Podcasts about Zat

V Americe jde firmu založit na pár kliků. V EU tomu brání odlišná pravidla i jazyková džungle. Evropská komise teď vymýšlí virtuální domov pro firmy, kde by se všem žilo stejně. Pomůže i investorům, říká ekonomka.Podnikat v Americe je snazší. V Evropě se mluví každých pár set kilometrů jiným jazykem. V každé zemi platí jiné právo, jiné daně. Co trh, to jiná mentalita. Evropská komise chce teď tenhle „evropský Babylon“ sjednotit.Na národní pravidla nesáhne, ale pro zájemce založí nový, virtuální právní rámec, kde budou platit jedna pravidla pro všechny. Zatím vyfasoval ošklivé úřednické jméno, 28. režim. Jana Matesová mu přezdívá „Evropský Delaware“.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Název Krušné hory je odvozený od slova krušec, tedy od starého výrazu pro rudný kámen. I samotné jméno pohoří tak odkazuje na odvětví, které tam má více než 500 let starou tradici, a to na obou stranách hranic. V Krušných horách leží zásoby celé řady hornin i kovů. Jejich těžba se vždycky odvíjela od pokroku celého lidstva. Zatímco původně mu šlo o stříbro, později dostal přednost například uran a dnes se mluví o lithiu.

Název Krušné hory je odvozený od slova krušec, tedy od starého výrazu pro rudný kámen. I samotné jméno pohoří tak odkazuje na odvětví, které tam má více než 500 let starou tradici, a to na obou stranách hranic. V Krušných horách leží zásoby celé řady hornin i kovů. Jejich těžba se vždycky odvíjela od pokroku celého lidstva. Zatímco původně mu šlo o stříbro, později dostal přednost například uran a dnes se mluví o lithiu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco oficiální ekonomické ukazatele jako HDP nebo inflace reagují na vývoj s určitým zpožděním, existuje celá řada neoficiálních, často až bizarních indikátorů, které se snaží předpovědět blížící se hospodářské problémy s větším předstihem. Některé z nich – jako prodeje mražené pizzy, rtěnek nebo spodního prádla – si už vysloužily své místo v populárním ekonomickém folklóru.Jak ale říká ekonom Dominik Stroukal, má to své opodstatnění: „Ve chvíli, kdy chudneš, tak začneš kupovat věci, kterým říkáme podřadné statky. Mražená pizza je typicky podřadný statek – čím jsi chudší, kupuješ si ho víc,“ uvedl v podcastu Ve vatě.Zkušenosti z minulosti, například z velké finanční krize nebo pandemie, naznačují, že rostoucí prodej levného jídla či kosmetiky koreluje s poklesem ekonomické aktivity. „Viděli jsme to v roce 2009, ale to už jsme věděli, že jsme v krizi. Takže kdyby ten ukazatel přišel dřív, třeba v roce 2007, bylo by to mnohem zajímavější,“ říká ekonom Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Dalším z populárních ukazatelů je tzv. „lipstick index“ – hypotéza, podle které se v době nejistoty zvyšuje prodej rtěnek. Stroukal vysvětluje: „Když je na trhu práce těsno, ženy více investují do svého vzhledu.“ Rtěnka je levnější než nový outfit, ale pořád výrazná změna. Takže dává smysl, že její prodej v předkrizových dobách roste.I muži mění své nákupní chování, když se blíží recese. Slavný „index spodního prádla“, jehož autorství je přisuzovánu Alanu Greenspanovi, někdejšímu šéfovi americké centrální banky, tvrdí, že muži v krizi omezí nákupy nových trenýrek. „Je to věc, kterou nikdo nevidí, takže na ní můžeš šetřit, aniž by sis zhoršil šance třeba u pohovoru,“ uvažuje Stroukal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jihokorejská společnost KHNP vyhrála tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, francouzská EDF proti tomuto rozhodnutí podala žalobu. Proč podpisu smlouvy s KHNP oponoval eurokomisař Stéphane Séjourné? Jednal neoprávněně ve prospěch EDF? „Zatím jsem se nesetkal s tím, že by za mnou Séjourné přišel a lobboval za francouzské firmy,“ tvrdí eurokomisař pro mezinárodní partnerství a bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Zatímco Olomoucký kraj ukončil projekt operativní veřejné dopravy kvůli finanční náročnosti, v Dolním Újezdě na Přerovsku podobnou službu provozují už osmým rokem z vlastních zdrojů.

Jihokorejská společnost KHNP vyhrála tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, francouzská EDF proti tomuto rozhodnutí podala žalobu. Proč podpisu smlouvy s KHNP oponoval eurokomisař Stéphane Séjourné? Jednal neoprávněně ve prospěch EDF? „Zatím jsem se nesetkal s tím, že by za mnou Séjourné přišel a lobboval za francouzské firmy,“ tvrdí eurokomisař pro mezinárodní partnerství a bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Frýdlantská vodárenská společnost má zpoždění s projekty na zajištění pitné vody pro lokality sousedící s polským dolem Turów. Zatímco na Chrastavsku a Hrádecku už se staví nové vodovody, na Frýdlantsku ještě nekopli do země. Proč, zjišťovala redaktorka Jana Pavlíčková.

Na webu města Česká Lípa je nový vyhledávač úředníků. Navigační systém pomůže lidem v orientaci v budovách městského úřadu. Zatím funguje pro úřadovnu v ulici U Synagogy.

e s podivem, že například v Praze vynikající herečku Terezu Groszmannovou kdovíjak neznají, a to ani přesto, že v roce 2020 získala Cenu Thálie. Hvězdou je Tereza naopak v Brně, kde na ni sází tamní činohra Národního divadla. Velký úspěch zažila i během dlouhého působení v Itálii a v posledních dnech si našla řadu fanoušků na druhé straně zeměkoule, v Japonsku.Tam brněnskou herečku pozvalo Tokijské národní divadlo. Konkrétně je zaujalo představení Matka, kde hraje Tereza hlavní roli.Sama je matkou tří dětí a v podcastu zmíní, jak v reálném životě občas řeší dilemata, kterými se zabýval Karel Čapek.„Můj nejstarší syn, Kryštof, je zdravotní bratr,“ říká v rozhovoru odehrávajícím se v malém baru uprostřed Ósaky.„Když byla Ukrajina napadena Ruskem, vyloženě jsem se děsila, jak za mnou přijde s tím, že tam chce vycestovat coby dobrovolník. Já bych prosila, ať nechodí, on by říkal, že musí, a tohle přesně Čapek v Matce řeší. Přeju všem chlapům světa, ať si dávají velké výzvy. Koníčky ať mají, jaké chtějí. Ale ať při tom, pokud možno, nejde o život!“V Japonsku odehráli Brňáci během dvou týdnů deset vyprodaných představení, šest v Tokiu a čtyři v Ósace.„Nejvíc mě překvapilo,“ říká Tereza, „jak je Čapek v Japonsku oblíbený, patří k povinné školní četbě. Zatímco u nás Čapka všichni znají, ale málokdo ho doopravdy četl, tady ho lidi opravdu dodnes čtou.“V podcastu hovoří i o tom, jak si s kolegy dělali každý den výlety:„Japonsko jsme vyždímali do poslední vteřiny, těsně před odletem se ještě zajedeme vykoupat do moře. Zaujal mě například rozdíl mezi Tokiem, kde je naprostý pořádek a disciplína, a Ósakou, která je z našeho pohledu takovým uvolněnějším Balkánečkem...“V čem chápou hlavní význam Matky Japonci jinak než Češi? Proč Tereza opustila lukrativní hereckou pozici v Itálii? A kde v Tokiu najít nejlepší bary? I o tom hovoří v dalším díle podcastu Host Reportéra, který se tímto dílem vrací ke svému tradičnímu rozhovorovému formátu.

Zatímco ve Švédsku investuje 90 procent dospělých a 70 procent dětí do 17 let, Češi dál fandí spíše spoření. Podle ekonomů i zástupců byznysu je to škoda. Ochuzují sami sebe o bohatší důchod a zdejší firmy o možnost rychleji růst, shodli se účastníci předvolebního cyklu debat Ladíme Česko.„My Češi jsme v Evropě po Švýcarech nejspořivější národ, dokonce teď spořivější než Němci. Ale bohužel naše prostředky zůstávají často ležet ladem, neroztáčejí kola ekonomiky. Investovat se přitom vyplácí víc než nechat peníze pod polštářem nebo na účtech bank,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.Poslechněte si druhý díl ze série předvolebních debat Ladíme Česko.

„Přecházíme největší disrupcí mezinárodního pořádku za poslední dekády. Na jejím konci nevznikne svět, jaký jsme znali, ale něco úplně nového,“ říká prezident organizace Globsec Róbert Vass. Podle Vasse vstupujeme do nové éry, která definitivně ukončuje svět založený na pravidlech a institucích vzniklých po druhé světové válce. „Tato transformace je nevratná,“ řekl v rozhovoru pro Echo Pavla Štrunce. Vass varuje, že Spojené státy se dnes samy staly disruptivní silou. „Zatímco dřív byly USA garantem systému založeného na mezinárodním právu, dnes z mnoha institucí odcházejí. Nahradilo to právo síly,“ uvedl. To podle něj představuje existenční ohrožení pro menší státy jako je Slovensko či Česko, jejichž bezpečnost závisí na síle mezinárodních pravidel, ne na vojenské moci. „Musíme přestat čekat, co rozhodnou Američané. Pokud chceme, aby nás brali vážně, musíme investovat do vlastní obrany.“A mluvilo se i o situaci na Ukrajině: „Rusko zatím ignoruje všechny mezinárodní iniciativy na zastavení bojů. K míru se nedostaneme tím, že přestaneme podporovat oběť. Dostaneme se k němu tehdy, až si agresor uvědomí, že cena za pokračování bojů je neakceptovatelná. Zatím ale Rusko tuto cenu necítí." dodává Vass. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Muž mnoha protikladů. V 50. letech byl internován v pracovním táboře v Želivu, roku 1977 jmenován kardinálem, pražským arcibiskupem a primasem českým. Zatímco zprvu spolupracoval s komunistickým režimem, na konci 80. let se stal významnou osobností revolučních změn v Československu.

Vlajková loď sportu ČT, večerní Branky, body, vteřiny má od ledna posilu. Mezi moderátory přibyly dvě ženy. „Je to symbol. Tisíckrát horší je být na mistrovství světa,“ říká k tomu jedna z nich, reportérka Darina Vymětalíková.„Když jsem přišla do televize, tak jsem chtěla dělat spíš fotbal, ne hokej, ale to se nedalo, ani po 15 letech. Český divák je konzervativní a ten hokejový je míň konzervativní než fotbalový,“ vypráví o své kariéře Vymětalíková v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus.Jako novinářka přišla do České televize před 25 lety. Až po čtyřech letech se dostala k prvním reportážím o hokeji. Ovšem jen těm „soft“ - točit mohla třeba o tom, jaký tým má nejhezčí dresy. Jako reportérka mohla dělat extraligu až po osmi letech v ČT a k národnímu týmu se dostala po 14 letech.„Ono to asi bylo strašné, ale člověk byl mladý, tak to prostě nesl líp, nebo já jsem to nesla líp, nevím,“ vzpomíná Vymětalíková.Právě ona se stala první ženou, která v redakci České televize začala dělat pravidelné rozhovory z hokejových zápasů a v roce 2023 pak poprvé komentovala hokejové utkání, byť ženského hokeje.„Tu faktickou stránku komentáře mi nikdo nenapadl, ani jeden divák, ale nelíbí se jim třeba emoce. Říkají mi, že to neprožívám. Pravda je taková, že já jsem vystreslá z negativních komentářů. Ne že bych ty emoce neprožívala, ale já je nedokážu dát ven,“ dodává.V posledních týdnech mohli fanoušci hokeje Darinu Vymětalíkovou sledovat z mistrovství světa, odkud vysílala už podesáté. A jak říká, i když si mistrovství užívá, je to práce od rána do půlnoci.„Moje kolegyně Jana Niklová se mi vždycky směje, protože nejpozději první týden mistrovství už jí volám, že v žádném případě to příště už dělat nebudu. A ona vždycky jenom protočí oči, protože ví, že pak vždycky jedu. Říkala jsem si to už poslední tři roky opravdu vážně a stejně tam vždycky jsem,“ směje se Vymětalíková.Zatímco v národní lize sama nefandí nikomu, národnímu týmu prý drží palce i jako novinářka.„Fandím, ale zase si musím uvědomovat, že jsem tam novinář a musím se ptát na to, co zajímá lidi. Když se daří, tak je to v pohodě, tam se nedostávám do žádného konfliktu s fandovstvím. Když se nedaří, tak ale musím klást otázky, co si klade divák u televize, a to potom samozřejmě nejsem hodná kamarádka,“ říká v Mediálním cirkusu.Na mistrovství přinášela rozhovory s hráči během třetin a po zápase. A sama mluví o tom, že je to speciální disciplína. Zásadní je, jakou položí otázku, jak ji naformuluje, ale nejvíc to, jakého hráče si na rozhovor vybere.Rozhovory se sportovci jsou přitom často terčem různých komických skečů, hlavně kvůli frázím a klišé, které se s nich objevují. Vymětalíková ale říká, že na ty nejslavnější hlášky jako třeba „Tak určitě!“ si už sami hráči dávají pozor.„Robert Záruba říká, že 100 procent špatných otázek je vina reportéra. Já bych ho teda za to čtvrtstoletí poopravila tak 98 procent. Drtivá většina blbých odpovědí přijde po blbé otázce. A mimochodem, ‚tak určitě‘ už hráči moc neříkají, říkají ‚tak samozřejmě‘,“ směje se sportovní reportérka.Kdo ji přemlouval ke komentování hokeje? Proč do toho nechce jít? A kdo z hráčů hokejového nároďáku má nejdelší přestávkové rituály?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Zatím jsme odvysílali dva streamaratony: V roce 2022 trval 13 hodin; a v roce 2024 dokonce 16 hodin. Jak dlouho myslíte, že bude trvat ten letošní, v němž budeme poprvé dva? Můžete jako pokaždé psát komentáře i volat; klást libovolné otázky Emě i Urzovi. Na rozdíl od ostatních běžných livestreamů nebudeme řešit žádné jedno konkrétní téma, takže můžeme probírat cokoliv, co si budete přát; a jako v případě předchozích streamaratonů můžeme tematicky občas i trochu (víc) vybočovat mimo libertarianismus. – Ema; tvůrkyně Svobodného přístavu; anarchokapitalistka; libertariánka; studentka Ježka bez klece – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Zatím jsme odvysílali dva streamaratony: V roce 2022 trval 13 hodin; a v roce 2024 dokonce 16 hodin. Jak dlouho myslíte, že bude trvat ten letošní, v němž budeme poprvé dva? Můžete jako pokaždé psát komentáře i volat; klást libovolné otázky Emě i Urzovi. Na rozdíl od ostatních běžných livestreamů nebudeme řešit žádné jedno konkrétní téma, takže můžeme probírat cokoliv, co si budete přát; a jako v případě předchozích streamaratonů můžeme tematicky občas i trochu (víc) vybočovat mimo libertarianismus. – Ema; tvůrkyně Svobodného přístavu; anarchokapitalistka; libertariánka; studentka Ježka bez klece – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

„Klobásy, mleté maso i panenka vyrobené z našeho kultivovaného masa? To je zatím hudba nedaleké budoucnosti. Zatím nejsme ve fázi, abychom mohli někomu oficiálně dát ochutnat,“ přiznává Roman Lauš, který stojí se svým brněnským startupem Mewery v čele projektu „pěstování masa“ bez zabití jediného zvířete nebo poškození planety.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jozef Síkela má za sebou prvních šest měsíců ve funkci eurokomisaře pro mezinárodní partnerství. Zatímco v zahraničí jedná o strategických surovinách, migraci i globálních investicích, v Česku se o něm skoro neví. Proč není vidět a co tím Česko ztrácí? Zpravodaj Viktor Daněk se ještě zamyslí nad dopady bitcoinové kauzy v Česku a přiblíží turbulentní vývoj na politické scéně v Polsku, Nizozemí a Rumunsku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V únoru 2022 stála česko-rakouská strojírenská firma Hennlich, která má za sebou více než stoletou historii, před zásadním rozhodnutím. Zatímco západní společnosti hromadně opouštěly ruský trh na protest proti invazi do Ukrajiny, Hennlich provozoval pobočku v Rusku s více než 70 zaměstnanci. Tu se majitelé nakonec rozhodli zachovat. Vlastníci ruské i české společnosti Pavel Šumera a jeho rakouský obchodní partner tak od té doby musejí balancovat mezi ziskem a dodržováním sankcí. Ne vždy se to však daří. Loni ruská firma dodala komponenty pro CNC stroje vojenskému holdingu, jenž vyrábí balistické střely používané proti Ukrajině. České vedení přitom tvrdí, že na dění v ruské pobočce nemá žádný vliv.Text Sergeje Panova a Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková

Tak už obě hvězdy loňských eurovoleb míří k boji o křesla v českém Parlamentu. Zatímco předsedkyně KSČM Kateřina Konečná nenechávala o tom, že stane na čele kandidátky Stačilo!, nikoho na pochybách, Filip Turek, čestný prezident strany Motoristé sobě, i když není jejím členem, vyhlížel v této věci až do pátku přinejmenším nerozhodně. Jakob y se mu z „vyšího patra“ Evropského parlamentu, lukrativnějšího a internacionálně reprezentativního, na domácí dvoreček nechtělo.

Tak už obě hvězdy loňských eurovoleb míří k boji o křesla v českém Parlamentu. Zatímco předsedkyně KSČM Kateřina Konečná nenechávala o tom, že stane na čele kandidátky Stačilo!, nikoho na pochybách, Filip Turek, čestný prezident strany Motoristé sobě, i když není jejím členem, vyhlížel v této věci až do pátku přinejmenším nerozhodně. Jakob y se mu z „vyšího patra“ Evropského parlamentu, lukrativnějšího a internacionálně reprezentativního, na domácí dvoreček nechtělo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco v prvobytně pospolné společnosti se lidé po určitém stupni zamoření svého sídla odpadem přestěhovali na jiné místo, v pozdějších dobách, zejména ve starém Řecku a Římě, fungovaly přesně stanovené komunální služby. Zajímavou historii odpadového hospodářství v českých zemích v dávných i nedávných dobách až do současnosti přiblížil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

Zatímco v prvobytně pospolné společnosti se lidé po určitém stupni zamoření svého sídla odpadem přestěhovali na jiné místo, v pozdějších dobách, zejména ve starém Řecku a Římě, fungovaly přesně stanovené komunální služby. Zajímavou historii odpadového hospodářství v českých zemích v dávných i nedávných dobách až do současnosti přiblížil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V malém bytě v jednom pražském činžáku žil do roku 2020 skoro stoletý Viktor Wellemín. Když mu bylo sedmnáct let, vypravil se se svým o čtyři roky starším bratrem na dlouhou cestu, aby vstoupil do armády a bojoval proti nacistický vojskům. Nejprve se vydali na Slovensko, parníkem po Dunaji až do Černého moře, poté propluli tureckou lodí do Středozemního moře až k břehům Palestiny. Zatímco Viktor válčil kdesi u Tobruku, nacisté mu zavraždili v koncentračním táboře rodiče.

V malém bytě v jednom pražském činžáku žil do roku 2020 skoro stoletý Viktor Wellemín. Když mu bylo sedmnáct let, vypravil se se svým o čtyři roky starším bratrem na dlouhou cestu, aby vstoupil do armády a bojoval proti nacistický vojskům. Nejprve se vydali na Slovensko, parníkem po Dunaji až do Černého moře, poté propluli tureckou lodí do Středozemního moře až k břehům Palestiny. Zatímco Viktor válčil kdesi u Tobruku, nacisté mu zavraždili v koncentračním táboře rodiče.

V této sérii se nám několik nahrávek poztrácelo, za což se omlouváme. V budoucnu je jistě doplníme. Zatím si však můžete poslechnout, jaké tři rozměry pokory v příběhu krále Saula, nalezla Petra.

Samotná Evropa nemůže přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k příměří, myslí si analytik a bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Klíčová je role Spojených států. „Zatímco Ukrajinu do vyjednávání prezident Donald Trump tlačí, ve stejnou chvíli Rusko k jednání zve. Tak by se dal jeho přístup stručně popsat,“ upozorňuje Kuleba v rozhovoru pro konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu. (Rozhovor v originále si můžete pustit tady.)Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Bulharsko je další zemí, která se chystá zavést euro a to už v lednu 2026. Jednotná měna má nyní podle posledního průzkumu Eurobarometr nejvíc příznivců za celou dobu měření, v České republice ale převažuje pesimismus. Zatímco v EU důvěřuje společné měně 74 %, v eurozóně dokonce 83 %, tak v Česku jen 31 procent populace. Češi jsou navíc pesimističtí i co se týká aktuální ekonomické situace. Plných 60 procent dotázaných ji hodnotí jako špatnou. Jak dopadá na Česko fakt, že stále nepřijalo Evropskou měnu? A co se špatnou náladou? Nejen o tom v Ranním brífinku s Dominike Rusinkem, hlavním ekonomem ČSOB Private Banking.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Bulharsko je další zemí, která se chystá zavést euro a to už v lednu 2026. Jednotná měna má nyní podle posledního průzkumu Eurobarometr nejvíc příznivců za celou dobu měření, v České republice ale převažuje pesimismus. Zatímco v EU důvěřuje společné měně 74 %, v eurozóně dokonce 83 %, tak v Česku jen 31 procent populace. Češi jsou navíc pesimističtí i co se týká aktuální ekonomické situace. Plných 60 procent dotázaných ji hodnotí jako špatnou. Jak dopadá na Česko fakt, že stále nepřijalo Evropskou měnu? A co se špatnou náladou? Nejen o tom v Ranním brífinku s Dominike Rusinkem, hlavním ekonomem ČSOB Private Banking.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po hnutí Stačilo! a STAN zveřejnili obrys svého programu i Piráti. Jen hnutí ANO nadále mlčí a ústy svého předsedy Babiše tvrdí, že s programem voliče seznámí až tři týdny před říjnovými volbami. Zatím je patrné, že volební trendy určují leví nebo praví populisté. Jsou to oni, kteří šermují nulovou sazbou DPH na potraviny (Jana Bobošíková), čímž strhávají ostatní strany k nápodobě. Volební sliby jsou rámovány evropským způsobem uvažování ve stylu musíme víc zbrojit a současně nepřestat zavádět ambiciózní Green Deal, a pokud možno nezvyšovat daně. Výsledkem nemůže být nic jiného než nástup plíživé inflace, která sníží zadlužení států. Druhým extrémem je redukovat politiku na marketingové kejkle. Politický marketing je ve skutečnosti způsob, jak účinnou formou sdělit voličům svůj program. Není to však obsah, jen forma sdělení. Bohužel část politických stran, jako ANO nebo STAN, zaměňují obsah za formu. Pak se přitom dopouští populistického nadbíhání svým socialisticky myslícím voličům, anebo sklouzávají k morálnímu kýči, jako hnutí STAN svým videem, v němž se snaží okázale pomoci rodině se třemi postiženými dětmi. Je samozřejmě správné, když politici využívají své známosti k podpoře dobré věci. Je eticky nepřijatelné a navíc kýčovité, když využívají bezmoc těchto lidí v předvolebním boji. Zdá se, že letošní sněmovní volby budou festivalem populismu.

Mohl by to být námět na film: Prominentní zajatci čekají jako rukojmí na horském hradě. Zatím se jim nevede zle, ale další dny jsou nejisté. Blíží se konec války. Budou vyměněni a osvobozeni, nebo zastřeleni? Boj o hrad Itter byl zřejmě nejpodivnější bitvou 2. světové války. Ne svým rozsahem a průběhem, ale tím, že tu proti sobě stáli Němci proti Němcům.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco dnes máme nepřeberné množství příležitostí, jak strávit volné letní dny, jiné to bylo za socialismu. I tehdy, když republiku obepínal ostnatý drát železné opony, si chtěli lidé užít léto co nejlépe. Archiv Plus přináší vzpomínky na tehdejší rekreaci – na odpočinek pod stanem v kempu, na výjezd do Jugoslávie nebo v Sovětském svazu a na odborářské zotavovací pobyty.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na odlišnost v podobě bílé kůže pohlíží různé kultury Afriky jinak. Zatímco v beninském voodoo albíni představují posvátno, v Zambii jsou pro domnělou magickou sílu loveni. „Představa o tom, že albín je duch, že albín je špatný, že neumírá, ale ztrácí se, nebo že je albinismus nakažlivý – to jsou věci, které se předávají v rodinách i víceméně ve školách. Lidé v tom vyrůstají a věří tomu,“ vysvětluje antropoložka Kateřina Mildnerová. Co o rituálech tamních léčitelů zjistila?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Al treinend en liftend is Isa naar het zonnige Portugal afgezakt. En Marc-Marie maar zwoegen en werken. Zat hij maar lekker in Italië… Als broer van de paus het reilen en zeilen in Vaticaanstad met eigen ogen aanschouwen. Zou het daar te warm zijn voor een bodywarmer? Of dusdanig koud dat je naakt met iemand in een slaapzak moet liggen?

Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuze už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otevírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání. Podle Tomáše Habarta z Člověka v tísni byla za jejich obnovením touha navázat na prvorepublikovou tradici. „Už tenkrát zaznívala kritika: ‚Nedělejme to. Tam, kde se zavedly, se neosvědčily a ruší se.‘ Tak jsme je zavedli a od té doby se ta debata vede v podstatě kontinuálně,“ glosuje.

Zatímco hodnoty chápeme jako něco, co leží mimo nás a k čemu se můžeme přiblížit, ctnosti leží uvnitř nás, je přesvědčená filozofka Josefína Formanová. „Ctnosti musíte mít nejdřív k sobě a skrze ně se dopracovat k hodnotám,“ říká pro Český rozhlas Plus. „Ctnost je schopnost zaujmout ke světu stanovisko z pozice vnitřní autority, odstoupit od prvotních impulzů. Sváry ve společnosti vychází právě z prvotních impulzů,“ poukazuje na způsob, jak by lidé k sobě mohli najít cestu.

Juan Ayuso heeft in de Giro een eerste tikje uitgedeeld aan Primoz Roglic. Zat de Sloveen - die op een gat kwam te zitten - niet op te letten of was het een moment van zwakte? Je hoort het in een nieuwe aflevering van AD wielerpodcast In Het Wiel met Niek Goedvolk, Roxane Knetemann en Marijn Abbenhuijs. Verder hopen we op een 'epische klassieker' morgen en hebben we het over een bijzondere statistiek in de Ronde van Baskenland voor vrouwen.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zatímco hodnoty chápeme jako něco, co leží mimo nás a k čemu se můžeme přiblížit, ctnosti leží uvnitř nás, je přesvědčená filozofka Josefína Formanová. „Ctnosti musíte mít nejdřív k sobě a skrze ně se dopracovat k hodnotám,“ říká pro Český rozhlas Plus. „Ctnost je schopnost zaujmout ke světu stanovisko z pozice vnitřní autority, odstoupit od prvotních impulzů. Sváry ve společnosti vychází právě z prvotních impulzů,“ poukazuje na způsob, jak by lidé k sobě mohli najít cestu. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco české instituce očekávají od tuzemské ekonomiky růst, zahraniční prognózy varují, že průmyslové a exportní Česko je nejohroženější ekonomikou Evropy. Největší neznámou je výsledek obchodní války mezi USA a zbytkem světa. „Skvělá zpráva je, že navzdory Donaldu Trumpovi by česká ekonomika měla růst, dokonce i v tom horším scénáři,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Termín voleb je vyhlášený, kampaň vstupuje do své horké fáze. Zatímco hnutí ANO to rozbalilo už dávno, kolice Spolu si vyhrnula rukávy až nyní. Její lídr a zároveň předseda ODS Petr Fiala si mimo jiné bude před diváky povídat s moderátorkou Ivou Pazderkovou. Prý naostro a s odhodláním čelit nepříjemným otázkám.

Termín voleb je vyhlášený, kampaň vstupuje do své horké fáze. Zatímco hnutí ANO to rozbalilo už dávno, kolice Spolu si vyhrnula rukávy až nyní. Její lídr a zároveň předseda ODS Petr Fiala si mimo jiné bude před diváky povídat s moderátorkou Ivou Pazderkovou. Prý naostro a s odhodláním čelit nepříjemným otázkám.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Resilience a resistence – dva zdánlivě blízké termíny, které dokáží říct něco podstatného o našem světě. Zatímco odolnosti hrozí vyprázdnění neobezřetným nadužíváním, resistence si střeží svoji hráz odporu. V živém Podhoubí na AFO 60 se setkal politický a environmentální antropolog z FHS UK v Praze Bob Kuřík a Alice Koubová, vedoucí výzkumná pracovnice na Filosofickém ústavu AV ČR, která v institutu SYRI vede projekt Systémy resilience.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.Zboží dochází, svět čeká na dohoduPřestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.Jak přestavět portfolio?Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.Trumpův budíček pro Evropu?Trumpova razantní celní politika by mohla být budíčkem pro Evropu, která svým růstem za USA roky pokulhává.„Jestliže se Evropa chytne za nos a některá nesmyslná nařízení zruší a bude se tady více investovat, bude se tady více vyrábět a využije se ten potenciál podpůrného balíčku, který se schválil v Německu, tak ekonomika dostane velký impuls a ono se to postupně propíše do firem, do zisků firem a do toho, že spotřebitelé budou mít víc peněz, budou víc utrácet, stát vybere víc na daních,“ říká Semotan s tím, že vybrané evropské akcie by se mohly v dohlednu vyšvihnout.Podle Průši se závod mezi USA a Evropou bude lámat na tom, kdo se jako první naučí v praxi využívat umělou inteligenci. „Tady v Evropě jsme víc na jistotu než v Americe. Tam když někdo dostane nápad, tak hned do toho jde. Tady chybí dravost. Nadchnout lidi je tu složitější.“Průšova společnost před časem expandovala i za oceán. V americkém státě Delaware buduje fabriku, kde bude 3D tiskárny produkovat pro americký trh.„Od léta loňského roku tam děláme pilotní výrobu. Máme novou fabriku o 10 000 m² a budeme tam přesouvat větší a větší část výroby. Všechno bude záležet na tom, na které komponenty se nám tam podaří sehnat lokální dodavatele,“ říká zakladatel firmy.Svou výrobu do USA Průša kompletně přesouvat nehodlá. „Mně je tady dobře. Jsme globální firma, takže mně dává největší smysl dělat to na obou kontinentech zároveň.“Zároveň se mu v posledních pěti letech daří odpoutat od závislosti na asijských komponentech. „U předchozí generace tiskáren jsme měli do 30 procent komponentů z Asie, teď jsme na tom daleko lépe. Úplně bez Číny bychom to zvládli, bez Asie ale ne,“ uvedl vývojář v podcastu Ve vatě. Nové tiskárny jsou proto navržené tak, aby šly vyrobit kdekoli na světě.„Po letech přesouvání výroby do Asie jsou lidi, kteří tyto technologie tady zvládali, už dávno v důchodech. Fabriky jsou rozebrané. A ty zkušenosti už tady nejsou, takže přenést tu výrobu narychlo během dvou, tří let na západ je v podstatě nereálné,“ lituje Průša.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý ...

10. květen 1868 vstoupil do dějin hned dvěma událostmi, které se odehrály pod českou kultovní horou Říp. Zatímco dřív sem směřovaly náboženské poutě a pořádaly se oslavy rozmanitých svátků, májový den roku 1968 se stal výjimečným. Pod Řípem se sešlo na 20 tisíc lidí, aby demonstrovali za svobodu a protestovali proti nespravedlivému poválečnému vyrovnání ze strany Habsburků. Hlavním motivem historicky prvního táboru lidu bylo plánované zvyšování daní.

Ten paradox nemůže být zřetelnější. Zatímco v Moskvě rachotí 9. května, tedy s jednodenním zpožděním výročí konce 2. světové války, po Rudém náměstí pásy tanků a vojenskou přehlídku provázejí z Kremlu litanie orwellovských lží o údajně „nacistickém Západu“, který je třeba „osvobodit“, připomínají si ve stejný den státy Unie výročí „Schumanovy deklarace“. Den, který se od roku 1985 slaví v EU rozhodnutím Evropské rady jako Den Evropy.

Vítání vítězné Rudé armády v Ostravě a Brně, ale také bílé vlajky a ticho v Chebu a Aši. Zatímco před 80 lety Praha na své povstání ještě napjatě čekala, na jiných místech na českém území už mohli Češi po šesti letech německé okupace slavit svobodu.

Dubnový Předvolební Index Vlevo dOle (PIVO) je tu! Autoři politického podcastu v něm po měsíci rozebírají, kdo v kampani zabodoval, kdo naopak nezaujal, nebo si dokonce pohoršil.V dubnu Václava Dolejšího a Lucii Stuchlíkovou nejvíc zaujala malá opoziční strana, která donedávna byla vládní, ale „byla odejita“ kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení. Piráti. Straně Zdeňka Hřiba nutno přiznat energii a snahu. Uspořádala ideovou konferenci, kde se debatovalo o programu. Zároveň se snaží přitáhnout do svých řad experty zvenčí - třeba ekonoma Libora Duška nebo analytika mezinárodních vztahů Vladimíra Votápka.Zároveň se strana pokouší o liberální spojenectví se Zelenými, což po odchodech levicového křídla Pirátů zní paradoxně. Jako ještě větší protiklad může být chápán jako ústřední slib - apel na razantnější řešení bytové krize. Piráti rozjeli kampaň Kde domov Tour, v níž voličům líčí své plány na výstavbu až 200 tisíc bytů.ANO. Favorit voleb v dubnu poprvé zaznamenal pokles preferencí kvůli sázce all-in na Donalda Trumpa, což se neukázalo jako příliš prozíravé. Zřejmě aby Andrej Babiš vylepšil svou největší slabinu, tedy zahraniční politiku, přišel s novými billboardy, na nichž je nově vyobrazen jako uvážlivý státník. Už žádná mikina s kapucí, ale klasický oblek a kravatou.Spolu. Vládní koalice složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se drží svého osvědčeného pravidla, že v kampani se nesmí přepálit start. Takže kromě konferencí premiéra Petra Fialy zatím vyčkává, agitaci chce odstartovat až v polovině května.STAN. Oddech před závěrečným finišem si teď v dubnu dávají i Starostové, kteří do kampaně vlétli na plný plyn už v lednu. Navíc apríl jim zkomplikovalo už tradičně jejich prokleté téma - změna financování nepedagogů na základních a středních školách. Když s ním ministr Mikuláš Bek přišel do Senátu, narazil na odpor dokonce i u vlastních lidí.Stačilo! Rudá sestava Kateřiny Konečné, Daniela Sterzika a Jany Bobošíkové je hodně vidět a slyšet díky spoustě mítinků. Energii jim nelze upřít. Zároveň se objevují první konflikty. A to jak uvnitř (některým komunistům vadí, že to celé financují oni), tak i zvenčí, neboť akce Stačilo v poslední době narušují provokatéři. Kateřina Konečná se u ministra vnitra Víta Rakušana domáhá ochrany od policie. SPD. Průzkumy v dubnu ukázaly, že spojení hnutí SPD, Svobodných, Trikolory a PRO zafungovalo. Preference opozičního uskupení, které si říká Jo!, vyletěly vzhůru. Tomio Okamura se může opřít o vícero lidí schopných jít debatovat do televize. Motoristé. Ambiciózní projekt, který by se údajně rád stal skutečnou pravicí v Česku, měl i v dubnu jediné téma - počínání své hlavní hvězdy, europoslance Filipa Turka. Zatím není jasné, jestli jeho chlubení se rychlou jízdou přitáhne skalní fanoušky k volebním urnám, nebo naopak mobilizuje jeho odpůrce.Detailní analýzu si poslechněte v podcastu Vlevo dole! Projděte si graf nebo se přihlaste k odběru newsletteru Hodně Vlevo dole s podrobnějším rozborem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Řeka Morava a její ramena v Olomouci se staly domovem početné populace nutrií. Tyto vodní hlodavce si místní obyvatelé a turisté oblíbili – chodí se na ně dívat, fotí je a krmí. Zatímco veřejnost vnímá nutrie jako atraktivní součást městské přírody, olomoucký magistrát je znepokojen jejich rychlým šířením a negativními dopady na ekosystém.

U běžné hypotéky si vezmete úvěr, který postupně splácíte, a na konci máte nemovitost. U reverzní hypotéky je to naruby. Senior si vezme spotřebitelský úvěr, ten se platí až když zemře nebo se dům prodá.Zatímco ve Spojených státech nebo ve Velké Británii je reverzní hypotéka léty prověřený produkt, u nás je zatím v plenkách. V Česku ji poskytuje například firma Finemo. Za deset let od svého vzniku poskytla zhruba 700 obrácených hypoték.Princip je jednoduchý. Klient, minimálně šedesátiletý, dostane půjčku. Svou nemovitost zastaví, ale až do smrti zůstává jejím vlastníkem. Dostane peníze - naráz či formou pravidelné renty - a během svého života nemusí dluh umořovat. Pokud nechce, nic nesplácí. Naakumulovaný dluh se vyrovnává až po smrti vlastníka domu či bytu. Musí ho uhradit například dědicové, kteří nechtějí o rodinnou nemovitost přijít. Jinak se dům prodá a závazek se zaplatí z výnosu.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.