Podcasts about Jeruzal

Spisovatel a filosof Tomáš Kulka přijel do Jeruzaléma v roce 1972 jako sekulární levicový Žid a zůstal přes dvacet let. Zažil mnichovský masakr, jomkipurskou válku i atentát na Jicchaka Rabina. Jako zpravodaj Svobodné Evropy referoval o každé z těch krizí zblízka, a přesto, nebo možná právě proto, popisuje izraelský způsob života jako schopnost brát dramata s humorem. O svých letech mezi Prahou a Jeruzalémem právě vydal knihu, která je zároveň osobní pamětí i čtivou historií Izraele od sedmdesátých do devadesátých let.

Icchoko Mero apsakymas „Kaip išaugo alyvmedis“.Šis tekstas – tai simbolinė žydo Jakovo kelionė iš tremties į Šventąją Žemę – Jeruzalę. Tai filosofinis kūrinys apie atmintį, ištikimybę šaknims ir dvasinį atgimimą po patirtų tragedijų. Knygos ištraukas skaito aktorius Sigitas Račkys.

Sukurtas „Muzikinis žaidimas – Kernagio leidimas“, kuris leidžia Vytauto Kernagio dainoms ir jo kūrybai pratęsti kelionę ne tik klausantis, bet ir žaidžiant.Kaune jau septintą kartą vyko festivalis „Švęskime upę!“.Ar lietuvių kalbos egzamino rašiniuose turėtų būti taisoma kalba ir kodėl stiliaus klaidas galėtume pavadinti „raudono rašiklio tironija“?Kaip kitose Europos šalyse skatinama fizinių asmenų filantropija ir kaip gerąsias praktikas galime perkelti į Lietuvą?Ar miuziklo „Operos fantomas“ sėkmė Lietuvoje paskatins daugiau tokių pastatymų atvežti į mūsų šalies arenas bei daugiau jų sukurti Lietuvoje?Mes su žmona – strateginiai psichogeografai, sako menotyrininkas Ernestas Parulskis. Jis apsilankė šviežiai sutvarkytame Jeruzalės tvenkinio parke ir dalijasi savo vertinimu.Ved. Marius Eidukonis

Icchoko Mero apsakymas „Kaip išaugo alyvmedis“.Šis tekstas – tai simbolinė žydo Jakovo kelionė iš tremties į Šventąją Žemę – Jeruzalę. Tai filosofinis kūrinys apie atmintį, ištikimybę šaknims ir dvasinį atgimimą po patirtų tragedijų. Knygos ištraukas skaito aktorius Sigitas Račkys.

Šią savaitę paskelbti oro pavojaus signalai tapo išbandymu ir testu kultūros įstaigoms, pasižyminčioms sava veiklos specifika. „Pabuvus Ukrainoje ir grįžus čia atsiveria visiškai kitokia perspektyva į patį karą ir pavojų bei pasiruošimą jam. Ir apskritai pati Ukraina pamatoma visai kitomis akimis, o sugrįžęs namo visai kitaip matau vidinę ukrainiečių stiprybę. Tai įkvepianti patirtis, duodanti peno apmąstymams“, – sako kompozitorius Dominykas Digimas, neseniai grįžęs iš Ukrainos, kur kartu su kolege Lora Kmieliauskaitė surengė dešimt dienų trukusį koncertinį turą.„Bienalė visada buvo politinis renginys. Neįmanoma sukurti situacijos, kad paviljonas atstovautų šaliai ir tos valstybės politiniai šešėliai nesektų iš paskos“, – apie Venecijos bienalę sako menininkė Daniella Kaliada. Ji – baltarusė kūrėja, Baltarusijos laisvojo teatro įkūrėjų dukra, dėl tėvų politiškos meninės kūrybos nuo mažų dienų priversta palikti šalį. Kaliada drauge su savo mama vienoje Venecijos bažnyčioje parengė parodą „Official.Unofficial. Belarus“, atkreipiančią dėmesį į menininkų padėtį ir žmonių nuolatinį stebėjimą autoritariniuose režimuose.Švedijoje, Stokholme, ketinama uždaryti Viduržemio jūros bei Rytų Azijos muziejus. LRTRadijo korespondentė Švedijoje Vaida Strazda sako, kad pagrindinė uždarymo priežastis – smarkiai išaugusios nuomos kainos.Mes su žmona – strateginiai psichogeografai, sako menotyrininkas Ernestas Parulskis. Jis apsilankė šviežiai sutvarkytame Jeruzalės tvenkinio parke ir dalijasi savo vertinimu.Kalbėdama apie multisensoriniais sprendimais papildytą virtualios realybės patirtį „Pasaulių sutvėrimas“, jos bendraautorė Kristina Buožytė sako, kad kūriniui išjudinus įvairius pojūčius, auditorija tampa ne tik stebėtoja, bet ir dalyve. Kaip parodų ir patirčių kūrėjai siekia sukurti įtraukesnius patyrimus, norėdami sudominti šiuolaikinį žmogų?„Kaunas pasitiko mane špyga“, – su šypsena prisimena pusę savo amžiaus šiame mieste gyvenantis telšiškis Gvidas Latakas. Laikai keičiasi. Dailininkas, pedagogas ir poetas šį pavasarį apdovanotas Kauno rašytojų įsteigta Vieno lito literatūrine premija, o baigiantis gegužei „Poezijos pavasaryje“ bus vainikuotas kaip Maironio premijos laureatas. Abu šieįvertinimai – už penktąją poezijos rinktinę „Gavendos“, kuri skaitytojui veriasi tarsi lobių skrynia. Ved. Marius EidukonisRed. Indrė Kaminckaitė

Spolu s teologem Johnem Vernonem McGeem se zastavíme u proroctví Zachariáše, které se naplnilo vjezdem Ježíše Krista do Jeruzaléma. Nejdůležitějším poselstvím dnešního výkladu je paradox Mesiáše, který nepřichází jako politický triumfátor na válečném koni, ale jako spravedlivý a pokořený král na oslátku, aby svou krví vysvobodil lidstvo z bezvodé cisterny hříchu. Slovem provází Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?

Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?

Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?

Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?

Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?

Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?

Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?

Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?

Určitě byste nalezli Žofín nebo Střelecký ostrov, ale co třeba takový Křenový nebo Jeruzalémský?

Zatímco minule jsme sledovali muže s měřicím provazem, tentokrát se nám otevírá pohled na Jeruzalém, který nepotřebuje kamenné hradby, protože jeho bezpečím je sám Hospodin. Co přesně znamená zaslíbení proroka Zachariáše o „ohnivé zdi“ a jak se Boží sláva zpřítomňuje uprostřed Jeho lidu nejen v historii, ale i v našich vlastních srdcích? To zachytíme ve výkladu teologa Johna Vernona McGeeho, slovem provází Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Antropologové z hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumají jeskyni Tinšemet ve středním Izraeli. Tamní nový nález koster a technologií dokládá, že před 110 tisíci lety, ve středním paleolitu, tam žili v blízkém kontaktu moderní lidé a neandrtálci. Předávali si navzájem způsob výroby kamenných nástrojů, strategii lovu a zřejmě i způsob, jak pohřbívali své mrtvé.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Opět se zaměřujeme na knihu proroka Zachariáše. Nahlédneme do zvláštní noci, ve které měl prorok Zachariáš sen. Přijímá řadu vidění, které odhalují Boží pohled na Jeruzalém a okolní pronárody. Autorem výkladového cyklu je teolog John Vernon McGee. Text předčítá Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Dá se cestovat s malým dítětem? Jak se změní život dobrodruha, když se stane tátou? A co všechno přinese otcovství člověku, který byl zvyklý chodit pěšky do Jeruzaléma, cestovat po Kavkaze, Himálaji, Evropě nebo Asii? Hostem podcastu Fotroviny je cestovatel, spisovatel a táta Ladislav Zibura. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jak mu narození syna změnilo cestování, priority, vztah k rodině i pohled na vlastní svobodu. Řešíme cestování s dětmi, cestování s miminkem, pět týdnů v Japonsku se šestiměsíčním dítětem, bezpečnost na cestách, výběr destinací pro rodiny, rodičovství bez zbytečného stresu i to, proč dítě nemusí být překážkou dobrodružství. Láďa Zibura popisuje, jak se z otce, který rodinu zajišťuje, stal skutečný člen rodinné „smečky“. Bavíme se o tom, co dítě opravdu potřebuje, proč je důležitý společný čas, jak se po narození dítěte mění partnerství a proč je někdy lepší zpomalit než se snažit pokračovat ve starém životě za každou cenu. Tahle epizoda je pro táty, mámy, budoucí rodiče i všechny, kteří přemýšlejí, jak skloubit rodičovství, cestování, rodinu, práci a vlastní svobodu. V epizodě uslyšíte: – jak cestovat s dítětem bez zbytečné paniky, – proč Japonsko může být skvělá destinace pro rodinu s miminkem, – jak vybírat bezpečné země pro cestování s dětmi, – proč se vyplatí přizpůsobit tempo dítěti, – jak se mění muž po narození dítěte, – proč čas s rodinou znamená víc než dokonalý plán, – jak chránit soukromí dítěte na sociálních sítích, – co může cestování naučit rodiče o výchově.

Jsme v úplném konci výkladu knihy starozákonního proroka Agea, jehož krátká služba zanechala stopu přesahující generace. V doprovodu výkladu teologa Johna Vernona McGeeho otevíráme poslední obraz této biblické knihy, kde se z konkrétní historické situace, návratu Izraelců do Jeruzaléma z vyhnanství, rodí nadčasové poselství o Božím jednání v dějinách i v lidském životě. Slovem provází Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Vedeme vás do starozákonního příběhu, zpět do dnů, kdy se v Jeruzalémě znovu rozezněly nástroje a kladiva na výstavbu chrámu, ale také pochybnosti a zklamání. Prorok Ageus přichází s novým slovem v okamžiku, kdy práce sice pokračují, avšak to, co vzniká před očima stavitelů, se zdá být jen slabým odleskem někdejší slávy. A právě toto srovnání bere mnohým z nich odvahu pokračovat v díle. Výklad teologa Johna Vernona McGeeho provází slovem Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

S prorokem Ageem se noříme do doby, kdy zbytek izraelských navrátilců z babylonského zajetí začal obnovovat Hospodinův chrám v Jeruzalémě. Čelili překážkám, neúrodě, a přesto našli odvahu poslechnout Boží hlas. V návaznosti na to nám teolog John Vernon McGee odhaluje, proč se často marně pachtíme a jak může poslušnost otevřít cestu k požehnání. Čte Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Další verše z první kapitoly starozákonního proroka Agea odhalí rozpor mezi tím, co lidé říkají, a tím, jak skutečně žijí. S výkladem teologa Johna Vernona McGeeho se vracíme do Jeruzaléma po návratu z vyhnanství, do doby plné námahy, nejistoty i neochoty pokračovat v díle, které přesahuje osobní zájmy. Čte Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ježíš vyslal své učedníky do světa, aby šli a sloužili na jeho místě. Všechno, co v jeho jménu udělají, i kdyby to byla ta nejcivilnější a nejobyčejnější služba, budou dělat na jeho místě, jako jeho vyslanci. Jednu z posledních lekcí, kterými je na tento úkol připravoval, jim poskytl už po svém vzkříšení, za dveřmi utajovaného konspiračního bytu v Jeruzalémě. Obsahu této lekce se věnuje tento podcast.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Někdy nám pro pochopení příběhu může pomoct, že se podíváme na to, jak dopadne. Pak do sebe věci zapadnou a začnou dávat smysl. Přesně to můžeme najít v knize Zjevení. Úplně na konci vidíme vizi nové Země a nového Jeruzaléma - obrazy obnovy a naděje, že Bůh dá nakonec věci zase do pořádku. Když se podíváme na události velikonočních dní - ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše, můžou nám poté ve světle závěru Zjevení dát nový smysl. Boží obnova stvoření už totiž tím okamžikem začala, i když ještě není hotovo. Více vám v závěrečné epizodě této série poví Bedřich.

Velikonoce přichází v době další eskalace na Blízkém východě. Jak je prožívá Jeruzalém, místo, kde se velikonoční příběh před 2000 lety odehrál? Letos se Velikonoce časově překrývají s židovským svátkem Pesach.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedávno skončil ramadán a miliony muslimů po celém světě slavily konec půstu. Třetí nejposvátnější místo islámu, mešita al-Aksá v Jeruzalémě, ale zůstalo zavřené. Izraelské úřady to zdůvodňovaly bezpečností. Někteří věřící se tak k modlitbám scházeli alespoň před branami Starého Města. Za jeho hradby nahlédla naše reportérka Jana Karasová – a vůně ji dovedla až do jedné z mála otevřených pekáren.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovėnijoje įvesti degalų pardavimo ribojimai: iki 50 litrų per parą gyventojams ir iki 200 litrų verslui.Amerikos prezidentas sako svarstantis užimti Iranui priklausančią Chargo salą ir taip atverti laivybą Hormūzo sąsiauriu.Lietuvoje prabangos verslus vystantis verslininkas Arturas Grantsas Baltarusijoje valdo kontrolinį akcijų paketą įmonėje, kurioje kita dalis akcijų netiesiogiai priklauso autoritarinio vadovo Aliaksandro Lukašenkos prezidento reikalų direkcijai. Anot LRT Tyrimų skyriaus ir Biuro media informacijos, ši įmonė veikia režimo kontroliuojamame bemuičių prekių segmente. Prezidento reikalų direkcijos vadovybei yra taikomos Europos Sąjungos sankcijos.Lietuvoje viešinti Sviatlana Cichanouskaja ragina Jungtines valstijas nedaryti spaudimo Europai dėl sankcijų švelninimo Lukašenkai. Tuo metu Lietuvos Seimo pirmininkas Juozas Olekas neatmeta, kad dabar palaikomi techniniai pokalbiai su Baltarusija ateityje gali peraugti į kitokį dialogą.Kelių būklė Lietuvoje po atšiauresnės nei įprasta žiemos stipriai pablogėjo – net automagistralėse ir pagrindiniuose keliuose atsivėrė daug duobių, atsirado nelygumų. Dalis vairuotojų sako, kad tokia situacija kelia pavojų eismo saugumui. Atsakingos institucijos žada pokyčius ir didesnį dėmesį magistralinių kelių tvarkymui jau šiemet.Izraelio policija neįleido lotynų patriarcho į Jeruzalės baziliką švęsti Verbų sekmadienio. Tai pirmas kartas per pastaruosius kelis šimtmečius, kai nebuvo leista aukoti Verbų sekmadienio Mišių Jeruzalės Šventojo Kapo bažnyčioje. Vatikanas perspėja apie pavojingo precedento sukūrimą.Ved. Andrius Kavaliauskas

Kodėl „Nemuno aušros“ deleguotas sveikatos apsaugos viceministras Arnomedas Galdikas vengė atsakyti į klausimą, kam priklauso Krymas?Baltarusijos opozicijos lyderė Sviatlana Cichanouskaja sako, jog nuolat palaiko ryšį su partneriais JAV ir ragina juos nedaryti spaudimo Europos Sąjungos šalims, visų pirma Lietuvai, dėl sankcijų Baltarusijai švelninimo.Prezidentui Trumpui pareiškus, kad jis galėtų perimti Irano naftą ir galbūt užimti Chargo salą, per kurią, apžvalgininkų teigimu, eksportuojama didžioji dalis Irano naftos.Izraelio policija neįleido lotynų patriarcho į Jeruzalės baziliką švęsti Verbų sekmadienio. Tai pirmas kartas per pastaruosius kelis šimtmečius, kai nebuvo leista aukoti Verbų sekmadienio Mišių Jeruzalės Šventojo Kapo bažnyčioje. Vatikanas perspėja apie pavojingo precedento sukūrimą, kai artėjant Velykoms daugiau nei milijardo pasaulio krikščionių žvilgsnis šią savaitę nukreiptas į Jeruzalę.Mokytojų ir tėvų pasipiktinimą sukėlė aštuntokų matematikos nacionalinis mokinių pasiekimų patikrinimas, kuris, anot jų, buvo sunkus, o užduotys tokios, kokioms aštuntokai nesiruošė.Ved. Madona Lučkaitė

Likus savaitei iki Velykų, katalikai mini Verbų sekmadienį, skirtą Biblijoje aprašytam Kristaus įžengimui į Jeruzalę paminėti.Ukrainos žvalgyba taip pat pranešė, kad Rusija palydovinėmis nuotraukomis nufotografavo Jungtinių Valstijų bazes ir perdavė informaciją Iranui, prieš jam atakuojant raketomis.Draudikai skaičiuoja, kad pavasarį perpus šokteli vairuotojų susidūrimų su laukiniais gyvūnais skaičius.Į komandą susibūrę Kauno technologijos universiteto inžinerijos licėjaus abiturientai ir alumnai kuria radarą, leidžiantį aptikti žemiau nei 300-tų metrų aukštyje skrendantį droną. Mintis kilo sužinojus, kad apsaugos, tokiamE aukštyje pastebinčių dronUs, Lietuvoje kol kas trūksta. Prototipą išbandę kūrėjai sako, kad susidomėjimo sulaukė ir iš ūkininkų: kai sumanė, kad radarą, įdiegus garso sistemą, būtų galima panaudoti ir paukščiams baidyti.Etnologas Libertas Klimka pasakoja apie senoviškuosius priešvelykinės Didžiosios savaitės papročius.Ved. Darius Matas.

Květná neděle je příležitostí zamyslet se nad biblickými texty, které mj. zaznamenávají oslavu Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ježíš přijíždí do Jeruzaléma – ale ne jako mocný vojevůdce na koni. Přichází na oslíku. Proč?V tomto kázání ze série Církev pod lupou se díváme na příběh z Mk 11,1–11 a objevujeme Ježíše jako svrchovaného, pokorného a zachraňujícího Krále. Ukazuje nám úplně jiný typ moci, než jaký známe ze světa – moc, která neslouží sobě, ale druhým.

Text proroka Sofoniáše, jenž mluví o zásahu proti Judsku a Jeruzalému, není jen dávným varováním, ale zrcadlem lidské tendence nahrazovat živého Boha různými jistotami, zvyky a kompromisy. Výklad amerického teologa Johna Vernona McGeeho ukazuje, že problém modloslužby nemizí s časem, ale pouze mění své podoby, od viditelných model až po nenápadné postoje srdce, které rozdělují věrnost a oslabují vztah k Bohu. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Jak žili lidé v okolí Prostějova v období středověku? Jak a kde pohřbívali své blízké? Kde najdeme hanácký Stonehenge a jak se dnes dělá archeologický výzkum? I o tom byl rozhovor s archeologem Pavlem Fojtíkem.

Jak žili lidé v okolí Prostějova v období středověku? Jak a kde pohřbívali své blízké? Kde najdeme hanácký Stonehenge a jak se dnes dělá archeologický výzkum? I o tom byl rozhovor s archeologem Pavlem Fojtíkem. Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kázání bratra faráře Dalibora Antalíka na text Mk 11, 1–11

Nahlédne do času, kdy Jeruzalém ztrácí svou jistotu, národ odchází do vyhnanství a vše se zdá být ztraceno. Micheášovo přirovnání k porodním bolestem neukazuje pouze na utrpení, ale především na nový začátek, který Bůh připravuje.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Blízký východ se stává součástí světové maratonské turistiky, tedy spojení poznávání místa s účastí na dlouhém běhu. Maratony se běhají v Bejrútu, Tel Avivu, Jeruzalémě, a dokonce i v Damašku. Jednou z novějších akcí je Káhirský maraton. Kdo egyptskou metropoli navštívil, možná zapochybuje o možnosti běhat v chaotickém provozu dvacetimiliónového města. Ale časy se mění. I v Káhiře.

Blízký východ se stává součástí světové maratonské turistiky, tedy spojení poznávání místa s účastí na dlouhém běhu. Maratony se běhají v Bejrútu, Tel Avivu, Jeruzalémě, a dokonce i v Damašku. Jednou z novějších akcí je Káhirský maraton. Kdo egyptskou metropoli navštívil, možná zapochybuje o možnosti běhat v chaotickém provozu dvacetimiliónového města. Ale časy se mění. I v Káhiře.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Noříme se do slov proroka Micheáše, který varuje před hříchem a přivolává Boží soud na Samaří a Jeruzalémem. Ve výkladu Johna Vernona McGee se ocitáme v místech starověkých hor a měst, zažíváme hrozivé obrazy přírodních katastrof, které nás vedou k pochopení důsledků odvrácení od Hospodina i k projevu Boží moci a spravedlnosti. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Bůh svůj plán lidem zjevuje podivuhodným způsobem. Ukazuje nám, že ve velikonočním beránkovi, který zachránil Izraelce z Egypta, máme vidět Ježíše Krista, který nás zachránil ze smrti. Město Jeruzalém, které si Bůh vybral pro stavbu chrámu, je pro nás obrazem budoucího světa, ve kterém je vše podle jeho vůle. A v zániku starověkých říší nám ukazuje budoucí definitivní odstranění zla z příběhu lidstva.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

František otevřel 5. část jeho série Zázraky. Dnes se spolu podíváme k jezeru Bethezda, kde Ježíš uzdravil člověka 38 let nemocného. Proč Ježíš uzdravil právě tohoto nemocného, když jich u jezera bylo mnohem víc? Proč se s ním ještě později setkává a co mu říká - radí do dalších dnů?Jan 5, 1 - 181 Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma.2 V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí.3 V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých čekajících na pohyb vody.4 Neboť anděl Páně čas od času sestupoval do rybníka a vířil vodu; kdo první po tom zvíření vstoupil do vody, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí.5 Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let.6 Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: „Chceš být zdráv?“7 Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě odnesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde.“8 Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi lože své a choď!“9 A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. Toho dne však byla sobota.10 Židé řekli tomu uzdravenému: „Je sobota, a proto nesmíš nosit lože.“11 Odpověděl jim: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lože a choď!“12 Zeptali se ho: „Kdo byl ten člověk, který ti řekl: Vezmi je a choď?“13 Ale uzdravený nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se mu ztratil v zástupu, který tam byl.14 Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!“15 Ten člověk šel a oznámil Židům, že je to Ježíš, kdo ho uzdravil.16 A proto Židé začali Ježíš pronásledovat, že takové věci dělal v sobotu.17 On však jim odpověděl: „Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji.“18 To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se mu stavěl na roveň.

Dozvíte se z reportáže Marcela Faltyse. V recenzní části se mimo jiné podíváme na novinku Miřenky Čechové, která po úspěšných Baletkách přichází s novou prozaickou knihou Co já? Co ty? A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Jak silně může francouzskou politickou scénou otřást očekávaný pád vlády premiéra Bayroua? Jaké dozvuky by mohl mít dnešní teroristický útok v Jeruzalémě? A proč letošní léto přineslo v Česku nejvíc případů nemocí přenášených klíšťaty?

Jak silně může francouzskou politickou scénou otřást očekávaný pád vlády premiéra Bayroua? Jaké dozvuky by mohl mít dnešní teroristický útok v Jeruzalémě? A proč letošní léto přineslo v Česku nejvíc případů nemocí přenášených klíšťaty?

Jak silně může francouzskou politickou scénou otřást očekávaný pád vlády premiéra Bayroua? Jaké dozvuky by mohl mít dnešní teroristický útok v Jeruzalémě? A proč letošní léto přineslo v Česku nejvíc případů nemocí přenášených klíšťaty?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle vláda je nejhorší v historii Izraele. To nejhorší, co izraelská politika poskytla.“ Tak ostře hodnotí současný kabinet Benjamina Netanjahua novinář Pavel Pawlusha Novotný. Spolu s Jakubem Szántó rozebírají mezinárodní tlak na Jeruzalém, zločiny páchané v Gaze i sílící vliv extremistických ministrů, kteří mluví o „vyčištění“ Gazy, „deradikalizaci“ nebo „koncentračním městě“ v Rafáhu. „To je jeden z nejšílenějších nápadů, které jsem letos slyšel,“ komentuje Novotný. A dodává, že právě v tuto chvíli cítí Izrael historické okno, ve kterém může svoje plány uskutečnit. Evropa ale mezitím přitvrzuje. Paříž i Londýn signalizují, že plán na uznání Palestiny jako státu není jen symbolický krok, ale rázný vzkaz. A mohl by také znamenat stopku plánům na anexi palestinského území – v situaci, kdy by šlo o uznanou entitu západními státy, šlo by o útok na stát s pozicí v rámci mezinárodního společenství. Jakub Szántó k tomu připojuje varování, že i zdánlivě deklaratorní zákony v izraelském Knesetu ukazují, jak hluboko je vůle k anexi zakořeněná: „Je tam většinová vůle, aby skutečně došlo k anexi – nejen Gazy, ale i rozsáhlých částí Západního břehu.“ Rozhovor odhaluje hluboké rozpory uvnitř izraelské vlády, zpochybňuje roli Benjamina Netanjahua jako skutečného lídra a upozorňuje na nebezpečný vliv postav jako Itamar Ben Gvir nebo Becalel Smotrič, kteří podle Szántó dlouhodobě chtějí anektovat Palestinu a odsunout arabské obyvatelstvo. Situaci komplikuje fakt, že Netanjahu není stratég, ale oportunista. „Nemá žádný velký plán,“ myslí si novinář České televize. Do debaty vstupují i témata jako blokování humanitární pomoci, nárůst antisemitismu ve světě, ztráta mezinárodního kreditu Izraele i neschopnost české vlády jakkoliv kriticky reagovat. Podle Novotného i Szántó česká politická reprezentace často přemýšlí o Izraeli jako o „nepotopitelné letadlové lodi demokracie“, ale reálně ignoruje, co se v regionu odehrává. Co se stane, pokud Izrael překročí další hranici? Je uznání Palestiny jako státu posledním nástrojem Západu, jak Netanjahuovu vládu zastavit? A neztratil už Izrael to, co mu dávalo morální autoritu? Poslechněte si.

Před čtyřiceti lety obdržel Milan Kundera Jeruzalémskou cenu za svobodu jednotlivce ve společnosti a při té příležitostí přednesl projev s názvem Román a Evropa.

Chovatel slepic a králíků i jeden z architektů konečného řešení židovské otázky. Poslušný byrokrat, který „jen“ vykonával cizí rozkazy, ale má přitom na svědomí šest milionů životů. Pozorný manžel a milující otec rodiny a současně jedna z nejodpornějších postav světové historie. Válečný zločinec Adolf Eichmann. Jeho život předtím, než ho v Izraeli v roce 1961 odsoudili k smrti, popisuje kniha německé filozofky a historičky Bettiny Stangnethové Eichmann před Jeruzalémem.

Ladislav Zibura je cestovatel, spisovatel a přednášející. Od roku 2011 podniká pěší poutě, během nichž procestoval například Turecko, Izrael, Nepál nebo Čínu. O svých cestách napsal několik knih, včetně 40 dní pěšky do Jeruzaléma nebo Pěšky mezi buddhisty a komunisty, a pravidelně o nich přednáší po celé republice. V tomhle dílu se dozvíte: