Podcasts about badatel

Badatel a průvodce Lukáš Lev už desátým rokem pátrá na půdách bývalého ghetta v Terezíně po osobních předmětech a vzkazech obětí holokaustu. Nálezy dokumentuje, fotografuje a zveřejňuje – naposledy v knize Mizející Terezín, která zachycuje příběhy vězňů a události z válečné i poválečné historie města.

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?

Saša Michailidis se ptá ředitele Muzea Prahy Iva Macka a ředitele Vlastivědného muzea v Olomouci Jakuba Ráliše. Muzeum Prahy založilo první Metodické centrum pro implementaci umělé inteligence do muzejního prostředí v Evropě. Jaké jsou plány a cíle takového centra? Jaké zkušenosti už mají tuzemská muzea s umělou inteligencí? Jak promění AI muzejnické profese?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá ředitele Muzea Prahy Iva Macka a ředitele Vlastivědného muzea v Olomouci Jakuba Ráliše. Muzeum Prahy založilo první Metodické centrum pro implementaci umělé inteligence do muzejního prostředí v Evropě. Jaké jsou plány a cíle takového centra? Jaké zkušenosti už mají tuzemská muzea s umělou inteligencí? Jak promění AI muzejnické profese?

Badatelé z univerzit ve švédském Lundu a ve Washingtonu rozpoznali v krvi látky, které odrážejí míru poškození mozku při Alzheimerově nemoci. Objev může být zásadní pro diagnostiku i budoucí rozhodování o tom, jak zacílit terapii.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Najdete-li zakrslá rajčata nebo jiné plodiny se žloutnoucími listy, častou příčinou je virus mozaiky okurek. Badatelé z Halle úspěšně vyzkoušeli nový způsob boje proti němu. Budoucí lék založili na rozbíjení molekul virové RNA.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatel, fotograf, odborník na technologii dřeva, konstrukci nábytku a návrhy interiéru, včelař a v neposlední řadě kurátor Musea Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově. Tím vším je Petr Hudičák.Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha tehdy zažila jednu z největších tragédií ve své historii. Byla Popeleční středa, 14. února 1945, těsně před půl jednou, když začal nečekaný a těžko pochopitelný letecký útok na město. Trval jen pár minut, ale bilance byla zdrcující – přes sedm set mrtvých a více než tisíc zraněných.Pozvání do podcastu Host Reportéra přijal badatel Filip Vojtášek, který se leteckým útokům za druhé světové války dlouhodobě věnuje. Na jaře mu u nakladatelství Academia vyjde další kniha nazvaná jednoduše Popeleční středa ‘45.„Jako kluk v osmdesátých letech jsem hodně času trávil u prarodičů v pražské Dittrichově ulici,“ říká. „Bylo to na dohled od Emauzského kláštera. Když mi bylo deset, zaujaly mě jeho moderní věže, a tak jsem se na ně ptal dědečka, ale ten mě trochu odbyl: Původní vyhořely při náletu, bylo třeba postavit nové.“Záhadu mu o pár let později vysvětlila maminka, které bylo v únoru 1945 osm let. „A o Popeleční středě se možná podruhé narodila. V poledne měla jít na soukromou hodinu angličtiny do domu na rohu dnešních Gorazdovy a Resslovy ulice. Vyučování bylo na poslední chvíli zrušeno, tak nešla – a ten dům zasáhla bomba. Možná i tohle maminčino vyprávění mě motivovalo k detailnímu pátrání.“Vojtášek v rozhovoru vysvětluje důvody, proč si Američané spletli Prahu s Drážďany. Zároveň ale upozorňuje, že Praha, sídlo protektorátu, byla pro spojence legitimním vojenským cílem a její obyvatelé mohli s nebezpečím počítat. „Pražané byli trochu ukolébáni tím, že sice pravidelně zažívali poplachy a nad hlavami viděli bombardéry letící kamsi nad Německo, ale město dlouho zůstávalo nedotčené.“Vojtášek hovoří i o záhadách, které dodnes přetrvávají. Jednou z nich je opakovaná informace, že ještě na počátku sedmdesátých let bylo ve sklepení na Vinohradské třídě nalezeno 23 obětí tohoto válečného náletu. „Možná se to stalo,“ říká v podcastu, „ale i když jsem se hodně snažil, nenašel jsem zatím pro toto tvrzení přesvědčivé důkazy.“

Badatelům z londýnské Queen Mary University a dalších pracovišť se podařilo vložit do myší dědičnou informaci jednobuněčného organismu – trubénky. Dokázali, že se v nich dokážou uchytit geny, které mají savcí, včetně člověka, s trubénkami společné. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nevěřící lidé často nedokážou pochopit, jak někdo může uvěřit a přidat se k nějakému společenství. Pro určité skupiny věřících, hlavně z křesťanského prostředí, je vysvětlení jasné – Boží působení. K jakému vysvětlení lze ale dojít, podíváme-li se na tento fenomén vědeckým pohledem? V novém dílu pořadu Hergot! tuto perspektivu přibližuje výzkumník Mgr. Jakub Cigán, Ph.D. z laboratoře pro experimentální výzkum náboženství LEVYNA.

Nevěřící lidé často nedokážou pochopit, jak někdo může uvěřit a přidat se k nějakému společenství. Pro určité skupiny věřících, hlavně z křesťanského prostředí, je vysvětlení jasné – Boží působení. K jakému vysvětlení lze ale dojít, podíváme-li se na tento fenomén vědeckým pohledem? V novém dílu pořadu Hergot! tuto perspektivu přibližuje výzkumník Mgr. Jakub Cigán, Ph.D. z laboratoře pro experimentální výzkum náboženství LEVYNA.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý život ho vábí dvě stěžejní témata: příběh, tedy vyprávění, a píseň, tedy zpěv. Profesor Přemysl Rut se jim věnuje v rozličných podobách jako interpret i badatel. Kdy zjistil, že ho písnička dokáže přivést až k Pánubohu? Jaký druh ticha má nejraději? A o co přicházíme, když písně převážně posloucháme, leč sami neinterpretujeme?

Celý život ho vábí dvě stěžejní témata: příběh, tedy vyprávění, a píseň, tedy zpěv. Profesor Přemysl Rut se jim věnuje v rozličných podobách jako interpret i badatel. Kdy zjistil, že ho písnička dokáže přivést až k Pánubohu? Jaký druh ticha má nejraději? A o co přicházíme, když písně převážně posloucháme, leč sami neinterpretujeme?Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kmenové buňky jsou důležitým oborem pro medicínský výzkum. Badatelé z Connecticutu upozornili na jejich význam také u rostlin. Ovlivňují totiž to, zda se u rostliny vyvine slabší, nebo silnější stonek a u stromů kmen.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komunistická Státní tajná bezpečnost byla obávaná, všemocná a stala se symbolem zrůdnosti celého režimu s komunisty v čele. StB nechránila občany, ale totalitní režim proti vlastním lidem. Kdo vlastně byl estébák nebo jejich spolupracovník, společnost zajímalo hned po listopadu 1989.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výraz tváře, kterému říkáme psí oči, není jen doménou psů. Badatelé z Baylor University ho pozorovali i u dalších volně žijících psovitých šelem, například u kojotů, psů hyenovitých nebo šakalů. Není proto pravděpodobné, že souvisí pouze se zdomácněním psa.

Výraz tváře, kterému říkáme psí oči, není jen doménou psů. Badatelé z Baylor University ho pozorovali i u dalších volně žijících psovitých šelem, například u kojotů, psů hyenovitých nebo šakalů. Není proto pravděpodobné, že souvisí pouze se zdomácněním psa.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

René Bělohradský je badatel a průvodce po Jizerských horách. Zabývá se fenoménem hranic, hraničních kamenů nebo smírčích křížů, o těchto tématech napsal několik knih. Díky jeho pátrání se podařilo identifikovat hraniční hřeb v muzeu na Hrubém Rohozci, který je dodnes unikátním nálezem. Jak se takový hřeb pozná? „Hraniční hřeby mají délku 12–15 centimetrů s hlavou o průměru 5 centimetrů,“ popisuje Bělohradský. K čemu sloužil hrob přísahy? Poslechněte si celý rozhovor!Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

René Bělohradský je badatel a průvodce po Jizerských horách. Zabývá se fenoménem hranic, hraničních kamenů nebo smírčích křížů, o těchto tématech napsal několik knih. Díky jeho pátrání se podařilo identifikovat hraniční hřeb v muzeu na Hrubém Rohozci, který je dodnes unikátním nálezem. Jak se takový hřeb pozná? „Hraniční hřeby mají délku 12–15 centimetrů s hlavou o průměru 5 centimetrů,“ popisuje Bělohradský. K čemu sloužil hrob přísahy? Poslechněte si celý rozhovor!

Badatelé z Německa, Rakouska a Spojených států zjistili, že některé typy RNA v mozku myší dlouho vydrží. Doufají, že objev přispěje k lepšímu pochopení stárnutí lidského mozku a jeho nemocí.

Badatelé z Německa, Rakouska a Spojených států zjistili, že některé typy RNA v mozku myší dlouho vydrží. Doufají, že objev přispěje k lepšímu pochopení stárnutí lidského mozku a jeho nemocí.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pohledem člověka 21. století je k neuvěření, že v éře socialistického Československa existovaly rozsáhlé soubory zakázaných autorů, ale také knih a tiskovin. „Pašování začalo počátkem 50. let tzv. balónovými akcemi, kdy sem byly ze Západu posílány letáky a drobné brožurky. Od roku 1956 americká zpravodajská služba začala financovat knižní projekt, kde vycházely i knihy, a to včetně revue Svědectví,“ popisuje badatel Radek Schovánek v pořadu Jak to bylo doopravdy.

Pohledem člověka 21. století je k neuvěření, že v éře socialistického Československa existovaly rozsáhlé soubory zakázaných autorů, ale také knih a tiskovin. „Pašování začalo počátkem 50. let tzv. balónovými akcemi, kdy sem byly ze Západu posílány letáky a drobné brožurky. Od roku 1956 americká zpravodajská služba začala financovat knižní projekt, kde vycházely i knihy, a to včetně revue Svědectví,“ popisuje badatel Radek Schovánek v pořadu Jak to bylo doopravdy.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bez lithiových baterií si už asi nedovedeme představit každodenní život. Jsou v autech, jízdních kolech i ve spotřební elektronice. Na ukládání velkého množství zelené energie ale zatím zcela nestačí. Evropská unie v té souvislosti propojila přední vědce z celé Evropy, aby vyvinili novou generaci baterií. Jsou mezi nimi i badatelé olomouckého výzkumného centra CATRIN, kteří se budou věnovat chemickým úpravám elektrod pomocí grafenu.

Komunisté se s těmi, kteří s nimi nesouhlasili, nijak zvlášť „nepárali“. Někteří skončili na popravišti, někteří ve věznicích, další pod tlakem utíkali do exilu. Existují ale příběhy, které jsou dodnes s velkým otazníkem. Co se vlastně stalo? A proč? Otázky, na které neumíme odpovědět – i proto, že v archivech jsou stále nezpracované a nedigitalizované dokumenty, které by některé odpovědi mohly alespoň naznačit.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spôsobujú rúška deťom poškodenie mozgu, ako tvrdí Badatel.net? Ako funguje overovanie hoaxov pre Facebook? Aj o tom sa v podcaste rozprávala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Hincovou Frankovskou a analytikom Demagóg.sk Pavlom Valíkom.Hincová Frankovská uviedla, že šíriaci sa hoax o údajnom nebezpečenstve rúšok prekrúca výsledky metaštúdie z uznávaného vedeckého žurnálu. „Portál Bádateľ je už dlhé roky známy tým, že pravidelne zverejňuje nepravdivé alebo zavádzajúce články. Väšinou to robí tak, že ich prekladá z niekoľkých spriatelených anglicky písaných portálov zo zahraničia, ktoré majú presne túto prax, že zoberú aj dôveryhodné štúdie a dezinterpretujú ich,“ doplnila Hincová Frankovská.Analytik Pavol Valík vysvetlil, že príspevky, ktoré overuje Demagóg.sk na Facebooku, vyberajú podľa presne stanovených kritérií. Najviac podľa neho zaváži miera škodlivosti. „Chceme sa pozerať na tie zásadné a spoločnosťou hýbajúce naratívy“.Medzi najbizarnejšie hoaxy, ktoré tím Demagóg.sk overoval, patril nepochopený prvoaprílový žart o zákaze klasického toaletného papiera Európskou úniou či liečba rakoviny vodou s citrónom a kokosovým olejom.

Praktiky Státní bezpečnosti (StB), kterou si zřídili vládnoucí komunisté, si nezadaly s tím, co za války dělali lidem nacisté. Pocit všemocnosti estébáky opouštěl tak akorát při akcích v zahraničí, které se často nepovedly, ba byly přímo „zpackané“.

Praktiky Státní bezpečnosti (StB), kterou si zřídili vládnoucí komunisté, si nezadaly s tím, co za války dělali lidem nacisté. Pocit všemocnosti estébáky opouštěl tak akorát při akcích v zahraničí, které se často nepovedly, ba byly přímo „zpackané“.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Voskový obal rostlin, takzvaná kutikula, chrání rostliny před vyschnutím. Badatelé z Toronta zjistili, že navíc vysílá dosud neznámé signály. Doufají, že jako postřik na polích by mohly mást škůdce.

Voskový obal rostlin, takzvaná kutikula, chrání rostliny před vyschnutím. Badatelé z Toronta zjistili, že navíc vysílá dosud neznámé signály. Doufají, že jako postřik na polích by mohly mást škůdce.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsou témata v naší historii, která se začala otevírat až po listopadu 1989. Mezi ně patří také události po skončení 2. světové války, kdy probíhal odsun Němců a vyrovnávání účtů. Události, které dobovou optikou můžeme zařadit mezi genocidu, pak souvisejí s tím, že Češi nebyli (a nejsou) jen oněmi holubičími povahami, jak se často říká. Mezi zavražděnými byli totiž častokrát zcela nevinní lidé, děti, mládež, staří či nemocní lidé, žádní typičtí nacističtí pohlaváři.

Jsou témata v naší historii, která se začala otevírat až po listopadu 1989. Mezi ně patří také události po skončení 2. světové války, kdy probíhal odsun Němců a vyrovnávání účtů. Události, které dobovou optikou můžeme zařadit mezi genocidu, pak souvisejí s tím, že Češi nebyli (a nejsou) jen oněmi holubičími povahami, jak se často říká. Mezi zavražděnými byli totiž častokrát zcela nevinní lidé, děti, mládež, staří či nemocní lidé, žádní typičtí nacističtí pohlaváři.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaroslav Mareš je reportér, badatel, spisovatel. Na pultech knihkupectví se v příštích dnech objeví jeho nová kniha Největší záhady zločinu. „Když se do toho člověk ponoří, snaží se odstranit legendy a zbude tam malý zbyteček – racionální jádro, něco, co se skutečně stalo, a nevíme, jak to bylo. Pokoušet se to pospojovat, aby to dávalo smysl, to je úžasná práce, hrozně mě to baví,“ popisuje svou práci se záhadami Jaroslav Mareš.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Losos kisuč, běžný v Pacifiku, patří k ohroženým druhům ryb. Badatelé z univerzity v americkém státě Washington přišli na to, že když biologicky přečistí srážkovou vodu, která ve městě nabírá jedovaté látky, přispějí tím výrazně k přežití lososího potěru, ryby jen byly menší.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatelé z Toulouse a Minnesoty testovali na primátech úroveň párové spolupráce mezi lovci a sběrači. Ta mohla v pravěku přispět k úspěchu lidského druhu. Muži chránili ženy při sběru výživnější potravy, o kterou se pak navzájem dělili.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rostliny se snaží chránit před dopady klimatické změny podobně jako lidé nebo zvířata. Badatelé z několika světových institucí to potvrdili na základě nálezů z usazenin z posledních zhruba 20 tisíc let. Zmapovali tak šíření stromů od poslední době ledové. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sýkora černohlavá, známá z amerického kontinentu, si v zimě ukládá do různých spíží až 5000 kousků semen denně. V zájmu přežití přitom musí vědět, kam je dala. Badatelé z Kolumbijské univerzity upozorňují, že mozek ptáků, kteří si takto ukládají rostlinné zásoby, bývá dočasně větší než u ptáků podobné velikosti s jiným potravním chováním.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Veronika Albrechtová

Konec 2. světové války odstartoval i zásadní změny v Československu. Obnovení státu také znamenalo pořádek a bezpečnost – to byl ale problém. Odchod německých vojsk, příchod Rudé armády, k tomu další lidé křižující Evropu. Pak přišlo vysídlení Němců a osídlení pohraničí novými obyvateli. To vše dohromady znamenalo přesuny milionů lidí – a také příležitost pro kriminální činy, které se měly skrýt „v kvasu doby“ – hlavně v Sudetech.

Konec 2. světové války odstartoval i zásadní změny v Československu. Obnovení státu také znamenalo pořádek a bezpečnost – to byl ale problém. Odchod německých vojsk, příchod Rudé armády, k tomu další lidé křižující Evropu. Pak přišlo vysídlení Němců a osídlení pohraničí novými obyvateli. To vše dohromady znamenalo přesuny milionů lidí – a také příležitost pro kriminální činy, které se měly skrýt „v kvasu doby“ – hlavně v Sudetech.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatelé z Dallasu prostudovali satelitní snímky více než 85 tisíc jezer na planetě. Odhadují, že pokud globální teploty narostou o další 3 stupně Celsia, kolem 3800 jezer na světě by mohlo ztratit modrou barvu. Článek o tom vyšel v časopise Geophysical Research Letters.