Podcasts about klimatick

Co znamená pro stranu Svobodní podíl na pravděpodobné nové vládní koalici? Kam dospěla po prvním týdnu světová klimatická konference COP 30? Co zjistil ze satelitních záběrů analytický tým americké Yaleovy univerzity o násilnostech v Súdánu? A kam pokročila v Česku péče o předčasně narozené děti?

Hostia: Michaela Hletková Ploszeková (odborníčka APZD na životné prostredie) a Lucia Szabová (koordinátorka platformy Klimatická koalícia). | Klimatický samit COP30 prebiehajúci v brazílskom Belém sa netradične predĺži. Chýba údajne zhoda v sporných otázkach. Problémom sa zdajú byť záväzky v oblasti znižovania emisií aj financovanie potrebných opatrení zo strany bohatších krajín. Kam svet dospel za 30 rokov organizovania klimatických samitov? Je tento formát naďalej relevantný, ak ho napríklad USA na najvyššej úrovni účasťou nepodporili a v minulosti dokonca vypovedali Parížsku dohodu? Ako je spor medzi malými ohrozenými krajinami a veľkými ekonomikami riešiteľný? S akými prioritami a návrhmi šli na COP30 zástupcovia Európskej únie? Čo klimatická zmena a ambícia napĺňania cieľov na jej potlačenie znamená pre slovenský a európsky priemysel? Môžeme hovoriť o zlyhaní v napĺňaní klimatických cieľov, alebo boli nereálne od začiatku? Môže mať Európa ambíciu byť lídrom v dekarbonizácii priemyslu a zároveň udržať jeho globálnu konkurencieschopnosť? Európa prehodnocuje vlastný klimatický cieľ na rok 2040 a zhoda medzi členskými krajinami chýba. Odkláňame sa od jednotného presvedčenia o potrebe podnikať kroky na zvrátenie klimatickej krízy? Ak už dnes vieme, že otepľovanie o 1,5 stupňa sa zvrátiť nepodarí, ako by mal svet postupovať ďalej? | Budúcnosť klimatických cieľov. | Moderuje: Soňa Mačor Otajovičová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Co napovídá úprava cen energií společnosti ČEZ pro domácnosti o jejich dalším vývoji na tuzemském trhu? Proč by letošní klimatický summit COP 30 mohl být zvlášť náročný pro zástupce zemí Evropské unie? A jak vážný otřes představuje pro britskou BBC rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství v souvislosti s aférou vlajkového investigativního pořadu Panorama?

Co napovídá úprava cen energií společnosti ČEZ pro domácnosti o jejich dalším vývoji na tuzemském trhu? Proč by letošní klimatický summit COP 30 mohl být zvlášť náročný pro zástupce zemí Evropské unie? A jak vážný otřes představuje pro britskou BBC rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství v souvislosti s aférou vlajkového investigativního pořadu Panorama?

Co napovídá úprava cen energií společnosti ČEZ pro domácnosti o jejich dalším vývoji na tuzemském trhu? Proč by letošní klimatický summit COP 30 mohl být zvlášť náročný pro zástupce zemí Evropské unie? A jak vážný otřes představuje pro britskou BBC rezignace generálního ředitele a šéfky zpravodajství v souvislosti s aférou vlajkového investigativního pořadu Panorama? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: V Brazílii dnes oficiálně začíná konference OSN o ochraně klimatu známá jako COP30. Politický i ekonomický prostor, který v ochraně klimatu vyklízí demokratický Západ, obsazuje komunistická Čína. V Ranním brífinku proto čínskou zelenou politiku probíráme s expertem na Čínu Filipem Šebokem, šéfem pražské kanceláře think tanku Central European Institute of Asian Studies.

Ranní brífink Martina Ehla: V Brazílii dnes oficiálně začíná konference OSN o ochraně klimatu známá jako COP30. Politický i ekonomický prostor, který v ochraně klimatu vyklízí demokratický Západ, obsazuje komunistická Čína. V Ranním brífinku proto čínskou zelenou politiku probíráme s expertem na Čínu Filipem Šebokem, šéfem pražské kanceláře think tanku Central European Institute of Asian Studies.

Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny? K jakému závěru dospěla jednání unijních ministrů životního prostředí o klimatických cílech pro rok 2040? A co rozhodlo o jasném vítězství krajně levicového kandidáta demokratů ve volbách newyorského starosty?

Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny? K jakému závěru dospěla jednání unijních ministrů životního prostředí o klimatických cílech pro rok 2040? A co rozhodlo o jasném vítězství krajně levicového kandidáta demokratů ve volbách newyorského starosty?

Bude Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny? K jakému závěru dospěla jednání unijních ministrů životního prostředí o klimatických cílech pro rok 2040? A co rozhodlo o jasném vítězství krajně levicového kandidáta demokratů ve volbách newyorského starosty?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čína je dnes největším světovým emitentem skleníkových plynů i lídrem v rozvoji nízkoemisních technologií. Její klimatická politika tak zásadně ovlivňuje tempo i směr globální transformace.S Eliškou Soperovou mluvíme o klimatických cílech Číny, jejích ekonomických i geopolitických motivech a o tom, jak se země snaží spojit podporu růstu s ochranou klimatu. Probíráme rychlý rozvoj solární a větrné energetiky i elektromobility, přetrvávající roli uhlí a způsob, jakým stát z centra řídí svou klimatickou strategii – prostřednictvím pětiletých plánů a rozhodnutí vedení v čele se Si Ťin-pchingem.V závěru se díváme na to, co přístup Číny ukazuje o možnostech i limitech centrálně řízené klimatické politiky – jak jí umožňuje dosahovat velkých výsledků v krátkém čase, ale zároveň otevírá otázky transparentnosti, spravedlivé transformace a prostoru pro veřejnou debatu.

Jakou stopu zanechává kardinál Dominik Duka v novodobé historii katolické církve v Česku? Jak podložené jsou výhrady Česka a dalších zemí proti unijnímu klimatickému cíli pro rok 2040? A jak náročné bylo nastudovat Janáčkovu operu Věc Makropulos pro dnešní premiéru v britské Královské opeře?

Jakou stopu zanechává kardinál Dominik Duka v novodobé historii katolické církve v Česku? Jak podložené jsou výhrady Česka a dalších zemí proti unijnímu klimatickému cíli pro rok 2040? A jak náročné bylo nastudovat Janáčkovu operu Věc Makropulos pro dnešní premiéru v britské Královské opeře?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od čtvrteční schůze Evropské rady se čekalo hodně a asi až moc. Nabitý program znemožnil podstatnou debatu o každém tématu, které bylo na programu. Lídři sedmadvacítky se nakonec rozešli od rozdělané práce, aniž učinili jediné podstatné rozhodnutí. Vše se odkládá na příští prosincový summit, případně se přesouvá na ministerskou úroveň.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co může dnes v Bílém domě čekat ukrajinský prezident? Změnila se jeho pozice po telefonátu Trump-Putin? Jak si česká vláda představuje klimatické cíle Evropy pro roky 2035 a 2040? S čím pojede Petr Fiala (ODS) na summit lídrů zemí EU? A proč ceny zlata trhají stále nové rekordy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 2035 – pôvodne termín, ktorý mal pre geopriestor Európskej únie znamenať koniec spaľovacích motorov. V perspektíve cieľa - do roku 2050 dosiahnuť uhlíkovú neutralitu a teda nulové emisie CO2, ako jedno z opatrení pre zvrátenie klimatickej hrozby. Na ktorú mimochodom bohorovne neverí americký prezident Trump!A ak sme na jednej strane svedkami čerstvých správ o prvom čisto elektrickom luxusnom superšportiaku Ferrari, ktoré len tento štvrtok predstavili v Maranelle, na druhej zas automobilová veľmoc Nemecko nahlas uvažuje o alternatívach, ktoré nepočítajú s koncom spaľovacích motorov. Inšpirácia, ktorá preskočila aj na premiéra Fica.A prichádzajú aj obavy z prípadného zdražovania života z tzv. zelenej dane emisných povoleniek, s ktorými počíta Green Deal Európskej únie.Ako sa k zmene klímy stavajú obyvatelia Slovenska?Riešiť ju treba akútne, paradoxne o nej vedia len málo, napriek tomu ich zaujíma viac ako politika! Valcuje ju však téma chudoby. Aj to vyplynulo z rozsiahleho prieskumu verejnej mienky, za ktorým stojí Inštitút 2050.Pozrieme sa naň s jeho analytikom Tomášom Chabadom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rok 2035 – pôvodne termín, ktorý mal pre geopriestor Európskej únie znamenať koniec spaľovacích motorov. V perspektíve cieľa - do roku 2050 dosiahnuť uhlíkovú neutralitu a teda nulové emisie CO2, ako jedno z opatrení pre zvrátenie klimatickej hrozby. Na ktorú mimochodom bohorovne neverí americký prezident Trump!A ak sme na jednej strane svedkami čerstvých správ o prvom čisto elektrickom luxusnom superšportiaku Ferrari, ktoré len tento štvrtok predstavili v Maranelle, na druhej zas automobilová veľmoc Nemecko nahlas uvažuje o alternatívach, ktoré nepočítajú s koncom spaľovacích motorov. Inšpirácia, ktorá preskočila aj na premiéra Fica.A prichádzajú aj obavy z prípadného zdražovania života z tzv. zelenej dane emisných povoleniek, s ktorými počíta Green Deal Európskej únie.Ako sa k zmene klímy stavajú obyvatelia Slovenska?Riešiť ju treba akútne, paradoxne o nej vedia len málo, napriek tomu ich zaujíma viac ako politika! Valcuje ju však téma chudoby. Aj to vyplynulo z rozsiahleho prieskumu verejnej mienky, za ktorým stojí Inštitút 2050.Pozrieme sa naň s jeho analytikom Tomášom Chabadom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Klimatické změny a jejich dopady jsou a budou součástí našich životů. Kolik pozornosti ale věnují životnímu prostředí a souvisejícímu zemědělství politické strany v předvolebních programech? „Programy jsou ve většině případů naprosto obecné. U nikoho nejsou žádné měřitelné parametry – všichni jen říkají, jak budeme zlepšovat, aplikovat a snižovat,“ všímá si pro Český rozhlas Plus geochemik Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd a České geologické služby.

Zasáhl Izrael proti mezinárodní flotile plující do Gazy v souladu s mezinárodním právem? Může flotila ohrozit mírový plán pro Pásmo Gazy, jak tvrdí italská premiérka? Jaké stanovisko poslala skupina českých senátorů Ústavnímu soudu v rámci projednávání tzv. klimatické žaloby? Jak se připravuje východoukrajinský Slovjansk na možný posun frontové linie dál na ukrajinské území? A jak to vypadá s možným startem ruských a běloruských sportovců na nejbližší zimní paralympiádě?

Klimatické změny a jejich dopady jsou a budou součástí našich životů. Kolik pozornosti ale věnují životnímu prostředí a souvisejícímu zemědělství politické strany v předvolebních programech? „Programy jsou ve většině případů naprosto obecné. U nikoho nejsou žádné měřitelné parametry – všichni jen říkají, jak budeme zlepšovat, aplikovat a snižovat,“ všímá si pro Český rozhlas Plus geochemik Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd a České geologické služby.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zasáhl Izrael proti mezinárodní flotile plující do Gazy v souladu s mezinárodním právem? Může flotila ohrozit mírový plán pro Pásmo Gazy, jak tvrdí italská premiérka? Jaké stanovisko poslala skupina českých senátorů Ústavnímu soudu v rámci projednávání tzv. klimatické žaloby? Jak se připravuje východoukrajinský Slovjansk na možný posun frontové linie dál na ukrajinské území? A jak to vypadá s možným startem ruských a běloruských sportovců na nejbližší zimní paralympiádě?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Blízký východ je náš soused, ostatně, v letech 2015 až 2016 jsme to zažili na vlastní kůži, když tady přišla velmi silná migrační krize, která se klidně může opakovat,“ varuje arabistka a íránistka Lenka Hrabalová, autorka nové knihy Neúrodný půlměsíc.

„Blízký východ je náš soused, ostatně, v letech 2015 až 2016 jsme to zažili na vlastní kůži, když tady přišla velmi silná migrační krize, která se klidně může opakovat,“ varuje arabistka a íránistka Lenka Hrabalová, autorka nové knihy Neúrodný půlměsíc.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klimatické zmeny majú vplyv aj na život a populáciu vtákov. Nielen tých, ktoré tu žijú trvalo, ale aj tých, ktoré migrujú a na zimu odlietajú za teplom. Klíma a vtáky - to je téma pre zoológa Antona Krištína z Ústavu ekológie lesa SAV.   V podcoste sa dozviete: Aké sú najviditeľnejšie zmeny v migrácii vtákov, ktoré sa dejú priamo na Slovensku? Čo je najhoršie na posunoch v termínoch sťahovania vtákov? Existujú na Slovensku nejaké druhy, ktoré už v dôsledku klimatickej zmeny úplne vymizli alebo sú na pokraji vyhynutia? Je na Slovensku naozaj menej vrabcov a viac vrán? Ako zmeny počasia - extrémne suchá či silné dažde - ovplyvňujú hniezdenie a prežitie vtáčích mláďat? Ktoré lokality na Slovensku sú najviac ohrozené klimatickou zmenou? Do akej miery ovplyvňujú klimatické zmeny dostatok potravy pre vtáky? Čo by Slovensko malo urobiť na ochranu svojho vtáctva? Čo je podľa vás najväčšia hrozba pre vtáctvo v nasledujúcom desaťročí? Ako môžu bežní ľudia pomôcť vtákom prežiť klimatické zmeny v našich záhradách a mestách?

Všetci rovnako vnímame, že sú horúcejšie letá, teplejšie zimy, väčšie suchá, ničivejšie záplavy a požiare. Napriek tomu klimatická zmena niekoho netrápi, dokonca ju popiera, niekto z nej má úzkosť. Po príčinách pátrame s Jakubom Šrolom, psychológom z Ústavu experimentálnej psychológie Slovenskej akadémie vied.  

Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.

Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z kolébky civilizací jedno z nejdepresivnějších míst na Blízkém východě. Tak popisuje některá území Iráku skučící pod náporem změn klimatu cestovatelka a spisovatelka Lenka Hrabalová. Někdejší zemědělský ráj mezi řekami Eufrat a Tigris trpí nedostatkem vody pro zavlažování polí, vysokou salinitou na jihu Iráku, ale i úmornými vedry a prašností, které vedou k vybíjení stád a stěhování z rurálních oblastí na nuzné okraje městských aglomerací.

Z kolébky civilizací jedno z nejdepresivnějších míst na Blízkém východě. Tak popisuje některá území Iráku skučící pod náporem změn klimatu cestovatelka a spisovatelka Lenka Hrabalová. Někdejší zemědělský ráj mezi řekami Eufrat a Tigris trpí nedostatkem vody pro zavlažování polí, vysokou salinitou na jihu Iráku, ale i úmornými vedry a prašností, které vedou k vybíjení stád a stěhování z rurálních oblastí na nuzné okraje městských aglomerací. Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tak co, otepluje se klima nebo ne? Jak vnímáte letošní léto? Co si myslíte o proměně klimatu?Zajímala mne meteorologická data  a tak jsem požádal o rozhovor ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera.V hospodě se kdekdo může dohadovat jak chce. Ale záznamy počasí v dlouhých časových řadách jsou jasné a průkazné.Bavili jsme se také o tom, jak se dají předvídat přívalové srážky, tornáda, jak jsme na tom s pitnou vodou a co lze očekávat i v okolních státech. Povedou se brzy války o vodu? Jak se mění roční období? A dělá něco naše vláda, aby se připravila na přicházející změny? Anebo není proč, protože to jsou všechno jenom domněnky?Zvu Vás i k druhé polovině našeho povídání na https://herohero.co/petrhorky00:00 Nostalgie versus data.07:25 Klimatické scénáře a adaptační strategie.13:28 Bleskové povodně a funkce varovných systémů.22:08 Tornáda v Česku a limity předpovědí.Support the show

Klimatická kríza nie je len vedecká a politická téma, ale aj fenomén, ktorý sa hlboko dotýka ľudskej psychiky. Ako v tom zohrávajú úlohu sociálne siete, ktorých algoritmy uprednostňujú kontroverzný a emocionálny obsah? Ako vznikajú informačné bubliny a komnaty ozvien, ktoré skresľujú naše vnímanie reality, a aké sú praktické tipy, ako sa brániť?V novom dieli podcastu SHARE sa moderátor Maroš Žofčin rozpráva s redaktorkou Živé.sk Máriou Dolniakovou o tom, prečo je dôležité hovoriť o klíme z pohľadu duševného zdravia, ako fungujú mechanizmy sociálnych sietí a ako môžeme kriticky pristupovať k obsahu, ktorý konzumujeme.Podcast vznikol v spolupráci so Science+.Tip na čítanie na dovolenku: Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/ V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo algoritmy sociálnych sietí uprednostňujú extrémny a dezinformačný obsah.Negatívne dopady na psychiku: Od klimatickej úzkosti po „doomscrolling“.Aký je rozdiel medzi informačnou bublinou a „komnatou ozvien“.Ako „tiktokifikácia“ zmenila spôsob, akým konzumujeme informácie.Praktické tipy, ako sa brániť a nepodľahnúť algoritmickej manipulácii.Viac na: https://zive.aktuality.sk/clanok/QEV2P7V/je-klimaticka-kriza-apokalypsa-alebo-len-hoax-takto-s-nami-socialne-media-manipuluju/Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

„Jedna z hypotéz, kterou jsem vložila do své knihy Klimasmutek, je, že určitou formu klimatické úzkosti, smutku, nějaké reakce – jakkoli subtilní, malé, rychlé – jsme možná prožili téměř všichni. Pokud vám někdo řekne, že skončí svět, na lidstvo, že čekají obrovské války o vodu a podobně, tak v kom by to nevyvolalo strach,“ ptá se publicistka a terapeutka v zácviku Jitka Holasová v pořadu Hovory. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bratislava, rovnako ako mnohé iné metropoly, čelí výzvam, ktoré so sebou prináša klimatická zmena. Od apríla 2024 má v rukách dôležitý nástroj – svoj prvý Klimatický plán. Čo to presne pre mesto znamená priblíži Soňa Andrášová z Klimatickej kancelárie mesta Bratislavy.

Krkonošský národní park je nejen útočištěm vzácné přírody, ale také jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území v Evropě. S tím roste tlak na přírodní hodnoty, které je potřeba chránit a právě v tom spočívá každodenní práce strážců přírody.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krkonošský národní park je nejen útočištěm vzácné přírody, ale také jedním z nejnavštěvovanějších chráněných území v Evropě. S tím roste tlak na přírodní hodnoty, které je potřeba chránit a právě v tom spočívá každodenní práce strážců přírody.

„Klimatické změny probíhaly a probíhají i bez člověka. Trendy k oteplování přicházely před každou dobou ledovou a žádné fabriky nebyly. Otázka je, nakolik k tomu dnes přispívá člověk,“ říká profesor Martin Košťák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 17.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Prokop Pithart je mladý ochránce přírody, dokumentarista a fotograf, který se věnuje osvětě na sociálních sítích. Mnohem víc času ale tráví v terénu. Ať už pozorováním, nebo prací na polích se zvířaty nebo rybnících a mokřadech, které se snaží revitalizovat. A co může každý z nás udělat, aby se zapojil do ochrany přírody?

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovory s biofyzikem Michalem V. Markem, knězem a bioetikem Markem Orko Váchou od odkazu papeže Františka. Moderuje Štěpán Sedláček.

„Ideální je najít si něco, co je taková nekonečná válka, která se nedá vyhrát, bude trvat navěky, a nedá se efektivně řešit. A na to je ideální si vybrat něco, jako je uhlík, protože všechno, co děláte, je spojeno s nějakou konzumací energie, a vše, co děláte, má nějaké emise uhlíku,“ říká historik a klimaskeptik Vítězslav Kremlík v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 22.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Jak velký je letos na středních školách a gymnáziích převis poptávky nad nabídkou a co se od loňska změnilo? Jak by mohlo Česko podle vlády a podnikatelů posílit svoji globální ekonomickou pozici? A proč má klimatická změna jiné dopady na východní a jiné na západní Evropu?

Nemá rád vítr, sršně ani lidi. Zaměřuje se na utrpení všedních dní a na vlastní nešťastné vztahy. Aleš Stuchlý přišel proslunit aprílové Podhoubí ostrou kadencí slov i existenciální trýzní. Měl by být pytlík důležitější než obsah? Co sleduje Bůh tím, že vymyslel klíště? Proč je potřeba pít z dvojitého jednorázového plastového kelímku alespoň se dvěma brčky?

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V brazilském městě Belém se letos v listopadu odehraje klimatická konference COP30. Aby se na místo pohodlně dostalo všech 50 tisíc očekávaných návštěvníků, buduje stát Pará do svého hlavního města čtyřproudou dálnici – skrz amazonský deštný prales. Upozorňuje na to server britské veřejnoprávní stanice BBC.

Největší radostí sportovce v zimě je jízda na lyžích. K potěšení z lyžování patří dostatek sněhu, modré nebe a co nejméně lyžařů kolem sebe. Pocit volnosti.

Podle spolku Klimatická žaloba porušuje stát právo občanů na příznivé životní prostředí. V této věci se obrátil na Ústavní soud a požaduje, aby vláda přijala kroky ke snížení emisí. Správní soudy žalobu zamítly. „Stát nesměřuje ke klimatické neutralitě, “ kritizuje pro Český rozhlas Plus radní Klimatické žaloby Vincenc Bouček. „Česká republika plní své závazky z Pařížské dohody,“ nesouhlasí vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub.

Spojené státy hned první den po návratu Donalda Trumpa do funkce odstoupily od Pařížské klimatické dohody, jejímž cílem je snížit emise v ovzduší a odvrátit hrozbu globálního oteplování. Oslabí tento krok spolupráci zemí na řešení změny klimatu? Hydrolog Jan Daňhelka se ještě zamyslí nad tím, zda může klima zachránit umělá inteligence, a přiblíží, jak se hasičům daří zkrotit ničivé požáry v Los Angeles a okolí.

Americký prezident Donald Trump hned první den ve funkci vyvázal Spojené státy z Pařížské klimatické dohody. „Evropa by měla plnit své klimatické cíle. Ale také udržet ekonomickou stabilitu, Zelená dohoda byla schválena před covidem a válkou,“ vyzývá v Pro a proti k částečnému přehodnocení klimatických cílů šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková (STAN). „Trumpův krok vnímám jako naději, že se vrátí zdravý rozum,“ věří Jiří Kobza (SPD) ze stejného výboru.

Vláda se po půl roce vrací k Národnímu klimaticko-energetickému plánu. Je dobře, že nová verze plánu zmírňuje závazky v rozvoji obnovitelných zdrojů a odchodu od fosilních paliv? Neodsouvá vláda změny, které se české energetice stejně nevyhnou? „Působením vlády jsem zklamán, promrhali jsme čtyři roky. Mluvilo se o tom, že se udělá nová Státní energetická koncepce a výsledek je, že jsme se dozvěděli, že nebude schválena,“ hodnotí investor a energetický expert Michal Šnobr.