedávno přinesl Andrej Babiš prezidentu Petru Pavlovi seznam ministrů své nové vlády. Petr Macinka v něm figuruje rovnou dvakrát. Po nepovedené rošádě, kterou uzavřely zdravotní potíže Filipa Turka, převzal jak Ministerstvo zahraničních věcí, tak Ministerstvo životního prostředí. Právě druhý resort vyvolal největší odpor, Motoristé sobě se dlouhodobě profilují antiekologicky a šíří dezinformace o klimatické změně. Hlavně mladí lidé proto vyšli do ulic.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.

Selhala, nebo uspěla Pařížská klimatická dohoda? Kam se svět od jejího přijetí posunul a kam směřuje globální oteplování i snaha se před ním chránit? A které země patří k premiantům, pokud jde o její plnění? Od chvíle, kdy se prakticky celý svět domluvil na přijetí tohoto přelomového, právně závazného dokumentu na ochranu klimatu, uplynulo deset let a my vám nabízíme pestrou inventuru.

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Klimatická změna je největší podvod 20. a 21. století. Jenom absolutní dementi můžou vykládat o tom, že CO2 mění teplotu na planetě. Problém změny teploty souvisí se změnou zemské osy, precesí a s oběžnou dráhou země kolem Slunce,“ říká profesor ekonomie a prognostiky Peter Staněk v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 4. díl, 12.12.2025, www.RadioUniversum.cz https://www.radiouniversum.cz/podporte-nas/

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

Akú rolu zohrali USA, Čína a Rusko, a ako sa EÚ ocitla v slepej uličke. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Evropská unie není spokojená s výsledkem klimatické konference COP30 v Brazílii. Závěrečná dohoda zvyšuje finanční pomoc rozvojovým zemím, vynechává ale postupný odklon od fosilních paliv. „Je důležité, že se státy byly ochotné vůbec na něčem domluvit,” poukazuje v Pro a proti analytik Filip Křenek z think-tanku Europeum. „U vyjednávacího stolu nesedělo USA,” připomíná Alena Mastantuono, místopředsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skončí klimatická konference v Brazílii dohodou, nebo ztroskotá na otázkách kolem fosilních paliv? Ohrožují vztahy slovenského poradce Lajčáka se sexuálním delikventem Epsteinem premiéra Fica a jeho koalici? A jaká je budoucnost Evropské kosmické agentury v Praze?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co znamená pro stranu Svobodní podíl na pravděpodobné nové vládní koalici? Kam dospěla po prvním týdnu světová klimatická konference COP 30? Co zjistil ze satelitních záběrů analytický tým americké Yaleovy univerzity o násilnostech v Súdánu? A kam pokročila v Česku péče o předčasně narozené děti?

Co znamená pro stranu Svobodní podíl na pravděpodobné nové vládní koalici? Kam dospěla po prvním týdnu světová klimatická konference COP 30? Co zjistil ze satelitních záběrů analytický tým americké Yaleovy univerzity o násilnostech v Súdánu? A kam pokročila v Česku péče o předčasně narozené děti?

Co napovídá úprava cen energií společnosti ČEZ pro domácnosti o jejich dalším vývoji na tuzemském trhu? Proč by letošní klimatický summit COP 30 mohl být zvlášť náročný pro zástupce zemí Evropské unie? A jak vážný otřes představuje pro britskou BBC rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství v souvislosti s aférou vlajkového investigativního pořadu Panorama?

Co napovídá úprava cen energií společnosti ČEZ pro domácnosti o jejich dalším vývoji na tuzemském trhu? Proč by letošní klimatický summit COP 30 mohl být zvlášť náročný pro zástupce zemí Evropské unie? A jak vážný otřes představuje pro britskou BBC rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství v souvislosti s aférou vlajkového investigativního pořadu Panorama?

Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny? K jakému závěru dospěla jednání unijních ministrů životního prostředí o klimatických cílech pro rok 2040? A co rozhodlo o jasném vítězství krajně levicového kandidáta demokratů ve volbách newyorského starosty?

Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny? K jakému závěru dospěla jednání unijních ministrů životního prostředí o klimatických cílech pro rok 2040? A co rozhodlo o jasném vítězství krajně levicového kandidáta demokratů ve volbách newyorského starosty?

Jakou stopu zanechává kardinál Dominik Duka v novodobé historii katolické církve v Česku? Jak podložené jsou výhrady Česka a dalších zemí proti unijnímu klimatickému cíli pro rok 2040? A jak náročné bylo nastudovat Janáčkovu operu Věc Makropulos pro dnešní premiéru v britské Královské opeře?

Rok 2035 – pôvodne termín, ktorý mal pre geopriestor Európskej únie znamenať koniec spaľovacích motorov. V perspektíve cieľa - do roku 2050 dosiahnuť uhlíkovú neutralitu a teda nulové emisie CO2, ako jedno z opatrení pre zvrátenie klimatickej hrozby. Na ktorú mimochodom bohorovne neverí americký prezident Trump!A ak sme na jednej strane svedkami čerstvých správ o prvom čisto elektrickom luxusnom superšportiaku Ferrari, ktoré len tento štvrtok predstavili v Maranelle, na druhej zas automobilová veľmoc Nemecko nahlas uvažuje o alternatívach, ktoré nepočítajú s koncom spaľovacích motorov. Inšpirácia, ktorá preskočila aj na premiéra Fica.A prichádzajú aj obavy z prípadného zdražovania života z tzv. zelenej dane emisných povoleniek, s ktorými počíta Green Deal Európskej únie.Ako sa k zmene klímy stavajú obyvatelia Slovenska?Riešiť ju treba akútne, paradoxne o nej vedia len málo, napriek tomu ich zaujíma viac ako politika! Valcuje ju však téma chudoby. Aj to vyplynulo z rozsiahleho prieskumu verejnej mienky, za ktorým stojí Inštitút 2050.Pozrieme sa naň s jeho analytikom Tomášom Chabadom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rok 2035 – pôvodne termín, ktorý mal pre geopriestor Európskej únie znamenať koniec spaľovacích motorov. V perspektíve cieľa - do roku 2050 dosiahnuť uhlíkovú neutralitu a teda nulové emisie CO2, ako jedno z opatrení pre zvrátenie klimatickej hrozby. Na ktorú mimochodom bohorovne neverí americký prezident Trump!A ak sme na jednej strane svedkami čerstvých správ o prvom čisto elektrickom luxusnom superšportiaku Ferrari, ktoré len tento štvrtok predstavili v Maranelle, na druhej zas automobilová veľmoc Nemecko nahlas uvažuje o alternatívach, ktoré nepočítajú s koncom spaľovacích motorov. Inšpirácia, ktorá preskočila aj na premiéra Fica.A prichádzajú aj obavy z prípadného zdražovania života z tzv. zelenej dane emisných povoleniek, s ktorými počíta Green Deal Európskej únie.Ako sa k zmene klímy stavajú obyvatelia Slovenska?Riešiť ju treba akútne, paradoxne o nej vedia len málo, napriek tomu ich zaujíma viac ako politika! Valcuje ju však téma chudoby. Aj to vyplynulo z rozsiahleho prieskumu verejnej mienky, za ktorým stojí Inštitút 2050.Pozrieme sa naň s jeho analytikom Tomášom Chabadom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Klimatické změny a jejich dopady jsou a budou součástí našich životů. Kolik pozornosti ale věnují životnímu prostředí a souvisejícímu zemědělství politické strany v předvolebních programech? „Programy jsou ve většině případů naprosto obecné. U nikoho nejsou žádné měřitelné parametry – všichni jen říkají, jak budeme zlepšovat, aplikovat a snižovat,“ všímá si pro Český rozhlas Plus geochemik Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd a České geologické služby.

Zasáhl Izrael proti mezinárodní flotile plující do Gazy v souladu s mezinárodním právem? Může flotila ohrozit mírový plán pro Pásmo Gazy, jak tvrdí italská premiérka? Jaké stanovisko poslala skupina českých senátorů Ústavnímu soudu v rámci projednávání tzv. klimatické žaloby? Jak se připravuje východoukrajinský Slovjansk na možný posun frontové linie dál na ukrajinské území? A jak to vypadá s možným startem ruských a běloruských sportovců na nejbližší zimní paralympiádě?

„Blízký východ je náš soused, ostatně, v letech 2015 až 2016 jsme to zažili na vlastní kůži, když tady přišla velmi silná migrační krize, která se klidně může opakovat,“ varuje arabistka a íránistka Lenka Hrabalová, autorka nové knihy Neúrodný půlměsíc.

Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.