Podcasts about Zat

Trh z pivem a dva zahraniční příklady - Německo a Anglie. Zatímco v Anglii se z piva stal prémiový produkt, Německo šlo opačným směrem. „V Německu se stalo pivo levnou komoditou. Už 25 let se tam nedaří překonat psychologickou hranici 9,90 euro za přepravku. Klesá ziskovost pivovarů, klesají investice, pivo se stává čím dál méně zajímavé,“ popisuje trh šéf českého Budvaru Petr Dvořák s tím, že když oba zahraniční trhy srovná s českým, má pocit, že se Česko řítí do německého scénáře. Podíl prodeje piva v hospodách v Česku totiž klesá a obchodům dominují slevové akce. Teď ale Budvar se svou novinkou vykročí proti trendu v řetězcích. Chystá totiž nealkoholické pivo, které se od klasických nealko piv zásadně odlišuje a bude také výrazně dražší než konkurence na trhu. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Nová ukrajinská vláda v pátek jmenovala dočasné ministry zahraničí a obrany. Zatímco vedení diplomacie převezme Andrij Sybiha, který tento post zastával i před odvoláním předchozí vlády, populárního Mychajla Fedorova na rezortu obrany nahradí Jevhen Chmara, dosavadní prozatímní šéf tajné služby SBU. Posléze by prezident Zelenskyj oba muže na jejich posty měl formálně nominovat natrvalo.

Nová ukrajinská vláda v pátek jmenovala dočasné ministry zahraničí a obrany. Zatímco vedení diplomacie převezme Andrij Sybiha, který tento post zastával i před odvoláním předchozí vlády, populárního Mychajla Fedorova na rezortu obrany nahradí Jevhen Chmara, dosavadní prozatímní šéf tajné služby SBU. Posléze by prezident Zelenskyj oba muže na jejich posty měl formálně nominovat natrvalo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatěžkávací zkouška je v plánu ještě v červenci, kdy chce město bazén napustit. Pokud se vše podaří, šplouchání vody se bude z krnovských městských lázní ozývat opět v září.

Zatímco jako čtrnáctiletý brigádník návštěvníkům Colours of Ostrava radil cestu k toaletám a do stanového městečka, letos vystoupí se svou kapelou na hlavní scéně festivalu. Zpěvák Mirai Navrátil považuje koncert na Colours of Ostrava za výjimečný okamžik, protože jde o domácí festival, ke kterému má osobní vztah už od dětství. V rozhovoru mluví také o chystaném koncertu v pražském Edenu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco jako čtrnáctiletý brigádník návštěvníkům Colours of Ostrava radil cestu k toaletám a do stanového městečka, letos vystoupí se svou kapelou na hlavní scéně festivalu. Zpěvák Mirai Navrátil považuje koncert na Colours of Ostrava za výjimečný okamžik, protože jde o domácí festival, ke kterému má osobní vztah už od dětství. V rozhovoru mluví také o chystaném koncertu v pražském Edenu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco jako čtrnáctiletý brigádník návštěvníkům Colours of Ostrava radil cestu k toaletám a do stanového městečka, letos vystoupí se svou kapelou na hlavní scéně festivalu. Zpěvák Mirai Navrátil považuje koncert na Colours of Ostrava za výjimečný okamžik, protože jde o domácí festival, ke kterému má osobní vztah už od dětství. V rozhovoru mluví také o chystaném koncertu v pražském Edenu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 79 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je urážka a je nadsázka,“ říká ministr kultury Oto Klempíř, když hájí slovník svých politických kolegů. Zatímco Petr Macinka mluví o „lehkoživkovství kulturních vyžírek“, Klempíř dodává, že je podle něj jedním z nejvtipnějších lidí a jeho slovník ho „strašně baví“. Výroky Filipa Turka pak vysvětluje kontextem, tlakem i nedostatkem politických zkušeností. „Když jsi dlouhodobě vystavený urážkám, tak jsi buď robot a nereaguješ, nebo velezkušený politik,“ dodává a vrací se i k vlastnímu pohledu na situaci ve Strážnici, kde po vypískání veřejně psal o publiku ovlivněném „alkoholem, vedrem, buranstvím a záští“ a připomněl, že „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. V rozhovoru svá slova Klempíř ale hájí a tvrdí, že jeho manželku cestou k autu slovně napadali lidé, kteří ji předtím viděli s ním. Když se to druhý den dozvěděl, dostal podle svých slov „amok“, „viděl rudo“ a v tu chvíli „přestal být politikem“, protože se jí chtěl zastat. V rozhovoru před volbami Klempíř mluvil o tom, že chce přispět k utišení „vzteklého řvaní v úlu sršňů“ a Motoristy zevnitř nasměrovat. Dnes připouští, že to bylo spíš naopak: „Oni spíš nasměrovali mě.“ Proměnu spojuje s 1. srpnem 2025, kdy oznámil svou kandidaturu. Reakce lidí vůči němu byla podle něj natolik „prasácká“, že ho během jediného dne přešly „veškeré myšlenky o svobodné tvorbě a o úžasném tvůrčím prostoru a intelektu“. Zároveň odmítá, že by na kulturu zanevřel. Tvrdí, že úkolem ministerstva je chránit příspěvkové organizace a že experimentální divadla, knihy, filmy ani další nezávislou kulturu padnout nenechá. Výrazný obrat je vidět také u financování České televize a Českého rozhlasu. Motoristé ve svém volebním programu odmítali jejich placení přímo ze státního rozpočtu s argumentem, že by se tím z veřejnoprávních médií stala média vládní. Jako ministr za Motoristy nyní Klempíř prosazuje právě tento model. Vysvětluje ho koaličním kompromisem a zdůrazňuje, že po volbách je určující programové prohlášení vlády. „Představ si, že ten program už není. Tohle je naše bible,“ hájí se dokumentem. Když je konfrontován s původní formulací vlastní strany a jejím varováním před vládními médii, odpovídá: „Já jsem ten program nepsal.“ Klempíř přitom ujišťuje, že vláda nebude České televizi ani Českému rozhlasu mluvit do obsahu. Jako záruku uvádí, že se nemění zákony o obou institucích a zůstávají jejich rady i ředitelé. Když koaliční poslanci jako Josef Nerušil mluví o tom, že po změně financování může následovat kontrola obsahu, Klempíř odpovídá: „To můžou říkat, to se nestane.“ Veřejnoprávní média podle něj dostanou stabilní financování, zároveň však mají šetřit. „Všichni hledáme úspory, všichni propouštíme, všichni škrtáme,“ říká ministr o částkách, které by Českou televizi a Český rozhlas vrátily na úroveň financování před posledním zvýšením poplatků - de facto však na úroveň roku 2008. Méně peněz má také samotná kultura. Klempíř říká, že dostal rozpočet přibližně o miliardu nižší, než měl jeho předchůdce, a musí s ním vyjít. Ministr odmítá, že by kvůli tomu měli lidé v kultuře živořit a tvrdí, že pro příští rok vyjednává vyšší rozpočet. Vláda už podle něj předběžnou částku dohodnutou má, zveřejnit ji ale nechce. Kritice demonstrantů, kteří ho označují za „řezníka živé kultury“, se diví a jejich pohled považuje za zkreslený emocemi demonstrace. Své působení neposuzuje podle hodnocení kulturní obce nebo veřejnosti. „Ten, kdo posuzuje, jak jsem úspěšný a dobrý, je pan premiér a vicepremiéři, kterým já skládám účty,“ říká. Nasměroval Oto Klempíř Motoristy, nebo Motoristé proměnili jeho? Co zůstalo z jeho předvolebního slibu chránit veřejnoprávní média a lidi z nezávislé kultury? Mohou být Česká televize a Český rozhlas nezávislé, když jejich rozpočet určuje vláda a jaké konkrétní pojistky jim ministr nabízí? A proč považuje ostrá slova svých kolegů za nadsázku? Pusťte si celý rozhovor.

Je to vlivný politik z řad ODS, který se chtěl stát starostou Prahy 1. A podle majetkového přiznání také velmi bohatý člověk. Sám Filip Dvořák tvrdí, že zhruba 230 milionů korun zdědil po otci. Jak ale tento celoživotní lékař a porodník k takové sumě přišel, Dvořák uspokojivě nevysvětlil, a vedení ODS jej v pátek vyzvalo, aby se z čela kandidátky stáhl. Zatím poslední v dlouhé řadě kauz politiků s neobjasněnými majetkovými poměry rozebíráme s dvojicí investigativců Seznam Zpráv. Hosté: Radek Nohl - investigativní reportér Seznam Zpráv Radek Kedroň - šéf investigativního oddělení Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Spatřovat v závislosti výlučně selhání vůle znamená přehlížet fenomén, který kanadský psycholog Bruce Alexander označuje za strukturální rys moderní společnosti. Masová závislost v podobě, v jaké ji známe dnes, je především produktem moderní společnosti. Důvodem není jen to, že omamné látky byly tehdy užívány vzácně, společně a v rámci rituálů. Alexander upozorňuje také na to, že moderní společnost vede člověka k tomu, aby se ke stále většímu počtu látek, činností i vztahů vztahoval nutkavě. Předmětem závislosti tak nemusí být jen droga, ale také práce, sport, sexualita, nakupování nebo sociální sítě. Správná otázka proto nezní, co nám droga způsobuje nebo čím je sama o sobě neodolatelná. Důležitější je ptát se, na jakou lidskou potřebu představuje odpověď. Bruce Alexander i italský psychoanalytik Luigi Zoja upozorňují, že podstatnou roli zde hraje otázka identity a lidského zakotvení. To nepřekvapí. Tímto směrem uvažovali mnozí myslitelé podstatně dříve. Třeba Søren Kierkegaard spojoval vznik lidského já se schopností člověka něčemu se oddat a přijmout závazek. Dlouho předtím, než se z krize pozornosti stalo jedno z hlavních témat současnosti, upozorňoval, že problém nespočívá především v nedostatku kognitivních sil, ale v tom, že chybí někdo, kdo by se mohl soustředit – že moderní člověk ztrácí své já. Luigi Zoja však přichází ještě s odvážnější tezí. Domnívá se, že jedním z důvodů, proč saháme po drogách, je skutečnost, že moderní život nám nabízí stále méně skutečných proměn. Mění se téměř všechno, ale mnohdy jen na povrchu. Hluboké životní proměny, které přechodové rituály umožňovaly skutečně zakusit, se z našeho života pozvolna vytrácejí. Přechodové rituály přitom člověku pomáhaly procházet jednotlivými etapami života – z dítěte se stával dospělý, z partnerů manželé, z manželů rodiče, z rodičů prarodiče. Právě tyto proměny dodávaly lidskému životu hloubku, členění, směr. Moderní člověk se naopak obává nevratnosti, nechává si otevřená vrátka a odkládá definitivní rozhodnutí, případně v jedné fázi zcela uvázne. Život se tím stává leckdy plošším – a i hůře snesitelným. Náhradou za skutečnou proměnu se pak může stát nutkavé chování – ať už jde o drogy, práci nebo sociální sítě. Zatímco tradiční iniciační rituály, mnohdy spojené i s užíváním omamných látek, vedly po symbolické smrti ke zrození nového člověka, dnešní užívání drog často přináší pouze změněný stav vědomí. Symbolická smrt zůstává, často doprovázena kocovinou, ale znovuzrození se nedostavuje. A to, co bylo v tradičních společnostech součástí rituálu, který člověka proměňoval a obohacoval jeho život, se v moderním světě může stát jen dalším potvrzením prázdnoty.

Milí posluchači, v posledních Hradeckých minutách jsme začali rozplétat klubko osudů Hradečanů, kteří byli od roku 1622 nuceni přestoupit na katolickou víru. Zatímco v prvních měsících šlo o domlouvání zatvrzelým nekatolíkům, rokem 1625 vstoupila rekatolizace do své krutější fáze, doprovázené násilnostmi a rabováním. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatím poslední film Heleny Třeštíkové měl svou premiéru na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Snímek, který zachycuje 50 let života zpěvačky Báry Basikové, vede v diváckém hlasování. „Jsem tím strašně dojatá,“ přiznává. „Bára tyhle Vary hodně silně prožívá. Jinak než já, protože je tu poprvé, v jiné roli, než je zvyklá být. Říká: ‚Pro mě je to výzva, otevírá se pro mě nový kus života.‘ Je z toho celá pryč,“ vypráví Helena Třeštíková.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatím poslední film Heleny Třeštíkové měl svou premiéru na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Snímek, který zachycuje 50 let života zpěvačky Báry Basikové, vede v diváckém hlasování. „Jsem tím strašně dojatá,“ přiznává. „Bára tyhle Vary hodně silně prožívá. Jinak než já, protože je tu poprvé, v jiné roli, než je zvyklá být. Říká: ‚Pro mě je to výzva, otevírá se pro mě nový kus života.‘ Je z toho celá pryč,“ vypráví Helena Třeštíková.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vždycky mě bavilo, když naši chatu na Trojském ostrově ovládl karban. Zatímco v pubertálním přístěnku lítaly žolíky s kanastou nebo Dudák, teta se v mansardě dostávala do varu pasiánsem a chlapi v kuchyni citlivě rozjížděli mikádo nebo Záchod.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ NÁS BONUSOVÝ OBSAH si můžeš pustit tady

Myslíte si, že práce na festivalu ve Varech je hlavně o večírcích a červeném koberci? Nový díl podcastu Kavky vás vyvede z omylu a ukáže realitu, která je spíš o rychlém tempu, precizním plánování a občas i krizovém managementu.Moderátorky Jana Peroutková a Kateřina Pantovič pro vás otevřou dveře do zákulisí festivalového vysílání České televize.Zatímco Jana sledovala dění u hotelu Thermal, Kateřina prozkoumala tradiční televizní základnu v Domě ČT. Vyzpovídala hlavního produkčního a dramaturgyni programu, kteří mají na starosti celý tento prostor, kde běží celodenní programy pro malé i velké návštěvníky a kde se neustále střídají filmové delegace. Zjistíte, jak náročné je udržet harmonogram v chodu, když se plány můžou měnit každou minutu.A protože k festivalu dnes neodmyslitelně patří i online svět, vyzpovídaly také tvůrce sociálních sítí. Zjišťovaly, jaké to je tvořit bleskový obsah přímo v terénu, jak se liší videa pro různé generace diváků či třeba to, kolik kilo techniky s sebou nosí. 

Autonomní drony možná poprvé zabily lidské vojáky bez přímého řízení operátorem! Ukrajinský výrobce dronů tvrdí, že při jednorázovém bojovém testu AI řízené stroje samostatně vyhledaly a zasáhly cíle na bojišti. Pokud se tvrzení potvrdí, šlo by o milník ve vývoji moderní války!Klíčový rozdíl není v tom, že dron zabil člověka – to se ve válkách děje už roky. Zásadní je ovšem otázka, zda to poslední rozhodnutí o výběru a zásahu cíle skutečně provedl algoritmus bez člověka v rozhodovací smyčce. Právě tahle hranice stojí v centru debat o autonomních zbraních, odpovědnosti a pravidlech války...Zatím jde ovšem jen o tvrzení z ukrajinského obranného průmyslu, nikoli o nezávisle ověřený a detailně zdokumentovaný případ. Nicméně – těžko za současné situace čekat oznámení ukrajinské armády podobného rázu. Ergo to především ukazuje směr, kterým se bojiště rychle posouvá: drony, AI rozpoznávání cílů, elektronická válka a zbraně schopné fungovat i bez spojení s operátorem se stávají realitou. Budoucnost války tak možná nebude jen bezpilotní, ale stále víc i autonomní...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

HEY U! Is bronwater uit een fles beter dan een glas kraanwater? Waarom horen we steeds vaker over de poepbacterie in ons drinkwater? En moeten we ons eigenlijk zorgen maken dat ons drinkwater ooit opraakt? Er gaan een hoop vragen de ronde over de kwaliteit van ons drinkwater. Doris van Halem (Hoogleraar Drinkwaterkwaliteit en Zuivering aan de Technische Universiteit Delft) checkt in deze aflevering de feiten over ons watersysteem (zoals de zin en onzin van waterfilters voor thuis) en legt uit waarom we niet zomaar de Noordzee kunnen gebruiken voor ons drinkwater. Zat jouw vraag er nou niet tussen? Geen zorgen! Op de socials van Universiteit van Nederland (@universiteitnl) beantwoordt Doris nog meer kijkersvragen. En als je nog een extra vraag hebt kun je die stellen in de comments.Benieuwd naar meer? Bekijk onze eerdere video’s over water!

V novém podcastu Chléb & Games probírají Aleš a Šárka aktuální situaci u dvou nesmiřitelných konzolových rivalů: Zatímco u Xboxu probíhá aktuálně velký restart, který otřásá v základech studií jako Arkane, Compulsion Games, Undead Labs nebo nejnověji u Obsidianu, PlayStation vyhlásil od roku 2028 konec fyzických disků s hrami v krabičkách. A v palečcích si pesimistickou budoucnost hraní osvěžíme svěžím větříkem průřezu herními zprávami: od cosy simulátoru Leona S. Kennedyho po odvážné hardwarové nároky jihokorejské akce Cinder City.0:12 - Temná mračna nad Xboxem pod vedením nové šéfky24:03 - Palečky: Optimistický průřez herním zpravodajstvím48:36 - Konec jedné éry: Bezdisková budoucnost PlayStationu

MVP vystoupí živě v nedělí 19. 7. v rámci Letní podcastové scény. Můžete se těšit na předávání ceny MVP pro nejužitečnějšího hráče uplynulého ročníku nejvyšší české fotbalové ligy, debatu s fotbalovým influencerem Michsako nebo na projekci finále probíhajícího mistrovství světa. Kdy jindy, když ne teď? Zatímco planeta hltá play off mistrovství světa, český fotbal dumá, kudy z krize. A experti podcastu MVP se shodují, že nejlepší cestou momentálně bude pro reprezentaci trenér z ciziny. Jak vypadala na MS česká reprezentace zblízka? Jaké bylo sledovat Messiho v Americe na vlastní oči? Kdo vyhraje mistrovství světa a je vůbec možné, aby to nebyla Francie? Pusťte si celý díl MVP! --- Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube. Bližší pohled do kabin MVP se vám nabízí na našem Instagramu. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

3D tisk už dávno nevyrábí jen malé plastové modely. Australská technologie ASCEND proměnila klasický věžový jeřáb v obří robotickou betonovou 3D tiskárnu, která by jednou mohla automaticky stavět celé vícepodlažní budovy vysoké až kolem 100 metrů.Na rozdíl od dosavadních stavebních 3D tiskáren není zařízení omezené velikostí vlastní konstrukce. Využívá běžný stavební jeřáb, jehož rameno přesně nanáší vrstvy speciálního betonu podle digitálního modelu. To by mohlo výrazně urychlit výstavbu, snížit spotřebu materiálu i potřebu manuální práce na stavbě.Technologie je zatím ve fázi vývoje a čeká ji řada praktických zkoušek. Pokud se ale osvědčí, mohla by změnit způsob, jakým vznikají velké budovy. Budoucí staveniště tak možná nebudou plná zedníků s cihlami, ale robotických jeřábů, které budou domy doslova tisknout vrstvu po vrstvě.Pokud by se tato možnost potvrdila, šlo by o jednu z největších změn ve fyzice od objevu samotné temné energie koncem 90. let. Kosmologové by museli přehodnotit část současného modelu vesmíru a možná hledat úplně nové vysvětlení jeho vývoje. Zatím jsme ale ve fázi opatrného vzrušení – data jsou zajímavá, ale na revoluci je ještě brzy.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Vývoj počítačových čipů se už desítky let řídí jednoduchým pravidlem: tranzistory jsou stále menší. Jenže fyzikální limity se rychle blíží. Nová technologie proto nabízí jinou cestu – místo dalšího zmenšování začne čipy skládat do třetího rozměru.Vědci vyvinuli metodu, která umožňuje vrstvit křemíkové struktury přímo na sebe. Díky tomu lze na stejnou plochu umístit více tranzistorů, zkrátit vzdálenosti mezi nimi a zvýšit výkon i energetickou efektivitu. Čipy tak mohou růst „do výšky“, podobně jako se z měst plných nízkých domů stávají města plná mrakodrapů.Technologie je zatím v rané fázi, ale mohla by pomoci prodloužit éru rychlejších procesorů i poté, co klasické zmenšování tranzistorů narazí na své fyzikální limity. Budoucnost výpočetní techniky tak možná nebude spočívat v menších součástkách, ale v chytřejším využití prostoru.Pokud by se tato možnost potvrdila, šlo by o jednu z největších změn ve fyzice od objevu samotné temné energie koncem 90. let. Kosmologové by museli přehodnotit část současného modelu vesmíru a možná hledat úplně nové vysvětlení jeho vývoje. Zatím jsme ale ve fázi opatrného vzrušení – data jsou zajímavá, ale na revoluci je ještě brzy.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Jen dva měsíce před srpnovou invazí panovala v Československu naděje na větší tvůrčí svobodu bez cenzury. Atmosféru odrážel i šestnáctý ročník karlovarského filmového festivalu, který změnil podobu soutěže a ocenil hned dvakrát snímek Rozmarné léto režiséra Jiřího Menzela. Zatímco domácí publikum slavilo, sovětská delegace označila vítězný film za dílo bez hlubší ideje. Festival se zároveň zapsal do historie i položením základního kamene budoucího hotelu Thermal.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Může jednou medicína omlazovat buňky místo jejich nahrazování? Biotechnologická firma Life Biosciences zahájila první klinické testování genové terapie ER-100. Prvním pacientům ji podává jako možnou léčbu glaukomu – onemocnění, které postupně poškozuje zrakový nerv a může vést až ke slepotě.Terapie má pomocí genového přístupu přeprogramovat buňky zrakového nervu do mladšího funkčního stavu. Cílem není jen zpomalit průběh nemoci, ale obnovit schopnost buněk lépe fungovat a odolávat poškození. Podobné strategie se v posledních letech staly jedním z nejzajímavějších směrů výzkumu regenerativní medicíny.Zatím ale není jasné, zda metoda skutečně funguje. Klinické studie teprve začínají a jejich hlavním cílem je ověřit bezpečnost i první známky účinnosti. Pokud by se však výsledky potvrdily, mohlo by jít o významný krok nejen v léčbě glaukomu, ale i v širší snaze zpomalovat nebo částečně obracet projevy stárnutí lidských tkání.Pokud by se tato možnost potvrdila, šlo by o jednu z největších změn ve fyzice od objevu samotné temné energie koncem 90. let. Kosmologové by museli přehodnotit část současného modelu vesmíru a možná hledat úplně nové vysvětlení jeho vývoje. Zatím jsme ale ve fázi opatrného vzrušení – data jsou zajímavá, ale na revoluci je ještě brzy.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Máme tu záhadu! Astronomové zaznamenali krátké zjasnění hvězdy ve Velkém Magellanově oblaku, které může ukrývat mimořádně zajímavý objekt. Podle analýzy šlo o gravitační mikročočkování – jev, kdy nějaké hmotné těleso na okamžik zesílí světlo vzdálenější hvězdy... jako čočka, proto ten název. Čočkují všechny objekty, ale ty hmotnější víc – velmi efektivní čočky jsou proto černé díry. Mno a dle kalklací odhadovaná hmotnost tohoto objektu, pojmenovaného Phoebe, přitom odpovídá zhruba třem Měsícům...Právě to činí objev tak zajímavým. Mohlo by jít o osamělou „potulnou“ planetu bez mateřské hvězdy... Existuje ale i mnohem exotičtější možnost: primordiální černá díra vzniklá krátce po Velkém třesku. Takové objekty jsou jedním z kandidátů na vysvětlení části temné hmoty a dosud nebyly spolehlivě potvrzeny.Zatím nelze rozhodnout, o který scénář jde. K odlišení planety od černé díry budou potřeba další pozorování a statistická analýza podobných událostí – je přitom nepravděpodobné, Phoebe bude pozorována opakovaně, ale můžeme doufat, že najdeme jiné podobné objekty. Pokud by se ale skutečně jednalo o primordiální černou díru, šlo by o jeden z nejvýznamnějších kosmologických objevů posledních let – přímou stopu procesů, které probíhaly v prvních okamžicích existence vesmíru...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Projekt DESI zveřejnil další obří balík dat mapujících rozložení galaxií ve vesmíru. Nová trojrozměrná mapa patří k nejpodrobnějším v historii a znovu posiluje jednu z nejzajímavějších debat současné kosmologie – tedy to, zdali je temná energie opravdu konstantní, nebo se v průběhu času mění...Podle standardního modelu vesmíru tvoří temná energie asi 70 % kosmu a její hustota zůstává stále stejná. Právě ona má pohánět zrychlující se rozpínání vesmíru. Nová data z DESI ale opět naznačují, že temná energie by mohla být v minulosti silnější a postupně slábnout. Nejde zatím o definitivní důkaz, ale o trend, který se s rostoucím množstvím dat objevuje stále zřetelněji.Pokud by se tato možnost potvrdila, šlo by o jednu z největších změn ve fyzice od objevu samotné temné energie koncem 90. let. Kosmologové by museli přehodnotit část současného modelu vesmíru a možná hledat úplně nové vysvětlení jeho vývoje. Zatím jsme ale ve fázi opatrného vzrušení – data jsou zajímavá, ale na revoluci je ještě brzy.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Zatürre ve akciğer enfeksiyonu nedeniyle yoğun bakımda tedavi gören Kadir İnanır, 77 yaşında hayatını kaybetti. Rutte, NATO Zirvesi'nde on milyarlarca dolarlık yeni savunma anlaşmaları açıklanacağını duyurdu.Bu bölüm Türkiye İş Bankası hakkında reklam içermektedir. Türkiye İş Bankası, Dünya KOBİ Günü'nde işletmelerin büyümesini ve dijital dönüşümünü destekleyen çözümlerini öne çıkarıyor. Ayrıntılı bilgiye buradan ulaşabilirsiniz.

Zatímco většina světových oceánů se kvůli změně klimatu otepluje, jižně od Grónska existuje podivná výjimka. Tato oblast je známá jako „studená anomálie Atlantiku“ a dlouhodobě vykazuje nižší teploty než okolní oceán. Právě proto přitahuje pozornost klimatologů z celého světa.Jedním z hlavních vysvětlení je postupné slábnutí systému mořských proudů AMOC, jehož součástí je i známý Golfský proud. Přítok sladké vody z tajících grónských ledovců může narušovat potápění studené slané vody, které tento oceánský „dopravní pás“ pohání. Pokud by proudění výrazně zesláblo, mohlo by ovlivnit klima Evropy, rozložení srážek i počasí na dalších kontinentech.Samotná studená skvrna ale neznamená, že je kolaps Golfského proudu bezprostředně za dveřmi. Jde spíše o jeden z varovných signálů, který odpovídá některým klimatickým modelům. Vědci se zatím přou o to, jak rychle se systém mění a jak velké riziko skutečně představuje. Jisté je pouze to, že Atlantik patří mezi nejsledovanější části světového oceánu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Ústavní soud v předběžném opatření nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Zatímco ministr zahraničí hovoří o pokusu o ústavní puč a předseda parlamentu o vazalství soudu, politický geograf Libor Jelen takovou kritiku odmítá. „Je to drzost. Oba jen dál prohlubují rozdělení společnosti,“ říká. V rozhovoru se věnuje také polsko-ukrajinskému sporu o historickou paměť nebo vlivu světové politiky na fotbalový šampionát.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pán Ježíš přijde na tuto zemi ještě jednou, avšak tentokrát v naprosto jiném postavení. Zatímco v evangeliích ho vidíme v ponížení, pokoře a tichosti, kniha Zjevení ho odhaluje v plné nebeské slávě, moci a v roli svrchovaného soudce. Do tohoto poselství se noříme spolu s teologem Johnem Vernonem McGeem, slovem provází Pavel Vopalecký. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Už dvakrát neúspěšně navrhoval v minulé Sněmovně poslanec hnutí ANO Radek Vondráček na státní vyznamenání Miloše Zemana. Napotřetí se dočkal. Poslanci současné vládní koalice navrhli Petru Pavlovi, aby svého předchůdce vyznamenal Řádem bílého lva. Pro Zemanovo ocenění přitom hlasovali všichni vládní poslanci s výjimkou Renaty Vesecké (za Motoristy). Zatímco od opozice nezískal jediný hlas.

Zatímco od tohoto týdne už ve svatovítské katedrále zní nový nástroj, my se v dalším díle seriálu dnes vydáme do obsáhlého rozhlasového archivu a připomeneme si nejvýznamnější okamžiky, které doprovázely jeho předchůdci. Například v roce 1937 se zvuk varhan nesl katedrálou při posledním rozloučení s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.

Už dvakrát neúspěšně navrhoval v minulé Sněmovně poslanec hnutí ANO Radek Vondráček na státní vyznamenání Miloše Zemana. Napotřetí se dočkal. Poslanci současné vládní koalice navrhli Petru Pavlovi, aby svého předchůdce vyznamenal Řádem bílého lva. Pro Zemanovo ocenění přitom hlasovali všichni vládní poslanci s výjimkou Renaty Vesecké (za Motoristy). Zatímco od opozice nezískal jediný hlas. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blízký východ čeká příměří, možná i mír – tak máme chápat páteční podpis Memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem. Tento mír ale někteří z aktérů mohou považovat za svůj neúspěch. Zatím nejde o mírovou smlouvu, ale příměří na dalších 60 dnů, přičemž řešení některých otázek, jako je íránský jaderný program, se odsouvá za tuto hranici. Tedy paradoxně na dobu, kdy už na Írán nebude vyvíjen žádný efektivní tlak.

Blízký východ čeká příměří, možná i mír – tak máme chápat páteční podpis Memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem. Tento mír ale někteří z aktérů mohou považovat za svůj neúspěch. Zatím nejde o mírovou smlouvu, ale příměří na dalších 60 dnů, přičemž řešení některých otázek, jako je íránský jaderný program, se odsouvá za tuto hranici. Tedy paradoxně na dobu, kdy už na Írán nebude vyvíjen žádný efektivní tlak.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #67: Proč si Peking tolik přeje vyměnit svého špiona v české vazbě a co za to bude nabízet? Může premiér Andrej Babiš při své možné cestě do říše středu získat skutečně něco významného, nebo to budou jen sliby, které se nikdy nenaplní? Zatímco o cestě šéfa ANO do Číny se spekuluje, předseda Senátu Miloš Vystrčil nedávno navštívil Tchaj-wan. Jestli se Česku více vyplatí obchodovat s ním, nebo s Čínou analyzuje šéf think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

Vznik státních symbolů Československa po roce 1918 provázely spory, hledání kompromisů i nečekané okolnosti. Zatímco nová vlajka a státní znaky vznikaly díky práci heraldiků a úředníků ministerstva vnitra, státní hymna byla vytvořena spojením české písně Kde domov můj a slovenské Nad Tatrou sa blýska. Z popěvku hry Fidlovačka a studentské protestní písně se během desetiletí staly výrazné symboly společného státu.

V Texasu už šest let funguje restaurace, kde jsou na jídelníčku jen tacos. Do hledáčku gastro recenzentů se dostala díky propojení mexické a americké kuchyně a ekologickému přístupu. Zatím má jen dvě michelinské značky, ještě ne hvězdičky, ale už se objevila i ve vyhlášeném michelinském průvodci. Specialitou podniku jsou tacos s trhaným kachním masem.

V Texasu už šest let funguje restaurace, kde jsou na jídelníčku jen tacos. Do hledáčku gastro recenzentů se dostala díky propojení mexické a americké kuchyně a ekologickému přístupu. Zatím má jen dvě michelinské značky, ještě ne hvězdičky, ale už se objevila i ve vyhlášeném michelinském průvodci. Specialitou podniku jsou tacos s trhaným kachním masem.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

HEY U! Heb jij ADHD of ken je iemand die het heeft? Dan is deze video misschien wel heel herkenbaar. Want kun je alleen ADHD hebben als je ‘druk’ bent? Waarom versterken jouw symptomen zodra je ongesteld moet worden? En waarom is die ene vriend(in) met ADHD altijd te laat? Neurowetenschapper Lara Wierenga (Universiteit Leiden) legt het je uit! 00:00 Wat is ADHD 'time blindness'? 00:20 ADHD zonder druk gedrag (onoplettend type) 01:39 Heb je meer energie als je ADHD hebt? 02:12 De impact van hormonen op ADHD 03:29 Ritalin slikken zónder ADHD 04:00 Hoe werkt Ritalin in de hersenen? 05:49 ADHD verschillen vrouwen en mannen 07:55 Waarom zijn mensen met ADHD altijd te laat? Zat jouw vraag er nou niet tussen? Geen zorgen! Op de socials van Universiteit van Nederland (@universiteitnl) beantwoordt Lara nog meer kijkersvragen. En als je nog een extra vraag hebt kun je die stellen in de comments ⬇️ Benieuwd naar de onderzoeken uit de video? Hier vind je de linkjes.

Zlatavý mok byl v nově vzniklém Československu levným zdrojem kalorií, ale také příčinou mnoha rozvrácených rodin. Zatímco hospodami zmítala hektolitrová horečka a kořalka se podávala i dětem či ženám po porodu, prezident T. G. Masaryk před alkoholem důrazně varoval. Vinařství mezitím drtila kalamita révokazu, na Podkarpatské Rusi sloužil líh jako platidlo a stát se s všudypřítomným opilstvím snažil bojovat nejen zakládáním léčeben, ale i prvními omezujícími zákony.

Zatímco při poslední české účasti na světovém šampionátu před 20 lety byli v týmu jenom dva hráči z tuzemské ligy, teď je na soupisce hned 17 hráčů z nejvyšší české fotbalové soutěže. Patří mezi ně také Patrik Schick, historicky nejlepší český střelec v Bundeslize. Ten poprvé a zatím naposledy viděl české fotbalisty na MS, když mu bylo 10 let a hrál za Viktorii Vestec, klub z vesnice nedaleko Prahy.

Americký prezident Donald Trump sliboval, že zkrotí inflaci a zajistí nová pracovní místa. Zatímco americká armáda operuje v Íránu, Spojené státy se potýkají s rostoucími cenami paliv i živobytí a Trumpova podpora klesá i u skalních voličů. „On je intuitivní, impulzivní a kulturně nevzdělaný politik. V tom je jeho základní malér,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus publicista Dušan Neumann, který žije v Pensylvánii.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Touto dobou už podle slibů vlády mělo být o budoucnosti veřejnoprávních médií v podstatě jasno. Jenže ministr kultury Oto Klempíř předložil tak špatný návrh zákona, že ho ostře kritizují v podstatě všichni. Co mají média čekat? Hostem Ptám se já byl poslanec, předseda mediálního výboru a místopředseda KDU-ČSL František Talíř.Návrh zákona o médiích veřejné služby, který připravil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a jeho rezort rozcupovaly v připomínkovém řízení všechna ministerstva s výjimkou životního prostředí. Například podle rezortu financí má současné znění návrhu velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů. Zároveň neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze.Podle návrhu ministra kultury by ČT a ČRo měly místo koncesionářských poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Změna by měla nabýt účinnosti od příštího roku. Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci televize a rozhlasu vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.Klempíř v sobotní debatě na Nově uvedl, že s prosazením zákona stále počítá. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, pak by ho měla dostat na stůl vláda. Opozice se podle Babiše bude moci k návrhu vyjádřit při projednávání ve Sněmovně, zapojit by se mělo i vedení obou médií.Podle šéfa sněmovního mediálního výboru Františka Talíře (KDU-ČSL) je už jisté, že vládní koalice určitě nestihne poslanecký návrh za úpravu okruhů plátců koncesionářských poplatků, který avizovala zavést jako mezikrok už od poloviny letošního roku. „To ubráníme zcela jistě. A věřím, že ubráníme i 1. leden,“ řekl Talíř s odkazem na legislativu chystanou ministerstvem kultury. „Oto Klempíř je mezi několika mlýnskými kameny. Sám není schopný se s tím nějak věcně poprat. Je otázka, kdo z vlády ten zákon vlastně četl. Obávám se, že je to možná nějaký kompilát pomocí umělé inteligence, protože za to by podle mě vyhazovali v prváku na právech.“ „Jestli i Andrej Babiš teď říkal, že není schopen číst ten zákon, tak podle mě mu trpělivost časem dojde. Zatím se mu ještě pravděpodobně Oto Klempíř hodí k tomu, aby vytvářel mlhu. Ale až se to najednou posune do role, kdy premiér bude moct říct: on to celé zkazil, Motoristi jsou neschopní, ale já, Andrej Babiš, vám zachráním StarDance, já to tady zachráním celé, tak v tu chvíli ho sundá,“ dodal Talíř. Co Českou televizi a Český rozhlas čeká? Jak dopadne dovolba členů rady ČT? A bylo chytré nejít na hlasování o usnesení k sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

HEY U! Is het waar dat vet eten beter is dan zoet eten als je wilt afvallen? Wat is nu het beste ontbijt om de dag mee te beginnen, of kun je beter je ontbijt overslaan? En zijn light en zero nou een goed alternatief of niet? Er gaan een hoop ideeën de ronde over voeding op social media. Coen Dros is voedingswetenschapper bij Erasmus MC én eigenaar van het platform @coenfirmation_bias. Hier checkt hij de wetenschappelijke onderbouwing van claims over voeding en gezondheid op het internet. En hij beantwoordt in deze aflevering jullie kijkersvragen! 0:00 Zijn light en zero producten beter voor je?1:35 Is aspartaam slecht voor je gezondheid?2:28 Moet ik wel of niet ontbijten? Wat is het beste ontbijt?4:19 Kan ik beter vet dan zoet eten om af te vallen?5:33 Is koken met zaadolie slecht?6:43 Is roomboter goed of slecht voor je?7:08 Waar vind ik juiste informatie over voeding en leefstijl?8:23 Is de Schijf van Vijf een goed advies? Zat jouw vraag er nou niet tussen? Geen zorgen! Op de socials van Universiteit van Nederland (@universiteitnl) beantwoordt Coen nog meer kijkersvragen. En als je nog een extra vraag hebt kun je die stellen in de comments ⬇️ Meer weten over het belang van ontbijt en ‘gevaarlijke’ zaadoliën? Lees de verdiepende stukken van Coen op zijn website:

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Veřejnoprávní média jsou na hraně střetu s vládou. Kabinet tlačí nový zákon, který má zásadně proměnit jejich fungování i financování – a uvnitř institucí už se plánuje forma odporu. „Už se řeší ne jestli, ale v jakém momentu se půjde stávkovat,“ říká redaktor Deníku N Tomáš Linhart. Zatímco vláda mluví o plnění předvolebních slibů, kritici upozorňují na kvalitu návrhu i možné politické motivace. „Z odborného hlediska není důvod, aby došlo k tak rychlým a razantním změnám,“ říká Linhart. „Formálně je to sice návrh zákona, ale mnozí kritici to označují za legislativní paskvil. Někteří analytici tomu říkají prostě ‚věc‘ a odmítají tomu kvůli kvalitě, obsahu a formě říkat zákon.“ Nejde přitom o kosmetické změny, ale o zásah s reálnými dopady: „Pokud se ty rozpočty skutečně osekají na zmiňovanou úroveň, Česká televize může propustit desetinu lidí, rozhlas téměř třetinu pracovníků.“ To by znamenalo omezení výroby, útlum regionální tvorby i redukci zahraničních zpravodajů. „V rozhlase by mohlo dojít ke slučování některých stanic,“ dodává. Rychlost, s jakou kabinet postupuje, podle něj není náhodná: „Tahle vláda chce výsledky a chce je doručit co nejrychleji. Když k tomu přičteme antipatii Andreje Babiše a Tomia Okamury vůči veřejnoprávním médiím, dostaneme se k důvodu, proč to jde tak rychle.“ Do napjaté situace navíc vstupují i nejasnosti kolem údajné nahrávky z Rady ČT, kterou zveřejnil server Forum 24. Záznam má zachycovat radní Pavla Matochu a Romana Bradáče, kterak hovoří o nedoplaceném půlmilionu korun za neurčenou volbu. Její pravost ale nelze ověřit. „Když jsem ji slyšel poprvé, zdálo se mi, že hlas Romana Bradáče zní jako on. Hlas Pavla Matochy mi podobný nepřipadal. Může to být výtvor umělé inteligence, ale nevíme to. Kdyby šlo o pravou nahrávku, byl by to hmatatelný důkaz, že se někdo snaží ovlivňovat dění v České televizi,“ doplňuje reportér. Proč došlo u ministra kultury Oty Klempíře ve vztahu k veřejnoprávním médiím k názorové otočce? Mají Česká televize a Český rozhlas silné generální ředitele, kteří jsou připraveni za své instituce bojovat? A postaví se za veřejnoprávní média česká veřejnost? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion