Podcasts about Zat

Zatímco zamilovanost sytí vše nové, kvalita partnerského vztahu se odvíjí od toho, nakolik dokážeme druhé pouštět do své každodennosti. Terapeut radí nezanevřít na záliby. „Jedna z nejúčinnějších věcí pro kvalitu vnitřního života je občas své ženě nebo svému muži říct: hele, já potřebuji odpoledne pro sebe,“ říká párový terapeut Honza Vojtko. Co znamená nuda z hlediska vztahové psychologie? A co by si partneři měli v komunikaci osvojit, aby jejich vztah zůstal živý?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco zamilovanost sytí vše nové, kvalita partnerského vztahu se odvíjí od toho, nakolik dokážeme druhé pouštět do své každodennosti. Terapeut radí nezanevřít na záliby. „Jedna z nejúčinnějších věcí pro kvalitu vnitřního života je občas své ženě nebo svému muži říct: hele, já potřebuji odpoledne pro sebe,“ říká párový terapeut Honza Vojtko. Co znamená nuda z hlediska vztahové psychologie? A co by si partneři měli v komunikaci osvojit, aby jejich vztah zůstal živý?

Dům Karla Hubáčka mohou návštěvníci projít v rámci komentované prohlídky dvakrát týdně. Zatím ve čtvrtek od 17 a v neděli od 16 hodin. Prohlídka trvá zhruba hodinu a stojí stokorunu, děti a studenti do 18 let mají návštěvu zdarma. Prohlídky mají omezenou kapacitu, je proto dobré se objednat buď přes návštěvnický portál, nebo recepci Severočeského muzea v Liberci.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco spíte, autonomní AI pomocník objedná granule pro psa, zarezervuje stůl v restauraci a dokonce vám připraví celou dovolenou včetně rezervace letenek a hotelu. Ráno už jen stačí potvrdit platbu otiskem prstu. Zní to jako sci-fi? Podle hostů aktuálního dílu videopodcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa, je to realita příštích let. O tématu AI agentů si povídali František Jungr, produktový šéf platební společnosti Visa pro střední východní Evropu, s Jitkou Haubovou COO a členkou představenstva Komerční banky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Podle průzkumu roste zájem Čechů o zdravější stravování. Zatímco většina lidí nemá problém vyřadit z jídelníčku palmový olej a ztužené tuky, bez uzenin si ho stále neumějí představit. Jaké jsou další stravovací návyky Čechů a jaký je postoj české veřejnosti k environmentální zátěži některých potravin? Výsledky průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění představila socioložka Paulína Tabery.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle průzkumu roste zájem Čechů o zdravější stravování. Zatímco většina lidí nemá problém vyřadit z jídelníčku palmový olej a ztužené tuky, bez uzenin si ho stále neumějí představit. Jaké jsou další stravovací návyky Čechů a jaký je postoj české veřejnosti k environmentální zátěži některých potravin? Výsledky průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění představila socioložka Paulína Tabery.

Český průmysl se opatrně zvedá ze dna. "Jsme na vzestupné fázi cyklu, ale stále v hodně křehké rovnováze,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Po letech pesimismu a odkládaných investic přichází první náznaky stabilizace – i když s výraznými rozdíly mezi jednotlivými obory. Tahouny jsou výrobci elektrických zařízení a automobilky, které si podle něj dokázaly udržet konkurenceschopnost i během těžkých let. Naopak chemický průmysl nebo producenti základních kovů zůstávají hluboko pod výkony před rokem 2019.Donald Trump dál opět mění pravidla světového obchodu. Desetiprocentní cla na evropské zboží zatím exportéry nezlomily, ale jak upozorňuje Bureš, „dopady mohou být nelineární“. Pokud se clo zvýší na 25 nebo dokonce 50 %, část evropského exportu do USA podle něj skončí ze dne na den. „Zatím firmy berou ta cla jako daň za přístup na americký trh,“ říká. Vyjednávání mezi EU a USA je podle něj blízko „taktickému příměří“ – vyšší cla zůstanou, ale Evropa se snaží získat výjimky pro auta a ocel.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „S minimální mzdou se nedá vyžít. A reálná kupní síla českých mezd klesla za posledních pět let nejvíc v celé Evropské unii,“ říká antropoložka a analytička Lucie Trlifajová. Ve Studiu N mluví o tom, co všechno by měl člověk pokrýt, aby mohl vést důstojný život – a proč to pro velkou část lidí zůstává mimo dosah. Co znamená v roce 2025 důstojný život? Zaplatit si zubaře, umožnit dětem kroužky nebo mít úspory aspoň na malou dovolenou v Česku. Pro mnoho lidí je to ale nedostupný luxus. „Aby mohl člověk dobře fungovat ve společnosti, musí mít alespoň nějaké základní materiální zabezpečení,“ říká Trlifajová v rozhovoru. „Mluvíme o ekonomických předpokladech, které se ve společnosti očekávají. Ve výpočtech pracujeme s tím, co je vnímáno jako standard – tedy o čem se mluví, co je ve veřejné debatě přítomné.“ Zatímco takzvaná minimální důstojná mzda by podle výpočtů měla být kolem 46 tisíc korun měsíčně (v Praze a Brně dokonce přes 50 tisíc), státem garantovaná minimální mzda v Česku činí necelých 21 tisíc korun. „S minimální mzdou člověk nevyžije. Možná by se to dalo zvládnout s vlastním bydlením bez nákladů na údržbu, ale drtivá většina nejchudších lidí žije v nájmu,“ upozorňuje Trlifajová. Reálná kupní síla českých mezd klesala v posledních pěti letech nejvíce v celé Evropské unii. A dopady na společnost jsou čím dál patrnější: „Máme velkou skupinu lidí, kteří na tom nejsou úplně špatně, ale žijí v trvalé ekonomické nejistotě. Pětina obyvatel Česka nemá ani na nečekaný výdaj okolo 15 tisíc korun. U nejchudších jsou to až dvě třetiny lidí.“ To podle Trlifajové podrývá základní společenské vazby. „Jeden z příslibů demokracie je, že když se bude člověk snažit a dost pracovat, dostane se ke stabilitě. Ale velký podíl lidí toho nedosáhne – a vede to k sociálním pnutím.“ Česká společnost se podle ní polarizuje hlavně na základě majetku. Nejvíce je to vidět u dostupnosti bydlení. „Máme obrovský rozdíl mezi těmi, kdo vlastní, a těmi, kdo nevlastní. Dopadá to především na mladé.“ Jak se počítá důstojnost? Kdo v Česku vydělává na chudobě? Kolik lidí u nás žije v podmínkách, které by ve většině západní Evropy byly nepřijatelné? A co se stane, když to politici budou dál přehlížet? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion.

Popkulturní svět poslední týden novinkami opravdu nešetřil! Vilma otevřela dnešní díl trochu bulvárně: po téměř 10 letech se definitivně rozdělil hvězdný pár Katy Perry a Orlando Bloom. Zatímco zpěvačka dokončovala neúspěšné turné, herec se sám vydal na svatbu Jeffa Bezose. Byl však spatřen se stylistkou a také známou Katy, Jamie Mizrahi.

Popkulturní svět poslední týden novinkami opravdu nešetřil! Vilma otevřela dnešní díl trochu bulvárně: po téměř 10 letech se definitivně rozdělil hvězdný pár Katy Perry a Orlando Bloom. Zatímco zpěvačka dokončovala neúspěšné turné, herec se sám vydal na svatbu Jeffa Bezose. Byl však spatřen se stylistkou a také známou Katy, Jamie Mizrahi. Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Druhá světová válka skončila, Německo prohrálo. Zatímco Češi a Slováci slavili svobodu, nad jejich německými krajany se začala stahovat mračna. Lidé v Československu většinou soudili, že soužití v jednom státě není nadále možné. Odsun Němců připravila už během války československá vláda v londýnském exilu. A začalo to projevem Edvarda Beneše, který v květnu 1945 prohlásil: „Německou otázku musíme v republice vylikvidovat.“

Zatímco většina turistů jezdí do Milána nakupovat módu, vyfotit se na střeše Duoma či obdivovat moderní architekturu, málokdo si uvědomuje, jak zásadní význam má toto město pro studium raně středověkého umění. Pokud vstoupíme do baziliky sv. Ambrože, okamžitě si uvědomíme proč: její interiér je doslova mauzoleem artefaktů ze 4., 5., 9. a 10. století, které zde - i přes pohnuté osudy této stavby během válečných let minulého století - dodnes stojí v téměř nezměněném stavu. Uprostřed chrámu září ohromný zlatý oltář, který už z dálky přitahuje pozornost každého příchozího. Komu bylo dovoleno k tomuto předmětu ve středověku přistoupit? Jak se lišil pohled určený elitám a běžným věřícím? A jaký je vztah mezi drahocennými materiály a posvátnem? I o tom si povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti v 61. díle podcastu Středověk (jinak) trvá.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Kompenzace za zpožděné lety čeká zásadní proměna. Změní se jejich výpočet, prodlouží lhůty a ubyde případů, kdy budou dopravci povinni vyplácet odškodné. Dopady pocítí cestující napříč Evropou.Evropské nebe letos zažívá další velmi silnou letní sezónu. Letiště jsou značně vytížená, hotely rychle plní kapacity a turisté vyrážejí za zážitky napříč kontinentem. Spolu s rostoucím zájmem o cestování ale přibývá i komplikací – od zrušených letů přes přeložené termíny zájezdů až po nedodržené smluvní podmínky. Zatímco na dovolenou se lidé často připravují pečlivě, na krizové situace už tolik nemyslí.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Když se před lety seznámili, on byl volný a ona vdaná. Zamilovala se ale natolik, že i přes nechápavé pohledy okolí opustila manžela. Pár let nato prošel jejich vztah obrovskou zkouškou, když jeho za podvod odsoudili ke čtyřletému trestu odnětí svobody. Zatímco on se snažil zachovat si za mřížemi zdravý rozum, ona zůstala sama se dvěma malými dětmi. A dnes? Jsou stále spolu a jejich láska rozhodně nevyprchala.

Už víc než dva roky jezdí Daria Stomatová na Ukrajinu dokumentovat válku. V rozhovoru pro podcast Men's Factor mluvila otevřeně o životě na frontě, nebezpečí, dronové válce, emocích i důležitosti nestranného zpravodajství. Přiznává, že válečné zkušenosti změnily její hodnoty i pohled na svět.„Vždycky říkám, že na Ukrajině nebojuju za Rusko ani za Ukrajinu. Bojuju za to, aby Češi měli přehled. Aby moje reportáže byly co nejobjektivnější a nejméně poplatné komukoliv,“ říká reportérka České televize. Stomatová detailně popisuje, jak se proměnila podoba války. Zatímco v prvních dnech po ruské invazi byly největší hrozbou raketomety a přímé boje, dnes frontu ovládly drony. „Dnes je válka nefyzická. Vojáci se téměř nepotkávají. 70 až 80 % obětí způsobují právě drony,“ říká s tím, že stroje už nejsou jen ovládané, ale často i autonomní – naváděné na jakýkoliv pohyb.Práce válečné reportérky má i své psychické náklady. „Začínám mít problém udržet slzy. Dlouho jsem se snažila držet odstup, ale čím déle to trvá, tím víc se mě to dotýká.“ Zároveň přiznává, že v Česku chybí specialisté, kteří by novinářům pomohli zpracovat trauma z krizových oblastí. „Je tu zoufale málo psychologů, kteří rozumí válce.“Kromě každodenního stresu a smrti se ale musí potýkat i s dezinformacemi. „Informační válka probíhá na obou stranách. O to důležitější je, aby tam byli nezávislí novináři,“ vysvětluje. Sama podle svých slov nikdy nezatajila informace, které se nehodily ukrajinské straně. „Když jsme reportovali o problémech s alkoholem v armádě nebo o korupci, věděla jsem, že to nebude populární. Ale bylo správné to říct nahlas.“Západní veřejnost si podle ní na válku už zvykla. „Válka už není in. Lidi to přestává zajímat. Ale to neznamená, že ji můžeme ignorovat. Týká se nás všech – i po svém konci bude měnit svět kolem nás.“Do budoucna ví, že jednou bude muset práci v konfliktní zóně opustit. „Nejde to dělat věčně. Ale zatím nevím, co bych dělala jiného. Ta válka je součást mého života. Dokud budu moct, budu reportovat.“

Ivana Jablonovská, zmrzlinářka. Je libo vanilkovou, citronovou, jahodovou nebo čokoládovou zmrzlinu? Zatímco někdo sází na jistotu, odvážnější labužníci hledají cestu k jiným, nepoznaným chutím osvěžující pochoutky. Jak a kde hledá inspiraci zkušená zmrzlinářka Ivana Jablonovská, nakolik dokáže odhadnout chutě zákazníků, jak se připravuje čabajková nebo koprová zmrzlina, nejen to se dozvíme hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco ve Spojených státech vysílá Donald Trump ozbrojené složky, aby potlačil demonstrace proti své přistěhovalecké politice, v Itálii čelí právo na protest jinému typu tlaku. Vláda premiérky Giorgie Meloniové nedávno prosadila tzv. bezpečnostní zákon, který podle kritiků představuje další krok k omezování svobody shromažďování a občanských práv.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výzkumníci z Německa, Brazílie a Spojených států řeší, kde by mohly bioplasty najít lepší využití než dosud. Tyto materiály se už hojně využívají v zemědělství, například do mulčovacích fólií. Perspektivní by ale mohlo být i jejich využití v obalovém průmyslu. Zatím však bioplasty nemají ideální mechanické vlastnosti, jsou mnohdy příliš křehké. A když se chemicky vylepší, nedokážou zase konkurovat cenově.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V roce 2023, kdy už se prach usadil, tak očkovaným ženám se plodnost nikdy nevrátila zpátky na předpandemickou úroveň, ale zůstala asi o třetinu nižší. Zatímco neočkovaným ženám se rodilo asi tak stejně dětí jako všem ženám před epidemií,“ upozorňuje matematik Tomáš Fürst v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 27.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Členské státy NATO se tento týden dohodly na zvýšení výdajů na obranu. Zatímco dohoda z roku 2014 počítala se dvěma procenty HDP, nově se dvaatřicet spojeneckých zemí usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu. Minimálně tři a půl procenta by měly jít na armádu, zbylé procento a půl na širší výdaje spojené s bezpečností, například na kritickou infrastrukturu. Co přesně to ale v praxi znamená? Kde státy na vyšší výdaje na obranu vezmou peníze? Jakou roli měl na summitu Severoatlantické aliance americký prezident Donald Trump a proč se ho účastnil i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přesto, že Ukrajina není součástí NATO? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Zatímco Polsko nebo pobaltské státy masivně investují do své obrany, Česko zaostává. „Odstrašení je přitom jediná šance, jak čelit agresorovi,“ říká Lukáš Kovanda. Proč by se Česká republika neměla spoléhat na USA a měla by vzít obranu do vlastních rukou? A jaké další závěry vyplynuly ze summitu NATO? Hlavní ekonom Trinity Bank komentuje i vývoj cen energií po uklidnění na Blízkém východě a přibližuje témata, která mohou rezonovat v předvolební kampani.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Polsko nebo pobaltské státy masivně investují do své obrany, Česko zaostává. „Odstrašení je přitom jediná šance, jak čelit agresorovi,“ říká Lukáš Kovanda. Proč by se Česká republika neměla spoléhat na USA a měla by vzít obranu do vlastních rukou? A jaké další závěry vyplynuly ze summitu NATO? Hlavní ekonom Trinity Bank komentuje i vývoj cen energií po uklidnění na Blízkém východě a přibližuje témata, která mohou rezonovat v předvolební kampani.

Spojené státy zaútočily na íránská jaderná zařízení. Zatímco hlava OSN a západní státy vyzývají k uklidnění situace a návratu k jednacímu stolu, Írán si vyhrazuje právo na odvetu a šéf íránské diplomacie odjel na konzultace do Moskvy. Jak Teherán na americkou operaci Midnight Hammer (Půlnoční kladivo) odpoví? A co nová situace znamená pro Blízký východ a celý svět? Host: Břetislav Tureček - vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V Americe jde firmu založit na pár kliků. V EU tomu brání odlišná pravidla i jazyková džungle. Evropská komise teď vymýšlí virtuální domov pro firmy, kde by se všem žilo stejně. Pomůže i investorům, říká ekonomka.Podnikat v Americe je snazší. V Evropě se mluví každých pár set kilometrů jiným jazykem. V každé zemi platí jiné právo, jiné daně. Co trh, to jiná mentalita. Evropská komise chce teď tenhle „evropský Babylon“ sjednotit.Na národní pravidla nesáhne, ale pro zájemce založí nový, virtuální právní rámec, kde budou platit jedna pravidla pro všechny. Zatím vyfasoval ošklivé úřednické jméno, 28. režim. Jana Matesová mu přezdívá „Evropský Delaware“.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Platy učitelů v poměru k průměrné mzdě v české ekonomice se za poslední roky výrazně propadly. Zatímco v roce 2021 byly na 125 procentech průměru, loni už jen na 109 procent. „Sešup je podobně rychlý jako nárůst po roce 2017, kdy jsme se dostali téměř na průměr Evropské unie,“ konstatuje pro Český rozhlas Plus odborník na vzdělávání a ekonom Daniel Münich, výkonný ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Název Krušné hory je odvozený od slova krušec, tedy od starého výrazu pro rudný kámen. I samotné jméno pohoří tak odkazuje na odvětví, které tam má více než 500 let starou tradici, a to na obou stranách hranic. V Krušných horách leží zásoby celé řady hornin i kovů. Jejich těžba se vždycky odvíjela od pokroku celého lidstva. Zatímco původně mu šlo o stříbro, později dostal přednost například uran a dnes se mluví o lithiu.

Název Krušné hory je odvozený od slova krušec, tedy od starého výrazu pro rudný kámen. I samotné jméno pohoří tak odkazuje na odvětví, které tam má více než 500 let starou tradici, a to na obou stranách hranic. V Krušných horách leží zásoby celé řady hornin i kovů. Jejich těžba se vždycky odvíjela od pokroku celého lidstva. Zatímco původně mu šlo o stříbro, později dostal přednost například uran a dnes se mluví o lithiu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco oficiální ekonomické ukazatele jako HDP nebo inflace reagují na vývoj s určitým zpožděním, existuje celá řada neoficiálních, často až bizarních indikátorů, které se snaží předpovědět blížící se hospodářské problémy s větším předstihem. Některé z nich – jako prodeje mražené pizzy, rtěnek nebo spodního prádla – si už vysloužily své místo v populárním ekonomickém folklóru.Jak ale říká ekonom Dominik Stroukal, má to své opodstatnění: „Ve chvíli, kdy chudneš, tak začneš kupovat věci, kterým říkáme podřadné statky. Mražená pizza je typicky podřadný statek – čím jsi chudší, kupuješ si ho víc,“ uvedl v podcastu Ve vatě.Zkušenosti z minulosti, například z velké finanční krize nebo pandemie, naznačují, že rostoucí prodej levného jídla či kosmetiky koreluje s poklesem ekonomické aktivity. „Viděli jsme to v roce 2009, ale to už jsme věděli, že jsme v krizi. Takže kdyby ten ukazatel přišel dřív, třeba v roce 2007, bylo by to mnohem zajímavější,“ říká ekonom Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Dalším z populárních ukazatelů je tzv. „lipstick index“ – hypotéza, podle které se v době nejistoty zvyšuje prodej rtěnek. Stroukal vysvětluje: „Když je na trhu práce těsno, ženy více investují do svého vzhledu.“ Rtěnka je levnější než nový outfit, ale pořád výrazná změna. Takže dává smysl, že její prodej v předkrizových dobách roste.I muži mění své nákupní chování, když se blíží recese. Slavný „index spodního prádla“, jehož autorství je přisuzovánu Alanu Greenspanovi, někdejšímu šéfovi americké centrální banky, tvrdí, že muži v krizi omezí nákupy nových trenýrek. „Je to věc, kterou nikdo nevidí, takže na ní můžeš šetřit, aniž by sis zhoršil šance třeba u pohovoru,“ uvažuje Stroukal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jihokorejská společnost KHNP vyhrála tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, francouzská EDF proti tomuto rozhodnutí podala žalobu. Proč podpisu smlouvy s KHNP oponoval eurokomisař Stéphane Séjourné? Jednal neoprávněně ve prospěch EDF? „Zatím jsem se nesetkal s tím, že by za mnou Séjourné přišel a lobboval za francouzské firmy,“ tvrdí eurokomisař pro mezinárodní partnerství a bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Zatímco Olomoucký kraj ukončil projekt operativní veřejné dopravy kvůli finanční náročnosti, v Dolním Újezdě na Přerovsku podobnou službu provozují už osmým rokem z vlastních zdrojů.

Jihokorejská společnost KHNP vyhrála tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, francouzská EDF proti tomuto rozhodnutí podala žalobu. Proč podpisu smlouvy s KHNP oponoval eurokomisař Stéphane Séjourné? Jednal neoprávněně ve prospěch EDF? „Zatím jsem se nesetkal s tím, že by za mnou Séjourné přišel a lobboval za francouzské firmy,“ tvrdí eurokomisař pro mezinárodní partnerství a bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco mnozí se ještě tahali za pindíka, když stáli před maminkou, tak já už měl webové stránky. Na LinkedInu si vybudoval pověst zlého muže. Často trefí nějakou potrefenou husu, „a to je pak prdel jak kráva“, jak sám říká. Nejmenuje, přesto ihned někdo naskočí s ubrečeným komentářem.

Vlajková loď sportu ČT, večerní Branky, body, vteřiny má od ledna posilu. Mezi moderátory přibyly dvě ženy. „Je to symbol. Tisíckrát horší je být na mistrovství světa,“ říká k tomu jedna z nich, reportérka Darina Vymětalíková.„Když jsem přišla do televize, tak jsem chtěla dělat spíš fotbal, ne hokej, ale to se nedalo, ani po 15 letech. Český divák je konzervativní a ten hokejový je míň konzervativní než fotbalový,“ vypráví o své kariéře Vymětalíková v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus.Jako novinářka přišla do České televize před 25 lety. Až po čtyřech letech se dostala k prvním reportážím o hokeji. Ovšem jen těm „soft“ - točit mohla třeba o tom, jaký tým má nejhezčí dresy. Jako reportérka mohla dělat extraligu až po osmi letech v ČT a k národnímu týmu se dostala po 14 letech.„Ono to asi bylo strašné, ale člověk byl mladý, tak to prostě nesl líp, nebo já jsem to nesla líp, nevím,“ vzpomíná Vymětalíková.Právě ona se stala první ženou, která v redakci České televize začala dělat pravidelné rozhovory z hokejových zápasů a v roce 2023 pak poprvé komentovala hokejové utkání, byť ženského hokeje.„Tu faktickou stránku komentáře mi nikdo nenapadl, ani jeden divák, ale nelíbí se jim třeba emoce. Říkají mi, že to neprožívám. Pravda je taková, že já jsem vystreslá z negativních komentářů. Ne že bych ty emoce neprožívala, ale já je nedokážu dát ven,“ dodává.V posledních týdnech mohli fanoušci hokeje Darinu Vymětalíkovou sledovat z mistrovství světa, odkud vysílala už podesáté. A jak říká, i když si mistrovství užívá, je to práce od rána do půlnoci.„Moje kolegyně Jana Niklová se mi vždycky směje, protože nejpozději první týden mistrovství už jí volám, že v žádném případě to příště už dělat nebudu. A ona vždycky jenom protočí oči, protože ví, že pak vždycky jedu. Říkala jsem si to už poslední tři roky opravdu vážně a stejně tam vždycky jsem,“ směje se Vymětalíková.Zatímco v národní lize sama nefandí nikomu, národnímu týmu prý drží palce i jako novinářka.„Fandím, ale zase si musím uvědomovat, že jsem tam novinář a musím se ptát na to, co zajímá lidi. Když se daří, tak je to v pohodě, tam se nedostávám do žádného konfliktu s fandovstvím. Když se nedaří, tak ale musím klást otázky, co si klade divák u televize, a to potom samozřejmě nejsem hodná kamarádka,“ říká v Mediálním cirkusu.Na mistrovství přinášela rozhovory s hráči během třetin a po zápase. A sama mluví o tom, že je to speciální disciplína. Zásadní je, jakou položí otázku, jak ji naformuluje, ale nejvíc to, jakého hráče si na rozhovor vybere.Rozhovory se sportovci jsou přitom často terčem různých komických skečů, hlavně kvůli frázím a klišé, které se s nich objevují. Vymětalíková ale říká, že na ty nejslavnější hlášky jako třeba „Tak určitě!“ si už sami hráči dávají pozor.„Robert Záruba říká, že 100 procent špatných otázek je vina reportéra. Já bych ho teda za to čtvrtstoletí poopravila tak 98 procent. Drtivá většina blbých odpovědí přijde po blbé otázce. A mimochodem, ‚tak určitě‘ už hráči moc neříkají, říkají ‚tak samozřejmě‘,“ směje se sportovní reportérka.Kdo ji přemlouval ke komentování hokeje? Proč do toho nechce jít? A kdo z hráčů hokejového nároďáku má nejdelší přestávkové rituály?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Zatím jsme odvysílali dva streamaratony: V roce 2022 trval 13 hodin; a v roce 2024 dokonce 16 hodin. Jak dlouho myslíte, že bude trvat ten letošní, v němž budeme poprvé dva? Můžete jako pokaždé psát komentáře i volat; klást libovolné otázky Emě i Urzovi. Na rozdíl od ostatních běžných livestreamů nebudeme řešit žádné jedno konkrétní téma, takže můžeme probírat cokoliv, co si budete přát; a jako v případě předchozích streamaratonů můžeme tematicky občas i trochu (víc) vybočovat mimo libertarianismus. – Ema; tvůrkyně Svobodného přístavu; anarchokapitalistka; libertariánka; studentka Ježka bez klece – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Zatím jsme odvysílali dva streamaratony: V roce 2022 trval 13 hodin; a v roce 2024 dokonce 16 hodin. Jak dlouho myslíte, že bude trvat ten letošní, v němž budeme poprvé dva? Můžete jako pokaždé psát komentáře i volat; klást libovolné otázky Emě i Urzovi. Na rozdíl od ostatních běžných livestreamů nebudeme řešit žádné jedno konkrétní téma, takže můžeme probírat cokoliv, co si budete přát; a jako v případě předchozích streamaratonů můžeme tematicky občas i trochu (víc) vybočovat mimo libertarianismus. – Ema; tvůrkyně Svobodného přístavu; anarchokapitalistka; libertariánka; studentka Ježka bez klece – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Jozef Síkela má za sebou prvních šest měsíců ve funkci eurokomisaře pro mezinárodní partnerství. Zatímco v zahraničí jedná o strategických surovinách, migraci i globálních investicích, v Česku se o něm skoro neví. Proč není vidět a co tím Česko ztrácí? Zpravodaj Viktor Daněk se ještě zamyslí nad dopady bitcoinové kauzy v Česku a přiblíží turbulentní vývoj na politické scéně v Polsku, Nizozemí a Rumunsku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V únoru 2022 stála česko-rakouská strojírenská firma Hennlich, která má za sebou více než stoletou historii, před zásadním rozhodnutím. Zatímco západní společnosti hromadně opouštěly ruský trh na protest proti invazi do Ukrajiny, Hennlich provozoval pobočku v Rusku s více než 70 zaměstnanci. Tu se majitelé nakonec rozhodli zachovat. Vlastníci ruské i české společnosti Pavel Šumera a jeho rakouský obchodní partner tak od té doby musejí balancovat mezi ziskem a dodržováním sankcí. Ne vždy se to však daří. Loni ruská firma dodala komponenty pro CNC stroje vojenskému holdingu, jenž vyrábí balistické střely používané proti Ukrajině. České vedení přitom tvrdí, že na dění v ruské pobočce nemá žádný vliv.Text Sergeje Panova a Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková

Tak už obě hvězdy loňských eurovoleb míří k boji o křesla v českém Parlamentu. Zatímco předsedkyně KSČM Kateřina Konečná nenechávala o tom, že stane na čele kandidátky Stačilo!, nikoho na pochybách, Filip Turek, čestný prezident strany Motoristé sobě, i když není jejím členem, vyhlížel v této věci až do pátku přinejmenším nerozhodně. Jakob y se mu z „vyšího patra“ Evropského parlamentu, lukrativnějšího a internacionálně reprezentativního, na domácí dvoreček nechtělo.

V malém bytě v jednom pražském činžáku žil do roku 2020 skoro stoletý Viktor Wellemín. Když mu bylo sedmnáct let, vypravil se se svým o čtyři roky starším bratrem na dlouhou cestu, aby vstoupil do armády a bojoval proti nacistický vojskům. Nejprve se vydali na Slovensko, parníkem po Dunaji až do Černého moře, poté propluli tureckou lodí do Středozemního moře až k břehům Palestiny. Zatímco Viktor válčil kdesi u Tobruku, nacisté mu zavraždili v koncentračním táboře rodiče.

V malém bytě v jednom pražském činžáku žil do roku 2020 skoro stoletý Viktor Wellemín. Když mu bylo sedmnáct let, vypravil se se svým o čtyři roky starším bratrem na dlouhou cestu, aby vstoupil do armády a bojoval proti nacistický vojskům. Nejprve se vydali na Slovensko, parníkem po Dunaji až do Černého moře, poté propluli tureckou lodí do Středozemního moře až k břehům Palestiny. Zatímco Viktor válčil kdesi u Tobruku, nacisté mu zavraždili v koncentračním táboře rodiče.

Samotná Evropa nemůže přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k příměří, myslí si analytik a bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Klíčová je role Spojených států. „Zatímco Ukrajinu do vyjednávání prezident Donald Trump tlačí, ve stejnou chvíli Rusko k jednání zve. Tak by se dal jeho přístup stručně popsat,“ upozorňuje Kuleba v rozhovoru pro konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu. (Rozhovor v originále si můžete pustit tady.)Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po hnutí Stačilo! a STAN zveřejnili obrys svého programu i Piráti. Jen hnutí ANO nadále mlčí a ústy svého předsedy Babiše tvrdí, že s programem voliče seznámí až tři týdny před říjnovými volbami. Zatím je patrné, že volební trendy určují leví nebo praví populisté. Jsou to oni, kteří šermují nulovou sazbou DPH na potraviny (Jana Bobošíková), čímž strhávají ostatní strany k nápodobě. Volební sliby jsou rámovány evropským způsobem uvažování ve stylu musíme víc zbrojit a současně nepřestat zavádět ambiciózní Green Deal, a pokud možno nezvyšovat daně. Výsledkem nemůže být nic jiného než nástup plíživé inflace, která sníží zadlužení států. Druhým extrémem je redukovat politiku na marketingové kejkle. Politický marketing je ve skutečnosti způsob, jak účinnou formou sdělit voličům svůj program. Není to však obsah, jen forma sdělení. Bohužel část politických stran, jako ANO nebo STAN, zaměňují obsah za formu. Pak se přitom dopouští populistického nadbíhání svým socialisticky myslícím voličům, anebo sklouzávají k morálnímu kýči, jako hnutí STAN svým videem, v němž se snaží okázale pomoci rodině se třemi postiženými dětmi. Je samozřejmě správné, když politici využívají své známosti k podpoře dobré věci. Je eticky nepřijatelné a navíc kýčovité, když využívají bezmoc těchto lidí v předvolebním boji. Zdá se, že letošní sněmovní volby budou festivalem populismu.

Na odlišnost v podobě bílé kůže pohlíží různé kultury Afriky jinak. Zatímco v beninském voodoo albíni představují posvátno, v Zambii jsou pro domnělou magickou sílu loveni. „Představa o tom, že albín je duch, že albín je špatný, že neumírá, ale ztrácí se, nebo že je albinismus nakažlivý – to jsou věci, které se předávají v rodinách i víceméně ve školách. Lidé v tom vyrůstají a věří tomu,“ vysvětluje antropoložka Kateřina Mildnerová. Co o rituálech tamních léčitelů zjistila?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Al treinend en liftend is Isa naar het zonnige Portugal afgezakt. En Marc-Marie maar zwoegen en werken. Zat hij maar lekker in Italië… Als broer van de paus het reilen en zeilen in Vaticaanstad met eigen ogen aanschouwen. Zou het daar te warm zijn voor een bodywarmer? Of dusdanig koud dat je naakt met iemand in een slaapzak moet liggen?

Zatímco hodnoty chápeme jako něco, co leží mimo nás a k čemu se můžeme přiblížit, ctnosti leží uvnitř nás, je přesvědčená filozofka Josefína Formanová. „Ctnosti musíte mít nejdřív k sobě a skrze ně se dopracovat k hodnotám,“ říká pro Český rozhlas Plus. „Ctnost je schopnost zaujmout ke světu stanovisko z pozice vnitřní autority, odstoupit od prvotních impulzů. Sváry ve společnosti vychází právě z prvotních impulzů,“ poukazuje na způsob, jak by lidé k sobě mohli najít cestu.

Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuze už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otevírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání. Podle Tomáše Habarta z Člověka v tísni byla za jejich obnovením touha navázat na prvorepublikovou tradici. „Už tenkrát zaznívala kritika: ‚Nedělejme to. Tam, kde se zavedly, se neosvědčily a ruší se.‘ Tak jsme je zavedli a od té doby se ta debata vede v podstatě kontinuálně,“ glosuje.

Zatímco české instituce očekávají od tuzemské ekonomiky růst, zahraniční prognózy varují, že průmyslové a exportní Česko je nejohroženější ekonomikou Evropy. Největší neznámou je výsledek obchodní války mezi USA a zbytkem světa. „Skvělá zpráva je, že navzdory Donaldu Trumpovi by česká ekonomika měla růst, dokonce i v tom horším scénáři,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Termín voleb je vyhlášený, kampaň vstupuje do své horké fáze. Zatímco hnutí ANO to rozbalilo už dávno, kolice Spolu si vyhrnula rukávy až nyní. Její lídr a zároveň předseda ODS Petr Fiala si mimo jiné bude před diváky povídat s moderátorkou Ivou Pazderkovou. Prý naostro a s odhodláním čelit nepříjemným otázkám.

Ten paradox nemůže být zřetelnější. Zatímco v Moskvě rachotí 9. května, tedy s jednodenním zpožděním výročí konce 2. světové války, po Rudém náměstí pásy tanků a vojenskou přehlídku provázejí z Kremlu litanie orwellovských lží o údajně „nacistickém Západu“, který je třeba „osvobodit“, připomínají si ve stejný den státy Unie výročí „Schumanovy deklarace“. Den, který se od roku 1985 slaví v EU rozhodnutím Evropské rady jako Den Evropy.