Podcasts about klimatick

„Viete si predstaviť, že by klimatológovia prestali vysvetľovať klímu jednoducho preto, že to už nedáva zmysel?“. Provokačná otázka klimatológa, položená v prostredí sociálnych sietí. Kontext? Aj stúpajúca teplota oceánov a hodnoty, ktoré majú „zarobiť“ na „turbulentné roky“, kedy sa nebudú ani stíhať zapisovať „klimatické“ extrémy! Či tohtoročný marec ako druhý najteplejší v histórii, paradoxne vo fáze, keď ešte doznieval ochladzujúci vplyv javu LaNiňa, ktorý je opakom El Niňo. A do tretice extrémne suchá zima, ktorá rovnako „zarába“ na suchá, ktoré budú ešte väčšie. Vysvetľovať teda klímu, má to ešte zmysel? Pozrieme sa na to s autorom provokácie klimatológom Jozefom Pechom.   Falošný pocit bezpečia? Slováci sa podľa klimatológa Pecha správajú, ako by sa ich už aj dramatické prejavy klimatickej zmeny ani nedotýkali. „My si tu postavíme robustné sídliská, domy, mestá…, ktoré viac menej fungujú a tie extrémy sa nás akosi nedotýkajú tak, ako v chudobnejších častiach sveta“.   Jozef Pecho hovorí o „falošnom pocite bezpečia“. „Tá klimatická zmena sa však môže roztočiť do takých obrátok, že ani bohatý sever nebude schopný rýchlej adaptácie“, tvrdí.   Stačilo by podľa neho vycestovať do oblastí, ktoré sú konfrontované s prejavmi klimatickej zmeny. „Ľudia v tropických oblastiach už teraz zažívajú nedotatok vody, brutálny nedostatok potravín, lebo sú aj extrémne drahé, vyslovene žijú zo dňa na deň“, vysvetľuje.   Dramtické závery medzivláneho panelu S dramatickými závermi prichádza Medzivládny panel pre zmenu klímy. V svojej súhrnnej správe z tohto marca konštatuje, že „smerujeme k otepleniu o 2,2 až 3,5 stupňa celzia. Oteplenie o 3 stupne by malo dramatický vplyv na ľudské zdravie, biosféru, potravinovú bezpečnosť a globálnu ekonomiku. Mnohým z týchto rizík by sa dalo predísť, ak by sme dokázali oteplenie zastaviť na úrovni do 1,5 stupňa celzia“.   Súhrnná správa medzivládneho panelu jednoznačne konštatuje, že „ je nesporné, že za zohriatim atmosféry, oceánov a pevniny je človek a jeho činnosť“.   Koncentrácie oxidu uhličitého v atmosfére sú v našom čase podľa tejto správy „vyššie ako kedykoľvek za posledné dva milióny rokov a koncentrácia metánu za najmenej osemstotisíc rokov“.   Oceán sa medzi rokmi 1901 až 2018 zodvihol o 20 cm. Ročne aktuálne stúpne o 3,7 mm, pričom aj to sa zrýchľuje – medzi rokmi 1901 a 1971 to bol 1,9 mm za rok, 1971-2006 – 1,9 mm za rok.   Súhrnná správa, ktorú Medzivládny panel pre zmenu klímy vydal v marci tohto roku, hovorí tiež, že približne 3,3 – 3,6 miliardy ľudí žije v podmienkach, ktoré sú veľmi citlivé na zmenu klímy.   Problémy klimatickej krízy sa prejavia v potravinovej neistote, či nedostatku pitnej vody.   Hrozí exodus do „znesiteľných“ oblastí? Klimatická kríza sa v jednom momente zmení na „hromadný exodus“ do oblastí, kde sa ešte bude dať prežiť. „A hlavne to bude boj o zdroje“, rozpráva Jozef Pecho. Už aktuálne konflikty sú podľa neho bojom o zdroje. „V jednom momente to bude pre nás predstavovať situáciu, ktorá už bude neúnosná – nebude voda, nebudú potraviny a ľudia začnú riešiť takúto kritickú situáciu po svojom. Môže to skončiť jedným škaredým globálnym konfliktom“, vystríha klimatológ.   Racionalitou k striedmosti Ako tomu predísť? Komunita expertov na klimatickú zmenu vola po radikálnej zmene správania ľudstva ako celku. „Ak je za dramatickým otepľovaním planéty využívanie fosílnych palív, ktoré sa používajú doslova všade, musíte riešiť doslova všetko“, vysvetľuje Pecho. Od poľnohospodárstva, cez priemysel, energetiku, dopravu až po životný štýl. „Skončili by sme až pri nákupných návykoch a požiadavke na väčšiu striedmosť“, hovorí Pecho.   „Znížiť absolútnu spotrebu čohokoľvek“, v tomto vidí expert na klímu Jozef Pecho cestu z krízy. Ráciom tohto riešenia je zníženie energetickej náročnosti.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

1. Klimatické hrozby od jeden po desať. 2. Na ministerstve vnútra prekresľujú mapy. 3. Zhromaždeniu za Čaputovú zabránilo počasie. 

Klimatická bomba tiká, vedci dali dohromady plán na jej zneškodnenie. Funkcia v iPhone zapína nabíjanie len na zelenú elektrinu. Vedci nevidia na oblohu, zavadzajú im aj Muskove satelity. Reportéri Denníka E každý štvrtok komentujú najdôležitejšie správy o ochrane planéty, životnom prostredí a udržateľnej energetike.

Klimatický jev El Niño se letos asi vrátí. Podle vědců to způsobí vlny veder a zhorší extrémní výkyvy počasí. Téma tu se podrobněji věnuje britský deník The Guardian. El Niño je součástí přirozeného kolísání větrů a povrchových teplot moře v Pacifiku. Rok 2016 byl zatím nejteplejší v historii měření a byl ovlivněn tímto jevem. Podle předpokladů klimatických vědců by rok 2023 mohl být i bez El Niña teplejší než ten loňský.

Německá policie začala s vyklízením osady Lützerath, která je určená k demolici kvůli těžbě uhlí a kde probíhá protest klimatických aktivistů. „Chtějí co nejdéle zdržet vyklízení vesnice, alespoň o šest týdnů, což je doba, po kterou je možné kácet stromy. Tím by těžaře o rok zdrželi,“ popisuje zpravodaj České televize v Německu Pavel Polák.

S novým rokem skončilo půlroční české předsednictví Radě Evropské unie, které výrazně ovlivnila válka na Ukrajině a energetická krize. Premiér Petr Fiala na úterní bilanční tiskové konferenci mimo jiné ocenil, že se podařilo udržet jednotu členských zemí právě v podpoře Ukrajiny a v tlaku na Rusko. Také zástupci unijních orgánů hodnotí české předsednictví kladně. Uspěl Fialův kabinet v evropské zkoušce i z pohledu českých politiků?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S novým rokem skončilo půlroční české předsednictví Radě Evropské unie, které výrazně ovlivnila válka na Ukrajině a energetická krize. Premiér Petr Fiala na úterní bilanční tiskové konferenci mimo jiné ocenil, že se podařilo udržet jednotu členských zemí právě v podpoře Ukrajiny a v tlaku na Rusko. Také zástupci unijních orgánů hodnotí české předsednictví kladně. Uspěl Fialův kabinet v evropské zkoušce i z pohledu českých politiků?

S novinářem a fotografem Jiřím Paszem jsem si povídal o enviromentálním žalu. Víte, co to je? Podle wikipedie se tomu říká také ekologická úzkost, klimatický žal, environmentální úzkost - a jde o psychologickou reakci na ztráty způsobené změnou klimatu nebo ničením životního prostředí. Možná nevíte, že stále přibývá lidí, co tento úzkostný stav pociťují. Možná jste jedněmi z nich. Hlavně v mladé generaci je tato úzkost hodně silná. Kde se bere? Jak se tomu bránit? Kde vzít naději? Právě o tom je tento hausbotový talk.Možná si říkáte, proč dávám takové téma zrovna koncem roku. Ale má to dva důvody - zaprvé pokud chceme nějaké obavy překonat, zvládnout, musíme se jim nejprve dokázat podívat do očí, pojmenovat je. A za druhé - hned za týden zveřejním rozhovor, který na řadu otázek pokládá odpovědi a pomáhá najít naději i smysl. Pokud mi napíšete do komentářů, zda podobné obavy znáte anebo naopak vůbec ne, pokud se tím nezdržujete anebo naopak máte svoje vlastní recepty, budu rád.Díky za každý komentář k tématu a za týden na to navážeme. Těším se na debatu.00:00 Klimatický žal.07:57 Klimatická katastrofa už probíhá.12:54 O zdroje se válčí vždy.17:22 Společenský a politický kolaps.23:31 Nejsme schopni vyřešit klimatické změny.27:12 Rád bych byl označen za “idiota” - že jsem se spletl.27:46 Jak vnímáš pokrok.36:42 Posvátná úcta ke zdrojům.39:44 Technooptimismus.43:28 Časové okno.49:54 Pyramida hodnot.Partnery kanálu jsou:Golden GateaBushmanSupport the show

Kdyby válka na Ukrajině vypukla o dva roky později, mohlo být daleko hůř, míní odborník na energetiku Jiří Matoušek. Pesimistický vývoj by podle něj měla na svědomí zvyšující se závislost na obnovitelných zdrojích energie, které mají být paradoxně řešením budoucnosti. Evropa se ale při jejich začlenění do energetického mixu přepočítala a ve svých plánech nezohlednila proměnlivost klimatických prvků. Třeba fakt, že někdy fouká míň, což se stalo loni, kdy produkce větrných elektráren nesplnila očekávání. Jako nestabilní se přitom v souvislosti s extrémními suchy jeví i vodní zdroje, které patří z hlediska výkonu k největším evropským alternativním zdrojům energie. Matoušek je proto přesvědčen, že „v Evropě se bez jaderné energie neobejdeme.“

Odchádzam zo Slovenska, dávam si od neho sabatikal – pred rokom takto oznámila svoje rozhodnutie opustiť krajinu verejnosti známa, medzi politológmi etablovaná, s obzorom skúsenosti univerzitnej „Mekky“ – Oxfordu - Viera Žúborová. Prekážala jej najmä „degradácia vzdelaných“. Odišla do Berlína. Čo tam našla? A ako vidí „malú krajinku“ – ako píše o Slovensku – z perspektívy svetovej metropoly a zažitej demokracie?   „Berlín nie je Nemecko, Nemecko nie je Berlín. Je to metropola, ktorá je takou ‚špongiou‘ multikultúrnosti, inakosti. Našla som tu rôznorodosť, rôznych ľudí, spoločenstvá a komunity a zároveň jeden celok, ktorý otvára témy, po ktorých sa mi cnelo už v Bratislave“, opisuje svoj rok v dobrovoľnom exile za hranicami Slovenska.   Klimatické výzvy, rovnosť príležitostí, postavenie LGBTI+ ľudí, ďalšie smerovanie cirkvi v Nemecku a jej otváranie sa modernej spoločnosti. To sú podľa Viery Žúborovej témy, ktoré hýbu nemeckou spoločnosťou.   „Ak máte profesné pozadie spoločenského vedca, nachádzate ich v každom bare, v každom diskusnom fóre“, vysvetľuje.   V Berlíne pomáha v neziskovke, ktorá sa stará o špecifickú skupinu prisťahovalcov – pomáhajú utečencom z queer komunity. „Rozdiel medzi nami vidím už v tom, že téma LGBTI+ ľudí neabsentuje vo veľkých štátnych médiách a v rôznych polohách, od satiry až k vážnym diskusiám“, opisuje.   Nemci nám môžu byť podľa Viery Žúborovej príkladom v prístupe k separovaniu odpadu.   Negatívom je podľa nej ale prístup k cudzincom. „Stereotipizácia pohľadu na Ausländer sa vás dotkne už pri priezvisku, keď si hľadáte bývanie. Ak znie slovansky, automaticky sa dostávate na predposledné miesto v rebríčku žiadaných. Za vami sú už len Arabi“, tvrdí. Ukazuje sa však podľa nej paradox, že Nemecko dnes bez cudzincov nemôže fungovať.   Na druhej strane je však nemecká spoločnosť spoločnosťou, v ktorej platia pravidlá. „V tomto nachádzam bezpečie.“   Sociálny vedec v službách startupov   „Sedím momentálna na troch stoličkách. V Bratislava policy Institut som stále výskumníčka, v Berlíne som vhupla do úplne novej sféry globálnej spoločnosti, ktorá sa zaoberá témou kryptomien. Svoje rozmer sociálnej vedkyne tak prepájam s témou ich sociálnych dosahov, čo je pre túto oblasť a pre kolegov úplnou novotou“, rozpráva Žúborová.   Treťou stoličkou je už spomínané dobrovoľníctvo v neziskovke, ktorá sa venuje queer prisťahovalcom.   Sulík „politický živočích“ Podľa politologičky Viery Žúborovej aktuálne snahy Richarda Sulíka položiť vládu, v ktorej ešte pred pár mesiacmi bol, by sa dali klasifikovať ako klasická stratégia „politického živočícha“ prežiť a vyťažiť z danej situácie maximum. „Bola by to klasická politická stratégia prežitia. Bolo by to v poriadku, keby...A to keby je dôležité: keby dáta neukazovali, že slovenská spoločnosť sa láme, či sa vydať na cestu demokracie, alebo si zvoliť modely Poľska, Maďarska, nedajbože Ruska.“   Podľa Žúborovej ide o príklady politických riešení postavených na silnom lídrovi a odklone od demokratických hodnôt. „Aktuálna politická reprezentácia hazarduje s našou demokratickou budúcnosťou“, vystríha politologička.   Podľa Viery Žúborovej demokracia potrebuje, aby sa jej spoločnosť učila a vzdelávala sa v nej.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Odchádzam zo Slovenska, dávam si od neho sabatikal – pred rokom takto oznámila svoje rozhodnutie opustiť krajinu verejnosti známa, medzi politológmi etablovaná, s obzorom skúsenosti vzdelávania v Oxforde - Viera Žúborová. Prekážala jej najmä „degradácia vzdelaných“. Odišla do Berlína. Čo tam našla? A ako vidí „malú krajinku“ – ako píše o Slovensku – z perspektívy svetovej metropoly a zažitej demokracie?   „Berlín nie je Nemecko, Nemecko nie je Berlín. Je to metropola, ktorá je takou ‚špongiou‘ multikultúrnosti, inakosti. Našla som tu rôznorodosť, rôznych ľudí, spoločenstvá a komunity a zároveň jeden celok, ktorý otvára témy, po ktorých sa mi cnelo už v Bratislave“, opisuje svoj rok v dobrovoľnom exile za hranicami Slovenska.   Klimatické výzvy, rovnosť príležitostí, postavenie LGBTI+ ľudí, ďalšie smerovanie cirkvi v Nemecku a jej otváranie sa modernej spoločnosti. To sú podľa Viery Žúborovej témy, ktoré hýbu nemeckou spoločnosťou.   „Ak máte profesné pozadie spoločenského vedca, nachádzate ich v každom bare, v každom diskusnom fóre“, vysvetľuje.   V Berlíne pomáha v neziskovke, ktorá sa stará o špecifickú skupinu prisťahovalcov – pomáhajú utečencom z queer komunity. „Rozdiel medzi nami vidím už v tom, že téma LGBTI+ ľudí neabsentuje vo veľkých štátnych médiách a v rôznych polohách, od satiry až k vážnym diskusiám“, opisuje.   Nemci nám môžu byť podľa Viery Žúborovej príkladom v prístupe k separovaniu odpadu.   Negatívom je podľa nej ale prístup k cudzincom. „Stereotipizácia pohľadu na Ausländer sa vás dotkne už pri priezvisku, keď si hľadáte bývanie. Ak znie slovansky, automaticky sa dostávate na predposledné miesto v rebríčku žiadaných. Za vami sú už len Arabi“, tvrdí. Ukazuje sa však podľa nej paradox, že Nemecko dnes bez cudzincov nemôže fungovať.   Na druhej strane je však nemecká spoločnosť spoločnosťou, v ktorej platia pravidlá. „V tomto nachádzam bezpečie.“   Sociálny vedec v službách startupov   „Sedím momentálna na troch stoličkách. V Bratislava policy Institut som stále výskumníčka, v Berlíne som vhupla do úplne novej sféry globálnej spoločnosti, ktorá sa zaoberá témou kryptomien. Svoje rozmer sociálnej vedkyne tak prepájam s témou ich sociálnych dosahov, čo je pre túto oblasť a pre kolegov úplnou novotou“, rozpráva Žúborová.   Treťou stoličkou je už spomínané dobrovoľníctvo v neziskovke, ktorá sa venuje queer prisťahovalcom.   Sulík „politický živočích“ Podľa politologičky Viery Žúborovej aktuálne snahy Richarda Sulíka položiť vládu, v ktorej ešte pred pár mesiacmi bol, by sa dali klasifikovať ako klasická stratégia „politického živočícha“ prežiť a vyťažiť z danej situácie maximum. „Bola by to klasická politická stratégia prežitia. Bolo by to v poriadku, keby...A to keby je dôležité: keby dáta neukazovali, že slovenská spoločnosť sa láme, či sa vydať na cestu demokracie, alebo si zvoliť modely Poľska, Maďarska, nedajbože Ruska.“   Podľa Žúborovej ide o príklady politických riešení postavených na silnom lídrovi a odklone od demokratických hodnôt. „Aktuálna politická reprezentácia hazarduje s našou demokratickou budúcnosťou“, vystríha politologička.   Podľa Viery Žúborovej demokracia potrebuje, aby sa jej spoločnosť učila a vzdelávala sa v nej.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Podcast: s Jitkou Martínkovou, Janem Dusíkem a Martinem Uhlířem o klimatické konferenci COP27

Je vôbec cieľ znížiť množstvo CO₂ v atmosfére reálny? Je otepľovanie zapríčinené CO₂ alebo CO₂ pribúda vďaka otepľovaniu? Prečo za posledných 35 rokov planéta ozelenela? Čo nám z hľadiska klímy ukázala koronakríza? Koľko energie vyrobíme bez toho, aby sme ju vôbec použili? Aký potenciál má vyhodené teplo a koľko ho vyhodíme na Slovensku? Nový pohľad na klimatické zmeny v relácii Pravda o klíme prináša držiteľ Krištáľového krídla František Simančík z Ústavu materiálov a mechaniky strojov Slovenskej akadémie vied.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu nepřivítaly nikoho. Byly totiž v Praze v Kampusu Hybernská živě a snažily se spolu s dvěma mladými lidmi přijít na to, jaké to je, když vám je dnes něco přes dvacet. Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu nepřivítaly nikoho. Byly totiž v Praze v Kampusu Hybernská živě a snažily se spolu s dvěma mladými lidmi přijít na to, jaké to je, když vám je dnes něco přes dvacet.

Rozpačité reakce vyvolal výsledek klimatické konference COP27, která se o víkendu uzavřela v Egyptě dramatickou koncovkou. Státy se sice shodly na zřízení speciálního fondu pro zranitelné země, nové závazky ke snižování emisí ale nepřijaly. Proč k tomu došlo? A jak velký problém to pro planetu znamená?Host: Alexander Ač - ekolog, vědecký pracovník Ústavu globální změny Akademie věd ČRČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Svet sa rúti do zlých časov a klimatické konferencie, na ktoré sa schádzajú stovkami lietadiel politici z celého sveta, zatiaľ tiež veľmi nepomáhajú. Prečo je pre mnohých výsledok summitu v Egypte sklamaním? Čo znamená vytvorenie nového Fondu na odškodnenie krajín zasiahnutých klimatickou krízou? Kto to všetko zaplatí? Ako sa to týka Slovenska? A prečo najväčší znečisťovatelia nedodržiavajú dohody? Prežije to naša planéta? Braňo Závodský sa rozprával s ministrom životného prostredia, nominantom hnutia OĽANO Jánom Budajom a s poslancom Európskeho parlamentu za Progresívne Slovensko Michalom Wiezik.

Z čeho plyne zklamání z klimatické konference v egyptském Šarm-aš Šajchu? Jak zajistit, aby se prostředky z klimatického fondu pro chudé země dostali potřebným? Mění se dva měsíce po vyhlášení mobilizace pohled Rusů na válku na Ukrajině?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klimatická konference OSN konající se v egyptském Šarm aš-Šajchu se možná protáhne. Kromě analýzy současného stavu mají ze summitu vycházet totiž také doporučení a konkrétná opatření. Bohatší a chudší země se však zatím neshodly, jestli založí fond pro rozvojové státy už od konce roku 2024. S tím nesouhlasí bohatší země, které by do něj přispívaly – například USA či Francie. Přestávají si bohatší a chudší státy navzájem věřit? A jaká další opatření či závěry vyplývají ze summitu COP 27? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/222411058131118/

Univerzitní studenti včera zahájili protestní stávku za klima. Vláda podle nich nesmí dál ignorovat klimatickou krizi a musí začít jednat. Co by měla vláda podle představ studentů udělat? A čeho chtějí studenti dosáhnout? Hostem Vladimíra Kroce byl Marek Soška, jeden ze stávkujících studentů z brněnské Masarykovy univerzity a mluvčí hnutí Univerzity za klima.

Univerzitní studenti včera zahájili protestní stávku za klima. Vláda podle nich nesmí dál ignorovat klimatickou krizi a musí začít jednat. Co by měla vláda podle představ studentů udělat? A čeho chtějí studenti dosáhnout? Hostem Vladimíra Kroce byl Marek Soška, jeden ze stávkujících studentů z brněnské Masarykovy univerzity a mluvčí hnutí Univerzity za klima.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pořadí už sedmadvacátá klimatická konference OSN, na kterou se do Egypta sjelo na 45 tisíc delegátů z téměř všech zemí planety s cílem bilancovat společný boj proti globálnímu oteplování, je právě v poločase. Což znamená, že se u řečnického pultu už vystřídali snad všichni vrcholní politici s plamennými výzvami ke snižování emisí.

V egyptském Šarm aš-Šajchu se zástupci 195 zemí i nevládních organizací snaží najít cestu, jak dostat pod kontrolu stále závažnější klimatické změny. Řítí se svět do klimatického pekla, jak na 27. celosvětové konferenci o změně klimatu varoval generální tajemník OSN? Co konkrétního může konference přinést a jakou roli může při jednání sehrát Česká republika? Vladimír Kroc se ptal vedoucího české delegace, náměstka ministra životního prostředí Jana Dusíka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel, Fakta o klimatu Václav Cílek, geolog Alexandr Vondra /ODS/, europoslanec, místopředseda strany Mikuláš Peksa /Piráti/, europoslanec https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000371107/

Podcast: Co očekávají od velkých událostí tohoto týdne novináři a novinářky týdeníku Respekt

Rozvojové krajiny najviac postihnuté klimatickými zmenami už vyše desať rokov vyzývajú veľkých znečisťovateľov, aby prevzali zodpovednosť a zaplatili škodu.

Vědci poslali politikům jasný vzkaz: Klimatické dohody nefungují, závislosti na fosilních palivech se nám nedaří zbavit a planeta je v ještě horším stavu, než si myslíme. Filip Titlbach mluví ve Studiu N s vědeckým redaktorem Petrem Koubským.

"Mali sme päť dní, keď sme nevedeli ani vyliezť z lode. Párkrát nám loď odfúklo do zálivu a museli sme ju ťahať naspäť, takže som musel skočiť do vody a ťahať ju späť. Bol to náročný päťdňový proces aj počas noci. Potom nám zasa vietor odfúkol všetky kotvy. Veľakrát tam boli momenty, keď sme rozmýšľali, či vlastne prídeme naspäť domov," hovorí Martin Greguš, ktorý fotil ľadové medvede počas rozkvitnutej letnej Arktídy. "Nechcem, aby si ľudia pozreli moje fotky a povedali si, medvede vyzerajú dobre, sú tučné, je teplo a je im dobre, nemusíme nič robiť. To vôbec tak nie je. Klimatická zmena a všetky tie problémy tam cítiť. Zbierame plasty, čistíme to tam. Nie je to také, že tam bol ľad a teraz medvede trpia. Ony sa adaptujú. Ale v rámci toho, ako rýchlo sa musia adaptovať, je problém. Sú zvyknuté na presný kalendár - kedy je ľad a kedy nie je, a keď zrazu príde zmena a ľad príde o dva mesiace neskôr, je to ťažké. Bohužiaľ tá zmena ide omnoho rýchlejšie, ako oni stíhajú dobehnúť. Neviem, čo s nimi bude. Dúfam, že spomalíme rýchlosť otepľovania a medvede budú mať dosť času," hovorí Greguš. "Našli sme aj kýbeľ, asi taký veľký ako tento stôl. Vôbec neviem, odkiaľ to prišlo. Potom sme do toho zbierali konzervy, fľaše od oleja, iné plasty. To tam je. Veľmi veľa dreva, to je prekvapujúce. Taká je Arktída, veľa stromov tam nie je. Odpad z lodí, z domov," vymenúva plasty, ktoré na odľahlej Arktíde zbierali medzi ľadovými medveďmi v divokej prírode. Ako sa fotia ľadové medvede v rozkvitnutej Arktíde? Čo bolo najťažšie? Ako dlho vlastne fotograf čaká na takúto fotku? A ako točí na drony divoké zvieratá, tak aby sa nebáli? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s fotografom Martinom Gregušom. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Pákistán postihly přes léto ničivé povodně. Velká voda zaplavila asi desetinu země. A přibližně 1700 lidí včetně asi 600 dětí při povodních zemřelo. Podle vědců i vyjádření politiků se Pákistán stal obětí klimatické změny. Jaké mají povodně dopady? Jak teď žijí lidé ze zaplavených oblastí? Jaké jsou možnosti snižování rizika podobných katastrof v době klimatické změny?

Výkyvy klimatu v Africe souvisejí s klíčovými fázemi evoluce člověka. Došel k tomu mezinárodní tým vědců při výzkumu usazenin ze zaniklých jezer. Zaměřil se mimo jiné na oblast jižní Etiopie s bohatou klimatickou historií. Její součástí je i známé antropologické naleziště. Článek vyšel v časopise Nature.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V knize Klimatická změna – příčiny, dopady a adaptace ukazují její autoři příčiny vzniku klimatických změn, jejich projevy a důsledky a přináší možnosti řešení problému v budoucnosti. „Evropa má povinnost zvednout prapor a jít na barikády, i když to bude složité,“ říká profesor Michal Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR a spoluautor publikace. Jak vnímá současnou klimatickou situaci? A věří, že se svět změnám klimatu postaví? Poslechněte si rozhovor.

V knize Klimatická změna – příčiny, dopady a adaptace ukazují její autoři příčiny vzniku klimatických změn, jejich projevy a důsledky a přináší možnosti řešení problému v budoucnosti. „Evropa má povinnost zvednout prapor a jít na barikády, i když to bude složité,“ říká profesor Michal Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR a spoluautor publikace. Jak vnímá současnou klimatickou situaci? A věří, že se svět změnám klimatu postaví? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světová rada církví je největší ekumenickou organizací světa. Zahrnuje přes 350 členských křesťanských církví s více než půl miliardou věřících. Jde o církve různých tradic jako například východní pravoslaví, asyrská, etiopská či koptská církev, baptisté, letniční, anglikánská církev nebo evangelická církev. V Hergot!u o jejím posledním valném shromáždění mluvil Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v České republice.

Aké sú dnes trendy bývania? Na čo by ste nemali zabudnúť pri výstavbe rodinného domu? Dokážu už technológie obhospodáriť dom efektívnejšie ako samotní jeho obyvatelia? Sú naozaj záchranou zelené strechy a zelené fasády? Budeme polievať, splachovať či sprchovať sa dažďovou vodou? A otázka z úvodu: Je väčšou témou vykurovanie alebo chladenie budov? Na tieto témy sa v relácii Pravda o klíme rozprávame s Lukášom Svobodom zo spoločnosti HABERL Real Estate.

Bude ešte niekedy Medardova kvapka kvapkať 40 dní, alebo nás čakajú suchá ako tento rok? Ako vlastne funguje kolobeh vody, keď je niekde sucho a kúsok ďalej záplavy? Prečo je v zime viac zrážok a menej snehu? Budeme ešte na slovenských horách lyžovať na prirodzenom snehu? Prečo sa na Liptove darí kukurici a budú tam raz aj vinohrady? Podarí sa ľudstvu prežiť klimatické zmeny a akú majú šancu nasledujúce generácie? V relácii Pravda o klíme odpovedá klimatológ zo Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško.

Hladina Meadova jezera, největšího vodního rezervoáru ve Spojených státech, klesla na rekordně nízkou úroveň. Americký západ trpí už dvacetiletým nedostatkem vody, někdy nazývaným jako megasucho. A řeka Colorado tak nezvládá jezero u Hooverovy přehrady naplnit. Pokud se situace nezlepší, hrozí, že do pěti nebo šesti let se z přehrady stane takzvané mrtvé jezero, ze kterého už nebude odtékat voda.

Základom klimatických dezinformácií je popieranie klimatickej vedy a zľahčovanie vedeckých záverov o zmene klímy. Naratívom klimatických dezinformácií podľahli aj politickí predstavitelia. Dopady šírenia týchto naratívov sú ďalekosiahle, vyústili napríklad do silnej závislosti na fosílnych palivách a do slabej reakcie na aktuálnu klimatickú krízu. To, čomu aktuálne v diskusii o zmene klímy čelíme, je dôsledkom cielenej dezinformačnej kampane.    Prečo je prenášanie zodpovednosti za riešenie zmeny klímy na iných aktérov nebezpečné? Aké ďalšie naratívy sa v oblasti klimatických dezinformácií vyskytujú? Čo je to „greenwashing“ a ako sa prejavuje? Čo sledujú klimatickí dezinformátori šírením nebezpečných naratívov a kto ich v týchto aktivitách podporuje? Ako napomáhajú šíreniu mýtov a dezinformácií o klíme a klimatickej zmene algoritmy sociálnych sietí? Prečo sa objektom dezinformácií stáva tranzičná rola plynu a ako sa diskurz o tejto téme zmenil po ruskej invázii na Ukrajinu? Ako môžeme podnietiť kvalitnú spoločenskú diskusiu o klimatickej zmene?   Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s poslancom Európskeho parlamentu a podpredsedom strany Progresívne Slovensko Martinom Hojsíkom.  

Dnes je hostem Studia Leonardo. Při psaní své poslední knihy zjistil, že téma klimatické krize náš jazyk přesahuje. A také, že dost možná brzy nastolí nový rámec našich životů "klimatická" generace mladých lidí, kteří vytvoří nové výrazy a pojmy popisující současné změny. Připravila a moderuje Daniela Vrbová.

Dnes je hostem Studia Leonardo. Při psaní své poslední knihy zjistil, že téma klimatické krize náš jazyk přesahuje. A také, že dost možná brzy nastolí nový rámec našich životů "klimatická" generace mladých lidí, kteří vytvoří nové výrazy a pojmy popisující současné změny. Připravila a moderuje Daniela Vrbová.Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je strach z klimatickým zmien a z budúcnosti planéty oprávnený? Stane sa klimatická úzkosť depresiou 21. storočia? Ako pristupovať k deťom, ktoré počúvajú o neistej budúcnosti Zeme? Naozaj môžu obavy o klimatický vývoj ovplyvniť pôrodnosť? A ako riešiť klimatickú úzkosť, ak už u niekoho nastane? V relácii Pravda o klíme odpovedá psychologička O2 Športovej akadémie Mateja Tótha Andrea Antalová.

Co vyplývá z dnešního jednání koaliční vlády k otázkám kolem pozice Petra Mlejnka v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace? Proč budou provozovatelé tuzemských veřejných bazénů muset v dalších měsících snížit průměrnou teplotu vody o celé čtyři stupně? A jak významný by pro americké demokraty mohl být i z pohledu letošních voleb podpis prezidenta pod zákonem o mohutných investicích na ochranu klimatu?

Klimatická změna má zásadní vliv na moravské vinařství, zdůrazňuje moravský vinař řeckého původu Georgios Ilias. Na Pálavě začal vinařit před dvaceti lety a od začátku chtěl jít bio cestou. „Od roku 2011 mám certifikované bio a v tom pokračujeme,“ popisuje. V čem je jeho víno specifické? A jaká je budoucnost tuzemských vín?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klimatická změna má zásadní vliv na moravské vinařství, zdůrazňuje moravský vinař řeckého původu Georgios Ilias. Na Pálavě začal vinařit před dvaceti lety a od začátku chtěl jít bio cestou. „Od roku 2011 mám certifikované bio a v tom pokračujeme,“ popisuje. V čem je jeho víno specifické? A jaká je budoucnost tuzemských vín?

Pokud by se měla vyhlásit soutěž o nejabsurdnější politickou akci uplynulého měsíce, vyhrál by ji, alespoň v Praze, předseda pražského hnutí ANO Ondřej Prokop. Výstupy a aktivity tohoto zastupitele hlavního města jsou dlouhodobě fascinující, ale obzvlášť jeho poslední kousek stojí za zmínku: v časech největších veder se rozhodl zařídit sekání trávníku mezi panelovými domy. Důvod? Rozhořčený politik naznal, že ve vyšší trávě se ztrácejí pejskové.

Kľúčová v boji s klimatickými zmenami je voda a je cyklus, nie obmedzovanie emisii CO2, tvrdí vodohospodár a dnes štátny tajomník rezortu pôdohospodárstva Martin Kováč. dá sa zrátiť vysychanie krajiny a vzrastie cena vody? voda, jej nedostatok a enormné suchá dnes trápia ako Slovensko, tak aj mnohé ďalšie krajiny. Vysycháme, to je dôsledok príliš extenzívneho využívania pôdy, či už poľnohospodárskej, lesnej alebo v intravilánoch miest a obcí. Rozprávka Soľ nad zlato sa tak začína meniť na rozprávku s názvom: Voda nad zlato a otázkou je, aká je dnes pre nás cena vody a či sa tento trend vysychania krajiny dá ešte nejako zvrátiť, ale čo nás to bude stáť a vzrastie cena vody?. Zvrátiť sa to dá, bude si to však vyžadovať zásadnú zmenu nášho pohľadu na využívanie pôdy, či už farmármi, lesníkmi alebo aj zahradkármi či developermi, ako i samosprávami a štátom. Cieľom by malo byť čo najdlhšie a najintenzívnejšie zadržanie vody v krajine. Veľa v tom vie urobiť štát, ale aj každý jeden z nás Ráno Nahlas s vodohospodárom a dnes štátnym tajomníkom ministerstva pôdohospodárstva Martinom Kováčom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.    

Vláda plánuje zriadiť Klimatický fond pre pôdu. Ten by mal podporovať farmárov či lesníkov, aby zvyšovali schopnosť pôdy zadržiavať vodu. Fond by mal odštartovať už na budúci rok a vláda naň chce vyčleniť až 150 miliónov ročne. Zvýši to cenu vody? Matoviča vymenil za Sulíka. Prečo poslanec Krúpa zmenil politické tričko? Slovensko začalo v ostatných rokoch sužovať enormné sucho. Vysychajú potoky, vysychajú rieky no a znižujú sa aj hladiny podzemných vôd. S istou mierou hyperbolizácie by sa dalo povedať, že názov známej rozprávky: „Soľ nad zlato“ sa tak ľahko môže zmeniť na rozprávku s názvom: „Voda nad zlato.“ Prognózy pritom veštia, že klimatické zmeny sú už na prakticky nezadržateľnom postupe a lepšie to už azda ani nebude. Alebo to predsa len lepšie byť môže a dá sa vysychanie Slovenska ešte zvrátiť? Odpoveďou je zásadná zmena prístupu k hospodáreniu s vodou. Jedným z riešení je podľa vlády aj zmena motivácii farmárov, lesníkov, záhradkárov no i developerov či samospráv a to prostredníctvom Klimatického fondu pre pôdu. Ešte predtým sa však pozrieme na politický prestup roka, v ktorom výrazná tvár OLANO, poslanec Juraj Krúpa zmenil politické farby a dal sa k Sulíkovcom. Oslovila ho kolegyňa Denisa Žilová. A zhodnotí to i politológ Grigorij Mesežnikov. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši prajú Denisa Žilová a Braňo Dobšinský.

Proč se sněmovní opozice ohrazuje vůči vládnímu návrhu na snížení plateb za klienty zdravotních pojišťoven? Jaké projekty by měly přispět i k adaptaci českých měst na klimatické změny? A jakou odevzvu by mohla mít v unijních státech doporučení Evropské komise k energetickým úsporám firem i domácností?

2022 will bring Slovakia its first complex law for climate protection. It is being prepared by the Ministry of the Environment. The priority goal of the regulation should be to achieve climate neutrality by 2050. Dana Mareková z iniciatívy Klimatická koalícia hovorí prečo je takýto zákon dôležitý a čo by mala kvalitná klimatická legislatíva obsahovať. The city of Prešov is threatened by an ecological collapse. The problem is related to a brine leak. The salt concentrate underground is a remnant of a defunct salt production plant. Some damaged caps on boreholes are leaking to the surface under high pressure. The situation is worsening rapidly.

Evropské země od začátku ruské invaze na Ukrajinu hledají způsob, jak nahradit dodávky surovin z Ruska. Podle některých politiků je potřeba přestat brát ohled na životní prostředí a vrátit se k uhlí. Jiní vidí cestu v přechodu na obnovitelné zdroje. „Válka na Ukrajině dominuje zájmu veřejnosti, ale neznamená to, že by problém změn klimatu někam zmizel,“ upozorňuje náměstek ministryně životního prostředí Jan Dusík v Interview Plus.

Nesnášíme loučení, ale je čas na pořádnou rekonstrukci. Linka se vrátí 5. 5. s novou sérií! V dnešní epizodě pak probereme ty největší výzvy, kterým naše generace zatím čelila, ale také čelit bude. Klimatická změna, demografická krize, tlak na výkon nebo stále silnější sociální sítě – každá z nich v sobě skýtá i velké příležitosti.LINKA tip týdne:FaktomluvaSvět fantazie Jindry ČapkaSupport the show (https://www.patreon.com/linkaklub)